Tr\HOVOJVINt NJKE
LIf Y
ZPMVODAJ OBV1NlJ MtfTA TrzHOWC H JVINLJ 11 OKOU
15. prosince 1991
Rocnik I.
Cislo 5
Vazeni spoluobcane, slojime opel pred koneem jednoho roku. VetSinu uply nulych mesicii jsme se nekam a za nUim hnali - za blahobytem, z
bude vetit, ze se stane, eo i'ika, bude to mit" . Zfllezi jenom
na nas, kdy jaro pi'ijde a kde je prozijeme. Zda v upravenc
zahrade, nebo v zemi rozrytc nesvary.
Pi'eji vsem, bez rozdilu vyznani it politickcho pi'esvedceni, _
v~em s dobrYm srdcem, St'astnc prozitf vanocnich svatkii a
mnoho zdravi, sily a odhodlani do novcho roku.
'lng. Frantisck SWisk)\ starosta mesta
Krest' anske vanoce
$
$
Vanoce j ou svatky clrkevn r, naboienske. S\'~itky \'Hidch ki'est'ami, ale maji sve kouzlo i pro neki'est'any a ne\'Hicf, protoie svou povahou zachycuj r to, po cern vsichni lide tOllif: spravedlnost, hisku a m fr.
Ncvime, kdy Id'es(anc w eali vanoee slavit, ale urcite hned v prvnieh dobaeh kres(anstvL Vyehazeli pri tom ze zprav evangclistu SV. Lukase a Ma touse, ktdf zaznamenali uda losti ph na rozeni Jel.iSe Krista: jak on, Syn BoZl, se stal jednim z nas, clov~kem. Nczname ovsem presnc datum n:Jrozeni PanaJeifSe, ale to pro viru neni diilcZite. Navy IctopOCet poci tame ad narozeni Jel.iSc Krista;
lento letopocet vS:1k byl St:1110 ven al. asi ve 3, Slui. a je jen priblii.ny. Z bible vime, i.e Huh stvQril clovcka pro l.ivot. Prvnr lide vsak zhresili, a tim pfivedli na lidstvo Bozi Ircsly, nemoci aIel. smrt. Ale Buh . laska - 10 zase &<1m napravil. Slibil, l.e lidem posle vykupitele z htichu, l.e to bude sam jehu Syn; ten lidem znovu otevre veenv l.ivOI vc (DOkoncen'i na str. 2)
Piijemne a radostne proziti
vanocnieh svatku,
pevne zdravi, spokojenost, stesti,
osobni poh odu
a vse jen to nejlepsl
v eelem novem roee
,
v
v
•
vam vsem prele redakcni rada
*
Kfest'anske vanoce
(POlcraeovclni ze slr. 1) spolc~enslvi s Bohem. Buh splnil svuj slib v JeziSi Kristu. Pan JellS se naradil v Bet Ierne Judslcem v Palestin~, Icte ra byla tehdy rozdelena na severni Galileu, stredni Samari a jizni Judsko. JezlSova matlca Panna Maria a jeho p~stoun sv. Josef - povolanim lesar - bydleli v Nazarctc v Galilei. Tehdy oyla l'alcstina v moci Rimanu a l'fmsky cisar Augustus naffdil s~itclni lidu. 1'rotozc izraelite si zakl:ldali na svcm puvodu a znali svc rodolcmcny, bylo nej schudnejsi ccstou pro seitanf, aoy sc Icazdy dostavillc soupisu do Ioho mesta, odlcud po chazel jcho rod . Maria a Josef oyli z kdlovslceho rodu Davi dova a kral David oyl z Bet lema, proto muselijft Ic soupisu do Judska do Bctlcma. Tun se splnilll prcdpoved' proroka Mi chcasc, ze budouci Vykupitel sc narodi v Betlemc. Evan ge lium nam vypravuje, jak .Tosef a Maria nemohli nalczt v Betlcl11c nocleh, proto se uchy Ii Ii do jeslc,Ync za Betlcmem; tam se 0 pulnoei JezlS narodil. Maria ho ulozila na senD a sla mu do jcslf - jesleync totiz pri spatncm pocasf slouzila pasty rl. m za ehlev. Vsude kolem o)'ly pastviny pro ovce, kterc Zi dc potrebovali pro Iiturgii vclikonoc v jerusalcmskem chnimu 13etlcm je vzdalen asi 8 km od Jerusalema. Narozeni JezlSovo oslavili andele, Icterise zjevili pastyrulTI a ozn
radinach se zpivaji vanocnf pis ne zvane koledy. Je vskutku povzbudive, fe maloktery na rod rna tolik krasnych koled ja ko mg. a 5tedrem vereru se take provozujf ruznc staro davne zvyley.Jsou tovlastne po very, mnohe jestcz pohanslcYch dob, ale uf davno dostaly jinou napln a nikoho nepohorsujL Naopak, prispivajf k pohad~ 5tedreho verera. Jdte bych se cht~1 zminit 0 zvyku jist na 5tedry verer ryby. Drive bylo cfrkevnfm pfika zanim, ze na St~dry den byl pi'isny pust, to jest, ze dospelf se smcli najist dosyta az veeer a nesmelo se jist maso. Rybi ma so vSak ~Io dovoleno. Tento pust na Stedry den uz davno neexistuje, ale jist ryby zvykem zustalo. Vanocejsou tedyprovetsinu Iidfsvatky lasley a mfru. V dcji nach marne zaznamenano, ze i v ruznych valkach bylo 0 vano cich zachovavano primCi'f. Rad
$
ku. Take zdobime stromley, kterc symbolizuji ulohu P. Jezi se ve svctc: Co plVni clovck na strome (zakazanc ovoce!) zkazil, to Vykupitel na drev~ (stromu) kfiZe zase napravil. Stav~nf be tIc mu je velmi stareho puvodu. Sv. Frantisek z Assisi, zakladatel rehole fran tiskanu, chtcl svym reholnim bralfim i ostatnim veffcim co nejnazorncji pfibliZit beilem skou udaIost. V roce 1223 postavil se svym pi'ftelem Veli tou v lese nedalcko Gracie v Italii jesle se slamou a senem a do nich polozil sosku JeziSka. K jeslim privedl skutecncho volka a oslilea a pred jcslemi zbudoval prosty oltar. a pulnoci Bo-Lillo narozeni za hlaholu zvonu okolnich kostelli slouzil na tom oltari knh msi svatou, pri klerc sv. Frantisek jako jahen predei tal vanoeni evangelium a mel promluvu pro reholni bratry a pro velke 7..astupy lidu, kteri se tam sdli se s\'ieemi v rukou. ad te doby se sii'ilo staveni betlemu a tento obycej prisel v 16. stoleti take Ic nam. Stavcni a zdobeni vanocnieh stromku se k nam dostalo ze severslcYch zemi asi v 18. stoletf. V Norsku a Svcdsku jiz davno pohane slavili v tuto dobu zimnf slunovrat - slavnost boha slun ce, pri niZ zapalovali smrk nebo jedli. Kdyz se stali ki'es(any, ponechali ten zvyk a zapalovali strom ley ke cti novorozencho JeziSe,pozdeji kraslili stromky ozdobami a rozsvc covali na nich svrek)'. PlVni vanocni stro mek u mis pry byl vystrojen v primatorslcem zamccku v 1'ra ze - Libni. Dcn prcd hlavnfm svatkem sc u nas naz}'Va ,,5tt':dry den". Ma nam pripominat stedrost a lasku Bo~f. Ten den je vyhrazen oslavam narozeni Pane v radi nacho V nasich domacnostech b)'Ya ozdobeny stromeeek, na nem svetla; nckde maji take as pon maly betlcm. Lide si navza navzajem davaji darley, hlavne tam, kde jsou deti. Nadcluje JezlSek. Nelcdo se tomu treba pousmcje. Ale pri hlubSfm za myslcnije to krclsna sku tecnost. Vsecko, strom ley, darley, radi ce, deti, prilezitost k praci, vza jemnou lasku - tovseeko marne ad Boha a JeziSekje BUh. Tedy JdfSek opravdu nadeluje. nadeluje. Koneene, kdyby se byl JezfSek nenaradil, fcldne vanoce by nebyly. V kostelich a v kres(anslcYeh
-:'::_ " , ,~i~\~: :' '. ,
.'" \.
, .: .,v; -..~~tt'\ .~)f~~/.::~~ "
Z-~"- !~ -;:~ . J~ - . '._ /_;;\·~W".~ " '..--~', ~J
~
....
~
vzpominam na pi'ekr as nou "pulnoeni" v nasem kostele pi'ed dvema lety, kdy jsme dekovali Bohu za svobodu a kdy jsme pocifovali, ze pati'fme k sobe, ze se marne mit na vzajem nidi a marne si poma hat. Aby se tak stalo a aby ta va nocni radost v nasich srdcich tr vala i po svatcich, to je take me letosni pi'ani yam vSem. P. Jaroslav Holub, dekan
Zaj imav3 beseda Na pozvani Obcanske demokraticke strany v Trhovych Svinech pfijel v fijnu na besedu s obcany mistopredseda vllidy Ceske repuhliky Dr_ ing. Jan Straskya mistopredse da Ceske narodni rady PbDr. Jifi Vlacb. H1avnimi tematy besedy, ktere se zucastnilo asi 180 obca nu, mel a hyt ekonomika a kup6nova privatizace. Pod dojmem schvaleneho lustracnfho zakona a karlovarskeho jednani predstavitelu obou republik s prezidentem V. Hav !em vsak otazl.:y obeanii smerovaly k temto problemiim. PhDr. Vlach odpovidal WaYne na otazky statopravniho usporadani a Dr. StrasIcy na ekononUcke kompetence s tim spojene. Oba shodne dokazali, ze Iustracni zakon neni v rozporu s zadnYmi mezinarodnfmi umluvami, ktere CSFR prijala. Byla skoda, ZC oba prcdstavitcle ODS museli odejct drive, proto ziistaly nezodpovezene nektere oUizky. RozlouCili se vsak slibem, ze to neni jejich posledni navSteva v Trhovych Svinech. Nakonec se dostalo i na kuponovou privatizaci, kterou vysvetlili ing. Wretzl a p. Matejka. Ke kup6nove privatizaci se chceme je~te vratit v samostatne besede. F. Valut
"
'---~----------~~---------~
2
,
Nazor ... KOUZELNIK SE SLOVY? NavStivil jsem onehdy zajimavou rei: nickou seanci jednoho z nejobHbenejsich soucasnych iluzionistii pana dr. Sllldka. Musim priznat, ze mne nadchl svym retor skym talcntem a sugcslivnim podanim svych slov (konec koncii mluvil v jednom kuse lri hodiny bych asi nesvedl). Tech slov bylo dost, ba rekl bych tolik, ze jejich mnoz stvi mi malcm zabranilo 0 nich premyslct. Malcm! Nicmene prekonal jsem davovou hypn6zu, vnimal i obsah a tak mne ted' napadaji riizne otazky, jako napiikJad: • Kdo bude tisknout penize, ktere nam p. Sladek v podstate sHbil pridal, aZ se stane prezidentcm? Pokud na tuto 6nnost bude pribiral brigadniky, rad se prihlasim mezi prvnimi, nebot' to bude zamestnani jiste do casne ve'lmi vynosne! • Kde vczme dobrak stal finance na ge nialni ekonomickou myslenku p. Sladka, ze on by mel kr51 uvery zacinajicich podni katelii (i'esenim pravdcpodobne otazka prvni)? UZ se ncmohu doi:kat, az si piiji:im
Civilizace
na nckolik vyjimck), nepo cetne (asi stotisicove) spra ldene armady marne opet po dlouhych lctech sanci rozhodovat 0 svych vecech skuleene sami. Mozna, ze bychom se meli snazil lelo sance vyuzil! Doufejme, ze uznikdonc bude muset nikdy malovat tyto nebo podobne kreslc ne a ne kdoty, here jsme prcvzali z casopisu Signal c.50/1968 a 9/1969
JiH Voskol'ec - Jan Werich Kdyi jeJte civilizace nebyla Vleidia ce/ym sirjm svetem idyla Lidi byli jen nahate opice Brontosaurus valcoval jim silnice V poledlle mu dali metrak preslicky A pak v jehu stinu hra/i ku/icky Brontosaurus irallidoop si hreil Kdyi dostal hlad, tak si l'zal a potom k1idnl spal. K obUu mel dalle K vUei'i zas je/ena Z palmy m el paraple Mliko z vemcw Nic nepocital Nebyly penize Mel to co si vzal Nebyla !aize A k tomu cQ.\u byla Flra Lidi byli nevillny Nebyla cenzura Neetli noviny. fak dosvldtfpredpotopnf neilezy Diluvium neznalo Iynalezy fednoho dne pfiSlo lidem za tCikf Choditlicit na mamuty jen pesky Vypsali soU/et no Iynalcz kola N eruIice co zla kolo 1)'l'0/ci Kaidy kolo chte/, dal za ne co mel Ten co kolo lymysle/ cim delle vice chtlL Davali mu skeble On crne! pterodajktyla e ma kola hnedie Zal'ramei byla Chlel nejmble tisic :.lonu A pet dinosaurU k tomu Vsechno Sf: mu zdello malo Kolo cim deil vice steilo. Koneene pak pfiJeI rIO to ie ehce za to kolo zlato Za kulary zas /allary Tak l'Zllikly penize Tak vmikl clodk bohary A prvni !aize Protoze zlato meli pouze Ti co mali kSeftol'Ot A ostami z nouze Lacli pracm'at. JUsto jeskynl ted' lidi maji dUm Vynalez kola " nali ab absurdllm Zapomneli, Ie kola pafF{ k VOll/1Il Vsude jsou koleeko a nikde TUZClln Koleeek ze zlata je Cim tltite vic fenie ta koldka lIZ neplatej nie. C;l'ilizace neni legrace To je moc koleeek a l'Ilbee iddnei prace. My ui nejsme lidi ":!y j:.me jenom par/aje Zathl); z neis nt:l'idf I' cem ta chyba je. Nikdo nevi tauf)' na to !eden I'oid Znlste zlato! Tamten po nem htizi bleilo Ten I'i kolik tam ten kladt' Stan volaj Zkrot'le mladi Ten to reSi CLllOU ra.!Ou Sieit breei nod prdzdllou kaSOL/ Kdo prej sern len /llei za lfi Slm'anijsou \';iehni brati'i! Neirod \'Olei Cheellle preici! TOI'amy se nevypldci V dolech se nefarei A v takOl'e siluaci Zami fanfeira i e priSe/ spasoll osn:y oscI Ui verime oslo!'i fen kdyi nas ten osd [-{lUCile oslol'£!
-fs-
(193-1)
v bance takovych 10 milionii, pricemf miij movit), i nemoviry majetek muze tento uver lcr51: castkou asi tak 35krat niZSi. JestliZe zkrachuji stat s radosti vyrovna bance zby tek, Biih ho oehranuj! Tedy stat, samo zl'ejme, • Kde vezmeme alespon stredne nadane poslancc (a De, ~e bych nekteryro soui:as n9m byl pHliS nakloncn) do n~ich par lamentu, jestlize jim p. Sladek bude davat plat nevyui:enych kopai:u? Oh, jak jedno ducha a nenaroi:na je ta prace poslanecka! Otazek by se asi n~lo vice. Budu vsak ohlcduplny k n~irn lcsiim. Zaverem mne vSak napada, odpus(le, jeste otazka tak if kajic globalni: Nemeli bychom se nad pH liSnYm pHvalem slov ad kohokoliv zaCit uz pomalu zamy~let?! Hledcinf nepiate! a jed noduche recepty jsou jiste lakave, ale ... F. Slipka Pozn.: Pan Sladek navStivil pocatkem mesice zMi.
n~e
meslo
Udalost roku Je 10 neuverilelne, ze v nascm soucasncm politic kern a zivotnim shonu, jsme taki'ka pozapomncli najcd- , nu velediilezilou udalost to hoto roku: zakoni:eni odsunu sovClskych vojsk z naScho uzcmi. Prolozc se blizi koncc ro ku, meli bychom si mozna 'pi'ipomenout, ze po odcho du leto nikym nczvane (az
--------------~~ ~
- No nordor I Jsem l ochr6n&n.
£) Q Q
. ~
.ji,
3
Pro
svatecnf
Josef Lada: Kroni k a me h o iivota
Kdyf napadl prvnisnm, rikali mlm starf, ze svatj Martin prijel na bilem koni. A my si hned vypo~etli, kdy prijde svaty MikulM. Mfvali jsme pred jeho pi'ichodem takovy pi'fjemny strach, balijsme se jeho metly i jeho chlupateho po~nika ~rta, ale zase jsme se tesili na darky, ktere nam nadelL NebY valo jich nikdy mnoho: par susenych hrusek a svestek, trochu cukrlat v barevnych papircfch a nekolik ~rvenych jablf~k - ale vldy jsme z tech darku mfvali ohromnou ra dost, protoze byly 00 svateho Mikulak UZ nekolik dnu pi'cd jeho pi'fchOOem povidal si muj tati nek se starym tovarysem Vili mem, ze tentokrat pi'ijdou do Hrusic Mikulasi az z Brna a ti pry jsou moe pi'fsni Povidali si to jako pro sebe, ale patfilo to mne, a ja, a~koliv jsem se tvai'il, jako Iedyf neslySim, dostal jsem z tech brnenskYch Miku[asu opravdu strach. A kone~ne priSeI ten tajemny verer, kdy Mikulas pi'ichazf a nadeluje. Nebyl bych vysel ven ani za zlate prasatko. SIYSeI jsem, jak tu a tam ve vsi vi'fskaji deti a kazdou chvili pi'ebehl nektery Ieluk kolem naseho baraku. "To ho asi honi ~ert, kluka nezbedneho", i'ikaval tatfnek svym spolupraeovnfkum u verpanku a vSichni toho kluka srdecne litovali: "Ubohej kluk! To uz ho rert jiste chytil a rna ho v pytli!" Ale zkuSeny otec jim tu radost hned zase vymlouval: "No - on rert tako vcho kluka hned do pekla neOOnese! Jen mu nekde za vetrem poi'adne napraska a napomene ho, aby byl hOOncjSf a poslouchallfp rddire!" Vtom zabouehal u nas Mi kulas metlou na okno a hned talee na dvei'e u svetnice. "UZ jsou tady - prokrylepana", vykfikl bratr a jo1 uz byl pod postell. Tam jsem slysel, jak rodi~e MikulMe vftajf a ptaji se, kde neehal ~erta. "Mam ho venku uvo1zam!ho u vasi hrusky - javornice. Jo1 vim, ze tu mate malo mfsta a ten ehlupa~ divo kej by yam tu mohl jeste neeo Jrozbftl.No - a mate vy wbee
nejake deti? Nikoho zde nevi dim, a mam s sebou pro ne plno vSelijakYeh do1rku!" "I marne, pane Mikulasi! Marne pi'ece jeste Josefa - po lez yen, kluku, svatj Mikulas ehce s tebou mluvit!" Mne se yen moe neehtelo, ale mel jsem straeh, aby se Mikulas nedo palil a nevnitil se pro rerta, tak jsem se radeji vysoural zpod postele doprosti'ed svetnice. "MOOlit", poru~iI svatj Miku las a ja hned posleehl. Klekl jsem na kolena a drmolil jcdnu modlitbu za druhou, pletl v straehu pate pi'es devate, ale MikulM byl pi'ece se mnou spo kojen. Pokynul mi, abych pre stal, a jcSte se zeptal rOOi~u, zdali se ve skole dobre u~fm a take doma i'adne posloueham. Kdyf slySeI 00 rOOi~u, ze to se mnou jeste ujde, vytahl z koSi ku velkY papirovy sarek s darky apodal mi ho. Radostnc jsem mu podekoval, a sotva OOeSeI, hned jsem obsah sa~ku vysypal na seveovskou trinozku. Jcmi ne, to bylo dobrych vccf! Dal jsem se radosti do tance po jed nc noze a potom jsem se s ehu ti pustil do tech nadelcnych dob rot. A vde~ne jsem pi'itom vzpominal na hodneho Miku laSe - a~leoli chvilemi se mi zda 10, ze mi jeho hlas byl hOOne
povedomy a ze byl nejak podo ben naU sousedce, tete Skfivankove! ~ude jinde nadelujf Miku lMi detem a snad jenom u mis se pi'ihOOilo, ze Mikulas nadelil zase Mikulci§i. Tesar Pecka pozapomnel jednou pozadat nekoho ve vsi, aby Sel k nim delat Mileulase, a tak se musil spokojit v posledni chvfli jen sousedovic Fran tikem. Frantikovi bylo sice te prve ctrnact let, ale na to starf byl uz hodny klacan. S radostf slfbil, ze bude delat MikulaSe, a hned shanel koudel na vousy, papir na repici a nejakou hul na berlu . Byl ostatne hrdy, ze pu jde delat MikulaSe jako vel-kY mu:lskY. Pi'istrojil se kr
4
~.~G' h~ ,j~' ~'-- . ~
,
C;__.~' , • ,.
-
'> ' tft
.~:~:., ;,'J ;,[.to,. ,V
~
' ~'''Jo~''
~
-. " ./
•.,:.:.
i:"
~ ,,~~' .~~~
~:~. ~:-
.)~:..
I
'~~?.-;~
' t -2,'
, :. ·'~~:l~I . ' ~,.J~?~:
:
.. J 1~"':'~ '-~ . -
. "---".
~:: .
pustil z ruky kosirek i metlu. Otevrcl usta dokoi'an a vyje venc hlcdel na zjeveni, ktere se nenadale pi'ed nim objevilo. Uprosti'ed vody na kameni stal velikY Mikulo1S, ozareny svet lem z Peckova baraku. Stal tam jako socha a dfval se vazne na Frantika. A popleteny Frantik zapomnci na vsecku svou nedavnou dustojnost, klckl na kolena a bez vyzvani se hned za~al modli!. VelileanskY Miku las se smaI, div nespadl do poto ka. "No, moc dobre to umiS kolego," promluvil kone~nc na Frantika. "Nastav si tcn kosi cek!" Frantik opravdu nastavil, a tak se snad poprve, eo svct svetem stoji, stalo, ze take jed nou nadelil Mikulas Mikulasi.
chvile odd e chu
Mi r oslav H or nic e k: Chv al a prav e chvile
Nektere udalosti nastanou v prave chvili. Nemusi to byt vclkc udalosti, ale prava chvile jim doda vahy a ryznamu. Utini je velk)'mi a nczapomenutclnymi. Isou v(\t~i udalosti, a pi'ece projdou bez po~imnutf, protole si nenasly svou pravou chvili. Ukvapen(\ nastaly pi'edtasne, promaruily svuj potencialni rozmer a my jc zapomfname velmi brzy jako male a bezvyznamne. V mnoha domacnostech jil vybuchla kamna. Ie to zalezitost bamllni, ale i tady jsou rozdily. Vybuch muie tJYt slaby a snadno Iikvidovatelny, ale mule taky dojit a dochazf k vybuchum, ktere zmeni barvu stropu, rozestavenf nabytku a cosi v nervovc soustave vsech pi'ftomnych. A take tady je rozhodujfcf chvilc. Pravy vybuch si potka, nenastane kdykoli a jen tak. NejvhodnejM chvili si vybral jeden vybuch v narem byte asi pted deseti lety. Byl Stedry den, chylilo sc k verei'i a byla to ona chvile, kdy hospodyne je hotova s pi'fpravou verei'e i s lipravou sveho zevn(\jsku a kdy je orekavan pi'fchod pozvanych hostu. Ie to ona kraticka chvfle, kdy v~echen kvap ustal, kdy prosti'eny stul svitf jako souhvezdi, dite nalcha, aby nadflka byla pi'ed verei'f, a lena pray!: "Ui by tu mohli byt." Chvilc vzdalenych rolnirek, pada jicich vlotek a dusevniho pianissima. Tehdy nastal onen vybuch. Nevfm, kde sam v salle vzal tolik trpelivosti a kazne, le vyekal az do tcto chvfle. Byl to silny vybuch a pi'ipravil se na svuj zasah dokonale. Rekl bych dokoncc, le to bylo nekolik vybuchu, ktere salidarne poekaly jedcn na druhy, a nastaly pak spoletne - pi'esne vc chvfli, kdy pi'ichazej! hostc • jak se dalo zpCtn(\ propotitat - vystupovali jiz po schodcch. Ozvala se rana. Bydleli jsme tehdy v nejvy~~im pati'e a ja jscm sc zprvu domnival, lc spadla sti'ccha. Nevim, jak mne .ohlc napadlo, ale vScchno bylo pi'f1is rychlc a nezbjvalo Casu uvazovati o dalsich mo'-nostcch. Bezel jsem tcdy do jfdclny, protote jsem jdte nikdy nevidcl sti'cchu spadnuvM do bytu, ale v jidelne byla vanicc a ve vanici moje zena, ztraccna a t
drozdum. K ranu jil sazf ponekud ubylo, ale protoze zvyk si jii odcl svou zelcznou kosili, vstavali haste od stolu a sahali do kamen, aby si trochou eerstvjch saZ! vylepsili cliu( ovoce, konaku neOO drSt'kove polcvky. Nektere saze dopadly k zemi az na Mlad'atka. Poslcdni pokud vim, sestnacteho dubna dopoledne. Vypravel j sem kdysi tuto pi'ihodu ueitelce sveho syna Vci'c Ryskovc, chtcje ji rozveselit, coz - jako utitclka mcho syna poti'ebovala, alc ana mi i'ekla, ze to nic nenf, a poslouzila mi jinou udalostf, rovnez peknou. Take to bylo vpodvcrer Stedrcho dne, col sarno ul svedei 0 tom, ie udalost by byla dumyslna a rafinovana, take tady to byla ona chvOc, kdy vkchno je nachystano a eloveku zbjvajf dva ti'i prostinke ukony, jako je urovmlni ubrousku na prosti'enem stoic ci sejmutf kompotu z nejvyMf police ve spiZi. Ano, byla to sklenice se zavafcnymi svestkami, po cern v tcto chvili vztahla ruce, kdyi zjistila, zc na teto sklenici stoji kameninova nadoba s husim sadlem. Bylo tcdy nutno nejprve vzft onu nadobu, coz ucinila ve vyponu obounoz oOOurut, protoze nadoba byla opati'ena dvema uchy. V tomto postoji se nadoba v jejfch rukou pomalu zvratila a ona, neschopna lidivu, uleku ani liniku, si potala husf sadlo ifli na hlavu. Ie to vzacna situace. Cosi v clovcku to vf, cosi moudi'ejSf rozumu a silnejSfvule; a 7.abranf
' ;" ~ oJ
. .
Byla to ovscm vanice - i'ekncme to hncd • negativnL Byla to dosud ncvyvolana a silne pi'ecxponovana vanice na fotografickc dcscc, ccrna vanice snu a horceky, bylo to, jako by do hCjna vran vjcl mlklad'ak a rozmetal je do v~ech stran a nejvice vzhuru . Bylo to svym zpusobem knisnc, ale ncmelo vjznam upozor . novat v tuto chvfli mou lcnu na cstetickou stranku celeho vyjevu. Vyvaroval jscm se toho a snalil jsem se pouze vysvetlit, ze jsou na svete nchody - jako trcba tato . za ktcre ja nemohu, coz ona jaksi Ivrdila. Dncs vfm, Ie jsem pochybil. Mel jscm i tuto vec vzit na scbc, protoze v takovc situaci logika i pravo berou zasvc a elovek je vinen - i'e'kl bych - smahcm . Alc to jii vstupovali hoste, ponckud pohodeni, le ja elovck pokrokovy, jsem si pro dnesnivceer najal ccrnosku. Sazc padaly deile. Neda sc i'ici: padaly. Snehova vlocka pada, peri rozmetanych vran pada, zrnko prachu pada, vsechno, co rna sebcmcnSf vahu, pada, ale saze ne. Jako by vedcly, zc jsou ve vzduchu vanoce, chtcly v nem byt i ony. Pohybovaly se, to ano. Alc nikoli smcrem dolu. Pohupovaly sc scm a lam, z rozkoSe kolebanf, jako dvojicc v taneenim sale, krouiily, mijely sc, treely, stoupaly, pluly, ale nepadaly. Pokusil jscm sc popohnat je k podlaze knihou, ale jen jsem je tim - na rozdn od sve teny - rozveselil. lIoste se posadili, my uz posazcni byli. Ncjvice v oblieejich. Na oblirej me zeny, pi'estoic je plosne menSi, dopadlo dvakrat tolik sazL Ncdivim sc jim. Takc dam pi'cdnost zidli mensi, ale puvabnejsi. Poslcze jsmc se pokouscli 0 celc veci zertovat, alc jaksi to ndio. Take se vetralo, Cfmz sazi - ncvim odkud - pi'ibylo. Mcli jsme rybi poIcvku s ecrnym drobenim, smazencho kapra se strouhanymi briketami, rernobile vino a mouenlky podobne
:
c ' ·· ,;' " ~
\ .
..
, .
'
5
. . ':
Pro Karel Capek: 0
svatecni
TE STATOTVORNOSTI
Pfatele, padla na mne velika hana: jsem pry statotvorny. Rfkajf to 0 mne mladi; Sffi to 0 mne, kde kdo si v nasem narode osobuje monopol na var, <:in, tvorbu, kvou frontu a jim! toho druhu mizviska. Mohl byeh delat hloupeho a tvafit se, ze to slovo beru doslovne. Nacez byeh se mohl hlasite divit tomu, ze se ode mne zada, abyeh snad pomahal rozvraeet a bofit tento stat. Nuze, aby nebylo mnoho feci 0 slova, konstatuji pfedem, ze te pfezdivee tak nerozumim. Je to siee velmi nepfesny termfn, ale ehee se jim fici asi to, ze ja a jini pod zaminkou, ze slouzime statu, slouzime v pohodlne spokojenosti stavajfcimu poli tiekcmu a soeialnimu fadu a tim jaksi klademe odpor pfestavbe dndni kapitalistieke spolecnosti. Doufam, ze to tak je mineno; ti druzi by to fekli asi ostfeji, ale nac byeh jim jdte pomahal. Nechme zatim stranou ten fad socialni; jeste na nej dojde. Postujme chvilku v zadumani nad stavajfcim fadem politick)'m. VZ jednou jsem se vefejne pfiznal k jedne sve slabosti; ze pro same stromy nevidfm les; upffmne feceno, povazuji dokonce vnimani stromu za stanovisko dosti opravnene. Rekne -Ii se politick)' f{'d, vidfm lidi, ktefi jej provozujf ze femesla nebo z vasne, vidim parlament, ufady, volby, strany, vefejne minenf, tisk, vladu, politicke mravy a zvyky, zknitka, co tak tvoH konkretnf obsah toho abstraktnfho ramce, kteremu se ffka politick)' fad. Buh vf, pfi tomto pohledu se najde velmi malo urcitych pohnutek k pohodlne spokojenosti; bylo by tfeba zriacne tuposti nebo cynismu, aby clovek chtel odda ne slouzit tomuto stavu veci. Zmita -Ii mnou neco, je to pfedevsfm nespokojenost, po te strance bych si, trvam, nezadal mnoho s panem Zdenkem Nejedlym nebo s panem Zdenkem Smetackem - ovsem predmety nasi nespokojcnosti by se asi v nekolika ohledech nekryly. Mluvme tedy 0 tom, jak se nas fad jevi v politick)'ch mravech a zvycich; neklamu - Ii se, jsou praspatne. Podivejme se na parlament, na noviny, na vefejne mineni, na prumerneho obcana. Je to palciva hanba, ze narod tak schopny a vzdelany si nevytvofil leps! politick)' zivot. Jen racte den za dnem venovat drobet pozornosti tomu seveleni listu a jazyku, frazi, pomluv, polopravd, injurii, IZf, zavisti, demagogie.
podezirani a podrazdenosti; to je jaksi obecna atmosfera, v nfz zijeme. K tomu si pfipojte, co nejmohutneji hybe temi, kdo provozuji politiku nad nami obcany; je to vzajemna neduvera, neloajalita, nesoucinnost, slepe partijnf sobectvi, osobnf komplicita nebo osobnf vzteky, nezajem 0 vetsf koncepce, neschopnost k vetSim resenim, neochota vzit na sebe odpovednost. Politicke pfftmf. Muzete ffci, Ze generalizuji; ale neffkejte, ze pfepfnam. Vim, ze se vyskytujf v politice vetSf idealiste a lepsi lide; bohuzel take vim, ze prave proto byvajf zpravidla tragicky izolovani. A z tohoto ziveho, lidskeho, osobnlho materialu je udelan nas politick)' fad. Kazdy politick)' fad je delan z lidf. Demokracie nenf udelana z lidsk)'ch pray, nybrz z lidi a jejich pusobenf. Diktatura je del ana z muzu a
Mysienky ne z poroucenf. Komunismus je vec lidf a ne vec forsriftu. Vybudujte kterykoJi fad; z polovicatych, neloajalnich, nestatecnych, malych lidf to budc nedostatecny a chaotick)' fad. V malodusnem, poli ticky malichernem narode sebelepsf politick)' system bude maly, zvrtaceny a neucinny. Neffkam tim, ze je lhostejno, ktery fad a system pro nas volit. Chci jenom ffci, ze jste-li vubec pro nejak)' fad, nesmf yam byti lhostejno, jaka politicka duse se vychovava v tomto narode. Mate namnoze plna usta toho, ze jste pro lepsf budoucnost, pro n0vY a luzncjsi fad sveta; ale kde, u vSech vSudy, zustavate, kdyz den za dnem jde v ncjakem ohledu 0 lcpsf dncSek? Kdyz se ria vahaeh dndka rozhoduje mezi lepsfm a horsfm, etf a
. . .
I.4tCln •..fr ",liotIlt. PNlI. IlAhn' a- tQnl.t. rtw~ IA'~ N~' . .
6
flVr MINI_..... .. fro."..(••:. ,:
.
chvfle oddechu
ocekavanf, byt' ne neomezene. Nevybral jste si tuto vfru proto, ze se yam naruzive ribf, nybrZ proto, ze je dobra nebo aspon lepsf nei ty druhe. Nejdete se svou stranou proto, ze bez vyhrad pffsahate na jejf pravdu a dokonalost, nybrZ proto, ze je dobra nebo aspon lepsf nei ty druhe. Nejdete se svou stranou proto, ze bez vyhrad pffsahate na jejf pravdu a dokonalost, nybrZ proto, ze jf duverujete, ze muze mft a bude mit vic a vfce te pravdy a dokonalosti. Ve vaznych konfliktech zivota nenf neutrality. Byt pro stavajicf rad - jak si to vlastne predstavu jete? Stavajfcf rad je boj, kdo by byl pro pouhe trvanL boje? Kdo je takovy blazen, aby se ujfmal rvacky, v nii jsme? Nikdo napravo ani nalevo neni pro stavajfcf rad, leda ti, kdo s nfm delajf politickJ kSeft, jinak kazdemu jde 0 vftezstvf jeho strany. Nebo, rckneme, jde 0 vftezstvf velke veci. Ale nebude zadneho vitez stvf velke veci, bude - Ii to vitezstvi malodusnych a neukaznenych lidf. Pamatujte na to, jaci lide, jake duSevnf stavy, jaka mefftka, jake nahledy se lfhnou v nasf politicke a moralni atmosfere. Nemohu si pomo ci, nenf to s nami dobre, pres vsechno mlaceni hubou a vsechny radikalismy jsme narod ochablych idealu a mdleho nadsenf. Vefim, ze vychova k cestnosti je vychovou k boji, veffm, ze vyhrajf ti, na jejichz strane nude mene foru, heslovitosti, prorokovani a gene ralizace a vice pocestneho zajmu 0 celou a nezknl cenou skutecnost, mene dogmat a vic hledanf pravdy, min slov a vice aktivismu. Ze pravdu majf ti, kdo neeekaji na budoucf rad, ale koukajf, co kloudneho se da udelat dnes. Pozn. red.: Toto zamySlenf Karla Capka vyslo v c.5 Pfftomnosti dne 3. unora 1932. 1ak zajfmava je sou vislost s dndkcm!
bezcctfm, pravdou a Izf? Co n
k dnesku
I'
• • •
dftete, nebudu se starat 0 vesmir, nybrZ pobezfm se podfvat, zda se rvoucfmu harantovi nic nestalo, nebo pujdu aspon mu otfft nos. Pro vas lecktery plac veei, lecktera bolest lidi patff temer harmonicky do vaseho zasadnfho nazoru, ze tento stay sveta je pro kocku; to ve vas vyradi to prvnf a prirozenou reakci, to instinktivnf trhanf obycejnych muzu a zen rozhod nout se pro osobnf ucast ad pfipadu k pfipadu. Od pffpadu k pffpadu: pratele, to ovsem je neco, co Cloveka strasne kompromituje. Postupuje - Ii od pffpadu k pffpadu, shleda, ze nekdy je pravda na te, ale v nekterych pffpadech na one strane, ze nizkost, kfivda, lei, cynismus nesetrvavaji vzdycky v jednom tabore, ze lide byvaji horsi nei jejich programy, nebo naopak. Vida ho, relativistu, vida ho, chlapa bez zasad! Vcera souhlasil s Fabianem a dnes se zastava Sebastiana, hele, clovek, jenz nema viry ani programu! - Tu bych chtel rici, ze uz sarna vira ve fakta je zatracena a velmi piisna vfra, ale to je meta fyzika. Povfm yam neco lepsfho, ze ani putovanf od pffpadu k pffpadu neni Ihostejno pro vfru. Najdete, ze prece jenom - i po smiSenych zkusenostech - vfc pravdy, vic dobreho, vic lidskych hodnot, vic moznostf je na te strane nei na one, ze tady a ne tam je misto pro vasi duveru, by! ne slepou, a pro vase
, v.'-r~~
7
vAr
l.l'..;Xy ~ let"-.,,,, IIUII'I, T.... 7r
Pro
· .. Ani legendarni vanoce nczustavaji beze zmeny. zm sice dale vanoeni stromky, cc kaji se darky, ale mizi u~ jeslic ky, kterc drive byvaly nczbytnym doprovodem va nocnich svatku. Jeslieky s malym JeziSkem musely bYt drive 0 vanocfch v kazdc domacnosti, i kdy1 jsmc je museli, vysti'ihane z papiru, zapichat jen do mechu za okny. Maly J eziSek, lezfci ve chleve na slami'; vedle volka a oslika, nad chlevem zaricf beticmska hvez da. I () byl symbol starych vanoc. Prot! Mel pripomfnat pracu jfcim a bednym, ze chudi patff do chleva . Kdyz se mohl ve chleve narodit a bydlet Jd~ek, proc byste tam nemohli bydlet vy? Proc by se tam nemohly
radit vase deti? Tak mluvili k chudym a pracujicim bohaH a mocnf. Proto take v dobe kapi talistickeho panstvi, kdy bohatf vladli a chudi se dreli, pracujici namnoze vc chlevech bydlcli a jejich deti se tam rodily. Doby se ale zmenily. Nastaly mnohC prevraty. JeZ~ek vyrosti, zesta ral, narostly mu vousy a sl
PROSINEC
do Noveho roku, kteIj lenknite pripadal na 2. ledna . Dvanact svatecnich dnu, 10 by! symbol pi'istich dvanacli mesicu. 2l. prosince sc vital !eden, 22. unor, 23. brezen, 24. se pak konala slavnosl nejradostnejsi, vital se d uben, mesic jara, cas opel rozkve tajiciho zivota. Ano, StedIj den nasich davnych predku, to byla oslava jara, symbolu stedre pi'i rody. Svatkum zimniho slunovratu se tehdy i'ikalo "cas 0 "dvanacti nocich" - dvanactnoee" - pozdeji ,,0 dvanocich" - nakonec ,,0 vano dch" - Vanoce (dus)!
Mesic nejdelsich nod a nej kn\snejsich dnu. Mesic, kdy do spell jsou nejstedrejsi a mall maji nejhezi'i sny. Mesic nejknisnejsich svatku v roce -vanoc, casu pohody, klidu a miru. Necht' i letosni vano ce jsou takove. Vi me vSak viibec, co slovo "vanoce" znamena? Ten pojem zije v nasi reci uz od casu pohans!..-ych a pres svou libo zvucnost je ale vlastne zkomoleni nou. Davni predkove oslavovali v Iychz dnech, kdy my zdobime strom!..)" svalky slunovratu. Trvaly celych 12 dnu a noel. Od 21. pro since, dne zimniho slunovralu, aZ
hvezdy hlasajf radostne, ze va~i tatfnkove a maminky splnili na svych pracovistich ukoly ctvr teho roku prvni Gottwaldovy petiletky.
svatecni
GABRIELA FELEN DO vA, zakyne 6.D z trho vosvinenske zak/adni skoly nam napsa/a, prot ma rada Stedryden.
Jeji syo/u,zatka DANA VALESOVA pfida/a obra zek.
•
" ""
"
8
...,
~~'
chvile oddechu. ~~~~ Jiff Suchy: Knizka aneb co mne jen tak napadlo- MEDITACE VE VANE diskuse. Kdybyeh si u nas vyScl treba na Ziutou plovamu a zkusil lam prcdcftat vc~e, bud' by me nekdo polil studenou vodou, anebo by me kamaradi v nestrdenem okamziku stahli behem reeitaee trenYTk-y zkratka neni na to dneska doba. A co kdybych se rozhovonl 0 soukromych antiek-yeh hiznieh, jak jc zname z nekterye'h historiekYeh filmu! Mramorova sloupofadi, l'YPfi!ie, otroci s vonnYmi mastmi, hudei, tanecniee s tamburinkama, jizni ovoee a ve vode Ursula Andress ... Kdybyeh tam byl, tezko bystc me dostali z vody, prate Ie. KdyZ pak clovek vidi stredovekY drevoryt a na nem Iidi, nalozenyv kadich, prkenna podlaha, brezory metly, otylc cia my a v rohu pcjsek jak honi blcehy. i'ikam si, kam to lidstvo spclo. Ale to sc jeSte aspon koupali! Kdybyehom pakracovali dal, dosli bye hom k dobe galantni, k rakoku, kdy slovo hygiena bylo spise nadavka. Lidstvo se rozhodlo nahradit vodu pudrem a mejdlo vonavkou a tu si l'ikavam, ze byeh vubec netouzil pa tom, mit znamost s puvabnou slecnou v krinoline z niz by pri kazdem prudsim pohyb~ pad ala omitka. Jscm clovek dndnf doby, lituju, zc se ncmuzu razhanet s Ursulou Andrcss v mramorovem bazcnu. ale jsem nakonee nld, ze si muzu dat tcplou sprehu. ancbo ze vlczu do vany a jcn pro pateseni si mcdituju..
Je 31. prosinee: Sent se zaNmi uz po obede a Sera nutlva mis, hloubave lidi, k mcditovani. Napustil jsem si vanu, protoze v te se mi premita nejlepc, a sera se Silvestrcm uz dokonalo ostatni. Prvni tema, ktcre se mi ujalo v hlave, byla koupel. Ten zvlastni ukon, ktery nas zbavujc praehu vkdniho dne, pusabi nam poeit blazene vlacnosti a nie za to ncehec. Historiek), vzato, nase mySleni nad koupeli by mohlo zaNt v praveku, ponevadz tcnkrate se nejspise ponejprv zrod il v tom ne zrovna nadmemem mozku yrimitivniho cloveka mipad vlizt si do vody. Jestli se zrodil z horka nebo ze zvedavosti anebo z nahody, tezko uz dncska i'iei. Ale dovedu si doecla prcdstavit, jak muj prapraprcdek (moe sc nesmejtc, vas taky) vstupuje opatme do vody ... , jak jc z toho odv
~'-
Nase kfizovka VODOROVNE: A. Milovnlk volne pffrody. - B. PlVnf slovo latinske modlitby, ocean. - C. 1. ~ast tajenky, padova otazka. - D. Sioni zub, druh obili, citoslovce sy~enf, symetnlla. - E. Jugoslavsky ostrov, povel pro psa, ~ast nohy, puda. - F. Vi'eni, 2. Mst tajenky. - G. Soudce, spanelske ~enske jmeno. - Mezinarodni smlouvy. SVISLE: 1. Inicialy spisovatele K1ostermanna. - 2. eiva. - 3. SeverskY ptak. - 4. BalVa na vajf~ka, Mst tela. - 5. Lu~nf parost, dravy ptak. - 6. Uzel, byvala zkr. armadnfch celku. - 7. Staroeeske mu~ke jmeno, maly pes. - 8. Sila, aksa mit. - 9. Spar, zdi. - 10. PijlkkY vyraz, zn. ~istfdho prosti'edku. - 11. Davka leku. - 12. Sioven ska ~fslovka. - 13. Chemicka zn. americia.
1 2 3 4 5 6 7 8 910111213
a
b c
d e
f
9
h
9
Ladislav Stehlik
V1astovicka
Cosejenorn naSvitoffrn, uletla jsern ~iryrn rnoffrn. K domovu rna laska chvata, pod stfechou rnarn hnfzdo z blata.
V nern se hfeji, v nem si peji, ze je u nas nejkrasneji.
Trhovosvinensti kamenozrouti I kamen place Hominy na zemskem povrchu neustalym zmenam, kte re vedou af k pozdejsimu celko vemu rozpadu. Vznikaji tak tvary, ktere se lisi svymi vlastnostmi od puvodni nezvetrale hominy. Tyto zmenyve volne pnrode unikaji na si pozornosti, avSak pi'i prochazce na5im mestem se take s nimi setka vame na kazdem kroku . Mufeme videt padajid omitku, rozpadajid se kamenne kvad ry na his to ricrych budovach (stare mesto), narusene sochy a dlafba na na mesti, betonove des"}, chodniku v Budovatelske ulici. Pro/! dochazi k temto zmenam? Hlavnimi ~initeli rozpadu homin jsou tepelne zmeny, ucinky mrazu, kIystalizace solf v roztocich . Hor niny se skladaji z mensich nebo v!tsich zmi~ek a krystalku, ktere nestejne pnjimaji teplo a nestejn! se roztahuji. V h'Jminach tak vzni kaji rUzmi napeti, ktwi jsou pn~i nou vzniku d robnych pukJinek, do kterych se dostava atmosfericka voda, ktera se vlivem mrazu meni v led. ProtoZe led zvetsuje sviij ob jem asi 09 %, vLnika tlak na steny pukJin. Stalym zamrzanim a roz mrzanim se pukJiny rozSiiuji, af se homina rozpadne (okoli Hradku, vyvetrale rychozy skalnich sten po del TrhovosvinenskCho potoka smerem na Prelat). Tomuto roz padu nejvice podlehaji hominy podh~haji
dobny jev pozorujeme u odpa dajici omitky nedostatei'ne izolovanych zdi a sten. Dalsim nemene dulefitYm fak toremje chemickezvetravani - oxi dace. Vzdusny kyslik a kyslik rozpusteny ve vade oxiduje nek tere mineraly, napr. pyrit a mar kazit (jsou zname jako koi'ii'i zlato) a oxidy feleza - limonit. Tomuto zvetrivani nkame "]'love zvetni vanf. Puvodne svetly kamen do stava hnedy az rezary odstin, nebo se na nem vytvan rezave prouz"}' " kamen plal'e" (pozorujeme na soklovem kameni u svych za hnidek). Takjako se leci nemocny clovek, tak i kamen muzeme lei'it ana vratit mu alespon ~astecne pu vodni vzhled. Existuje mnoho zpusobu,jak pomoci, ale fAdny ne ni nejucinnejst. Sochy, kamenivo, keramicke vyrobky jsou nejdnve vysuseny horkym vzduchem a potom ve vakuove tlakove komoi'e napusteny tekutYm akrylem , ktery kdyl ztuhne, spoji zmil'ka porezni hominy natrvalo. Ale tato metoda je financne velmi naroi'na a ry sledky nejsou dlouhodobe ove reny. U dalsiho zpusobu pomuze chemie. Po radnem ol'isteni povr chu kamene se konzervace provede penatracnim naterem SILGEL 1MB - 20 a zavere~ny posti'ik SILGEL - N. Protoze se
p6rovite, jako je opuka, piskovec, travertin nebo vapenec, nejmene pak zuly, diority, granodiority, zvlaste pak lestene. Posledne jme novane jsou typic.ke pro naSi ob last. Vyskytuji se \' okoli obd Besednice, Dobrkovska Lhotka; Kamena, O lesnice, Rejta. Na stenach budov, vyklendch a dlafbach nas upoutaji sedobilc po vlaky a pras"}, soli (pozorujeme na stacli zastavbe). V!tsinou se jedni1 o kamencc, sadrovec, hallit (ku chyilskA sOl) a horel'nary siran epsomit. Se solenim silnic a chod niku , nadmemym hnojenim poli se dostavaji dopovrchorych a pod zemnich vod chloridy, dusil'nany, sirany, fosforecnany a pi'ipocteme - Ii kysele deste, dochazi k zaji mavemu jevu. Slane roztoky vzli naji k povrchu poreznimi hominami, kde se odpaiuji. Pi'i kolisani vlhkosti dochazi k roz pust!ni a zpetne krystalizaci soli. Tento cykJus se b~b em roku neko likrat opakuje. Vznikajid krystal"}' kamencu, vapencu, sadrovcu od sebe odtial'uji jednotiiva zma ne rostU . VytVlin tak puklinky, ktere se postupne zvcLSuji af se kamen rozpadne . Krystalizai'ni sila si s ni ~im nezada se silou mrznoud vo dy. Protok je soli male mnoz.stvl, uplatm se zpol'atku jejich de struki'ni u~inek na kameni toliko v podobe drolivosti a supinek. Ob
IO
Sraz letosnfch sedestitniku rocnik 1931, ktei'f si na "Kratochvili" zavzpominali na krdsy proiiteho mlddi v nasem mlste.
jed mi 0 nedostatkory material, ja ko nahradu Ize pouiit na hydro fobni ocnranu posti'ik SILIFOB. Znai'ne poskozeny kamen Ize lake nahradit jinym, ale uz obtizne se ziskavaji udaje 0 jeho pUvodu. Provadet natery pnrodniho ka mene jaI..J'mikoliv barvami je vice jak nevhodne (pozorujeme na mil nidch u SOUZ, Trajerova mlyoa, Di'evai's"1ch zavodu). Barva ucpe pory, kamen nemuze " dychat " a vlhkost uvnitf kamene zpusobi, ze se narusi povrch kamene a dalsi poskozovani pokracuje. Dr. Vaclav Pavlicek
,
I
Konec roku na zahrade
Ned koncem roku se kaZdy zahnidkM zamyslfnad tfm, co stacil nebo nestacil u d~ lat pro zdarne prezimovanf sve zahradky. Zlkladnf pffpravou na zimu je zasobenf pudy vodou. Zpravidla nenr nebezpecf z mrazu, ale z nedostatku vlahy v pude. Jestlize je vody v pude nedostatek, je rostlina znieena jiz pri nekolika malo stupnfeh mrazu i kdyf za normalniho stavu vydrZf i 30°C pod nulou. Proto vyuzijeme vseehny moznosti, jak rosllinam vlahu jestc pred vetsfmi lednovymi mrazy dodat. Zavlazovat rostl iny v dobe mrazu jii nenf vhodne. Letosnf letnf a podzimnf nedostatek vblhy rna za nasledek, ze listy ovoenych stromu jclte visi na stromech, ae v minulych byla jii zahrada dokonale shrabana, listy prosypane vc'ipoem a zeminou zkompostovany. Neshrabane Iistf rna za nasledek sfi'eni virovyeh a hou bovych chorob jako je padlf jablonove a hlavne strupovitost, ktera postihuje vet~in u odriid jablek. Nekterc z teehto odrud jii bez Qsetrenf chemickYmi prostredky nelze pestovat. Jsou to Mac Intosch, Lobo - Spencer, Idared, ale i Fantazie a i'ada dalsfeh. Pestitel ma dYe mozoosli. Bud' pouzft ch miclcYch postriku, ale to pachc'i velke skody na zivotnfm prostredi i na svcm zdravf, vynalozf znaenou Mstku penh za nakup chemickYch postriku, ztracf mnoho Casu a energie pri aplikaci, nebo rna moznost vybral si takove odruay, ktert vykazujf odolnost (rezistenei) jiz svym geneliek.Ym zakJadem. Byly vysleehteny velmi 'kvalitni odrudy odolne proti slropovitosti, s kterymi marne jiz zde nekolikalete zkuScnosti. Z letnich odrud jsou to Mio a Prima, z podzimnich Welthy red a Karola, ze zimnfeh Auralia, Blahova oranzova reneta, Florina, Melodie, Melrose, Rubfn a Liberty, ze starsieh odrM Ontario a Zvonkovc. Z tolerantnich, ktere strupovitost Msteene dostanou, ale presto zde pravidelne plodf je Sampion, Lord Lambourne a Jonatan. Prerou bovanf stromu da jiste praei navie, ale vyslcdek stajr za to. Prave nynl, v obdobf kolem vanoc je vhodoa doba pro odcbfranf rau bu ze stromu. Rouby musfb9t zdrave sdobre vyvinul9mi oeky, svezf, (isle, proste vScch skudcu, rovne. Uchovavame jc bud' v igelitovem saeku v mfrnem vlhku, bez nebezpeef balcterialni nebo boubove nakazy. Mohou prezimovat i ve vlhkcm p(o)ku ve sklepe. anebo vcnku v zemine 7.a severnf stranou boudy. Pozor, rauby lresnf a visnf se odebfraji jii kalem 15. Iistopadu a 10 z loho duvodu, zc tyto dru by ovocnyeh dfevin majl dormanci, Lj. bJubokY spanek mnohem dr ive nefjadroviny a kolem vanoc jsou jii Opel piny mily. Po ui'iznmf proste zasychajf a s nimi se jii rou bovat neda. To je pro mnohe ta zahada, proc se rou by ll'clof a viSnr spatne, s ncbo vubec neujimajr. Preji vScm etenariim pekne profilf svatku vanocnfch, do Nove ho raku hodne zdaru ve Vakm konanf. B. Zacha1
Spolecenska kronika NAROZENf
Martin Pour - 4. 8. - SfdIiSte 749 Aneta Bendova - 21. 9. - Svata Trojice 553 Lenka VaniSova - 23. 9. - Nove mesto 178 Renata Tomaskova - 25.9. - U stadionu 817 Zuzana Novaekova - 25. 9. - CiZkrajfce 45 Petra Michcilkova - 14. 10. - Budovatelska 913 Miloslav Marek - 17. 10. - Slune~na 921 OSMDESATNfcl
Anna Halaekova, Budovatelska 913 - 13. 1. 1912 Marie Hcidingerova, Branka 593 - 26. 1. 1912 Ruzena LOjdoltova, Ruzova 336 - 14.2. 1912 DEVADESATNICE
E milie Pexova, Sldli~te 685 - 4. 1. 1902
Moudni s lova ROLLAND:
Ne] horsfchorobou, kterou
svet trpf.
neni sila zlych, ale slabost
do brych"
CHESTERFIELD:
"Bud' moudrejsf nef ostatnf,
ale nei'rkej jim to"
K. CAPEK:
"Kritizovat . to je usvedcit
autora,
ze to nedela tak, jak bych to
POPE:
"Clovek byv<1 tak sebevedomy, delal ja,
Jak. je omezcno jcho chapanf" kdybyeh to dovcdl"
Te n to snlmek j e dnes j ii historil. Budova byva/ych jatek zmizela a na jejich mistl bude SUM nolji motorest. Budeme v II I m slavit pifJ tOw Silvestra?
Rukopisy tohOIO eisla byly do tiskaren pfedany. 27. listopadu 1991.
T
TRHOVOSVINENSKE ISlY Zpravoclaj obCanu mesta Trhovych Svinu a okolf VydBva MestskY urad v Trhovycb Svineeh Predseda redakenf rady Franti§ek Slipka
Odpovedna redaktorka Marie Du!!koV8
N4klad 800 vytisku T iskn o u Jihoceskt tiskilrny, provoz 11, C:esk)' Krumlov
Cena tohota vytisku 2 Kes
11
r - - - ._-
-
I
oA(ZEN
UNOrl
Ll'fJfN
I
' 5 Nnv'f' ,oil '}('. KtHln ..
~
... .,,,,..
.tP O,.n,o,11I ~N
or
lJlttllntl
TIl
Ii,.,,,,,.
"
1U Vill1'" 8 S CI'~ltnh
~t Vllul ..,.
III
:lr H'I'''''I ., II J,unlll ,.. !.!; 01'11"'0,",1" ftC VIt.u.I,. 11' V~ll)nlk.l H $ M,II,d3
\)
relit, fl:l.1u\lnn
I\ltre Ct,t ... 11 Dr nho~l"y VI.-.c,JI"It1y
(JuUhf,'''''',. q,
20r 11,10"
"IIIJ Rltla
:t2S Slnv()rnir
1Jt. ldp.n'k
2" r Mrlnn" 155 Mdot 20 N Ion
a
]!fS I.hltl ...., ..
I 5 J,uln,,.ya 1C 31" "'IIoJnmlr <1 ~ P'Okl'l'1 5N 51,,)111 IIov!lll'k ("sr" n,"n ~In\lnn~'yd\
.... (u", .... II!iht eynl.. il MUlucllll"
.,"'' 1':1.
,
SIAlnj 1"",II'ftlt. tn
ml~1r J/'In H"!4 ,'4151 7 U O"hu",..... a !) RS NOH. !'I~ ll'I'Ih,."I,..... lOP 111"" . .
115 f)lg.
Ftll'd,
13 P 111lJ 15!; t 1.(; 1 III
Mn,It."to Karn'I"., Jlnd'lCh l"hni
M.,linft
'Il~ n."In.. "j," IfIN C.. n"'"
101" "I II ] '} S 2Jt ,}4 P ]!i S 16N
«J
II,,, V,'ltI/IltI.J\I M"OII ,IIOne Q l,b", Kflslyn4 J.'lkllb Ann,
\)
! 1 U ~O'f!". 12 S Sin""",, , 3 C V"nf.e"I"" 14 r Vfllh'tn,.,n I&S J",n" IliN L,llh ..
11P 1 HI) , 9:; 'JoC 11 P
M do.la yfll (iln l .. Pnlr.k Qlt/llr:h
I'.)~
l."k~
'14P M.,,",
cr
2!JlJ lilll,"a #to S OIH" 2' t. A't"w- .. n/J. ;ntp llln,i, 19 S II My,nir
31P tgnic
I!; 0",1..., 'J. N Gust.tv
JP
Mi'-u~.
4 U Oo,."nik 6 5 Krt!"r~n
n
e C OlrH',lIIk"
, UP V.vlinft(; , , U lutanlt 17.S Kllu .. 13e AI~n" 14 P A,,,n 165 Han,. 16 N J,(hy-",
J:t
1)r 1.... 0".. ']4U G,.lmftl '155 M f"'''" "J"t. I ..... nu.1
\)
lAAI
AIJEN
~
14P nAl'"'' ISIJ JulanJt 1tiS Lllllm,l"
D
t H r Kryt'ot ,~S l11.1
;nN
(J"~Q
0
Jnhft"" Rf'hullh_.,
'} t r
M"lm.l~
1!tU A,"lun 16 S ludtllk 27 t. Ol;.k., 281' Augustyn 4195 510.... (,nslt.I1 nft , rculfO' pllv~1.)nj
e ,
:,0:) ~ 14(: ')50P :165 "J I N
.
(\:>
. Q
91' ~''''"" lOS Mann'
l' NAnd, .. j
•
CI
,m
1 N Feh. lP Pam"'It.,. ""'"utyc'"
4
l)
,
f)
MI,. .. m G P Llhtn. 7 5 S.I!'Iklr. 8N flnh-umlr
'45 An'"
Q
1i""II~
S"hlnll l(1l11lor N,,,,, 8",1"
76 r E'lk 11 U Iut"
~ ~.trflll
st
tl)
"
9P IOU 11 S \1(: lJP ,4S t!i N
Rohde" J.v'nn M."In B.,n",,,t.., 1.I,or
tl)
5 ....,,1,,1.. (;Sf n VJI"kll ",,,n,,"I.lln("\ln' DOli
"S Alh.n ']J
CIII".n"'oY~Il:'loIt.,,
29
f"."na JON VI.d6n,
~' ~11?Jle
lor 1.c1p~' l1 ~ ~llAp.nk8
N COCllla
•
TIZHOVOJVINeNJKE
LIf TY
ZPMVOcvtl OBV1NLJ MEfTI1 TRHQt(CH JVlNLJ 11 OKOU
.
12
II:)
\)
1AI'M.lo.I..." I~!'i hlor i'UN n"~lnlu 21 P N.,I,"I" 12U ~It"\ln } , J S Via". )"t ro,ll/h'; lifO" • I\d"n, II f ..... )!,,' I , ,..,.,.,. ... \I,\I1'''~''i
lOP Ondlei
31 P p.IIU"a
D
'4Plythe
1851\IIunM 111~ O.n,.1
", ~vn"OI'"
tt ,1,.",,111'''':11
Mllhul.nl
'AS ,,,.. ,,ana
lP(': "nh"'a 20r Nil,,".,.
1:1 P Klement 24U [,"ihe 25 S Katerane 28t Artur 21 P Xenl.
285 nen' 2tlN llna
9 'j VI I Ii 5 II .... 10C .'ul,. " P OJlltA 12 S 5,llnHne IJNlur:.e
tPiU IIIU"U'1
:lB::; 5 1;11111
lRP Vtllr.IAV 29U M,t'hel 30 S J",onyoru
IV 1.....1 1S nl.nU Je !i...... ws'.v .. r n.,bo,e ,.,5 J.,k. fiNM,kIl44t.
lP Amlunl
lenllnhJ
~lurll'"""1
•
811 K .... 4HU";'.tII..,.
5,\w"
1ep O.m" '7U 1l~lt h('ll"
a
PrlOSINfC
lISTOrAD
16r' H.\I'" 175 Ullct",h ION lllk" M'chtlr.la V.. nltrllli
22" I""vl ..
23"17(1.1\1.. .. 24 S J,.n 7S(: Iw.n 1A P Ad""n. '] I S l.I(,h~IIIV 2" N lubonlh
19P Pelr
.. P",yel JC)U ~", . .
2,.(; VII~'n
1") P I''''',cel 'J U O"",lIft
19 r '0\1 'J I S 72 t~ '/1 P S J'.J N
I.~n"
20S K....itlll
'JI N AI"'A
29P M ... lOS Fauh".nd 31 ~I Kamll.
15t I,,,.,.
,<1
Ii""" ,J"'flmh
"A'" And,,.,, Jon""
tl)
150P V,U". 2~U Fl"t') 215 Vah'nn,..,
D
I'.)
lilt': M,ltsn
't)"
C Mon .......
')"JP "mil "1.1 5 VI. tl.ml, 2" N Jon,.
C lHuno
I"}" Antu"u: 13S Autun,"
I" N r~oll... tJ
I!\" ·V"
311 Huher!
"11.1 " O"rlllil
1.4r BClllt,j"m61
(l
11
'''1' 7h.,nI'k liS Adult
'4
11
J.rnsllt.... VIi"II,la." Rnh'", Dlnhu.".y
t elAn, 1 r C,nl,n. 35 Unlhunil ~ N fra"t,"k
t .l ~I~,"U
t1!l4~1
l8P Nald. 190,.... 0 20 5 lh,,~"k
Hit"'".
(J,olO,UI1
NSO",".
~II ~1"1II1r.I\liII
lOS Gil ..
\)
to N OIdfll". 11 r ~\I"I"\I'" I) tl P"nlu",c 1 J 5 S,.ryAc C n"llIt.\c 15 r )"11,, I G 5 rl"my1l1 I IN Anetit
\)
"IN"''''''''
7 t St,,,uslitv sY~'el( CSI "
'5 r £11141... 6U IS JwnY" • ftt. V",.-.
17 r. N"tJ"''''''
P.. "" Helnna lw:tviit
l:lS fvlanu, 13 t Vn116r.h
"t.'MI,I,."
fir M",j,1111
8 P C',bm
n,'
,J,."n,'
"'" nnllfo~lev OS NIl,h."
rH!·
[I~"'SI
9551"1'"
Ahl~nnd'.
21 P 2ft IJ 19 S JOC
(\:>
\)
\I.,IIIo.Ollo(nl M"',ceIA 21 lJ
'} I)
1(1"'Ir1,"
20 P P,lndl:lr
!)
:JS I".", .. , ..
Pi S (I.lltuS!!'"
1 J PAl!!. \ 01 tl Vrh c.nc , r. S An.l\t'"1t IOC lutll., (\:> f' n'lIlull 18~ V.• I"",. 19N NI'!.fNtI 1If!'I,,"onlli;,u Ro~I .. I.. v
:10 P Afno~1 31 U K.... ido
Inria I\d4l1111 8,nlllsl,.." J'nd'i ..... Rurl', Holt_sl.y
lulu
Q
1 P l.uI,
II
OP.fI 0";\11\1,,0/"";
"}4P J"j 2S S Mtllek
']HNOfo
1U 2S J f:. 4P ~ S (iN
~~ ~',~';.,~nd .,. ., f' K..,Au,,'"''
:1
v~I;\nj ",u."'~h"
I'
(\:>
I"A"~
fill K..,IIIt .........
'1IItf'II",.n HS btu !)(: f),,~"n
] "/r Ihlll 1ft 5 ~;n"" J'JN l.,an"
1f' ft(lQjn .. AU Marinn.. 95 OA"IIIIII lOr. I,mll " P On"'1Ia 115 M , ,,,,, l:JNluhor
1 r l,llr:ln ft ~ SnlJ"ralo." 9 N Ann •.Jn
17p 18 U '0 S 11)C 71 r' '1 '1 ~
Isr .I'-fl.' 'Ill Vlot\iolrnul IRS f.d" .. ,d 1 ~ t Jn~l~f 70 P Svllll,m" 21 S f1,"u,Jirtk 22 N leonol
\!)
~ N MUtlSI"II'
lOP IJnqn " 5 1,.I'tll.. llNJUhll'D r
CErlVEN
If" S..,olht"
GI' ",,"dule
rlln'I~Io..
11 S I\rrl1r'hl 12t::n~ho' 13" A ,itr."" l04fo Ou' !!;Nhl.,
F."lIa
JP Ru:tuud 4 S Ivan"
!I~4"1
27P V/"n"I."
28U Vlklor
295 M", ••
30(: Roh.... nj
fI"
1(111 VI~I U fl.
Mnimir
SrlrEN
tF.IlVfNEC
I]N
1("",.,
7 S 1",,,,.4
JOC Roh.n
31 P ~aflk"
II
A,,~tk.
IJ N liab,iul.
l ' S ('ttlf '13 N S .... Olor1ttk
1.7P ItlumJ lOU Ot.,II..
I
'i P :'Ill
.., S Stl)l" tit. Kllllml, ftr MII",I"...
9P ,
'or
1 I ~ Hoh,IA"a
I ) N Pn,yo~I.\I
nr
'} t.
!I N Anolrmo'l
1(I ~ ,Ucll""'"
1J p 1 -ttl 1S ~ H\(:: 1 'I' 1 n r; I'JN
I S .. "yo
2N Nel,)
.. SO.",,,,
KVtrEN
DUBEN
1 NO •.:tI,Hlch
']fl5
1'''
"J SV i.. """Iu,f " . SIApArn
1. 7 N l.oe••
211P 8oh"milA
290 Jurh'"
JoS OAYld
31
t
~lIv.11r
