Vznik ČSR
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Martina Filipová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
1
VZNIK ČSR Po vypuknutí války v Rak. – Uh. monarchii nastala vojensko-byrokratická diktatura, moc = armáda, policie, úřednictvo, Němci a Maďaři válku přivítali, Slované odmítali = posílily se národnostní rozpory. Rak.-Uh. není na válku připraveno, armáda rychle vyčerpala zásoby, poklesla ekonomika, nastala bída, hlad, české země na válku doplácejí – potraviny dávají celému Předlitavsku, v českých zemích pak potraviny chybí… V české společnosti se vytvořilo několik politických směrů: 1. agrárníci (v čele Švehla) + katolíci - podpora Rak.-Uh., věří, že tak nejvíce zmírní dopad války 2. soc. - dem. strana (v čele Šmeral) – počítali se zachováním Rak.-Uh. 3. mladočeská strana (v čele Kramář) – očekávají vítězství dohody, hlavně Ruska, věřili v příklon k Rusku 4. realisté (v čele Masaryk) – česká strana pokroková, předpokládá vítězství dohody, chce změny v poválečném uspořádání světa využít ve prospěch osamostatnění českého národa, podporuje je i národně sociální strana (v čele Klofáč) Obyčejní lidé- odpor k válce, nechtějí bojovat proti Slovanům, jsou zaměřeni proti Německu, Rak.-Uh. utlačuje český národ, omezuje školy, zakazuje ČJ v úřednictví, na začátku války bylo zastřeleno pro výstrahu několik lidí.
T. G. Masaryk – profesor pražské univerzity, politolog, sociolog, od 1907 poslanec říšské rady, zpočátku neuvažuje o osamostatnění, až 1914 si uvědomí, že Rak.-Uh. je na pokraji krachu a začne prosazovat myšlenku samostatnosti. Masaryk odjíždí do zahraničí a stává se vůdčí osobou československého zahraničního odboje, musí dohodu přesvědčit o výhodnosti rozpadu Rak.-Uh., podniká cesty po Evropě, navazuje kontakty s franc., angl., rus., jihoslovanskými politiky, krajany v USA, žádá peníze na financování odboje. - při své 3. cestě zůstal v Itálii (doma na něj byl vydán zatykač - podezření pro velezradu, upozornil ho Machar), žije tedy ve Švýcarsku, Londýně, Paříži, živí se přednáškami na univerzitách, celý rok 1915 je osamocen, v létě 1915 vyhlašuje oficiálně u příležitosti 500. výročí upálení mistra Jana Husa československý odboj v Ženevě, řekl, že český národ bude bojovat za rozbití Rak.-Uh. a vyhlašuje válku Rak.-Uh., začíná spolupráce s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem (důstojník fr. armády u letectva) – umožnil kontakty s politickými špičkami Francie. říjen 1915 – Clevelandská dohoda v USA – krajané v USA podporují společné soužití Čechů a Slovák v jednom státě a podporují samostatnost. listopad 1915 – v Paříži založen český zahraniční komitét, měl oficiálně reprezentovat zahraniční odboj, z něj v únoru 1916 vznikla česká národní rada a z ní v květnu 1916 československá národní rada, předseda – Masaryk, zahraničí – Beneš, vojenství – Štefánik. Domácí odboj: Beneš 1915(před svou emigrací – v létě) založil špionážní spolek Mafie – měl informovat o situaci v Rak.-Uh., představitelé – Alois Raším, Přemysl Šámal.
2
1915 Raším a Kramář zatčeni spolu s jinými (představiteli Sokola…), odsouzeni k trestu smrti, zachránilo je, že v roce 1916 umírá Fr. Josef I. a nový císař – Karel I. uděluje rozsáhlou amnestii a ruší trest smrti. 1916 – založen Národní výbor, politická instituce reprezentující zájmy čs. národa, měla pracovat doma, v čele Karel Kramář, jeho zásadní činnost byla příprava pro převzetí moci po rozpadu Rak.- Uh. V zahraničí dohoda ještě není přesvědčena o nutnosti samostatnosti, proto Masaryk v roce 1916 vyzývá zajatce mimo české země, aby vstupovali do legií – Rusko (50000), Itálie (20000), Francie (10000), mají bojovat proti Rak.-Uh. na straně Dohody, která je vyzbrojila. Legie např. úspěšně zasáhnou v červenci 1917 v bitvě u Zborova, kde bojují proti Německu. Zlom – říjen 1917 (dekret o míru – bolševici vystupují z války, Rusko z Dohody) zmatek – Masaryk chce zachovat neutralitu legií, chce je odsunout na záp. frontu, jediná volná cesta přes Sibiř do Vladivostoku, z Vladivostoku jedou loďmi Dohody do Francie, část legií (asi 10000) jde k bolševikům = oddíly čs. Rudé armády (J. Hašek), zbytek se připojuje k intervenčním vojskům – proti bolševikům, je zahájena přeprava 60-ti souprav legií po magistrále – špatné velení, konflikty s bolševiky, postupný morální rozklad, do Vladivostoku dorazí na konce války, poslední legionáři do ČSR – září 1920. České země: 1917- Rak.-Uh. chce zavést NJ jako jediný úřední jazyk, české země chce vyjmout z působení zemského úřadu, chce je podřídit přímo vídeňské vládě, zostřily se soc. rozpory – hladové demonstrace (Prostějov 1917 – 23 mrtvých) květen 1917 – manifest českých spisovatelů – výzva poslancům, aby byli neústupní vůči Rak.-Uh. v hájení českých zájmů, postupně se všechny politické strany přiklání k osamostatnění českého státu. 6. 1. 1918 vyhlášená v Praze Tříkrálová deklarace – poslanci zemského sněmu a říšské rady vyhlásili: 1. za základ poválečného uspořádání považují zásadu práva národů na sebeurčení 2. na mírových jednáních nemá Rak-Uh. mluvit za jiné národy 3. vytvořit samostatný československý stát Česká politika nastoupila cestu úplného rozchodu s Rak.-Uh. Vše závisí na Dohodě, proto TGM jedná s prezidentem Wilsonem, v lednu 1918 vyhlašuje 14 Wilsonových bodů – požadavky Dohody po válce, 10. bod – české země, USA nepodporují samostatnost, jen autonomii v rámci Rak.-Uh. – tento postoj trvá až do května 1918, proto čeští a slovenští krajané v USA v květnu 1918 vyhlašují Pittsburghskou smlouvu – dohoda o vytvoření samostatného státu – demokratická republika, autonomie Slovenska v rámci nového státu. V Rak.-Uh. je patrný postupný rozklad, krize armády, dochází k válečným vzpourám. Změna postoje Dohody – červen 1918 – Francie uznává čs. národní radu jako vládu budoucího státu, srpen – přidává se Anglie, následují je další státy.
3
14. 10. 1918 Beneš ohlásil, že z čs. národní rady je vytvořena prozatímní čs. vláda, TGM – prezident + předseda vlády, Beneš – ministr zahraničí a vnitra, Štefánik – ministr národní obrany Masaryk – Washingtonská deklarace – prohlášení nezávislosti Československa České země: Červenec 1918 obnoven Národní výbor- úkol – připravit převzetí moci po kapitulaci Rak.Uh., v čele Karel Kramář Září 1918 – Rak.-Uh. odváží stroje a potraviny z českých zemí, na protest proti tomu – 14. 10. generální stávka na podporu naší vlády, na některých místech je už vyhlášena republika (Třebíč, Plzeň, Mladá Boleslav…) 28. října 1918 ministr zahr. rak. vlády Andrássy podepsal kapitulaci Rak.-Uh., přijímá podmínky kapitulace, dozví se to č. politici – Pražané spontánně oslavují vznik republiky. I když Národní výbor nemá pokyny, představitelé se sejdou a vyhlásí Československou republiku, pod dekret se podepisují: Rašín, Soukup, Švehla, Stříbrný, Šrobár, Kramář chybí – je v Ženevě na jednáních. Zástupci Slováků se sešli 30. 10. 1918 – vyhlásili Slov. národní radu v Turčianském Martině a vydali Martinskou deklaraci – chtějí žít ve společném soužití s Čechy v jednom státě. 28. 10. 1918 v Ženevě schůzka představitelů domácího a zahraničního odboje (Kramář, Beneš), dohoda – Československo bude republika. 14. 11. 1918 – první ústavodárné shromáždění, TGM zvolen prezidentem (TGM se do vlasti vrátil 20. prosince), sesadili habsburskou monarchii, schválili vytvoření ČSR, schválili zákony, které vydal Národní výbor, schválili novou vládu – 16 členů, nebyla volená, ale jmenovaná, v čele Karel Kramář (nár. demokrat), min. zemědělství a vnitra – Antonín Švehla (agrární strana), min. obrany – Václav Klofáč (národně socialistická strana), min. financí – Alois Rašín (nár. demokrat. strana)
4
Otázky k textu: 1. Jaký postoj k válce měli Slované v Rak.-Uh. monarchii? 2. Kdo byl vůdčí osobností československého zahraničního odboje? 3. Kdy a kde byl čs. zahraniční odboj oficiálně vyhlášen? 4. Co byl „Národní výbor“ a kdo stál v jeho čele? 5. Co byly a proč vznikly „legie“? 6. Vysvětli pojem „Tříkrálová deklarace“. 7. Kdy se státy Dohody rozhodly podpořit myšlenku rozpadu Rak.-Uh.? 8. Kdy a za jakých okolností dochází k vyhlášení samostatného Československa? 9. Jak zareagovali na vyhlášení Československa Slováci? 10. Kdy se konalo první ústavodárné shromáždění v nově vzniklém státě a co bylo jeho náplní?
5
Otázky k textu - řešení: 1. Jaký postoj k válce měli Češi a Slováci v Rak.-Uh. monarchii? Mají odpor k válce, nechtějí bojovat proti Slovanům, jsou zaměřeni proti Německu. 2. Kdo byl vůdčí osobností československého zahraničního odboje? T. G. Masaryk 3. Kdy a kde byl čs. zahraniční odboj oficiálně vyhlášen? V létě 1915 - u příležitosti 500. výročí upálení mistra Jana Husa byl československý odboj vyhlášen v Ženevě. 4. Co byl „Národní výbor“ a kdo stál v jeho čele? Šlo o politickou instituci reprezentující zájmy československého národa, v čele stál Karel Kramář, zásadní činností Národního výboru byla příprava pro převzetí moci po rozpadu Rak.-Uh. 5. Co byly a proč vznikly „legie“? Jde o vojenské jednotky, které začaly vznikat v zahraničí po výzvě Masaryka v roce 1916 a bojovaly na straně Dohody proti Rak.-Uh. 6. Vysvětli pojem „Tříkrálová deklarace“. Poslanci zemského sněmu a říšské rady 6. 1. 1918 v Praze vyhlásili, že: -1. za základ poválečného uspořádání považují zásadu práva národů na sebeurčení, 2. na mírových jednáních nemá Rak-Uh. mluvit za jiné národy, 3. je nutné vytvořit samostatný československý stát. 7. Kdy se státy Dohody rozhodly podpořit myšlenku rozpadu Rak.-Uh.? Ke změně postoje Dohody dochází v červen 1918, kdy Francie uznává čs. národní radu jako vládu budoucího státu, v srpnu se přidává Velká Británie. 8. Kdy a za jakých okolností dochází k vyhlášení samostatného Československa? 28. října 1918 ministr zahr. rak. vlády Andrássy podepsal kapitulaci Rak.-Uh., přijímá podmínky kapitulace, dozví se to č. politici – Pražané spontánně oslavují vznik republiky. I když Národní výbor nemá pokyny, představitelé se sejdou a vyhlásí Československou republiku.
6
9. Jak zareagovali na vyhlášení Československa Slováci? Zástupci Slováků se sešli 30. 10. 1918 – vyhlásili Slov. národní radu v Turčianském Martině a vydali Martinskou deklaraci – chtějí žít ve společném soužití s Čechy v jednom státě. 10. Kdy se konalo první ústavodárné shromáždění v nově vzniklém státě a co bylo jeho náplní? 14. 11. 1918 – první ústavodárné shromáždění, TGM zvolen prezidentem, byla sesazena habsburská monarchie, schváleno vytvoření ČSR, schválili zákony, které vydal národní výbor, schválili novou vládu – 16 členů, nebyla volená, ale jmenovaná.
7
Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vznik_%C4%8Ceskoslovenska http://cs.wikipedia.org/wiki/Edvard_Bene%C5%A1#Prvn.C3.AD_.C4.8Deskoslovensk.C3.B D_odboj http://cs.wikipedia.org/wiki/Masaryk
8
