VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch
Význam sportovních akcí pro cestovní ruch (Diplomová práce)
Autor: Bc. Michaela Fučíková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Petrů Červen 2014
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Význam sportovních akcí pro cestovní ruch“ vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Použitou literaturu a podkladové materiály jsem uvedla v seznamu literatury.
V Praze dne ....................
..................................................... podpis studenta
Poděkování Děkuji tímto Ing. Zdence Petrů za odborné vedení této diplomové práce. Mé poděkování patři též panu Ing. Otakaru Binderovi za spolupráci při získávání údajů pro výzkumnou část práce.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1.
2.
3.
4.
Ekonomický význam cestovního ruchu .............................................................................. 3 1.1.
Vliv na makroekonomické ukazatele ........................................................................... 4
1.2.
Satelitní účet cestovního ruchu .................................................................................. 11
Cestovní ruch spojený s pořádáním akcí a událostí .......................................................... 14 2.1.
Klasifikace akcí a událostí v cestovním ruchu ........................................................... 15
2.2.
Sportovní akce a události v cestovním ruchu ............................................................ 17
Sportovní akce a události .................................................................................................. 20 3.1.
Klasifikace sportovních akcí ...................................................................................... 20
3.2.
Dopady pořádání sportovních akcí ............................................................................ 23
3.3.
Významné sportovní akce pořádané v zahraničí ....................................................... 32
3.4.
Významné sportovní akce pořádané v České republice ............................................ 42
Mistrovství světa v biatlonu 2013 - Nové Město na Moravě ............................................ 46 4.1.
Základní informace o MS v biatlonu 2013 ................................................................ 46
4.2.
Vysočina Aréna .......................................................................................................... 47
4.3.
Návštěvnost ................................................................................................................ 49
4.4.
Vliv MS v biatlonu na návštěvnost turistických atraktivit v regionu ........................ 51
4.5.
Vliv MS v biatlonu na ubytovací zařízení v regionu ................................................. 53
4.6.
Image destinace po MS v biatlonu ............................................................................. 58
4.7.
Shrnutí ........................................................................................................................ 59
Závěr ......................................................................................................................................... 60 Literatura .................................................................................................................................. 62 Seznam grafů ............................................................................................................................ 67 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 67 Seznam obrázků........................................................................................................................ 68
Úvod V dnešní době se v oblasti životního stylu střetávají dvě protichůdné tendence - na jedné straně neustále rostoucí počet jedinců, kteří žijí hektickým způsobem života a pracují pod každodenním stresem a nárůst fondu volného času na straně druhé. Cestování se pak v mnoha případech jeví jako ideální možnost trávení volného času a uniknutí od reality všedních dní. Není tedy divu, že cestovní ruch je v současné době jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví světového hospodářství. Dalším fenoménem, který získává v životech mnoha z nás stále větší význam, je sport. Lidé si čím dál častěji uvědomují nutnost pohybové aktivity jakožto prostředku pro udržení pevného zdraví a dobré fyzické kondice. Sport poskytuje lidem odreagování, některým uvolnění přebytečné energie, jiným naopak načerpání nových sil díky pocitu překonání sebe sama. S aktivním sportovním nadšením jde často ruku v ruce také pasivní sportovní činnost, tedy sledování sportovních klání z pozice diváka. Hlavním motivem je v takovém případě vzrušení pramenící z nejistoty výsledku. Čím více jsou výkony jednotlivých sportovců či týmů vyrovnány, tím je souboj pro diváka napínavější a atraktivnější. Spojením dvou výše uvedených jevů - cestování a sportu - vzniká sportovní cestovní ruch. Ten zahrnuje formy aktivní i pasivní účasti ve sportovních aktivitách, které jsou spojeny s vycestováním mimo domácí prostředí. Velké a významné sportovní akce a události mají značné dopady na místní infrastrukturu, rozvoj služeb v regionu, zaměstnanost, vylepšení image destinace atd. Cílem diplomové práce je zhodnotit význam sportovních akcí pro cestovní ruch a zanalyzovat jejich dopady na turismus v daném regionu. Teoretická část práce definuje a zařazuje jednotlivé typy sportovních akcí do kontextu odvětví cestovního ruchu, v praktické části jsou pak hodnoceny dopady konkrétních akcí na cestovní ruch. Struktura práce je přizpůsobena jejím cílům a člení se celkem do čtyř kapitol. V úvodní části je vymezen ekonomický význam cestovního ruchu včetně jeho vlivu na jednotlivé makroekonomické ukazatele. Součástí kapitoly jsou také aktuální statistické údaje týkající se propojení cestovního ruchu s HDP, zaměstnaností a platební bilancí a rovněž predikce trendů v této oblasti do budoucna. Druhá kapitola definuje a klasifikuje akce a události v cestovním ruchu a to jak v obecné rovině, tak se specifickým zaměřením na sportovní oblast. Na tuto část volně navazuje 1
další kapitola, která se již plně věnuje sportovním akcím a událostem. Pozornost je věnována jejich klasifikaci a zejména pak obecným dopadům na region, ve kterém jsou pořádány. Závěrečná část zmíněné kapitoly detailně analyzuje nejvýznamnější sportovní akce a události pořádané jak ve světě, tak i v České republice a to právě z pohledu dopadů na cestovní ruch dané destinace. Neopomenuty zůstávají i takové sportovní události jakými jsou olympijské hry nebo světové šampionáty globálně nejoblíbenějších sportovních odvětví. Závěrečná kapitola se zcela věnuje analýze a zhodnocení dopadů Mistrovství světa v biatlonu 2013 v Novém Městě na Moravě na turismus v regionu. V úvodu jsou shrnuty základní informace jak o samotné akci, tak také o místě konání, tedy nově zrekonstruované Vysočina Aréně nedaleko Nového Města na Moravě. V dílčích kapitolách je hodnocena návštěvnost samotné akce a návštěvnost turistických atraktivit v regionu v době konání mistrovství světa. Pomocí dotazníkového šetření byl zmapován vliv mistrovství světa v biatlonu na místní ubytovací zařízení a také na image destinace jako takové. Při zpracování diplomové práce bylo čerpáno z knižních zdrojů, ze statistických materiálů organizací zabývajících se cestovním ruchem, z internetových stránek jednotlivých sportovních akcí a v neposlední řadě také z osobní a emailové komunikace se členy organizačního výboru Mistrovství světa v Novém Městě na Moravě a zainteresovanými osobami z řad zástupců města.
2
1. Ekonomický význam cestovního ruchu Cestovní ruch je významnou součástí ekonomiky mnohých států. V těch zemích, pro které je cestovní ruch výrazným zdrojem příjmů, bývá chápán jako samostatná oblast národního hospodářství. Podílí se nejen na tvorbě hrubého domácího produktu, ale také na růstu zaměstnanosti, na příjmech státního a místních rozpočtů či na přílivu zahraniční měny. Dále rozvíjí veškerou infrastrukturu v turistických resortech, čímž zároveň zvyšuje možnosti vyžití a životní úroveň místních obyvatel. Cestovní ruch ovlivňuje také ostatní hospodářská odvětví, jakými jsou například doprava, stavebnictví, kultura či sport. Vliv cestovního ruchu na jednotlivá odvětví zachycuje satelitní účet cestovního ruchu, který bude podrobněji rozebrán v následující kapitole. Obrázek 1: Vliv cestovního ruchu na ekonomiku CESTOVNÍ RUCH
Zaměstnanost Hrubý domácí produkt Platební bilance státu (devizové příjmy) Příjmy státního rozpočtu Příjmy místních rozpočtů Investiční činnost
Zdroj: Zelenka, Pásková 2002
Hospodářská krize, která zasáhla globální ekonomiku v roce 2008, výrazným způsobem ovlivnila také příjmy z cestovního ruchu. Cestování nepatří mezi nezbytné statky, a tudíž lidé své výdaje na cestování zredukovali. Graf č. 1 ukazuje, že v roce 2009 byl zaznamenán vůbec poprvé meziroční pokles v mezinárodních příjezdech a to ve výši 3,8 %. Důvodem k tomuto propadu nebyla ovšem jen celosvětová ekonomická krize, ale také válka v Iráku a onemocnění SARS. Nicméně hned následující rok se průmysl cestovního ruchu opět vzchopil a došlo k více než 6% růstu v množství mezinárodních příjezdů.
3
Graf 1: Vývoj mezinárodních příjezdů v letech 2006 - 2013 8
Meziroční změna (%)
6 4 2 0 -2
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
-4 -6
Zdroj: UNWTO World Tourism Barometer
Hospodářská krize a snížení koupěschopnosti obyvatel zároveň přineslo oživení levnějších forem cestování a motivovalo subjekty v cestovním ruchu k hledání nových konkurenčních výhod a inovování svých produktů. Pro celkové zhodnocení významu cestovního ruchu v rámci národní ekonomiky je nutné vzít v potaz kromě pozitivních efektů také efekty negativní, které se převážně dotýkají fyzické a socio-kulturní sféry.
1.1. Vliv na makroekonomické ukazatele 1.1.1. Cestovní ruch a HDP1 Hrubý domácí produkt je základním makroekonomickým ukazatelem, který se používá pro stanovení výkonnosti ekonomiky státu. HDP vyjadřuje celkovou peněžní hodnotu zboží a služeb vytvořených za dané časové období na určitém území. Z makroekonomického hlediska lze v oblasti cestovního ruchu zkoumat tzv. hrubý turistický produkt. Ten je dán součtem veškerého množství zboží a služeb vyprodukovaných v sektoru cestovního ruchu za určité časové období. Jedná se tedy o podíl cestovního ruchu na HDP daného státu. Hrubý turistický produkt může být určen dvěma způsoby:
jako kumulativní součet všech nákladů vynaložených na produkci zboží a služeb cestovního ruchu za určité období;
1
Zpracováno dle: BERÁNEK Jaromír a kol. Ekonomika cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: MAG CONSULTING, 2013. ISBN 978-80-86724-46-1. 4
jako kumulativní součet veškerých turistických výdajů, které účastníci cestovního ruchu utratí.
První metodou se tedy zkoumá hrubý turistický produkt ze strany nabídky, druhou pak ze strany poptávky. Hrubý domácí produkt státu může být určen třemi metodami - výdajovou, důchodovou a výrobní metodou. Český statistický úřad využívá ke stanovení HDP České republiky všechny tři metody, ovšem hodnoty z oblasti cestovního ruchu určuje pouze na základě metody výrobní. Míru vlivu cestovního ruchu na tvorbu HDP rozděluje WTTC do třech skupin a to na vliv přímý, nepřímý a indukovaný.2 Přímý přínos cestovního ruchu k HDP zahrnuje "vnitřní" výdaje na cestovní ruch; tedy celkové výdaje rezidentů i nerezidentů dané země na rekreační účely a obchodní účely spojené s cestováním a dále vládní výdaje na cestovní ruch (muzea, národní parky, atd.). Konečná suma přímého přínosu cestovního ruchu k HDP se získá odečtením výdajů na nákupy provedené různými sektory cestovního ruchu od celkových vnitřních výdajů na cestovní ruch. Nepřímý přínos cestovního ruchu k HDP je určován zejména investičními výdaji v oblasti turismu (nákup nových letadel, výstavba hotelů, atd.), dále vládními výdaji na podporu rozvoje cestovního ruchu a v neposlední řadě také nákupy zboží a služeb subjekty cestovního ruchu (nákupy potravin a úklidových služeb v hotelích, paliv u leteckých společností, IT služeb v případě cestovních kanceláří, atd.) Indukovaný přínos cestovního ruchu vychází z výdajů osob přímo či nepřímo zaměstnaných v oblasti turismu (jídlo, ošacení, atd.). Spojením všech tří výše uvedených položek vznikne celkový přínos cestovního ruchu k tvorbě HDP. Následující graf přibližuje v absolutním vyjádření v amerických dolarech přínos cestovního ruchu na celosvětovém HDP v letech 2012 a 2013. V roce 2013 byl celkový přínos cestovního ruchu k světovému HDP vyčíslen na 6 630,4 miliard dolarů, tedy 9,3 % HDP. Tato hodnota byla o jednu desetinu vyšší než v předchozím roce. V grafu lze také pozorovat poměr jednotlivých částí přínosu; přímé vlivy tvoří méně než třetinu celkové částky. Odhad pro rok 2023 se nemění co do poměru jednotlivých částí přínosu, ale pouze ve své absolutní hodnotě, která se předpokládá až za hranicí 10 000 miliard dolarů (10 % HDP).
2
Travel & Tourism Economic Impact 2013 World [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné z:
5
Graf 2: Celkový přínos cestovního ruchu k tvorbě HDP
Zdroj: Travel & Tourism Economic Impact 2013 World
Význam cestovního ruchu pro tvorbu HDP České republiky se výrazně neliší od celosvětového průměru. V následujícím grafu lze vidět vývoj přímého přínosu sektoru cestovního ruchu k HDP České republiky. V roce 2013 dosahoval tento přímý přínos téměř 3 % HDP a jeho absolutní hodnota neustále roste. Analytici předpovídají, že v následujících 10 letech bude absolutní hodnota tohoto přínosu také růst, nicméně jeho podíl na celkovém hrubém produktu klesne. Jiná odvětví se tedy budou rozvíjet dynamičtěji. Celkový přínos, zahrnující veškeré širší efekty včetně dlouhodobých investic, činil v roce 2013 8,9 % HDP, tedy o 4 desetiny méně než celosvětový průměr. Graf 3: Přímý přínos cestovního ruchu k HDP České republiky
Zdroj: Travel & Tourism Economic Impact 2013 Czech Republic
6
V celosvětovém srovnání za rok 2012 se Česká republika umístila shodně na 49. místě (ze 181 monitorovaných zemí) a to jak z pohledu přímého, tak i celkového přínosu k HDP země. 1.1.2. Cestovní ruch a zaměstnanost3 Cestovní ruch je průřezovým odvětvím, které zaměstnává značnou část populace. Právě jeho provázanost s dalšími sektory (zejména s dopravou, obchodem, stavebnictvím, kulturou, atd.) způsobila, že v roce 2012 připadlo na cestovní ruch každé 11. pracovní místo, což činí v absolutní hodnotě přes 261 milionů pracovních míst. Struktura pracovních příležitostí je taktéž rozmanitá; od pokojských a pomocných sil v kuchyni až po vysoce kvalifikované manažery hotelů a cestovních kanceláří, ale také kulturních a sportovních zařízení a akcí. Mezi specifika pracovních příležitostí v cestovním ruchu patří:
sezónnost práce a častý model zaměstnání na zkrácený úvazek
výrazný vliv ekonomického vývoje země na počet pracovních míst (spotřeba v cestovním ruchu je zbytnou záležitostí a lidé v době krize tuto spotřebu omezují)
důraz na flexibilitu pracovní síly (nepravidelnost, mnohdy práce daleko od domova, atd.)
nižší úroveň mezd než v národní ekonomice (podle údajů ČSÚ byla v prvním čtvrtletí roku 2012 průměrná mzda v ČR 24 075 Kč, ovšem v odvětví ubytování a pohostinství pouze 13 302 Kč)
globalizace a otevřenost pracovního trhu EU (zvýšená mobilita pracovní síly kvalifikované i nekvalifikované)
rostoucí konkurence a tlak na snižování nákladů (rozvoj a využití moderních technologií a s tím související úbytek pracovních míst) Statistika pracovních příležitostí v oblasti turismu v ČR je velmi dobře zpracovaná a to
zejména díky tzv. Modulu zaměstnanosti v cestovním ruchu v České republice, který zpracovává Český statistický úřad.4 Tento koncept umožňuje nejen monitoring vlivu cestovního ruchu na celkovou národní zaměstnanost, ale také zkoumá pracovní příležitosti v jednotlivých odvětvích CR samostatně a to na základě mnoha hledisek: sezónnost, typ pracovního úvazku, pohlaví, věková skupina, nejvyšší dosažené vzdělání, atd.
3
Zpracováno dle: BERÁNEK, cit. 1, str. 116 - 129. ČSÚ: Modul zaměstnanosti v cestovním ruchu. [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: 4
7
Následující tabulka porovnává zaměstnanost v cestovním ruchu s celkovou zaměstnaností v národní ekonomice v letech 2008 - 2012. Nejnovější ukazatel, který je k dispozici, analyzuje rok 2012, kdy odvětví cestovního ruchu nabízelo 227 674 pracovních míst, což činilo 4,51 % z celkové zaměstnanosti v ČR. Tabulka 1: Ukazatele zaměstnanosti v národním hospodářství a cestovním ruchu v ČR v letech 2008-2012 Ukazatel
2008
2009
2010
2011
2012
Počet pracovních míst v národním 5 275 713 5 185 387 5 021 260 5 028 347 5 052 386 hospodářství v tom: sebezaměstnaní 993 247 995 158 935 535 905 833 904 860 Zaměstnanci 4 282 466 4 190 229 4 085 725 4 122 514 4 147 526 Počet pracovních míst v cestovním 236 376 236 588 232 073 229 207 227 674 ruchu v tom: sebezaměstnaní 51 015 52 411 49 685 48 262 47 403 zaměstnanci 185 360 184 177 182 388 180 946 180 271 Podíl CR na celkové zaměstnanosti 4,48 4,56 4,62 4,56 4,51 (v %) Zdroj: ČSÚ (vlastní zpracování)
Pokud jde o jednotlivá odvětví turismu, nejvíce lidí našlo v roce 2012 uplatnění v oboru pohostinství a stravování (67 309 osob), následováno ubytovacími službami (40 461 osob). Na třetím místě v počtu nabízených pracovních míst byly cestovní agentury a podobná zařízení, ovšem zde je již počet pracovníků výrazně nižší (12 428 osob). Sezónnost se v České republice neprojevuje tolik jako např. u přímořských států. Nicméně i zde je možné v průběhu roku zaznamenat rozdíl přibližně v řádu jedné desítky tisíc pracovních míst. Hlavní sezónou je v ČR tradičně léto, následováno obdobím kolem Vánoc. Tomu také odpovídá množství vytvořených či zaniklých pracovních míst. Palčivým tématem, které se dotýká velkého množství lidí, je výše mezd v cestovním ruchu. Ty se dlouhodobě pohybují hluboko pod celostátním průměrem. Vůbec nejnižších mezd dosahují tradičně pracovníci v ubytovacích a stravovacích službách - v roce 2011 činila průměrná hrubá měsíční mzda v tomto odvětví 13 562 Kč, přičemž celostátní ukazatel za totéž období dosahoval hodnoty 25 101 Kč. Specifikem odvětví cestovního ruchu, zejména pak pohostinství, je existence tzv. spropitného, které zvyšuje disponibilní příjem jednotlivým pracovníkům. Výši těchto dodatečných příjmů nelze statisticky podchytit, nicméně lze jen těžko předpokládat, že by tento dodatečný příjem dorovnal propastný rozdíl oproti celostátnímu průměru. Dalším problémem, s kterým je třeba při analýze mezd v oblasti 8
cestovního ruchu počítat, je všudypřítomná existence šedé ekonomiky. V rámci ní jsou někteří méně kvalifikovaní pracovníci zaměstnáváni na černo, případně jsou v účetnictví upravovány jejich skutečné příjmy. Důvodem takového počínání je snaha vyhnout se odvodu daní. 1.1.3. Cestovní ruch a platební bilance5 Platební bilance je ukazatelem vnější ekonomické rovnováhy země. Zaznamenává veškeré ekonomické transakce mezi národní a zahraniční ekonomikou za určité časové období. Platební bilance zahrnuje transfery zboží, služeb, zahraničních investic či finančních prostředků jakýmkoli směrem. Pro účely zachycení cestovního ruchu v platební bilanci se bere v potaz pouze zahraniční cestovní ruch (ať už aktivní či pasivní). Domácí cestovní ruch nemůže být do platební bilance zahrnut, protože v takovém případě nejde o přechod služby (či zboží) přes národní hranice. Sestavení platební bilance je čtvrtletním úkolem České národní banky, která se řídí metodikou Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Platební bilance (PB) cestovního ruchu nevyjadřuje pouhý rozdíl mezi příjmy z aktivního a výdaji na pasivní cestovní ruch, ale zahrnuje veškeré operace, které se dané oblasti týkají. Evidence operací souvisejících s cestovním ruchem se řídí obecnými principy pro sestavování platební bilance. Každá operace je tedy zapsána dvojím způsobem, na jedné straně jako kredit, na straně druhé jako debet. Jedním z nástrojů hodnocení vlivu zahraničního cestovního ruchu na národní ekonomiku je právě platební bilance. Položky vztahující se k cestovnímu ruchu bývají srovnávány s vybranými položkami běžného, případně finančního účtu platební bilance a tím se stanovuje relativní váha cestovního ruchu ve vývozu a dovozu České republiky. Z následujícího grafu je patrné, že Česká republika dlouhodobě produkuje kladné saldo platební bilance cestovního ruchu. Výkyvy příjmů v jednotlivých letech lze připisovat vnějším ekonomickým a společenským faktorům. Například pokles příjmů na přelomu let 2001/2002 byl způsoben teroristickými útoky v New Yorku, které zapříčinily celosvětovou krizi v oblasti cestování.6
5
Zpracováno dle: PALATKOVÁ, Monika, ZACHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3748-5. 6 VYSTOUPIL, Jiří, ŠAUER, Martin. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4205-2. 9
Graf 4: Příjmy a výdaje cestovního ruchu v ČR (v miliardách Kč)
Zdroj: ČNB
Následující tabulka zachycuje výsledek platební bilance běžného účtu zahraničního cestovního ruchu v letech 2005 - 2012. Detailně jsou zde zobrazeny jak příjmy a výdaje, tak i konečné saldo PB. Nejvyšších příjmů ze zahraničního turismu dosáhla Česká republika v roce 2007, kdy bylo zároveň dosaženo nejvyššího aktivního salda platební bilance. O rok později už byly příjmy o více než 6 miliard nižší, což bývá připisováno celosvětové finanční krizi, která vypukla právě v roce 2008. S výjimkou již zmíněného roku 2008 měly jak příjmy, tak výdaje rostoucí tendenci, nicméně lze pozorovat mírný pokles ve výši aktivního salda PB. Důvodem může být mimo jiné rostoucí zájem Čechů o zahraniční dovolené a s tím související zvyšování výdajů cestovního ruchu. Tabulka 2: Výsledky platební bilance BÚ zahraničního cestovního ruchu (v mld. Kč)
Příjmy
Výdaje
Saldo
2005
115,5
57,8
57,7
2006
132,9
62,2
70,7
2007
139,8
72,2
67,6
2008
133,1
78,6
54,5
2009
132,6
77,2
55,4
2010
135,9
77,6
58,3
2011
135,7
80,6
55,1
2012
137,8
84,1
53,7
Zdroj: ČNB (vlastní zpracování) 10
1.2. Satelitní účet cestovního ruchu7 Satelitní účet cestovního ruchu (TSA, Tourism Satellite Account) slouží k měření vlivu turismu na národní ekonomiku. V obecné rovině se satelitní účty využívají v takových odvětvích, u nichž není možné změřit jejich vliv jednoduchým rozdílem mezi vstupy a výstupy. Monitoring ekonomických dopadů za pomoci satelitního účtu je statisticky náročný postup a fakt, že cestovní ruch je průřezovým odvětvím zasahujícím do mnoha dalších sektorů, dále komplikuje určení jeho makroekonomického působení. Satelitní účet umožňuje porovnávat přínosy turismu s dalšími odvětvími ekonomiky, čímž poskytuje základní data k rozhodování o implementaci hospodářské politiky státu. Pouze systematické vedení satelitního účtu cestovního ruchu může vést k efektivnímu řízení turismu na národní i regionální úrovni. V neposlední řadě jsou získaná data poskytována také soukromým subjektům cestovního ruchu a rezidentům dané destinace. Historie zavádění satelitního účtu spadá do 80. let 20. století, kdy u zrodu stála mezinárodní organizace OECD. Základním předpokladem pro úspěšný monitoring vlivu turismu byla jeho jednoznačná ekonomická definice a jednotné nastavení statistických pojmů. Další dvě desítky let probíhala postupná standardizace statistických metod vztahujících se k cestovnímu ruchu, až byla v roce 2000 schválena Základní rámcová metodika pro tvorbu satelitního účtu, na níž se podílela celá řada mezinárodních organizací (např. WTO, WTTC, IHRA nebo EUROSTAT). V průběhu následujících let byly nově vytvořené metody a standardy uváděny do praxe a sledovala se jejich efektivita. Rok 2008 přinesl novou úpravu základních doporučení pro monitoring cestovního ruchu a vznikl tak dokument Tourism Satellite Account: Recommended Methodological Framework (TSA: RMF 2008), který za účelem získávání efektivnějších statistických výsledků, přesněji vymezuje některé pojmy. V současné době bývá satelitní účet cestovního ruchu z převážné většiny spravován národními statistickými úřady. Mezi země, které stály na počátku zavádění TSA patří Kanada, Francie, Švýcarsko či Rakousko. Základní metodika TSA je založena na analýze poptávkové strany ekonomických činností, k níž je dorovnávána strana nabídky. Poptávka v turismu je pro účely satelitního účtu chápána jako veškeré výdaje vynaložené turistou za účelem realizace své cesty (nezáleží, zda byly výdaje uskutečněny před, během nebo po samotné cestě). Analytici při sestavování TSA počítají i s výdaji vynaloženými během pobytu ve vlastním rekreačním zařízení. Na straně nabídky se rozlišují tři druhy činností - tzv. charakteristické činnosti, činnosti související s 7
Zpracováno dle: PALATKOVÁ, cit. 5., str. 104 - 110. 11
cestovním ruchem a nespecifické činnosti. Do první skupiny lze zařadit veškeré činnosti, které jsou primárně určeny pro turisty, a které by s největší pravděpodobností při absenci návštěvníků v destinaci zanikly. Činnosti související s cestovním ruchem by v případě neexistence daného odvětví musely výrazně snížit svoji produkci; naopak u nespecifických činností nehraje z hlediska produkce cestovní ruch příliš velkou roli. Zařazení jednotlivých činností do výše uvedených kategorií se pro jednotlivé státy a destinace liší, v závislosti na jejich charakteru a specifikách. 1.2.1. Satelitní účet cestovního ruchu v České republice Počátky zavádění TSA v České republice spadají do konce 90. let, přesněji do roku 1999, kdy bylo tehdejší vládou, na návrh MMR, přijato usnesení k návrhu Koncepce státní polity cestovního ruchu České republiky. Z této koncepce vzešel Českému statistickému úřadu úkol zřídit satelitní účet cestovního ruchu. První roky realizace tohoto plánu doprovázely četné problémy; zejména špatná dostupnost statistických informací o turismu, nedostatečná věrohodnost získaných dat a obtížná srovnatelnost s dalšími odvětvími. Metodicky TSA v ČR vychází ze dvou základních mezinárodních dokumentů: z již dříve zmíněného TSA: RMF 2008 a dále z European Implementation Manual on Tourism Satellite Account, který byl vytvořen Eurostatem. Díky použití jednotné evropské metodiky je možné český TSA považovat za srovnatelný s ostatními zeměmi. Jak lze vidět z následující tabulky, základní systém satelitního účtu cestovního ruchu se skládá z deseti položek.
12
Tabulka 3: Přehled základního systému satelitního účtu turismu v České republice
Zdroj: ČSÚ
Pro účely sestavení TSA v ČR se na analýze poptávky a nabídky v turismu podílejí následující instituce:
ČSÚ - šetření návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních, výběrové šetření o cestování obyvatel ČR, statistika o tvorbě hrubého fixního kapitálu a další,
MMR - šetření příjezdového cestovního ruchu se zaměřením na spotřební chování turistů,
ČNB - sestavení platební bilance ČR, jejíž součástí jsou i položky importu a exportu cestovního ruchu,
dále údaje ze šetření CzechTourismu, ministerských rezortů, profesních asociací a dalších odborných institucí.
13
2. Cestovní ruch spojený s pořádáním akcí a událostí8 Akce a události v cestovním ruchu jsou fenoménem, který je v turistické nabídce mnoha destinací na výrazném vzestupu. Navzdory rostoucímu trendu není této problematice v odborné literatuře věnován adekvátní prostor a doposud vyšla v českém jazyce pouze jedna publikace
zaměřující
se
SCHWARTZHOFFOVÁ,
na 2008).
akce
a
události
Pojmy akce
a
v cestovním událost
ruchu
v cestovním
(KOTÍKOVÁ, ruchu
jsou
v českojazyčné i německojazyčné odborné literatuře nahrazovány anglickým ekvivalentem event a tato terminologie bude použita i v diplomové práci. Akce a události (neboli eventy) lze řadit, stejně jako gastronomii či tradice, do nehmotného antropogenního potenciálu cestovního ruchu. Vyhlášená a dobře zorganizovaná akce může výrazně zvýšit prestiž destinace a přilákat tak značné množství turistů. Existují lokality, které svůj destinační management staví právě na jedné konkrétní události. Eventy v cestovním ruchu lze podle Kotíkové a Schwartzhoffové definovat jako "jedinečné, dočasné, speciálně naplánované, řízené a organizačně zabezpečené akce nebo události s dopadem na cestovní ruch." Ve zmíněné definici je kladen velký důraz na poslední sousloví, tedy "s dopadem na cestovní ruch". Existuje celá řada akcí a událostí, které mají dlouholetou tradici a jsou významné pro residenty, nicméně nepřilákají návštěvníky a tím pádem neovlivní cestovní ruch v dané destinaci. Takovéto případy nelze považovat za eventy v cestovním ruchu. Typickým příkladem mohou být například sportovní akce nižších výkonnostních nebo věkových kategorií. V současných trendech v cestovním ruchu jsou eventy stále na vzestupu. Mnohdy se stávají i hlavním důvodem pro návštěvu určité lokality. Každý návštěvník ovšem přinese dodatečné zisky i dalším subjektům cestovního ruchu (např. ubytovací a stravovací služby). V posledních letech je možné se čím dál častěji setkat s pojmem "event tourism", který získal na aktuálnosti zejména v souvislosti se stále rostoucím trendem v podobě touhy po intenzivních zážitcích. Getz chápe event tourism jako "systematické plánování a rozvoj faktorů budujících image atraktivit a destinací. Tržní segment zahrnuje účastníky cestovního ruchu, kteří cestují,
8
Zpracováno dle: KOTÍKOVÁ, Halina, SCHWARTZHOFFOVÁ, Eva. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. ISBN 978-8087147-05-4. 14
aby navštívili určitou událost, nebo kteří mohou být motivování k návštěvě určité události mimo domov".9
2.1. Klasifikace akcí a událostí v cestovním ruchu Vzhledem k formální i obsahové rozmanitosti eventů nemůže v tomto oboru existovat členění pouze na základě jediného kritéria. Akce a události lze klasifikovat podle mnoha hledisek, např. podle obsahu, délky trvání, konceptu, cílového segmentu atd. 2.1.1. Členění podle obsahového zaměření Jako první a zároveň nejlogičtější kritérium se nabízí tematické členění, tedy podle specifického obsahu akce. Klasifikace jednotlivých autorů se liší jen v drobnostech, málokterý z nich ovšem při svém členění zohledňuje specifika cestovního ruchu. Následující klasifikace bere tato specifika v potaz:
kulturní
sportovní
akce a události se zaměřením na historii, tradice a místní zvyky
společenské a zábavní
náboženské
specifické akce v cestovním ruchu - MICE (meetings - schůze, incentives - incentiva, conventions - konference, events - události)
ostatní (svatební, politické, firemní, vzdělávací, ...)
2.1.2. Členění podle cílových skupin Správná identifikace cílové skupiny je klíčovým krokem všech marketingových a podnikatelských záměrů. Na základě charakteru cílové skupiny se následně volí efektivně cílená marketingová komunikace. Ne jinak je tomu i v případě pořádní akcí a událostí v cestovním ruchu. Rozlišují se eventy otevřené a uzavřené. Uzavřených se účastní pouze předem vybraní pozvaní hosté. Otevřené akce jsou volně přístupné široké veřejnosti. Další rozlišení spočívá v nákladech účastníků na akci, tedy zda se platí či neplatí vstupné. Pomocí těchto dvou kritérií vznikne následující matice:
9
GETZ, Donald. Event studies: theory, research and policy for planned events. 1st ed. Oxford, UK: Butterworth-Heinemann. ISBN 07-506-6959-4. 15
Tabulka 4: Členění podle cílových skupin
Eventy otevřené Eventy, na které se prodávají vstupenky, platí se vstupní poplatek Eventy, na které je vstup bezplatný
Eventy uzavřené
koncerty, festivaly, sportovní akce
kongresy, konference
oslava silvestra na náměstí
firemní akce, premiéry, vernisáže, svatby
Zdroj: KOTÍKOVÁ, SCHWARTZHOFFOVÁ (2008)
2.1.3. Členění podle místa Základní členění eventů podle místa je na vnitřní a venkovní (neboli outdoor/open air a indoor). Venkovní akce jsou v oblasti cestovního ruchu velmi oblíbené, ale přinášejí s sebou také riziko v podobě špatného počasí. V případě sportovních akcí je závislost na počasí ještě vyšší a mnohdy docházím k odložení či dokonce ke zrušení celé akce (např. Světový pohár ve skicrossu v Harrachově v únoru 2013). Správný výběr místa konání je důležitým faktorem úspěchu každé akce. Právě netradiční prostředí (např. otáčivé divadlo v zámecké zahradě v Českém Krumlově, hudební koncert na středověkém hradě, běžecký maraton v historickém centru Prahy, atd.) může být často hlavním motivem k návštěvě dané akce. Výjimečnost prostředí vytváří jedinečnou atmosféru a umocňuje zážitky spojené s účastí na dané akci, ať už samotným aktérům či divákům. 2.1.4. Členění podle pořadatelského subjektu Dalším hlediskem, na základě něhož lze eventy členit, je subjekt, který danou akci pořádá. Může se jednat o instituce veřejné správy (obec, kraj), neziskové organizace (školy, spolky, atd.), ale také o soukromé komerční organizace nebo fyzické osoby. Velmi často dochází při organizaci akce ke spolupráci mezi různými subjekty a to stejné se týká také vícezdrojového financování. Nepostradatelnou roli při finančním krytí akce hrají sponzoři. 2.1.5. Členění podle velikosti Odborná literatura člení eventy podle počtu účastníků na:
mega akce – nad 500 000 účastníků
velké akce – 100 000 – 500 000 účastníků
střední akce – 10 000 – 100 000 účastníků
malé akce – méně než 10 000 účastníků 16
Výše zmíněné členění není ovšem zcela objektivní pro všechny typy akcí. Je třeba přihlédnout zejména k velikosti destinace, ve které je akce pořádána. Pro malé město, které pořádá jednou za rok hudebně-kulturní festival s účastí 10 000 diváků, je taková událost považována spíše za mega akci než akci malého měřítka. 2.1.6. Členění podle doby trvání Podle délky trvání se eventy člení na krátkodobé (jednodenní), střednědobé (několik dní) a dlouhodobé (více než týden). Existují také extrémně dlouhé akce, které mohou trvat řádově týdny až měsíce. Jedná se převážně o celosvětově známé výstavy typu EXPO nebo Bodies. 2.1.7. Členění podle pravidelnosti konání akce Existuje celá řada akcí a událostí, které se konají každoročně ve stejnou dobu (např. Karlovarský filmový festival, MS v ledním hokeji, atd.). Dále pak akce pořádané pravidelně, ale v delších intervalech (např. olympijské hry jednou za čtyři roky nebo Světový kongres Společnosti pro vědu a umění konající se každý druhý rok v Českých Budějovicích) a zároveň také akce jednorázové bez pravidelného opakování. Dlouholetá tradice pořádání určitého eventu pomáhá vytvářet jakousi „značku“ nejen samotné akci, ale také dané destinaci. Zvýšená návštěvnost s sebou pak přináší vyšší příjmy subjektů cestovního ruchu.
2.2. Sportovní akce a události v cestovním ruchu Sportovní akce a události ve velké míře ovlivňují cestovní ruch. V jaké struktuře a do jaké míry se sportovní akce promítají v příjmech z cestovního ruchu, bude popsáno v kapitole 3.2. Cestovní ruch v regionu ovlivňují nejen sportovní akce z oblasti profesionálního sportu, kde jsou návštěvníci pouze pasivními diváky, ale také rekreační sportovní události, kterých se návštěvníci aktivně účastní. Ať už se bere v úvahu kterýkoli ze dvou výše uvedených typů sportovních událostí, vždy tyto akce podněcují lidi k cestování. Sportovní akce produkují různorodé typy turistů - diváci a fanoušci, participující sportovci a členové
17
jejich realizačních týmů, představitelé zastřešujících sportovních organizací na národní i mezinárodní úrovni, sportovní novináři, sponzoři a partneři akce.10 2.2.1. Cestovní kanceláře organizující zájezdy za sportovními akcemi Na trhu existuje celá řada cestovních kanceláří, které své produkty zaměřují na návštěvu sportovních akcí a událostí. Jejich cílovou skupinou jsou sportovní nadšenci různého zaměření a věku. Kromě konečných spotřebitelů nabízí většina těchto cestovních kanceláří své zájezdy také firmám, které využívají tento produkt jako motivační nástroj, případně formu ocenění pro své zaměstnance. Taktéž bývají tyto zájezdy poptávány společnostmi, které chtějí zkvalitnit obchodní vztahy se svými partnery. Cestovní kanceláře organizující zájezdy za sportovními akcemi se liší primárně podle velikosti a podle zaměření na sportovní odvětví. Některé cestovní kanceláře se specializují ryze na jeden typ sportu, jiné nabízí širokou škálu zájezdů od fotbalových utkání, přes koňské dostihy až po motoristické sportovní události. Cestovní kancelář Czech Sport Travel se řadí mezi touroperátory se širokým záběrem a dlouholetou tradicí na českém trhu. V její nabídce figurují zájezdy na utkání více než osmi evropských fotbalových lig, na fotbalová reprezentační utkání v rámci evropských a světových šampionátů, dále balíčky spojené s návštěvou hokejových utkání NHL, KHL či MS v ledním hokeji a cesty spojené s návštěvou jednotlivých etap Velké ceny Formule 1. Mimo tyto nejoblíbenější kategorie nabízí Czech Sport Travel také balíčky na basketbalové, lyžařské rugbyové, tenisové, jachtařské a další sportovní akce. Novinkou, kterou cestovní kancelář nabízí od února 2014, jsou zájezdy na letecké závody série Red Bull Air Race. Ty se mezi vyznavači soutěžního létání stávají čím dál populárnější.11 Dalším touroperátorem, který nabízí zájezdy s primárním cílem navštívit určitou sportovní událost je CK SLAN Tour. Na českém trhu působí již od roku 1995 a na rozdíl od Czech Sport Travel se nezaměřuje pouze na sportovní produkty, ale nabízí také klasické pobytové a poznávací zájezdy. V rámci sportovních odvětví se striktně nevymezuje a nabízí vstupenky a kombinované balíčky na fotbalovou Premier League, série závodů Formule 1 či Moto GP, tenisové turnaje Wimbledon, French Open a mnoho dalších.12 10
SCHWARTZHOFFOVÁ, Eva. Sportovní event a jeho význam v cestovním ruchu. In: Management a marketing sportu a cestovního ruchu. 1. vyd. V Plzni: Západočeská univerzita, 2009. ISBN 978-807043-801-5. 11 Czech Sport Travel. [online]. © 2012 - 2014. [cit. 2014-05-24]. Dostupné z: 12 Zájezdy za sportem s CK SLAN Tour. [online]. (c) 2013. [cit. 2014-05-24]. Dostupné z: 18
Čistě specializovanou cestovní kanceláří je na českém trhu CK FotbalTour.cz. Jedná se o poměrně mladou společnost, která vznikla postupným rozšiřováním její mateřské firmy CK FutbalTour.sk. Základním mottem této cestovní kanceláře je "Žijeme fotbalem. Žijte fotbalem i vy." Cílem společnosti je nabídnout kompletní a hlavně kvalitní servis všem fotbalovým fanouškům a firemním klientům, kteří mají zájem navštívit prestižní fotbalové zápasy nejvyšších evropských lig. Balíčky jsou sestavovány s ohledem na individuální požadavky klienta tak, aby se zájezd stal nezapomenutelným zážitkem.13 Na trhu pak existuje celá řada cestovních agentur, které se díky svému právnímu charakteru nevěnují tvorbě komplexních balíčků se sportovní tematikou, ale zajišťují například prodej vstupenek na jednotlivé sportovní akce v zahraničí, podávají informace o dané destinaci, zprostředkovávají dopravu či ubytování, apod.
13
FOTBALTOUR.CZ. z lásky k fotbalu. [online]. © 2011 - 2013. [cit. 2014-05-24]. Dostupné z: 19
3. Sportovní akce a události Na definici sportovní akce lze pohlížet ze dvou úhlů pohledu. Širší pojetí zahrnuje škálu sportovních akcí počínaje dětskými dny v malé obci, přes městské maratony pro profesionály i amatéry, až po samotné olympijské hry. Užší pojetí nabízí přesnější definici: Sportovní akce je "jednorázová sportovní událost, která může trvat hodiny, ale také několik dní. Na sportovní akci se uskutečňuje soutěž jednoho či více sportovních odvětví."14
3.1. Klasifikace sportovních akcí Jak výše uvedené definice sportovních akcí napovídají, rozsah a rozmanitost těchto událostí jsou velmi široké. Proto existuje celá řada kritérií, podle nichž lze sportovní akce členit. Následující klasifikace vychází z Novotného (2011). 3.1.1. Hledisko působnosti Hledisko působnosti bere v úvahu, jak široký záběr daná sportovní akce má; tedy jaký okruh účastníků případně diváků se této události účastní. Obrázek 2: Schéma klasifikace sportovních akcí z hlediska působnosti Světové akce Mezinárodní úroveň Sportovní akce
Kontinentální akce Státní akce
Národní úroveň
Krajské akce Obecní akce
Zdroj: vlastní zpracování
Světové akce probíhají pod záštitou Mezinárodních sportovních federací případně Mezinárodního olympijského výboru. Kvůli náročné organizaci bývají plánovány až několik let dopředu. Patří sem například olympijské hry, mistrovství světa, velké ceny či světové poháry ve většině sportovních odvětví. 14
NOVOTNÝ, Jiří a kol. Sport v ekonomice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. ISBN 978-80-7357666-0. 20
Kontinentální akce se, až na výjimky, týkají zemí jednoho kontinentu. Typickým příkladem mohou být mistrovství Evropy nebo nejrůznější evropské poháry. Na národní úrovni je možné akce dále členit podle geografické působnosti a tedy i důležitosti. Pod státní akce spadají veškerá mistrovství republiky či národní poháry. Na nižších úrovních, kam zasahují i amatérští sportovci, se soutěží v krajských či okresních přeborech. 3.1.2. Hledisko otevřenosti Hledisko otevřenosti udává, jaké jsou pro sportovce nastaveny podmínky účasti na sportovní akci. Otevřené akce jsou přístupné široké veřejnosti a mohou se jich účastnit všichni zájemci bez ohledu na věk či výkonnost. Tento typ sportovních akcí zpravidla spadá do kategorie sportu pro všechny. Jedinou podmínkou participace bývá registrace (přes internet či přímo na místě) a zaplacení startovného. V případě regionálních závodů (příkladem mohou být Jarní a podzimní závody na kolech pořádané Sokolem Třebíč) bývá startovné pouze symbolické, řádově maximálně v desítkách korun. Do otevřených akcí spadá ale také velmi oblíbená Jizerská padesátka nebo Pražský mezinárodní maraton, jejichž registrační poplatek již překračuje částku 1000 Kč. Pro účast v polootevřených sportovních akcích je nutné splnit určitou výkonnostní úroveň. Nejčastějším způsobem výběru sportovců je systém kvalifikací, kdy soupeří týmy nebo jednotlivci mezi sebou a určitý počet nejlepších má možnost se dané akce následně zúčastnit. V individuálních sportech se dále využívá systém výkonnostních limitů, kdy například běžec musí zaběhnout svoji trať za určitý čas, aby se mohl kvalifikovat na MS v atletice. Uzavřené akce jsou přístupné jen výběrově, pro konkrétní pozvané sportovce. Zpravidla je tento typ akcí pořádán formou exhibice pro diváky, například na konci sezóny. Častým jevem je účast bývalých vrcholových sportovců, kteří jsou velkým magnetem pro diváky. Světovým příkladem může být každoroční exhibiční utkání NHL All-Star Game, v kterém účinkují největší hvězdy daného ročníku. Specifickým typem uzavřených sportovních akcí jsou teambuildingové programy organizované agenturami pro soukromé společnosti. 3.1.3. Hledisko formálnosti Formální sportovní akce, ať už jsou určeny široké veřejnosti nebo profesionálním sportovcům, mají jasně danou strukturu. Organizátoři zveřejňují s dostatečným předstihem
21
propozice akce, časový harmonogram, rozesílají pokyny účastníkům. Oficiální akce musí být také zapsány v kalendáři odpovídající zastřešující organizace (Česká unie sportu, Česká obec sokolská, ...). Neformální sportovní akce nemají pevnou organizační strukturu a nepřitahují pozornost médií ani široké veřejnosti. Jedná se zpravidla o setkání skupiny přátel. 3.1.4. Hledisko participace Hledisko participace hodnotí, jakým způsobem se široká veřejnost v dané akci angažuje. Divácky orientované sportovní akce jsou charakteristické velmi malým počtem účastníků, na druhou stranu však lákají velký počet diváků. Příkladem takového typu akce může být tenisový grandslam Australian Open nebo Memoriál Josefa Odložila v Praze. V případě akcí orientovaných na aktivní účast je hlavním cílem organizátorů nalákat co největší počet aktivních účastníků (a to jak z řad profesionálních sportovců, tak i širokou veřejnost). Tento typ akcí se odehrává většinou ve venkovních podmínkách, jedná se o různé běžecké závody, běhy na lyžích, atd. Typickým příkladem jsou již dříve zmíněné akce Jizerská padesátka a Pražský mezinárodní maraton, dále například Pochod Praha - Prčice. Kombinací dvou výše uvedených typů akcí vznikají akce s aktivní i diváckou účastí. Ty se zpravidla modifikují z původních akcí, které byly zaměřené na aktivní účast, ale časem se rozrostly, získaly tradici a pozitivní divácký i mediální ohlas. V českém prostředí je nejznámějším příkladem florbalový turnaj Czech Open a dále pak cyklistický závod ČT Author Cup. 3.1.5. Hledisko multioborovosti Následující hledisko člení akce podle toho, v kolika různých disciplínách sportovci soupeří. Výsledkem jednooborových sportovních akcí je jeden vítěz - mistr - v dané sportovní disciplíně. Soutěž může zároveň probíhat v několika kategoriích, a sice podle pohlaví či věku. Příkladem tohoto typu akce může být MS v ledním hokeji případně mistrovství ČR v judu. Ve víceoborových sportovních akcích soutěží účastníci v různých sportovních odvětvích, případně ve více disciplínách jednoho sportu. Typickým příkladem může být mistrovství ČR v atletice, případně MS v klasickém lyžování (zahrnuje běh na lyžích a skoky na lyžích).
22
3.1.6. Hledisko cíle Neziskově orientované akce si nekladou za cíl generovat zisk, nýbrž podporovat rozvoj daného sportovního odvětví a jednotlivých sportovců. V rámci těchto akcí se zpravidla pracuje s tzv. ZBB (Zero Based Budget) - tedy vyrovnaným rozpočtem. V případě vytvoření přebytku z hospodaření akce jsou tyto prostředky použity buď na další ročník dané akce nebo na činnost sportovního klubu či svazu. Rozhodující většina sportovních akcí spadá právě do skupiny neziskově orientovaných. V případě ziskově orientovaných akcí jde pořadateli primárně o vytvoření maximálního zisku. Jedná se jednak o teambuildingové akce pořádané na objednávku soukromých společností a dále pak o zábavné sportovní akce typu "entertainment", kde se pořadatel snaží vytvořit takovou show, která by přilákala co největší počet pasivních diváků. Velké množství těchto akcí se v České republice pořádá v O2 aréně, například česká premiéra Top Gear Live, která proběhne v červnu 2014 právě v pražském multifunkčním zařízení. 3.1.7. Hledisko prostředí Indoorové (vnitřní) sportovní akce se konají v uzavřeném prostředí sportovních hal a arén. Jejich organizace je méně náročná a riziko zrušení akce kvůli vnějším vlivům je v tomto případě zcela minimální. Nevýhodou sportovních akcí ve vnitřním prostředí je omezená divácká kapacita a s tím spojená omezenost příjmů. Outdoorové (venkovní) sportovní akce se odehrávají v otevřeném přírodním prostředí. Velkou výhodou těchto akcí je jejich vyšší divácká kapacita (ať už na otevřených stadionech nebo podél závodních tratí), ovšem organizace je mnohem náročnější než v případě vnitřních akcí. Největším rizikovým faktorem je počasí, které může zapříčinit i zrušení celé akce. V nedávné době se o tom přesvědčili organizátoři i účastníci Jizerské padesátky, jejíž ročník 2014 musel být kvůli nadprůměrným teplotám a nedostatku sněhu zcela zrušen.
3.2. Dopady pořádání sportovních akcí Při rozhodování o pořádání konkrétní sportovní akce je třeba zohlednit všechny možné pozitivní i negativní dopady, které s sebou uskutečnění daného projektu může nést. Cílem organizátorů akce by měla být snaha o maximalizaci benefitů a zároveň minimalizaci nežádoucích dopadů v regionu. Zmíněné dopady se zpravidla týkají všech zainteresovaných subjektů (od účastníků akce, přes místní podnikatele až po obyvatele pořádající destinace), ovšem zdaleka ne v rovnoměrné míře. V případě špatného managementu akce dochází ke 23
krajní situaci, kdy určité subjekty z dané události výrazně profitují, zatímco na druhé straně vznikají extrémní škody (například v oblasti životního prostředí). Klíčem k maximální úspěšnosti projektu je efektivní plánování sportovní akce. Většina studií o dopadech pořádání sportovních, kulturních a jiných akcí se zaměřuje na oblasti ekonomiky, cestovního ruchu, životního prostředí, sociální sféry, urbanistické obnovy, atd. 3.2.1. Ekonomické dopady15 Ekonomické dopady sportovních akcí, zejména pak těch mezinárodních, jsou klíčovým kritériem pro rozhodování příslušných orgánů, zda akci zrealizovat či nikoli. Špatné rozhodnutí může vést k silnému zadlužení, které pak na svých bedrech nesou daňoví poplatníci. Typickým příkladem je montrealský dluh ve výši 692 milionu dolarů, který vznikl městu po pořádání olympijských her v roce 1976. Dodnes nebyly všechny závazky splaceny. Opačným příkladem je americký stát Utah, kterému se díky zimním OH v Salt Lake City (2002) podařilo dokonce splatit původní státní dluh. Samotné hry generovaly relativně malý přebytek v podobě 40 milionů dolarů, nicméně tato nejsledovanější světová událost přinesla vlnu přímých zahraničních investic, které zajistily dlouhodobou udržitelnost a pokračující rozvoj všech nově vzniklých zařízení. Tamní destinační marketing je dodnes, i po více než 10 letech, úspěšně založen na konceptu "Utah - State of Sport". Jak již bylo uvedeno, ekonomické dopady a zejména jejich predikce bývá hlavním měřítkem pro rozhodování o pořádání akce. Média těchto dat často využívají k vytvoření pozitivního, potažmo negativního mediálního obrazu akce. Ryze pozitivních předpovědí se drží ti, kteří se snaží akci "prodat" zainteresovaným subjektům. Problémem těchto analýz je ovšem jejich objektivita. Ať už se jedná o analýzu nákladů a přínosů (anglicky Cost-Benefit Analysis) nebo o analýzu čistých ekonomických dopadů (anglicky Economic Impact Analysis), velmi často výsledky dopadnou přesně podle přání zadavatele. Dílčím problémem studií očekávaných výnosů je také fakt, že do ekonomických přínosů destinace bývají započítávány také útraty místních obyvatel za sportovní událost. Tyto prostředky by ale v případě nekonání akce s největší pravděpodobností byly použity na jiné lokální zboží nebo služby a tudíž by zůstaly v regionu. Místní návštěvníci sportovní akce tedy nemohou být považováni za nový ekonomický přínos, protože dochází pouze k přesunu spotřeby v rámci regionu. Tento jev se nazývá substituční efekt.
15
Zpracováno dle: MASTERMAN, Guy. Strategic sports event management. 2nd Olympic ed. Amsterdam: Butterworth-Heinemann, 2009. xxii, 354 s. ISBN 978-1-85617-523-4. 24
Velké sportovní akce (např. olympijské hry či MS ve fotbale) vyžadují nemalé investice do infrastruktury pořadatelské lokality. Nejedná se pouze o výstavbu samotných sportovišť, ale také dopravní a telekomunikační infrastrukturu či zázemí pro sportovce a jejich realizační týmy. Míra budoucího využití nově vzniklých budov a zařízení bývá palčivým problémem většiny sportovních mega akcí. Například olympijské hry v Barceloně v roce 1992 byly součástí širšího dlouhodobého strategického plánu na rozvoj a modernizaci města. Strategie "Barcelona 2000" vznikla již v polovině 80. let a zahrnovala mimo jiné výstavbu několika sportovních stadionů, olympijské vesnice či nového letiště. Úspěch tohoto projektu bývá přičítán promyšlenému plánování, které zahrnovalo mimo jiné vznik dvou organizací. První se starala o propagaci města jako cílové destinace sportovních a kulturních událostí, zatímco druhá usilovala o zapojení široké veřejnosti do využívání nových sportovišť a služeb. Dalším příkladem města, které prošlo díky olympijským hrám zásadní renovací, jsou Atény. Po přidělení pořadatelství OH na rok 2004 došlo v hlavním městě Řecka, kromě samozřejmé výstavby sportovních zařízení, k rozsáhlé rekonstrukci kanalizační sítě, modernizaci veřejné dopravy či stavbě nového letiště. Řekové se ovšem nedokázali inspirovat úspěšným španělským projektem v Barceloně a celkové výdaje za LOH v Athénách se vyšplhaly na 8,954 miliard eur (oproti původně plánovaným 4,5 miliardám). Celkový deficit tak činil přes 5 %, z čehož se hlavní město a v podstatě celé Řecko, dodnes nevzpamatovalo. Mnozí odborníci spatřovali v olympijských hrách hlavní příčinu pozdější finanční krize Řecka. Tehdejší špičková sportovní zařízení dnes, po deseti letech své existence, zůstávají nevyužita a chátrají. Klíčovým aspektem finálního ekonomického dopadu akce je zvýšený cestovní ruch, který je vyvolaný právě pořádanou sportovní událostí. Dopady sportovní akce na cestovní ruch destinace budou detailněji rozvedeny v následujících kapitolách.
3.2.2. Sociální dopady Pořádání sportovní akce má vždy vliv na život místních obyvatel. Míra a charakter tohoto dopadu závisí zejména na velikosti a typu akce. V případě velkých sportovních akcí je vždy třeba brát v úvahu možné dopady na obyvatelstvo a zahrnout je již do počátečních fází plánování. Cílem každého organizátora by měla být maximalizace pozitivních efektů na místní residenty a co možná největší eliminace jevů negativních.
25
Dopady sportovních mega akcí se velmi liší od těch, které mají pouze regionální či lokální charakter. Malé sportovní události přinášejí mimo jiné následující impulsy v sociální sféře:
motivace ke sportovním aktivitám
podpora zdravého životního stylu a zdravotní prevence
eliminace sociálně patologických jevů díky smysluplnému trávení volného času
podpora socializace
kulturní vyžití (doplňkový program při sportovních akcích)
podpora rodinných aktivit Zatímco lokální sportovní akce mají vliv pouze na jejich přímé účastníky a úzký okruh
zainteresovaných osob a diváků (z velké části rodiče soutěžících dětí), velké mezinárodní sportovní události ovlivňují i ty residenty, kteří s danou akcí nemají nic společného. V takovém případě se prohlubují nejen pozitivní dopady sportovní události, ale také vznikají určité negativní jevy, s kterými je třeba se vypořádat. Mezi základní pozitivní dopady velkých sportovních akcí patří:
nová výstavba a regenerace měst - každá velká sportovní událost s sebou přináší investice do infrastruktury (sportovní zařízení, doprava, ...) a často také do zvelebení města. Asi nejvýraznější urbanistické změny zaznamenal v době příprav na olympijské hry 2008 Peking. V roce 2002 obsluhovaly město s 13 miliony obyvatel pouhé dvě trasy metra, ale během následujících šesti let bylo postaveno dalších 5 tras a 50 stanic. Výstavba pokračovala i po skončení OH a dnes může 21 milionů obyvatel Pekingu využít 17 podzemních drah a další 2 by měly být postaveny v příštím roce. 16 Město před OH také značně zezelenalo, vzniklo 22 nových parků a dalších 15 bylo rekonstruováno. Celková plocha nové zeleně by třikrát pohltila newyorský Central Park.17
zvýšení zaměstnanosti18 - příprava velkých sportovních akcí s sebou přináší také značné množství nově vytvořených pracovních míst. Nejvíce lidí najde uplatnění ve
16
National Bureau of Statistics of China. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.stats.gov.cn/english/ 17 MATTHEWMAN, Richard, KAMEL, Karima, BEARNE, Mandy. Economic Impacts of Olympic Games [online]. Kent, 2009 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.locateinkent.com/images/ assets/Economic%20Impacts%20of%20Olympic%20Games%20-%2009.07.09.pdf 18 BROWN Adam, MASSEY Joanne. The Impact of Major Sporting Events [online]. Manchester Metropolitan University: June 2001 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://nexus.umn.edu/Courses/pa8202/Impact%20of%20Major%20Sportng%20Events.pdf 26
stavebnictví, ale nemalé množství příležitostí vzniká také ve službách a v rámci organizačního týmu akce. Během samotné události pak existuje široká nabídka krátkodobých pracovních příležitostí. V případě zahrnutí sportovní akce do dlouhodobého plánu rozvoje regionu mohou vznikat uvedená pracovní místa nejen krátkodobě, ale i s dlouhodobou perspektivou. Pokud budou nově vzniklá sportovní zařízení a další objekty po ukončení akce úspěšně zahrnuty do komunálního života obyvatel, bude potřeba nemalého množství pracovníků, kteří budou řídit nejen jejich denní chod (facility management), ale také rozvíjet možnosti pořádání dalších akcí (ty s sebou zákonitě přinášejí další pracovní příležitosti). Příkladem může být britský Manchester, který si při pořádání Her Commonwealthu 2002 kladl jako hlavní cíl dlouhodobé zvýšení zaměstnanosti svých obyvatel. Tento cíl se podařilo naplnit a nově vzniklá pracovní místa přetrvávají i více než 12 let po zmíněných hrách. Uplatnění našli lidé zejména v nově vzniklých sportovních zařízeních a v organizaci dalších akcí. Od roku 2002 hostil Manchester celou řadu nových sportovních událostí včetně dnes již tradičního půlmaratonu nebo množství světových šampionátů.19
zvýšení pocitu sounáležitosti a národní hrdosti - efekt vyzdvihování národní hrdosti mají zejména olympijské hry. Jak se tento efekt projeví v realitě, záleží vždy na mentalitě národa a zejména na politické situaci v zemi. V případě OH v Pekingu byl na čínské sportovce vyvíjen extrémní tlak k podání co nejlepších výkonů na domácí půdě. Jediným přípustným úspěchem pro samotné sportovce i vedení státu byly zlaté medaile. Docházelo tak ke krajně vyhroceným situacím, kdy se čínští olympionici v televizních rozhovorech omlouvali za získání "pouhých" stříbrných a bronzových medailí. Čínská propaganda využila OH ke zdůrazňování své síly a pospolitosti.
motivace ke sportu - pořádání velkých akcí s účastí nejvyšší sportovní elity přiláká diváky a zejména u dětí vede k motivaci dosáhnout stejných výkonů jako jejich sportovní idol. Typickým příkladem z České republiky je rapidně rostoucí zájem mládeže o biatlon, který vypuknul po úspěšném mistrovství světa 2013 v Novém Městě na Moravě a pokračuje i nadále po úspěších našich sportovců na OH v Soči. Také Rio de Janeiro si slibuje od připravovaného Mistrovství světa ve fotbale nárůst zájmu dětí o tento druh sportu.
19
MASTERMAN, cit. 11., str. 98. 27
vyzdvihování problematiky lidských práv20 - bylo by naivní myslet si, že uspořádání velké sportovní akce může zásadním způsobem změnit situaci v zemích, kde jsou opakovaně a dlouhodobě porušována lidská práva. Olympijské hry v Pekingu 2008 vyvolaly celosvětovou diskuzi na téma porušování lidských práv v Číně, respektive v Tibetu. Řada aktivistů nesouhlasila s tím, aby se hry, které symbolizují demokracii a rovnoprávnost bez rasové, náboženské a politické diskriminace, konaly právě v zemi, kde probíhá na denním pořádku internetová a mediální cenzura, režimu nepohodlné osoby jsou "odstraňovány" a další tisíce lidí perzekuovány bez nároku na spravedlivý soud. Číně se podařilo uspořádat zdánlivě precizně zorganizované hry bez jediného nedostatku. Co všechno pro to ale museli Číňané vytrpět je otázka, která zůstane díky cenzuře nezodpovězena. Podobným příkladem může být i nedávná zimní olympiáda v Soči, kvůli níž čelilo Rusko ostré kritice pro porušování lidských práv a svobod. V prosinci 2013 byla vyhlášena rozsáhlá prezidentská amnestie (oficiálně na počest 20. výročí ruské ústavy), která zahrnovala mimo jiné mediálně známé členky skupiny Pussy Riot, podnikatele a člena opozice Michaila Chodorkovského nebo aktivisty z hnutí Greenpeace, kteří v září 2013 protestovali proti těžbě ropy v Barentsově moři. Podle nezávislých ruských i zahraničních médií šlo ovšem o účelovou PR akci prezidenta Putina před blížícími se olympijskými hrami. Velké sportovní akce tedy nemají tu moc, aby zásadně pozměnily směřování hostitelské země, ale na celosvětové protesty proti potlačování lidských práv by nemělo být nahlíženo jako na prázdná gesta.
zapojení místní komunity do dobrovolnických programů - dobrovolnická činnost je vnímána jako klíčový element pro rozvoj sociálně vnímavé a demokratické společnosti. Bez dobrovolnické práce by většina, ať už velkých či malých, sportovních akcí nemohla být vůbec realizována. Ačkoli dobrovolník nezískává za svoji práci finanční odměnu, existuje řada přínosů, které ho k této činnosti motivují. Mimo jiné se jedná o dobrý pocit z poskytnuté služby někomu jinému, získání cenných pracovních zkušeností a kontaktů, uplatnění svých schopností a vzdělání či jednoduše zážitek z možnosti participace na světoznámé akci.
kulturní a společenské vyžití - sportovní události všech druhů a rozsahu bývají doprovázeny kulturním doplňkovým programem, který je určen zejména divákům, ale
20
SILVESTRE, Gabriel. The Social Impacts of Mega-Events: Towards a Framework [online]. University of Westminster: 2008 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.uff.br/esportesociedade/pdf/ es1010.pdf 28
také sportovcům. Například Pražský mezinárodní maraton nabízí během všech svých běžeckých závodů doprovodný program v podobě Maraton Music Festivalu (jednotlivé kapely a další umělci jsou rozmístěni podél trati). Velkoformátové sportovní akce přilákají někdy až desetitisíce sportovců a diváků. Koncentrace tak velkého množství lidí může v dané lokalitě způsobit také četné sociální problémy. Mezi ty nejzásadnější patří:
dopravní omezení a zácpy
zvýšený hluk
vandalismus a zvýšení kriminality (kapsáři apod.)
nabourání životního stereotypu místních obyvatel a z toho pramenící konflikty mezi návštěvníky a rezidenty
špatné ekonomické analýzy proveditelnosti akce, které vedou k vysokému zadlužení města / státu a následným investičním úsporám
dočasná cenová inflace způsobená přílivem návštěvníků do destinace
3.2.3. Environmentální dopady V době neustálého zdůrazňování nutnosti ochrany životního prostředí se tento aspekt promítá i do plánování sportovních akcí. V případě lokálních sportovních událostí se může jednat o zdánlivě malá opatření v podobě třídění odpadu, nicméně ve velkém měřítku jsou i všechny malé kroky velmi důležité. Nejvýrazněji se problematika environmentální udržitelnosti diskutuje v případě mega akcí, kde dochází k výstavbě sportovních zařízení a další doplňkové infrastruktury. Velké sportovní akce mohou hrát klíčovou roli při začleňování environmentálně uvědomělých urbanistických projektů nejen v době konání samotné události, ale také do budoucna. Australské Sydney bylo jakýmsi průkopníkem v této oblasti, když pro olympijské hry v roce 2000 zvolilo jako první tzv. "zelený" přístup. S podobnými vizemi následovaly Atény a Turín. V Řecku se stavěly budovy z ekologicky šetrných materiálů, vysazovala se zeleň a zefektivňovalo nakládání s odpadem. Turín pak přišel s novým konceptem studie proveditelnosti, a sice Strategic Environmental Assessment (SEA), který měl zanalyzovat ekonomické stejně jako environmentální dopady ještě dříve než bude projekt odsouhlasen. Největší obavy sportovců vyvolávaly olympijské hry v Pekingu, ve městě, které je známé svým velmi znečištěným ovzduším. Jak již ale bylo zmíněno v kapitole o sociálních dopadech, v době příprav čínské olympiády bylo v Pekingu postaveno pět nových tratí metra, což způsobilo, že část obyvatel začala upřednostňovat dopravu podzemní dráhou před 29
využíváním neekologických automobilů. Dále bylo několik set hektarů plochy města osázeno zelení a krátce před zahájením samotných her došlo k omezení provozu některých továren, k částečným restrikcím v osobní automobilové dopravě a dalším krokům, které měly zajistit, aby se hry odehrály v co možná nejčistším prostředí. Ne všechna tato opatření měla bohužel dlouhodobý charakter, nicméně alespoň část z nich pozitivně ovlivňuje chod velkoměsta i několik let po olympijských hrách. Zvýšená koncentrace osob na určitém místě s sebou ovšem přináší i určité negativní dopady na životní prostředí. Přestože jde převážně o jevy krátkodobého charakteru, neměla by jejich eliminace být podceňována. Jedná se zejména o zvýšené množství odpadu, nárůst emisí v důsledku nadměrné dopravy (silniční a letecké), zvýšenou spotřebu lokálních zdrojů (fosilní paliva, voda, ...), nadbytečný hluk atd. 3.2.4. Dopady na cestovní ruch v destinaci21 Sportovní akce, zejména ty většího rozsahu, přilákají do regionu velké množství návštěvníků a tím také potenciální příjem pro subjekty cestovního ruchu. Záleží pouze na organizacích destinačního managementu a místních podnikatelích, jakým způsobem tohoto potenciálu dokážou využít. Účastník či divák sportovní události přijede primárně za tímto typem zážitku, ale velmi často chce poznat také krásy okolí, ať už jde o přírodní nebo kulturně-historické bohatství. Marketingově dobře zvládnutá akce dokáže přilákat velké množství návštěvníků a to nejen v době konání konkrétní sportovní události. Všeobecně známé a divácky úspěšné akce zároveň zvyšují prestiž celé destinace (či dokonce země), způsobují nárůst příjezdů turistů a tím generují další příjmy z cestovního ruchu. Rostoucí tendenci v příjezdech zaznamenává destinace zejména v prvních měsících/letech (v závislosti na typu a velkosti akce) po sportovní události. Někteří odborníci namítají, že zvýšení atraktivity destinace díky pořádání sportovní akce má pouze krátkodobý efekt a z dlouhodobého hlediska nelze na tento způsob propagace regionu spoléhat. Využití sportovní akce k dlouhodobému zvýšení zájmu o destinaci tedy vyžaduje detailní strategické plánování a pokračující aktivity. Ty bývají ovšem těžko realizovatelné, neboť po skončení akce výrazně klesá objem prostředků určených na marketingové aktivity.22
21
FOURIE, Johan, SANTANA-GALLEGO, María. The impact of mega-sport events on tourist arrivals [online]. Stellenbosch Working Paper Series No. WP20/2010 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.ekon.sun.ac.za/wpapers/2010 22 MASTERMAN, cit. 11., str. 108 - 9 30
Ačkoli sportovní akce přiláká do destinace nové návštěvníky, celkový efekt události na množství příjezdů turistů může být nulový, či dokonce záporný. Nepříznivá bilance je v takovém případě způsobena tzv. crowding out efektem, kdy dojde k vytěsnění přílivu turistů přijíždějících za sportovní událostí a to tím, že destinace přichází o část návštěvníků, kteří se naopak danému místu kvůli právě konané události raději vyhnou. Mnoho velkých sportovních akcí se koná v místech, která již patří mezi oblíbené turistické destinace. Pokud mají ubytovací a stravovací zařízení v jiných letech, ale ve stejné době jako se koná sportovní akce, obvykle naplněnou kapacitu, nedochází tak díky pořádání události ke zvýšení tržeb, ale pouze k jejich nahrazení jinými zdroji. Tento efekt se naplno projevil během Mistrovství světa ve fotbale, které se konalo v Jižní Koreji v roce 2002. Počet evropských turistů byl sice vyšší než obvykle, ale naopak příjezdy japonských turistů a business cestovatelů poklesly, což způsobilo dosažení identického celkového počtu příjezdů jako v roce 2001. Světový šampionát tak změnil strukturu návštěvníků, ale ne jejich celkový počet.23 V případě, že se sportovní akce koná v místě, které doposud nemá cestovní ruch vysoce rozvinutý, dochází díky této události téměř vždy k nárůstu celkového počtu příjezdů do destinace. Vyššího úhrnného počtu příjezdů lze také docílit tím, že se sportovní akce bude konat mimo hlavní sezónu a zmírní se tak výše uvedený crowding out efekt. Pokud jde o strukturu návštěvníků sportovní akce, respektive regionu, narůstá zejména počet turistů ze zemí, jejichž sportovci se akce aktivně účastní. Ačkoli tento fakt není jakkoli překvapující, ne vždy ho organizační výbor zahrnuje do svých marketingových a dalších plánů. Očekávané struktuře návštěvníků musí adekvátně odpovídat nabízené služby - jiný standard ubytovacích služeb například vyžadují Švýcaři, Američané nebo fanoušci z východní Evropy. Obecně lze tedy říci, že sportovní akce, zejména pak ty velké, podporují turismus v místě jejich konání, ale míra dopadu závisí na mnoha faktorech. Mezi ty patří mimo jiné typ sportovní akce, lokalita a načasování jejího konání, divácká atraktivita sportovců na startovní listině, ale také například rozloha a stupeň rozvinutosti hostující země nebo úroveň a kapacita ubytovacích zařízení v destinaci.
23
MATHESON, Victor. Mega-Events: The effect of the world’s biggest sporting events on local, regional, and national economies [online]. College of the Holy Cross, Massachusetts: 2006 [cit. 201404-12]. Dostupné z: http://college.holycross.edu/RePEc/hcx/Matheson_MegaEvents.pdf 31
3.3. Významné sportovní akce pořádané v zahraničí Následující kapitola stručně shrne nejvýznamnější a nejnavštěvovanější sportovní události ve světě. Je třeba zdůraznit, že ne všechny sportovní akce, které se v České republice těší přízni široké veřejnosti, jsou stejným způsobem vnímány zbytkem světa (například mistrovství světa v ledním hokeji). Naopak existují sporty (rugby, kriket, americký fotbal), které nejsou v naší zemi tolik populární, ale jejich celosvětová sledovanost a návštěvnost dosahuje úctyhodných rozměrů. U každé z následujících sportovních událostí bude vyzdvihnut její dopad na cestovní ruch dané destinace. 3.3.1. Olympijské hry Olympijské hry jsou jednoznačně největší a nejsledovanější sportovní událostí planety. Novodobé OH navazují na antickou tradici nejen ve sportovním slova smyslu, ale přejímají také jejich duchovní a společenský rozměr. Hlavní myšlenkou her byla propagace humanismu a mezinárodního porozumění a to právě skrze vzájemné sportovní klání, kdy v popředí úspěchu stála myšlenka fair-play. S dnešním extrémním propojením profesionálního sportu a komerční sféry se tato myšlenka ovšem mnohdy vytrácí. První novodobé OH se konaly v roce 1896 v Aténách a v roce 1924 se ve francouzském Chamonix přidala jejich zimní modifikace. Od té doby se, vyjma válečných let, konají ve čtyřletých cyklech. Dopady OH na jednotlivá pořádající města se velmi liší. S postupem času se hry samozřejmě stávaly megalomanštější, navyšovaly se počty sportů, sportovců, diváků, v současné době se zvyšují nároky na úroveň dostupných služeb a s tím se musí pořádající země vyrovnat. Stejně jako u jiných akcí, i zde závisí ekonomický úspěch her na stávající sportovní i doplňkové infrastruktuře, na vyspělosti země, organizační schopnosti, způsobu financování her, atd. Významným finančním zdrojem her je cestovní ruch, vyvolaný touto velkolepou událostí. Následující tabulka sumarizuje zahraniční návštěvnost letních olympijských her od roku 1984 až po současnost. Vypovídací hodnota těchto údajů může být ovšem zkreslena různorodou metodikou statistického výpočtu.
Tabulka 5: Zahraniční návštěvnost letních OH 32
Celkový počet zahraničních turistů 770 000 240 000 450 000 968 000 475 000 údaj není dostupný 660 000 680 000
Hostící destinace Los Angeles 1984 Soul 1988 Barcelona 1992 Atlanta 1996 Sydney 2000 Atény 2004 Peking 2008 Londýn 2012
Zdroje: CzechTourism, The Office for National Statistics (vlastní zpracování)
Pozitivní vliv OH na turismus nelze ovšem hodnotit pouze podle počtu návštěvníků samotných her, ale zejména podle zvýšeného množství turistů v regionu v letech následujících. Statisíce návštěvníků, kteří do destinace přijíždějí až po konání olympijských her, nejsou motivováni olympijskou myšlenkou či jejím odkazem, ale hlavním důvodem je zvýšená image lokality. V průběhu olympijských her se více než dva týdny koncentruje pozornost celosvětových médií do jednoho konkrétního místa, přičemž jsou vyzdvihovány pozitivní atributy destinace a celkové povědomí o dané zemi či městu stoupá. Kombinace obou výše uvedených faktorů probouzí v lidech touhu toto místo v budoucnu navštívit.24 Dokladem toho, že OH jsou globálně nejsledovanější událostí na světě (a to nejen sportovní), jsou statistiky televizní sledovanosti. Poslední letní OH v Londýně sledovalo v televizi 3,635 miliardy lidí25, což je více než polovina planety. Dle údajů Mezinárodního olympijského výboru přibude v Londýně mezi lety 2012 2015 14 000 nových pracovních míst v cestovním ruchu (částečně jsou tyto předpovědi již naplněny). Tento prudký vzestup, který byl vyvolán primárně olympijskými hrami 2012, je způsoben rostoucím zájmem turistů o Londýn jako destinaci cestovního ruchu. Velká Británie předpokládá, že během zmíněného tříletého období navštíví jejich zemi dodatečné 4 miliony návštěvníků, kteří celkově utratí 2,7 miliardy liber. Věž ArcelorMittal Orbit v olympijském parku v Londýně se stala symbolem OH 2012 a je největším veřejným uměleckým dílem ve Velké Británii. Odhaduje se, že se stane jednou z hlavních turistických atraktivit Londýna a bude generovat zisk ve výši 10 milionů liber ročně. Příjezdy turistů do Londýna v období od září do prosince 2012, tedy v těsné návaznosti na konané OH, vzrostly meziročně o celých 24
ANDREFF, Wladimir, SZYMANSKI, Stefan. Handbook on the economics of sport. Cheltenham: Edward Elgar, 2006. xviii, 830 s. ISBN 1-84376-608-6. 25 Olympic Marketing Fact File. 2014 Edition [online]. Lausanne: International Olympic Commitee, December 2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: 33
8 %. Analýza agentury Visit Britain také ukázala, že zahraniční návštěvníci utratili během her 925 milionů liber a mnoho z nich strávilo alespoň část svého pobytu mimo Londýn.26 Londýnská olympiáda byla výjimečná také svým propracovaným urbanistickým plánem, který počítal s kompletním využitím veškeré infrastruktury, která byla pro účely her vystavěna. Bezprostředně po skončení OH bylo do celého areálu napumpováno dalších 9 miliard liber (tedy téměř stejná suma, kterou stála celá olympiáda), které sloužily k přebudování areálu k novému využití (nízkonákladové obytné jednotky, občanská vybavenost, atd.). Přestavěn byl také olympijský stadion a další sportovní zařízení, která díky své nižší kapacitě (a tím pádem nižším provozním nákladům) budou moci hostit širší škálu sportovních a kulturních akcí (například fotbalová utkání Premier League, ale také zápasy nižších soutěží a akce pro veřejnost).27 3.3.2. Mistrovství světa ve fotbale Mistrovství světa ve fotbale, které se koná jednou za čtyři roky, je z mediálního hlediska i z hlediska zájmu veřejnosti srovnatelné s olympijskými hrami. Vzhledem k tomu, že se během šampionátu soutěží pouze o jednu sadu medailí, je finálový zápas absolutním vrcholem této akce a jeho sledovanost předčí i ta nejatraktivnější klání olympijských her. Světovému šampionátu předchází dlouhé přípravy, kdy přes 200 týmů soutěží v rámci kvalifikace o jedno z 32 míst na turnaji. Samotný šampionát, který trvá i více než 4 týdny, hostí vždy jedna země. Následující tabulka znázorňuje, které země se postupně od roku 1930 angažovaly v pořádání MS ve fotbale. V letošním roce bude brazilské Rio de Janeiro hostit jubilejní 20. ročník tohoto světového šampionátu.
26
London 2012. Fact & Figures [online]. Inernational Olympic Commitee: July 2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: 27 TESAŘ, Jan. ASB-portal.cz: Urbanismus a hry. [online]. 21.1.2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: 34
Tabulka 6: Pořadatelské země MS ve fotbale a jejich návštěvnost (v milionech)
Rok 1930 1934 1938 1950 1954 1958 1962
Hostící země Uruguay Itálie Francie Brazílie Švýcarsko Švédsko Chile
Návštěvnost 0,434 mil. 0,358 mil. 0,376 mil. 1,043 mil. 0,889 mil. 0,919 mil. 0,899 mil.
Rok 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002
1966 1970 1974
Anglie Mexiko Itálie
1,635 mil. 1,603 mil. 1,768 mil.
2006 2010 2014
Hostící země Argentina Španělsko Mexiko Itálie USA Francie Jižní Korea a Japonsko Německo JAR Brazílie
Návštěvnost 1,546 mil. 2,109 mil. 2,393 mil. 2,516 mil. 3,587 mil. 2,785 mil. 2,705 mil. 3,359 mil. 3,179 mil. ???
Zdroj: FIFA
Z tabulky jde vidět, že návštěvnost šampionátu rok od roku stoupá, přičemž absolutně nejvyšších hodnot dosáhla v roce 1994 ve Spojených státech Amerických. Velmi úspěšné bylo také MS v Německu v roce 2006 a poslední šampionát v Jihoafrické republice. Právě šampionát v JAR byl vůbec prvním, který se odehrál na africkém kontinentě. Od počátku samotných příprav provázely tuto událost spekulace a pochybnosti o tom, jak se s tak náročným úkolem Jižní Afrika vypořádá. Nedůvěřivé předpovědi ovšem nebyly naplněny a MS v roce 2010 se zařadilo mezi ty nejúspěšnější - jak po organizační stránce, tak z pohledu pozitivních dopadů na pořádající zemi. Šampionát se dotknul všech Jihoafričanů, pokud ne přímo, tak zprostředkovaně díky nově vybudované infrastruktuře, zlepšené bezpečnostní situaci a přílivu finančních prostředků v důsledku zvýšeného cestovního ruchu. Jihoafrická republika světu dokázala, že i země černého kontinentu jsou schopny uspořádat velké sportovní události, které se svoji úrovní mohou směle měřit s evropskými nebo severoamerickými mega akcemi. Rok 2004 (rok přidělení pořadatelství světového šampionátu Jihoafrické republice) odstartoval intenzivní investice do místní infrastruktury. Výstavby, případně rekonstrukce se týkaly nejen sportovních zařízení, ale také ubytovacích kapacit, telekomunikací či dopravních cest včetně navýšení kapacit veřejné dopravy. Investice do dopravní infrastruktury ulevily zejména obyvatelům provincie Gauteng, na jejímž území leží hlavní města Pretoria a Johannesburg. Místní lidé nyní tráví výrazně méně času v dopravních zácpách a naopak si mohou užívat volné chvíle v nově osázených městských parcích. Diváci a fanoušci světového šampionátu oživili jihoafrickou ekonomiku přímými výdaji v podobě 3,6 miliard randů (v době konání MS se 1 rand rovnal přibližně 2,5 Kč). 35
Úspěšné pořádání této sportovní události také přispělo k tomu, že JAR byla přijata jako pátý člen ekonomického uskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, JAR). Toto přijetí bylo projevem důvěry v zemi, která má ve srovnání s ostatními výše zmíněnými bezkonkurenčně nejmenší ekonomickou výkonnost. Je pozoruhodné, že právě dvě z pěti zemí BRICS budou hostit následující světové šampionáty ve fotbale (2014 Brazílie, 2018 Rusko).28 Celkový počet zahraničních turistů, kteří v roce 2010 navštívili JAR, se oproti předchozímu roku zvýšil o 15,1 % (ze 7 011 865 v roce 2009 na 8 073 552 příjezdů v roce 2010). Téměř dvacetiprocentní (přesně 19,2 %) hranice pak dosáhlo navýšení přímých výdajů turistů při pobytu v zemi. V krátkodobém horizontu po světovém šampionátu byl zaznamenán 35% nárůst zájmu o návštěvu JAR, zatímco celkové povědomí o Jižní Africe jakožto prázdninové destinaci se zvýšilo o 9 %. Následující tabulka graficky vystihuje, jak velký vliv na počty turistických příjezdů mělo konání MS ve fotbale. Poprvé v historii sledování turistických dat dosáhla JAR maximálního počtu příjezdů v červnu, což je pro tuto zemi tradičně nízká sezóna. Graf 5: Příjezdy turistů do JAR dle měsíců
Zdroj: South African Tourism
Zvýšení intenzity cestovního ruchu v zemi vedlo jihoafrické státní organizace k učinění patřičných kroků, které by měly napomoci k budoucímu trvale udržitelnému rozvoji tohoto trendu. Jihoafrická centrála cestovního ruchu ve spolupráci s Národní agenturou zastřešující kongresové a konferenční aktivity vypracovala v roce 2011 akční plán na podporu 28
Annual Report 2010/2011 [online]. Gauteng Tourism Authority [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: 36
rozvoje obchodního a incentivního cestovního ruchu a dále došlo k přepracování systému kategorizace ubytovacích zařízení, vše podle nejnovějších světových trendů. V březnu roku 2011 byl spuštěn projekt s názvem "Národní strategie turismu", jehož hlavním cílem a současně vizí je učinit z Jihoafrické republiky jednu z top 20 turistických destinací světa, a to sice do roku 2020. Zda budou tyto smělé plány naplněny, ukážou následující léta.29 3.3.3. Tour de France Tour de France je nejslavnějším a největším etapovým cyklistickým závodem světa. Na rozdíl od fotbalového šampionátu a olympijských her se koná každoročně na počátku letních prázdnin a trvá tři týdny. Celý závod měří zhruba 3 500 km a je rozdělen přibližně do dvou desítek etap s rozdílnou délkou i výškovým profilem. Velká část závodu probíhá na území Francie, ale není výjimkou, že některé etapy zavítají také do okolních států. Slavnostní otevření závodu, které se nazývá Grand Départ, se tradičně odehrává mimo Francii. Výjimkou byl ovšem rok 2013, kdy se konal jubilejní 100. ročník závodu a Grand Départ se přeneslo na francouzskou Korsiku. Každoročně sleduje televizní přenosy z Tour de France 3,5 miliardy lidí ve více než 188 zemích světa, tedy přibližně stejný počet jako v případě letních olympijských her v Londýně. Odvysíláno bývá až 4 700 hodin televizního záznamu a závěrečné kilometry každé etapy jsou živě vysílány po celé západní Evropě. Takto vysoká sledovanost skýtá pro regiony, jimiž Tour de France prochází, obrovskou možnost se zviditelnit jako destinace cestovního ruchu. Organizátoři akce uvádějí, že každoročně přiláká Tour přímo ke trati 12 až 15 milionů diváků, což jihovýchodnímu hospodářství přinese kolem 88 milionů liber.30 Zvýšený počet turistů v místech konání jednotlivých etap Tour de France přináší dodatečné příjmy hotelům, restauracím a také obchodům se suvenýry a dalším propagačním zbožím. Každoročně se přes 200 francouzských měst uchází o to, aby některá z etap "staré dámy", jak se slavné Tour de France přezdívá, procházela právě jejich územím. Ekonomická injekce v podobě útrat turistů vždy vykompenzuje problémy s dopravním omezením a určitou kongescí, která je se závodem automaticky spjata.31
29
Highlights of tourism´s performance in 2010. [online]. South African Tourism, May 2011. [cit. 201404-17]. Dostupné z: 30 Le Tour de France: Fakta. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: 31 Real Analytics: The Economic Impact of “The Tour De France”. [online]. 1.7.2009 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: 37
Ken Howell, z Melbournské Deakin University, upozorňuje na skutečnost, že sportovní akce, které se pořádají pravidelně na stejném místě, mají z dlouhodobé perspektivy mnohem větší vliv na cestovní ruch než například olympijské hry nebo mistrovství světa ve fotbale. Pravidelná sportovní akce dává marketérům větší příležitost k propagaci události, potažmo celé destinace. Mnozí turisté se do místa sportovního dění vracejí opakovaně a v konečném důsledku jsou tak větším ekonomickým přínosem než jednorázový návštěvník.32 Divácky velmi úspěšný byl poslední ročník Tour de France (2013), což je připisováno zejména faktu, že se jednalo o 100. výročí slavného závodu. Tomu byl přizpůsoben také marketing celého závodu, jehož etapy se odehrávaly čistě na francouzském území. Organizátoři využili 100. výročí k propagaci Francie jako destinace cestovního ruchu a vyzdvihování národní hrdosti a tradic. V roce 2014 bude Grand Départ hostit anglický Yorkshire. Událost je místními ceněna o to víc, že nositelem slavného žlutého trikotu pro vítěze předešlé Tour de France bude Brit Christopher Froome. Pořadatelé proto očekávají, že start závodu a první tři etapy, které budou probíhat na území Velké Británie, přilákají čtyři až pět milionů diváků během tří dnů. Pokud se jejich vize naplní, bude to jistě velký přínos k propagaci jednotlivých regionů. Zpráva vydaná organizačním výborem v lednu, tedy půl roku před zahájením závodu, předpokládá (na základě zkušeností s předešlých ročníků), že celkový ekonomický dopad Tour de France 2014 na britskou ekonomiku by mohl dosahovat více než 100 milionů liber. Důležitým faktorem úspěšnosti celé sportovní události je postoj veřejnosti, která je v tomto případě pořádání závodu velmi nakloněna a předpokládá se, že entusiasmus mezi lidmi bude s blížícím se datem konání akce stoupat.33 Obrázek v příloze č. 1 zachycuje jednotlivé etapy Tour de France 2014 se startem v britském Leeds a finišem na pařížském bulváru ChampsÉlysées. Prestiž závodu Tour de France v posledních letech nabourávají neustále přibývající dopingové aféry. Snad největším překvapením bylo obvinění legendárního cyklisty Lance Armstronga, jehož úspěšná sportovní kariéra měla být údajně docílena konzumací zakázaných látek. Americká antidopingová agentura odebrala v roce 2012 Armstrongovi mnohá ocenění,
32
TOLHURST, Chris. Olympic tourism impact is complicated. The Australian Financial Review [online]. 26.7.2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: 33 GIBSON, Owen. Tour de France's Yorkshire launch set to boost popularity of cycling in Britain. The Guardian [online]. 26.12.2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: 38
včetně sedmi titulů z Tour de France a nenávratně jej vyloučila ze všech cyklistických závodů. 3.3.4. Mistrovství světa v rugby Rugby není v České republice příliš známé a divácky oblíbené, nicméně v celosvětovém měřítku patří naopak mezi jedno z nejsledovanějších sportovních odvětví a má v rámci ostatních sportů druhou největší členskou základnu na světě. Světový šampionát v rugby, který se koná jednou za čtyři roky se směle může svojí mediální atraktivitou směle měřit například s MS ve fotbale. Největší popularity dosahuje rugby v zemích Commowealthu, odkud také pochází. První světový šampionát (Rugby World Cup) se konal v roce 1987 v Austrálii a na Novém Zélandu. Rugby je sportem s velmi slibnou a perspektivní budoucností. Na rozdíl od fotbalu a dalších sportovních odvětví není ani v nejvyšších soutěžích zatížen korupčními či dopingovými aférami. Na MS ve Francii v roce 2007 bylo odebráno 232 vzorků pro účely dopingové kontroly a ani jeden nebyl pozitivní. Zároveň nebyly zaznamenány žádné potyčky a výtržnosti z řad fanoušků, ať už na stadionech či mimo ně. Rugby má tedy plným právem image sportu, v kterém převládají hodnoty jako čest, spravedlnost a bojovnost. Velké společnosti a mediální giganti si jsou čím dál více vědomi marketingového potenciálu tohoto sportu a snaží se navazovat případnou spolupráci s kluby a pořadateli světových šampionátů.34 Doposud poslední MS v rugby proběhlo v roce 2011 na Novém Zélandu. Navzdory výraznému poklesu v návštěvnosti oproti předešlému ročníku (ten proběhl ve Francii) byl šampionát hodnocen jako velmi úspěšný. Důvod propadu návštěvnosti byl zcela jistě způsoben geografickou odlehlostí Nového Zélandu. Diváci tedy museli vynaložit výrazně větší množství prostředků na dopravu do této odlehlé destinace a pro mnohé se tím možnost návštěvy světového šampionátu z finančních důvodů uzavřela. Celková návštěvnost jednotlivých mistrovství je zobrazena v následující tabulce.
34
Historie ragby. Rugbyspirit.cz [online]. 39
[cit.
2014-04-26].
Dostupné
z:
Tabulka 7: Návštěvnost MS v rugby v letech 1987 - 2011 Rok
1987 1991
1995 1999 2003 2007 2011
Pořádající země
Celková návštěvnost
Počet utkání
Průměrná návštěvnost
Austrálie a 604 500 32 20 156 Nový Zéland Anglie, 1 007 760 32 31 493 Wales, Skotsko, Irsko a Francie JAR 1 100 000 32 34 375 Wales 1 750 000 41 42 683 Austrálie 1 837 547 48 38 282 Francie 2 263 223 48 47 150 Nový Zéland 1 477 294 48 30 777 Zdroj: International Rugby Board (vlastní zpracování)
Celková maximální kapacita stadionů 1 006 350
Využitelnost kapacity stadionů
1 212 800
79%
1 423 850 2 104 500 2 208 529 2 470 660 1 732 000
77% 83% 83% 92% 85%
60%
Na základě studie provedené novozélandskou vládou mělo MS 2011 ohromné pozitivní dopady na ekonomické a sociální aktivity napříč celou zemí. Turnaj přilákal 133 200 zahraničních návštěvníků (téměř dvakrát tolik než se původně odhadovalo) a poskytl světovému hnutí rugby finanční injekci v podobě 90 milionů liber. Mezi klady, která světový šampionát Novému Zélandu přinesl, patří celosvětové zviditelnění země, pozitivní zážitky návštěvníků (dotazníkové šetření v rámci výše uvedené vládní studie), nové obchodní kontakty, zmodernizovaná infrastruktura a v neposlední řadě také zvýšený zájem o dobrovolnickou práci (na organizaci turnaje se podílelo více než 5 000 dobrovolníků).35 Nezávislá studie zadaná společností MasterCard během MS v rugby 2011 vyčíslila přímé ekonomické přínosy pro pořádající zemi částkou 750 milionů novozélandských dolarů a další 2 miliardy dolarů v podobě dlouhodobých benefitů. Hodnota přínosu světového šampionátu byla vyčíslena na základě útrat zahraničních fanoušků (bary, restaurace, obchody, hotely, sázkové kanceláře, samotné stadiony, ...) a zároveň výdajů sponzorů a organizátorů na marketing v regionech, kde se odehrávaly jednotlivé zápasy. Studie se také zabývala dlouhodobými dopady akce na novozélandskou ekonomiku a odkaz turnaje jako takového. Celkové množství rezervovaných pokojonocí během turnaje dosáhlo počtu 121 540. Zdrojovými zeměmi pak byly zejména Austrálie (55 200 fanoušků), Velká Británie (19 100),
35
Year in Review 2012 [online]. Dublin: International Rugby Board [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: 40
Francie (11 100), JAR (8 500), USA (5 500) a Irsko (4 300). Organizační výbor šampionátu připravil projekt s názvem "REAL New Zealand Festival", který měl fanouškům a turistům co nejvěrohodněji přiblížit novozélandskou historii, kulturu, gastronomii a rozmanitost místních tradic. Řada funkcionářů z IRB (Mezinárodní rugbyový výbor) stejně jako tisícovky turistů nešetřili slovy chvály ohledně výše zmíněného festivalu. Kit McConnel, ředitel Světového šampionátu v rugby, dokonce poznamenal, že novozélandské mistrovství světa bylo zcela unikátní tím, do jaké míry se celý národ zapojil do propagace své země a jak přívětivě přijal přes sto tisíc zahraničních návštěvníků.36 3.3.5. Další významné světové sportovní události Čtyři výše uvedené sportovní události samozřejmě nejsou jedinými akcemi, které lákají turisty a tím ovlivňují cestovní ruch v dané destinaci. Mezi celkově nejnavštěvovanější sportovní klání patří zápasy nejvyšších ligových soutěží amerického fotbalu (NFL), baseballu (MLB), evropského fotbalu (Bundesliga, Premier League), ledního hokeje (NHL, KHL) či basketbalu (NBA). Vysokou návštěvnost zmíněných utkání ovšem zpravidla zajišťují místní fanoušci a proto nemají tyto sportovní akce příliš významný vliv na cestovní ruch. Mezi další významnou mezinárodní sportovní událost bezesporu patří Hry Commonwealthu, v rámci nichž se každé čtyři roky vzájemně utká přibližně 6 000 sportovců ze zemí britského společenství. Kromě typických olympijských sportů se na hrách soutěží také v neolympijských sportovních odvětvích (např. squash, sedmičkové rugby či netball). Poslední ročník Her Commonwealthu se odehrával v roce 2010 v indickém Dillí. Pořádání her bylo impulsem k investicím do infrastruktury indického hlavního města, jehož tvář se tím výrazně proměnila. Mimo jiné byl vystavěn nový letištní terminál, zrekonstruována podzemní dráha, zrenovovány kilometry silnic a chodníků a v neposlední řadě přibylo také značné množství zeleně. Z hlediska cestovního ruchu se změny dotkly zejména významných turistických cílů a tras. Návštěvníci se od roku 2010 mohou v hlavním městě snadněji zorientovat díky novému a přehlednějšímu systému turistického značení. Dále získala řada památek nový kabát v podobě světelných a zvukových efektů, do města byly zavedeny známé "hop-on, hop-off" autobusy, zdokonalil se systém propagace ubytovacích zařízení a byl
36
Year in Review 2011 [online]. Dublin: International Rugby Board [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: 41
zjednodušen proces získávání licencí na provoz barů a restaurací.37 Hry Commonwealthu v Dillí se ovšem staly také terčem ostré kritiky, ať už na mezinárodním či domácím poli. Mezi nejčastěji zmiňované problémy se řadila korupce členů organizačního výboru her, zpoždění ve výstavbě sportovních zařízení, nedostatečná bezpečností opatření pro případ teroristického útoku, velmi malé množství vstupenek prodaných v předprodeji a nepromyšlené odstranění velkých chudinských slamů bez alternativní možnosti bydlení pro jejich obyvatele.38 Divácky velmi oblíbené jsou také jednotlivé turnaje tenisového Grand Slamu, tedy Wimbledon, French Open, US Open a Australian Open. Díky účasti aktuální světové tenisové špičky dosahuje návštěvnost jednotlivých turnajů statisícových hodnot, což se samozřejmě projeví také v tržbách subjektů cestovního ruchu. Z řad motoristických událostí si největší divácký zájem drží série závodů Formule 1, která je označována za královskou disciplínu motoristického sportu. Mistrovství světa se v tomto případě skládá z více závodů (označovány jako Grand Prix) a proto se nejedná o celistvou sportovní akci. Nelze opomenout ani slavnou Rallye Paříž-Dakar, vytrvalostní závod, který v současné době vede náročným terénem Jižní Ameriky.
3.4. Významné sportovní akce pořádané v České republice Ač se svojí rozlohou, počtem obyvatel ani ekonomickou výkonností Česká republika neřadí na pomyslný vrchol světové pyramidy, produkuje naše země velké množství vynikajících sportovců, kteří jsou úspěšní na mezinárodním poli. Díky jménům jako Emil Zátopek, Věra Čáslavská, Martina Navrátilová, Jaromír Jágr či Petr Čech je Česká republika známá i v odlehlých koutech světa. S rostoucím úspěchem českých sportovců roste i ambice pořádat v naší zemi významné sportovní události. Praha se dokonce ucházela o pořádání letních olympijských her 2016, ale byla komisí Mezinárodního olympijského výboru vyřazena již v prvním kole. Od kandidatury na rok 2020 město nakonec ustoupilo. V následující kapitole budou shrnuty nejvýznamnější sportovní akce, které se jednorázově či pravidelně konají v České republice.
37
Delhi 2010 Post Game Report [online]. Organising Committee Commonwealth Games 2010 Delhi [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: 38 SUBRAMANIAN, Samanth, RAGHAV, Krish. The economics of the Games. LiveMint & The Wall Street Journal [online]. 26.10.2009 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: 42
3.4.1. Mistrovství světa v ledním hokeji Lední hokej patří vedle fotbalu mezi dva nejoblíbenější sporty u nás. Světový šampionát se na našem území konal celkem devětkrát. Osmkrát za dob tehdejšího Československa a v roce 2004 již pod patronátem samostatné České republiky. Mistrovství světa, jehož pořádajícími městy byly tehdy Praha a Ostrava, bylo velmi úspěšné a dosáhlo rekordní návštěvnosti, která nebyla dodnes na žádném jiném hokejovém šampionátu překonána. Následující tabulka zobrazuje pět divácky nejúspěšnějších MS v ledním hokeji. Tabulka 8: Pět šampionátů s nejvyšší návštěvností
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.
Pořádající země a rok Česká republika (2004) Německo (2010) Finsko (1997) Kanada (2008) Švédsko / Finsko (2012)
Celkový počet diváků 552 097 548 778 526 172 477 040 451 054
Zdroj: Historie-mshokej.wbs.cz (vlastní zpracování)
Samotnému šampionátu předcházela kontroverzní stavba multifunkční arény v pražských Vysočanech, která v době konání MS nesla název Sazka Aréna. Finanční náklady na její výstavbu ovšem několikanásobně převýšily původně plánovaný rozpočet a dovedly svého majitele Sazku a.s. až do insolvenčního řízení. Po změně majitele došlo i ke změně naming right a dnes tento víceúčelový stánek pro sportovní a kulturní účely nese název O2 Aréna. 3.4.2. Mistrovství světa v klasickém lyžování 39 V únoru roku 2009 proběhlo v Liberci MS v klasickém lyžování, jež je považováno za jednu z největších sportovních akcí v historii samostatné České republiky. Událost, která přilákala zhruba 170 tisíc diváků, trvala 14 dní a utkalo se v ní 627 sportovců z 61 zemí. Pro účely této sportovní akce byly zrekonstruovány sportovní areály v okolí Ještědu a zcela nově vystavěn areál ve Vesci.
Kontroverzní šampionát byl od samého počátku pod palbou kritiky, která se týkala ekologických dopadů akce, personálních změn v organizačním výboru a zejména pak financování celé akce a nakládání s veřejnými prostředky. 39
ŠTĚPÁNKOVÁ, Kateřina. Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009: Co bylo a co nebylo vidět. [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: 43
Mezinárodní lyžařská federace byla spokojena jak s organizací samotného mistrovství, tak s celkovým počtem diváků. V českých médiích se nicméně objevovaly zprávy o tom, že se prodalo málo vstupenek a majitelé hotelů, restaurací a malooobchodů si stěžovali na nižší tržby v době pořádání mistrovství. Počet zahraničních návštěvníků zůstal za očekáváním a vliv na cestovní ruch měla tato akce tím pádem pouze lokální (Liberec a hlavní město Praha), nikoli však celorepublikový, jak se očekávalo. Výrazným skrytým nákladem libereckého šampionátu byl odliv místních obyvatel v době pořádání akce a také již zmíněný crowding-out efekt, kdy se řada turistů a aktivních lyžařů oblasti v době konání MS raději vyhnula. Základní chybou pořadatelů světového šampionátu byla absence analýzy dopadů akce na region. V případě pořádání sportovní události tohoto rozsahu je vypracování takové analýzy naprostou nutností, neboť značná část finančních prostředků je vydávána z veřejných rozpočtů. Finanční výsledek MS skončil katastrofálně. Celkové náklady překročily 2 miliardy korun, z čehož značná část plynula z veřejných rozpočtů. Pořadatel mistrovství, občanské sdružení OC FIS NORDIC WSC 2009, skončil v lednu roku 2012 v úpadku a jeho dluhy dosáhly téměř 400 milionů korun. Ačkoli byla podána celá řada žalob, věřitelé mají téměř nulovou šanci, že své peníze získají zpět.40
3.4.3. Grand Prix České republiky Velká cena motocyklů (nazýváno také Grand Prix) ČR je každoroční závod silničních motocyklů, který se koná na Masarykově okruhu v Brně. Jedná se o nejprestižnější motocyklový závod u nás a patří k nejstarším okruhům celého šampionátu. Velká cena se tradičně těší vysoké oblibě mezi diváky. Následující tabulka shrnuje celkovou a nedělní (hlavní závod) návštěvnost Velké ceny v posledních letech. Tabulka 9: Návštěvnost Grand Prix České republiky
Ročník 2013 2012 2011 2010
Návštěvnost za celý víkend 222 710 212 303 238 000 238 210
Návštěvnost – neděle 142 030 139 232 155 400 148 120
Zdroj: Automotodrombrno.cz (vlastní zpracování)
40
PLUHAŘ, Adam. Liberec čeká největší žaloba v historii, 37 milionů za dluhy po MS 2009. IDNES.cz [online]. 16.5.2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: 44
Vysoký počet návštěvníků Velké ceny se logicky promítá do statistik a příjmů z cestovního ruchu v regionu. Nejnavštěvovanějším měsícem v roce je v Brně, respektive v Jihomoravském kraji, srpen. Ovšem vzhledem k tomu, že tento letní měsíc vévodí i celorepublikovým statistikám, nelze příčinu jeho prvenství na jižní Moravě spatřovat jen a pouze v pořádání Velké ceny. Nicméně data Českého statistického úřadu ukazují, že v Jihomoravském kraji každoročně v měsíci srpnu, v porovnání s červnem či červencem, výrazně vzroste počet zahraničních návštěvníků a to zejména ze zdrojových zemí, kde jsou silniční motocykly velmi populární (Španělsko, Itálie či Polsko). 3.4.4. Další významné sportovní události v České republice Výše uvedené sportovní události jsou jen pomyslnou špičkou ledovce. Mezi další významné sportovní události, které svým obsazením a diváckou atraktivitou dosahují celostátního či dokonce mezinárodního významu a konají se pravidelně, patří: závod v běhu na lyžích Jizerská padesátka, atletický mítink Zlatá Tretra v Ostravě, Pražský mezinárodní maraton či dostihový závod Velká pardubická. Mezi jednorázovými akcemi v posledních letech vyčnívaly zejména: Mistrovství světa v letech na lyžích v Harrachově v březnu tohoto roku, Mistrovství světa (2013) a Mistrovství Evropy (2014) v biatlonu v Novém Městě na Moravě (novoměstský biatlon bude podrobně rozebrán v následující kapitole) a dále tenisové zápasy Fed Cupu a Davis Cupu. Na mezinárodní sportovní akce bude bohatý také rok 2015, kdy se bude v České republice konat Mistrovství světa v ledním hokeji, Halové mistrovství Evropy v atletice nebo Mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 21 let.
45
4. Mistrovství světa v biatlonu 2013 - Nové Město na Moravě V září roku 2008 se českým příznivcům biatlonu splnil dlouholetý sen - na VIII. kongresu Mezinárodní biatlonové unie v pražském hotelu Pyramida bylo pořadatelství světového šampionátu pro rok 2013 přiděleno Novému Městu na Moravě. Hlasovalo celkem 50 delegátů z různých zemí světa. Česká republika v konečném hlasování jednoznačně zvítězila nad norským Oslem a finským Kontiolahti. Dle regulí Mezinárodní biatlonové unie (IBU) je pořadateli světového šampionátu automaticky přiděleno také zorganizování jednoho závodu světového poháru v předešlé sezóně, jakožto určitý test kvality infrastruktury a organizační připravenosti před samotným mistrovstvím světa.
4.1. Základní informace o MS v biatlonu 2013 Česká republika hostila světový šampionát v biatlonu vůbec poprvé ve své historii. Poslední vrcholná biatlonová akce se do té doby na našem území konala v roce 1981, kdy Světový pohár hostil západočeský Jáchymov). Představitelé Českého svazu biatlonu (ČSB) právem považovali světový šampionát za zlomový bod pro současný český biatlon. Úspěchy českých reprezentantů v domácím prostředí odstartovaly extrémní zvýšení zájmu o toto sportovní odvětví, a to jak ze strany diváků, tak i z pohledu sportovně aktivní mládeže.41 MS v biatlonu 2013 probíhalo ve dnech 7. - 17. února 2013 v areálu nově zrekonstruované Vysočina Arény poblíž Nového Města na Moravě. Tento 46. ročník světového šampionátu byl doposud nejvýznamnější sportovní akcí pořádanou na území kraje Vysočina. V čele organizačního výboru jmenovaným ČSB stál Jiří Hamza, společně s ředitelem závodů Vlastimilem Jakešem. Organizátoři se v počátcích potýkali s nedůvěrou a odmítáním z řad soukromých subjektů a státních institucí, které oslovovali s možností spolupráce. Tento všeobecně negativní postoj byl důsledkem světového šampionátu v klasickém lyžování v Liberci 2009, který z finančního pohledu dopadl fiaskem. Novoměstský biatlon od počátku disponoval více než čtvrtinovým rozpočtem v porovnání s Libercem a také dotační možnosti desetitisícového Nového Města na Moravě jsou zcela odlišné od krajského města Liberec. Přesto během dvou let intenzivních příprav plnily média pouze pozitivní informace o tom, že výstavba areálu a celková organizace pokračuje podle svého původního 41
2013: biatlonová elita se sejde v Novém Městě n/M! Český svaz biatlonu [online]. 7.9.2008 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: 46
časového i finančního plánu. Dva dny před zahájením samotného šampionátu uvedl Jiří Hamza, předseda organizačního výboru, pro server iDnes.cz: "Stoprocentně neskončíme v červených číslech... Už před deseti dny jsme překonali 100 tisíc prodaných vstupenek v předprodeji." Predikce organizátorů se naštěstí potvrdily a světový šampionát skončil v mírném zisku. Ten byl použit na další rozvoj areálu a podporu biatlonu jako takového.42 Následující výčet zachycuje nejzajímavější "čísla šampionátu"43: 1 mobilní tribuna s kapacitou 7000 diváků byla namontována ve Vysočina Aréně 5 kamionů pro servis lyží parkuje v týmových prostorech 8 závodních dní bylo na programu mistrovství světa v biatlonu 12 předjezdců projíždělo tratě před každým závodem 15 osobních aut BMW se používá pro oficiální přepravu sportovců 23 kilometrů televizních kabelů bylo nataženo po celém areálu 32 shuttlebusů je k dispozici divákům pro přepravu do/z Vysočina Arény 48 televizních kamer rozmístěných u tratí natáčelo záběry pro mezinárodní vysílání 183,5 závodních kilometrů se najelo v rámci světového šampionátu 321 novinářů a fotografů z 24 zemí se akreditovalo 377 závodníků ze 43 států dorazilo do Nového Města na Moravě 400 pracovníků televizního zázemí pracovalo ve Vysočina Aréně 450 dobrovolníků se podílelo na skvělé organizaci MS 3000 teplých jídel denně se uvařilo ve Vysočina Aréně 6000 litrů tekutin denně se vypilo v rámci oficiálního cateringu 27 000 diváků se vejde do Vysočina Arény, 17 000 na tribuny a 10 000 na tratě 30 000 kilometrů najela do této chvíle všechna osobní auta BMW při transferech sportovců 128 000 kusů NMNM News bylo vytisknuto během MS 201 500 diváků zavítalo do Vysočina Arény během osmi závodních dní
4.2. Vysočina Aréna Lyžování, zejména pak běžecké, má v Novém Městě na Moravě a jeho okolí dlouholetou tradici a tomu také odpovídající sportovní zázemí. Po přidělení pořadatelství MS 42
MACEK, Tomáš, KUČEROVÁ, Martina. Skončíme v černých číslech, říká šéf biatlonového šampionátu Hamza. IDnes.cz [online]. 5.2.2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: 43 IBU MISTROVSTVÍ SVĚTA V BIATLONU 2013. Čísla šampionátu. [online]. 18.2.2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: 47
v biatlonu muselo ovšem dojít k významné rekonstrukci areálu, ve kterém měl světový šampionát probíhat. V letech 2005 - 2008, tedy v době, kdy se ještě nevědělo o konání MS 2013, bylo do areálu investováno celkem 120 milionů Kč. Běžecké tratě byly využívány nejen pro mezinárodní sportovní události typu Zlatá lyže, ale také pro republikové šampionáty, závody mládežnických kategorií a pro volnočasové sportovní aktivity široké veřejnosti. Následující tabulka přibližuje původ zdrojů, které byly využity k financování výstavby Vysočina Arény. Tento projekt probíhal v letech 2011 - 2013, tedy již s plným vědomím pořádání světového šampionátu.
INVESTICE AREÁLU V Arény OBDOBÍ 2011-2013 GrafDO 6: Investice do Vysočina v letech 2011 - 2013 200
10 40
150
mil. Kč
50
Město NMNM Kraj Vycočina MŠMT EU Celkem
100
50
106
10 20 50 10
0 2011
2012
2013
Zdroj: MŠMT
V létě roku 2011 odstartovala rozsáhlá výstavba, která zahrnovala mimo jiné rozšíření lyžařských tratí, výstavbu tunelů pro napojení se stávajícími tratěmi a nové zasněžování, zbudování lyžařských a servisních buněk, rozšíření stávajících tribun a výstavbu nové tribuny D, odstranění objektu věže v lyžařském areálu a současně nové vybudování objektu Office Area. V dalších etapách došlo k mnoha dílčím stavebním pracím, které vedly k vybudování jednoho z nejmodernějších biatlonových areálů na světě. Celkové investiční náklady dosáhly částky 296 milionů Kč. Více než třetina zdrojů pocházela z fondů Evropské unie, 100 miliony se podílelo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 60 miliony Kraj Vysočina a 30 miliony Nové Město na Moravě, které se angažovalo zejména v době konání samotného 48
mistrovství. Dopravní infrastruktura Novoměstska byla zmodernizována s využitím částky 20 milionů Kč.44 Pro účely MS vyrostla v areálu dodatečná mobilní tribuna a celková kapacita tribun Vysočina arény tak dosáhla hodnoty 17 tisíc diváků, čímž se zařadila k největším biatlonovým centrům na světě a může směle konkurovat německým střediskům v Ruhpoldingu nebo Oberhofu. Cílem organizátorů bylo zajistit divákům vysoký standard a komfort, na který jsou zvyklí z jiných evropských biatlonových závodů.45 Projekt výstavby areálu byl připravován s velkým důrazem na jeho multifunkčnost, tak, aby mohl mimo vrcholné soutěžní akce sloužit také široké veřejnosti. Nově osvětlené lyžařské tratě jsou veřejnosti volně přístupné. Areál má rovněž své letní využití, kromě závodů v letním biatlonu se zde mimo jiné koná také světový pohár horských kol.
4.3. Návštěvnost Divácká návštěvnost MS v Novém Městě na Moravě výrazně předčila očekávání a predikce organizátorů. V průběhu počátečních příprav na světový šampionát se hovořilo o pravděpodobné návštěvnosti 120 tisíc diváků. Těsně před začátkem akce již organizátoři věděli, že prodali značné množství vstupenek a své odhady zvýšili o 30 tisíc. Konečné číslo se ovšem zastavilo až za hranicí 200 tisíc, přesně 201 500 diváků. Dle odhadů organizátorů se jednalo z 80 % o české fanoušky a z jedné pětiny o zahraniční, mezi nimiž dominovali Norové, Rusové a Němci. Příliv německých diváků byl ale v konečném důsledku mírnější než se očekávalo. Takto vysoký podíl domácích návštěvníků nebývá na vrcholných biatlonových kláních příliš častým jevem. Čeští fanoušci tak vytvořili nejen našim reprezentantům, ale všem závodníkům, neopakovatelnou atmosféru, nad kterou se pozastavovala i mnohá zahraniční média. Již z předprodeje bylo zřejmé, že největší divácký zájem bude o první den šampionátu, kdy byl na programu závod smíšených štafet. Důvodem byly bezesporu medailové naděje, které čeští fanoušci vkládali do našeho reprezentačního týmu (kvarteto Veronika Vítková, Gabriela Soukalová, Jaroslav Soukup a Ondřej Moravec v závodu nakonec získalo bronzové medaile). Následující tabulka přibližuje návštěvnost jednotlivých dní světového šampionátu. 44
Biatlonový areál v Novém Městě byl otevřen. MŠMT [online]. 20.12.2011 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: 45 KUČEROVÁ, Martina. Nové kanceláře i tunel, Nové Město se chystá na biatlonový šampionát. [online]. 24.10.2012 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: 49
Tabulka 10: Návštěvnost MS v biatlonu 2013 po dnech Den
Závod
Počet návštěvníků
St, 6. 2.
Zahajovací ceremoniál
10 000
Čt, 7. 2.
Smíšené štafety
27 000
So, 9. 2.
Sprinty žen a mužů
21 000
Ne, 10. 2.
Stíhací závod žen a mužů
23 000
St, 13. 2.
Individuální závod žen
17 000
Čt, 14. 2.
Individuální závod mužů
22 500
Pá, 15. 2.
Štafeta žen
27 000
So, 16. 2.
Štafeta mužů
27 000
Ne, 17. 2.
Závody s hromadným startem žen a mužů
27 000
Celkový počet návštěvníků
201 500
Zdroj: ČSB
Divácká vytíženost areálu během posledních třech dnů šampionátu je důkazem vysoké atraktivity štafetových závodů a také závodu s hromadným startem, kde dochází k bezprostřednímu kontaktu sportovců. Dnem s nejnižší návštěvností byla středa a to i přesto, že na programu byl individuální závod žen, v němž figurovaly čtyři české biatlonistky. 17 000 přítomných diváků ovšem dokázalo vytvořit strhující atmosféru a tím podpořit své favoritky. Takto vysoký počet diváků byl zajisté ovlivněn přívětivou cenou vstupenek (viz obrázek na následující straně). Pro porovnání, průměrná cena vstupenky na předchozím světovém šampionátu v německém Ruhpoldingu se pohybovala okolo 40 eur46, což je více než dvojnásobek průměrné ceny v Novém Městě. Organizátoři na Vysočině chtěli touto cenovou strategií nalákat zejména české fanoušky, pro které by tisícové vstupné bylo zcela nepřijatelné.
46
Was Sie über Ruhpolding wissen müssen. Süddeutsche.de [online]. 28.2.2012 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: 50
Tabulka 11: Cena vstupenek na MS v biatlonu 2013
Zdroj: Organizační výbor MS 2013
4.4. Vliv MS v biatlonu na návštěvnost turistických atraktivit v regionu Vzhledem k tomu, že se MS v biatlonu konalo v zimním období, nemohla tak většina návštěvníků využít hlavní turistický potenciál kraje Vysočina a sice pěší turistiku a cykloturistiku. Řada fanoušků biatlonu jsou sami aktivními sportovci a tak si pobyt na Vysočině chtěli zpříjemnit běžeckým lyžováním. Počasí ovšem v tomto směru nepřálo. Těsně před šampionátem přišla teplotní obleva a všechen přírodní sníh během několika dní zmizel. V době konání samotného mistrovství světa se už teploty pohybovaly výrazně pod nulou a organizátoři neměli problém udržet na tratích umělý sníh. Pro rekreační sportovce ovšem běžkařské stopy v okolí Nového Města zůstaly bez sněhové pokrývky. Kraj Vysočina má také výrazný kulturně-historický potenciál cestovního ruchu, protože se na jeho území nachází tři památky zapsané na seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO (nejvíce ze všech krajů). Jsou jimi město Telč se svým historickým jádrem a zámkem, bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči a Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáře nad Sázavou. Právě posledně jmenovaná
51
pamětihodnost se nachází pouhých 13 km od biatlonového areálu v Novém Městě na Moravě a tak se návštěvníkům nabízela jako vhodná alternativa trávení volného času mezi jednotlivými závody. Dle informací od paní Lenky Kubizňákové, vedoucí správy památkového areálu na Zelené hoře, se ovšem MS na návštěvnosti tamní pamětihodnosti nijak nepodepsalo. V únoru 2012 navštívilo Zelenou horu 53 návštěvníků, v témže měsíci o rok později pak 62 návštěvníků. Zámek Kinských, nacházející se v těsné blízkosti Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého, se také intenzivně připravoval na nápor turistů během MS. Nicméně za celý týden, kdy byl zámek mimořádně otevřen veřejnosti, projevily zájem o prohlídku pouze dvě desítky návštěvníků. Celkově lze tedy říci, že turisté o kulturněhistorické památky ve Žďáře nad Sázavou neměli v době konání MS v biatlonu prakticky zájem. V třebíčských UNESCO památkách podle paní Dagmar Juráňové, vedoucí TIC, sice zaznamenali návštěvníky MS v biatlonu, nicméně jejich počty nebyly natolik významné, aby nějak zásadně ovlivnily statistiku návštěvnosti památek. Pokud jde o další kulturně-historické atraktivity v mikroregionu Novoměstsko, byla většina z nich, vzhledem k ročnímu období, v průběhu šampionátu uzavřena. Soudě podle toho jak malý zájem projevovali fanoušci o významné UNESCO památky v kraji Vysočina, je pravděpodobné, že i skanzeny, tvrze a muzea Novoměstska by zůstaly prázdné. Zajímavé je také sledovat statistická data informačního centra v Novém Městě na Moravě - viz následující tabulka. Celková návštěvnost informačního centra vzrostla v únoru 2013, tedy v měsíci, kdy se konalo MS v biatlonu, téměř čtyřnásobně oproti stejnému období v předešlém roce. V absolutní hodnotě se nejvíce zvýšila návštěvnost českých turistů, což zcela koresponduje se strukturou biatlonových diváků. Procentuelně se ovšem nejmarkantněji zvýšil zájem zahraničních turistů. Těch v únoru 2012 zavítalo do infocentra pouhých šest, zatímco o rok později to bylo 629 návštěvníků. Navzdory tomu, že na šampionát zavítalo výrazně méně německých fanoušků, než organizátoři očekávali, byli právě Němci nejčastějšími zahraničními návštěvníky novoměstského infocentra. Horácké muzeum, které je součástí místního IC, připravilo u příležitosti konání této velkolepé sportovní akce také speciální lyžařskou výstavu s názvem "Ať to fičí aneb Novoměstsko, kolébka lyžování", která byla rozšířena o biatlonovou střelnici. Návštěvníci si tak v předem určených dnech mohli vyzkoušet střelbu laserovou puškou na biatlonový terč. Samozřejmostí byla také upravená otevírací doba infocentra, která korespondovala s doprovodným programem na Vratislavově náměstí.
52
Tabulka 12: Návštěvnost infocentra v Novém Městě na Moravě - porovnání měsíců únor v letech 2012 a 2013
Celková návštěvnost Měsíc Celkem
Zahraniční návštěvníci
Domácí Zahraniční Místní turista turista občan
Německo Velká + Británie + Slovensko Nizozemsko Ostatní Rakousko USA
Únor 2012
1 328
478
6
844
2
1
0
0
3
Únor 2013
5 198
3 411
629
1 158
398
15
30
3
183
Zdroj: IC Nové Město na Moravě
4.5. Vliv MS v biatlonu na ubytovací zařízení v regionu Pro účely zjištění míry dopadu MS v biatlonu na hromadná ubytovací zařízení v regionu bylo provedeno dotazníkové šetření. Odkaz na krátký elektronický formulář byl rozeslán emailem 84 ubytovacím zařízením všech kategorií v okolí Nového Města na Moravě. Z cílem co možná největší návratnosti byl dotazník koncipován tak, aby respondentům nezabral příliš mnoho času. Dle statistických výsledků vyplňovalo 55% respondentů dotazník 2 - 5 minut a 33% respondentů dokonce 1 - 2 minuty. Lze se tedy domnívat, že zejména díky časové nenáročnosti výzkumu byla návratnost na solidní hodnotě 34,5 %, tedy 29 z 84 oslovených. Je třeba mít na zřeteli, že mezi oslovenými respondenty byly také kempy a tábořiště, z jejichž webových stránek nebylo jasné, zda svoji nabídku nějakým způsobem upravily a zda byly během MS turistům dostupní.
53
Otázka č. 1: Do jaké kategorie spadá Vaše ubytovací zařízení? První otázka směřovala ke kategorizaci ubytovacího zařízení. Více než polovina odpovědí pocházela z penzionů, 14 % z chalup a hotelů a 10 % z rekreačních středisek a ubytování v soukromí. Graf 7: Kategorie ubytovacího zařízení
Vaše ubytovací zařízení spadá do kategorie Penzion
10%
Chalupa
10%
Hotel 14%
52%
Rekreační středisko Ubytování v soukromí
14%
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Otázka č. 2: Pozorovali jste ve dnech konání MS v biatlonu 2013 nárůst počtu ubytovaných? Tato otázka potvrdila hypotézu, že světový šampionát přilákal velké množství návštěvníků nejen do Vysočina arény, ale také do ubytovacích zařízení. Pouze 2 z 29 respondentů odpověděli, že zvýšený zájem nepozorovali. Graf 8: Nárůst počtu ubytovaných
Pozorovali jste ve dnech konání MS v biatlonu 2013 nárůst počtu ubytovaných? 7% Ano Ne 93%
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
54
Otázka č. 3: Jak velký byl nárůst počtu ubytovaných? Další otázka už detailněji rozvíjela předchozí hypotézu o nárůstu ubytovaných a kladla si za cíl tuto hodnotu co nejpřesněji vyčíslit. 37 % zařízení zaznamenalo nárůst hostů v rozmezí 25 - 50 % a podobné množství pak nárůst v rozpětí 50 - 100 %. 4 zařízení pak zaznamenala drobnější nárůst do 25 % a stejné množství docílilo extrémního zvýšení poptávky v hodnotách nad 100 %. Graf 9: Míra nárůstu počtu ubytovaných
Jak velký byl nárůst počtu ubytovaných hostů? 15%
15%
do 25 % 25 - 50 % 50 - 100 %
33%
37%
nad 100 %
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Otázka č. 4: Ubytovaní byli v době MS v biatlonu 2013: Čtvrtá otázka se zaměřovala na strukturu ubytovaných hostů z geografického hlediska. Téměř 50 % respondentů uvedlo, že v době konání MS u nich byli ubytováni především cizinci. 24 % zařízení ubytovávalo především Čechy a 27 % mělo tyto dvě skupiny zastoupeny přibližně rovnoměrně. Graf 10: Struktura ubytovaných
Ubytovaní byli v době MS v biatlonu 2013 Především Češi 24%
28%
Především cizinci Přibližně stejně obě skupiny
48%
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
55
Otázka č. 5: Jaká byla průměrná doba pobytu návštěvníků v době konání MS v biatlonu 2013? Následující otázka se zaměřovala na průměrnou dobu pobytu návštěvníků během světového šampionátu. Vzhledem k délce trvání MS je logické, že žádný respondent neodpověděl kladně na možnost 1 noc. 31 % dotazovaných uvedlo, že průměrná doba přenocování byla 2 noci, 69 % ubytovacích zařízení ovšem mělo během šampionátu své hosty ubytované na 3 a více nocí. Graf 11: Průměrná doba pobytu
Jaká byla průměrná doba pobytu návštěvníků během MS v biatlonu 2013?
31%
1 noc 2 noci 3 a více nocí
69%
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Otázka č. 6: Připravovali jste se nějak speciálně na dobu konání MS v biatlonu 2013? Pokud ano, jak? Poslední otázka monitorovala, zda a případně jakým způsobem se jednotlivá zařízení připravovala na dobu konání světového šampionátu. Více než 72 % respondentů uvedlo, že se speciálně připravovali. Tento výsledek potvrzuje fakt, že MS v biatlonu bylo pro Nové Město na Moravě a jeho okolí velmi významnou a ojedinělou událostí, která svými dopady předčí i ostatní mezinárodní závody konané v regionu (Zlatá lyže, Světový pohár, atd.). Pokud jde o konkrétní kroky a opatření, která jednotlivá ubytovací zařízení podnikala, jednalo se zejména o jazykovou přípravu, posílení počtu personálu, úpravu stravování a využití dalších marketingových nástrojů ke zvýšení propagace zařízení. Nebylo ani výjimkou, že některá ubytovací zařízení vytvářela speciální balíčky služeb určené pro fanoušky biatlonu. Dle reakcí poskytovatelů služeb ovšem o tuto nabídku nebyl příliš velký zájem.
56
Graf 12: Příprava na MS v biatlonu
Připravovali jste se nějak speciálně na dobu konání MS v biatlonu 2013?
28%
ANO NE
72%
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Extrémní význam světového šampionátu 2013 pro místní podnikatele v cestovním ruchu dokládá i srovnání s ostatními sportovními akcemi pořádanými v Novém Městě na Moravě. Respondenti dotazníku odpovídali na výše zmíněné otázky nejen v souvislosti s MS v biatlonu 2013, ale také s otevřeným mistrovstvím Evropy v biatlonu 2014. 62 % dotázaných uvedlo, že v době konání ME v biatlonu nezaznamenali nárůst počtu ubytovaných hostů a pokud ano, tak to bylo řádově do 25 %. Přes 72 % respondentů uvedlo, že v porovnání s MS byl během mistrovství Evropy zájem o jejich služby výrazně nižší a ubytovaní byli především Češi, což dokládá, že z mezinárodního hlediska nebyl závod tolik atraktivní. Hlavní důvod lze spatřovat v blížících se Olympijských hrách v Soči. ME probíhalo v Novém Městě na Moravě ve dnech 29.1. - 4.2. 2014, tedy jen dva dny před zahajovacím ceremoniálem OH v ruském Soči. Většina elitních světových biatlonistů včetně všech českých medailových nadějí už tedy trénovala tou dobou v Rusku. Jiří Hamza, předseda organizačního výboru, ovšem zdůraznil, že evropský šampionát v žádném případě nelze podceňovat a to zejména z toho důvodu, že organizování soutěží menšího významu (poháry IBU, mistrovství Evropy, mistrovství světa juniorů, ...) je nezbytným předpokladem pro udržení se v okruhu elitních pořadatelů, které IBU využívá a také nezbytnou podmínkou pro budoucí pořádání Světového poháru nebo mistrovství světa.47
47
POŠVÁŘ, Jiří. Hamza: ME je druhá nejvýznamnější soutěž. Vysočina Arena [online]. 27.1.2014 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: 57
4.6. Image destinace po MS v biatlonu Cílem pořadatelů MS v biatlonu nebylo pouze kvalitně zorganizovat jednorázovou sportovní akci. Hlavní vize směřovaly k pozvednutí zájmu o biatlon mezi českou veřejností a mládeží, představení kraje Vysočina jako destinace s mnoha zajímavými turistickými cíli a v neposlední řadě vytvoření prostředí pro budoucí pořádání velkých sportovních akcí, které by přispěly k rozvoji regionu (ať už z hlediska přílivu finančních prostředků nebo zlepšení místní infrastruktury).48 Podle Michala Zicháčka49, který měl během MS na starosti kancelář organizačního výboru, bylo dalším velkým cílem pořadatelů vytvořit pozitivní prostředí v Novém Městě na Moravě. Toto úsilí začínalo již v počátcích celého projektu a zapojil se do něj také kraj a město. Organizátoři chtěli, aby vznikl kladný přístup místních obyvatel ke sportovní akci, aby lidé z Novoměstska mistrovství světa přijali tzv. za své. Pouze v takovém případě by bylo možné pořádat úspěšné akce i v budoucnosti. Odstrašujícím příkladem, jehož stín podle mnohých organizátorů a dobrovolníků visel z počátku nad celou akcí, bylo MS v klasickém lyžování v Liberci. Liberecký šampionát se od počátku potýkal s nedůvěrou veřejnosti, kterou nakonec absolutně ztratil ve chvíli, kdy došlo k výměně vedení organizačního výboru a zvýšení cen vstupenek. Do dějiště závodů tak mířili pouze čeští fanoušci z jiných koutů republiky a cizinci. Vzhledem k netransparentnímu průběhu příprav šampionátu v klasickém lyžování a obrovské finanční ztrátě, ve které se pořadatelé po skončení akce ocitli, se obyvatelé Liberce od MS distancují a pořádání jakékoli další sportovní události tohoto významu rezolutně odmítají. Zcela opačných reakcí se ovšem dočkali členové organizačního výboru v Novém Městě na Moravě. Drtivá většina novoměstských obyvatel je pyšná na to, jak velkolepou a sportovně i finančně úspěšnou událost se podařilo v jejich městě uspořádat a jsou pozitivně nakloněni pořádání dalších mezinárodních sportovních akcí v jejich regionu. Image a prestiž destinace lze jen těžko vyjádřit čísly. Nicméně z ohlasů diváků, představitelů Mezinárodní biatlonové unie a článků českých i zahraničních médií lze soudit, že se Nové Město na Moravě zapsalo mezi elitu sportovních středisek. Paní Jitka 48
HERMANN, Tomáš. Nové Město v Ruhpoldingu aneb jak Soukup zve Birnbachera do Česka. IDNES.cz [online]. 8.3.2012 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: 49 KOČIČKOVÁ, Tereza. Propagace sportovních aktivit v České republice. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Str. 36 - 39
58
Svojanovská, vedoucí Horáckého muzea a Informačního centra v Novém Městě na Moravě, soudí, že MS v biatlonu vytvořilo všeobecné povědomí o regionu Novoměstska, které je základním předpokladem k rozvoji cestovního ruchu na Vysočině. Světový šampionát tak vybudoval tradici, která otevírá nové možnosti propagace regionu.
4.7. Shrnutí Mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě v roce 2013 bylo bezesporu velmi úspěšnou sportovní akcí. Finančně vykázal organizační tým mírný přebytek v rozpočtu, který byl investován na další rozvoj Vysočina Arény a biatlonu jako takového. Organizačně byla tato sportovní událost hodnocena velmi kladně, ať už ze strany závodníků a jejich realizačních týmů, Mezinárodní biatlonové unie či domácích a zahraničních diváků. Pořádání světového šampionátu přilákalo do Nového Města přes 200 tisíc návštěvníků, kteří se pohybovali nejen v areálu Vysočina Arény, ale také v centru Nového Města, kde byl připraven doprovodný program. Barům a restauracím v okolí v době konání MS výrazně vzrostly tržby a nárůst poptávky zaznamenala také velká většina ubytovacích zařízení v regionu, což potvrdilo dotazníkové šetření. Jednotlivé turistické atraktivity kraje Vysočina ovšem dostatečně nevyužily potenciálu světového šampionátu k vlastní propagaci a přilákání většího počtu návštěvníků. V průběhu MS neprobíhala cílená propagace UNESCO památek ani dalších pamětihodností, které se nacházejí v dosažitelné vzdálenosti od Vysočina Arény. Důsledek byl takový, že se diváci v době, kdy se neodehrávaly biatlonové závody, účastnili v hojném počtu doprovodného programu MS v centru Nového Města, ale atraktivity cestovního ruchu v regionu téměř vůbec nenavštěvovali. Také dotazníkové šetření, které bylo provedeno mezi návštěvníky Mistrovství Evropy v biatlonu v roce 2014, ukázalo skutečnost, že drtivá většina návštěvníků sportovní akce nenavštívila a ani neplánuje navštívit žádnou turistickou zajímavost v okolí. V tomto směru lze tedy spatřovat ještě velké rezervy a destinační management regionu by měl ve spolupráci s jednotlivými pamětihodnostmi zpracovat plán na propagaci atraktivit cestovního ruchu v době konání sportovních akcí v Novém Městě na Moravě.
59
Závěr Sport a cestovní ruch jsou dva fenomény, které v mnoha oblastech ovlivňují společenský a ekonomický život většiny z nás. S rostoucím zájmem o zdravý životní styl, všeobecným rozvojem rekreační turistiky a nárůstem fondu volného času je propojení sportu a cestovního ruchu nanejvýš aktuálním tématem. V posledních letech došlo k výraznému navýšení počtu cestovních kanceláří, které nabízejí sportovní zájezdy rozmanitých druhů, od rekreačních sportovních pobytů až po náročné expedice v extrémních podmínkách. Sportovních aktivit se lze ovšem účastnit také pasivně - v podobě diváctví. Sportovních akcí, které lákají obecenstvo, je nepřeberné množství, ať už se jedná o místní mládežnické přebory či největší sportovní události typu světových šampionátů a olympijských her. Vždy se najdou lidé, kteří jsou ochotni urazit nemalou vzdálenost proto, aby mohli své oblíbené sportovce podpořit přímo v místě události. Jejich účast na akci je pak vždy spojena s určitými výdaji, které tak tvoří výrazný potenciál tržeb pro místní podnikatele. Je pouze na nich, do jaké míry tohoto potenciálu využijí. Míra dopadů jednotlivých sportovních akcí se zcela logicky odvíjí od jejich velikosti a významu. Ty nejvýznamnější sportovní události přinášejí dopady ekonomické, sociální, environmentální a také ovlivňují cestovní ruch v daném regionu. Sportovní událost je příležitostí ke změně či zlepšení image destinace. Region se může díky pořádané akci dostat do hlubšího povědomí turistů jako destinace, která stojí za navštívení. Z hlediska cestovního ruchu se primárně usiluje o zvýšení návštěvnosti a zvýšení příjmů z cestovního ruchu. Pořádání větší sportovní akce vyžaduje také investice do infrastruktury a to jak v oblasti dopravy, tak i služeb. Vyšší standard doplňkových služeb přiláká do regionu další turisty a destinace tím získá konkurenční výhodu. Velké sportovní akce nemusejí ovšem přinést pouze kladné dopady pro pořádající zemi či destinaci. Příkladem mohou být olympijské hry v Aténách, které značně přispěly k hluboké ekonomické krizi Řecka na počátku tisíciletí. Jedinou možností jak zabránit těmto negativním vlivům je realizace objektivních studií proveditelnosti, které určí, zda je pořádání sportovní akce pro danou zemi nebo region či ne. Při tvorbě marketingové strategie sportovní akce by pořadatelé měli spolupracovat se subjekty cestovního ruchu, zejména pak s organizacemi destinačního managementu, tak aby byl vytvořen společný koncept propagace. Je třeba se zaměřit nejen na šíření povědomí o samotné sportovní události, ale také na vyzdvihnutí dalších atraktivit v místě konání. Může se jednat jak o přírodní zajímavosti, tak i kulturně-historické pamětihodnosti. Čím rozmanitější 60
návštěvníkův pobyt v regionu bude, tím častěji se do něj bude vracet. Přilákání sportovních diváků k návštěvě kulturně-historických či přírodních památek není ovšem snadným úkolem. Zájmy sportovního diváka bývají často velmi úzce specifikovány a poznávací cestovní ruch zpravidla nepatří k těm aktivitám, které tento turista primárně vyhledává. Je tedy nezbytné, aby byl produkt cestovního ruchu nabízen a propagován zajímavým a neotřelým způsobem, který v návštěvníkovi vyvolá touhu po dalším poznání. Mistrovství světa v biatlonu 2013 v Novém Městě na Moravě potvrdilo, že pořádání sportovních akcí má vliv na cestovní ruch v regionu. Kraj Vysočina, ač disponuje třemi památkami zapsanými na seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO, vykazuje dlouhodobě jednu z nejnižších turistických návštěvností v zemi. Mistrovství světa v biatlonu přivedlo do tohoto podceňovaného kraje přes 200 000 turistů, českých i zahraničních. Ekonomické přínosy pro subjekty cestovního ruchu a zvýšení prestiže Nového Města na Moravě jsou neoddiskutovatelnými fakty. Rezervy lze ovšem spatřovat ve výše zmiňované propagaci atraktivit v okolí. Jen velmi malé procento diváků světového šampionátu navštívilo kromě závodů také některé pamětihodnosti Novoměstska a širšího okolí. V tomto směru je možné hledat výzvy pro pořádání budoucích ročníků obdobných sportovních událostí.
61
Literatura Knižní publikace [1]
ANDREFF, Wladimir, SZYMANSKI, Stefan. Handbook on the economics of sport. Cheltenham: Edward Elgar, 2006. xviii, 830 s. ISBN 1-84376-608-6.
[2]
BERÁNEK Jaromír a kol. Ekonomika cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: MAG CONSULTING, 2013. ISBN 978-80-86724-46-1.
[3]
GETZ, Donald. Event studies: theory, research and policy for planned events. 1st ed. Oxford, UK: Butterworth-Heinemann. ISBN 07-506-6959-4.
[4]
KOTÍKOVÁ, Halina, SCHWARTZHOFFOVÁ, Eva. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. ISBN 978-80-87147-05-4.
[5]
MASTERMAN, Guy. Strategic sports event management. 2nd Olympic ed. Amsterdam: Butterworth-Heinemann, 2009. xxii, 354 s. ISBN 978-1-85617-523-4.
[6]
NOVOTNÝ, Jiří a kol. Sport v ekonomice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-666-0.
[7]
PALATKOVÁ, Monika, ZACHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3748-5.
[8]
VYSTOUPIL, Jiří, ŠAUER, Martin. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4205-2.
[9]
ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.
Internetové zdroje [10] 2013: biatlonová elita se sejde v Novém Městě n/M! Český svaz biatlonu [online]. 7.9.2008
[cit.
2014-05-08].
Dostupné
z:
[11] Annual Report 2010/2011 [online]. Gauteng Tourism Authority [cit. 2014-04-17]. Dostupné
z:
11.pdf> [12] Biatlonový areál v Novém Městě byl otevřen. MŠMT [online]. 20.12.2011 [cit. 201405-08]. Dostupné z: 62
[13] BROWN, Adam, MASSEY, Joanne. The Impact of Major Sporting Events [online]. Dostupné z:
Manchester Metropolitan University, June 2001 [cit. 2014-04-06].
[14] Czech Sport Travel. [online]. © 2012 - 2014. [cit. 2014-05-24]. Dostupné z: [15] ČSÚ: Modul zaměstnanosti v cestovním ruchu. [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: [16] Delhi 2010 Post Game Report [online]. Organising Committee Commonwealth Games 2010 Delhi [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: [17] FOTBALTOUR.CZ. z lásky k fotbalu. [online]. © 2011 - 2013. [cit. 2014-05-24]. Dostupné z: [18] FOURIE, Johan, SANTANA-GALLEGO, María. The impact of mega-sport events on tourist arrivals [online]. Stellenbosch Working Paper Series No. WP20/2010 [cit. 201404-12]. Dostupné z: [19] GIBSON, Owen. Tour de France's Yorkshire launch set to boost popularity of cycling in Britain. The Guardian [online]. 26.12.2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: [20] HERMANN, Tomáš. Nové Město v Ruhpoldingu aneb jak Soukup zve Birnbachera do Česka.
IDNES.cz
[online].
8.3.2012
[cit.
2014-05-11].
Dostupné
z:
[21] Highlights of tourism´s performance in 2010. [online]. South African Tourism, May 2011.
[cit.
Dostupné
2014-04-17].
z:
[22] Historie
ragby.
Rugbyspirit.cz
[online].
[cit.
2014-04-26].
Dostupné
z:
[23] IBU MISTROVSTVÍ SVĚTA V BIATLONU 2013. Čísla šampionátu. [online]. 18.2.2013
[cit.
2014-05-08].
Dostupné
63
z:
[24] KOČIČKOVÁ, Tereza. Propagace sportovních aktivit v České republice. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. [25] KUČEROVÁ, Martina. Nové kanceláře i tunel, Nové Město se chystá na biatlonový šampionát.
[online].
24.10.2012
[cit.
2014-05-08].
Dostupné
z:
[26] Le
Tour
de
France:
Fakta.
[online].
[cit.
Dostupné
2014-04-26].
z:
[27] London 2012. Fact & Figures [online]. Inernational Olympic Commitee: July 2013 [cit. Dostupné
2014-04-12].
z:
[28] MACEK, Tomáš, KUČEROVÁ, Martina. Skončíme v černých číslech, říká šéf biatlonového šampionátu Hamza. IDnes.cz [online]. 5.2.2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné
z:
/biatlon.aspx?c=A130204_165924_biatlon_ma> [29] MATHESON, Victor. Mega-Events: The effect of the world’s biggest sporting events on local, regional, and national economies [online]. College of the Holy Cross, Massachusetts:
2006
[cit.
2014-04-12].
Dostupné
z:
[30] MATTHEWMAN, Richard, KAMEL, Karima, BEARNE, Mandy. Economic Impacts of
Olympic
Games
[online].
Kent,
2009
[cit.
2014-04-06].
Dostupné
z:
[31] National Bureau of Statistics of China. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: [32] Nové Město žije biatlonem! Organizační výbor MS v biatlonu 2013. Leták do schránky občanům NMNM [33] Olympic Marketing Fact File. 2014 Edition [online]. Lausanne: International Olympic Commitee,
Dec
2013
[cit.
2014-04-12].
Dostupné
z:
64
[34] PLUHAŘ, Adam. Liberec čeká největší žaloba v historii, 37 milionů za dluhy po MS 2009.
IDNES.cz
[online].
16.5.2013
[cit.
2014-05-05].
Dostupné
z:
[35] POŠVÁŘ, Jiří. Hamza: ME je druhá nejvýznamnější soutěž. Vysočina Arena [online]. 27.1.2014 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: [36] Real Analytics: The Economic Impact of “The Tour De France”. [online]. 1.7.2009 [cit. 2014-04-26].
Dostupné
z:
economic-impact-of-the-tour-de-france/> [37] SCHWARTZHOFFOVÁ, Eva. Sportovní event a jeho význam v cestovním ruchu. In: Management a marketing sportu a cestovního ruchu. 1. vyd. V Plzni: Západočeská univerzita, 2009. ISBN 978-80-7043-801-5. [38] SILVESTRE, Gabriel. The Social Impacts of Mega-Events: Towards a Framework [online]. University of Westminster, 2008 [cit. 2014-04-06].
Dostupné z:
[39] SUBRAMANIAN, Samanth, RAGHAV, Krish. The economics of the Games. LiveMint & The Wall Street Journal [online]. 26.10.2009 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: [40] ŠTĚPÁNKOVÁ, Kateřina. Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009: Co bylo
a
co
nebylo
vidět.
[online].
[cit.
2014-05-05].
Dostupné
z:
[41] TESAŘ, Jan. ASB-portal.cz: Urbanismus a hry. [online]. 21.1.2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: [42] TOLHURST, Chris. Olympic tourism impact is complicated. The Australian Financial Review
[online].
26.7.2012
[cit.
2014-04-26].
Dostupné
z:
[43] Travel & Tourism Economic Impact 2013 Czech Republic [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné
z:
<
http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/czech_republic2013.pdf> [44] Travel & Tourism Economic Impact 2013 World [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: 65
[45] UNWTO World Tourism Barometer [online]. Madrid: World Tourism Organisation, Jan
2014
[cit.
2014-02-17].
ISSN
1728-9246.
Dostupné
z:
[46] Was Sie über Ruhpolding wissen müssen. Süddeutsche.de [online]. 28.2.2012 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: [47] Year in Review 2011 [online]. Dublin: International Rugby Board [cit. 2014-04-27]. Dostupné
z:
[48] Year in Review 2012 [online]. Dublin: International Rugby Board [cit. 2014-04-26]. Dostupné
z:
[49] Zájezdy za sportem s CK SLAN Tour. [online]. © 2013. [cit. 2014-05-24]. Dostupné z:
66
Seznam grafů Graf 1: Vývoj mezinárodních příjezdů v letech 2006 - 2013 ................................................... 4 Graf 2: Celkový přínos cestovního ruchu k tvorbě HDP.......................................................... 6 Graf 3: Přímý přínos cestovního ruchu k HDP České republiky ............................................. 6 Graf 4: Příjmy a výdaje cestovního ruchu v ČR (v miliardách Kč) ....................................... 10 Graf 5: Příjezdy turistů do JAR dle měsíců ............................................................................ 36 Graf 6: Investice do Vysočina Arény v letech 2011 - 2013 .................................................... 48 Graf 7: Kategorie ubytovacího zařízení.................................................................................. 54 Graf 8: Nárůst počtu ubytovaných ......................................................................................... 54 Graf 9: Míra nárůstu počtu ubytovaných ................................................................................ 55 Graf 10: Struktura ubytovaných ............................................................................................. 55 Graf 11: Průměrná doba pobytu ............................................................................................. 56 Graf 12: Příprava na MS v biatlonu........................................................................................ 57
Seznam tabulek Tabulka 1:
Ukazatele zaměstnanosti v národním hospodářství a cestovním ruchu v ČR v
letech 2008-2012 ........................................................................................................................ 8 Tabulka 2: Výsledky platební bilance BÚ zahraničního cestovního ruchu (v mld. Kč) ........ 10 Tabulka 3: Přehled základního systému satelitního účtu turismu v České republice ............. 13 Tabulka 4: Členění podle cílových skupin ............................................................................. 16 Tabulka 5: Zahraniční návštěvnost letních OH ...................................................................... 32 Tabulka 6: Pořadatelské země MS ve fotbale a jejich návštěvnost (v milionech) ................. 35 Tabulka 7: Návštěvnost MS v rugby v letech 1987 - 2011 .................................................... 40 Tabulka 8: Pět šampionátů s nejvyšší návštěvností ................................................................ 43 Tabulka 9: Návštěvnost Grand Prix České republiky ............................................................ 44 Tabulka 10: Návštěvnost MS v biatlonu 2013 po dnech ........................................................ 50 Tabulka 11: Cena vstupenek na MS v biatlonu 2013 ............................................................. 51 Tabulka 12: Návštěvnost infocentra v Novém Městě na Moravě - porovnání měsíců únor v letech 2012 a 2013 .................................................................................................................... 53
67
Seznam obrázků Obrázek 1: Vliv cestovního ruchu na ekonomiku .................................................................... 3 Obrázek 2: Schéma klasifikace sportovních akcí z hlediska působnosti................................ 20
68
Příloha č. 1: Schéma trasy Tour de France 2014
Zdroj: www.LeTour.fr
Příloha č. 2: Plánek Vysočina Arény
Zdroj: www.biathlonnmnm.cz