EATON
FIRMA.EATON V roce 1945 byla v dolnorakouském Eugenia/Schrems (okres Gmünd) otevřena pobočka německé společnosti Felten & Guilleaume (F&G). Pod vedením fyzika Gottfrieda Biegelmeiera byl v tomto podniku v roce 1968 vynalezen nyní světově používaný ochranný spínač pro chybný proud (FI-spínač). V roce 1998 převzala skupina Moeller firmu Felten & Guilleaume AG, Kolín/Rýnem, včetně rakouské pobočky ve Schremsu. V této produkci, známé v současnosti pod jménem „Moeller Gebäudeautomation“ a sídlící ve Schremsu se 1300 zaměstnanci, jsou každoročně vyrobeny miliony ochranných spínačů dle nejrůznějších národních a mezinárodních norem a firma tak patří k největším zaměstnavatelům v severní oblasti Waldviertel. V roce 2008 získává americká společnosti Eaton Corporation 100% podíl ve skupině Moeller. Moeller se tím stává jedním z nejúspěšnějších amerických průmyslových koncernů. Jako diverzifikovaný výrobce energetického řízení disponuje Eaton Corporation více než 100letou zkušeností s energeticky účinnými řešeními. Firma tak pomáhá svým zákazníkům účinně používat elektrickou, hydraulickou a mechanickou energii. V roce 2011 dosáhla Eaton Corporation obratu 16 miliard USD. Patří ke světové technologické špičce v oblasti elektrických systémů pro bezpečné zásobování proudem, jeho rozvod a regulaci. Paleta produktů nadto zahrnuje hydraulické komponenty, systémy a služby pro průmyslová a mobilní vybavení, hydraulické a pneumatické systémy a zásobovací palivové systémy pro komerční a vojenské letectví, jakož i osobní a nákladní pohonné systémy, které vykazují vysokou výkonnost, nízkou spotřebu paliva a optimální bezpečnost. Eaton zaměstnává zhruba 73.000 pracovníků a jeho výrobky putují do více než 150 zemí. V pobočce Schrems zhotovuje Eaton „Key Components“ pro kompletaci v evropských závodech Eaton. WALDVIERTEL. JIŽNÍ MORAVA Již v roce 1994 bylo rozhodnuto o zřízení pobočky v jihočeském Suchdole nad Lužnicí, a to hlavně z důvodů srovnatelně nízkých mzdových nákladů a geografické blízkosti s výrobním místem ve Schremsu. Výstavby pobočky se od počátku zúčastnil jak rakouský tak český jednatel.
1
Česká pobočka se specializuje na asemblaci, klíčové komponenty se dovážejí ze Schremsu a v Suchdole nad Lužnicí jsou sestavovány dohromady. V koncernu se komunikuje anglicky, někteří zaměstnanci ve Schremsu mluví také česky, komunikace s českými kolegy ovšem probíhá v němčině nebo angličtině. VZDĚLÁNÍ. EATON Helda Mayer pracuje v personálním oddělení společnosti již přes 20 let a vysvětluje, jak jsou pro firmu jako Eaton důležití dobří učni. Již po 40 let jsou v pobočce Schrems vzdělávání učni v následujících oborech: technik/technička – nástrojář/ka technik/technička - strojnictví produkční technik/technička technik/technička umělých hmot mechatronik/mechatronička technik/technička elektrické energie V současnosti se nachází v učebním poměru u firmy Eaton ve Schremsu 49 chlapců a 4 dívky. Ve schremské pobočce dokončilo své učňovské vzdělání dosud celkem 578 učňů (z toho 38 dívek), 303 z nich nadále pracuje ve firmě, přes 30 bývalých učňů přešlo na pozice firemního managementu. Společnost Eaton klade velký důraz na „kariéru s vyučením“, protože mnoho učňů posléze absolvuje mistrovské zkoušky, někteří potom studují vyšší technické učení nebo navštěvují dodatečné vzdělávací kurzy. Od převzetí firmy společností Eaton mají evropští zaměstanci také možnost zúčastnit se mezinárodních pracovních programů. Vzdělávání učňů ve Schremsu nabízí kromě základních kurzů také laboratorní cvičení, počítačové kurzy a kurzy orientované dle životní dráhy zúčastněných. Kromě toho mají všichni spolupracovníci možnost se zúčastnit bezplatných kurzů anglického jazyka, praktických jízd, exkurzí do jiných podniků, jakož i různých sportovních klání. Tři nejdůležitější předpoklady, které jsou u učňů vítány, jsou: -
dobré vzdělání
-
velká ochota se učit
-
vysoká schopnost pracovat v týmu
ŠKOLA. HOSPODÁŘSTVÍ Eaton měl mnoho let úzkou spolupráci s Obchodní akademií Gmünd, na základě chybějících kapacit ovšem nebyla následně v původním rozsahu možná. S okolními HAK (obchodní akademie), příp. HAS obchodními školami (obchodní školy) jsou realizovány projekty, v jejichž
2
rámci například jednotlivé třídy u firmy Eaton organizují ankety pro zaměstnance, jejichž výsledky potom zástupci firmy spolu se školou prezentují. Zaměstnanci firmyi Eaton také podporují žáky HAK/HAS Waidhofen/Thaya při jejich závěrečné práci. Školám v regionu jsou také pravidelně nabízeny
podnikové
exkurze
a
jednotlivým
žákům
a
žákyním
jsou
k dispozici
tzv.
Schnupperwochen (testovací týdny). Mimo to se účastní mainstreamových genderových akcí jako „Girl´s Day“, které mají nadchnout dívky pro technické učební obory. Firma Eaton se již mnoho let prezentuje na různých vysokých školách, zejména na Technické univerzitě ve Vídni, od roku 2011/12 se podílí na High Potential Programm této vídeňské univerzity (TUtheTOP“) a nabízí následovný workshop pro diplomované inženýry, jakož i exkurse v různých firmách. Ve spojitosti se zaměstnaneckou situací vypráví paní Mayer také o tom, že v současné době není žádný problém najít dostatek vhodných učňů – letos se o studium ucházelo 70 jedinců, mnoho uchazečů zde totiž získalo velice dobrý základ, říká paní Mayer. Firma Eaton je podle jejích slov mezi školami ve Waldviertel velice známá a může si tak vybírat z množství nejlepších kandidátů, kterým může nabídnout možnost mezinárodní kariéry. EDU. REGION – Co si přejete? Pro paní Mayer je velice důležité, aby se žáci a žákyně dozvěděli, jaké možnosti mají absolventi učebního oboru. Mladé lidi je třeba zejména zbavit předsudku, že učební obor představuje něco „méněcenného“ – a naopak že vyučení absolventi a absolventky jsou, co se týče sebevědomí, mnohem silnější než stejně staří studující, neboť díky pracovním zkušenostem jsou sociálně vyzrálejší, podotýká Helga Mayer. Manažerka HR by si dále přála, aby se obchodní stanoviště Schrems dále rozrůstalo a bylo tak schopno nabídnout mládeži v oblasti Waldviertel různorodé pracovní možnosti.
Partnerka rozhovoru: paní Helga Mayer, manažerka lidských zdrojů firmy Eaton únor 2012
3
Egston System Electronics Eggenburg GmbH
FIRMA. EGSTON Společnost Egston System Electronics Eggenburg GmbH se sídlem v Eggenburgu v okrese Horn vychází ze společnosti STT (Standard Telephon und Telegraphen AG), založené v roce 1960, která se specializovala na výrobu kabelových stromů, relé a výrobků pro telekomunikaci. Firma potom fungovala pod názvem ITT a od roku 1987 byla začleněna do skupiny Alcatel. V roce 1991 ji získal tehdejší vedoucí provozu Walter Wunderer v průběhu „Management-Buy-Out - výkupu managementu“ a založil společnost Egston System Electronics Eggenburg GmbH se 180 zaměstnanci. Harald Hofmann je od roku 1989 činný ve vedoucí pozici této firmy a výrazně se podílel také na internacionalizaci firmy. Společnost původně fungovala jako „prodloužený dílenský stůl“ a v roce 1990 byla přebudována na samostatný průmyslový podnik. Nově byly zřízeny chybějící oblasti jako distribuce, nákup, finance, elektronické zpracování dat a vývoj, aby bylo možné uskutečnit Management-Buy-Out. Zpočátku se 90% obratu odvíjelo s dřívějším mateřským koncernem Alcatel. Vědělo se ovšem, že za 5 let bude tento podíl činit pouhých 10%. Výsledkem toho byla nutnost vybudovat nové obchodní oblasti a výroby. Již tehdy patřil Egston k nejúspěšnějším producentům induktivních stavebních prvků a high-techkabelových systémů v Rakousku. V roce 1991 se firma odvážila vykročit z Eggenburgu do Česka, když v Jemnici (kraj Vysočina) založila dceřinou společnost a zahájila tam výrobu induktivních stavebních prvků. V roce 1994 byla také otevřena další výrobní pobočka ve Znojmě. V současné době je v centrále v Eggenburgu zaměstnáno 126 pracovníků, vyrábí se v Česku, Číně a Indii. Centrála s „know-how a kompetenčním centrum“ se nachází nadále v Eggenburgu a se svými 1200 zaměstnanci obhospodařuje roční obrat téměř 50 milionů EUR. Egston se člení na 5 různých obchodních oblastí: kabelové systémy, induktivní stavební prvky, síťové přístroje, automotivní komponenty (např. systémy pro hybridní motory) a outsourcIng. V rámci divize „Outsourcing“ nabízí Egston jiným firmám, které se potýkají s nákladovými problémy příp. kapacitními nedostatky, že převezme jejich výrobní zařízení, aby se mohly opět stát konkurenceschopnými.
4
WALDVIERTEL. KRAJ VYSOČINA Zásadními důvody pro usídlení firmy Egston v Česku byl na jedné straně příznivý poměr mezd a nákladů, na druhé straně teritoriální blízkost k centrále v Eggenburgu. Cesta byla ovšem na počátku velice trnitá. Po více než 6 měsíců se pátralo po partnerovi pro joint venture v oblasti výroby transformátorů. Vedení firmy za tím účelem navštívilo mnoho českých provozů, ty ovšem byly 5-10 krát větší než Egston a nebyly specializované pouze na jednu oblast. Kromě toho vykazovaly silně zvýšené personální obsazení, které by bylo nutné zprvu podstatně redukovat. Nadto se vyjevily problémy ohledně nejasných majetkových poměrů a případného nebezpečí možných skrytých ekologických zátěží na pozemku těchto podniků. Vzhledem k těmto obtížím při hledání českého partnera se Egston rozhodl najít prázdný objekt. Ten našel v roce 1991 v malém českém městě Jemnice (region kraj Vysočina), kde 1.6.1992 zahájil produkci s pouhými 7 spolupracovníky. V roce 1994 bylo otevřeno druhé výrobní místo ve Znojmě. Výstavbu českých dceřiných společností realizoval rakouský tým, čeští zaměstnanci byli částečně vyškoleni v Eggenburgu. Ovšem i tady se objevily nečekané překážky. Mnoho zaměstnanců obou českých výrobních míst bylo velmi často práce neschopných, a tak bylo poměrně obtížné odhadnout, jaké personální kapacity jsou v určitou dobu k dispozici. Egston proto začal provádět kontroly nemocných, zavedl systém odměn s prémiemi za přítomnost a pomocí těchto opatření redukoval stavy nemocných do dnešního dne ze 33% na 8%. Kromě toho byly zorganizovány autobusy, které zaměstnance přivážely na pracoviště, protože v oblasti v té době neexistovala dostačující síť veřejné dopravy. Momentálně pracuje v obou českých podnicích téměř 600 osob, Egston ve Znojmě založil „Business Park Znojmo“, kde pronajímá budovy a haly celkem 17 českým a mezinárodním firmám. VZDĚLÁNÍ. EGSTON Egston neposkytuje žádné učňovské vzdělání, ovšem jak v Dolním Rakousku, tak v Česku má mnoho zaměstnanců, kteří do firmy nastoupili ihned po dokončení školy (např. HTL, HAK). Podnik klade velký důraz na jazykové schopnosti, všichni čeští zaměstnanci proto navštěvují výuku němčiny, osoby pracující ve vedení navštěvují ještě kurzy angličtiny. Od budoucích uchazečů o práci si Ing. Hofmann slibuje následující: -
radost z nasazení & kreativitu
-
schopnost pracovat v týmu
-
celkové pochopení firemní problematiky
-
spolehlivost
Celkem 4-5 pracovníků z centrály v Eggenburgu pravidelně navštěvuje obě pobočky ve Znojmě a v Jemnici, čímž se výrazně podporuje výměna zkušeností mezi jednotlivými místy.
5
Rozdíly ohledně rozdílného kulturního prostředí se podle pana Ing. Hofmanna ukazují například v tom, že čeští inženýři byli před pádem železné opony zvyklí improvizovat a tuto cennou schopnost nekonvenčního řešení problémů si přinesli s sebou, z čehož se mohou učit a profitovat také rakouští inženýři. Nově příchozí pracovníci obdrží Training-on-the-job, mnoho českých spolupracovníků získává zkušenosti v know-how a kompetenčním centru v Eggenburgu, mnozí rakouští pracovníci navštěvují školení v českých pobočkách. Jak si ovšem Ing. Hofmann posteskl, mnoho dnešních mladých lidí se ovšem spoléhá na komunikaci přes počítač – tím je ale zanedbávána mezilidská komunikace, což dále vede ke zhoršování schopnosti řešit problémy a také sociálních kompetencí. ŠKOLA. HOSPODÁŘSTVÍ Egston nemá žádnou přímou spolupráci s nějakou školou, nabízí ovšem školám (zejména HTL v Hollabrunnu a Karlsteinu) exkurze do české pobočky ve Znojmě. Zhruba 20 žáků vyššího technického učení absolvuje každé léto svou praxi u Egston v Eggenburgu, někteří přicházejí každým rokem a hned po škole přímo nastupují do firmy. HTL sice zprostředkovává nezbytné základní vědomosti, ale podle Ing. Hofmanna nejsou praxe nijak dostačujcí. Absolventi a absolventky obchodní akademie pracují především v odděleních nákupu, financí a zákaznického servisu. V Česku získá zaměstnání u Egston mnoho absolventů technických gymnázií, protože zde neexistuje žádné kombinované teoreticko-praktické učňovské vzdělání. Při vstupních pohovorech u Egston jsou uchazečům kladeny hlavně všeobecné a odborné otázky, které by měly ukázat, jak dobré mají znalosti pro svém budoucí pole působnosti a do jaké míry vykazují schopnost řešení problémů. EDU.REGION – Co si přejete? Pro Ing. Hofmanna, který je rovněž prezidentem rakousko-české společnosti Wirtschaft (ÖTGW), stojí v popředí práce v přeshraničním prostoru zejména jazykové kompetence. V této souvislosti byla v Mitterretzbach otevřena v roce 2010 německo-česká mateřská školka, která má zaručit, aby děti v příhraničních regionech již odmalička vyrůstaly v dvoujazyčném prostředí a tím se také podporovalo srůstání obou zemí. Ing. Hofmann by si přál více projektů tohoto druhu, protože tím by se komunikace v obou jazycích stala samozřejmostí a mladí lidé by měli také v budoucnu dobré šance uplatnit se na pracovním trhu. Pro Ing. Hofmanna je také důležité, aby se více diskutovalo o učňovském vzdělání v obou zemích. V Česku není možné absolvovat žádné kombinované teoereticko-praktické učení, studenti zde navštěvují prostě učňovskou školu, aniž by pracovali v nějakém podniku. Rakouští učni profitují z duálního vzdělávacího systému, který ideálně spojuje teorii s praxí a mohl by dost možná
6
sloužit jako vzor pro přestavbu českého vzdělávacího systému. Závěrem Ing. Hofmann podotýká, že i v projektech jako EDU.REGION jde o to, aby „se něco stalo činem“ a nebyly jen předkládány nové a nové koncepty na papíře.
Partner rozhovoru: Ing. Harald Hofmann, jednatel Egston Ges.m.b.H. únor 2012
7
ELK Fertighaus AG
FIRMA. ELK Firma ELK Fertighaus AG se sídlem ve Schremsu ve Waldviertel staví již po více než 30 let montované domy a sruby, nedávno také zahájila stavbu pasivních domů. Rodinný podnik založil v roce 1959 Johann Weichselbaum jako podnik pro dovoz a vývoz výrobních strojů a zařízení a od té doby je rodinným vlastnictvím. Od roku 1980 se v továrně ve Schremsu vyrábějí „domy pro život“, jejichž roční obrat naposledy přesáhl 240 milionů EUR. Skupina ELK je předním výrobcem hotových domů na evropském trhu a disponuje dalšími výrobními místy v Rakousku (Schrems v Dolním Rakousku a Veitsch ve Štýrsku), Německu a Česku (Planá nad Lužnicí v Jižních Čechách). Nabyvatelé licence ELK se nacházejí ve více než 10 zemích EU, jakož i Rusku nebo Sýrii. V rakouských pobočkách pracuje v současnosti 640 zaměstnanců, kteří vyrábí 800 domů z hotových dílů ročně, v českých výrobních místech pracuje cELKem 270 osob. Domy ELK se vyvážejí do celého světa. Kromě střední Evropy, kde leží těžiště exportu se vyvážejí domy například i do Koreje. V poslední době zahájil ELK také výrobu takzvanných „hotových hotelů“ a účelových podnikových budov. ELK je členem rakouského partnerství „klima:aktiv“ a klade zvláštní důraz na zlepšení energetické účinnosti a podporu nových ekologických technologií. WALDVIERTEL. JIŽNÍ MORAVA Již v roce 1990 zahájila firma ELK výrobu domů z hotových dílů v Plané nad Lužnicí v Jihočeském kraji, později přibyla další dceřiná společnost pod rakouským vedením. Výrobní místo v Plané nad Lužnicí se specializuje na výrobu domů z prefabrikátů, to druhé se nachází ve stejném místě a produkuje okna a dveře pro domy firmy ELK. Umístění společností v Česku přináší již od počátku nejen platové výhody – pobočka v sousední zemi má pro firmu strategický význam. Společnost je v Česku již velice známá, a tak mohou Češi nyní kupovat domy, které byly vyrobeny v jejich vlasti a přispívat tak k růstu českého
8
hospodářství. Prodejní čísla se vyvíjejí velmi pozitivně a růst obratu se přenesl také na sousední Slovensko, kde se značka ELK mezitím také velice dobře uvedla na trh. VZDĚLÁNÍ. ELK Ve firemní centrále ve Schremsu je nyní zaměstnáno 220 technicko-hospodářských pracovníků a 420 pracovníků a pracovnic v dělnických pozicích. Vzdělání je zde poskytováno 22 učňům v následujících učebních oborech:
-
kancelářský obchodník/obchodnice
-
nákupčí
-
systémový technik elektronického zpracování dat
-
stavitel domů z hotových dílů
Z těchto učňů pracuje pět v kanceláři, 17 ve výrobě domů z hotových dílů, srubů a pasivních domů. Jelikož profese stavitele hotových domů je velice komplexní, je také mimořádně náročně nalézt ve Schremsu dobré učně, kteří jsou rovněž ochotni a schopni vzdělání dokončit a pracovat v tomto oboru. ELK zaměstná každoročně 6-8 nových učňů, rád by ovšem mladým lidem nabídl více šancí učňovského vzdělání – především v oblasti výroby. To nyní však vzhledem k nedostatku vhodných uchazečů není možné, řekl Ing. Fischl. Před několika lety byl zájem o učení vyšší, v současnosti ovšem klesl jak počet uchazečů tak jejich kvalita. V poslední době se kromě toho neucházejí o vzdělání žádné mladé ženy, které by si dokázaly představit, že by se stavění hotových domů mohlo jednou stát jejich povoláním. Od budoucích uchazečů o učební místo očekává firma následující: -
pozitivní postoj k práci a vytrvalost
-
dobré chování a úctu v jednání s ostatními
-
školní znalosti (hlavně ve čtení a matematice)
Předchozí vzdělání je pouze jistým faktorem, ovšem momentálně se ukazuje, že je opravdu obtížné najít učně (a to i v netechnických oborech), kteří by splňovali výše uvedené požadavky. Jak uvedl Ing. Fischl, firma ELK se nyní potýká s naprostým nedostatkem odborných pracovních sil, mnozí uchazeči nejsou mobilní, což je složité zejména v oblasti stavby domů z hotových dílů, neboť staveniště se nacházejí v celém Rakousku a částečně také v zahraničí.
9
ŠKOLA. HOSPODÁŘSTVÍ Firma ELK Fertighaus AG udržuje spolupráci s HTL Mödling a HTL Krems (HTL je 5-letá, obchodně-technická střední škola). Ve školách pořádá pravidelné přednášky a jiné akce. Mnoho žáků a žákyň HTL absolvovalo také povinnou letní praxi v pobočce ELK ve Schremsu. S HTL Mödling společnost spolupracuje také na maturitních projektech, v jejichž rámci například absolventi navrhují technické detaily pro pasivní domy ELK. Zde Ing. Fischl také poznamenává, že hospodářství by mělo mít za úkol udržovat spolupráci se školami, neboť právě zde jsou vyhledáváni noví zaměstnanci. Spolupráce se základními a polytechnickými školami z regionu Waldviertel není v současnosti realizována. EDU. REGION – Co si přejete? Ing. Fischl zde zdůrazňuje, jak je důležité mladým lidem ukázat možnosti, jak nabídnout možnost vyučení se určité profesi a zlepšit špatnou pověst učebních oborů. V této souvislosti by se velice radoval z lépe motivovaných uchazečů, neboť mnohým z nich je cizí „výkonnostní princip“. Proto by mohlo být smysluplné začít se školními akcemi (např. přednáškami odborníků a vedoucích pracovních sil) již dříve (první stupeň gymnázia příp. 6 stupeň základní školy). Žáci a žákyně by tak získali již v útlém věku praktický vhled do profesního života a otevřely by se jim perspektivy učebního oboru. Vzhledem k nedostatku vyšších škol (především HTL) v regionu Waldviertel by bylo smysluplné zde umístit nějakou školu tohoto typu, a umožnit tím vzdělání tak naléhavě potřebných odborných sil v této oblasti. Dlouhodobě by se tím také posílila hodnota podnikatelského regionu Waldviertel.
Partner rozhovoru: Ing. Walter Fischl, COO, ELK Fertighaus AG říjen 2011
10
PENN GmbH
FIRMA. PENN Penn je rodinný podnik střední velikosti ve Waldviertel, který převzal Rudolf Penn Senior v roce 1965 od svého dědečka jako kovářství jednoho člověka. Společnost se dnes zaměřuje na výrobu kovaných hotových dílů a nástrojů z oceli pro stavební a automobilový průmysl. Hlavní sídlo firmy se nachází od roku 1991 v Imbachu u Kremsu, budova byla ovšem silně poškozena záplavami v roce 2002 a musela být znovu postavena. V současnosti má firma tři stanoviště v Dolním Rakousku (Imbach, Stratzdorf, Hohenstein) s přibližně 130 zaměstnanci. Zhruba 60% všech produktů vyrobených v Rakousku směřuje do stavebního průmyslu, zbytek putuje k velkým automobilovým výrobcům a do výroby zemědělských strojů. Celá skupina Penn hospodaří s ročním obratem přesahujícím 100 milionů EUR a investuje průběžně do nejmodernějších výrobních zařízení. Ročně se zde totiž zpracuje až 50.000 tun oceli. Pobočka Penn v dolnorakouském Stratzdorfu byla uvedena do provozu v roce 2008 a rozkládá se na zhruba 11.000 m2. Právě zde se nachází toho času nejrychlejší a nejmodernější tvářecí stroj na světě – jde o takzvaný tepelný lis, který umožňuje vyšší kapacity a zvýšenou účinnost u výroby výkovků. WALDVIERTEL. REGION VYSOČINA Již před rokem 1989 byl vizionářský zakladatel firmy Rudolf Penn Senior přesvědčen o tom, že by bylo smysluplné spolupracovat s českými podniky. Byl jedním z prvních Rakušanů, kteří získali český podnik v Jihlavě na Vysočině. Zpočátku disponoval 50% podílem v jedné staré kovárně, která se specializovala na výrobu zbraní a vojenských přístrojů. Tu posléze přebudoval na komerční kovárnu, která vyráběla přístroje pro stavebnictví a automobilový průmysl. Pan Penn postupně zvyšoval svůj podíl, drasticky snížil počet zaměstnanců z 900 na přibližně 400 osob a díky modernizaci strojů dokázal rychle mnohonásobně zvýšit obrat. Když se otevřely hranice, začala privatizace a kovárna byla přeměněna v akciovou společnost. Penn nabýval postupně akcie a dnes je hlavním akcionářem s 97% podílem. Český provoz v Jihlavě má jednu z nejmodernějších kováren v Evropě. V současnosti tam pracuje kolem 800 zaměstnanců, kteří z 80% vyrábějí pro automobilový průmysl, zbylých 20% připadá na stavebnictví a výrobu zemědělské techniky.
11
Pro usídlení v Česku ještě před obratem rozhodovaly u Rudolfa Penna sen. vedle jeho inovativního ducha i srovnatelně nižší mzdové náklady a kvalita českých kvalifikovaných sil ve strojírenství. Rudolf Penn Junior vede českou firmu od roku 1996, mluví velice dobře česky, všichni ostatní lidé ve vedení pocházejí z Česka. Z počátku byla snaha obsadit vedoucí pozice rakouskými odborníky, ovšem jak říká Gernot Penn, čeští zaměstnanci to neakceptovali. Stávající konstelace je podle něj optimální a komunikace mezi jednotlivými výrobními místy funguje velice dobře. V rámci skupiny Penn spolu jednotlivé podniky stále spolupracují, především jde-li o optimalizaci stávajících výrobních postupů. Mnoho dílů se ková v Česku, a potom dál zpracovává v Dolním Rakousku. Blízkost k zákazníkům a flexibilita mají pro úspěch společnosti zásadní význam. VZDĚLÁNÍ. PENN Penn poskytuje vzdělání pro nástrojaře a strojaře, ročně jsou přijímáni čtyři noví učni. Úroveň uchazečů se ovšem v posledních letech zhoršila, a to zejména u těch, kteří přicházejí z odborných škol. V posledních letech je také stále obtížnější najít vhodné a motivované učně. Podle Gernota Penna to může být způsobeno také tím, že mnoho mladých lidí raději zamíří na HTL než do učení. Média se jen zřídka věnují typické kariéře „z učně šéfem koncernu“, a tak mnoho mladých lidí nemá adekvátní informace o profesních perspektivách, které s sebou přinášejí učňovské obory. Tím pádem spíše volí cestu pokračujícího školního vzdělání. Od budoucích uchazečů o učňovská místa společnost Penn očekává kromě „jisté základní inteligence“ -
cílevědomost
-
píli
-
použitelné školní znalosti
Jak Gernot Penn podotýká, firma poslední dobou zaměstnala v oblasti výroby nástrojů několik absolventů HTL a měla s nimi dobré zkušenosti. Učňovské vzdělání je v podniku na vysoké úrovni, a tak se od učňů také očekává odpovídající výkon. Firma svým učňům průběžně nabízí i nejrůznější externí vzdělávací kurzy (také s ohledem na „Soft Skills“), které jsou velice oblíbené. Mnoho učňů se pravidelně účastní učňovských soutěží a vedení firmy dosažené úspěchy dále podporuje ještě zvláštním bonusem. Plně v souladu s firemním mottem „od učně k vedoucí pozici“ udělalo v podniku několik učňů slušnou kariéru a ve svých zhruba 25 letech zaujímají zodpovědné vedoucí pozice. Stali se také vzorem pro novou generaci učňů a svou prací dokazují, že u firmy Penn je cesta od učně k vedoucímu odborníkovi otevřená všem pilným a schopným pracovníkům.
12
ŠKOLA. HOSPODÁŘSTVÍ Firma Penn neudržuje v současnosti žádné přímé kooperace se školami, ale spolupracuje s některými základními školami z okresů Zwettl a Krems pokud jde o exkurze či poznávací stáže.V nabídce učňovských míst v domovském jakož i sousedních okresech je firma Penn zastoupena obory nástrojář a strojírenský technik Edu.Region – Co byste si přál? Pan Penn stále zdůrazňuje, že je velice důležité aktivněji v Rakousku vyhledávat učňovská zaměstnání a pomocí dobrých příkladů (prostřednictvím zpráv v médiích nebo akcí na sociálních sítích, kde jsou představeny „Role Models“, tedy modelové příběhy těch, kteří udělali kariéru od učně k šéfovi koncernu) zvyšovat atraktivitu učebních oborů. Jen tak bude možné do budoucna pokrýt potřebu odborných sil v Rakousku. Také školy by měly velmi brzy informovat o možnostech, které může učňovské školství nabídnout, a také je prostřednictvím přednášejících věrně prezentovat.
Partner rozhovoru: Gernot Penn, jednatel Penn GmbH / www.penn.at leden 2011
13
PLOBERGER GmbH
FIRMA. PLOBERGER Ploberger je firma se sídlem v Retzu, která se specializuje na technický velkoobchod s nástroji, stroji, dílenským vybavením a pracovně-ochrannými pomůckami. Počátky podniku spadají až do roku 1864, kdy Jakob König (původem z české Miroslavi) založil v Retzu své železářství. Následující generace rodiny König je potom úspěšně rozšířily o další prodejny v jiných místech. V roce 1997 byl zahájen reorganizační proces, z něhož se etablovala současná společnost Ploberger ve své dnešní funkci a činnosti. Stačilo pouhých 15 let a firma Ploberger se může pyšnit více než 30.000 zákazníky ze čtyř zemí Evropy. Je přední adresou v technickém obchodu v oblasti řemesel, živnosti a průmyslu. Podniková centrála a hlavní logistické stanoviště se nachází v dolnorakouském Retzu. Ploberger v současnosti zaměstnává přes 130 pracovníků v Rakousku, Maďarsku, Česku a na Slovensku, roční obrat činí ca. 23 milionů EUR ročně. Kontinuální úspěch společnosti podtrhuje stabilní růst obratu a zaměstnanců. WEINVIERTEL. JIŽNÍ MORAVA V roce 2001 založil Ploberger pobočku v jihomoravském Znojmě, od roku 2006 také provozuje dodatečně také distribuční kancelář v Novém Jičíně / Ostravě, tedy v trojúhelníku Česka, Polska a Slovenska. Krok do Česka byl logickým důsledkem tehdejší a budoucí definice domácího a klíčového trhu s rozpětím 300 kilometrů kolem Retzu. V tom je zahrnuta expanze do Česka (2004), do Maďarska (2010), jakož i Slovinska (plánováno na rok 2013). Při založení, výstavbě a rozšiřování dceřiné společnosti v Česku byly a jsou zásadní jazykové a kulturní znalosti. Vedoucí manažer bydlí ve Znojmě, jeho rodina je dvoujazyčná, on sám hovoří velice dobře česky. Nezbytnost pracoviště v Česku vyvstala z jasně definovaného cíle podnikového konceptu – v každé zemi vyvíjet činnost jako „domácí/národní firma“, což velice často vyžaduje, aby rozhodující síly pocházely z daného místa.
14
Po úvodních geografických úvahách padla volba na Znojmo (od Retzu je vzdáleno pouhých 16 km), rozhodující byly také stávající a budoucí osobní zdroje v regionu (40.000 obyvatel). Společnost v Česku nyní zaměstnává 45 pracovníků, rok 2012 by měl přinést navýšení o dalších 52 osob. Firma Ploberger si při zakládání dceřiné společnosti nenárokovala žádnou podporu, veškeré formality a personální výběr prováděla sama. V české pobočce jsou zaměstnáni jen Češi, vedoucí pracovníci ve Znojmě/Novém Jičíně ovšem hovoří velice dobře německy. Pan Macht v rozhovoru uvádí, že personální vedení, stejně jako coaching a rozvoj pracovníků v Česku se podstatnou měrou podílejí na úspěchu společnosti. U domácích podniků bývají struktury tendenčně více hierarchizované, tón jednání je mnohdy trochu „syrovější“ a fluktuace podstatně vyšší než u Ploberger v Retzu. Management centrály v Retzu (ředitel, vedoucí IT a hlavní manažer marketingu) pravidelně přijíždějí do Znojma, což přispívá k dobré interní komunikaci. Podstatné centrální funkce v Retzu (marketing, nákup, správa poboček a logistika) zaujali také Češi. Soudržnost jednotlivých poboček podporuje mnoho společných akcí, školení a jiných činností. VZDĚLÁNÍ. PLOBERGER Ploberger poskytuje učňovské vzdělání v oborech obchodník/obchodnice velkoobchodu a kancelářský obchodník/obchodnice. Učni povětšinou přicházejí ze základních či polytechnických škol, také obchodních škol a akademií z okolí (přicházejí i ti, kteří tyto školy předčasně opustí). Ve firmě v Retzu se již také vyučil jeden český učeň v oboru obchodník velkoobchodu. V současnosti zaměstnává Ploberger celkem 5 učňů. Společnost od budoucích uchazečů o učení očekává: -
solidní a rozumné všeobecné vzdělání
-
dobré vystupování a sociální kompetence
-
schopnost logického myšlení a dobré znalosti matematiky
Vysvědčení je druhotné, mnohem důležitější je podle Günthera Machta skutečnost, aby osoba co nejlépe splňovala výše uvedená kritéria a úspěšně absolvovala vědomostní test při vstupním rozhovoru. Firma všem učňům nabízí možnost krátké praxe v podniku (tzv. ochutnávkové dny). V posledních letech se však oproti očekávání a možnostem přihlásilo méně uchazečů o učňovská místa, ačkoli by firma příjala více kvalifikovaných učnů. Důvodem toho je skutečnost, že firma Ploberger by nejraději vybírala budoucí vedoucí síly z vlastních řad. Některé úspěchy na učňovských soutěžích dokumentují kvalitu vzdělání v podniku.
15
V rámci sílící internacionalizace podniku získává na významu také „jazykové vzdělání“. Jak pan Macht uvedl, trh se vzděláním má v Česku mnohem různorodější, větší a zajímavější nabídku než trh rakouský. ŠKOLA. HOSPODÁŘSTVÍ Ploberger je – v okruhu rakouských podniků, které byly v rámci projektu EDU.REGION osloveny – první firmou, která udržuje spolupráci s českou školou. Jde o partnerství s Obchodní akademií Znojmo. V oblasti sponzorství škol podporuje Ploberger také jiné školy a vzdělávací zařízení, stejně jako zemské učňovské soutěže. Pobočka ve Weinviertelu podporuje školu nejen finančně, ale také při maturitních pracích a školních projektech. Obchodní akademie Znojmo je velice nápaditá a otevřená instituce, vybavená nejmodernější (v hospodářství denně používanou) technikou, říká Günther Macht. V Retzu se pravidelně pořádají také firemní exkurze a projektové dny pro žáky a žákyně základních škol. EDU. REGION – Co si přejete? Pan Macht, který bydlí jak v Rakousku tak v Česku, a jehož rodina je dvoujazyčná, si především přeje – zejména pro příhraniční prostor – mnohem silnější zaměření na dvoukulturní a dvou-příp. vícejazyčné vzdělání. To by bylo nejoptimálnější zahájit již v předškolním věku, pokračovat v něm na základních a následovně vzdělávacích školách až k maturitě. Děti by tím získaly jedinečnou možnost nabýt hravou formou jazykové znalosti i podstatný vhled do jiných kultur. V Retzu a okolí se nyní nachází jedna taková mateřská škola, škola cestovního ruchu a obchodní akademie. Byla by zde možná šance ustanovit Retz jako jedinečné školní a obchodní město, pokud by se taková školní nabídka intenzivně budovala a sloužila jiným regionům jako vzor.
Partner rozhovoru: Günther Macht, jednatel společnosti Ploberger GmbH / www.ploberger.net leden 2011
http://www.oaznojmo.eu
16
POLLMANN International
FIRMA. POLLMAN Pollmann International je rodinný podnik středního rozsahu s mezinárodní působností a jeho hlavní sídlo je v Karlsteinu an der Thaya ve Waldviertel. Založen byl již v roce 1888 Franzem Pollmannem, který se specializoval na výrobu jemných mechanických přístrojů a hodin. Dnes má firma v Karlsteinu 480 zaměstnanců a v jeho čele stojí bratranci Ing. Robert a Ing. Markus Pollmann spolu s dalšími dvěma jednateli společnosti. Pollmann International je výrobcem a dodavatelem pro automobilový, spotřební, elektronický a lékařský průmysl s klíčovou kompetencí ve vývoji a výrobě kovových a umělohmotných spojovacích dílů v souvislosti s elektromechanickými výrobky. Firma je předním světovým výrobcem mechanik otvíracích střech, v nonautomotivní oblasti se vyrábějí díly pro oblast protetiky, rehabilitace a závěrových systémů pro přístroje pro domácnost. Od roku 1991 společnost založila výrobní pobočku v jihočeském městě Jindřichův Hradec s více než 240 zaměstnanci. Kromě výrobních míst v Karlsteinu a Česku firma dále zaměstnává přes 400 pracovníků v Číně a 50 v USA a v těchto čtyřech stanovištích dosahuje ročního obratu více než 77 milionů EUR. WALDVIERTEL. JIŽNÍ ČECHY Pro usídlení firmy v Česku byla směrodatná blízkost k hlavnímu sídlu v Karlstein an der Thaya, jakož i výhoda nižších výrobních nákladů. Stanoviště v Jindřichově Hradci bylo získáno v roce 1991 a zpočátku sloužilo jako rozšířená dílna. V průběhu let byla ovšem výroba postupně rozšiřována a dnes se zde nachází samostatná pobočka. Velkou výzvou pro firmu Pollmann na cestě do Česka byl – stejně jako v Rakousku – přetrvávající nedostatek techniků. Také v Česku totiž platí, že se dobří technici se stahují raději do velkých měst jako je Praha nebo Brno a v menších městech jako Jindřichův Hradec s 22.000 obyvateli jich není mnoho. Pan Dr. Wurz, personální manažer firmy Pollmann v Karlsteinu, líčí jeden z problémů týkající se zaměstnanců v české pobočce: zakořenění obyvatelstva v oblasti Jindřichova Hradce není tak
17
silné jako u obyvatel Wadlviertelu, kde mnohé rodiny žijí a pracují po celá staletí a jsou tak silně spjaty s tímto regionem. Slabší zakořenění v Jižních Čechách by mohlo vést (podobně jako ve Waldviertel) – pokud firma nevystupuje jako atraktivní zaměstnavatel – k odlivu obyvatelstva do velkých měst, a proto vedení firmy usiluje o dobrou motivaci svých spolupracovníků. Management musí proto aktivněji pracovat s nástrojem cílové dohody tak, aby vytvořil vazbu zaměstnanců na firmu. Pollmann má na české pobočce výhradně místní ve vedoucích pozicích, protože jako rodilé mluvčí je spolupracovníci mnohem lépe přijímají. Přibližně 2% rakouských zaměstnanců firmy Pollmann hovoří česky na dobré úrovni. Komunikace mezi Rakušany a Čechy probíhá ovšem zásadně v němčině nebo angličtině. VZDĚLÁNÍ. POLLMANN Pollmann vzdělává své učně od roku 1940, v roce 2011 bylo zaměstnáno 11 nových učňů, celkově je ve firmě činných 31 učňů v sedmi učebních oborech, mezi nimi také několik mladých žen, které se vzdělávají v technickém povolání. V Karlsteinu jsou nabízeny následující učební obory: -
technik-nástrojář/ka
-
technický kreslíř/ka
-
technik/technička umělých hmot
-
skladový logistik/-tka
-
mechatronik/mechatronička
-
soustružník
-
elektroinstalační technik/technička
-
úřednický obchodník/obchodnice
Firma od budoucích uchazečů o vyučení očekává: -
sebevědomé vystupování a dobré chování
-
zájem o technické povolání (v nejlepším případě základní technické vzdělání získané díky svému koníčku nebo volno-časovým aktivitám)
-
dobré školní znalosti (zejména v matematice)
Jak zdůrazňuje personalista, „vědomosti jsou předpokladem schopností“, a proto by měli mít přicházející učni dobré školní znalosti a určitý zájem o techniku. Tím je totiž dán solidní základ pro úspěšné vyučení v oboru. Firma je již po pět let vedoucím podnikem „Kvalifikačního svazu Waldviertel“ a může tím nabídnout všem svým spolupracovníkům rozličné možnosti dalšího vzdělání.
Někteří
18
zaměstnanci firmy Pollmann navštěvují kurzy češtiny, protože se často vyskytují v české partnerské firmě nebo spolupracují s tamními kolegy. Mnoho českých pracovníků přijíždí opakovaně na semináře a jiné vzdělávací akce do firmy Pollmann v Karlsteinu. Za účelem dalšího podpoření interkulturní komunikace a výměny mezi oběma firemními sídly jsou pořádány společné firemní výlety a vánoční oslavy. ŠKOLA. HOSPODÁŘSTVÍ Pollmann se považuje za partnera škol, především HTL Karlstein a HAK/HAS ve Waidhofen an der Thaya. Žáci a žákyně těchto škol přicházejí do firmy Pollmann pravidelně na „testovací dny“ nebo prázdninové praxe. Společnost se pravidelně účastní profesních informačních veletrhů, pracovních trhů a také gender-mainstreamových akcí, jako například „Girls Day“, čímž hodlá zvýšit sebevědomí žen v technických povoláních. Přicházejícím učňům jsou nabízeny možnosti praxe a firemních exkurzí, aby lépe poznali stávající možnosti vzdělání a pracovní metody. Mnozí žáci HTL absolvují u Pollmanna předepsanou povinnou praxi, někteří z nich později také nastoupí do podniku. EDU. REGION – Co si přejete? Jak uvedl Dr. Wurz, nejdůležitější je, aby se děti seznámily s technikou velmi záhy, již v mateřské školce, aby bylo podporováno jisté technické povědomí. Zde je obzvláště důležité, aby tímto nutným technickým vědomím disponovali zejména rodiče. Důležitým bodem podle něj také je, aby se jak u mladých lidí, tak hlavně u jejich rodičů zlepšila image učebních oborů. Nadto potřebuje region, příp. celá oblast Waldviertel větší nabídku dalšího vzdělávání – jako například studijní obory odborných vysokých škol při zaměstnání pro zaměstnance firem z regionu. Dr. Wurz se v této souvislosti zmiňuje také o myšlence založení rakousko-české obchodní akademie, která dodatečně nabídne také angličtinu jako pracovní jazyk. Zejména v příhraničních oblastech by dle něj bylo zapotřebí zapracovat hlavně v jazykové oblasti. Na základě svobody služeb a zaměstnanců by založení rakousko-české školy představovalo příklad pro Evropu bez hranic, uzavírá přední manažer Wurz.
Partner rozhovoru: Dr. Ernst Wurz, vedoucí osobního rozvoje Pollmann International září 2012
19
Raiffeisenbank Region Waldviertel Mitte
FIRMA. RAIFFEISENBANK REGION WALDVIERTEL MITTE Společnost Raiffeisenbank Region Waldviertel Mitte vznikla v roce 1971 jako nejmladší člen rodiny Raiffeisen a provozuje v současnosti 35 bankovních míst v okresech Zwettl, Horn a Krems. Hlavní ústav se nachází ve Zwettlu. Banka je jasně zaměřena na kreditní obchodování. Se silným regionálním zaměřením financuje Raiffeisen především projekty v soukromé a obchodní bytové výstavbě, v oblasti firemních zákazníků, v agrární oblasti a poslední dobou také zesíleně v obnovitelných energiích. Současný objem kreditu Raiffeisenbank Region Waldviertel Mitte činí více než 700 milionů EUR. Objem financování 25 až 50 milionů je směřován na český trh. V posledních letech realizovala společnost Raiffeisenbank Region Waldviertel Mitte s četnými investory z tuzemska, Česka a Slovenska některé fotovoltaické projekty. Dříve byly tehdejší spořitelny ve Waldviertel mnohem silněji ovlivněny venkovským charakterem. Existovali dokonce takzvaní „nedělní střádalové“- lidé se po nedělní mši setkávali v pohostinství, aby uložili nastřádané peníze nebo si nárokovali kredity. Byl to tak řečeno uzavřený systém oběhu peněz. Na rozdíl od dnešní doby byly „pokladní hodiny“ pouze v neděli. Z nedělních pokladen se potom vyvinuly banky s velmi profesionálními službami, jak je známe z dnešní doby. Toho času se v Rakousku nachází 535 samostatných a místně činných bank Raiffeisen se 1689 pobočkami, které vytvářejí první úroveň bankovní skupiny, kterou následuje osm zemských bank na druhé úrovni. Banky Raiffeisen jedné spolkové země jsou vlastníky příslušné zemské banky Raiffeisen. Centrální banka Raiffeisen vlastní zemské banky Raiffeisen a s centrálními servisními službami vytváří třetí úroveň bankovní skupiny Raiffeisen. WALDVIERTEL. JIŽNÍ ČECHY Raiffeisenbank Region Waldviertel Mitte podporuje také firmy z regionu Waldviertel, které se angažují nebo hodlají angažovat v Česku. Takzvaní konzultanti Centrope v zemské bance Raiffeisenbank a v českých pobočkách Raiffeisenbank nabízejí rakouským klientům podporu při založení bankovního účtu v Česku a disponují dobrou sítí právníků a podpůrných zařízení, z níž mohou klienti neomezeně profitovat. V současnosti pracuje v bance Raiffeisen ve Zwettlu jedna česká pracovnice, další Češi by ovšem měli následovat.
20
Jak říká Mag. Preiß, mnoho především mladých Čechů a Češek směřuje do měst, a tak je věková pyramida ve venkovských regionech stejně jako ve Waldviertel velice nevyrovnaná a počet obyvatel v těchto oblastech mírně klesá. Banka Raiffeisen by chtěla investovat do výstavby rodinných domů v Česku a nabídnout financování bytové výstavby, ovšem podle Mag. Preiße se mnohdy nedostává odpovídající dopravní struktury. Bez ní není výstavba ve venkovských oblastech atraktivní. Poukazuje také nato, že firemní klienti jeho banky udržují stále více obchodních vztahů se Slovenskem než s mnohem bližšími českými sousedy. VZDĚLÁNÍ. RAIFFEISENBANK REGION WALDVIERTEL MITTE Banka Raiffeisen poskytuje v hlavním ústavu ve Zwettlu vzdělání učňům v oboru bankovní úředník/úřednice, každoročně je přijat jeden nový učeň. V současnosti absolvují učení ve Zwettlu tři osoby. Pan Mag. Preiß zdůrazňuje, že je velice mnoho zájemců o vyučení v bankovní oblasti. Banka si tudíž může vybírat ty nejlepší uchazeče. Obecně má společnost se vzděláváním učňů velice dobré zkušenosti, a podle Mag. Preiße je podporován také učební obor s maturitou. Vzdělávání učňů probíhá částečně ve vzdělávacím centru Raiffeisen ve Vídni, mimo to navštěvují učni také učňovskou školu. V bance se tedy hlavně z počátku vyskytují spíše zřídka. Mag. Preiß velice dbá na kvalitu vzdělání, a tak je každému učni přiřazen mentor. Jeden člověk v bance je také zodpovědný speciálně za učňovské záležitosti. Nejdůležitější kompetence, které by si učeň měl přinést s sebou, jsou následující: -
zdravý „selský“ rozum (také co se týče čísel)
-
dobrá výchova (dobré chování)
-
cílevědomost jako důležitá charakterová vlastnost (profesní vůle a angažovanost)
Jak uvedl Mag. Gerhard Preiß, často se zde projevují stoupající deficity. Dobře vzdělané zaměstnance označuje za „kapitál úspěšného podnikání“. Více než 75% současných zaměstnanců představují absolventi HAK nebo HLW, šest zaměstnanců má ukončené univerzitní nebo vysokoškolské vzdělání. ŠKOLA. HOSPODÁŘSTVÍ Raiffeisenbank Region Waldviertel Mitte neudržuje žádné specifické partnerství se školami, podporuje ovšem finančně různé místní školy. Obecně mohou skupiny žáků poznat bankovní provoz přímo v praxi nebo se z přednášek dozvědět více o možnostech práce v bance. Mimo to
21
banka každoročně mnoha studentům zprostředkovává prázdninovou praxi v zemské bance Raiffeisen. Žáci a žákyně, které se zajímají o vzdělání v učňovském oboru, mohou po jeden týden zakusit povolání na vlastní kůži přímo v hlavním bankovním ústavu ve Zwettlu. Banka nabízí uchazečům praktické workshopy, během nichž se externí učitelé snaží zprostředkovat základní výbavu dobrého uchazeče. EDU. REGION – Co si přejete? Pan Mag. Preiß by si přál podnítit smysluplnou spolupráci například tím způsobem, že škola nabídne bance velice dobré žáky a žákyně, kteří potom – budou-li mít o to zájem – mohou v bance Raiffeisen pracovat jako prázdninoví praktikanti. Pro region by si přál nějakou internetovou platformu, kde by čeští uchazeči mohli nalézt nabídku volných pracovních míst v severní části Dolního Rakouska a dolnorakouské firmy by se mohly představit českým zájemcům. Napomohlo by to i zlepšit propojení mezi českým příhraničím a regionem Waldviertel. Co se týče škol, dokáže se Mag. Preiß představit rakousko-českou obchodní akademii s angličtinou jako pracovním jazykem.
Partner rozhovoru: Mag. Gerhard Preiß, manažer Raiffeisenbank Region Waldviertel Mitte listopad 2011
22
Sonnentor Kräuterhandels GmbH
FIRMA. SONNENTOR Firmu Sonnentor založil v roce 1988 Johannes Gutmann v dolnorakouském Sprögnitz (okres Zwettl), přičemž vycházel z vize nadregionálního a mezinárodního obchodu s přírodními produkty statků v regionu Zwettl. Již o čtyři roky později firma zakoupila starý statek ve Sprögnitz a postupně jej přebudovala na moderní výrobní centrum. Sonnentor je předním rakouským producentem v oblasti obchodu s bioprodukty jako byliny, koření a čaj a zušlechťuje a uvádí na trh bio speciality. Sortiment přibližně 700 výrobků se každým rokem rozšiřuje o dalších zhruba 20 produktů. Firemní centrála se nachází stejně jako dříve ve Sprögnitz. Aby však bylo možné pokrýt zvyšující se potřebu surovin, sídlí další firemní joint venture v jihomoravských Čejkovicích, v Rumunsku, Albánii a jeden pěstitelský projekt také v Tanzanii. V centrále pracuje toho času přes 170 spolupracovníků, své přírodní produkty dodává pro Sonnentor také 150 bio pěstitelů. Zakladatel Johannes Gutmann vede firmu společně s Ewaldem Redlem jako jednatelem. Kvalita výrobků Sonnentor je před dalším zpracováním vždy testována v nezávislých laboratořích. Sortiment sahá od čajů a koření, přes kávu a sladkosti až po pečovatelské výrobky. Jelikož se firma Sonnentor upsala stálosti a vytrvalosti, vzdala se automatizace mnoha pracovních kroků a místo toho používá nejrůznější speciální stroje. Tak vytváří dlouhodobě a trvale dostatek pracovních míst. Společnost Sonnetor obdržela v roce 2010 četná vyznamenání, mimo jiné cenu pro nejlepší rakouskou firmu (Austria´s Leading Companies) v kategorii zlatá firma střední velikosti či cenu roku pro nováčka franšízového prodeje. Kromě toho byl zakladatel Johannes Gutmann vyhlášen „podnikatelem roku 2011“. V obchodním roce 2010/2011 dosáhl obrat 23,3 milionu EUR, a to při exportní kvótě 75%. Hlavními vývozními zeměmi jsou Německo a Švýcarsko, kromě toho je zboží vyváženo do více než 40 dalších zemí. Jen v posledním roce přišlo do pěstírny ve Waldviertel přes 27000 návštěvníků, kteří chtěli poznat způsob vedení firmy a její fungování.
23
WALDVIERTEL. JIŽNÍ MORAVA Již v roce 1992 inicioval Johannes Gutmann spolupráci s podobně smýšlejícím vizionářem v Česku, který koupil v jihomoravských Čejkovicích starý mlýn, který přestavěl na moderní výrobnu čajových sáčků. Z náhodného setkání obou vizionářů na českém veletrhu bioproduktů se vyvinula plodná spolupráce, díky níž následoval krok „přes hranice“, který byl poměrně snadný vzhledem k vysoké míře technického porozumění a know-how českých spolupracovníků. Česká pobočka je z 80% vlastnictvím rakouského Sonnentor, 20% náleží českému partnerovi. Česká firma Sonnentor byla prvním provozem v oblasti Jižní Moravy, který se dobrovolně podvolil kontrolám dle směrnic EU pro výrobu bioproduktů. V současnosti je v české společnosti zaměstnáno 75 osob, a tím pádem patří k největším zaměstnavatelům v této oblasti. Jelikož je výroba tohoto druhu v regionu ojedinělá, nemá společnost rozhodně nouzi nalézt spolehlivé spolupracovníky. Pracovní výměna pracovníků mezi jednotlivými pobočkami se koná spíše zřídka, ovšem v současnosti pracuje ve Sprögnitzu jedna česká spolupracovnice. V české pobočce je ovšem zaměstnáno hodně osob, které ovládají němčinu na dobré úrovni. VZDĚLÁNÍ. SONNENTOR V centrále firmy ve Sprögnitzu nyní pracuje kolem 170 osob. Pracovní kolektiv tvoří 60% žen a 40% mužů, průměrný věk se pohybuje kolem 40 let. V cílové skupině výrobků Sonetor je viditelná jedna skutečnost: zhruba 80% zákazníků je ženského pohlaví. Některé kancelářské síly Sonnentor přicházejí z obchodní školy, jiní mají vysokoškolské vzdělání, ve výrobě pracuje také hodně vyučených osob. Volná místa se nejdříve vypisují interně, a teprve až v případě nedostatku vhodných uchazečů je umístěn inzerát na internetu a publikován na webové stránce společnosti. Toho času firma dostává 50 žádostí o práci týdně. Sonnentor nabízí nejrůznější modely zaměstnání, pracuje zde také mnoho starších lidí, někteří jsou zaměstnáni jako volní zaměstnanci v domácím provozu (např. pro balení produktů). V současnosti firma neprovozuje vzdělávání učňů, do budoucna ovšem plánuje zřízení učebního provozu pro maloobchodníky ve Sprögnitzu. Obecně vzato by firma Sonnentor potřebovala obzvláště v nákupu osoby se speciálními odbornými vědomostmi, říká Ewald Redl. Po jistou dobu tak již hledá vhodného kandidáta na pozici nákupčího surovin, který by byl ochoten hodně cestovat. Hledání takového odborníka trvá již několik měsíců, neboť uchazeči buď nemají dostatečné odborné znalosti nebo nejsou schopni tolik cestovat. Jako člen Kvalifikačního svazu Waldviertel a na základě pobočky na Jižní Moravě nabízí Sonnentor svým spolupracovníků bezplatné kurzy češtiny a také jiné další vzdělávání. Podnik klade obecně velký důraz na blaho a spokojenost svých spolupracovníků. Zaměstnancům je
24
k dispozici bezplatná firemní kantýna, četné sportovní a volno-časové aktivity (bezplatný kurz jógy, výlety, elektrická jízdní kola), jakož i mnoho seminářů a kurzů. ŠKOLA. HOSPODÁŘSTVÍ Sonnentor udržuje partnerství s několika školami, nejpřednější z nich je HAK Zwettl, která provozuje svou zkušební firmu právě ve spolupráci se Sonnentor. K důležitým partnerům patří ale také HTL Retz, Odborná vysoká škola Wieselburg a Odborná vysoká škola Krems. Mnoho žáků a žákyň chodí do firmy na exkurzi, absolvuje zde svou povinnou praxi, a kromě toho se vyskytnou i jednotlivé projekty, jako například sestavení zprávy o stálosti firmy nebo vývoj receptů, které jsou vázány na jednotlivé žákovské skupiny. EDU. REGION – Co si přejete? Pan Redl v rámci našeho rozhovoru vyjevil přání, aby byly děti již od útlého dětství vedeny k opatrnému zacházení se zdroji a tím si vyvinuly také užší vztah k potravinám. Právě tím by s nimi totiž také opatrněji zacházely a nebraly je jako samozřejmost. Kromě toho považuje dále za nutné, aby mladí lidé ve svém domovském regionu žili v blízkosti výkonných a stálých firem. Sonnentor vědomě usiluje o udržení a ve smyslu trvalosti také využití nejmenších pěstitelských struktur, které ve Waldviertel existují již velice dlouho. Neboť právě tak se opravdu naplňuje motto Sonnentor „Tady roste radost“.
Partner rozhovoru: Mag. Ewald Redl, jednatel, Sonnentor Kräuterhandelsgesellschaft mbH září 2011
25
Ekoplast Štancl s.r.o.
Stručný popis firmy, čím se zabývá, počet zaměstnanců Firma EKOPLAST TELČ s.r.o. byla založena v roce 1991 jako výrobní a dodavatelská firma, která se specializuje na výrobu a dodávku zařízení z plastických hmot. Především bazénů, čistíren odpadních vod, septiků, jímek, nádrží, odlučovačů lehkých kapalin, šachet a pískových filtrů. Za více než dvacetiletou historii firma výrazně rozšířila své výrobkové portfolio i nabídku služeb. Cílem firmy je samozřejmě mít co nejvíce spokojených zákazníků což vychází z naší filozofie „výrobky přizpůsobit v maximální míře potřebám a požadavkům zákazníků - šijeme na míru“. Totéž platí i pro teritorium Rakouska. Od roku 2000 je ve firmě zaveden a udržován systém
managementu
kvality
dle
ISO
9001.
Počet
zaměstnanců
je
25.
Jak firma spolupracuje s přeshraničně s Rakouskem Převážně zakázková výroba pro rakouské klienty v oblasti průmyslu a stavebnictví. Jedná se především o subdodávky k technologickým zařízením, čistírny odpadních vod a bazény. Firma má zájem na rozšiřování kontaktů s Rakouskem na základě dosavadních dobrých zkušeností. V roce 2012 bude působit ve firmě v rámci praxe rakouský student. Praxi zprostředkovala Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Jak spolupráce funguje, jaké problémy, či úkoly se řeší, kdo má spolupráci v podniku na starosti (pozičně, ne jmenovitě), jaké mají zkušenosti… Spolupráce funguje, řekl bych dobře. Řeší se běžné denní úkoly a problémy stejně jako při spolupráci s českou klientelou. Jediné, co je zdrojem možného rizika je neodhadnutelný vývoj kurzu CZK/EURO. Zahraniční obchodní činnost má na starosti obchodní ředitel. Jaké požadavky má firma jako zaměstnavatel na budoucí zaměstnance (dnes učně a středoškoláky), případně pokud by zaměstnali zaměstnance z Rakouska (jazykové požadavky…) V naší firmě se uplatňují především učni v oboru svářeč plastů se znalostí a dovedností svářeče plastů v oboru potrubář, svářeč fólií a hydroizolací, svářeč konstrukcí (nádrží), případně truhlář. Problematika je však trochu specifická v tom, že tento obor se prakticky v žádné klasické škole
26
nebo učilišti neučí. Vzdělávání v tomto směru zajišťuje v České republice celkem 7 akreditovaných svářečských škol, z nichž jedna je i v Jihlavě. Tato škola v zásadě pokrývá požadavky trhu práce na tuto profesi a firma s ní nijak úzce nespolupracuje. Bylo by však zajímavé vědět, jaká je praxe v Rakousku a případně nějaké dobré zkušenosti z místního systému převzít. Chceme k tomu využít i zkušenost z působení rakouského studenta ve firmě v období prázdnin 2012. V případě realizace zakázek přímo ve spolupráci s rakouskou stranou je samozřejmě vítána alespoň částečná znalost německého jazyka na komunikativní úrovni. Tato znalost je zatím spíše řídkým jevem, ale firma vytváří pro své zaměstnance podmínky, které jim umožní si kvalifikaci postupně doplnit i o tuto dovednost. O zaměstnávání rakouských pracovníků ve firmě zatím neuvažujeme, protože stále existuje určitá bariéra jak jazyková, tak i výdělková mezi oběma zeměmi respektive sousedními regiony. Detailnější poznání o rozdílech však nemáme a tak je možná náš pohled na věc trošinku zkreslený. Spolupráce firmy se školami Tato spolupráce není zatím příliš rozšířena a firma ji v podstatě nevyužívá. Situace v klíčovém oboru je popsána v předchozí odpovědi. Co by si firma přála od projektu EDU.REGION, který chce dostat do škol (základních i středních) učební obsahy ekonomické a hospodářské povahy, které by žáky ZŠ a SŠ seznámily se sousedním regionem (v tomto případě Dolním Rakouskem) – příklad – jak se dá v Rakousku podnikat, co musím doložit, znát, jak vypadá faktura, základy etiky podnikání a jednání, jak dlouhá je dovolená, jaké mají zaměstnanci ze zákona nároky, povinnosti, pracovněprávní vztahy… Projekt je určitě zajímavý a smysluplný už v tom, že odstraní (byť dílčím způsobem) bariéry mezi oběma regiony. Obecně řečeno si myslíme, že školy by měly propojovat jednak samy sebe s podnikatelským prostředím a doplňovat tak vhodným způsobem teorii s praxí. Pokud se k tomu přidá ještě mezinárodní rozměr, nebude to vůbec na škodu. Určitě i my budeme hledat vhodný způsob, jak této aktivitě napomoci. První vlaštovkou by měla být právě praxe rakouského studenta v naší společnosti. Přeji, aby byl projekt úspěšný a získané znalosti a dovednosti následně absolventi dokázali efektivně využít.
Partner rozhovoru: Bc. Libor Štancl, obchodní ředitel E:
[email protected]
27
SWN Moravia s.r.o.
Stručný popis firmy, čím se zabývá, počet zaměstnanců… SWN Moravia s.r.o se zabývá od r. 1996 výrobou schodišť, dřevěná, kovová, kombinovaná. Vyrábíme měsíčně ca. 100 schodišť, z toho ca. 50% umísťujeme na rakouském trhu. Máme 105 zaměstnanců, obrat ca. 85 mil.korun. Jak firma spolupracuje s přeshraničně s Rakouskem Díky naší poloze nedaleko hranic máme poměrně dobrou spolupráci s rakouskými zákazníky a v Rakousku jsme realizovali řadu zakázek. Naše výrobky prodáváme buď prostřednictvím našich partnerů v Rakousku nebo přímo konečným zákazníkům. Převažuje prodej přes partnery z 80%. Jak spolupráce funguje, jaké problémy, či úkoly se řeší, kdo má spolupráci v podniku na starosti (pozičně, ne jmenovitě), jaké mají zkušenosti… Spolupráce funguje velmi dobře, spolupráci mají na starosti vybraní obchodní technici, kteří řídí u nás příjem zakázek, jejich výrobu a expedici k partnerům a zákazníkům. Přeshraniční spolupráce je pro nás již zcela normálním jevem a nedovedeme si fungování firmy bez ní představit. Jaké požadavky má firma jako zaměstnavatel na budoucí zaměstnance (dnes učně a středoškoláky), případně pokud by zaměstnali zaměstnance z Rakouska (jazykové požadavky…) Naše požadavky se dle našeho názoru neliší od ostatních firem zabývajících se přeshraniční spoluprací. Základem je dobrá jazyková znalost němčiny. Pracují u nás 4 kolegové, převážně mladí lidé, kteří studovali střední školy v Rakousku. Poněvadž máme zkušenosti s rakouským trhem už více než 15 let, víme co je na vztahu s partnerem a zákazníkem nejdůležitější. Spolehlivost, vysoká kvalita výrobků, neustálý vývoj nových produktů dopředu. Ve směru dovnitř firmy zvyšování produktivity, snižování pracnosti na výrobku, přesnost při předávání informací, lepší organizace procesů ve firmě apod. S tím souvisí i odpovídající cena, která se výrazně neliší od rakouských výrobců, ale vyniká vyšší kvalitou a přidanou hodnotou. Aby byly tyto nezbytné atributy a podmínky spolupráce naplněny, musí na zakázkách pracovat i příslušně vybavení
28
odborníci. Požadavky jsou proto vysoké a se svými zaměstnanci neustále pracujeme na jejich adaptaci na nové požadavky trhu. Protože pracujeme v regionu s poměrně vysokou nezaměstnaností, nemáme zatím na trhu práce v regionu výraznější problém.
Rakouské
zaměstnance zatím nemáme, protože trh se otevřel teprve nedávno a zatím se nám nejeví příliš propojitelný. Spolupráce firmy se školami Zatím spolupracujeme s odbornými školami pouze v České republice, zatím jsme ani jinou aktivitu směrem do Rakouska nevyvíjeli. Bylo by to však jistě zajímavé do budoucna, až se trhy práce lépe propojí. Takové spolupráci se rozhodně bránit nebudeme, spíše ji uvítáme. Může nám otevřít další možnosti podnikání v příhraničí. Co by si firma přála od projektu EDU.REGION, který chce dostat do škol (základních i středních) učební obsahy ekonomické a hospodářské povahy, které by žáky ZŠ a SŠ seznámili se sousedním regionem (v tomto případě Dolním Rakouskem) – příklad – jak se dá v Rakousku podnikat, co musím doložit, znát, jak vypadá faktura, základy etiky podnikání a jednání, jak dlouhá je dovolená, jaké mají zaměstnanci ze zákona nároky, povinnosti, pracovně-právní vztahy… Rozhodně veškeré tyto aktivity vítáme. Dle našich zkušeností jsou obecně na žáky v Rakousku kladeny nároky na uplatnění v praxi vyšší, než v ČR. Žáci mají častěji praxi ve firmách apod. Jde ale jen o náš postřeh z komunikace se zákazníky. Dále vidím jako přidanou hodnotu těchto aktivit lepší znalost jazyka, alespoň na komunikační úrovni. Ta jim pak otvírá výrazně vyšší možnosti uplatnění nejen v Rakousku, ale hlavně i u nás.
Partner rozhovoru: Ing. Tomáš Nekula, jednatel E:
[email protected] Mladoňovice 65 675 32 okres Třebíč http://www.swn-schody.cz/
29
Tesařství Jiří Urban
Stručný popis firmy V rámci stručného popisu je třeba uvést i podstatnou skutečnost z historie firmy, která v podstatě vznikla na základě mezinárodní spolupráce a přenosu technologie a zejména know – how. K tomu můžeme využít webu společnosti a vyjádření jeího majitele a zakladatele. „V roce 1998 jsem v magazínu Still poprvé uviděl rozestavěný srub v německém Bavorsku. Okamžitě jsem kouzlu srubových staveb podlehl a chtěl si jej postavit. Chyběla „pouze“ zkušenost, jak na to. Po krátkém seznámení v tuzemsku s technologií výroby srubových domů jsem se rozhodl, že nejsprávnější informace budou v USA a Kanadě, a proto jsem začal hledat způsob, jak najít firmu ochotnou mi dát práci. Po několika měsících korenspondence, vyřizování cestovních a pracovních dokumentů jsem konečně odjel v letech 2001 - 2002 na pracovní stáž do Colorada (USA) a pracoval u renomované firmy Ackerman Handcrafted Log Homes. Tato rodinná firma (bratři Skip a John) byla založena v roce 1981 a patří v rámci kontinentu mezi špičku v oboru. Především díky kvalitní práci, dokonalé architektuře a otevřeným jednáním majitelů si postupně vybudovala stabilní pozici na trhu. Zdejší pobyt přinesl hodně nových informací a odhalil postupy a pravidla, která jsou nezbytná pro vytvoření kvalitní stavby. Firma je pojmem mezi profesionály, patří mezi dlouhodobé členy ILBA (International Log Building Association - Mezinárodní asociace stavitelů srubů) a postavila cca 60 staveb nejvyšší kvality.“
V roce 2004 byla založena firma Tesařství Jiří Urban se zaměřením na srubové stavby a sruby. Firma je bez zaměstnanců, spolupráce se živnostníky, sezonní práce. Firma nabízí tyto služby: ▪ návrhy srubů a projektové dokumentace ▪ realizace srubů všech velikostí pro trvalé, rekreační bydlení a komerční využití ▪ 5-ti letou záruční dobu a servis ▪ nezávazné konzultace a poradenství ▪ prohlídky dokončených staveb ▪ zahradní nábytek, zábradlí, schody, pergoly, garážová stání atd.
30
Jak firma spolupracuje s přeshraničně s Rakouskem Do Rakouska jsem stavěl 2 rodinné domy, zákazníci mě sami oslovili, obchodní jednání a spolupráce byla přímá bez zprostředkovatele apod. Vztah je proto čistě obchodní a další formy spolupráce s Rakouskou stranou zatím nemáme. Každá úspěšná zakázka však příhraniční vztahy prohlubuje a jejím prostřednictvím dochází i k navázání dalších vztahů obchodních i osobních. Jak spolupráce funguje, jaké problémy, či úkoly se řeší, kdo má spolupráci v podniku na starosti (pozičně, ne jmenovitě), jaké mají zkušenosti… Obě akce byly vyhodnoceny pozitivně s přínosem pro obě strany. Spolupráci v podniku má starosti majitel firmy pan J. Urban, který také řeší zakázky s Rakouskem.
Jaké požadavky má firma jako zaměstnavatel na budoucí zaměstnance (dnes učně a středoškoláky), případně pokud by zaměstnali zaměstnance z Rakouska (jazykové požadavky…) Firma sice žádné zaměstnance v klasické podobě nemá. Je to do značné míry pochopitelné, protože ve vazbě na každou zakázku si najímá příslušné odborníky v jednotlivých profesích, které potřebuje. Jedná se většinou o kvalifikované truhláře a tesaře. Z toho plyne, že požadavky na jejich odbornost, kvalifikaci a osobní dovednosti jsou u naší firmy značné. Samozřejmě bychom přivítali určitou znalost jazyka i když to není v našem případě zcela rozhodující. Primární je kvalita práce. O zaměstnancích z Rakouska jsme zatím neuvažovali a necítíme ani zájem z rakouské strany. Bariéry propojení trhů práce jsou podle nás zatím příliš velké. Spolupráce firmy se školami Konkrétně se školami zatím nespolupracujeme. Hlavním důvodem je to, že jsme malá firma a tato spolupráce se nám zatím nezdála efektivní ani pro nás ani pro školu. Spoliupráci se však v zásadě nebráníme, pokud nás nějaká škola osloví, určitě spolupráci zvážíme. Co by si firma přála od projektu EDU.REGION, který chce dostat do škol (základních i středních) učební obsahy ekonomické a hospodářské povahy, které by žáky ZŠ a SŠ seznámili se sousedním regionem (v tomto případě Dolním Rakouskem) – příklad – jak se dá v Rakousku podnikat, co musím doložit, znát, jak vypadá faktura, základy etiky podnikání a jednání, jak dlouhá je dovolená, jaké mají zaměstnanci ze zákona nároky, povinnosti, pracovně-právní vztahy…
31
Základní informace potřebné pro podnikání v Rakousku jsou pro nás určitě užitečné a rovněž přeshraniční propojení podnikatelských i školských aktivit přispěje k rozvoji celého regionu bez ohledu na hranice. Projekt považujeme za potřebný a smysluplný, zejména pro mladé lidi. Na získání zahraničního know – how je postavena celá naše firma.
Partner rozhovoru:Jiří Urban, jednatel E:
[email protected] Kněžice 60, 675 29, okres Třebíč http://www.ju-sruby.cz/
32
Ljuba Sojková U Dílen 552 58291 Světlá nad Sázavou
Stručný popis firmy, čím se zabývá, počet zaměstnanců… Tvorba a výroba dámské módy z přírodních materiálů, alternativní moda včetně designu. Dále práce ve mzdě – výroba pleteného sportovního ošacení – svetry, čepice, čelenky. Jak firma spolupracuje s přeshraničně s Rakouskem Na rakouský trh dodáváme vlastní módní kolekci z přírodních vláken. Jak spolupráce funguje, jaké problémy, či úkoly se řeší, kdo má spolupráci v podniku na starosti (pozičně, ne jmenovitě), jaké mají zkušenosti… Tvorba kolekce se děje ve spolupráci s rakouskou firmou a to tak, že se kolekce tvoří na základě informací, co rakouský trh požaduje. Vzhledem k tomu, že má rakouský trh svá specifika, bere se na to ohled při volbě materiálů, hlavně barev i tvarového řešení. Vyvzorovaná kolekce se předvede druhé straně. Na základě připomínek se pak kolekce ještě dotváří. Osvědčilo se i společná návštěva světových veletrhů pro „srovnání očí“. Na spolupráci se podílí hlavně návrhářka, technoložka. Spolupráce je velmi dobrá ku prospěchu obou stran. Jaké požadavky má firma jako zaměstnavatel na budoucí zaměstnance (dnes učně a středoškoláky), případně pokud by zaměstnali zaměstnance z Rakouska (jazykové požadavky…) V naší branži už se ani učební obor švadlena nevyučuje. Z praxe máme zkušenosti, že studenti i absolventi středních škol nejsou dost dobře vybaveni praktickými zkušenostmi. Možná je to i tím, že textilní průmysl zřejmě je u nás na vymření a fungujeme jen proto, že ještě nějací odborníci v ČR ještě zbyli. Budoucnost nevidím zrovna dobře – odborníci nebudou. Dnešní školy nabírají ke studiu děti, jen aby je měly, bez ohledu na talent a schopnosti. Je pak doslova fau- pax, když studentka 2. ročníku textilní školy v oboru oděvní návrhář, není schopna nakreslit ani skicu předloženého modelu. To je do značné míry alarmující stav a zajímalo by mne, jaká je v tomto směru praxe v Rakousku a zda musí řešit i Rakousko obdobné problémy. I jazykové vzdělání není podle mého názoru na patřičné úrovni. Zaměstnance z Rakouska nemáme a vzhledem k naší velikosti a dosavadním bariérám na trhu práce jsme o tom zatím ani neuvažovali. Kdyby to situace umožnila, určitě ba to bylo velmi zajímavé.
33
Spolupráce firmy se školami Naše firma umožnila již v minulosti praxi několika studentům. Nabídli jsme i možnost účasti na své módní přehlídce, bohužel nabídka nepadla na úrodnou půdu. Stejné škole jsme nabídli eventuálně exkurzi ve firmě – opět bez zájmu. Firma se poroto pokouší navázat nějakou smysluplnou spolupráci se školou, ale to se nám zatím nedaří. Možná je to tím, že jsme firmou malou a proto nejsme pro školu zajímaví.
Co by si firma přála od projektu EDU.REGION, který chce dostat do škol (základních i středních) učební obsahy ekonomické a hospodářské povahy, které by žáky ZŠ a SŠ seznámili se sousedním regionem (v tomto případě Dolním Rakouskem) – příklad – jak se dá v Rakousku podnikat, co musím doložit, znát, jak vypadá faktura, základy etiky podnikání a jednání, jak dlouhá je dovolená, jaké mají zaměstnanci ze zákona nároky, povinnosti, pracovně-právní vztahy… Když vyjdu z toho, že jsme obor, který u nás zřejmě vymře, těžko hledat, co zlepšit. Určitě ale pro všechny obory, ať jsou jakékoliv, je potřeba co největší propojení s praxí, s firmami. Ať student projde celý výrobní cyklus, ať si šáhne na každý výrobek ve výrobě. Teorie je jedna věc, ale praxe vypadá trochu jinak. Myslím, že by prospělo i pravidelné dovzdělávání i samotných vyučujících. Dále vřele doporučuji praxi dnešních prodavaček na rakouském trhu. Obsluha v českých prodejnách je často katastrofální. Zákazník jako by obtěžoval. Prodavačka se neumí na zákazníka usmát, málo umí poradit. Česká prodavačka se může hodně od rakouské prodavačky naučit. Samozřejmě jazykové vybavení je nezbytnost. Vysílat studenty na brigádu do Rakouska, proč ne? Na závěr k našemu školství ještě něco z praxe : Po revoluci bývalý ředitel MODETY, pak VARIATEXU a nakonec ALFATEXU měl výhrady k učňovskému školství. Silně to kritizoval. Argumentoval, že vyučená švadlena ví, kde leží Kaspické jezero a Středozemní moře, ale výkonové normy plní po vyučení na 20% stejně jako nevyučená pracovnice „z ulice“. Já, která se chystám do důchodu už toho moc nestihnu, ale vřele doporučuji: praxi a praxi a praxi atd.
Partnerka rozhovoru: Ljuba Sojková, jednatelka E:
[email protected]
34
