XVI. Keltičkův kahan
Lucemburkové a Ostrava
Zpracovali:
Karin Hlinková, Michael Pavelka (7.B) ZŠ Ivana Sekaniny 1804, Ostrava-Poruba
VÝSTAVA: V Ostravě byla slavnostně 31.prosince 2010 otevřena výstava s názvem Král, který létal. Výstava byla rozdělena do čtyř částí: První rytíři Evropy • v ní jsme našli výzbroj a výstroj z doby Jana Lucemburského a asi nejzajímavější byla rekonstrukce bitvy u Kresčaku. Středověká Ostrava • kde jsme našli archeologické vykopávky, originální listiny a pečeti, ražby Jana Lucemburského nebo ukázky architektury a architektonické skulptury. Král cizinec • zde jsme našli rekonstrukci prostředí na dvoře královnyvdovy Elišky Rejčky, rukopisy Elišky Rejčky, architektonické fragmenty z královské kaple na Starém Brně a transfery tamních fresek. Poprvé je vystaveno několik luxusních kodexů. Král diplomat • zde jsme našli zajímavé exponáty, např. část pokladu ze slezské Středy, kolekce pohřebních královských insignií Přemysla Otakara II. a pohřební koruna krále Rudolfa I. a několik předmětů z pokladu dómské pokladnice v Cáchách.
My jsme tuto výstavu navštívili společně s paní učitelkou Mazurkovou a našimi spolužáky. I hned po příchodu jsme zaregistrovali velmi ochotný přístup pracovníků muzea, kteří nás nasměrovali na začátek výstavy, kterou organizátoři nazvali První rytíři Evropy, pokračovali jsme přes část nazvanou Středověká Ostrava. Tu jsme našli archeologické vykopávky, originální listiny a pečeti, ražby Jana Lucemburského a ukázky architektury a architektonické skulptury. Když jsme se chtěli dostat dál, tak jsme museli projít přes příjemného „bodygárda“, který nás pustil do sekce Král cizinec. Zde jsme našli rekonstrukci prostředí na dvoře královny-vdovy Elišky Rejčky, rukopisy Elišky Rejčky, architektonické fragmenty z královské kaple na Starém Brně a transfery tamních fresek. Poprvé tu bylo vystaveno několik luxusních kodexů a hned vedle jsme našli sekci Král diplomat, kde jsme nalezli řadu kopií 2
korunovačních klenotů, relikviáře a další cennosti z pokladu dómské pokladnice v Cáchách. Zapojili jsme se ještě do další soutěže, kterou nám nabídly pracovnice muzea. Vyplňovali jsme dotazníky s otázkami zaměřenými na tuto výstavu. Výstava se nám líbila, užili jsme si ji. Hromadná vstupenka-str.15
OSTRAVA byla za vlády Jana Lucemburského nevelké poddanské biskupské město, které mezi léty 1268 až 1278 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Správcem města byl dědičný fojt. V Ostravě existovaly nad již krátce po lokaci již dva sbory městské samosprávy. Vyšší z nich představovala rada, která se skládala z purkmistra a čtyř konšelů(radních),druhý sbor vytvářeli přísedící městského soudu(kmeti,přísežní). Nejvýznamnější vrstvu obyvatel ve městě představovali vlastnící domů nadaných popinačním právem. To zahrnovalo právo vařit a šenkovat pivo, prodávat víno, vyrábět a prodávat pálenku. Původní počet právovárečných usedlostí se mohly pohybovat od 63 do 66 domů. Pravděpodobně všechny původní měšťanské usedlosti byly spjaty s držbou zemědělské půdy, přibližně v rozsahu jednoho lánu (15 až 30ha). Do roku 1389 platil v Moravské Ostravě nárok biskupa na od úmrtí (tj. na majetek měšťana, který zemřel bez přímých dědiců, případně když dědici nepobývali ve městě). Toto biskupské právo brzdilo rozvoj města, neboť lidé včas odcházeli na území jiné vrchnosti anebo se zdráhali do Ostravy přistěhovat. V hospodářském životě hrálo mimo řemesla i významnou roli zemědělství. Již od dob založení zde patrně probíhaly krátkodobé místní trhy. Významnou součástí města byl kostel s farou. Zmínky o existenci faráře z Moravské Ostravy pochází z roku 1297, kdy je v této funkci uveden Jindřich. Je velmi pravděpodobné, že sakrální stavba v Ostravě existovala již od počátku města a byla zřízena již jako farní. Při faře zřejmě existovala i škola, asi založená ve 13.století. Z druhé poloviny 14.stol. se dochovalo několik jmen kleriků, kteří mohli ostravskou školou projít (k r 1377 Jan z Ostravy, k r 1399 kněz Mikuláš). V okolí Ostravy se prokazatelně nacházely obce Bártovice, Heřmanice, Hrušov, Hrabová, Kunčice nad Ostravicí, Muglinov, Plesná, Radvance, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov a Zábřeh nad Odrou. S velkou pravděpodobností již existovaly i Čertova Lhotka (Mariánské hory), Hrabůvka, Koblov, Kunčičky, Nová Bělá, Petřkovice, Poruba, Přívoz, Pustkovec, Vítkovice a Třebovice. Některé osady jsou poprvé zmíněny až v 15.stol., ale předpokládá se jejich vznik ve 13. nebo přelomu 13 a 14.stol. (Hoštálkovice, Krásné pole, Lhotka u Ostravy, Martinov, Polanka). Ostrava měla dva středy. Jedním z nich bylo náměstí, druhým kostel sv.Václava. Tvar náměstí byl nejspíše stejný jako dnes, jak je možno vysledovat
3
na nejstarších spodobněních (např.Anneisův plán). Někdy na začátku 14.stol bylo náměstí vydlážděno říčními valouny. Z náměstí vybíhalo několik ulic a snad již od začátku existovaly komunikace vedoucí k pozdějším branám (Velká, Kostelní, Přívozská, Solní, snad i Radniční a Rybářská). O úpravě povrchu těchto ulic se zatím moc neví. Výjimkou je ulice Muzejní, jejíž plocha byla ve středověku vyložena hatí. Zástavba okolo náměstí a ve městě vůbec byla podle všeho dřevo-hlíněná. V přední části parcely se nacházel samotný dům a v zadní hospodářské zázemí s případným dvorem. Rámcově ze středových částí parcel pochází i několik jímek, kam byl umísťován odpad domácnosti. V Ostravě ovšem nebylo výjimečné vyhazování odpadků volně do prostoru. Kostel s hřbitovem a farní pozemky tvořily v urbanizaci města jedinečný prostor. Zdá se že současný kostel sv.Václava byl nejprve vybudován jako jednolodní chrám s pravoúhle zakončeným presbytářem. První stavba pravděpodobně zanikla při požáru v prvním nebo druhém desetiletí 14.stol. Kostel byl zrekonstruován snad až někdy po roce 1350. Svatyně byla plochostropá, dvojlodní, opatřená presbytářem s pětibokým závěrem. Při této přestavbě došlo k propojení věže s kostelem. Poměrně nejednoznačná je problematika ohrazení, které mělo předcházet výstavbě kamenné zdi. Existence dřevěného opevnění prozatím nemá oporu v archeologických výzkumech. Není zcela vyloučeno, že město bylo vymezené pouze příkopem ohraničujícím okresek platnosti městského práva. V okolí města se v první polovině 14.stol snad již nacházely všechny tři mlýny a funkční byl i mlýnský náhon. Po Janu Lucemburském dostává Moravu a titul moravský markrabě Karel IV., na tento post ho jmenoval jeho otec Jan Lucemburský, který sám zůstal v zahraničí. Karel se moc o Moravu nestaral, větší starost mu dělala Praha, kterou dostal v rozpadlém stavu. Nakonec Moravu uděluje jako léno svému mladšímu bratrovi Janu Jindřichovi s tím, že se potomci jeho bratra nebudou domáhat českého trůnu, pokud budou živi potomci Karla IV. Bylo to ostatně přáním Jana Lucemburského, aby se jeho mladší syn stal moravským markrabětem. Jan Jindřich působil jako oddaný diplomat ve službách svého bratra a za své sídelní město si vybral Brno. Zde také založil augustiniánský klášter, který se měl stát místem posledního odpočinku všech příslušníků moravské rodové větve, nakonec je zde ale pohřben jen jeho nejstarší syn Jošt. Na druhou stranu ovšem Brno značně zadlužil (často ve prospěch staršího bratra) a město se dlouho z dluhů vzpamatovávalo. Dědicem Jan Jindřich ustanovil nejstaršího Jošta, majetek ovšem rozdělil i mezi další dva syny, Prokopa a Jana Soběslava. Roku 1375 po smrti svého otce se Jošt stal starším moravským markrabětem. O správu Moravy se musel dělit se svým nejmladším bratrem
4
Prokopem. Po odchodu Jana Soběslava do Akvileje se starší markrabě Jošt vyrovnal s Prokopem i o jeho majetek a vyplácel mu 400 kop grošů ročně. Po období poměrného klidu a spolupráce v letech osmdesátých však začal mocenský boj uvnitř lucemburské dynastie. Na straně jedné docházelo v prosazování cílů ke spolupráci Zikmunda a Jošta, na straně druhé Václav IV. hledal oporu u svého nejmladšího bratra Jana Zhořeleckého a bratrance mladšího moravskému markraběte Prokopa. Na Moravě skončila spolupráce obou moravských bratří a pro neplnění závazků z Joštovy strany se rozhořela lokální válka roku(1381-1405). Na stranu Jošta se postavila většina moravských pánů, kteří si však za to nechali zaplatit a bojovali fakticky jako žoldnéři. Prokop získal spojence zejména na severní Moravě a ve Slezsku. Boje byly střídány s neúspěšnými mírovými jednáními. Na Moravě začalo bezvládí, při kterém se mnozí šlechtici přeměnili v loupežné rytíře a přepadávali nejen hrady a vesnice svých protivníků, ale i vozy obchodníků nebo věznili rukojmí, od jejichž příbuzných požadovali výkupné s přestávkami, kdy se rivalové krátkodobě usmiřovali, až do Prokopovy smrti v roce 1405. Druhorozený bratr Jan Soběslav, který se rovněž tituloval jako mladší moravský markrabě, se vydal na církevní dráhu, jelikož velký počet mužských příslušníků dynastie mu nezaručoval, že získá větší rodový majetek. Po smrti Prokopa se Jošt Lucemburský stal jediným pánem na Moravě a postupně se vyrovnal s bratranci Václavem IV. i Zikmundem Lucemburským. Koncem roku 1410 se stal nakrátko i římským císařem, avšak v lednu roku 1411 zemřel. Jelikož zemřel stejně jako jeho bratr Prokop bez potomků, připadla Morava a titul markraběte českému králi Václavovi IV. Ten natrvalo spojil České království a Moravské markrabství osobou jednoho vládce. Potvrdil Moravanům jejich svobody a zemským hejtmanem jmenoval svého hofmistra Lacka z Kravař.
Přehled: Panovník
Doba vlády
Markrabata
Doba vlády
Jan Lucemburský
1310-1346
Karel IV.
1334-1349
Karel IV.
1346-1378
Jan Jindřich
1349-1375
Václav IV.
1378-1419
Zikmund Lucemburský
1419-1437
Jošt Moravský, Prokop Lucemburský+ Zikmund Lucemburský
5
1375-1411
ÚKOLY: 1.Na výstavě jsme mohli obdivovat i breviář probošta Vítka(str.13). Co znamená slovo breviář? 2.Pojmenuj koruny (str.11,12). 3.Jak vypadá rodový erb Lucemburků? 4.Které obce se v té době nacházely u Ostravy? 5.Urči v jakém příbuzenském vztahu byl:Jan Lucemburský, Jan Jindřich, Jošt Moravský, Jan Soběslav, Prokop Lucemburský, Karel IV. 6.Pod jakou podmínkou dostává Jan Jindřich Moravu? 7.Jaká byla situace na Moravě za vlády Jošta a Prokopa Luc.? 8.Kteří čeští králové z rodu Lucemburků nesli i titul markrabě moravský? 9.Popiš, jak vypadala Ostrava počátkem 14.století. 10.Jaká městská práva Ostrava měla ve 14.století? ODPOVĚDI:
1. Soubor denních modliteb. 2. Pohřební insignie Přemysla II. Otakara, Svatováclavská koruna,ženská koruna, kopie říšské koruny 3.Je tam červený lev s korunou a dvěma ocasy,za ním jsou modrobílé vodorovné pruhy 4. Bártovice, Heřmanice,Hrušov,Hrabová,Kunčice nad Ostravicí, Muglinov, Plesná, Radvance, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov a Zábřeh nad Odrou 5.Jan Lucemburský byl otec Karla IV. a Jana Jindřicha, Jošt, Jan Soběslav a Prokop byli synové Jana Jindřicha. 6.Podmínkou bylo, že se potomci jeho bratra nebudou domáhat českého trůnu, pokud budou živi potomci Karla IV. 7.Oba bratři mezi sebou bojovali, viz str.4 8. Karel IV.,Zikmund Lucemburský 9. Ostrava měla dva středy.Jedním z nich bylo náměstí, druhým kostel sv.Václava. Někdy na začátku 14.stol bylo náměstí vydlážděno říčními valouny.Z náměstí vybíhalo několik ulic a snad již od začátku existovali komunikace vedoucím k pozdějším branám.Viz. str.3 10.Měli popínační a tržní právo, právo stavět hradby
6
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA:
Znak hrabat Lucemburských
Podobizna Jana Lucemburského
7
Podobizna Karla IV.
Jan Jindřich Lucemburský 8
Podobizna - Jošt Lucemburský
Zvon z kostela Návštěvní Panny Marie v Ostravě-Zábřehu
9
Petr Parléř a jeho dílna: Portrétní busta Jana Lucemburského
http://www.komik.cz/sms/16550/?qr=1
Breviář probošta Vítka
10
Pohřební insignie Přemysla II. Otakara
Svatováclavská koruna
11
Ženská koruna
Kopie říšské koruny
12
ZDROJE: Literatura
autor
J.Bartoš, S.Kovářová M.Trapl Helena Mandelová
nakladatelství název Olomouc,ALDA 2005 Osobnosti českých dějin Praha, ALBATROS České země za vlády 1993 Lucemburků
Lubomír E. Havlík
Břeclav 2009
Internet
www.wikipedia.cz www.janlucemburskyostrava.cz www.google.cz Foto z vlastního archivu
13
Moravské Letopisy
