KDE LEŽÍ ONDRÁŠOVO ONDRASZKOWO?

XIV. ročník, 11/2009

Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: [email protected]

Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska

KDE LEŽÍ ONDRÁŠOVO – ONDRASZKOWO? Pověst o zbojníkovi Ondrášovi z Janovic se stala jádrem nového turistického produktu

http://ondrasovo/tesinske-beskydy.cz

Čtěte na str. 18-19

±¯­Ÿìäùèícñîãíw õäëäóñçŸïñ™ìøòëô âäòóîõíwçîŸñôâçô

°³­č°¶­Ÿ°­Ÿ±¯°¯

°¸­ŸìäùèícñîãíwŸõäëäóñç óôñèòóèâêšâçŸìîíîòów õŸñäæèîíäâç

ÕäëäóñçøŸÁñíà­ò­ ՚òóàõèóoŸ° µ³¶Ÿ¯¯ŸÁñíî ÂùäâçŸÑäïôáëèâ Óäë­¹Ÿª³±¯Ÿ´³°Ÿ°´±Ÿ²¸· Åà÷¹Ÿª³±¯Ÿ´³°Ÿ°´²Ÿ¯µ± æî¿áõõ­âù ñäæèîíóîôñ¿áõõ­âù

Komentáfi

TO JSOU TY PARADOXY Oficiální statistické údaje i neoficiální vyjádření hoteliérů a majitelů restaurací už více jak rok hovoří o trvalém poklesu zájmu zahraničních turistů o pobyty a služby. Zejména ty pražské. Paradoxně z míst méně známých a turisticky ne tak atraktivních máme zprávy o rostoucím zájmu turistů, hlavně domácích. Hoteliéři v Praze bijí na poplach. Někdo mění „hotel obyč“ na „hotel košer“, jiný snižuje ceny za ubytování až na nevěrohodnou hranici. Nic naplat, podle údajů Českého statistického úřadu dál klesají počty turistů přijíždějících ze zahraničí. Za první tři čtvrtiny letošního roku to bylo o dalších 9,9 procent oproti stejnému období roku loňského. Aby nevypadala čísla tak hrozivě, uvádí se, že v prvním čtvrtletí ubylo 17 procent, ve druhém jen 8,7 a ve třetím 6,6. Skoro by se zdálo, že „...cestovní ruch se velice pozvolně dostává z celosvětové krize...“, jak uvádí v jedné své tiskové zprá-

vě CzechTorism. Není sporu o tom, že globální hospodářská a finanční krize se na poklesu příjezdů do Česka hrubě podepsala. Ale zda se světový cestovní ruch dostává z krize, to je zřejmě téma na ještě dlouhou diskuzi a dlouhou dobu. Paradoxně však existují údaje, které hovoří optimističtěji. A lze je považovat za neméně důvěryhodné. Příkladů bychom dokázali uvést hned několik a není třeba je složitě hledat. Stačí jen vystrčit nos z Prahy a všímat si věcí, které jsou nabíledni. Vinařské obce a města na jihu Moravy si na nedostatek turistů stěžovat nemusejí, do Klášterce nad Ohří a Kadaně jezdí rok co rok více turistů a donedávna nepříliš populárnímu Litoměřicku se podařilo rozjet nejen osobní dopravu na Labi, ale i produktivní propagační kampaň, která přinesla až neuvěřitelný nárůst turistů. Ovšem ve všech uvedených případech se z podstatné části jedná o turisty domácí. Paradoxně – celosvětová krize sice značně pocuchala příjezdový cestovní ruch, ale do určité míry, a ne zanedbatelné, pomohla turistice domácí. Na Slovácko, Baťův kanál, do Mikulova, východočeských Krá-

lík, Českého ráje, na Šumavu nebo do Krušných hor či Mikulčic na Hodonínsku si Češi určitě dokáží cestu najít sami. Musí ale vědět, co je kde čeká. To jsou ty paradoxy – jako bych slyšel znovu, sotva se dozvím, kolik úsilí a finančních prostředků se jinde chystají „vystřelit“ na propagaci do zahraničí. Jen jeden příklad: veletrhy v Moskvě jsou po čertech drahé a úbytek ruské klientely o více jak dvacet procent žádná propagační kampaň hned tak nezastaví. Nehledě na to, že předpokládat razantní obrat vývoje na tomto trhu, bych považoval za dost odvážné. Jsou regiony, které se účastí na takové akci dokážou vyčerpat do té míry, že doma pak omezují, co se dá. Ovšem opravdu paradoxní pak je, pokud se na naši redakci obracejí studenti vysoké školy se studijním oborem marketing CR z jedné moravské univerzity s dotazem, proč to či ono město nebo region o sobě dávají tak málo vědět. Chtělo by se věřit, že příslušná katedra bude mít dostatek materiálů a argumentů, kterými by na takové otázky mohla odpovědět. Věřím, že odpovědi naší redakce jsou dostatečně vyčerpávající. Laco Kučera

VáÏení ãtenáfii, milí pfiátelé, pfiejeme Vám krásn˘ adventní ãas a protoÏe se mílov˘mi kroky blíÏí i ãas vánoãní a konec roku, kter˘ nepatfií zrovna k tûm jednoduch˘m, pfiejeme Vám také klidné a radostné Vánoce, veselého a tro‰ku rozverného Silvestra a do nového roku 2010 hodnû ‰tûstí, neboÈ je krásné, hodnû zdraví, neboÈ je vzácné, hodnû lásky, neboÈ je jí málo a v‰echno dal‰í, co by za to stálo. Va‰e redakce

GO a Regiontour vždy aktuálně o CR. . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Štika Českého středohoří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Litoměřice otevřely nové infocentrum . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Cesta do Hoštky a ještě dál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Číši vína ke rtům zdvihni... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Vinařská turistika v Čechách? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Nečekaná lovosická překvapení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Víte, kde najdete Štětsko? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Výprava za skleněnou krásou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Kouzlo Lázní Bohdaneč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Svatomartinské 2009 je na světě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Ve sklepě Pod Kozím hrádkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Letos se jezdí k nám! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16,28 Ohlédnutí za plavební sezonou 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Kde leží Ondrášovo – Ondraszkowo? . . . . . . . . . . . . . 18-19 Lázně Smrdáky i pro zdravé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Skoro zapomenuté Kaliště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Pracovní večírek v hotelu LAS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22-23 Co takhle dát si Silvestra v Polanicy? . . . . . . . . . . . . . . . 25 Jak Slovinsko vidí Holiday World . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

TRAVEL profi – měsíčník pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Kovářová, Eliška Červená, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová - TRAVEL profi, IČO: 63969262 Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, tel./fax: 272 919 586, vedení redakce - mobilní telefon: 608 032 397, [email protected], www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák - polygrafická výroba, Starý Kolín. MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 10 x ročně vždy poslední týden v měsíci (v prázdninových měsících nevychází). Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele!

11/2009

3

Veletrhy

GO a REGIONTOUR – vÏdy aktuálnû o cestovním ruchu JiÏ za necelé dva mûsíce odstartují zaãátek dal‰í turistické sezony tradiãní mezinárodní veletrhy cestovního ruchu GO a REGIONTOUR. Hned na zaãátku nového roku, od 14. do 17. ledna 2010, budou mít náv‰tûvníci brnûnského v˘stavi‰tû moÏnost seznámit se s nabídkou turistick˘ch moÏností v regionech, cestovních kanceláfií, agentur a zahraniãních turistick˘ch centrál. REGIONTOUR v novém a vût‰ím Veletrh REGIONTOUR se v roce 2010 přestěhuje do nového multifunkčního pavilonu P – největšího a nejmodernějšího prostoru brněnského výstaviště. Z tuzemských krajů a turistických regionů zde nebude chybět žádný, takže se návštěvníkům dostane skutečně vyčerpávajících informací na téma tuzemská dovolená. Vedle regionů mají v expozicích početné zastoupení přímí poskytovatelé ubytovacích a dalších služeb a incomingové agentury. K nováčkům patří například Statutární město Most nebo týdeník Dobrý den s Kurýrem s atraktivní turistickou nabídkou Slovácka. Poprvé se představí také mikroregion Kahan, který sdružuje obce Brněnska s bohatou hornickou historií, ale také romantickou krajinou Pohádky máje a řadou unikátních turistických cílů, od protiatomového krytu až po Včelařské muzeum. Novinkou veletrhu je jeho produktové členění. Expozice s nabídkou např. cykloturistiky, lázní, golfu a dalších produktů cestovního ruchu budou mít speciální označení, díky kterému si je snadno najde jejich cílová skupina. REGIONTOUR ale zdaleka neprezentuje pouze krásy České republiky; najdeme zde řadu zahraničních turistických oblastí a měst. Zastoupeny jsou například regiony všech sousedních zemí – zejména Slovenska a Polska.

Na přípravě veletrhu pořadatelé úzce spolupracují s Asociací cestovních kanceláří ČR i Asociací českých cestovních kanceláří a agentur, jejichž expozice v pavilonu F zastřešují prezentace řady členských společností. Významné cestovní kanceláře se samozřejmě prezentují samostatnými stánky. Mezi přihlášenými nechybí například Blue Style, Eso Travel, EXIM tours, FIRO-tour, Neckermann, Kovotour Plus, Pressburg, Atis či America Tours, po letech se představí Autoturist. Celkem se návštěvníci seznámí s nabídkou více než dvou set cestovních kanceláří, jejichž zájezdy pokrývají přes sto zahraničních destinací. Silná bude i přímá zahraniční účast. Po loňské premiéře se do Brna vrací turistická centrála z Kypru a nechybí ani tradiční maďarská turistická nabídka, tentokrát v podání specializované CK Erli Klimkovice. Ve spolupráci s CK Periscope Skandinávie poprvé vystavuje turistická centrála Irska. Tato cestovní kancelář v rámci doprovodného programu také představí nabídku Skandinávie. Poprvé se na veletrhu budou prezentovat zahraniční destinace v rámci pódiového doprovodného programu. Vystřídají se zde země Černá Hora, Maďarsko, Řecko a další, které vyčleněný časový prostor zaplní ukázkami typického folkloru, kultury, gastronomie apod. Cílem dvoudenního zábavného programu je po-

sílit víkendovou návštěvnost a oživit atmosféru podobným způsobem, jako se to dlouhodobě daří na veletrhu REGIONTOUR.

Doprovodn˘ veletrÏní program s aktuálními tématy Ve spolupráci s garanty veletrhů, odbornými asociacemi a kraji je připravován doprovodný program, který zmapuje současnou situaci v cestovním ruchu a zareaguje na aktuální problémy. Vedle jedné z nejdůležitějších akcí – Zasedání Rady Asociace krajů ČR, přinese doprovodný program v prvních dvou dnech konání veletrhů zajímavé přednášky, diskuze a prezentace určené především odborným návštěvníkům. Hlavním tématem bude „Podpora cestovního ruchu v regionech v době krize“. Jako stěžejní akce je v této oblasti připravováno Setkání u kulatého stolu za účasti zástupců Ministerstva pro místní rozvoj ČR, agentury CzechTourism, Asociace krajů ČR, všech oborových organizací a médií. Dalšími tématy u kulatého stolu pak budou spolupráce mezi regiony a čerpání dotací na podporu cestovního ruchu z fondů Evropské unie. Tradiční slavnostní vyhlášení výsledků soutěží Grand Prix Regiontour aneb Náš kraj 2009 a ProfiGO, TOPGuide junior a Region Regina bude součástí programu prvního dne veletrhů.

Novinky na GO

Další zajímavé informace o veletrhu najdete na www.bvv.cz/go

Stejně atraktivně se představí také veletrh GO. Zájemci o nabídku cestovních kanceláří, agentur a zahraničních centrál cestovního ruchu zamíří do pavilonu F.

Praktické informace pro náv‰tûvníky

4

11/2009

14. – 15. 1. 2010 dny pro odborníky 15. – 17. 1. 2010 dny pro veřejnost (15. 1. od 14.00 hod.) Otevírací doba: 10.00 – 18.00 hod., v neděli jen do 16.00 hodin.

âeské stfiedohofií

·TIKA âESKÉHO ST¤EDOHO¤Í Jsou tomu dva roky, co na hladinu Labe poprvé vyplula osobní loì s pravideln˘m „jízdním“ fiádem. Místem vyplutí bylo pfiístavní molo v Litomûfiicích a loì nesla jméno Porta Bohemica. Od té doby uplynulo v Labi mnoho vody. Mûsto Litomûfiice v krátké dobû pfiijalo strategick˘ plán rozvoje turistick˘ch sluÏeb, vzniklo funkãní a velmi akãní Centrum cestovního ruchu (CCR), zaãala se rozvíjet spolupráce s privátními subjekty a dnes mÛÏeme celkem zodpovûdnû tvrdit, Ïe v˘sledky se dostavily rychleji, neÏ se oãekávalo. V Litoměřicích, v hotelu Roosevelt proběhlo před měsícem slavnostní zakončení druhé plavební sezony, jehož součástí pochopitelně bylo nejen její zhodnocení, ale i diskuse nad plány pro rok 2010 a další. Stručně vyjádřeno: Po krátké kariéře lodi Porta Bohemica byla na labské vody spuštěna nová, větší a komfortně vybavená Porta Bohemica 1. V průběhu druhé

plavební sezony došlo k bezmála stoprocentnímu nárůstu klientů, kteří se na Litoměřicko vypravili a využili jejích služeb. Lodní lístky si zakoupilo více jak 30 tisíc pasažérů. Starostovi Ladislavu Chlupáčovi, místostarostovi a řediteli Labské paroplavební společnosti o.p.s. Jaroslavu Tvrdíkovi i předsedovi správní rady CCR Kamilu Soukupovi se za podpory Ústeckého kraje a senátora za Litoměřicko Alexandra Vondry podařilo atraktivní turistický produkt zase o kus posunout. Trasa plavby byla rozšířena až do Štětí, které se stalo členem Labské paroplavební společnosti. V příští sezoně by mělo být otevřeno přístaviště v Nučničkách a intenzivně se jedná o prodloužení trasy až do Mělníka. Přitom by se mělo otevřít přístaviště i v Počáplech a Dolních Beřkovicích. Do sys-

tému se zapojilo i město Terezín, které si slibuje větší příliv turistů do jednoho z nejzachovalejších pevnostních měst v Evropě. Pro turisty, kteří by se chtěli vypravit z Litoměřic do Terezína a nazpět, bude využíváno nízkoponorové plavidlo pro 60 osob. Pokud se jednání s Mělníkem podaří dovést do zdárného konce, majitel a provozovatel lodi Porta Bohemice 1 kromě již zmíněného menšího plavidla je připraven koupit a na vodu spustit novou loď pro 145 pasažérů. I na její palubě by bylo

možné, podobně jako na Portě Bohemice 1, přepravovat bicykly. Pro cykloturisty by se tak otevřela nová výchozí místa pro výlety do nádherného Českého středohoří. Senátor Vondra na tiskové konferenci k zakončení plavební sezony dodal: „Labská paroplavební sezona jede plnou parou vřed. Její plány jsou přitom příslibem dalšího rozvoje projektu, který významnou měrou přispívá k rozvoji turistického ruchu v tomto regionu.“ Plavební sezonu 2009 Labské paroplavební společnosti o.p.s. je možné hodnotit kladně a výhledy do budoucna jsou slibné. Bylo tedy co oslavovat. Nejen skleničkou skvělých vín z vinic Vinařské oblasti Čechy, ale i chutným dortem, malou tombolou a pak dlouhými hovory o všem, na co se při tiskové konferenci nedostalo. Že na palubě Porty Bohemicy 1 umí být veselo, svědčilo i malé přepadení, jehož „obětí“ se stal starosta Chlupáč. Propuštěn byl až poté, co slíbil další podporu všem plánům na Labi a v Českém středohoří. Město Litoměřice i Centrum cestovního ruchu Litoměřice chápe rozvoj cestovního ruchu nejen v hranicích svého města a nejbližšího okolí. Jejich záměrem je do pro-

cesu rozvoje infrastruktury, služeb i ucelených turistických programů postupně zapojit celé České středohoří. Region s úžasně bohatou historií, která se bezprostředně dotýká nejen měst a obcí, ale celé naší republiky. Bezpočet hradů, zámků a zřícenin by se tak mohly stát mnohem dostupnější, podobně jako malá městečka a obce, o jejichž existenci dnes česká turistická veřejnost ví příliš málo. Laco Kučera

www.litomerice.cz

I když pravidelná plavební sezona skončila, paluba lodi Porta Bohemica 1 neosiří ani v zimě. Kromě toho, že je možné si ji pronajmout k firemním plavbám, večírkům a společenským akcím, proběhne na ní historicky „1. SILVESTROVSKÁ PLAVBA 2010“. Začátek 31. prosince 2009 v 19.00 hodin. Účastníky čeká loď plná příjemných a veselých překvapení.

www.labskaparoplavba.cz, www.catering-de.cz 11/2009

5

Litomûfiice

LITOMù¤ICE OTEV¤ELY NOVÉ ÍâKO T˘den po zakonãení plavební sezony jsme se do Litomûfiic vypravili je‰tû jednou. Tentokrát pfii pfiíleÏitosti neménû pfiíjemné a pro turistickou vefiejnost srovnatelnû v˘znamné. Na námûstí, v podloubí pod znám˘m litomûfiick˘m „kalichem“, bylo otevfieno nové informaãní centrum. Samozfiejmû opût pod hlaviãkou Centra cestovního ruchu Litomûfiice a za masivní podpory litomûfiické radnice.

O významu turistických informačních center pro spokojenost všech návštěvníků a pro další rozvoj turistiky ve městě nebo regionu není pochyb. S touto základní premisou kalkulovaly Litoměřice a Centrum cestovního ruchu od samého počátku. Není tedy divu, že přes všechny problémy, které v posledních měsících do městských i krajských rozpočtů přinesla současná hospodářská a finanční krize, bylo otevření opraveného a moderně vybaveného informačního centra jednou z priorit radnice v oblasti cestovního ruchu. Stavební úpravy přízemí radnice na Mírovém náměstí byly náročné samy o sobě. Podařilo se zachovat jejich historický ráz a přitom je vybavit moderním a vkusným mobiliářem i moderními informačními technologiemi. V zázemí jsou pak kancelářské prostory využitelné i pro jednání s těmi, kdo budou mít zájem zařadit Litoměřice a Litoměřicko do svých obchodních záměrů. Nejpodstatnější je, že se stalo „výkladní skříní“, která má na první pohled přilákat každého kolemjdoucího. Na tiskové konferenci, která slavnostnímu zahájení činnosti infocentra předchá-

zela, představili zástupci města i Centra cestovního ruchu nejen úspěchy, kterých dosáhli, ale i plány do budoucna. Kromě stále oblíbenější labské plavby to je především nový a nesnadný záměr vybudovat muzeum v bývalém dolu Richard. Od roku 1864 se v něm těžil vápenec. Za druhé světové války jej však Německo přebudovalo na podzemní továrnu vyrábějící převážně součástky motorů do tanků a dalších těžkých vozidel od firmy Auto-Union. Více jak osmnáct tisíc vězňů zde strávilo dlouhé měsíce krutého zacházení a nelidské dřiny. Richard byl pobočkou koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Záměr vytvořit v prostorách dolu muzeum je náročný, nikoliv však nereálný. Vraťme se ale k informačnímu centru. Po slavnostním přestřihnutí pásky, k němuž kromě starosty Ladislava Chlupáče, místostarosty Jaroslava Tvrdíka a ředitele CCR Kamila Soukupa přiložila nůžky i radní Ústeckého kraje Jana Ryšánková, jsme vstoupili dovnitř. Kromě nového interiéru a jeho vybavení je velkou chloubou infocentra a celého města moderní, řekl bych jed-

no z nejmodernějších technických vybavení v Česku. Elektronický audio průvodce návštěvníky nejen informuje o památkách a zajímavostech, ale prostřednictvím GSM systému je i naviguje na vybraná místa. Že audioprůvodce „hovoří“ několika jazyky, není třeba zdůrazňovat. Po krátké instruktáži s ním dokáže pracovat každý. Na dotaz, zda se odpovědní činitelé nebojí zcizení tohoto zařízení, jsme se dozvěděli, že pokud by se někomu zalíbilo natolik, že by si ho chtěl odnést domů, nebude mu moc platný. Baterka za čas dojde a program je tak zabezpečen, že zařízení je v podstatě nepoužitelné. Jak je vidět, Litoměřice a jeho Centrum cestovního ruchu vyrazily na český turistický trh odvážně a s jasnými představami. A asi nejen na český. Před měsícem se Litoměřicím dostalo významného ocenění od Swiss International Holiday Exhibition a City of Lugano v kategorii „Natural Paradies“. V konkurenci daleko známějších a propagovanějších turistických destinací město Litoměřice, Zahrada Čech a celé České středohoří obstály víc než důstojně.

Informační centrum, Mírové náměstí 16/8, 412 01 Litoměřice, tel.: +420 416 732 440 e-mail: [email protected], [email protected], www.litomerice.cz, www.litomerice-info.cz

6

11/2009

Ho‰tka

CESTA DO HO·TKY A JE·Tù DÁL Pokud nevíte, kde mûsteãko Ho‰tka leÏí, nebuìte z toho nijak nervózní. Dlouho jsme to nevûdûli ani my. AÏ pfii slavnostním otevfiení Informaãního centra v Litomûfiicích jsme se náhodnû setkali s jeho místostarostkou, která nám o svém mûstû povûdûla neãekanû zajímavé vûci. Hoštka patří do seznamu českých vinařských obcí. Leží v úrodném pásu při Labi na dohled od vršků Českého středohoří. Není sice přesně známo, kdy se zde lidé usadili, ale první písemné zmínky o ní pocházejí už z roku 1266. Ve 14. století měla Hoštka mimo jiná privilegia i právo hrdelní. Popravy se až do roku 1730 konaly na návrší Karlovka, severovýchodně od města. Vedla tudy i významná obchodní Lužická

1

cesta. Na okolních polích se pěstovalo obilí, byly zde ovocné sady a samozřejmě i vinice. Každý týden se konaly trhy s dobytkem a vlnou. Není bez zajímavosti, že Hoštka měla také lázně a za vlády Rudolfa II. jí patřilo i právo výběru mýtného na Labi. Největšího hospodářského rozmachu se městečko dočkalo v 17. století. Díky rozvoji řemesel bohatlo a tak není divu, že z té doby zde stojí několik významných, většinou církevních staveb. Kostel svatého Otmara (1), patrona města, je zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Jednolodní barokní stavba stojí v centru městečka a jeho hranolovitá věž je jednou z dominant. Na levém břehu říčky Obrtky pak stojí kaple Nanebevzetí Panny Marie. Její stavba prošla dramatickými obdobími. Původní kaple byla zbourána a na jejím místě v roce 1612 nechal majitel panství, Zdeněk Vojtěch z Lobkovic, postavit novou. Později ji přestavěli do dnešní barokní podoby. V kapli je umístěna i vzácná Hoštecká Madona s Jezulátkem. Ale k nejcennějším stavbám široko daleko patří původní románský kostel sv. Jiří (2). I přes mnohé pozdější úpravy si zachoval řadu původních stavebních prvků. No a

poslední je půvabný kostelík svatého Antonína Paduánského. V roce 2002 a 2004 prošel komplexní opravou. Na památku ničivého požáru v roce 1735 stojí na náměstí sloup Nejsvětější trojice. Jeho vrchol zdobí sousoší Boha Otce, Syna Božího a Ducha Svatého a u paty sloupu si můžete prohlédnout sochy svatých – Floriána, Vavřince a biskupa s berlou. Trojboký podstavec je zdoben reliéfy s výjevy ze života Jana Nepomuckého, sv. Václava a Kristova křtu. I když vinice z pozemků kolem Hoštky prakticky zmizely, přece jen se zde dochovalo několik sice opuštěných, ale stále ještě krásných sklepů. Možná, že není daleko doba a setkáme se v některém z nich při skleničce výborného ryzlinku nebo tramínu. Do té doby je možné Hoštku považovat za příjemnou zastávku na jarním nebo letním cykloputování Litoměřickem a Českým středohořím. Sportovně založení turisté si v Hoštce můžou vybrat z velké nabídky a za velice příjemné ceny. Ve Sportovním centru se zabavíte i s vašimi ratolestmi od nejmenších po náctileté, a to i v horším počasí, neboť můžete využít sportovní halu. K dispozici je bowlingová dráha, tenisové kurty s umělým povrchem i antukou, víceúčelové hřiště pro míčové hry a další. Příjemně se budete cítit i na dobře udržovaných stezkách pro cyklisty a in-line bruslaře. V Hoštce jsou dva hotely, které mají vlastní sportovní vybavení. Při návštěvě určitě oceníte klid venkova a zároveň zázemí, které většinou nabízí pouze města. Pro ty, kdo preferují jízdu vlakem či autobusem, je sem dobré spojení. Odvážným a dobrodružným povahám doporučujeme i pěkné putování na koních. V okolí Litoměřic je hned několik koňských

2

farem, kde je možné absolvovat základní výcvik. Zkušenější jezdci se pak mohou vypravit i na celodenní nebo dokonce několikadenní výpravu. Ukáže-li letošní zima svoje ostřejší drápky, bude stát za úvahu i zimní vyjížďka zasněženou Portou Bohemicou. Přijedete-li do Hoštky, budete spokojeni vy i vaše koně. Laco Kučera, foto: město Hoštka

www.hostka.cz 11/2009

7

Velké Îernoseky Mezi vinafisk˘mi obcemi Vinafiské oblasti âechy mají Velké Îernoseky svoje témûfi v˘sadní postavení. Samotné jméno obce sice s vínem nijak nesouvisí, pochází od tradiãní v˘roby – vysekávání kamenn˘ch ÏernovÛ na mletí obilí, ale Ïernosecká vína jsou pojem. První vinice na svazích nad Labem vysadili mni‰i cisterciáci nûkdy po roce 1134, kdy je sem z klá‰tera Steifeld nad R˘nem povolal král Vladislav II.

âÍ·I VÍNA KE RTÒM ZDVIHNI... Mniši cisterciáci za sto let, kdy obce Lovosice, Velké Žernoseky a okolí spravovali, vykáceli na vhodných místech husté lesy, založili vinice a vyhloubili i rozlehlé sklepy, ve kterých dodnes zrají vynikající bílá, ale i červená vína. Délka sklepů je úctyhodná. Rovných 2 146 metrů podzemních prostor ve skále a k tomu skoro 300 metrů spojovacích chodeb. Na několik set let starou vinařskou tradici navázala v roce po druhé světové válce Šlechtitelská stanice vinařská ve Velkých Žernosekách. Od roku 1995 změnila svoji organizační strukturu a byla převedena na privátní Žernosecké vinařství s.r.o. Dnes hospodaří na jedenatřiceti hektarech vinic a ročně vyprodukuje kolem 150 tisíc lahví výborných vín. Společnost sídlí v žernoseckém zámku, jehož dnešní podoba pochází z 18. století. Pro potřeby vinařství prošel jeho interiér moderními změnami. Velký sál s barokní štukaturou často vítá hosty, kteří sem přijíždějí degustovat nebo zde pořádají společenské akce, školení i firemní oslavy. V zámeckých sklepích se skrývají moderní nerezové tanky, které pojmou až pět tisíc hektolitrů vína. Jeden z nejkrásnějších pohledů na vinice u Velkých Žernosek je z paluby lodi Porta Bohemica 1. Na terasách se v odpoledním slunci koupou řady vinných hlav a nastavují svoje zrající hrozny příjemnému vlhkému vánku od řeky. Mezi vinicemi je možné zahlédnout dvě malé stavby – takzvané viniční domky. Jsou vedeny jako památky a „hlídají“ ty nejlepší viniční tratě. Až si na etiketě žernoseckých vín přečtete, že hrozny dozrály na Mariánské hoře, Malé nebo Velké Venduli nebo Mariánské zahradě, vězte, že ochutnáváte pravé skvosty. Nechejte se také pozvat do podzemí, k řadám sudů vyráběných ve Francii ze dřeva zvláštních dubů. Říká se jim sudy barrique. Jejich výroba je náročná. Vnitřek je vypalován buď mělce, středně ne-

bo hluboce a podle toho v nich víno během několika měsíců získá naprosto ojedinělé senzorické vlastnosti. K výrobě barikového vína se smějí použít nejvíce třikrát. Poté se z nich stanou sudy obyčejné. I když s obsahem až 225 litrů zase tak obyčejné nejsou. Co by to bylo za vinařskou obec bez vinobraní. Ve Velkých Žernosekách se pořádalo od roku 1946 až do roku 1967. Pak bylo na dlouhých 24 let násilně přerušeno. Až v roce 1991 se zdejší vinaři k této krásné tradici vrátili a dvoudenní Žernosecké vinobraní se slavnostním průvodem s pověstným králem vína Bakchem, družinou velkého milovníka vín a podporovatele vinohradnictví císaře Karla IV. i s mnichy cisterciáky má rok co rok více a více příznivců. Věřím, že už příští rok v září se na vinobraní vypravíte a třeba se zúčastníte i dražby obrovského věnce upleteného z vinných hroznů. Pokud nebudete mít řidiče, rezervujte si ubytování. Několik zámeckých pokojů je vám k dispozici. Nemusíte ale čekat až do září příštího roku. Žernosecké vinařství vás přivítá kdykoliv. Možná, že si už letos obohatíte svůj vánoční stůl o některá ze zdejších vín stolních i přívlastkových. - lk -, foto: obec Velké Žernoseky

8

1 1/2009

Vinafiská turistika Stále je‰tû není daleko doba, kdy se v moravsk˘ch vinafisk˘ch podoblastech, vinafisk˘ch obcích a nakonec i mezi samotn˘mi vinafii rodily plány, jak oÏivit vinafiskou turistiku. Co pfiipravit pro náv‰tûvníky, ktefií mají zájem objevovat krásu moravsk˘ch vín a jak pfiesvûdãit ty, kdo nedÛvûfiují moÏnostem, kter˘ tento relativnû nov˘ segment turistického trhu sk˘tá. Mnozí si dodnes pamatujeme, jak obtíÏnû se rodily první produkty, kde se udûlaly chyby, a co se podafiilo. Vinorodá Morava má doby hledání za sebou. Vinafiská oblast âechy je na konci roku 2009 na zaãátku podobného procesu. Není pfiece moÏné, aby se to nepodafiilo i na Mûlnicku a Litomûfiicku.

Vinařská oblast Čechy sice patří k nejsevernějším v Evropě, ale její tradice je tak dlouhá a bohatá, že pochybovat o jejích perspektivách by bylo zpozdilé. Čeští vinaři mají na co navazovat. Vždyť základy vinařství zde položil už císař Karel IV. a významně je podporoval i Rudolf II. Tehdy se víno pěstovalo na více jak 3 500 hektarech vinic. Dnes, díky naprosto divoké expanzi průmyslu, je většina vinic dávno zničena a zatím není možné je dále rozšiřovat. Ale i na těch zbytcích, které byly zařazeny do oficiálně uznávané Vinařské oblasti Čechy, se daří pěstovat vína, o jejichž kvalitách určitě nepochybujte. Je dobré je ochutnávat. Nechejte se inspirovat k víkendové výpravě za víny z Čech. Na rozdíl od moravských vinařských podoblastí, jsou české poněkud méně kompaktní a mnohem menší. To však neznamená, že by se zde nenabízela vína stejně kvalitní a chutná. Do Mělnické vinařské podoblasti patří vinice roztroušené v okolí Mělníka, Roudnice nad Labem, Prahy i Čáslavi. Jejich podloží je vápencové nebo ze štěrkopískových a hlinitopískových náplav. Ideální půdy pro modré odrůdy. Proto se zdejší vinaři už od středověku orientovali na Rulandské modré. Dnes populární bílá

vína, jako Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené a Müller Thurgau, se zde objevila mnohem později, až na začátku 19. století. Stále populárnější se stává i Tramín. Na mnoha místech podoblasti jsou nejen vinařství se svými sklepy, ale i vinotéky, do jejichž boxů jsou rok co rok ukládána vína stolní, pozdní sběry, výběry z hroznů i vína slámová nebo ledová. Vína z Litoměřické vinařské podoblasti jsou bezesporu čilým konkurentem vínům z Mělnicka. V okolí Litoměřic se víno pěstovalo již kolem roku 1057, jak hovoří staré písemné záznamy. Ve středověku patřil Litoměřicím dokonce post druhého vinařského města v Čechách. Hned po Praze. Labské údolí mělo a dodnes má ideální polohy pro vinice. Ve svazích byly hloubeny vinařské sklepy. V romantické „České bráně – Portě Bohemice“ se

Foto: Ladislav Šeiner

VINA¤SKÁ TURISTIKA V âECHÁCH?

odnepaměti daří skvělým bílým odrůdám – Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému, Rulandskému šedému a Mülleru Thurgau. Z červených vín ve sklepích nechybí Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a Rulandské modré. I sem se postupně vrací kdysi vynikající Tramín, kterému zde říkali Brynšt. Vína z vinic kolem Velkých a Malých Žernosek patří zřejmě k nejznámějším. Z jednatřiceti hektarů zdejších vinic se každý rok vyrobí kolem 180 tisíc lahví. Po opravě žernoseckého zámku zde nabízejí degustace a uspořádání firemních akcí. Zámek poskytuje dokonce i ubytování. Hodně zajímavá vína nesou značku Českého vinařství Chrámce z Mostecka. Relativně mladá společnost hospodaří na 75 hektarech vinic. Ve firemních sklepích se pořádají degustace a určitě není daleko doba, kdy se návštěvníci budou moct podívat i na stezky mezi vinicemi. Je tedy zřejmé, že i Vinařská oblast Čechy má před sebou dobrou perspektivu vinařské turistiky. Chybí jen drobnost – dobře připravené turistické programy. Laco Kučera

11/2009

9

Lovosice O pÛvabu a turistické atraktivnosti âeského stfiedohofií nikdo z nás urãitû nepochybuje. Stejnû jako o krásn˘ch a zajímav˘ch zákoutích podél toku Labe, které se, posíleno u Mûlníka Vltavou, proplétá mezi homolemi krajiny zasluhující si plnû pfiízvisko „Porta Bohemica“.

NEâEKANÁ LOVOSICKÁ P¤EKVAPENÍ

1

Na samém úpatí Českého středohoří, na dohled kopců Košťál, Sutomský vrch, Boreč i „hromové hory“ Milešovky leží už od počátku minulého tisíciletí město Lovosice (1). Na staré kupecké cestě mezi Prahou a Drážďany bylo po celá staletí živo. Lovosice vlastně byly už před mnoha staletími průkopníkem obchodní turistiky. Karavany zde mívaly zajištěn odpočinek, zájezdní hostince se dokázaly postarat o koně i povozy, kvetla řemesla i služby. V dobách míru. Ale Lovosicím a celému kraji se nevyhýbalo ani válečné běsnění. K nejvýznamnějším světodějným událostem v Lovosicích patří vůbec první bitva „sedmileté války“ v roce 1756. Mezi kopci Lovoš a Ovčín se rozložilo 30 tisíc vojáků pruského Fridricha II. Velikého proti třiatřicetitisícové armádě habsburské monarchie Maxmiliána Ulysses von Browna. Jednodenní bitva skončila bez přesvědčivého vítězství, přinesla však další dlouhé roky válek a bitev, které zde zanechaly hluboké jizvy. Bitvu v Lovosicích dodnes připomíná kaple Panny Marie Einsiedelské z roku 1764 (2). Procházka po bitevním poli mezi Lovošem a Labem (3) by se mohla stát jedním z důvodů, proč se do Lovosic vypravit. Samozřejmě i přes očekávaný odpor skeptiků, proč navštívit město, které proslulo spíš negativními zprávami o nečistém ovzduší, bychom dokázali najít hned několik dalších argumentů. Radní Lovosic se začali aktivně podílet na rozvoji atraktivní lodní dopravy po Labi, v centru města vyrostlo

10

11/2009

2

4

kách za památkami, přírodou i na fotografické „lovy beze zbraní“. Dalším přístavem na pravidelné plavební trase Porty Bohemicy 1 je Píšťanské jezero. Přibližně devadesátihektarová vodní plocha vhodná k rekreaci, rybaření i k jachtingu. Marína na jezeře je vybavená přístavištěm pro jachty a samozřejmě i restaurací a ubytovacím zařízením. Nad jezerem ční do výšky vrchol čedičového vrchu Radobýl, který spolu s okolní krajinou skýtá další skvělé fotogenické scény. Komu se podaří vystoupat až na jeho vrchol, bude odměněn fantastickou scenérií velké části Českého středohoří. Není třeba se obávat návštěvy Lovosic a okolí. I když se město potýká a zřejmě ještě bude potýkat s pověstí aglomerace zasažené desetiletími chemické výroby, jeho šance v turistice nejsou zanedbatelné. Pokusíme se vás, kdo pochybujete o tom, že v Lovosicích je možné prožít zajímavý víkend, přesvědčit, jak hluboce se mýlíte. Laco Kučera Informační centrum Lovosice Osvoboditelů 109/12 410 30 Lovosice tel.: +420 416 536 678 e-mail: [email protected] www.meulovo.cz

5

nové informační centrum (4), připravují se nové propagační materiály, které budou Lovosice představovat jako zajímavý výchozí bod pro výpravy do okolí – ke zřícenině Házmburku, na zámky do Ploskovic a Libochovic a do celého Českého středohoří. Blízkost historických Litoměřic a kdysi nedobytného pevnostního města Terezína se pro Lovosice a jejich turistickou budoucnost může stát zajímavým impulzem. Z lodi Porta Bohemica 1, která má v lovosickém přístavu svoji pravidelnou zastávku (5), je možné se vypravit na cyklistické výlety po vyznačených stez-

3

·tûtí

VÍTE, KDE NAJDETE ·TùTSKO? Nebylo by divu, kdyby se název regionu „·tûtsko“ brzy stalo pojmem znám˘m v prostfiedí ãeského turistického „svûta“. Dodnes si jen málokdo dokázal spojit ·tûtsko s mûstem ·tûtí. Od nynûj‰ka se alespoÀ vy, ãtenáfii TRAVEL profi, budete správnû orientovat v prostoru obklopujícím mûsto na pravém bfiehu Labe, v okolní pobfieÏní níÏinû mezi nedalek˘mi kopci Dubské vysoãiny i v sousední CHKO Kokofiínsko a pod nedalek˘m ¤ípem.

Charakteristickým prvkem krajiny v okolí Štětí je mohutný tok Labe. Dosahuje zde šířky až 250 metrů. Mírně se vlnící řeka byla odjakživa plná ryb a její břehy bývaly zarostlé hlubokými smíšenými lesy. Není tedy divu, že si právě krajinu pod nedalekým Řípem vybral bájný Praotec Čech, aby se zde usadil se svým rodem. Od těch dob uplynulo v Labi velmi hodně vody a mnohé se změnilo. V dobách divokého „dobývání přírody“ byly lesy vykáceny a díky rozmachu nerozumné a nezodpovědné výroby papíru se ryby raději stěhovaly jinam. Ale i to je již minulostí. Zatím ještě nedávnou, nicméně minulostí. Po hladině Labe už dávno neplavou záhadné a nevábně vyhlížející kusy celulózy a turisty na palubě lodi Porty Bohemicy 1 už dávno neobtěžuje protivný zápach. Věřím, že není daleko doba, kdy se na březích Labe znovu objeví i rybáři. Nevelké Štětí prodělalo v posledních dvaceti letech významné změny. Příměstské břehy Labe se proměnily v přístaviště pro jachtaře s areálem pro veslaře a kanoisty, nedávno doplněný o moderní skatepark. Nedaleko moderního koupaliště s ohřívanou vodou a tobogánem vznikly stadiony pro fotbal, házenou, tenis a odbíjenou, k dispozici jsou i prostory pro rehabilitaci. Centrum města má novou pěší zónu, v přírodním amfiteátru se každoročně pořádají koncerty a stále větší oblibu si získává pravidelný podzimní Štětský jarmark. Od začátku devadesátých let ve městě úspěšně pracuje i informační centrum, kde mohou turisté zís-

kat kolekce materiálů, mapy a informace o turistických cestách, cyklostezkách, památkách i tipech na výlety. Oblíbeným cílem pro obyvatele i návštěvníky Štětí je umělý Račický kanál. Každoročně se na jeho hladině pořádá celá série veslařských závodů mezinárodní úrovně. K populárním a divácky neuvěřitelně atraktivním událostem patří závody Dračích lodí. Když se jeho hladina vyprázdní, užívají si zde chvíle klidu rybáři, které ze zdánlivé nečinnosti dokáže vytrhnout pořádný záběr velkých ryb, kterým se zde dobře daří. Nejste-li zrovna vyznavači dlouhých hodin s pohledem upřeným na plovák udice, vezměte si na výlet k Račickému kanálu kolečkové

brusle. Pětikilometrová trasa kolem vody má asfaltový povrch a od časného jara do pozdního podzimu na ní můžete prověřovat svoji fyzickou zdatnost. Využijete-li k cestě do Štětí pohostinnou palubu lodi Porta Bohemica 1, můžete nalodit i kolo a pak se vydat třeba na hrad Kokořín, na který vás dovede žlutá značka, či cyklistickou trasou přes obec Stračí, kde na blízkém vrcholu Špičák spatříte celé Štětsko jako na dlani. Dále po žluté narazíte na Mariánskou kapli a o kilometr dál na Hraběcí kapli, postavenou v roce 1720, na jejímž místě byl poddanými zavražděn krutý hrabě J. W. Clary. Na “žluté trase“ se můžete pokochat i jeskyní Mordloch, která v době třicetileté války sloužila jako úkryt loupežníků. O několik metrů dál narazíte na zajímavý pískovcový masiv Sedm chlebů. Po cestě na Kokořín minete i několik zajímavých děl sochaře Václava Levého, které jsou vytesány do pískovcových skal, a to zejména Hada nebo Harfenici. Asi nejznámější dílo V. Levého – Čertovy hlavy, pak máte možnost vidět v Želízích. Štětí a celé Štětsko by vaší pozornosti nemělo uniknout. Sami poznáte, že není třeba věřit všem katastrofickým zprávám o špatném stavu zdejšího ovzduší a přírody. - lk -, foto: město Štětí

Informační centrum Štětí Obchodní 708, 1. patro, 411 08 Štětí tel.: +420 416 812 715 e-mail: [email protected], www.steti.cz 11/2009

11

V dfievûn˘ch chalupách na svazích Krkono‰ a Jizersk˘ch hor se po dlouhá staletí navlékaly korále. Pro rodiny zdej‰ích horalÛ to byl po celé zimy dÛleÏit˘ zdroj obÏivy. Není tedy divu, Ïe se z pÛvodní domácké v˘roby v 19. století stal perspektivní prÛmyslov˘ obor. Sklárny v Îelezném Brodû i mnohé domácí dílny zaãaly produkovat sklenûnou krásu, která postupnû dobyla skoro cel˘ svût. Narodila se pravá ãeská biÏuterie.

V¯PRAVA ZA SKLENùNOU KRÁSOU Nejen skleněné šperky, ale i nesmírně populární foukané a ručně malované vánoční ozdoby opouštěly malé dílny. Větší manufaktury a později celé továrny vyráběly skleněné lustry, lampy nebo foukané figurky. Mnoho ze sklářských tradic se v Libereckém kraji udrželo dodnes. Pojmy jako skleněné perly a skleněné kameny jsou v kraji kolem Železného Brodu, Malé Skály, celého Horního Pojizeří a části Českého ráje důvěrně známé. Výrobou skleněné krásy se dnes v kraji zabývá 186 firem – větších, menších i jen rodinných. Moderní technologie a požadavky trhu dovolily rozmnožit i sortiment. Kromě tradičních mačkaných perel, korálků, jader, skleněných ověsků na lustry, foukaných figurek a foukaných vánočních ozdob vycházejí z dílen i šperky velice moderní. Avšak jejich výroba má stále výraznou vazbu na původní vzory a technologie. Samostatnou kapitolou sklářství v Libereckém kraji byla a je výroba vánočních ozdob. Jako pírko lehké skleněné, kulaté i jinak tvarované bublinky pak čekají na to, až se jim dostane pravé vánoční pozlátko, barevné linky a třpytivý povlak. Podzimní nebo zimní výprava za skleněnou krásou Libereckého kraje může být dobrým tipem nejen pro rodinný výlet, ale i pro celé firmy. V mnoha dílnách vám rádi předvedou nejen svůj ucelený sortiment. Můžete nakoupit a dokonce si sami vyzkoušet, jak by vám šlo vyrobit perlu, vyfouknout figurku a vánoční kouli a nakonec si ji sami ozdobit. Pokud s výsledkem své práce nebudete spokojeni, můžete si odvézt třeba skleněný betlém či dokonce celou kolekci skleněných šperků – bohatý náhrdelník, náušnice i náramek. Chcete-li si znovu vybavit byt nebo dům novými svítidly, lustry, lampami z čirého, rubínového nebo jinak zabarveného skla, jsou zde pro vás. Naše redakce navštívila jednu z firem zabývajících se výrobou bižuterie, skleněných svítidel a vánočních ozdob v malé obci Líšný jen pár kilometrů za Malou Skálou. Mají nejen bohatě vybavenou výstavní a prodejní galerii, ale i unikátní sbírku „jader“ – ojedinělou kolekci 60 tisíc umělecko-ryteckých výrobních prostředků, které se používají pro výrobu forem, s jejichž pomocí se ručně tvoří skleněné kameny, plakety, knoflíky… Laco Kučera

www.liberecky-kraj.cz, www.liglass.cz

12

11/2009

Pardubick˘ kraj

KOUZLO LÁZNÍ BOHDANEâ Mûsteãko Láznû Bohdaneã se sice nehonosí svûtovou proslulostí, na druhé stranû ale dokáÏe své hosty pfiíjemnû pfiekvapit. LeÏí jen pár kilometrÛ od krajského mûsta Pardubice a snadno dostupné je i z dálnice mezi Prahou a Hradcem Králové. PÛvodnû se jmenovalo „jen“ Bohdaneã. Zfiejmû podle jména jednoho ze sv˘ch dávn˘ch majitelÛ. Láznûmi Bohdaneã se stalo aÏ na konci 19. století.

Vraťme se o několik století zpět. Na konci 15. století vlastnil město Bohdaneč Vilém z Pernštejna, který zde založil rozsáhlý systém rybníků. O čtyři sta let později nájemce rybničního hospodářství Jan Veselý začal pokusně využívat zdejšího slatinného bahna k léčení. Prvních sedmdesát pacientů se úspěšně léčilo už v roce 1897. V prvním desetiletí 20. století se lázeňské provozy začaly úspěšně rozvíjet do té míry, že se vyplatilo zavést privátní autobusové spojení s Pardubicemi. Dnešní Lázně Bohdaneč jsou příjemným městem, jehož centrum v posledních letech doslova rozkvetlo. Většina domů zazářila novými fasádami, kavárny, restaurace, penziony i hotely výrazně zkvalitnily služby a i tak problematická místa, jako je kruhový objezd, dokázali zde vyřešit s nebývalým výtvarným citem. Místo zelené nebo asfaltové plochy jej zdobí fontána, která nejenže krásně vypadá, ale v letních parných dnech dokáže osvěžit vzduch a spláchnout prach vířený koly projíždějících aut. Pobyt v Lázních Bohdaneč však nemusí být vždy spojen s léčbou. Město i nejbližší okolí nabízí bezpočet aktivit, které dokážou naplnit víkend nebo celý týden. Až tedy budete hledat, kde strávit několik dnů, vypravte se sem. První vaše výprava za poznáním města by měla vést po naučné stezce „Gočárův okruh“. Tento světoznámý architekt zde zanechal několik výrazných stop. Nadchne vás nádhera Gočárova pavilonu v lázeňském areálu, můžete obdivovat uměřenost vily v Dukelské ulici, odváž-

ně řešenou konstrukci vodojemu nebo penzion Škroup na náměstí. Tím ale výčet architektonických památek Lázní Bohdaneč zdaleka nekončí. Radnice, kostel sv. Maří Magdaleny, Kuttnerova kaplička nebo poetické Tillerovo sedátko také stojí za pozornost. Zvláštností, která skutečně překvapí, je „Růžový tank“. Plastika sochaře Davida Černého, která připomíná dlouhá léta, kdy ve městě pobývali nezvaní hosté. Zajímavý může být i výlet mezi zdejší rybníky. V okolí je jich celkem čtyřiačtyřicet. U mnohých z nich můžete rybařit, jiné jsou chovné. Procházky po hrázích nebo kolem zarostlých břehů se vám budou líbit. Měli byste zájem o návštěvu krajského města? Chcete si v Pardubicích po návštěvě Východočeského divadla dát skleničku? Nejezděte autem. Spojení Lázní Boh-

daneč a Pardubic zajišťuje trolejbusová doprava. Anebo vás láká více příroda a sport? Pak můžete sednout na kolo a vyrazit na některou ze značených cyklotras – celkem devět jich vede na desítky zajímavých míst, o nichž zatím pravděpodobně nemáte ani tušení. Například jedna z cyklotras vede kolem starého vodního díla Viléma z Pernštejna, kolem Opatovického kanálu. Za hezkého počasí se vyplatí jej sjet na pramičce nebo na kánoi. Je klidný, téměř na rovině a tudíž bezpečný i pro úplné začátečníky. V těchto týdnech, kdy netrpělivě očekáváme příchod zimy a konec roku, nabízejí Lázně Bohdaneč řadu programů kulturně, zábavně lázeňských. „Silvestrovský pobyt“ spojený s procedurami a velkým rautem je připraven na celý týden jak pro páry, tak i pro partu kamarádů. Máte rádi pralinky? V Lázních Bohdaneč si dámy mohou zregenerovat pleť čokoládovým zábalem, po kterém se mládne. Jmenuje se „Bruselská pralinka“. Lákavě zní taky „Medově mléčné snění“, „Mořský vánek“ nebo „Čokoládová terapie“. Jste překvapeni bohatostí nabídky Lázní Bohdaneč? My také. - lk Městsko – lázeňské informační centrum Pernštýnská 117 533 41 Lázně Bohdaneč tel./fax: +420 466 924 221 mobil.: +420 774 444 234 [email protected] www.lazne.bohdanec.cz

11/2009

13

SVATOMARTINSKÉ JE NA SVùTù Rozumí se Svatomartinské víno roãníku 2009. Jako pfiedchozí tfii roky byly i letos 11. 11. v jedenáct hodin slavnostnû otevfieny první lahve nov˘ch mlad˘ch vín. Vín z moravsk˘ch i ãesk˘ch vinic, jejichÏ název „Svatomartinské“ se uÏ docela vÏil. Na desítkách míst se se‰li vinafii se sv˘mi pfiáteli, aby ochutnali mladá a svûÏí vína. Svatomartinská vína nejsou ledajaká. Aby vinař mohl označit lahve s mladými víny etiketou se jménem svatého Martina, musí je nechat projít náročným posouzením odborníky, sommeliéry a zkušenými degustátory. Pak je oprávněn použít nejen název, ale i logo a charakteristickou smršťovací kapsli přes korek. Grafické ztvárnění etiket je věcí vinařů, kteří mají právo si i na lahvích se Svatomartinskými víny uchovat svoji typickou barevnost nebo výtvarné zpracování. Jen logo musí dodržet jednotný grafický manuál. Tím je naplněna záruka, že se zájemcům dostane jen to nejlepší. Na mnoha místech na Moravě i v Čechách koštovali vinaři se svými přáteli první skleničky s novými víny, aby posoudili, jaká byla úroda a co bude možné od vín ročníku 2009 očekávat. Ve vinařských sklepích, vinotékách, hotelích… se setkaly tisíce lidí, kteří umí ocenit kvality domácí vinařské produkce. Den po jedenáctém listopadu uspořádal Vinařský fond České republiky ve spolupráci s Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu České republiky ochutnávku Svatomartinských vín v Hlavním sále Valdštejnského paláce v Praze. Slavnostního úvodního slova se ujali předseda Výboru pro hospo-

14

11/2009

dářství, zemědělství a dopravu Jan Hajda a předseda Rady Vinařského fondu ČR Milan Venclík. Mezi hosty nechyběl ani ředitel Vinařského fondu ČR Jaroslav Machovec a se skleničkou v ruce, živé diskuzi nad kvalitou růžového, bílého nebo červeného bylo možné zahlédnout i tváře ministrů nebo představitelů politických stran. Nemohli jsme si odpustit položit alespoň některým z nich pár všetečných otázek. Ministr financí Eduard Janota, který doslova jen několik minut před začátkem ochutnávky jednal s představiteli českých pivovarů o výši spotřební daně u piva, poznamenal, že setkání s přáteli u skleničky kvalitního vína je pro něj vždy příjemným a doslova posilujícím zážitkem. I když sám sebe nepovažuje za znalce, víno má za ušlechtilý nápoj, který si zasluhuje naši pozornost po celý rok. Nakonec dodal, že o zvýšení spotřební daně u vína se opravdu neuvažuje. Z jiného konce se na Svatomartinská vína podíval předseda M. Venclík, který s neskrývanou radostí konstatoval, že Svatomartinská vína ročníku 2009 jsou jednoznačně nejlepší za uplynulé čtyři ročníky. Uvedl, že našim, domácím vinařům se podařilo doslova „vymazat“ importované „Beaujolais nouveau“. Ne snad proto, že by

francouzská mladá vína byla nekvalitní. Ale čeští konzumenti stále více žádají vína domácí produkce a vinaři na Slovácku, Mikulovsku, Velkopavlovicku, Znojemsku i na Litoměřicku a Mělnicku jim předkládají rok od roku lepší a kvalitnější produkci. A na Svatomartinských vínech, na jejich svěžesti, v ovocitém aroma s harmonickými kyselinkami je třeba ocenit jejich krásnou vyváženost. Díky nízkému obsahu alkoholu se výborně hodí k tradiční české a moravské kuchyni... Není tedy divu, že dlouhé stoly byly při ochutnávce „obsazeny“ lahvemi od rovné stovky vinařů. Nechyběly mezi nimi ani známé „značky“ výrobců jako Neoklas, Znovín Znojmo, Víno Marcinčák, Vladimír Šabata i Lobkowitzké zámecké vinařství nebo Žernosecké vinařství a mnoho dalších. Pro čtenáře, kteří se se Svatomartinskými víny teprve chystají blíže seznámit, sdělujeme, že zakoupit je mohou do konce roku. Pak jejich sezona skončí. Více informací a podrobnosti o výrobcích i možnostech nákupu jsou uvedeny na webových adresách: www.svatomartinskevino.cz www.vinazmoravy.cz, www.vinazcech.cz Laco Kučera

Mikulov

Pod jednou z dominant Mikulova, pod zbytky vûÏe s cimbufiím, které se fiíká Kozí hrádek, vede nûkolik dláÏdûn˘ch uliãek. Dá se jimi do pomûrnû strmého kopce vystoupat aÏ k nenápadné brance v plotû zarostlém vinnou révou. Z malé cedulky je moÏné pfieãíst, Ïe za plotem je Vinn˘ sklep Pod Kozím hrádkem.

VE SKLEPù POD KOZÍM HRÁDKEM

Jako v mnoha jiných sklepích v Mikulově a v celé Mikulovské vinařské podoblasti, i Pod Kozím hrádkem se nalévají dobrá vína. Začátkem podzimu sem turisté jezdí i na výborný burčák. Ale stále mile naladěný a pohostinný majitel, vinař Ladislav Solařík, vás rád přivítá i v zimě. Hosté, kteří se zde scházejí z celé Evropy, dostanou vína, co hrdlo ráčí. Podle dohody a objednávky si mohou předem vybrat i z bohatě zásobené teplé a studené kuchyně. V teplých letních dnech a večerech je příjemné posedět pod pergolou na zahradě a sledovat, jak se připravují dobroty na venkovním grilu nebo rožni. Sklep Pod Kozím hrádkem nabízí zajímavé posezení. Je totiž přírodní a jako

jeden ze dvou takových v Mikulově přístupný. Tvoří jej vápencová jeskyně. Se všemi svými temnými kouty, výstupky a „komíny“ ve stropě, které ale nikam nevedou, je to velice působivý prostor. Zvláště pak, když jeho majitel natáhne krásně zlatavé nebo temně rudé do koštýře a s patřičným komentářem nalije první košt. Odcházet ze sklepa v hodině, kdy se první sluneční paprsky přehoupnou přes Svatý kopeček a rozsvítí střechy a fasády

zámku, ozáří věž kostela svatého Václava, je také zážitek. Velká část Mikulova se rozprostírá takměř u nohou. Vyplatí se – komu zbyly ještě nějaké síly – vydat se na několik set metrů dlouhou cestu do kopce až na Kozí hrádek. Z nadhledu pak není těžké pochopit, proč si požehnaný kraj pod bíle zářící Pálavou podmanil pracovité vinaře, proč sem rádi jezdili a jezdí malíři, básníci i muzikanti. Jakoby sem, na jižní Moravu, někdo mávnutím kouzelného proutku přenesl kousek slunné Itálie. Ve sklepě Pod Kozím hrádkem a v Mikulově vůbec je krásně po celý rok. Návštěvu sklepa můžete už letos v zimě spojit se zajímavou procházkou městem. Informační centrum organizuje tři atraktivní trasy. Jejich součástí je prohlídka zámku, obřího sudu, Dietrichsteinské hrobky, židovské čtvrti i židovského hřbitova. Unikátní zážitek čeká návštěvníky i při prohlídce kostela svatého Václava a jeho podzemní kostnice... Po takové zimní procházce Mikulovem bude posezení u vínka a dobrého jídla ještě příjemnější. Má-

te-li zájem, volejte +420 721 743 342 nebo pište na [email protected]. Laco Kučera, foto: Michal Solařík a TP 11/2009

15

V˘chodní Morava

LETOS SE JEZDÍ K NÁM! Od jara do zimy a od zimy do jara je moÏné se toulat po turistickém regionu V˘chodní Morava, kter˘ pokr˘vá ãtyfii nesmírnû v˘razné oblasti – Zlínsko a Luhaãovicko, KromûfiíÏsko, Vala‰sko a Slovácko. V‰echny bohaté folklorem, zvlá‰tnostmi regionální kuchynû, krásnou pfiírodou i zajímavou historií. V‰echny pestré a atraktivní svou turistickou nabídkou. Vyplatí se držet motta: „Letos se jezdí k nám“. Vyplatí se jezdit na Východní Moravu. Pro větší atraktivnost a bohatší náplň připravila Centrála cestovního ruchu Východní Morava několik tematických námětů a zpracovala je do přehledných propagačních letáků. Pro Baťův kanál je to „Vzhůru na palubu“, „Krajem lákavých chutí a vůní“ se dostanete do všech oblastí za krajovými specialitami Slovácka, Valašska, Zlínska a Luhačovicka i Kroměřížska. Za lázeňskými prameny vás zavede „Voda v živých proměnách“, s hudebním dílem, jehož se Luhačovice a okolí staly součástí, vás seznámí "Janáčkův zdroj inspirace" a za nádherou barevných a krásně zdobených staveb vás pozve „Dušan Jurkovič – básník dřeva“. Zejména poslední z uvedených průvodců doporučujeme vaší pozornosti. Dušan Jurkovič, rodák z malé slovenské obce Turá Lúka u Myjavy, se nechal oslnit dřevem a uměním vesnických tesařů a řezbářů do té míry, že po studiích architektury často měnil ruch velkoměsta za krásu přírody na Valašsku i dalších místech Východní Moravy. Na přelomu 19. a 20. století dokázal skloubit lidovou architekturu s tehdy módní secesí tak mistrně, že dodnes u jeho staveb zůstaneme stát v němém úžasu. Uměřenost, soulad s přírodou a přitom vrcholné projevy výtvarného citu – to jsou charakteristické vlastnosti exteriérů i interiérů jeho staveb. Typickými a snad i nejznámějšími pracemi Jurkoviče v regionu jsou turistické chaty na Pustevnách. Maměnka a Libušín dnes slouží jako ubytovací zařízení. Po letech, kdy chátraly, se dočkaly vzorné rekonstrukce a modernizace. Skutečnost, že jen pár kroků od obou začínají sjezdovky, běžecké tratě a v létě i značené cesty pro pěší či cyklisty, činí celý areál Pusteven ještě zajímavější.

16

11/2009

Zaslechnete-li na Pustevnách i hlas zvonku, nedivte se, to si někdo zazvonil na Jurkovičově zvoničce. Jinou, pozornosti hodnou stavbou Dušana Jurkoviče, je Křížová cesta na Hostýn. Na svatý Hostýn, poutní místo, kde se každoročně konají slavné pouti. Ale ani mimo ně neztrácí nic ze své atraktivnosti. Předvánoční procházka do vrchu, od jednoho zastavení ke druhému vás ani neunaví. Čtrnáctkrát zůstanete stát a budete obdivovat, s jakým citem Jurkovič zpracoval prastaré církevní téma. Dušan Jurkovič zanechal hluboké stopy i v lázeňském městě Luhačovice, uložených v lesích pod hřebeny Bílých Karpat. Až budete popíjet Vincentku, Ottovku, Aloisku nebo Pramen Dr. Šťastného, projděte Luhačovice a pozorně se dívejte, na kterých domech Jurkovič doslova modeloval fasády, střechy, vikýře i ozdobně řezané trámoví. Poznáte trochu jiný rozměr lázní. Pozvánka – „Letos se jezdí k nám“, určitě platí pro každé město, městečko i vesnici celé Východní Moravy. Platí tedy i pro Zlín. Město s průmyslovou tradicí postavenou na pevných kramflecích firmy Baťa. Čtvrtdomky a půldomky v koloniích postavených pro dělníky Baťových závodů sice nestavěl Jurkovič, ale i ony patří ke skvostům architektury. Malé, účelné, přitom pohodlné s překvapivě prostorným vnitřním uspořádáním. Až budete ve Zlíně, nezapomeňte navštívit muzeum plné bot – pomník „muži, který obul svět“. Uvidíte, co všechno firma Baťa shromáždila. Boty ze všech koutů světa z různých materiálů a mnoha tvarů i určení. Jistě to bude zajímavá prohlídka. Příště vás pozveme zase jinam, třeba za valašskou slivovicí, na slovácké víno a vlčnovské koláčky. Laco Kučera

www.vychodnimorava.cz

BaÈÛv kanál BaÈÛv kanál, o. p. s, pfievzal v prÛbûhu leto‰ního roku aktivity kampanû „VzhÛru na palubu“, kterou vymysleli kolegové v Centrále cestovního ruchu V˘chodní Morava. KampaÀ byla zamûfiena na ‰kolní a skupinové v˘lety. Ale v duchu hesla VzhÛru na palubu pak v prÛbûhu plavební sezony 2009 spoleãnost pofiádala na BaÈáku skoro v‰echny akce.

hájit rekordní návštěvnost z loňského roku – 65 tisíc turistů. V Česku sice ubylo hlavně zahraničních návštěvníků, ale jejich podíl na Baťově kanálu je zatím velmi nízký, proto se zde pokles příjezdů ze zahraničí nijak extrémně neprojevil. Do této statistiky však nepatří turisté ze Slovenska, protože Baťův kanál je mezinárodní Česko – slovenská vodní cesta. Vraťme se ale na samý začátek. Plavební sezona byla zahájena slavnostním Odemykáním plavební sezony 30. dubna

„VZHÒRU NA PALUBU!“ Ohlédnutí za plavební sezonou 2009 Heslo „Vzhůru na palubu“ mělo vždycky mobilizující účinek. Ať už to bylo při oslavách 70. výročí přístaviště Výklopníku, plavbě Českého rozhlasu Brno s BROLNEM či plavbě otužilců, kteří zdolali celý Baťův kanál od Otrokovic až do Skalice a ještě kus navíc, při akci Hurá do školy i Zamykání plavební sezony. Navzdory nepříznivému počasí v červenci, které však slunný srpen a září napravily, a neustále omílané ekonomické krizi se podařilo ob-

a 1. května na celkem devíti místech. Zároveň byla otevřena přístaviště v Napajedlech a v Kostelanech nad Moravou. Významným dnem se stal i 9. červen 2009. Na Baťův kanál zavítal poprvé v historii prezident republiky. Václav Klaus s chotí Livií okusili plavbu po Baťově kanálu z Petrova do Strážnice. I letos se projevil loňský trend – zvyšující se zájem o vícedenní pobyty na obytných lodích. Jejich současná kapacita je již přes léto nedostatečná. Naopak byl zaznamenán pokles výpůjček malých motorových člunů. Ten je však kompenzován rozvíjejícími se novými půjčovnami. V roce 2009 pak Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě zrealizovalo ve spolupráci s obcemi Kroměříž, Otrokovice, Napajedla, Spytihněv a Babice dvanáct kilometrů asfaltové cyklostezky vedoucí po hrázích řeky Moravy a Baťova kanálu. Spolu s úseky zbudovanými v předchozích letech vznikla tak ucelená páteřní cyklostezka z Kroměříže až do Uherského Ostrohu. Po celé délce má dokonale hladký povrch prakticky bez převýšení. Je ideální nejen pro rodiny s dětmi, ale i pro seniory a in-line bruslaře. Na ni navazují cyklostezky a cyklotrasy v okolní kopcovité krajině. Opravdovým lákadlem je bezprostřední kontakt s fungující vodní cestou s možností kombinace cyklistiky a vnitrozemské plavby. Letos budovaná cyklostezka byla financována prostřednictvím ROP Střední Morava ze zdrojů Evropské unie. Od příští sezony bude na cyklostezku podél Baťova

kanálu převedena dálková cyklotrasa číslo 47, takzvaná Moravská stezka, což přespolním cyklistům výrazně usnadní orientaci. Na závěr ředitel společnosti Baťův kanál, o.p.s., Vojtěch Bártek dodal: „V letošním roce rozvoj Baťova kanálu významně podpořily Jihomoravský i Zlínský kraj. Věříme, že se v rozpočtech obou krajů najdou dostatečné prostředky i pro rok 2010. Přes veškeré úspěchy, které se nám podařilo v letošním roce dosáhnout, si uvědomujeme, že stav turistické infrastruktury není ideální. Baťův kanál sloužil původně pro nákladní plavbu a tak se veškeré potřebné zázemí nutné pro cestovní ruch začalo budovat až s obnovou vodní cesty na konci tisíciletí. Chybí dostatek kvalitního sociálního zařízení včetně sprch, dětská hřiště, zázemí pro dlouhodobé kotvení lodí apod. Toto všechno si plně uvědomujeme a potvrdily nám to i výsledky ankety spokojenosti návštěvníků na Baťově kanálu, která probíhala na našich internetových stránkách.“ Text a foto: Baťův kanál, o.p.s., a TP Informační centrum Baťova kanálu Baťův kanál, o. p. s. Zámecká 2, 698 01 Veselí nad Moravou tel.: +420 518 325 330, www.batacanal.cz 11/2009

17

Tû‰ínské Beskydy

KDE LEÎÍ ONDRÁ·OVO – ONDRASZKOWO? Ondrá‰ovo – Ondraszkowo je nevelk˘ kousek zemû na ãesko-polském pomezí v regionu, kter˘ známe jako Tû‰ínské Beskydy. Povûst o zbojníkovi Ondrá‰ovi z Janovic se stala jádrem nového turistického produktu vytvofieného Regionální radou rozvoje a spolupráce se sídlem v Tfiinci. Spojuje Moravskoslezsk˘ kraj a polsk˘ Powiat Cieszyƒski v rámci Euroregionu Tû‰ínské Slezsko – Slàsk Cieszyƒski. Jeho hlavním cílem je upoutat pozornost v‰ech kategorií individuálních turistÛ i touroperátorÛ k regionu s unikátní pfiírodou, památkami, lidovou architekturou, folklorem i vynikající regionální kuchyní. Pověst o zbojníkovi, o lidovém hrdinovi, který se díky své odvaze, hrdosti a nepoddajnosti stal ústřední postavou lidové slovesnosti v celém kraji, je dobrým marketingovým tahem. Pohádky a pověsti přece neznají věkové hranice. Mají je rádi děti od několika let až do požehnaného věku. Máme je rádi všichni do té míry, že nám není zatěžko se za nimi vypravit třeba i na česko -polské pomezí. Zbojník Ondráš pocházel z početné rodiny janovického fojta Fucimana. Žil v letech 1680 – 1715. Není důležité, proč se stal zbojníkem. Daleko zajímavější se jeví, že jeho legenda je dodnes živá na neuvěřitelně velkém území – od Kroměříže až po Uherskohradišťsko, slovenský Trenčín a polskou Wroclaw. Jádro regionu však tvoří Těšínské Beskydy. Součástí projektu Ondrášovo jsou kromě jiného „Zbojnické stezky“, turistická mapa, internetové stránky, Ondrášův dukát, na jeho území vznikají cykloturistické stezky a jako podpůrný prostředek i „Ondrášův perník“. Podnikatelé v cestovním ruchu a službách působící na území Ondrášova mají možnost se stát partnery celého projektu. Musí však splňovat celou řadu přísných kritérií. Proti tomu je jim nabídnuta série marketingových aktivit a podpor, které realizuje nositel projektu – Regionální rada rozvoje se sídlem v Třinci. Kromě standardně zavedených pravidel pro obdobné projekty platí ještě něco navíc. V přístupu ke klientovi to jsou tyto zásady: 1. „Zákazník má vždycky pravdu“ ® 2. „Způsob, jakým je služba doručena, je základem úspěchu“ ® 3. „Právo hosta na první dojem“ ® 4. „Umíte přijmout i kritiku vlídně?“ První bod jinými slovy znamená: Zákazník musí mít vždy pocit, že má pravdu. I ten nejnespokojenější a nejvíce si stěžující se takto může změnit na zákazníka dělajícího zdarma reklamu turistickému zařízení po svém návratu domů... ® Druhé pravidlo skrývá tzv. „střetnutí se službami“. V restauraci, obchodě, infocentru, bance nebo hotelu, všude je třeba na prvním místě mít na mysli potřeby zákazníka. Zároveň on musí cítit, že jsme tady právě a jen pro něj. Je třeba všeho nechat a plně se věnovat tomu, co žádá... ® Všichni určitě máme v paměti mnoho „prvních dojmů“. Vstupujeme-li do nového prostředí, je pro nás velice důležitý. Jako zákazník, klient, na něj máme právo i přes všechny rozumové argumenty o filozofické kategorii pravdy a klamu. Příjemné prostředí, vstřícný pohled, vlídné slovo – to je jen několik elementárních kroků, které vedou k pozitivnímu prvnímu dojmu. ® Ne vždy se vše podaří. Někdy něco pokazíme sami, jindy si s námi pohraje souhra náhod. Jsme-li poskytovatelem služeb, musíme být připraveni vlídně přijmout i kritiku. Nevymlouvejme se tím, že podobné a ještě horší věci se dějí i jinde. Neschovávejme se za nezřetelnou „vyšší moc“ nebo „za to může kolega, který tady zrovna není“. Trpělivě a s úsměvem poděkujme za upozornění na nedostatek a ujistěme hosta, že

18

11/2009

příště se nic podobného nestane. V žádném případě není možné se snížit k reakci, která by jakkoliv naznačovala nedokonalé sebeovládání. Zdá se to složité? Vůbec ne. Jsou to principy, které by měly platit obecně.

Tû‰ínské Beskydy výrobek spojený s legendou o Ondrášovi a v neposlední řadě označit provozovnu znakem Ondrášovo – Ondraszkowo. Teď, když už máme základní informace o tom, kde Ondrášovo – Ondraszkowo leží a na jakých principech funguje, se můžeme vydat alespoň na několik míst, kudy se pravděpodobně zbojník Ondráš toulal a kde zanechal svoji nesmazatelnou stopu. Na mnoha z nich jsou instalovány informační tabule, kde si můžeme přečíst, jaká pověst se k danému prostoru váže. Na Skalce, v hoře Gírová a na mnoha dalších místech jsou dodnes ukryty poklady. Někde je třeba kopat a hledat, jinde, jako třeba právě na Skalce, je nutné přijít na Velký pátek o Velikonocích a hlavně znát správné zaklínadlo. Skalka s pokladem se pak sama otevře. Pod horou Ochodzitou, kam zbojníci rádi docházeli do koňakovské krčmy, prý dlouho stával kamenný zbojnický stůl. Stopy po Ondrášově pověstech najdeme i v pralese Mionší. Jeho část – přírodní park, nese jméno Zbojnická polana. A v Salmopolu prý Ondráš sedával se svými kamarády ve starém hostinci až do té doby, než jej zradil kamarád Jurášek. Podle legendy si poté, co Ondráše sebrali, šel do Těšína pro odměnu, ale místo ní se dočkal zatčení, vězení a nakonec i potupné popravy lámání okovaným kolem. Ondrášovská legenda skutečně naplnila a dodnes plní celý rozlehlý region Těšínské Beskydy a sousední kraje v Polsku a na Slovensku. Je dobře, že se stala podstatou nového a nutno přiznat i velmi kvalitně připraveného projektu. Těšínské Beskydy tak získaly nový rozměr. Dimenzi plnou poezie i poučení. Turistické cesty po stopách Ondráše a jeho kamarádů vás dovedou na místa, o kterých jste doposud možná ani neslyšeli. Na místa ohromující svým kouzlem. Až se rozhlédnete z kopců a hor, poznáte, proč jsou zdejší goralé tak hrdí na svůj kraj, svoje nářečí, písně i legendy. Laco Kučera

Turistická informační centra Jablunkovské informační centrum Dukelská 600, Jablunkov, tel.: +420 558 340 607 www.jablunkovsko.cz Informační centrum Bystřice Bystřice 354, tel.: +420 558 995 775 www.bystrice.cz Městské informační centrum Třinec Dukelská 686, Třinec, tel.: +420 558 998 200 www.info-trinec.cz Regionální informační centrum Těšínska Hlavní třída 15, Český Těšín, tel.: +420 558 711 866 www.muzeumct.cz/info Agentura příhraničních informací Hlavní 1a, Český Těšín, tel.: +420 558 711 474 www.inforeg.cz Stát se partnerem projektu Ondrášovo – Ondraszkowo neznamená jen dodržování obecných pravidel v cestovním ruchu pro ubytovací, gastronomická zařízení a infocentra, ale také respektování pravidel a standardů podle CzechTourism. Samozřejmostí je mít v provozovně aktuální propagační materiály, suvenýry, mapy a publikace, v gastronomii nabízet alespoň jeden

IC Mikroregionu obcí povodí Stonávky Komorní Lhotka, tel.: +420 724 301 788 www.stonavka.cz Gorolské turistické informační centrum Mosty u Jablunkova, tel.: +420 558 341 586 www.gotic.cz 11/2009

19

Nitransk˘ kraj

LÁZNù SMRDÁKY I PRO ZDRAVÉ Malá obec v pfiíjemné Záhorské níÏinû na úpatí Bielych Karpat získala svoje jméno Smrdáky po sirn˘ch pramenech, které zde vyvûrají skoro odnepamûti. Jejich pomûrnû intenzivní aroma prozrazuje vysoké koncentrace síry ve vodû. O jejich léãiv˘ch úãincích se lidé pfiesvûdãili uÏ pfied dávn˘mi léty. Není tedy divu, Ïe zde byly uÏ v první polovinû 19. století postaveny první lázeÀské objekty. Novodobé dějiny Lázní Smrdáky se začaly psát v letech 1833, kdy zde tehdejší majitel pozemků, nitrianský podžupan Jozef Vietoris, vybudoval první lázeňský dům. Jeho impozantní stavba dodnes vévodí celému lázeňskému areálu. Po několika přestavbách se honosí velkolepým klasicistním vstupním portálem zdobeným šesti bílými sloupy. Nad nimi, v tympanonu je umístěn symbol lázní. Lázně Smrdáky jsou díky svým léčivým a silně aromatickým pramenům specifické. Jezdí se sem léčit pacienti s chorobami pohybového ústrojí a s kožními nemocemi. Přesto jsou vhodným místem i pro pobyty zdravých klientů. Vybrat si mohou z několika programů, jejichž cílem je komplexní rehabilitace, prevence a detoxikace organizmu. Lázeňské pobyty pro zdravé a unavené hosty v Lázních Smrdáky zahrnují lékařské vyšetření a stanovení optimální kombinace koupelí, masáží, diety a pohybových aktivit, které jsou doplňovány vhodnými animačními programy. Individuální léčebné a rehabilitační programy zahrnují mimo jiné třeba i koupele v sirném bahně, elektroléčbu, ošetření pleti moderními kosmetickými prostředky, bahenní zábaly, vířivé koupele a mnoho dalších, velice příjemných procedur. Pro dámy, ale i pány se nabízejí osvěžující masky na pleť a celková tělesná a psychická rehabilitace. Pobyt v Lázních Smrdáky může trvat jeden až čtyři týdny. Pro relativně zdravé hosty, kteří chtějí vyplnit čas mezi procedurami aktivním pohybem, sportem nebo dalšími činnostmi, se nabízí celá bohatá škála možností. Tenisové kurty a hřiště na volejbal jsou ideální v teplých letních dnech, za deštivého počasí je k dispozici posilovna, fitness a tělocvična.

20

1 1/2009

Vyznavači jízdy na bicyklech se mohou vydat po značených stezkách na výpravy za poznáním. Třeba celodenní výlet do nedaleké Skalice na hranici s Českou republikou lze spojit s výletem lodí po Baťově kanálu, pak pokračovat třeba do Hodonína nebo Mikulčic. Na slovenské straně to může být návštěva hradu Červený Kameň nebo jeskyně Drina a třeba i výlet po části Malokarpatské vinné cestě. Sklenička kvalitního a chutného vína z Modry jistě neuškodí. Po návratu všichni určitě ocení odpočinek v sauně a posilující masáž. K pobytu v lázních vždy patřily a stále patří i kulturní zážitky. Management lázní organizuje diskotéky, taneční večery, koncerty nebo setkání s folklorem. Ke klidnému lázeňskému odpoledni bezesporu patří posezení u kávy a dobrého dezertu. Prostředí hotelových kaváren čeká jen na vás. V Lázních Smrdáky jsou připraveni i na návštěvy celých skupin nebo firemních kolektivů. Je zde možné uspořádat kongres, semináře, školení nebo netradiční pobyty pro obchodní partnery. Ubytování lze potom zajistit v několika hotelových zařízeních. Tříhvězdičkový Garni hotel Morava leží na vršku nad lázeňským areálem. Kromě standardních služeb nabízí i mimořádně nádherný výhled na celý lázeňský okrsek. Hotel Centrál se může pochlubit dvěma hvězdičkami, jeho pokoje však mají všechno, co je ke spokojenému pobytu třeba. A nakonec dvouhvězdičkový hotel Vietoris, pojmenovaný po zakladateli lázní. I v jeho pokojích nebo apartmánech se hosté budou cítit pohodlně. Malé, ale příjemné Lázně Smrdáky jsou dobrým tipem. Laco Kučera www.spasmrdaky.sk

Banskobystrick˘ kraj

SKORO ZAPOMENUTÉ KALI·Tù Za poslední dva roky jste s námi nav‰tívili desítky míst, mûst, malé obce i rekreaãní stfiediska Banskobystrického samosprávného kraje. Pozvali jsme vás na akce, které se kaÏdoroãnû opakují a zaÏili jsme události, které se neopakují. Jsou v‰ak v Banskobystrickém kraji místa, na která se celkem neprávem zapomíná. Ne proto, Ïe by nebyla zajímavá. Spí‰ proto, Ïe jsou to místa spojená s událostmi, jejichÏ souãasná historiografická interpretace je jiná neÏ v minulosti. Kdoví, kolik Čechů si dnes vzpomene, co se na konci druhé války stalo v malé slovenské osadě Kaliště uložené hluboko v horách, na úpatí jižních svahů Nízkých Tater. Těžko odhadnout, proč se zde lidé usadili už před dávnými věky, jak dokazují archeologické nálezy. Je však pravdou, že i přes značnou nadmořskou výšku a nepříznivé klimatické podmínky se život v osadě rozvíjel. Už od 12. a 13. století její obyvatelé pálili dřevěné uhlí, v okolí se těžila měděná ruda a uhlí. První písemné zmínky o Kališti pocházejí z první poloviny 16. století. O dvě stě let později odcházeli muži z osady za prací do vzdálených míst a ženy se staraly o hospodářství a vychovávaly děti. Tvrdý život vytvářel pevné a statečné lidi. Není tedy divu, že většina z nich se odhodlaně zapojila i do partyzánských aktivit v průběhu druhé světové války. Zejména po vypuknutí Slovenského národního povstání. Už v létě 1944 zde přistály první výsadky partyzánů. Obyvatelé Kaliště pomáhali organizovat pomoc

povstalcům. Krátce po nacistické okupaci Banské Bystrice už bylo jen otázkou času, kdy se pozornost německých jednotek soustředí právě do málo přístupných regionů Nízkých Tater. Rychle zorganizované protipartyzánské roty začaly podnikat výpady do malých osad, kde předpokládaly nejtěsnější kontakty obyvatel a partyzánů. A právě spolupráce obyvatel s partyzány, znalost terénu a jeho zvláštností a nakonec i odhodlání vzdorovat okupantům měly za následek úspěšné obranné i útočné partyzánské akce. Německá vojska se na jaře 1945 dala na ústup. Dne 17. března 1945 do Kaliště vnikla německá hlídka a 18. března ráno se sem vrátilo přibližně 300 vojáků… Z dvaačtyřiceti domů jich zbylo jen šest. Mnoho obyvatel bylo zabito a kdo unikl, už se do Kaliště nevrátil. Tragédie malé osady však nebyla zapomenuta. Dnes na jejím místě najdete základy zbořených domů, hřbitov, kapličku a osamocený strom nad hrobem padlých partyzánů. Bývalá osada

Kaliště, respektive mlčenlivý památník, ve který se změnila, je nyní součástí Múzea SNP v Banské Bystrici. Návštěvníky vítají dva ze zbylých domků opravených do původní podoby a malá zvonička. Banskobystrické muzeum zajišťuje průvodce s odborným výkladem. (www.muzeumsnp.sk) Každý rok se na výročí této tragické události v Kališti scházejí bývalí obyvatelé, jejich potomci a přátelé a samozřejmě i turisté. Výlet do hor, na místa, kde historie zanechala nesmazatelné stopy, nemusí být jen samoúčelnou pietní akcí. Až vystoupáte na Kaliště, do nadmořské výšky více jak 900 metrů, určitě vás nenechají lhostejnými ani blízká střediska zimních sportů. V Nízkých Tatrách je jich celá řada. Text: Anton Bača a Laco Kučera Foto: archiv BBSK Odbor CR a kultúrneho dedičstva BBSK tel.: +421 48 472 2126 [email protected], www.vucbb.sk

Kalendár vybran˘ch akcií zimn˘ch stredísk v roce 2010 30. 1. Donovaly Fest 6. 2. Snow Show – Nová hoľa 13. 2. Freeskiing Challenge 19.-21. 2. Rossignol Demi Tour 20. 2. Donovalský psík 27. 2. Snow Adventure 6. 3. O2 Snowboard Rookie Camp (www.parksnow.sk/donovaly)

Turecká 14. 2. IV. ročník Majstrovstiev Slovenska a XXXVI. ročník tradičných krňačkových pretekov – O pohár Slovenskej televízie a Cenu Krížnej (www.skiturecka.sk)

Park snow Donovaly První kolo snowboardového pohára SAS 23. 1. North Face Ski Challenge Tour 24. 1. North Face Ski Challenge Tour 29.-31. 1. Psie záprahy

Osrblie

16. 1.

24. 1.

SnowCross – profesionálne preteky snežných skútrov na uzavretom okruhu (www.osrblie.sk)

11/2009

21

Polsko

PRACOVNÍ VEâÍREK V HOTELU LAS Hotel Las byste na mapû âeska tûÏko hledali. Pokud byste ale prstem na mapû „jeli“ po silnici R10 z Prahy a od Turnova po E65 smûr Harrachov, staãí uÏ jen pfiejet krkono‰sk˘ hraniãní hfieben a sjet do Szklarske Poreby – Piechowic. Hotel Las nepfiehlédnete. Stojí hned u silnice, po které byste dojeli do Jeleni Góry. Moderní areál hotelu je kombinací přiměřeně vysoké hotelové budovy s přízemními stavbami restaurace, recepce a dalších služeb. Okolní lesy vydechují příjemnou pryskyřičnou vůni a říčka Kamienna, která věrně kopíruje silnici, přeskakuje přes do hladka opracované kameny a balvany. Právě zde, přibližně dvacet kilometrů od polsko-české hranice, uspořádala Dolnośląska Izba Turystyki (DIT), se sídlem ve Wroclawi, setkání podnikatelů v cestovním ruchu působících na území Dolnoslezského vojvodství. S pátečním podvečerem 20. listopadu se do hotelové recepce začaly sjíždět desítky lidí. Mnozí jsme se znali z dřívějška, s jinými jsme měli možnost se nově seznámit. Na dvoudenním pracovně společenském setkání, při němž byla zhodnocena sezona právě končícího roku, se diskutovalo o problémech současné krize, probíraly se plány na příští rok a přitom jsme se dokázali i dobře pobavit a třeba přijít i na některé další nápady, které by v roce 2010 mohly najít svoji konkrétní podobu. Ve druhé polovině listopadu se stmívá už po čtvrté odpoledne, nebylo tedy divu, že úvodní grilování začalo už za tmy. Pod střechou venkovního pavilonu to vonělo steaky a klobásami, pi-

22

11/2009

vo Tyskie se zapěnilo ve sklenicích a atmosféru vhodně doplňovaly závany kouře z malého ohníčku, který hořel prakticky uprostřed naší početné společnosti. Ještě že letošní začátek zimy je teplotně vysoce nad normálem. Ve svetrech, bundách nebo s čepicí na hlavě nám však nebylo nijak extrémně zima. U venkovních grilů jsme se dobře bavili dvě hodiny. Pochopitelně stačilo vždy jen pár minut a opět jsme skončili u společných turistických témat. Podobně jako na Čechy, Moravu a Slezsko, světová finanční a hospodářská krize dopadla i na cestovní ruch v Polsku. Úbytky zahraničních turistů se ukazují v obdobných číslech jako u nás. Majitel cestovní kanceláře a autokarové společnosti Boleslaw Dolecki se svými moderními autobusy brázdí nejen polské silnice. Jezdí po celé Evropě. Protože má i cestovní kancelář, dokáže vytvořit hotový produkt takříkajíc na jednom stole. Ví, že mezi Poláky jsou stále oblíbenější cesty za moravskými víny. K tomu, aby i on dokázal připravit program na prodloužený víkend někde na Mikulovsku nebo Slovácku, mu však chybí dostatek informací a kontaktů na ubytovatele. O tom, že existují vinice, sklepy a samozřejmě skvělá vína v Čechách, navíc jen

Szklarska Poreba

„pár kroků“ od Prahy, neměl informace žádné. Škoda. Ale napravitelná. Slíbili jsme, že mu v co nejkratší době dodáme kontakty do hotelů, měst, vinařských obcí a regionů, o nichž jsme se na vlastní oči přesvědčili, že odvádějí kvalitní práci a nabízejí služby na odpovídající úrovni. Téměř shodně reagovala i majitelka cestovní kanceláře z Legnice, paní Jolanta Waszczyk. Se svými klienty jezdí především do Prahy. Samozřejmě má zájem najít zajímavá místa i v jiných regionech Česka. Jan Kupliński z Jawora jí dal plně za pravdu. Jejich reakce bychom mohli parafrázovat: „...Informace o Česku, které se nám nabízejí, jsou kusé, bez ucelené koncepce a neobsahují to, co bychom potřebovali. Na námitku, že se české regiony prezentují i na velkých veletrzích v Polsku, reagovali s tím, že je to dokonce možné. Ale pravděpodobně se to děje na velkých veletržních akcích ve Varšavě nebo Poznani. Oni však působí v Dolním Slezsku a jediné informace, které jsou pro ně snadno dostupné, pocházejí z regionu Kladské pomezí. Oni by však rádi „dohlédli“ mnohem dál. Zaujaly je alespoň základní informace, které našli v posledních vydáních TRAVEL profi. Přiznávám, že mnozí z nich viděli časopis poprvé. Jiní jej však už nějaký čas znají. Teď už jde jen o to, aby v něm i nadále nacházeli to, co je zajímá. Tedy informace o vás, vašich nabídkách a schopnostech dohodnout se, komunikovat, spolupracovat a obchodovat. Slavnostnější ráz měl večerní program. Ředitel DIT Marek Ciechanowski a tajemník Rysiek Krol všem přítomným představili majitele hotelu LAS Eugeniusza Zielekiwicze, který se stal jedním z významných sponzorů akce, přivítali vzácné hosty a všechny přítomné. Za dobře odvedenou práci v uplynulém

roce i za aktivní spolupráci s Dolnośląskou Izbou Turystyki udělili ocenění a certifikáty. Mezi hosty byl i Slawomir Wozniak ze Stockholmu. Polák žijící už dlouhá léta ve Skandinávii přijel i se svým kolegou představit možnosti turistiky v severských zemích. Jeho cestovní kancelář má zájem o své krajany. Není se čemu divit. Přibližně 40 milionů potenciálních turistů stojí za pozornost. Společenskou i přátelskou atmosféru večera pak ozdobil i veliký dort k 15. výročí jedné ze zúčastněných firem. Nejenže dobře vypadal, ale i skvěle chutnal. Ostatně stejně jako večeře, kterou nám servírovali příjemní číšníci. Oficiální část večera zakončilo vystoupení půvabných tanečnic, předvedly něco ze svého umění ve stylu španělského flamenga i z orientu. Potom už celkem nic nebránilo tomu, aby se zábava rozběhla na plné obrátky. Pozvaný DJ střídal žánry, takže si na své přišli mladí i my, dříve narození. Druhý den proběhlo několik jednání, mezi nimiž nechyběly ani prezentace některých zúčastněných firem. Také TRAVEL profi měl možnost alespoň několika větami přiblížit novým polským přátelům z Dolního Slezska to, čím se už celých čtrnáct let zabývá. Věříme, že se na některé z příštích akcí DIT znovu sejdeme se všemi, kdo se o rozvoj turistiky na jihu Polska starají. Stejně tak věříme, že se zde setkáme už i s představiteli českých subjektů, měst a regionů, kteří mají o klienty z Polska zájem nebo jsou připraveni přivézt české turisty do kraje polských lázní a hor, do vesnic i měst, kde lze prožít nejeden víkend naplněný relaxací nebo aktivním pohybem. Příležitostí je zde nepřeberné množství. - lk -

11/2009

23

Zprávy

ZRCADLO TURIZMU ZE VŠECH KOUTŮ SVĚTA RAKOUSKO Návštěvníci Vídně, vyhledávající gastronomické lahůdky, si nejčastěji pochutnávají na vídeňském řízku a na guláši. „Vídeňský šťavnatý guláš“ je specialitou, jejíž chuť je dána vyváženou balancí papriky, cibule, majoránky, kmínu a česneku. Maso je v něm různé, nejčastěji telecí. Ale v jednom lokálu nedaleko svatoštěpánského chrámu si můžete dát i jiné guláše. Od roku 1986 jich tam servírují přinejmenším 16 druhů, ale podle sezony i 25, mezi nimi krůtí, držkový, rybí či znojemský koňský. Po této masité lahůdce si třeba objednáte i sladký „čokoguláš“ – v alkoholu namočený piškot, politý sladkokyselou čokoládovou omáčkou.

RUMUNSKO Pařížský Vítězný oblouk je sice nejznámější stavbou svého druhu, není však v Evropě jediný. V Itálii římských císařů má dodnes své předchůdce a následníkem je pak Vítězný oblouk v rumunské Bukurešti. Tato stavba – velmi podobná pařížské – byla původně vytvořena ze dřeva a štuku v roce 1922 na počest vítězství rumunských armád v první světové válce. V letech 1935 – 36 dokončil její přestavbu na kamenný monument architekt Petre Antonescu.

likvidovány tři miliony Poláků – nežidů a kromě toho tisíce Poláků pomáhalo v polských městech a vesnicích židům uniknout nacistickému teroru a to s velikým rizikem pro sebe a své rodiny. Považovat Poláky dodnes a stále za antisemity a nepřátele židů není než jiná forma hloupého rasizmu. List pak poukazuje na renovaci židovských památek v Polsku a vyzývá mladé Izraelce, aby poznali krásné a moderní Polsko.

ASIE Zatímco v Evropě a Americe se v roce 2010 bude zřejmě projevovat hospodářská recese negativně i na cestovním ruchu, Asie počítá s udržením, ale i s rozšířením cestování. Je to vidět i ve zrychleném uvádění nových hotelů do provozu. V Číně se v roce 2010 očekává otevření 104 nových hotelů v Šanghaji (bude to rok Světové výstavy tamtéž), dále 57 hotelů v Pekingu, 33 v Macau atd. V Indii je nejvíce nových hotelů plánováno v Bangalore (38), další v Hejdarabadu (34) atd. Také v thajském Bangkoku, indonéské Djakartě a v hlavních městech Vietnamu, Malajsie, Filipín a Kambodže mají v roce 2010 vyrůst nové hotely.

ČÍNA Opíraje se pouze o informace zveřejněné v čínském tisku, zjistil čínský novinář Deng Fei v deset let trvajícím průzkumu, že rostoucí počet případů rakoviny v jejich nejrůznějších formách souvisí se znečištěním ovzduší. V nejméně sedmi sledovaných lokalitách napočítal 50 až 200 úmrtí velmi pravděpodobně vyvolaných zhoršením životního prostředí. Tyto „rakovinové vesnice“ leží často na okraji průmyslových center na březích znečištěných toků a v blízkosti dolů a nepatří v žádném případě do oblastí turistického ruchu.

MAROKO

IRSKO Irská bankovní komise uveřejnila malé doporučení: „Jak přežít recesi“. Týká se to i cestování, i když menšího, ale zato téměř každodenního, totiž cest do práce. „Noste si do kanceláře raději svačinku, sendvič, místo abyste obědvali v restauraci – za rok ušetříte 1 300 euro. Cestou do práce si nedávejte kafíčko – budete mít za rok v kapse o 250 euro víc. A na auto si vyberte lacinější pojišťovnu – zase ušetříte takových 188 euro!“

IRÁK Přes další vražedné atentáty v iráckém hlavním městě byla nedávno podepsána dohoda o stavbě nového pětihvězdičkového hotelu, který by měl být otevřen v Bagdádu v roce 2012. Měl by být součástí portfolia skupiny Rotana Hotels, která na Středním východě spravuje v současné době na 70 hotelů a je známa kvalitou svých služeb. Hotel má stát v takzvané mezinárodní zelené zóně, přísně střeženém diplomaticko-vládním území v centru města a má mít 250 pokojů, několik restaurací, barů i konferenčních možností.

IZRAEL Izraelský deník Maariv nedávno vyzvedl v jednom článku krásy Polska a konstatoval, že izraelští turisté, bohužel, dodnes opomíjejí Polsko – kromě Osvětimi – jako turistický cíl. Podle listu mladí Izraelci považují nadále Polsko pouze za území, kde byli jejich rodiče německými nacisty vražděni a kde se mnozí Poláci odvraceli od tohoto barbarství s rukama v kapsách. Maariv upozorňuje, že takový postoj k dnešnímu Polsku není objektivní, neboť za druhé světové války byly nacisty masakrovány a

24

11/2009

Druhá největší africká letecká společnost podle obchodního obratu – Royal Air Maroc (RAM), patří k esům letecké dopravy v Africe. V roce 2008 měla obrat 12 miliard dirhamů, což je více než miliarda euro a zvýšení o 6 procent proti roku předcházejícímu. Světová finanční krize by mohla tento výsledek letos znehodnotit, ale RAM věří, že se podaří profitovat z plánu „Vision 2010“, jehož cílem bylo přilákat do země 10 milionů turistů. RAM, která v roce 2007 dopravila 4,2 miliony cestujících, počítá zvláště s úspěchem své filiálky „Atlas Blue“, která se specializovala na destinace s nižšími cenami. RAM vznikla v roce 1957 a je členem aliance SkyTeam.

ARGENTINA Sever země, zvlášť oblast Chaco, která je i nadále navštěvována zahraničními turisty, byla letos v létě nejvíce zasažena nemocí „dengue“, vyvolávanou jedním druhem komárů. Podle oficiálních zpráv onemocnělo touto nemocí 16 000 osob, podle organizace „Lékaři bez hranic“ však až 40 000. Ta vysvětluje šíření „dengue“ nedostatkem zdravé pitné vody a zanedbáváním úklidu odpadků. Pasteurův ústav upozorňuje, že zvýšený výskyt nemoci zavinil také „rozpad programu likvidace zmíněného druhu komárů, především zastavení postřiků oblastí, kde se rodí. Jejich hubení mělo přece jen určitý výsledek.“ Kromě Argentiny řádí epidemie této nemoci i v některých oblastech Bolívie, Brazílie a Paraguaje. Celkem onemocnělo nemocí „dengue“ v Latinské Americe v prvním pololetí 2009 sto třináct tisíc osob, napsal časopis „La Nación“.

UGANDA Jedna z nejchudších afrických zemí – Uganda – zaznamenala v roce 2008 zisk 225 milionů dolarů z turistického ruchu. Do Ugandy jezdí turisté téměř výlučně kvůli návštěvě dvou národních parků vytvořených jako rezervace pro 380 goril. Bořek Homola

Polanica – Zdrój

CO TAKHLE DÁT SI SILVESTRA? DÛstojnû, vesele, s pfiáteli nebo s rodinou. Tak jsme zvyklí oslavovat poslední den v roce a vítat první hodiny roku nového. Milióny lidí na celém svûtû hledají nové moÏnosti, kde a jak nejlépe si tento tradiãní svátek uÏít. Jezdí se do Alp i do Krkono‰, lidé se scházejí na hraniãních kopcích, na mofii nebo v hektickém víru velkomûst. Jsou v‰ak i tací, ktefií vyhledávají klidnûj‰í místa a pfiíjemnou pohodu. A právû tûm jsme pfiipravili pozvánku na Silvestra v mal˘ch a pfiíjemn˘ch lázních Polanica-Zdrój.

Pro ty, kdo nechtějí hledat v předchozích vydáních TRAVEL profi, alespoň několik základních informací. Příjemné lázeňské městečko Polanica-Zdrój leží uprostřed lesů, něco kolem dvaceti kilometrů od Náchoda na polské straně hranice. Z hlavní silnice E65 stačí v obci Duszniki-Zdrój odbočit doprava. Pak už jen pár kilometrů lesem a jste tam. Polanica-Zdrój, jako každé lázeňské město, nabízí řadu možností, kde se ubytovat, kde strávit konec a začátek roku. Informační centrum všem zájemcům určitě podá dostatek potřebných údajů, pomůže s výběrem hotelu či penzionu, doporučí program nebo dokonce lázeňské procedury. I když – především díky úsporným opatřením, která přinesla celosvětová krize – město samo žádné velké oslavy Silvestra pořádat nebude, hosté se dočkají své porce zábavy, dobrého jídla, pití a veselí, které k silvestrovským oslavám neodmyslitelně patří, v každém hotelu. Když silvestrovské veselí odezní, doporučujeme vyjít si ven, do klidu a ticha přírody, provětrat tělo, plíce i mysl. První hodiny nového roku nás vždycky svádí k novoročním předsevzetím a slibům, v čem budeme lepší, co napravíme a uděláme. Okolí Polanice je jejich dobrým zdrojem. Stačí se jen vypravit na některou z túr, které doporučují propagační letáky města. Třeba do Miedzigórza. Na pěší túru je to sice dost daleko, ale autem jste na místě coby dup. Pokud vydrží současné počasí i po prvním lednu, snad i na kole. Proč právě do Miedzigórza? Třeba na prohlídku Centra horské turistiky v Sudetech, Pohádkové zahrádky nebo k vodopádu Wilczky. Jinými tématy bude naplněn výlet do slavných Wamberzyc. Poutě do Vambeřic bývaly slavné. Možná, že si mnozí pamatujete vyprávění svých prababiček, jak se pěšky chodilo za Panenkou Marií Vambeřickou. Kromě toho je zde k vidění zajímavý skanzen lidových staveb „U Sołtysa“ a v době vánoční si určitě rádi prohlédnete i pohyblivý betlém. Zajímavou, zvlněnou krajinou vede cesta do Bystrzice Kłodzkiej. Nevelkého městečka, jehož náměstí vévodí bohatě zdobený barokní sloup Svaté Trojice z roku 1736. Za prohlídku stojí i zbytky původní fortifikace a několik kamenných věží: Brama Vodna, Baszta Rycerska a Baszta Kłodzka. Na malém

náměstíčku, v jehož středu stojí prastarý kamenný pranýř, pak najdete moderní infocentrum a jen pár kroků od něj i unikátní Muzeum zápalek. Můžete v něm zhlédnout expozice s křesadly, krabičkami sirek z celého světa, se zapalovači ručními i stolními proslulých značek a nebo třeba vyráběných z nábojnic vojáky v první světové válce. Zdaleka to nejsou všechna místa, kam se z Polanice můžete vypravit. Výletů do okolí je téměř nepřeberné množství. Nevěříte? Přijeďte! Laco Kučera, foto: město Polanica-Zdrój

www.polanica.pl 11/2009

25

Veletrhy

JAK SLOVINSKO VIDÍ HOLIDAY WORLD Je uÏ dlouholet˘m zvykem, Ïe jeden ze zahraniãních vystavovatelÛ stfiedoevropského veletrhu cestovního ruchu Holiday World vystupuje se statutem „Partner veletrhu“. Ve ãtyfiech veletrÏních dnech v únoru 2010 to bude Slovinsko. Slovinská centrála pro cestovní ruch pfiipravuje dÛstojnou expozici a pfiesvûdãiv˘ program, jehoÏ souãástí bude i slavnostní galaveãer a samozfiejmû i celá série doprovodn˘ch akcí, které nám zemi na‰ich slovinsk˘ch pfiátel pfiiblíÏí. Ředitel Slovinské centrály pro cestovní ruch Dimitrij Piciga uvedl, že možnost představit všechny krásy své země na veletrhu Holiday World chápe jako mimořádnou příležitost. Návštěvníci budou mít možnost ochutnat nejednu specialitu slovinské kuchyně, která tak dokonale ladí se slovinskými víny. V expozici v pravém křídle Průmyslového paláce proběhnou animované programy o slovinských regionech, cestovních kancelářích a poskytovatelích turistických služeb. Jako hlavní téma se představí oblast Julských Alp a Krajinska Gora nabízející mimořádně rozmanité možnosti relaxace i aktivního pohybu v zimní i letní sezoně. Představitelé slovinského cestovního ruchu se snaží podporovat zájem zahraničních klientů o svoji zemi. Čeští turisté patří k tradiční klientele. Proto můžeme očekávat, že marketingové aktivity Slovinska budou mnohem rozsáhlejší než v uplynulých letech. Podle slov ředitele Picigy, Slovinsko stejně jako ostatní státy Evropy a celého světa zápasí s dopady celosvětové hospodářské krize. Pokles příjezdů je znatelný. Chce tedy představit svoji zemi v tom nejlepším světle. Téměř 60 procent slovinského území je pokryto lesy, z nichž většina patří k původním porostům chráněných systémem Natura 2000. Rozsáhlá krasová území, moře, jezera a řeky vhodné pro divoké sjezdy, horolezecké i vysokohorské terény, v zimě kvalitní sjezdovky i upravované trasy pro běžkaře, hustá síť cyklotras i značených cest pro hipoturistiku – to všechno jsou devízy, se kterými se Slovinsko chystá na Holiday World. Přidejte k tomu nezvyklé kulinární zážitky a posezení ve vinném sklepě a máte koktejl, který vás svou bohatostí barev, chutí a aktivit nemůže neuspokojit. Přitom se, jak řekl Dimitrij Piciga, Slovinsko přizpůsobuje nejen podmínkám, které dnes diktuje krize, ale i změnám zájmu na turistických trzích. Češi podle něj vždy patřili spíš k turistům, kteří si svoji dovolenou rádi plánovali sami a k této tradici se dnes stále častěji vrací. To plně vyhovuje i slovinským strategickým záměrům. Chtějí upřednostňovat nemasovou turistiku s vysokým podílem přidané hodnoty a inovací. Přitom si velice váží své přírody, kterou nechtějí poškodit necitlivými zásahy, stavbami a ekologickými zátěžemi. Trvale udržitelný život, ekoturistika, bližší a citlivější vztah k přírodnímu bohatství, to jsou jedny z nejhlavnějších témat strategie rozvoje turistiky. V tomto duchu bude vytvořena i slovinská expozice na Holiday World 2010 v Praze. Plasty v maximální míře nahradí přírodní materiály, jejichž likvidace je plně ekologická. Podobně je tomu i s propagačními materiály, rovněž jsou vyráběny z přírodních a ekologických materiálů. Slovinsko je země, která si po desetiletích koexistence v hranicích bývalé Jugoslávie znovu buduje svoji pozici v turistické Evropě. Čeští turisté jezdili na území dnešního Slovinska velice rádi. Svědčí o tom i statistické údaje z posledních let. Až do roku 2008 jejich počet standardně rostl o jednotky procent. První tři čtvrtiny roku 2009 pak znamenaly pokles příjezdů Čechů o 4 procenta. Právě proto se Slovinsko rozhodlo aktivněji vstoupit na náš trh a proto se stalo i partnerem veletrhu Holiday World, který hodlá využít ve všech směrech. Nejen jako „výkladní skříň“, ale především jako možnost přímo, osobně, face to face se setkat se všemi, kdo projeví zájem o informace. Ať už to budou cestovní kanceláře nebo individuální turisté. Komunikace je hlavním prostředkem, který chtějí Slovinci využít i v Praze na Holiday World. I když byli nuceni, podobně jako všechny ostatní státy, soukromé subjekty nebo regiony, omezit investice do účasti na veletrzích, vybrali si Českou republiku, Prahu a Holiday World jako perspektivní trh, kterému stojí za to věnovat maximální péči. Ve spolupráci s Liborem Patočkou připravil Laco Kučera

www.holidayworld.cz

26

11/2009

HOLIDAY WORLD

19. STŘEDOEVROPSKÝ VELETRH CESTOVNÍHO RUCHU 19th CENTRAL EUROPE’S PREMIER TOURISM INDUSTRY EVENT

Navštivte Východní Moravu, místo, kde bydlí nejen zima, ale také srdeční lidé těšící se na Vaši návštěvu. Užijte si okamžiky plné zážitků na sjezdových tratích a běžeckých trasách. Hned vedle objevíte typickou místní architekturu, historii, tradice, vinařské sklípky, léčivé minerální prameny, exotická zvířata v ZOO, kulinářské speciality a spoustu dalších kulturních a společenských akcí. Vše dohromady tvoří pokladnici, která se otevírá právě pro Vás. Na Východní Moravě se rozhodně nudit nebudete.

Více informací naleznete na:

www.vychodni-morava.cz