XLVII. ročník
IŘ
IM
Červenec - srpen 2014 ZPRAVODAJ MĚSTSKÉHO ÚŘADU VE VYSOKÉM NAD JIZEROU
mlj
IŘ
ZPRÁVY Z MĚSTA ZPRÁVY Z MĚSTA Ze zápisu z 39. zasedání městského zastupitelstva Vysokého nad Jizerou konaného dne 30. 6. 2014 v hasičské zbrojnici Přítomno: 6 městských zastupitelů a 6 občanů Předsedající: Jindřich Matura, starosta města Zapisovatel: Ing. Pavel Štěpánek 1) Hospodaření města za rok 2013 − závěrečný účet, zpráva o výsledku Příjmy města 27 870 316 Kč, výdaje 30 714 571 Kč Rozdíl mezi příjmy a výdaji byl kryt zůstatkem na účtu města k 1. 1. 2013 Pan starosta seznámil se Zprávou o výsledku hospodaření města za rok 2013. Předložen byl inventarizační zápis, rozvaha – bilance, výkaz zisku a ztrát a příloha. Nebyly zjištěny žádné závažné chyby a nedostatky. Odsouhlaseno. Předložil zastupitelům města i výsledky hospodaření města v období 1 − 5/2014 ve smyslu výkazu FIN 2 − 12 M. Odhlasováno. 2) Veřejnoprávní kontroly příspěvkových organizací města za ok 2013 a) MŠ a ZŠ Účetnictví organizací je vedeno přehledně, průkazným způsobem a správně. Hospodaří v souladu se schváleným rozpoč-
2
tem, náklady jsou hospodárné a účelné. Doporučení pro ZŠ: Prověřit pohledávku za FÚ na SÚ 377 Opravit účtování rozdělení HV za rok 2012 Mgr. Nýdrlová se vyjádřila k doporučením kontrolního orgánu. Pohledávku prověřila paní účetní Pavlína Krejsová. Již vše v pořádku. Částka 8 484 Kč byla z Fondu rezerv převedena do fondu odměn, ve Fondu rezerv má ZŠ 563 028 Kč. Následně byla projednána i žádost vedení ZŠ o změnu usnesení MZ, kterým bylo řešeno rozdělení výsledku hospodaření ZŠ za rok 2012. Navrhuje, aby nové usnesení MZ odsouhlasilo rozdělení výsledku hospodaření, Fond odměn do výše 20 % a zbytek do Rezervního fondu. Odsouhlaseno. b) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření ÚCHR a PCH Hospodaření organizace nevykazuje žádné závažné nedostatky. Výnosy 52 800 779 Kč, tj. 108,71% plánovaných výnosů. Náklady 52 800 779 Kč, tj. 107,76 % plánovaných nákladů. Zisk 465 846 Kč, tj. 0,87 % z dosažených výnosů. J. Matura vznesl dotaz na podmínky pro sestavení přehledu o peněžních tocích. Ing. Škodová se domnívá, že ÚCHR a PCH nemusí tento výkaz sestavovat. Městským zastupitelům města poskytne písemné stanovisko Uvedla problematiku pořízení a vyřazení majetku. ÚCHR a PCH realizoval výměnu operačních světel v celkové hodnotě 591 945 Kč vč. DPH a před dokončením je realizace nákupu pojízdného rentgenového přístroje v hodnotě 1 633 500 Kč vč. DPH. ÚCHR a PCH požaduje souhlas s vyřazením „starého“ pojízdného rentgenového přístroje v době, až bude uvedení nového
přístroje do provozu schváleno Státním úřadem pro jadernou bezpečnost v Hradci Králové. Odsouhlaseno. 3) Různé a) Odprodej nemovitosti z majetku města Vysoké nad Jizerou č. p. 126. Ocenění této nemovitosti vychází ze znaleckého posudku č. 1281/11 ke dni 31. 10. 2011. Výsledná zjištěná cena 1 076 730 Kč. Mgr. Strnádková navrhuje objekt inzerovat k odprodeji za cenu 1,5 mil. Kč tak, jak zaznělo na přípravném zasedání MZ. Inzerci odprodeje zajistí ing. Bartoš. Odhlasováno. b) Zbořeniště v prostoru fary ve Vysokém nad Jizerou S žádostí o řešení se obrátil na MZ Dr. Antonín Sporer, farář a os. arciděkan. Objekt bývalého hospodářského stavení (kůlny, chlévy), v minulosti patřící faře, zakoupil pan Pokorný. Objekt byl určen k demolici. Nic se však neděje. Budova chátrá. Ve středu města vzniká smetiště a hrozí velké nebezpečí úrazu hlavně pro děti, které toto místo navštěvují. Vlastník nemovitosti na žádosti o nápravu nereaguje. J. Matura upozornil na zákonné možnosti města (demolice a následné vymáhání nákladů na vlastníkovi). Město k tomuto opatření prozatím nepřistoupí. Navrhuje, aby celou záležitost projednal s panem Pokorným tajemník úřadu. K. Bárta navrhuje, aby majitel předmětného pozemku byl osloven písemně a vy-
IŘ
3
zván k odstranění zbořeniště. Ing. Nechanický navrhuje zapojit do řešení problematiky pověřený stavební úřad. Odsouhlaseno. c) Návrh na restaurátorský průzkum altánu na náměstí Altánek je zapsán v seznamu kulturních památek. Tento průzkum by měl být součástí žádosti o poskytnutí dotace na rekonstrukci altánku. Celková cena průzkumových prací 18 500 Kč. Odhlasováno. d) Na vědomí. Informace o pozvánce na setkání k projektu rozhleden a stezek. Setkání organizuje Euroregion Nisa. První jednání se uskuteční dne 8. 7. 2014 e) Žádost pana Leoše Trepery o pronájem pozemku p. č. 1914/3 díl „c“, 285 m2 v k. ú. Vysoké nad Jizerou. Jedná se o pozemek v lokalitě zahrádek Varoulova skála. Odhlasováno zveřejnit záměr města o pronájmu pro účel vybudování zahrádky. f) Žádost o LČR a zakoupení pozemku města p. č. 130/5 v k. ú. Stará Ves Jedná se o pozemek v lokalitě u RD Klucovi, na kterém je vybudovaná opěrná zeď u Staroveského potoka. Zveřejnění záměru o odprodeji odhlasováno. g) Žádost Ing. Bartoše o upřesnění usnesení zastupitelstva města, které se týkalo odprodeje pozemku p. č. 1258/6 v k. ú. Vysoké nad Jizerou. Pozemek rozhodlo MZ odprodat obálkovou metodou. Základní cena 249 000 Kč. Dva přihlášení zájemci. Aleš Havelka, Iveta Kurfiřtová − nabídka 252 000 Kč, vítěz. Ivana Tauchmanová nabídka 251 000 Kč. Nad základní cenu + 3 000 Kč. Při rozhodování o odprodeji byla stanovena podmínka, že na předmětném pozemku musí vyrůst do 30 měsíců od podpisu kupní smlouvy hrubá stavba, tj. obvodové konstrukce + střešní plášť. V opačném
případě má město právo od smlouvy odstoupit a nabyvatel má povinnost poskytnout součinnost k převedení pozemku zpět na město. Podmínka bude zakotvena v kupní smlouvě. Zajistí Mgr. Strnádková. Odhlasováno. Pan starosta podal informace i o odprodeji pozemků ve Sklenařicích. Základní cena 300 050 Kč. Pan Juliš nabídka 301 000 Kč Pan Fuksa nabídka 425 924 Kč, vítěz. Nad základní cenu + 125 874 Kč V souvislosti s řešením této problematiky požádali pan Aleš Havelka a sl. Iveta Kurfiřtová o zvážení možnosti uzavřít s městem Vysoké nad Jizerou smlouvu o smlouvě budoucí (kupní) z důvodu plánovaného uzavření sňatku počátkem září 2014. Tato smlouva by měla usnadnit jednání o stavebním povolení. „Ostrá smlouva“ by se uzavřela po uzavření sňatku. Zajistí Mgr. Strnádková. h) Žádost pana Roberta Kodejšky o pronájem stánku umístěného na náměstí ve Vysokém nad Jizerou za účelem prodeje rychlého občerstvení bude dořešena na příštím zasedání MZ. Zodpovídá Karel Bárta. ch) Čerpání Rezervního fondu v ZŠ. Tuto problematiku řešila za město Ing. Zelinková. S návrhem souhlasí i Školská rada. Vedení školy navrhuje rozdělit cca na polovinu a na nákup vybavení školy použít 280 000 Kč a zbytek ponechat na nutnou opravu střechy na objektu školy. Nákup 2 ks interaktivních tabulí v hodnotě cca 160 000 Kč, lavic a židliček pro žáky v hodnotě cca 85 000 Kč a zbytek investovat do nákupu nábytku do tříd (katedry, skříně). i) Žádost Mgr. Nýdrlové o opravu zápisu z 38. zasedání MZ, kde Ing. Zelinková sdělila veřejnosti, že s Mgr. Nýdrlovou jednala o prioritách při využití Rezervního fondu a ta údajně již nechtěla o této zále-
4
žitosti rozhodovat, neboť právě v té době probíhalo výběrové řízení na nového ředitele ZŠ. Vyjádření Ing. Zelinkové bylo zapsáno v zápise z 38. zasedání tak, jak bylo vyřčeno. Mgr. Nýdrlová se proti tomuto tvrzení ohrazuje, jelikož Ing. Zelinková s ní o této problematice vůbec nejednala. Oba ověřovatelé zápisu z 38. zasedání MZ Ing. Zelinková a Ing. Nechanický zápis podepsali bez závad. Ing. Nechanický podotkl, že to pak všechno s Ing. Zelinkovou dodatečně probíral s tím, že si Ing. Zelinková, která je v současné době na dovolené, přeje, aby na dnešním zasedání zazněla její zprostředkovaná veřejná omluva paní ředitelce ZŠ, kdy mylně uvedla, že s ní jednala o nákupu vybavení školy, ale ve skutečnosti to tak nebylo. Mgr. Nýdrlová − tyto nepravdy se jí osobně velmi dotkly. Nechápe, jak člověk s takovou funkcí může takhle mluvit na veřejnosti. Se zápisem se seznámili všichni občané města a nyní si mohou myslet, že ve své funkcí ředitelky ZŠ nechce již nic dělat. Nechápe důvody této nepravdy. Omluvu přijímá. Je ráda, že mohla podat vysvětlení. Ing. Štěpánek zápis z 38. zasedání nebude měnit. Požadavek paní ředitelka považuje za oprávněný. Zápisy ze zasedání se šíří pomocí internetu do celého světa. j) Informace pana starosty o rozhodnutí zadavatele o jmenování komise hodnotící a otevírání obálek na veřejnou zakázku „Snížení energetické náročnosti objektu ZŠ Vysoké nad Jizerou“. Hodnota díla dle zadávací dokumentace 5 800 000 Kč. Výběrového řízení se zúčastnilo 6 firem. Seznámení se zápisem vyhodnocení. Pořadí hodnocených firem: 1. Ještědská stavební společnost s. r. o. 4 352 780 Kč 2. Michal Havran 4 363 970 Kč 3. P +P spol. s. r.o. Vysoké nad Jizerou
4 973 861 Kč 4. STAVORECYKLA s.r.o. 5 049 110 Kč 5. OBIS, spol. s. r. o. 5 237 828 Kč 6. ALLKON spol. s. r. o. 5 774 894 Kč Odhlasováno uzavření smlouvy o dílo s firmou Ještědská stavební, spol. s. r. o. s nejvýhodnější nabídkou bez DPH. k) Informace pana starosty o poskytnutí finančního příspěvku města Vysoké nad Jizerou Domovu důchodců v Rokytnici nad Jizerou ve výši 5 000 Kč. l) Zpráva o stavu městských bytů. Zprávu vypracovali: Ing. Nechanický a Mgr. Strnádková. Pan starosta navrhuje, aby byl tento dokument vzat na vědomí a byl použit při tvorbě rozpočtu na rok 2015. V letošním roce realizovat opravu střechy na č. p. 8 (pošta). m) Žádost vedení MŠ ve Vysokém nad Jizerou o navýšení finančního limitu pro nákupy bez souhlasu zřizovatele. Nyní limit 5 000 Kč. Požadavek 20 000 Kč. Odhlasováno. Žádost o zhodnocení situace ve využití Rezervního fondu MŠ ve Vysokém nad Jizerou. Vedení MŠ požaduje zvážit možnost realizace těchto akcí. Oprava schodiště cca 30 000 Kč vč. DPH položením protiskluzové dlažby Dokončení rekonstrukce povrchu před objektem MŠ, položení zámkové dlažby cca 385 000 Kč bez DPH Nákup interaktivní tabule cca 60 000 Kč Po rozpravě J. Matura navrhuje opravit schodiště bez položení protiskluzové dlažby, povolit vedení MŠ nákup interaktivní tabule a zbytek finančních prostředků ponechat v Rezervním fondu MŠ. Odhlasováno. n) Žádost pana Pavla Štingla o slevu na fakturaci za vodné a stočné v č. p. 305 ve Vysokém nad Jizerou za období 1. pololetí 2014 Pan Štingl zdůvodňuje vysokou spotřebu vody (nekontrolovaný průtok neoznáme-
5
nou odstávkou dodávky pitné vody). Přiznává i svoji nepozornost z důvodu časové tísně. „Nekontrolovaně“ byla navýšena spotřeba na cca 250 m3. Pokud byla nečekaná odstávka, v době kdy se žadatel právě holil a sháněl poslední kapky na opláchnutí, jak uvádí v žádosti, bylo by adekvátní uzavřít hlavní uzávěr vody do objektu. J. Matura navrhuje poskytnout slevu max. 50 % na stočném. o) Žádost CČSH ve Vysokém nad Jizerou o korekci úhrady za vodné a stočné. Žádost podala jménem Rady starších paní Alena Kučerová. Nekontrolovaný únik vody způsobil ve Sboru spotřebu 19 m3. Normální spotřeba je cca 2 m3. Navýšení činí cca 800 Kč. K. Bárta navrhuje také slevu 50% ze stočného. Odhlasováno. p) Rozpočtové opatření č. 2/2014 odsouhlaseno 4) Diskuse Mgr. Strnádková poděkovala panu starostovi za organizaci důstojného pietního aktu při příležitosti 70 let od konání Sondergerichtu ve Vysokém nad Jizerou. Bylo to moc hezké. Ing. Štěpánek informoval přítomné o tom, že paní Jana Vaváčková vyslovila přání skončit jako kronikářka města ke konci roku 2014. Případní zájemci o tuto práci se mohou hlásit na MěÚ. J. Matura veřejně poděkoval paní Mgr. Nýdrlové (končící) za její práci ve funkci ředitelky ZŠ ve Vysokém nad Jizerou a nastupující paní ředitelce Mgr. Farské popřál mnoho úspěchů v nové funkci. K. Bárta vznesl dotaz k ředitelce MŠ ohledně uzavírání MŠ v období prázdninového období. Š. Štěpánková − velký zájem o docházku do MŠ o prázdninách není. Dnešní den bylo v MŠ 8 dětí. Řada dětí je přihlášena, ale pak nechodí. Informovala veřejnost o
nutnosti záručních oprav v objektu MŠ. Mgr. Nýdrlová – vznesla dotaz na harmonogram investiční akce (zateplení ŽS, oprava střechy, malování družiny apod.) J. Matura podal vysvětlení. Vše se bude odvíjet od podepsání smlouvy s vítězem výběrového řízení. Doporučuje prozatím nerealizovat malování prostorů školní družiny, ale v prostorách, kde budou měněna okna. I. Ř. Informace pana starosty Práce na čističce ve Tříči byla zahájena 24. července, bude pokračovat částí kanalizačního řadu (k truhlárně) a týden po pouti bude uzavřena ulice Metelkova (od MŠ po náměstí). Zateplení a výměna oken na ZŠ začala, nejdřív bude probíhat výroba a asi v polovině srpna výměna oken. Byly zahájeny práce na výměně celé střechy na domě č. 8 –poště. I. Ř. Oprava a omluva Údržba města − Simona Plůchová Zadní strana obálky − Vodseďálkovy V článku ing. Štěpánka Pěkně z gruntu byli tiskem přehozeni hlasující po komunálních volbách o funkci uvolněného starosty, neuvolněného místostarosty a tajemníka. Správně mělo být: PRO 5 − Matura, Nosek, Pohanková, Strnádková, Štěpánek PROTI 4 – Bárta, Škodová, Nechanický a Zelinková I. Ř.
Dům v majetku města na prodej Město Vysoké nad Jizerou zveřejnilo záměr, dle usnesení z 39. zasedání městského zastupitelstva ze dne 30. 6. 2014 č. u. 542/Z/39/2014, odprodat ze svého majetku dům č. p. 126 se st. p. č. 177. Dům se nalézá v centru města naproti poště. Popis domu: 1. NP – nebytový prostor – obchod, skladovací prostory, chodby – uzavřená nájemní smlouva na dobu určitou do 1. 11. 2018, 6
IŘ 2. NP – 2 bytové jednotky – na jednu je uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou v délce 1 roku, podkroví – půdní prostor Bližší informace na MěÚ Vysoké nad Jizerou u pana starosty. Ing. J. Bartoš O městských nájemních bytech II. Aby mohly být v rozpočtu města pro rok 2015 s potřebnou odborností vyčísleny výdaje potřebné na opravy a údržbu městského majetku, bylo třeba zmapovat stav městských nájemních bytů a zjistit, které opravy je třeba provést akutně a které lze odložit na později. Prošli jsme tedy fyzicky většinu městských bytů a s nájemníky jsme zkonzultovali závady a potřeby oprav. Úvodem je snad potřebné říct, že někteří nájemníci mají byty opravdu moc hezké a vesměs se dá říct, že se všichni nájemníci o byty dobře starají. I když, pravda, jsou i výjimky, které potvrzují pravidlo. S těmi jsme promluvili na místě a požádali o odstranění nepořádku, zejména ve společných prostorách a kolem domů. Bohužel je to tak asi všechno, co jsme mohli dělat – nařizovací pravomoc nemáme, tudíž se o znovuzavedení a udržení pořádku v městských domech bude muset postarat městský úřad. Suverénně nejhorším městským bytovým domem je dům čísla popisného 8 (tj. objekt pošty). Celkový stav objektu vykazuje značné poškození společných prostor a venkovních omítek vodou (chybí okapy),
do bytů i společných prostor zatéká střechou a tvoří se plísně. Přesto i v tomto domě má několik bytů již nová plastová okna a jeden byt ze šesti je užíván úplně bez obtíží. Dům čísla popisného 28 (bytovka u hřbitova) je na tom o trochu lépe – byty jsou většinou malé a útulné, nemají vysoko do stropu, všech deset bytů i společné prostory ovšem akutně potřebují plošnou výměnu oken, která dávno netěsní a jejichž otvírače jsou rezavé. Kolem oken a v koupelnách se tvoří plísně, do jednoho z horních bytů navíc poměrně masívně zatéká i střechou. Bortící se roh soklové části asi v nejbližší době zřícení domu nezaviní, ale stejně by stálo za to jej opravit. Dům čísla popisného 292 (SKI chata) je tvořen čtyřmi byty, společnými prostorami a dřevěnou verandou, která nejspíš kdysi bývala chloubou Chaty Českého ski klubu, což jsou tedy dnes už opravdu jenom loňské sněhy. Okna jsou sice dvojitá a nájemníci si je natírají, přesto jimi zatéká a v bytech se tvoří plísně. V přízemí je světlá výška místností asi 4 metry, čímž je samozřejmě problém byty vytopit. Plechová střecha místy rezaví, schází část okapu i část oplechování soklu. Střechu dřevěné verandy je nutné vyměnit, nejlépe ještě letos a ještě letos je také nutné zajistit, aby v jednom z bytů v zimě nezamrzala voda, přičemž jedni z nájemců se nabídli, že s opravami svého bytu i společných prostor vypomůžou. Následuje 5 bytů v čísle popisném 130 (pod muzeem). Na objektu je plechová střecha, přičemž touto zatéká zejména do muzea, a to už několik let. Okna jsou zatím vyměněna pouze ve dvou bytech, v ostatních bytech jsou okna poškozená, protahuje jimi a při dešti zatéká. Dům číslo popisné 165 (vedle a nad knihovnou) je po nedávné kompletní rekonstrukci. Kromě jedné vlhké skvrny na chodbě je úplně v pořádku.
7
V čísle popisném 52 (hasičská zbrojnice) je pouze jediný byt. Stav samotného bytu MS není špatný, okna i topení v bytě jsou v pořádku, závada (plísně na venkovních stěnách způsobené zřejmě kondenzací páry v půdních prostorách) souvisí spíše se stavem celého objektu hasičárny – topné médium je naprosto nevyhovující a okna na sále by bylo třeba vyměnit. Byt v čísle popisném 323 (mateřská škola) je po rekonstrukci a bez závad. Totéž se dá (až na vodu stékající po rohu objektu) říci o devíti bytech v čísle popisném 227 (tj. na radnici). Dům číslo popisné 366 (bytovka za penzionem pro seniory) přejde v roce 2019 do vlastnictví současných nájemců, větší investice města v tomto objektu tedy neočekáváme. V domě číslo popisné 359 (dům pro seniory) se nachází 21 bytů, přičemž problémem tohoto domu jsou zejména okna, která velice špatně těsní a zvyšují už tak vysoké náklady na vytápění, když téměř všechny byty jsou vytápěny přímotopy. Dům dále vykazuje problémy se stoupačkami, které bude zřejmě nutné řešit postupně. Ačkoliv jsme navrhli několik usnesení k závadám, které je třeba řešit ještě v tomto roce, hlasováno bylo pouze o jediném (a toto bylo také přijato) – že zastupitelstvo bere na vědomí zprávu o stavu městských bytů. Zbývá nám tedy dotazovat se na stav oprav na zasedáních příštích. Samostatnou kapitolou je pak dům číslo popisné 126 (naproti knihovně či poště). Dům kromě nebytových prostor zahrnuje ještě dva byty s výměrou zhruba 100 čtverečních metrů a se sociálním zařízením na chodbě, přičemž nyní je obsazen pouze jeden, druhý byt byl před nedávnem určen
k rekonstrukci. Vzhledem k tomu, že město jedná o zakoupení objektu Výzkumného ústavu rostlinné výroby, máme obavy uvolnit finanční prostředky na rekonstrukci v domě č. p. 126. Dohodli jsme se tedy, že zjistíme, zda by se nenašel solidní zájemce o koupi objektu č. p. 126 a na posledním zasedání jsme rozhodli vyvěsit na úřední desku záměr odprodeje tohoto objektu za částku jeden a půl milionu korun. Jedná se pouze o záměr – pokud by se kupec našel, bude nutné zajistit jiné bydlení stávající nájemnici, při debatě mezi zastupiteli sice zazněl i hlas opačný, ale město je jednou město a své nájemníky bezdůvodně na dlažbu nevyhazuje. Uvidíme tedy, zda se nějaký zájemce o koupi přihlásí. Ing. Jaroslav Nechanický, člen zastupitelstva Mgr. Lucie Strnádková, místostarostka města ▬▬▬ Malá připomínka k češtině Bylo to takové hezké české. Zastupitelstvo města Vysokého nad Jizerou se jmenovalo Městské zastupitelstvo, ostatně na webových stránkách města je to tam stále tak uvedeno. Ve Větrníku se užívala zkratka MZ. V novém Větrníku je nyní zkratka ZM. Z kontextu jsem si vyvodila, že je to asi Zastupitelstvo města. Zastupitelstvo města zastupuje město? Kde? A jak to město zastupuje? Proč je potřeba město zastupovat? Kdežto městské zastupitelstvo je tvořeno zastupiteli voličů, kteří je zvolili, aby ZASTUPOVALI je, voliče. Slovník spisovného jazyka českého uvádí: „zastupitelstvo, -a, 1. Veřejná správa. Zastupitelský orgán územní samosprávy: obecní zastupitelstvo.“' SSJČ na dotaz zastupitelstvo města odpoví – NENALEZENO. Byla bych ráda, kdyby to bylo zase hezky česky. Zorka Bartoňová Bude. Viz výše.
Krátký příběh V sadu v ulici Fr. Vodseďálka 78 jsem měla zavěšenou kosu ve stromě a už jsem ji tam nenalezla. Čekala jsem, že ten, kdo si ji vypůjčil, ji zase vrátí. Opravdu ji potřebuju, je darovaná a je MOJE. Asi po měsíci jsem našla kosu na nemožném místě − poražený plot a strčená v křoví pod sadem. Říkala jsem to hodně lidem, že se ztratila, tak nechci nikoho vinit, ale zabralo to. Děkuju za vrácení. Jana a Ivo Vodseďálkovi
CÍRKVE Římskokatolická KRZTITEDLNICE CHRAMV PANIE S. KATERZINI MESTA WYSSOKEHO NAD GIZERAV A CZERNIMI LESSI KAVPENA NAKLADEM TEHOZ CHRAMV P. ZA SPRAWI WACZLAWA GRÜNERA FARARZE WISSOCZKEHO 1701 V minulém čísle Větrníku byla fotka vysocké křtitelnice. Zde je nápis, který je na ní odlitý. Stará čeština odpovídá době pořízení a umístění v kostele. (vyryto bez diakritiky, v čti jako u – red. pozn.) † O slavnosti našich věrozvěstů Cyrila a Metoděje bylo na velehradské pouti údajně 30 000 účastníků bohoslužby. Ve Vysokém přišly z místních farníků dvě staré dámy. † V neděli 13. července po mši, která byla v 10 hodin, jsem požehnal těm, kteří o to stáli, dopravní prostředky. A. Sporer
ŠKOLNÍ OKÉNKO
8
ISŠ ODBORNÁ STÁŽ ŽÁKŮ ISŠ VYSOKÉ NAD JIZEROU V POLSKÉM WALBRZYCHU LEONARDO DA VINCI Dvoutýdenní odborné stáže v polské part-
nerské škole ZESZPÓL SZKÓL Nr. 5 im M. T. Hubera se zúčastnilo osm žáků druhého ročníku. Žáci studují učební obor Mechanik opravář a Opravář lesnických strojů. Hlavním garantem stáže byl pan ředitel Mgr. Piotr Krzywda, který má velké zkušenosti s realizací a vedením projektů. Kvalitu stáže zaštítil také jeho kolega Mgr. Marek Wieczorek a další pedagogové školy. Jmenovat musíme hlavně Mgr. Natašu Grabinskou, která s našimi žáky strávila mnoho volného času. Program stáže byl jako vždy perfektně připraven a stáž tudíž proběhla bez problémů. Ubytování žáků a doprovodné osoby bylo zajištěno v sousedním lázeňském městečku Sztawno Zdroj v penzionu Magnolia, ve kterém se také stravovali. Hlavní náplní stáže jsou odborné praxe, které proběhly v dílnách CKP, v autoservisu Citroen a v odborných učebnách školy – autotroniky, mechatroniky a dílny CNC. Žáci se hned po příjezdu rozdělili na dvě skupiny, ve kterých stáž absolvovali. První skupina začínala v Citroenu a druhá v CKP. Po týdnu se skupiny vyměnily. Účastníci stáže se seznámili s novými progresivními metodami, postupy, s novými moderními přístroji a zapojili se do běžné pracovní činnosti dílen a autoservisu. Během stáže byli také na dvou odborných exkurzích ve firmách Toyota a Faurecia. Všichni žáci se shodli, že nejlepší praxí, kterou zažili, byla praxe v Citroenu, kde se žákům věnovali zkušení odborníci, kteří jim předávali své znalosti a zkušenosti z oblasti oprav a servisu automobilů. O zručnosti, odborných znalostech a pracovní morálce našich žáků se velmi pochvalně vyjadřovali všichni pracovníci ve firmě Citroen. V odborných učebnách si žáci vyzkoušeli práci s novými moderními přístroji a osvojili si základy programování. Za pomoci cvičných panelů si vyzkoušeli simulaci závad a jejich odstraňování. Velmi zajímavá byla práce na CNC, kde si
vyzkoušeli celý technologický postup výroby součásti. Kromě odborné praxe byl pro naše žáky připraven také velmi pestrý a přitažlivý program pro volný čas. Společně s našimi žáky se jich účastnili také žáci z partnerské školy. Společně sportovali v tělocvičně, kde sehráli turnaj ve fotbale. Žáci využívali posilovnu a byli také v bazénu a aquaparku. Velmi působivá byla návštěva podzemního komplexu Walim, který za druhé světové války budovali vězni z koncentračního tábora. Zajímavá a přínosná byla prohlídka zámku Ksiacz a technického muzea. Po celou dobu stáže byla přítomna doprovodná osoba, kterou byli pedagogové z naší školy – Martin Patera a Bc. Jitka Křížová. Doprovodná osoba vykonávala odborný dohled, kontrolní, organizační a hodnotitelskou činnost. Na konci stáže ředitel školy Mgr. Piotr Krzywda zhodnotil stáž a ocenil pracovitost a znalosti našich žáků a vyzdvihl dobrou spolupráci našich škol, kterou se obě organizace snaží upevňovat a rozšiřovat. Výstupem stáže je mezinárodní certifikát Europass mobilita, který získali všichni účastníci. Pro naši školu i pro zahraničního partnera patří odborné stáže k jedné z metod, jak vyzkoušet profesní připravenost žáků. Přidanou hodnotou odborné stáže je pozitivní dopad na chování a rozvoj charakterových vlastností žáků a výchova k týmové práci. V letošním roce získala naše škola prestižní ocenění Pečeť kvality, kterou jsou oceňovány nejlepší projekty realizované v rámci Leonardo da Vinci. Ocenění jsme převzali na celostátní konferenci v Olomouci. Projekt Leonardo da Vinci je pro naši školu prestižní záležitostí a jsme rádi, že můžeme našim žákům dát šanci získat nové znalosti a zkušenosti v cizích zemích. Ing. Marie Kramsová 9
Den dětí s přírodou Myslivecké sdružení Kalifornie Vysoké nad Jizerou nás letos přizvalo k pořádání Dětského dne s přírodou pro děti z prvního stupně vysocké základní školy. Základní tábor jsme rozbili u koupaliště, kde se skupiny dětí přesouvaly mezi jednotlivými výukovými stanovišti. Dva z kolegů vyprávěli o květeně a zvířeně Krkonoš, další dva obsluhovali vzduchovkovou střelnici, já jsem vykládala něco jako mysliveckou zoologii v koutku plném preparované zvěře a shozených parohů, myslivecký hospodář sousedního sdružení předvedl práci loveckého psa ve vodě a náš hospodář s odborným výkladem provedl děti po lese. Zajištěn byl též odborný výklad sokolníků a ukázky dravců. Školáci si pak opekli buřty a utkali se ve vědomostní soutěži. Za nás myslivce musím říct, že to bylo fajn. Školáci poznají zajíce od králíka, vesměs vědí, že koloušek není mládě od srnky, znají lišku, jezevce i kunu. Nepoznali jenom muflona, ale toho tu nepotkají, leda by sem od Turnova nějaký zabloudil. Menším dětem jsem z legrace ukazovala obrázky zvěře, a když poznaly, směly si obrázek nechat. Nikdy bych neřekla, jaká může být v dnešní počítačové generaci dětí rvačka o prachobyčejné fotky vystříhané z mysliveckých časopisů. Z toho vyplývá, že i dospělý člověk se pořád učí. Takže – dětem děkujeme a budeme se těšit na příště. Za Myslivecké sdružení Šachty Sklenařice Lucie Strnádková
Hasičský tábor Mladí hasiči se zúčastnili týdenního soustředění v Dachové u Hořic. Příprava byla zaměřena především na podzimní soutěž, která by se měla konat u nás ve Vysokém. KB ml.
IŘ
Děti na Aktivu
Z KULTURY Zprávy z muzea SERIÁL 3. Badatelna – studovna V současnosti prostor dlouhodobě mimo provoz. Svépomocně oškrábané zdi už dávno čekají na sádrování a vybílení. Velký problém je vlhko. Otočené okapy chrlí vodu přímo na zeď badatelny a rovněž očekávají nutnou opravu. V pořádku není ani hromosvod, od něhož visí dolů spojka. Zatím místnost slouží na odkládání „krámů“ a krabic s věcmi, které je třeba vytřídit a uložit jinam. Studovna by měla mít volný prostor se stoly a židlemi. Bývala zde ředitelna, depozitář. Muzejníci situaci chtějí řešit. Archiv Úzký prostor ukrývá rukopisy, opisy např. domácích kronik, divadelní hry, cechovní památky, zápisky Kamily Viplerové, korespondenci, fotografie, negativy filmů, skleněné fotografické negativy, kramářské tisky, osobní kartotéku (osoby, místopis, předměty). Jsou tu nejcennější spisy muzea. Část je uložená ve skříni truhláře Jandy z konce 19. století. Najdou se tady prapory, odložené věci, které mají být umístěné jinde, osobní fotografie, Bartoníčkovy cukrářské výrobky a jiné památky. Součástí jsou katalogizační soupisy negativů na kartách a spisovna. Většina archiválií je vedena v centrálním NADu – Národním archivním dědictví. Části muzejního archivu se nachá10
zejí i v jiných prostorách. Pracovna Slouží i jako šatna pro návštěvníky. Do bílé skříně Červeného kříže se ukládají svršky a zavazadla. Příruční knihovna je součástí přírůstkového seznamu „nové“ knihovny. Zdejší dokumentace a zastaralé svazky by měly být převedeny do staré knihovny. Knihy jsou z minulosti nešťastně přeřazené abecedně podle obsahu a knihovny i knihy jsou smíchané. Nesplňuje to původní účel příruční knihovny. Další „náplní“ pracovny jsou krabice s opisy, výpisy, soupisy. Skoro každý pracovník muzea začal nový systém a nikdo ho nedokončil. Což má za následek těžké dohledávání. Pomocné zápisy, všechno je smíchané, přeřazuje se, třídí a čistí. V pracovně je mnoho pomůcek, předmětů ke zpracování i dokumentů a pracovních potřeb. Samozřejmě nesmí chybět počítače a obrazovka, na které se monitorují jednotlivé místnosti s exponáty a pohyb návštěvníků. Práci komplikuje velmi vysoká prašnost z ulice, kam vedou nedoléhající okna, kterými i prší. Opadávající omítka je provizorně zakrývaná sádrovým štukováním Věry B. foto a text I. Řehořová ○ Členky Klubu lidové tvorby Praha znovu předváděly své výtvory v týdnu od 22. července. ○ „Z Vysokého narukovali“ – výstava ke 100. výročí mobilizace 1914 v přízemí muzea a městského úřadu potrvá do 19.
VB
září a je doplněná válečnou korespondencí ze sbírky Františka Vodseďálka. Z vernisáže, na které se muselo improvizovat s osvětlením.
Novinky v knihovně Pro děti I. Binar: Bořivoj a blecha Fló J. Suchý: Veselá zahrádka (leporelo) K. Sechovcová: Kouzelný polštář (kreslený) K. Smolíková: Řemesla J. Kinney: Deník malého poseroutky 8 ▬ P. May: Muž z ostrova Lewis (záhadný případ) M. McFarlane: Na první pohled (setkání po letech) Z. Merta: Pražská svatba a jiné erotické povídky A. Bradley: Vražda není hra (pátrání 11 leté dívky) V. Kabourek: Ze Staňkova do Hollywoodu (autobiografie filmového pracovníka) Civilizace a dějiny Zámek – komiks podle F. Kafky F. Šmahel: Jan Hus Akademická příručka českého jazyka J. Lukavec: Od českého Tokia k exotické Praze A. Mornštajnová: Slepá mapa (román. příběh tří generací žen) J. Červenková. Zavři oči, otevři pusu (psycholog. próza z pováleč. období) 11
peckého za zásluhy o české loutkářství Janu Vaverkovi st., které mu předali manželé Müllerovi ze SAL SČDO.
Divadelní kukátko Divadelní budova Krakonoš od 26. a 27. června, kdy vystoupila 9. třída, „zažila“ velký „šrumec“. Následovala „krakonošácká“ svatba, početná oslava šedesátin manželů Schmoranzových a týden tréninku skupin jiu − jitsu, kdy bojové umění do 4. července ovládlo velký sál. A 5. července se děti těšily z pohádkového parku.
▬▬▬ Návštěva archivu Ve státním okresním IM archivu Semily měli 9. června den otevřených dveří spojený s výstavou fotografií z přírody Českého ráje autora Zdeňka Mrkáčka. Exkurze s výkladem nás zavedla do studovny, knihovny, depozitářů, skladů uložených tiskovin, listin, zápisů týkajících se především regionu. Mohli jsme s průvodcem vidět některé exempláře. Velmi zajímavá byla například kronika jedné hospody, bohatá na fotografie a nalezená v kontejneru nebo kronika JZD ze Studence. Nahlédli jsme i do restaurátorské dílny, kde nás restaurátorka seznámila s prací na turnovské listině z konce 15. století. Pro nás ovšem byly přitažlivé v loňském roce zrestaurované listiny na pergamenu a s pečetidly z Lomnice, ale co je důležité, z Vysokého nad Jizerou. Listina z r. 1660 rušící robotu
PeHe ○
90 let loutek ve Vysokém
Šp Oslava proběhla podle avizovaného programu, kromě domácích se představily i soubory odjinud, jistě zajímavé jako např. stínové diIM vadlo z Poniklé. Na vernisáži výstavy na půdičce bylo předáno Čestné uznání Matěje Ko-
12
Často se stává, že úplné historicky cenné
mínáme“ ze vzpomínkového sborníku „Kde se bělí Krkonoše“. Byli jsme také upozorněni na první monografii zakladatele české sci-fi, kterou rovněž vydal Vilém Kmuníček, s názvem Hledání Jana Weisse (také z regionu). Návštěva byla slušná, i když složení návštěvníků spíš starších ročníků nebylo příliš početně vysocké. Foto Zuzana Alsterová Text Ivana Řehořová ▬▬▬
poklady lidé vyhazují do popelnic, místo aby je odnesli na místo, kde budou uchované. Neboť z archivu se nic nevyřazuje. Takže pokud máte doma něco, co nechcete, a nikdy nevíte jakou to má cenu, obraťte se s tím třeba do muzea. Ale v žádném případě nevyhazujte! foto a text I. Řehořová
Sedmého června v Krakonoši Sobotní „rónovský“ večer brněnských organizátorů v upraveném malém sále divadla s promítanými fotografiemi z rodinného alba a s nabídkou občerstvení nápoji, byl důstojnou vzpomínkou na vysockého rodáka. A hlavně představením knihy vydané zásluhou Mgr. Viléma Kmuníčka z Bílovic nad Svitavou a PhDr. Evy Koudelkové v edici Odkaz nakladatelství Bor Liberec. Kniha vyšla za podpory starosty a zastupitelstva Vysokého a přispění muzea. Škoda, že spoluautoři a nejbližší Zdeňka Róna, manželé Kohoutovi, se vydání knihy již nedočkali. Zdařilá publikace V mých kalužích se Bůh svým nebem zhlíží je k zapůjčení v městské knihovně a k zakoupení na internetovém knihkupectví Kosmas. Úvodního slova se ujal autor, vyslechli jsme ukázky záznamu Rónova hlasu, i Kohoutových, seznámili jsme se s možnostmi nahlédnout do webu. Verše z pera Zdeňka Róna přečetl s porozuměním Bc. Michal Jakl. Ludmila Blažková, členka vysockého divadelního spolku Krakonoš, večer doplnila ukázkou Rónova vyznání „Nezapo-
Sondergericht 15. června proběhlo uctění památky popravených v roce 1944.
Akt k 70. výročí této události se odehrál za přítomnosti vysockých hasičů a příslušníků Policie ČR. Kromě pana starosty promluvili zástupci Národní rady klubu Českého pohraničí, Vlasteneckého sdružení antifašistů ze Semil (od něhož se dostalo
uznání Štěpánce Skalské a Josefu a Janu Bartoňovým za jejich vystoupení)... 13
návštěvníky směřují pokaždé jinam Je to marné, je to marné… Vítr, nebo „vtipálci“?
Projevy sice trochu rušila doprava, takže celkem početní účastníci mnohdy dobře neslyšeli promlouvající, ale s tím se nedalo nic dělat. Jinak shromáždění proběhlo na úrovni včetně setkání a přednášky v kapli církve československé husitské. Všem, kteří se podíleli na přípravě a průběhu této vzpomínky, patří velké poděkování! I.Ř., foto mlj
IŘ
○ Vysoké bylo 14. června jednou z průjezdních kontrol jízdy automobilů a motocyklů veteránů Tatra v Českém
VÍTE, ŽE... Přijela pouť...
ráji na trase Jilemnice, Vysoké, Kořenov, Harrachov, Rokytnice, Benecko. ○ Pracovníci firmy P & P vsadili do altánu v parku znovu plastickou mapu, jejíž skleněný kryt zničili vandalové. Teď vypadá poněkud jinak, je
PeHe
Příznivci populární sportovně turistické hry geocachingu s použitím navigačního systému GPS hledají a loví skryté schránky i ve Vysokém a okolí; jedna „multinka“ vede „kačery“ i po stopách divadelních předků. Ovšem ani kešky se nevyhnou zásahům vandalů. ○ Směrovky před radnicí zase klamou 14
IŘ
15
pátek 10. října 19.30 hodin sobota 11. října 16.00 a 19.30 hodin neděle 12. října 16.00 hodin neděle 12. října 19.30 hodin pondělí 13. října 16.00 hodin pondělí 13. října 9.00 a 19.30 hodin úterý 14. října 8.30 a 10.30 hodin úterý 14. října 19.30 hodin středa 15. října 16.00 a 19.30 hodin čtvrtek 16. října 16.00 hodin čtvrtek 16. října 19.30 hodin pátek 17. října 16.00 a 19.30 hodin sobota 18. října 13.00 a 15.00 hodin
Termín
Vladimír Zajíc
v kostele sv. Kateřiny
Ondřej Benda
Jaroslav Němejc
Jaroslav Vondruška
Markéta Světlíková
Michal Lurie
Irena Kozáková
Karel Stuchlík
Režie
Alena Chalupová Ořechovské divadlo Ořechov u Brna host přehlídky Vlastimil Peška
DS bratří Mrštíků Boleradice
Mládí Jablonec nad Jizerou host přehlídky DS MKZ Horšovský Týn
ŠAMU Štítina
DS Vojan Libice nad Cidlinou host přehlídky Ražický hravý spolek Ražice
Doveda Sloupnice
Vítězné výstupy národní soutěže
Eva Holubová host přehlídky DS Bezchibi Brtnice
DS J. K. Tyl Meziměstí
DS J. K. Tyl Josefův Důl
Divadelní soubor
Vajíčko
Představení
Šanghaj Zdeněk Kozák Zapeklitá komedie aneb Kdo si brousí nad Paďousy Vlastimil Peška Rychlé šípy z Oltecu aneb Opereta třetího věku
Vladimír Zajíc
Koncert
Defilé Pohárku SČDO Miloš Kratochvíl PEKLO s. r. o. aneb někdo si myslí, že čert se má... Václav Beran Čarovný kámen Marc Camoletti Na správné adrese Antony Neilson Lháři
Central Park West
Beseda s osobností
Peklo v hotelu Westminster
Monolog ženy, monolog muži, dialog
Woody Allen
Ray Cooney
Félicien Marceau
Autor
Program Krakonošova divadelního podzimu 2014
dřevěný a vyšší. Mapa pod sklem, ve kterém se někdy odráží okolní příroda, je umístěná níž a volá po tom, má – li splnit svůj účel, aby bylo sklo pravidelně čištěno. ○ Mezi pekárnou a muzeem byly díry na silnici opatřeny IŘ záplatami. ○ Městský úřad nechal opravit štěrkovou IŘ cestu od Šachet kolem sv. Josefa k silnici na Sklenařice. ○ Na opravené vážnici už je zasazená nová mříž. ○ IŘ Za odbočkou k lesu od silnice ke Stanovému u polní cesty zraje hnůj. Kdosi si u něj nepochopitelně udělal skládku sutě. (viz zadní stranu obálky). Hromádka brambor, no budiž, ale i nad skrytým “bordelem” kousek dál v lese zůstává rozum stát. ○ V sokolovně v červenci tradičně probíhalo soustředění tanečního studia z Jablonce nad Nisou.
V Roprachticích připravují na srpen fotbalový turnaj a na září hasičskou soutěž. ○ K odběru čerstvých iformací ze stránek města Vysoké se můžete přihlásit prostřednictvím kanálu RSS. Klikněte na odkaz na zápatí stránek. ▬▬▬ Patálie s ušní známkou aneb můj obdiv zemědělcům Rozhodla jsem se před nedávnem, že už jsem dost stará na to, abych si začala plnit svoje životní sny. Máme dnes tudíž ve Vysokém prastarou horskou chalupu, spoustu pozemků a taky pořádný chlév. A protože jsem holka z hospodářství, pořídila jsem si do toho chléva kozu. Koza je zvíře veselé až čtveračivé, inteligentní a podle mě na vysocké pastviny vyloženě vhodné. A kdo by nechtěl zvířátko, které občas sežere sousedům kytky nebo které se na louce místo pasení vydrží hodinu točit kolem kůlu a řvát jako tur? Navíc kozí mléko je zdravé, a když jsem byla malá, měla kozu kdejaká babka, koneckonců – my měli doma dokonce tři. Jenže – před třiceti lety byla koza takříkajíc administrativy prostá. Zato dneska – abych nechovala kozu načerno, vyplnila jsem registrační lístek. Zpátky mi přišla obrovská obálka plná čehosi, co jsem dodnes celé nepřečetla. Jen si pamatuju, že když se koza přemísťuje, musí se nahlásit jméno řidiče auta nebo se musí napsat, že koza šla pěšky a kam. Navštívila jsem v našem okresním městě pracoviště příslušné k tomu, abych hodným úředníkům v katastrální mapě ukázala, kde koza bydlí. Místo, abych tam něco kloudného vyřídila, dozvěděla jsem se, že v našem chlévě před dvěma týdny proběhla kontrola na udání, že tam bývalý uživatel týrá koně a krávu. Proběhla kontrola? Jak, chlév je přece zamčený. Ubohý koník a ubohá kravička tam sice byli, ale 16
je to už tři měsíce, co jsou pryč. Nutno podotknout, že to inspektoři zjistili, jelikož výsledkem kontroly prý bylo, že už tam zvířata nejsou. Tak nevím, nás nekontaktovali a nikdo nám nic nevyřídil, nakukovali tajně oknem? A to přehlédli tu kozu? Nebo kozu nekontrolujou, když se neví, čí je? Doteď to nechápu. O tom, že si nejspíš může do vašeho domu či chléva zaregistrovat svoje hospodářství kdokoliv, aniž byste se o tom dozvěděli, ani nemluvím. Divím se, že ještě nikoho žádná pořádná recese nenapadla. Třeba jednou někdo přijde zkontrolovat, jak se má těch dvě stě slepic, které někdo z legrace nahlásil do vašeho sklepa, aniž by měl k vašemu sklepu nějaké užívací právo. Zaregistrovala jsem tedy kozu a musela jí tudíž objednat ušní známky. Ale ouha – je tržní hospodářství a demokracie, je tudíž na výběr z nevím kolika typů a z nevím kolika barev. Vždycky jsem si myslela, že samci mají jednu barvu náušnice a samice jinou, prostě aby se to na první pohled poznalo. To taky ano, ovšem ve svém hospodářství si můžete barvu vybrat – budete mít tedy kozu bílou a kozla fialového, zatímco soused asi může mít kozla oranžového a kozu červenou. To je přece úplný blázinec. Že si dvě známky za deset korun musíte objednat na dobírku, která stojí stovku, je fakt pravda. Doteď jsem si myslela, že zemědělství na té naší drápanině je jenom ukrutná dřina, protože ať vsadíte cokoliv, vyroste hlavně kamení. Ale že musí každý hospodář kromě svých
zvířat krmit ještě úřední šimly, a k tomu v takovém rozsahu, o tom se mi tedy ani nesnilo. Takže vzdávám hold všem zemědělcům a hospodářům, protože takhle se uživit hned tak někdo nedokáže. Lucie Strnádková
▬▬▬ Vysocké pomníky František Prokop (1787 – 1861), semilský kameník, je auIŘ torem kříže u Vysokého (silnice na Sklenařice) z roku 1822 – je to nejstarší jeho zjištěný kříž; poslední prokázané dílo z r. 1831 vytvořil pro obec Jesenný. Jeho syn Jiří Prokop (1822 – 1885) převzal živnost. Jediným prokazatelným, signovaným dílem zůstává zatím novogotický náhrobek patřící rodinám Rónových a Nosálových na vysockém hřbitově a je z let cca 1850 – 1870, ve tvaru lomeného gotického okna se slepou kružbou, sloupky a kraby. Zdobí ho také neumělá, ale ikonograficky zajímavá reliéfní postava světce oděná v sutaně, komži IŘ
17
a svrchní pláštěnce. Měl by to být Jan Nepomucký, poloha rukou naznačuje, že v nich mohl původně držet krucifix a palmu, avšak zdá se, že byl těchto atributů později zbaven a pětici hvězd kolem hlavy nahradila aureola v podobě hladké kružnice. Kamenicky precizní provedení náhrobku s diletantskou figurou kontrastuje a svatý v této podobě zjevně nepochází od Prokopa. Dodatečné úpravy svatojanské postavy by mohly být zajímavým dokladem protikatolických emocí, doprovázených ničením svatojanských soch ve 20. letech 20. století. Signatura Pracoval J Prokop / ze Semil na zadní straně náhrobního kamene by mohla ukazovat i na mladšího bratra Josefa, který byl také kameníkem, ten si však podle archivu sháněl zřejmě obživu jinde. Čerpáno z vlastivědné ročenky Z Českého ráje a Podkrkonoší č. 26 (2013) z muzejní knihovny / I. Ř.
▬▬▬ Přednáška
Jak zdravě hubnout? (Naučte se hubnout změnou jídelníčku a zdravým pohybem) Přednáší Mgr. Eva Stoklasová (Kučerová) Sobota 6. září 2014 17:00 – 18:30 v jídelně penzionu Albína Vysoké nad Jizerou
Z HISTORIE Požár města 1834
ležení okolo pazderny stojící o samotě, kterou požár „neuchvátil“. „Horko bylo tak veliké, že jsem ani na ulici vydržeti nemohl a roucho na mně smahnouti počalo. …Oheň (v lékárně), … uchvátil tlučený dusičnan draselný a prášek antimonový … Výsledek byl oheň bengálský se záhubným výbuchem, … Strašné prý bylo temné dunění zvonů, když roztavená zvonovina z výšky dolů kapati počala a to prý se stalo, když hodiny dobíjely jedenáct – ale již nedobily. Hrůzlivé podívání poskytovala hořící radnice,…a dřevěná…shořely veškeré staré listiny městské. Prvních čtrnáct dní … žili jsme z darů, …neslýchané neštěstí, jemuž na sto lét snad nikde nebylo se přihodilo rovného, vzbudilo také neobyčejný soucit v celém i vzdálenějším okolí. V čelo všech dobrodinců postaviti se sluší Liberec. … Žhavé milíře, jenž podvečer mnoho dní po požáru ještě na spáleništích příšerně svítily, činily obzvláště děsivý pohled, když do nich vítr dul.“ Požár prý vznikl v malém „osamotnělém“ baráku na severozápadním konci města při spravování houslí starým učitelem, kdy ohřívané lepidlo chytlo, rozstříklo se, záhy bylo vše v plamenech a oheň se šířil, neboť bylo všechno vyprahlé vedrem. Lidé byli v polích na žních. V 11 hodin v noci byla největší část města zničena (přes 140 domů a přes 60 stodol). Shořelo mnoho památných věcí. Nebyly peníze ani materiál na znovuvybudování staveb. Bylo upotřebeno kamene a nepálených cihel. Mnoho domů nebylo postaveno vůbec. Je to vidět na mezerách v číslování. Domy byly často stavěné se společnými stěnami. A na náměstí musely být jednopatrové. Čerpáno z Pamětí svého života Josefa Kramáře – I. Ř.
29. července si připomínáme 180. výročí vyhoření Vysokého nad Jizerou. Domy byly tehdy z větší části dřevěné nebo kryté šindelem. Z Jičína bylo vidět při stmívání ohnivou zář po celé šířce podlouhlého Tábora. „…, (na druhý den) spatřil jsem komíny, vyčnívající ze sutin, z nichž se ▀ dým tu a tam ještě valil, kostel bez střechy 100 let od vypuknutí I. světové války a báně věžové a žádný neporušený dům.“ Před městem veliké množství lidí se zbyt- Vysocké střípky kem uchráněného majetku založilo polní Už v prvních měsících války se vytvořily 18 z českých dobrovolníků v Rusku vojenské
útvary (Česká družina), později ve Francii, Itálii i jinde celé prapory a pluky dobrovolníků ze zajateckých táborů. Nejvíc vysockých občanů bylo v ruských, méně v italských legiích. Jeden z nejmladších legionářů, Jan Schovánek, si přinesl z války zárodek zhoubné nemoci a po dlouhém strádání zemřel ve věku 42 let v r. 1939 v sanatoriu na Pleši. Jako italský legionář. ♯
Jindřich Ulman mezi vojáky (vlevo stojící) v r. 1914 – Bajna Luka (Bosna) (fotopohled z majetku M. Harčarikové) ♯ Arnošt Kučera ml., č. p. 34, svobodník ženijního pluku (foto zasláno z Lublaně). ♯ Prkýnko z bedýnky K. u. K. Militär – Conserven – fabrik Királyhida K II.
(Švejkovy příhody v Királyhidě – dnes Burgenland v Rakousku , dříve zřejmě Uhry) ♯ Známý malíř a ilustrátor Camil Václav Muttich (č. p. 127 – později Hořavkovo cukrářství) se přistěhoval do Vysokého v prvních týdnech války a zapojil se do kulturního a hlavně divadelního života města. 1915 – 16 byl ředitelem divadla, hercem, maskérem, malířem dekorací i spisovatelem her. Koncem r. 1916 přenesl svůj ateliér opět do Prahy, oblékl tu též uniformu c. k. vojáka. R. 1924 poměrně mlád umírá v nemocnici v Nymburce ♯ 11. února 1917 ročník 1899 u válečného odvodu v Jilemnici. 10. března všichni rukovali – byli „tauglich“.
Část odvedenců: M. Lukeš (padl), J. Nesvadba, J. Šilhán, J. 19
Petruška, K. Hajna, A. Junek (fotograf), J. Hásek (padl), O Vlk (z Hradska), F. Vodseďálek ♯ Uvítání Dr. Karla Kramáře rodáky v červenci 1917 po propuštění z vězení.
U Tomíčkova smrčí očekáván příjezd kočáru od Semil.
Město jakoby opuštěné – již 3 roky zuří válka – jen tetka zábojská (Anna Mařatková č. p. 23) sedí každodenně za svým krámkem s cukrovými salámky, mejdlíčkama… Největší zákazníci jsou ale vosy. ♯ V SOkA Semily v Archivu města Vysoké nad Jizerou se pod inv. č. 354 a signaturou VII/7 (Domobrana 1885-1917) v kartonu 49 nachází pro město Vysoké nad Jizerou z června 1917 „seznam vojínů a zeměbranců, kteří od počátku války z obce narukovali a odvedení byli.“ Uvádí jich 268, z toho bylo „v činné službě vojenské“ 208, „v zajetí“ 17, padlo nebo zemřelo 11, bylo nezvěstných 6, „doma co invalida“ 1 a osvobozeno 25. Novější údaje jsem v tuto chvíli nenalezl. Zajíčkova kronika uvádí, že na vysockém pomníku se jmenovitě uvádí padesát pad-
lých a nezvěstných dohromady a sám Josef Zajíček 30. 7. 1936 doplňuje ještě jednapadesátého neuvedeného Václava Lukáše. (K tomu dodávám, že jeho uvedení odmítla údajně jeho choť, tedy má prababička Antonie, v naději na jeho návrat, ale nachází se na pomníku v Krči u Protivína.) Pěkná je poznámka Zajíčkova, že by byla „záslužná statistika těchto zemřelých a to dle věku, stavu, zaměstnání, způsobu úmrtí aj. Zatím jsou obtíže se shledáváním dat. 30. VII. 1936 Josef Zajíček v. r.“ Od června 1917 do konce války vyšplhal počet mrtvých a nezvěstných tedy ze 17 na 51 jen ve Vysokém nad Jizerou, když navíc nepočítám mnohem později připojené okolní vesnice, kde jsou též nejasnosti, zda pomníky zmiňují všechny osoby padlé a nezvěstné! MLJ
Lístek na frontu se sbírky F. Vodseďálka
Mírové zvonění? Uplynulo již téměř šest desetiletí ode dne, kdy jsem slyšela svého prastrýčka Františka Hnyka ze Tříče vyprávět příběh z první světové války, který měl zásadní význam pro moje bytí. Prastrýček sloužil jako rakouský voják u jezdectva. Po bitvě u Zborova projížděl se svým tříčským sousedem a kamarádem Nesvadbou bojištěm, když ho pan Nesvadba upozornil, že na mezi ležící, těžce raněný pěšák se podobá strýčkovu bratru Josefovi. Byl to opravdu on. Sanitní vůz, který tudy předtím projel, ho nechal bez pomoci jako beznadějný případ. Strýček se sousedem Nesvadbou jej odvezli na ošetřovnu a Josef – můj děde20
ček – se ze svého zranění zotavil. Nevím, kolika bitev před Zborovem a po Zborovu se Josef Hnyk účastnil, vím pouze, že konce války se dočkal jako ruský zajatec, pracující v dolech v Taškentu. Odtamtud se vrátil do Vysokého n. J. počátkem r. 1919. Doma se šťastně shledal se svou ženou, s níž se musel rozloučit 26. července 1914., právě dva měsíce po jejich květnové svatbě. Po válce se jim narodily tři děti. Moje maminka byla z nich nejstarší. Dědeček zemřel v r. 1935 na následky žaludečních vředů, které si dovezl z válečné fronty a zajetí. Kdyby ho byli bratr František s kamarádem Nesvadbou u Zborova nezachránili, nemohla bych dnes psát tyto řádky. Podívá - li se kdokoliv z našich současníků do minulosti své rodiny, s největší pravděpodobností zjistí, že i té se dotkla první světová válka; ne - li přímo, tak někoho z příbuzenstva. Množství jmen na pomnících padlých v Roprachticích, Sklenařicích, Staré Vsi, Tříči i Helkovicích a Vysokém nad Jiz. o tom také svědčí. Když jsem byla dítě školou povinné, konalo se na Zákostelí u pomníku padlých každoročně 28. října pietní shromáždění s proslovy a hudbou. Později se tento obyčej nějak vytratil. Nebylo by dobré obnovit tradici, připomenout si minulost, která nás ovlivňuje, ať chceme nebo nechceme, tak jako my svým konáním ovlivňujeme budoucnost? Nebo založit tradici novou? Tak to udělali v obcích na Benešovsku, kde se lidé scházejí 28. října u pomníků padlých na chvíli za zvuku místních zvonů. Říkají tomu „mírové zvonění“. Stanice ČRo 6 vysílala n toto téma 1. 7. 2014 po 22. hodině celý pořad. V Praze 2. 7. 2014 Anna Vávrová
Z městské kroniky Červenec 1936 Začátkem července mírně chladno a zamračeno Z neznámých důvodů se letos nekonal tradiční lampionový průvod 5. 7., který21 21
byl manifestací Husovy myšlenky (vždy se sešlo několik stovek lidí z okolí), ale slavnostní divadelní představení v divadle Krakonoš Langrova Jízdní hlídka, které bylo málo navštíveno 6. krásně, koncert hudebního sboru, večer se divadelní představení pro ubohou návštěvu nehrálo a peníze se vracely 7. výroční trh za slunného počasí, obchody jsou velmi slabé 8. malíř Josef Špika provádí malbu zasedací síně a chodby. Námět podal umělec Alois Hásek 10. podle usnesení městské rady upsáno na půjčku Národní obrany 20 000 Kč ze jmění nadací a fondů 12. mírný déšť, vysocké sdružení studentstva uspořádalo v městských sadech pietní slavnost u památníčku, který postavili na památku pobytu básníka Antonína Sovy ve Vysokém o prázdninách 1920 – malá účast. Slavnost zahájil předseda sdružení Bř. Babec, následoval proslov spisovatele Zdeňka Róna, z díla básníka recitovali Karel Palouš, člen Národ. divadla moravsko – slezského, a Růžena Pluhařová. Zakončení státní hymnou, kterou zazpívala Vlastimila. Památník studenti postavili ze svých prostředků a došlých darů. 13. – 16. přeháňky, chladno 15. ulice vedle sokolovny pojmenovaná Tyršovou 17. slunečno, teplo, 19. zamračeno, odpoledne prudký déšť a ochlazení, 20. krásně – oživení na plovárně 22. teplo, do Rokycan odchází lékárník Ph. Mr. Karel Bufka z č. 123, přistěhovalý r. 1930, ochotník, sokol, účinkující, tenorista 24. slunečno, živo u plovárny, ochotnický spolek připravuje 150. výročí hraní divadla 25. prapory, hudební akademie, výstava na malém sále divadla podávající přehled umělecké, vlastenecké a kulturní práce ochotníků, slavnostní valnou hromadu v sále zahájil předseda Jaroslav Janda za
účasti zástupců okolních divadelních spolků, úřadů, zastupitelstva, promluvili spisovatel dr. Fr. Herman a starosta J. E. Nečásek, Dr. Kramář poslal písemný pozdrav, 12 členů spolku obdrželo stříbrné odznaky ÚMDOČ a spolek diplom, ukončení státní
hymnou, účastníci se odebrali s hudbou k pomníku padlých a na hřbitov, kde byla uctěna památka zemřelých členů jednoty, zapěl mužský sbor a zahrála hudba Zasviť mi ty, slunko zlaté, odpoledne průvod městem, v městských sadech po vztyčení státní vlajky koncert, odpolední slavnost byla slabě navštívena, večerní divadelní představení Našich furiantů bylo vyprodáno, profesor a akad. malíř Jaroslav Skrbek píše o této události v různých časopisech, spolek Krakonoš vydal „Památník“ 27. „Úroda hub jest méně průměrná, jinak nacházejí se houby hodně červivé a k nepotřebě.“ 28., 29. teplo, přeháňky, 30. chladno 29. 80. výročí úmrtí K. Havlíčka Borovského – předváděn film o něm v bio – před promítáním proslov z péra učitele Josefa Knoba učinila Marie Chvalinová. Návštěva byla podprůměrná. 31. olympijskou pochodeň směřující k hranicím Německa na Poříčí přejal mistr v jízdě na lyžích náš Antonín Bartoň. I. Ř.
Náměstí Bylo to krásné náměstí. Žádný kopec ani jen rozšířená ulice nebo nezastavěný plácek, pěkně do obdélníku, kolem dokola ohraničené poschoďovými domy a jeden dokonce s podloubím, stará hospoda Kol22
dovských, škola a radnice. Po delších stranách v řadě vysázené nízkokmenné okrasné lípy s kulovitou korunou a pod každou lavička. Auta ještě jezdila jen málo, a tak tam bylo hezké a klidné posezení. Nechyběl ani mariánský sloup a vedle, jako třešnička na dortu, stál altánek. Bez něj by to snad ani nebylo to správné vysocké náměstí. Půlila ho hlavní ulice a v každém rohu ústily jako paprsky silnice nebo cesty. Říká se, že náměstí má být srdcem města a tady to tak opravdu bylo. Bylo to místo slavnostních a významných událostí, a že se jich za mého dětství a mládí něco konalo i s průvody. A každý, ať se řadil u vodárny, u Sokolovny nebo u ,,Krakonoše“ a končil v parku nebo kdekoli jinde, šel přes náměstí. Pořádaly se tam trhy, výroční jarmarky i pout'. A ta byla nějak slavná! Plno atrakcí, stánků i lidí, že nebylo k hnutí. Lyžařské závody tam měly start i cíl, i ceny se tam rozdávaly. A konaly se tam promenádní koncerty. Když zemřel vysocký občan, pohřební průvod obešel tu větší půlku náměstí. To bylo poslední rozloučení občana s městem. Nebo naopak města s občanem? Byla tam i obecní váha, vkusně i nenápadně ukrytá za altánkem. Vážily se tam naložené povozy a potom vyložené. Nikdo nemohl být ošizen na váze. Po válce to poklidné náměstí nemohlo čelit rozvoji motorizace. A altánek začal mezi auty a autobusy ztrácet své dominantní postavení. Ale přesto tam patří. Potom přišla další rána. ,,Škatulový sloh.“ Řešila se jím sice bytová otázka, ale ve staré zástavbě působil poněkud nepatřičně. Staré domy se místo údržby bouraly a na jejich místě se stavěly šedivé krabice. To postihlo i vysocké náměstí. Dnes je, dalo by se říct, z nejhoršího venku, ale ta poklidná atmosféra minulých časů se tam už nikdy nevrátí. Anna Čeřovská
ROZHOVORY Stanový a František „Pecák“ Vodseďálek
Popovídat si s pamětníkem při kávě je rozhodně záležitost zajímavá, poučná a příjemná. Pan František se rozpovídal o svých vlastních zážitcích i příhodách, které znal z vyprávění: Mohl byste se ohlédnout za svým životem? Jsem ročník 1927. Vodseďálkové původně pocházeli z Vysokého – Kopčoví. Děda měl ve Vysokém tři sestřenice (byly to sestry). Pradědeček byl švec. Byl kolem 13 let na vojně a prababička na něj čekala. První rok jsem chodil do školy ve Vyso-
kém. Ve Stanovém mě učil učitel Kotyk (ve válce působil ve Valteřicích). Nová škola tady byla otevřena kolem roku 1880. 24
Tři roky jsem navštěvoval měšťanku ve Vysokém. Rok hospodářskou školu, kterou ale zabrali Němci včetně hospodářství. Druhý den po zabrání jim zabil blesk na pastvě čtyři kusy dobytka. Další rok jsem jezdil do Jilemnice. Pak jsem se přihlásil u Slavíků v hospodářství. Dostal se do Bozkova, odkud jsem na konci války utekl. Čtrnáct dní po válce jsem odešel na vojnu jako dobrovolník. Nudili jsme se s kamarádem v kině, odešli a přihlásili se k vojákům z vily, kteří odváděli 1200 válečných zajatců do Tanvaldu. Poprvé jsme drželi flintu v ruce a vedli vojáky co prošli válečnou vřavou. Ve vile jak známo byla partajnická škola NSDAP pro celé Sudety. V Horní Rokytnici (Modrá hvězda) jsme sloužili s vojáky z 1. republiky. Měl jsem tu „čest“ hlídat Schattiho – velitele Hitlerjugend ve Františkově, byli to ti, co přišli do Vysokého. Schatti měl rodinu a bokem ženskou – psal jí dopis. Tak přišli na to, že se skrývá ve mlýně u Mimoně. Jelo se pro něj, střílelo se tam a přivezli ho do Rokytnice. Jeden z Vysokého ho zmlátil, že chtěl vypálit Vysoké. Schattiho pak odvezli. Němec, který měl být odsunutý, vypálil barák i se včelami a oběsil se. Vyváděli jsme dobytek. Po dvouleté službě jsem měl ve dvaceti odslouženo. Dělal jsem na silnici k Navarovu, pak 4 roky v Jesenném v brusírně. Všechno bylo tehdy na poukazy. Chodil jsem za holkou na Šachovec, na tancovačky po celém okolí. Všude mě znali, u muziky v Jestřabí, Buřanech, Stromkovicích, Držkově, rozpětí bylo velké. Chodilo se pěšky. Domů jsem se vracel ráno a dostával huby od mámy. Musel jsem hned jít dělat na pole. Ve Mlejnkách na čajích jsem často prodával vstupenky. Za pět let civilu mě zavolala vojenská správa sloužit. Podepsal jsem papír na dva roky vojny. Vybral jsem si posádku v Turnově. Tam jsem se oženil. Odjeli jsme do Brd (tam co měl být radar), na jaře to byla Libava, Mimoň, Ralsko. Na podzim jsem se vrátil domů. Šel jsem
ce. Také to VB byl rodný dům Oty Žanty, letce, sestřeleného za 2. svět. války. Přes Polsko se dostal do Francie, přeletěl do Jugoslávie. Byl internovaný, propuštěný. Potom Palestina a přes Egypt a Gibraltar do Anglie. Byl tady dřevěný most, který je už zbouraný. Rokle, čedičový lom, kde se netěžilo. Jenom na silnici k Navarovu se odtud použil kámen. Lékárník Kramář, poslanec říšského sněmu ve Vídni, prosadil kolem roku 1860 stavbu silnice z Příchovic přes Vysoké do Jilemnice. Vysočáci, kteří chodili každou neděli ke Slavíkům do hospody, si sami 1862 postavili silnici od Ručiček k Peci. Od Pece vedla trhovice k Jesennému. U bývalé školy stojí VB krásný pomník nejsvětější trojice. Které zajímavé postavy byste připomněl? Pamatuju jak na louce u Pece křičel starý Zeman, děda Pepíka. Paní Zemanová zase sebrala a uvařila holubí vejce, z kterých si chtěl Oto Hojsák odchovat holoubata. „Nezlobte se, zítra vám zas snesou jiný“. Ve Vysokém u Štekrů žil slavný Stanovák Skrbek zmiňovaný ve Větrníku v Pamětech ze Dvorku. Kšeftoval s obilím až v Budapešti i ve Vídni a byl starší než jeho tchán. Maštal u Strnádků bývala kancelář starosty, alkoholika Jáchyma Holého. Letec Žanta měl dvě sestry. Jedna si vzala agronoma. Ten se nechal ve 20. letech zlákat reklamou zvoucí k hospodaření v Rusku. Psal odtud, měli se dobře až do
do civilu. V Hrádku nad Nisou jsem 4 roky vyráběl operační rukavice. Vrátil jsem se k rodině k Peci – pomoct obhospodařovat pole. Na roční brigádu jsem šel do jesennské vápenky a zůstal tam 13 let. Pak jsme si ve Stanovém koupili vlastní dům. Za Rakouska Koldovský, vrchní inspektor pošt Království českého v Praze, vlastnil dům, pak jsem ho koupil od jeho syna Floriána. Roku 1969 jsem přistoupil do družstva, nejdřív to bylo JZD Stanový a pak Zlatá Olešnice. Až do důchodu jsem tam dělal ve skladu. Vychoval jsem tři děti – nevlastní syn žije v Kořenově a moje dcera strávila 17 let ve Švýcarsku, kde se jim vedlo dobře, teď je v Liberci, syn je v Olešnici autobusák. Synovi jsem předal dům i pozemek a žiju ve Vysokém v domě pro seniory. A teď bychom se mohli podívat do Stanového? Dnes je Stanový vylidněná vesnice. Podle volební listiny z roku 1936 bylo 300, teď sotva 30 stálých obyvatel. Většina je lufťáků. Dřív měl každý u baráku pole. Zemědělství byla hlavní činnost, žilo se z toho. Začal jsem zpracovávat popis všech, i už neexistujících domů. Kdy byly postavené, kdo je stavěl, jak se tam říkalo, příslotky, kdo tam žil. Bývaly zde 2 obchody, krám u Prušků a v hospodě u Richtrů (na půdě), 3 krejčí. Např. „Novomódní krejčovství i pro dámské pláště a kostýmy Václav Hojsák“. „V kasárnách“ byli asi kdysi ubytovaní vojáci, hodně Maďaři, za to, že po zrušení roboty nechtěli Stanovští platit daně. Tento obytný dům měl asi 6 místností. Opravna rádií Prušek i potraviny, ty byly pak pod Jednotou. Hospody u Zemanů, u Pece u Slavíků, blízko u Olešnice panská hospoda. Vedle v baráku u Zemanů hospodu zavřeli, postavili si novou. Zajímavý byl baráček č. 5 vedle hasičárny. Měl jednu místnost. Narodil se zde Matouš Štěpánek, skutečná osoba, předobraz Staškova šev25
U nás chtěl někoho schovat Fr. Čivrný (jezdil u svého bratra autobusem). Pořád bylo třeba někomu poskytnout úkryt, i zahraničním uprchlíkům. Otec však nikoho nevzal. Pětiletý brácha (Jaromír) byl tak užvaněný, že by bylo velké riziko prozrazení. Poslední úkryt Ulmana byl u Marousků v Olešnici, kde ho našli. Byl tady německý starosta. Marouskovi skončili „jenom“ v koncentráku, protože byli v Sudetech, ale vrátili se. Ostatní byli popraveni v protektorátu. Na soud se museli povinně dostavit starostové obcí. Po válce byl Josef Zeman první předseda ONV v Jilemnici a později poslanec za národně socialistickou stranu v Praze. Po Únoru byl zavřený. Pak odešel do zahraničí, v Americe měl zahradnictví. A dva životní koníčky knihovna a divadlo? Odmalička jsem měl zájem o historii. (O tom svědčí i album pohlednic z 1. světové války.) Knihovna bývala ve škole, kde bydleli Hojsákovi. Starala se o ni paní Nygrínová, zamykali ji tam a musela skákat z okna. Za 1. republiky ve Stanovým fungovala obecní knihovna a čtenářská beseda. Bylo by škoda přerušit tradici, tak jsem to kolem 80. roku vzal. Problémy byly nejen se skákáním oknem, ale i s vyměňováním žárovky. Nakonec jsme se přestěhovali s knihovnou ke Staškovi. Také jsme pořádali čtení nad kronikou. Stanovské kroniky jsou dvě. Kroniku založil za Rakouska starší Florián Koldovský, pokračoval Jan Zeman, pak Václav Zeman popravený za války, obě byly gestapem zabavené při zatčení Zemanových, ve válce se ztratily, pak se vrátily do Stanového. Divadlo se hrálo ve Stanovym a pak ve Lhotce. Dělal ho
doby založení kolchozů. Nastala bída, vrátil se, ale jeho žena s dítětem zemřela hlady. Dopisy s adresou v azbuce jsem našel na půdě. Hodně starých věcí a pohledů shořelo u Řeháka. Otec Karla Kramáře, stavitel Petr, pocházel ze Stanového – Vysočáci by neměli Kramáře. Panský dvůr, největší hospodářství s 30 ha, koupili Kramářovi, původně ze Tříče, kde prodali 3 baráky. Prokop, bratr Petra, hospodařil na 120 korcích. Prokopova dcera si vzala Jana Zemana, bratra Antala Staška. Jan chodil s dlouhou fajfkou. Jeho dcera si vzala ředitele Orionky. Ze Stanového pocházel i malíř Oldřich Vodseďálek František Žanta neplnil dodávky. Tvrdil, že v base je dobře. „Ale pane komunista, když vono to není snadný. A co na mě chcete, vždyť já mám tak starý pole, na něm nic neroste.“ Uhlí nanosil za kamna. Byl kolář – na ponku shrnul hoblovačky, nasypal mouku a válel těsto na knedlíky. Za kamnama měl kozlata. „Co to je za člověka – on má v chlévě i hodiny.“ „To jste nebyla ve chlévě, ale ve světnici.“ K vesnici patřili i žebráci. Postaviček a postav by bylo mnoho. Můžete vzpomenout zvláštní soud 1944? Zemanovi u Pece byli vzdálení příbuzní od Staška. Schovávali Ulmana, styčného důstojníka (viz Dvorek). Pepík Zeman od Pece dělal přemety na lyžích a skákal na lyžích. Gestapo si přišlo pro něj a jeho tátu. Vedli je v zimě pěšky do Vysokého na náměstí. Dva gestapáci a oni mezi nimi. Pepík do jednoho u Hnyků strčil, utek a ztratil se v uličce. Večer byl ve Stanovym a ujel do Jesennýho na vypůjčených lyžích. Schovával se. Na Berounsku chytli buňku. V zápisníku se objevil listonoš Mařatka z Vysokýho. Otec (v Buchenwaldu) a matka (na Pankráci) byli popravený. 26
učitel Drážný, režisérka byla Dörinková, sestra Laurinové ze Šachovce. Stanovské divadlo, to byly spíš večírky s divadlem, scénkami a zpěvy. Dělaly se parodie – co se stalo za rok ve vsi. Ve Vysokém vedl učitel Ďoubalík pěvecký sbor a brácha mě tam dostal na zkoušku ze zpěvu. Zkoušeli Zelenou louku, kde se odehrával tanec myslivců a jeden byl brácha. Byl tady taky spolužák Pepík Hejral. Vyvolával jsem jako cirkusák. Od roku 1969 jsem v Krakonoši. Ale poslední co jsem dělal, byl sv. Petr v Ukřižování. Jak vidíte budoucnost malých vesnic? Pokud se něco nezmění, bude tady jenom rekreace. Když není práce, nejsou lidi. Děkuji Františku Vodseďálkovi za vzpomínání, vstřícnost a ochotu a Věře Babákové za všestrannou spoluúčast. Ivana Řehořová Kuplety ze Stanového Když se stavěla silnice k Olešnici (1910) : Kulhava jde od kříže(Bílkova) nese otruby, v kapse má cikorii, fajfku u huby. Stará mu naproti běží, Petře jsou tam inžinýři, u nás pod domem v sadě, něco vymíří. Dufek jede s korčákem, listiny veze, do každýho baráku i statku vleze. Nedá mu to ani spáti, máte se tu podepsati, na stanovskou silnici svolení dáti. (složil Petr Žanta a Bohuslav Matoušek) Silnice ke Lhotce (1946-48) : V údolí je vesnice, staví se tam silnice. Je tam farma slepičí, řádějí tam lupiči. Loupili už dlouhý čas, často byli ,,pod obraz”, potom řekli si už dost a postavili most. Jede auto z kopečka vrzají mu kolečka, na překážku narazí, v příkopě se zarazí. Lupiči hned zasáhli, z příkopu ho vytáhli, za odměnu dostali dvě flašky kořaly. Jeden občan z Haratic, ten se napil trochu víc. Dopadlo to uboze, ten se vyspal ve voze.
(složil pan učitel Drážný) Vyloveno z paměti Františka Vodseďálka dne 23. 5. 2014. Další kuplety ve velkém množství sebrané a uchované panem Josefem Žantou mají souborné názvy jako Stanovská beseda nebo čtverylka, Hlasy a šlehy ze Stanova, z masopustu apod.
DŘÍVE A NYNÍ Když procházím svou rodnou vesnicí, je mně docela smutno. Dříve byla Tříč trvale obydlena. V oknech kvetly muškáty, před okny zahrádky, poblíž políčka na zeleninu a brambory. Na jaře se louky uhrabovaly, kamínky se spravovaly cesty po zimě. V sadech dozrávalo ovoce až do podzimu. Mezi domy vedly cestičky, které se respektovaly z generace na generaci. Zkracovaly cestu k sousedům na pobyt, do školy, do práce, k vlaku, na pole i do háje. Téměř u každého stavení rostl ořech, kaštan nebo lípa. Sloužily nejen k užitku, ale i k odpočinku. Na jaře rozkvetly na loukách sněženky, bledule, a narcisy. Pak se louky zbarvily do žluta pampeliškami (u nás mlíčím). Během roku měnily barvu podle toho, jak rozkvétaly různé druhy rostlin. Nyní je řada stavení určena k rekreaci. Někteří, i stálí obyvatelé přestali respektovat, co dříve bývalo. Chůze po cestičkách se zakazuje právem vlastnictví. Někdy jsou dokonce používané závory. Připomíná mi to situaci v době Sudet. O pole a louky se mnozí nestarají, zarůstají náletem, vytlačují místní flóru, ovocné stromy usychají. Na takovou přírodu je smutný pohled. Někdo si dokonce stavení osází křovinatým porostem a smrky. Je to neetický a necitlivý zásah do rázu naší krajiny. Vlastník asi neví, že je ze zákona povinen se o nemovitost řádně starat. Nápravu může udělat jedině MěÚ. A měl by hodně práce! text a foto Hana Kalousová 27
Krásná lomenice domu prodaného i s nepořádkem
Udržovaná bývalá kovárna
Nástrahy na auta a nová značka
☺
Udržovaná chaloupka paní Lukšové
☺
Opuštěná pilníkárna pana Doška
☻
Josefe, Josefe. Už na tebe na obecním pozemku skoro není ani vidět
Zřícená chráněná zemědělská usedlost původně Čermákových
☻
SPORT Velký sál v sokolovně
V roce 2013 se podařilo pro TJ Vysoké nad Jizerou získat finanční prostředky z Evropské unie, a to prostřednictvím iniciativy LEADER, která je součástí Programu rozvoje venkova financovaného Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova. Vše od podání žádosti o dotaci až po podání žádosti o proplacení administruje kancelář MAS „PŘIĎTE POBEJT“ se sídlem v Jilemnici. Během května a června tohoto roku pak došlo k realizaci výměny podlahy a obložení na velkém sále. Nový sportovní povrch včetně obložení byl položen na dřevěný rošt s OSB deskami. Aby bylo zameze28
no vznikání vlhkosti, která byla v určité části příčinou špatného stavu původní podlahy, tak došlo k výměně vodovodního přívodu vedoucího v kanálu pod podlahou a odizolování SV nároží velkého sálu. Dále byly odstraněny kalilofery, které sloužily k rychlejšímu vytápění sálu ještě v době, kdy nebyla postavena přístavba sokolovny. Došlo také ke sjednocení větracích okýnek v luxferových oknech. Celkové náklady na projekt včetně víceprací (zejména rošty a OSB desky) se pak vyšplhaly na zhruba 1.450.000 Kč včetně DPH, v čemž jsou zahrnuty také náklady na vlastní zaměstnance, kteří prováděli některé práce (izolace, přívod vody, zednické práce, bílení a úklid), z důvodu zlevnění celé akce. Z uznatelných nákladů na akci bude poskytnuto po podání žádosti o proplacení téměř 360 000 Kč. Vlastní podíl k dotačním prostředkům budeme hradit prostřednictvím střednědobého úvěru se splatností do konce roku 2020. Jak se dílo povedlo, nechť ocení samotní sportovci od září. Za TJ Vysoké nad Jizerou Ing. Jaroslav Nechanický − předseda − foto na zadní straně obálky ●●
Fotbal Okresní soutěž mladší žáci V prvním roce ve starší kategorii mladších žáků, který jsme absolvovali s někdy až o 2 i 3 roky mladšími chlapci, jsme obsadili poslední místo s 1 bodem a 6 vstřelenými brankami. Věříme však nadále ve zlepšení v dalším ročníku. Na půlce hřiště hraje 7 hráčů a gólman. Na střídačce máme maximálně 2 děti. Jaroslav Metelka ●●
Moderní gymnastika V sobotu 31. května jsme se zúčastnili Mistrovství České republiky družstev v základním programu moderní gymnastiky v Hodoníně. Z Východočeské oblasti se nominovala i naše děvčata ve dvou druž29
stvech, o kterých jsem vás informovala již v minulém čísle. Musím ještě dodat, že na poslední chvíli nám povolili vytvořit ještě třetí družstvo z děvčat, která se umístila na třetích místech ve svých kategoriích. Do Hodonína s námi tedy odjela ještě tři naše děvčata – Michaela Slámová, Karolína Šimůnková a Anna Patočková. V Hodoníně se závodu zúčastnilo 25 oddílů, které vytvořily 25 družstev. Závodilo zde 98 gymnastek z celé republiky. V jednotlivcích závodilo v každé kategorii 25 dívek. Naše děvčata se umístila ve velké konkurenci na krásných místech. Ve II.
kategorii Anna Patočková na 20. místě a Andrea Šaldová na 21. místě. Ve III. kategorii Eliška Holá na 13. místě, Karolína Šimůnková na 17. místě a Beáta Strnádková na 18. místě. Ve IV. kategorii Klára Ševčíková na 14. místě, Zuzana Lišková na 22. místě a Michaela Slámová na 23. místě. Závod byl velmi zajímavý a skvěle organizovaný. Děkujeme a dodatečně gratulujeme všem našim gymnastkám, i když ve velké konkurenci nedosáhla na medaile. Mistryněmi ČR družstev se mezi všemi zúčastněnými týmy stalo družstvo Jižní Moravy. Třetí závod letošní východočeské ligy se konal 7. 6. v Hradci Králové pod názvem Hradecká Korunka. Naše vysocké gymnastky se opět umístily na krásných místech. Přivezli jsme si celkem 8 medailí. Děvčata, která se umístila na prvních místech, získala korunku do vlasů – hlavní symbol závodu. V kategorii 0. A 2008 a mladší 2. místo Tereza Petřinová, 3. místo Rozálie Majorová, 8. místo Bar-
bora Hanoutová. V kategorii I 2005-6 1. místo Nela Sadílková, 11. místo Kateřina Majorová, 23. místo Žaneta Valčišová. V kategorii II 2003 − 4 2. místo Anna Patočková, 3. místo Andrea Šaldová. V kategorii IV 2000 a starší 1. místo Klára Ševčíková, 2. místo Zuzana Lišková, 3. místo Michaela Slámová. O prázdninách se vybraná děvčata zúčastní týdenního soustředění s oddílem Praha Stodůlky od 17. 8. v naší nové sokolovně ve Vysokém nad Jizerou. Lenka Šaldová ●● Mistrovství ČR v deblech Ve Sklenařicích se uskutečnil již 45. ročník „Sklenařických deblů 2014“ ve volejbale dvojic. V rámci tohoto nejznámějšího turnaje deblů v ČR se v sobotu uskutečnilo MČR veteránů nad 40 let. Turnaje se zúčastnilo 7 dvojic a zde zvítězili Jiří Čermák z Vysokého n. J. s Miroslavem Železným z Prahy. V turnaji I. a II. třídy mužů hrálo 19 dvojic a zvítězili Zdeněk Haník z Ostravy s Janem Muroněm z Brna. V neděli se uskutečnilo otevřené MČR mixů za účasti 17 dvojic. Zvítězili Miroslav a Gabriela Železní z Prahy. Z domácích hráčů vedle J. Čermáka se nejvíce dařilo Aleši Vitvarovi, který si dvakrát zahrál finále. V sobotním turnaji mužů tak obsadil druhé místo společně s Davidem Křížem a v nedělním turnaji
mixů se sestrou Zuzanou dosáhli na stříbro z MČR. Turnaji přálo počasí po oba dny a na čtyřech hřištích bylo celkem sehráno 135 utkání. Za pořadatele Zdeněk Seidl ●● ŠACHTY – ŠTĚPÁNKA V neděli 20. července 2014 se uskutečnil již 29. ročník ČESKÉHO POHÁRU V BĚZÍCH DO VRCHU do něhož je náš závod zařazen. Letos snad vlivem horkého počasí, byla účast poněkud slabší, ale přesto se na start postavilo 61 závodníků. Nejstarším závodníkem, který v cíli obdržel největší aplaus, byl tradiční účastník našeho závodu pan František Bém z AC Liberec, který má ve své rodném listě ročník narození 1927.
Kategorie juniorů: 1. ŠEVČÍK
Z vyhlášení MČR veteránů
V závodě zvítězil Pechek Petr z Maratonstavu Úpice, před Radimem Berkou z Kozákova a třetím Janem Kopeckým z SKP Pardubice. Velmi kvalitního výsledku dosáhl náš závodník Štěpán ŠEVČÍK, který s převa30
hou zvítězil v kategorii juniorů a v absolutním pořadí obsadil 5. místo. V kategorii žen zvítězila Táňa Metelková z TJ Sokol Hradec Králové. I přes velké horko všichni závodníci závod dokončili. Za pořádající Ski klub Vysoké nad Jizerou. Zdeněk Seidl
SPOLEČENSKÁ KRONIKA Svatby Dne 7. 6. 2014 byli v městském parku oddáni Zdenka Nosková ze Sklenařic a Aleš Kučera z Roprachtic. Dne 14. 6. 2014 se vzali u Koziny v Roprachticích Pavla Peterová z Jablonce nad Nisou a Vlastimil Nesvadba z Roprachtic. Dne 28. 6. 2014 měli svatbu v městském parku Magdaléna Hejralová a Jan Pohanka z Vysokého nad Jizerou. Dne 1. 7. 2014 řekli své ano u Márinkova kříže Tereza Bučilová a Roman Dorňák z Trutnova. Dne 17. 7. 2014 uzavřeli manželství v Roprachticích na rozhledně U Borovice Romana Kratochvílová a Tomáš Gráb ze Železného Brodu Mnoho štěstí. Blahopřejeme! Vítání občánků
foto J. Kellnerová
31
Dne 25. 6. 2014 byly uvítány do života občanů města Vysokého Karolína Grosmanová a Stela Lukešová z Vysokého a Linda Nosková ze Sklenařic (uprostřed). Narození Dne 5. 6. 2014 se narodila Blance Kučerové z Vysokého nad Jizerou a Pavlu Novákovi z Malé Skály dcera Vilemína Nováková. Dne 16. 6. 2014 se narodil v Jičíně Michaele Čermákové ze Staré Vsi syn Kryštof Čermák. Dne 19. 6. 2014 se manželům Magdaleně a Adamovi Bartoňovým z Vysokého nad Jizerou narodil syn Benedikt Bartoň. Dne 3. 7. 2014 se narodila Michaele Kinské a Michalu Brožovi ze Tříče dcera Žaneta Brožová. Hodně štěstí a zdraví! Životní jubilea Vysoké nad Jizerou Petr Grosman 74 let Milada Kašťáková 86 let Václav Košatka 70 let Eva Lukášová 72 let Jan Blažek 74 let Miloslav Cerman 76 let Jana Fišerová 77 let Emilie Haasová 89 let Miloslava Kobrová 80 let Ivan Kozák 70 let Božena Nesvadbová 73 let Ivo Vodseďálek 83 let Horní Tříč Ivanka Metelková 70 let Božena Škodová 87 let Oldřich Slavík 76 let Sklenařice Petr Haba 71 let Olga Šimůnková 91 let Oldřich Vitvar 91 let Vladimír Grosman 72 let Anna Metelková 85 let Emilie Stochlová 93 let Stará Ves Věra Černá 81 let Hodně zdraví! Blahopřejeme.
foto muzeum
Prostor zcela zamořil, kdo sem před vernisáží odpadky odložil. Vítejte na MěÚ!
☻
Luxfery složené na hnojišti úrodnou zem zřejmě jistí.
☻ Žlutý hořec Milušky H. IŘ
Skalákův sýrovec žlutooranžový
☺
Zpravodaj MěÚ Vysoké nad Jizerou - Větrník XLVII-7-8/2014, redakce: Ivana Řehořová, náklad 450 ks, cena 12 Kč, příspěvky zasílejte do městské knihovny nejlépe přílohou na
[email protected], tel: 481 540 278, vytiskl H&H Servis 2014.
☺
