41 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO
DATUM VYDÁNÍ 14. PROSINCE 2012, CENA 6 KČ
Přejeme všem čtenářům
pohodové Vánoce a šťastný Nový rok! K věci… ZA CO, PANE KUŽEL, ZA CO? Čechy ovládla kartománie. Po státních průšvizích s elektronickými systémy všeho druhu tlačí šéf Hospodářské komory Kužel na vznik nové karty - elektronické pracovní knížky. Prý bude mít spoustu výhod: například ochranu podniků před zběsilými kontrolami z inspektorátu práce, kontrolující některé podniky pořád dokola! (Jestli budou nějaké výhody i pro pracující mi uniklo.) Základním předpokladem dle komory je, aby projekt pracovní karty podpořil stát - rozuměj zaplatil to. Za kartičky si ostatně zvykl platit: Open card – 1,25 miliardy, elektronické zdravotní knížky (IZIP) 1,8 mld. U sKarty (neboli socKarty) – ví jen bůh, kolik bude koštovat, protože zdaleka neskončilo jednání s Českou spořitelnou, které se díky bývalému náměstku Šiškovi a ministru Drábkovi podařilo urvat smluvní monopol a jistě se ho nebude chtít zdarma vzdát. Pan ministerský předseda spolu s novou ministryní práce a sociálních věcí hledí jako vyoraní hlodavci, co jim bývalé vedení ministerstva připravilo za polízanici. A teď ještě Kuželova elektronická pracovní knížka. Pro pět miliónů pracujících! Kolik taková legrace může stát? Neodvažuji se odhadovat. Nebylo by levnější třeba zavést pořádek na úřadech, aby dokolečka nekontrolovaly tytéž firmy? Nebo opravdu začít snižovat úřední buzeraci? (Promiňte – administrativu.) Proč by vlastně někdo měl shromažďovat další a další údaje o pracovnících, které by měli vést zaměstnavatelé, nebo stát? Co při ztrátě karty, plné citlivých údajů? Bude za to pokuta? Nebo někdo hned přijde se zvláštním pojištěním proti ztrátě či krádeži? Další a další penízky za poplatky sypte se do správných kapsiček?! Spolu s písničkářem se mi chce zvolat – „Za co pane Kužel, za co, chceš trestat ten prostý lid….?“ (es) ŠVÝCARSKO
Víte, co znamená toto logo? str. 2
VZDĚLÁVÁNÍ OS KOVO
BYDLENÍ
Už v lednu začíná nový školní rok Str. 2
Jak vyjednávat o výši nájemného Str. I
Vlajky OS KOVO nebylo možné přehlédnout ani na demonstraci na Václavském náměstí 17. listopadu.
V roce 2012 se dále zvyšil význam odborů Hovořili jsme s předsedou OS KOVO Josefem Středulou Blíží se závěr roku a nastává tedy i čas jeho hodnocení. Jisté je jedno: rok 2012 byl určitě v mnohém mimořádný. Zažili jsme v něm turbulence na politické scéně, drtivou porážku pravice v krajských i senátních volbách. Poprvé v dějinách České republiky v poslanecké sněmovně sedí zástupci strany, která se neucházela o přízeň voličů a vytvořila se z uprchlíků ze strany Věcí veřejné, která po zradě předvolebních slibů a skandálech svých předáků začala kvapem ztrácet přízeň voličů. Z odpadlíků narychlo sešitá strana LIDEM je dnes jednou z opor vlády a má v ní i své ministry. Hájí program, který s tím, co hlásaly Věci veřejné, už nemá společného skoro nic. Podporují program, kvůli němuž popularita Nečasovy vlády letos klesla na historické minimum. Dostala tak účet za program škrtů a asociálních opatření a za aroganci, s níž je prosazován. Klíčová rozhodnutí, která mají dlouhodobý dopad, jsou prosazována silou a bez potřebné diskuse. Bez ohledu na návrhy opozice i podněty odborů. I proto letos Praha zažila největší
protivládní vystoupení od roku 1989. Protesty se konaly ale i v řadě dalších míst. Byla na nich vždy vidět spousta vlajek odborářů z OS KOVO. Jaký byl rok 2012 pro odbory v ČR? Předseda OS KOVO v rozhovoru s Kovákem řekl, že přinesl zvýšení role odborů a další pozitiva, na kterých bude možné stavět v budoucnu. Nehovořili jsme jen o roku minulém, ale i tom nadcházejícím, který pro OS KOVO bude rokem sjezdovým. Celý rozhovor přinášíme na str. II
1
KOVÁK číslo 41 — 14. prosince 2012
Začíná další ročník vzdělávání
Řeší podobné problémy jako OS KOVO K jednání II. kongresu švýcarského svazu UNIA
Už v první polovině měsíce ledna 2013 zazní první pomyslné zvonění dalšího školního roku vzdělávacího systému OS KOVO.
V Curychu se ve dnech 29. 11. – 1. 12. 2012 uskutečnil II. řádný kongres švýcarského svazu UNIA. S tímto svazem má OS KOVO dlouholeté přátelské vztahy a vzhledem k podobné – tedy podnikové - struktuře odborů i oba svazy spojují i podobné problémy.
Jako první jsme zařadili kurz K 1 s důležitým obsahem – Základní kurz kolektivního vyjednávání – minimum o vyjednávání - I. Kurz se uskuteční v Praze 4 Na Květnici ve dnech 14. – 16. ledna 2013 pod vedením osvědčeného lektora Ing. Vladimíra Nohejla a Zdeňka Koláře a je určen předsedům ZO, členům vyjednávacích týmů ZO, úsekovým důvěrníkům a vedoucím odborových kolektivů. Druhý, neméně zajímavý kurz je také opět zasazen do prostředí Prahy 4 Na Květnici, kde se ve dnech 21. – 23. ledna 2013 uskuteční série zajímavých přednášek na téma Odboráři v zátěžových situacích a jak odhadnout lidi – I. Lektoři PhDr. Danuše Hořejšová,CSc. a Mgr. Jiří Šuráň tuto závažnou problematiku přiblíží funkcionářům, vyjednávačům kolektivních smluv a to zejména těm mladým, kteří teprve sbírají zkušenosti. Bližší údaje naleznete v Katalogu vzdělávání 2013, který ještě před vánočními svátky bude rozeslán do ZO OS KOVO a bude rovněž uveřejněn na webové stránce OS KOVO a intranetu OS KOVO. Určitě se mnozí rozhodnete pro účast na některé vzdělávací akci z naší nabídky. Váš pobyt bude bez problémů zajištěn jen tehdy, pokud přihlášky pošlete co nejdříve na kontaktní adresu
[email protected]. Nejlépe bude, když tak učiníte ještě do vánoc. Mgr. Jiří Šuráň Vzdělávání OS KOVO
Kongres volil nové vedení svazu a do nej- na jiné subjekty, zodpovídá přesto za to, že zaužšího vedení bylo zvoleno 9 zástupců. Došlo městnanci podniků těchto firem budou míst v podstatě ke střídání generací; byli zvoleni stejné mzdy a podmínky jako vítězná firma. dva spolupředsedové (Renzo Ambrosetti a Va- Svaz UNIA se velmi snaží tento princip dostat nia Alleva) a dalších sedm zástupců z regionů. i do celostátní legislativy a vše napovídá, že Zajímavostí jistě je, že kromě R. Ambroset- v příštích týdnech či měsících by měl slavit tiho, který ve funkci zůstane dva roky z dů- v tomto směru úspěch. Během kongresu se vodu kontinuity svazu, a R. Schiavi, jsou také delegáti i hosté zúčastnili krátké demonvšichni ostatní zástupci mladší 50 let; jednu strace před jednou z hlavních švýcarských třetinu nejužšího vedení tvoří ženy, 5 zástupců má dvojí, tedy švýcarské i italské občanství. Z 200 000 členů svazu UNIA totiž jedna polovina nemá švýcarský pas a otázce přistěhovalců a migrantů je ve svazové práci věnována velká pozornost. Pokud bylo nutné provádět hlasování s přesným sčítáním hlasů, a taková byla dvě – o počtu členů nevyšší výkonné rady a o podobě decentralizace pravomocí na nižší úrovně – prováděli je delegáti prostřednictvím elektronického za- V jednotě je síla: hejno spojených malých rybiček je schopno udolat i žraloka řízení a o výsledku tak bylo rozhodnuto okamžitě včetně zobrazení bank, kde pomocí deštníků na krátkou chvíli výsledků na plátně v kongresové hale. Kon- vytvořili logo kongresu – velkou červenou gres také přijal šest rezolucí, z nichž nejzajíma- rybu, složenou z mnoha malých rybiček, která vější a pro nás nejpodnětnější je rezoluce proti je schopná spolknout i žraloka. mzdovému dumpingu: pokud nějaký subjekt Ing. Lucie Studničná, získá zakázku a rozhodne se ji subkontrahovat mezinárodní odbor OS KOVO
Průzkum vyvrací zažité předsudky Mladší běhají rychleji, starší znají zkratky Zatímco zaměstnavatelé ve většině zemí v posledních letech stále sázejí na heslo „mládí vpřed!“ a v tomto duchu při přijímání nových sil upřednostňují automaticky uchazeče kolem 20 až 30 lety, rakouský Institut pro výzkum hospodářství (Wifo) má překvapivě odlišné poznatky. Nejproduktivnější jsou pracovníci ve věku mezi 35 a 44 lety, tvrdí Wifo na základě průzkumu, podle něhož další kategorií jsou lidé mezi 45 až 54 lety. Tedy nikoli čerství absolventi středních a vysokých škol, ale lidé s již alespoň deseti- až dvacetiletou praxí. U osob v první skupině se produktivita udržuje na stejné úrovni, od 54. roku pomalu klesá, zjistil průzkum. U pracovníků druhé skupiny nabývají na významu zkušenosti, zatímco negativní jevy, jako zdravotní problémy či zastaralé myš-
lení se projevují jen postupně. Nicméně pomocí zdravotních a vzdělávacích opatření (celoživotní vzdělávání) lze zastavit ústup produktivity staršího zaměstnance. Což je i předpokladem pro zvyšování věkové hranice penzijního věku v zájmu racionálnější integrace starších lidí do pracovního procesu, která je i pro zaměstnavatele již z čistě ekonomických důvodů smysluplná. Helmut Kramer, bývalý šéf Wifo a v současnosti předseda představenstva Rakouské platformy pro interdisciplinární otázky stárnutí, při prezentaci studie mj. odmítl čtyři mýty, jež dle jeho názoru přetrvávají a jež vyvolávají bezdůvodné předsudky o starších pracovnících. Za první mýtus označil názor, že starší lidé obsazují místa mladým. „Průzkumy ukazují, že právě země s vysokou věkovou hra-
nicí pro nárok na důchod vykazují nejnižší nezaměstnanost. Podniky s osazenstvem ze smíšených věkových kategorií mají z toho prospěch, neboť to přináší i nejvyšší produktivitu práce,“ konstatoval Kramer v deníku DER STANDARD ze 4. prosince. Stejně tak odmítl tvrzení, že starší lidé jsou méně produktivní, neboť dle jeho poznatků se výkonnost těchto pracovníků udržuje až do jejich 70. roku a neklesá nijak dramaticky. „Mladší běhají rychleji, starší znají zkratky,“ doložil svá slova citátem s poukazem na přednosti seniorů těžících ze svých bohatých zkušeností. Kramer odmítl i třetí mýtus, že většina starších nechce již pracovat a že o ně zaměstnavatelé nemají zájem, jako sice fakt, který však neplatí o všech a vždy. Čtvrtý mýtus o „stárnutí společnosti“ je nutné řešit „postupně a strategicky na mnoha úrovních – v penzijní reformě, zdravotní péči, vztahu mezi generacemi, daňovém a vzdělávacím systému, ale i v otázkách etnických, životního prostředí, výzkumu, infrastruktury,“ konstatoval Kramer. (jh)
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Evžen Staněk, redaktor Mgr. František Vonderka, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected];
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255 • Grafická úprava Jan Malý • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
2
3
KOVÁK číslo 41 — 14. prosince 2012
Zillertal - nejaktivnější údolí světa Užijte si lyžování i o Vánocích a na Nový rok Za lyžařský ráj lze považovat Rakousko. Je zde na 6 600 km skvěle upravených sjezdovek v nadmořských výškách až do 3 450 m nad mořem. Právě tím i pro kvalitu nabízených služeb se stalo mekkou všech lyžařů. Lyžování v Rakousku bývá pro vyznavače tohoto zimního sportu vrcholným zážitkem. Údolí Zillertal kolem řeky Ziller je jednou z největších lyžařských oblastí Rakouska i celých Alp. Říká se mu též „nejaktivnější údolí světa“. Tento lyžařský region nabízí neuvěřitelných 662 km sjezdovek, 171 nejmodernějších lanovek a vleků a důmyslný systém skibusů, propojujících všechna střediska oblasti. Lyžaři si mohou zakou-
Zillertalské údolí je téměř 30 km dlouhé. Nachází se ve východní části Tyrolska.
ních hostitelů. Zillertaler Super Skipas platí pro celou oblast ve všech jeho skiareálech, navíc i pro skiareál Wildkogel. Lyžaři mohou využít na 91 modrých sjezdovek - 166 km, 151 červených - 410 km, 22 černých - 83 km. K dispozici je též 93 vleků, 62 sedaček, 332 km běžeckých tratí i 8 funparků. Nabízí
Na vrcholu Finkenbergu.
směřuje do malého městečka Ramsau nedaleko Schladmingu, kde je každý den upravováno 150 km běžeckých stop, které slibují pohodovou jízdu, při které si můžete vychutnávat pohled na okolní zasněženou přírodu. Toto středisko je oblíbeným tréninkovým místem pro mnoho národních reprezentací a dějištěm závodů světového poháru. Pro „nelyžaře“ se nabízejí nádherné pěší túry například lehká trasa s překrásným panoramatickým výhledem, půvabné vandrování zillertalskou krajinou, vycházka nad údolím či výstup na Ahornspitze, výšlap na třítisícovku Schönbichler Horn a další místa. Zejména ti dříve narození ocení neustále se zkvalitňující síť upravovaných zimních turistických cest. Noční sáňkování v mnoha střediscích a další sportovní aktivity oceňuje zejména mladší generace. Tyrolsko je i gurmánským požitkem. Téměř
Ledovec Hintertux.
Lyžovačka na ledovci po západu slunce může být skvělým zážitkem.
pit pro celý region jeden společný skipas – Zillertaler Superskipass, který platí v regionech Hochzillertal/Hochfügen, Mayrhofen/Finkenberg, ledovec Hintertux a boční údolí Gerlos/Zillertal Arena. Ať jste začátečník, zkušený lyžař, nebo si chcete užít lyžování s celou rodinou, stačí si jen vybrat vhodné lyžařské středisko. Společným rysem Vaší dovolené v Rakousku se stane domácí, rodinná atmosféra v útulných, stylových penzionech, apartmánech či hotelích a pohostinnost míst-
4
se též snowtubing, skialpinistické tratě, sáňkařské dráhy, přes 300 km upravených běžeckých tratí, paragliding, kryté tenisové kurty, squash i indoor golf, vodní světy v Mayrhofenu, Fugenu, restaurace, bary, diskotéky i celoroční lyžování na ledovci Hintertux, kde se dá jako na jediném rakouském ledovci lyžovat po celý rok. Běžkařské tratě se rozprostírají většinou v údolích. Některé na náhorních plošinách. K jejich dosažení je nutné využít lanovek. Nejvíce běžkařů
všude si můžete pochutnat na jablečném závinu, trhanci z palačinkového těsta, vynikajícím grilovaném masu, nejlepších italských těstovinách i na čerstvých plodech moře, a zapít domácí grappou. Pro našince je lyžování v Rakousku velmi zajímavé i z důvodů blízkosti této alpské země k českým hranicím. Z Prahy 550 km, z Brna 600 km a z Bratislavy na 560 km. (lab) Foto archiv autorky
KOVÁK číslo 41 — 14. prosince 2012/příloha — poradny na přání
Nájemné v ČR se stává věcí dohody Nájemní vztah je vztahem úplatným, jedním z pojmových znaků nájmu je tedy nájemné. Hradit nájemné za užívání bytu je jednou ze základních povinností nájemce. Způsob určení výše nájemného se lišil v závislosti na právní úpravě v době, kdy nájem vznikal. Znát platná pravidla je nezbytné. Důkazem je i náš příběh. Pan David společně bydlel společně se svou rodinou ve státním bytě od roku 1986. V roce 2008 dům od obce, na kterou stát vlastnictví v rámci privatizace převedl, koupila soukromá společnost. Pan David v té době již užíval byt Předseda sdružení nájemníků ČR Ing. Milan Taraba zcela sám, manželka zemřela na zákeřnou nemoc a děti založily vlastní rodiny a bydlí jinde. Zástupce společnosti, která byt vlastní, ho navštívil a nutil ho podepsat novou nájemní smlouvu s tím, že když nepodepíše, bude se muset vystěhovat bez náhrady. Současně sliboval, že pokud podepíše novou smlouvu, bude vše v pořádku a nadále bude mít právo byt užívat. Pan David z obav novou smlouvu podepsal. Vůbec mu nedošlo, že podepisuje souhlas s podstatným zvýšením nájemného a zhoršením podmínek nájmu bytu. Navíc v závěrečných ustanoveních nové smlouvy bylo ustanovení, že smlouva je podepsána svobodně a bez nátlaku. Když se posléze bavil se sousedkou, zjistil, že ta žádnou novou smlouvu nepodepsala. Po nátlaku nového vlastníka se poradila a ujistila se, že žádnou novou smlouvu podepisovat nemusí, protože platí smluvní vztah o nájmu bytu odvozený dokonce z dohody o užívání bytu, která byla uzavřena po přidělení bytu. V současnosti pan Sláma platí za srovnatelný byt podstatně více než zmíněná sousedka, která se nenechala k uzavření nevýhodné smlouvy o nájmu bytu dotlačit. Je nešťastný, protože náklady na bydlení jsou pro něho, jako invalidního důchodce velmi vysoké a dosahují téměř sedmdesáti procent jeho příjmů. Nezbývá dostatek prostředků na obživu, léky a ostatní životní prostředky.
vela občanského zákoníku zákonem č. 132/2011 Sb., kterou se změnilo ustanovení § 696 týkající se sjednávání nájemného, a ve kterém je v současné době upraven postup pro pronajímatele a nájemce při jednání o úpravě a změně nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu. Účinnost ustanovení § 696 odst. 2 až odst. 4 nabylo účinnosti dne 25. 5. 2011 v obcích, kde skončila deregulace nájemného k 31. 12. 2010. V obcích, kde končí deregulace nájemného k 31. 12. 2012, nabývá tato část ustanovení občanského zákoníku účinnosti ke dni 1. 1. 2013. Pronajimatel může v těchto obcích s návrhem na zvýšení nájemného přijít až k tomuto datu, nikoli dříve.
Jaké poučení vyplývá z našeho příběhu?
Nejlepší je dohoda
Novela občanského zákoníku ve znění zákona č. 132/2011 upravila též způsob sjednávání nájemného. Sjednání nájemného nebo sjednání změny nájemného nevyžaduje změnu nájemní smlouvy ani sepsání nájemní smlouvy nové. Sjednané nájemné by mělo být místně a časově obvyklé nájemné ovlivněné polohou, vybavením, stářím, obslužností a velikostí konkrétního bytu. Zákon stanovuje lhůty pro sjednání písemné dohody o nájemném a to do dvou měsíců od obdržení návrhu. Zákon stanovuje lhůtu pro podání návrhu na určení nájemného k soudu. Tato lhůta je tříměsíční a začíná běžet po vypršení lhůty pro sjednání dohody. Pokud nemáte dostatek prostředků na úhradu nákladů na bydlení a splňujete zákonné podmínky, můžete požádat místně příslušný Úřad práce o příspěvek na bydlení. Na příspěvek vzniká nárok nájemci, jehož domácnost vynakládá na bydlení náklady vyšší než 30 % příjmů domácnosti ( v Praze 35 %). V odůvodněných případech lze požádat o dávku v hmotné nouzi, tzv. doplatek na bydlení.
Co ještě dodat? Proces tzv. „deregulace“ nájemného ve většině obcí skončil ke dni 31. 12. 2010 s výjimkou bytů s regulovaným nájemným v hlavním městě Praze, v obcích Středočeského kraje s počtem obyvatel k 1. lednu 2009 vyšším než 9 999 a městech České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Olomouc a Zlín, kde účinnost zákona a deregulace nájemného končí nyní, tj. ke dni 31. 12. 2012. I z tohoto důvodu byla přijata no-
Navrhnout lze také snížení nájemného A až po něm začne plynout dvouměsíční lhůta pro sjednání dohody a následně a po ní postup podle nových ustanovení § 696 odst. 2 až odst. 4 občanského zákoníku v následujícím znění: Odst.2 „Nedošlo-li ke sjednání nájemného dohodou, může pronajímatel písemně navrhnout nájemci zvýšení nájemného. Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zvyšuje se nájemné počínaje třetím kalendářním měsícem od doručení návrhu. Nesdělí-li nájemce pronajímateli písemně do dvou měsíců od doručení návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o určení nájemného, které je v místě a čase obvyklé. Výši nájemného soud určí ke dni podání návrhu soudu. Odst. 3 „Soud může rozhodnout podle odstavce 2 také v případě nájmu, kde bylo nájemné sjednáno dohodou, a jde o nájem na dobu neurčitou, jestliže došlo k podstatné změně okolností, z nichž při sjednávání nájemného pronajímatel nebo nájemce vycházel.“ Odst. 4 „Navrhuje-li nájemce snížení nájemného, použijí se ustanovení odstavců 2 a 3 obdobně.“
Občanský zákoník tedy jednoznačně upřednostňuje dohodu o nájemném. Pronajímatel a nájemce se mohou dohodnout jak na zvýšení, tak na snížení nájemného. Z jednání o nájemném se v praxi zažil pojem „místně obvyklé nájemné“ nebo „obvyklé nájemné“. S tímto pojmem pracuje i občanský zákoník ve shora uvedeném ustanovení § 696 odst. 2, byť samotná definice „obvyklého nájemného“ v něm chybí. Podle důvodové zprávy k novele občanského zákoníku lze analogicky vyjít ze zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů. Dle § 2 odst. 1 tohoto zákona se „obvyklou cenou“ rozumí „cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim.“ Z ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. by tedy bylo možné dovodit, že „obvyklým nájemným“ je nájemné, za které by bylo možno pronajmout byt v daném místě, stavu a čase, přičemž do jeho výše nemohou být promítnuty mimořádné okolnosti trhu, osobních poměrů nájemce a pronajímatele, ani vlivy zvláštní obliby. Zásadní doporučení : Před podpisem jakékoli smlouvy se poraďte s odborníky! Připravil Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků ČR (SON)
I
KOVÁK číslo 41 — 14. prosince 2012/příloha
V roce 2012 se dále zvýšil význam odborů (Dokončení ze str. 1) Jak hodnotíte právě uplynulý rok? Co vás v něm nejvíce zaujalo? Nejsilněji na mě v roce 2012 zapůsobila arogance, s jakou se vládní koalice chová vůči občanům této země. To mě překvapuje každým dnem. Tato arogance se sice nedá nějak měřit, ale myslím si, že je změřena mírou důvěry občanů České republiky vůči své vládě. Máme tu historický pokles na údaj někde kolem deseti procent a to je skutečně nevídané. O to hůř se pak vnímá, s jakou vehemencí je vládní koalice schopna realizovat věci, které nejsou v zájmu občanů – ať je to třeba otázka druhého důchodového pilíře, otázka církevních restitucí či snaha prosadit tyto věci za každou cenu, i za cenu použití člověka, který byl zatím nepravomocně, ale přece jen odsouzen za korupční čin. Technologie moci dosáhla z mého pohledu absolutní hodnoty v míře přezíravosti vlády vůči občanům a její minimální ochotě vnímat jejich zájmy. Z tohoto pohledu mě rok 2012 absolutně nepotěšil. Tím se ovšem neodlišujete od většiny lidí v této republice. Jak jste sám řekl, politiku vlády odmítá drtivá většina občanů. Lidé to i dávají najevo. Letos jsme zažili největší demonstraci od roku 1989. Jsme svědky toho, že odbory jsou dnes součástí širokého občanského hnutí, které se odmítá jen tak smířit s tím, co dělá vláda. A všechny, i když jde o rozdílná uskupení, spojuje stejný cíl, vyjádřený požadavkem Stop vládě. Co říkáte tomu, že se něco podobného podařilo? Je to úspěch? Úspěch by byl, kdybychom neměli důvod, takové uskupení vůbec ustavovat. To by totiž znamenalo, že něco podobného nepotřebujeme a že nemusíme diskutovat o tom, jak zastavit vládu, která škodí. Na straně druhé, když už k tomu došlo, tak si myslím, že jde o velmi ambiciózní projekt spolupráce mezi odbory a lidmi, kteří se v odborech nepohybují. Tady se ovšem také nedá říct, že se něco povedlo. Je to živý projekt, kdy se lidé učí spolu žít, kde hledají společný pohled na témata, o kterých si nemysleli, že je budou muset někdy s někým komunikovat. A to ať už je to ze strany odborů nebo ze strany těch iniciativ. Úspěch spočívá v tom, že lidé se už vzájemně znají, vědí, co od sebe mohou očekávat, a ono se to projevuje, ať už to bylo 21. dubna, tak taky na demonstraci 17. listopadu. Ta byla navíc velmi netradiční tím, že odbory neorganizovaly věci, které jinak komunikují v základních organizacích. Na to, že přišlo 20 000 lidí, tak to bylo velmi úspěšné. Pokud jde o podporu občanů pro požadavky, které vznášejí i odbory, tak si myslím, že rok 2012 byl nebývale úspěšný. Mnozí lidé jsou přesto zklamaní. Bez ohledu na demonstrace vláda dále dělá svoje. Jsou z toho smutní, ptají se, co jsme vlastně tím, že jsme byli na demonstraci, změnili? Zkusme to hodnotit v dlouhodobějším kontextu než z pohledu účasti na nějaké demonstraci nebo jiném protestu. Naše aktivity nebudou zcela jistě anulovat výsledky voleb. V nich dali najevo voliči, jaké uskupení chtějí, a to nyní vládne. Myslím si, že i díky aktivitám odborů a občanských iniciativ, došlo k tomu, že i pravověrní voliči vládních politických subjektů poznali, že neříkáme žádnou lež. Že naopak odboráři s občanskými iniciativami říkají pravdu. Už ani voliči vládní koalice se
Konstruktivní přístup odborů k problémům ČR dokumetuje i Vize ČMKOS. Do debaty o ní se zapojili i význační odborníci.
totiž nemohou dívat na to, co se tu děje. Vláda má za sebou polovinu funkčního období a už má dvě třetiny vyměněných ministrů. To přece také něco ukazuje. Ano, kvůli tomu, co dělá vláda, je tu obecné znechucení politikou.
II
Dostali jsme se až na hraniční mez, kdy někteří pozorovatelé říkají: a neměly by odbory založit politickou stranu? Skutečně lze pozorovat naprosto nový trend s poměrně velkou silou, kdy i občané uvažují o tom, zdali by nebylo lepší, kdyby zemi spravoval někdo jiný než představitelé politických stran. Neříkám, že se odbory chystají k vytvoření nějaké alternativy. My dnes spíš musíme vysvětlovat, že odbory
Josef Středula během rozhovoru s Kovákem.
nejsou politickou stranou. Jsou ale každopádně významnou částí politického spektra a nakládají s velmi silnými politickými tématy, jakými jsou daně, pojištění, mzdy, zaměstnanost a podrobně. Na straně druhé bychom neměli mít a ani nechceme mocenskou ambici, protože tím bychom se mohli zpronevěřit svému hlavnímu poslání a tím je zastupování zájmu zaměstnanců. A ti volí jak levici, tak pravici. Odbory se vyjadřují k tomu, co se děje. Bez ohledu na to, zda je to zleva nebo zprava. Cílem našeho zapojení do společenského dialogu je ovlivnit další vývoj. Třeba prostřednictvím odborářské vize pro Českou republiku? Ano, s tímto námětem ostatně jako první přišel OS KOVO. Z tzv. Vize ČMKOS je naprosto zřejmé, že odbory mají i pozitivní program. Není to o tom, jak tvrdí někteří škarohlídi, že odbory umí jen kritizovat a nemají vlastní program. To nikdy nebyla pravda. Ve Vizi je to černé na bílém. Kdo chce, může si ji přečíst. Nejedná se o nic nerealistického nebo extremistického. Odbory tedy ukazují, že uvažují i v jiném kontextu. Oslovují celou společnost… Další věcí, kterou považují za úspěch je, že dovedeme oslovit nové členy. Když vezmu výsledek za rok 2011, protože letošní ještě nemám, tak v něm OS KOVO přijal kolem 8100 nových členů. To zní velice zajímavě zejména v době ekonomické recese. Ano, jde o velké číslo, jsou to dvě třetiny z nových členů celé ČMKOS. A navíc: i počet nových členů násobně převyšuje počet členů některých vládních politických stran. To znamená, že OS KOVO lidi oslovuje a že členství v odborech je víc „in“ či nově „sexy“ než členství ve vládních politických stranách. Podobný výsledek ovšem také k něčemu zavazuje. I k tomu, že se OS KOVO vedle hájení zájmu zaměstnanců bude vyjadřovat k celospolečenským otázkám a přicházet s takovými podněty, jako je už zmíněná Vize. I z ní je zřejmé, že Česko není ostrov a potýká se s problémy, které má celá Evropa. A nadnárodní jsou zjevně i jejich řešení. Jak si stojí OS KOVO v tomto ohledu? Pozice OS KOVO je v tomto kontextu jak v evropském, tak celosvětovém měřítku – a to není nějaká samochvála – velmi silná. Bylo to cítit už při ustavujícím sjezdu největší evropské odborové federace i v rámci té světové, kde jsme zastoupeni ve všech důležitých orgánech. OS KOVO je vnímám jako velmi silný odborový svaz,
KOVÁK číslo 41 — 14. prosince 2012/příloha
jsme bráni skutečně velmi vážně a v mnoha případech se na náš názor čeká. Nejsme žádnými outsidery, patříme mezi ty hlavní hráče. A jsme chápání jako jeden z nejlepších a nejlépe fungujících odborových svazů. Jako příklad uvedu to, že v rámci nové evropské federace jsme ustavili region východní Evropy, který čítá Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko a Českou republiku. Na posledním výkonném výboru evropské federace koncem listopadu bylo řečeno, že pokud jde o řízení, je vzorem pro všechny další regiony v EU. Příští rok je rokem sjezdovým. Co očekáváte od VI. sjezdu OS KOVO? Sjezd je pravidelnou záležitostí, kdy orgány OS KOVO včetně vedení skládají účty a podle toho se delegáti sjezdu rozhodnou jak dále, s kým dále, co dále. Nyní je tu ještě také to, že máme rok a půl před sjezdem konfederace, což je také mimořádně významné. Jsme přece největším odborovým svazem, který v ní působí. V našem vedení jsme už diskutovali materiál ohledně vztahu OS KOVO a ČMKOS. Bereme to nesmírně vážně. Pro OS KOVO je působení v kovoprůmyslu jen určitou výsečí činnosti, věnujeme se řadě dalších věcí. Které z nich byste zvlášť vyzdvihl? Pokud jde o sjezd, je tu také otázka, co prosadit dále. Určitě nás proto čeká diskuse na téma čerpání prostředků EU v příštím rozpočtovém období. To je velmi vážné téma, které má celonárodní dopady a bude se týkat i dalších vlád. Samozřejmě je tu také otázka kolektivního vyjednávání. To, jak dopadne vyjednávání, které nyní začíná v celé řadě podniků. Tady byly stanoveny i určité cíle. Například vyrovnat minimálně inflaci. Daří se to? To je minimum. Pokud na tom určitá firma opravdu není špatně, tak pak je požadavek nárůstu mezd na úrovni 2,5 % opravdu minimalistický. A tam, kde jsou výsledky výborné, tam se samozřejmě nezastavíme před požadavky vyššími, protože není žádný důvod je nepokládat. Firmy si dnes stěžují, že nemají kvalifikované zaměstnance, naši členové kvalifikovaní jsou a to je třeba také zohlednit při kolektivních vyjednáváních. Aby nebyli třeba přetaženi jinam. Toho jsme si vědomi a odsud také vyvěrá naše vnitřní síla, že je správné klást vyšší požadavky. Čím dalším ještě žije předsjezdové období? Tématem sjezdu určitě bude chystaná vážná změna nemocenského pojištění, a sice přesunutí 2 % na zaměstnance. Věřím, že sjezd podpoří myšlenku a odstartuje kampaň, že ta 2 procenta nikomu nedáme. Žádný pokles kupní síly o 2 %, naopak její jednoznačné zachování. Není důvod, aby firmy šetřily na úkor svých vlastních zaměstnanců, Budeme ta 2 % požadovat bez ohledu na inflaci a podobně. Tady se jedná o naše lidi a o naše členky a členy a to je pro nás klíčové. Rok 2013 bude pravděpodobně také rokem příchodu naprosto nové průlomové normy, tzn. novely občanského zákoníku. Odborový svaz KOVO už na ČMKOS přišel s myšlenkou, aby byl vypracován harmonogram přechodu na tuto normu, a nyní na tom pracujeme. Dalším tématem roku 2013 bude zvýšení finanční gramotnosti zaměstnanců. To je velmi vážná věc. Jako reprezentant OS KOVO jsem s touto myšlenkou přišel i na jednání tripartity. Velmi rádi bychom zde viděli společný projekt všech
Z letošního zasedání skupiny Vídeňského memoranda v Hradci Králové
sociálních partnerů. Od ministerstva financí už máme přislíbeno, že na příštím jednání RHSD k tomu připraví první návrhy. Přáli bychom si, aby se zaměstnanci s podporou zaměstnavatelů vzdělávali v této oblasti, V neposlední řadě bychom se na sjezdu chtěli zabývat tím, co by měl stát udělat s další vlnou krize. Vyzýváme i zaměstnavatele, aby se podíleli na hledání a nalezení cest a mechanismů, které by podpořily ekonomiku. Součástí by měla být i diskuse o dostavbě jaderné elektrárny Te-
melín, protože tam vidíme poměrně velký potenciál možné práce pro průmysl, jeho rozvoj a stabilizaci během nejhoršího krizového období. A jsou tu samozřejmě i otázky politických turbulencí v České republice. Skutečností je, že pokud něco způsobuje neklid mezi lidmi, pak je to chování některých politiků nebo korupčníků a podobně. To je myslím velký problém, který je třeba řešit, protože drtivá část veřejnosti si nepřeje, aby to pokračovalo jako dosud. Zoufalou cestou, kterou tu každodenně vidíme.
Odbory jsou dnes jednou z klíčových složek širokého občanského hnutí, požadujícího změnu vládní politiky.
Takže shrnuji: témat bude celá řada, klíčové jsou a zůstanou zájmy zaměstnanců. Jednoznačně. Zachování pracovních příležitostí, navyšování reálných příjmů, stabilizace členské základny a upřesnění hlavních směrů práce pro další čtyři roky po sjezdu. Vývoj v ČR se odehrává v určitých podmínkách. Ty nastavuje centrální vláda. S tou dnes však jakýkoli dialog k věci téměř není možný. Jsou i jiné cesty, jak zlepšit podmínky zaměstnanců? Třeba v krajích? Už jsem jednou řekl: výsledek voleb je takový, jaký byl, a to nezměníme. Odbory nejsou a nebudou opraváři špatných politických rozhodnutí voličů. Pokud jde o výsledky regionálních voleb, tak tam by podle mne aktivity typu regionálních tripartit mohly fungovat a pokud odbory budou schopny přijít s vhodnými a důležitými tématy, tak se hodně povede. Dalším problémem je otázka zdravotnictví. To se týká regionů, ale i celostátní úrovně. Vývoje se velmi bojíme, protože míra spoluúčasti bude už velmi brzy pro některé občany ČR naprosto nedosažitelná a nebudou schopni uhradit náklady spojené s péčí o zdraví. U regionů je důležitý i přesah a to jak uvnitř České republiky tak v širším měřítku a to nejen příhraničních oblastí. Jako příklad uvedu konferenci, kterou i v rámci vídeňského memoranda chystáme pod patronací IG Metall. Bude se týkat elektromobility a bude o nových směrech v automobilovém průmyslu, které by měly zabránit jeho přesunu z Evropy jinam. Témat je opravdu celá řada. Tím chci říct, že záběr OS KOVO je opravdu velmi široký a tím je velmi vysoká i naše odpovědnost a myslím si, že odbory se v těchto tématech neztratily. Naši experti, kteří jsou placeni z členských příspěvků a zabývají se např. otázkou cizinců na českém pracovním trhu, otázkami BOZP, daňovým poradenstvím, právním, problémy insolvenčních řízení, by se v jakékoli soutěži, týkající se profesionality, určitě umístili na těch nejvyšších příčkách, ne-li na té nejvyšší. Můžeme na ně být skutečně pyšní. S řadou kolegů se do konce roku 2012 ještě osobně setkáte. Určitě ale ne se všemi členkami a členy OS KOVO. Co byste jim popřál do roku 2013? Hlavně pevné zdraví. Myslím si, že to je nesmírně důležité a to hlavně pro klid osobní i rodinný. Chtěl bych jim popřát stálé zaměstnání a zaměstnavatele, který si váží práce. Ale také to, aby i oni byli schopni poděkovat zaměstnavatelům, kteří se chovají slušně. Našim základním organizacím a celé velké skupině dobrovolných funkcionářů, kteří to dělají svým srdcem a dávají do toho vše a mnohdy dostanou i neprávem vynadáno, tak těm bych rád popřál, aby k nim naši členové vždy našli cestu a byli jim schopni za jejich práci poděkovat. I já bych rád využil tohoto rozhovoru a poděkoval všem členkám a členům, našim expertům, specialistům za práci, kterou dělají pro lidi kolem sebe. I proto, že si myslím, že tato práce je stále ještě nedostatečně oceněna. Není tolik lidí, kteří pracují tak obětavě pro ostatní kolem sebe a dokonce i pro ty, kdo nejsou našimi členy. Vážím si toho, držím jim obě pěsti a přeji jen vše dobré. Totéž přeje redakce Kováka předsedovi OS KOVO. Připravili: es a fav
III
KOVÁK číslo 41 — 14. prosince 2012/příloha — zajímavosti a zábava
Ze symbolu zdraví znak Vánoc První použití ozdobeného stromku nelze historicky doložit, jistě ho lze vystopovat ve zvycích různých kultur. Stále zelené rostliny totiž ztělesňovaly životní sílu a lidé v dřívějších dobách věřili, že si do svých domovů přinesou zdraví, když je vyzdobí zelení. Počínali si tak Keltové, Slované i Římané. Ti si na konci roku domy zdobili vavříny. Strom figuroval i ve středověkých vánočních hrách spojených s Adamem a Evou. Šlo často i o listnatý strom, který byl ověšen jablky, symbolizujícími zakázané ovoce ze stromu poznání a osvobození člověka od dědičného hříchu Ježíšem Kristem. Vánoční stromeček, tak jak ho známe dnes, se prý poprvé objevil roku 1419. Pekařský cech v německém Freiburgu vyzdobil o Vánocích jedličku pamlsky, které si z ní tamní děti pak o Novém roce mohly otrhat. Doloženo to ovšem není. První písemně potvrzená zpráva pochází až z roku 1521 a je obsažena v účetní knize humanistické knihovny v Schlettstadtu. V 16. století jsou vánoční stromky doloženy u cechovních sdružení ve Štrasburku i v německých obchodních spolcích v Rize a Talinu. První písemná zmínka o vánočním stromečku se svíčkami je z 1611, postarala se o ni kněžna Dorothea Sibylle von Schlesien. Stromeček byl prý také ověšen jablky, papírovými růžemi, pof-
lirtovanými plíšky a cukrovím. Obliba stromečku rostla, katolické církvi, která se bála vánočního plundrování svých lesů, se to nelíbilo a zdůrazňovala, že jde o pohanský zvyk. Kazatel Johann Conrad Dannhauer o tom dokonce v letech 1642 -1646 sepsal hanlivý traktát. Tvrdil v něm, že cukrovím a panenkami ověšený stromeček z doby vánoční vytlačuje to pravé slovo boží… Neskončilo to tehdy dosti obvyklým honem na čarodějnice Vánoce na kresbě německého malíře Ludwiga Richtera z konce 18. století jen proto, že stromeček se začal rychle šířit u konkurenčních protestantů a tak se s ním, aby neutekly zvykem již nakažené ovečky, smířila nakonec i církev katolická. Do konce 19. století se vánoční stromeček prosadil i v katolických oblastech Německa a Rakouska – Uherska. Zvyk se dále šířil do Francie, Itálie, Nizozemí, Anglie i Ruska. Do USA ho němečtí vystěhovalci a námořnici přinesli někdy kolem roku 1833. Za oceánem se také začaly koncem 19. století vyrábět železné vánoční stromky osvícené plynem. Ve Vídni první vánoční stromeček ve svém bytě v roce 1814 rozsvítila jistá Fanny von Arnstein, která sem tento zvyk přenesla ze svého původního domova v Berlíně. V Praze už byl dřív. Už v roce 1812 vánoční stromeček postavil pro své přátele v libeňském zámečku ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich. Nový zvyk se u nás však prosazoval jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách Do venkovských stavení pronikaly vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev. První skleněné vánoční baňky byly vyfoukány v Evropě roku 1830. Stříbřité lamety, připomínající ledové rampouchy, byly vánoční novinkou v Norimberku v roce 1878. Na náměstích ve městech se často umísťují velké vánoční stromy. U nás byl poprvé tento Strom republiky postaven na brněnském Náměstí svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem v roce 1924. Postaven byl tehdy jako symbol pomoci pro opuštěné děti. (fav)
Tajenka z č. 39: Práce to je dobrá výmluva. Správně luštil a potřebné štěstí při losování měl Josef Kalina z Brna. Blahopřejeme! Dostane výhru od vydavatelství Enigma, které připravuje i naši křižovku. Je také vydavatelem časopisu Křížovky pro každého. Poslední letošní číslo časopisu Křížovky pro kaž-
dého vychází v rozšířeném vydání za stejnou cenu. Zvyšuje se ale počet vylosovaných luštitelů na 12! V trafikách a novinových stáncích od 27. 12. 2012. Na tajenku z tohoto čísla Kováka čekáme do 19. prosince na doručovací adrese redakce nebo na emailu:
[email protected]
IV
