Island – analýza předpokladů pro cestovní ruch
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20. 11. 2014
...................................................... Podpis
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala panu doktorovi Milanu Kameníkovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za rady a čas, který mi věnoval. Dále bych chtěla poděkovat mé rodině a kamarádům za podporu po celou dobu mého studia a respondentům, kteří byli ochotni vyplnit můj dotazník.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Island – analýza předpokladů pro cestovní ruch bakalářská práce
Autor: Markéta Hýřová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2014
Copyright © 2014 Markéta Hýřová
Abstrakt HÝŘOVÁ, Markéta: Island – analýza předpokladů pro cestovní ruch. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 83 stran. Bakalářská práce se zaměřuje především na předpoklady pro cestovního ruchu a na zjišťování informovanosti studentů naší školy o ostrově Island. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zpracována na základě odborné literatury, a popisuje celý ostrov Island. Praktická část je zaměřena na výsledky dotazníkového výzkumu. Poté se zabývám srovnáváním zemí podobných Islandu z hlediska cestovního ruchu, základních informací a zájezdů. Jako poslední vytvořím několik návrhů na zvýšení cestovního ruchu na Islandu.
Klíčová slova Island. Ostrov. Reykjavík. Sopky. Gejzír. Dotazník.
Abstract This thesis focuses primarily on conditions for tourism and to detect awareness of students at our school on the island Island. The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part is prepared on the basis of scientific literature, and describes the whole island Island. The practical part is focused on the results of the questionnaire survey. Then I write about comparing countries like Iceland in terms of tourism, basic information and tours. The last I create several proposals to increase tourism in Iceland.
Key Words Iceland. Island. Reykjavík. Volcanoes. Geyser. Questionnaire.
Předmluva Téma své bakalářské práce jsem si zvolila nejen z toho důvodu, že jsem Island navštívila, ale hlavně proto, že mě velice zaujal. Na Island se nejezdí jako do destinace, kde se lidé mohou opalovat, koupat, či odpočívat. Island je dobrodružství, poznání něčeho nového a jiného a hlavně díky pověstným sopkám je místem, které je někde "na konci světa". Je to místo, o kterém lidé nevědí příliš mnoho, aby je zaujalo a stáli o návštěvu. Má bakalářská práce je založena převážně na tištěné literatuře, dále na internetových zdrojích, propagačních materiálech a také na vlastních znalostech, zjištěních a zkušenostech. Tato práce je určena lidem, kteří by chtěli navštívit právě toto zajímavé místo, ale nemají dostatečné informace. Dále je práce určena lidem, kteří Island považují za místo, kde se nedá nic vidět, není ničím zajímavé a není tedy důvod ostrov navštívit. Chtěla bych tímto pozvat studenty, rodiče, i další mladé lidi k návštěvě ostrova, nebo jim alespoň dát podnět k přemýšlení nad Islandem jako destinací, která má skutečně co nabídnout.
Obsah 1 Úvod............................................................................................................................. 11 2 Obecné informace ........................................................................................................ 12 2.1 Informační minimum ............................................................................................ 13 3 Historie......................................................................................................................... 14 4 Předpoklady pro cestovní ruch .................................................................................... 15 4. 1 Lokalizační předpoklady ...................................................................................... 15 4. 1. 1 Rozloha, poloha, povrch ............................................................................... 16 4. 1. 2 Podnebí ......................................................................................................... 17 4. 1. 3 Vodstvo......................................................................................................... 19 4. 1. 4 Flora a Fauna ................................................................................................ 19 4. 1. 5 Kulturní památky .......................................................................................... 21 4. 1. 6 Přírodní památky .......................................................................................... 22 4. 2 Selektivní předpoklady......................................................................................... 32 4. 2. 1 Ekonomika .................................................................................................... 32 4. 2. 2 Politika.......................................................................................................... 34 4. 2. 3 Místní správa ................................................................................................ 34 4. 2. 4 Obyvatelstvo ................................................................................................. 35 4. 2. 5 Náboženství .................................................................................................. 36 4. 2. 6 Kultura a bohatství ....................................................................................... 37 4. 3 Realizační předpoklady ........................................................................................ 40 4. 3. 1 Doprava ........................................................................................................ 40
4. 3. 2. Ubytování .................................................................................................... 42 4. 3. 3 Stravování ..................................................................................................... 43 4. 3. 4 Zájmové činnosti .......................................................................................... 44 5 Průzkum ....................................................................................................................... 46 5. 1 Vyhodnocení průzkumu ....................................................................................... 46 5. 2 Zpracování a vyhodnocení získaných dat ............................................................ 47 5. 3 Všeobecné informace o respondentech ................................................................ 62 7 Návrhy na zvýšení cestovního ruchu na Islandu ......................................................... 78 7. 1 Kombinované zájezdy .......................................................................................... 78 7. 2 Propagace Islandu v ČR ....................................................................................... 78 8 Závěr ............................................................................................................................ 80
1 Úvod Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část je teoretická a část druhá praktická. Ta je rozdělena na dotazníkové šetření a na porovnání podobných zemí jako je Island. V teoretické části se budu zabývat popisem severoatlantického ostrova Island. Popíši podrobně jeho předpoklady pro cestovní ruch, uvedu základní informace o Islandu a sestavím informační minimum, seznámíme se se základy historie a představím selektivní, lokalizační a realizační předpoklady podrobněji. V praktické části se budu zabývat dotazníkovým šetřením a zpracováním jeho výsledků. Dotazník je zaměřen na studenty VŠPJ ať už studující, nebo absolventy. Ke každé otázce vytvořím graf pro lepší přehlednost a popíšu získané informace. Díky dotazníkovému šetření zjistíme, zda jsou studenti dostatečně informování o tomto ostrově, zda mají zájem jej navštívit a co upřednostňují při výběru dovolené. Dále porovnám dvě země, které studenti považují za podobné ostrovu Island a vyhodnotím vzniklé informace. Cílem mé práce je zjistit, zda jsou studenti dostatečně informovaní o Islandu, zda mají zájem o tento ostrov, zda by chtěli Island navštívit a co je pro ně důležité při výběru destinace.
11
2 Obecné informace Island leží v severním Atlantiku a je charakteristický zejména svou nedotčenou a drsnou přírodou. Ostrov jako je tento zřejmě neláká mnoho návštěvníků, i když opak by měl být pravdou. Nikde jinde se totiž nesoustřeďuje tolik zajímavých přírodních atraktivit jako na Islandu. Na malém prostoru tohoto ostrova totiž najdete nejrozmanitější scenérie ledovců a sopek s projevy vulkanické činnosti. Voda se zdevyskytuje v mnoha podobách jako mohutné ledovce, vodopády, gejzíry, termální prameny, potoky a řeky bez koryt, fjordy nebo ledovcové jeskyně a mnoho dalšího. Najdete zde také rozsáhlé pustiny, trávy, lávové pouště, křoviny pohoří i národní parky. Hlavní město Reykjavík, spolu s ostatními menšími městy představují pro návštěvníky pouze místa, kudy se dostanou do přírody. Neprávem jsou tato města vypouštěna z výletů, jelikož právě díky nim by se turisté a cizinci mohli pokusit vžít do životního stylu a kultury tohoto islandského malého národa. Tento ostrov není země s masovou turistikou, i když se v posledních letech počet návštěvníků zvyšuje. Nicméně je třeba dbát na ohleduplnost k tamější přírodě a památkám. [HOLEČEK, MARIOT a STŘÍDA, 2004, s. 104]
Obr. 1: Poloha Islandu [1]
12
2.1 Informační minimum Název státu:
Islandská republika
Hlavní město:
Reykjavík
Rozloha:
103 125 km² (107. na světě) z toho 2, 67 % vodní plochy
Nejvyšší bod:
Hvannadalshnjúkur (2 109, 6 m. n. m.)
Časové pásmo:
+0
Počet obyvatel:
325 671 (1.1.2014)
Hustota zalidnění:
3, 19 ob. / km²
Jazyk:
Islandština, znakový jazyk
Národnostní složení:
Islandské
Náboženství:
luteránská církev
Státní zrízení:
Parlamentní republika
Vznik:
1. prosince 1918 (nezávislostí na Dánsku)
Prezident:
Ólafur Ragnar Grímsson
Předseda vlády:
Sigmundur Davíð Gunnlaugsson
Měna:
Islandská koruna (ISK)
MPZ:
IS
Mezinárodní předvolba:
+354
Hymna:
Lofsöngur
13
Obr. 2: Státní vlajka [26]
Obr. 3: Státní znak [27]
3 Historie Říká se, že jako první přijeli na ostrov irští mniši okolo roku 700. Hledali místo, na kterém by mohli žít jako poustevníci. Až do začátku 9. století byl Island považován za poustevnu. Období prvního osidlování je kladeno mezi roky 850 až 930, kdy politický nátlak na skandinávské pevnině vyhnal část seveřanů, tedy vikinské Nory a Švédy na západ. Prvním, kdo se na ostrově objevil, byl kolem roku 850 švédský pirát Naddoddur, který pojmenoval ostrov Snæland, tedy Sněžná země, ale zase se brzy vrátil domů. O deset let později se na ostrově objevil Nor Flóki Vilgerdarson a dal ostrovu jméno Ísland, tedy Ledový ostrov, podle plovoucích ker. Kvůli nepříznivému počasí se ale vrátil zpět do Evropy. Gardar Svavarsson byl další, kdo se vydal na ostrov roku 864, a inspirací mu byl Naddoddur. Gadar zakotvil u východních břehů Islandu a byl nucen přečkat tam krutou zimu. Proto vystavěl obydlí pro sebe a svou posádku v severovýchodní části ostrova, nyní zvané Skjálfandi. Osadu pojmenoval Húsavík. Za dobu svého pobytu obeplul jako první celou pevninu a tím zjistil, že se jedná o ostrov. Ostrov po sobě také pojmenoval Gardarsholmur (Gardarův ostrov). Po roce pobytu na ostrově se vrátil zpět na pevninu a usadil se v Norsku. Jednou z nejdůležitějších osob pro Island je Nor Ingólfur Arnarson, který se jako první stal skutečným Islanďanem. Na ostrov připlul roku 871 a podle pohanské tradice urozeného Vikinga vhodil do moře sloupky z náčelnického křesla a usadil se tam, kde vypluly na břeh. V roce 874 se tedy usadil v zátoce, kterou pojmenoval Kouřící. Tak byl založen Reykjavík. Kolonizace ostrova dále pokračovala velice rychle a v roce 930 už žilo na ostrově 60 tisíc osob. V tomtéž roce byl také založen zemský sněm, který se konal každý rok a obyvatelé rozhodovali o různých událostech hlasováním. Pro místo konání tohoto sněmu byl vybrán rift, který odděloval evropskou a americkou litosférickou desku a byl nazván 14
Thingvellir. Roku 980 byl za vraždu vypovězen ze země Eirík Rudý, což byl nejvyšší trest islandského soudnictví. Eirík Rudý tedy odplul ze země na západ a objevil Grónsko. Jeho syn Leif Eiríksson doplul až do Ameriky, kde se ale trvalé osídlení neuchytilo, a povědomí o novém kontinentu bylo až do Kolumbovy doby zapomenuto. Dalším důležitým datem je rok 1000, kdy bylo křesťanství přijato jako státní náboženství. V 11. století vznikly slavné islandské ságy, které se šířily nejdříve ústně a později, od konce 12. století, byly zapisovány. Legendární příběhy prvního osídlení, různých válek a milostných příběhů jsou dokladem vysoké vzdělanosti, o kterou se zasloužily bohatnoucí kláštery, u nichž byly zakládány školy. Ságy jsou tedy nepřímým důsledkem přijetí křesťanství. [2] (CORNWALIS a SWANEY, 2002, s.50)
Obr. 4: Objevné cesty na Island [28]
Obr. 5: Ingolfur Arnarson [29]
4 Předpoklady pro cestovní ruch 4. 1 Lokalizační předpoklady Tyto předpoklady umožňují umístění aktivi tcestovního ruchu do určité oblasti či locality.Jejich příznivé hodnoty určují místo, kde se cestovní ruch může rozvíjet. Dělí se na kulturně-municipální a přírodní předpoklady. Kulturně – municipální předpoklady vyplývají z výsledků tvořivé činnosti člověka a souvisejí s historickým vývojem území. 15
Přírodní
zahrnují
povrch,
podnebí,
vodstvo,
floru,
faunu
atd.
[DROBNÁ,
MORÁVKOVÁ, 2004, s. 21]
4. 1. 1 Rozloha, poloha, povrch Island je se svou rozlohou 103 000 km2 druhým největším ostrovem v Evropě a nachází se zhruba uprostřed Atlantského oceánu na půl cesty mezi Amerikou a Evropou. Nachází se 798 km od Skotska, 970 km od Norska a 290 km od Grónska. Hlavní ostrov měří od východu na západ 500 km a od severu na jih kolem 300 km. Sever ostrova téměř dosahuje až k polárnímu kruhu, například ostrov Grímsey na severním pobřeží se polárního kruhu dotýká, ale Island stále patří do mírného pásu. Více než polovina země leží v nadmořské výšce větší než 400 m. n. m. a nejvyšším vrcholem je Havannadalahnúkur s nadmořskou výškou 2119 metrů. Obyvatelná a orná půda na tomto ostrově zabírá jen 21% plochy země a to většinou podél pobřeží, kde je země také nejvíce zalidněna. Zbytek povrchu země tvoří z největší části nehostinné pláně, ledovcové plochy, lávové plochy a písky. [CORNWALIS a SWANEY, 2002. s. 54] Island jako jeden z nejmladších ostrovů na zeměkouli leží na Středoatlantském hřbetu, kde se střetávají Severoamerická litosférická deska a Euroasijská litosférická deska. Středoatlantský podmořský zlom je vyvýšenína oceánského dna, kde dochází k rozpínání dna a k oddalování kontinentů. Island je také "hot spot" neboli horká skvrna. První zárodek Islandu vznikl před více než 20 miliony let. Tehdy došlo k prvním výlevům lávy na dno Atlantského oceánu. Ostrov se neustále přetváří, jelikož je zde vysoká sopečná činnost. Geologové zkoumají Island z několika pohledů. Jednak jako vulkanický hot spot i jako suchozemský rift, kudy prochází šev dvou litosférických desek, tedy Středoatlantický hřbet. Vědecká diskuze o islandu dosud není ukončena. [3]
16
Obr. 6: Litosférické desky [4]
Obr. 7: Umístění Islandu [45]
4. 1. 2 Podnebí Počasí v severním Atlantiku není příliš příznivé, jak napovídá zeměpisná šířka i název ostrova který v překladu znamená "ledová země". Island však není pouze chladný, jak se většina lidí domnívá. Počasí je zde velmi proměnlivé a také velmi větrné. Díky Golfskému proudu a jihozápadním větrům, které přinášejí na tento severní ostrov teplý tropický vzduch a vlhkost. Golfský proud ohřívá vody severního Atlantiku teplá voda se 17
drží na povrchu moře a předává svoje teplo západním větrům. To způsobuje, že na jižním a západním pobřeží Islandu je zima mnohem mírnější než například v New Yorku. Negativním rysem na tomto teplém vzduchu je, že spolu se studenými polárními vodami a horským pobřežím kondenzuje vodu a tím vznikají velké srážky. [CORNWALIS a SWANEY, 2002, s.55] Místní obyvatelé jsou tak sžití s tímto proměnlivým počasím, že déšť ani nevnímají a velice rádi říkají: "Jestli se Vám nelíbí počasí, počkejte si. Může to být ještě horší." Také se velmi často říká, že Island nemá počasí, pouze jeho vzorky. Opravdu se zde může stát, že ráno sněží, zanedlouho je pouze chladno, ale obloha bez jediného mráčku a po chvilce začne pršet, vzduch je teplejší a prší několik dní v kuse. Další den se probudíte, je jasno a slunečno. Nekonečný koloběh. [5] Tabulka teplot, průměrného denního svitu a časů východu a západu slunce
Tab. 1: Tabulka teplot, srážek a denního svitu [6]
18
4. 1. 3 Vodstvo Voda na ostrově tvoří zhruba necelá 3 % z celého povrchu. Velké řeky nejčastěji pramení v horských oblastech, kde jsou napájeny ledovci. Thjórsá se svými 230 kilometry je nejdelší řekou na ostrově. Další velkou řekou je Hvítá, nejvodnatější jsou Jokulsá a Fjöllum. Pro islandské řeky jsou typické vodopády, které vznikly díky tektonickým pohybům, ze kterých se vytvořily pukliny a zlomy. K nejznámějším se řadí Dettifoss, Skogafoss a Gullfoss. Charakteristické pro Island nejsou jen vodopády, ale i jezera ledovcového typu, například jezero Lagarfljót a jezera, která vznikla v důsledku tektonických poklesů jako jezero Thingvallavatn. Dále na ostrově najdeme jezera, která vznikla v kráterech sopky (maar Vítí), nebo jsou hrazena lávovými proudy (Mývatn) nebo ledovcovými morénami. Dalšími pozoruhodnými přírodními úkazy jsou termální prameny a gejzíry. Největší koncentraci gejzírů nalezneme v lokalitě Haukadalur. Ty úzce souvisí se sopečnou činností. Aktivní vulkanickou činnost představují například bahenní sopky u kterých je typickým znakem sirovodíkem zapáchající solfatáry, což je prasklina v krajině ze které unikají páry, a fumaroly (otevřené spojnice zemského povrchu, které produkují páry a plyny). Tyto zajímavosti můžeme nalézt v oblasti Námaskrd u jezera Mývatn. [7], [8]
Obr. 8: Jezero Mývatan
4. 1. 4 Flora a Fauna Díky zvláštním klimatickým podmínkám, které panují na ostrově, je islandská příroda velmi nevšední. Při prvním pohledu na ostrov jistě poznáte, že stromy se zde téměř nevyskytují. V dnešní době lesy pokrývají maximálně 2 % půdy celého ostrova, a to především malé zakrslé stromky. Původně se na Islandu vyskytovalo stromů mnohem 19
více. O tom svědčí fakt, že v Reykjavíku se nachází průřez obrovského kalifornského sekvoje, který je stary 1300 let. Tento exemplář darovaly Spojené státy americké k 1000. Výročí vzniku islandského parlamentu. U tohoto exempláře je na štítku psáno, že takové stromy v minulosti na Islandu rostly. Nejspíše byly lesy zničeny prvními obyvateli, kteří si ze dřeva stavěli domy a lodě. Na ostrově se nyní vyskytují z velké části louky a pastviny, mrazové pouště a tundra. Jižní a východní část Islandu je pokryta mechy a ve vyšších nadmořských výškách na východě lišejníky. Při pobřeží se vyskytují traviny, rašeliny, bažiny a ve vyšších polohách se nachází tundra s měkkou i tvrdou půdou. V Islandských národních parcích najdete širší vegetační spektrum. Jsou zde k vidění i rostliny evropského původu jako například polární zvonek, petrklíč, sedmikrásky a vřes. [CORNWALIS a SWANEY, 2002, s.57] Islandská fauna je poměrně chudá kvůli nepříliš bohaté vegetaci a nedostatku potravy. Jediný savec, který pochází z Islandu je polární liška. Dále se zde vyskytují medvědi lední, kteří občas připutují na ledových krách z Grónska, ale místní obyvatelé je považují za vetřelce. Dalšími zdomácnělými tvory jsou různí hlodavci, norek a sobi. Ve vodách žíjí různé druhy savců, například tulení, lachtani a sedmnáct druhů velryb. Typičtí jsou zde garnáti, sledi, humři a tresky. Oblíbenými domácími zvířaty jsou koně a ovce. Ptáci se zde vyskytují v obrovských koloniiích na vysokých pobřežních útesech. Jsou to například papuchalkové, alky malé, racci a při troše štěstí jsou k vidění i ohrožené druhy (chřástal, lyskonoh, potápky, bělokur či orel běloocasý). [9]
Obr. 9: Papuchalk 20
4. 1. 5 Kulturní památky Zaměřím se zde na kulturní památky, kterých zde ovšem není mnoho, hlavní město a další města a osady, které stojí za návštěvu. Reykjavík Název hlavního města Reykjavík se překládá jako Kouřící zátoka. Tento název vznikl díky vulkanické činnosti, která zde probíhá, ale kouř zde nikdy nespatříte. Reykjavík je nejseverněji položeným hlavním městem v Evropě. Nachází se při jihozápadním pobřeží Islandu na začátku poloostrova Reykjanes a je obklopený mnoha dalšími poloostrovy, ostrovy, zálivy a průlivy. Celé město je vytápěno podzemní vodou, která má přes 80 stupňů Celsia a proto se na silnicích a cestách v zimě nevytváří náledí a neleží na nich ani sníh. Reykjavík byl vyhlášen jako hlavní město až v roce 1786 a měl asi 300 obyvatel. Město mělo řadu domků kolem pobřeží a stodoly u přístavů. Architektura města je převážně skandinávského typu, ale je ovlivněna i klidnějším americkým stylem. Zajímavé na tomto městě je, že nemá náměstí jako většina hlavních měst. Za střed města je považována křižovatka, kde na jednom rohu stojí starý červený domek, který je původní stavbou a cukrárna a na druhém rohu bývalá věznice, která je v dnešní době sídlem předsedy vlády a prezidenta. Vedle bývalé věznice stojí socha slavného vikinga Ingolfura Arnarssona, který pojmenoval toto hlavní město a zalažil zde osadu. V centru města se nachází Národní muzeum a Muzeum ság. [HEJNÁ, KIRSCH, 1999, s. 132] Thorsmork Tato osada leží v údolí mezi třemi ledovci a díky tomu, je zde příjemné klima, čistá voda z ledovcových řek a krásné panorama. V překladu název této osady znamená Thórův les. Les malých břízek a vrb je přírodní rezervací od roku 1921. [10] Vík Vík je sice malá vesnička s 300 obyvateli, které živí cestovní ruch. Vesnice leží na pobřeží a je známá svým černým pískem. Jako jediná pobřežní vesnice nemá vlastní přístav. Je zde původní dřevěný domek, který dnes slouží jako informační centrum 21
s muzeem. Je zde také továrna na zpracování vlny a můžete si zde koupit jako suvenýr i typické vlněné svetry, rukavice a jiné výrobky. [KLUCHE, 2002, s. 45] Húsavík Húsavík je hlavním městem severovýchodního Islandu a je to nejtypičtější islandské město díky malebnému přístavu a zasněženým vrcholkům. Kromě své historie má toto severní město velký význam pro poznávání celého regionu. Zejména výjezdy lodí za velrybami. Ty zde mají opravdu dlouho tradici a jsou turisty velice vyhledávány. V přístavu můžete navštívit některé z místních muzeí, například muzeum velryb, námořnické muzeum, nebo muzeum tradic a dějin. [CORNWALIS a SWANEY, 2002 s. 273] Glaumbaer Zde se nachází skanzen, který demonstruje způsob žití v 18. a 19. století na islandu. Jedná se o polodřevěné stavby, stavební techniky, dobový nábytek a další. Celý areál domků vám poskytne představu o islandské architektuře a patří k nejlepším muzeím na Islandu. [11]
4. 1. 6 Přírodní památky Zde uvedu přírodní památky, národní parky a nejkrásnější přírodní atraktivity, které ostrov nabízí a dále památky zapsané na seznamu UNESCO. Sopky Jak už bylo řečeno, Island je země ledu a ohně. Pro vulkanology je to opravdový ráj. Na planetě je dnes jen několik málo míst, která jsou spojena s geologií a vulkanologií. Díky unikátní poloze, tedy na Středoatlantickém hřebeni, je zde intenzivní sopečná aktivita, která není téměř nikde na světě. Desky se neustále hýbou a ze zemského nitra je vytlačováno žhavé magma. Na území ostrova nalezneme 30 aktivních sopečných systémů. Většina sopek je v průběhu jednoho století aktivní hned několikrát. Sopky na ostrově vyprodukovaly v posledních 500 letech třetinu veškeré lávy, kterou vychrlily 22
všechny sopky světa, což je opravdu mnoho. Za největší sopečnou katastrofu je považován výbuch sopky Lakagígar v roce 1783. Tato tragédie trvala rok a na následky zemřela čtvrtina tehdejší populace. Tento výbuch způsobil změny klimatu, klesla teplota, vymřela spousta hospodářských zvířat, uvolnilo se obrovské množství sopečných plynů a popela, což způsobovalo různé nemoci a hladomor. Erupce této sopky byla s největší pravděpodobností největší erupcí na celém světě. [12] Nedávno se Island připomněl další erupcí, která ovlivnila celou Evropu. Výbuch sopky Eyjafjallajökull v roce 2010 vyvrhl rozsáhlý oblak sopečného popela do atmosféry do výše několika kilometrů. Ten zablokoval ve dnech 15. až 17. dubna toho roku veškerou leteckou dopravu včetně uzavření vzdušného prostoru téměř v celé Evropě. Tato sopka přitom patří mezi menší sopky na Islandu. Erupce v roce 2010 měla pouze stupeň 4 z možných osmi, tudíž to nebyla příliš velká, nebo katastrofická erupce a kolik napáchala škody. [12]
Obr. 10: Sopečný popel nad Evropou [33]
23
Obr. 11: Erupce sopky Eyjafjallajökull [34]
Jméno sopky
Nadmořská výška
Poslední erupce
Askja
1516 m
1961
Bárðarbunga
2005 m
1903
Brennisteinsfjöll
626 m
1341
Eldfell
279 m
1973
Eldgjá fissure system
800 m
934
Esjufjöll
1760 m
1927
Eyjafjallajökull
1666 m
2010
Fremrinámur
939 m
cca. 800 př.n.l
Grensdalur
497 m
Grímsnes
214 m
cca. 3500 př.n.l
Grímsvötn
1725 m
2011
Hekla
1491 m
2000
Hengill
803 m
cca. 90 n.l.
Herðubreið
1682 m
Hofsjökull
1782 m
Hrómundartindur
540 m
cca. 10000 př.n.l 24
Jméno sopky
Nadmořská výška
Poslední erupce
Hverfjall
420 m
cca. 500 př.n.l
Hveravellir
1360 m
cca. 950 n.l.
Jólnir
70 m
1966
Katla
1512 m
1918
Kerlingarfjöll
1488 m
Kolbeinsey ridge
5m
Kollóttadyngja
1177 m
Krafla
650 m
1984
Krýsuvík
379 m
cca. 1340
Krakatindur
300 m
Kverkfjöll
1920 m
1968
Laki
1725 m
1783
Langjökull
1360 m
cca. 925 n. l.
Loki-Fögrufjöll
1570 m
1910
Ljósufjöll
988 m
cca. 960 n. l.
Lýsuhóll
540 m
Örafajökull
2119 m
1727
Prestahnúkur
1386 m
cca. 7550 př. n. l.
Reykjanes
230 m
1879
Reykjaneshryggur
-80 m
1970
Snafellsjökull
1448 m
cca. 200 n. l.
Surtsey
174 m
1963
Theistareykjarbunga
564 m
cca. 750 př. n. l.
1999
Thordarhyrna
1910
Thórólfsfell
574 m
Tindfjallajökull
1463 m
Tjörnes fracture zone
-150 m
1868
25
Jméno sopky
Nadmořská výška
Poslední erupce
Torfajökull
1259 m
1477
Tungnafellsjökull
1535 m
Vatnafjöll
1235 m
cca. 750
Krafla - tato sopka byla naposledy aktivní v 80. letech minulého století a erupce zde vytvořila krásně barevná kráterová pole, bahenní jezírka a svahy se struskovitým povrchem. Krafla je vysoká 818 metrů a má kuželovitý vrchol. Kráter V roce 1724 začaly silné erupce sopky Krafla, které byly pojmenovány ´´Mývatnské ohně´´. V této době byl vytvořen nový kráter, který pojmenovali Víti, neboli Peklo. Při následném zemětřesení vznikla i řada sopečných puklin. V kráteru je akvamarínová voda, obklopují ho parní průduchy a nedaleko nalezneme bahenní gejzíry a bublající jezírka. [12]
Obr. 12: kráter Víti (vlastní zdroj)
26
Gejzíry a horké prameny Na ostrově jsou podzemní vody v tisícimetrové hloubce a dosahují teploty až 280 °C. Vysoký žár pod půdou přitahuje turisty především k horkým pramenům a mocným gejzírům. Zhruba 100 km na východ od Reykjavíku leží termální oblast jménem Haukadalur a Geysir, velký gejzír, který dal jméno všem ostatním horkým pramenům tryskajícím ze země. Je to jedna z nejvíce navštěvovaných přírodních památek Islandu. Tento Gejzíz chrlil dříve vodu a páru do výšky až 60 metrů jednou za hodinu, v současnosti už bohužel jen bublá. (CORNWALIS a SWANEY, 2002 s. 175) Další turistickou atrakcí je gejzír Strokkur, který leží 150 m od velkého gejzíru. Tento gejzír chrlí vodu a páru až do výšky 25 metrů každých deset minut. Po dopadnutí vody na zem se rozhostí ticho, ve vzduchu je pouze pár kapek a náhle začne voda znovu vřít a po chvilce pod tlakem vystříkne opět voda s vysokou teplotou. Tento gejzír je asi jedním z nejatraktivnějších míst na ostrově. [13]
Obr. 13: gejzír Strokkur 27
Modré prameny v Hveravelliru také stojí za prohlídku. Tyto prameny se nachází 70 km mezi ledovci Hofsjökull a Langjökull ve výšce 150 m. Toto území o rozloze 2 ha vře a dýmá nejméně z 50 otvorů v zemi. Zde musíme být velice opatrní, jelikož na mnoha místech je půda velmi křehká, zvláště na naplaveninách žluté síry nebo bílé sádrové hmoty, které pokrývají zem. Modrá laguna - v nádrži u Grindaviku se lidé v léčivých vodách za příjemných teplot mohou koupat po celý rok. Modrou barvu způsobuje minerální kal, který najdeme na všech plochách. Vyrábí se z něj řada léčivých produktů. Zdejší voda pochází z nedaleké geotermální elektrárny a je ochlazována na 38 stupňů. Na dně bazénů nalezneme šedivé bahno, které pomáhá při kožních problémech. Můžeme si zde zajít na přírodní masáž k vodopádu s horkou vodou a jsou zde také parní lázně a sauna. [14]
Obr. 14: Modrá laguna
28
Ledovce Kamkoliv se na ostrově postavíte, uvidíte vždy nějaký ledovec. Celková plocha islandských ledovců činí 11 800 km2, což je zhruba 11,5% rozlohy Islandu. Nejvýznamnější a nejznámější je určitě Vatnajökull (8 300 km²), který je považován za největší ledovec v Evropě a pokrývá 10% plochy ostrova, dále následují Langjökull (950 km²), Hofsjökull (923 km²),Mýrdarsjökull (600 km²) a Drangajökull (200 km²). [15] Vodopády Gullfoss je nejznámější Islandský vodopád a leží na řece Hvítá, která protéká kaňonem dlouhým 2 km. Čedičové stěny kaňonu připomínají varhany a vodopád tvoří dvojitá kaskáda. Vodopád je chráněnou oblastí a spolu s Národním parkem Thingvellir a Gejzírem tvoří takzvaný Zlatý trojúhelník. Největší a nejpůsobivější vodopád na ostrově s výškou 62 metrů a šířkou asi 25 metrů se jmenuje Skógafoss. Vodopád lze sledovat z vyhlídkové plošiny, která je umístěna na vrcholku a je možné dojít až k úpatí vodopádu. Vodopád Seljalandsfoss je zvláštní tím, že se dá projít podél skalní stěny po úzké kluzké cestičce za vodopádem a vodopád tak můžeme vidět i z druhé strany. Dalšími vodopády jsou Selfoss, Dettifoss, Hafragilsfoss, Godafoss, Hengifoss, Glymur, Háifoss a Svartifoss. [16] , [CORNWALIS a SWANEY, 2002 s. 174]
Obr. 15: Vodopád Seljalandsfoss 29
Národní parky NP Skaftafell je nejrozsáhlejší a nejkrásnější park na ostrově. Nalezneme zde turistické trasy, na kterých můžeme pozorovat typickou islandskou přírodu. [HEJNÁ a KIRCH, 1999, s. 163] Na území NP Jokulsárgljúfur roste více než polovina původních druhů rostlin Islandu a najdeme zde také různé skalní útvary. Velkým lákadlem parku je mohutný vodopád Detifoss. Pozoruhodné jsou čedičové útvary, vzniklé sopečnou činností zvané Hljódaklettar a kaňon Ásbyrgi, který je dlouhý 3,5 km a točí se do tvaru podkovy. [17] NP Thingvellir patří do světového dědictví UNESCO. Leží na tektonických deskách a tím vznikají různé pukliny a trhliny. V parku nalezneme spoustu jezer, potoků a řek. [HEJNÁ a KIRCH, 1999, s. 149] NP Fjallabak je velice atraktivní vulkanická oblast. V tomto parku se nachází Duhové hory, které jsou okouzlující. Hned při vstupu do Duhových hor uvidíte desetimetrovou lávovou stěnu. Stavební hmotou tohoto zajímavého přírodního výtvoru je obsidián (sopečné sklo, vzniklé rychlým tuhnutím magmatu na zemském povrchu). Poblíž také vyvěrají teplé prameny o teplotě až 72 °C, které se mísí s vodou potoka, tudíž není voda tak horká a lidé se zde mohou koupat a vybírat si teplotu na různých místech. Další zajímavostí jsou okolní barevné vrcholy. Barevnost je ovlivněna především horninovým složením oblasti. Kdo duhové hory navštíví, nikdy nezapomene. [18]
30
Obr. 16: Duhové hory
Památky UNESCO Mezi tyto památky patří Národní park Þingvellir (Thingvellir). Je to místo s nejvýznamějšími historickými tradicemi. Nachází se zde Soutězka všech mužů, čili Almannagjá, největší tektonická puklina na západě ostrova. Roku 930 byl na Sněmovní louce založen islandský parlament Althing, jeden z nejstarších lidových sněmů na světě, který se scházel každé léto až do roku 1798. V parku se nachází také Skála zákonů, kde kdysi předčítali texty zákonů. Z geologického hlediska je je zajímavé, že je v místě pukliny vidět hlavní zlom, kde dochází k oddělování americké a evropské desky, což má za následek rozšiřování ostrova o pár milimetrů ročně. V puklině se také nachází vodopád Öxarárfoss, který padá z americké desky a tok pokračuje na desku evropskou. [HEJNÁ, KIRSCH, 1999, s. 149] Další památkou je Surtsey. Je to nejjižnější a zároveň druhý největší ostrůvek souostroví Vestmannaeyjar. Vynořil se v roce 1963 a jeho zrod trval tři roky. Stal se pro vědce opravdovou zajímavostí. Turisté na toto místo ovšem nemají povolený přístup. [KLUCHE, 2008, s 44] 31
4. 2 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně i pasivně. To znamená přijímat účastníky cestovního ruchu i stávat se jimi. Umožňují vybrat ty obyvatele nebo ty oblasti, které mají nejlepší předpoklady pro účast na cestovním ruchu. Dělí se na politické, ekologické, personální, sociologické, urbanizační, demografické a administrativní. [DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004, s. 21]
4. 2. 1 Ekonomika Island je stát, který nemá mnoho surovinových zdrojů. Je to spíše zemědělský stát a hlavními zemedělskými plodinami jsou brambory a seno. Není zde nic neobvyklého, že u silnice, nebo na louce uvidíte ovce, koně a další zvířectvo. Hlavní prioritou islandského hospodářství je rybolov. Co se týče průmyslu, je zde nejvíce zastoupeno zpracování ryb a výroba rybích konzerv. Drtivá většina ryb je určena pro export. Tento ostrov patří k zemím, které mají nejvyšší úroveň produktivity ve světovém rybolovu. Samostatnou průmyslovou oblast tvoří stavba rybářských lodí a údržba lodního parku s veškerým zařízením. V menší míře jsou zde zastoupeny hutnictví a textilní průmysl. Společnou základnou celého islandského průmyslu jsou levné zdroje elektrické energie, která je vyráběna ve vodních a geotermálních elektrárnách. Spolu s geotermální energetikou je důležité zpracování hliníku a ostrov se řadí mezi největší výrobce hliníku na světě. V poslední době se značně rozvíjejí informační technologie, farmakologie a počítače. V roce 2013 se průmysl podílel na tvorbě celkového HDP objemem ve výši 14,8%. Ve zpracovatelském průmyslu (mimo zpracování ryb) bylo zaměstnáno přes 15 400 pracovníků.[19] V následující tabulce můžeme vidět, jaká je roční míra inflace a míra nezaměstnanosti za jednotlivé roky. Čísla jsou uvedena průměrně za rok a v procentech.
32
Rok
2008
2009 2010 2011
2012 2013
Průměr v Roční míra inflace Míra nezaměstnanosti
%
12,4
12
5,4
4
5,2
3,9
1,7
7,2
7,6
7,1
6
5,4
Průměr v %
Tab. 2: míra inflace a míra nezaměstnanosti [19]
Co se týče HDP, Islandská ekonomika potvrdila, že po letech dramatického poklesu HDP v letech 2009 a 2010 (-6,6% a -4,1%) způsobeném finanční krizí a kolapsem bankovního sektoru, se podařilo obnovit růst a znovu nastartovat ekonomiku. V roce 2011 vzrostla islandská ekonomika o 2,7% v roce 2012 vzrostla o 1,5% a tento pozitivní trend setrval i v roce 2013, ve kterém si islandská ekonomika připsala velmi slušných 3,3%. Islandské HDP tak za posledních 12 čtvrtletí vzrostlo celkem jedenáctkrát. Za růstem ekonomiky stojí především obrovský vzestup odvětví turistického ruchu, dobré odbytové podmínky islandského průmyslu na zahraničních trzích a po několika letech zvýšená domácí poptávka a zahraniční investice. [19]
Obr. 17: Hrubý domácí produkt v roce 2013 [44]
33
4. 2. 2 Politika V roce 1944 se stal Island demokratickou republikou. V čele státu stojí prezident, který je volen na čtyři roky většinovou volbou a plní spíše reprezentativní funkci. Legislativní moc má parlament Althing se 63 členy volenými na 4 roky. V parlamentu je zastoupeno několik politických stran. Mezi nejsilnější strany patří Sociálně demokratická aliance, Strana nezávislosti, Levicoví zelení, Pokroková strana. [CORNWALIS a SWANEY, 2002, s. 58]
4. 2. 3 Místní správa V této tabulce nalezneme administrativní členění Islandu. Island se dělí na 79 obcí 23 hrabství, 8 okresů, které jsou uvedeny v tabulce spolu s rozlohou a počtem obyvatel a na 6 krajů. Administrativní členění Islandu isl. název
angl. název
Höfudborgarsvædi Capital Region
rozloha poč. obyv. hl. město 207.612
Reykjavík
Southern Peninsula 829
21.490
Keflavík
Vesturland
West
9.554
15.478
Akranes
Vestirdir
Westfjords
9.409
7.269
Ísafjördur
Sudurnes (Reykjanes)
1.062
Norduland vestra Northwest
12.737 7.255
Saudarkrókur
Norduland eystra Northeast
21.968 28.839
Akureyri
Austurland
East
22.721 13.776
Egilsstadir
Sudurland
South
24.526 23.952
Selfoss
Tab. 3: Administrativně správní členění země [20]
34
4. 2. 4 Obyvatelstvo Stálí obyvatelé, kterých je na Islandu přes 320 000, žijí hlavně na pobřeží, v oblasti hlavního města Reykjavík a ve větších městech jako například Akureyri, které leží na severu a je druhým největším městem ostrova. Vnitrozemí je většinou liduprázdné. Většina obyvatel ostrova jsou potomci skandinávských a keltských přistěhovalců. Imigrace je zde přísně kontrolována a cizinci, kteří žijí na ostrově, jsou zde buď jen dočasně, například sezónní dělníci, nebo to jsou osoby, které si vzaly občana Islandu. Chování obyvatel může být na první pohled pro cizince nepříjemné. Islanďané jsou totiž sebevědomí, nezávislí, zdrženliví, nepřístupní a jsou velmi citliví na životní prostředí. Když se s nimi ovšem seznámíte, jsou velmi přátelští a umí se velice dobře bavit a oslavovat. Podle statistik se muži dožívají zhruba 77 let a ženy asi 81 let. Další zajímavostí je, že většina prvních dětí se narodí nesezdaným párům, neboť vztahy islandské společnosti jsou poměrně uvolněné. [CORNWALIS a SWANEY, 2002, s.59] [21]
Obr. 18: Počet obyvatel v roce 2013 [22]
35
4. 2. 5 Náboženství Je to necelých tisíc let, co se na zemském sněmu Althing rozhodli, že prohlásí Island za křesťanskou zem. Stalo se tak díky politickému tlaku křesťanské Evropy a potřeby mezinárodního obchodu. Dřívější severské pohanství vymizelo během několika století a zůstaly po něm jen mýty a legendy. Téměř 90% obyvatel Islandu je členem nějaké luteránské církve. Asi 80 % věřících se hlásí k Národní církevi Islandu, která je oficiálně státní církví, zbytek připadá na menší „svobodné“ luteránské církve. Praktikujících věřících, kteří navštěvují kostel, je však velmi málo, podobně jako v dalších skandinávských zemích. Katolíci tvoří malou menšinu asi 2,5 % obyvatel, stejně jako menší protestantské církve. Vyznavačů hnutí Ásatrú je na Islandu v současné době asi 0,4 %. Přičiněním proslulého básníka Sveinbjorna Beinteinssona Island znovu prohlásil severské pohanství za své zákonné náboženství v roce 1973. Náboženství se vrací k pohanské víře Víkingů a je známé jako Ásatrú. Tento staroseverský výraz vyjadřuje věrnost a loajalitu k bohům a dnešní Ásatrú je pouze oživením toho starého náboženství. Ásatrú uctívá mnoho bohů a bohyní. Thór, hromovládce, drží božské kladivo Mjöllni. Hrom je zvuk jeho vozu a déšť je dar, který pomáhá úrodě. Ódin je Otec všeho, bůh, který daroval lidstvu božskou podstatu a vyměnil oko za moudrost. Následně se oběsil, aby poznal magická mysteria a runy. Nejznámější bohyní je Freya, bohyně lásky a krásy, ale také krutá bohyně války, která si bere k sobě polovinu padlých. Další bohyně jsou Frigg a Skadi a bohové Týr, Baldr, Eira, Gefjön, a mnoho dalších. Ásatrú se nezabývá pouze
uctíváním bohů. Jeho vyznavači hledají dávná mystéria země a uctívají duchy země, kteří žijí ve stromech a skalách a jsou svázáni se zemí a vodou. Také vzdávají čest předkům, jak těm co odešli do jiných světů, tak i těm, kteří zůstávají, aby ochraňovali své rodiny a dohlíželi na ně. Věří, že smyslem života je prožít ho prospěšně a hodnotně. [30,31]
36
Obr. 19: Shromáždění islandského společenství Ásatrú [32]
4. 2. 6 Kultura a bohatství Island je bohatý na tradice a zvyky. V této části bych tedy ráda zmínila a popsala zajímavosti, oslavy, tradice a zvyky, které jsou typické pro islandskou kulturu a můžou přiblížit styl života těchto lidí. Tradice a zvyky Jednou z hodně důležitých tradic je na Islandu první letní den. Tento svátek je pohyblivý, a oslavy jsou vždy ve čtvrtek mezi 19. a 25 dubnem. Často je tento den zasněžený i přesto, že je to první letní den, ale místní ho očekávají s nadšením. Říkají, že když v první letní den mrzne, bude pěkné a teplé léto. Léto tady skutečně začíná až později, teprve v květnu se objevuje první tráva a zeleň. Tento den byl dříve oslavou jídla a pití a lidé si darovali ručně vyrobené dárky. Nový rok byl dříve na ostrově slaven na vánoční den. Od 16. století se ale přesunul na světový Nový rok 1. ledna. Většina ostrovanů dodržuje na Nový rok tradici, že ženy udělají velký úklid, vše vyčistí, zametou dvory a rozsvítí co nejvíce světel, aby vyhnali
37
ze stínů zlé skřítky. Mnohé rodiny roznáší do koutů domů různé pochoutky pro skřítky. Další tradicí je že se na Nový rok pálí na kopcích hranice a ohně se přeskakují. Masopust je dalším svátečním dnem. Rodiče děti vyhání z postelí něčím, jako je u nás pomlázka. Poté následuje bohatá snídaně a až do večera dodržují půst. Celý následující týden jsou zabijačky, vždy jehněčí. Dalším zajímavým zvykem je, že 21. června i v dnešní době se děvčata při půlnočním slunci nahé válejí v rose. Říká se, že tím se léčí veškeré neduhy. Tato tradice se dodržuje nejvíce v hlavním městě a většina dívek si přivstane, aby tradici dodržela. Nejstarší tradicí jsou Vánoce. Jejich oslava probíhá podobně jako u nás - večeře, dárky, rodina pohromadě a mše. Ovšem není běžné chodit v tento den ven, všude je zavřeno a po lidech ani vidu ani slechu. Festivaly jsou na ostrově běžné. Nejvíce se jich pořádá v období od května do října. (ZEMAN, 1996, s 49,50) Sport Tradičním islandským sportem je sport s názvem glíma. Glíma se dá považovat za něco, jako je wrestling. Jde o to, dostat soupeře na lopatky. Při tomto sportu je používán zvláštní sedák, za který se soupeři drží a pohupují se. Jako národní sport je ale uváděna házená. Islandští házenkáři jsou považování za jedny z nejlepších na světě. Největšího úspěchu dosáhli, když získali olympijské stříbrné medaile v roce 2008 v Pekingu. Popularita hry a hráčů je na stejné úrovni jako hokej nebo fotbal u nás. Dalšími kolektivními sporty, které se běžně hrají na ostrově jsou fotbal, hokej i basketbal. V zimě se zde jezdí na lyžích, ať jde o sjezd, nebo o běžky. Na Islandu jsou velmi oblíbené šachy. Asi z toho důvodu, že se na ostrově v roce 1972 uskutečnil legendární zápas o titul mistra světa mezi americkým šachistou Bobby Robertem Fischerem a sovětským obhájcem titulu Borisem Spasským. Fischer tehdy zvítězil a vzhledem k tomu, že v té době probíhala studená válka, mělo toto vítězství velmi silný politický podtext. [23]
38
Kuchyně Myslím si, že je každému jasné, že nejčastějším pokrmem na Islandu je ryba. Ryby nechybí v domácnostech ani v restauracích. Pokud pojedete na dovolenou a chcete si vařit sami, v každém malém supermarketu najdete širokou nabídku mražených ryb. Rozdíl poznáte okamžitě. Zatímco k nám se ryby dostávají po čtrnáctidenním transportu na ledu, zde se ryby hned zpracují, nebo přímo zmrazí, tudíž typický rybí zápach je minimální. Objevíte tu takové druhy ryb, o kterých jste ani nevěděli, že existují. Oblíbené jsou sušené a nasolené ryby, které jsou k dostání téměř všude. Druhým nejkvalitnějším pokrmem je jehněčí maso. Ovce a jehňata na Islandu mají krásné léto na vysokých pastvinách, kde pojídají různé byliny. Možná proto je jejich maso tak chutné. Největší specialitou z jehněčího je ostře vyuzené maso. Tradiční pokrmy jsou ze severské drůbeže, především jsou to papuchalci a kur sněžný. U turistů je maso papuchalků méňě oblíbené, asi proto, že je to krásný pták. Ale maso tohoto druhu je velice dobré. Další tradiční surovinou jsou brambory. Islandské brambory jsou malé, dozrávají na konci léta a chutnají po ořechách. Také jsou zde dvě neobvyklé suroviny, které u nás nenalezneme. Je to takzvaný skyr, který je podobný našemu tvarohu. Většinou se míchá s cukrem a ovocem. Další surovinou je súrmjolk, což je husté kyselé mléko, které se běžně podává ke každé snídani. Výběr chleba není široký, ale specialitou je vařený chléb, který je nasládlý, tmavě hnědý, pevný a velice mazlavý. U citlivějších lidí je celkem neoblíbená specialita, která je zde populární, a tou je opečená polovina ovčí hlavy, která se nejprve vaří, poté se dodělává v peci. Další "neoblíbenou" pochoutkou jsou skopová varlata v kyselém nálevu. (Klüche, 2008, s 18) Zajímavosti Na Islandu není jednoduché si zapamatovat jména osob. Jména se většinou skládají z křestního jména a patronymického jména. Patronymické jméno je jméno odvozené od jména otce, ke kterému se přidáváslovo son, čili syn, nebo dotir (dcera). Není to tedy příjmení. Křestní jméno otce přechází na děti. Otec Jan bude mít tedy děti se jménem – Janův syn nebo Janova dcera. Islanďané mají velice přísná pravidla pro určování jmen. 39
Jména se musí vybírat a schvalovat podle platné legislativy. Jméno má pro místní velikou váhu a než dítěti jméno vyberou, což trvá třeba i půl roku, dítě nazývají „lítill“ (malý), nebo „elskan“ (milovaný), případně jen „drengir“ (kluk) nebo „stúlka“ (holka) nebo nějakou jinou zdrobnělinou. Pro příklad ze života uvedu: Jón Einarsson (Jón syn Einara) a Anna Kjartansdóttir (Anna dcera Kjartana) budou mít děti - syna Einara a dceru Guðrún. Děti se tedy budou jmenovat Einar Jónsson (Einar syn Jóna) a Guðrún Jónsdóttir (Guðrún dcera Jóna). Pokud bude mít Einar Jónsson syna Jóna, tak to bude Jón Einarsson. Dcery jméno se po sňatku nijak nezmění. Další zajímavostí je, že místo toho, aby na zvonek napsali například jako u nás rodina Procházkových, uvedou jména všech členů rodiny, někdy i koček nebo psů. (ZEMAN, 1996, s 53) [24] Na Islandu se také natáčely některé známé filmy. Jeden z posledních známých filmů je filmu Secret Life of Walter Mitty, a seriál Game of Thrones, a Beowulf a Lara Croft, kde se natáčelo hlavně kvůli přírodě. Největší zajímavostí je natáčení filmu Dnes neumírej. V tomto filmu se natáčelo na zamrznutém jezeře Jökulsárlón, které ani v zimě nezamrzne, protože voda je tam napůl mořská a je pořád "v pohybu" díky přílivu a odlivu. Aby mohli filmaři natočit automobilovou honičku na zamrzlém jezeře, bylo třeba jej uměle přehradit.
4. 3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady umožňují uskutečnit nároky účastníků cestovního ruchu v oblastech s příznivými lokalizačními podmínkami. Umožňují dopravit se do těchto míst a využívat je k pobytu, k rekreaci a k dalším aktivitám. Dělí se na předpoklady dopravní a materiálně-technické. Materiálně-technická základna zahrnuje soubor uměle vytvořených zařízení a umožňuje rekreační využívání určitého území účastníky CR. [DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004, s. 22]
4. 3. 1 Doprava Zvláštností Islandu je, že nemá koleje, tudíž zde nenaleznete žádné vlaky ani tramvaje. Stavba železnice je na ostrově nepravděpodobná vzhledem ke zdejším podmínkám. 40
Důležité jsou zde silnice. Hlavní a jediná asfaltová silnice vede okolo ostrova a je to okružní silnice číslo 1, jinak Ring Road No. 1. Je dlouhá 1339km a byla dokončena v roce oslav 1100. výročí osídlení ostrova. Na dalších silnicích převládá šotolinový povrch nebo hlinitý povrch. Okraje silnic bývají nezpevněné, a proto se zde musí jezdit opravdu opatrně. Ve městech jsou silnice většinou asfaltové, ale ve vnitrozemí jsou cesty nezpevněné, tvořené ztuhlou lávou, pískové, nebo kamenité a otevírají se pouze v červenci a srpnu. Jsou zde potřeba speciální auta, které mají pohon na všechny čtyři kola. Ve vnitrozemí se může stát, že cesta končí a začíná řeka, přes kterou nevede most, tudíž je nutné řeku přebrodit. Také bych chtěla zmínit, že na celém ostrově je přísný zákaz jezdit mimo cesty. Cestování na Islandu je opravdu zážitek. Dále si rozebereme dopravu v jednotlivých částech. [SUCHARDA, 2011, s. 6] Letadlo Hlavní leteckou společností Islandu je Air Iceland. Na Islandu je zajímavé, že zde velice dobře funguje vnitrostátní letecká doprava. Letadla zde pravidelně létají do většiny obydlených regionů. Toto funguje hlavně z toho důvodu, že cesta autobusem je velice dlouhá drahá a cesty bývají v zimě nesjízdné. Vzhledem k tomu, že se na ostrově počasí velice rychle mění, není moudré si let rezervovat s velkým předstihem. Letenky jsou mnohem levnější, když si je zakoupíte mimo území Islandu. Samozřejmě se zde dají zakoupit i speciální vyhlídkové lety, které zajišťuje Íslandsflug na objednávku. [CORNWALIS a SWANEY, 2002, s. 89] Autobus Cestování autobusem je zde velice drahé, avšak pro většinu turistů je základním způsobem přepravy. Na tak malou zemi má Island poměrně dobře rozvinutou síť veřejné dopravy. Avšak na některá místa zavítá autobus jen jednou denně, tudíž je dobré si cestu předem dobře naplánovat. Také je nutné sledovat sezónu, jelikož některé linky jezdí jen v hlavní sezóně a po zbytek roku fungují převážně jen autobusy, které spojují města. Pro turisty, kteří chtějí cestovat na ostrově častěji, je mnohem výhodnější pořídit si speciální průkazku, neboli zákaznický pas, který je platný většinou na sezonu, nebo jiný časový úsek. Díky této průkazce je možné získat slevy v některých kempech, na trajekt, nebo na zapůjčení jízdních kol. [LEFFMAN a PROCTOR, 2011, s. 6] 41
Automobil Cestovat na Island vlastním automobilem není dobrý nápad. Cesta trajektem by vyšla draho a vaše auto by na zdejších silnicích nedopadlo dobře. Avšak zapůjčení automobilu je zde velice drahé. Pokud ale vlastníte terénní vozidlo a plánujete navštívit všechna zajímavá místa, můžete využít i své vozidlo. [25] Trajekt Pro cestování na moři a podél pobřeží jsou zde malé a velké trajekty. Malé trajekty uvidíme plout pouze v letní sezóně. Jízdní řády trajektů jsou většinou nastaveny tak, že navazují na autobusovou dopravu. [25] Jízdní kolo a autostop Cyklisté zde musí být opravdu zkušení kvůli nepříznivému počasí a cestám, které nejsou zrovna ukázkové. Pro odvážlivce, kteří by chtěli ušetřit, je tu stopování. Ovšem je tady velice pravděpodobné, že auto neuvidíte několik hodin. Když už ale máte to štěstí, že auto jede okolo, většinou zastaví a sveze vás. [25]
4. 3. 2. Ubytování Na celém ostrově najdeme nejrůznější typy ubytování od hotelů, přes penziony, venkovské usedlosti, ubytování v soukromí, mládežnické ubytovny, noclehárny až po spaní ve stanu. Po celém Islandu, kromě Reykjavíku jsou k dispozici internátní ubytovny ve školách. Ty nejlepší školy fungují jako letní hotely a některé mají dokonce svá termální koupaliště. Od roku 2000 si podniky mohou, ale nemusí, nechat ohodnotit standart poskytovaných služeb islandskou kanceláří pro turisty. I na Islandu se úroveň služeb hodnotí od jedné do pěti hvězdiček. Nejdražší ubytování je v sezóně v hotelu v hlavním městě. Dvoulůžkový pokoj v takovém hotelu stojí v přepočtu 3000 Kč za noc, avšak existují i mnohem luxusnější pokoje. Když budeme pokračovat podle ceny, druhé nejdražší ubytování je penzion, nebo venkovská usedlost. Zde zaplatíme za noc asi 1500 Kč. Nejlevnější alternativou je 42
ubytování, kde využijeme vlastní spacák. Můžou to být noclehárny, horské a turistické chaty, kde se platí od 180 do 550 Kč za noc. Další možností je kempování. Díky tomu se dostanete přímo do přírody. Kempy jsou na Islandu v národních parcích, ve všech přístupných oblastech a najdeme jich zde přes sto. Některé kempy mají zděná sociální zařízení, některé pouze jednoduché latríny a přístup ke studené vodě. Z tohoto důvodu je dobré mít při ruce vařič. Ceny kempů se pohybují od 50 Kč na osobu na noc. (Klüche, 2008, s. 12)
Obr. 20: Kemp
4. 3. 3 Stravování Na ostrově je stravování velice drahé, stejně jako doprava a ubytování. Avšak dá se ušetřit, když si přivezete zásoby vlastní a jíte mořské produkty. Nejlevnější polotovary a občerstvení najdete na čerpacích stanicích, kde se servírují párky, hranolky, sendviče a káva. Občerstvit se můžete také u pouličních stánků a ve snack-barech. Samozřejmě, že zde najdete i restaurace, které nabízejí vydatnější jídlo než párek v rohlíku, například turistické menu, které obsahuje předkrm, hlavní chod a kávu a zaplatíte za něj v přepočtu asi 200 Kč. Když zavítáte do restaurace, která není tak elegantní, kupodivu někdy dostanete jídlo, které je mnohdy lepší a za menší cenu. Restaurací se označuje i místo, kde se najíte a současně vyspíte. V lepších restauracích zaplatíte za jídlo formou švédského stolu zhruba od 400 do 600 Kč. Cena za normální hlavní chod se pohybuje od 250 Kč do 500 Kč. Snídaně a večeře se zde podávají většinou formou švédských stolů. Obsluha je na ostrově velmi pomalá a neochotná, tudíž můžete čekat na jídlo až dvě hodiny. V hlavním městě Reykjavík nalezneme mnoho restaurací včetně thajské, 43
italské, mexické, čínské, indické, a dokonce je zde i známý McDonald´s a KFC. Na ostrově je národním nápoje káva, která je velmi drahá. Alkohol se zde nekonzumuje v takovém množství jako například v naší zemi a je také drahý. [CORNWALIS a SWANEY, 2002, s. 83]
4. 3. 4 Zájmové činnosti Jednou z nejčastějších činností, které zde mohou turisté provádět je pěší turistika. Nejlépe totiž ostrov poznáte při procházkách a pěších výletech. Důležité jsou pevné turistické boty a pláštěnka. Jako další sportovní aktivitu bych ráda zmínila horolezectví. Horolezci však zde mohou lézt jen na ledovcích, jelikož zdejší hory jsou měkké. Pozorování velryb je na ostrově velice oblíbené. Při projížďce na lodi, kde můžete sledovat velryby a delfíny, si odpočinete a můžete pořídit spoustu krásných fotek. Největší šance, kde spatřit velryby je v zálivu Húsavík. Zde naleznete společnost zvanou Gentle Giants, která je specializovaná na tyto výlety. Další aktivitou, kterou na ostrově vykonávají nejen Islanďané, je rybolov. Je zde ale nutné si zakoupit povolenku, která se liší podle místa chytání. Čím dál více se na ostrově rozvíjí golf. Vždy na konci června se ve městě Akureyri koná Artic open, golfový turnaj, který láká amatéry i profesionály z celého světa. Jako další aktivitu bych uvedla koupání, a jelikož se na ostrově nachází mnoho termálních pramenů, plavání a koupání je zde běžné. Skoro v každém městě nalezneme alespoň jednu plovárnu. Lyžování má na ostrově také tradici. Jen v hlavním městě a městě Akureyri nalezneme několik zimních středisek. Bohužel je zde někdy problem se do vzdálenějších středisek dostat kvůli nepříznivému počasí. Když je hezké počasí, nejen řeka Hvítá umožňuje turistům využít rafty a sjet řeku. Jízda na koni je nezbytnou součástí tradičního způsobu života. Na ostrově jsou také různé farmy, kde si turista může pronajmout koně a vyrazit na projížďku do divočiny. (HAVEL, 1989, s. 104)
44
Obr. 21: Keporkak
45
5 Průzkum V této části se zabývám marketingovým výzkumem. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila dotazníkové šetření. Cílem mého výzkumu bylo zjistit, zda jsou studenti VŠPJ informováni o ostrovu Island, zda znají základní informace o této zemi a zda mají povědomí o ostrově. Dále zjišťuji, zda je ostrov Island běžně navštěvován, zda studenti chtějí ostrov někdy ve svém životě navštívit a co je z ostrova nejvíce zajímá. Také jsem pokládala otázku, která mi pomůže porovnat Island s jiným, pro studenty podobným státem, nebo zemí a z toho vyhodnotit některé návrhy.
5. 1 Vyhodnocení průzkumu Celkem jsem získala 101 respondentů z celé VŠPJ. Tento dotazník jsem vytvořila, a následně jsem oslovovala studenty ve škole a rozdávala ho v tištěné podobě k vyplnění. Dále jsem poslala svým přátelům, studentům VŠPJ i absolventům, dotazník k vyplnění v elektronické podobě, abych získala větší počet respondentů. Průzkum byl zahájen 26. říjina, dotazník v tištěné podobě rozdáván ve škole 30. a 31. řijína a výsledky jsem vyhodnotila 2. listopadu. Celkem bylo v dotazníku 18 otázek. Po vyhodnocení výsledků jsem sestavila graf na každou otázku z dotazníku pro lepší přehlednost a grafy jsem okomentovala. Všechny grafy pocházejí z vlastního šetření.
46
5. 2 Zpracování a vyhodnocení získaných dat
OTÁZKA č. 1: Kdybyste měli možnost vycestovat do jedné z těchto zemí, která by to byla? (Vyberte jednu odpověď)
Graf č.1: Jakou zemi byste chtěli navštívit?
V této otázce mě zajímalo, kolik lidí z dotazovaných bude mít zájem navštívit někdy ostrov Island. Na výběr bylo šest možností. Nejvíce z dotazovaných odpovídalo, že by se rádi jeli podívat do Irska. Na druhém místě byl překvapivě Island, kdy 29 ze 101 dotazovaných odpovědělo, že by chtěli navštívit tuto zem. Tento výsledek je pro mě velice důležitý, jelikož jsem zde zjistila zájem respondentů o tuto zem.
47
OTÁZKA č. 2: Z jakého důvodu jste si v otázce 1. nevybrali Island?
Graf č. 2: Proč neáte zájem navštívit Island?
Na tuto otázku odpovídalo celkem 72 lidí a to ti, kteří si v první otázce nevybrali k návštěvě ostrov Island. Zajímalo mě, z jakého důvodu si nevybrali Island a tudíž důvod, proč lidé všeobecně nemají zájem ostrov navštívit. Na výběr byly dvě odpovědi a jedna volná pro vlastní názor. Z dotazníkového šetření jsem zjistila, že 42%, tedy 30 respondentů by nechtělo cestovat na Island kvůli nepříjemnému klimatu. Tuto odpověď jsem očekávala, jelikož na ostrově je opravdu počasí velice proměnlivé a někdy i nepříjemné. Odpovědi, které studenti vypisovali, se také moc nelišily. Nejčastěji se objevovala odpověď, že je více zajímají jiné země. Další dvě odpovědi odkazovaly na fakt, že respondenti o ostrově nic nevědí, proto ani nevědí, zda by ho chtěli navštívit. Jedna odpověď zněla, že ostrov pro respondenta nění nijak zajímavý, další názor byl takový, že ostrov není dostatečně propagovaný. Jeden student zmínil, že ho více zajímá kultura než příroda. Dva respondenti odpověděli, že je ostrov moc daleko a poslední zajímavou odpovědí bylo, že dotyčný nemá zájem Island navštívit kvůli činnosti sopek na ostrově. 22 studentů odpovědělo, že je ostrov Island nezajímá. 48
OTÁZKA č. 3: S čím si nejvíce spojujete Island? (Vyberte jednu odpověď)
Graf č. 3: S čím si spojujete Island?
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, co se lidem jako první vybaví, když se řekne Island, tedy co vědí o ostrově, aby ho popsali jedním slovem. Překvapivé pro mě bylo, že nejvíce studentů zvolilo odpověď gejzír. Což znamená, že určité informace o ostrově studenti mají. Další, už méně překvapivou odpovědí bylo, že Island je ostrov. Tuto odpověď zvolilo 28 z dotazovaných. Jako možnost zde byla nabídnuta odpověď šestá, a to vlastní vyjádření. Tuto možnost využili pouze 3 z dotazovaných a odpovědi byly: déšť, jedna silnice kolem celého ostrova a zima.
49
OTÁZKA č. 4: Navštívili jste někdy Island?
Graf č. 4: Navštívili jste Island?
Touto otázkou jsem chtěla poukázat na fakt, že ostrov Island není běžně navštěvován. Zde je výsledek stoprocentní. Z dotazovaných 101 studentů nikdo v životě nenavštívil tento ostrov.
50
OTÁZKA č. 5: Odhadněte, kolik má Island obyvatel!
Graf č. 5: Kolik má Island obyvatel?
Z této otázky vyplývá, že zhruba polovina, tedy 50 z dotazovaných tuší, kolik na ostrově může žít obyvatel. Při vyplňování dotazníků studenti také řešili, jak je možné, že poměrně velký ostrov může mít tak málo obyvatel. Tento celý ostrov má zhruba stejný počet obyvatel jako město Ostrava. Avšak pouze 7 z dotazovaných zvolilo největší počet, tedy 946 385 obyvatel. Správnou odpověď tedy student nejspíše odhadovali. Tento celý ostrov má zhruba stejný počet obyvatel jako město Ostrava.
51
OTÁZKA č. 6: Jaké je hlavní město Islandu?
Graf č. 6: Hlavní město Islandu
Základní informací o zemi je hlavní město. Hlavním městem ostrova Island je Reykjavík. Z nabízených možností odpovědělo 88% respondentů správně. Sedm studentů zvolilo město Keflavík, které se take nachází na ostrově. Tři dotazovaní zvolili město Akureyri, které leží na severu ostrova Island a pouze dva respondent vybrali město úplně mimo ostrov Island a zvolili norské město Narvik.
52
OTÁZKA č. 7: Jaký mořský proud omývá ostrov Island? (Vyberte jednu odpověď)
Graf č. 7: Mořský proud na Islandu
Ze čtyř nabízených možností byla správná odpověď Golfský proud.Tento proud je také jediný teplý proud z nabízených možností. Tuto správnou odpověď zvolilo celkem 74 respondentů. Dalších 14 respondentů volilo odpověď Labradorský proud, který je z dalších třech nabízených možností Islandu nejblíže. Západní příhon zvolilo sedm studentů a Peruánský mořský proud pouze 6 dotazovaných.
53
OTÁZKA č. 8: Dokážete odhadnout, kdy a kým byl Island osídlen? (Vyberte jednu odpověď)
Graf č. 8: Osídlení Islandu
V otázce číslo osm byly na výběr pouze tři možnosti. Překvapivě většina respondentů odpověděla správně. Na konci 8. století byl ostrov objeven severskými Vikingy. Na výběr byla také možnost, že jako první osidlovali Island v šestém století Eskymáci. Tato možnost měla za úkol zjistit, kolik dotazovaných si myslí, že na ostrově žijí, nebo někdy žili Inuité, neboli Eskymáci. Tuto odppvěď vybralo 21 studentů. Další možnost, francouzské kolonisty, zvolilo pouze 7 studentů.
54
OTÁZKA č. 9: Jak ostrov vznikl? (Vyberte jednu odpověď)
Graf č. 9: Vznik ostrova
Zde byly odpovědi zhruba na stejné úrovni a nebyl mezi nimi markantní rozdíl, čili se nedá říci, že by studenti měli hlubší znalosti o vzniku ostrova. Avšak nejvíce respondentů, 49 z dotazovaných zvolilo správně odpověď za c, tedy že vznik ostrova byl důsledkem pohybu litosferických desek. Dalších 34 studentů odpovědělo, že ostrov vznikl Kaledonským vrásněním a pouze 18 studentů volilo Alpinské vrásnění, které by se mohlo nabízet díky klimatu, ale správnou odpovědí nebylo.
55
OTÁZKA č. 10: Která země Vám nejvíce připomíná Island? (Vypište)
Graf č. 10: Země podobná Islandu
V další otázce jsem nechala studentům volnou odpověď, abych zjistila, kterou zemi považují za podobnou ostrovu Island. Jak můžeme z grafu vidět, dvě odpovědi naprosto převyšují odpovědi další. 43 studentů srovnává ostrov Island s Norskem a dalších 28 studentů ostrov Island srovnává s ostrovem Grónsko. Objevují se i další odpovědi, například Skotsko, Irsko, Švédsko, Nový Zéland, Austrálie a překvapivě Malta a Kréta.
56
OTÁZKA č. 11: Proč jste vybrali právě tuto zem? (Vyberte jednu odpověď
Graf č. 11: V čem je Vámi zvolená země podobná Islandu?
Zde studenti měli vysvětlit, z jakého důvodu vybrali v otázce číslo 10 právě svou zvolenou zem. Nejvíce, tedy 49 studentů odpovědělo, že srovnávají země podle přírody, což je například u Norska velice jasné. Dalších 47 studentů srovnávalo země podle podnebí, které dané země mají. Jak by se mohlo mnohým studentům zdát, Island srovnávali kvůli podnebí s Grónskem. Kvůli například kultuře nesrovnával ani jeden respondent a v jiných, volných otázkách se objevily celkem 3 odpovědi. Jedna odpověd byla, že srovnávali zem kvůli čistotě země a dvě odpovědi byly, že napsali svou zem, jelikož jim připomíná ostrov. Logicky můžeme usoudit, že právě z předchozí otázky, kdy se objevily země jako Malta a Kréta, byly srovnávány právě tyto země podle toho, že studentům asocioval ostrov.
57
OTÁZKA č. 12: Jaké z přírodních památek byste chtěli nejvíce navštívit? (Můžete vybrat více odpovědí)
Graf č. 12: Jakou přírodní památku chcete nejvíce nevštívit?
Z šesti nabízených možností, co by chtěli respondenti na ostrově vidět, zvítězil gejzír Stroklur, který by navštívilo 38 studentů. Dalších 37 studentů by chtělo navštívit také Modrou lagunu, což byl můj tip. Pod názvem Modrá laguna si lidé představují teplo a vodu, což je pro turisty určitě atraktivní. 34 studentů by navštívilo ledovec, 31 vodopád a dalších 29 jezero a národní park.
58
OTÁZKA č. 13: Co Vás na ostrově Island z kultury nejvíce zajímá? (Můžete vybrat více odpovědí)
Graf č. 13: Co Vás z kultury na ostrově zajímá nejvíce?
I v této otázce bylo na výběr 6 možností, a to, co studenty z islandské kultury nejvíce zajímá. 36 respondentů odpovědělo, že se zajímají nejvíce o historii a první osadníky, 33 respondentů zajímají slavnosti, folklor a islandské legendy. O hlavní město Reykjavík by mělo zájem 32 studentů, 22 studentů zajímá původní náboženství, 8 respondentů by chtělo vědět více o stavebním slohu a 8 studentů nezajímá vůbec nic.
59
OTÁZKA č. 14: Co je pro Vás rozhodující při výběru destinace? (Vyberte jednu odpověď)
Graf č. 14: Co rozhoduje při výběru destinace?
Podle odpovědí na tuto otázku můžeme říci, že přes polovinu dotazovaných zajimají nejvíce atraktivity a podle toho si vybírají dovolenou. Lokalita je až na třetím místě, za cenou, kterou volilo jako rozhodijící 19 respondentů. Lokalitu teda jako první vybírá pouze 18 dotazovaných a dostupnost volilo pouze 10 studentů. Podle tohoto grafu tedy můžeme říci, že vzorek vybraných studentů, preferuje destinaci, která obsahuje alespoň nějaké atraktivity, které by mohli na své dovolené navštívit.
60
OTÁZKA č. 15: Jaký typ dovolené preferujete? (Vyberte jednu odpověď)
Graf č. 15: Preference typu dovolené.
Z tohoto grafu je zřejmé, že aktivní dovolená je studenty nejméně vyhledávaná, avšak někteří, většnou muži, tuto odpověď volili. Klasicky nejvyhledávanější dovolenou je pobytový zájezd, který by si vybralo 46 studentů, dalších 39 studentů má nejraději zájezdy poznávací a 16 studentů by volilo dovolenou aktivní, tedy jako možnost by byla i dovolená na Islandu.
61
5. 3 Všeobecné informace o respondentech V této části se dozvíme základní údaje o respondentech: jejich pohlaví, který obor studují a kolik je jim let.
OTÁZKA č. 16: Jste?
Graf č. 16: Pohlaví
Tento graf určuje pohlaví respondentů. Zůčastnit se dotazníkového šetření byly více ochotné ženy. Na dotazník mi odpovědělo 72 žen a 29 mužů. Z dotazovaných, které jsem oslovovala osobně, mi pouze 3 ženy nebyly ochotny vyplnit dotazník a ze zasílaných dotazníků přes internet se mi nevrátil pouze jeden.
62
OTÁZKA č. 17: Jaký obor studujete? (Vypište)
Graf č. 17: Obor studia
Nejvíce respondentů studuje, nebo studovalo obor cestovní ruch, což je pro můj dotazník přínosné, jelikož se dotazování týkalo především zeměpisných informací. 17 dotazovaných studuje obor finance a řízení, a dokonce se mi podařilo získat dva dotazníky od studentů, kteří studují aplikovanou informatiku. Zastoupení samozřejmě měli i porodní asistentky a zdravotně sociální pracovníci.
63
OTÁZKA č. 18: Jaký je Váš věk?
Graf č. 18: Věk
V tomto grafu se můžeme přesvědčit, že většina respondentů je ve věku studentů vysoké školy. 22 studentů je starších 24 let, čili odpovídali buď absolventi, nebo studenti, kteří se z nějakých důvodů zdržují na škole déle. Mezi dotazovanými byli teké studenti, kteří školu studují dálkově.
64
6 Shrnutí a srovnání Z dotazníkového šetření vyplynulo několik důležitých informací. Například jsem se dozvěděla, že Island by chtělo navštívit 29 studentů ze 101, tudíž zaujímá hned druhé místo po Irsku, které by chtělo navštívit jen o 3 studenty více. Z toho vyplývá, že o Island není tak malý zájem, jak by se mohlo zdát. Ti, co o ostrov Island zájem nemají, by raději volili destinaci, kde je lepší počasí, jelikož se jim nelíbí klimatické podmínky ostrova. Celkem překvapivý pro mě byl fakt, že většina studentů zná základní informace o ostrově Island jako je například hlavní město, počet obyvatel a další. Tudíž z toho můžeme usoudit, že Island je poměrně dobře znám. Bohužel je ale málo navštěvován. Ze všech dotazovaných se nenašel nikdo, kdo někdy navštívil ostrov Island. Také se všeobecně ví o sopkách a jejich činnosti. Dovolené na ostrově jsou málo propagované a drahé. Jedná se take o zem, která nabízí drsnou přírodu, nestálé počasí a vyžaduje aktivitu. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že téměř polovina dotazovaných preferuje pobytový zájezd, tudíž Island nebude destinací, do které by jezdil typický vzorek naší populace. Najdou se ovšem i u nás jedinci, kteří raději při výběru dovolené volí aktivní druh zájezdu. I ti se v dotazníku objevili a byli to především muži. Důležitým faktorem při výběru destinace jsou také přírodní a kulturní atraktivity. Na Islandu je vysoký počet přírodních atraktivit, ovšem ty kulturní jsou na tom hůře. I z těchto důvodů, může být počet turistů omezen. Dále měli studenti vybrat zem, která se jim z nějakého důvodu zdá podobná ostrovu Island a napsat, proč vybrali právě tuto zem. Nejvíce volenou zemí bylo Norsko a hned druhé Grónsko. Důvod jejich výběru byl jednoznačný. Země srovnávali podle přírodních a klimatických podmínek. Toto srovnání bych dálě ráda rozvedla jak z důvodu informačního, tak z důvodu poukázání na návštěvnost jednotlivých zemí. Ráda bych zde tedy porovnala Island se zeměmi, které studenti nejvíce volili v otázce č. 10. Nejvíce respondentů srovnávalo ostrov Island s Norskem a Grónskem. Ve zkratce bych porovnala jednotlivé ukazatele a předpoklady, které jsou důležité pro výběr destinace.
65
Tabulka srovnání Island
Norsko
Státání zřízení
parlamentní republika
unitární stát a parlamentní monarchi
Rozloha
103 125 km²
385 199 km²
Počet obyvatel
325 671
4 691 849
Hlavní město
Reykjavík
Oslo
Časové pásmo
+0
+1
Jazyk
Islandština
Norština
Měna
Islandská koruna (ISK)
Norská koruna
Náboženství
luteránská církev
luteránská církev
Nejvyšší místo
Hvannadalshnjúkur (2110 m. n. m.) Galdhøpiggen (2469 m. n . m.)
Památky UNESCO
2
7
EU
Ne
Ne
Schengen
Ano
Ano
NATO
Ano
Ano
Dálnice
0
2.666 km
Pobřeží
4.988 km
21.500 km
Tab. 4: Srovnání Islandu a Norska
Podle tabulky můžeme vidět, že je Island oproti Norsku čtyřikrát menší a co se týče obyvatel, je Island oproti Norsku téměř neobydlený. Norsko má také více památek UNESCO, tudíž se může zdát zajímavější. Island nemá žádnou dálnici a pouze jednu velkou silnici kolem ostrova, zatímco Norsko má přes dva a půl tisíc kilometrů dlouhou dálnici a další silnice. Proto je cestování po Norsku mnohem jednodušší než na Islandu, kde jsou cesty mimo hlavní silnici poměrně špatně sjízdné. Ani jeden stat není členem Evropské Unie i když Norsko v roce 1996 společně s Islandem přistoupilo k Schengenské dohodě a od roku 2001 je plně participujícím členem Schengenského prostoru. Norsko je s Islandem spojené i nábožensky, a jelikož Vikingové právě ze severských zemí přijeli na Island, obě země mají i společnou historii. 66
Island
Grónsko
Státání zřízení
parlamentní republika
konstituční monarchie
Rozloha
103 125 km²
2 166 086 km²
Počet obyvatel
325 671
56 326
Hlavní město
Reykjavík
Nuuk
Časové pásmo
0
-3
Jazyk
Islandština
Grónština
Měna
Islandská koruna (ISK)
Dánská koruna (DKK)
Náboženství
luteránská církev
luteráncká církev
Nejvyšší místo
Hvannadalshnjúkur (2110 m. n. m.) Gunnbjørn (3 700 m. n. m.)
Památky UNESCO
2
1
EU
Ne
Ne
Schengen
Ano
Ne
NATO
Ano
Ano
Dálnice
0
0
Pobřeží
4.988 km
44.087 km
Tab. 5: Srovnání Islandu a Grónska
Když se podíváme na Island a Grónsko, mohlo by se na první pohled zdát, že jsou to dost podobné země. Když ale porovnáme základní informace v tabulce, vidíme, že je Grónsko více než 20x větší než Island, ale má pouze přes 50 tisíc obyvatel, tedy přibližně 6x méně. Náboženství mají obě země společné s Vikinskými objeviteli. Grónsko má pouze jednu památku zapsanou na seznamu UNESCO a tím pádem je pro návštěvníky asi nejméně zajímavé. Dále si ukážeme na obrázcích s klimadiagramy, jaké jsou teplotní a srážkové rozdíly mezi třemi zeměmi, které studenti nejvíce srovnávali právě díky klimatu a přírodě. Na obrázku na pravé straně jsou zobrazeny teploty a na levé jsou srážky v milimetrech. Červená linka ukazuje teplotu ve stupních Celsia a modré sloupce zobrazují měsíční
67
srážky v milimetrech. Hned vedle je tabulka s měsíci, kde jsou vyčísleny přesně teploty a srážky.
Obr. 22: Klimadiagram Reykjavík [35]
Obr. 23: Klimadiagram Oslo [36]
Co se týče klimatu, můžeme z obrázků klimadiagramů opět vidět, že jsou si země celkem podobné. Průměrná roční teplota na Islandu a v Norsku se liší pouze o 1,3 °C, 68
teplota na Islandu je menší. Nejvyšší teploty jsou v obou zemí v červnu, červenci a v srpnu a to jsou také nejideálnější měsíce pro dovolenou. Srážek je také na ostrově Island více než v Norsku, ale opět se příliš neliší. Srážky se ovšem v zemích objevují rozdílně. Na Islandu jsou srážky nejsilnější v říjnu a v březnu. Mezi říjnem a březnem také nejvíce prší. V Norsku se déšť nejčastěji vyskytuje v měsících srpnu a září.
Obr. 24: Klimadiagram Nuuk [37]
Klima v Grónsku se liší od předchozích dvou zemí jen trochu. Průměrná roční teplota je oproti Norsku a Islandu pod bodem mrazu, čili se liší minimálně o 5 °C. Srážky jsou v Grónsku srovnatelné, o trochu menší než v Norsku. Nejvyšší teploty se objevují v měsících červen, červenec a srpen, stejně jako v porovnávaných zemích, avšak nejvíce srážek se objevuje v letních měsících a tím se liší od Islandu a Norska.
Dále jsem zjišťovala návštěvnost Islandu a Norska, se kterým byl Island nejvíce srovnáván. Pro porovnání uvádím obrázky s grafy a počtem přepravených osob. První dva obrázky vyjadřují počet přepravených osob vzdušnou dopravou v roce 2004, další 69
obrázek nám vyjadřuje počet přepravených osob na Island v roce 2013. Posledním obrázkem je vyjádření, kolik turistů navštívilo v roce 2013 Island.
Obr. 25: Počet přepravených cestujících vzdušnou dopravou [39]
Obr. 26: Počet přepravených cestujících vzdušnou dopravou [39]
Na prvním obrázku vidíme, že v roce 2004 bylo vzdušnou dopravou přepraveno 1, 3328 milionů cestujicích na ostrov Island. Na obrázku druhém zjistíme, že do Norska ve stejném roce bylo přepraveno 12, 2772 milionů cestujících. To poukazuje na fakt, že větší Norsko je mnohem vice navštěvováno turisty, než Island. 70
Obr. 27: Počet přepravených cestujících – vzdušná doprava [38]
Zde můžeme vidět, že v rocě 2013 bylo leteckou dopravou přepraveno na ostrov Island 2, 6043 milionů cestujících, což je jednou tolik oproti roku 2004.
Obr. 28 : Návštěvnost Norska a Islandu
71
Na tomto obrázku můžeme vidět rozdíl mezi návštěvností Norska a Islandu. Už na první pohled vidíme, že Norsko navštívilo o zhruva 4 miliony vice turistů ve stejném časovém období. [46]
Obr. 29: Počet turistů na Islandu za jednotlivé roky [47]
V roce 2013 navštívilo ostrov Island kolem 807 000 turistů, což činí 20% vzrůst oproti roku 2012, kdy ostrov navštívilo zhruba 673 000 turistů. Z celkového počtu 807 000 turistů, bylo 96,7% přepraveno přes letiště v Keflavíku. Další 2,1% turistů bylo přepraveno přes přístav Seyðisfjörður a 1,2% turistů bylo přepraveno přes letiště Reykjavík Airport, nebo Akureyri Airport. [47]
Defertova funkce Defertova funkce, nebo také jinak turistická funkce vyjadřuje ukazatel turistické aktivity v destinaci. Nepřihlíží k míře využití lůžkové kapacity, ani k výletníkům - jeho vypovídací schopnost je proto značně zkreslená. Výsledek lze využít pro celkové posouzení významu cestovního ruchu v dané destinaci a odhad míry jeho vlivu na 72
socioekonomické mikroklima, pro vyčíslení možných sociálních efektů cestovního ruchu v dané destinaci.
Vzorec: T(f) = N x 100 / P N = kapacita stálých lůžek pro ubytování cizinců P = počet rezidentů (destinace, resp. sídelního útvaru) Hodnota
Výsledek
méně než 4
téměř žádná turistická aktivita
4 - 10
nevýrazná turistická aktivita
10 – 40
významná, ale nepřevažující turistická aktivita
40 – 100
převážně turistická destinace
100 - 500
významná destinace
více než 500
hyperturistická destinace
Tab. 6: Tabulka výsledků Defertovy fce [48]
Odhadem je v Reykjavíku 190 hotelů, v průměru 20 pokojů na 1 hotel, v průměru 3 lůžka na jeden pokoj a 113 907 obyvatel. fce: 11.400 x 100 / 113 907 = 10 V Oslu je zhruba 110 hotelů, na jeden hotel připadá v průměru 150 pokojů, na jeden pokoj 3 lůžka a 911 000 obyvatel. fce: 49 500 x 100 / 911 000 = 5, 4
73
Výsledkem Defertovy funkce je, že obě města, jak Reykjavík, tak Oslo jsou destinace s nevýraznou tusictickou aktivitou. I když podle grafů a veškerých zjištění je Oslo mnohem více navštěvované, podle Defertovi funkce má zhruba o polovinu menší turistickou aktivitu než Reykjavík, ale jak jsem již výše zmínila, výsledky mohou být zkreslené díky počtu hotelů a počtu obyvatel.
V České republice bylo k 30. 6. 2013 evidováno přesně 1 512 cestovních kanceláří. Zájezdy na ostrov Island nabízejí tyto cestovní kanceláře: CK FIRO-tour, CK Mundo, CK Mayer & Crocus, CK Periscope Skandinávie, CK Adventura, CK AVETOUR, CK Poznání a další. [40] Ráda bych zde porovnala zájezd na Island se zájezdem do Norska a Švédka od stejné cestovní kanceláře, a to CK Mundo. Také bych zde chtěla uvést i zájezd do Irska, které by podle dotazníků chtělo navštívit nejvíce studentů.
Island Turistický a poznávací zájezd na Island, ostrov sopek a ledovců Typ zájezdu: Letecké zájezdy Termín: 28. června - 13. července 2014 (16 dní) Cena: 31 600 Kč Cena zahrnuje
zpáteční letenku na Island včetně všech tax a poplatků
dopravu pronajatým autobusem na Islandu
autobusovou dopravu z ČR na letiště v Německu
14x ubytování v kempu ve vlastním stanu (kromě placených sprch)
průvodce
informační brožuru
pojištění proti úpadku cestovní kanceláře
74
Cena nezahrnuje
vstupy do památkových objektů a do Modré laguny (celkem cca 90 €)
fakultativní lodní výlety za velrybami (cca 50 €) a mezi ledové kry jezera Jökullsárlón (cca 25 €)
stravování [41]
Norsko a Švédsko (severní Skandinávie) Za polární kruh do Laponska, na Lofoty a na Nordkapp Typ zájezdu: Poznávací zájezdy a turistika Termín: 10. - 27. července 2014 (18 dní) Cena: 16 980 Kč
Cena zahrnuje
dopravu klimatizovaným autobusem
mezinárodní trajekty Rostock-Trelleborg, Helsingborg-Helsingør a RødbyhavnPuttgarden
trajekt v Norsku z Moskenes (Lofoty) do Bodø
11x až 12x ubytování v kempu ve vlastním stanu (kromě placených sprch), 1x ve volné přírodě (pouze v případě, že půjdete na přechod v NP Ånderdalen)
průvodce
informační brožuru
pojištění proti úpadku cestovní kanceláře
Cena nezahrnuje
vstupy do památkových objektů – celkem cca 800 NOK (studenti 650 NOK) a 350 SEK
stravování [42] 75
Irsko Typ zájezdu: Poznávání s příjemnou turistikou se stany - Aktivní dovolená Termín: 2. 8. – 17. 8. 2014 ( 16 dní ) Cena: 15 490 Kč
Cena zahrnuje: pojištění léčebných výloh v zahraničí včetně storna zájezdu doprava klimatizovaným autobusem, včetně poplatků zpáteční trajekt do Anglie a zpáteční trajekt do Irska 10x nocleh ve vlastních stanech v kempech a 2x nocleh v hostelu vedoucí zájezdu a informační materiály Cena nezahrnuje: stravování vstupy půjčovné za kola a žetony na sprchy [43]
Na první pohled vidíme, že zájezd na Island je podstatně dražší. Je to způsobeno v první řadě dopravou na místo. Letenka na ostrov Island je velice drahá oproti cestování autobusem do Norska. Ani jeden zájezd nezahrnuje vstupy do památkových objektů či fakultativní výlety. Oba zájezdy jsou s ubytováním ve vlastním stanu a bez stravy. Můžeme tedy tvrdit, že zájezd na ostrov Island je v porovnání se zájezdem do Norska dražší díky letecké dopravě. Když srovnáme zájezd na ostrov Island se zájezdem do Irska, musíme si hned jako u zájezdu do Norska všimnout ceny. Cena se zde také liší určitě o cenu letenky, kterou ani do Norska, ani do Irska není třeba. U všech tří zájezdů je v ceně pouze doprava a ubytování ve vlastních stanech. Strava není zahrnuta v ceně a je třeba počítat s dalšími penězi na stravu, vstupy, půjčovny atd. 76
Zájezd na Island tedy vyjde jednou tak draho a je možné říci, že i právě kvůli finanční stránce se málokomu poštěstí na ostrov Island zavítat. Zde bych ráda uvedla informaci, že na Island není třeba vízum, pouze platný cestovní pas a občanský průkaz.
77
7 Návrhy na zvýšení cestovního ruchu na Islandu Díky dotazníkovému šetření nám vyplynuly informace, které nám pomohou sestavit několik návrhů a doporučení, které by mohly pomoci zvýšit aktivitu turistů na Islandu.
7. 1 Kombinované zájezdy Prvním návrhem je kombinovat zájezdy na Island se zájezdy podobnými. Například stejně jako výše uvedeného zájezdu do Norska a Švédsko. Díky dotazníkovému šetření jsem se dozvěděla, že by se studenti rádi podívali do Irska. Tudíž bych navrhovala cestovním kancelářím vytvořit zájezd, který by zahrnoval jak Irsko, tak ostrov Island, který jak už víme, byl druhý, který by studenti rádi navštívili. Například prvních několik dní pobývat a cestovat po Irsku a dále se přemístit na ostrov Island, kde by se navštívili nejzajímavější atraktivity ostrova. Nebo kombinovat zájezd do Norska se zájezdem na Island. V tomto případě je zájezd lépe uskutečnitelný, jelikož se Norsko nachází blíže ostrovu Island a tudíž je lepší možnost dopravy z pevniny na ostrov. Kombinované zájezdy mohou tvořit cestovní kanceláře podle zájmu potenciálních turistů.
7. 2 Propagace Islandu v ČR Bylo by třeba dát najevo potencionálním návštěvníkům Islandu, že opravdu stojí za to, tento ostrov navštívit a že má cenu připlatit více peněz a cestovat delší dobu, aby mohli vidět to, co ještě nikde jinde neviděli. Jako nejlepší možnost vidím větší propagaci cestovních kanceláří a agentur, kde by všechny tyto organizace pracovali společně na propagaci a vytvořili a spravovali webové stránky o ostrově Island. Oficiální stránky Islandu v českém jazyce nenajdeme. Jedná se pouze o informativní stránky jednotlivých kanceláří a webové stránky wikipedie. Tudíž by bylo dobré vytvořit jednu oficiální webovou stránku v českém jazyce s veškerými informacemi, místy a statistickými daty, které jsou v současnosti k nalezení pouze na oficiálních islandských stránkách v anglickém jazyce. Tyto stránky by mohla vytvořit největší cestovní kancelář, která nabízí zájezd právě na Island, nebo kdokoliv, kdo Island navštívil a zajímá se o něj. Dále je důležité reklamovat Island jako turistickou destinaci jak na svých webových 78
stránkách, tak v televizních spotech. V televizi vídáme reklamní spoty na známé destinace, které jsou běžně navštěvované. Podle mého názoru, by se měli objevovat destinace, které tak známé nejsou a nalákat tím mnohem více potencionálních turistů. Dále je velice důležité, aby měl ostrov Island pro Českou republiku typický slogan, pod kterým by se obyvatelům naší republiky vybavila tato destinace. Například slogan typu " Island, dobrodružství na konci světa." nebo " Island, země sopek a přírodních krás." Také bych zavedla cestovatelské promítání o Islandu na vysokých i středních školách, které probíhalo také u nás na Vysoké škole polytechnické. Například bych navrhla přednášku pro střední školu Hotelovou v Turnově, kterou jsem již vystudovala. Jednalo by se o přednášku zcestovalého Jana Suchardy, který by představil ostrov Island studentům cestovního ruchu. Jeho cestopisná přednáška "Island – země ohně a ledu" je plná povídání a promítání fotografií, které sám na svých cestách pořídil. Dále bych navrhovala, aby se na VŠPJ každý rok konala přednáška o Islandu jak pro studenty, tak pro veřejnost, na témata jako například: Osidlování a historie Islandu, Přírodní atraktivity Islandu, Doprava na Islandu, Islandké sopky a další. Tím by se zvýšilo povědomí o tomto ostrově a případně ovlivnili potenciální turisté. Dále by mohl být zájezd na Island pořádán cestovní kanceláří VŠPJ v rámci praxí, nebo uskutečněn podle zájmu jednou za několik let, stejně jako byla pořádána expedice na Kubu.
79
8 Závěr Svou bakalářskou práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. Každá tato část byla dále rozdělena a podrobně popisována. V teoretické části jsem popsala ostrov Island. Popsala jsem stručně základní informace o ostrově, jeho historii a zpracovala informační minimum. Dále jsem se jednotlivě zabývala předpoklady pro cestovní ruch na ostrově Island, které jsem rozdělila podle faktorů cestovního ruchu. V toretické části jsme se tedy dozvěděli o povrchu, rozloze a podnebí Islandu a nejzákladnější informace o vodstvu, fauně a floře. Také jsem v této části popsala nejzajímavější kulturní památky, jako například hlavní město Islandu, a přírodní zajímavosti od Národních parků, přes vodopády, sopky, až po ledovce a další. Následně jsem zhodnotila ekonomickou situaci, politickou situaci a administrativní členění. Další důležitou částí, kterou jsem zpracovala, byly informace o obyvatelstvu a náboženství na ostrově. Dále jsem vypsala veškeré tradice a zvyky, které se na ostrově dodržují a také zajímavosti, jako je tradiční kuchyně, sporty a další zajímavosti, například jména místních obyvatel. Dále bylo velice důležité zařadit do teoretické části informace o dopravě, ubytování a stravování, jelikož jsou to další faktory, které jsou důležité při výběru dovolené. Jako poslední jsem zmínila v této části své práce zájmové činnosti, které je možné absolvovat na ostrově Island. Díky těmto informacím je možné zvýšit povědomí o ostrově, aby lidé měli možnost alespoň přemýšlet, zda by stálo za to ostrov navštívit. Dále navazuje část praktická, ve které jsem se zabývala dotazníkovým výzkumem. Z odpovědí respondentů jsem vytvořila graf ke každé otázce a pro větší přehlednost popsala získané informace. Z výzkumu vyplynulo právě to, co jsem si již dříve myslela. Informovanost studentů naší Vysoké školy je pouze povrchní a respondenti znají pouze základní informace. Na to ukazuje fakt, že většina studentů si myslí, že je na ostrově velká
zima
a
srovnávají
ho
s větším
a
mnohem
chladnějším
Grónskem.
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že Island není běžně navštěvovaný a studenti by se raději podívali do jiných destinací. Dále je také důležitý výsledek dotazu na typ dovolené, kterou studenti preferují. Nejčastější odpovědí byl pobytový typ zájezdu, což také moc nekoresponduje s aktivní dovolenou na ostrově Island. Zajímavé pro mě bylo, že někteří studenti, hlavně studenti cestovního ruchu, mají znalosti o ostrově poměrně 80
větší. V dotazníku jsem také zjišťovala, co by studenty nejvíce zajímalo z kulturních a přírodních památek. Výsledek pro mě nebyl překvapením, jelikož se zde nejčastěji objevovaly odpovědi, které jsem čekala. Byly to gejzíry, modrá laguna a ledovce, což považuji za nejzajímavější i já. Z kultury to byla především historie, o které jsem zprvu ani já neměla přiliš informací. Z dotazníku dále vyplynulo, že nejdůležitější při výběru dovolené jsou pro respondenty atraktivity destinace a cena. Island je samozřejmě bohatý na zajímavosti a přírodní památky, ale v porovnání s jinými destinacemi, jako například s podobným Norskem, nebo Irskem, které by studenti navštívili nejraději, je velice drahý. Dále srovnávám s Islandem Norsko a Grónsko, které studenti zvolili jako země nejvíce podobné klimatem a přírodou. Jako další informace se v mé práci objevuje počet cestujících přepravených na Island a do Norska vzdušnou dopravou. Díky tomu také můžeme vidět rozdíl v cestovním ruchu, ale také o kolik se zvýšil cestovní ruch na Islandu za posledních deset let. Dále jsem vytvořila Defertovu funkci pro ukázku turistické aktivity v destinaci Reykjavík a Oslo. Také jsem se snažila vytvořit několik návrhů, jak zvýšit cestovní ruch na Islandu. Cílem mé bakalářské práce bylo představit severoatlantický ostrov Island jako destinaci, která má předpoklady pro cestovní ruch. Také jsem chtěla dotazníkovým šetřením zjistit, jaký je zájem o ostrov Island a zdali mají respondenti alespoň základní informace o ostrově. V závěru bych ráda podotkla, že zájem o ostrov je větší, než jsem si myslela, a studenti mají základní informace o ostrově. Vždy se najde destinace, která je pro určité osoby atraktivnější, avšak pro toho, kdo hledá aktivní dovolenou plnou zážitků, je dovolená na Islandu to pravé. Byla bych ráda, kdyby se i díky mému dotazníku studenti začali více zajímat o země, které nejsou tak vyhledávané pro letní dovolené jako například Řecko a další, a začali přemýšlet, zda nenavštívit místa, kde zažijí dobrodružství a uvidí zajímavosti, které by u moře nikdy neviděli.
81
Seznam použité literatury Tištěné zdroje CORNWALLIS, Graeme a Deanna SWANEY. Island, Grónsko, Faerské ostrovy. Translated by Vít Malinovský - Dona Zalmanová. 1. čes. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2002. 640 s. ISBN 80-7237-478-8. DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 205 s. ISBN 80-7168-901-7. HAVEL, Jiří. Islandská setkání. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989. 179 s. ISBN (Brož.) HEJNÁ, Jana a Jiří KIRSCH. Arktické Špicberky a tajuplný Island. 1. vyd. Olomouc: T. A. V. A., 1999. 171 s. ISBN HOLEČEK, Milan, MARIOT, Peter a Miroslav STŘÍDA. Zeměpis cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: České geografické společnosti, 2005. 131 s. ISBN 80-86034-64-X KLUCHE, Hans. Island. Translated by Dagmar Hromádková. 1. vyd. Jan Vašut, 2008. 128 s. ISBN 978-80-7236-636-1. LEFFMAN, David a James PROCTOR. Island – Turistický průvodce. 3. vyd. Brno: Jota., 2011. 392 s. ISBN 978-80-7217-885-8. SUCHARDA, Jan. Průvodce Islandským vnitrozemím. 1. vyd. BLOK, 2011. 208 s. ISBN 978-80-86868-52-3. ZEMAN, Jíří. Island, země lidí a skřítků. 1. vyd. Praha: Paseka, 1996. 158 s. ISBN 807185-068-3.
Elektonické zdroje [1] Lokace Islandu. Severní Evropa [online]. 2011 [cit. 2014-10-02]. Dostupné z: http://sipema.chytrak.cz/vyukovy_web/island/lokace.png [2] Historie Islandu. Island [online]. 2013 [cit. 2014-10-24]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/island/historie 82
[3] Historie Islandu. Island [online]. 2007 [cit. 2014-10-03]. Dostupné z: http://island.horackovi.eu/historie.htm [4] Islandská sopka se probudila. Island [online]. 2010 [cit. 2014-10-03]. Dostupné z: http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=1181 [5] Počasí a podnebí. Island [online]. 2011 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://island.orbion.cz/stat/pruvodce/pocasi-a-podnebi-1614/ [6] Počasí na Islandu. Island [online]. 2013 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/island/pocasi [7]
Furamola.
Furamola
[online].
2013
[cit.
2014-10-05].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://sk.wikipedia.org/wiki/Fumarola [8]
Vodstvo.
Island
[online].
2011
[cit.
2014-10-05].
http://iceland123.blog.cz/1101/vodstvo [9]
Fauna
a
flora.
Island
[online].
2012
[cit.
2014-10-05].
http://www.turisimo.cz/island/informace/fauna-a-flora/ [10]
Þórsmörk.
Þórsmörk
[online].
2014
[cit.
2014-10-07].
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9E%C3%B3rsm%C3%B6rk [11]
Skanzen
Glaumbaer.
Island
[online].
2012
[cit.
2014-10-07].
Dostupné
z:
[online].
2014
[cit.
2014-10-07].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.mundo.cz/island/glaumbaer [12]
Sopky
na
Islandu.
Sopky
http://katla.cz/sopky-na-islandu/ [13]
Gejzír
Strokkur.
Island
[online].
2013
[cit.
2014-10-08].
http://www.mundo.cz/island/strokkur [14]
Gejzíry.
Island
[online].
2012
[cit.
2014-10-08].
Dostupné
z:
http://divysveta.webz.cz/evropa/island.htm [15] Island jako učebnice glaciologie. Severské listy [online]. 2014 [cit. 2014-10-09]. Dostupné z: http://www.severskelisty.cz/priroda/prir0099.php 83
[16]
Vodopády.
Island
[online].
2013
[cit.
2014-10-10].
Dostupné
z:
http://www.treking.cz/cestovani/vodopady-islandu.htm [17] Národní park Jökulsárgljúfur. Island [online]. 2014 [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/island/jokulsargljufur [18]
Duhové
hory.
Island
[online].
2013
[cit.
2014-10-10].
Dostupné
z:
http://www.turistika.cz/mista/duhove-hory [19] Ekonomická charakteristika země. Island [online]. 2014 [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/island-ekonomicka-charakteristika-zeme-18898.html [20]
Základní
informace.
Island
[online].
2014
[cit.
2014-10-12].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/island/ [21]
Počet
obyvatel.
Island
[online].
2014
[cit.
2014-10-12].
https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&ei=iQzVPuuEumH8Qev6oGwDQ&gws_rd=ssl#q=island+obyvatelstvo [22]
Počet
obyvatel.
Island
[online].
2014
[cit.
2014-10-12].
http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=sp_pop_totl&idim=count ry:ISL&hl=cs&dl=cs#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=sp_pop_totl&scale_y=li n&ind_y=false&rdim=region&idim=country:ISL&ifdim=region&tstart=291607200000&tend=1380924000000&hl=cs&dl=cs&ind=false [23]
Sport.
Island
[online].
2014
[cit.
2014-10-14].
Dostupné
z:
http://www.mundo.cz/island/sport [24]
Obyvatelstvo.
Island
[online].
2014
[cit.
2014-10-14].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.mundo.cz/island/obyvatelstvo [25]
Doprava.
Island
[online].
2014
[cit.
2014-10-15].
http://island.orbion.cz/stat/pruvodce/doprava-1634/ [26] Vlajka. Základní informace o Islandu [online]. 2013 [cit. 2014-10-08]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/island/geografie [27] Státní znak. Státní znak Islandu [online]. 2014 [cit. 2014-10-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Islandu [28] Cesta na Island. Gadar Svarvarsson [online]. 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gardar_Svavarsson# 84
[29] Ingolfur Arnarson. Ingolfur Arnarson [online]. 2014 [cit. 2014-10-26]. Dostupné z: http://fineartamerica.com/featured/ingolfur-arnarson-arturas-slapsys.html [30] Náboženství. Základní Informace o Islandu [online]. 2014 [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/island/geografie [31]
Úvod
do
Ásatrú.
Runamál
[online].
2003
[cit.
2014-10-27].
Dostupné
z:
http://www.runarmal.cz/clanky/asatru/uvod-do-asatru [32]
Ásatrú.
Ásatrú
[online].
2014
[cit.
2014-10-27].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%81satr%C3%BA [33]
Evropa
se
bojí.
Zprávy
[online].
2014
[cit.
2014-11-02].
Dostupné
z:
http://zpravy.idnes.cz/evropa-se-boji-dalsi-islandske-sopky-vetsi-zla-sestra-zatim-spi-psb/zahranicni.aspx?c=A100419_124601_vedatech_jw [34] Eyjafjallajökull eruption. Iceland [online]. 2014 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.bgs.ac.uk/research/volcanoes/icelandic_ash.html [35] Reykjavík. Klima in Reykjavík [online]. 2013 [cit. 2014-11-5]. Dostupné z: http://www.klimadiagramme.de/Europa/reykjavik.html [36]
Oslo.
Klima
in
Oslo
[online].
2013
[cit.
2014-11-5].
Dostupné
z:
2013
[cit.
2014-11-5].
Dostupné
z:
http://www.klimadiagramme.de/Europa/oslo.html [37]
Nuuk.
Klima
in
Nuuk
[online].
http://www.klimadiagramme.de/Europa/nuuk.html
[38] Počet přepravených cestujících - vzdušná doprava. Public data - Island [online]. 2014 [cit. 2014-11-8]. Dostupné z: http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=sp_pop_totl&idim=count ry:ISL&hl=cs&dl=cs#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=passengers_carried&fdi m_y=mode_of_transportation:1&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=country&idim=country:ISL &ifdim=country&tstart=-291607200000&tend=1380924000000&hl=cs&dl=cs&ind=false [39] Počet přepravených cestujících - vzdušná doprava. Public data - Island, Norsko [online]. 2014 [cit. 2014-11-8]. Dostupné z:
85
http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=sp_pop_totl&idim=count ry:ISL&hl=cs&dl=cs#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=passengers_carried&fdi m_y=mode_of_transportation:1&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=country&idim=country:ISL: NOR:GRL&ifdim=country&tstart=291607200000&tend=1380924000000&hl=cs&dl=cs&ind=false [40] Cestovní kanceláře. Tiskové zprávy [online]. 2013 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://www.magconsulting.cz/article.aspx?ArticleID=1362 [41] Island. Zájezdy [online]. 2013 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/zajezd/island [42]
Norsko a
Švédsko.
Zájezdy
[online]. 2013 [cit. 2014-11-10]. Dostupné
z:
http://www.mundo.cz/zajezd/norsko [43] Irsko. Aktivní dovolená a zájezdy [online]. 2014 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://www.poznani.cz/irsko/irskym-ostrovem-za-prirodou-a-keltskymi-tradicemi-stan/ [44] Hrubý domácí produkt. Public data [online]. 2014 [cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_cd&idim =country:ISL&hl=cs&dl=cs [45] Presentation. Earth [online]. 2013 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://earthmatrix.com/cosmogeography/tectonic01.html [46] Turisté - příjezdy. Public data [online]. 2013 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_cd&idim =country:ISL&hl=cs&dl=cs#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=tourists&fdim_y =arrivals_departures:1&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:ISL:NOR&ifdi m=region&hl=cs&dl=cs&ind=false [47] Figures 2013. Tourism in Iceland [online]. 2014 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://issuu.com/ferdamalastofa/docs/toursim_in_icland_infigf2014 [48] Index turistické funkce. Index turistické funkce [online]. 2012 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Index_turistick%C3%A9_funkce
86
Další zdroje Pokud není uveden zdroj, jedná se o vlastní zdroj autora práce.
Seznam ilustrací Obrázky: Obr. 1: Poloha Islandu …………………………………………………………………12 Obr. 2: Státní vlajka ……………………………………………………………………14 Obr. 3: Státní znak ……………………………………………………………………..14 Obr. 4: Objevné cesty na Island ……………………………………………………… 15 Obr. 5: Ingolfur Arnarson …………………………………………………………….. 15 Obr. 6: Litosférické desky ……………………………………………………………. 17 Obr. 7: Umístění Islandu ………………………………………………………………17 Obr. 8: Jezero Mývatan ………………………………………………………………. 19 Obr. 9: Papuchalk …………………………………………………………………….. 20 Obr. 10: Sopečný popel nad Evropou ………………………………………………... 23 Obr. 11: Erupce sopky Eyjafjallajökull ……………………………………………….24 Obr. 12: kráter Víti …………………………………………………………………….26 Obr. 13: gejzír Strokkur ……………………………………………………………… 27 Obr. 14: Modrá laguna ……………………………………………………………….. 28 Obr. 15: Vodopád Seljalandsfoss ……………………………………………………. 29 Obr. 16: Duhové hory …………………………………………………………………31 Obr. 17: Hrubý domácí produkt v roce 2013 …………………………………………33
87
Obr. 18: Počet obyvatel v roce 2013 …………………………………………………35 Obr. 19: Shromáždění islandského společenství Ásatrú ……………………………. 37 Obr. 20: Kemp …………………………………………………………………………43 Obr. 21: Keporkak …………………………………………………………………….45 Obr. 22: Klimadiagram Reykjavík ……………………………………………………68 Obr. 23: Klimadiagram Oslo ………………………………………………………….68 Obr. 24: Klimadiagram Nuuk …………………………………………………………69 Obr. 25: Počet přepravených cestujících vzdušnou dopravou …………………….....70 Obr. 26: Počet přepravených cestujících vzdušnou dopravou …………………….....70 Obr. 27: Počet přepravených cestujících vzdušnou dopravou …………………….....71 Obr. 28: Návštěvnost Norska a Islandu ………………………………………………71 Obr. 29: Počet turistů na Islandu za jednotlivé roky …………………………………72
Tabulky Tab. 1: Tabulka teplot, srážek a denního svitu ……………………………………….18 Tab. 2: míra inflace a míra nezaměstnanosti …………………………………………33 Tab. 3: Administrativně správní členění země ……………………………………… 34 Tab. 4: Srovnání Islandu a Norska ………………………………………………….. 66 Tab. 5: Srovnání Islandu a Grónska ………………………………………………….67 Tab. 6: Tabulka výsledků Defertovy fce ……………………………………………..73
88
Grafy Graf č. 1: Jakou zemi by ste chtěli navštívit? …………………………………………47 Graf č. 2: Proč neáte zájem navštívit Island? …………………………………………48 Graf č. 3: S čím si spojujete Island? …………………………………………………..49 Graf č. 4: Navštívili jste Island? ………………………………………………………50 Graf č. 5: Kolik má Island obyvatel? …………………………………………………51 Graf č. 6: Hlavní město Islandu ……………………………………………………….52 Graf č. 7: Mořský proud na Islandu ………………………………………………….. 53 Graf č. 8: Osídlení Islandu …………………………………………………………….54 Graf č. 9: Vznik ostrova………………………………………………………………..55 Graf č. 10: Země podobná Islandu ……………………………………………………56 Graf č. 11: V čem je Vámi zvolená země podobná Islandu? ……………………….. 57 Graf č. 12: Jakou přírodní památku chcete nejvíce nevštívit? ………………………. 58 Graf č. 13: Co Vás z kultury na ostrově zajímá nejvíce? …………………………….59 Graf č. 14: Co rozhoduje při výběru destinace? ………………………………………60 Graf č. 15: Preference typu dovolené ………………………………………………….61 Graf č. 16: Pohlaví …………………………………………………………………….. 62 Graf č. 17: Obor studia …………………………………………………………………63 Graf č. 18: Věk …………………………………………………………………………64
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník
89
Příloha 1 Dobrý den, jsem studentka Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě a v rámci své bakalářské práce na téma „ Island – analýza předpokladů cestovního ruchu“ zpracovávám dotazníkový výzkum. Ráda bych Vás poprosila o vyplnění tohoto krátkého dotazníku, který je anonymní a je určen zejména pro studenty VŠPJ. Předem děkuji za spolupráci. Markéta Hýřová 1. Kdybyste měli možnost vycestovat do jedné z těchto zemí, která by to byla? (Vyberte jednu odpověď) a) Irsko
c) Island
e) Skotsko
b) Norsko
d) Grónsko
f) Dánsko
2. Z jakého důvodu jste si v otázce 1. nevybrali Island? (Pokud jste si vybrali v otázce 1. odpověď C – Island, tuto otázku nevyplňujte a pokračujte otázkou 3.) a) Nezajímá mě. b) Je tam nepříjemné klima. c) jiné:………………………
3. S čím si nejvíce spojujete Island? (Vyberte jednu odpověď) a) Gejzíry
c) Ledovce
e) Sopky
b) Ostrov
d) Jezera
f)Jiné:………………
4. Navštívili jste někdy Island?
a) ano
b) ne
5. Odhadněte, kolik má Island obyvatel! a) 103 008
c) 607 002 90
b) 325 671
d) 946 385
6. Jaké je hlavní město Islandu? a) Akureyri
c) Keflavík
b) Reykjavík
d) Narvik
7. Jaký mořský proud omývá ostrov Island? (Vyberte jednu odpověď) a) Peruánský
c) Golfský
b) Západní příhon
d) Labradorský
8. Dokážete odhadnout, kdy a kým byl Island osídlen? (Vyberte jednu odpověď) a) Vikingové – konec 8. století b) Eskymáci – začátek 6. století c) francouzští kolonisté – 16. století
9. Jak ostrov vznikl? (Vyberte jednu odpověď) a) Alpinské vrásnění b) Kaledonské vrásnění c) v důsledku pohybu litosférických desek
10. Která země Vám nejvíce připomíná Island? (Vypište) …………………………………………….
11. Proč jste vybrali právě tuto zem? (Vyberte jednu odpověď) a) Příroda
d) Kultura
b) Historie
e) Podnebí
c) Památky
f) jiné:…………………………… 91
12. Jaké z přírodních památek byste chtěli nejvíce navštívit? (Můžete vybrat více odpovědí) a) gejzír Strokkur
d) NP Skaftafell
b) vodopád Gullfoss
e) Modrá laguna
c) jezero Jokullsárlón
f) ledovec Vatnajökull
13. Co Vás na ostrově Island z kultury nejvíce zajímá? (Můžete vybrat více odpovědí) a) Vikingové a historie
d) původní pohanské náboženství
b) Reykjavík
e) Islandské slavnosti a folklor, legendy
c) sloh staveb na Islandu
f) nic
14. Co je pro Vás rozhodující při výběru destinace? (Vyberte jednu odpověď) a) lokalita
c) atraktivity
b) cena
d) dostupnost
15. Jaký typ dovolené preferujete? (Vyberte jednu odpověď) a) poznávací
b) pobytový
c) aktivní
16. Jste? a) muž
b) žena
17. Jaký obor studujete? (Vypište) …………………………………
18. Jaký je Váš věk? a) 18 - 20
b) 21 – 23
92
c) 24 a více