ZŠ da Vinci ŠKOLA PRO ZVÍDAVÉ DĚTI ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ZŠ da Vinci ŠKOLA PRO ZVÍDAVÉ DĚTI ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Identifikační údaje – ZŠ ....................................................................................................................... 4 Charakteristika školy ............................................................................................................................... 5 Velikost a úplnost školy ....................................................................................................................... 5 Vybavení školy .................................................................................................................................... 5 Charakteristika pedagogického sboru .................................................................................................. 6 Ročníkové, meziročníkové a celoškolní projekty ................................................................................ 6 Spolupráce s rodiči ............................................................................................................................... 7 Školská rada ......................................................................................................................................... 8 Partneři školy ....................................................................................................................................... 8 Mezinárodní spolupráce ....................................................................................................................... 8 Charakteristika ŠVP ................................................................................................................................ 9 Zaměření školy..................................................................................................................................... 9 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................................................ 10 Zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami .................................................... 12 Zabezpečení výuky ţáků mimořádně nadaných ................................................................................ 13 Začlenění průřezových témat ............................................................................................................. 13 Školní učební plán ................................................................................................................................. 18 1. stupeň ............................................................................................................................................. 18 2. stupeň ............................................................................................................................................. 20 Učební osnovy ....................................................................................................................................... 25 Český jazyk a literatura ...................................................................................................................... 25 Anglický jazyk – první cizí jazyk ...................................................................................................... 46 Španělský jazyk – druhý cizí jazyk .................................................................................................... 57 Německý jazyk – druhý cizí jazyk ..................................................................................................... 61 Matematika ........................................................................................................................................ 65 Informatika ......................................................................................................................................... 80 Prvouka .............................................................................................................................................. 87 Vlastivěda .......................................................................................................................................... 93 Přírodověda ........................................................................................................................................ 99 Přírodopis ......................................................................................................................................... 103 Zeměpis ............................................................................................................................................ 113 Fyzika ............................................................................................................................................... 122 Chemie ............................................................................................................................................. 128 Dějepis ............................................................................................................................................. 134 2

Výchova k občanství ........................................................................................................................ 141 Mediální výchova............................................................................................................................. 147 Osobnostní a sociální výchova......................................................................................................... 151 Školní firma ..................................................................................................................................... 160 Člověk a svět práce .......................................................................................................................... 166 Výtvarná výchova ............................................................................................................................ 171 Hudební výchova ............................................................................................................................. 177 Umění a kultura................................................................................................................................ 183 Pracovní výchova ............................................................................................................................. 189 Tělesná výchova............................................................................................................................... 194 Hodnocení ţáků a autoevaluace školy ................................................................................................. 203 Hodnocení ţáků ............................................................................................................................... 203 Autoevaluace školy .......................................................................................................................... 203

3

Identifikační údaje – ZŠ Název vzdělávacího programu: ŠKOLA PRO ZVÍDAVÉ DĚTI Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Poskytovaný obor vzdělání : 79-01-C/01 Základní škola, délka studia: 9 roků Adresa školy: Na Drahách 20, Dolní Břeţany, 25241 Ředitel školy: Ing. Jitka Lukešová Zástupce ředitele pro 1.stupeň: Mgr. Magdalena Brončková Zástupce ředitele pro 2.stupeň: RNDr. Alice Jančáková Kontakty: telefon:

+420 241 412 488

web:

www.skoladavinci.cz

e-mail:

[email protected]

Identifikační údaje školy IČ: 71341137 RED IZO: 691 001 529 IZO: 181 015 943 Zřizovatel školy: Ing. Jitka Lukešová Platnost dokumentu: Od 1.9. 2015 Tímto dnem zároveň končí platnost ŠVP ZŠ da Vinci, který byl v platnosti od 31. 8. 2011. ŠVP byl projednán Školskou radou dne 25.8. 2015.

.......................................... Jitka Lukešová

razítko školy

ředitel školy

4

Charakteristika školy Velikost a úplnost školy Škola da Vinci je česká škola s kapacitou 162 dětí s nadstandardní výukou anglického jazyka, projektovou výukou a modulovým systémem. Škola da Vinci se nachází v centrální části Dolních Břeţan s dobrou dostupností z Prahy, dvě minuty chůze od autobusové zastávky a obecního úřadu. Blízko školy se nachází Keltský park, les a multifunkční dětské hřiště. První stupeň základní školy sídlí v komplexu budov školky, základní školy a gymnázia. Společně s mateřskou školou vyuţívá prostory bývalé prvorepublikové školky v Dolních Břeţanech a k dispozici má prostory nové dřevěné přístavby z roku 2013. Děti mohou vyuţívat prostornou zahradu s řadou herních prvků a tunelů, lanovky a venkovního hřiště. Druhý stupeň sídlí společně s gymnáziem v přístavbě z roku 2015, kdy byly dostavěny budovy bazénu, tělocvičny, odborných učeben pro druhý stupeň a gymnázium, dokončena společná jídelna s kuchyní a upravena zahrada.

Vybavení školy První stupeň ZŠ má takové prostorové uspořádání, které vyhovuje nejrůznějším skupinovým i individuálním činnostem dětí. Ţáci mají k dispozici prostorné a dobře vybavené učebny. První třída je vybavena vnitřním dřevěným patrem, které umoţňuje nejen pohybové, ale i různé odpočinkové aktivity (čtecí koutek apod.). V kaţdé třídě je k dispozici interaktivní tabule. Škola má 15 ţákovských notebooků, kaţdý ţák (od čtvrtého ročníku) má k dispozici vlastní iPad a velké mnoţství výukového softwaru, který děti s chutí pouţívají. Pro výuku jsou dětem k dispozici Montessori pomůcky, výtvarné potřeby různého druhu, stejně jako velké mnoţství učebnic a pracovních sešitů. Součástí učebny školní druţiny je řada lanových prvků pro rozvoj pohybu dětí i část určená pro klidové aktivity. Hygienické zázemí odpovídá všem patřičným normám, děti mají k dispozici vkusně zrekonstruované WC s koupelnou. Děti se svými výtvory podílejí na úpravě a výzdobě interiéru budovy. Prostředí je upraveno tak, aby dětské práce byly dětem přístupné a mohli je zhlédnout i jejich rodiče a návštěvníci školy. Druhý stupeň má k dispozici vybavené odborné učebny společně s gymnáziem. Osm tříd o kapacitě 18 míst je vybaveno audiovizuální technikou. Badatelna navíc nabízí vybavení pro všechny druhy fyzikálních, přírodovědných a chemických pozorování nebo pokusů. Pro potřeby hudební výchovy disponuje škola hudebnou vybavenou různými hudebními nástroji, včetně bicích a elektrických varhan. Výtvarný ateliér je pro podporu kreativních činností dětí vybaven krom běţných výtvarných potřeb hrnčířským kruhem a pecí na vypalování keramiky. V sousedství ateliéru mohou ţáci vyuţívat dílnu s moţností truhlářských prací v rámci školních i mimoškolních aktivit. Knihovna a zároveň studovna nabízí bohaté mnoţství naučné literatury a beletrie a slouţí také jako počítačová učebna, kde je moţné vyuţívat školní notebooky. Pro sportovní vyuţití ţáků je škola vybavena venkovním hřištěm, vnitřním bazénem o délce 20 m a tělocvičnou. Prostor tělocvičny lze zatemněním upravit na multifunkční divadelní sál s pódiem a osvětlením, který slouţí především pro divadelní, taneční 5

a filmová představení uměleckých projektů ţáků. Odborné učebny vyuţívá jako doplněk k výuce i první stupeň – především tělocvičnu, bazén, hudebnu a dílnu. Na komplex školy bezprostředně navazuje školní zahrada, která byla připravena tak, aby umoţňovala dětem rozmanité pohybové a další aktivity. Nabízí všem dostatek místa pro volnou hru, tvoření, učení venku, zkoumání a objevování přírody, schovávačky, sportovní hry i relaxaci. Ţáci mohou vyuţívat zahradu kaţdý den, včetně instalovaných certifikovaných herních prvků - mj. pískoviště, závěsné houpačky, prolézací prvek jing-jang, tunely a lanovku. Součástí zahrady je i venkovní amfiteátr slouţící potřebám výuky nebo jako prostor pro různá představení ţáků k pořádání různých společenských akcí s dětmi i rodiči je moţné vyuţít ohniště se vyvýšeným sezení cca pro 80 osob. Škola je majitelem rekonstruované horské boudy Artur, která se nachází ve Velké Úpě. Kapacita objektu je 45 lůţek, má plně vybavenou kuchyni, velký obytný prostor s krbem, vířivku a saunu. Boudu vyuţíváme k různým školním pobytům, jako je lyţařský kurz, škola v přírodě, výjezdy, expedice, teambuildingové akce nebo různá setkání s rodiči. V zimním období vyuţíváme sjezdovku, která je nedaleko boudy nebo krkonošské zimní běţecké trasy, v létě je to ideální místo k výletům na kole, procházkám a hrám v přírodě.

Charakteristika pedagogického sboru Členové pedagogického sboru směřují k otevřené komunikaci se všemi účastníky výchovně vzdělávacího procesu – ţáky, jejich zákonnými zástupci i širší veřejností. Důleţité jsou i partnerské profesní vztahy mezi učiteli. Jednotliví pedagogové nepracují pouze sami za sebe v rámci „svého“ vyučovacího předmětu nebo své třídy. Na rozvoji ţáků spolupracují v rámci týmů vznikajících pro aktuální projekty nebo výjezdy organizované napříč ročníky. Jádrem činnosti pedagogů školy je plánovité a systematické rozvíjení klíčových kompetencí ţáků. k tomu vyuţívají širokou škálu vzdělávacích strategií, metod a forem výuky. K rozvoji komunikačních dovedností, týmové spolupráce a rozšiřování škály pouţívaných vzdělávacích metod směřuje také další vzdělávání pedagogických pracovníků. Je plánováno na základě vyhodnocování potřeb školy a profesního zájmu pedagogů. Velikost pedagogického sboru je přibliţně 24 osob a jeho odborná kvalifikovanost i rozvoj odpovídají cílům, které jsou uvedeny v tomto dokumentu. Cílem školy je umoţnit pedagogům svobodně volit pedagogické metody podle jejich zkušenosti, uváţení nebo aktuálních potřeb ţáků a tříd. Škola pořádá několikrát do roka akce pro rozvoj týmových a dalších dovedností učitelů, které prohlubují vzájemné poznání, zdokonalují spolupráci mezi pedagogy a posilují tak mezipředmětové vztahy ve výuce.

Ročníkové, meziročníkové a celoškolní projekty Vzdělávací projekty spoluvytvářejí obsah vzdělávacího procesu ročníků i celé školy. Zařazované formy projektů jsou zejména: ročníkové (krátkodobé, celoroční), meziročníkové a celoškolní. Příprava, realizace, výstupy a evaluace projektů zvyšují efektivitu vyučovacího procesu. Projekty motivují ţáky a podporují spolupráci ţáků i pedagogů. Na druhém stupni se projektová výuka odehrává především během výjezdů a závěrečné expedice v celkové délce šesti týdnů za jeden školní rok. Větší projekty jsou ve vhodných případech propojovány se studenty gymnázia da Vinci. 6

Škola se účastní také některých projektů ve spolupráci s jinými organizacemi např.: Škola ţivota, Sazka Olympijský víceboj, sbírka pro Domovy Sue Ryder, laserové centrum Hilase, galerie DOX, obec Dolní Břeţany a Junior Achievement. Přehled školních projektů, aktivit a tradic: Slavnostní setkání na začátku školního roku Celoškolní sněmy Školy v přírodě na prvním stupni Výjezdy ročníků druhého stupně (úvodní, podzimní, zimní, jarní a expedice) Pravidelné projektové dny Lyţařský kurz Plavecký výcvik Tematické exkurze Environmentální projekty Obnova a čištění studánky Stavby ze sněhu a malování do sněhu Vánoční setkání Školní akademie Fidihu Otevírání prázdnin na konci školního roku Dny otevřených dveří Akce školní druţiny

Spolupráce s rodiči Otevřenou komunikaci s rodiči, povaţujeme za důleţitý aspekt naší práce. Jsme přesvědčeni, ţe spolupráce se zákonnými zástupci ţáků je pro efektivní realizaci školního vzdělávacího programu nezbytným předpokladem. Informovanost rodičů o plánování, průběhu a výsledcích vzdělávání ţáků Rodiče jsou o průběhu vzdělávání ţáků informováni průběţně mimo jiné na individuálních schůzkách s vyučujícími a pomocí elektronické třídní knihy přístupné na rodičovském portále. Aktuální informace o činnosti školy jsou mimo elektronické třídní knihy na webových stránkách školy a facebookové stránce. Škola umoţňuje v případě zájmu návštěvy rodičů ve výuce. Povaţujeme za podstatné vtaţení rodičů do ţivota školy a do procesu vzdělávání svých dětí, čehoţ není moţné dosáhnout bez vzájemné komunikace. Škola také organizuje klub rodičů a další neformální setkávání rodičů, dětí a pedagogů při tvořivých činnostech ve škole i mimo ni. Důleţitou součástí jsou také pravidelné besedy o filozofii a vzdělávacím systému školy, které jsou přístupné nejen rodičům, ale i široké veřejnosti. Zájemci z řad rodičů mohou pomáhat škole s výukou mimoškolních aktivit či krouţků, případně se na druhém stupni účastnit expedice, výjezdů a modulů rozšířených volitelných úrovní jako odborní konzultanti. 7

Školská rada Ve škole pracuje školská rada, která má minimálně 3 členy s rovnoměrným tripartitním zastoupením zástupců zřizovatele, pedagogů a zákonných zástupců nezletilých ţáků školy.

Partneři školy Škola spolupracuje s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy, katedrou alternativní a primární pedagogiky (PhDr. Anna Tomková, Ph.D.). Do vzdělávacího procesu ve škole je pravidelně zakomponována spolupráce s mnoha dalšími institucemi, které mohou přinést další rozvoj ţákům i pedagogům, např.: Pedagogicko psychologické poradny, Speciálně pedagogická centra, Regionální poradenské centrum v Dolních Břeţanech, Národní institut dalšího vzdělávání, Scio. Dále úzce spolupracujeme s Gymnáziem Přírodní školou Praha. Průběţně spolupracujeme s Národním technickým muzeem, ZOO Praha, Botanickou zahradou, Člověkem v tísni – JSNS, s ekocentrem Toulcův dvůr, sdruţením Tereza, galerií umění pro děti GUD a galerií DOX, Městskou knihovnou v Praze, Planetáriem v Praze, kinem Aero a divadlem GONG aj. V rámci spolupráce při přijímání dětí do ZŠ spolupracujeme s MŠ Zeměkoule, MŠ Bambule, MŠ Wonderland a dalšími.

Mezinárodní spolupráce Škola da Vinci navázala oficiální spolupráci s partnerskou školou Fantázia z Banské Bystrice. Účastníme se seminářů intuitivní pedagogiky buď přímo ve švédské škole Solvik, nebo seminářů realizovaných lektory této školy v ČR. Zapojili jsme se do mezinárodního projektu eTwinning a navázali spolupráci s různými evropskými školami. V budoucnosti se chystá škola zapojit do mezinárodní sítě demokratických svobodných škol EUDEC.

8

Charakteristika ŠVP Zaměření školy Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání stojí na těchto pilířích: ● ● ● ● ●

● ● ● ● ● ● ●

škola, do které děti chodí rády respekt a osobní zodpovědnost jako základy komunity učitelů, ţáků a rodičů ţivot v sociálně přirozené skupině a setkávání dětí různých věků při realizaci různých projektů vzdělávání směřuje k praktickému ţivotu škola nabízí globální pohled na svět plný různých moţností, alternativ; smyslem je, aby naši ţáci o obsahu vzdělávání přemýšleli, aby hledali souvislosti mezi fakty, se kterými se seznamují, a to nejen v rámci jednoho vzdělávacího oboru. cílem školy je ţák jako svobodný člověk, schopný nést odpovědnost za svá rozhodnutí a ţivot učitel má moţnost svobodně tvořit a učit, být sám sebou umoţnění maximální diferenciace ţáků uvnitř školy, zohledňujeme individuální podmínky školní rada a sněm umoţňuje ţákům podílet se na rozhodování a správě školy podpora vnitřní motivace ţáků rozdělením učiva na základní povinnou část a volitelnou rozšířenou část modulová výuka posiluje vztahy napříč předměty a pochopení světa v souvislostech mimoškolní výjezdy pomáhají budovat fungující komunitu a umoţňují projektovou výuku mimo prostředí školy

V rámci ŠVP se škola zaměřuje na ţáka, bere v úvahu ţákovy schopnosti, jeho individuální potřeby a osobní maximum. Vytváří takové zázemí a podmínky, které rozvíjejí tvořivost, radost z poznávaného a zároveň zohledňují moţnosti ţáka. Na cestě za vzděláním se jedinec, ţák, neustále vyvíjí, stále poznává nové jevy, poznatky, ale zejména se učí poznávat sám sebe, své myšlenky, myšlení, postoje. Prostředí školy ho podněcuje k vlastnímu sebehodnocení. Učitelé respektují jedinečnost jednotlivce. Vedeme ţáka k odpovědnosti za své učení a chování. Škola vyuţívá sebereflexí jak v oblasti učení, tak i v chování. Spoluprací, vzájemnou pomocí se ţáci učí vytvářet hezké vztahy k druhým lidem. Škola da Vinci respektuje principy udrţitelného rozvoje. Vedeme ţáky k citlivému vztahu k přírodě, ke všemu ţivému a učíme děti ţít dle ekologických a environmentálních principů: zejména chápat člověka jako součást přírody, chápat základní ekologický cyklus, souvislosti časové i prostorové. Učitel povaţuje za důleţité uplatňovat globální, celistvý přístup ke světu. Významné je také vytvářet zdravé a přátelské prostředí pro učení. Vytvářením příjemného prostoru a podmínek pro učení pomáháme udrţovat pozitivní klima. Cílem školy je proţívat hezké okamţiky v příjemném a zdravém prostředí. Učitel provází ţáka na cestě za poznáním, volí nejvhodnější metody a formy práce, vhodně zapojuje motivaci, a tím vtahuje ţáka do maximální účasti na učení. Hlavním posláním školy je vzdělávat v souladu s moţnostmi a schopnostmi ţáka, s důrazem na porozumění a vyuţití poznatků a dovedností vyuţitelných pro běţný ţivot. Individualitu ţáků se snaţíme zohlednit i při jejich hodnocení, a proto pedagogové pouţívají hodnocení slovní, které poskytuje nejvíce moţností k vyjádření míry osobního rozvoje ţáka 9

v hodnoceném období. Umoţňuje také formulovat doporučení pro jeho další vzdělávání, postihnut překáţky, které musel ţák překonat a motivovat ho pro další vzdělávání. Ţáci se spolupodílejí na vytváření pravidel školy, třídy, pracovní skupiny a přiměřeně věku a moţnostem předmětu se podílejí i na výběru obsahu vzdělávání. Snaţíme se rozvíjet i vztahy mezi ţáky navzájem, vytváříme studijní skupiny ţáků z různých ročníků, které dále spolupracují v rámci meziročníkových i celoškolních projektů. V komunitě naší školy je kaţdý ţák i učitel cílem samým, nikoli prostředkem. Za důleţité partnery při vzdělávání ţáků povaţuje škola jejich zákonné zástupce, bez spolupráce s nimi bude vzdělávání pro děti mnohem těţší. Rodiče mají moţnost účastnit se výuky a mohou se na pedagogy obracet s připomínkami.

Výchovné a vzdělávací strategie1 Skupinové učení Ţáci se často učí v pracovních skupinách, a to i napříč ročníky. V jejich rámci si děti osvojují, vedle informací o učivu, také dovednost spolupracovat, rozdělovat práci, plánovat ji a další pracovní, komunikační a sociální kompetence. Rozvíjí tak schopnost pracovat v týmu, schopnost tým vést a zároveň respektovat další týmové role. Učí se také přijímat různé týmové role. Problémové vyučování Tam, kde je to moţné, nepředkládají učitelé ţákům hotové informace, ale na základě toho, co vědí, formulujeme problém, který pak mají ţáci řešit. Ţáci při této metodě pracují buď individuálně, ve dvojici nebo skupině. Problémovou metodou ţáci rozvíjejí své kompetence k řešení problémů. Návaznost učiva na ţivotní zkušenosti ţáků Učitel aktivně vyuţívá představ, které ţáci o probíraném jevu získali ve svém předchozím ţivotě, tedy dříve neţ je systematicky probírán ve škole. Samotné kompetence si zde buduje sám ţák, učitel mu svou činností vytváří bezpečné „lešení“. Úlohou učitele při tomto postupu je mimo jiné navozovat takové situace, ve kterých si ţák uvědomuje nejen to, co jiţ ví, ale také to, co ještě neví, a je motivován k tomu, aby si vědomosti, dovednosti, znalosti doplnil, případně upravil. Vrstevnické vyučování – učení vyučováním Výsledky pedagogického výzkumu i praxe ukazují, ţe nejvíce se člověk naučí to, co sám učí. Schopnosti, dovednosti a znalosti totiţ musí být při učení propojeny souvislostmi s velkými přesahy do jiných oblastí. Při pouţití této metody se učitel se ţákem (ţáky) dohodne na tématu, které bude (budou) prezentovat jiným ţákům. Učitel přitom plní funkci poradenskou. Touto metodou ţáci rozvíjejí zejména své kompetence k učení, kompetence komunikativní a kompetence pracovní. Podporujeme spolupráci mezi dětmi a jejich vzájemné učení nejen v rámci vrstevnických skupin, budujeme ji napříč všemi věkovými skupinami od dětí ze školky aţ po gymnázium. Na druhém stupni

1

Výčet obsahuje nejčastěji vyuţívané výchovné a vzdělávací strategie. 10

jsou výsledky expedičního výzkumu prezentovány také jiným školám i veřejnosti přímo v regionu výzkumu. Práce s textem Dovednost orientovat se v textu, vyhledávat důleţité údaje, chápat smysl textu a schopnost vyjádřit jej vlastními slovy není důleţitá jen pro jazykové vzdělávání na základní škole, ale ve všech oborech po celou dobu studia a poté i v praktickém ţivotě. Proto věnujeme rozvoji čtenářských kompetencí pozornost po celou dobu školní docházky. Pracujeme při tom jak s tištěným, tak s elektronickým textem. Komunitní kruhy a třídnické hodiny Komunitní kruhy jsou setkáními ţáků, kteří sedí často skutečně v kruhu a společně řeší problémy třídy, hledají odpovědi na otázky spojené s výchovou nebo vzděláváním. Zde je vytvářen bezpečný prostor pro prezentování, formování i případnou korekci postojů ţáků k nejrůznějším otázkám, skutečnostem, které se jich týkají. Komunitní kruhy rozvíjejí hlavně kompetence komunikační, občanské, sociální a kompetence k řešení problémů. Vybraní nebo zvolení ţáci pak výstupy z komunitních kruhů prezentují na školní radě. Školní rada a samospráva Rada sloţená z volených ţáků základní školy i gymnázia a vybraných učitelů rozvíjí občanské a sociální kompetence ţáků, učí je odpovědnosti za sebe, svoje okolí i komunitu, ve které ţijí. Díky pravidelným setkáváním školní rady se přirozeně rozvíjí dovednosti nezbytné pro ţivot v demokratické společnosti. Vzdělávání v souvislostech Dalším způsobem, který umoţňuje ţákům pohlíţet na svět a lidskou společnost globálně, je vzdělávání v souvislostech. Informace nejsou vţdy předkládány jako hotové a neměnné, ale ţáci je objevují aktivně vlastní činností. Tento přístup je výsledkem aktivního vytváření mezipředmětových vztahů a realizován v rámci integrovaných předmětů na první stupni a modulové výuky na druhém stupni. Také tento postup rozvíjí všechny klíčové kompetence stanovené RVP ZV. Projektové vyučování Jde o vyučovací metodu, kterou jsou ţáci vedeni k samostatnému zpracování zadaných úkolů a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním. Ve škole realizujeme různé druhy projektů – od třídních aţ po celoškolní s různou délkou trvání. Výhodou této metody je, ţe propojuje ţivot školy s praxí. Projektové vyučování napomáhá rozvíjení kompetencí k učení, k řešení problémů, kompetencí pracovních, a v případě propojení s metodou skupinového učení i kompetence komunikační. Výjezdy a expedice (2. stupeň) Na druhém stupni je šest týdnů v roce věnováno mimoškolním výjezdům a expedici. Výjezdy umoţňují propojovat ţáky různých ročníků při projektové výuce přesahující běţný prostor školy a pomáhá ţákům zajímat se o svět mimo známé prostředí školy. Expedice se plánuje jako dvoutýdenní projekt mimo školu, který umoţňuje ţákům zvolit si téma výzkumu napříč předměty a obory. 11

Výsledky jejich práce jsou prezentovány veřejnosti i dalším školám v okolí školy da Vinci i ve zkoumané oblasti. Ţáci jsou směřováni k takovému cíli, který je smysluplný a má i praktický přesah do zkoumaného regionu (naučné stezky, publikace, stránky na wikipedii apod.) Základní a rozšířená úroveň učiva (2. stupeň) Vytvoření povinného smysluplného základu učiva, které dostačuje splnění očekávaných výstupů RVP ZV, umoţňuje škole ve zbývajícím čase nabídnout povinně volitelné úrovně předmětů, kde se ţáci mohou nejen zabývat do hloubky vybranými předměty, ale především posiluje vnitřní motivaci ţáků k učení. Umoţňuje také efektivněji pracovat s ţáky se specifickými potřebami, rozvíjí vrstevnické učení a umoţní nadaným dětem neomezený rozvoj jejich talentům. Pro ţáky, kteří nesplnili základní povinnou úroveň, vzniká tak přirozený prostor pro individuální pomoc ze strany učitelů, i nadanějších spoluţáků. V rámci ŠVP jsou v učebních osnovách stanoveny pouze povinné části předmětů, volitelná rozšiřující úroveň se často mění podle zájmu a potřeb ţáků či aktuálních témat. Systém zápočtů (2. stupeň) Nastavení jasných podmínek úkolů a hodnocení vede škola ţáky k tomu, aby si do značné míry stanovili konkrétní cestu dosaţení výchovně – vzdělávacích cílů a stali se aktivním činitelem svého vlastního formování. Způsob plnění zápočtů, případně téma si tak můţe ţák v součinnosti s pedagogem nastavovat podle vlastních potřeb a priorit. Osobnostní a sociální výchova (2. stupeň) Na druhém stupni je průřezové téma osobnostní a sociální výchova zařazeno jako samostatný předmět s dotací hodinu týdně během roku a průběţně doplněnou dalšími aktivitami během výjezdů školy. Ţákům je tak v rámci bezpečné komunity umoţněno rozvíjet osobnostní a sociální kompetence do větší hloubky, neţ je běţně zvykem. Rozvoj těchto dovedností povaţujeme za základ nejen ve vztahu ke klíčovým kompetencím, ale i k odpovědnému a svobodnému ţivotu tady a teď.

Zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami V případě, ţe učitel vysleduje u ţáka projevy, které by mohly být způsobeny specifickou poruchou učení nebo jiným handicapem, který narušuje proces edukace, informuje o svém zjištění výchovného poradce školy a zákonné zástupce ţáka. Jestliţe zákonní zástupci ţáka poţádají o vyšetření ţáka pedagogicko-psychologickou poradnu (dále jen PPP), popřípadě speciálně pedagogické centrum (dále jen SPC) či středisko výchovné péče a toto akreditované pracoviště potvrdí, ţe se jedná o ţáka se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP), je ţák dále vzděláván a hodnocen na základě doporučení odborného pracoviště a individuálního vzdělávacího plánu vytvořeného na podkladě diagnostických závěrů z vyšetření. O vyšetření ţáka odborníkem PPP nebo SPC můţe rodič poţádat i bez doporučení vyučujícího. Pokud dojde odborné zařízení k závěru, ţe je třeba dítěti věnovat speciální péči, je nutné, aby o této skutečnosti rodič informoval třídního učitele či výchovného poradce školy. S poskytnutými údaji je zacházeno jako s důvěrnými. V rámci individuálního vzdělávacího plánu jsou závěry a doporučení odborného pracoviště rozpracovány do podoby očekávaných výstupů týkajících se obsahu učiva v jednotlivých předmětech, 12

do kterých se SVP ţáka promítají, včetně volby vzdělávacích strategií pro období daného školního roku, případně jeho zbývající části. Individuální vzdělávací plán sestavují třídní učitelé ve spolupráci se školním poradenským zařízením a učiteli příslušných předmětů. Vzdělávání dětí se SVP probíhá běţným způsobem s tím, ţe učitelé se ve vztahu k ţákům se SVP zaměřují na přiměřené zpracování obsahu a formy učiva při naplňování očekávaných výstupů v jednotlivých vyučovacích předmětech (úprava metod, popřípadě obsahu a rozsahu výuky, individualizace hodnocení, atd.). Důraz je kladen na spolupráci všech zúčastněných subjektů ve výchovně vzdělávacím procesu, tedy ţáka, rodičů a pedagogů, coţ je základním předpokladem úspěšného vzdělávání ţáků se SVP.

Zabezpečení výuky ţáků mimořádně nadaných Postup při zajišťování výuky je obdobný jako u ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tato skutečnost vychází z toho, ţe také ţák mimořádně nadaný má speciální vzdělávací potřeby. V případě, ţe učitel vysleduje u ţáka projevy mimořádného nadání, informuje o svém zjištění školního psychologa a zákonné zástupce ţáka. Jestliţe zákonní zástupci ţáka poţádají o vyšetření ţáka pedagogicko-psychologickou poradnu nebo speciální centrum a toto akreditované pracoviště potvrdí, ţe se jedná o ţáka mimořádně nadaného, je ţák dále vzděláván i hodnocen na základě doporučení odborného pracoviště. Ţáci mimořádně nadaní jsou v naší škole integrováni do „běţných“ tříd. Výuka v případě potřeby probíhá podle individuálních vzdělávacích plánů, které na začátku školního roku sestavují učitelé jednotlivých vyučovacích předmětů ve spolupráci se školním psychologem. V individuálním vzdělávacím plánu jsou rozpracovány závěry a doporučení pedagogickopsychologické poradny nebo speciálního centra do podoby očekávaných výstupů, učiva a vhodných vzdělávacích strategií pro období školního roku, nebo jeho zbývající části. Součástí individuálního vzdělávacího plánu mimořádně nadaného ţáka můţe být i jeho účast ve výuce některých vyučovacích předmětů ve vyšším ročníku, neţ který navštěvuje. Výuka ţáků mimořádně nadaných se v předmětech, ve kterých je integrace stanovena, zaměřuje na jejich individuální rozvoj. Školní psycholog sleduje mimořádně nadané ţáky zejména po stránce osobnostního a sociálního rozvoje, který nebývá vţdy v souladu s rozvojem ţáka v oblasti vzdělávací. V mimořádných případech je moţné přeřadit ţáka do vyššího ročníku. Na druhém stupni podporujeme mimořádně nadané ţáky během rozšířených volitelných modulů. Učitel daného rozšířeného modulu můţe vyuţít potenciál ţáka i k vrstevnickému učení nebo k pomoci méně nadaným ţákům.

Začlenění průřezových témat Vybrané tematické okruhy většiny průřezových témat jsou integrovány do učebních osnov některého vyučovacího předmětu. Vybrané tematické okruhy průřezových témat Mediální výchova, Osobnostní a sociální výchova jsou zařazeny jako samostatný předmět. V případě integrace jsou realizovány vzdělávacími strategiemi, které jsou pouţity pro naplnění očekávaných výstupů jednotlivých vzdělávacích oborů, ke kterým jsou přiřazeny. Často je to právě prostor průřezových témat, ve kterém dochází k propojení obsahů vzdělávacích oborů integrovaných do jednoho vyučovacího předmětu. V případě Mediální výchovy a Osobnostní a sociální výchovy jsou vzdělávací strategie součástí učebního plánu předmětu. V následujícím výčtu jsou uvedeny tematické okruhy jednotlivých 13

průřezových témat, s ročníky a vyučovacími předměty, ve kterých jsou realizovány. Uvedený seznam uvádí také místa učebních osnov, ve kterých jsou průřezová témata probírána závazně. Kromě toho vyuţívají pedagogové k jejich realizaci přirozeného zájmu ţáků a pedagogických situací, které nelze dlouhodobě plánovat. Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání ● cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení schopností zapamatování – napříč všemi ročníky a všemi předměty Sebepoznání a sebepojetí ● já jako zdroj informací o sobě, cvičení dovednosti řešení problémů – 1. - 9. ročník, Český jazyk a literatura ● moje tělo, zdravé a vyrovnané sebepojetí - 1. - 3. ročník, Tělesná výchova ● na druhé stupni samostatný předmět Osobnostní a sociální výchova ● poznávání fyzických hranic, Tělesná výchova 6. – 9. ročník Seberegulace a sebeorganizace ● regulace vlastního jednání i proţívání, cvičení sebekontroly, sebeovládání - 1. - 3. ročník, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova, Tělesná výchova ● cvičení sebekontroly - 4. a 9. ročník, Český jazyk a literatura ● na druhé stupni samostatný předmět Osobnostní a sociální výchova ● zvládání stresových situací – Tělesná výchova 6. – 9. ročník Psychohygiena ● moje psychika - 1. - 3. ročník, Hudební výchova, Tělesná výchova ● na druhé stupni samostatný předmět Osobnostní a sociální výchova Kreativita ● cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity - 1. - 9. ročník, Český jazyk a literatura, Výtvarná výchova, Hudební výchova, Umění a kultura ● na druhém stupni zimní výjezd s výtvarnými, hudebními, divadelními a filmovými projekty ● tvůrčí vyuţívání ICT - Matematika 6. - 9. ročník, Informační a komunikační technologie 6. - 7. ročník Poznávání lidí ● rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech - 1. - 3. ročník, Člověk a jeho svět ● vzájemné poznávání se ve třídě a ve skupině - 1. - 3. ročník, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova, Tělesná výchova ● na druhé stupni samostatný předmět Osobnostní a sociální výchova Mezilidské vztahy ● péče o dobré vztahy, respektování, empatie - 1. - 3. ročník, 6. - 9. ročník, Český jazyk a literatura 14

● empatie a pohled na svět očima druhého - 1. - 3. ročník, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova, Tělesná výchova ● na druhém stupni samostatný předmět Osobnostní a sociální výchova Komunikace ● řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků, dovednosti pro sdělování verbální i neverbální - 1. - 9. ročník, Český jazyk a literatura ● cvičení pozorování i empatického a aktivního naslouchání - 1. - 9. ročník, všechny předměty ● na druhém stupni samostatný předmět Osobnostní a sociální výchova ● Druhý cizí jazyk – 1. – 9. ročník – základní dovednost, schopnost vyjádřit sám sebe, své základní potřeby a přání, schopnost reagovat a pouţívat adekvátní prostředky v základních ţivotních situacích, úspěšné způsoby komunikace, neverbální sloţka komunikace. Kooperace a kompetice 

rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci – 1. – 9. ročník, všechny předměty

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti ● dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí – 1. – 3. ročník, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova, Tělesná výchova ● na druhém stupni především ve výuce rozšířených volitelných úrovní napříč předměty Hodnoty, postoje, praktická etika ● analýzy vlastních a cizích postojů i hodnot a jejich projevů v chování lidí – 1. – 3. ročník, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova, Tělesná výchova ● na druhém stupni samostatný předmět Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Principy soužití s minoritami 

integrováno v 8. – 9. ročníku v rámci předmětu – Zeměpis

0bčanská společnost a škola         

demokratické vztahy ve škole, škola jako model otevřeného partnerství – 4. a 5. ročník, Vlastivěda, Přírodovědaškolní rada a komunitní kruhy na druhém stupni integrováno do předmětů Výchova k občanství a Dějepis Občan, občanská společnost a stát integrováno v 8. – 9. ročníku v rámci předmětů Výchova k občanství a Dějepis Formy participace občanů v politickém životě školní rada a sněm, volby do školní rady, projekt Kdo jiný integrováno v 6. – 9. ročníku v rámci předmětů Výchova k občanství a Dějepis Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování integrováno v 8. – 9. ročníku v rámci předmětů Výchova k občanství a Dějepis

15

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá ● společné dějiny – 5. ročník, Člověk a příroda ● seznámení se s kulturou v rámci literárních dějin - Česká jazyk a literatura 6. – 9. ročník ● Anglický jazyk - 6. - 9. ročník - seznámení se s reáliemi evropských zemí, nejen anglicky mluvících, ale i zemí, kde je angličtina cizím jazykem, globální problémy dnešního světa. ● Další cizí jazyk - seznámení se se zajímavostmi španělsky a německy mluvících zemí. ● integrováno v 8. - 9. ročníku v rámci předmětu Dějepis ● kulturní odlišnosti při váţení a měření – Matematika 6. Ročník ● integrováno v 7. - 9. ročníku v rámci předmětu Zeměpis Objevujeme Evropu a svět 

Další cizí jazyk – seznámení se s reáliemi španělsky a německy mluvících zemí.

Jsme Evropané 

integrováno v 8. - 9. ročníku v rámci předmětu Dějepis a Výchova k občanství

Multikulturní výchova Kulturní diference 

napříč všemi ročníky a všemi předměty

Lidské vztahy 

tolerance, empatie, umět se vţít do role druhého - 1. - 3. ročník, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova, Tělesná výchova

Etnický původ  

etnická kultura - 4. a 5. ročník, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova, Tělesná výchova integrováno v 6. - 9. ročníku v rámci předmětu Dějepis a Zeměpis

Multikulturalita   

jiné způsoby počítání (indické, čínské,…) – Matematika 6. ročník Cizí jazyky 6. - 9. ročník- komunikace s lidmi z jiných zemí, specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost integrováno v 8. - 9. ročníku v rámci předmětů Dějepis, Výchova k občanství a Zeměpis

Princip sociálního smíru a solidarity 

integrováno v 8. - 9. ročníku v rámci předmětu Dějepis a v 7. ročníku v rámci předmětu Výchova k občanství

Environmentální výchova Ekosystém 

les, louka, step - 1. - 3. ročník, Prvouka 16



zahradní ekosystémy Člověk a svět práce (oblast Pěstitelství a chovatelství) - 6. - 9. ročník

Základní podmínky života 

podmínky ţivota, ochrana biologických druhů - 4. a 5. ročník, Vlastivěda, Přírodověda, Přírodopis 6. - 9. ročník

Vztah člověka k prostředí    

příroda a její ochrana a kultura obce – 1. – 3. ročník, Prvouka zahradní práce – Člověk a svět práce (oblast Pěstitelství a chovatelství) globální oteplování – Matematika - 9. ročník ţivotní prostředí na zemi – Zeměpis - 6. – 7. ročník

Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení    

pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě – 4. a 9. ročník, Český jazyk a literatura na druhé stupni samostatný předmět Mediální výchova doplněný o projektové dny s mediální tematikou integrováno v 9. ročníku v rámci předmětu Dějepis Umění a kultura 6. – 9. ročník

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality    

různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce – 1. – 3. ročník, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova; 6. – 9. ročník - Umění a kultura na druhém stupni samostatný předmět Mediální výchova doplněný o projektové dny s mediální tematikou integrováno v 9. ročníku v rámci předmětu Dějepis vnímání světových kultur skrze média – Zeměpis 8. – 9. ročník

Stavba mediálních sdělení 

na druhém stupni samostatný předmět Mediální výchova doplněný o projektové dny s mediální tematikou

Vnímání autora mediálních sdělení  

na druhé stupni samostatný předmět Mediální výchova doplněný o projektové dny s mediální tematikou zimní výjezd s výtvarnými, hudebními, divadelními a filmovými projekty

Fungování a vliv médií ve společnosti 

na druhém stupni samostatný předmět Mediální výchova doplněný o projektové dny s mediální tematikou

Tvorba mediálního sdělení 

na druhém stupni integrováno v předmětu Školní firma doplněný o projektové dny s mediální tematikou 17



zimní výjezd s výtvarnými, hudebními, divadelními a filmovými projekty

Práce v realizačním týmu  

na druhém stupni integrováno v předmětu Školní firma doplněný o projektové dny s mediální tematikou zimní výjezd s výtvarnými, hudebními, divadelními a filmovými projekty

Školní učební plán 1. stupeň

Vzdělávací oblast

Jazyk a jazyková komunikace

Vyučovací předmět Vzdělávací obor

Český jazyk a literatura Anglický jazyk

Matematika a její Matematika aplikace Informační a komunikač Informatika ní technologie Prvouka Člověk Vlastivěda a jeho svět Přírodověda Hudební výchova Umění a kultura Výtvarná výchova Člověk Tělesná a zdraví výchova Člověk Pracovní a svět práce výchova CELKEM

Počet vyučovacích hodin na týden

Celkem Disponibilní hodiny

Minimum

1.r.

2.r.

3.r.

4.r. 5.r.

8

8

7

6

6

0

35

35

0+2

0+2

3+2

3+2

3+2

10

9

19

4+1

4+1

4

4

4

2

20

22

0

0

0

0

1

0

1

1

2

2

2

0

0

0

0

0

0

1+1

2

1

0

0

0

1+1

2

1

6 3 3

6 4 4

1

1

1

1

1

0

5 12 7

1

1

2

2

1

0

2

2

2

2

2

0

10

10

1

1

1

1

1

0

5

5

22

22

24

25

25

14

104

118

18

Poznámky k učebnímu plánu pro 1. stupeň Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován ve všech ročnících 1. stupně. Mezi vyučovacími předměty má stěţejní postavení, protoţe přímo rozvíjí způsobilosti, které jsou důleţité pro vzdělávání ve všech dalších vzdělávacích oborech, proto je i hodinová dotace vyšší v prvních dvou ročnících. Celková hodinová dotace je 35 hodin. Vyučovací předmět Anglický jazyk je vyučován od prvního ročníku. Jedná se o předmět, který profiluje zaměření ZŠ a MŠ da Vinci, proto je na něj vyuţito celkem 10 disponibilních hodin v průběhu všech pěti ročníků. Disponibilní hodiny jsou pouţity k posílení jednotlivých předmětů tak, aby bylo moţno naplňovat výchovné a vzdělávací strategie. Matematika je dalším klíčovým předmětem, v prvním a ve druhém ročníku jsou matematice věnovány celkem dvě disponibilní hodiny navíc, celkem 22 hodin. Informatika je vyučována v 5. ročníku v rozsahu jedné hodiny týdně. S informatikou se však děti průběţně setkávají jiţ od 1. třídy a to v rámci předmětů Matematika, Český jazyk, Anglický jazyk a Prvouka. V rámci vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je v prvních třech ročnících vyučována Prvouka, celkem 6 hodin. Ve 4. a 5. ročníku je poté vyučována Vlastivěda a Přírodověda. Kaţdý z těchto předmětů má celkovou dotaci 4 hodin, na kaţdý je tedy vyuţita navíc jedna disponibilní hodina. Hudební výchova má celkovou dotaci 5 hodin, výtvarná výchova 7 hodin, tělesná výchova 10 hodin a pracovní výchova 5 hodin – vše dle RVP ZV.

19

2. stupeň

20

Poznámky k učebnímu plánu pro 2. stupeň ● Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován ve všech ročnících druhého stupně a jeho vzdělávací obsah je tvořen obsahem vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Celková hodinová dotace 17,46 hodin je posílena o 3,25 hodin z disponibilní dotace. Větší část hodinové dotace je vyučována formou pravidelných povinných hodin a volitelných modulů. Menší část pak formou jednodenních projektů, vícedenních projektů na výjezdech a během přípravy, zpracování a obhajoby projektu expedice. V rámci předmětu jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchova. ● Vyučovací předmět Anglický jazyk je vyučován ve všech ročnících druhého stupně. Jeho základní dotace 11,3 hodin z vzdělávacího oboru Cizí jazyk je posílená z disponibilní dotace o 12 hodin (celkem 21,3 hodin). Obsah předmětu odpovídá vzdělávacímu oboru Cizí jazyk. Výuka probíhá formou pravidelných povinných a volitelných hodin, jednodenních projektů, výjezdových projektů a expedičního projektu. V rámci předmětu Anglický jazyk jsou realizována průřezová témata Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech. ● Vyučovací předmět Španělský jazyk a předmět Německý jazyk jsou vyučovány ve všech ročnících druhého stupně. Ţáci si volí v šestém ročníku jeden z těchto jazyků, ve kterém pokračují do devátého ročníku. Obsah předmětu odpovídá vzdělávacímu oboru Druhý cizí jazyk. Časová dotace 7,87 hodin je čerpána z disponibilních hodin. Výuka probíhá formou pravidelných i volitelných hodin. V rámci druhého cizího jazyka jsou realizována průřezová

21

●

●

●

●

●

témata Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech. Vyučovací předmět Matematika je na druhém stupni vyučován ve všech ročnících. Časová dotace 14,59 hodin i obsah předmětu jsou čerpány ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Výuka probíhá formou pravidelných povinných i volitelných hodin, jednodenních a vícedenních projektů i formou expedičního projektu. V rámci matematiky jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Multikulturní výchova a Environmentální výchova. Vyučovací předmět Informatika je na druhém stupni vyučován v 6. A 7. ročníku formou povinných modulů a ve všech ročnících formou volitelných modulů. Celková hodinová dotace jsou 2 hodiny, které předmět čerpá ze vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie a Člověk a svět práce. Obsahově předmět plně odpovídá vzdělávacímu oboru Informační a komunikační technologie a navíc je v rámci volitelných modulů Informatiky realizována tematická oblast Vyuţití digitálních technologií vzdělávacího oboru Člověk a svět práce. Kromě modulů je na druhém stupni výuka Informatiky realizována při zpracování expedičního projektu a integrována v běţném provozu školy i dalších předmětech. V rámci Informatiky jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občan a Multikulturní výchova. Vyučovací předmět Přírodopis je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou dotací 5,62 hodin, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda a vzdělávací obsah odpovídá vzdělávacímu oboru Přírodopis a velké části obsahu průřezového tématu Environmentální výchova. Výuka probíhá formou povinných modulů v 6. – 8. ročníku a rozšířených volitelných modulů v 6. – 9 ročníku. Část je realizována prostřednictvím výuky v terénu, při badatelské činnosti v rámci expedičního projektu, během různých exkurzí či seminářů a během projektových dnů a projektových výjezdů. V rámci Přírodopisu jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech. Vyučovací předmět Zeměpis je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou dotací 5,73 hodin, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda a vzdělávací obsah odpovídá vzdělávacímu oboru Zeměpis. Výuka probíhá formou povinných i rozšířených volitelných modulů ve všech ročnících. Část výuky je realizována formou badatelské činnosti na závěrečné expedici a během jednodenních projektů a výjezdů. V rámci Zeměpisu jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občan, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova. Vyučovací předmět Fyzika je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou dotací 6,47 hodin, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda a vzdělávací obsah odpovídá vzdělávacímu oboru Fyzika. Výuka probíhá formou povinných i rozšířených volitelných modulů ve všech ročnících. Část výuky je realizována formou badatelské činnosti na závěrečné expedici a během jednodenních projektů a výjezdových projektů. V rámci Fyziky jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech.

22

● Vyučovací předmět Chemie je na druhém stupni vyučován v 8. – 9. ročníku s časovou dotací

●

●

●

●

●

●

3,74 hodin, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda a vzdělávací obsah odpovídá vzdělávacímu oboru Chemie. Výuka probíhá formou povinných i rozšířených volitelných modulů. Část výuky je realizována formou badatelské činnosti na závěrečné expedici a během jednodenních projektů a výjezdových projektů. V rámci Chemie jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech. Vyučovací předmět Dějepis je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou dotací 6,5 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost a vzdělávací obsah odpovídá vzdělávacímu oboru Dějepis. Výuka probíhá formou povinných a volitelných rozšiřujících modulů, výjezdových a jednodenních projektů a během expedičního projektu na závěr roku. V rámci Dějepisu jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova. Vyučovací předmět Výchova k občanství je na druhém stupni vyučován v 7. – 9. ročníku s časovou dotací 2,93 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost a vzdělávací obsah odpovídá části vzdělávacího oboru Výchova k občanství. Výuka probíhá formou povinných modulů v 7. – 9 ročníku a volitelných rozšiřujících modulů v 6. – 9. ročníku. Dále je realizována formou výjezdových a jednodenních projektů a během expedičního projektu na závěr roku. V rámci Výchovy k občanství jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova. Vyučovací předmět Umění a kultura je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou dotací 9,61 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Umění a kultura a vzdělávací obsah odpovídá části vzdělávacího oboru Hudební výchova a Výtvarná výchova. Výuka probíhá formou povinných a volitelných rozšiřujících modulů, výjezdových a jednodenních projektů a během expedičního projektu na závěr roku. Ţáci mají ve všech formách výuky moţnost volby mezi hudební a výtvarnou výchovou. V rámci Umění a kultury jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova a Mediální výchova. Vyučovací předmět Tělesná výchova je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou dotací 8,49 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a vzdělávací obsah odpovídá vzdělávacího oboru Tělesná výchova. Výuka probíhá formou povinných a povinně volitelných hodin během roku, sportovních dnů a výjezdů. V rámci Tělesné výchovy jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Multikulturní výchova. Vyučovací předmět Školní firma je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou dotací 8,49 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umění a kultura a disponibilní časové dotace. Vzdělávací obsah čerpá předmět z malých částí vzdělávacích oborů Cizí jazyk, Matematika její aplikace, Výchova k občanství, Zeměpis a Výtvarná výchova. Výuka probíhá formou povinných modulů finanční gramotnosti v 8. – 9. ročníku a volitelných rozšiřujících modulů v 6. – 9. ročníku. V rámci Školní firmy jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Výchova demokratického občana. Vyučovací předmět Člověk a svět práce tvořen vzdělávacím obsahem oboru Člověk a svět práce, kromě oblasti Využití digitálních technologií, o kterou je posílena výuka Informatiky. 23

Celková průměrná hodinová dotace 2 hodiny je čerpaná z vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Výuka předmětu probíhá na druhém stupni od 6. do 9. třídy formou jednoho povinně volitelného modulu za rok. Výuka oblasti Svět práce probíhá v 9. ročníku v samostatném modulu. V rámci mezioborových vztahů je vyučován Člověk a svět práce především prostřednictví projektů během volitelných rozšiřujících úrovní a expedičního projektu. V rámci předmětu Člověk a svět práce jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Environmentální výchova. ● Vyučovací předmět Osobnostní a sociální výchova je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou dotací 3,08 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví. Vzdělávací obsah odpovídá částem obsahu vzdělávacích oborů Český jazyka a literatura, Výchova k občanství, Výchova ke zdraví a velké části vzdělávacího obsahu průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova. Výuka předmětu probíhá na druhém stupni od 6. do 9. třídy formou pravidelných hodin a během her a aktivit na úvodním výjezdu a projektových výjezdech. V rámci Osobnostní a sociální výchovy jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova. ● Vyučovací předmět Mediální výchova je na druhém stupni vyučován v 8. ročníku s časovou dotací 1,42 hodiny, která je čerpána z disponibilní časové dotace. Vzdělávací obsah odpovídá průřezovému tématu Mediální výchova. Výuka je realizována formou povinného modulu v 8. ročníku a jednodenních projektů. V rámci Mediální výchovy jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana a Mediální výchova.

24

Učební osnovy Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávací oblasti Český jazyk zaujímá zásadní postavení mezi vyučovacími předměty. Jazyk je nástrojem funkčního dorozumívání a nástrojem integrace do lidského společenství a jeho světa, vyjadřovaného skrze jazyk a řeč. Orientace ve verbálním vyjádření mluveném i psaném je stěţejní pro další vzdělávání. Prostřednictvím jazykové a literární výchovy získává ţák kompetenci ke komunikaci s ostatními, ale také kompetenci k samostatnému funkčnímu vyjádření svých postojů a názorů, jakoţ při kritické recepci postoje, názory a hodnoty kriticky posuzovat.

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován ve všech ročnících 1. i 2. stupně. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání a související očekávané výstupy průřezových témat. Český jazyk a literatura má mezi vyučovacími předměty stěţejní postavení, protoţe přímo rozvíjí způsobilosti, které jsou důleţité pro vzdělávání ve všech dalších vzdělávacích oborech. Je syntézou sloţky stylistické (zaměřené komunikačně), gramatické (resp. jazykovědné) a literární (teoretické i historické). Uvedené sloţky jsou v jednotlivých ročnících zastoupeny rovnoměrně a ţáci se s nimi seznamují ve vzájemných vazbách. Výuka probíhá většinou ve kmenových třídách nebo ve školní knihovně. Tam, kde je to vhodné, jsou ţáci děleni do skupin. Některá témata, zejména z oblasti literatury, jsou realizována formou krátkodobých i dlouhodobých projektů, při nichţ dochází k propojování ţáků různých ročníků. Dalším způsobem naplňování cílů předmětu jsou návštěvy knihoven, práce s mediálním materiálem, mimočítanková četba. Důraz je kladen na rozvoj funkční gramotnosti. Našim cílem je, aby ţáci osvojené vědomosti, dovednosti a znalosti pouţívali v praxi. 1. stupeň Vyučovací předmět Český jazyk a literatura zaujímá stěţejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Jazykové i literární dovednosti, které si v jeho rámci ţáci osvojují, vyuţívají při čerpání poznatků ve všech dalších oblastech vzdělávání. Na 1. stupni je naším prvořadým cílem vytvořit ţákům vzdělávací nástroje – čtení a psaní. Přitom klademe důraz na čtení s porozuměním. Ţáci, kteří nastupují do školy, se jiţ dokáţou česky dorozumět. Snaţíme se proto tuto jejich dovednost dále rozvíjet, obohacovat jejich slovní zásobu a seznamovat je se spisovnou podobou českého jazyka. Výuku gramatiky chápeme nikoliv jako cíl, ale jako cestu, jak díky poznávání struktury jazyka rozvíjet komunikační dovednosti, na jejichţ rozvoj klademe velký důraz. Ţáci se učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Některá témata, jsou realizována formou krátkodobých i střednědobých projektů, při nichţ dochází k propojování ţáků různých ročníků. Dalšími způsoby naplňování cílů předmětu jsou například 25

návštěvy knihoven a muzeí, besedy se spisovateli a ilustrátory, práce s texty na internetu, práce s počítačovými výukovými programy, atd. 2. stupeň Složky předmětu Český jazyk a literatura 







Vyučovací předmět Český jazyk a literatury má komplexní charakter. Pro snadnější orientaci je moţné rozdělit ho na tři sloţky – jazykovou výchovu, výchovu komunikační a slohovou a výchovu literární. Výuka v předmětu český jazyk a literatura probíhá mnohdy cyklicky a kontinuálně, právě díky specifické povaze obsahu předmětu na základě navazování a prohlubování. Jazyková výchova vede ţáky k přesnému a logickému myšlení, které je základem přesného a přehledného vyjadřování. Ţáci získávají znalosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka, ale i ostatních jazykových útvarů. Komunikační a slohová výchova ţáky učí vnímat různá sdělení – jejich funkci a záměr mluvčího. Důraz je kladen nejen na recepci, ale také na produkci funkčního sdělení. Důleţitými prvky komunikační a slohové výchovy jsou kritické hodnocení a přijímání sdělení, čtení s porozuměním, kultivace vyjadřování a kompetence ke správnému výběru jazykových prostředků. Literární výchova předkládá ţákům psané kulturní bohatství. Rozšiřuje jejich kulturněspolečenský rozhled a historické souvislosti. Prostřednictvím tvořivé práce s uměleckými texty se podílí na estetickém emocionálním i etickém rozvoji osobnosti ţáků. Kultivuje jejich schopnost citlivého vnímání okolního světa i sebe sama, napomáhá při formování hodnotových orientací a vkusových preferencí. Základem pro výuku literatury jsou zejména autentické texty a práce s knihami ze školní knihovny. Literární výchova probíhá formou tematické výuky, nikoliv formou výuky literárně-historické.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Obsahové vymezení předmětu odpovídá vzdělávacímu obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura tak, jak byl stanoven v RVP z a dále vzdělávacímu obsahu vybraných tematických okruhů průřezového tématu Mediální výchova. Drobná část vzdělávacího obsahu oboru Český jazyk a literatura je integrována do předmětu Školní firma. Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je v 1. A 2. ročníku dotován osmi hodinami, ve 3. ročníku sedmi hodinami, ve 4. A 5. ročníku šesti hodinami. Na druhém stupni celkem průměrně 17,46 hodin týdně, z toho 3,25 hodin pochází z disponibilní dotace a zahrnuje základní i rozšířenou úroveň. Výuka na druhém stupni probíhá v kaţdém ročníku v průměru 3 – 4 hodiny týdně v základní úrovni. Časově diferencovaná výuka nabízí mnoţství různorodé práce jazykových i literárních zkušeností ţáků. Výuka probíhá ve vyučovacích hodinách, devadesáti minutových blocích, projektových dnech a během přípravy, realizace, zpracování a prezentace expedičních projektů.

Průřezová témata Do obsahu vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura jsou integrovány následující tematické okruhy průřezových témat: 26

Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení schopností zapamatování Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě, cvičení dovednosti řešení problémů Kreativita - cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly Sociální rozvoj – komunikace – základní dovednost, schopnost vyjádřit sám sebe, své základní potřeby a přání, schopnost reagovat a pouţívat adekvátní prostředky v základních ţivotních situacích, úspěšné způsoby komunikace, neverbální sloţka komunikace. Kooperace a kompetice – podpora spolupráce v rámci věkově heterogenní jazykové skupiny, schopnost domluvit se, utváření mezilidských vztahů. Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků, dovednosti pro sdělování verbální i neverbální Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy, respektování, empatie Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech V rámci výuky literární výchovy, seznámení se s kulturním literárním dědictvím; Evropa a svět nás zajímá – lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy Multikulturní výchova V rámci výuky literární výchovy, kulturní diference - porozumění kulturním odlišnostem a společným kořenům evropských zemí, tradice různých zemí

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura na 1. stupni rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito strategiemi: Kompetence k učení ● ● ● ●

vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení podporuje systematickou práci ţáků a vedení záznamů o práci (vedení portfolia, zápisky s obsahem učiva) podporuje rozpoznání jazykových struktur a uvědomění si souvislostí s cizími jazyky zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci s autentickými a funkčními texty

Kompetence k řešení problémů ● ●

samostatné odvozování pravidel, kterými se řídí probírané mluvnické jevy hledání chyb v textu a odůvodňování správného řešení

27

● ● ● ● ●

porovnávání slov a stavby věty v českém a anglickém jazyce volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle širšího kontextu podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů do výuky začleňuje modelové situace, které odpovídají reálnému ţivotu umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty

Kompetence komunikativní ● ● ● ●

správné formulování obsahu sdělení v rámci probíraných ţánrů vytváření příleţitostí k porozumění probíraných literárních textů rozšiřování slovní zásoby ţáků pomocí literárního i gramatického učiva rozvoj a upevňování správné, srozumitelné stavby větných celků, k vyprávění

o seznamuje ţáky s tím, jak úspěšně a vhodně komunikovat v mateřském jazyce a jak vyuţívat celou škálu výrazových prostředků v kontextu konkrétní situace o podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka a schopnost logické výstavby textu (např. V ucelených projektech) Kompetence sociální a personální ● ●

diskuse v malých skupinách i v rámci celé třídy ţádost o pomoc, nabídka pomoci

o podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu o vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém o zařazuje do výuky témata, která umoţňují ţákům přemýšlet nad mezilidskými vztahy a rolemi ve společnosti Kompetence občanské ● ●

seznamování se slovesným dědictvím a jeho významem podpora potřeby literárního projevu, recitace, četby

o seznamuje ţáky s normami, tradicemi a reáliemi o prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí o vyuţívá při výuce témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje Kompetence pracovní ● ●

dodrţování hygienických pravidel pro čtení a psaní aktivní příprava a udrţování učebního prostoru

o předává ţákům znalosti, které jim umoţňují systematicky zvládnout předepsané učivo o podporuje pravidelnou práci ţáka o zařazuje do výuky témata s ohledem na budoucí zaměření ţáka

28

Očekávané výstupy dle RVP

Český jazyk a literatura Oblast

Jazyk a jazyková komunikace

Obor

Český jazyk a literatura

Ročník 1–3

Očekávané výstupy Ţák

Učivo

Ročník

Průřezové téma

Komentáře a dodatky

1.-2.

osobnostní a sociální výchova, rozvoj schopností poznávání cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění

první čtení

plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním odůvodňuje a píše správně velká písmena na začátku věty plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

písmena abecedy (rozpoznávání velkých a malých tiskacích písmen) technika čtení jednoslabičných a víceslabičných slov, jednoduchých vět a textů, znalost orientačních prvků v textu správné sezení, drţení psacího náčiní, hygiena zraku velká písmena na počátku věty čtení jako zdroj informací, vyhledávací čtení plynulé čtení s porozuměním jednoduchých naučných textů (dětské encyklopedie)

1.-2. 1.-2.

1.-3.

porozumí písemným pokynům přiměřené sloţitosti

čtení s porozuměním

porozumí mluveným pokynům přiměřené sloţitosti

zdvořilé naslouchání (vyjádření kontaktu s partnerem) pozorné,soustředěné, aktivní naslouchání (reakce otázkami)

1.-3.

respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru

oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování

1.-3.

pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost

správná výslovnost hlásek a slov tvoření hlasu, rozvoj znělého hlasu

1.-3.

v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči

dýchání při hovoru přiměřené tempo řeči

1.-3.

volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běţných školních i mimoškolních situacích

hlasitost projevu, změna tempa řeči mimika, gesta

osobnostní a sociální výchova, rozvoj schopností poznávání cvičení dovedností zapamatování zadání slovních úloh, učební texty

1.-3.

1.-3.

29

osobnostní a sociální výchova, komunikace cvičení pozorování, empatického a aktivního naslouchání osobnostní a sociální výchova, mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy, respektování, empatie osobnostní a sociální výchova, seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly

osobnostní a sociální výchova, komunikace řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem

na základě vlastních záţitků tvoří krátký mluvený projev píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky kontroluje vlastní písemný projev

píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vytvoří podle nich jednoduchý příběh

rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova

člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky odůvodňuje a píše správně i/y po tvrdých a měkkých souhláskách v českých domácích slovech odůvodňuje a píše správně slova se skupinami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev odůvodňuje a píše správně slova s ú/ů

souvislý jazykový projev jednoduchá osnova vyprávění úhledný, čitelný a přehledný písemný projev automatizace psacího pohybu návyky spojené s kontrolou a opravou vlastní práce souvislé a srozumitelné písemné sdělení, formální úprava textu vypravování podle obrázků, jednoduchá osnova příběhu spojování obsahu textu s ilustrací vztah hlásky a písmena výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin sluchové rozlišení hlásek (analýza a syntéza) souhlásky a samohlásky, dvojhlásky

1.-3. písmo Comenia Script

1.-3.

1.-3.

1.-3.

1.-3.

1.-3.

1.–3.

slovní zásoba, slova a pojmy, význam slov

1.-3.

věty oznamovací, rozkazovací, tázací, přací intonace, přízvuk

1.-3.

tvrdé a měkké souhlásky

1.-3.

pravidla pro správné psaní dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

1.-3.

pravidla pro správné psaní ú/ů v českých domácích slovech

1.-3.

odůvodňuje a píše správně velká písmena v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

základní pravidla pro psaní velkých písmen uvnitř věty

1.-3.

čte ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku

poslech literárních textů technika čtení

1.-3.

30

osobnostní a sociální výchova, rozvoj schopností poznávání cvičení dovednosti řešení problémů

přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku

Recitace přednes vhodných literárních textů

2.-3.

vyjadřuje své pocity z přečteného textu

záţitkové čtení a naslouchání, volné vyjádření

1.-3.

rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších

rozpočítadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka

1.-3.

odlišuje pohádku od ostatních vyprávění

typické znaky pohádky

1.-3.

pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností

vyhledává v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje slovní druhy v základním tvaru

volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu dramatizace dokončování a přetváření textu zásady příbuznosti slov vyjmenovaná slova a slova k nim příbuzná

1.-3.

2.-3.

základní seznámení se slovními druhy

2.-3.

uţívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves

tvarosloví – tvary slov ohebné slovní druhy

2.-3.

spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy

věta a souvětí spojky a jejich funkce, spojovací výrazy

3.

rozlišuje ve slově kořen

kořen slova příbuzná slova

3.

rozlišuje ve slově část příponovou, předponovou a koncovku

přípony, předpony

3.

obojetné souhlásky vyjmenovaná slova

rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji uţívá podle komunikační situace

spisovná a nespisovná výslovnost

vhodné propojení s Kulturou ducha a těla

osobnostní a sociální výchova, kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity

2.-3.

třídění slov podle významu

odůvodňuje a píše správně i/y po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech

osobnostní a sociální výchova, rozvoj schopností poznávání cvičení schopností zapamatování osobnostní a sociální výchova, sebepoznání a sebepojetí - já jako zdroj informací o sobě

opakování příbuzných slov 2.-3.

4.-5.

31

osobnostní a sociální výchova, seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly

píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační ţánry

adresa, blahopřání, omluvenka, zpráva, oznámení, pozvánka, vzkaz, inzerát, dopis, popis, vypravování

4.-5.

sestaví osnovu vyprávění

pravidla sestavování osnovy členění příběhu

4.-5.

na základě osnovy vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodrţením časové posloupnosti

práce s osnovou

4.-5.

slova jednoznačná, mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma

4.-5.

slovní druhy a jejich třídění tvary slov

4.-5.

rozpozná ve slově koncovku

koncovky ohebných slov

4.-5.

rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary

spisovné a nespisovné tvary slov

4.-5.

vyhledává základní skladební dvojici

základní větné členy - podmět a přísudek

4.-5.

odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí

stavba věty věta jednoduchá, souvětí smysluplné uspořádání vět jednoduchých do souvětí

4.-5.

uţívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje

spojovací výrazy

4.-5.

píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách

vyjmenovaná slova a slova k nim příbuzná

4.-5.

porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová určuje slovní druhy plnovýznamových slov a vyuţívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu

vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je

záţitkové čtení

4.-5.

32

osobnostní a sociální výchova, kreativita cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity

osobnostní a sociální výchova, kreativita cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity

osobnostní a sociální výchova, sebepoznání a sebepojetí - já jako zdroj informací o sobě

volně reprodukuje text podle svých schopností

volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu dramatizace vlastní výtvarný doprovod

4.-5.

tvoří vlastní literární text na dané téma

tvořivé činnosti s literárním textem

4.-5.

rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů

druhy a ţánry dětské literatury literatura umělecká a věcná literatura v proměnách času lidová slovesnost

4.-5.

při jednoduchém rozboru literárních textů pouţívá elementární literární pojmy

literární pojmy

4.-5.

označuje základ věty v neúplné základní skladební dvojici

neúplná základní skladební dvojice

5.

zvládá základní příklady syntaktického pravopisu

shoda přísudku s podmětem

5.

33

osobnostní a sociální výchova, kreativita cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity osobnostní a sociální výchova, kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity

2. stupeň 6. ročník Očekávané výstupy Ţák odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji

dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci

odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu vyuţívá základy studijního čtení – vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát vyuţívá poznatků o jazyce a stylu

Učivo

Průřezové téma

trénink čtení praktického, věcného, kritického a proţitkového napříč dalším učivem a ve čtenářských dílnách

osobnostní a sociální výchova

praktický nácvik v rámci prezentací, mluvních cvičení a referátů poučení o zásadách dorozumívání seznámení s komunikační normou a základními mluvenými ţánry podle komunikační situace zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální) připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, referát, diskuse


seznámení s komunikační normou a základními mluvenými ţánry podle komunikační situace


zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální) připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, referát, diskuse

praktický nácvik v rámci prezentací, mluvních cvičení a referátů – poučení o zásadách dorozumívání


trénink vlastního tvořivého psaní (výpisek, subjektivně

34


ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů

spisovně vyslovuje česká a běţně uţívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech

zabarvený text, úvaha, vypravování, osnova)

zvuková stránka jazyka – zásady spisovné výslovnosti, modulace souvislé řeči (přízvuk slovní a větný), intonace, členění souvislé řeči (pauzy, frázování)

obecné poučení o jazyce (jazykové příručky)

tvarosloví slovní druhy mluvnické významy a tvary slov

obecné poučení o jazyce: jazyková norma a kodifikace obecné poučení o jazyce: spisovné a nespisovné útvary a prostředky

skladba – stavba věty, souvětí, podmět, přísudek

pravopis – lexikální, morfologický, syntaktický

slovní zásoba a tvoření slov – slovní zásoba a její jednotky, význam slova

LITERÁRNÍ VÝCHOVA uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla

práce s knihou, čtenářské dílny, zápis ze čtení (obsahuje učivo: tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu,

35

multikulturní výchova

formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo

uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích

dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům) práce s knihou, čtenářské dílny, zápis ze čtení (obsahuje učivo: tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům)


literární teorie a historie


literární teorie: adaptace


školní knihovna, katalog

36

7. ročník Očekávané výstupy Ţák

Učivo

Průřezové téma

KOMUNIKAČNÍ a SLOHOVÁ VÝCHOVA odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakt pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji

trénink čtení praktického, věcného, kritického a proţitkového napříč dalším učivem a ve čtenářských dílnách trénink praktického naslouchání, věcného, kritického a záţitkového – poslechy a rozbory


zásady dorozumívání, praktický nácvik v rámci prezentací, mluvních cvičení a referátů, diskuzí a debat seznámení s komunikační normou a základními mluvenými ţánry podle komunikační situace

rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky, vzhledem ke svému komunikačnímu záměru v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu vyuţívá základy studijního čtení – vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu samostatně připraví a s oporou o text přednese referát vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně

komunikační záměr mluvčího

mediální výchova

mediální výchova

mediální výchova

obecné poučení o jazyce: jazyková norma a kodifikace


zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální) komunikační ţánry: připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek zásady dorozumívání praktický nácvik v rámci prezentací, mluvních cvičení a referátů, debat seznámení s komunikační normou a základními mluvenými ţánry podle komunikační situace


trénink vlastního tvořivého psaní pravopis – lexikální, morfologický, syntaktický trénink vlastního tvořivého psaní (výpisek, subjektivně

37


mediální výchova

správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů

zabarvený popis, úvaha, výklad)

JAZYKOVÁ VÝCHOVA spisovně vyslovuje česká a běţně uţívaná cizí slova rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí

obecné poučení o jazyce


tvarosloví – slovní druhy, tvary slov


jazykové příručky

tvarosloví – slovní druhy, tvary slov


multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova



skladba – rozvíjející větné členy, souvětí


LITERÁRNÍ VÝCHOVA uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla, formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy

literární teorie - struktura a jazyk literárního díla (obsahuje učivo: tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům, způsoby interpretace literárních a jiných děl

38


divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo

tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie

rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování

literární teorie - struktura a jazyk literárního díla (obsahuje učivo: tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům, způsoby interpretace literárních a jiných děl) literární druhy a ţánry – poezie, próza, drama, ţánry lyrické, epické, dramatické – práce s texty

literární druhy a ţánry – poezie, próza, drama, ţánry lyrické, epické, dramatické – práce s texty



39


Průřezové téma

Učivo

KOMUNIKAČNÍ a SLOHOVÁ VÝCHOVA odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji


mediální výchova


seznámení s komunikační normou a základními mluvenými ţánry podle komunikační situace zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální)

mediální výchova, multikulturní výchova

odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru

seznámení s komunikační normou a základními mluvenými ţánry podle komunikační situace

rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči

záměr mluvčího v komunikaci

mediální výchova

zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální)

zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu

zásady dorozumívání praktický nácvik v rámci prezentací, mluvních cvičení a referátů

vyuţívá základy studijního čtení – vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát


uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování

trénink vlastního tvořivého psaní (výpisek, subjektivně zabarvený text, úvaha, výklad)

vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic


trénink vlastního tvořivého psaní (výpisek, subjektivně zabarvený text, úvaha, výklad)

40


mediální výchova

a osobních zájmů

JAZYKOVÁ VÝCHOVA

spisovně vyslovuje česká a běţně uţívaná cizí slova

samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí

slovní zásoba a tvoření slov – slohové rozvrstvení slovní zásoby obecné poučení o jazyce – čeština (jazyk národní, jazyk mateřský), kultura jazyka a řeči


obecné poučení o jazyce: jazykové příručky

obecné poučení o jazyce: jazyková norma a kodifikace


obecné poučení o jazyce: rozvrstvení jazyka, dialekty


skladba – výpověď a věta, pořádek slov ve větě, rozvíjející větné členy, souvětí, přímá a nepřímá řeč, stavba textu pravopis – lexikální, morfologický, syntaktický

LITERÁRNÍ VÝCHOVA uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla

rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora, formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo


literární teorie a historie – struktura literárního díla (kompozice literárního příběhu) jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, volný verš literární teorie a historie – struktura literárního díla (kompozice literárního příběhu) jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, volný verš obsahuje učivo: tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům, způsoby interpretace literárních a jiných děl tvořivé činnosti s literárním textem

41


rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty

literární druhy a ţánry v proměnách času

rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele


uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře


porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích


školní knihovna, knihovny, katalog

42

mediální výchova



Průřezové téma

Učivo

KOMUNIKAČNÍ a SLOHOVÁ VÝCHOVA odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakt pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji



zásady dorozumívání praktický nácvik v rámci prezentací, mluvních cvičení a referátů seznámení s komunikační normou a základními mluvenými ţánry podle komunikační situace sady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální)

rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky - se vzhledem ke svému komunikačnímu záměru si

komunikační záměr mluvčího zásady dorozumívání praktický nácvik v rámci prezentací, mluvních cvičení a referátů seznámení s komunikační normou a základními mluvenými ţánry podle komunikační ace

vyuţívá základy studijního čtení – vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát


uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování

trénink vlastního tvořivého psaní (výpisek, subjektivně zabarvený popis, úvaha, výklad)

vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů

trénink vlastního tvořivého psaní (výpisek, subjektivně zabarvený popis, úvaha, výklad)

mediální výchova


mediální výchova


mediální výchova

JAZYKOVÁ VÝCHOVA spisovně vyslovuje česká a běţ ně uţívaná cizí slova

slovní zásoba, tvarosloví, obecné poučení o jazyce

43


samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití

obecné poučení o jazyce: jazykové příručky

obecné poučení o jazyce – čeština (jazyk národní, jazyk mateřský), rozvrstvení národního jazyka (spisovné a nespisovné útvary a prostředky) obecné poučení o jazyce – čeština (jazyk národní, jazyk mateřský), rozvrstvení národního jazyka (spisovné a nespisovné útvary a prostředky)

rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí

skladba – výpověď a věta, pořádek slov ve větě, souvětí, přímá a nepřímá řeč, stavba textu

v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí



LITERÁRNÍ VÝCHOVA

uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla

práce s knihou, čtenářské dílny, zápis ze čtení (obsahuje učivo: tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům, způsoby interpretace literárních a jiných děl)

formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo

práce s knihou, čtenářské dílny, zápis ze čtení (obsahuje učivo: tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům, způsoby interpretace literárních a jiných děl)



tvořivé činnosti s literárním textem

rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty


rozlišuje základní literární druhy


44

mediální výchova

a ţánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele

uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře

porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování

struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu) jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš) literární druhy a ţánry v proměnách času struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu) jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš)


45


Anglický jazyk – první cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahem předmětu je výuka anglického jazyka, která odpovídá vzdělávacímu oboru Cizí jazyk tak, jak je definován Rámcovým vzdělávacím programem pro Základní vzdělávání a patří svým obsahem do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Výuka angličtiny je zaměřena na rozvoj všech řečových dovedností, tj. poslechu, čtení, ústního a písemného projevu na základě osvojených jazykových prostředků - mluvnice, slovní zásoby, výslovnosti a pravopisu. Důraz je kladen na ústní komunikaci. Postupně se prohlubuje obsahová, stylistická i gramatická stránka mluveného i psaného projevu. Cílem výuky je, aby se ţáci byli schopni dorozumět v cizojazyčném prostředí v běţných situacích. Znalost cizího jazyka by ţákům měla umoţnit seznámení se s odlišnou kulturou a získání přístupu k cizojazyčným zdrojům informací. Při popisu jazykových úrovní vycházíme ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. V 9. ročníku ţáci dosáhnou úrovně A2 dle SERR.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky 1. stupeň Vyučovací předmět Anglický jazyk je vyučován od prvního ročníku. V 1. a 2. ročníku je dotován dvěma hodinami, ve 3., 4. a 5. ročníku je dotován pěti hodinami týdně. Výuka v kaţdém ročníku probíhá vţdy se dvěma vyučujícími, z nichţ je zpravidla jeden Čech a jeden rodilý mluvčí. Přítomnost dvou vyučujících umoţňuje jak pracovat s celou třídou na společných projektech a vyuţít různých jazykových úrovní ţáků k vzájemnému učení, tak i rozdělit třídu do dvou skupin dle pokročilosti a adekvátně rozvíjet jazykové dovednosti dle jejich skutečné úrovně. Mezi pomůcky pouţívané při výuce anglického jazyka slouţí pracovní sešit, pracovní listy tvořené vyučujícími, flashcards, výukové programy pro interaktivní tabuli. Ţáci si vedou svůj sešit, slovníček a portfolio s materiály. Ve výuce jsou vyuţívány prvky metody CLIL (content and language integrated learning), škola se účastní projektu e-Twinning, který umoţňuje komunikovat ţákům různých zemí prostřednictvím internetu a sdílet výsledky své práce. 2. stupeň Jazyková výuka anglického jazyka probíhá na druhém stupni v kaţdém ročníku a je realizována ve dvou úrovních - základní a volitelné rozšiřující. Celková časová dotace je 21,3 hodin týdně, z toho 10 hodin pochází z disponibilní dotace. Základní úroveň je povinná, ţáci mají v kaţdém ročníku 4 vyučovací hodiny anglického jazyka týdně. Vţdy alespoň jednou týdně je výuka organizována do bloku 90 minut, coţ umoţňuje zařadit do výuky časově náročnější aktivity a projekty. Dbá se na to, aby se ţáci setkávali jak s učiteli - Čechy, tak i rodilými mluvčími nebo cizinci, kteří angličtinu pouţívají jako druhý jazyk a česky nemluví. Na začátku 6. třídy jsou ţáci otestováni a dle pokročilosti zařazeni do věkově smíšených jazykových skupin. Toto platí i pro nově nastupující ţáky. Vţdy ze dvou po sobě jdoucích ročníků (tj. 6. a 7. třída a 8. a 9. třída) se vytvoří 4 jazykové skupiny, které jsou vyučovány ve stejném čase, mohou se spojit a v případě potřeby spolupracovat, např. na některém projektu. 46

Ţáci si tvoří portfolio tvořené materiály, které připravují učitelé. V rámci výuky anglického jazyka jsou např. vyuţívané příručky Visual Grammar A2 a English Vocabulary in Use Elementary a English Vocabulary in Use Pre-intermediate and Intermediate. Tyto příručky jsou doplňované dalšími materiály a aktivitami dle uváţení učitele. Ve výuce jsou vyuţívány prvky metody CLIL (content and language integrated learning), škola se účastní projektu e-Twinning, který umoţňuje komunikovat ţákům různých zemí prostřednictvím internetu a sdílet výsledky své práce. Výuka předmětu anglický jazyk je dále realizována v rámci projektových dní, školních výjezdů a expedic. Škola organizuje i jazykové zájezdy do zahraničí, výměnné zájezdy a návštěvy cizojazyčných skupin. Plánuje se zapojení do projektu Erasmus +. V rámci volitelné rozšiřující úrovně si mohou ţáci anglický jazyk zvolit jako jeden z povinně volitelných předmětů, rozsah výuky kaţdého rozšiřujícho volitelného kurzu je 1 vyučovací hodina týdně. Výukový obsah kaţdého modulu vychází z potřeb přihlášených ţáků, dále prohlubuje jejich jazykovou úroveň, umoţňuje aplikovat dosaţené znalosti v situacích co nejpodobnějších praktickému ţivotu. V rámci volitelných rozšiřujících hodin se také mohou ţáci připravit na mezinárodně uznávané zkoušky z anglického jazyka či se podrobněji seznámit s reáliemi anglicky mluvících zemí.

Způsob hodnocení Hodnotí se všechny jazykové dovednosti - tj. psaní, čtení, mluvení a poslech. Poţadavky k zápočtu obsahují ústní prezentaci, esej, porozumění čtenému textu. Zvládnutí probírané slovní zásoby a gramatiky je ověřováno prostřednictvím testu. Součástí hodnocení je i podrobnější zpětná vazba formou slovního komentáře, autoevaluace a hodnocení mezi ţáky navzájem.

Průřezová témata Do obsahu vyučovacího předmětu Anglický jazyk jsou integrovány následující tématické okruhy průřezových témat: Multikulturní výchova Multikulturalita - komunikace s lidmi z jiných zemí, specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost. Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoj Komunikace - dovednosti pro verbální sdělování, omluva, pozdrav, prosba, nonverbální komunikace, komunikace v různých situacích, potřeba komunikace mezi lidmi různých jazyků. Kooperace a kompetice - podpora spolupráce v rámci věkově heterogenní jazykové skupiny, schopnost domluvit se, utváření mezilidských vztahů. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - seznámení se s reáliemi evropských zemí, nejen anglicky mluvících, ale i zemí, kde je angličtina cizím jazykem, globální problémy dnešního světa.

47

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu anglický jazyk jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka: Kompetence k učení Učitel: ● ● ● ● ●

vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení podporuje to, aby si ţáci uměli přeloţit neznámá slovíčka (ve slovníku, na internetu atd.) a byli schopni vyhledat související informace podporuje systematickou práci ţáků a vedení záznamů o práci (vedení slovníku, zápisky s obsahem učiva, vedení portfolií k probíraným tématům) podporuje rozpoznání jazykových struktur a uvědomění si souvislostí s dalšími cizími jazyky i českým jazykem zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci s cizojazyčnými texty

Kompetence k řešení problémů Učitel: ● ● ● ●

volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle širšího kontextu podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů do výuky začleňuje modelové situace, které odpovídají reálnému ţivotu umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty

Kompetence komunikativní Učitel: ● ●

●

seznamuje ţáky s tím, jak úspěšně a vhodně komunikovat v cizím jazyce a jak vyuţívat celou škálu výrazových prostředků v kontextu konkrétní situace umoţňuje ţákům komunikovat v cizím jazyce v situacích, které co nejvíce odpovídají reálnému ţivotu, a to i prostřednictvím internetu (komunikace s rodilými mluvčími, ţáky z cizích zemí, na zahraničních výjezdech) podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka a schopnost logické výstavby textu (např. V ucelených projektech)

Kompetence sociální a personální Učitel: ● ● ●

podporuje ţáky ve skupinové práci ve věkově heterogenní skupině, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém zařazuje do výuky témata, která umoţňují ţákům přemýšlet nad mezilidskými vztahy a rolemi ve společnosti

Kompetence občanská Učitel: ● ● ●

seznamuje ţáky s normami, tradicemi a reáliemi anglicky mluvících zemí prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí vyuţívá při výuce cizího jazyku témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje

48

Kompetence pracovní Učitel: ● ● ●

předává ţákům znalosti, které jim umoţňují systematicky zvládnout předepsané učivo podporuje pravidelnou práci ţáka zařazuje do výuky témata s ohledem na budoucí zaměření ţáka

Očekávané výstupy dle RVP Rozpracované výstupy a obsah předmětu dle jednotlivých ročníků 1. stupeň Očekávané výstupy pro 1. období (1. - 3. třída) Řečové dovednosti Ţák  rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně  zopakuje a pouţije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal  rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu  rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu  přiřadí mluvenou a psanou podobu téhoţ slova či slovního spojení  píše slova a krátké věty na základě textové a vizuální předlohy Očekávané výstupy pro 2. období (4. - 5. třída) Poslech s porozuměním Ţák:  rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností  rozumí slovům a jednoduchým větám, pokud jsou pronášeny pomalu, zřetelně a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu  rozumí jednoduchému poslechovému textu, pokud je pronášen pomalu, zřetelně a má k dispozici vizuální oporu Mluvení Ţák:  se zapojí do jednoduchých rozhovorů  sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat  odpovídá na jednoduché otázky týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času, dalších osvojovaných témat a podobné otázky pokládá Čtení s porozuměním Ţák:  vyhledává potřebnou informací v jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům  rozumí jednoduchým krátkým textům z běţného ţivota, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu 49

Produktivní řečové dovednosti Ţák:  rozumí jednoduchým krátkým textům z běţného ţivota, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu Psaní Ţák:  napíše krátký text s pouţitím jednoduchých vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech a událostech z oblasti svých zájmů a kaţdodenního ţivota  vyplní osobní údaje do formuláře

50

Anglický jazyk Oblast: Jazyk a jazyková komunikace Obor: Cizí jazyk 1. období Očekávané výstupy Ţák

Učivo Tematické okruhy, mluvnice

Ročník

se umí představit a říct, kolik mu je let umí mluvit o svých oblíbených barvách umí říct, ţe něco má umí se zeptat, kde něco je umí vytvořit mnoţné číslo umí říct, ţe něco má či nemá rád dokáţe říct, ţe něco umí či neumí umí popsat, co má na sobě umí říct, jaké je počasí umí říct, v jakém pokoji se někdo nachází

pozdravy osobní prezentace barvy základní číslovky rodina geometrické tvary jídlo a pití hračky materiály lidské tělo zvířata a mláďata slovesa vyjadřující pohyb oblečení počasí části domu místa ve městě

1.

umí mluvit o svých sourozencích umí říct, kde se kdo nachází umí říct, ţe něco má dokáţe popsat zvířata a říct, co něco umí či neumí umí si říct o různé věci umí se zeptat na cenu umí mluvit o tom, co má a nemá rád umí poţádat o něco k jídlu umí popsat své pocity umí říct, co právě teď dělá

dny v týdnu základní číslovky míry nábytek a vybavení domu místní předloţky hračky dopravní prostředky divoká zvířata části zvířat malé hračky geometrické tvary peníze jídlo pocity hudební nástroje aktivity uvnitř a venku pouţití vody (čistit si zuby, sprchovat se, mýt nádobí,...) dětské hry

2.

umí říct, kolik mu je let, kdy má narozeniny a jaké má příjmení, dokáţe se na stejné věci zeptat kamaráda dokáţe říct, kde se co nachází umí se zeptat na čas a říct, kolik je hodin umí říct, co komu patří umí pouţívat ukazovací zájmena this

osobní informace řadové číslovky měsíce místní předloţky osobní věci

51

3.

a these umí říct, ţe někdo něco má umí říct, ţe někdo něco má či nemá rád umí říct, ţe se něco někde nachází umí říct, ţe někdo něco pravidelně dělá umí říct, co právě teď někdo dělá

čas, denní doby oblečení, popis lidí - přídavná jména kempování hudba hmyz a další zvířata jídlo rostliny a části rostlin město a venkov sporty kaţdodenní činnosti elektrické součástky cirkus lidské tělo

Oblast: Jazyk a jazyková komunikace Obor: Cizí jazyk 2. období Očekávané výstupy Ţák umí říct, co chce a nechce dělat ví, kdy pouţít “go” a kdy “play” umí vyjádřit, ţe někdo něco umí či můţe umí pouţít přítomný čas prostý a příslovečná určení času umí vyjádřit, ţe by někdo něco měl a neměl dělat umí si říct o pomoc umí vyjádřit, ţe něco někde je a správně pouţít “some” a “any” dokáţe rozlišit počitatelná a nepočitatelná podstatná jména umí pouţívat přídavná jména a stupňovat je umí říct, ţe někdo něco musí či nesmí umí pouţívat rozkazovací způsob umí říct, co se stalo umí tvořit oznamovací větu, otázku, zápor a krátké odpovědi v minulém čase prostém umí říct, co se stalo, umí tvořit oznamovací větu, otázku, zápor a krátké odpovědi v minulém čase prostém umí pouţívat vazbu “there was/ there were” ví, jak pouţívat příslovečná určení času never, often, sometimes umí říct, co kdo uměl nebo neuměl, mohl či nemohl zná tvary základních nepravidelných sloves v minulém čase

Učivo Tematické okruhy, mluvnice

Venkovní aktivity Počasí Koloběh vody v přírodě Povolání Zdraví a nemoci Lidské tělo Na farmě Rostliny a jejich přirozené prostředí Ţivot zvířat Bezpečnost Měření rychlosti a vzdálenosti Škola Starověký Egypt Vodní svět Technologie Komunikace

V knihovně Školní předměty Vykopávky, jeskynní malby V muzeu Matematické operace Budovy Vynálezci a vynálezy V divadle Hudba a hudební nástroje V restauraci

52

Ročník

4.

5.

umí dávat instrukce umí správně tvořit otázky v minulém čase umí tvořit a pouţívat minulý čas průběhový dokáţe rozlišit počitatelná a nepočitatelná podstatná jména umí mluvit o plánech v blízké budoucnosti umí správně tvořit otázky v různých časech umí tvořit a pouţívat předpřítomný čas

Stravování a výţiva Záchranná stanice zvířat Potravní řetězec Povolání Geometrické obrazce Sporty

2. stupeň Výstupy a témata prezentována níţe jsou rozpracována do 4 ročníků, odpovídají jazykovým úrovním A1 - A2 dle SERR. Kaţdou jazykovou úroveň by měli ţáci zvládnout za dva roky. V případě, ţe je vstupní jazykové úroveň ţáka v 6. ročníku vyšší neţ A1, ţák nastupuje jazykovou výuku s úrovní vyšší a dále postupuje učivem kontinuálně a systematicky tak, ţe je jeho výsledná úroveň vyšší, proto dále není vyuţíváno členění na ročníky, ale pouze na jazykové úrovně dle Společného evropského referenčního rámce. Rozpracované výstupy a obsah předmětu dle jednotlivých úrovní Úroveň A1 Očekávané výstupy Poslech s porozuměním Ţák: ● v pomalé a opakované řeči rozumí běţným výrazům souvisejícím s jednoduchými a konkrétními kaţdodenními potřebami ● dokáţe chápat pomalou a pečlivě vyslovovanou řeč proloţenou dlouhými pauzami, které mu umoţňují uvědomit si význam řečeného ● rozumí otázkám a instrukcím a dokáţe se řídit stručnými, jednoduchými, orientačními pokyny ● rozumí číslům, cenám a časovým údajům Mluvení Ţák: ● se umí jednoduchým způsobem domluvit, je-li jeho partner ochoten zopakovat pomaleji svou výpověď nebo ji přeformulovat a pomoci mu formulovat, co se snaţí říct ● umí klást jednoduché otázky a na podobné otázky odpovídat, pokud se týkají jeho základních potřeb nebo jde-li o věci, jeţ jsou mu důvěrně známé. ● umí jednoduchými frázemi a větami popsat místo, kde ţije a lidi, které zná Čtení s porozuměním Ţák: ● rozumí v hrubých obrysech jednoduchým textům informační povahy a jednoduchým popisům, obzvláště doprovázejí-li je pomocné ilustrace ● umí si dát do souvislostí známá jména, slova a základní fráze ● rozumí krátkým jednoduchým sdělením a popisům, obzvláště jsou-li doprovázeny ilustracemi Psaní Ţák: ● dokáţe psát jednoduché vzkazy přátelům ● dokáţe popsat své bydliště ● dokáţe doplnit osobní údaje do formulářů 53

umí napsat jednoduché izolované fráze a věty ● umí napsat krátký jednoduchý pozdrav na pohlednici ● dokáţe s pomocí slovníku psát krátké dopisy a vzkazy ●

Učivo - úroveň A1.1 Tematické okruhy a slovní zásoba ● Osobní informace ● Zájmy ● Rodina ● Pocity ● Denní rutina ● Dny v týdnu, měsíce, roční období ● Čas ● Bydlení a nábytek ● Město a vesnice ● Škola ● Státy, národnosti a jazyky Mluvnice ● Přítomný čas prostý ● Otázky ● Přivlastňovací zájmena ● Předloţky časové a místní ● Příslovce ● Číslovky základní a řadové ● Základní modální slovesa ● Imperativ ● Vazba there is, there are Učivo - úroveň A1.2 Tematické okruhy a slovní zásoba ● Osobní informace ● Zájmy ● Rodina ● Pocity ● Práce a povolání ● Jídlo a pití ● Nakupování a ceny ● Kaţdodenní ţivot Mluvnice ● Přítomný čas prostý ● Stupňování přídavných jmen ● Neurčitý člen ● Ukazovací zájmena ● Přivlastňování pomocí 's ● Pouţití frází love, like, hate + ing 54

Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména ● Vazba I'd like ● Přítomný čas průběhový ● Minulý čas prostý ●

Úroveň A2 Očekávané výstupy Poslech s porozuměním Ţák: ● rozumí natolik, ţe můţe bez velkého úsilí vést jednoduchý rutinní rozhovor ● obvykle rozpozná téma diskuse vedené pomalu a jasně v jeho přítomnosti ● obvykle rozumí jasné standardní řeči o běţných záleţitostech, ačkoliv v reálné ţivotní situaci bude pravděpodobně muset poţádat o zopakování nebo přeformulování ● rozumí natolik, ţe se můţe vypořádat s konkrétními potřebami běţného ţivota, řeč však musí být zřetelná a pomalá ● dokáţe vysledovat hlavní body audiovizuálních zpráv ● postřehne hlavní smysl krátkých, zřetelných a jednoduchých oznámení a vzkazů Mluvení Ţák: ● umí komunikovat v jednoduchých běţných situacích vyţadujících jednoduchou přímou výměnu informací o známých tématech a činnostech ● zvládne velmi krátkou společenskou konverzaci, i kdyţ obvykle nerozumí natolik, aby konverzaci sám dokázal udrţet ● umí pouţít řadu frází a vět, aby jednoduchým způsobem popsal vlastní rodinu a další lidi, ţivotní podmínky, dosaţené vzdělání Čtení s porozuměním Ţák: ● rozumí jednoduchým textům, které obsahují nejběţnější slova a některé mezinárodně srozumitelné výrazy ● rozumí jednoduchým textům psaným běţným jazykem ● dokáţe vyhledat textovou informaci v běţném textovém či písemném útvaru, např. V inzerátu, broţuře, jídelním lístku, dopise nebo novinovém článku ● rozumí jednoduchým osobním dopisům ● rozumí jednoduchým nápisům a upozorněním, návodům na pouţití přístrojů běţné potřeby Psaní Ţák: ● dokáţe psát jednoduché vzkazy přátelům ● dokáţe popsat své bydliště ● dokáţe doplnit osobní údaje do formulářů ● umí napsat jednoduché izolované fráze a věty, pozdravy na pohlednici ● dokáţe s pomocí slovníku psát krátké dopisy a vzkazy Učivo - úroveň A2.1 Tematické okruhy a slovní zásoba ● Prázdniny, léto a cestování 55

Škola a vzdělávání ● Média ● Kriminalita ● Počasí ● Volnočasové aktivity Mluvnice ● Minulý čas prostý ● Nepravidelná slovesa ● Stupňování přídavných jmen ● Mnoţné číslo ● Minulý čas průběhový ● Budoucí čas ● Nultý a první kondicionál ● Časové předloţky ●

Učivo - úroveň A2.2 Tematické okruhy a slovní zásoba ● Kdo jsem, kdo jsem byl a kdo budu ● Názory, souhlas a nesouhlas ● Oblečení ● Zdraví ● Lidské tělo ● Pocity ● Popis osobnosti ● Kaţdodenní problémy ● Globální problémy ● Formální a neformální angličtina, americká a britská angličtina, zkratky a slang Mluvnice ● Slovesné časy ● Nultý a první kondicionál ● Členy ● Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména ● Stupňování přídavných jmen ● Modální slovesa ● Imperativ ● Přídavná jména a příslovce ● Předpřítomný čas ● Příčestí minulé

56

Španělský jazyk – druhý cizí jazyk Charakteristika vyučovaného předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Obsahem předmětu je výuka španělského jazyka, která odpovídá vzdělávacímu oboru Další cizí jazyk tak, jak je definován Rámcovým vzdělávacím programem pro Základní vzdělávání a patří svým obsahem do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Výuka španělštiny je zaměřena na rozvoj všech řečových dovedností, tj. poslechu, čtení, ústního a písemného projevu na základě osvojených jazykových prostředků - mluvnice, slovní zásoby, výslovnosti a pravopisu. Důraz je kladen na ústní komunikaci. Postupně se prohlubuje obsahová, stylistická i gramatická stránka mluveného i psaného projevu. Cílem výuky je, aby se ţáci byli schopni dorozumět v cizojazyčném prostředí v základních situacích. Znalost cizího jazyka by ţákům měla umoţnit seznámení se s odlišnou kulturou a získání přístupu k cizojazyčným zdrojům informací. Při popisu jazykových úrovní vycházíme ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. V 9. ročníku ţáci dosáhnou úrovně A1 dle SERR.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Jazyková výuka španělského jazyka probíhá na druhém stupni v kaţdém ročníku a je realizována ve dvou úrovních - základní a volitelné rozšiřující. Celková časová dotace je 7,87 hodin, která je čerpána z disponibilní dotace. Základní úroveň je povinná, ţáci mají v kaţdém ročníku 2 vyučovací hodiny španělského jazyka týdně. Ţáci si tvoří portfolio z materiálů, které připravují učitelé. V jednom modulovém období kaţdého ročníku si ţáci mohou zvolit španělský jazyk jako jeden z povinně volitelných předmětů, rozsah výuky kaţdého rozšiřujícího volitelného kurzu jsou 2 vyučovací hodiny týdně. Výukový obsah kaţdého modulu vychází z potřeb přihlášených ţáků, dále prohlubuje jejich jazykovou úroveň, umoţňuje podrobněji se seznámit s reáliemi španělsky mluvících zemí a aplikovat dosaţené znalosti v situacích co nejpodobnějších praktickému ţivotu.

Způsob hodnocení Hodnotí se všechny jazykové dovednosti - tj. psaní, čtení, mluvení a poslech. Poţadavky k zápočtu obsahují ústní prezentaci a test, který ověřuje zvládnutí probírané slovní zásoby a gramatiky. Součástí hodnocení je i podrobnější zpětná vazba formou slovního komentáře, autoevaluace a hodnocení mezi ţáky navzájem.

Průřezová témata Do výuky španělského jazyka jsou zařazena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoj Komunikace - základní dovednost, schopnost vyjádřit sám sebe, své základní potřeby a přání, schopnost reagovat a pouţívat adekvátní prostředky v základních ţivotních situacích, úspěšné způsoby komunikace, neverbální sloţka komunikace. Kooperace a kompetice - podpora spolupráce v rámci věkově heterogenní jazykové skupiny, schopnost domluvit se, utváření mezilidských vztahů. 57

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - seznámení se s reáliemi španělsky mluvících zemí Multikulturní výchova Kulturní diference - porozumění kulturním odlišnostem, tradice různých zemí Multikulturalita - komunikace s lidmi z jiných zemí

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Španělský jazyk jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka Kompetence k učení Učitel:  vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení  podporuje to, aby si ţáci uměli přeloţit neznámá slovíčka (ve slovníku, na internetu atd.) a byli schopni vyhledat související informace  podporuje systematickou práci ţáků a vedení záznamů o práci (vedení slovníku, zápisky s obsahem učiva, vedení portfolií k probíraným tématům)  podporuje rozpoznání jazykových struktur a uvědomění si souvislostí s dalšími cizími jazyky i českým jazykem  zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci s cizojazyčnými texty Kompetence k řešení problémů Učitel:  volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle širšího kontextu  podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů  do výuky začleňuje modelové situace, které odpovídají reálnému ţivotu Kompetence komunikativní Učitel:  seznamuje ţáky s tím, jak úspěšně a vhodně komunikovat v cizím jazyce a jak vyuţívat celou škálu výrazových prostředků v kontextu konkrétní situace  umoţňuje ţákům komunikovat v cizím jazyce v situacích, které co nejvíce odpovídají reálnému ţivotu  podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka a schopnost logické výstavby textu (např. V ucelených projektech) Kompetence sociální a personální Učitel:  podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu

58

 

vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém zařazuje do výuky témata, která umoţňují ţákům přemýšlet nad mezilidskými vztahy a rolemi ve společnosti

Kompetence občanská Učitel:  seznamuje ţáky s normami a tradicemi španělsky mluvících zemí  prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí  vyuţívá při výuce cizího jazyku témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje Kompetence pracovní Učitel:  předává ţákům znalosti, které jim umoţňují systematicky zvládnout předepsané učivo  podporuje pravidelnou práci ţáka


Španělský jazyk Oblast: Jazyk a jazyková komunikace Obor: Další cizí jazyk 2. stupeň Očekávané výstupy

Učivo Tematické okruhy a mluvnice

Poslech s porozuměním Ţák: v pomalé a opakované řeči rozumí běţným výrazům souvisejícím s jednoduchými a konkrétními kaţdodenními potřebami dokáţe chápat pomalou a pečlivě vyslovovanou řeč proloţenou dlouhými pauzami, které mu umoţňují uvědomit si význam řečeného rozumí otázkám a instrukcím a dokáţe se řídit stručnými, jednoduchými, orientačními pokyny rozumí číslům, cenám a časovým údajům

Tematické okruhy Pozdravy a rozloučení Osobní prezentace Základní slovní zásoba - barvy, číslovky Dny v týdnu, měsíce a roční období Orientace ve městě Člověk - lidské tělo, pocity, vlastnosti Státy, národnosti a jazyky A1 Jídlo a pití Oblečení Rodina Domov - části domu, nábytek Volnočasové aktivity - zájmy, sporty Škola - školní potřeby, vybavení školy Práce a povolání Doprava Zvířata a rostliny 59

Úroveň

Mluvení Ţák: se umí jednoduchým způsobem domluvit, je-li jeho partner ochoten zopakovat pomaleji svou výpověď nebo ji přeformulovat a pomoci mu formulovat, co se snaţí říct umí klást jednoduché otázky a na podobné otázky odpovídat, pokud se týkají jeho základních potřeb nebo jde-li o věci, jeţ jsou mu důvěrně známé. umí jednoduchými frázemi a větami popsat místo, kde ţije a lidi, které zná Čtení s porozuměním Ţák: rozumí v hrubých obrysech jednoduchým textům informační povahy a jednoduchým popisům, obvzláště doprovázejí-li je pomocné ilustrace umí si dát do souvislostí známá jména, slova a základní fráze rozumí krátkým jednoduchým sdělením a popisům, obzvláště jsou-li doprovázeny ilustracemi

Mluvnice Člen určitý a neurčitý Rod a číslo podstatných a přídavných jmen, shoda v rodě a čísle Stupňování přídavných jmen, srovnávání Zájmena osobní samostatná a nesamostatná, ukazovací, přivlastňovací a neurčitá, shoda v rodě a čísle, tykání a vykání Číslovky základní a řadové Předloţky a příslovce místa, času a mnoţství Gerundium Časování pravidelných a nepravidelných sloves v přítomném čase Rozkazovací způsob Věta jednoduchá, tvorba otázky a záporu Pořádek slov ve větě Podmínkové věty Základní předloţky

Psaní Ţák: dokáţe psát jednoduché vzkazy přátelům dokáţe popsat své bydliště dokáţe doplnit osobní údaje do formulářů umí napsat jednoduché izolované fráze a věty umí napsat krátký jednoduchý pozdrav na pohlednici dokáţe s pomocí slovníku psát krátké dopisy a vzkazy

60

Německý jazyk – druhý cizí jazyk Charakteristika vyučovaného předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Obsahem předmětu je výuka německého jazyka, která odpovídá vzdělávacímu oboru Další cizí jazyk tak, jak je definován Rámcovým vzdělávacím programem pro Základní vzdělávání a patří svým obsahem do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Výuka němčiny je zaměřena na rozvoj všech řečových dovedností, tj. poslechu, čtení, ústního a písemného projevu na základě osvojených jazykových prostředků - mluvnice, slovní zásoby, výslovnosti a pravopisu. Důraz je kladen na ústní komunikaci. Postupně se prohlubuje obsahová, stylistická i gramatická stránka mluveného i psaného projevu. Cílem výuky je, aby se ţáci byli schopni dorozumět v cizojazyčném prostředí v základních situacích. Znalost cizího jazyka by ţákům měla umoţnit seznámení s odlišnou kulturou a získání přístupu k cizojazyčným zdrojům informací. Při popisu jazykových úrovní vycházíme ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. V 9. ročníku ţáci dosáhnou úrovně A1 dle SERR.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Jazyková výuka německého jazyka probíhá na druhém stupni v kaţdém ročníku a je realizována ve dvou úrovních - základní a volitelné rozšiřující. Celková časová dotace je 7,87 hodin, která je čerpána z disponibilní dotace. Základní úroveň je povinná, ţáci mají v kaţdém ročníku 2 vyučovací hodiny německého jazyka týdně. Ţáci si tvoří portfolio z materiálů, které připravují učitelé. V jednom modulovém období kaţdého ročníku si ţáci mohou zvolit německý jazyk jako jeden z povinně volitelných předmětů, rozsah výuky kaţdého rozšiřujího volitelného kurzu jsou 2 vyučovací hodiny týdně. Výukový obsah kaţdého modulu vychází z potřeb přihlášených ţáků, dále prohlubuje jejich jazykovou úroveň, umoţňuje podrobněji se seznámit s reáliemi německy mluvících zemí a aplikovat dosaţené znalosti v situacích co nejpodobnějších praktickému ţivotu.

Způsob hodnocení Hodnotí se všechny jazykové dovednosti - tj. psaní, čtení, mluvení a poslech. Poţadavky k zápočtu obsahují ústní prezentaci a test, který ověřuje zvládnutí probírané slovní zásoby a gramatiky. Součástí hodnocení je i podrobnější zpětná vazba formou slovního komentáře, autoevaluace a hodnocení mezi ţáky navzájem.

Průřezová témata Do výuky německého jazyka jsou zařazena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Komunikace - základní dovednost, schopnost vyjádřit sám sebe, své základní potřeby a přání, schopnost reagovat a pouţívat adekvátní prostředky v základních ţivotních situacích, úspěšné způsoby komunikace, neverbální sloţka komunikace. Kooperace a kompetice - podpora spolupráce v rámci věkově heterogenní jazykové skupiny, schopnost domluvit se, utváření mezilidských vztahů. 61

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - seznámení se s reáliemi německy mluvících zemí. Multikulturní výchova Kulturní diference - porozumění kulturním odlišnostem, tradice různých zemí. Multikulturalita - komunikace s lidmi z jiných zemí

Výchovné a vzdělávací kompetence/strategie Ve vyučovacím předmětu německý jazyk jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka Kompetence k učení Učitel:  vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení  podporuje to, aby si ţáci uměli přeloţit neznámá slovíčka (ve slovníku, na internetu atd.) a byli schopni vyhledat související informace  podporuje systematickou práci ţáků a vedení záznamů o práci (vedení slovníku, zápisky s obsahem učiva, vedení portfolií k probíraným tématům)  podporuje rozpoznání jazykových struktur a uvědomění si souvislostí s dalšími cizími jazyky i českým jazykem  zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci s cizojazyčnými texty Kompetence k řešení problémů Učitel:  volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle širšího kontextu  podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů  do výuky začleňuje modelové situace, které odpovídají reálnému ţivotu Kompetence komunikativní Učitel:  seznamuje ţáky s tím, jak úspěšně a vhodně komunikovat v cizím jazyce a jak vyuţívat celou škálu výrazových prostředků v kontextu konkrétní situace  umoţňuje ţákům komunikovat v cizím jazyce v situacích, které co nejvíce odpovídají reálnému ţivotu  podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka a schopnost logické výstavby textu (např. V ucelených projektech) Kompetence sociální a personální Učitel:  podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu

62

 

vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém zařazuje do výuky témata, která umoţňují ţákům přemýšlet nad mezilidskými vztahy a rolemi ve společnosti

Kompetence občanská Učitel:  seznamuje ţáky s normami a tradicemi německy mluvících zemí  prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí  vyuţívá při výuce cizího jazyku témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje Kompetence pracovní Učitel:  předává ţákům znalosti, které jim umoţňují systematicky zvládnout předepsané učivo  podporuje pravidelnou práci ţáka


Německý jazyk Oblast: Jazyk a jazyková komunikace Obor: Další cizí jazyk 2. stupeň Očekávané výstupy

Učivo Tematické okruhy a mluvnice

Poslech s porozuměním Ţák: v pomalé a opakované řeči rozumí běţným výrazům souvisejícím s jednoduchými a konkrétními kaţdodenními potřebami dokáţe chápat pomalou a pečlivě vyslovovanou řeč proloţenou dlouhými pauzami, které mu umoţňují uvědomit si význam řečeného rozumí otázkám a instrukcím a dokáţe se řídit stručnými, jednoduchými, orientačními pokyny rozumí číslům, cenám a časovým údajům

Tematické okruhy Osobní prezentace Rodina a přátelé Jídlo a pití Bydlení Průběh dne Volný čas Práce a povolání Cestování Zdraví Orientace ve městě Nakupování Oblečení Svátky

Mluvnice 63

Úroveň

A1

Tvorba otázek Mluvení Osobní zájmena Ţák: Časování sloves v přítomném čase se umí jednoduchým způsobem Předloţky domluvit, je-li jeho partner ochoten Určitý a neurčitý člen zopakovat pomaleji svou výpověď Zápor s “nicht a “kein” nebo ji přeformulovat a pomoci mu Mnoţné číslo formulovat, co se snaţí říct Přivlastňovací zájmena umí klást jednoduché otázky a na Místní příslovce podobné otázky odpovídat, pokud Slovesa s odlučitelnou a neodlučitelnou se týkají jeho základních potřeb předponou nebo jde-li o věci, jeţ jsou mu Pořádek slov v německé větě, větný důvěrně známé rámec umí jednoduchými frázemi Pády podstatných jmen a větami popsat místo, kde ţije Modální slovesa a lidi, které zná Perfektum s “haben” a “sein” Rody podstatných jmen Čtení s porozuměním Préteritum Ţák: Rozkazovací způsob rozumí v hrubých obrysech Zájmeno “man” jednoduchým textům informační Konjunktiv II jako zdvořilostní forma povahy a jednoduchým popisům, Slovesa s různými předponami obvzláště doprovázejí-li je Ukazovací zájmena pomocné ilustrace Srovnávání - druhý a třetí stupeň umí si dát do souvislostí známá přídavných hmen jména, slova a základní fráze Základní a řadové číslovky rozumí krátkým jednoduchým spojka “denn” sdělením a popisům, obzvláště jsou-li doprovázeny ilustracemi Psaní Ţák: dokáţe psát jednoduché vzkazy přátelům dokáţe popsat své bydliště dokáţe doplnit osobní údaje do formulářů umí napsat jednoduché izolované fráze a věty umí napsat krátký jednoduchý pozdrav na pohlednici dokáţe s pomocí slovníku psát krátké dopisy a vzkazy

64

Matematika Charakteristika vyučovacího předmětu Matematika je předmět, který by měl být chápán jako odraz reálných vztahů v hmotném světě. Ţáci v něm mají získat početní dovednosti v oboru přirozených a racionálních čísel, aby si uměli poradit s praktickými úlohami denní potřeby ve všech oblastech bez problémů rozpoznat příčiny a důsledky, odvodit nové skutečnosti, naučit se rýsovat, pracovat s tabulkami a grafy, vyhledávat informace, ověřovat pravdivost svých tvrzení. Matematické vzdělání by mělo být postaveno na rozvíjení vlastních zkušeností ţáků, potřeby počítat, kreslit a hrát si. Práce by měla být zajímavá a povzbuzující. Cílem je vybavit ţáky dovedností nahlíţet na svět, ve kterém ţijí, z hlediska kvantity, rozvoje abstraktního myšlení a logických operací, umět vyuţívat získaných vědomostí v praxi.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na prvním stupni vyučován od 1. do 5. ročníku, s celkovou časovou dotací 22 hodin. Z toho 5 hodin v prvním ročníku, 5 hodin ve druhém ročníku, 4 hodiny ve třetím ročníku, 4 hodiny ve čtvrtém ročníku a 4 hodiny v pátém ročníku. Na druhém stupni je celková dotace 14,59 hodin. Obsahové vymezení předmětu na druhém stupni odpovídá vzdělávacímu obsahu vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace z největší části tak, jak byl stanoven v RVP ZV. Malá část obsahu je vyučována v předmětu Školní firma. Předmět je vyučován v kaţdém ročníku 2 hodiny týdně v základní úrovni, která je povinná. Dále mají ţáci moţnost volit si úrovně volitelně rozšiřující, které probíhají čtyřikrát týdně v devadesáti minutových blocích. Tedy maximálně mohou mít v základní i volitelně rozšiřující úrovni dohromady deset hodin matematiky týdně. Vyučovací předmět matematika na druhém stupni navazuje svým vzdělávacím obsahem na předmět matematika na 1. stupni základní školy a vytváří tak prostřednictvím postupného osvojování matematických pojmů, útvarů, operací a znaků předpoklady pro porozumění kvantitativním a prostorovým vztahům. Na ţáky jsou kladeny nároky úměrné jejich schopnostem a nadání. Všichni ţáci jsou vedeni k zvládnutí základních dovedností a početních operací tak, aby splnili potřebné výstupy. Učivo je procvičováno na jednoduchých příkladech, přičemţ je upřednostňován úsudek a logické myšlení. Pozitivním přístupem dosahujeme toho, ţe ţáci postupně posouvají svoje hranice a jsou kladně motivováni k dalšímu učení. Metody práce jsou zaměřené především na zodpovědnou samostatnou práci ţáků, na řešení problémů, na práci ve skupinách, sebekontrolu a didaktické hry.

Způsob hodnocení Hodnotí se pochopení probrané látky a schopnost aplikovat poznaný princip na podobné úlohy. Zvládnutí základních souvislostí a vztahů je ověřováno prostřednictvím testu, další poţadavky na zápočet mohou být ve formě prezentace, výkladu, vytvoření didaktické pomůcky či pracovních listů apod.

65

Průřezová témata Do obsahu vyučovacího předmětu Matematika jsou na prvním stupni integrovány následující tematické okruhy průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoj Sebepoznání a sebepojetí - moje psychika Seberegulace a sebeorganizace - organizace vlastního času, plánování učení a studia, cvičení sebekontroly, sebeovládání Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy Kooperace a kompetice - rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci, jasná a respektující komunikace, podřízení se, komunikace a kooperace při dosahování cíle, zejména při skupinové práci, prezentace společných výsledků, vzájemné poskytování zpětné vazby a sebereflexe, schopnost vyjádřit co potřebuji, co nechápu nebo co by mi pomohlo k dosaţení výsledku Poznávání lidí - rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, osobnostní rozvoj Rozvoj schopnosti poznávání - rozvoj pozornosti a soustředění, řešení problémů, dovednosti pro učení a studium Kreativita - tvůrčí vyuţívání ICT Komunikace - komunikace v různých situacích (řešení konfliktů, vyjednávání, ţádost apod.), dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, schopnost vyjádřit co potřebuji, co nechápu nebo co by mi pomohlo k dosaţení výsledku Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola - demokratické vztahy ve škole, škola jako model otevřeného partnerství, způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v kaţdodenním ţivotě školy Formy participace občanů v politickém životě -základní kategorie fungování demokracie Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - ţivot Evropanů – odlišnosti při váţení a měření Vztah člověka k prostředí - globální oteplování Multikulturní výchova Multikulturalita Porovnávání našeho způsobu počítání s počítáním v jiných zemích (indické, čínské násobení) prostorová geometrie budov apod. Lidské vztahy - uplatňování principu slušného chování (základní morální normy)

66

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Matematika na prvním stupni rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito strategiemi: Kompetence k učení    

pozorování experiment diskuse práce se symboly o učitel podporuje u ţáka rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení, zejména zařazováním vhodných problémových úkolů, logických úloh, matematických hádanek, kvízů, rébusů atd. o učitel vytváří u ţáka zásoby matematických nástrojů (početních operací, metod řešení úloh), které ţák efektivně vyuţívá při řešení úkolů vycházejících z reálného ţivota a praxe

Kompetence k řešení problémů   

vytváření myšlenkových schémat vytváření a pouţívání algoritmů kritické myšlení o učitel nabízí ţákům dostatek úloh a příkladů, vycházejících z reálného ţivota a vedoucích k samostatnému uvaţování a řešení problémů o učitel podporuje u ţáka nalézání různých variant řešení zadaných úloh o učitel nabízí nové úkoly a problémy, u kterých ţáci mohou aplikovat známé a osvědčené postupy řešení o učitel provádí se ţáky rozbor úkolu (problému) - tvoří plán jeho řešení, o ţák odhaduje výsledky, volí správný postup k vyřešení problému a vyhodnocujeme správnost výsledku vzhledem k zadání o učitel poskytuje ţákům prostor pro vyslovování hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a pro jejich ověření

Kompetence komunikativní    

přesné pojmenování pouţívání odborných termínů v praxi vyuţívání informačních a komunikačních prostředků strukturovaný zápis o učitel nabízí ţákům dostatek úloh a příkladů, vycházejících z reálného ţivota a vedoucích k samostatnému uvaţování a řešení problémů o učitel podporuje u ţáků nalézání různých variant řešení zadaných úloh o učitel nabízí nové úkoly a problémy, u kterých ţáci mohou aplikovat známé a osvědčené postupy řešení o učitel provádí se ţáky rozbor úkolu (problému) - tvoří plán jeho řešení, 67

o ţák odhaduje výsledky, volí správný postup k vyřešení problému a vyhodnocujeme správnost výsledku vzhledem k zadání o učitel poskytuje ţákům prostor pro vyslovování hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a pro její ověření Kompetence sociální a personální    

práce ve dvojicích, skupinová práce realizace projektů sebepoznávání učitel vede ţáky k respektování názorů ostatních, ale také k obhájení si vlastního postupu

Kompetence občanská ●

učitel vyuţívá při výuce témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje

Kompetence pracovní   

bezpečné a účinné pouţívání materiálů, nástrojů a vybavení přizpůsobování se změnám parametrů zadání vyuţívání osvojených vědomostí a dovedností pro řešení konkrétních problémů o Učitel vyţaduje zodpovědný přístup k úkolům a včasnému dokončení práce

68

Očekávané výstupy dle RVP 1. stupeň

Matematika Oblast

Matematika a její aplikace

Obor


Ročník 1. - 3.


Učivo

Ročník

Průřezové téma


čte a zapisuje přirozená čísla do 20

čtení a zápis čísel do 20

1.

porovnává přirozená čísla do 20, uţívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti.

uţívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose.

rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a nachází v realitě jejich reprezentaci.

rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše jednoduchá tělesa; počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků. pozná české mince a bankovky, odhadne cenu základních potravin a celkovou cenu nákupu provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly. pouţívá přirozená čísla k modelování reálných situací.

porovnávání mnoţství a jejich číselných vyjádření v oboru 0 - 20 značky <, >, = číselná osa zobrazování čísla na číselné ose v oboru 0 - 20 číselná řada pojmy: před, za, hned před, hned za, mezi

čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh

kruh, koule, čtverec, krychle, trojúhelník třídění předmětů podle tvaru

počítání předmětů vytváření skupin předmětů o daném počtu

1.

podle obrázků rozhodovat o vztahu více méně, delší – kratší

1.

řazení očíslovaných předmětů, doplňování chybějících čísel v řadě

1.

skládání obrazců z geometrických tvarů stavění staveb ze stavebnice znázornění prvků geometrickými tvary kreslení na čtverečkovém papíru

1.

1. - 2.

odhad výsledku

sčítání a odčítání v oboru 0 20 s přechodem přes desítku

1. - 2.

vyjadřování počtu a pořadí číslem

1. - 3.

69

Osobnostní a sociální výchova, rozvoj schopností poznávání rozvoj pozornosti a soustředění

stolní hry s kostkou

řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace.

řešení a tvorba slovních úloh o běţných situacích, které děti znají

1. - 3.

orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času.

určování času základní jednotky času a jejich převody

1. - 3.

popisuje jednoduché závislosti z praktického ţivota.

závislosti a jejich vlastnosti

doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel.

práce s údaji tabulky diagramy grafy

rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině. provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel.

poznávání a modelování jednoduchých souměrných útvarů v rovině písemné sčítání a odčítání bez přechodu i s přechodem přes desítku v oboru 0 - 100

čte a zapisuje přirozená čísla do 100.

porovnává přirozená čísla do 100, uţívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti.


provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly.

rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a nachází v realitě jejich reprezentaci.

čtení a zápis čísel do 100 porovnávání mnoţství a jejich číselných vyjádření v oboru 0 - 100 desítky a jednotky ve dvojciferném čísle porovnávání čísel a zápis výsledku porovnání zobrazování čísla na číselné ose v oboru 0 - 100 číselná řada sčítání a odčítání desítek sčítání a odčítání dvojciferného a jednociferného čísla násobilka 2, 5 a 4 násobení 10 úsečka, lomená čára, křivá čára čtyřúhelník, pětiúhelník, obdélník, nácvik kreslení a rýsování úseček

Osobnostní a sociální výchova, rozvoj schopností poznávání řešení problémů kalendář, dny, hodiny, minuty, sekundy

1. - 3.

1. - 3.

Osobnostní a sociální výchova, rozvoj schopností poznávání dovednosti pro učení a studium

modelování nákupů (kytice s 1, 2, 3 květy, se stuhou, bez stuhy) shromaţďování, třídění, vyhodnocování dat získávání údajů z tabulek čtení jízdních řádů obrázkové diagramy překládání papíru

1. - 3.

2.

2.

modelování zapsaného čísla (dřívka, desetikoruna, koruna)

2.

pokračování v číselné řadě s přechodem desítek odhady mnoţství určení čísla o n většího (menšího) neţ je dané číslo

2.

2.

2.

70

Osobnostní a sociální výchova, rozvoj schopností poznávání pozornosti a soustředění

stavby z krychlí podle obrázku kreslení podle pravítka skládání útvarů z trojúhelníků a obdélníků

rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše jednoduchá tělesa.

válec, kvádr

vyuţívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání.

principy asociativnosti a komutativnosti sčítání a odčítání

porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky. provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel. zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel. čte a zapisuje přirozená čísla do 1 000. porovnává přirozená čísla do 1 000, uţívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti.

porovnávání velikosti útvarů odhadování délky a měření úseček jednotky délky a jejich převody písemné sčítání a odčítání bez přechodu i s přechodem přes desítku v oboru 0 - 1 000 zaokrouhlování na sta a desítky zaokrouhlování pro odhady a výsledky čtení a zápis čísel do 1000 porovnávání mnoţství a jejich číselných vyjádření v oboru 0 - 1 000


zobrazování čísla na číselné ose v oboru 0 - 1 000

provádí zpaměti sčítání a odčítání dvojciferných čísel.

sčítání a odčítání dvojciferných čísel

provádí zpaměti násobení a dělení v oboru malé násobilky rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a nachází v realitě jejich reprezentaci. rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše jednoduchá tělesa a nachází je ve svém okolí.

násobení a dělení v oboru malé násobilky poloměr, průměr, kruţnice dělení geometrického útvaru na části přímka, polopřímka, úsečka rýsování úseček dané délky jehlan, kuţel, krychle vrchol, stěna, hrana - počty na tělese

2.

2. - 3.

2. - 3.

3.

3.

3.

3.

3.

3.

3.

3.

3.

71

Osobnostní a sociální výchova, rozvoj schopností poznávání dovednosti pro učení a studium

Matematika Oblast


Obor


Ročník 4. - 5.


Učivo

Ročník

Průřezové téma


dělení se zbytkem v oboru násobilky sčítání a odčítání v oboru 0 1 000 násobení dvojciferným a trojciferným číslem dělení jednociferným číslem

4.

zaokrouhlování na tisíce, sta a desítky zaokrouhlování pro odhady a výsledky

4.

celek, část, zlomek

4.

čitatel, jmenovatel, zlomková čára

4.

polovina, čtvrtina, třetina, pětina, desetina

4.

rýsování kruhu a kruţnice

4.

grafické sčítání a odčítání úseček sčítání částí lomené čáry obvod mnohoúhelníku

4.

sestrojí rovnoběţky a kolmice.

rovnoběţky a kolmice

4.

vyjádří celek z jeho dané poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny

řešení a tvorba slovních úloh k určování poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny z celku

4. – 5.

provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel.

zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel. vysvětlí a znázorní vztah mezi celkem a jeho částí vyjádřenou zlomkem na příkladech z běţného ţivota porovná zlomky se stejným jmenovatelem (poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny) vyuţívá názorných obrázků k určování 1/2,1/4, 1/3, 1/5, 1/10 celku narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kruţnici); uţívá jednoduché konstrukce. sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran.

řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel.

slovní úlohy řešené jednou a dvěma početními operacemi

4. - 5.

72

odhad výsledku a kontrola písemného výpočtu kontrola opakováním výpočtu, záměnou sčítanců, obrácením výkonu

metody řešení úsudek, pokus, tabulka, reálné nebo matematické modelování,

nalezení vhodného textu k matematickému zápisu stanovení kriteria pro třídění vyhodnocování údajů

vyhledává, sbírá a třídí data.

vyhledávání, sběr a třídění dat

4. - 5.

čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy.

čtení a sestavování tabulek a diagramů

4. - 5.

ceníky obrázkové diagramy

obsahy a jednotky obsahu

4. - 5.

síť kvádru z krabičky "šaty" pro geometrické útvary

osová souměrnost osově souměrné útvary

4. - 5.

překládání papíru vodní hladina

určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a uţívá základní jednotky obsahu. rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru. řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichţ řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky.

řešení nestandardních slovních úloh číselné a obrázkové řady magické čtverce prostorová představivost

4. - 5.

Osobnostní a sociální výchova, rozvoj schopností poznávání řešení problémů Osobnostní a sociální výchova, rozvoj schopností poznávání dovednosti pro učení a studium

vyuţívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání.

principy asociativnosti a komutativnosti sčítání a odčítání

4. - 5.

provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel.

písemné sčítání a odčítání čísel do milionu násobení čtyřciferným číslem dělení dvojciferným dělitelem

5.

zaokrouhlování na miliony, tisíce, sta a desítky zaokrouhlování pro odhady a výsledky

5.

čitatel, jmenovatel, zlomková čára

5.

zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel. ţák sčítá a odčítá zlomky se stejným jmenovatelem (poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny) pomocí názorných obrázků a tyto početní operace zapisuje přečte, zapíše, znázorní desetinná čísla v řádu desetin a setin na číselné ose, ve čtvercové síti nebo v kruhovém diagramu vysvětlí a znázorní vztah mezi celkem a jeho částí vyjádřenou desetinným

desetinné číslo

5.

porovnávání desetinných čísel

5.

73

Evropa a svět nás zajímá (ţivot Evropanů – odlišnosti při váţení a měření)

úlohy s antisignálem

číslem na příkladech z běţného ţivota znázorní na číselné ose, přečte, zapíše a porovná celá čísla v rozmezí – 100 aţ + 100 nalezne reprezentaci záporných čísel v běţném ţivotě narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kruţnici); uţívá jednoduché konstrukce řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel

číselná osa (kladná a záporná část)

5.

měření teploty, vyjádření dluţné částky

5.

rýsování rovnostranného a rovnoramenného trojúhelníka rýsování obdélníku a čtverce rýsování pomocí kruţnice

5.

jednoduché slovní úlohy řešené jednou početní operací

Vztah člověka k prostředí (globální oteplování)

odhady výsledků, posouzení reálnosti výsledků

5.

2. stupeň

Matematika a její aplikace Očekávané výstupy Ţák

Učivo - témata

Ročník

ČÍSLO a PROMĚNNÁ provádí početní operace v oboru celých čísel zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně vyuţívá kalkulátor modeluje a řeší situace s vyuţitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel uţívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozeným číslem, desetinným číslem) pracuje s měřítky map a plánů matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím proměnných; určí hodnotu výrazu

dělitelnost přirozených čísel – prvočíslo, číslo sloţené, rozklad čísla na prvočinitele, násobek, dělitel, nejmenší společný násobek, největší společný dělitel, kritéria dělitelnosti celá čísla – čísla opačná, číselná osa, absolutní hodnota čísla, početní operace s celými čísly desetinná čísla – rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě, porovnávání a zaokrouhlování desetinných čísel; smíšené číslo poměr – měřítko (práce s mapou a plány) výrazy – číselný výraz a jeho hodnota; proměnná, výrazy s proměnnými

analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní

74

6.

Průřezová témata

situace, v nichţ vyuţívá matematický aparát v oboru celých čísel provádí odhad a kontrolu výsledky řešení úloh provádí početní operace v oboru racionálních čísel zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně vyuţívá kalkulátor uţívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (poměrem, zlomkem, %) řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem řeší slovní úlohy s vyuţitím vztahů přímé a nepřímé úměrnosti a pomocí trojčlenky řeší aplikační úlohy na procenta

zlomky – převrácené číslo, smíšené číslo, porovnání dvou zlomků, početní operace se zlomky, sloţený zlomek, vyznačení na číselné ose 7.

poměr – přímá a nepřímá úměrnost, trojčlenka procenta – procento, promile; základ, procentová část, počet procent

analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichţ vyuţívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel provádí odhad a kontrolu výsledků řešení úloh uţívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně vyuţívá kalkulátor matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím proměnných; určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním

mocniny a odmocniny – druhá mocnina a odmocnina výrazy – výrazy s proměnnými, mnohočleny, dělení mnohočlenu dvojčlenem, vlastnosti operací sčítání a násobení (komutativnost, asociativnost, distributivnost) rovnice – lineární rovnice, ekvivalentní úpravy lineárních rovnic

75

8.

formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic řeší slovní úlohy vedoucí k uţití Pythagorovy věty zapisuje slovní text pomocí výrazů s proměnnými vyjadřuje neznámou ze vzorce formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav (včetně grafického řešení) řeší slovní úlohy o směsích, pohybu a společné práci ovládá početní operace s lomenými výrazy

výrazy – lomený výraz, podmínky lomeného výrazu, početní operace s lomenými výrazy, úprava sloţených lomených výrazů rovnice – lineární rovnice a soustavy lineárních rovnic o dvou neznámých

9.

finanční matematika – úrok, úrokovací období, jednoduché úrokování

ZÁVISLOSTI, VZTAHY a PRÁCE s DATY vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data vyjádří vztahy mezi daty tabulkou a grafem určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti vyjádří funkční vztah tabulkou, grafem vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data

závislosti a data – příklady závislostí z praktického ţivota a jejich vlastnosti, nákresy, schémata, diagramy, grafy, tabulky

6.

funkce – pravoúhlá soustava souřadnic, přímá úměrnost, nepřímá úměrnost

7.

porovnává soubory dat umí interpretovat údaje z tabulky a grafu vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím funkčních vztahů vyjadřuje hodnoty goniometrických funkcí pro základní velikosti úhlů

závislosti a data – statistická šetření, základy statistiky, četnost znaku, aritmetický průměr, medián, modus

8.

funkce – lineární funkce

funkce – goniometrické funkce

76

9.

sestrojuje grafy goniometrických funkcí pomocí jednotkové kruţnice GEOMETRIE v ROVINĚ a v PROSTORU zdůvodňuje a vyuţívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů (čtverce, obdélníku, trojúhelníku) při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; vyuţívá potřebnou matematickou symboliku charakterizuje a třídí základní rovinné útvary určuje velikost úhlu měřením a výpočtem odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů

rovinné útvary – přímka, polopřímka, úsečka, kruţnice, kruh, úhel, trojúhelník, čtyřúhelník, vzájemná poloha přímek v rovině (typy úhlů)

vyuţívá pojem mnoţina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru a k řešení

metrické vlastnosti v rovině – druhy úhlů, vzdálenost bodu od přímky, trojúhelníková nerovnost

načrtne a sestrojí rovinné útvary

prostorové útvary – kvádr, krychle, hranol

načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí osově a středově souměrný útvar

konstrukční úlohy – konstrukce trojúhelníků a čtyřúhelníků, mnoţiny všech bodů dané vlastnosti (osa úsečky, osa úhlu), osová souměrnost, středová souměrnost

6.

určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa – krychli, kvádr), analyzuje jejich vlastnosti odhaduje a vypočítá objem a povrch těles, převádí jednotky objemu načrtne a sestrojí sítě základních těles načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině

77

analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s vyuţitím osvojeného matematického aparátu zdůvodňuje a vyuţívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů (rovnoběţníky, lichoběţníky, deltoid) při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; vyuţívá potřebnou matematickou symboliku charakterizuje a třídí základní rovinné útvary (rovnoběţníky) odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů uţívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti trojúhelníků určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (hranoly), analyzuje jejich vlastnosti zdůvodňuje a vyuţívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů (kruţnice, kruh) při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; vyuţívá potřebnou matematickou symboliku

rovinné útvary – lichoběţník, rovnoběţník, obvod a obsah rovnoběţníků a lichoběţníků, shodnost, věty o shodnosti trojúhelníků 7. prostorové útvary – hranol, objem a povrch hranolu konstrukční úlohy – konstrukce lichoběţníků a rovnoběţníků

rovinné útvary – části kruhu metrické vlastnosti v rovině – Pythagorova věta a její algebraický i geometrický význam

vypočítá obsah a obvod kruhu určuje a charakterizuje válec, analyzuje jeho vlastnosti odhaduje a vypočítá objem a povrch válce načrtne a sestrojí síť válce

prostorové útvary – rotační válec, modelování válce, konstrukce sítě válce konstrukční úlohy – mnoţiny všech bodů dané vlastnosti (Thaletova kruţnice), rozbor konstrukční úlohy, diskuse počtu řešení

analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s vyuţitím osvojeného matematického aparátu

78

8.

určuje vzájemnou polohu kruţnice a přímky i dvou kruţnic sestrojuje tečnu ke kruţnici uţívá k argumentaci a při výpočtech věty o podobnosti trojúhelníků načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve stejnolehlosti konstruuje pravidelné núhelníky určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (jehlan, kuţel, kouli), analyzuje jejich vlastnosti odhaduje a vypočítá objem a povrch těchto těles načrtne a sestrojí sítě jehlanu a kuţele

rovinné útvary – pravidelné mnohoúhelníky, podobnost (věty o podobnosti trojúhelníků), konstrukce obrazu rovinného útvaru ve stejnolehlosti

9.

prostorové útvary – jehlan, rotační kuţel, koule, výpočet jejich objemu a povrchu

načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s vyuţitím osvojeného matematického aparátu modeluje jehlan a kuţel NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY a PROBLÉMY

uţívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací řeší úlohy na prostorovou představivost

matematické hry a rébusy – číselné a logické řady, obrázkové analogie Logické a netradiční geometrické úlohy

79

6. - 9.

Informatika Charakteristika vyučovacího předmětu Ţáci jsou vedeni k pochopení principu práce na počítači a iPadu, ne k prostému pamatování postupů. Je zde snaha rozvíjet kreativitu a podporovat různé nadání ţáků. IPad je vyuţíván při kaţdodenní výuce. Výuka je vedena v co největší míře jako samostatné procvičování a hledání správných postupů. Témata pro výuku jsou volena podle aktuálního ročního plánu s co největším přesahem do dalších předmětů.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na prvním stupni vyučován v 5. ročníku, s celkovou časovou dotací 1 hodina. Na druhém stupni probíhá výuka v 6. a 9. ročníku formou povinných modulů a ve všech ročnících formou volitelných modulů. Celková hodinová dotace je 2 hodiny. V rámci volitelných modulů Informatiky je na druhém stupni realizována tematická oblast Vyuţití digitálních technologií vzdělávacího oboru Člověk a svět práce. Kromě modulů je na druhém stupni výuka Informatiky realizována při zpracování expedičního projektu a integrována v běţném provozu školy i dalších předmětech.

Způsob hodnocení Hodnotí se především aplikace dovedností v praktických činnostech a zadaných úkolech, dále teoretické znalosti spolu s aktivitou během výuky.

Průřezová témata Do obsahu vyučovacího předmětu Informatika jsou integrovány následující tematické okruhy průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoj Sebepoznání a sebepojetí - moje psychika Seberegulace a sebeorganizace - organizace vlastního času, plánování učení a studia, cvičení sebekontroly, sebeovládání Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy Kooperace a kompetice - rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci, jasná a respektující komunikace, podřízení se Poznávání lidí - rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, osobnostní rozvoj Rozvoj schopnosti poznávání - rozvoj pozornosti a soustředění, řešení problémů, dovednosti pro učení a studium Kreativita - tvůrčí vyuţívání ICT Komunikace - komunikace v různých situacích (řešení konfliktů, vyjednávání, ţádost apod.), dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci 80

Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola - demokratické vztahy ve škole, škola jako model otevřeného partnerství, způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v kaţdodenním ţivotě školy Formy participace občanů v politickém životě - základní kategorie fungování demokracie Multikulturní výchova Lidské vztahy - uplatňování principu slušného chování (základní morální normy)

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Informatika rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito strategiemi: Kompetence k učení    

pozorování experiment diskuse práce se symboly

Kompetence k řešení problémů    

vytváření myšlenkových schémat vytváření a pouţívání algoritmů kritické myšlení hledání vlastních řešení


přesné pojmenování pouţívání odborných termínů v praxi vyuţívání informačních a komunikačních prostředků strukturovaný zápis

Kompetence sociální a personální   

práce ve dvojicích, skupinová práce realizace projektů sebepoznávání

Kompetence pracovní

81

Očekávané výstupy dle RVP 1. stupeň

Informatika Oblast

Informační a komunikační technologie

Obor

Informační a komunikační technologie

Ročník 5.


Učivo

Ročník

Průřezové téma


respektuje pravidla bezpečné práce s hardware i software a postupuje poučeně v případě jejich závady

chrání data před poškozením, ztrátou a zneuţitím

při vyhledávání informací na internetu pouţívá jednoduché a vhodné cesty

pravidla práce s počítačem a iPadem virové nebezpečí legálnost software sociální sítě nebezpečí na internetu souborová struktura počítače systém iPadů – ovládání rozdíl mezi souborem a sloţkou druhy souborů práce se sítí, bluetooth, airdrop ukládání na svůj a sdílený adresář kopírování a mazání souborů a sloţek práce se školní www prezentací ovládání internetového prohlíţeče domény

5.

5.

5.

vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích

vyuţití vyhledávače Google vyhledávání knih v knihovně elektronické knihy, vlastní knihy

5.

komunikuje pomocí internetu či jiných běţných komunikačních zařízení

zřízení a údrţba emailové adresy na veřejném serveru odesílání a příjem emailu včetně přílohy Emailové aplikace, propojení s dalšími aplikacemi

5.

vyuţívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběţnější periferie, Vyuţívání iPadu

ovládání počítače, iPadu popis součástí tisk dokumentů orientace na klávesnici

5.

82

vlastní základní www. prezentace. ukázka práce se školní databází SAS návštěva veřejné knihovny

výstup naplňován průběţně, hodnocen ve 4. ročníku

pracuje s textem a obrázkem v textovém editoru

základní ovládání programu či aplikace práce se souborem, otevření, zavření, uloţení a tisk dokumentu psaní a mazání textu formát písma, odstavce vkládání a základní úprava obrázků kopírování textu a obrázků práce s více otevřenými dokumenty kopírování mezi internetem a textovým editorem základní typografická pravidla

5.

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, kreativita tvůrčí vyuţívání ICT výchova v myšlení v evropských a globálních souvislostech (jedno z moţných témat výuky)

aktivně vyuţívá výukových programů a aplikací

práce s výukovými programy internetové vzdělávací hry

5.

vyhledávání vhodných aplikací.

komunikuje pomocí internetu či jiných běţných komunikačních zařízení

práce s adresářem emailu SMS brána Chat Propojení jednotlivých aplikací a zařízení

5.

při vyhledávání informací na internetu pouţívá jednoduché a vhodné cesty

bezpečnost práce na internetu

5.

pracuje s obrázkem v grafickém editoru

tvorba a úprava rastrových obrázků základy práce s digitální fotografií

5.

83

ve 4. ročníku pouze nejjednodušš í úlohy. upevnění tohoto výstupu je tématem 5. ročníku. Ročník je vhodné zakončit komplexní prací na zadané téma. Zmínit se o pravidlech tvorby referátu.

jako základní pouze rastrová grafika práce s fotografiem i (jednoduché úpravy, změna světlosti, kontrastu, barev, ořez a otočení obrázku) pro rozšíření moţné pouţít Adobe Photoshop Elements a Macromedi a Flash. Tyto programy

zařadit aţ po naplnění všech očekávaných výstupů

vytvoří jednoduchou prezentaci v prezentačním programu či aplikaci

práce s prezentačním programem rozloţení snímků efekty přechodů snímků efekty jednotlivých prvků sdílení prezentací mezi jednotlivými zařízeními

5.

84

osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj - kreativita Výchova v myšlení v evropských a globálních souvislostech (jedno z moţných témat výuky)

přidaný očekávaný výstup, práce v programu PowerPoint

2. stupeň

Informatika Očekávané výstupy Ţák

má obecný přehled o vývoji a historii výpočetní techniky

organizuje data v PC i externích úloţištích

zná a dokáţe jednoduše vysvětlit pojmy síť, klient, server, má obecný přehled o síťových protokolech vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích, porovnává získané informace, ověřuje jejich věrohodnost má přehled o fungování PC z pohledu pouţitého HW, dokáţe rozpoznat a pojmenovat jednotlivé komponenty a jednoduše vysvětlit jejich funkci

zpracuje a naformátuje jednoduchý dokument v textovém editoru

zpracuje a naformátuje jednoduchou tabulku v tabulkovém procesoru, pracuje s daty a grafy zvládá jednoduché úpravy obrázku a fotografie, umí

Učivo historický vývoj VT, předchůdci PC, vývoj od elektronky ke křemíku, vývoj datových nosičů, sítí, historie programování a SW souborová struktura počítače přesun, kopírování, vyhledávání souborů a sloţek vyuţití online úloţišť Vyuţití síťových disků princip fungování sítě Schéma server-klient Síťové protokoly Vzdálený přístup Zabezpečení a konfigurace bezdrátové sítě vyuţití vyhledávačů porovnávání a ověřování získaných informací rozloţení PC na komponenty a jeho opětovné sloţení, základní diagnostika HW poruch a jejich řešení zapojení PC, připojení externích zařízení, sítě vytvoření dokumentu v textovém editoru úprava textu, pouţití nadpisů, členění do kapitol, vytvoření obsahu dokumentu, záhlaví a zápatí revize, opravy, uzamčení části dokumentu vkládání obrázků a multimediálního obsahu do dokumentu vytvoření tabulky, vloţení a interpretace dat vyuţití pokročilejších funkcí – vyplnění, jednoduché vzorce vytvoření vhodného typu grafu pro zadaná data úpravy fotografií a obrázků, oříznutí, zvětšení a zmenšení,

Ročník

Průřezové téma

6.

6.

6.

Osobnostní a sociální výchova

6.

6.

9.

9.

9.

85


zpracovat jednoduchý grafický návrh

umí zpracovat jednoduchou prezentaci, vyhledává vhodné informace a řadí je, vkládá multimediální obsah, dokáţe prezentaci zpracovat i po grafické stránce

zlepšuje rychlost a přesnost při psaní na PC

vyuţívá filtry a grafické efekty editorů práce s grafickým editorem – návrh plakátu a jeho grafické zpracování práce s prezentačním SW (PowerPoint, apod.), vytvoření prezentace na libovolné téma komplexní zpracování prezentace po obsahové i grafické stránce prezentování své práce před spoluţáky vyuţití výukových programů pro psaní na PC, zápis mluveného projevu, cvičení pro zlepšení koordinace prstů

9.

6.

86


Prvouka Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Prvouka je vyučován na 1. stupni v 1., 2. a 3. ročníku. Prvouka je komplexně pojatým předmětem s mnoha vazbami k ostatním předmětům. Cílem je rozvoj osobnosti ţáka v oblasti vědomostí, dovedností a postojů týkajících se přírody a společnosti. Výchova a vzdělání dětí na Základní škole da Vinci má připravit do ţivota lidi, kteří budou dobře zorientováni ve světě, tj. budou schopni nalézt své místo v rodině, zaměstnání a společenském ţivotě. Ţáci si postupně uvědomují osobní odpovědnost kaţdého člověka za své zdraví a bezpečnost.. Ţáci docházejí k poznání, ţe zdraví je důleţitá hodnota v ţivotě člověka. Učí se vyuţít svůj volný čas a ţít stylem, který umoţní ţivot i dalším generacím. Ţáci jsou seznamováni se světem financí a rozvíjí svou finanční gramotnost. Při vymezení témat se v ţádném případě nejedná o jejich vymezení časové. Časový plán si sestavuje učitel sám, vyuţívá moţností vycházek a exkurzí.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na prvním stupni vyučován od 1. do 3. ročníku, s celkovou časovou dotací 6 hodin. Z toho 2 hodiny v prvním ročníku, 2 hodiny ve druhém ročníku a 2 hodiny ve třetím ročníku.

Průřezová témata Do obsahu předmětu Prvouka jsou integrovány následující tématické okruhy průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoj Sebepoznání a sebepojetí - moje tělo, moje psychika Seberegulace a sebeorganizace - organizace vlastního času, plánování učení a studia, cvičení sebekontroly, sebeovládání Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy Kooperace a kompetice - rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci, jasná a respektující komunikace, podřízení se Poznávání lidí - rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání inspirace v odlišnostech, osobnostní rozvoj Rozvoj schopnosti poznávání - rozvoj pozornosti a soustředění, řešení problémů, dovednosti pro učení a studium Komunikace - komunikace v různých situacích (řešení konfliktů, vyjednávání, ţádost apod.), dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola - demokratické vztahy ve škole, škola jako model otevřeného partnerství, způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v kaţdodenním ţivotě školy Formy participace občanů v politickém životě - základní kategorie fungování demokracie 87

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - rodinné příběhy, záţitky a zkušenosti z Evropy a světa, společné dějiny Multikulturní výchova Lidské vztahy - uplatňování principu slušného chování (základní morální normy) Environmentální výchova Základní podmínky života - ochrana biologických druhů Ekosystémy - funkce ekosystémů, les, louka, rybník, step, kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace aţ po dnešek) Vztah člověka k prostředí - příroda a kultura obce a její ochrana, náš ţivotní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí) Lidské aktivity a problémy životního prostředí - ochrana přírody a kulturních památek, změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy) Mediální výchova Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Prvouka rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito strategiemi: Kompetence k učení    





přesné pojmenování pouţívání odborných termínů v praxi vyuţívání informačních a komunikačních prostředků strukturovaný zápis 88



Kompetence občanské   

vyjádření environmentálních problémů v okolí bydliště a školy, promýšlení moţností jejich řešení poznávání kulturních tradic a dědictví realizace zdravého ţivotního stylu

Kompetence pracovní  

bezpečné a účinné pouţívání materiálů, nástrojů a vybavení rozvoj systematičnosti a vytrvalosti při vypracování zadaných samostatných i skupinových úkolů

89


Prvouka Oblast

Člověk a jeho svět

Obor

Prvouka

Ročník 1. - 3.


Učivo

Ročník

Průřezové téma


pravidla bezpečnosti

1.

dodrţuje zásady bezpečného chování tak, aby neohroţoval zdraví své a zdraví jiných rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spoluţáků, k jejich přednostem i nedostatkům vyuţívá časové údaje při řešení různých situací v denním ţivotě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích uplatňuje základní hygienické, reţimové a jiné zdravotně preventivní návyky s vyuţitím elementárních znalostí o lidském těle chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby poţádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze, na příkladu ukáţe nemoţnost realizace všech chtěných výdajů, vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy

rodina, rodinné vztahy

1. - 2.

odlišnosti mezi lidmi

1. - 3.

orientace v čase; běţně pouţívané časové jednotky

1. - 3.

základní změny v přírodě v průběhu roku

1. - 3.

lidské tělo - ţivotní potřeby a projevy, základní stavba a funkce

1. - 3.

zásady bezpečné komunikace

1. - 3.

rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti

1. -3.

90

Osobnostní a sociální výchova, Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy Osobnostní a sociální výchova - sociální rozvoj - poznávání lidí rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech.

Osobnostní a sociální výchova, Komunikace komunikace v různých situacích (řešení konfliktů, vyjednávání, ţádost apod.)

uplatňuje základní pravidla silničního provozu. projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo rozezná nebezpečí různého charakteru, vyuţívá bezpečná místa pro hru a trávení volného času začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě) rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němţ ţije

pravidla silničního provozu pro chodce

1. - 3.

zásady zdravého ţivotního stylu

1.- 3.

plán okolí bydliště a školy

2. - 3.

nebezpečná místa, nebezpečné situace

2. - 3.

Praha a její členění

2. - 3.

pozorování změn v obci a jejich zaznamenávání

2. - 3.

přírodní a umělé prvky v okolí školy, bydliště

2. - 3.

povolání rodičů, potřeba dělby práce

2. - 3.

kultura a historie Prahy

2. - 3.

praţské báje a pověsti

2. - 3.

uplatňuje elementární poznatky o sobě, rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, souţití, zvycích a o práci lidí

způsoby vyuţití poznatků o sobě a společnosti v ţivotě

2. - 3.

na příkladech porovnává minulost a současnost

současnost a minulost v našem ţivotě - proměny způsobu ţivota

2. - 3.

roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků

třídění přírodnin podle společných znaků

2. - 3.

uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě

výčet organismů v dané lokalitě

2. - 3.

91

Environmentální výchova, ekosystémy les, louka, rybník, park Environmentální výchova, vztah člověka k prostředí - příroda a kultura obce a její ochrana

Osobnostní a sociální výchova, poznávání lidí- rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech.

Výhodné na zotavovacím pobytu ve zdravotně příznivém prostředí

provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

zaloţení jednoduchého pokusu, sledování zadaných vlastností a jevů

2. - 3.

základní veličiny, jejich jednotky a měřidla

3. Osobnostní a sociální výchova, Kooperace a kompetice - rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, podřízení se.)

správné a bezpečné chování při mimořádných událostech

92

Vlastivěda Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda je komplexním předmětem budujícím základy vědomostí a postojů, které jsou v dalších letech školní docházky rozvíjeny v předmětech Dějepis a Zeměpis a Občanská výchova. Všechny sloţky, tj. dějepisná, zeměpisná i občanskovýchovná, nejsou ve vyučování oddělovány. Výuka Vlastivědy završuje úvodní etapu vrůstání dítěte do společnosti. Na konci tohoto období je dítě orientováno v základních pojmech a souvislostech. Má vytvořeny základy postojů k okolnímu světu na úrovních: rodina, škola, obec, region, vlast. Orientuje se v problematice peněz, cen a v odpovědném spravování osobního rozpočtu. Vlastivěda navazuje na Prvouku. Hlavním smyslem předmětu je vybavit budoucího občana dostatečně pevnými základy jeho osobní a národní identity, vytvořit mu podmínky pro jeho pozdější orientaci ve společnosti. V tomto směru podnikáme s dětmi ve 4. ročníku první kroky. Základem je osobní proţitek dětí, co nejvíce názornosti ve vyučování a vlastní zaujetí učitele pro téma. Předmět Vlastivěda přímo vybízí k práci v integrovaných blocích, kdy kolem vlastivědného tématu, nesoucího emotivní náboj, vhodně seskupí učivo ostatních předmětů Ţáci jsou vedeni k zvládnutí práce s mapou. Pracují s různými typy map, se kterými se mohou setkat v praktickém ţivotě. Cvičí se ve schopnosti prostudovat krátký text, nalézt v něm podstatnou informaci, zapsat krátké poznámky, zhotovit náčrtek, záznam z vycházky či exkurze.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na prvním stupni vyučován od 4. do 5. ročníku, s celkovou časovou dotací 4 hodiny. Z toho 2 hodiny ve čtvrtém ročníku, 2 hodiny v pátém ročníku.

Průřezová témata Do obsahu předmětu Vlastivěda jsou integrovány následující tematické okruhy průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoj Sebepoznání a sebepojetí - moje tělo, moje psychika Seberegulace a sebeorganizace - organizace vlastního času, plánování učení a studia, cvičení sebekontroly, sebeovládání Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy Kooperace a kompetice - rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci, jasná a respektující komunikace, podřízení se Poznávání lidí - rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, Osobnostní rozvoj Rozvoj schopnosti poznávání - rozvoj pozornosti a soustředění, řešení problémů, dovednosti pro učení a studium Komunikace - komunikace v různých situacích (řešení konfliktů, vyjednávání, ţádost apod.), dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci 93

Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola - demokratické vztahy ve škole, škola jako model otevřeného partnerství, způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v kaţdodenním ţivotě školy Formy participace občanů v politickém ţivotě - základní kategorie fungování demokracie Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - rodinné příběhy, záţitky a zkušenosti z Evropy a světa, společné dějiny Multikulturní výchova Lidské vztahy - uplatňování principu slušného chování (základní morální normy) Environmentální výchova Základní podmínky života - ochrana biologických druhů Vztah člověka k prostředí - příroda a kultura obce a její ochrana, náš ţivotní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí) Lidské aktivity a problémy životního prostředí - ochrana přírody a kulturních památek, změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy)

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Vlastivěda rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito strategiemi: Kompetence k učení    






94





Kompetence pracovní  

bezpečné a účinné pouţívání materiálů, nástrojů a vybavení rozvoj systematičnosti a vytrvalosti při vypracování zadaných samostatných i skupinových úkolů


Vlastivěda Oblast


Obor

Vlastivěda

Ročník 4. - 5.


Učivo

Ročník

Průřezové téma


poloha místa

4.

určování světových stran

4.

náčrt, plán, mapa

4.

určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického,

mapové značky, čtení z mapy, pouţití barev na mapách

regionální zvláštnosti Prahy

4.

4.

95

Výchova demokratického občana, občanská společnost a škola demokratické vztahy ve škole, škola jako model otevřeného partnerství Environmentální výchova, Ekosystémykulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace aţ po dnešek)

zařadit srovnání s regionem, ve kterém je pořádán zotavovací pobyt ve

správního a vlastnického

zdravotně příznivém prostředí

rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

orgány státní moci ČR a jejich současní nejvyšší představitelé, státní symboly ČR

4.

vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi

souţití lidí, mezilidské vztahy.

4.

orientuje se v základních formách vlastnictví

vlastnictví - soukromé, veřejné, osobní

4.

pouţívá peníze v běţných situacích

hotovostní a bezhotovostní forma peněz

4.

poukáţe v nejbliţším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne moţnosti zlepšení ţivotního prostředí obce (města) pracuje s časovými údaji a vyuţívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s vyuţitím regionálních specifik

problémy, které nás trápí v Praze

.

orientace v čase a časový řád

4.

časová osa historie českého státu, Prahy

4.

rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se uţ tolerovat nemohou, a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy

základní lidská práva, demokratické principy

4. - 5

vyvodí a dodrţuje pravidla pro souţití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě)

pravidla dobrého souţití

4.- 5.

účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních

denní reţim - plánování, uspořádání času

4.

96

Výchova demokratického občana - formy participace občanů v politickém ţivotě -základní kategorie fungování demokracie . Osobnostní a sociální výchova -sociální rozvoj - poznávání lidí

Environmentální výchova - vztah člověka k prostředí -náš ţivotní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí

Výchova demokratického občana - Občanská společnost a škola - způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v kaţdodenním ţivotě školy Multikulturní výchova, Lidské vztahy uplatňování principu slušného chování (základní morální normy Osobnostní a sociální výchova, Seberegulace a sebeorganizace -

potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spoluţáky vyuţívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti

organizace vlastního času, plánování učení a studia.

názor jedince, skupinový názor, odstoupení od omylu

4.-5.

návštěva a orientace v archivu, knihovně, muzeu, galerii

4.-5.

zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek

chráněná území, historické památky, městské památkové rezervace

4.-5.

objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

státní svátky a významné dny

4.-5.

vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí

mapové značky, čtení z mapy, pouţití barev na mapách

5.

zprostředkuje ostatním zkušenosti, záţitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob ţivota a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích

záţitky, zkušenosti, zajímavosti z cest

5.

časová osa historie českého státu, vybrané události a osobnosti našich dějin

5.

způsob ţivota a hmotná kultura v pravěku, středověku, novověku

5.

vývoj obchodu, vznik a základní funkce peněz

5.

rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s vyuţitím regionálních specifik srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob ţivota a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s vyuţitím regionálních specifik zná funkce peněz

97

Osobnostní a sociální výchova, Kooperace a kompetice - rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci.

Environmentální výchova, Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí ochrana přírody a kulturních památek

Výchova demokratického občana, občanská společnost a škola demokratické vztahy ve škole, škola jako model otevřeného partnerství Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Evropa a svět nás zajímá rodinné příběhy, záţitky a zkušenosti z Evropy a světa. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Evropa a svět nás zajímá společné dějiny

pouţívá peníze v běţných situacích

způsoby placení

4.-5.

odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze

plánování, odhad a kontrola ceny nákupu

4.-5.

zná základní sluţby poskytované bankami

banka jako správce peněz

4.-5.

na příkladu ukáţe, proč není moţné realizovat všechny chtěné výdaje

rozpočet – příjmy a výdaje domácnosti

4.-5.

uvědomuje si vztah mezi cenou a kvalitou

reklamace zboţí a sluţeb

4.-5.

vysvětlí proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy

úspory a půjčky

4.-5.

98

Přírodověda Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Přírodověda navazuje na prvouku. Obsahem je ta část vědomostí, dovedností a postojů, která je dále rozvíjena v předmětech přírodovědného zaměření na druhém stupni. Přírodověda si zachovává řadu souvislostí, které měla v systému výchovy a vzdělávání v Prvouce. Témata Přírodovědy mohou v mnoha případech i nadále být hlavním motivačním prvkem vyučovacího dne.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na prvním stupni vyučován od 4. do 5. ročníku, s celkovou časovou dotací 4 hodiny. Z toho 2 hodiny ve čtvrtém ročníku, 2 hodiny v pátém ročníku.

Průřezová témata Do obsahu předmětu Přírodověda jsou integrovány následující tematické okruhy průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoj Sebepoznání a sebepojetí - moje tělo, moje psychika Seberegulace a sebeorganizace - organizace vlastního času, plánování učení a studia, cvičení sebekontroly, sebeovládání Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy Kooperace a kompetice - rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci, jasná a respektující komunikace, podřízení se Rozvoj schopnosti poznávání - rozvoj pozornosti a soustředění, řešení problémů, dovednosti pro učení a studium Komunikace - komunikace v různých situacích (řešení konfliktů, vyjednávání, ţádost apod.), dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola - demokratické vztahy ve škole, škola jako model otevřeného partnerství, způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v kaţdodenním ţivotě školy Formy participace občanů v politickém ţivotě -základní kategorie fungování demokracie Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - rodinné příběhy, záţitky a zkušenosti z Evropy a světa, společné dějiny Multikulturní výchova Lidské vztahy - uplatňování principu slušného chování (základní morální normy)

99

Environmentální výchova Základní podmínky života -ochrana biologických druhů. Vztah člověka k prostředí – příroda, kultura obce a její ochrana, náš ţivotní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí) Lidské aktivity a problémy životního prostředí - ochrana přírody a kulturních památek, změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy)

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Přírodověda rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito strategiemi: Kompetence k učení    










Kompetence pracovní 

bezpečné a účinné pouţívání materiálů, nástrojů a vybavení 100



rozvoj systematičnosti a vytrvalosti při vypracování zadaných samostatných i skupinových úkolů


Přírodověda Oblast


Obor

Přírodověda

Ročník 4. - 5.


Učivo

Ročník

Průřezové téma


objevuje a zjišťuje propojenost prvků ţivé a neţivé přírody

ţivá a neţivá příroda

4.

objevuje a zjišťuje princip rovnováhy přírody

rovnováha v přírodě

4.

nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka zaloţí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu rozlišuje jednotlivé etapy lidského ţivota a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti Vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí porovnává na základě pozorování základní projevy ţivota na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, vyuţívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy

podíl člověka na stavu přírody a krajiny

4.

jednoduchý pokus - zaloţení, stanovení postupu práce, výstupy

4.

vývoj člověka

4.

pohyby Země, střídání dne, noci, ročních období

4.-5.

přírodní společenstva - les, louka, rybník

4.-5.

rovnováha v přírodě

4.-5.

přizpůsobivost organismů

4.-5.

třídění organismů do skupin

4.-5.

101

Environmentální výchova, Vztah člověka k prostředí - příroda a kultura obce a její ochrana.

Environmentální výchova - ekosystémy funkce ekosystémů. Environmentální výchova - ekosystémy funkce ekosystémů.

Environmentální výchova - základní podmínky ţivota ochrana biologických druhů.

ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc

poskytnutí první pomoci, prevence úrazů, nemoc, drobné úrazy a poranění,

4.-5.

zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat

chování člověka k přírodě a ochrana přírody odpovědnost lidí, ochrana a tvorba ţivotního prostředí

5.

vyuţívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu ţivota uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohroţujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události charakterizuje moţná nebezpečí a v modelových situacích volí vhodné způsoby jednání, které směřují k adekvátní ochraně předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku

Osobnostní a sociální výchova, Seberegulace a sebeorganizace cvičení sebekontroly, sebeovládání. Environmentální výchova,Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí - změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy

5.

Osobnostní a sociální výchova, Sebepoznání a sebepojetí - moje tělo, moje psychika.

situace ohroţující zdraví a chování směřující k jejich odvrácení

5.

Osobnostní a sociální výchova, Komunikace dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci.

postup v případě ohroţení (varovný signál, evakuace, zkouška sirén); poţáry (příčiny a prevence vzniku poţárů, ochrana a evakuace při poţáru); integrovaný záchranný systém

5.

návykové látky a zdraví odmítání návykových látek, drogy – prevence

5.

lidské tělo - orgány, péče o zdraví, zdravý ţivotní styl

základy sexuální výchovy, partnerství, rodičovství rodina a partnerství, biologické a psychické změny v dospívání

5.

102

Osobnostní a sociální výchova - sociální rozvoj - poznávání lidí rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech.

Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Přírodopis umoţňuje ţákovi poznání přírody jako propojeného systému. Směřuje ho k pochopení důleţitosti udrţení přírodní rovnováhy a ochrany přírody. Navaţuje a rozvíjí poznatky nabyté na prvním stupni v hodinách Přírodovědy. Zahrnuje vědění o ţivé i neţivé přírodě. Seznamuje ţáka s informacemi o virech, bakteriích, houbách, sinicích, rostlinách, ţivočiších i samotném člověku. Zkoumá tyto organismy z hlediska anatomie, morfologie, fyziologie, biogeografie, ekologie i evoluce. Vede ţáka k uvědomování si uţitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikaci v praktickém ţivotě. Prohlubuje zájem o vše ţivé a jeho ochranu. Rozvíjí dovednosti pozorování a zjišťování konkrétních dat přímo z volné přírody či v prostředí biologické laboratoře. Předmět Přírodopis má přesahy do dalších předmětů, především Chemie, Zeměpis, Fyzika, Výchova ke zdraví a Člověk a svět práce.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Obsahové vymezení vzdělávacího předmětu Přírodopis odpovídá obsahu vzdělávacího oboru Přírodopis tak, jak byl stanoven RVP ZV s průměrnou dotací 5,62 hodiny. Předmět je vyučován povinně v modulech ve třech ročnících druhého stupně základní školy (6., 7. a 8. třídě). Nadstavbově lze volit Přírodopis jako rozšířenou volitelnou úroveň ve všech ročnících druhého stupně. Poskytuje nezbytný podklad předmětu Biologie vyučovanému na gymnáziu. Část výuky probíhá v rámci modulů. Druhá část je realizována prostřednictvím výuky v terénu, při badatelské činnosti, v rámci různých exkurzí či seminářů, během projektových dnů či projektových týdnů.

Způsob hodnocení Vzhledem k filosofii školy je vyuţíváno k hodnocení ţáků slovní hodnocení. U kaţdého zadaného modulu je vţdy ţák povinen splnit za čtvrtletí tzv. zápočet. Zápočet je souborem zápočtů dílčích, kdy zpravidla jeden je znalostního charakteru. Dalšími dílčími zápočty je např. zjištění a prezentace informací samostatně, ve dvojici či ve skupině, úvaha na dané téma, tvorba učební pomůcky apod. Kaţdý zápočet je označen splněn či nesplněn a je vţdy připojeno slovní hodnocení písemnou formou. Nedílnou součástí hodnocení je u kaţdého zápočtu dílčího podrobnější komentář ústní formou, vlastní sebehodnocení a vzájemná zpětná vazba mezi ţáky.

Průřezová témata Do výuky Přírodopisu jsou zařazena následující průřezová témata: Environmentální výchova, která se týká všech hlavních částí Přírodopisu (obecné biologie a genetiky, biologie hub, biologie rostlin, biologie ţivočichů, biologie člověka, neţivé přírody, základů ekologie i praktického poznávání přírody). Do přírodopisu jsou integrovány všechny tematické okruhy: Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí 103

Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium. Poznávání lidí - rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech. Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému. Hodnoty, postoje, praktická etika - vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost; dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne. Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech Objevujeme Evropu a svět – Evropské krajiny Multikulturní výchova Kulturní diferenciace - respektování zvláštností různých etnik. Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost. Multikulturalita - vstřícný postoj k odlišnostem. Mediální výchova Vnímání autora mediálních sdělení – identifikace postojů a názorů autora v mediovaném sdělení.

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Přírodopis jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka s přihlédnutím k typu osobnosti ţáka. Kompetence k učení Učitel:  představuje ţákům moţné způsoby a metody učení.  podporuje kladný vztah k učení.  nabízí ţákům metody, které jim přiblíţí a vysvětlí podstatné zákonitosti v ţivé a neţivé přírodě a vztahy mezi nimi  směřuje ţáka k vlastnímu posouzení vhodných způsobů učení, kritického zhodnocení vlastního pokroku a plánování dalšího zdokonalování se  vede ţáky k vyhledávání, shromaţďování, třídění a propojování informací, nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a vyuţití v praxi  umoţňuje ţákovi propojení dalších vyučovaných předmětů a na základě toho komplexnější pohled  pouţívá základní metody, pracovní postupy a různé techniky typické pro biologii, zakresluje náčrty podle nákresů, přírodnin nebo preparátů  vede ţáky k pouţívání odborné terminologie

104

Kompetence k řešení problémů Učitel vede ţáky:  k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů  vede ţáky k zobecnění poznatků a jejich aplikaci v praktickém ţivotě  k vyuţívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami ţáci  k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků  k odpovědím na otevřené otázky  podporuje rozvoj kritického myšlení a umoţňuje projevit vlastní logické uvaţování  rozvíjí schopnost objevovat, formulovat problém a hledat varianty řešení Kompetence komunikativní Učitel  vede ţáky ke komunikaci mezi sebou a učitelem a vzájemnému respektování názorů  vede ţáky k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů v písemné i mluvené podobě  nabízí ţákům dostatek moţností k porozumění textů a obrazových materiálů souvisejících s poznáváním přírody a vztahy v přírodě  vede k stručnému a přehlednému zápisu biologických pozorování a pokusů Kompetence sociální a personální Učitel      

vede ţáky k práci ve skupině či týmu a to i při různorodém sloţení směřuje ţáky k utváření příjemné atmosféry v rámci pracovní skupiny vede ţáky k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání vede ţáky k dodrţování dohodnuté kvality, postupů, termínů vede ţáky k ochotě pomoci a naopak moţnosti si o pomoc poţádat vede ţáky k ochotě naslouchat ostatním a moţnosti se poučit ze zkušenosti jiných

Kompetence občanské Učitel:  vede ţáky k dodrţování společenských norem i zákonů  vede k zodpovědnosti za zachování ţivotního prostředí  vede ţáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udrţitelného rozvoje  vede ţáky k zamyšlení nad zneuţitím biologických poznatků Kompetence pracovní Učitel vede ţáky:  k dodrţování pravidel bezpečného chování v terénu i v laboratorních podmínkách  k vyhledávání a vyuţívání různých zdrojů informací  k vyuţívání znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje

105


Přírodopis Očekávané výstupy Ţák

Učivo - témata

Ročník


rozliší základní projevy a podmínky ţivota, orientuje se v daném pohledu vývoje organismů

vznik, vývoj, rozmanitost, projevy ţivota a jeho význam; základní podmínky a projevy ţivota výţiva, dýchání, růst, rozmnoţování, vývin, reakce na podněty; názory na vznik ţivota

6.

Envirnronmentál ní výchova základní podmínky ţivota

popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, ţivočichů a bakterií a objasní funkci základních organel

buňka prokaryotická, rostlinná a ţivočišná

6.

rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i ţivočichů

základní struktura ţivota - pletiva, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy, jednobuněčné a mnohobuněčné

6. - 7.

třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a niţších taxonomických jednotek

význam a zásady třídění organismů

6.


OBECNÁ BIOLOGIE a GENETIKA

vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnoţování a jeho význam z hlediska dědičnosti

podstata dědičnosti a přenos dědičných informací, gen, kříţení

uvede příklady dědičnosti v praktickém dědičnost ţivotě a příklady vlivu a proměnlivost prostředí na utváření organismů organismů

6. - 8.

6. - 8.

106

Obecné informace a říše ţivočichové 6. třída, říše rostlin 7. třída

učivo je detailně probíráno v rámci jednotlivých bloků týkajících se zvlášť rostlin, ţivočichů a člověka učivo je detailně probíráno v rámci jednotlivých bloků týkajících se zvlášť rostlin, ţivočichů

uvede na příkladech z běţného ţivota význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka

viry, bakterie a sinice výskyt, význam a praktické vyuţití

BIOLOGIE ŢIVOČICHŮ stavba těla, stavba a funkce jednotlivých porovná základní vnější částí těla - ţivočišná a vnitřní stavbu buňka, tkáně, orgány, vybraných ţivočichů orgánové soustavy, a vysvětlí funkci organismy jednotlivých orgánů jednobuněčné a mnohobuněčné, rozmnoţování systém ţivočichů významní zástupci rozlišuje a porovná jednotlivých skupin jednotlivé skupiny ţivočichů - prvoci, ţivočichů, určuje bezobratlí (ţahavci, vybrané ţivočichy, ploštěnci, měkkýši, zařazuje je do hlavních krouţkovci, členovci), taxonomických skupin strunatci (paryby, ryby, obojţivelníci, plazi, ptáci, savci) odvodí na základě pozorování základní projevy chování Projevy chování ţivočichů v přírodě, na ţivočichů, ţivočišná příkladech objasní společenstva, rozšíření jejich způsob ţivota a přizpůsobení danému prostředí zhodnotí význam význam a ochrana ţivočichů v přírodě ţivočichů - hospodářsky i pro člověka, uplatňuje a epidemiologicky zásady bezpečného významné druhy, péče chování ve styku se o vybrané domácí

6. A 8.

Environmentální výchova - vztah člověka a prostředí; Mediální výchova

6.

Environmentální výchova - Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí

6.

Environmentální výchova

6.


6.


107

a člověka učivo je probíráno v rámci úvodu do biologie z hlediska jednotlivých organismů, z hlediska vlivu na člověk pak v 8. třídě

ţivočichy

ţivočichy, chov domestikovaných ţivočichů ZÁKLADY EKOLOGIE uvede příklady výskytu organismy a prostředí – organismů v určitém vzájemné vztahy mezi prostředí a vztahy mezi organismy, mezi nimi organismy a prostředím rozlišuje a uvede příklady systémů organismů – populace, společenstva, populace, společenstva, ekosystémy a objasní přirozené a umělé na základě příkladu ekosystémy základní princip existence ţivých a neţivých sloţek ekosystému vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců potravní řetězce, v různých rovnováha ekosystémech v ekosystému a zhodnotí jejich význam uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na ţivotní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému

ochrana přírody a ţivotního prostředí – globální problémy a jejich řešení, chráněná území

7.

6. - 7.



6. - 7.


6. - 7.


PRAKTICKÉ POZNÁNÍ PŘÍRODY praktické metody poznávání přírody – pozorování lupou aplikuje praktické a mikroskopem metody poznávání 6. - 9. (případně přírody dalekohledem), zjednodušené určovací klíče a atlasy, zaloţení herbáře a sbírek, ukázky odchytu některých dodrţuje základní 6. - 9. ţivočichů, jednoduché pravidla bezpečnosti 108



učivo je probíráno v rámci modulů týkajících se ţivočichů v 6. třídě a rostlin v 7. třídě učivo je probíráno v rámci modulů týkajících se ţivočichů v 6. třídě a rostlin v 7. třídě učivo je probíráno v rámci modulů týkajících se ţivočichů v 6. třídě a rostlin v 7. třídě výuka v terénu probíhá ve všech ročnících druhého stupně v rámci projektových dnů a týdnů a školních výjezdů výuka v terénu probíhá ve všech

práce a chování při rozčleňování rostlin poznávání ţivé a neţivé a ţivočichů, významní přírody biologové a jejich metody

ročnících druhého stupně v rámci projektových dnů a týdnů a školních výjezdů

BIOLOGIE HUB vysvětlí různé způsoby výţivy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků

objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků

BIOLOGIE ROSTLIN odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva aţ k jednotlivým orgánům porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů

houby bez plodnic základní charakteristika, 7. pozitivní a negativní vliv na člověka a ţivé organismy houby s plodnicemi - stavba, výskyt, význam, zásady sběru, konzumace a první pomoc při 7. otravě houbami

lišejníky - stavba, symbióza, výskyt a význam

7.

anatomie a morfologie rostlin

7.

stavba a význam jednotlivých částí těla vyšších rostlin (kořen, stonek, list, květ, semeno, plod)

7.

fyziologie rostlin základní principy fotosyntézy, dýchání,

7.

109

Environmentální výchova ekosystémy, základní podmínky ţivota, - vztah člověka k prostředí

Environmentální výchova - lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (čistota ovzduší)


a jejich vyuţití při pěstování rostlin

rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů

růstu, rozmnoţování systém rostlin poznávání a zařazování daných zástupců běţných druhů řas, mechorostů, kapraďorostů (plavuňě, přesličky, kapradiny), nahosemenných a krytosemenných rostlin (jednoděloţných a dvouděloţných); jejich vývoj a vyuţití hospodářsky významných zástupců, evoluce rostlin

odvodí na základě pozorování přírody stanoviště rostlin, závislost a přizpůsobení význam rostlin a jejich některých rostlin ochrana podmínkám prostředí BIOLOGIE ČLOVĚKA anatomie a fyziologie stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla, orgány, určí polohu a objasní orgánové soustavy stavbu a funkci orgánů (opěrná, pohybová, a orgánových soustav oběhová, dýchací, lidského těla, vysvětlí trávicí, vylučovací jejich vztahy a rozmnoţovací, řídící), vyšší nervová činnost, hygiena duševní činnosti orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka objasní vznik a vývin nového jedince od početí aţ do stáří rozlišuje příčiny,

7.

7.

Environmentální výchova; Myšlení v Evropských a globálních souvislostech

8.

Osobnostní a sociální výchova sebepoznání, sebepojetí; Multikulturní výchova kulturní diferenciace, etnický původ

fylogeneze člověka

8.

OSV - sociální rozvoj poznávání lidí, Multikulturní výchova

ontogeneze člověka

8.

nemoci, úrazy

8. 110

případně příznaky běţných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby, objasní význam zdravého způsobu ţivota

aplikuje první pomoc při poranění a jiném poškození těla

NEŢIVÁ PŘÍRODA objasní vliv jednotlivých sfér země na vznik a trvání ţivota rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s pouţitím určovacích pomůcek rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy

a prevence - příčiny, příznaky, praktické zásady a postupy při léčení běţných nemocí, epidemie; ţivotní styl pozitivní a negativní dopad prostředí a ţivotního stylu na zdraví člověka

zásady první pomoci, projevy nemocí, závaţná poranění a ţivot ohroţující stavy

8.

Země – vznik a stavba Země

6.

nerosty a horniny – vznik, vlastnosti, kvalitativní třídění, praktický význam a vyuţití zástupců, určování jejich vzorků; principy krystalografie

OSV psychohygiena, sebepoznání, sebepojetí; Výchova demokratického občana - občan jako odpovědný člen společnosti, jeho povinnosti a je aktivně uplatňovat

výuka probíhá v rámci školních výjezdů a projektových dnů napříč ročníky

6. - 9.

vnější a vnitřní geologické procesy – příčiny a důsledky

6. - 9.

půdy – sloţení, vlastnosti a význam půdy pro výţivu rostlin, její hospodářský význam pro společnost,

6. - 9.

111


výuka probíhá v rámci školních výjezdů a projektových dnů napříč ročníky výuka probíhá v rámci školních výjezdů a projektových dnů napříč

v naší přírodě

rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků

uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj různých ekosystémů

charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a moţné dopady i ochranu před nimi

nebezpečí a příklady její devastace, moţnosti a příklady rekultivace vývoj zemské kůry a organismů na Zemi – geologické změny, vznik ţivota, výskyt typických organismů 6. - 9. a jejich přizpůsobování prostředí; geologický vývoj a stavba území ČR – Český masiv, Karpaty podnebí a počasí ve vztahu k ţivotu – význam vody a teploty prostředí pro ţivot, ochrana a vyuţití přírodních zdrojů, význam jednotlivých 6. - 7. vrstev ovzduší pro ţivot, vlivy znečištěného ovzduší a klimatických změn na ţivé organismy a na člověka mimořádné události způsobené přírodními vlivy – příčiny vzniku mimořádných událostí, přírodní světové katastrofy, nejčastější 6. - 9. mimořádné přírodní události v ČR (povodně, větrné bouře, sněhové kalamity, laviny, náledí) a ochrana před nimi

112

ročníky




výuka probíhá v rámci školních výjezdů a projektových dnů napříč ročníky;



Zeměpis Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Zeměpis má přírodovědní, společenskovědní i technický charakter. Směřuje k získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí, osvojování hlavních geografických jevů, pojmů či objektů. Vede ţáka k získání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji geografických informací, respektování přírodních hodnot, lidí a k ochraně ţivotního prostředí. Klade důraz na udrţení přírodní rovnováhy vzhledem ke vztahu společnosti k přírodě. Umoţňuje ţákovi poznávání krajiny a společnosti jako propojeného systému. Rozvíjí kritické myšlení a logické uvaţování. Podněcuje k zájmu o poznání vlastní země a okolí místa bydliště, ale také o poznávání dalších regionů světa, jejich obyvatel, krajiny, kultury a odlišného smýšlení.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Celková časová dotace je 5,73 hodin týdně. Obsahové vymezení vzdělávacího předmětu Zeměpis (geografie) odpovídá obsahu vzdělávacího oboru Zeměpis tak, jak byl stanoven RVP ZV. Je vyučován ve čtvrtletních modulech ve všech ročnících druhého stupně základní školy. Navaţuje a rozvíjí poznatky nabyté na prvním stupni v hodinách Přírodopisu a Vlastivědy. Poskytuje nezbytný podklad zeměpisu vyučovanému ve vyšších ročnících školy. Část výuky probíhá v rámci modulů. Druhá část je realizována prostřednictvím výuky v terénu, při badatelské činnost, v rámci různých exkurzí či seminářů během projektových dnů či projektových týdnů a výjezdů. Nadstavbově lze volit Přírodopis jako tzv. rozšířenou volitelnou úroveň ve všech ročnících druhého stupně.

Způsob hodnocení Vzhledem k filosofii školy je vyuţíváno k hodnocení ţáků slovní hodnocení. U kaţdého zadaného modulu je vţdy ţák povinen splnit za čtvrtletí tzv. zápočet. Zápočet je souborem zápočtů dílčích, kdy zpravidla jeden je znalostního charakteru. Dalšími dílčími zápočty je např. zjištění a prezentace informací samostatně, ve dvojici či ve skupině, úvaha na dané téma, tvorba učební pomůcky apod. Kaţdý zápočet je označen splněn či nesplněn a je vţdy k tomu připojeno slovní hodnocení písemnou formou. Nedílnou součástí hodnocení je u kaţdého zápočtu dílčího podrobnější komentář ústní formou, vlastní sebehodnocení a vzájemná zpětná vazba mezi ţáky.

Průřezová témata Do výuky Zeměpisu jsou zařazena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoji, komunikace, kooperace a kompetice - spolupráce, schopnost domluvit se ve dvojici i ve skupině, umění řešit problémové situace sám za sebe i v kolektivu. Kooperace a kompetice ve třídě i ve světě. Poznávání lidí, morální rozvoj a mezilidské vztahy – posilování vědomí, ţe kaţdý člověk je jiný – lidské rasy, řeč, jazyky, náboţenství, kulturní i národnostní odlišnosti, různé ţivotní podmínky apod. Na základě toho posilování mezilidských vztahů. Uvědomění si, jak kaţdý z nás můţe pomoci ţít lepší ţivot někomu jinému.

113

Výchova demokratického občana Principy soužití s minoritami – menšiny u nás i ve světě, konflikty x dobré vztahy, diskuze, jak je moţné situaci zlepšit Formy participace občanů v politickém životě - forma vlády u nás, v Evropské Unii a jinde ve světě, výhody x nevýhody, důsledky. Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - výhody x nevýhody, co je ještě demokracie a co ne. Výchova v myšlení v Evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět, jsme Evropané – poznáváme okolí bydliště, Evropu i svět; jak my ovlivňujeme prostředí, ve kterém ţijeme i ţivotní prostředí celé naší planety, směřujeme k udrţitelnému rozvoji. Multikulturní výchova Kaţdý člověk je jiný, nikoliv lepší nebo horší, ale jiný – uvědomění si výhod odlišností. Environmentální výchova Ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí - jak člověk pozitivně i negativně ovlivňuje ţivotní prostředí, jak přispět k udrţitelnému rozvoji, vliv kaţdého z nás, problematika ţivotního prostředí u nás i ve světě Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – jak naše názory na geografické problémy ovlivňují média, jaká sdělení je moţné v médiích nalézt, kde hledat informace, snaha o zjišťování relevantních informací a tvoření si vlastního názoru

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu zeměpis jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka s přihlédnutím k typu osobnosti ţáka. Kompetence k učení Učitel:  představuje ţákům moţné způsoby a metody učení.  směřuje ţáka k vlastnímu posouzení vhodných způsobů učení, kritického zhodnocení vlastního pokroku a plánování dalšího zdokonalování se  podporuje kladný vztah k učení.  vede ţáky k vyhledávání, shromaţďování a třídění informací, nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a vyuţití v praxi  umoţňuje ţákovi propojení dalších vyučovaných předmětů a na základě toho komplexnější pohled Kompetence k řešení problémů Učitel vede ţáky: 114

     

k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů k vyuţívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami ţáci k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků k odpovědím na otevřené otázky k práci s chybou podporuje rozvoj kritického myšlení a umoţňuje projevit vlastní logické uvaţování

Kompetence komunikativní Učitel    

vede ţáky ke komunikaci mezi sebou a učitelem podněcuje ţáky k diskuzím na různá témata současné doby vede ţáky k naslouchání a respektování názorů druhých vede ţáky k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů v písemné i mluvené podobě

Kompetence sociální a personální Učitel      

vede ţáky k práci ve skupině či týmu a to i při různorodém sloţení směřuje ţáky k utváření příjemné atmosféry v rámci pracovní skupiny vede ţáky k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání vede ţáky k dodrţování dohodnuté kvality, postupů, termínů vede ţáky k ochotě pomoci a naopak moţnosti si o pomoc poţádat vede ţáky k ochotě naslouchat ostatním a moţnosti se poučit ze zkušenosti jiných

Kompetence občanské Učitel vede ţáky:  k dodrţování společenských norem i zákonů  k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udrţitelného rozvoje  k respektování a ochraně našeho kulturního a historického dědictví Kompetence pracovní Učitel vede ţáky:  k dodrţování pravidel bezpečného chování v terénu  k vyhledávání a vyuţívání různých zdrojů informací  k vyuţívání znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje

115


Zeměpis Očekávané výstupy Ţák:

Učivo

Ročník



GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE a TOPOGRAFIE kartografická organizuje a přiměřeně plán, mapa, globus; znalost hodnotí geografické jazyk mapy (symboly, a orientaci na informace a zdroje dat značky, vysvětlivky), mapě je z dostupných měřítko, obsah map, prohlubována kartografických produktů 6. - 9. plánů a globu, v průběhu a elaborátů, z grafů, zeměpisná síť, celého studia na diagramů, statistických poledníky 2. stupni vţdy a dalších informačních a rovnoběţky, u jednotlivých zdrojů zeměpisné souřadnice, témat zeměpisná poloha, vytváří a vyuţívá osobní orientace vzhledem ke myšlenková (mentální) světovým stranám; schémata a myšlenkové statistická data a jejich Výchova očekávaný (mentální) mapy pro grafické vyjádření, k myšlení výstup je orientaci v konkrétních tabulky; základní 6. - 9. v Evropských prohlubován regionech, pro prostorové informační a globálních v průběhu vnímání a hodnocení míst, geografická média souvislostech celého studia objektů, jevů a procesů a zdroje dat, praktická v nich, pro vytváření cvičení postojů k okolnímu světu komunikační geografický pouţívá s porozuměním a kartografický jazyk základní geografickou, – vybrané obecně topografickou 6. pouţívané a kartografickou geografické, terminologii topografické a kartografické pojmy přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy základní topografické a procesy v krajinné sféře, útvary: důleţité body, jejich určité pravidelnosti, výrazné liniové zákonitosti a odlišnosti, (čárové) útvary, 6.-7. jejich vzájemnou souvislost plošné útvary a jejich a podmíněnost, rozeznává kombinace: sítě, hranice (bariéry) mezi povrchy, ohniska – podstatnými prostorovými uzly sloţkami v krajině PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ 116

zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy

vesmír, Země jako vesmírné těleso, střídání dne a noci, střídání ročních období, světový čas, časová pásma, pásmový čas, datová hranice, smluvený čas

7.

prokáţe na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů Země na ţivot lidí a organismů

tvar, velikost a pohyby Země

6.

rozlišuje a porovnává sloţky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu

krajinná sféra – přírodní sféra, společenská a hospodářská sféra, sloţky a prvky přírodní sféry; systém přírodní sféry na planetární úrovni – geografické pásy, geografická (šířková) pásma, výškové stupně

porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost REGIONY SVĚTA rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová

systém přírodní sféry na regionální úrovni – přírodní oblasti

světadíly, oceány, makroregiony světa – určující a porovnávací kritéria; jejich přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti 117

Environmentální výchova – základní podmínky ţivota; Mediální výchova – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

6.-7.

Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech

6.

Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech

6.

OSV - sociální rozvoj, morální rozvoj

6.-9.

Mediální výchova

jádra a periferní zóny (přírodní oblasti, podnebné oblasti, porovnává a přiměřeně sídelní oblasti, hodnotí polohu, rozlohu, jazykové oblasti, přírodní, kulturní, náboţenské oblasti, společenské, politické kulturní oblasti); a hospodářské poměry, modelové regiony zvláštnosti a podobnosti, 7.-9. světa – vybrané potenciál a bariéry modelové přírodní, jednotlivých světadílů, společenské, politické, oceánů, vybraných hospodářské makroregionů světa a environmentální a vybraných (modelových) problémy, moţnosti států jejich řešení zvaţuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou 7.-9. nastat a co je příčinou zásadních změn v nich SPOLEČENSKÉ a HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ posoudí na přiměřené obyvatelstvo světa – úrovni prostorovou základní kvantitativní organizaci světové a kvalitativní populace, její rozloţení, geografické, strukturu, růst, pohyby 9. demografické a dynamiku růstu a pohybů, hospodářské zhodnotí na vybraných a kulturní příkladech mozaiku charakteristiky multikulturního světa globalizační společenské, politické a hospodářské procesy posoudí, jak přírodní – aktuální podmínky souvisí s funkcí společenské, sídelní, lidského sídla, pojmenuje politické 6.-9. obecné základní a hospodářské poměry geografické znaky sídel současného světa, sídelní systémy, urbanizace, suburbanizace zhodnotí přiměřeně světové hospodářství strukturu, sloţky a funkce – sektorová světového hospodářství, a odvětvová struktura, lokalizuje na mapách hlavní územní dělba práce, světové surovinové ukazatelé 118

Multikulturní výchova etnický původ; Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech

Multikulturní výchova; OSV sociální rozvoj, morální rozvoj

Multikulturní výchova

a energetické zdroje

porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků

lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech

ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných sloţek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů)

uvádí na vybraných příkladech závaţné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na ţivotní prostředí

hospodářského rozvoje a ţivotní úrovně regionální společenské, politické a hospodářské útvary – porovnávací kritéria: národní a mnohonárodnostní státy, části států, správní oblasti, kraje, města, aglomerace; hlavní a periferní hospodářské oblasti světa; politická, bezpečnostní a hospodářská seskupení (integrace) států; geopolitické procesy, hlavní světová konfliktní ohniska

krajina – přírodní a společenské prostředí, typy krajin

sloţky a prvky krajiny, ekosystémy

vztah příroda a společnost – trvale udrţitelný ţivot a rozvoj, principy a zásady ochrany přírody a ţivotního prostředí, chráněná území přírody, globální ekologické 119

9.

6.-7.

Environmentální výchova ekosystémy

6.-7.

Environmentální výchova ekosystémy

6.-7.

Environmentální výchova Základní podmínky ţivota Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí

a environmentální problémy lidstva ČESKÁ REPUBLIKA místní region – zeměpisná poloha, vymezí a lokalizuje místní Environmentální kritéria pro vymezení oblast (region) podle 7. výchova – naše místního regionu, bydliště nebo školy obec vztahy k okolním regionům hodnotí na přiměřené základní přírodní úrovni přírodní, a socioekonomické hospodářské a kulturní charakteristiky poměry místního regionu, s důrazem na 7. moţnosti dalšího rozvoje, specifika regionu přiměřeně analyzuje vazby důleţitá pro jeho další místního regionu k vyšším rozvoj (potenciál x územním celkům bariéry) ČR – poloha, rozloha, hodnotí a porovnává na členitost, přírodní přiměřené úrovni polohu, poměry a zdroje, přírodní poměry, přírodní charakteristiky Environmentální zdroje, lidský obyvatelstva, výchova 7. a hospodářský potenciál hospodářství, ochrana přírody České republiky hospodářské ČR v evropském a světovém a politické postavení kontextu ČR v Evropě a ve světě regiony ČR – územní lokalizuje na mapách jednotky státní správy jednotlivé kraje České a samosprávy, krajské republiky a hlavní jádrové členění, kraj místního 7. a periferní oblasti z hlediska regionu, , sídelní osídlení a hospodářských poměry, rozmístění aktivit hospodářských aktivit uvádí příklady účasti zapojení ČR do a působnosti České mezinárodní dělby republiky ve světových práce a obchodu, mezinárodních přeshraniční 7. a nadnárodních institucích, spolupráce se organizacích a integracích sousedními státy států v euroregionech TERÉNNÍ GEOGRAFICKÁ VÝUKA, PRAXE a APLIKACE ovládá základy praktické cvičení a pozorování 6.-9. topografie a orientace v terénu místní 120

v terénu

aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny

uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech

krajiny, geografické exkurze – orientační body, jevy, pomůcky a přístroje; stanoviště, určování hlavních a vedlejších světových stran, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu; jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační plány, schematické náčrtky pochodové osy, hodnocení přírodních jevů a ukazatelů ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota – ţivelní pohromy; opatření, chování a jednání při nebezpečí ţivelních pohrom v modelových situacích

121

6.-9.

6.-9.

Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka Fyziky je rozdělena na základní a volitelnou rozšiřující úroveň. Základní úroveň se zabývá tématy ŠVP bez pouţívání komplikovaného matematického aparátu, preferuje pochopení a kreativní vhled do probíraného učiva v návaznosti na zkušenosti z běţného ţivota. Ţák pozoruje a zkoumá přírodní jevy, provádí jednoduché fyzikální experimenty v naší badatelně i mimo školu na výjezdech. Ze svých pozorování a z výsledků experimentů pak vyvozuje jednotlivé zákonitosti. Některá témata jsou v rámci projektů propojena s Biologií, Zeměpisem, Chemií, Dějepisem, Dramatickou i Výtvarnou výchovou. Volitelná rozšiřující úroveň Fyziky umoţňuje rozvíjet zvolená témata do hloubky podle osobního zájmu.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Výuka fyziky probíhá ve všech ročnících druhého stupně s hodinovou dotací 6,47 hodin respektující čtvrtletní výuková období a témata v modulech, je organizována v základní a volitelné rozšiřující úrovni. Rozšiřující volitelná úroveň je otevřená pro věkově smíšené skupiny a svoje zaměření přizpůsobuje zájmům a potřebám přihlášených ţáků. Část praktických a většinou mezioborových témat je realizována i mimo běţnou školní výuku na studijních výjezdech, v rámci tematických projektů, odborných výstav, laboratorních cvičení nebo interaktivních seminářů např. na katedře didaktiky fyziky UK Praha nebo s odbornými pracovišti např. HILASE v Dolních Břeţanech. Fyzikální projekty napříč ročníky jsou součástí volitelné nabídky závěrečného expedičního výzkumu.

Způsob hodnocení Hodnotí se pochopení probrané látky, schopnost vyvozovat a aplikovat poznaný princip na podobná témata. Zvládnutí základních souvislostí a vztahů je ověřováno prostřednictvím testu, další poţadavky na zápočet mohou být ve formě rozhovoru, prezentace, pokusu, výkladu, filmu, instalace apod. Hodnocení ve formě splnil-nesplnil je doplněno slovní zpětnou vazbou. Součást hodnocení je i sebehodnocení a vzájemná zpětná vazba mezi ţáky

Průřezová témata Do výuky jsou zařazena následující průřezová témata: energie, voda, vzduch, environmentální přesahy, zdravotní hlediska, vliv člověka na přírodní prostředí. Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoj - Komunikace a kooperace při dosahování cíle- zejména při skupinové práci, prezentace společných výsledků, vzájemné poskytování zpětné vazby a sebereflexe, schopnost vyjádřit co potřebuji, co nechápu nebo co by mi pomohlo k dosaţení výsledku. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Vnímání vztahu mezi ekologickými a energetickými problémy v evropském i celosvětovém rámci.

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Fyzika jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka s ohledem na ţákovu osobnost 122

Kompetence k učení Učitel:  podporuje systematickou práci ţáků, vedení zápisů učiva a příkladů, záznamů měření a jeho zpracování, tvorbu portfolií.  vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a dovednosti a dokázali rozpoznat překáţky při svém učení. Kompetence k řešení problémů Učitel:  ţáky v procesu řešení a dokončení úkolu  do výuky zařazuje komplexnější badatelské úlohy, kdy ţáci sami promýšlí jakou zvolí strategii pro vyřešení zadaného úkolu  podporuje a umoţňuje ţákům přijímat intelektuální výzvy Kompetence komunikativní Učitel:  zařazuje do výuky skupinové činnosti s nutností spolupráce  podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka, schopnost logické stavby prezentace v projektech Kompetence sociální a personální Učitel:  podporuje ţáky při skupinové práci ve třídě i ve věkově heterogenních skupinách (na výjezdech a v pokročilých úrovních)  umoţňuje ţákům vytvářet vzájemné vazby a nacházet své místo v kolektivu  umoţňuje ţákům při řešení úloh přijímat různé role, které odpovídají reálným rolím ve společnosti Kompetence občanská Učitel: 

vyuţívá při výuce témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje

Kompetence pracovní Učitel:  podporuje vznik pracovních návyků zařazováním vhodných úkolů  podporuje manuální zručnost ţáka při praktických a laboratorních cvičeních

123

Očekávané výstupy dle RVP Výstupy a témata modulů jsou rozpracována do 6. - 9. ročníku, v tabulce je zohledněno členění školního roku na jednotlivá modulová období

Fyzika Očekávané výstupy Ţák

Učivo

Ročník

Průřezové téma

fyzikální veličiny: délka, objem, hmotnost, hustota, teplota, čas, pouţívané značení, příslušné jednotky a jejich převody

6.

měření vybraného přírodního objektu

skupenství látek: druhy skupenství a souvislost s částicovou stavbou látek, difúze

6.

teplotní a objemová roztaţnost hustota, objem a hmotnost těles

6.

rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb tělesa, pohyb přímočarý a křivočarý, dráha a rychlost

7.

tlak, tlaková síla a vztah mezi tlakem, tlakovou silou a plochou na kterou

7.

LÁTKY a TĚLESA

vybere vhodné měřidlo a změří vybrané fyzikální veličiny, které charakterizují látky a tělesa rozumí jevům, které dokazují, ţe se částice neustále neuspořádaně pohybují a vzájemně na sebe působí, uvede příklad jevů správně odhadne souvislost změny délky nebo objemu tělesa se změnou jeho teploty, uvede vyuţití; chápe a pouţívá vztah mezi hustotou, hmotností a objemem těles POHYB TĚLES a SÍŮY

určí, jaký pohyb koná těleso vzhledem k jinému tělesu; vyuţívá s pochopením při řešení úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem při rovnoměrném pohybu změří velikost působící síly; najde u jednoduchého

124

tření v přírodě, sesuvy půdy, laviny


příkladu působících sil na těleso jejich druh, velikost, směr a výslednici umí pouţít Newtonovy zákony pro vysvětlení změn pohybu těles při působení stálé výslednice sil; chápe otáčivé účinky sil při řešení konkrétních problémů

působí třecí síla a tření v praxi výslednice dvou sil stejného a opačného směru Newtonovy zákony rovnováha na páce a na pevné kladce gravitační pole, souvislost mezi gravitační silou a hmotností tělesa

7.

MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN Pascalův zákon – hydraulická zařízení, hydrostatický a atmosférický tlak, souvislost mezi hydrostatickým tlakem, hloubkou a hustotou kapaliny; atmosférický tlak a jeho vztah k jevům v přírodě Archimédův zákon, vztlaková síla; potápění, vznášení se a plování těles v klidných tekutinách

7.

chápe souvislost mezi vykonanou prací a změnou energie tělesa; s porozuměním pouţívá vztah mezi výkonem,konanou prací a časem

energie, druhy energie – pohybová a polohová energie; vnitřní energie; elektrická energie, výkon; výroba a přenos elektrické energie; jaderná energie, štěpná reakce, jaderný reaktor, jaderná elektrárna; ochrana lidí před radioaktivním zářením

7.

vyuţívá při konkrétních příkladech souvislosti mezi vzájemnými přeměnami energie; určí teplo přijaté i odevzdané tělesem

druhy skupenství a jejich přeměny, tání a tuhnutí, skupenské teplo tání; vypařování a kapalnění; hlavní faktory, které ovlivňují vypařování

7.

s pochopením pouţije znalosti o tlaku pro řešení praktických problémů v klidné kapalině; analyzuje síly působící na těleso v klidné kapalině a odvodí chování tělesa v konkrétních případech ENERGIE

125

koloběh vody v přírodě

a teplotu varu kapaliny

je schopný posoudit přednosti i dopady vyuţívání různých druhů energie na ţivotní prostředí

obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie

7.

získávání energievliv na ţivotní prostředí, udrţitelný rozvoj, moţnosti řešení environmentálních problémů

8

lidské aktivity a hluk - doprava a ţivotní prostředí

ZVUK

určí zdroje zvuku v našem okolí, je schopen rozlišit prostředí z hlediska šíření zvuku; je schopen posoudit vliv zvukové zátěţe na člověka a ţivotní prostředí

zvuk a jeho vlastnosti, šíření v látkovém prostředí, vliv prostředí na rychlost šíření zvuku, odraz zvuku, ozvěna, tón a jeho výška, hudba, pohlcování zvuku

ELEKTROMAGNETICKÉ DĚJE sestaví správně podle schématu elektrický obvod a určí schéma reálného obvodu rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí určí vodič, izolant a polovodič na základě rozlišení jejich vlastností umí pouţít Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů chápe vyuţití poznatku o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v cívce zapojí správně polovodičovou diodu

elektrický obvod, zdroj napětí, spotřebič, spínač elektrické a magnetické pole – elektrická a magnetická síla; elektrický náboj; tepelné účinky elektrického proudu; elektrický odpor; stejnosměrný elektromotor; transformátor; bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními

8.

126

SVĚTLO vyuţívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh; rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a vyuţívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami

vlastnosti světla: zdroje světla; rychlost světla ve vakuu a v různých prostředích; stín, zatmění Slunce a Měsíce; zobrazení odrazem na rovinném, dutém a vypuklém zrcadle (kvalitativně); zobrazení lomem tenkou spojkou a rozptylkou (kvalitativně); rozklad bílého světla hranolem

9.

Sluneční soustava, její hlavní sloţky, měsíční fáze hvězdy-sloţení názory na vznik vesmíru, Velký třesk

9.

VESMÍR objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet; odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností; má představu o struktuře známého vesmíru, jeho vzniku a vývoji

127

Světelné znečištění a jeho vliv na ţivotní prostředí a člověka

Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie na naší škole není předkládána jako neţivotný přehled vzorců a reakcí zcela vzdálený realitě. Výuka Chemie je rozdělena na základní a rozšiřující úroveň. V základní úrovni se ţáci postupně seznamují s chemickými látkami, které se vyskytují kolem nás. Provádějí chemické experimenty v naší badatelně i mimo školu na výjezdech v terénu. Ze svých pozorování a z výsledků experimentů vyvozují vlastnosti látek i některé zákonitosti. Orientují se v chemickém sloţení lidského těla, zhodnotí přínosné a škodlivé látky pro člověka i dopady chemických produktů lidských činností na ţivotní prostředí. Ve volitelné rozšiřující úrovni se ţáci zabývají vybranými tématy podle svého zájmu.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Výuka Chemie probíhá v osmém a devátém ročníku druhého stupně s hodinovou dotací 3,74 hodin respektující čtvrtletní výuková období a témata v modulech. Je organizována v základní a volitelné rozšiřující úrovni. Rozšiřující volitelná úroveň je otevřená pro věkově smíšené skupiny a svoje zaměření přizpůsobuje zájmům a potřebám přihlášených ţáků. Část praktických a většinou mezioborových témat je realizována i mimo běţnou školní výuku na studijních výjezdech, v rámci tematických projektů, odborných výstav, laboratorních cvičení nebo interaktivních seminářů. Chemické projekty napříč ročníky jsou součástí volitelné nabídky závěrečného expedičního výzkumu.

Způsob hodnocení Hodnotí se pochopení probrané látky, schopnost vyvozovat a aplikovat poznaný princip na podobná témata. Zvládnutí základních souvislostí a vztahů je ověřováno prostřednictvím testu, další poţadavky na zápočet mohou být ve formě rozhovoru, prezentace, pokusu, výkladu, filmu, instalace apod. Hodnocení ve formě splnil-nesplnil je doplněno slovní zpětnou vazbou. Součást hodnocení je i sebehodnocení a vzájemná zpětná vazba mezi ţáky.

Průřezová témata Do výuky jsou zařazena následující průřezová témata: energie, voda, vzduch, environmentální přesahy, zdravotní hlediska chemických látek, vliv chemie na přírodní prostředí. Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoj - Komunikace a kooperace při dosahování cíle, zejména při skupinové práci, prezentace společných výsledků, vzájemné poskytování zpětné vazby a sebereflexe, schopnost vyjádřit co potřebuji, co nechápu nebo co by mi pomohlo k dosaţení výsledku. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Vnímání vztahu mezi ekologickými a energetickými problémy v evropském i celosvětovém rámci.

128

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Chemie jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka s přihlédnutím k typu osobnosti ţáka Kompetence k učení Učitel:  podporuje systematickou práci ţáků, vedení zápisů učiva, pokusů a příkladů, záznamy o laboratorních cvičeních a jeho zpracování, tvorbu portfolií.  vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a dovednosti a dokázali rozpoznat překáţky při svém učení. Kompetence k řešení problémů Učitel:  do výuky zařazuje komplexnější badatelské úlohy, kdy ţáci sami promýšlí jakou zvolí strategii pro vyřešení zadaného úkolu  podporuje ţáky v procesu řešení a dokončení úkolu u terénních cvičení  umoţňuje ţákům přijímat intelektuální výzvy Kompetence komunikativní Učitel:  zařazuje do výuky skupinové činnosti s nutností spolupráce  podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka, schopnost logické stavby prezentace v projektech Kompetence sociální a personální Učitel:  podporuje ţáky při skupinové práci ve třídě i ve věkově heterogenních skupinách (na výjezdech a v pokročilých úrovních)  umoţňuje ţákům vytvářet vzájemné vazby a nacházet své místo v kolektivu  umoţňuje ţákům při řešení úloh přijímat různé role, které odpovídají reálným rolím ve společnosti Kompetence občanská Učitel: 

vyuţívá při výuce témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje

Kompetence pracovní Učitel: 

podporuje rozvoj pracovních návyků při laboratorních a praktických činnostech v terénu

Očekávané výstupy dle RVP Výstupy a témata modulů jsou rozpracována do osmého a devátého ročníku v tabulce je zohledněno členění školního roku na jednotlivá modulová období. 129

Chemie Očekávané výstupy Ţák

Učivo

Ročník

Průřezové téma

Čím se chemie zabývá, pozorování, bezpečnost práce – pokus má základní představu o tématech chemie bezpečně pracuje s běţně pouţívanými, dostupnými látkami; je schopen posoudit nebezpečnost látek podle výstraţných symbolů určí vlastnosti látek podle jednoduchých kritérií

chemické látky v běţném 8. ţivotě bezpečnost práce ve školní pracovně i v normálním ţivotě označení chemických látek- výstraţné symboly a jejich význam

8.

bezpečnost při zacházení s běţně dostupnými chemickými látkami

vlastnosti látek – hustota, vodivost tepelná i elektrická, skupenství látek a jeho souvislost s tlakem a teplotou

8.

Ekologická analýza vzorku

Částicové sloţení látek pouţívá pojmy atom a molekula, prvek a sloučenina ve správných souvislostech orientuje se v periodické soustavě chemických prvků, rozpozná vybrané prvky je schopen odvodit vzorec nebo název jednoduchých anorganických i organických sloučenin

částicové sloţení látek – molekuly, atomy, atomové jádro, protony, neutrony, elektrony, elektronový obal a jeho vztah k chemické vazbě prvky, jejich názvy, značky, vlastnosti a pouţití vybraných prvků, skupiny a periody v v periodické soustavě chemických prvků, protonové číslo

8.

8.

chemické sloučeninynázvosloví jednoduchých anorganických i organických sloučenin

8.

směsi-různorodé a stejnorodé roztoky,

8.

Směsi rozliší směs a chemickou látku

130

Komentáře a dodatky.

připraví roztok poţadovaného sloţení na základě svého výpočtu chápe a vysvětlí základní podmínky pro rozpouštění pevných látek rozliší různé druhy vody a uvede příklady jejich pouţití navrhne a provede oddělování sloţek směsí známého sloţení orientuje se v různých druzích znečištění vzduchu a vody, navrhne způsoby prevence a likvidace znečištění

koncentrace, nasycený a nenasycený roztok, ovlivnění rychlosti rozpouštění látek v roztoku

základní způsoby oddělování sloţek směsísedimentace, filtrace, destilace, krystalizace, sublimace

8.

chemické reakce,zákon zachování hmotnosti, látkové mnoţství, molární hmotnost

8.

Chemické reakce rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, dokáţe s pouţitím zákona zachování hmotnosti vypočítat hmotnost výchozích látek nebo produktů dokáţe uvést příklady běţně pouţívaných chemických reakcí a zhodnotit jejich pouţívání chápe a respektuje faktory ovlivňující průběh chemických reakcí chápe vznik elektrického proudu pomocí elektrochemie

klasifikace chemických reakcí- slučování, neutralizace, reakce exotermické a endotermické faktory ovlivňující rychlost a průběh chemických reakcípouţití katalyzátoru, povrch výchozích látek, teplota elektrochemie-výroba elektrického proudu

8

8.

8.

131

Environmentální výchova, znečištění vody a vzduchu

Anorganické sloučeniny porovná vlastnosti a pouţití vybraných významných oxidů, hydroxidů, kyselin a solí, - posoudí vliv jejich pouţívání z hlediska ţivotního prostředí vysvětlí vznik kyselých dešťů, jejich dopad na ţivotní prostředí a způsoby předcházení jejich vzniku; orientuje se na stupnici pH, měří s indikátorovým papírkem, uvede příklady neutralizace v praxi

názvosloví, vlastnosti a pouţití vybraných významných oxidů, hydroxidů, kyselin a solí

9.

kyselost a zásaditost roztoků, pH stupnice a její vyuţití

9.

ţivotní prostředí a vliv změn pH

Organické sloučeniny rozliší nejjednodušší uhlovodíky a vybrané deriváty uhlovodíků, uvede jejich zdroje, vlastnosti a pouţití zhodnotí pouţívání fosilních paliv a vyráběných paliv jako zdrojů energie orientuje se v jednoduchém popisu fotosyntézy; rozliší bílkoviny, tuky, sacharidy a vitamíny, uvede příklady jejich zdrojů a jejich význam pro lidské tělo

uhlovodíky- příklady významných uhlovodíků s nasycenými, nenasycenými i aromatickými vazbami

9.

paliva-ropa, zemní plyn, uhlí, průmyslově vyráběná paliva

9.

deriváty uhlovodíkůjejich významní zástupci přírodní látky- zdroje, vlastnosti a příklady funkcí

9.

chemický průmysl a jeho vliv na ţivotní prostředí, třídění, recyklace, koroze

9.

Chemie a společnost utvoří si názor na vyuţívání surovin z hlediska trvale

132

potraviny a zdravá výţiva člověka

udrţitelného rozvoje

je schopen pouţít znalosti o principech hašení v modelových situacích; orientuje se v pouţívání chemických látek v praxi a jejich vlivem na zdraví člověka a na ţivotní prostředí

průmyslová hnojiva tepelně zpracované a pouţívané materiálycement, vápno, sádra, keramika plasty a syntetická vlákna- vlastnosti, pouţití, likvidace detergenty, pesticidy, isekticidy, fungicidy léky a návykové látky

9.

133

Environmentální výchova, lidské aktivity a jejich dopad na ţivotní prostředílikvidace odpadů

Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Hlavním cílem Dějepisu je pochopení základních dějinných souvislostí středoevropského prostoru v evropském a světovém kontextu, s důrazem na 20. století a současné dějiny. Dalším cílem je vytváření historické kontinuity a uchování historické paměti se zřetelem na významnou úlohu evropské civilizace a kontextualizací vzhledem k regionálním dějinám a dějinám rodiny. Absolvent školy by se měl orientovat v dějinných souvislostech dnešního světa, aby se mohl stát odpovědným občanem v demokratickém státě.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na druhém stupni vyučován v modulech s celkovou časovou dotací 6,5 hodin. Obsahové vymezení předmětu na druhém stupni odpovídá vzdělávacímu obsahu vzdělávacího oboru Dějepis tak, jak byl stanoven v RVP ZV. Předmět je vyučován v kaţdém ročníku v povinných modulech a zároveň nabízí volitelně rozšiřující moduly. Na výuku části vzdělávacího obsahu je vyuţito formy výjezdového projektu, jednodenních projektů, exkurzí, návštěv muzeí i archeologicky významných míst a památek během úvodních výjezdů. Ţáci si také mohou volit dějepisné projekty v rámci expedičního výzkumu.

Způsob hodnocení Hodnotí se pochopení historických souvislostí, charakterizace období, schopnost odvozování závislostí historických jevů a pochopení kulturního zázemí doby. Zápočty je moţno plnit různými formami – test, zkoušení, skupinové zkoušení, prezentace, vytváření posterů apod. Výběr způsobu splnění zápočtů je částečně vybírán ţáky v součinnosti s učitelem.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání - rozpoznávání závislostí společenských jevů a vztahů a pokus o jejich odvozování Sebepoznání a sebepojetí - poznání minulosti vlastní rodiny, předávání historické kontinuity a identifikace s kulturním zázemím Kreativita - vytváření historických map a posterů na stěnu Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - alternativní řešení významných historických mezníků, rozhodování se v obtíţných situacích Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát - pochopení vzniku občanské společnosti a jejího významu pro ţivot člověka Formy participace občanů v politickém životě - proměny participace v dějinách, výhody a nevýhody jednotlivých forem Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - přiblíţení jednotlivých forem vlád s jejich pozitivy a negativy, vývoj českého států k samostatnému a demokratickému 134

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - dějinný kontext vytváření společného projektu Evropské unie, dějiny okolních států Multikulturní výchova Kulturní diference - poznávání odlišných kultur a jejich dějinného vývoje Etnický původ - pochopení rozličného etnického původů národů a etnických menšin v Evropě Princip sociálního smíru a solidarity - poznání důvodů vzniku myšlenky solidarity a sociálního smíru v dějinách Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - manipulace pomocí obrazu, filmu a textu ve vybraných dějinných souvislostech Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - kritika pramene, rozpoznávání historické reality a fikce

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Dějepis jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka: Kompetence k učení Učitel:  vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení  podporuje rozpoznávání souvislostí mezi historickými jevy  vede ţáky k učení v souvislostech a k uchopování celků Kompetence k řešení problémů Učitel:  volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle širšího kontextu  podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů ● umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekt Kompetence komunikativní Učitel:  podporuje ţáky k vyjádření vlastního názoru před ostatními  vede ţáky k jasnému a srozumitelnému vysvětlení historických souvislostí Kompetence sociální a personální Učitel:  podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu 135

 

zařazováním vhodných konverzačních témat vede ţáky ke spolupráci, vzájemné pomoci a respektu vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém

Kompetence občanské Učitel:  seznamuje ţáky s kontextem historického vzniku občanské společnosti a jejích výhod  prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí  vyuţívá témata, která umoţňují ţákům vyjadřovat své občanské postoje Kompetence pracovní Učitel:  pomáhá ţákům s plánováním a dokončováním dlouhodobých projektů  vede k ţáky k odpovědnosti za včasné plnění zápočtů  motivuje ţáky k vlastní iniciativě při práci


Dějepis Očekávané výstupy Ţák

uvede konkrétní příklady důleţitosti a potřebnosti dějepisných poznatků uvede příklady zdrojů informací o minulosti; pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromaţďovány orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu charakterizuje ţivot pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost uvede příklady archeologických kultur na našem území rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami

Učivo

Ročník

Průřezové téma

význam zkoumání dějin získávání informací o dějinách; historické prameny

6. – 9.

historický čas a prostor první lidé, evoluce člověka, doba ledová a meziledová neolitické revoluce, zpracování kovů, doba bronzová a ţelezná pravěké kultury na území ČR; nejstarší 136


6. – 9.

a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku státu porovná základní rysy západoevropské, byzantskoslovanské a islámské kulturní oblasti vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní ţivot objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech vymezí úlohu křesťanství a víry v ţivotů středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důleţité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky ţádající reformu církve včetně reakce církve na tyto poţadavky popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky

starověké státy a jejich odkaz Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

nový etnický obraz Evropy utváření státu ve východoevropském a západoevropském kulturním okruhu Husitství Velká Morava, český stát, jejich postavení v Evropě, vnitřní vývoj

6. – 9.

křesťanství, papeţství, císařství, kříţové výpravy kultura středověké společnosti - románské a gotické umění a vzdělanost Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

antická kultura – architektura 6. starověké Řecko, starověký Řím, antická kultura

renesance, humanismus, reformace 7. zámořské objevy 137

Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich představitele a příklady významných kulturních památek objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboţenských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede poţadavky formulované ve vybraných evropských revolucích na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení

barokní kultura a osvícenství

český stát 15. - 18. století a evropské velmoci

třicetiletá válka Anglie a Francie v 17. 18. století absolutismus vs. Parlamentarismus Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

industrializace, průmyslová revoluce, sociální změny

VFR, napoleonské období, vznik USA

utváření novodobého českého národa

revoluce 19. století konzervatismus, liberalismus, demokratismus, socialismus, polit. strany, ústava kulturní rozrůzněnost doby, kolonialismus, 138

8.

nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla; charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií

na příkladech demonstruje zneuţití techniky ve světových válkách a jeho důsledky

rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů

charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonomických a politických souvislostech a důsledky jejich existence pro svět na příkladech vyloţí antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků

konflikty mezi velmocemi

první světová válka, druhá světová válka, holocaust; situace v našich zemích, domácí a zahraniční odboj; politické, mocenské a ekonomické důsledky války nové politické uspořádání Evropy a úloha USA ve světě; komunismus, nacismus, fašismus mezinárodní politická a hospodářská situace ve 20. A 30. letech; totalitní systémy – komunismus, fašismus, nacismus – důsledky pro ČSR a svět

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Výchova demokratického občana, Mediální výchova

8.

fašismus, nacismus

fašismus, nacismus vznik ČSR, její hospodářskopolitický vývoj, sociální a národnostní problémy studená válka a supervelmoci, soupeření bloků; ČSR do roku 1989 139

9.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Výchova demokratického občana, Mediální výchova

vysvětlí a na příkladech doloţí mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce posoudí postavení rozvojových zemí

NATO, rozpad koloniálního systému mimoevropský svět

140

Výchova k občanství Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova k občanství pomáhá ţákům vyznat se a orientovat v sociální realitě společnosti, přibliţuje jim fungování státních orgánů na všech úrovních státní správy. Učí je respektovat odlišné míry, umět diskutovat a nebát se postavit za vlastní názor. Snaţí se je zapojit do aktivního občanského ţivota v rámci demokratické společnosti.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na druhém stupni vyučován v modulech s celkovou průměrnou časovou dotací 2,93 hodin. Část dotace tvoří moduly povinné a předmět zároveň nabízí volitelně rozšiřující moduly, některé výstupy spadají do fungování ţákovské samosprávy třídnických hodin. Obsahové vymezení předmětu na druhém stupni odpovídá zčásti vzdělávacímu obsahu vzdělávacího oboru Výchova k občanství tak, jak byl stanoven v RVP ZV. Část obsahu vzdělávacího oboru je vyučována v rámci předmětu Osobnostní a sociální výchova (tematická část Člověk jako jedinec), část v rámci předmětu Školní firma (tematická část Člověk, stát a hospodářství), část v rámci předmětu Média a my a část v rámci předmětu Člověk a svět práce (modul Trh práce). Během expedičního projektu si mohou ţáci také volit z nabídky projektů z předmětu Výchova k občanství.

Způsob hodnocení Hodnotí se především schopnost vyjadřovat vlastní názory a orientace v sociálním prostředí okolo nás. Zápočty je moţno plnit různými formami – test, zkoušení, skupinové zkoušení, prezentace, vytváření posterů apod. Výběr způsobu splnění zápočtů je částečně vybírán ţáky v součinnosti s učitelem.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Kooperace a kompetice - spolupráce v rámci projektů, simulační hry Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - simulační hry Hodnoty, postoje, praktická etika - analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí – 1. – 3. ročník, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova, Tělesná výchova; na druhém stupni samostatný předmět Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola - účast ţáků na školní radě v rámci rozšířeného volitelného modulu, aktivizační projekty na podporu občanské angaţovanosti ve škole a v okolí svého domova Občan, občanská společnost a stát - výhody občanské společnosti, práva a povinnosti občana Formy participace občanů v politickém životě - školní rada a sněm, volby do školní rady Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - reflexe rozhodování školní rady, uplatnění demokratických principů v participaci ţáků na řízení školy 141

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Jsme Evropané - vytváření a reflexe naší evropské identity, občanství Evropské unie, vznik a myšlenky jednotné Evropy Multikulturní výchova Kulturní diference - globální svět jako míchání kulturních identit, rozvoj tolerance a respektu k odlišným kulturám

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Výchova k občanství jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka: Kompetence k učení Učitel:  vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení  podporuje rozpoznávání souvislostí mezi společenskými jevy  vede ţáky k učení v souvislostech a k uchopování celků  vytváření myšlenkových map Kompetence k řešení problémů Učitel:  volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle širšího kontextu  podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů  umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty Kompetence komunikativní Učitel:  podporuje ţáky k vyjádření vlastního názoru před ostatními  vytváří prostředí k svobodné diskuzi a výměně názorů  vede ţáky k jasnému a srozumitelnému vysvětlení společenských souvislostí Kompetence sociální a personální Učitel:  podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu  zařazováním vhodných konverzačních témat vede ţáky ke spolupráci, vzájemné pomoci a respektu  vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém  pomáhá ţákům orientovat se v sociální realitě okolní společnosti

142

Kompetence občanské Učitel:  pomáhá ţákům pochopit význam občanské společnosti a jejích výhod  prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí  vyuţívá témata, která umoţňují ţákům vyjadřovat své občanské postoje Kompetence pracovní Učitel:  pomáhá ţákům s plánováním a dokončováním dlouhodobých projektů  vede ţáky k odpovědnosti za včasné plnění zápočtů  motivuje ţáky k vlastní iniciativě při práci a pomáhá s volbou formy plnění zápočtů


Výchova k občanství Očekávané výstupy Ţák

Učivo

Ročník

Průřezové téma

Modul ČLOVĚK a SPOLEČNOST objasní účel důleţitých symbolů našeho státu a způsoby jejich pouţívání rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky

rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu

zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje zhodnotí a na příkladech doloţí význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své moţnosti,

státní symbolika

znaky státu, typy a formy státu pojem vlasti a vlastenectví; zajímavá a památná místa, co nás proslavilo, významné osobnosti; státní symboly, státní svátky, významné dny, naše obec, region, kraj

7.

ţivot ve škole, práva a povinnosti ţáků, význam a činnost ţákovské samosprávy, společná pravidla 143

Výchova demokratického občana, Osobnostní a sociální výchova


jak můţe v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a v situacích ohroţení posoudí a na příkladech doloţí přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti

a normy, vklad vzdělání pro ţivot

přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi, rovnost a nerovnost, rovné postavení muţů a ţen

ţivot ve škole, práva a povinnosti ţáků, význam a činnost ţákovské samosprávy, společná pravidla a normy, vklad vzdělání pro ţivot Modul ČLOVĚK, STÁT a PRÁVO rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých sloţek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se

Ústava ČR; sloţky státní moci, jejich orgány a instituce, obrana státu

9.

144


podílejí na správě obcí, krajů a státu objasní výhody a nevýhody demokratického způsobu řízení státu pro kaţdodenní ţivot občanů vyloţí smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat kaţdodenní ţivot občanů objasní význam právní úpravy důleţitých vztahů – vlastnictví, manţelství rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady dodrţuje právní ustanovení, která se na něj vztahují a uvědomuje si rizika jejich porušování rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů

znaky demokratického způsobu rozhodování a řízení státu; politický pluralismus, sociální dialog a jejich význam

význam a formy voleb do zastupitelstev; orgány a instituce státní správy a samosprávy, jejich úkoly

občanská právo

trestní právo, přestupky

policie, soudy, tresty

Modul MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT popíše vliv začlenění ČR do EU na kaţdodenní ţivot občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i moţných

evropská integrace – podstata, význam, výhody; Evropská unie a ČR

9.

145

Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních

způsobů jejich uplatňování uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimţ má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy, včetně zajišťování obrany státu a účasti v zahraničních misích uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i moţné důsledky pro ţivot lidstva objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady moţných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni – v obci, regionu uvede důvody a příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání, objasní roli ozbrojených sil ČR při zajišťování obrany státu a při řešení krizí nevojenského charakteru

souvislostech Multikulturní výchova ekonomická, politická a bezpečnostní spolupráce mezi státy, její výhody; významné mezinárodní organizace (Rada Evropy, NATO, OSN aj.)

významné globální problémy včetně válek a terorismu, moţnosti jejich řešení

můj domov v globálním světě

významné globální problémy včetně válek a terorismu, moţnosti jejich řešení

146

Mediální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Médiální výchova je určen k výuce průřezového tématu Mediální výchova a umoţňuje do větší hloubky a intenzivněji rozvoj ţáků v mediální gramotnosti v rychle se měnícím světě.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na druhém stupni vyučován formou modulu a projektových dnů s celkovou průměrnou časovou dotací 1,42 hodin. Celou dotaci tvoří povinný modul zařazený v 8. ročníku. Obsahové vymezení předmětu na druhém stupni odpovídá průřezovému tématu Mediální výchova

Způsob hodnocení Hodnotí se především schopnost kriticky vnímat mediální sdělení a orientovat se na mediálním poli, porozumění způsobu masové komunikace, aktivní účast během hodin a zpracování ţákovských projektů.

Průřezová témata Do výuky předmětu Mediální výchova jsou kromě Mediální výchovy integrována následující průřezová témata. Osobnostní a sociální výchova Kreativita - projekty zaměřené na tvorbu mediálních sdělení Komunikace - aktivity na rozpoznávání specifik masové komunikace, hry na rozvoj komunikačních schopností Výchova demokratického občana 0bčanská společnost a škola - aktivity na rozpoznání role médií v občanské společnosti a vyuţití médií pro aktivní občanství

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Mediální výchova jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka: Kompetence k učení Učitel:  vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení  podporuje rozpoznávání souvislostí mezi společenskými jevy v mediální oblasti  vede ţáky k učení v souvislostech a k uchopování celků  pomáhá ţákům tvořit myšlenkové mapy

147

Kompetence k řešení problémů Učitel:  volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle širšího kontextu  podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů  umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty Kompetence komunikativní Učitel:  podporuje ţáky ve vyjádření vlastního názoru před ostatními  vytváří prostředí k svobodné diskuzi a výměně názorů Kompetence sociální a personální Učitel:  podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu  zařazováním vhodných konverzačních témat vede ţáky ke spolupráci, vzájemné pomoci a respektu  vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém  pomáhá ţákům orientovat se v sociální realitě okolní společnosti, především na sociálních síťích Kompetence občanské Učitel:  pomáhá ţákům pochopit význam médií v občanské společnosti  vyuţívá témata, která umoţňují ţákům vyjadřovat své občanské postoje Kompetence pracovní Učitel:  pomáhá ţákům s plánováním a dokončováním dlouhodobých projektů  vede ţáky k odpovědnosti za včasné plnění zápočtů  motivuje ţáky k vlastní iniciativě při práci a pomáhá s volbou formy plnění zápočtů

148


Mediální výchova Očekávané výstupy Ţák

Učivo

Ročník

Průřezové téma

Modul MEDIÁLNÍ VÝCHOVA kriticky a s odstupem analyzuje mediální obsahy rozvíjí komunikační schopnosti učí se vyuţívat média jako zdroje informací a zábavy osvojuje si principy vzniku důleţitých mediálních obsahů (zpravodajských) získává představu o roli médií v demokratické společnosti je citlivý vůči stereotypům a předsudkům v obsahu médií rozlišuje základní funkce mediálních sdělení ví, jak vznikají zprávy a jak se liší v různých typech médií dokáţe rozpoznat bulvární a seriózní novinářský přístup rozpozná komerční sdělení a ví kde se v médiích skrývají zná způsoby působení reklamy na zákazníky a uvědomuje si nebezpečí skryté a klamavé reklamy

média a komunikace

média a zábava

mediální obsahy a sdělení, mediální technologie a jejich vývoj

8.

Reklama

149



uvědomuje si nutnost ochrany autorských práv Rozpozná nebezpečí internetu a sociálních sítí, ví jak se chovat v potenciálně nebezpečných situacích

autorská práva

internet a bezpečí na internetu, digitální stopa

150

Osobnostní a sociální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Osobnostní a sociální výchova patří na škole da Vinci k důleţitým předmětům, které umoţňují ţákům poznávat a objevovat sami sebe a stát se autentickou lidskou bytostí, schopnou ţít šťastný a plnohodnotný ţivot. Na výuce se stabilně podílí dvojice vyučujících, nejčastěji muţ a ţena, coţ zajišťuje genderovou vyváţenost při probírání jednotlivých témat a dále téţ trochu odlišný náhled na probíranou problematiku kaţdým vyučujícím. To nutí ţáky ke kritickému myšlení a zdravému subjektivnímu hodnocení předkládaných tezí. Součástí výuky je téţ pravidelná diskuse k daným tématům, coţ prohlubuje mluvený projev ţáků, vytváří prostředí pro respektování odlišných názorů, procvičuje ţákovu schopnost koncentrace a naslouchání. V rámci výuky vzniká u kaţdého ţáka portfolio jeho prací, které navíc prostupuje skrze jednotlivé ročníky a dává tak ţákovi moţnost vidět postupný rozvoj a vhled do hlubších vrstev své osobnosti. Učiteli pak dává příleţitost dozvědět se o rozvoji daného ţáka.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Obsah předmětu je tvořen kombinací vzdělávacího obsahu oborů Výchova k občanství, Výchovy ke zdraví, částečně téţ Český jazyk a literatura. Předmět zároveň pokrývá z majoritní části průřezové téma Osobnostní a sociální výchova na druhém stupni. Výuka předmětu probíhá na druhém stupni od šesté do deváté třídy. Výuka je organizována 1x za 14 dní do bloku 90 min, coţ do výuky umoţnuje zařadit časově náročnější aktivity a dovoluje i poskytnout vyučujícímu hlubší zpětnou vazbu k dané tématice. Mimo to je navíc výuka realizována v rámci projektových dnů a školních výjezdů, kde vzniká přirozený prostor pro hry a aktivity.

Způsob hodnocení Hodnotí se aktivní přístup k probíraným tématům, práce v hodině i plnění zadaných domácích úkolů. Součástí hodnocení je i podrobnější zpětná vazba formou slovního komentáře a autoevaluace.

Průřezová témata Do výuky osobnostní a sociální výchovy jsou zařazena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností pamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samému; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí

151

Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace vlastního jednání i proţívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosaţení Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potíţích Kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pruţnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích Sociální rozvoj Komunikace - základní dovednost, schopnost vyjádřit sám sebe, své základní potřeby a přání, schopnost reagovat a pouţívat adekvátní prostředky v základních ţivotních situacích, úspěšné způsoby komunikace, neverbální sloţka komunikace. Řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání. Efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, leţ a předstírání v komunikaci Kooperace a kompetice - podpora spolupráce v rámci věkově heterogenní skupiny, schopnost domluvit se, utváření mezilidských vztahů. Rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěţe, konkurence Morální rozvoj - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí, problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci. Hodnoty, postoje, praktická etika – analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protisluţbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola – škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v kaţdodenním ţivotě školy (význam aktivního zapojení ţáků do ţákovské samosprávy - ţákovských rad); formy participace ţáků na ţivotě místní komunity; spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci. Občan, občanská společnost a stát – občan jako odpovědný člen společnosti (jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, 152

angaţovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); principy souţití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů) Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – demokracie jako protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka); Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, záţitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy Multikulturní výchova Lidské vztahy – právo všech lidí ţít společně a podílet se na spolupráci; udrţovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboţenské, zájmové nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vţité stereotypy (příčiny a důsledky diskriminace); důleţitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu slušného chování (základní morální normy); význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umět se vţít do role druhého; lidská solidarita. Mediální výchova Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje). Vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu

153


Osobnostní a sociální výchova Očekávané výstupy Ţák

Realističtěji pozná a zhodnotí vlastní osobnost a potenciál, pozná, jak tento potenciál můţe pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu ţivota. Porozumí tomu, čím jsou jeho jednotlivá rozhodnutí motivována Respektuje přijatá pravidla souţití mezi spoluţáky i jinými vrstevníky a přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v komunitě. Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví

Učivo

Ročník

Podobnost a odlišnost lidí – projevy chování, rozdíly v proţívání, myšlení a jednání; osobní vlastnosti, dovednosti a schopnosti, charakter; vrozené předpoklady, osobní potenciál. Sebepoznání a sebepojetí – vztah k sobě samému, vztah k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí, utváření vědomí vlastní identity

Rodina a její vliv na charakter kaţdého jednotlivce, vazby rodič dítě a sourozenecké vazby. Sociální vazby mimo rodinu, 6. potřeba socializace a navazování vztahů, referenční skupiny vztahy ve dvojici – kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manţelství a rodičovství vztahy a pravidla souţití v prostředí komunity – rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek

samostatně vyuţívá osvojené kompenzační a relaxační techniky relaxační a kompenzační a sociální dovednosti techniky, mindfulness k regeneraci organismu, překonávání únavy 154

Průřezové téma

Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana Mediální výchova

a předcházení stresovým situacím dokáţe pojmenovat různé audiovizuální manipulativní techniky, je zdravě kritický k působení reklamních sdělení a nátlakových způsobů komunikace

manipulativní reklama a informace – reklamní vlivy, působení sekt

naslouchání – praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, Dokáţe kriticky, věcně zvukové prostředky souvislého i mimosmyslově vnímat projevu a prostředky a naslouchat názorům mimojazykové), záţitkové druhého člověka. mluvený projev – zásady Dokáţe formulovat dorozumívání (komunikační a komunikovat své normy, základní mluvené ţánry potřeby, dorozumět se podle komunikační situace), v kolektivu ostatních. zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální); komunikační ţánry: připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, diskuse posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překáţek

vnitřní svět člověka – vnímání, proţívání, poznávání a posuzování skutečnosti, sebe i druhých lidí, systém osobních hodnot, sebehodnocení; stereotypy v posuzování druhých 7. lidí

vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím;

Výţiva a zdraví – zásady zdravého stravování, pitný reţim, vliv ţivotních podmínek a způsobu stravování na zdraví; 155

Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova

vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví

poruchy příjmu potravy. Vlivy vnějšího a vnitřního prostředí na zdraví – kvalita ovzduší a vody, hluk, osvětlení, teplota. tělesná a duševní hygiena, denní reţim – zásady osobní, intimní a duševní hygieny, otuţování, denní reţim, vyváţenost pracovních a odpočinkových aktivit, význam pohybu pro zdraví, pohybový reţim. celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci – sloţky zdraví a jejich interakce, základní lidské potřeby a jejich hierarchie. podpora zdraví a její formy – prevence a intervence, působení na změnu kvality prostředí a chování jedince, odpovědnost jedince za zdraví, podpora zdravého ţivotního stylu, programy podpory zdraví

respektuje změny v období dospívání, vhodně na ně reaguje; kultivovaně se chová k opačnému pohlaví

seberegulace a sebeorganizace činností a chování – cvičení sebereflexe, sebekontroly, sebeovládání a zvládání problémových situací; stanovení osobních cílů a postupných kroků k jejich dosaţení; zaujímání hodnotových postojů a rozhodovacích dovedností pro řešení problémů v mezilidských vztazích; pomáhající a prosociální chování

odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými

naslouchání – praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, 156

informačními zdroji

zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové), záţitkové mluvený projev – zásady dorozumívání (komunikační normy, základní mluvené ţánry podle komunikační situace), zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální); komunikační ţánry: připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, diskuse

Rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání. Uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých ţivotních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem

vztahy mezi lidmi – osobní a neosobní vztahy, mezilidská komunikace; konflikty v mezilidských vztazích, problémy lidské nesnášenlivosti

respektuje význam sexuality v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a pozitivními ţivotními cíli; chápe význam zdrţenlivosti v dospívání a odpovědného sexuálního chování

dětství, puberta, dospívání – tělesné, duševní a společenské změny; sexuální dospívání a reprodukční zdraví – zdraví reprodukční soustavy, sexualita jako součást formování osobnosti, zdrţenlivost, předčasná sexuální zkušenost, promiskuita; problémy těhotenství a rodičovství mladistvých; poruchy pohlavní identity

Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana Mediální výchova

8.

157

Uvádí do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneuţíváním návykových látek a ţivotní perspektivu mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým. Usiluje v rámci svých moţností a zkušeností o aktivní podporu zdraví Vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbliţším okolí

Stres a jeho vztah ke zdraví – kompenzační, relaxační a regenerační techniky k překonávání únavy, stresových reakcí a k posilování duševní odolnosti Auto-destruktivní závislosti – psychická onemocnění, násilí mířené proti sobě samému, rizikové chování (alkohol, aktivní a pasivní kouření, zbraně, nebezpečné látky a předměty, nebezpečný internet), násilné chování, těţké ţivotní situace a jejich zvládání, trestná činnost, dopink ve sportu Manipulativní reklama a informace – reklamní vlivy, působení sekt Psychohygiena v sociální dovednosti pro předcházení a zvládání stresu, hledání pomoci při problémech

osobní rozvoj – ţivotní cíle a plány, ţivotní perspektiva, adaptace na ţivotní změny, popíše, jak lze sebezměna; význam motivace, usměrňovat a kultivovat aktivity, vůle a osobní kázně při charakterové a volní seberozvoji. vlastnosti, rozvíjet Mezilidské vztahy, komunikace 9. osobní přednosti, a kooperace – respektování sebe překonávat osobní sama i druhých, přijímání názoru nedostatky a pěstovat druhého, empatie; chování zdravou sebedůvěru podporující dobré vztahy, aktivní naslouchání, dialog, efektivní a asertivní komunikace a kooperace v různých situacích, 158

Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova

dopad vlastního jednání a chování posoudí a na příkladech doloţí přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci

zásady lidského souţití – morálka a mravnost, svoboda a vzájemná závislost, pravidla chování; dělba práce a činností, výhody spolupráce lidí

uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běţnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc

ochrana před přenosnými chorobami – základní cesty přenosu nákaz a jejich prevence, nákazy respirační, přenosné potravou, získané v přírodě, přenosné krví a sexuálním kontaktem, přenosné bodnutím hmyzu a stykem se zvířaty. Skryté formy a stupně individuálního násilí a zneuţívání, sexuální kriminalita – šikana a jiné projevy násilí; formy sexuálního zneuţívání dětí; kriminalita mládeţe; komunikace se sluţbami odborné pomoci

vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností moţný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi. Rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj

bezpečné chování a komunikace – komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi, bezpečný pohyb v rizikovém prostředí, nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií, sebeochrana a vzájemná pomoc v rizikových situacích a v situacích ohroţení

159

Školní firma Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahem předmětu je praktická výuka finanční gramotnosti, podnikání. Ţáci se seznámí s finančním a ekonomickým řízením firmy. Dále si osobně vyzkouší v průběhu jednoho školního roku start v podnikání od vlastního zaloţení ţákovské firmy, přes její rozjezd, překonání počátečních obtíţích v zahájení podnikání, dosaţení rozvoje ţákovské firmy a aktivity spojené s udrţením ţákovské firmy ve formě inovací aţ po její likvidaci či předání. Ţáci zakládají reálnou společnost a proţijí s ní celý její ţivotní cyklus, seznámí se s jejím chodem v různých fázích ţivotního cyklu, s organizací a pravidly řízení. Školní firma dává účastníkům jedinečnou moţnost pochopit principy podnikání a dopady různé úrovně finančního řízení do existence, rozvoje ţákovské firmy případně do jejího zániku. Účastníci mají příleţitost prakticky si vyzkoušet různé firemní pozice, naučit se řídit porady, komunikovat na úrovni managementu firmy, ověřit si úskalí v interní komunikaci ţákovské firmy, seznámit se zodpovědností pracovníků v rámci organizační struktury ţákovské firmy, seznámit se s denním fungováním ţákovské firmy, orientace na klienty i řízení marketingové strategie. Celý předmět je pracovně moţné rozdělit do 4 oblastí, které odpovídají cyklu ţivota firmy. Jde o organizaci zaloţení firmy z právního i z organizačního hlediska, přes sestavení základního podnikatelského plánu rozpočtu, cashflow, dále fungování a řízení chodu firmy, vedení účetnictví aţ po ukončení činností a to včetně právní stránky této záleţitosti. Aktivity jsou zakončeny předáním nebo likvidací společnosti.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Obsah předmětu je tvořen kombinací vzdělávacích obsahů oborů Výchova k občanství, Matematika, Cizí jazyk, Zeměpis a Umění a kultura. Celková průměrná dotace je 3,19 hodin od 6. do 9. ročníku. Základní úroveň je vyučována v 8. – 9. ročníku - jde především o finanční gramotnost. Zbylá dotace je formou rozšířené pokročilé úrovně vyučována od 6. do 9. ročníku.

Způsob hodnocení Pedagog hodnotí především aktivity při fungování firmy ● schopnost ţáků pracovat v týmu, prosadit se v týmu z hlediska své zodpovědnosti za určitý firemní úsek ● schopnost činit rozhodnutí, přijímat za ně odpovědnost ● schopnost profesionální komunikace ● schopnost vidět a chápat informace v širších souvislostech ● ochotu zapojovat se do diskusí ● schopnost formulovat svoje myšlenky, vyjadřovat se srozumitelně a souvisle a jednat s externími subjekty v zájmu fungování ţákovské firmy ● hodnocení ţáků se odvíjí od úspěšnosti ţákovské firmy

160

Průřezová témata Hlavním cílem je předat informaci, ţe svět podnikání a financí má svoje pravidla a zákonitosti, které je třeba dodrţovat. Z tohoto pohledu uplatňujeme mezipředmětové vazby: ● ● ● ● ●

Cizí jazyky Matematika Český jazyk Informační technologie Občanská nauka

Do výuky Školní firmy jsou zařazena následující průřezová témata: Výchova demokratického člověka Ţáci zaţívají demokratické i nedemokratické řízení společnosti. Sami si mohou nastavit preferovanou formu řízení a zjistit její výhody. Osobnostní a sociální výchova Skupina ţáků se transformuje na firmu a ţáci jsou konfrontováni s hierarchií. Díky této zkušenosti se učí správně komunikovat mezi sebou i navenek, dávat a přijímat zpětnou vazbu, naslouchat si navzájem. Musí také přijímat rozhodnutí a přesvědčit o jeho výhodách spolupracovníky. Učí se práci v malých týmech i ve velké skupině.

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Školní firma jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka: Odborné kompetence - finanční a manaţerská problematika Učitel umoţní ţákům ● aby v profesní praxi i v běţném denním ţivotě aplikovali informace o organizaci a řízení firmy ● se strategicky a analyticky rozhodovat při práci v týmu ● interpretovat, jak jsou organizovány firmy, jak se vyvíjí nové produkty, sluţby a jak je řízen jejich prodej ● poznat, jak firmy řídí finance ● vidět, jakou roli hraje cashflow v ţivotě firmy, vztah mezi účetnictvím a finančním řízení firmy ● aplikovat moderní technologie při nakládání s firemními financemi Kompetence k řešení problémů Učitel: ●

vede ţáky k tomu, aby uměli řešit reálné problémy podnikání

Kompetence komunikativní Učitel vede ţáky k tomu, aby uměli: 161

odborně se vyjadřovat k problematice zejména manaţerského a finančního řízení firmy ● vyuţít odborných znalostí při jednání s externími subjekty- bankami, poradci, úřady ● formulovat svoje přání, poţadavky a dotazy vztahující se k fungování firmy z různých úhlů pohledu – obchodu, financí, výroby, marketingu ● efektivně komunikovat v týmu a na poradách ●

Kompetence sociální a personální Učitel vede ţáky k tomu, aby uměli: ● týmově spolupracovat ● činit rozhodnutí a nést za ně odpovědnost ● obhájit a zdůvodnit svoje rozhodnutí ● přijímat hodnocení svých výsledků a způsobu rozhodování, adekvátně na ně reagovat, přijímat jiný názor, kritiku i od svých spoluţáků ● zahájit diskusi a přijmout i jiný názor ● plnit zadané úkoly, podněcovat diskusi, zjišťovat názory jiných na finanční problematiku a fungování firmy (ţákovské společnosti) ● být připraveni nést zodpovědnost za svoje rozhodnutí, která se mohou promítat i do způsobu ţivota firmy (ţákovské společnosti) ● pracovat v týmu, pochopit význam loajality v jeho jednání Kompetence pracovní Učitel vede ţáky k tomu, aby uměli: ● vyuţít získaných vědomostí a znalostí jako podnět při volbě profesní specializace povolání ● vyuţít praktických dovedností ke komunikaci i v rámci studia, případně s budoucími zaměstnavateli, vyuţívat základní znalosti financí a získané praktické dovednosti pro jakoukoli profesi včetně vlastního podnikání

162


Školní Firma Očekávané výstupy Ţák

Učivo

Ročník

Průřezové téma

Povinná část rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, včetně duševního vlastnictví, a způsoby jejich ochrany, uvede příklady sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváţí nezbytnost jednotlivých výdajů v hospodaření domácnosti, objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu domácnosti, dodrţuje zásady hospodárnosti a vyhýbá se rizikům při hospodařená s penězi na příkladech ukáţe vhodné vyuţití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení, uvede příklady pouţití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké sluţby občanům nabízejí, vysvětlí význam úroku placeného a přijatého, uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je vyuţít prezentace své osoby při vstupu na trh práce uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky a způsoby krytí deficitu provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci

formy vlastnictví

rozpočet domácnosti

8. A 9. Peníze

banky a úroky

Investice

Právo

8. A 9.

163

Výchova demokratického člověka

řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, ţe procentová část je větší neţ celek) matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím funkčních vztahů na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloţí podstatu fungování trhu, objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny, na příkladu ukáţe tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH, popíše vliv inflace na hodnotu peněz rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a sluţeb, uvede příklady jejich součinnosti naučí se vytvářet grafickou identitu firmy, tzn. tvorba loga, propagačních materiálů, webové prezentace.

rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané propagační leták, anglické menu dokáţe komunikovat s anglicky mluvícími zákazníky uvádí na vybraných příkladech závaţné důsledky a rizika společenských vlivů na ţivotní prostředí porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů

Procenta

8. A 9.

matematika v ţivotě

8. A 9.

Trh

8. A 9.

výroba, obchod, sluţby

8. A 9.

marketing firmy

8. A 9.

státní rozpočet

8. A 9.

materiály v angličtině

8. A 9.

komunikace v anglickém jazyce

8. A 9.

společenské vlivy na ţivotní prostředí

8. A 9.

smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření

164




VOLITELNÁ ČÁST dokáţe zaloţit firmu a vymyslet název firmy

zaloţení firmy

dokáţe zvolit pozice důleţité pro firmu a obsadit je dle kompetencí jednotlivých ţáků

struktura firmy

dokáţe sepsat základní podnikatelský záměr a prezentovat ho dokáţe připravit a provést průzkum trhu a vyvodit závěry vč. interpretace a prezentace výsledků dokáţe sestavit plán příjmů plán výdajů, dokáţe volit různou míru detailu

interpretuje organizaci výroby, prodeje a sluţby 

dokáţe řídit interní procesy ve firmě

dokáţe identifikovat náklady výrobku/sluţby a sestavit prodejní cenu výrobku/sluţby

vyhledává zákazníky a komunikuje s nimi aplikuje prezentační a marketingové dovednosti (web. stránky, letáky atd.) řídí finance mezi prodejem a výrobou

zakladatelský rozpočet

6. – 9.

průzkum trhu

plán příjmů a výdajů

6. – 9.

organizace výroby, prodeje a sluţeb interní procesy 6. – 9. náklady a prodejní cena Zákazníci marketing firmy

6. – 9.

finance v podniku

6. – 9.

interpretuje potřebu vedení financí

vedení financí

6. – 9.

identifikuje marketingové a prodejní potřeby, - uplatní prodejní dovednosti

marketingové a prodejní dovednosti informační technologie

vyuţívá informační technologie dokáţe uzavřít společnost z pohledu právního, organizačního, finančního a účetního dokáţe spolupracovat s externími subjekty

6. – 9. 6. – 9.

ukončení firmy spolupráce s externími subjekty 165

6. – 9.

Člověk a svět práce Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Člověk a svět práce umoţňuje ţákům vyzkoušet si praktické činnosti, které uplatní při běţném ţivotě nebo v dalším profesním rozvoji. Škola pro jeho výuku disponuje vybavenou dílnou, badatelnou a zahradou, jejíţ část je přímo určená pro pěstitelství rostlin.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Obsah předmětu je tvořen vzdělávacím obsahem oboru Člověk a svět práce, kromě oblasti Využití digitálních technologií, o kterou je posílena výuka Informatiky. Celková hodinová dotace je 2 hodiny. Výuka předmětu probíhá na druhém stupni od šesté do deváté třídy formou jednoho povinně volitelného modulu za rok v jarním období, kde ţáci ve smíšených skupinách vybírají z nabízených oblastí. Výuka oblasti Svět práce probíhá v 9. ročníku v samostatném modulu. V rámci mezioborových vztahů je vyučován Člověk a svět práce především prostřednictvím projektů během volitelných rozšiřujících úrovní a prostřednictvím expedičního projektu.

Způsob hodnocení Hodnotí se aktivní přístup k práci, schopnost dokončit projekt, iniciativa a kreativita. Součástí hodnocení je i podrobnější zpětná vazba formou slovního komentáře a autoevaluace.

Průřezová témata Do výuky předmětu Člověk a svět práce jsou zařazena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Kreativita - vyuţívání kreativních postupů při práci na volitelných projektech Kooperace a kompetice - spolupráce během volitelných projektů, rozdělení činností a dělba práce Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - překonávání překáţek při praktických činnostech, odpovědnost za projekt Environmentální výchova Ekosystém - zahradní ekosystémy (oblast Pěstitelství a chovatelství) Vztah člověka k prostředí - zahradní práce (oblast Pěstitelství a chovatelství)

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Člověk a svět práce jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka: Kompetence k učení Učitel:  vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení 166



zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci

Kompetence k řešení problémů Učitel:  volí takovou úroveň pracovních činností, aby ţáci mohli přirozeně překonávat nové problémy  podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů  do výuky začleňuje modelové situace, které odpovídají reálnému ţivotu  umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty Kompetence komunikativní Učitel:  umoţňuje ţákům diskutovat nad problémy, hledají společně řešení  pomáhá verbalizovat technické problémy a obtíţe v postupu práce Kompetence sociální a personální Učitel:  podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu  vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém Kompetence pracovní Učitel:  do výuky začleňuje modelové situace, které odpovídají reálnému ţivotu  umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty

167


Člověk a svět práce Očekávané výstupy Ţák

Učivo

Ročník

Povinná část Modul TRH PRÁCE orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí posoudí své moţnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy vyuţije profesní informace a poradenské sluţby pro výběr vhodného vzdělávání prokáţe v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce objasní význam pracovně právních vztahů

Zaměstnání

moţnosti vzdělávání

9.

volba profesní orientace

sebeprezentace na trhu práce

trh práce, pracovní právo

Volitelná část Modul PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERIÁLY provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodrţuje technologickou kázeň řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních nástrojů a nářadí organizuje a plánuje svoji pracovní činnost

vlastnosti materiálu, uţití v praxi (dřevo, kov, plasty, kompozity) pracovní pomůcky, nářadí a nástroje pro ruční opracování

6. – 9.

jednoduché pracovní operace a postupy

168

Průřezové téma


uţívá technickou dokumentaci, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku dodrţuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji a nářadím; poskytne první pomoc při úrazu

technické náčrty a výkresy, technické informace, návody

první pomoc a bezpečnost práce

Modul DESIGN a KONSTRUOVÁNÍ

sestaví podle návodu, náčrtu, plánu, jednoduchého programu daný model navrhne a sestaví jednoduché konstrukční prvky a ověří a porovná jejich funkčnost, nosnost, stabilitu aj. provádí montáţ, demontáţ a údrţbu jednoduchých předmětů a zařízení dodrţuje zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní předpisy; poskytne první pomoc při úrazu

stavebnice (konstrukční, elektrotechnické, elektronické), sestavování modelů, tvorba konstrukčních prvků, montáţ a demontáţ návod, předloha, náčrt, plán, schéma, jednoduchý program

6. – 9.


Modul PĚSTITELSKÉ PRÁCE volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin pěstuje a vyuţívá květiny pro výzdobu a konzumaci pouţívá vhodné pracovní pomůcky

základní podmínky pro pěstování zelenina, ovocné rostliny, léčivé rostliny, koření, zelenina bezpečnost práce a první pomoc

6. – 9.

169

a provádí jejich údrţbu dodrţuje technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu způsobeného zvířaty Modul PŘÍPRAVA POKRMŮ pouţívá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výţivy dodrţuje základní principy stolování, společenského chování a obsluhy u stolu ve společnosti dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni

Kuchyně

potraviny, příprava pokrmů 6. – 9. úprava stolu a stolování


170

Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Těţiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém proţívání a aktivní činnosti ţáků. Zkušenosti a poznatky získané v těchto hodinách se ukládají i vybavují individuálně a jejich vliv na vývoj a formování osobnosti ţáka je v běţných podmínkách školy vlastně neměřitelný. Formou bezprostředního proţitku nacházejí ţáci cestu k vlastnímu pohledu na svět i způsob vlastního aktivního uchopení skutečnosti. Různé způsoby výtvarného vyjadřování jsou především prostředkem tohoto aktivního vnímání světa. Slovní formulace myšlenek vede k rozváţnosti ve vyslovování soudů, k otevřenosti a toleranci vůči výsledkům duševního procesu jiného člověka. Veškerá odpovědnost za smysl výuky výtvarné výchovy leţí na učiteli. Učitel je ţáku průvodcem, partnerem v dialogu, on vytváří v hodinách uvolněnou tvůrčí atmosféru, která je podmínkou pro svobodné vyjadřování. V myšlenkově provázaném a koncepčně sestaveném plánu práce je rozhodující, co chce učitel ţákům sdělit, k čemu chce obrátit jejich pozornost. Cesty, které si pro svá sdělení zvolí, berou ohled na věkové zvláštnosti ţáků a jsou dány vzděláním, zkušeností, nadšením, osobními zálibami učitele a nakonec i podmínkami školy. Trvalý zřetel k obsahu sdělení pomůţe učiteli vyhnout se napodobování zaručených vzorů i povrchnímu koketování s "velkým uměním". Dobrý učitel se neobejde bez trvalého kontaktu se světem výtvarného umění a především bez zdroje informací a inspirace ve styku s kolegy v oboru i v rámci dalšího vzdělávání učitelů. Vzhledem k charakteru předmětu - nezbytná motivační část hodiny, časově náročné práce s materiály, zpětná vazba v podobě slovního hodnocení práce ţáky i učitelem - jsou osnovy v základní podobě koncipovány pro dvě hodiny výtvarné výchovy týdně po celou dobu povinné školní docházky. Osnovy výtvarné výchovy obsahují čtyři základní námětové okruhy. Jejich obsah není vyčerpávající, spíš naznačuje moţnosti. V konkrétním plánu se mohou jednotlivé náměty prostupovat či vytvářet tematické celky a řetězce. Například smyslové poznávání světa můţe být právě tak samostatnou činností jako počátkem sloţitého projektu. Také míra zastoupení jednotlivých okruhů v ročnících je různá. Jejich prolínání a vzájemná návaznost sleduje v konkrétní koncepci cestu od intuitivního vnímání a hravého tvoření k poučené reflexi vlastního proţitku, k záměrnému uţívání výtvarných výrazových prostředků a k schopnosti s rozvahou hodnotit vlastní práci i dílo druhých.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na prvním stupni vyučován od 1. do 5. ročníku, s celkovou časovou dotací 7 hodin. Z toho 1 hodina v prvním ročníku, 1 hodina ve druhém ročníku, 2 hodiny ve třetím ročníku, 2 hodiny ve čtvrtém ročníku a 1 hodina v pátém ročníku.

Průřezová témata Do obsahu vyučovacího předmětu Výtvarná výchova jsou integrovány následující tématické okruhy průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoj Sebepoznání a sebepojetí - poznávání výtvarného vyjádření druhých jako zdroj poznání sebe sama, rozvoj dovednosti respektovat vlastní limity, posouvání vlastních limitů, moje tělo, zdravé a vyrovnané sebepojetí 171

Mezilidské vztahy - empatie a pohled na svět očima druhého, chování podporující dobré vztahy Kooperace a kompetice - odlišování situací soutěţe a spolupráce, rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěţe Osobnostní rozvoj Rozvoj schopnosti poznávání - cvičení smyslového vnímání a jeho reprodukce Kreativita - rozvoj schopností a dovedností výtvarného vyjádření, rozvoj vlastního výtvarného projevu, vytváření pravidel a jejich kreativní vyuţívání Psychohygiena - spojení fyzické a duševní kondice, moje psychika Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí Multikulturní výchova Multikulturalita - vzájemné obohacování lidí z různého kulturního prostředí Lidské vztahy – tolerance, empatie, umět se vţít do role druhého Mediální výchova Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality - rozdíl mezi faktickým a fiktivním obsahem Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - identifikování základních orientačních prvků v textu

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito strategiemi: Kompetence k učení ● ● ● ● ●

pozorování experiment diskuse práce s textem, obrazem poslech a reprodukce

Kompetence k řešení problémů vytváření myšlenkových schémat ● vyhledávání podobných a odlišných znaků ● kritické myšlení ●

Kompetence komunikativní tvorba vhodných a sdělných verbálních i neverbálních vyjádření ● vyuţívání ustálených významů ve výtvarném, hudebním a pohybovém projevu ●

172

vyuţívání informačních a komunikačních prostředků ● pouţívání neverbálního vyjadřování jako prostředku vytváření vztahů ●

Kompetence sociální a personální práce ve dvojicích, skupinová práce ● realizace projektů ● sebepoznávání ●

Kompetence občanské návštěvy kulturních akcí ● poznávání kulturních tradic a dědictví ● osvojování si zásad chování v krizových situacích ● otevírání různých pohledů na problémy, výchova k toleranci ●

Kompetence pracovní bezpečné a účinné pouţívání materiálů, nástrojů a vybavení ● přizpůsobování se změnám parametrů zadání ● vyuţívání osvojených vědomostí a dovedností pro řešení konkrétních problémů ● rozvoj systematičnosti a vytrvalosti při vypracování zadaných samostatných i skupinových úkolů ●

173


Výtvarná výchova Oblast

Umění a kultura

Obor

Výtvarná výchova

Ročník 1. - 3.


Učivo

Ročník

Průřezové téma


rozpoznává a pojmenovává prvky výtvarného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty). Porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, záţitků a představ. v tvorbě projevuje své vlastní ţivotní zkušenosti, uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace.

1. - 3.

různé výtvarné techniky a postupy výtvarného vyjadřování, kresba, malba a prostorová tvorba hra s barvou experimentování s různými výrazovými prostředky a materiály

vyjadřuje rozdíly při vnímání událostí různými smysly a pro jejich výtvarné vyjádření volí vhodné prostředky. podle svých schopností podá výklad výtvarného vyjádření, odlišný výklad porovnává se svojí dosavadní zkušeností.

na základě vlastních zkušeností nalézá a do komunikace zapojuje obsah výtvarných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil.

1. - 3.

1. - 3.

vnímání, pozorování poznávání a pojmenování vlastností a cílů výtvarných projevů

vyjádření svého názoru a schopnost diskuse nad výtvarným dílem svým či jiných

1. - 3.

2. - 3.

174

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, kreativita rozvoj schopností a dovedností výtvarného vyjádření Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, kreativita rozvoj schopností a dovedností výtvarného vyjádření Multikukulturní výchova, multikulturalita vzájemné obohacování lidí z různého kulturního prostředí Osobnostní a sociální výchova, sociální rozvoj, sebepoznání a sebepojetí poznávání výtvarného vyjádření druhých jako zdroj poznání sebe sama

Ţáci si mají uvědomit, ţe obsah výtvarného vyjádření není nahodilý, ale měl by být promyšlený. Je moţné také sledovat, ţe i „bezmyšlenkovité“ pouţití výtvarných prvků má nějakou příčinu.

Výtvarná výchova Oblast

Umění a kultura

Obor

Výtvarná výchova

Ročník 4. - 5.


Učivo

Ročník

Průřezové téma


při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky výtvarného vyjádření, porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné).

prvky vizuálně obrazného vyjádření - linie, tvary, objemy, světelné a barevné kvality, textury - jejich jednoduché vztahy (podobnost, kontrast, rytmus), jejich kombinace a proměny v ploše, objemu a prostoru.

4. - 5.

uţívá a kombinuje prvky výtvarného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy. uţívá a kombinuje prvky výtvarného vyjádření ve vztahu k celku: v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup. uţívá a kombinuje prvky výtvarného vyjádření ve vztahu k celku: v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model. při tvorbě výtvarných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních ţivotních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro jeho nejbliţší sociální vztahy. nalézá vhodné prostředky pro výtvarná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly, uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě. osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě,

4. - 5.

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, kreativita rozvoj vlastního výtvarného projevu

4. - 5.


Je dobré ţákům nejdříve názorně vysvětlit rozdíl mezi plastikou a skulpturou.

4. - 5.


k vlastní tvorbě je dobré přistoupit po návštěvě expozice prostorové tvorby, respektive instalace.

4. - 5.

Mediální výchova, interpretace vztahu mediálního sdělení a reality - rozdíl mezi faktickým a fiktivním obsahem

akční malba a kresba, manipulace s objekty, hmatová percepce

4. - 5.

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, rozvoj schopnosti poznávání cvičení smyslového vnímání a jeho reprodukce

netradiční kombinace výtvarných technik,

4. - 5.

kresba, malba

objemové výtvarné vyjádření – plastika a skulptura

prostorová tvorba, instalace

výtvarné vyjádření jako nositel obsahu, významu a sdělení

175

k tvorbě a interpretaci výtvarného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a proţitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění). porovnává různá pojetí i provedení výtvarného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace

poznává obsah výtvarných zobrazení a komunikuje o něm.

spontánní a volná tvorba

práce s výtvarným námětem (různé přístupy ke zpracování jednoho tématu)

4. - 5.

komunikace o výtvarném zobrazení

4. - 5.

176

Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova můţe být předmětem uvolnění, radosti, citového proţitku, seberealizace, zábavy, týmové práce, při které se ţáci budou učit rozpoznávat krásu umění, ctít schopnosti a výkony druhých lidí, vystupovat před spoluţáky i dospělými, organizovat společenské akce, rozvíjet svou fantazii a tvůrčí schopnosti. Hudba a zpěv mohou prostupovat celým ţivotem školy, měly by kladně motivovat ţáky, navozovat dobrou náladu, zbavovat ţáky bariér, sniţovat jejich agresivitu a rozvíjet tak zdravý ţivotní styl. Hudba a zpěv ovlivní duševní stabilitu a harmonický rozvoj. Učitel můţe usilovat o to, aby se z ţáků stali budoucí návštěvníci koncertních síní a divadelních sálů, aby poznali souvislosti všech druhů umění a aby vhodně vyuţívali celý komplex hudebních činností i při výtvarné, literární a tělesné výchově.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na prvním stupni vyučován od 1. do 5. ročníku, s celkovou časovou dotací 5 hodin. Z toho 1 hodina v kaţdém z pěti ročníků.

Průřezová témata Do obsahu vyučovacího předmětu Hudební výchova jsou integrovány následující tematické okruhy průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoj Sebepoznání a sebepojetí - poznávání hudebního vyjádření druhých jako zdroj poznání sebe sama, rozvoj dovednosti respektovat vlastní limity, posouvání vlastních limitů, moje tělo, zdravé a vyrovnané sebepojetí Mezilidské vztahy - empatie a pohled na svět očima druhého, chování podporující dobré vztahy Kooperace a kompetice - odlišování situací soutěţe a spolupráce, rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěţe Osobnostní rozvoj Rozvoj schopnosti poznávání - cvičení smyslového vnímání a jeho reprodukce Kreativita - rozvoj rytmického cítění, samostatné objevování moţností doprovodu na jednoduché nástroje, samostatné objevování moţností hudebního vyjádření, rozvoj schopnosti pohybového vyjádření, rozvoj schopností a dovedností výtvarného vyjádření, rozvoj vlastního výtvarného projevu, vytváření pravidel a jejich kreativní vyuţívání Psychohygiena - spojení fyzické a duševní kondice, moje psychika Komunikace - řeč těla, zvuků a slov, dovednosti pro sdělování verbální i neverbální, cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání, pohyb jako způsob vyjadřování Morální rozvoj

177

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí Multikulturní výchova Multikulturalita - vzájemné obohacování lidí z různého kulturního prostředí Lidské vztahy - tolerance, empatie, umět se vţít do role druhého Mediální výchova Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality - rozdíl mezi faktickým a fiktivním obsahem Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - identifikování základních orientačních prvků v textu

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito strategiemi: Kompetence k učení ● ● ● ● ●


Kompetence k řešení problémů vytváření myšlenkových schémat ● vyhledávání podobných a odlišných znaků ● kritické myšlení ●

Kompetence komunikativní tvorba vhodných a sdělných verbálních i neverbálních vyjádření ● vyuţívání ustálených významů ve výtvarném, hudebním a pohybovém projevu ● vyuţívání informačních a komunikačních prostředků ● pouţívání neverbálního vyjadřování jako prostředku vytváření vztahů ●


Kompetence občanské návštěvy kulturních akcí ● poznávání kulturních tradic a dědictví ● osvojování si zásad chování v krizových situacích 178 ●

●

otevírání různých pohledů na problémy, výchova k toleranci



Hudební výchova Oblast

Umění a kultura

Obor

Hudební výchova

Ročník 1. - 3.


Učivo

Ročník

Průřezové téma


zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase.

rozvoj hlavového tónu správné dýchání

1. - 2.

rytmizuje a melodizuje jednoduché texty. improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem. vyuţívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře.

hudební hry hra na tělo

1. - 3.

hudební hry hra na tělo

1. - 3.

hra nejjednodušších doprovodů na Orffovy nástroje

1. - 3.

reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie.

pohybový doprovod znějící hudby hra na tělo

1. - 3.


Taktování

1. - 3.

rozlišuje jednotlivé kvality tónů.

základní vlastnosti tónů (výška, síla, délka, barva)

1. - 3.

rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby. rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje.

tempo a dynamika v hudbě

nejznámější hudební nástroje

1. - 3.

179

Osobnostní a sociální výchova,osobnostní rozvoj, kreativita rozvoj rytmického cítění

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, kreativita rozvoj schopnosti pohybového vyjádření Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, kreativita rozvoj schopnosti pohybového vyjádření

odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální, chápe roli posluchače. zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase.

hudba vokální a instrumentální

1. - 3.

zpěv jednoduchých písní v jednohlase

2. - 3.

180

Hudební výchova Oblast

Umění a kultura

Obor

Hudební výchova

Ročník 4. - 5.


Učivo

Ročník

Průřezové téma


zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu vyuţívá získané pěvecké dovednosti. na základě svých hudebních schopností a dovedností vyuţívá jednoduché popřípadě sloţitější nástroje k doprovodné hře. na základě svých hudebních schopností a dovedností vyuţívá jednoduché popřípadě sloţitější nástroje k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní. rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby.

pěvecký a mluvní projev pěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost, nasazení a tvorba tónu, dynamicky odlišný zpěv), hlasová hygiena dvojhlas, kánon, intonace, hudební hry

4. - 5.

vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry.

hra na jednoduché rytmické a melodické hudební nástroje, hudební improvizace

provádí elementární hudební improvizace.

hra na jednoduché rytmické a melodické hudební nástroje, hudební improvizace

4. - 5.

rozpozná v proudu znějící hudby některé z určitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové i zřetelné harmonické změny

výrazové hudební prostředky (rytmus, melodie a její pohyb - vzestupná a sestupná, dynamika, takt, tempo) a jejich změny

4. - 5.

ztvárňuje hudbu pohybem s vyuţitím tanečních kroků

taneční hry se zpěvem, jednoduché lidové tance

4. - 5.

hra na jednoduché hudební nástroje (melodické či rytmické)

4. - 5.

hra na jednoduché hudební nástroje (melodické či rytmické)

4. - 5.

jednoduché hudební formy (píseň + výběr některé další hudební formy)

4. - 5.

4. - 5.

181

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, kreativita samostatné objevování moţností doprovodu na jednoduché nástroje

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, kreativita samostatné objevování moţností doprovodu na jednoduché nástroje Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, kreativita samostatné objevování moţností hudebního vyjádření

Osobnostní a sociální výchova, sociální

Je moţno vyuţít i hudební programy na počítačích.

na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace.

pohybové vyjádření hudby a reakce na změny proudu znějící hudby – pantomima a pohybová improvizace s vyuţitím tanečních kroků.

rozvoj, komunikace pohyb jako způsob vyjadřování


taktování

4. - 5.

rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby

kvalita tónů, tempo, dynamika hudby a jejich označování

4. - 5.

182

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, kreativita rozvoj schopnosti pohybového vyjádření

Umění a kultura Charakteristika vyučovacího předmětu Proţít svět uměleckou formou je jedna z metod jak ţákům nabídnout vztah k duchovním hodnotám, k přesahu našeho kaţdodenního ţivota a najít cestu k sobě samému. Ve škole da Vinci chceme, aby se ţáci mohli svobodně vyjádřit různými uměleckými formami a našli si tu, která jim je nejbliţší. Ať uţ to bude hudba, herectví, tanec, obrazová tvorba, rádi bychom pomohli dětem navázat pozitivní vztah k umění jako jednoho z nejkrásnějších květů svobodného ducha lidské kultury. V základní úrovni si mohou děti vyzkoušet rozličné formy uměleckého projevu a zájemci či nadaní ţáci se mohou v rozšířeném modulu dále rozvíjet. Pro tyto účely je škola vybavena hudební zkušebnou a výtvarným ateliérem, který je moţné vyuţívat celý den.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Výukový obsah předmětu je tvořen vzdělávacím obsahem oboru Umění a kultura tak, jak je stanoven RVP ZV. Celková průměrná hodinová dotace je 9,61 hodiny a výuka probíhá v kaţdém ročníku druhého stupně formou povinných i volitelných modulů. Část realizace vzdělávacího obsahu je vyučována formou dlouhodobých uměleckých projektů během zimního výjezdu a projektových dnů.

Způsob hodnocení Hodnotí se aktivní přístup k práci, schopnost dokončit projekt, iniciativa a kreativita. Součástí hodnocení je i podrobnější zpětná vazba formou slovního komentáře a autoevaluace.

Průřezová témata Do výuky předmětu Umění a kultura práce jsou zařazena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoj Sebepoznání a sebepojetí - poznávání výtvarného vyjádření druhých jako zdroj poznání sebe sama, rozvoj dovednosti respektovat vlastní limity, posouvání vlastních limitů, moje tělo, zdravé a vyrovnané sebepojetí Mezilidské vztahy - empatie a pohled na svět očima druhého, chování podporující dobré vztahy, společný divadelní proţitek Osobnostní rozvoj Rozvoj schopnosti poznávání - cvičení smyslového vnímání a jeho reprodukce Kreativita - rozvoj rytmického cítění, samostatné objevování moţností doprovodu na jednoduché nástroje, samostatné objevování moţností hudebního vyjádření, rozvoj schopnosti pohybového vyjádření, rozvoj schopností a dovedností výtvarného vyjádření, rozvoj vlastního výtvarného projevu, vytváření pravidel a jejich kreativní vyuţívání Psychohygiena - spojení fyzické a duševní kondice, moje psychika Komunikace - řeč těla, zvuků a slov, dovednosti pro sdělování verbální i neverbální, cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání, pohyb jako způsob vyjadřování 183

Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí Multikulturní výchova Multikulturalita - vzájemné obohacování lidí z různého kulturního prostředí Lidské vztahy - tolerance, empatie, umět se vţít do role druhého Mediální výchova Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality - rozdíl mezi faktickým a fiktivním obsahem Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - identifikování základních orientačních prvků v obraze a hudbě, videoklipy, popkultura

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení ● ● ● ● ●

tvůrčí vyuţívání osvojených dovedností učení se prostřednictvím vlastní tvorby poznávání umění a kultury jako způsobu poznávání světa rozvoj tvořivosti ţáků aktivním osvojováním různých výtvarných a hudebních technik vnímaní uměleckých slohů a děl v jejich historickém kontextu

Kompetence k řešení problémů ● ● ● ● ● ●

hledání vhodných způsobů realizace a prezentace zadaných úkolů variace na zadané téma kritické myšlení vyhledávání vazeb mezi druhy umění a uměleckými ţánry na základě podobnosti jejich znaků a témat, která jsou jimi zpracovávána vytváření moţnosti volby vhodných výtvarných a hudebních vyjadřovacích prostředků kritické myšlení při posuzování uměleckého díla i vlastní tvorbě

Kompetence komunikativní umění a kultura jako způsob komunikace a vlastního vyjádření ● rozvoj dovedností důleţitých pro vedení dialogu nebo diskuse o dojmu z uměleckého díla ● rozbor pohledu druhého člověka, rozvoj empatie ●

Kompetence sociální a personální ●

vytváření dostatečného prostoru pro osobité estetické projevy ţáků

Kompetence občanské osobní proţitek uměleckého díla jako cesta k ocenění a ochraně kulturního dědictví ● seznamování s významnými uměleckými díly a jejich autory ● návštěvy kulturních akcí ●

184

Kompetence pracovní osvojování výtvarných a hudebních technik ● správné pouţívání nástrojů a nářadí ● porovnávání obtíţnosti práce při pouţití různých technik a pomůcek ●


Umění a kultura Očekávané výstupy Ţák vyuţívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běţném ţivotě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáţe ocenit kvalitní vokální projev druhého reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a ţánrů rozpozná některé z tanců různých

Ročník

Učivo

Ročník

6. – 9. pěvecký a mluvní projev, hudební rytmus, intonace a vokální improvizace, orientace v notovém záznamu vokální skladby, rozvoj hudebního sluchu a hudební představivosti, reflexe vokálního projevu

6. – 9.

hra na hudební nástroje, záznam hudby,

vyjadřování hudebních i nehudebních představ a myšlenek pomocí hudebního nástroje, pohybový doprovod znějící hudby tvorba doprovodů pro hudebně dramatické 185

Průřezové téma

stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá uţité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovnává ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků; variuje různé vlastnosti

projevy, pohybový doprovod znějící hudby, pohybové reakce na změny v proudu znějící hudby, orientace v prostoru

hudební dílo a její autor, hudební styly a ţánry, interpretace znějící hudby

8. A 9.

Obraz a zvuk

8. A 9.

prvky vizuálně obrazného vyjádření, uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu

6. – 9.

186


prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků uţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie uţívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k tvorbě uţívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích – počítačová grafika, fotografie, video, animace vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření; porovnává a hodnotí jeho účinky s účinky jiţ existujících i běţně uţívaných vizuálně obrazných vyjádření rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti; vychází při tom ze svých znalostí

reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly

6. - 7.

uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu

6. – 7.

prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností

8. A 9.

typy vizuálně obrazných vyjádření, v

6. – 9.

komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření proměny komunikačního obsahu, osobní postoj 187

8. A 9.




historických souvislostí i z osobních zkušeností a proţitků porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů

v komunikaci

188

Pracovní výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Cílem tohoto předmětu je zvládnout základní pracovní dovednosti s nástroji a nářadím, rozvíjet je činností s materiálem jako je papír, dřevo, kov, textil, modelovací hmota, plasty, přírodniny, drát a konstrukční stavebnice. V 5. ročníku je moţné i seznámení s počítačem a se základy jeho obsluhy. Ţáci by se měli seznámit s vlastnostmi pouţívaných materiálů a s moţnostmi jejich uţití. Důleţitým úkolem tohoto předmětu na prvním stupni je rozvíjet jemnou motoriku a kreativitu dítěte a vzbuzovat zájem o pracovní činnost či činnost zájmovou. Podmínkou není výuka v samostatné hodině. Nedílnou součástí jsou přiměřené pěstitelské činnosti v průběhu celého roku ve všech ročnících. Podle moţnosti vyuţívat co nejvíce školní zahrady a pozemků. Ţák by měl získat základní přehled a pracovní návyky potřebné k běţnému ţivotu.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na prvním stupni vyučován od 1. do 5. ročníku, s celkovou časovou dotací 5 hodin. Z toho 1 hodina v kaţdém z pěti ročníků.

Průřezová témata Do obsahu vyučovacího předmětu Pracovní výchova jsou integrovány následující tématické okruhy průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Sociální rozvoj Sebepoznání a sebepojetí - poznávání výtvarného vyjádření druhých jako zdroj poznání sebe sama, rozvoj dovednosti respektovat vlastní limity, posouvání vlastních limitů, moje tělo, zdravé a vyrovnané sebepojetí Mezilidské vztahy - empatie a pohled na svět očima druhého, chování podporující dobré vztahy Kooperace a kompetice - odlišování situací soutěţe a spolupráce, rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěţe Osobnostní rozvoj Rozvoj schopnosti poznávání - cvičení smyslového vnímání a jeho reprodukce Kreativita - rozvoj rytmického cítění, samostatné objevování moţností doprovodu na jednoduché nástroje, samostatné objevování moţností hudebního vyjádření, rozvoj schopnosti pohybového vyjádření, rozvoj schopností a dovedností výtvarného vyjádření, rozvoj vlastního výtvarného projevu, vytváření pravidel a jejich kreativní vyuţívání Psychohygiena - spojení fyzické a duševní kondice, moje psychika Komunikace - řeč těla, zvuků a slov, dovednosti pro sdělování verbální i neverbální, cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání, pohyb jako způsob vyjadřování Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí 189

Multikulturní výchova Multikulturalita - vzájemné obohacování lidí z různého kulturního prostředí Lidské vztahy - tolerance,empatie, umět se vţít do role druhého Mediální výchova Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality - rozdíl mezi faktickým a fiktivním obsahem Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - identifikování základních orientačních prvků v textu

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Pracovní výchova rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito strategiemi: Kompetence k učení ● ● ● ● ●


Kompetence k řešení problémů Vytváření myšlenkových schémat ● Vyhledávání podobných a odlišných znaků ● Kritické myšlení ●

Kompetence komunikativní tvorba vhodných a sdělných verbálních i neverbálních vyjádření ● vyuţívání ustálených významů ve výtvarném, hudebním a pohybovém projevu ● vyuţívání informačních a komunikačních prostředků ● pouţívání neverbálního vyjadřování jako prostředku vytváření vztahů ●


Kompetence občanské návštěvy kulturních akcí ● poznávání kulturních tradic a dědictví ● osvojování si zásad chování v krizových situacích ● otevírání různých pohledů na problémy, výchova k toleranci ●

190



Pracovní výchova Oblast

Člověk a svět práce

Obor

Pracovní výchova

Ročník 1. - 3.


Učivo

Ročník

Průřezové téma


vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů.

vlastnosti materiálů a jejich vyuţití

1. - 3.

pracuje podle slovního návodu a předlohy.

výroba jednoduchých předmětů podle slovního návodu a podle předlohy

1. - 3.

zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi.

jednoduchá montáţ a demontáţ

1. - 3.

provádí pozorování přírody.

Pozorování

1. - 3.

zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování.

pozorování jako plánovaná, cílená a výběrová činnost

1. - 3.

pečuje o nenáročné rostliny.

zajištění základních ţivotních podmínek rostlin

1. - 3.

připraví tabuli pro jednoduché stolování.

pravidla prostírání

1. - 3.

chová se vhodně při stolování.

základní pravidla stolování

1. - 3.

191

Pracovní výchova Oblast

Člověk a svět práce

Obor

Pracovní výchova

Ročník 4. - 5.


Učivo

Ročník

Průřezové téma

Nezávazné poznámky

jednoduché pracovní činnosti a postupy

4. - 5.

lidové zvyky, tradice, řemesla

4. - 5.

přehled běţného pracovního nářadí a jeho pouţití

4. - 5.

příprava práce, organizace pracovního místa

4. - 5.

vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu. při tvořivých činnostech s různými materiály vyuţívá prvky lidových tradic. volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k pouţitému materiálu. udrţuje pořádek na pracovním místě.

při práci se stavebnicemi provádí jednoduchou montáţ a demontáţ. pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu.

zásady hygieny a bezpečnosti při prováděných činnostech první pomoc při moţných lehkých úrazech v rámci prováděných činností pouţívání jednoduchého nářadí a spojovacích prvků stavebnic postup podle stručného a srozumitelného slovního návodu, předlohy a náčrtu

provádí jednoduché pěstitelské činnosti.

půda a její zpracování, výţiva rostlin

4. - 5.

samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování.

zaloţení pěstitelského pokusu a záznamu o pozorování

4. - 5.

pěstování pokojových rostlin ve třídě

4. - 5.

přehled běţného pracovního nářadí a jeho pouţití

4. - 5.

základní vybavení kuchyně

4. - 5.

dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce. poskytne první pomoc při úrazu.

podle daných zásad ošetřuje a pěstuje pokojové i jiné rostliny. podle druhu pěstitelských činností volí správné pomůcky, nástroje a náčiní. orientuje se v základním vybavení kuchyně.

4. - 5.

4. - 5.

4. - 5.

4. - 5.

192

připraví samostatně jednoduchý pokrm. dodrţuje pořádek a čistotu pracovních ploch. dodrţuje pravidla správného stolování a společenského chování

příprava jednoduchého pokrmu důvody a způsoby udrţování čistoty pracovních ploch při přípravě pokrmů základní pravidla stolování a společenského chování v praxi

4. - 5.

4. - 5.

4. - 5.

193

Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova je nástrojem rozvoje pohybových dovedností ţáků, osvojování zdravého ţivotního stylu a některých etických norem, které se projevují i v oblasti sportu – například smysl pro fair play. Cílem Tělesné výchovy je vytvořit kladný vztah ţáků ke zdravotně orientované zdatnosti a celoţivotní pohybové aktivitě. Tělesná výchova přijímá všechny poznatky, které mají vztah ke zdraví. V rámci mezipředmětových vztahů a v souladu s Výchovou ke zdraví a Ekologickou výchovou je chápána jako součást výchovy ke zdravému ţivotnímu stylu. Orientuje se zejména na výchovu ke správnému dennímu reţimu s pohybovou aktivitou zaměřenou na dosaţení přiměřené úrovně zdravotně orientované zdatnosti, na komplexní relaxaci i regeneraci ve spojení se zdravou výţivou. Tento cíl se promítá do dílčích cílů, které lze vymezit následovně: 1. Ţáci prokazují pohybovou způsobilost v řadě pohybových činností prováděných jednotlivě i ve skupinách, tvořivě začleňují nové pohybové dovednosti do jiţ osvojených pohybových struktur a dbají o odpovídající úroveň tělesné zdatnosti slučitelné s jejich individuálními předpoklady (cíle psychomotorické). 2. Ţáci chápou zdravotní přínos pravidelné pohybové činnosti, vyuţívají osvojených pohybových dovedností pro bezpečnou a efektivní pohybovou činnost, prokazují dobrou orientaci a přiměřenou odbornost v několika zvolených formách pohybové činnosti sportovního charakteru (cíle kognitivní). 3. Ţáci projevují během pohybové činnosti proţitek, pozitivní sebevědomí a tvořivost, chápou individuální rozdíly mezi jednotlivci, oceňují přínos vztahů, které mohou být utvářeny a prohlubovány prostřednictvím pohybových činností, projevují ducha osobní nezávislosti, odpovědnosti, čestnosti a pozitivní soutěţivosti. (cíle afektivní). Výuka Tělesné výchovy na druhém stupni je zaměřena na rozvoj základních dovedností ve sportovních hrách, plavání, gymnastice, lyţování nebo snowboardingu a na všeobecnou atletickou průpravu. Ve vyučování se postupuje od seznámení se s náčiním, prostředím a pravidly daného sportovního odvětví přes modifikované a průpravné hry nebo cvičení, aţ ke zvládnutí základních individuálních dovedností, případně i kolektivních kompetencí ve volejbalu, basketbalu, fotbalu, florbalu, softbalu a v pálkovacích hrách. Cílem tělesné výchovy je v rámci moţností školy a v maximální moţné míře rozšířit „portfolio“ sportovních dovedností ţáka tak, aby v dospělosti s chutí v rozvoji svých dovedností samostatně pokračoval nebo je dále rozšiřoval.

Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na prvním stupni vyučován od 1. do 5. ročníku, s celkovou časovou dotací 10 hodin. Z toho 2 hodiny v kaţdém z pěti ročníků. Od 6. do 9. ročníků je vyučován celkovou průměrnou dotací 8,49 hodin, kde se kromě povinných hodin se skládá také z povinně volitelných hodin, které se liší sportovními aktivitami. Část výuky je organizována formou lyţařského výjezdu, výjezdu první pomoci, výjezdů s tábornickou tématikou, výjezdů putovních. Na druhém stupni je obsah vzdělávací oblasti Člověk a zdraví rozdělena mezi předměty Tělesná výchova a Osobnostní a sociální výchova.

Způsob hodnocení Hodnocena je úroveň individuálních a kolektivních dovedností, porozumění a schopnost dodrţování pravidel včetně rozhodování ve sportovních hrách. 194

Průřezová témata Do obsahu vyučovacího předmětu Tělesná výchova jsou integrovány následující tematické okruhy průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Psychohygiena - zvládání stresových situací, protidrogová prevence Sebepoznání a sebepojetí – poznávání vlastních fyzických moţností a jejich rozvíjení. Uvědomování si úrovně vlastních schopností a dovedností a jejich následný realističtější odhad díky nutnému vynaloţení úsilí i porovnání s druhými Sociální rozvoj Kooperace, kompetice – rozvoj dovedností pro spolupráci a zvládání soutěţe Komunikace – pouţívání výrazů vyjadřující vlastní hodnocení Morální rozvoj Hodnoty, postoje, praktická etika – posuzování postojů vlastních i druhých k ţivotnímu stylu Multikulturní výchova Seznámení se i se sportovními odvětvími v českém prostředí netypickými.

Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Tělesná výchova rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito strategiemi: Kompetence k učení ● ● ● ● ●

poznávání vlastních pohybových schopností a jejich individuální rozvoj proţívání souvislostí mezi tělesnou kondicí a psychickou pohodou systematické sledování vývoje vlastní fyzické zdatnosti prostor pro pokusy, experimenty a následné poučení hledání nejúčinnějšího řešení v rámci srovnávání s ostatními a inspirování se od soupeřů nebo spoluhráčů

Kompetence k řešení problémů ovládnutí cviku, sportovního prvku a hledání cesty k odstranění chyb v jeho zvládání jako problémový úkol ● hledání vhodné taktiky v individuálních i kolektivních sportech ● prostřednictvím postupování od jednoduchých akcí a pohybů ke sloţitějším je vytvořen prostor pro řešení individuálních a kolektivních problémů spojených s dalším výkonnostním nebo herním pokrokem ●

Kompetence komunikativní vyslechnutí a přijetí pokynů vedoucího druţstva ● otevírání prostoru diskusi o taktice druţstva ●

195

●

pořizování záznamů a obrazových materiálů ze sportovních činností a jejich prezentace

Kompetence sociální a personální dodrţování pravidel fair play ● prezentace a podpora myšlenek olympijského hnutí ● rozvoj spolupráce uvnitř kolektivu sportovního druţstva ● rozdělování a přijímání úkolů v rámci sportovního druţstva ●

Kompetence občanské podpora aktivního sportování ● objasnění a podání příkladů potřeby dodrţování hygieny při tělesných aktivitách ● první pomoc při úrazech lehčího charakteru ● emoční i věcné seznámení se škodlivostí poţívání drog a jiných škodlivin ●

Kompetence pracovní příklady nutnosti dodrţování pravidel ve sportu, v celém ţivotě ● vyhledávání moţných rizik při pohybových činnostech a hledání cest jejich minimalizace ● zpracovávání a prezentace naměřených výkonů ● podpora individuální práce na zdokonalování a samostatná práce při opakování nově získaných dovedností a jejich stabilizace ●

196


Tělesná výchova Oblast

Člověk a zdraví

Obor

Tělesná výchova

Ročník 1. - 3.


Učivo

Ročník

Průřezové téma


1. - 3.

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, psychohygiena - spojení fyzické a duševní kondice

spojuje pravidelnou kaţdodenní pohybovou činnost se zdravím a vyuţívá nabízené příleţitosti. spojuje pravidelnou kaţdodenní pohybovou činnost se zdravím a vyuţívá nabízené příleţitosti.

znalost základních zdraví prospěšných cvičení a vhodného prostředí pro pohybovou činnost příprava organismu – příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěţi, napínací a protahovací cvičení činnosti napomáhající ke splnění očekávaných výstupů; vzdělávací obsah se prolíná všemi výstupy gymnastika, základy akrobacie (průpravná cvičení pro kotoul vpřed; kotoul vpřed), přeskok (nácvik odrazu z můstku na nízkou švédskou bednu), cvičení na ţebřinách

rozcvička, kaţdý ţák je schopen vést krátkou rozcvičku

1. - 3.

1. - 3.

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, sebepoznání a sebepojetí poznávání vlastních fyzických a psychických moţností ve sportu

1. - 3.

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, sebepoznání a sebepojetí posouvání vlastních limitů

1. - 3.

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, sebepoznání a sebepojetí posouvání vlastních limitů

spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěţích.

pohybové hry různého zaměření s pomůckami i bez pomůcek, vyuţití hraček a netradičního náčiní při cvičení; pohybová tvořivost

1. - 3.

Osobnostní a sociální výchova, sociální rozvoj, kooperace a kompetice odlišování situací soutěţe a spolupráce

spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech

sportovní hry a míčové hry; základy sportovních a míčových her – manipulace

1. - 3.

zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení.

zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení. zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení.

atletika: vytrvalostní běh 5 10 minut, rychlý běh 20 - 50 m, skok daleký (spojení rozběhu a odrazu), hod míčkem z místa a z rozběhu kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance

197

atletická abeceda

vyuţití obručí, ringet krouţků

Kopanáv tělocvičně pouze s měkkým míčem,

a soutěţích.

uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy.

uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy

reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci

s míčem,odpovídající velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkání podle zjednodušených pravidel minisportů základní hygiena při pohybových činnostech bezpečnost při pohybových činnostech bezpečnost při pohybových činnostech – organizace a bezpečnost cvičebního prostoru, bezpečnost v šatnách a umyvárnách, bezpečná příprava a ukládání nářadí, náčiní a pomůcek, první pomoc v podmínkách TV znalost smluvených gest a signálů při pohybových činnostech

1. - 3.

1. - 3.

1. - 3.

uplatňuje správné způsoby drţení těla v různých polohách a pracovních činnostech; zaujímá správné základní cvičební polohy.

základní cvičební polohy a správné drţení těla v nich

1. - 3.

zvládá jednoduchá speciální cvičení související s vlastním oslabením.

zdravotní TV, kompenzační, vyrovnávací a relaxační cvičení

1. - 3.

zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení.

plavání – (základní plavecká výuka) hygiena plavání, adaptace na vodní prostředí, základní plavecké dovednosti, jeden plavecký způsob (plavecká technika), prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu

2.

198

správné drţení těla při příjmu a odevzdání přihrávky je důleţité zejména v minibasketballes vyuţitím míčů č.3, při nahrávání pravou rukou je vpředu levá noha, při nahrávání levou rukou naopak, přihráváme trčením, přihrávky obouruč a přihrávky o zem

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, sebepoznání a sebepojetí - rozvoj dovednosti respektovat vlastní limity


Člověk a zdraví

Obor

Tělesná výchova

Ročník 4. - 5.


Učivo

Ročník

Průřezové téma


zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti.

basketbalová průprava (dribling, hod obouruč trčením, přihrávka obouruč o zem, chytání míče) průprava a hra vybíjené (hod jednoruč horem volejbalovým míčem, chytání míče) gymnastická průprava (přeskok švihadla, kotoul vpřed, kolébka vzad, výskok na švédskou bednu do dřepu, nácvik výskoku za pomoci gymnastického můstku, rovnováţné polohy na zemi a lavičce) cvičení na hudbu doplňkové sporty

4.

význam pohybu pro zdraví (pohybový reţim, délka a intenzita pohybu)

4. - 5.

rozvoj zdravotně orientované zdatnosti (rychlost, síla, obratnost)

4. - 5.

příprava organismu před pohybovou činností, uklidnění po zátěţi. protahovací a napínací cvičení

4. - 5.

hygiena a bezpečnost pohybových činností a cvičebního prostředí

4. - 5.

se podílí na realizaci pravidelného pohybového reţimu, uplatňuje kondičně zaměřené činnosti. projevuje přiměřenou samostatnost a vůli pro zlepšení úrovně své zdatnosti. zařazuje do pohybového reţimu korektivní cvičení především v souvislosti s jednostrannou zátěţí nebo vlastním svalovým oslabením. uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běţném sportovním prostředí. adekvátně reaguje v situaci úrazu spoluţáka. zařazuje pravidelně do svého pohybového reţimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením

bezpečnost při pohybových činnostech nejčastější úrazy a jak se při nich zachovat zdravotní oslabení pohybový reţim, dechová cvičení, zásady správného drţení těla, sestavy cvičení, význam cvičení v sériích.

hlavní sportovní činnost minibasketbal a vybíjená na zmenšeném hřišti

4. - 5.

4. - 5.

199

zdravotní TV

v optimálním počtu opakování. zvládá základní techniku speciálních cvičení, koriguje techniku cvičení podle pokynů učitele. upozorní samostatně na činnost (prostředí), které jsou v rozporu s jeho oslabením.

význam speciálních cvičení základní technika speciálních cvičení znalost svého aktuálního zdravotního stavu kontraindikační cviky

4. - 5.

zdravotní TV

4. - 5.

zdravotní TV, turistika a pobyt v přírodě – zotavovací pobyty skok z místa do dálky, přeskoky švihadla, hody míči, na ŠVP moţnost vytrvalostních běhů a sprintů, skok do dálky s rozběhem, hody kriketovým míčkem nebo granátem.

změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky.

pohybové testy, měření výkonů, měřidla

4. - 5.

uţívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví.

komunikace v TV (základní tělocvičné názvosloví, smluvené povely a signály).

4. - 5.

cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení.

cvičení, popisy, povely

4. - 5.

zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěţe na úrovni třídy.

organizace soutěţí

4. - 5.

se orientuje v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště, samostatně získá informace.

zdroje informací o pohybových činnostech práce s informací

4. - 5.

jedná v duchu fair play: dodrţuje pravidla her a soutěţí a adekvátně na ně reaguje.

pravidla osvojovaných pohybových her a činností (vybíjená, basketbal a doplňkové sporty) zásady jednání a chování fair play.

4. - 5.

respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví.

Respekt

4. - 5.

200

Osobnostní a sociální výchova, sociální rozvoj, kooperace a kompetice - rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěţe. Mediální výchova, kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - identifikování základních orientačních prvků v textu

Osobnostní a sociální výchova, sociální rozvoj, mezilidské vztahy - chování podporující dobré vztahy.

vazba na ICT, teorie, encyklopedie, plakáty, letáky

hra korfball - respekt k druhému pohlaví.

jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spoluţáka.

pozorování pohybových činností spoluţáků

4. - 5.

reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti.

komunikace v TV (základní tělocvičné názvosloví, smluvené povely a signály).

4. - 5.

zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti.

hra minibasketbalu, vybíjené průprava a hra přehazované (hod jednoruč horem, hod obouruč horem přes síť, chytání míče) gymnastická průprava (akrobacie s vyuţitím trampolíny, kotoul vpřed, kotoul letmo) cvičení na hudbu doplňkové sporty

5

vytváří varianty osvojených pohybových her.

varianty osvojených pohybových her

4. - 5.

Osobnostní a sociální výchova, sociální rozvoj, mezilidské vztahy - chování podporující dobré vztahy. Osobnostní a sociální výchova, sociální rozvoj, komunikace řeč těla, zvuků a slov.

práce s chybou

pouţívat sníţené koše a míče č. 5

Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj, kreativita vytváření pravidel a jejich kreativní vyuţívání


Člověk a zdraví

Obor

Tělesná výchova

Ročník 6. - 9.


Ročník

Učivo

Ročník

Průřezové téma

aktivně vstupuje do organizace svého pohybového reţimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti; z nabídky zvolí vhodný rozvojový program samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností –zatěţovanými svaly odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištění ovzduší vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu; předvídá moţná

6. - 9.

Sportovní hry a jejich modifikace/průpravné hry: volejbal fotbal florbal basketbal Základy gymnastiky: principy rozcvičení/protaţení akrobacie - základní cviky hrazda - základní cviky přeskok Atletická průprava speciální běţecká cvičení

201

6. - 7.

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence pracovní

nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu; předvídá moţná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při rekreačních činnostech posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich moţné příčiny uţívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uţivatele internetu naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky – čestné soupeření, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlavní, ochranu přírody při sportu dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu druţstva a dodrţuje ji rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role diváka, organizátora sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy; spolurozhoduje osvojované hry a soutěţe

zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách a podílí se na jejich prezentaci

Sportovní hry a jejich modifikace/průpravné hry: volejbal fotbal florbal basketbal Základy gymnastiky: principy rozcvičení/protaţení akrobacie - základní cviky hrazda - základní cviky přeskok Atletická průprava speciální běţecká cvičení

202

8. - 9.

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence pracovní

Hodnocení ţáků a autoevaluace školy Hodnocení ţáků V průběhu 1.–5. ročníku bude ve škole da Vinci vyuţíván převáţně slovní způsob hodnocení ţáků. Hodnocení není trestem a ţák nesmí být trestán za chybu. Chyba se stává prostředkem k nápravě, k uvědomění si nedostatků, k dalšímu zlepšení, poznání, ţe se lze i „chybami učit“. Chyba je brána jako běţná součást procesu učení a ţák se učí s chybou pracovat – hledat cesty k její eliminaci a postupnému odstranění či nápravě. Na druhém stupni plní ţáci zápočty, které jsou předmětem slovního a formativního hodnocení. Objevují se také procentuální formy hodnocení. Zápočet se skládá ze zadaných úkolů, které se váţou s určitým tématem, nebo modulem. Základ efektivního hodnocení je především zpětná vazba, která se dá charakterizovat jako písemná nebo ústní informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku – správně, nesprávně, málo, příliš atd. Zásadně však nemá a nesmí posuzovat kvality ţáka – šikovný, schopný, pilný atd. (ani ho porovnávat s ostatními spoluţáky – nejlepší, nejšikovnější ve třídě). Okamţitá zpětná vazba je jednou ze základních podmínek efektivního učení, zatímco posuzování kvalit ţáka je naopak rizikovým postupem, který můţe učení blokovat. Konkrétní pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání ţáků jsou obsaţena ve Školním řádu.

Autoevaluace školy Cílem autoevaluace je zjistit aktuální stav v daných autoevaluačních oblastech a domluvit se v rámci školy na přijetí reálných opatření.

Oblasti autoevaluace

Kritéria autoevaluace

Nástroje autoevaluace

Časové rozvrţení

Průběh vzdělávání

Mapování realizace školního vzdělávacího programu

pozorování, evidence pozorovaných jevů, ankety, hospitace

průběţně dle harmonogramu

Úspěšnost v podávání grantů diskuse – porady vedení školy, teambuildingové a vzdělávací aktivity, osobní pohovory

Řízení školy, kvalita personální práce,

Komunikace mezi zaměstnanci školy a mezi vedením školy a zaměstnanci Spolupráce zaměstnanců a vedení školy

203

v rámci pedagogických rad - 1 x týdně, porad vedení 1 x týdně, teambuildingových akcí - 2 x ročně 3-4 denní, 2 x ročně 1 denní, osobní pohovory jsou vedeny přímým nadřízeným 23 x ročně, je z nich pořízen záznam

Řešení problémů

Zajišťování bezpečnosti

Prostorové a materiální podmínky

Podmínky ke vzdělávání Zajištění odpovídajících personálních podmínek pro chod školy

pozorování, diskuse se zaměstnanci školy a ţáky; řízená diskuse v rámci komunitního kruhu, pedagogické rady, porady vedení, dotazníková šetření

Se zaměstnanci v rámci porad vedení a pedagogických rad, s rodiči a ţáky v rámci pravidelného dotazníkového šetření, které se specializuje mimo jiné i na klima školy - 1 x ročně

Pozitivní klima školy

Vztah rodičů ke škole Podpora školy ţákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, ţáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání

Integrace ţáků se SVP a ţáků mimořádně nadaných Uplatňování individuálního přístupu

204

ankety, dotazníková šetření, diskuse se školskou radou, Klubem rodičů, evaluační individuální konzultace se ţáky i rodiči, třídnické hodiny

hospitace, anketa, řízený rozhovor v rámci pedagogického sboru, evaluační třídní schůzky

pedagogické rady, Klub rodičů (1 x za 34 týdny) účast vedení školy, 1 x týdně otevřené konzultační hodiny ředitelky pro rodiče ve školní kavárně, pravidelné kaţdodenní ranní “vítání” postupně členy pedagogického sboru - 0,5 hod 1 x denně, třídnické hodiny 1 x týdně v rámci celého školného roku, dle hospitačního plánu a podle plánu třídních schůzek

k ţákům

Realizace konzultačních dnů, třídních schůzek

Podávání informací rodičům

Řešení problémů

Smysluplné nakládání s rozpočtem školy

Úroveň výsledků práce školy zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům

Podávání grantů

vyhodnocování společných projektů, diskuse, porady vedení školy

Smysluplné zapojení školy do projektů Dosahování dílčích výstupů vyučovacích předmětů

Výsledky vzdělávání (ţák)

listopad, leden, duben, červen

Dosahování očekávaných výstupů z RVP ZV

Naplňování klíčových kompetencí ţáků

205

rozhovor, hospitace, rozbor ţákovských prací anketa se ţáky testy

ZŠ da Vinci ŠKOLA PRO ZVÍDAVÉ DĚTI ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Recommend Documents