Yashwant. Kde umírají lodě

Magazín

Foto Greenpeace/Yashwant

Z

I

M

A

Kde umírají lodě

2

0

0

0

elá polovina všech lodí brázdících světové oceány končí svou pozemskou pou v indickém Alangu. Každý den na alangské pláže připlouvá jedna vysloužilá lo&, aby byla jako obrovské zvíře ožrána a rozsápána na kusy maličkými lidskými kobylkami. V Alangu se touto prací živí 40 000 těch nejubožejších nádeníků, kteří si tak vydělávají jeden až dva dolary denně.

Foto Christoph Engel/Greenpeace

C

Zbytky materiálů obsahujících často vysoce toxické látky se spalují na ohních.

lodí


Hřbitov

Na plážích indického Alangu končí polovina všech světových lodí.

Nejdříve se čeká na velký příliv, který umožní zarejdovat s lodí doslova až na pláž. Kdysi pyšný koráb pak obsypou tisíce mužů a žen, kteří nemají k dispozici nic víc, než holé ruce, pár autogenů, kladiva, pily a majzlíky. Oblečení v chatrných hadrech a teniskách pouštějí se do té nejhorší práce. Jen málo z nich má helmu nebo pracovní rukavice. V roce 1998 poslala organizace Greenpeace své lidi, aby toto největší světové šrotoviště lodí prozkoumali. Experti přinesli svědectví o otřesných pracovních podmínkách a masivní kontaminaci životního prostředí. Muži i ženy odstraňují azbest holýma rukama, nebezpečné toxické materiály jsou potápěny do moře blízko zemědělsky obhospodařovaných oblastí. Dělníci rozřezávají lodě na malé kousky autogenem a inhalují přitom jedovaté výpary. Než se dostanou k trupu lodi, je třeba propálit až centimetr silnou vrstvu nátěru, která obsahuje olovo, kadmium, arsén a zvláště nebezpečný tributylcín (TBT). Není divu, že mnoho dělníků umírá na otravy, poškození plic a rakovinu.

Takto se zbavujeme svého toxického dědictví vývozem do třetího světa.


Foto Greenpeace/Yashwant

Laboratorní analýzy vzorků mořské vody, sedimentů a půdy ukázaly nebezpečně vysoké znečištění. Zbytky ropy a olejů z lodí otravují okolní moře. Kusy lodních zařízení, které obsahují extrémně nebezpečný azbest, jsou prodávány jako vhodný stavební materiál na místním trhu.

Muži a ženy nemají často ani ty neprimitivnějnější ochranné pomůcky.

Výbuchy, ke kterým dochází následkem styku acetylenových hořáků s hořlavými materiály, tu jsou na denním pořádku. Stejně jako těžké úrazy způsobené padajícími pláty oceli odřezávanými z lodního trupu. Nikdo neví, kolik ubožáků tu přijde o život. Odhady hovoří až o jednom smrtelném úrazu denně. Mrtvoly jsou anonymně páleny přímo na pracovišti... Další informace na naleznete na straně 11.

toto

téma

d o b r é

z p r á v y

Obsah Šokující momenty ticha 4 D

M

O N E L L A

E A D O W S O V ¡

Foto Greenpeace/Václav Vašků

Soukromé společnosti se předhánějí, kdo první přečte a nechá si patentovat genetický kód. Genetičtí inženýři připouštějí, že zanedlouho budou umět pozměnit náš vlastní kód natolik, že už to ani nebudeme my.

Výroční zpráva 1999 7 Greenpeace je dnes nejznámější ekologickou organizací na světě. V současné době má 2,5 miliónu členů a národní pobočky a kanceláře ve více než 40 zemích na celém světě. Česká pobočka chce nyní dosáhnout finanční soběstačnosti.

s

l

o

v

o

n

a

ú

v

o

d

Generální ředitel řetězce supermarketů TESCO v ČR Steve Hammet slibuje Greenpeace, že TESCO stáhne z prodeje nebezpečné hračky z měkčeného PVC.

Milí čtenáři, v létě jsme Vás na tomto místě informovali, že Evropská unie po dvouletém váhání uznala argumenty Greenpeace a zakázala nebezpečné hračky z měkčeného PVC obsahující ftaláty. Ukázalo se totiž, že známé pískací kachničky z PVC, kterými rodiče utěšují své kojence, mohou být dětem nebezpečné (více informací čtěte na straně 6). Greenpeace vede informační kampaň a tlačí na úplný zákaz všech nebezpečných hraček z PVC. Průmysl PVC však riziko bagatelizuje a snaží se úplný zákaz co nejvíce oddálit. Také česká pobočka Greenpeace zahájila předvánoční kampaň, během níž upozorňuje rodiče, aby svým dětem nebezpečné hračky z PVC prostě nekupovali. V první fázi jsme se zaměřili na velké obchodní domy a snažíme se je přesvědčit, aby nebezpečné hračky sami stáhly z prodeje. Zatím jsme zaznamenali dva velké úspěchy. Dne 15. listopadu nám slíbil generální ředitel řetězce supermarketů TESCO v ČR pan Steve Hammet, že TESCO nebezpečné hračky stáhne z prodeje. O týden dříve se k témuž zavázal i známý obchodní dům Kotva. Doufáme, že další obchodní domy budou následovat. Od nového roku má platit nová vyhláška ministerstva zdravotnictví, která prodej nebezpečných hraček částečně omezí. Dá se proto očekávat, že právě před Vánocemi se budou obchodníci snažit těchto hraček zbavit, protože jsou již jinde v Evropě neprodejné. Některé nové zprávy přicházejí také z oblasti genetických manipulací. Zdá se, že po raketovém startu geneticky manipulovaných (GM) potravin v roce 1997 přichází nyní jejich strmý pád. Většina lidí v Evropě GM potraviny odmítá. A zatímco Evropou hýbe skandál okolo patentování geneticky manipulovaného embrya napůl prase napůl člověk (viz článek na straně 12), u nás stále nikdo nic neví. Genetické manipulace jsou v České republice stále jakoby na okraji zájmu. Možná je to jen ticho před bouří. V každém případě nikdo pořádně neví, zda se u nás GM potraviny již prodávají nebo ne. V létě jsme se proto rozhodli udělat pokus. V několika supermarketech jsme nakoupili potraviny, u nichž jsme předpokládali, že by mohly obsahovat geneticky manipulované suroviny. Poté jsme tyto potraviny poslali na rozbor do specializované laboratoře ve Vídni. Analýza prokázala přítomnost GM sóji pouze v sójovém granulátu firmy Pragosoja. Supermarket Billa, u něhož jsme sójový granulát koupili, nám krátce na to slíbil, že výrobek okamžitě stáhne a do budoucna již nebude prodávat žádné GM potraviny. A dobrá zpráva na závěr. Také firma Pragosoja nám zaručila, že od 15. září 2000 budou všechny její výrobky GE free, tedy bez genetických manipulací. Takže všichni vegetariáni a milovníci sójového masa si mohou oddechnout. Zdá se, že jejich oblíbená potravina není manipulována. jiskřivou zimu za Greenpeace přeje

Tam, kde umírají lodě...11 V

¡

C

L

A

V

V

A

ä

K

Ÿ

Ze 45 tisíc lodí, jež brázdí světové oceány, je každý rok staženo z provozu přibližně 700 plavidel, které odplouvají na svou poslední plavbu. Kam vlastně? Víme, co se se starými loděmi děje?

12

Patenty na život »

E

S

T

M

Õ

R

H

R

D

I

N

K

A

Týmy genetických prospektorů dnes hledají v odlehlých oblastech rostliny a zvířata s "vhodnými" vlastnostmi. Ty pak odvážejí do laboratoří, izolují z nich jednotlivé geny a nechávají si je patentovat, stejně jako celé rostliny nebo dokonce živočichy.

I

Toto číslo Magazínu Greenpeace vychází dne 1. ledna 2001 v elektronické podobě na internetové adrese: www.greenpeace.cz

Magazín časopis pro ochranu přírody a životního prostředí

Číslo 4 (zima), VII. ročník, prosinec 2000 Vydává: Greenpeace Česká republika Adresa redakce: Českomalínská 27 tel.: 02/2431 9667 fax: 02/311 22 89 e-mail: [email protected] internet: www.greenpeace.cz Šéfredaktor: Václav Vašků Redakční rada: Ing. Jiří Tutter, Dr. Čestmír Hrdinka, Hana Vosmíková, MUDr. Miroslav Šuta, Jakub Kašpar, Jan Wünsch, Jana Müllerová, Jitka Maudrová, Katka Pařízková Grafická úprava: Tomáš Jelínek Ilustrace: Šárka Krejčíková Tisk: Studio Vavřinec Registrováno MK ČR 6616 ISSN 1211 8168 Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993

Tištěno na 100 % recyklovaném, chlorem neběleném papíře

Š o k u j í c í D

O N E L L A

M

E A D O W S O V ¡

A

kcie biotechnologických společností se tento týden propadly poté, co americký prezident Clinton a britský ministerský předseda Tony Blair žádali, aby tyto společnosti zveřejnili své údaje o lidském genomu.

m o m e n t y

rostlinu, by zemřeli také, takže tu musí být skupina genů, které umí škorpioní gen podle potřeby vypnout a zapnout. Zapne je v kořenech listech a stvolech, vypne je v květech a v plodech.

Zvedla se ruka a jeden ze studentů se zeptal. A proč prostě neimplantovat gen beta karotenu přímo do dětí?

Ale co se stane, zeptal se jeden student, když se kořeny a listy rozloží v půdě? Co se stane, když vypínací gen

Po chvíli jeden z expertů váhavě odvětil "Během pěti let bude i tohle možné."

Soukromé společnosti se předhánějí, kdo první přečte a nechá si patentovat genetický kód, který tebe dělá tebou a mne mnou. Pokud se vám zdá alarmující, že soukromí investoři mohou patentovat, utajovat a prodávat cosi, co je umístěno v každé buňce vašeho těla, měli byste si dávat větší pozor na nový průmysl genetických manipulací. Soukromé společnosti se předhánějí o to, kdo první přečte a nechá si patentovat genetický kód, který tebe dělá tebou a mne mnou. Snaží se přitom porazit laboratoře financované z veřejných zdrojů, u nichž je udělování grantů podmíněno tím, že budou zveřejňovat genetické sekvence, které odhalí. Jedna ze společností, Celera Genomics je financována farmaceutickými společnostmi pod podmínkou, že investoři dostanou kód před tím, než ho uvidí kdokoliv jiný. Pokud se vám zdá alarmující, že soukromí investoři mohou patentovat, utajovat a prodávat cosi, co je umístěno v každé buňce vašeho těla, měli byste si dávat větší pozor na nový biotechnologický průmysl, nad nímž dnes zůstáváme stát s otevřenou pusou. Právě jsem strávila se svými studenty několik týdnů nasloucháním genetickým enthusiastům, jejich kritikům a spoustě dalších lidí mezi těmito dvěma skupinami. Byli zde tři zvláštní momenty, o které bych se s vámi chtěla podělit - momenty užaslého ticha. První přišel, když jsme poslouchali ekologa, který je členem panelu USDA (americké ministerstvo zemědělství), jenž povoluje geneticky modifikované rostliny. Ze 71 podaných žádostí je jedna žádost o implantaci genu škorpiona, který normálně umoňuje škorpionům vytvářet jejich jed. Vložte tento gen do rostliny a cokoliv, co se živí jejími listy, od svištů až po hmyz, padne mrtvé k zemi. Samozřejmě že lidé, kteří by jedli takovou

4

GREENPEACE MAGAZÍN / ZIMA 2000

nebude řádně fungovat? Museli bychom testovat každý plod nebo zrno na rezidua po škorpioním jedu? Nevím, odpověděl ekolog. Ticho. Druhý okamžik přišel, když nám jeden genetický inženýr popsal nový druh manipulované rýže s uměle vloženým genem, který umožní rostlině vyrábět a shromaždovat beta karoten, žluté barvivo, z něhož si naše tělo vyrábí vitamin A. Tisíce chudých dětí v Asii, které jedí málo a většinou jen rýži, oslepnou nebo umírají kvůli nedostatku vitaminu A. "Zlatá rýže" by mohla tento problém vyřešit.

Ticho.

Znovu se rozhostilo ticho. Jako bych z dálky slyšela varovný hlas, "připoutejte se prosím". Hádám, že mysl ostatních v té chvíli běžela stejně rychle jako má. Představovala jsem si "zlaté děti". A pak mě napadlo, proč do nich nevložit gen chlorofylu a neposlat hladovějící děti prostě na sluníčko, aby si fotosyntézou vyrobily vlastní oběd? Zlatozelené děti. Třetí moment ticha nastal, když jsem svým studentům promítla dokument nazvaný Den po Trinity. Je to příběh J. Roberta Oppenheimera, vynálezce atomové bomby, příběh, který byl vyprávěn některými velkými fyziky, kteří s ním pracovali v laboratořích v Los Alamos během druhé světové války. Cíl byl jasný a neúprosný. Zastavit Hitlera. Práce to byla vzrušující a úsilí vědců bylo ohromné. Bomba byla téměř hotova, když v květnu 1945 Hitler prohrál. Prohra však nezpomalila práce v Los Alamos. Bylo tam až příliš mnoho nadšení. Blížil se čas prvního testu nazvaného Trinity, který se odehrál v místě zvaném Alamagordo v Novém Mexiku dne 16. července. Vědci řekli, že ten den, kdy viděli první atomový výbuch v historii, byla jejich reakce velmi radostná: "Funguje to!" Méně než o měsíc později, když podobná bomba spálila na uhel 100 000 lidí v Hirošimě, řekl jeden vědec, že jeho první myšlenka byla: "Díky Bohu, že to nekikslo." Jeho druhá myšlenka byla: "Pane Bože, co jsme to udělali?" Ani mně nebylo do řeči. Film končí Oppenheimerovým svědectvím ve Washingtonu o dvacet let později. Když byl otázán jedním senátorem, jak zabránit závodům v jaderném zbrojení, Oppenheimer odpověděl: "Máme dvacet let spoždění. To jsme měli udělat první den po Trinity." Rozsvítila jsem světlo. Studenti seděli ani nedutali. Ani já jsem nemohla promluvit. Genetičtí inženýři již klonují ovce, krávy myši a prasata . Jsou schopni vytáhnout jakoukoliv vlastnost z téměř jakéhokoliv stvoření a vložit ji do jiného. Už dnes jsou na pokraji možností vypínat a zapínat geny podle přání. Pěstujeme geneticky manipulo-

t i c h a

Akciový trh spekuluje o potenciálu těchto nových možností. Státnící žádají laskavě společnosti, aby své znalosti daly k dispozici všem. My ale potřebujeme udělat více! Mnohem více než si jen zapnout bezpečnostní pásy a nechat se kamsi vézt. Potřebujeme zpomalit a společně přemýšlet, kam tato technologie směřuje, kdo by jí měl vlastnit a kdo by měl rozhodovat. Pro genetiku je to stále "Den po Trinity". Přece se nechceme jednoho dne jen bezmocně ptát, "Pane Bože, co jsme to udělali?"

Z anglického originálu "Moments of Shocked Silence About Biotechnology", uveřejněného 17. března 2000 v magazínu Tidepool, přeložil Jiří Tutter.

Zlatá rýže s implantovaným genem, který umožní rostlině vyrábět beta karoten, by mohla vyřešit problém nedostatku vitaminu A u dětí třetího světa. Proč ale neimplantovat takový gen rovnou do těla dětí? Genetičtí inženýři slibují, že do pěti let bude i tohle možné. Pak už je ovšem jen krok k představě vložit do hladovějících dětí geny chlorofylu a pak je poslat na sluníčko, aby svůj hlad zahnaly fotosyntézou.

Donella H. Meadowsová je spoluautorkou proslulé knihy Meze růstu (The Limits to Growth), která v roce 1972 nastartovala debatu o trvalé udržitelnosti života na naší planetě. V roce 1992 píše spolu s Dennisem Meadowsem knihu Beyond the Limits (česky Překročení mezí, 1995). Nyní je profesorkou environmentálních studií na Darmouth College, její sloupek vychází každý pátek v americkém internetovém magazínu Tidepool.

www.greenpeace.cz

vané plodiny na desítkách milionů hektarů. Můžeme si objednat geny z katalogů. Během několika málo let budeme schopni přečíst kód nás samotných a zasahovat do něj. Je jen otázkou času, kdy se objeví první hackeři, kteří budou považovat za dobrou zábavu (tak jako to dělají počítačoví hackeři dnes) vytvářet a rozšiřovat vlastní viry.

INTERNET Vlastně ještě nikdy jsme na tomto místě nepsali o samotné organizaci Greenpeace na internetu. A přitom je virtuální svět Greenpeace skutečně impozantní! Odhaduji, že se dnes rozkládá na nejméně 100 základních doménách, jež jsou rozesety na serverech umístěných na šesti kontinentech. Jen na hlavní internetové stránky Greenpeace v Amsterdamu přistupuje až milion návštěvníků za každý týden. Najdeme je na adrese: http://www.greenpeace.org Chcete-li si udělat základní představu, v kterých zemích Greenpeace vlastně operuje, podívejte se na interaktivní mapu světa na adrese: http://www.greenpeace.org/worldwide.shtml Odtud můžete také pohodlně navštívit stránky ostatních poboček Greenpeace. Budete-li se chtít aktivně zapojit do práce Greenpeace, je nejlepší navštívit cybercentrum pro cyber@ktivisty na adrese: http://cybercentre.greenp eace.org/t/s/index_html Pro nejmladší diváky MTV (anglosasové říkají MTV generation) je určena stránka Greenpeace MTV: http://www.greenpeace.org/mtv Stránka obsahuje videoukázky minutových animovaných klipů (něco jako minuta ekologie), které pro Greenpeace zdarma naanimovali studenti filmové akademie v Londýně. Můžete si ale odsud stáhnout například i pěkný screensaver o Amazonii nebo poslat někomu pohlednici z adresy: http://www.milkchurn.com/arcticpostcard/index.html Organizace Greenpeace v poslední době vytvořila celou řadu stránek, které na první pohled nemají s Greenpeace mnoho společného. Jednou, poměrně starou, je virtální stát Waveland, kde je výborný on-line chat na adrese: http://www.waveland.org Chcete-li vidět nějaký film z historie Greenpeace nebo obraz tzv. webcamů umístěných například pod mořem u výpustních rour závodu na přepracování jaderného paliva v La Hague, přesuňte se na adresu: http://www.tappedintogreenpeace.org/ Všechny své filmy Greenpeace přesunulo na mocný a rychlý server této organizace, jež se jmenuje Tappedinsto. To proto, že kdyby například 100 lidí najednou chtělo vidět nějaký film umístěný na obyčejném serveru Greenpeace v Amsterdamu, chudák počítač by to asi nezvládl a zkolaboval by. Ale teď k vážné práci, jednotlivé kampaně Greenpeace mají samozřejmě své stránky. Zajímavá je například kampaň na ochranu klimatu, jejíž součástí je projekt Arktida. Právě zde se totiž klimatické změny projevují nejsilněji: http://www.greenpeaceusa.org/arctic/ Nenechte si ujít animovaný flash vysvětlující celou kampaň na adrese: http://www.greenpeaceusa.org/arctic/flash.html Pokud vás hutné informace unaví, můžete si zde zahrát pomocí shockwave pěknou animovanou hru, při níž lední medvěd musí ustupovat ropným společnostem, jež se v Arktidě snaží těžit ropu. Led taje a chudák medvěd nemá jiné zbraně, než házet na mocný British Petrol (BP) sněhové koule. Já jsem to zkoušel a moc to nepomohlo. No, snad budete úspěšnější. Hru najdete na adrese: http://www.greenpeace.org.uk/HardCodedPages/arcticaction_win.htm Chcete-li si prohlédnout obrazové (video) a zvukové (MP3) záznamy z expedice Greenpeace, která v Arktidě přezimovala, podívejte se na adresu: http://www.greenpeace.org/~climate/arctic99/indexb.html Když jsme u těch obrázků a videa, úplně jsem zapomněl odkázat vás na oficiální stránky fotografického archivu, kde si můžete pravidelně stahovat fotky z akcí: http://www.greenpeace.org/library/picturedesk.html Greenpeace má ještě jednu oficiální internetovou adresu pro profesionály, jež se jmenuje Greenpeace Images a najdete ji na adrese: http://www.greenpeaceimages.org/ Zde funguje například databáze filmů, v níž můžete hledat podle klíčových slov. Greenpeace za svou třicetiletou existenci nahromadilo ve svém archivu přibližně 7000 vlastních filmů a nejméně 60 000 fotografií. Vytváříte-li napříklaf film a potřebujete záběry ledních medvědů, velryb nebo třeba dopadů klimatických změn, zkuste je najít právě na této adrese. Snad nejzajímavější samostatnou stránkou je kampaň zaměřená na Coca-Colu. Greenpeace zahájilo v červnu tohoto roku celosvětovou kampaň, aby donutilo Coca-Colu skoncovat ve svých automatech s plyny, které způsobují globální oteplování a klimatické změny. Veřejnost se do kampaně může zapojit tím, že si na následující internetové stránce stáhne balíček informací a nástrojů: http://www.cokespotlight.org/ Ten obsahuje mj. třeba plakáty, nálepky nebo bannery na internet. Tato virtuální kampaň (odehrává se takřka výlučně na internetu) byla vyvinuta ve spolupráci s kanadskou aktivistickou organizací Adbuster. Rychlé spojení v cyberprostoru přeje [email protected]


5

Pokud si chemikálie zvané ftaláty koupíte k laboratorním účelům, naleznete na jejich obalu varování typu "může způsobovat rakovinu". Avšak hračky pro děti, kde těchto látek bývá až 40 procent, jsou běžně označovány jako "netoxické" Dvojí metr Je to přehnané? Ne tak docela. Měkčené PVC totiž obsahuje rizikové látky, kterým se říká ftaláty. Ty mohou způsobovat poškození jater

poškození dětí. Vedlejší účinky ftalátů, jako například vznik rakoviny, poškození jater, štítné žlázy či varlat bylo zatím bezpečně prokázáno pouze u zvířat. Ano, poškození zdraví u dětí skutečně prokázáno nebylo. Dělat pokusy na dětech je totiž - alespoň ve vyspělých zemích zákonem zakázáno. Greenpeace ale varovalo, že co je zakázáno v laboratoři, provádí se nyní v jediném ohromném pokusu se stovkami milionů dětí na celém světě.

V říjnu zakoupila česká pobočka Greenpeace v obchodních domech Kotva a TESCO celkem 9 hraček a nechala je testovat na přítomnost ftalátů. Analýzy prokázaly ftaláty celkem v osmi hračkách z devíti, přičemž obsah těchto nebezpečných chemikálií se pohyboval od 32 do 45 procent hmotnosti hračky. Nalezen byl zejména ftalát DIDP (di-iso-decylftalát). Greenpeace proto zahájilo předvánoční kampaň, během níž apeluje na rodiče, aby své děti nevystavovali zbytečnému riziku

Foto Brunner/Greenpeace

Ch

ceme-li se dozvědět, zda něco poškozuje naše zdraví, není jiné cesty než provést pokus. Celá léta lidé prováděli pokusy na zvířatech. Jako by to však nestačilo, provádíme nyní pokusy na vlastních dětech. Přimícháváme jim do hraček toxické látky a čekáme, co to s nimi udělá. Bude to rakovina nebo jen ztráta plodnosti u chlapečků? Zlé jazyky tvrdí, že když koupíte svému milovanému dítěti kačenku z PVC, je to totéž, jako byste je odvedli do výzkumného ústavu a nechali ho tam na pokusy.

Hračky z měkčeného PVC mohou ohrozit zdraví dětí. Z těchto hraček se totiž uvolňují toxické látky zvané ftaláty.

Děti jako pokusné krysy V

¡

C

L

A

V

V

A

ä

K

Ÿ

Foto Greenpeace/Pavel Hořejší

a ledvin, rakovinu, atrofii varlat, sníženou plodnost, leukémii a celou řadu dalších zdravotních problémů. Ftaláty se z hraček uvolňují, zejména pokud je děti žvýkají a ocucávají.

Supermarket TESCO již slíbil Greenpeace, že nebezpečné hračky stáhne z prodeje.

Pokud si ftaláty koupíte k laboratorním účelům, naleznete na jejich obalu varování typu "možné riziko nevratných změn" nebo "může způsobovat rakovinu". Avšak hračky pro děti, kde těchto látek bývá až 40 procent, jsou běžně označovány jako "netoxické". Jako by tu skutečně existoval dvojí metr. Když oganizace Greenpeace začala v roce 1997 svou informační kampaň proti hračkám z PVC, byla ihned nařknuta z vyvolávání histerie. Průmysl PVC spolu s některými výrobci hraček zdůrazňovali, že věc je neprůkazná: Nebylo prý prokázáno

6


Analýzy prokázaly podezření Koncem minulého roku vzala Evropská komise varování Greenpeace vážně a vydala poprvé v historii tzv. naléhavý zákaz (Emergency ban), který se vztahuje na všechny hračky pro děti do 3. let z měkčeného PVC, jež obsahují ftaláty a jsou svou povahou určeny ke vkládání do úst. Členské státy Evropské unie měly v prosinci pouze 10 dnů na to, aby rozhodnutí Komise EU uvedly do praxe. A jak je to u nás? Přesto, že česká pobočka Greenpeace žádala zákaz již v roce 1997, hračky z měkčeného PVC se u nás dodnes prodávají.

ÚČINKY

FTALÁTŮ NA ZDRAVÍ

a žádné hračky z PVC jim prostě nekupovali. Od nového roku má vstoupit v platnost vyhláška ministerstva zdravotnictví, která by měla prodej nebezpečných hraček omezit (bohužel nikoliv zcela vyloučit!). Dá se tedy očekávat, že právě před Vánocemi se budou obchodníci snažit těchto nebezpečných hraček zbavit, protože jsou již jinde v Evropě neprodejné. Obchodní domy Kotva a TESCO udělaly vstřícný krok a slíbily Greenpeace, že nebezpečné hračky okamžitě stáhnou z prodeje. Doufejme, že ostatní obchodníci je budou následovat. Co ale dělat do té doby? Rada je docela jednoduchá. Jdete-li dětem koupit hračku, dejte si pozor, aby nebyla z PVC. Proberte maličkým dětem také jejich hračky doma. Nejste-li si jisti z čeho jsou vyrobené, raději je vyho&te.

! rakovina jater a další účinky na játra ! změny na struktuře štítné žlázy ! atrofie varlat, omezená tvorba spermatu ! účinky na vaječníky ! snížená plodnost a reprodukční toxicita ! embryotoxicita včetně retardace a malformace

vývoje kostry ! poškození centrální nervové soustavy ! leukémie ! snížená chuť k jídlu a menší tělesná hmotnost

Všechny tyto poznatky jsou založeny na pokusech se zvířaty, většinou s hlodavci.

CO

MŮžETE UDĚLAT VY

! Jdete-li dětem koupit hračku, dejte si pozor, aby

nebyla z PVC. Takové hračky jsou označeny slovem "vinyl", písmenem "V" nebo číslicí "3" v trojúhelníčku. ! Napiště

hlavnímu hygienikovi a ministru zdravotnictví a sdělte jim, že si přejete, aby chránili zdraví vašich dětí a ne zisky chemického průmyslu.

Výroční zpráva 1999 G

reenpeace ČR je národní pobočkou mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. V současné chvíli má 10 stálých zaměstnanců a více než 11 tisíc členů - platících příznivců. Greenpeace se zabývá výlučně ochranou přírody a životního prostředí. V roce 1999 jsme v České republice vedli celkem čtyři kampaně: Proti vypouštění geneticky manipulovaných organismů do životního prostředí (genetická kampaň), za ochranu klimatu před globálním oteplováním (klimatická kampaň), za eliminaci nebezpečných toxických látek (toxická kampaň) a informační kampaň k jaderné elektrárně Temelín. Příležitostně se podílíme též na velkých mezinárodních kampaních Greenpeace, jako jsou například protesty proti atomovým testům nebo ochrana pralesů a velryb.

Usilujeme o soběstačnost Československá pobočka Greenpeace byla založena v roce 1991 jako jediná v celé střední a východní Evropě. Zpočátku zde Greenpeace podporovalo pouze několik stovek nadšenců. Prakticky celá 90. léta byla pobočka závislá na finančních příspěvcích od mateřské organizace Greenpeace International. To se nyní mění. V roce 1998 jsme přijali ambiciózní plán k dosažení finanční soběstačnosti. Během tří let chceme pro svou práci nadchnout tolik příznivců, abychom byli zcela finančně nezávislí a nemuseli už nadále žádat Greenpeace International o výpomoc. Příznivci podporující práci Greenpeace finančně jsou vlastně tělem i duší celé organizace. Aby si Greenpeace uchovalo svou nezávislost, nepřijímá totiž žádné peníze od průmyslu, vlád ba dokonce ani od žádných nadací, které jsou s průmyslem nebo s vládami nějak spojeny. Našim příznivcům tedy patří hlavní dík za všechno, co se kdy Greenpeace podařilo vykonat.

Česká pobočka Greenpeace má nyní 10 stálých zaměstnanců a více než 11 tisíc platících příznivců.

1995

1996

1997

1998

1999

2000*

Pro svou práci chceme nadchnout tolik příznivců, abychom již v roce 2002 byli zcela finančně nezávislí na naší mateřské organizaci Greenpeace International.

Foto Greenpeace/Daniel Beltra

počet příznivců

Graf počtu příznivců, kteří finančně podporují českou pobočku Greenpeace

GREENPEACE VÝROČNÍ ZPRÁVA

Greenpeace/Cunningham

Dvě země doposud loví velryby, a to navzdory celosvětovému zákazu z roku 1986. Jsou to Japonsko a Norsko. Japonci tvrdí, že loví velryby údajně z „vědeckých důvodů“. Jejich „vědecký“ lov však vynáší každoročně 100 milionů dolarů za velrybí maso, které je prodáváno jako lahůdka do japonských restaurací. Norové se zase odvolávají na svou tradici. Nedávno však vyšlo najevo, že norská vláda dotuje konzumaci velrybího masa a v norských skladech se kazí hory velrybího tuku, který nikdo nechce. V roce 1999 aktivisté Greenpeace opět vypluli na moře, aby bránili velrybářům v masakrování velryb v chráněné velrybí rezervaci v mořích kolem Antarktidy.

Genetické manipulace Foto Greenpeace/Kent Hardouin

Rok 1999 byl prvním rokem, kdy výměra ploch osetých GM plodinami klesla. Dvě třetiny evropských supermarketů již prodávají tzv. GE free (geneticky nemanipulované) potraviny vlastních značek. Díky úsilí Greenpeace a dalších nevládních skupin z rozvojových zemí se podařilo uhájit právo jednotlivých zemí odmítnout dovoz geneticky manipulovaných plodin a potravin na své území. Toto právo má nyní sílu mezinárodního zákona díky dohodě známé jako Protokol o biologické bezpečnosti (Biosafety Protocol).

Toxické látky Foto Greenpeace/Isabelle Rauvillois

Experti Greenpeace se vrátili do Bhópálu, kde před 15 lety došlo v závodě Union Carbide k chemické explozi, která zabila 16 000 lidí. Jejich výzkumy prokázaly vysokou míru znečištění v místě samém i jeho okolí. Poškozeny jsou mj. i podzemní zdroje pitné vody, které používají místní obyvatelé. Práce Greenpeace přináší výsledky i v mnoha

2


Jaderný tým Greenpeace vedený Diderikem Samsonem odhaluje skutečný rozsah radioaktivní kontaminace v Tokaimuře, kde došlo 30. září 1999 k vůbec nejhorší jaderné havárii v dějinách Japonska. Sebejisté ujišování vlády o bezpečnosti okolí závodu v Tokaimuře je shledáno falešným. Množství ozářených lidí bylo nakonec 10krát vyšší, než kolik uváděly původní vládní odhady. Greenpeace/Andrew MacColl

Ochrana velryb

Jaderná energie

Ochrana klimatu Polární expedice Greenpeace objevila vloni v Arktidě nové důkazy, že klimatické změny již postihují zdejší divokou přírodu. Oteplováním Arktidy trpí zejména mroži a lední medvědi. Projevy klimatických změn se dnes objevují po celém světě. Tento jev je způsoben spalováním fosilních paliv, jako je uhlí a ropa. Proto Greenpeace vyzývá k ústupu od fosilních paliv směrem k čistým zdrojům, jako je například energie Slunce a větru. Foto Greenpeace/Daniel Beltra

Greenpeace je dnes nejznámější ekologickou organizací na světě. V současné době má 2,5 miliónu členů a národní pobočky a kanceláře ve více než 40 zemích na celém světě. Greenpeace není spojeno s žádnou politickou stranou a zabývá se výlučně ochranou přírody a životního prostředí. Jakkoliv je Greenpeace známé zejména svými přímými akcemi, zastává bezvýhradně a za všech okolností princip nenásilí. Pobočky Greenpeace v jednotlivých zemích se podílejí na velkých mezinárodních kampaních, ale zároveň se soustře&ují na místní problémy. Mezinárodní kampaně spolu s flotilou šesti lodí jsou koordinovány týmem Greenpeace International, který má sídlo v Amsterdamu.

dalších oblastech. Evropská unie zakazuje hračky z PVC obsahující ftaláty, které děti dávají do úst a dalších devět zemí ftaláty v hračkách z PVC pro děti do tří let. Greenpeace upozorňuje na environmentální problémy při rozebírání starých lodí ve třetím světě a pomáhá při likvidaci havárie tankeru Erika. Podílí se též na přípravě dohody o perzistentních organických látek zvaných POPs.

Ochrana pralesů Celých 80 procent světových pralesů již bylo vykáceno nebo zničeno. Polovina toho co zbývá, je nyní akutně ohrožena. Odhaduje se, že v pralesích žije až 90 procent všech živých druhů. Greenpeace proto vede kampaně na ochranu pralesů v severní i jižní Americe, v Africe, Rusku a jižním Pacifiku. V roce 1999 Greenpeace zahájilo velkou kampaň na záchranu Amazonie. Organizace zřídila svoji základnu v Manausu, který leží přímo v srdci pralesů. Greenpeace upozornilo, že celých 80 procent těžby dřeva v Amazonii je vlastně ilegální. Během několika expedic do nitra amazonských pralesů se Greenpeace podařilo dopadnout při ilegální těžbě několik velkých společností. Foto Greenpeace/Oliveira

Greenpeace ve světě

Jak pracuje Greenpeace?



V toxické kampani jsme se zaměřili na skupinu nejnebezpečnějších látek pro životní prostředí a zdraví lidí - na perzistentní organické látky (POPs). Naším cílem je postupné snižování jejich množství v prostředí víceméně až na nulu. Pokračovali jsme v úsilí zabezpečit a odvézt jedovaté odpady (DDT, polychlorované bifenyly a kyanidy) z ilegální toxické skládky v Milovicích, kde hrozila kontaminace okolního prostředí a spodních vod. Poukázali jsme na spalovnu Malešice jako na velký zdroj dioxinů i na absenci zákonných limitů na dioxiny - jedny z nejnebezpečnějších jedů, jaké lidstvo zná. Po dlouholetých odkladech nakonec Ministerstvo životního prostředí vypracovalo vyhlášku, která stanoví limity na dioxiny v České republice.

Genetické manipulace V kampani proti vypouštění geneticky manipulovaných organismů (GMO) do životního prostředí jsme se věnovali především připomínkování návrhu zákona o GMO. Poté, co jsme byli přizváni


Temelín

Po zveřejnění zprávy Mezinárodní komise expertů o Temelínu jsme se snažili veřejnost a politiky netradiční formou seznámit s kritickými výsledky této studie, která zpochybňuje ekonomickou návratnost Temelína. Ze studie vyplynuly závažné argumenty proti spuštění Temelína, například nepotřebnost dalšího energetického zdroje v České republice minimálně do roku 2010. Foto Greenpeace/Pavel Hořejší

Toxické látky a zdraví

do pracovní skupiny na Ministerstvu životního prostředí a odhalili, že připravovaný návrh má velice daleko k legislativě Evropské unie, podařilo se nám dosáhnout jeho zlepšení. I přesto, že se nakonec podařilo prosadit účast veřejnosti v procesu povolování GMO do životního prostředí a na trh, má zákon některé závažné nedostatky a nechrání dostatečně před všemi riziky. V roce 1999 jsme se také obrátili na jednotlivé výrobce a prodejce v ČR a žádali, aby se vyjádřili, jaká je jejich pozice ohledně geneticky manipulovaných potravin.


Foto Greenpeace/Pavel Hořejší Foto Greenpeace/Pavel Hořejší

V klimatické kampani jsme se věnovali podpoře obnovitelných zdrojů energie v České republice. Zaměřili jsme se především na fotovoltaické systémy, které přeměňují sluneční energii přímo na elektřinu. V červnu jsme uspořádali Solární Tour - putování se solární elektrárnou a výstavou o fotovoltaice po českých městech. Součástí těchto aktivit bylo i demonstrační zapojení solární elektrárny do sítě Pražských energetických závodů a vaření ranní kávy pomocí sluníčka pro ministra životního prostředí a jeho úředníky. Ukázali jsme veřejnosti, že Slunce může i v podmínkách České republiky vyrábět elektřinu a iniciovali jsme diskusi na toto téma v médiích. Díky podnětu Greenpeace vyhlásil ministr Kužvart na podzim 1999 program "Slunce do škol", jehož cílem je nainstalování nejméně 100 malých solárních elektráren na střechy škol.

Greenpeace v České republice

Ochrana klimatu


3

Hospodaření české pobočky Greenpeace v roce 1999

Kde bere Greenpeace peníze? Greenpeace je jednou z mála organizací na světě, která nepřijímá žádné peníze od vlád, průmyslu, politických stran a dokonce ani od žádných nadací, které jsou s vládami či průmyslem nějak spojeny. Prostředky Greenpeace pocházejí z příspěvků jednotlivých příznivců a v menší míře též z prodeje drobných upomínkových předmětů, jako jsou například kalendáře nebo trička. Stejně je tomu i v České republice. Greenpeace například nikdy nepřijalo žádné peníze od ministerstva životního prostředí ani sponzorský dar od žádné firmy. Snažíme se nyní získat tolik příznivců, abychom nemuseli přijímat podporu ani od Greenpeace International. Úplné finanční soběstačnosti bychom měli dosáhnout již v roce 2002. Právě našim příznivcům patří hlavní dík za to, že tu Greenpeace může pracovat - bez nich by Greenpeace zaniklo.

Struktura příjmů

PÿÕJMY ZA ROK 1999 (V TISÕCÕCH K»)

Grant od Greenpeace International 70 %

Grant od Greenpeace International Příspěvky soukromých dárců Grant Nadace OSF Úroky Prodej drobných předmětů Celkový příjem

8063 2933 238 204 73 11 511

Prodej drobných předmětů 1 %

Dary od soukromých dárců 25 % Granty od nadací 2 % Úrok 2 %

A kam peníze Greenpeace jdou? Rok 1999 byl prvním rokem tříletého přechodného období k soběstačnosti a proto byla vysoká částka investována do fundraisingu - tedy do získávání nových příznivců, kteří umožní fungování úřadu i po roce 2002. Pod tuto položku ale spadají například i mzdy, pojištění, telefonní poplatky, poštovné, tisk magazínu a další služby pro příznivce.

Struktura výdajů na kampaně

V›DAJE ZA ROK 1999 (V TISÕCÕCH K») Náklady na kampaně Média a komunikace Fundraising Administrativa a ostatní služby Celkem

1669 599 7124 2073

Toxické látky 36 %

11465

Genetická kampaň 14 %

Ochrana klimatu 50 %

Poznámka: Všechny účty české pobočky Greenpeace jsou každoročně kontrolovány nezávislou auditorskou firmou BDO. Účty Greenpeace International jsou kontrolovány mezinárodní auditorskou firmou KPMG.

4


e 45 tisíc lodí, jež brázdí světové oceány, je každý rok staženo z provozu přibližně 700 lodí, které odplouvají na svou poslední plavbu. Kam vlastně? Co se se starými loděmi děje? Málokdo ví, že lodě, které obsahují vysoce toxické materiály, jsou rozebírány nádeníky v zemích třetího světa, jež této práci často obětují své zdraví.

Z

barev obsahujících olovo, kadmium, arsén, zinek, chrom a organické látky. Lodě kromě toho obsahují další nebezpečné odpady jako těsnící látky s PCB, až 7,5 tuny různých typů azbestů a několik tisíc litrů olejů a maziv. Tankery navíc obsahují až 1000 krychlových metrů zbytků ropy. Většina těchto materiálů je dnes hodnocena jako nebezpečný odpad a spadá pod Basilejskou konvenci.

pádem ocelových plátů a konstrukcí lodí. Mrtvoly pracovníků jsou spalovány ihned přímo na pracovišti, daleko od jejich rodin a navždy anonymně. Nádeníci nevědí nic o zákeřném nebezpečí, které číhá v toxických zplodinách a v azbestovém prachu, jemuž jsou vystaveni nejen v práci, ale dokonce i v nuzných příbytcích postavených opodál doků. Podivná onemoc-

Tam, kde umírají lodě... V

¡

C

L

A

V

V

A

ä

K

Ÿ

CO LODÃ OBSAHUJÕ ! Ocel (až 95 procent). ! Barvy obsahující olovo, kadmium, arsén, zinek,

chrom a chlororganické látky (10 až 100 tun). ! Těsnící látky obsahující PCB. ! Různé typy azbestů (až 7,5 tuny). ! Oleje a maziva (několik tisíc litrů).

paliva (tankery obsahují až tisíc krychlových metrů ropy).

Šrot za milióny Na konci své životní pouti je každá lo& prodána do šrotu, tak aby hodnotná ocel mohla být znovu využita. V závislosti na velikosti a váze je cena kovového šrotu až několik miliónů dolarů. Ještě na začátku 70 let byla činnost zvaná „shipbraking“, neboli rozebírání lodí, vysoce mechanizovaným procesem, který se uskutečňoval v loděnicích ve Velké Británii, na Taiwanu, v Mexiku, Španělsku a Brazílii. Avšak jak se ve vyspělých zemích zvyšovaly environmentální standardy a zdravotní a bezpečnostní požadavky, rozebírání lodí bylo přesunuto do nejchudších asijských zemí. Aby maximalizovaly svůj zisk, posílají dnes rejdařské společnosti své lodě „umřít“ do šrotovacích doků v Indii, Číně, Pákistánu, Bangladéše, Filipín a Vietnamu, kde jsou zdravotní a bezpečnostní standardy zcela ignorovány. Odhaduje se, že rozebíráním lodí se dnes živí nejméně 100 000 lidí.


! Zbytky

Desítky tisíc nádeníků v Indii rozebírají holýma rukama staré lodě za mzdu jednoho či dvou dolarů denně. Jejich jména nejsou nikde registrována a když dojde ke smrtelnému úrazu, je mrtvola anonymně spálena přímo na pracovišti.

Jedy nebo chudobu? Desítky tisíc migrujících nádeníků snášejí těžkou fyzickou práci a neustálé nebezpečí za mzdu jednoho či dvou dolarů denně. Jejich jména nejsou nikde registrována a proto je těžké je identifikovat. Pracují většinou bez jakéhokoliv bezpečnostního vybavení. Jen v indick0m Alangu dochází přibližně ke 360 smrtelným úrazům za rok. Příčinou smrtelných úrazů jsou většinou exploze, požáry, udušení a úrazy způsobené

nění, jež se zde v poslední době objevují, jsou vnímána jako věc osudu. Současná praxe posílání lodí na rozebrání do třetího světa však není pouze nemorální, je také ilegální! Basilejská konvence přijatá OSN zakazuje export nebezpečného odpadu včetně kontaminovaného šrotu ze zemí OECD do non-OECD. Tento zákaz vstoupil v platnost 1. ledna 1998 a platí i pro všech 15 zemí Evropské unie.

Plovoucí skládky

CO MŸûE ZPŸSOBIT NEOPATRN… ROZEBÕR¡NÕ LODÕ ! Azbestový

prach vytváří drobná poranění a jizvičky v plicní tkáni, jež mají na svědomí stálé dýchací potíže známé jako azbestóza. Při dlouhodobější expozici může dojít k rakovině plic.

! Olovo, jež se hromadí v krvi a kostech po

inhalaci a požití, může zapříčinit anémii a poškozuje nervový systém a ledviny. ! Expozice arsénem může vyvolat rakovinu plic,

kůže, žaludku, ledvin, jater a močového měchýře. ! Chrom obsažený v některých chemikáliích může

zapříčinit ekzémy a dýchací potíže včetně rakoviny plic.


Všechny staré lodě obsahují toxické a rizikové látky, jako například azbest a barvy s olovem, těžkými kovy a PCB. Jestliže jsou lodě rozebírány ručně, je pro dělníky prakticky nemožné vyhnout se kontaktu s jedovatými látkami. Většina lodí, které jsou nyní rozebírány, byla postavena v 70. letech, ještě před tím, než bylo používání nebezpečných toxických látek zakázáno. Tehdy byla běžně používána obrovská množství azbestu a barev obsahujících toxické látky. V závislosti na jejich velikosti a funkci činí hmotnost nenaložených lodí zpravidla něco mezi 5000 a 40 000 tunami. (průměr je 13 000 tun). Celých 95 procent této váhy činí ocel natřená přibližně 10 až 100 tunami

Ženy sbírají zbytky azbestu, který se pak vyhazuje do moře.


11

Patentování živých »

E

S

T

M

Õ

R

H

R

D

I

N

K

A

ýmy prospektorů vyrážejí na cestu. Vybaveni moderní technikou a podrobnými mapami vydávají se do odlehlých oblastí. Nejedná se o 19. století a zlatou horečku. Jde o současnou honbu za geny. V tropických oblastech za pomoci důvěřivých místních lidí hledají rostliny a zvířata s "vhodnými" vlastnostmi. Ty pak odvážejí do laboratoří, vybírají z nich jednotlivé geny a nechávají si je patentovat, stejně jako celé rostliny nebo dokonce živočichy. Fikce nebo skutečnost? Jsou zvířata pouhými vynálezy? Až do konce 70. let bylo v této otázce víceméně jasno, zvířata nebyla považována za vynálezy. Pokud někdo objevil novou rostlinu nebo živočicha, mohl ho pojmenovat, ale nemohl si ho nechat patentovat. Nejednalo se totiž o vynález, ale o objev. Právě rozdíl mezi vynálezem a objevem je nesmírně důležitý

Foto Christian Lehsten/argum/Greenpeace

T

Aktivisté Greenpeace protestují před Evropským patentovým úřadem v Mnichově proti udělování patentů na živé bytosti.

Pokud bychom dnešní princip patentování genů a živých tvorů aplikovali v chemii, mohly by být patentovány chemické prvky.

dědictvím. Vynález, za který se považují nové věci nebo technologické postupy, je na rozdíl od objevu výsledkem duševní práce a jeho autor může být za tuto tvůrčí práci odměněn poskytnutím patentu.

pro udělování patentů. Lépe řečeno až donedávna byl. Objev nemůže být patentován, nebo co vědci objeví, existuje na naší planetě po dlouhou dobu a je společným

Může být živý organismus považován za lidský vynález? Je například geneticky modifikovaná kukuřice vynález nebo objev? Tato kukuřice sice obsahuje geny z baktérie a štíra, nicméně ty se v přírodě vyskytují odnepaměti. Genetičtí inženýři nové geny nevynalezli, pouze je přemisují z místa na místo. Můžete namítnout, že přenos genů z ryby do jahody není v přírodě normálně dosažitelný a máte pravdu. Metoda, pomocí které vědci přenášejí geny mezi různými biologickými druhy, je novou technologií a mohla by být teoreticky patentována. Problém spočívá v tom, že biotechnologické firmy si spolu s novou metodou přenosu genů z jednoho organismu do jiného nechávají patentovat i výsledné organismy. Tak se stalo, že byly uděleny patenty na geneticky manipulovanou sóju, kukuřici, ale například i na transgenní prasata.

HISTORIE PATENTOVÁNÍ žIVÝCH ORGANISMŮ ! 1980, V USA je poprvé patentován živý orga-

nismus - bakterie ! 1988, V USA je poprvé patentován živočich -

tzv. "onkomyš", která byla geneticky manipulována tak, aby se u ní a jejího potomstva objevila rakovina. ! 1995, Greenpeace vyhrává soudní řízení proti

Evropskému patentovému úřadu, což vede k zastavení udělování patentů na rostliny a zvířata. ! 1995, Evropský parlament odmítá navrženou

směrnici EU, která by měla umožnit patentování živých organismů. ! 1998, Evropský parlament schvaluje směrnici

o patentování, která je víceméně shodná s navrženou verzí z roku 1995. Nizozemí a Itálie se proti ní odvolávají k Evropskému soudnímu dvoru. ! 1999, Správní rada Evropského patentového

úřadu považuje novou směrnici EU za právní rámec pro rozhodování úřadu a začíná opět s udělováním patentů na rostliny a zvířata. Česká republika přijímá zákon č. 206/2000 Sb. o ochraně biotechnologických vynálezů, který je založen na velice sporné direktivě EU.

Na problém patentování živých organismů upozornila i skupina vědců v dopise adresovaném časopisu Nature: Pokud bychom dnes podobný princip přijali v chemii, mohly by být patentovány chemické prvky, píší vědci. Patentování života - výnosný byznys?

! 2000,

! 2000, Evropský patentový úřad jedná o udělení

patentu na embryo "prasečlověka" vytvořené genetickou manipulací.

12


Jak to všechno začalo? Klíčový proces, který předznamenal éru patentování živých organismů, se odehrál v roce 1980. Americký Nejvyšší soud rozhodl, že jistá bakterie upravená k trávení oleje, může být patentována. Vrchní soudce Warren Burger

se tehdy vyjádřil, že "podstatný rozdíl pro udělování patentů není v tom, zda se jedná o živou nebo neživou věc, ale zda živé produkty můžeme považovat za lidské vynálezy". Tento rozsudek předznamenal nástup éry, ve které mohou být živé organismy patentovány. V roce 1988 byl v USA patentován první živočich, pokusná tzv. "onkomyš", která je geneticky manipulována tak, aby u ní nastala rakovina. V Evropě byl udělen patent na onkomyš v roce 1992. Společné dědictví všech, různé geny rostlin, živočichů a dokonce lidí se tak stalo zbožím, se kterým se nyní obchoduje na burze. Rozhodnutím amerického Nejvyššího soudu se průmyslu naskytly závratné možnosti. Podle slov Jeremy Rifkina, prezidenta nadace Foundation on Economic Trends, byly geny identifikovány jako "zdroj pro příští ekonomické aktivity". Několik měsíců po rozhodnutí Nejvyššího soudu, 14. října 1980, nabídla biotechnologická firma Genetech na trh emisi miliónu akcií. Po dvaceti minutách vzrostla cena jedné akcie z původních 35 USD na 89 USD. Na konci jediného dne vydělala společnost 36 miliónů USD, aniž by do té doby uvedla na trh jediný produkt.

P OSTOJ G REENPEACE Greenpeace je proti patentování jakýchkoliv živých organismů. Organizace se staví proti udělování patentů na lidský život, včetně částí lidského těla nebo genů. Je také proti patentování zvířat a rostlin, mikroorganismů, semen a genů zvířat či rostlin. Život není lidský vynález - dokonce ani tehdy, je-li izolován a vzat ze svého přirozeného prostředí a funkcí. Greenpeace vystupuje proti patentování života, protože takové patenty degradují život jako takový. S živými bytostmi by nemělo být zacházeno jako s obchodními komoditami.

bytostí Firmy si dnes nárokují vlastnictví celých rostlinných nebo živočišných druhů a používají patenty i jako nástroj, který má blokovat další výzkum konkurence. V roce 1994 získala firma Agracetus v Evropě patent, který zahrnoval všechny geneticky modifiko-

PATENT

NA PRASEČLOVĚKA

Pod označením WO 99/21415 se na Evropském patentovém úřadu v Mnichově skrývá žádost australské firmy Stem Cell Sciences a americké společnosti Biotransplant o udělení patentu zahrnujícího klonování embryí, včetně lidských embryí a patentu na používání geneticky manipulovaných embryí vytvořených jejich technologií. Žádost o udělení patentu zahrnuje i embryo napůl prasete a napůl člověka. Vědci vytvořili "prasečlověka" tak, že z vaječné buňky (oocytu) prasete odstranili jádro a nahradili ho jádrem odebraným z lidského plodu. Výsledné embryo pak nechali růst přibližně týden.

vané sójové boby. Konkurenční firmy, včetně obří nadnárodní společnosti Monsanto, byly pobouřeny a ihned udělení patentu právně napadly. Argumentovaly, že udělení patentu vlastně znamená monopol na všechny geneticky manipulované sójové boby pouze pro jednu firmu. Monsanto uvedlo, že "údajný vynález postrádá tvořivý element". Jediným řešením pro Monsanto nakonec bylo koupit Agracetus spolu s patentem a stáhnout žalobu. Biopirátství v pralese Udělování patentů živým organismům představuje pro biotechnologické firmy eko-

nomický stimul k dalšímu vyvíjení GMO. Průmysl to povzbuzuje k hledání genů, které by mohly mít komerční využití. Genetická diverzita (bohatost) je nejvyšší v tropech a subtropech. Deštné pralesy obývá více než polovina rostlinných a živočišných druhů naší planety. Biotechnologické firmy této skutečnosti využívají a vysílají sem své týmy. Sesbíraný biologický "materiál" pak putuje do laboratoří, kde se izolují aktivní látky nebo geny, které jsou posléze patentovány jako firemní vynález. Expedice do nitra pralesů biotechnologické firmy nazývají "bioprospecting", jejich odpůrci ale tyto výpravy označují jako biopirátství, a to pro jejich loupeživý charakter. Často se geny získané těmito expedicemi vnesou do baktérií, a ty pak syntetizují v laboratoři látky vyskytující se přirozeným způsobem v tropických oblastech. Důsledkem toho je, že rozvojové země často ztratí možnost exportu důležité suroviny. Sníží se příjmy do státní pokladny, což nezřídka vede k prohloubení chudoby a bídy v těchto zemích. Například bílkovina thaumatin je až 5000krát sladší než normální cukr. Thaumatin se získává z "katemfe" - rostliny, jejíž domov je v tropickém pralese západní Afriky. Místní obyvatelé, Yorubiové, pěstují tuto rostlinu se sladkými listy a plody již tisíce let a používají ji k slazení jídel a nápojů. Počátkem 70. let objevil thaumatin také průmysl a začal ho používat jako alternativní sladidlo pro tzv. "light" produkty. Aby se nemusel dovážet z Afriky, přišli vědci s "řešením". Vložili do jisté bakterie rostlinný gen pro syntézu thaumatinu a geneticky manipulovaná baktérie tak vytváří sladidlo v laboratoři. Pro místní lidi to má vážné následky. Po 25 let měli z thaumatinu

pravidelný příjem. Nyní je s tím konec. To má opravdu jen velice málo společného s proklamovaným snížením bídy a hladu, jež by genetické inženýrství mělo přinést rozvojovému světu. Nový druh kolonialismu Velké firmy ospravedlňují své chování tím, že vědomosti místních lidí a komunit o léčebných účincích rostlin a zvířat se stávají hodnotnými pouze tehdy, když se investuje do výzkumu, tak že je možné vytvořit komerční produkt. V roce 1991 například firma Merck Pharmaceuticals uzavřela pozoruhodnou smlouvu s Kostarikou, o které se uvádí, že je domovem pro 5 až 7 % všech biologických druhů na naší planetě. Jako výměnu za exklusivní práva na hledání, vývoj a patentování nových produktů z mikroorganismů, rostlin a zvířat z deštného pralesa, zaplatila firma 1,1 milionu USD na místní program zachování biodiverzity. Protože se odhaduje, že v Kostarice se vyskytuje až 500 000 biologických druhů, znamená to, že Merck zaplatil zhruba 2 USD za jeden druh - to není příliš mnoho pro společnost s ročními příjmy ve výši několika miliard.

POžADAVKY GREENPEACE ! Nesmí být udělovány žádné patenty na genom

živých bytostí, ať už jde o rostliny, zvířata, člověka nebo jen části lidského těla. ! Patentová direktiva Evropské unie musí být

změněna tak, aby nemohly být udělovány žádné patenty na život. Ve stejném duchu musí být změněn i český zákon č. 206/2000 Sb. o ochraně biotechnologických vynálezů.

CO

MŮžETE UDĚLAT VY

! Napište

svému poslanci, že si nepřejete, aby v České republice byly udělovány patenty na život a že si přejete změnu legislativy v tomto duchu.

! Podpořte naši kampaň proti geneticky mani-

Foto Greenpeace/Václav Vašků

pulovaným organismům, v jejímž rámci Greenpeace sleduje i problematiku patentování života.

Jelikož Merck také souhlasil s vyplácením nespecifikovaného procenta (odhaduje se 1 až 3 %) z výnosů za produkty využívající rostlinné nebo živočišné druhy deštného pralesa, je tento způsob financování doporučován americkou vládou a Světovou bankou jako model pro země třetího světa. Tento model však v mnohém připomíná koloniální styl minulých století, kdy evropští osadníci vyměnili od Indiánů ostrov Manhattan za pár bezcenných dárků.

Generální ředitel řetězce supermarketů TESCO v ČR Steve Hammet slibuje Greenpeace, že TESCO stáhne z prodeje nebezpečné hračky z měkčeného PVC.


13

Fórum je místo, kde lze volně o něčem jednat, hlásat své názory či soudy. Tato stránka (i když formou příliš n místem pro vaše dotazy. Ve fóru bude prostor také pro naše upozornění, prosby a poděkování, která by měla smě

Zprávy

Obchod

Staňte se cyber@ktivistou! V poslední době nám stále častěji volají lidé a ptají se, jak by se mohli do naší práce aktivně zapojit. Jak se bránit geneticky manipulovaným potravinám? Co můžeme udělat pro záchranu deštných pralesů v Amazonii? Existuje vůbec nějaká možnost, jak bychom se také my, suchozemské krysy, mohli zapojit do práce na ochraně velryb? A mladí, romantičtěji založení jedinci se rovnou zeptají: Nevzali byste nás na výpravu do Amazonie nebo za velrybami do Antarktidy? Není to pouze iluze, kterou Greenpeace ve svých příznivcích vyvolává, že i oni se mohou podílet na řešení velkých globálních problémů? Praxe ukazuje, že není! Jestliže se kdy v historii podařilo Greenpeace nějakou kampaň vyhrát, bylo to vždy proto, že se této organizaci podařilo strhnout na svou stranu veřejnost. Klasickým příkladem je ochrana velryb. Byl to právě hlas veřejného mínění, který pomohl dosáhnout mezinárodního moratoria na komerční lov velryb. V tomto roce jsme díky Vám odeslali více než 100 000 pohlednic namalovaných dětmi na účastníkům výročního zasedání Mezinárodní velrybářské komise v australském Adelaide. Ale pomáháte nám účinně i v mnoha menších věcech. Také díky vašim dopisům a pohlednicím se dva velké obchodní domy (Kotva a Tesco) rozhodly stáhnout z prodeje nebezpečné hračky z PVC. Rozhodli jsme se nyní tuto spolupráci zefektivnit. Praxe ukazuje, že nejrychlejším a nejlevnějším způsobem komunikace je pro nás internet. Máte-li e-mailovou adresu, můžeme vám pravidelně posílat čerstvé novinky a v případě potřeby Vás rychle požádat o podporu (podepsání petice, odeslání dopisu důležité osobnosti nebo instituci atd.). Chcete-li tedy Greenpeace účinně pomáhat, staňte se cyber@ktivistou. Tato praxe již velmi dobře funguje i na mezinárodní úrovni. Ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, by již měla fungovat provizorní stránka pro cyber@ktivisty na internetové adrese: www.greenpeace.cz. Do skupiny cyber@aktivistů se můžete též přihlásit rovněž tak, že pošlete e-mail na adresu: [email protected] a do subjektu napíšete slovo "cyberaktivista". Radostné vánoce přejí Hana Vosmíková a Jitka Maudrová

Kalendář Greenpeace na rok 2001 Nástěnný kalendář s fotografiemi zvířat a krajiny pořízených fotografy Greenpeace na nejkouzelnějších místech naší planety. Tištěno na recyklovaném a chlorem neběleném papíře vynikající kvality. Cena 270 Kč

Taška - Genetic Experiment nákupní taška z nebílené bavlny, černá potisk Cena 100 Kč

Tričko s límečkem bavlněné tričko s krátkým rukávem a límečkem tmavě modré, malé bílé tištěné logo Greenpeace Velikosti M, L, XL Cena 290 Kč

Tričko No Time To Waste bavlněné tričko s krátkým rukávem černé s bílým potiskem Velikosti M, L, XL Cena 220 Kč

Tričko s obrázkem kosatky Formulář pro poštovní databázi Greenpeace Jméno: ....................................................................................... Příjmení:..................................................................................... Titul:........................................................................................... Adresa: ...................................................................................... Telefon: ...................................................................................... Datum narození: ....................................................................... Povolání (pokud studujete, uveďte druh školy) ................... .................................................................................................. Váš variabilní symbol............................................................... (číslo, které najdete na obálce u svého jména) Zasílat časopis: Ano Ne Vyplněním tohoto formuláře souhlasím se zařazením do databáze Greenpeace za účelem zasílání informací o Greenpeace, a to až do písemného odvolání tohoto souhlasu*. Podpis ........................................................................................ *) Tuto formulaci vyžaduje nový zákon č. 101/2000 Sb, o chraně osobních údajů )

14


bavlněné tričko s krátkým rukávem, světle šedý melír černá kosatka a modré logo Velikosti M, L, XL Cena 230 Kč

Tričko Natural velmi kvalitní tričko z nebílené bavlny (Fruit

⁄ÿEDNÕ äIML ÿEHT¡ Uû I V NAäÕ KANCEL¡ÿI Na závěr každého roku se snažíme udělat pořádek v naší poštovní databázi příznivců. Aktuální databáze nám pomáhá snížit počet vrácených zásilek a ušetřit tak poštovné. Bohužel, letos nám práci zkomplikoval úřední šiml, který se k nám prořehtal v podobě nového zákona č. 101/2000 Sb, o chraně osobních údajů. Zmíněný zákon je sám o sobě jistě potřebný. Jeho cílem je znemožnit zneužití osobních dat. Bohužel, jaksi mimoděk však zákon upravuje i takové detaily, jako je komunikace nevládních organizací s jejich příznivci. (Zákon jde mimochodem do takových absurdností, že požaduje, aby například skautský vedoucí, který si na výpravě do přírody pořídí podrobnější seznam dětí, odevzdával tyto seznamy Úřadu na ochranu osobních dat.) Bez vašeho písemného svolení tedy nebudeme smět nadále uchovávat vaše osobní data a tím pádem vám nebudeme moci posílat časopis a ostatní informace. Věnujte prosím chvilku vyplnění následujícího formuláře, jehož součástí je váš písemný souhlas vyžadovaný zákonem.

nepřipomíná ono původní římské fórum) by měla být místem, kde každý může prezentovat své názory a zároveň ěřovat k vám. Tak tedy, ve fóru je ticho, pouze u vchodu lehký šum - pravá chvíle pro váš hlas...

Vaše dopisy Vážená redakce, před několika dny se mi poprvé dostal do rukou váš Magazín (letní číslo 2000) a moc mě zaujal. Otázky ekologie mě hodně zajímají a vítám každý návrh, jak můžu ve svém osobním životě k ochraně životního prostředí přispět. Myslím, že k důvěryhodnosti vašich informací přispívá, když v případě sporu o nějaký ekologický problém neuvádíte jen argumenty své strany, ale i argumenty strany, proti které se stavíte, a pak s nimi polemizujete nebo hledáte jejich původ. Čtenář si tak může vytvořit celistvější pohled na věc. Pro mě osobně byly důležité informace z článku 7 temelínských lží a líbil se mi také rozhovor s Erazimem Kohákem. Je velmi osvěžující, když si člověk může v souvislosti s ekologickými otázkami přečíst osobní názory nějaké moudré osobnosti (i kdyby se třeba tak docela neshodovaly s postojem Greenpeace). Řekla bych, že je vždycky dobré vidět problém z více - třeba i protichůdných stran. Tereza Pogodová, Olomouc

Of The Loom) s vyšitým logem Greenpeace Velikosti M, L, XL Cena 350 Kč

Komplet Natural tričko a čepice z nebílené bavlny za zvýhodněnou cenu - 590 Kč

Tričko Genetic Experiment bavlněné s krátkým rukávem, oranžový podklad + černá potisk, oboustranné Velikosti M, L, XL Cena 250 Kč

Čepice Natural šestidílná čepice s kšiltem z nebělené bavlny, vyšité logo Greenpeace Cena 270 Kč

Čepice tmavě zelená šestidílná bavlněná čepice s kšiltem, tmavě zelená, bílá výšivka - logo Greenpeace Cena 240 Kč

Zajděte si do archivu GEOFONDu v Kostelní ul. - je veřejně přístupný. Tam si najděte v kartotéce TEMELÍN - zjistíte, že pod jadernou elektrárnou vede řada tektonických poruch - zlomů, mimo jiné i pod čtvrtým reaktorovým blokem. Informace o tektonice pod prvním a druhým reaktorovým blokem jsou TAJNÉ, výsledná bezpečnostně technická zpráva o tektonice z roku 1994, zpracovaná ENERGOPRŮZKUMEM s.r.o. rovněž. Ta je blokovaná do 31. 12. 2001, tedy do plného spuštění elektrárny. Obsahuje mimo jiné detailní seznam tektonických poruch pod elektrárnou. Informaci o blokaci najdete v kartotéce. Samozřejmě, blokování přírodovědeckých dat tohoto typu s důsledkem pro ekologii je v příkrém rozporu se zákonem číslo 123/1998 Sb. "O právu na informace o životním prostředí". Ale koho to dnes zajímá, že?! Temelín se musí spustit za každou cenu, aby se mohl prodat Francii. Ta ho zašmelí dále, přinejmenším vyhořelé palivo obohacované plutoniem. Írán totiž dodnes nedokázal nastartovat vlastní jaderný reaktor kvůli mezinárodní blokádě a potřebuje nutně surovinu na výrobu jaderných hlavic. Jinak zůstane na Blízkém východě nerovnováha a vyhlášení Palestinského státu je v nedohlednu. Dejte si to dohromady s iniciativami Francie na Blízkém východě a s historickými hospodářskými vazbami ČR do Íránu včetně nedávno zakázané dodávky českého zařízení pro jednu z iránských jaderných elektráren. Nejde o elektřinu, jde o plutonium. A o jaderné hlavice... Michal P. Prosím Vás! Neztrapňujte se akcemi kolem Temelína. O ekonomii vývozu ČEZu si přečtete ve Slovu 8. 7. 2000 a bude vám jasné, že se mýlíte. To co jste předvedli u Temelína 8. 7. 2000 bylo hloupé. Než něco začnete dělat, sežeňte si hodnověrné informace. Já v podstatě chválím jakoukoliv ekologickou iniciativu, ale chytrou. O co vám v případě Temelínka jde? Postřehli jste, že také spalování uhlí pro výrobu elektřiny je příčinou skleníkového efektu? Že se při těžbě uhlí devastuje krajina? A jak jinak chcete velké množství elektřiny získat? Všechny ekologické zdroje dávají jen velmi málo % výkonu. A chcete-li slyšet nějakou horkou novinku z posledních týdnů, tak vám povím, na co přišli na severu Čech. Že, když spustí Temelín, tak se bude těžit míň uhlí a bude vyšší nezaměstnanost. To je samozřejmě pravda, ale novinka je to ledově stará řadu let - od prvního kopnutí do země u Temelína. A že vláda ani minulá ani současná, že s tím nic nedělá (např. restrukturalizací), to je onen hlavní průser akce Temelín. (Logické důsledky vyšší nezaměstnanosti na stav krajiny mi nebaví psát, předpokládám, že je znáte.) Ing. Milan Hrubeš, Praha Dopisy určené pro Magazín Greenpeace označujte prosím značkou "Magazín". Můžete je posílat také na e-mailovou adresu: [email protected]. Redakce si vyhrazuje právo tyto příspěvky krátit a upravovat, případně na některé dopisy reagovat.

Objednávka

počet kusů M

L

XL

Objednané zboží zašlete na adresu: celkem

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kalendář Greenpeace na rok 2001 Komplet Natural - tričko + čepice Tričko Natural Tričko Genetic Experiment

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jsem členem / členkou RWC a uplatňuji 10% slevu ANO - NE*)

Tričko modré s límečkem Tričko s obrázkem kosatky Tričko No Time To Waste Tričko Genetic Experiment

*) nehodící se škrtněte

Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca 65 Kč na poštovné a balné). Objednávku můžete podat telefonicky, e-mailem, zasláním formuláře poštou, nebo faxem:

Čepice Natural

Greenpeace, Českomalínská 27, 1600 00 Praha 6

Čepice tmavě zelená

tel.: 02/24 31 96 67, fax 02/311 22 89, e-mail: [email protected] GREENPEACE MAGAZÍN / ZIMA 2000

15

Foto Ibra Ibrahimovič


Stanislav Břicháček spolu s jednou z obráňkyň Libkovic, prosinec 1992

Starosta Břicháček se dohaduje s policisty, květen 1993

e středu 8. listopadu zemřel Stanislav Břicháček, poslední starosta obce Libkovice. Zemřel jako jedna z nejtragičtějších obětí novodobé české mafie a tunelování. V roce 1987 existovala obec Libkovice již 800 let. O rok později však bylo oznámeno, že musí být srovnána se zemí kvůli těžbě uhlí. Přitom již v roce 1935 bylo známo, že geologická struktura pod Libkovicemi hlubinnou těžbu prostě nedovoluje. Během neformálního setkání mezi ministerstvem průmyslu a Mosteckou uhelnou společností v roce 1998 vyšlo najevo, že těžba pod Libkovicemi je možná pouze jako povrchová, přičemž hloubka dolu by musela být 300 metrů.

V

natáčel na video jeho hosty? Kdo mu přerušil dodávku pitné vody? Kdo mu vracel dopisy z pošty jako nedoručitelné? Kdo, kdo, kdo?

In Memoriam

Stanislav Břicháček zemřel jako chudý a nešastný člověk. Nezasloužil si to. Česká mafie má na svědomí víc, než jen vytunelované peníze. Ona také láme a ničí lidi. A přesto, vzpomínka na tohoto muže mě posiluje. Libkovice by měly být vráceny svým občanům.

Jan Haverkamp Podporoval libkovické od roku 1995, v současné době pracuje pro Greenpeace na projektu Temelín a jaderná energie.



Když byl Stanislav Břicháček v roce 1990 zvolen starostou Libkovic, slíbil lidem, že zničení obce zabrání. Dělal pro to, co mohl. Ba dokonce víc než mohl. V roce 1992 byla přes odpor obyvatel Libkovic a stovek aktivistů Greenpeace, Hnutí DUHA, Dětí Země a jiných větší část obce zničena. Pan Břicháček obětoval svůj rodinný život a zůstal v posledním domě v obci až do listopadu 1999. Svůj dům opustil až pod hrozbami ze strany Mostecké uhelné společnosti a dolu Hlubina. V té době trpěl kvůli poranění nohy, jež mu způsobil tehdejší šéf dolu Hlubina a později jeho ředitel ing. Caithaml, který pana Břicháčka srazil autem. V posledních letech trpěl také rakovinou , ale nejvíce trpěl neustálým terorizováním ze strany... Ze strany koho vlastně? Kdo rozbíjel jeho auto a traktor? Kdo přerušoval jeho telefonní linku vždy, když se připravovaly významné aktivity? Kdo mu anonymně telefonoval ve tři v noci? Kdo

Pan Břicháček těmto tlakům odolal. Měl úplnou pravdu, když tvrdil, že pod Libkovicemi se těžit nedá. Bojoval za své přesvědčení, že Libkovice mají být vráceny jejich původním obyvatelům. Během celé té doby byl velkou inspirací stovkám lidí, kteří sem přišli pomoci. Jeho hlasitý smích během festivalu Ecotopia v Libkovicích v roce 1996, když poprve v životě jedl vegetariánské jídlo uprostřed 800 mladých aktivistů z celé Evropy. Jeho konspirační šepot, když vysvětloval (a často naprosto správně) vzájemná propojení různých osobních zájmů na zničení Libkovic. Jiskra, která se mu znovu objevila v očích při brainstormingu o dalších krocích, jak dosáhnout spravedlnosti pro jeho libkovické.

Podpořit obránce Libkovic přijel i Václav Havel, prosinec 1992

Stanislav Břicháček se spolu s posledními obyvateli Libkovic domáhá spravedlnosti u Okresního soudu v Mostě.

Pomozte Greenpeace chránit planetu Zemi Přidejte se k nám! Greenpeace, Českomalínská 27, 160 00 Praha 6, tel.: 02/24 31 96 67, fax: 02/311 22 89, e-mail: [email protected], internet: www.greenpeace.cz

Yashwant. Kde umírají lodě

Recommend Documents