Čí s l o 8 / X V I
s r p e n 2 0 0 9
P r o t i d o b r o v o l n é m u d a r u
Znamení času Letošní léto budí poněkud rozpaky. Počasí se zdá být nevyzpytatelné a meteorologové tu a tam přiznávají, že předpovědět počasí je někdy opravdu těžké. Sami to známe: má být krásný, sluneční den a ejhle – za několik málo minut se obloha zatáhne a lije jako z konve. Údiv najednou vzbuzují i veliké výkyvy teplot. Mluví se o klimatických změnách a i tady nejsou vědci zajedno: jedni mluví o změnách, jiní zase stojí za tím, že žádné změny nejsou, že jsou to normální a běžné výkyvy. Jedno je ale jisté: blížící se déšť budí čím dál tím více obavy a strach. Pamatuji si jako malý školák, že nejednou byly prázdniny opravdu více deštivé. Kromě toho, že nás nebavilo sedět doma se nic zvláštního nedělo. V potoku poněkud stoupla hladina a to bylo asi tak všechno. Nyní několikahodinový vytrvalý déšť způsobuje záplavy. Vidíme-li třeba v televizi záběry z postižených míst, je nám smutno a úzko zároveň. Mít ráno vlastní dům a večer mít už jen to, co mám na sobě, - to je tragedie. Dílo lidské dřiny, třeba i celoživotní je najednou v hromadě trosek... A člověk je nakonec i docela rád, že si zachránil holý život. Co se to vlastně děje? Takovým maličkým znamením může být zjištěný fakt, že při záplavách má voda tendenci vracet se do starých, původních koryt, kterými kdysi
tekla. Proč jimi neteče nikdy? Odpověď je v velice prostá a jednoduchá. Člověk si začal hrát na Boha a začal měnit tvář země podle svých představ. Dokonce se mu zdálo, že sáhne na přírodní zákony a změní je. Nějakou dobu se zdálo, že to i docela jde, ale po letech vidíme výsledky a následky. A tak se stává, že člověk si sám otevřel cestu k bolestnému poučení: nikdy nebudeš Bohem, nebudeš mít jiného boha mimo mě. To, že člověk dostal od Boha právo podřídit si zemi neznamená, že tuto zemi může zotročit podle své vůle. Při jednom rozhovoru na téma letošních záplav padlo z úst jednoho debatujícího zvláštní tvrzení: „Za tohle se bude muset Bůh jednou zodpovídat...!“ Bůh ? – A komupak? Bůh viděl všecko co stvořil a bylo to velmi dobré. A tak se zdá, že jsme svědky jednoho znamení, které dává Bůh člověku jaksi oklikou. Člověk volal a mnohdy volá: Dokažte, že je Bůh! Bůh pak jaksi oklikou dokazuje, že Bohem není člověk. Protože člověk chtěl být jako Bůh, odstavil Boha na vedlejší kolej, aby mu nepřekážel v jeho rozletu. Pamatujeme si ještě ze Starého zákona na rozhovor hada s prvními lidmi, když je lákal sníst zakázané ovoce? Na námitku, že nemohou, protože by zemřeli, dostali suverénní odpověď. nezemřete, ale budete jako Bůh. Ta touha jakýmsi způsobem v člověku zůstala a tak se chytal
všeho možného, aby dokázal sobě i svému okolí, že on, tedy člověk, je Bohem sám pro sebe a podle toho začal jednat. No a nyní je světem samým upozorněn, že Bohem není. Věci mají tendenci vrátit se na původní místo. No a protože ta voda nemá rozum, valí se v přívalových vlnách smete vše, co jí stojí v cestě a nezastaví se ani před obytným domem. K pousmání byla tvrzení, která jsme před časem slyšeli, že totiž ozonové díry, které jsou pro člověka velikým nebezpečím, jsou dílem používání kosmetických sprejů. Opravdu k pousmání... A starty kosmických lodí, letadel, cesty letadel a různé zkoušky zbraní, třeba i hluboko v poušti, působí na atmosféru a ozonovou vrstvu příznivě? Vidíte, jak si člověk nejednou nalhává: já nic, já muzikant, ať se Bůh zodpovídá! A já znovu opakuji: A komupak? Nebylo by dobré udělat si jakousi takovou osobní, vnitřní inventuru svých vztahů a pořadníku hodnot? Nebylo by opravdu dobré sestoupit ve svých představách z jakýchsi výšin svých vlastních virtuálních oltářů a začít se pokorně učit být člověkem, Božím obrazem? Vrací-li se voda do starých koryt, není v tom i tak trochu výzva k tomu, aby se taky člověk vrátil ke svému Bohu, na cesty Bohem vytyčené a učil se myslet a jednat správně ve jménu nauky Ježíše Krista? Vícekrát jsem při různých příležitostech opakoval výrok sv. Augustina, biskupa a učitele Církve: Zachovej řád a řád zachová tebe. Já bych jen tiše a nenápadně dodal: Obnov řád a řád taky obnoví tebe. Vidíme jasně, že Bohu a jeho dílu trucovat nelze. To by se to dílo dřív, nebo později, muselo zhroutit a zaniknout. Voda se chce vrátit zpět do starých koryt, - a život člověka?
P r i m i čn í m še s v a t á Jistě jsme nezapomněli na nádherný zážitek kněžského svěcení našeho P. Ing. Zdeňka Gibiece v neděli 3. května letošního roku v bazilice sv. Petra v Římě. Nyní přišel čas jeho primiční mše svaté v rodné farnosti. Tuto mši svatou bude slavit v neděli 16. srpna 2009 v 16.00 hodin v našem farním kostele sv. Alberta v Třinci. Večerní mše svatá v 17.00 hodin už pak nebude.
P. František
2
M O S T 8 / X V I
Uniformy Už se vám určitě taky někdy stalo, že se vám někdo na nějakém představení posadil přímo před vás a vy jste skoro nic neviděli? Mě se to stalo při nedělní mši svaté. To by zas nebyl až tak velký problém. Na mši svaté není nejdůležitější to, co vidím, ale to co slyším a přijímám. Problém byl spíš v tom, kdo si přede mne sedl. Mladý muž solidního vzhledu a vystupování, celý v černém. Ptáte se co mi mohlo vadit na tom člověku? No, takový malý detail. Na zádech (zepředu jsem neviděl) zcela jistě drahé košile, se ve velikosti vejce na mne šklebila tvář nějakého netvora v helmě... Nevím možná ti mladší by i věděli co to znamená mezi těmi dnešními hnutími, ale mě to prostě připadalo jako by to něco chtělo říci „sežeru tě!“. Řeknu vám, že ač jsem se snažil sebevíc, nedokázal jsem se plně soustředit na mši svatou. Napadaly mě různé myšlenky. Například kdo tímto způsobem mluví? Zcela jistě ne Bůh. Tomu je agresivní způsob cizí. Když je to zlý duch, proč tedy Bůh dopouští, abych se nemohl soustředit na jeho Syna. Snad proto, abych mohl za toho člověka něco obětovat. Vždyť kolik těch u Boha „nejmenších“ už možná takto odvedl. A třeba i nevědomě. Máme pět dětí a vím kolik různých nesmyslů nebo spíš smyslů ale těch zlých, je na oděvech, které se dnes prodávají. Někdy je opravdu problém sehnat nějaké slušné oblečení, které by bylo hodno setkání se samotným Bohem. Na druhou stranu těch co neví do čeho se oblékají zas až tak moc nebude. Nejsem si totiž jistý zda by bez problému sáhli po oděvu na kterém by místo reklamních nápisů či symbolů smrti byl nápis Ježíš a nebo jeho tvář. Je to vlastně docela těžká duchovní schizofrénie dávat oděvem najevo, že se počítám mezi zastánce kultury ........ a smrti a při tom chválit Bohoslužbou dárce života nebo jej dokonce přijímat do srdce. To zavání dokonce znesvěcením nejsvětější svátosti. Přitom zdaleka nejde jen o nějaké nápisy či znaky. Mnozí a mnohé se strojí tak, že nevědět že jsem v kostele musel bych si myslet, že
jsem někde v azylovém domě mezi bezdomovci či na teplické výpadovce mezi.... Určitě jste si také už všimli, že tyto „oděvy“ nekoupíte za zrovna levný peníz. Často tady platí přímá úměra – čím orvanější nebo menší, tím dražší. Vždyť je to přece „značkové“ že! Možná si říkáte, že je to vlastně na hlavu postavené, ale nenechte se zmýlit. Když si dotyční kupují tyto věci tak vlastně přinášejí
určitou oběť. Často těžce vydělané peníze obětují na to, aby si mohli pořídit „uniformu“ toho komu slouží. Proto až se zase budete chystat na Bohoslužbu, nezapomeňte, že ač se to nezdá, tak vlastně všichni se oblékáme do nějakých „uniforem“ a je třeba dobře zvažovat ke komu se tím vlastně hlásím. Tomáš Roszka
S t r u čn é l e t n í e k o n o m i c k é o k é n k o : Nové schody! Milí farníci, toto ekonomické okénko má za cíl vám předat informace o aktuálních hospodářských aktivitách v naší farnosti. Hlavní událostí léta je bezpochyby realizace rekonstrukce schodišť. Jedná se o hlavní vstupní schodiště do kostela a o schodiště do zakristie. Začátek realizace: 15. července 2009, plánované ukončení díla je v pátek 14. srpna 2009. Rekonstrukce spočívá v provedení kompletní demolice stávající konstrukce schodiště, provedení výkopu pro základové pásy pod schodiště, provedení betonových základových pásů, provedení betonové konstrukce schodiště, obklad schodiště kamennými deskami z pískovce stejného typu jako jsou stávající
schodiště. Vzhled obou dokončených nových schodišť bude totožný jako jsou původní schodiště. Doufáme, že nová schodiště budou sloužit věřícím po další dlouhou dobu. Na závěr dodáváme, že dodavatelem díla je nám dobře známá stavební firma CIESLAR s.r.o. z Bystřice. Kromě toho probíhají práce na renovaci bočního oltáře Panny Marie, které provádí (stejně jako všechny dosavadní renovace oltářů v kostele loni i letos) jáhen Jozef Kankara. Po tomto bočním oltáři se bude renovovat socha Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, ambón a další menší sochy a sošky. Ať se práce daří! MK
M O S T 8 / X V I
3
20. ročník Katolické charismatické konference Mottem letošní 20. konference byl verš Matoušova evangelia, kde Ježíš povzbuzuje své učedníky uprostřed bouře na moři slovy: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“. K tomuto mottu, byla také vytvořena ikona, jež znázorňuje topícího se apoštola Petra a osobu Ježíše, jak ho zachraňuje na rozbouřeném moři. Pro mne osobně citát z Mt 14,27 představuje celou konferenci, vždy se tady vzchopím, strach pomine, načerpám novou duchovní sílu, a naplno se obrátím v naprosté důvěře k Panu Ježíši a jeho učení. Více než kdy jindy jsem připravená radostně se účastnit mše svaté. Jsem si jistá, že velký podíl na tom má netradiční hudební doprovod – konferenční kapela, která si říká Chapela, množství sloužících kněží, všudypřítomná touha všech účastníků být s naším Pánem a obnovit svou víru. A jak tedy vypadal úctyhodný 20. ročník charismatické obnovy? "Velkou akci duchovní obnovy" zahájil brněnský biskup Vojtěch Cikrle ve středu 8. července večerní mší svatou v katedrále na Petrově, v sobotu pak všechny účastníky přišel ještě jednou pozdravit a povzbudit. Záštitu nad konferencí převzal letos s panem biskupem také náměstek primátora města Brna MUDr. Daniel Rychnovský. Celkově tvořily program konference již tradičně přednášky pro praktický život z víry, společná modlitba a bohoslužby. Celý program spojovalo výše uvedené motto. Aby se účastníci mohli i odreagovat od leckdy těžkých témat byl jim poskytnut také prostor pro neformální setkání a kulturní vyžití v podobě divadelních představení, koncertu skupiny Oboroh, a večerního posezení s přáteli u cimbálu v pavilonu F. Během jednotlivých přestávek bylo možné si zakoupit i knihy z oblasti křesťanství od různých vydavatelů. Nedílnou součástí programu byla i „dětská konference“, která se konala v jiné budově, a byla určená pro děti starších 4 let. Rodiče se mohli naplno věnovat programu s vědomím, že o jejich ratolesti je dobře postaráno. A co vlastně děti dělaly? Hrály hry, povídaly si o vztazích i o Bohu, skákaly v nafukovacím hradě, tancovaly, zpívaly, kreslily křídami na chodník, psaly
vzkazy Pánu Bohu a připravovaly si představení pro rodiče. Účastnily se i dětských mší svatých, jež probíhaly odděleně od těch pro dospělé. Mše svaté vedl otec Michal, kterého si děti velmi oblíbili, protože byl pro každou legraci. Program pro děti na konferenci měla na starosti zkušená pedagožka Mgr. Klára Domská, ve spolupráci s týmem dobrovolníků z celé republiky. V sobotu pak děti zazpívaly a zacvičily na hlavním podiu 3 krásné písně chval Hospodinu a myslím, že se jim podařilo dojmout nejen své rodiče. Pro většinu věřících byly nejsilnějším zážitkem konference ranní a večerní chvály. O její atmosféru se starala Chapela, otec Kodet, sestra Veronika a Kateřina Lachmanová. Chválili jsme Pána a pronesli pár přímluvných modliteb. Chapela byla ohromující a jejich hudba pomohla v působení Ducha svatého, který vlil do naších srdcí mnoho radosti a nadšení. Zahraničními hosty letošní konference byl Charles Whitehead z Anglie, jeden z nejzkušenějších vedoucích hnutí charismatické obnovy vůbec, působí nejen v Anglii, ale i po celém světě. Přednášel v mnoha zemích světa, ale českou konferenci navštívil poprvé. Jeho přednáška s názvem "Strachy v našem životě" (Mt 14,26) byla plná obdivuhodných svědectví z jeho života. Z České republiky pak přednášeli: představený Řádu karmelitánů P. Vojtěch Kodet, sestra Veronika Barátová s komunitou Blahoslavenství, Mgr. Jiří Černý, Dr. Kateřina Lachmanová, P. Aleš Opatrný,ThD., Ing. Stanislav Juránek, Hana Pinknerová, PhDr. Josef Zeman. Všechny přednášky byly přínosné pro náš život z víry, některé pobavily, jiné zase povzbudily. Tak například z přednášky Katky Lachmanové Kotva naděje si určitě všichni zapamatovali otočené úsloví… Optimista je ten, kdo nemá dostatek informací. A ono je to přesně naopak – pesimista je ten, kdo nemá dostatek informací. Psychoterapeut Jiří Černý nám poradil, jak má růst náš vztah k Bohu. Přeci tak, že si na něj uděláme čas. Alespoň 5 minut denně bychom měli věnovat osobnímu setkání s Pánem. Otec Kodet pak
ve své přednášce Jen pět chlebů ( Mt 14,17 ) nabádal: "Nesmíme si vytvořit vlastní ekosystém, dát si špunty do uší, a abychom neslyšeli nářek chudých, ještě hlasitěji zpívat písně chval Bohu. Ne! Bůh nám říká: Vy jim dejte jíst! To je autentické křesťanství." Takže někteří z nás vyrazili do ulic zachraňovat hladové bezdomovce!!! Tak to pro shrnutí pár zajímavých myšlenek z některých přednášek, všechny se dají zakoupit online http://objednavky.cho.cz A k čemu nám vlastně taková konference je? Možná k tomu, abychom byli naplněni Duchem svatým. Abychom byli aktivními členy našich farností, naší Církve. Abychom obnovili naši víru. Abychom byli příkladem křesťanské lásky pro ostatní. Abychom byli vzdělaní v otázkách víry. Abychom vytvořili velké společenství věřících. A to se nám, myslím, u letošního ročníku povedlo, konference se zúčastnilo 5 6 0 0 l i d í z Č e s ké r e p u b l i ky i Slovenska. Na konferenci jsem potkala mnoho křesťanů naplněných Duchem svatým. Ti však nechodili s úsměvem od ucha k uchu a nehlásali všude se zdvihnutýma rukama Aleluja, jak si mnozí představují. Spíše byli pokorní srdcem i myslí, vyzařovala z nich radost, která se projevovala velkým pokojem v tváři i na duši. Konference však není zárukou silného duchovního prožitku pokud člověk sám není "otevřený" ke změně a nemá touhu setkat se s Duchem svatým. Je mnoho způsobů jak zakusit Boží přítomnost. Osobní modlitbou, modlitbou ve společenství na faře, účastí na mši svaté, statečným zvládnutím všedního života… Katolická charismatická konference je jen jedním z mnoha prostředků jak se vzdělávat a zakusit působení našeho Pána, za to však prostředkem velmi účinným a krásným, zejména v síle společenství věřících naladěných na stejnou vlnu hudby Chapely. Proto ji všem vřele doporučuji. Příští ročník se bude konat opět v Brně ve dnech 7.7 - 11.7.2010, tak přijďte a "Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!" Mt 14,27 Andrea Čalová
4
M O S T 8 / X V I
N a še d o v o l e n á V minulém čísle MOSTu psala p. Pavlíková o možnostech jet na dovolenou, kterou organizují křesťanská centra. Chtěli bychom se s Vámi, milí čtenáři MOSTu, podělit o zážitky z jedné takové dovolené a tím pádem Vás taky pozvat a nalákat, jestli byste se třeba příští rok nechtěli přidat a jet s námi. Letos jely čtyři rodiny z Třince a možná nás v příštím roce pojede víc. Někteří z naší farnosti tam jezdí už léta. My jsme tam byli poprvé před dvěma lety. Oslovili nás manželé, kamarádi, zda-li nemáme zájem jet na takovou dovolenou s možností přednášek o manželských vztazích, výchově dětí, rodině… Protože my ženy jsme v manželství tak více psychology a hodně věcí si potřebujeme citově ujasnit, musel manžel bez možností další komunikace souhlasit. Ale vážně, manžel taktéž cítil, že je potřeba se taky trochu názorově sjednotit a duchovně zpružit. Řekli jsme si, že jedeme. Hnutí, pod kterým se naše dovolená (manželské exercicie) konala, má název Schönstatt. Je to hnutí apoštolské, výchovné a mariánské. Apoštolské – protože mu jde o obnovu člověka a jeho vztahu k Bohu, výchovné – protože tu jde o výchovu sebe sama a tato výchova je celistvá tzn. rozvíjí člověka ve všech jeho rovinách, tělesné, duševní i duchovní a mariánské – protože Marii si Bůh zvolil jako cestu, po které k nám přišel. Založil ho P. Josef Kentenich v roce 1914 v malém německém městečku Schönstatt v Porýní, jako konkrétní odpověď na krizi člověka, vztahů, manželství a rodiny. Vznikl ze života a pro život. Uznejte, že v dnešní uspěchané době, mechanického způsobu myšlení, života a lásky, je takových hnutí potřeba více. Pokud chcete o hnutí samotném a jeho aktivitách vědět více, podívejte se třeba na internetovou stránku: www.schoenstatt.cz. Tak, teď zpět k naší dovolené. Před výjezdem jsme měli jasno v několika věcech a to, kde budeme ubytováni, že nám tam budou vařit a že bude dopoledne v průběhu přednášek zajištěn program pro naše malé ratolesti. Budou se o ně starat tzv. hlídačky. Letošní téma exercicií bylo: „Dnes nás nepřekvapí nic víc než šťastné manželství“ (od
Oskara Wiede) s podtématy: „Je pravdou, že je žena pro svého muže tím, co z ní učiní a muž je pro svou ženu tím co z něj učiní ona? Platí to i o dětech? Pojďme společně hledat odpověď na tyto otázky.“ Přednášeli manželé Múčkovi z Brna a duchovním otcem byl P. Ladislav Štefek. Chtěla bych se podělit o jeden zážitek, který jsem prožila před dvěna lety (naše nejmenší dcerka měla 1,5 roku). Když jsme usedli k první přednášce hlava se mi neustále otáčela ke dveřím, čekala jsem, že se každou chvíli otevřou dveře a v nich bude naše nejmladší dítě ubrečené a k neutišení. Já tím pádem budu muset přednášku opustit. Věřte nebo ne, proběhla první část přednášky a dveře ještě nikdo neotevřel. Měli jsme desetiminutovou přestávku. Otevřela jsem ty dveře tedy já a utíkám, beru to po dvou schodech dolů, v ruce jogurt a lžičku a hlavně myšlenku jak to odloučení snáší. Seděla v pískovišti a hrála si s ostatními. Manžel mně po chvíli dostihl. Přiběhly k nám i další dvě děti. Krátce jsme si popovídali, děti snědly svačinku, rozloučily se a úplně v klidu jsme odešli na přednášku. Byl to pro mě první zázrak. Pak už jsem naplno mohla vnímat přednášky a atmosféru, která tam byla. Jak jsme později zjistili, nebyli jsme sami, kdo měl obdobnou zkušenost. Když dopoledne končí přednášky, tak kolem 11 hodiny, je čas na manželský rozhovor (stále ještě bez dětí). Je to zhruba hodina, ve které jsme si každý pár samostatně popovídali na dané téma přednášky nebo jindy odpověděli na zadané otázky. Druhý zázrak – tolik věcí, o kterých jsme si povídali, vysvětlili, prodebatovali a úplně v klidu s láskou a něhou k tomu druhému. Jestliže se v manželství tvoří mezi mužem a ženou tvrdá zeď a každá cihla na ni je nevyřešený problém, tak jsme ji tam bourali do základu. Po obědě následuje volný program. Letos jsme například využili možnosti koupat se v místním bazénu, byli jsme se podívat na obranné opevnění Slatina z druhé světové války a navštívili jsme lázeňské městečko Kudowa Zdrój v sousedním Polsku. Večer po uložení dětí (kolem 20:30) ke spánku s možností požádat o hlídání dokud neusnou,
následovala další část programu tj. rozhovory ve skupinkách. Po regulérním vylosování a rozdělení se do skupinek, bylo naším úkolem vzájemně se podělit o reflexe z přednášek. Každá skupinka si zvolila zapisovatele a mluvčího a ten ve stručnosti a svým způsobem shrnul debatu a pak ji odprezentoval. Třetí zázrak – překvapilo nás, jak přirozeně a otevřeně bez přetvářek dokážeme mezi sebou ve skupinkách komunikovat. Cítili jsme se všichni jak velká rodina a to přitom většina z nás se viděla poprvé v životě. Je třeba podotknout, že tolik legrace jako při prezentování obsahu debat ve skupinkách už dlouho nikdo z nás nezažil. Ne, že bychom vymýšleli hlouposti nebo si vyprávěli vtipy, jednoduše poznámky z debat byly protkány osobními zkušenostmi a příhodami ze života. Vždyť Bůh nás stvořil jako krásné, moudré a veselé lidi. Poslední den končí snídaní a největší peckou – mší svatou. Tu jsme měli každý den, ale ta poslední byla slavena za nás a s možností obnovení manželského slibu. Chlapi honili, skoro lítali, jako čmeláci po louce a trhali květiny pro nás hodné manželky, aby nic nechybělo a bylo vše jak má být ve svatební den. Proběhla mše svatá a pár po páru si obnovil manželský slib. Oblečení v tu chvíli nehraje žádnou roli. To vědomí, kdo vedle nás stojí, jak dlouho ho znáte, a po tak krásných těch dnech určených jen vám, nejednomu ukápla slza dojetí, že to není naše druhé nebo třetí manželství, ale pořád to první jediné, pravé, Bohem požehnané a jedinečné. A co říct na závěr? Nebojte se strávit alespoň část své dovolené takovýmto způsobem. V průběhu exercicií není nic povinné a nikdo nikoho k ničemu nenutí. Je jen na nás jak si svůj čas dovolené prožijeme - či někde u moře, kde nemáme možnost ani navštívit kostel a mši svatou, nebo třeba v Orlických horách na chatě Horalce ve společnosti rodin, kterým záleží na tom, aby se naše společnost zamyslela nad otázkou manželství, výchovy dětí a vzájemného porozumění. Anna i Wiesław Waniovi
M O S T 8 / X V I
5
Pielgrzymka do Rzymu Z nadzieją „rezer wowych” pielgrzymów oczekujemy informacji, czy na pielgrzymkę oraz święcenia kapłańskie Zdeńka do Rzymu pojedziemy, czy też nie. O jaka radość, kiedy odebrałem komórkę i słyszę: „Jest wolne miejsce, jedziecie!!!! Bóg wstawia rezerwowych… przygotowania do odjazdu i w drogę. Cały program naplanowany przez naszych trenerów państwo Gibieców oraz Ojca Franciszka i Romana był wielkim przeżyciem i myślę, że każdy z pielgrzymów zachowa je głęboko w swoim sercu. Opisów co było, jak było, gdzie byliśmy było już na stronach naszej gazetki dużo. Pozwólcie i mnie podzielić się refleksją na temat tych wydarzeń. W Rzymie byłem po raz pierwszy. Kiedy wieczorem, po zakwaterowaniu, wyszliśmy w kierunku placu św. Piotra wcale nie miałem wyobraźni o tym co zobaczę. Miasto zbudowane w monumentalnym stylu, wszystko duże, dające wrażenie. Aż człowiek uświadamia sobie jakim jest mały w porównaniu z tym co wokoło a jakimi to dopiero jesteśmy w oczach Boga.... Tak, miasto zbudowane na chwałę cesarza, żeby podkreślić jego moc, jego „boskość”. Przed nami bazylika św. Piotra, dom papieski (z rozświeconym światełkiem .... żeby papież jeszcze pracował?), obelisk, fontanny... I właśnie ten pierwszy widok, pierwszy smak Rzymu, pogłębił moje rozważanie nad tematem sensu naszego pielgrzymowania na tym świecie. Na myśl mi przychodzi psalm o dobrym pasterzu: „Pan jest moim pasterzem, nie brak mi niczego. Pozwala mi leżeć na zielonych pastwiskach. Prowadzi mnie nad wody, gdzie mogę odpocząć: orzeźwia moją duszę. Wiedzie mnie po właściwych ścieżkach przez wzgląd na swoje imię.” (PS 23,1-3). Nasz kolega, parafianin Zdeniek właśnie to zawołanie odczuł i dał się prowadzić a czasem droga ta była trudna i pełna wahań. Jego „FIAT“ powiedziane Bogu otworzyło mu drogę do jeszcze bliższego poznawania Boga samego w eucharystii a my mogliśmy być z nim, bardzo blisko, w modlitwie...
Całe nasze życie jest jedną, długą pielgrzymką na tym świecie. Bóg daje się poznawać każdemu z nas, ale czy my w pośpiechu, często upracowani mamy pragnienie poznawać go? Czy jest w nas chęć spotykać się z nim w sakramentach świętych? Program zwiedzania miasta Rzymu oraz Watykanu był bardzo bogaty. Już po pierwszym dniu miałem z tego po naszemu powiedziane „gulasz“. Kilkadziesiąt fotografii oraz notatki w mapie dają nadzieję, że po przyjeździe do domu coś nam się przypomni… Nadchodzi dzień, na który tak wszyscy cieszymy się. Długa kolejka osób z biletami na placu św. Piotra daje znak, że jednak będzie coś nadzwyczajnego. Napięcie daje się o d c z u ć . We j ś c i e d o b a z y l i k i , zajmujemy miejsce w lewo od ołtarza – tak blisko, dobry widok, bardzo dobrze widać i słychać chór – przeżywam to spotkanie z Chrystusem trochę inaczej niż zwykle. Obecność Ducha Świętego jest bardzo odczuwalna.... W tej właśnie chwili rozważam o eucharystii. Człowiek za sprawą Ducha Świętego może brać udział w życiu Trójcy Świętej. Bóg wybiera sobie następców apostołów, żeby właśnie oni jako pasterze dali nam możliwość poznawania go przez odprawianie mszy świętych w wspólnocie Kościoła. Jesteśmy rycerzami Chrystusa w tym świecie, jesteśmy nosicielami dobrej nowiny, jesteśmy odpowiedzialni wraz z naszymi pasterzami za nasze rodziny, wspólnoty, kolektywy... Na zakończenie jeszcze jedno spostrzeżenie. Rzym jest miastem, gdzie jest bardzo dużo turystów. Są różne grupy zwiedzających, z wielu krajów, o innych zwyczajach. Zauważyłem jakim dużym niebezpieczeństwem są obecnie komórki (mobily). Podczas mszy świętej w bazylice, podczas zwiedzania miejsc gdzie obowiązuje cisza, w czasie modlitwy... dzwoni kilkanaście razy, młodzież (i nie tylko ona) często podczas homilii wychodzi z kościoła, wiele razy i w kościele bez jakichkolwiek ograniczeń pisze sms-y. Zauważam to i w naszym kościele w Trzyńcu.
Uważajmy na to, abyśmy się nie stali niewolnikami nowych technologii a czas przeznaczony na spotkanie z Bogiem, nie był dla nas tylko odwiedzinami kościoła! Dziękuję Ci, Ojcze Zdeńku, za zaproszenie i możliwość u c z e s t n i c z e n i a n a Tw y c h święceniach kapłańskich. Wraz z rodziną, życzymy Ci dużo łask Bożych, opieki Matki Bożej oraz napełnienia Duchem Świętym. Gdziekolwiek będziesz bądź DOBRYM PASTERZEM niosącym dobrą nowinę. Dziękujemy też rodzicom Ojca Zdeńka za bardzo dobre przygotowanie pielgrzymki, ojcu Franciszkowi za duchową opiekę podczas całej pielgrzymki oraz wszystkim pielgrzymom za ich obecność i wspaniałą atmosferę. A
Anna i Wiesław Waniowie
Jan Maria Vianney (farář Arský) kněz narozen: 8. května 1786, Dardilly (Francie) zemřel: 4. srpna 1859, Ars (Francie) patron farářů Návštěva v Ars-sur-Formans je nezapomenutelná. Toto místo na sever od Lyonu není zvlášť krásné ani neskrývá velké umělecké poklady; je tu něco jiného, co zaujme návštěvníka. Je to vzpomínka na muže, který se svým životem stal příkladem farářům celého světa, vzpomínka na Jana Maria Vianneye, zvaného „farář Arský“. V Ars-sur-Formans, které bychom měli navštívit nejraději mimo turistickou sezónu a ne koncem týdne, není nic, co by nesouviselo s nejslavnějším obyvatelem obce. Jan Maria Vianney se narodil 8. května 1786 jako syn zbožných sedláků v Dardilly nedaleko Lyonu. Jeho mládí spadá do neklidné doby Francouzské revoluce, kdy byli katoličtí křesťané pronásledováni. Ve vší tajnosti dostal Jan náboženskou výchovu a přijal první svaté přijímání. Už brzy se Jan chtěl stát knězem. Když se v 19 letech pokoušel naučit potřebnou latinu, pokusy ztroskotaly
6
M O S T 8 / X V I
na jeho neschopnosti učit se slovíčka. I kněžský seminář musel opustit, protože nestačil požadavkům. Farář v malém městě Ecully však dávno poznal, že Jan Maria Vianney je povolán ke kněžství, a znovu se ho ujal. V r. 1815 konečně přece přijal právě třicetiletý Jan v Grenoblu kněžské svěcení, ačkoli zdaleka neodpovídal požadavkům kladeným na kandidáta kněžství. Poté, co Jan čtyři roky zastával v Ecully místo kaplana, svěřili mu r. 1819 zcela zchátralou faru v Ars-surFormans. Když přišel nový farář, vládla v obci náboženská lhostejnost. Teď se zde ukázala pravá velikost prostého kněze z Dardilly. Horlivě a obětavě působil Vianney na mravní obnovu ve své farnosti. Jeho kněžský a osobní boj byl tvrdý, ale nakonec se všecky námahy vyplatily. Za několik let se vesnice Ars zcela změnila. Nevyčerpatelnou trpělivostí, stálou dobrotou a v neposlední řadě svými nadpřirozenými dary milosti – měl dar uzdravování a prorokování – se Janu Marii Vianneyovi podařil zázrak. Z trosek farnosti vytvořil namáhavou duchovní péčí vzornou lodičku Boží. Brzy začaly pravidelné pouti do Arsu, davy lidí přitahovala prostá kázání Vianneye, z něhož vycházelo silné charisma. Farář z Arsu, jak ho brzy nazývali, potlačoval své vlastní potřeby zcela do pozadí, málo jedl a skoro nespal, takže mohl působit ve dne v noci: ve dne na kazatelně, v noci ve zpovědnici. Diecézní biskup jmenoval Jana Marii Vianneye nakonec dokonce čestným kanovníkem, vláda v r. 1855 rytířem čestné legie. Občas byl ovšem vystaven těžkému nevražení závistivých farářů, kteří mu nepřáli jeho úspěch. Ve věku 73 let zemřel abbé Vianney 4. srpna 1859, zcela vyčerpán, na své faře. Krátce před svou smrtí ještě založil dívčí školu a sirotčinec, vydržované z pouhých darů. Kdo má dnes to štěstí a může putovat, nerušen davy lidí, několika uličkami Ars-sur-Formans, může se v hlubokém klidu, který zde panuje, přenést do doby před půldruhým stoletím, kdy se nepatrný kněz Vianney pozvedl z ničeho k jedné z vynikajících osobností katolické církve. V pozlacené bronzové schránce od Pierre Bossana dnes odpočívají pozůstatky Vianneyovy v novodobé bazilice, postavené nad starým farním kostelem v Arsu. V předsíni kostela stojíme ještě v původním kostele, kde můžeme vidět jednoduchou kazatelnu Jana Marie Vianneye a vpravo od vchodu zpovědnici duchovního správce. V obílené Chapelle du Coeur (kapli Srdce) stojí relikviář se srdcem fařáře z Arsu a slavná socha modlícího se duchovního, který byl 31. května 1925 papežem Piem XI. svatořečen a r. 1929 jmenován patronem všech farářů. Dojímavá je také obchůzka chudičkou farou Vianneyovou, kde je zachováno vše tak, jak to vypadalo za života farářova. Stojí tu ještě jeho vysoká postel v ložnici, hliněné nádobí na stole a na skříních v kuchyni, v komoře leží ještě knihy na psacím stole. Několik metrů dolů vesnickou ulicí stojí návštěvník náhle před prostou, obrovskou kryptou, která byla postavena v r. 1960, aby pojala davy poutníků, kteří rok co rok proudí do této vesničky ve střední Francii, aby uctili faráře z Arsu. Dodnes je Jan Maria Vianney příkladem kněží a duchovních správců na celém světě. Zobrazování: Jan Maria Vianney je na obrazech vidět jako farář s rochetou a štólou. A
SCHAUBER SCHINDLER ROK SE SVATÝMI
D ět i a m l á d e ž! Úterý 25. srpna: Konec prázdnin se salesiány u našeho kostela! Ostravští salesiáni pod vedením bratra George Woclawka zvou děti a mládež na úterý 25. srpna 2009 do našeho farního kostela na odpoledně-podvečerní setkání v rámci projektu Prázdniny s Bohem a Donem Boskem. Salesiáni usilují o to, aby se salesiánská rodina stala širokým hnutím osob pro spásu mládeže. Akce začne mší svatou v 17 hodin. Od 18 hodin George Woclawek SDB a salesiánská mládež mají připraven program „v indiánském stylu“. Takže ještě jednou zveme děti a mládež v poslední prázdninové úterý 25. srpna 2009 na pátou odpolední do kostela a pak do prostor farní zahrady. George Woclawek SDB, mail:
[email protected], mobil: 777 259 334
B i b l i c k ý k v i z Najdi je, začínají na „R“! Hledej slova a názvy, které začínají písmenem R nebo Ř. U některé odpovědi možná objevíte ještě další možnost. 1. Izákova žena, která porodila dvojčata. (l Moj 25,21.24-26) 2. Prostitutka, která zachránila izraelské vyzvědače. (Žid 11,31) 3. Občanství apoštola Pavla. (Sk 22,23-29) 4. Jméno ženy, která sbírala na Bóazově poli klasy. (Rút 2. kap.) 5. Národnost lidí, kteří slyšeli v Beroji kázat Pavla a uvěřili evangeliu. (Sk 17,12) 6. Čím prokazoval Izraelita svou příslušnost k vyvolenému národu? (Neh 7,61 nn) 7. Co spatřil Jan ve vidění u Božího trůnu? (Zjev 22 l nn) 8. Jméno Lábanovy dcery, za kterou Jákob u Lábana sloužil sedm let. (l Moj 29,20) 9. Jméno služebné, která z radosti nechala stát Petra přede dveřmi. (Sk 12,13-14) 10. Josefův bratr, který ho zachránil před smrtí, ale už ne před otroctvím. (1 Moj 37,21-24) 11. Jakým hebrejským slovem oslovila Marie vzkříšeného Krista? (Jan 20,16) 12. V jakém porostu ukryla matka svého syna Mojžíše? (2 Moj 2,1 -3) 13. Co se označovalo slovem Bethesda? (Jan 5,2) 14. Které město toužil apoštol Pavel navštívit? (Sk 19,21) 15. 1.Šalomounův syn, který nemoudrým rozhodnutím způsobil rozdělení království. (1 Král 12. kap.) 16. Název města, které v Egyptě Izraelci stavěli jako sýpku pro faraónovy zásoby. (2 Moj 1,11) 17. Město Amónovců, které dobyl David a kde se ukazovalo železné lože obra - krále Oga. (2 Sam 12, 26-29; 5 Moj 3,11) 18. Co našel Samson v těle mrtvého lva? (Soud 14,8) 19. Jakým hebrejským slovem nazvali první učedníci Pána Ježíše? (Jan 1,38) 20. První tábořiště Izraelců po odchodu z Egypta, kde trpěli nedostatkem vody. (2 Moj 17,1 nn)
M O S T 8 / X V I
7
Řá d y ře h o l n í c h k a n o v n í k ů RYTÍŘSKÝ ŘÁD KŘIŽOVNÍKŮ S ČERVENOU HVĚZDOU – KŘIŽOVNÍCI 1. Vznik a vývoj Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou (Ocr.) má své kořeny na české půdě. Řád se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sv. Anežkou Přemyslovnou (kolem 1207 – 1282), jakožto součást jí budovaného klášterního komplexu při kostele sv. Haštala v Praze Na Františku. Roku 1237 papež Řehoř IX. povýšil bratrstvo na řeholní řád. Po osamostatnění bylo první řádové sídlo při kostele sv. Ducha u paty Juditina mostu, dnešního Karlova mostu. Sem byl přenesen i řádový špitál, zvaný špitálem sv. Františka z Assisi (také řádový kostel při něm byl později zasvěcen sv. Františku), a zde vznikl hlavní dům křižovníků, kteří od roku 1252 používali jako řádové znamení červené hvězdy s červeným křížem. Tento znak můžeme vidět i v našem kostele na vitráži sv. Anežky Přemyslovny. Řád tedy vznikl jako domácí obdoba tehdy hojně zakládaných rytířských a hospitálních řádů a brzy se rozšířil i na území Moravy, Slezska, Polska i Uher. Mimořádného vzestupu došel řád za Václava I. Křižovníci se usazovali při zvláště významných kostelích, ujímali se duchovní správy a přijímali i závazek zřizování a správy špitálů. Největší rozkvět spadá do období vlády Karla IV. K nejvýznamnějším předhusitským komendám patřily vedle Prahy Stříbro, Most, Litoměřice, Cheb, Klatovy, Ústí nad Labem, České Budějovice, Písek, na Moravě proboštství Hradiště sv. Hippolyta u Znojma. Většina z nich zanikala během husitských válek. Důležitými byly i komendy slezské, z nichž nejstarší vznikla ve Vratislavi a odtud pak byly založeny Boleslav, Svídnice, Lehnice, které zanikly sekularizací v roce 1810. Významnou roli sehrál řád při obnově pražského arcibiskupství, kdy v letech 1561 – 1694 velmistr řádu zastával úřad arcibiskupa. Řádová statuta jsou
z roku 1675.
2. Organizační struktura Své hlavní sídlo má řád v Praze při kostele sv. Františka na Starém Městě. Tomuto domu, jenž je zároveň sídlem generálního představeného – velmistra, podléhají další řádová sídla – proboštství (Hradiště sv. Hippolyta u Znojma, poutní místo Chlum sv. Máří), komendy (vídeňská, mostecká a chebská) a farní domy v řadě míst, kde se řád ujímá duchovní správy. V současné době je vedení řádu svěřeno apoštolskému delegátu. Včele pražského konventu stojí převor.
3. Charakteristika Řád křižovníků se řídí řeholí sv. Augustina. Původní zaměření řádu bylo charitativně hospitální. Avšak již za života zakladatelky, sv. Anežky, byla křižovníkům často svěřována duchovní správa. Po husitských válkách, kdy velká většina hospitálů zanikla, tato pastorační činnost převládla a vzhledem k nedostatku duchovních se tak v souvislosti s potřebami doby řád začal přetvářet v řád řeholních kanovníků. V této podobě pak setrval až do dnešních dnů.
4. Činnost po roce 1990 V lednu 1990 byla řádu navrácena budova pražského konventu a generalátu. Došlo k znovuvybudování původní konventní kaple Povýšení sv. Kříže, ke znovuzřízení klauzury v původních prostorách a následnému přestěhování členů z dosavadního provizoria. Byla uskutečněna rekonstrukce kapitulní síně. Opravy průběžně pokračují, a to i na ostatních řádových působištích.
5. Řeholní Oděv Řeholním oděvem je černý talár se dvěma bílými jazýčky na kolárku, osmihrotým červeným křížem a pod ním šesticípá červená hvězda.
a přijímacího řízení, kterému je vyhrazena doba kandidatury (půl až jeden rok). Noviciát trvá jeden rok, po něm následují časné sliby na tři roky a po jejich uplynutí se skládají sliby slavné.
7. Kontaktní adresa Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou Platnéřská 4/191, 110 00 Praha 1 – Staré Město
Prosba za šťastný průběh návštěvy Svatého otce Benedikta XVI.
B o že , n á šn e b e s k ý O t če , d ěk u j e m e T i , že n á s n a v št v í S v a t ý Bože, náš nebeský Otče, í o t e c B e n e d i k t X V I .nás navštíví děkujeme Ti, že V e ď n á s s v o u l á s k o u , a b y c h o m s e Svatý otec Benedikt XVI. d o b ř e p ř i p r a v i l i Veď nás svou láskou, abychom se dobře připravili n a s e t k á n í s t í m , k d o ří d í c e l o u c í r k e v . na setkání sp kdo řídí celou A b y c h o m h o řtím, i j a l i j a k o M a r t a církev. a n a s l o u c h a l i m u j a k o M a r i a , Abychom ho přijali jako Marta k d y žj e n a v št í v i l K r i s t u s . a naslouchali mu jako Maria, když je navštívil Kristus. D e j , a ťs e z p e v n í n a še v í r a , a b y c h o m o z o r n ěn a s l o u c h a l i j e h o Dej, ať sep zpevní naše víra, abychom s l o v ům ; pozorně naslouchali jeho slovům; a ťs e s n a d ěj í o t e v řo u n a še s r d c e , ať se nadějí naše srdce, n e b o ťsn á m j i s t ěotevřou p ři n á ší d o b r o u z v ěs t ; neboť nám jistě přináší dobrou a ťs e r o z h o ří n a še l á s k a , a b y s e u zvěst; n á s c í t i l d o b ř e . ať se rozhoří naše láska, aby se
u nás cítil dobře. D o p ře j n á m , a b y c h o m m u m o h l i Dopřej nám, abychom mu mohli u k á z a t ukázat m n o h o d o b r ý c h či n ůa u d ěl a l i m u t í m mnoho dobrých činů a udělali r a d o s t . mu tím radost. D e j , a b y d n y , k t e r é v n ší v l a s t i Dej, aby dny, které va naší vlasti s t r á v í , stráví, b y l y p r o n ěh o i p r n á s a c e l o byly pro něho io pro nás au celou s p o l e čn o s t společnost přínosem ap povzbuzením. p ří n o s e m a o v z b u z e n í m .
6. Přijímání nových členů a formace
Prosíme ot tos skrze Krista, našeho P r o s í m e o o k r z e K r i s t a , n a še h o Pána. P á n a .
Noví členové se přijímají na z ák la dě p ře db ěžného pohovoru
Amen. A m e n .
8
Nedělní liturgie v srpnu
M O S T 8 / X V I
Pořad bohoslužeb v srpnu u Neděle 2.8.2009 - 18. neděle v mezidobí;
18. neděle v mezidobí (2.8.) 1. čtení: Ex 16,2-4.12-15; 2. čtení: Ef 4,17.20-24; Evangelium: Jan 6,24-35 Žalm: odp. Nebeský pokrm dal jim Hospodin. Ref. Pokarmem z nieba Pan swój lud obdarzył. a
19. neděle v mezidobí (9.8.) 1. čtení: 1 Král 19,4-8; 2. čtení: Ef 4,30-5,2; Evangelium: Jan 6,41-51 Žalm: odp. Okuzte a vizte, jak je Hospodin dobrý. Ref. Wszyscy zobaczcie, jak nasz Pan jest dobry. a
20. neděle v mezidobí (16.8.) 1. čtení: Př 9,1-6; 2. čtení: Ef 5,15-20; Evangelium: Jan 6,51-58 Žalm: odp. Okuzte a vizte, jak je Hospodin dobrý. Ref. Wszyscy zobaczcie, jak nasz Pan jest dobry. a
21. neděle v mezidobí (23.8.) 1. čtení: Joz 24,1-2a.15-17.18b; 2. čtení: Ef 5,21-32; Evangelium: Jan 6,60-69 Žalm: odp. Okuzte a vizte, jak je Hospodin dobrý. Ref. Wszyscy zobaczcie, jak nasz Pan jest dobry. a
22. neděle v mezidobí (30.8.) 1. čtení: Dt 4,1-2.6-8; 2. čtení: Jak 1,1718.21b-22.27; Evangelium: Mk 7,1-8.1415.21-23 Žalm: odp. Hospodine, kdo smí prodlévat ve tvém stánku? Ref. Prawy zamieszka w domu Twoim Panie. a
23. neděle v mezidobí (6.9.) 1. čtení: Iz 35,4-7a; 2. čtení: Jak 2,1-5; Evangelium: Mk 7,31-37 Žalm: odp. Duše má, chval Hospodina. Ref. Chwal duszo moja Pana, Stwórcę swego. Příští číslo MOSTu vyjde 6. září 2009. Příspěvky můžete zasílat do 25.8.2009.
Internetové stránky naší farnosti najdete na adrese www.trinec.farnost.cz
most
6.30 a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 česky. u Čtvrtek 6.8.2009 - svátek Proměnění Páně. u Pátek 7.8.2009 - první pátek v měsíci. u Neděle 9.8.2009 - 19. neděle v mezidobí; 6.30 a 10.00 česky, 8.00 a 17.00 polsky. u Pondělí 10.8.2009 - svátek sv. Vavřince, jáhna a mučedníka. u Sobota 15.8.2009 - Slavnost Nanebevzetí Panny Marie. u Neděle 16.8.2009 - 20. neděle v mezidobí; 6.30 a 10.00 polsky, 8.00 česky, 16.00 primiční mše svatá novokněze O. Ing. Zdeňka Gibiece - česky. u Neděle 23.8.2009 - 21. neděle v mezidobí; 6.30 a 10.00 česky, 8.00 a 17.00 polsky. u Pondělí 24.8.2009 - svátek sv. Bartoloměje, apoštola. u Neděle 30.8.2009 - 22. neděle v mezidobí; 6.30 a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 česky. u Pátek 4.9.2009 - první pátek v měsíci. u Neděle 6.9.2009 - 23. neděle v mezidobí; 6.30 a 10.00 česky, 8.00 a 17.00 polsky. u Každou neděli půl hodiny před večerní mší svatou je adorace Nejsvětější Svátosti Oltářní a svátostné požehnání. u Poslední neděle v měsíci - Mariánské večeřadlo. u V průběhu týdne mše svaté začínají v 6.35 a 17.00 hodin. V pondělí, středu, pátek - ranní česky, večerní polsky. V úterý, čtvrtek, sobotu - ranní polsky, večerní česky. u Každý čvrtek po večerní mši svaté je adorace Nejsvětější Svátosti Oltářní do 19.00 hodin. u Každý první pátek je po ranní mši svaté výstav Nejsvětější Svátosti Oltářní. u Každý pátek vyjma prvního pátku je výstav Nejsvětější Svátosti Oltářní s modlitbou Korunky k Božímu Milosrdenství. u První pátek v měsíci - litanie a zasvěcení Božskému Srdci Ježíšovu. u Každý poslední pátek v měsíci v průběhu celého školního roku se modlíme za děti, mládež, žáky, studenty, katechety, učitele a vychovatele při večerní adoraci
Nejsvětější Svátosti Oltářní od 16.00 hodin. u Mše svatá v Domově důchodců na Sosně je každý pátek v 15.30. Půl hodiny před začátkem mše svaté je možno přistoupit ke svátosti smíření. u Mše svatá v Nemocnici Sosna je sloužena každou sobotu v 15.30. Přede mší svatou příležitost ke svátosti smíření.. Redakce neručí za jazykový sled jednotlivých mší sv. Sledujte vývěsku v kostele!
Úmysly Apoštolátu modlitby – srpen 2009 Denní modlitba Apoštolátu Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den. Přináším ti v něm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje oběť sebe samého za záchranu světa. Duch Svatý, který jej vedl, kéž je i mým průvodcem a vyzbrojí mne silou ke svědectví o tvé lásce. To vše přináším jako svou nepatrnou oběť spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, zvláště na úmysly, které nám předkládá Svatý otec a naši biskupové na tento měsíc, aby… 1. Všeobecný úmysl: (Uprchlíci a vystěhovalci) Aby si veřejné mínění bylo více vědomo problému milionů vystěhovalců a uprchlíků a aby se nalezlo konkrétní řešení pro jejich často tragické situace. 2. Misijní úmysl: (Za křesťany trpící pronásledováním a diskriminací) Aby křesťané, kteří jsou v mnoha zemích diskriminováni a pronásledováni kvůli Kristovu jménu, dosáhli uznání svých lidských práv, rovnoprávnosti a náboženské svobody, aby mohli žít a svobodně vyznávat svou víru. 3. Národní úmysl: (Dovolená, prázdniny) Aby čas odpočinku byl také časem pro obnovu důvěrného vztahu k Bohu v osobní i společné rodinné modlitbě. Svatý Františku Xaverský, oroduj za nás! Svatá Terezie od Dítěte Ježíše, oroduj za nás!
