Význam ţivotního pojištění a situace v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Význam ţivotního pojištění a situace v ČR Diplomová práce

Autor:

Ivana Babinská Finance

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Ing. Tomáš Prekop

Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Karlových Varech dne 14. 4. 2011

Ivana Babinská

Poděkování Chtěla bych poděkovat panu Mgr. Ing. Tomáši Prekopovi za ochotu, vstřícnost, cenné rady, prŧběţnou kontrolu a podnětné připomínky k mé diplomové práci.

Anotace Tato diplomová práce se zabývá zpracováním problematiky ţivotního pojištění od svého vzniku aţ po současný stav v České republice. Úvod je zaměřen na historický vývoj pojišťovnictví, vznik prvních pojišťoven, pojišťovnictví v období 19. století. Dále se zabývám historií a vývojem pojistného trhu v České republice, znárodněním a monopolizací českého pojišťovnictví. Dŧleţitou kapitolou mé diplomové práce je charakteristika českého pojistného trhu po listopadové revoluci 1989. Podrobněji rozebírám právní legislativu, která souvisí s novelizací zákonŧ se vstupem České republiky do Evropské unie. Zmínila jsem se i o otázce daňových úlev, která úzce souvisí s ţivotním pojištěním. Dŧraz jsem kladla na rozdělení ţivotního pojištění podle druhŧ. Zamýšlím se nad činností finančních poradcŧ, nad osvětou, která probíhá ze strany finančních institucí a nad finanční gramotností klientŧ. Podrobněji rozebírám a hodnotím výhodnost jednotlivých typŧ ţivotního pojištění, včetně porovnání konkrétních programŧ.

Klíčové pojmy: Daně, finanční poradenství, investiční produkty, jednotný pojišťovací trh, klient, pojišťovnictví, pojišťovny, pojistné právo, pojistná částka, ţivotní pojištění.

Annotation This dissertation is to do with life insurance problems, from its emergence until the present state, in the Czech Republic. The introduction is focused on the historical evolution of our assurance and development of the first insurance companies in the 19th century. My dissertation describes the history and development of the Czech insurance market, nationalisation and monopolisation of Czech insurance. Important chapter of my dissertation is the characterisation of the Czech insurance market after the Velvet Revolution in 1989. Legislation, which is connected with amendment of the laws after entry of the Czech Republic into the European Union, is analysed more specifically. I also mentioned the question of tax allowances that is linked to life insurance. The focus was on different types of life assurance. I am reflecting on the work of the financial adviser, on the education of financial institutions and, - on the financial literacy of clients. I analyse and evaluate the expediency of particular types of life insurance in detail including comparisons of specific programs.

Key words Taxes, financial consultancy, investment productions, Single Insurance Market, customer, insurance business, insurance company, insurance law, insurance money, live insurance

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................... 8 1. HISTORIE A VÝVOJ POJIŠTĚNÍ VE SVĚTĚ ........................................... 10 1.1. Podstata pojištění............................................................................................ 10 1.2. Počátky pojištění ve světě .............................................................................. 10 1.3. Počátky námořního práva ............................................................................... 12 1.4. Směry rozvoje pojišťovnictví od 2. poloviny 17. století ................................ 13 1.4.1. Námořní pojištění ........................................................................................... 13 1.4.2. Poţární pojištění ............................................................................................. 14 1.4.3. Dodsonŧv princip ........................................................................................... 14 1.5. Vznik prvních pojišťoven............................................................................... 15 1.6. Pojišťovnictví v období 19. století ................................................................. 15 2. HISTORIE A VÝVOJ POJISTNÉHO TRHU V ČR..................................... 16 2.1 . Počátky pojišťovnictví na území dnešní České republiky ............................. 16 2.2. Zaloţení První české vzájemné pojišťovny ................................................... 16 2.3. Expanze zakládání pojišťoven - 2. polovina 19. století ................................. 17 2.4. Etapa od konce 19. století .............................................................................. 17 2.5. Znárodnění a monopolizace ........................................................................... 18 2.6. Český pojistný trh po listopadové revoluci 1989 ........................................... 20 3. PRÁVNÍ REGULACE POJIŠŤOVNICTVÍ ................................................. 23 3.1. Jednotný pojišťovací trh EU .......................................................................... 23 3.2. Pojistné právo ................................................................................................. 24 3.3. Zákon o pojistných zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí - č. 38/2004 Sb. ............................................................... 26 3.4. Zákon o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb. ...................................................... 35 3.5. Hlavní účastníci pojistného trhu..................................................................... 35 3.6. Pojistná smlouva ............................................................................................ 36 3.7. Pojistné podmínky .......................................................................................... 37 4. INSTITUCE SOUVISEJÍCÍ S POJISTNÝM TRHEM ................................. 38 4.1. Státní dohled ................................................................................................... 38 4.2. Asociace českých pojišťovacích makléřŧ ...................................................... 39 4.3. Česká asociace pojišťoven ............................................................................. 39 4.4. Česká kancelář pojistitelŧ .............................................................................. 39 4.5. Česká komora samostatných likvidátorŧ pojistných událostí ........................ 40 4.6. Asociace finančních zprostředkovatelŧ a finančních poradcŧ ....................... 40 5. FINANČNÍ PORADENSTVÍ ........................................................................ 41 5.1. Jaký je ideální postup při prodeji ţivotního pojištění? .................................. 45 5.2. Rizikové ţivotní pojištění .............................................................................. 49 5.3. Kombinované ţivotní pojištění ...................................................................... 51 5.3.1. Kapitálové ţivotní pojištění ........................................................................... 51 5.3.2. Investiční ţivotní pojištění ............................................................................. 52 5.4. Daňové úlevy.................................................................................................. 54 6. JAKÉ JSOU TRENDY ČESKÉHO TRHU S ŢIVOTNÍM POJIŠTĚNÍM? . 56 6.1. Nové trendy v roce 2010 - 2011 v nabízení produktŧ.................................... 56 6.2. Nové trendy klientŧ při pojišťování ............................................................... 57

6.3. 7. 7.1. 7.2.

Soutěţ Nejlepší pojišťovna roku 2010 ........................................................... 58 NOVÉ PRODUKTY V OBLASTI POJIŠŤOVNICTVÍ ............................... 62 Ţivotní pojištění Forte, ČSOB pojišťovna, a.s. .............................................. 62 Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. - informace o pojistkách na webových stránkách ....................................................................................... 62 7.3. Pieta - pojištění vlastního pohřbu - Česká pojišťovna, a.s. ............................ 63 7.4. Investiční ţivotní pojištění - Rizikové pojištění s dividendou - UNIQA pojišťovna, a.s. ............................................................................................... 63 8. MODELOVÝ PŘÍKLAD - INVESTIČNÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – FLEXI Pojišťovna České Spořitelny a. s., Vienna Insurance Group ………………….....69 8.1. Investiční strategie portfolií Tempo, pojišťovny AXA a.s. ........................... 71 8.2. Modelový příklad - program Tempo .............................................................71 8.3. Modelový příklad - program Tempo .............................................................. 74 ZÁVĚR...................................................................................................................... 76 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 80 SEZNAM OBRÁZKŦ, TABULEK A GRAFŦ ....................................................... 82 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 83

ÚVOD Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolila Význam ţivotního pojištění a situace v České republice. Inspirací k výběru tématu mi bylo nejenom to, ţe studuji VŠ bankovní institut, ale také aktuálnost tématu pojištění vŧbec. Uţ odedávna vedly nahodilé události jako ţivelné katastrofy, osobní neštěstí např. ztráta ţivitele, úrazy, k úvahám o rŧzných zpŧsobech, jak se vyrovnat s těmito událostmi ovlivňující ţivoty lidí. V době ekonomické nestability se více neţ kdy jindy potvrzuje dŧleţitost a ochranná funkce odvětví pojišťovnictví. Člověk je vystaven rŧzným rizikŧm, se kterými se musí v ţivotě potýkat. Ať uţ jde o rizika spojená se zaměstnáním, s cestováním, s ţivotem, se stářím, s domácností apod. Bez kvalitního pojištění jsou jak podniky, tak i běţní spotřebitelé výrazně více vystaveni nejrŧznějším rizikŧm. Na druhé straně rostoucí konkurenční prostředí nabízí prostor k rozšiřování nabídky a zkvalitňování individuálního přístupu ke klientŧm a vytváří podmínky pro další rozvoj tohoto oboru. Potřebu ţivotního pojištění si postupně uvědomuje stále více lidí. Jeden jediný okamţik totiţ mŧţe obrátit náš ţivot naruby. V současné době se většina lidí ještě cítí relativně bezpečně a sebejistě. Cítí se bezpečně, protoţe věří, ţe se o ně postará vláda a ochrání je. Vlády nemohou ochraňovat lidi, jak to bylo moţné kdysi, protoţe nynější problémy jsou globálního charakteru. Je potřeba zdŧraznit, ţe pojištění slouţí k zabezpečení před riziky, která ohroţují jak náš ţivot a zdraví, tak i majetek. Aby následky nepředvídaných událostí na nás neměly fatální dopady, proto je tu pojištění. To vše mě motivovalo zjistit, jakým zpŧsobem je nabízeno ţivotní pojištění klientŧm ze strany finančních poradcŧ, jednotlivých finančních institucí, jak je klient schopen se sám orientovat v široké škále produktŧ ţivotního pojištění. Jaká jsou hlavní úskalí před podepsáním ţivotní pojistky, jaká je právní legislativa, která úzce souvisí s pojišťovnictvím a pojistným trhem. Rozhodla jsem se zvolit k porovnání: a/ modelové příklady FLEXI ţivotní pojištění, Pojišťovny České spořitelny a.s. b/ modelové příklady TEMPO se spořící sloţkou, pojišťovny AXA, a.s.

8.

Hlavní hlediska, která jsem sledovala, byla, jaké by bylo kapitálové zhodnocení u FLEXI ţivotního pojištění při navrhovaném rozloţení pojistného do jednotlivých fondŧ při předpokládaném zhodnocení finančních prostředkŧ 2,4% p.a., 4,5% p.a., 7% p.a v horizontu do roku 2027. U produktu TEMPO se spořící sloţkou, pojišťovny AXA a. s. jaké by bylo kapitálové zhodnocení investice na investičním horizontu 14 a 17 let při očekávaném zhodnocení 3,5% p.a., 4% p.a. a 4,5% p.a.

Cílem mé diplomové práce je aktuálně popsat situaci na pojistném trhu od roku 1989, dále vývoj v oblasti pojišťovnictví po vstupu České republiky v roce 2004 do Evropské unie. Konkrétně demonstrovat současný vývoj, trendy a vznik nových produktŧ, vyuţití nových metod při prodeji pojistných produktŧ v České republice. Pro srovnání jsem vybrala FLEXI ţivotní pojištění, Pojišťovny České spořitelny a.s. a TEMPO se spořící sloţkou, pojišťovny AXA, a.s. Podle mého názoru dostatečně reprezentují český trh v oblasti pojišťovnictví.

9.

1. HISTORIE A VÝVOJ POJIŠTĚNÍ VE SVĚTĚ 1.1.

Podstata pojištění

Historie pojištění je dlouhá více neţ 2 tisíce let. Lidská společnost a jednotlivci byli vţdy vystaveni a ovlivňováni dŧsledky negativních nahodilých událostí. Tyto nepředvídatelné události pramení jak z přírodních sil, tak i z nedokonalosti samotné společnosti. Nahodilé události jako např. ţivelní katastrofy, úrazy nebo ztráta ţivitele vedly odedávna k úvahám o rŧzných zpŧsobech vyrovnávání se s těmito skutečnostmi, které do značné míry ovlivňovaly ţivoty lidí. Celková snaha, která vedla ke zmírnění dŧsledkŧ zpŧsobených nahodilými událostmi, vedla ke spojování jednotlivcŧ a skupin do společenství. Tato činnost společenství byla zaloţena na principu solidarity. Tím, ţe všichni členové společenství přispívali pojistným na vytváření potřebné finanční rezervy, tím tyto rezervy mohly být následně pouţity na náhradu škod, které vznikly některému z těchto členŧ. Historickým výsledkem tohoto dlouhého vývoje byl vznik pojišťovacích spolkŧ, pojišťoven a pojišťovnictví. Počátky pojišťovnictví se vztahují aţ k jisté vyšší formě vyvinutosti lidské společnosti, kdy uţ nestačily běţné a naturální formy mezilidské solidarity v dané komunitě (starost o zraněné či přestárlé osoby, o sirotky). Dělba práce dospěla do stádia, ţe se vyčlenily počátky směny (fáze rozvíjející se zboţní výroby) a kdy si její účastník (prodávající) nemohl dovolit riziko ztráty produktu.

1.2.

Počátky pojištění ve světě

Egypt - 2500 let před n. l. První dochované zmínky se datují do období kolem roku 2500 před naším letopočtem ve starém Egyptě, kdy vznikaly vzájemné dohody kameníkŧ při stavbě pyramid nebo sochařské výzdoby. Předmětem dohody bylo vzájemné krytí nákladŧ na pohřeb svého zesnulého člena, které byly hrazeny z pravidelných příspěvkŧ členŧ. V tomto období je těţké odlišit pojišťovací činnost od činnosti podpŧrné a charitativní.

10.

Babylonská říše - 2000 let před. n. l. V tomto období v Babylónské říši vládl král Chammurabi, který zavedl první zákonnou právní úpravu týkající se pojištění a nechal ji vytesat na sloup před svým palácem. V této době se majitelé velbloudŧ a karavan vzájemně kryli proti nákladŧm na úhradu škod, které vznikaly v souvislosti s přepravou zboţí na plánovaných cestách karavan v okolí Babylonu (dnešního Blízkého východu) či proti nákladŧm na pohřeb zesnulého člena. Tato druhá nejstarší právní úprava byla vytesána do sloupu před Chammurabiho palácem a podle ní byli povinni se řídit všichni soudci. Indie - 1000 let před n. l. Zhruba 1000 let před n. l. vznikalo např. pojištění lodí a nákladŧ u starých Féničanŧ či ve staré Indii. Toto období bylo v Indii charakteristické vznikem určitých druhŧ a forem pojištění proti nesplacení úvěru u určité kasty obchodníkŧ. Antické Řecko a Řím - 400 let před n. l. V antickém Řecku často docházelo k váţnému poškození zdraví v prŧběhu válek a pro tyto případy byl zaveden jakýsi druh „sociálního pojištění.“ V Athénách kolem roku 400 př. n. l. je poprvé „pojistník“ odlišný od „pojištěného.“ V té době „pojistník“ není znám, předpokládá se, ţe jím byl athénský stát. Pojištěným byl voják, který měl „sociální pojištění“ pro případ váţného poškození zdraví či zmrzačení v prŧběhu války. Toto „sociální pojištění“ zajišťovalo dŧstojný pohřeb účastníkŧ pojištění, věno pro nevěstu či finanční prostředky pro pozŧstalé. Pohřeb svých členŧ a později finanční prostředky pro pozŧstalé, zabezpečovaly ve starém Římě čtyři statutární instituce. Tyto instituce měly vlastní stanovy, které určovaly např. výši příspěvkŧ, tresty za nedodrţování stanov. Dále také tato pravidla vymezovala jednotlivé druhy poskytnutí pojistné náhrady. Jako „pojistníci“ zde byli svobodní římští občané. Světová Říše Římská, která byla vybudována na moci politické a finanční, se v době stěhování národŧ rozpadla. S jejím zánikem zanikly i ideje pojišťování a další vývoj se bohuţel pozastavil. Pro konec starověku a raný feudalismus je v evropském regionu příznačný obecný deficit informací, jeden z dŧsledkŧ stěhování národŧ a také úpadek peněţního oběhu. Chybí i zdokumentované údaje z Asie, Ameriky či Afriky. Kontinuita civilizačního rozvoje, včetně subsystému pojišťovnictví, byla na několik století v Evropě citelně narušena. 11.

Přibliţně v prvním tisíciletí př. n. l. se uzavíraly námořní pŧjčky. Velká rizika vznikala v námořní plavbě u ostrovních a přímořských státech (ve Středomoří). Přesný „pojistitel“ není znám, zřejmě jím byly skupiny bohatých podnikatelŧ v peněţnictví a obchodě. Jako „pojistník“ fungoval kupec jako majitel zboţí. Kupec obdrţel pŧjčku v hodnotě přepravovaného zboţí. Nebylo-li zboţí přepraveno do cílového místa, kupec pŧjčku nemusel splatit. V opačném případě ji splatil a spolu s ní i náklady na přepravu a odměnu za poskytnutou sluţbu (pojistné). Úroky byly aţ 36 %.

Námořní pojištění se vyskytuje i koncem 10. století v souvislosti s novým rozvojem středomořského námořního obchodu, především roku 1072 ujednáním mezi benátskými kupci. Později se objevovaly i v dalších evropských přímořských státech. Jako pojistník zde vystupoval majitel lodi či nákladu.

V Evropě na přelomu 11. a 12. století začaly s rozvojem obchodu a řemesel vznikat větší skupiny, které pociťovaly potřebu sdruţovat se v zájmu přeţití. Utvářely se rŧzné rodinné svazky, tzv. gildy. Vznikaly především na bázi obchodnické profese, případně řemeslnické. Z nich postupně vzešly řemeslnické cechy, jejichţ význam se udrţel aţ do 18. století. Na straně „pojistníka“ vystupovali členové gildy, někdy jen mistři nebo jen tovaryši. Měli společné podpŧrné pokladny. S rozvojem trhu začaly pociťovat stále větší profesní skupiny naléhavou potřebu sdruţovat se v zájmu přeţití. Doklady o existenci kupeckých gild pocházejí jiţ z 11. a 12. století z Dánska, Porýnska a Šlesvicka. Cechy mŧţeme povaţovat za začátek pojišťovací praxe. Byly zakládány za účelem podpory členŧ v nemoci či poskytování pohřebného.

1.3.

Počátky námořního práva

Etapu komerčního námořního pojištění zahájila v Evropě první pojistná smlouva, která byla podepsána v Pise, v Itálii dne 13. dubna 1379 a lze ji povaţovat za počátky námořního práva. Rozvoj pojištění, a to především v období renesance, podstatným zpŧsobem ovlivnily především námořní doprava a mezinárodní obchod. K největšímu rozkvětu pojištění proto docházelo v bohatých a dŧleţitých hanzovních městech Itálie, 12.

Flander, Holandska, kde vznikaly vzájemné pojišťovací spolky. S pojišťováním lodí a lodních nákladŧ souvisela velká rizika, a proto se „pojistitelé“ snaţili při pojišťování některých těchto významných rizik spojovat. Základem fungování pojišťoven („pojistitelŧ“) je výběr dohodnutých finančních částek - pojistného od „pojistníkŧ.“ Z pojistného je vytvářena pojistná rezerva. Poté, co se „pojistníkovi“ přihodí nějaká událost, na kterou uzavřel pojistnou smlouvu, je mu vyplacena příslušná část této pojistné rezervy - pojistné plnění. Část vybraného pojistného si ponechá pojišťovna a z ní kryje své provozní náklady. Mapovala jsem a charakterizovala časový úsek začínající cca 2 tisíce let př.n.l. aţ do 14. století. -

Zprvu šlo o dobrovolné sdruţení osob, které si vzájemně a solidárně, tj. na bázi běţné morálky pomáhaly v situacích, kdy hrozilo či jiţ nastalo existenční riziko. Tímto postupem vzájemně spojily síly, jak se s ním vyrovnat.

-

Komerční rysy se projevovaly jen v zárodečné formě (u námořní pŧjčky).

-

Pojištění se nevztahovalo na převaţující část tehdejší populace (na zemědělce).

Později ( v 15. - 1. polovině 17. století) docházelo především s rozvojem trţních vztahŧ, s rozšiřující se výměnou zboţí a mezinárodního obchodu, k ochraně proti riziku. Tato ochrana nabývala stále častěji komerčního charakteru. Další vývoj pojišťovnictví však byl - vedle rozvoje ekonomiky a nástupem nových rizik - podmíněn také rozvojem lidského poznání v řadě oborŧ (matematika, statistika, demografie, medicína).

1.4.

Směry rozvoje pojišťovnictví od 2. poloviny 17. století

1.4.1.

Námořní pojištění

Kořeny nejstarší pojišťovny na světě sahají do roku 1687. Největší pojišťovací systém LLOYDS vznikl v roce 1687 z kavárny pana Edwarda Lloyda na Tower Street v Londýně. Kavárna se vyuţívala jako centrum pro výměnu informací v námořní přepravě. Na základě těchto informací vybudoval pan Lloyd největší informační 13.

centrum o pohybu lidí, zboţí, o haváriích a jejich pojišťování. K tomuto účelu byla vyuţívána i po jeho smrti. V roce 1720 se kavárna, díky získanému výlučnému právu provozovat námořní pojištění od parlamentu, změnila na prostory pro spolek samostatných upisovatelŧ. V roce 1769 byl skupinou obchodníkŧ a makléřŧ zaloţen New Lloyd´s Coffee House, který převzal úkoly „pŧvodního“ Lloydu. 1.4.2. Poţární pojištění V roce 1666 došlo k velkému poţáru v Londýně. Následky byly katastrofální. Po této katastrofě stavitel Nicholase Barbona zaloţil v roce 1667 první komerční poţární pojišťovnu formou dodatečné prémie (pojistného) při výstavbě domu jeho firmou. Nicholase Barbona garantoval, ţe v případě, ţe bez viny majitele bude dŧm v budoucnu zničen poţárem, firma zdarma postaví nový dŧm. Tak vznikla v roce 1680 The Fire Office. K rozvoji došlo i v oblasti ţivotního pojištění. V roce 1699 vznikla v Londýně „Společnost pro pojišťování vdov a sirotkŧ“ a stala se tak první komerční ţivotní pojišťovnou, která byla navíc jiţ částečně zaloţena na vědeckých základech. Provozovala pouze pojištění pro případ smrti a výplatu prováděla buď jednorázově, nebo formou dŧchodu. 1.4.3. Dodsonŧv princip Posledním krokem k dotvoření základŧ ţivotního pojištění byly vědecké základy výpočtu pojistného. Roku 1756 odmítli pojistit matematika Jamese Dodsona vzhledem k věku, protoţe v jeho 46 letech to povaţovali za přílišné riziko. Začal tedy pracovat na svém vlastním plánu. Dodson studoval všechny dostupné údaje o prŧměrné délce ţivota, náhrobky, knihy o narození a úmrtí obyvatel a na jejich základě zpracoval první úmrtnostní tabulky. V roce 1756 tak vznikly první tabulky prémiových sazeb v ţivotním pojištění. Pojistné bylo kalkulováno podle věku a délky pojištění. Kaţdý mohl nechat pojistit svŧj ţivot za určitou částku peněz na určitý počet rokŧ. Vše, co musel klient udělat, bylo zaplatit paušální roční pojistné, vypočítané podle věku a pojistného období smlouvy. Dodson rozprostřel riziko na celou skupinu a riziko klienta na období smlouvy. Vysoké náklady pojištění staršího klienta se vyrovnaly niţšími náklady, kdyţ šlo o mladšího klienta. Tento Dodsonŧv princip výpočtu pojistného stanovil základ ţivotního pojištění a je vyuţíván dodnes. 14.

1.5.

Vznik prvních pojišťoven

Ve druhé polovině 18. století vznikají pojišťovny a to hlavně ve formě vzájemných pojišťoven. Mezi hlavní pojistná odvětví, která se v tomto období uplatňovala, patřilo pojištění poţární, námořní a ţivotní - převáţně krytí rizika úmrtí.

1.6.

Pojišťovnictví v období 19. století

Od počátku 19. století se pojištění stává předmětem podnikání, ve větší míře se začíná prosazovat komerční charakter pojištění. Stále fungovaly vzájemné pojišťovny, ale nově se také začaly prosazovat akciové pojišťovací subjekty. S tím bylo spojeno šíření mezi více vrstev obyvatelstva a poměrně rychlý rozvoj. Pojištění námořní, poţární a ţivotní stále převaţovalo, ale objevovaly se i další druhy. Významně se rozvíjí pojistná matematika a začíná se na vědeckých základech rozvíjet zpŧsob zajištění. Neopomenutelný je také rozvoj zajištění v souvislosti s pojišťováním velkých rizik. Vývoj pojištění v tomto období lze shrnout do třech bodŧ: - specializovaly se jiţ existující druhy a odvětví pojištění, - došlo ke sdruţování či kombinování jiţ existujících pojistných druhŧ, - vznikaly zcela nové druhy pojištění V polovině 19. století se na komerční bázi objevují pojištění proti rizikŧm: a/ proti krupobití b/ proti úhynu hospodářských zvířat c/ odpovědnost za škodu včetně majetkového pojištění - provozováním ţelezniční přepravy (Anglie - 40. léta 19. století), Německo (1853) d/ na vodovodním potrubí (Frankfurt am Main 1866 ), apod.

15.

2. HISTORIE A VÝVOJ POJISTNÉHO TRHU V ČR 2.1 .

Počátky pojišťovnictví na území dnešní České republiky

V roce 2007 uplynulo 180 let od zaloţení první české pojišťovny - První české vzájemné pojišťovny v roce 1827. Pojišťovnictví se brzy stalo významnou součástí vývoje českého finančního sektoru a výrazně přispívalo k prohlubování hospodářské síly a stability státu. Vţdy podporovalo rozvoj českého podnikání, ale i kultury a dalších oblastí. Historie pojišťovnictví na území dnešní České republiky se datuje od konce 17. století. Z počátku se jednalo pouze o pokusy, které neměly dlouhého trvání. Jedním z takových pokusŧ byl promyšlený návrh Jana Kryštofa Bořka z roku 1699 na zavedení povinného poţárního pojištění budov v Čechách. Jeho návrh spočíval v zavedení protipoţárního fondu, do něhoţ by povinně přispívali všichni občané, kteří by si právě koupili dŧm. Ke vzniku fondu však nakonec nedošlo. V roce 1777 byla zřízena pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytka. Neměla však dlouhého trvání a brzy zanikla. Český pojistný trh se začal více rozvíjet aţ po roce 1822, kdy na českém území zahájily činnost dvě „zahraniční“ pojišťovny se sídlem ve Vídni a Terstu.

2.2.

Zaloţení První české vzájemné pojišťovny

„Císařsko - královský privilegovaný český společný náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav“, od kterého se nepřetrţitě odvíjí tradice českého pojišťovnictví, vznikl v roce 1827. Název byl později změněn na První česká vzájemná pojišťovna, Praha a nový název se zapsal do povědomí národa. Zpočátku bylo jediným produktem poţární pojištění nemovitostí, od roku 1864 pojištění movitostí a krupobitní pojištění. Teprve 10. května 1909 došlo k rozšíření činnosti této pojišťovny o nová pojišťovací odvětví pojištění ţivotní, zákonné odpovědnosti a úrazu, proti vloupání. Roku 1881 zaplatila tato pojišťovna za škodu zpŧsobenou poţárem Národního divadla téměř 300 tisíc zlatých. Současně vznikla v Brně Moravsko - slezská vzájemná pojišťovna.

16.

2.3.

Expanze zakládání pojišťoven - 2. polovina 19. století

K mnohem výraznějšímu nárŧstu vzniku nových pojišťoven a pojišťovacích spolkŧ došlo aţ ve druhé polovině 19. století. K významným ústavŧm patřily např. Asekurační spolek cukrovarníkŧ - 1862 Praţská městská pojišťovna - 1865 Pojišťovací poţární spolek sv. Florian v Chebu - 1868 Praha, Vzájemná pojišťovna - 1869 Rolnická vzájemná pojišťovna v Praze - 1869

Vznikaly pojišťovny městské, rolnické a vzájemné. V roce 1869 byla např. zaloţena Slavia, vzájemná pojišťovací banka, která patřila mezi nejvýznamnější české pojišťovny té doby. Slavia, která se prezentovala jako česká vlastenecká pojišťovna, zahájila svou činnost jako ryzí ţivotní pojišťovna. Pŧvodně byla zaměřena na tři oblasti, z nichţ se první zabývala pojištěním na doţití, druhá pojištěním na úmrtí a třetí zahrnovala tzv. spolky pro vzájemné dědění. Zvláště zajímavé jsou snahy Slavie rozšiřovat teritoriální hranice svého pŧsobení. Jiţ v roce 1869 začala Slavie pracovat mimo Čechy. Vedle Moravy a Slezska (byla zřízena filiálka v Olomouci) se vedoucí představitelé pojišťovny zaměřili i na slovanský jihovýchod Evropy, na Srbsko a Rusko. O dva roky později, v roce 1871 zahájila svou činnost Plaňanská vzájemná pojišťovna. Je třeba také zmínit, ţe nedocházelo pouze ke vzniku pojišťoven, ale jiţ v roce 1872 byla v Praze vytvořena velmi dŧleţitá instituce v oblasti zajišťovnictví, První česká zajišťovací banka v Praze.

2.4.

Etapa od konce 19. století

Na přelomu 19. a 20. století bylo ţivotní pojištění nejvýznamnějším druhem pojištění v Rakousku - Uhersku. Předstihlo i poţární pojištění, pokládané do té doby za nejdŧleţitější. První světová válka hrála určité zakolísání v oblasti pojišťovnictví, ale po jejím skončení se pojišťovnictví začalo vcelku dobře rozvíjet. V českých zemích však víceméně stagnovalo. Válečná léta prokázala prozíravost vedení těch pojišťoven, které své přebytky ukládaly především v nemovitostech a ne v hotovosti, která tehdy podléhala rychlému znehodnocení. První světovou válkou byl přerušen úspěšný rozvoj 17.

pojišťovnictví z období 19. a 20. století. Svědčí o tom skutečnost, ţe v letech 1914 1918 nevznikla v českých zemích jediná pojišťovna. Po vzniku samostatné Československé republiky svou činnost zahájila řada dalších pojišťoven. Patřily mezi ně např. Čechoslavia, lidová pojišťovna - 1919 Pojišťovna prŧmyslu kvasného - 1919 Akciová dopravní a ţivelní pojišťovna v Praze - 1920 Národní pojišťovna, a.s. - 1922, aj. V pojišťovnictví docházelo k rozšíření spolupráce se zahraničním kapitálem. Kromě těchto ústavŧ na trhu aktivně pŧsobily i zahraniční pojišťovny např: Assiccurazioni Generali a Riuinione Adriatica di Sicurtá.

Za 2. světové války v době Protektorátu nastal útlum pojišťovnictví, ale díky předválečnému období bylo v roce 1945 evidováno celkem 733 pojišťoven, pojišťovacích spolkŧ a zahraničních reprezentací.

2.5.

Znárodnění a monopolizace

V říjnu 1945 dekretem prezidenta republiky č. 103/1945 Sb. prosadila KSČ po ostrém politickém boji znárodnění pojišťoven. V prvním období, které začíná znárodněním, bylo vytvořeno pět pojišťoven - národních podnikŧ - s platností od 1. 1. 1947 Pojišťovna Slavia, Pražská městská pojišťovna, První československá pojišťovna, na Slovensku pojišťovna Slovan a Nemocenská pojišťovna dle vládního nařízení č. 215/1946 Sb. Zajišťování bylo i nadále provozováno První českou zajišťovací bankou v Praze, která byla dána do národní správy. Základním cílem v této době bylo soustředit, zlevnit a zjednodušit pojistnou ochranu a pojišťovnictví zapojit do plánovitého řízení národního hospodářství. Po únorovém převratu 1948 se zcela zmonopolizovalo pojišťovnictví do jedné organizace plně ovládané státem. S právní platností od 1. 1. 1949 ( dle vládního nařízení č. 48/1949 ) byla vytvořena celostátně jednotná Československá pojišťovna, n. p. . Oblastní ředitelství měla v Bratislavě. Zákon ze dne 21. 12. č. 190/1050 Sb., o úkolech a organizaci

pojišťovnictví

nic

nezměnil

na

existenci

základních

subjektŧ

-

Československé pojišťovny, n. p. a První české zajišťovací banky, a. s.. Znamenal 18.

pouze konec činnosti soukromých subjektŧ dle ţivnostenského řádu a cizích pojišťoven na cizím území. Podle tohoto zákona se ještě národní majetek pojišťoval, a to povinně. ,, národní majetek, který je svěřen do správy státním orgánům, je souborně pojištěn v rozsahu a za podmínek, které stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy vnitra a stavebního průmyslu a zúčastněný ministerstvem“ (§ 4, odst. 2 uvedeného zákona č. 190/1950). Spolu s tímto přechodným zákonem byl vydán i jiţ zcela socialistický zákon o pojistné smlouvě č. 189/1950 Sb. Mezi novými finančními zákony z roku 1952 byl i zákon o pojišťovnictví č. 85/1952 Sb. Podle tohoto zákona se Československá pojišťovna, n. p. přeměnila od 1. 1. 1953 na Československou pojišťovnu státní pojišťovací ústav, s hlavní správou na ministerstvu financí. Krajské správy byly vytvořeny ve všech krajích a inspektoráty pojišťovny ve všech okresech. Nebylo nutné pojišťovat státní majetek, který by se při poškození stejně nahrazoval ze státních prostředkŧ, a proto bylo pojištění orientováno na ţivotní pojištění obyvatelstva, osobní majetek občanŧ a druţstva (§ 5, odst. 2 uvedeného zákona se uvádělo: ,, Národní majetek ve správě státních orgánů, pokud nejde o národní výbory, a ve správě národních podniků, se nepojišťuje“). Významný dopad měla měnová reforma 1953. Součástí této měnové reformy byla brutální opatření - zrušení vázaných hodnot ţivotních pojištění (tj. z období před měnovou reformou 1945) zcela bez náhrady a přepočítání hodnot ţivotních pojištění sloţených po roce 1945 v poměru 20 : 1. Na základě těchto opatření došlo k poklesu celého oboru ţivotního pojištění. Na uzavření ţivotního pojištění bylo obyvatelstvo nalákáno pomocí technické úrokové míry zvýšené na 4% (vydrţela aţ do konce socialismu) místo dosavadních 2,5%. V této době se prosazovaly tzv. sdruţené formy pojištění (např. sdruţené pojištění domácnosti nebo sdruţené pojištění pracujících). Tyto nové formy pojištění vedly ke zjednodušení a zlevnění pojištění. Od roku 1951 bylo přechodně zavedeno dobrovolné pojištění druţstev. Od roku 1953 existovalo povinné a dotované pojištění majetku JZD ze zákona. Od roku 1947 bylo pojištění povinné i pro státní statky, přesto byl pro pojišťovnu celý sektor zemědělství ztrátový. V této době neexistovalo pojištění státního majetku vzhledem k tomu, ţe se státní sektor chápal jako hospodaření „z jedné kapsy“, nebylo nutné pojišťovat státní majetek. Podle nového zákona o pojišťovnictví č. 82/1966 Sb. se pojišťovna stala státní hospodářskou organizací, která začala pojišťovat i státní sektor. Státní hospodářské organizace se 19.

začaly od počátku roku 1967 dobrovolně pojišťovat. V roce 1975 byla hlavní rizika (voda, oheň) pokryta u 95% organizací českých zemí. Do konce 80. let se objevují nové dílčí produkty a v souladu s federalizací ČSSR dochází od 1. 1. 1969 k rozdělení na Českou státní pojišťovnu a Slovenskou státní pojišťovnu. Konkrétní pojistné podmínky upravoval nikoliv zákon, ale vyhlášky ministerstva financí. Aţ v transformačním období bylo pojišťovnictví nově upraveno demonopolizačním zákonem č. 185/1991 Sb. V roce 1968 začala pojišťovna nabízet dŧchodové pojišťění. Vláda rozhodla o jeho zavedení, pojišťovna vypracovala obsah a ministerstvo financí schválilo zásady. Hlavním cílem ze strany státu byl protiinflační dopad v době ztráty kontroly nad mzdovým vývojem. Hospodářské organizace sjednávaly a platily dŧchodové pojištění pro své pracovníky. Po získání nadvlády v ekonomice v období normalizace socialistický stát tuto moţnost zrušil. Produkt existoval i nadále, z pohledu pojišťovny na neziskové bázi od roku 1975, coţ se týkalo celé oblasti ţivotního a dŧchodového pojištění. Uţ v polovině 70. let bylo pojištěno v českých zemích 99% budov v osobním vlastnictví občanŧ, rŧzné formy osobního pojištění mělo 4 mil. dospělých osob a 1 mil. dětí a mládeţe. V roce 1985 bylo pojištěno 80% nezemědělských organizací a 95% organizací národních výborŧ. Pojištění staveb občanŧ bylo ziskové, naopak úrazové pojištění bylo dlouhodobě ztrátové. V této době měl klient na výběr ze dvou moţností - buď se pojistit u jediné monopolní pojišťovny, nebo nebýt pojištěný vŧbec. Toto monopolní postavení na českém území trvalo aţ do začátku 90. let.

2.6.

Český pojistný trh po listopadové revoluci 1989

Dále je třeba zmínit, ţe nevznikaly pouze pojišťovny, ale těsně před koncem roku 1991 byla prvními licencovanými pojišťovnami zaloţena Česko-Slovenská asociace pojišťoven. Její pŧsobení však nemělo dlouhého trvání. Dŧleţitým mezníkem je rozdělení ČSFR v roce 1993 na Českou a Slovenskou republiku, protoţe od této doby se dá mluvit o samostatném rozvoji českého pojišťovnictví, a tak v závěru roku 1993 zanikla a současně byla zaloţena Česká asociace pojišťoven. V první polovině 90. let měla dominantní postavení Česká pojišťovna. 20.

Změnou právní formy ze státního podniku se z ní stala akciová společnost. První zcela nově vzniklou pojišťovnou byla pojišťovna Kooperativa. Zpočátku se zaměřila především na pojišťování podnikatelských a prŧmyslových rizik. Obě pojišťovny koncem 90. let fúzovaly a subjekt, který vznikl, se stal dlouhodobou dvojkou českého pojistného trh. Mezi nově vznikající pojišťovny patřily např. Ţivnostenská pojišťovna, a. s., která pŧvodně nabízela základní druhy majetkového a odpovědnostního pojištění - zejména pro občany a pro malé a střední podnikatele. V roce 1993 vznikla IPB pojišťovna, a. s. Její hlavní zájem představovalo ţivotní pojištění. Dále lze jmenovat např. Českou pojišťovnu "Zdraví", a. s., která se zaměřila na krytí pojistných potřeb navazujících na všeobecné zdravotní pojištění - např. pojištění denní podpory či nadstandartního vybavení při pobytu v nemocnici. Nationale-Nederlanden pojišťovna, a. s., která se orientovala na náročnější klientelu v oblasti ţivotních pojištění. Přehled některých dalších vznikajících pojišťoven a poskytovaných produktŧ: První AMERICKO-ČESKÁ pojišťovna, a. s. - ţivotní i neţivotní pojištění Allianz pojišťovna, a. s. - ţivotní i neţivotní pojištění Česko-rakouská pojišťovna, a. s. - nynější UNIQA - ţivotní i neţivotní pojištění Evropská cestovní pojišťovna, a. s. - cestovní pojištění Komerční pojišťovna, a. s. - ţivotní i neţivotní pojištění Winterthur pojišťovna, a. s. - ţivotní i neţivotní pojištění Česká podnikatelská pojišťovna, a. s. - ţivotní i neţivotní pojištění ČSOB Pojišťovna, a. s. - ţivotní i neţivotní pojištění Union pojišťovna, a. s. - neţivotní pojištění Comercial Union, ţivotní pojišťovna, a. s. - ţivotní pojištění Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a. s. - ţivotní pojištění Pojišťovna Morava, a. s. - ţivotní i neţivotní pojištění Zdroj: Přehled vznikajících pojišťoven. Hospodářské noviny . 2010, 11, s. 2-3.

21.

V roce 2000 vyšel v platnost nový zákon č. 159, který pozbyl platnost aţ počátkem roku 2004. Pojišťovnictví se začalo řídit zákonem č. 363/1999 Sb., zákon o pojišťovnictví. Platnost zákona byla od 1.4.2000. Právní úprava pojišťovnictví v České republice se tak velmi přiblíţila legislativě Evropské unie. Vytvoření nového legislativního rámce sledovalo dva cíle: - došlo k likvidaci předlistopadové úpravy a zaloţení podmínek normálního fungování pojišťoven, jejich zakládání a bylo umoţněno vstupu zahraničních pojišťoven na český pojistný trh (zákon č.185/1991 Sb.) - došlo ke sblíţení české právní úpravy pojišťovnictví s právem Evropské unie (zákon č. 363/1999 Sb.)

22.

3. PRÁVNÍ REGULACE POJIŠŤOVNICTVÍ 3.1.

Jednotný pojišťovací trh EU

V roce 2004 vstupem České republiky do Evropské unie se stává české pojišťovnictví součástí Jednotného pojišťovacího trhu. Je to proces postupného přijímání jednotných nařízení v rámci celého společenství, které se odehrává v prŧběhu posledních 20 let. V rámci Evropské unie lze vývoj pojišťovací legislativy charakterizovat jako dlouhodobý. S postupným vypracováním dalších legislativních norem kaţdá úprava více odpovídala potřebám jednotného evropského trhu. Na jeho konci je jednotný právní prostor, tzv. jediné licence, vymezený následujícími principy: 1) první základní princip je vlastně hlavním smyslem reţimu jediné licence = jediné povolení umoţňující jakékoliv pojišťovně registrované v jakémkoliv z 27 státŧ prodávat své produkty prostřednictvím poboček v jiném státě nebo ze svého sídla přes hranice 2) přímý dŧsledek prvního - zrušení systému dvojího povolování (jen oznamovací povinnost) 3) vzájemné uznání povolení a tudíţ i uznání jiných uplatňovaných systémŧ dozorŧ 4) úplné zrušení dřívější kontroly smluvních podmínek a sazeb a její nahrazení dozorem nad solventností pojišťovny jejím managamentem a akcionáři 5) liberalizace investičních pravidel pro technické a matematické rezervy s cílem splnit další základní princip - volný pohyb kapitálu České pojišťovnictví se vyvíjí v trţním prostředí v souladu s normami Evropské unie. Značné kompatibility se podařilo dosáhnout v ekonomice pojištění (účetnictví, technické rezervy, solventnost). Obecně se rozšířila mezinárodní spolupráce jak na úrovni státu, tak i České asociace pojišťoven. K 31.12. 2006 provozovalo pojišťovací činnost na českém trhu 49 pojišťoven. Pojišťovny musely v roce 2009 reagovat na řadu legislativních změn. K těm zásadním patří nový zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb. - účinný od 1.1. 2010, ve znění zákonŧ č.363/ 1999 Sb., 159/2000 Sb., č. 316/2001 Sb., č. 12/2002 Sb., č.39/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č.381/2005 Sb., č.413/2005 Sb., č.444/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., 23.

č.137/2008 Sb., kterým jsou implementovány především příslušné evropské směrnice. Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropského společenství podmínky provozování pojišťovací a zamiřovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví, vykonávaný Českou národní bankou. V této souvislosti bylo nutné změnit řadu navazujících zákonŧ, hlavně zákon o pojistné smlouvě, zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Stejně tak je pro pojišťovny zásadní příprava evropské směrnice Solvency II, která bude zavádět nové poţadavky na kapitálovou přiměřenost a obezřetnost podnikání pojišťoven.

3.2.

Pojistné právo

Pojistné právo představuje souhrn právních norem obsaţených v obecně závazných předpisech, týkajících se pojištění a pojišťovnictví a člení se na veřejné a soukromé. V tomto základním rozdělení, obvyklém ve všech vyspělých státech, se podle rozsahu rozeznává širší a uţší pojetí. Pod širším pojetím chápeme souhrn všech právních norem a obecně závazných předpisŧ. Tyto normy a předpisy platí i pro další odvětví. Oblast pojišťovnictví je provázána snad se všemi právními odvětvími. Například jde o obecná ustanovení Občanského zákoníku, devizové a daňové předpisy, předpisy o správním řízení, předpisy trestního zákoníku a další. Uţší pojetí pojistného práva si mŧţeme představit jako souhrn takových právních norem, které jsou specifické pouze pro oblast pojištění a pojišťovnictví a jsou odlišné od obecné právní úpravy. Význam pojišťovnictví 1) z ekonomického hlediska - vytváření finanční rezervy, která slouţí k úhradě potřeb nebo škod, které vzniknou pojištěným klientŧm z nahodilých událostí 2) z právnického hlediska - je pojištění dvoustranným právním aktem, v němţ mají jeho účastníci rovné postavení

24.

Pojišťovna je podnikatelskou činností a jejím předmětem jsou tyto činnosti: a) činnost pojišťovací - sjednávání a zprostředkování pojištění, jeho správa a poskytování plnění z pojistných smluv b) činnost zábranná - předcházení škodám, případně jejich minimalizace spočívající ve spolupráci s podnikateli a v poskytování prostředkŧ na zábranná opatření c) činnost zajišťovací - dělení rizik vzniklých v souvislosti s provozováním pojištění na základě smluvních vztahŧ a individuálních dohod s jinými pojišťovnami Z podstaty pojišťovnictví vyplývá, ţe zde dochází k vytváření prostředkŧ tím, ţe jednotlivý klient platí pojistné, a tak vznikají fondy pojišťoven, které s nimi hospodaří podle pravidel daných zákonem. Pojišťovna část prostředkŧ investuje a se zbytkem hospodaří tak, aby mohla poskytovat pojistné plnění. Pojistná smlouva má ve své právní úpravě pŧvodní kořeny v rŧzných smlouvách. Legislativní rámec upravoval § 1267 Obecného zákoníku občanského1, poté navazoval zákon č. 501/1917, který byl zrušen zákonem č. 145/1934 Sbírky zákonŧ a nařízení o pojistné smlouvě. Tento zákon platil do účinnosti nového zákona č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě. Následně Občanský zákoník zákonem č. 40/1964 rušil speciální úpravu o pojistné smlouvě. Od 1.4. 1964 do roku 1992 se občanskoprávní vztahy řídily § 345 aţ 383 občanského zákoníku a dle vyhlášek obsahující rozsah a podmínky pojištění. Byly zde stanoveny přesné podrobnosti právních vztahŧ. V tomto období byla úprava pojištění dělena dle toho, kdo smlouvu uzavíral, dle povahy vztahŧ, kterých se pojištění týkalo do tří kodexŧ: -

zákon č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu

-

zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

-

zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník

1

Poznámka: Obecný zákoník občanský – byl základem občanského práva v habsburské monarchii. § 1267 byl obsaţen v díle druhým: O právu k věcem

25.

Od 1.1. 1992 došlo k obnovení jednotné právní úpravy pojištění . Od roku 1992 do 1.1. 2001 byla tedy právní úprava pojištění zahrnuta pouze v Občanském zákoníku. Aţ na krátké meziobdobí, lze povaţovat pojistné smlouvy čistě za občanskoprávní vztah. Právní rámec pojištění v České republice do 1.5. 2004 tvořil Občanský zákoník (hlava patnáctá), ve znění zákona č. 509/1991 Sb. a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. Vydáním zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb., dále zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech a zákonem č. 39/2004 Sb. zákonem o pojišťovnictví, nezŧstala v Občanském zákoníku ani charakteristika pojistné smlouvy. Této změně však předcházela řada diskuzí, projednávání a návrhŧ. V únoru 2001 bylo nejdříve zamítnuto první projednávání změny této právní úpravy Poslaneckou sněmovnou. Ta nesouhlasila s formou samostatného zákona. Podruhé byl tento návrh předloţen jako novela Obchodního zákoníku. Návrh byl opět zamítnut, dŧvodem byl nesouhlas se začleněním právní úpravy pojistné smlouvy do Obchodního zákoníku. Potřetí byl návrh projednán Poslaneckou sněmovnou pouze v prvním čtení. Navrhla se novelizace Občanského zákoníku. V květnu 2005 byl návrh po volbách znovu předloţen nové Poslanecké sněmovně, ovšem znovu ve formě samostatného zákona. Vzhledem k připravované změně právní úpravy Občanského zákoníku se schválení samostatného zákona povaţovalo za přijatelnější. Přijatelnost samostatného zákona o pojišťovnictví odpovídá koncepci řadě státŧ – např. Německa a Rakouska.

3.3.

Zákon o pojistných zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí - č. 38/2004 Sb.

Tento zákon ze dne 17. prosince 2003 o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně ţivnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí) procházel právními změnami, které nastaly v prŧběhu let 2005 aţ 2009. Změna: 444/2005 Sb. Změna: 57/2006 Sb. Změna: 296/2007 Sb. 26.

Změna: 124/2008 Sb. Změna: 223/2009 Sb. Změna: 278/2009 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Tento zákon č. 38/2004 Sb. vznikl jako reakce na vstup České republiky do Evropské unie. Tímto zákonem se v souladu s právem Evropských společenství a) upravují podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí, b) upravují podmínky zahájení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelŧ na základě práva zřizovat pobočky (usazovat se) nebo svobody dočasně poskytovat sluţby, c) zřizuje registr pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí, d) upravuje výkon dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí. Vymezení pojmŧ je definováno § 3, zákona č. 38/2004 Sb. Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví odborná činnost spočívající v 1) předkládání návrhŧ na uzavření pojistných smluv nebo zajišťovacích smluv, 2) provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, 3) uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny nebo zajišťovny, pro kterou je tato činnost vykonávána, nebo 4) pomoci při správě pojištění a vyřizování nárokŧ z pojistných nebo zajišťovacích smluv; b) pojišťovacím zprostředkovatelem právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, c) pojišťovnou právnická osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost, d) zajišťovnou právnická osoba, jejíţ činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou,

27.

e) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor, f) domovským členským státem členský stát, ve kterém má pojišťovací zprostředkovatel jako fyzická osoba svoje bydliště a ve kterém vykonává svoji obchodní činnost nebo ve kterém má pojišťovací zprostředkovatel jako právnická osoba své registrované nebo, nevyţaduje-li členský stát registraci sídla, své statutární sídlo, g) hostitelským členským státem členský stát, ve kterém pojišťovací zprostředkovatel provozuje svoji zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby, h) příslušným orgánem dohledu orgán domovského členského státu, který je oprávněn vykonávat dohled nad provozováním zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a který byl jako příslušný orgán oznámen Komisi Evropských společenství, i) identifikačními údaji 1) u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, je-li odlišné od bydliště, adresa bydliště, datum narození a registrační číslo, 2) u právnické osoby obchodní firma nebo název, její sídlo, registrační číslo, identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), bylo-li jí přiděleno, a jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa bydliště a datum narození odpovědného zástupce (§ 11), u právnické osoby se sídlem v jiném neţ členském státě (dále jen "třetí stát") téţ adresa organizační sloţky podniku umístěné v České republice, j) trvalým nosičem dat nástroj, který umoţňuje spotřebiteli uchování jemu určených informací tak, aby mohly být k dispozici během doby přiměřené účelu informace a reprodukci těchto informací v nezměněné podobě, k) adresou bydliště fyzické osoby adresa jejího bydliště nebo místa, kde se zdrţuje; máli fyzická osoba bydliště na více místech, adresa bydliště, kde fyzická osoba bydlí s úmyslem zdrţovat se tam trvale, l) provozováním zprostředkovatelské činnosti na základě práva zřizovat pobočky kaţdá trvalá přítomnost (usazení se) pojišťovacího zprostředkovatele z členského státu na území jiného členského státu, neţ je členský stát, ve kterém má tento pojišťovací zprostředkovatel bydliště nebo sídlo, m) svobodou dočasně poskytovat sluţby právo pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem v členském státě dočasně provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na území jiného členského státu, neţ ve kterém má pojišťovací zprostředkovatel své bydliště nebo sídlo, a to v rozsahu uděleném příslušným úřadem 28.

země jeho bydliště nebo sídla, jestliţe tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území tohoto jiného členského státu. Základní dŧraz je kladen na rozlišení pojišťovacích zprostředkovatelŧ. Tyto mŧţeme rozdělit, podle druhŧ oprávnění na: -

vázané pojišťovací zprostředkovatele

-

podřízené pojišťovací zprostředkovatele

-

pojišťovací agenty

-

pojišťovací makléře

-

výhradní pojišťovací agenty

-

pojišťovací zprostředkovatelé, kteří nemají Českou republiku jako domovský stát

Na základě tohoto rozdělení zprostředkovatel mŧţe provozovat zprostředkovatelskou činnost pouze v postavení, v jakém byl registrován. Vázaný pojišťovací zprostředkovatel 1) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné a nevyplácí plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. V případě nabídky pojistných produktŧ více pojišťoven nesmí být tyto produkty vzájemně konkurenční. 2) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel je ve své činnosti vázán písemnou smlouvou s pojišťovnou, jejímţ jménem a na jejíţ účet jedná, a jejími pokyny. Pojišťovna, jejíţ pojistný produkt vázaný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, odpovídá za škodu jím zpŧsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. 3) Za vázaného pojišťovacího zprostředkovatele se povaţuje i osoba, která vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví za podmínek podle odstavce 1, pokud je v rámci této činnosti nabízeno pojištění, které je doplňkovou sluţbou pojišťovacím zprostředkovatelem dodávaného zboţí nebo poskytované sluţby. 4) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru, splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti.

29.

Podřízený pojišťovací zprostředkovatel 1) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem na základě písemné smlouvy, neinkasuje pojistné a nezprostředkovává plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Ve své činnosti je vázán pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehoţ jménem a na jehoţ účet jedná. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel je odměňován pojišťovacím zprostředkovatelem, jehoţ jménem a na jehoţ účet jedná. 2) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru, splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti. 3) Pojišťovací zprostředkovatel, jehoţ jménem a na jehoţ účet jedná podřízený pojišťovací zprostředkovatel, odpovídá za škodu jím zpŧsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Výhradní pojišťovací agent 1) Výhradní pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny. 2) Výhradní pojišťovací agent je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy pojišťovny, jejímţ jménem a na jejíţ účet jedná; bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn vybírat pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent je odměňován pojišťovnou, jejímţ jménem a na jejíţ účet jedná. 3) Výhradní pojišťovací agent musí být zapsán do registru, splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti. Osoba zapsaná do registru jako výhradní pojišťovací agent a současně

jako

vázaný

pojišťovací

zprostředkovatel,

podřízený

pojišťovací

zprostředkovatel, pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř mŧţe zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv spadajících do pojistných odvětví, která jsou předmětem smlouvy podle odstavce 1, pouze jako výhradní pojišťovací agent. 4) Pojišťovna, jejímţ jménem a na jejíţ účet výhradní pojišťovací agent jedná, odpovídá za škody zpŧsobené touto jeho činností. 5) Byl-li výhradní pojišťovací agent zmocněn vybírat od pojistníka pojistné nebo zprostředkovávat výplaty pojistného plnění, je povinen a) udrţovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, nebo 30.

b) pouţívat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Tímto účtem mŧţe být i bankovní účet pojišťovny, pokud je z něj patrno, který výhradní pojišťovací agent a jakou částku pojistného na tento bankovní účet vloţil. 6) Pro činnost výhradního pojišťovacího agenta jinak platí obdobná úprava týkající se vázaného pojišťovacího zprostředkovatele stanovená v tomto zákoně a ve zvláštních právních předpisech. Pojišťovací agent 1) Pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven. V případě nabídky pojistných produktŧ více pojišťoven mohou být tyto produkty vzájemně konkurenční. 2) Pojišťovací agent je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy pojišťovny, jejímţ jménem a na jejíţ účet jedná, bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent je odměňován pojišťovnou, jejímţ jménem a na jejíţ účet jedná. 3) Pojišťovací agent musí být zapsán do registru, splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro střední kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti. 4) Pojišťovací agent musí být po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu zpŧsobenou výkonem této činnosti účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na kaţdou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur, pokud se pojišťovna, jejímţ jménem a na jejíţ účet pojišťovací agent jedná, písemně nezavázala převzít odpovědnost za škody zpŧsobené touto jeho činností. 5) Byl-li pojišťovací agent zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění, je povinen a) udrţovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, nebo b) pouţívat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty.

31.

Pojišťovací makléř 1) Pojišťovací makléř je ve své činnosti vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění nebo zajištění (dále jen "klient"). 2) V závislosti na obsahu smlouvy s klientem pojišťovací makléř zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programŧ, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhŧty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí. 3) Pojišťovací makléř musí být zapsán do registru, splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro vyšší kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti. 4) Pojišťovací makléř je odměňován pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebylo-li s příslušnou pojišťovnou a pojistníkem dohodnuto jinak. 5) Pojišťovací makléř musí být po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu zpŧsobenou výkonem této činnosti účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na kaţdou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur. Samostatný likvidátor pojistných událostí 1) Samostatný likvidátor pojistných událostí provádí na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění. 2) Smlouva samostatného likvidátora pojistných událostí s pojišťovnou podle odstavce 1 obsahuje vţdy a) vymezení pojistných událostí, kterých se smlouva týká, a to ve vztahu k pojistným odvětvím podle zvláštního právního předpisu, b) vymezení rozsahu dohodnutých činností, c) vymezení pravomocí smluvních stran při likvidaci pojistných událostí včetně moţnosti vyuţití při likvidaci pojistných událostí i součinnosti dalších osob a podmínek této součinnosti. 3) Samostatný likvidátor pojistných událostí musí být zapsán do registru, splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti. 32.

4) Samostatný likvidátor pojistných událostí musí být po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu zpŧsobenou výkonem této činnosti s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 500 000 eur na kaţdou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 000 000 eur. Odpovědný zástupce právnické osoby 1) Je-li pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou se sídlem na území České republiky, musí tato osoba jmenovat svého odpovědného zástupce; to neplatí, jde-li o vázaného nebo podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele. Odpovědný zástupce je fyzickou osobou, která odpovídá za dodrţování právních předpisŧ se vztahem k provozované činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí. Odpovědný zástupce musí být v obchodním vedení právnické osoby, která ho ustanovila do funkce odpovědného zástupce. Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat pouze pro jednu právnickou osobu. 2) Zjistí-li odpovědný zástupce nedostatky v činnosti právnické osoby, kterou byl jmenován do své funkce, je povinen navrhnout bezodkladně opatření k nápravě a tuto skutečnost oznámit České národní bance. 3) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a odborné zpŧsobilosti stanovené tímto zákonem v závislosti na charakteru provozované činnosti. Odpovědný zástupce musí mít bydliště na území České republiky. 4) Je-li pojišťovací zprostředkovatel se sídlem v třetím státě nebo samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou, plní povinnosti odpovědného zástupce vedoucí organizační sloţky podniku umístěné na území České republiky. Právnická osoba je povinna jmenovat jako vedoucího této organizační sloţky fyzickou osobu, která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce. 5) Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat svoji funkci nebo přestane-li splňovat podmínky stanovené mu tímto zákonem, musí pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí nejpozději do 15 dnŧ ode dne, kdy odpovědný zástupce přestal vykonávat svoji funkci nebo přestal splňovat podmínky stanovené mu tímto zákonem, ustanovit nového odpovědného zástupce.

33.

Registr se definuje § 12, zákona č. 38/2004 Sb. Registr 1) Zřizuje se registr, který vede Česká národní banka. Registr se člení podle odstavcŧ 2 a 4. Osoby se do registru zapisují podle registračních čísel, jejich tvar a obsah stanoví Česká národní banka vyhláškou. 2) Česká národní banka zapíše do registru fyzickou nebo právnickou osobu, která splnila podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon činnosti. a) vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, b) podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, c) výhradního pojišťovacího agenta, d) pojišťovacího agenta, e) pojišťovacího makléře a f) samostatného likvidátora pojistných událostí. 3) Do registru se zapisují následující údaje včetně jejich změn: a) u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa bydliště, identifikační číslo poskytnuté správcem základního registru osob, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, u fyzické osoby s bydlištěm v třetím státě téţ místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu v České republice, b) u právnické osoby obchodní firma včetně právní formy, popřípadě název, sídlo, identifikační číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště osob, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby, nebo osoby, která je statutárním orgánem ţadatele, u odpovědného zástupce jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa bydliště, u organizační sloţky podniku právnické osoby se sídlem v třetím státě její adresa v České republice, c) předmět podnikání podle tohoto zákona, v případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta a samostatného

likvidátora

pojistných

událostí

pojišťovnu

nebo

pojišťovacího

zprostředkovatele, pro kterého je činný, d) datum zápisu do registru a datum zahájení činnosti, e) územní rozsah činnosti, jedná-li se o pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky včetně údaje, zda je zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví provozována v hostitelském členském státě, pokud ano, pak zda je provozována formou práva zřizovat pobočky, v tom případě i její adresu, nebo formou svobody dočasně poskytovat sluţby, 34.

f) pozastavení nebo přerušení činnosti, g) datum zániku zápisu do registru, h) datum prohlášení a zrušení konkursu nebo datum zveřejnění rozhodnutí o úpadku příslušné osoby v insolvenčním rejstříku, i) datum vstupu právnické osoby do likvidace, j) přehled o uloţených pokutách včetně sankčních opatření uloţených Českou národní bankou. k) pobočky, zapisuje se adresa sídla pobočky. Pokud Česká národní banka vyhodnotí veškeré podklady jako správné a stanovené zákonem, zveřejní ve svém Věstníku osoby, které zařadí do registru. Tyto seznamy Česká národní banka aktualizuje nejméně jednou za 2 týdny.

3.4.

Zákon o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb.

Zákon o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb., ze dne 17. prosince 2003, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., a zákona 57/2006 Sb., upravuje vztahy účastníkŧ pojištění, které vznikly na základě pojistné smlouvy, pokud tyto právní vztahy nejsou právním předpisem upraveny jinak. Tímto zákonem je jasně vymezena jinakost od pojištění, které vzniká na jiném základě, jako je např. sociální pojištění. Zákon o pojistné smlouvě definuje závazky, které plynou účastníkŧm uzavírající pojištění. Je potřeba si uvědomit, ţe pojistná smlouva není v tomto případě výsledkem vyjednávání obou stran, ale bývá jiţ předem pevně stanovena a pojišťovnou určena. Tento zákon pamatuje na ujednání, které nesmí zpŧsobit újmu pojistníka, případně značnou nerovnováhou zpŧsobenou na jeho právech a zároveň povinnostech stran. Je třeba, aby byl klient o veškerých rizicích informován.

3.5.

Hlavní účastníci pojistného trhu

Hlavními účastníky pojistného trhu jsou zajišťovny a pojišťovny. V našem případě pak pojišťovnu nazýváme pojistitelem. Pojistitel je právnickou osobou, oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti podle zákona. Další účastník je zájemce, jako osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem. Pokud se zájemce s pojistitelem dohodne na uzavření pojistné smlouvy, coţ je právní akt, tak se zpravidla ze zájemce stává pojistník a zároveň mŧţe být i pojištěným. Tzn. ten na koho se pojištění vztahuje. V pojistné smlouvě dále známe institut oprávněné osoby, coţ je 35.

osoba, které v dŧsledku pojistné události vzniká právo na plnění z pojištění. Dále rozlišujeme obmyšlenou osobu, která je určená v pojistné smlouvě přímo pojistníkem, a které vzniká v případě smrti pojištěného právo na pojistné plnění. Samostatnou kapitolou jsou pak zprostředkovatelé pojištění, bez nichţ by nedošlo k samotnému aktu uzavření pojistné smlouvy. Tito pojišťovací zprostředkovatelé nepracují podle zákona o pojistné smlouvě, ale jejich činnost upravuje samostatný zákon č. 38/2004Sb.

3.6.

Pojistná smlouva

Pojistná smlouva je právní akt o finančních sluţbách. Pojistitel se zavazuje poskytnout plnění dle sjednaného rozsahu v případě, ţe vznikne nahodilá událost, na kterou se smlouva vztahuje. Pojistník se zavazuje, ţe bude řádně platit sjednané pojistné. Pojistná smlouva se sjednává vţdy písemně. Výjimkou mŧţe být pojištění, u kterého je pojistná doba kratší neţ 1 rok. Pojistná smlouva musí obsahovat: -

jasné určení, kdo je pojistník a kdo pojistitel

-

určení, kdo je oprávněná osoba

-

určení, zda jde o pojištění obnosové či škodové

-

vymezení, na jaké pojistné nebezpečí a pojistné události se smlouva vztahuje

-

výši pojistného

-

údaje, zda je pojistné placeno jako běţné nebo jednorázové a jeho splatnost

-

přesné vymezení délky pojistné doby

-

u pojištění osob, pokud je dohodnuto, musí být stanoven zpŧsob rozdělení případného výnosu ve prospěch oprávněné osoby

Formulář pojistné smlouvy uvádím v Příloze č. 1 Zákon zároveň upravuje nutnost zabezpečení identifikace pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby při uzavírání pojistné smlouvy nebo v případě změny pojistné smlouvy. Identifikační údaje o těchto osobách musí pojistitel mít ve své evidenci. Těmito údaji se u fyzických osob rozumí jméno, příjmení, adresa bydliště, rodné číslo, případně datum narození nebo obchodní firma, u právnických osob se jedná o název 36.

právnické osoby, obchodní firmy, její sídlo, případně IČO. Tyto identifikační údaje se uvádějí v pojistné smlouvě a v pojistce.

3.7.

Pojistné podmínky

Pojistné podmínky jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy a vymezují pojistné události, na které se pojištění vztahuje. Pojistné podmínky vydává daný pojistitel, nemusí být schválené Českou národní bankou a nemusí být předkládané Českou národní bankou předem, ale pouze k následné kontrole. Zde platí smluvní volnost, která je však na základě kogentního ustanovení zákona limitovaná. Tyto podmínky upravují pojistnou smlouvu, určují rozsah pojistného plnění a jeho platnost, stanovují výluky z pojištění, vymezují trvání a zánik pojištění a blíţe definují obsah pojistné smlouvy. V obecné rovině je tento obsah stanoven zákonem. Kaţdý pojistník musí být s těmito podmínkami seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. Výjimkou je pouze smlouva uzavřená na dálku. Změna smluvních podmínek v prŧběhu trvání pojistné smlouvy mŧţe být měněna, pouze pokud souhlasí smluvní strany. Pokud smlouva pojistné podmínky přímo neobsahuje, tak na ně musí jednoznačným zpŧsobem odkázat. I zde platí, ţe s obsahem pojistných podmínek byl klient seznámen před uzavřením pojistné smlouvy.

37.

4. INSTITUCE SOUVISEJÍCÍ S POJISTNÝM TRHEM 4.1.

Státní dohled

V České republice vykonává státní dohled Česká národní banka, do roku 2006 to bylo Ministerstvo financí. Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a zároveň orgánem, který vykonává celkový dohled nad finančním trhem. Hlavním cílem České národní banky je zabezpečení cenové stability, určování měnové politiky, vydávání mincí a bankovek. Dále Česká národní banka řídí peněţní styk, peněţní oběh a zúčtování bank. Vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, penzijním připojištěním, pojišťovnictvím, druţstevními záloţnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Hlavním úkolem státního dohledu v oblasti pojišťovnictví je kontrola solventnosti pojišťoven a ochrana zájmŧ klientŧ. Dále má Česká národní banka pravomoc udělovat povolení k pojišťovací a zajišťovací činnosti,

provádět

kontrolu

jak

pojistitelŧ,

zajišťoven,

tak

i

samostatných

zprostředkovatelŧ. Zároveň má Česká národní banka na starosti kontrolní činnost, kterou se zaměřuje hlavně na dodrţování platných právních norem souvisejících s provozováním činností v pojišťovnictví. Dŧleţitou součástí státního dozoru je finanční dozor, kterým se kontroluje hospodaření pojišťovny, tvorba zákonných technických rezerv, včetně finančního umístění, matematických rezerv, platební schopnosti a dodrţování administrativních a účetních postupŧ. Zároveň je Česká národní banka orgán, který přijímá a vyřizuje stíţnosti ve vztahu pojistitel - klient, v případě zjištění nedostatkŧ či provinění mŧţe nařídit potřebná opatření nebo uloţit sankci. Vedle České národní banky, která má své hlavní postavení na pojistném trhu, existuje v České republice celá řada zájmových sdruţení (asociací), které prosazují společné zájmy zúčastněných institucí při jednání s orgány státní správy, společně řeší odborné problémy a podporují pojišťovnictví.

38.

4.2.

Asociace českých pojišťovacích makléřŧ

Tato asociace byla zaloţena v březnu roku 1994. Toto zájmové sdruţení vzniklo z iniciativy českých kanceláří mezinárodních makléřských firem. K zakladatelŧm asociace patřily ale také i čtyři české firmy. Pŧvodně existovala dvě profesní sdruţení Asociace českých pojišťovacích makléřŧ a Komora pojišťovacích makléřŧ. V roce 2005 došlo ke sjednocení těchto dvou institucí. Hlavním cílem tohoto sdruţení je prosazování společných profesních zájmŧ a zvyšování prestiţe profese makléře na českém pojistném trhu. Značným zpŧsobem přispěla k přípravě zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. V říjnu roku 1998 se stala jedním z členŧ BIPAR (Evropská federace pojišťovacích zprostředkovatelŧ). Zároveň je tato asociace členem Světové federace pojišťovacích zprostředkovatelŧ WFII a Partnerŧ zprostředkovatelŧ POI. Díky členství v BIPAR má tato asociace bezprostřední informace o událostech ze světa pojišťovnictví z celé Evropské unie. Od roku 2000 mohou být členové všichni registrovaní makléři, kteří mají současně moţnost podílet se na činnosti asociace.

4.3.

Česká asociace pojišťoven

Poslání České asociace pojišťoven je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy členských pojišťoven a jejich klientŧ ve vztahu k orgánŧm státní správy, legislativě a dalším subjektŧm. Podporovat zájmy českého pojistného trhu vŧči Evropské unii, spolupracovat se zahraničními asociacemi a institucemi a podporovat rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice.

4.4.

Česká kancelář pojistitelŧ

V této organizaci se sdruţují pojistitelé, kteří jsou na území České republiky oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti zpŧsobenou provozem vozidla. Byla zřízená zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Členství v této organizaci je pro všechny pojišťovny, které provozují tuto činnost povinná a funguje na principu placení příspěvku. Počínaje 1. lednem 2009 je povinen kaţdý, kdo nemá sjednáno povinné ručení, uhradit ČKP zákonný příspěvek do Garančního fondu a to za 39.

kaţdý den, co nemá vozidlo pojištění. Výroční zpráva z roku 2008 uvádí celkem 16 členŧ.

4.5.

Česká komora samostatných likvidátorŧ pojistných událostí

Česká komora samostatných likvidátorŧ pojistných událostí je dobrovolnou organizací, sdruţující samostatné likvidátory pojistných událostí, odhadce škod a další odborníky, kteří se podílejí na řešení pojistných událostí. Byla zaloţena v roce 2002. Hlavním cílem je prosazovat a obhajovat profesní zájmy samostatných likvidátorŧ pojistných událostí. Komora se také při plnění svých cílŧ zaměřuje na vzdělávací a informační činnost svých členŧ. Zároveň se tato organizace podílí na vypracování a projednávání návrhŧ, týkajících se právních předpisŧ. Členství je dobrovolné, o přijetí uchazeče rozhoduje představenstvo do tří měsícŧ od obdrţení přihlášky. V případě zamítnutí přihlášky má uchazeč právo odvolat se do jednoho měsíce k valné hromadě, která v nejbliţším zasedání o odvolání rozhodne.

4.6.

Asociace finančních zprostředkovatelŧ a finančních poradcŧ

Jedná se o občanské sdruţení, které sdruţuje fyzické a právnické osoby, které pŧsobí na finančních trhu v pozici zprostředkovatelŧ či poradcŧ. Bylo zaloţeno v prosinci roku 2002 (pŧvodně pod názvem Asociace registrovaných investičních zprostředkovatelŧ). Dle

stavu

ke

dni

31.12.2008

má

členská

základna

Asociace

finančních

zprostředkovatelŧ a finančních poradcŧ celkem 1021 individuálních členŧ, 11 korporativních členŧ (poradenských společností). Cílem tohoto sdruţení je informovat obecnou klientelu z oblasti zprostředkování finančních produktŧ, stejně tak jako zvýšit gramotnost klientŧ o pojistných produktech, jako takových.

40.

5. FINANČNÍ PORADENSTVÍ Vyznat se v nabídce finančních produktŧ na českém trhu není jednoduché. Nejde jen o počty pojišťoven, bank, ale také o sloţitou nabídku jejich produktŧ, které jsou pro člověka bez ekonomického vzdělání často nesrozumitelné. Na základě toho vznikl institut finančních poradcŧ, kteří slibují, ţe méně znalým lidem pomohou vybrat ideální finanční produkt přesně podle jejich moţností a potřeb. Já osobně jsem se setkala s mnoha finančními poradci. Byli to lidé, kteří si mě vyhledali v telefonním seznamu, lidé, kteří na základě doporučení od mých známých si mě našli, lidé, kteří se snaţili získat informace o mém finančním zabezpečení pomocí dotazníku, lidé, kteří se mě snaţili několikrát kontaktovat v obchodních centrech. A tak bych mohla dále pokračovat. A jak mám poznat, který finanční poradce v těchto případech je seriozní, rozumí své práci, má odborné vzdělání a který ne? Jako finanční poradce se dnes označuje obchodní zástupce ţivotní pojišťovny, stavební spořitelny, ale i ţivnostník v rámci poradenské sítě navázaný čistě na jednu finanční instituci nebo dokonce na jediný finanční produkt. A pro nabízení finančních produktŧ na nejniţší úrovni stačí získat ţivnostenský list pro volnou ţivnost, kvalifikační podmínky tak v podstatě tvoří pouze dosaţení věku 18 let, čistého trestního rejstříku a potvrzení o tom, ţe ţadatel o ţivnostenský list nedluţí státu peníze na daních nebo pojistném. Kromě klientŧ dostávají pojišťovny pod tlak i finanční poradci a pojišťovací makléři. Ţádají čím dál vyšší provize a někteří přemlouvají klienty ke změně dosavadních ţivotních pojistek a nabízejí jim nové jen kvŧli tomu, aby získali novou provizi. Pŧvodně činily provize za zprostředkování, respektive sepsání smlouvy na ţivotní pojistku, okolo 100% aţ 120% ročního pojistného. V tuto chvíli se pohybují ve výši 200 % ročního pojistného. Finanční poradci přitom hrají v prodeji ţivotních pojistek klíčovou roli. Mnoho lidí spoléhá na informace, které od nich získá a nabízený produkt uţ nesrovnává s pojistkami jiných pojišťoven.

41.

Graf č. 1 – Z čeho u nás ţijí finanční poradci

Zdroj:

Z čeho u nás ţijí finanční poradci. Finanční poradce . 2010, 6-7, s. 20.

Jaké jsou nejčastější prohřešky finančních poradcŧ? -

doporučují pojistky lidem, které je nepotřebují,

-

ocitají se v pokušení doporučovat ty produkty, ze kterých mají sami vyšší provize,

-

mlţí o nevýhodách doporučovaných produktŧ,

-

poskytují neúplné a zavádějící informace,

-

pojištění zprostředkuje osoba bez registrace,

-

firmy také vytvářejí rŧzné struktury, kdy například poradce jenom zprostředkuje sluţby jiného poradce a nechá si zaplatit

Stíţnosti na finanční zprostředkovatele v oblasti pojišťovnictví jsou stále častější. Dnes pŧsobí na českém trhu 124 201 pojišťovacích zprostředkovatelŧ a likvidátorŧ. Podle odborníkŧ je to nepoměrně více oproti ostatním státŧm Evropské unie . Česká národní banka eviduje za rok 2010 137 stíţností na pojišťovací zprostředkovatele. Je to více neţ dvojnásobný nárŧst. Do situace se proto vkládá ministerstvo financí i Česká národní banka. Ministerstvo připravuje zákon, který zavede moţnost pro centrální banku snáze pokutovat poradce za nekalé praktiky při sjednávání produktŧ. Česká národní banka se chystá poradce více kontrolovat.

42.

Na rok 2012 navíc připravuje ministerstvo financí zákon o distribuci na finančním trhu, který by měl zpřísnit podmínky udělování licencí finančním zprostředkovatelŧm. Uvaţuje se o stanovení minimálního věku, délky praxe a vzdělání. Podmínkou získání licence by mělo být také sloţení zkoušky. Pojišťovny a banky chtějí vytvořit černou listinu finančních poradcŧ, kteří se dopustili podvodného jednání. Databáze má nepoctivcŧm zabránit, aby své podvody opakovali víckrát po sobě u rŧzných finančních domŧ. Rozlišení kvalifikovaných a nekvalifikovaných poradcŧ je poměrně obtíţné. Myslím si, ţe jedinou spolehlivou obranou proti nekvalifikovaným finančním poradcŧm je spoléhat se na dobré zkušenosti přátel nebo na výsledky nezávislých testŧ práce finančních poradcŧ v médiích. Z mých zkušeností je také dobrým vodítkem i sledování jejich chování a argumentace. Domluvila jsem si schŧzku s jedním finančním poradcem, který mé telefonní číslo našel v telefonním seznamu. Jiţ při prvním setkání mi nabízel konkrétní produkty a podpis smlouvy. Pochopila jsem, ţe tomuto finančnímu poradci jde pouze o provizi a jednorázové sepsání smlouvy. Dalším oblíbeným trikem byla snaha přesvědčit mě ke změně všech stávajících produktŧ bez ohledu na to, zda to bylo pro mě výhodné. Tímto zpŧsobem se snaţil maximalizovat své zisky z jednoho klienta. Dŧvod byl zřejmý - finanční poradci mají provize z kaţdé uzavřené smlouvy, a tak se neohlíţí na to, ţe za stejnou sluţbu jsem uţ zaplatila, a ţe převod prostředkŧ na jiný produkt pro mě mŧţe znamenat finanční ztrátu. Základem sjednání kvalitní ţivotní pojistky je prevence a správná informovanost, tedy výběr zodpovědného finančního poradce. V ţivotním pojištění nejsou špatné produkty, jen bývají někdy špatně přiřazeny k situaci klienta, tedy špatně vybrány k jeho potřebám a moţnostem. Je jedno, zda to je tím, ţe klient neporozuměl produktu nebo vŧbec nechápe odlišná ţivotní pojištění. Dŧleţité je, aby klient nepodepisoval něco, čemu nerozumí. Vyhne se pak budoucímu zklamání. Samozřejmě, ţe existuje mnoho finančních poradcŧ, kteří rozumí své práci a nabízí klientovi pojistný produkt, který je pro něho nejvhodnější. Kromě institutu finančních poradcŧ kaţdá pojišťovna či banka nabízí své vyškolené finanční poradce. Např. osobní finanční poradce ČSOB Pojišťovny nabízí tyto finanční sluţby:

43.

-

poradí optimální typ pojištění dle našich potřeb,

-

zařídí za nás všechny formality,

-

spolehlivě nás pojistí,

-

ušetří a zhodnotí naše peníze,

-

v případě potřeby pomŧţe vyřešit pojistné události,

-

to vše zdarma a v osobním kontaktu

Pokud nedŧvěřujeme finančním poradcŧm, kteří si nás vyhledají, mŧţeme se obrátit na jednotlivé pojišťovny či banky a zde konkrétně řešit nabídku produktŧ. Tímto zpŧsobem mŧţeme navštívit několik poboček pojišťoven a získat tak představu, co je pro nás při pojištění nejdŧleţitější, co od daného nabízeného produktu očekáváme, zorientovat se v nabídce, jaká pojistná částka je pro nás optimální a jaké měsíční pojistné jsme schopni hradit. Dŧleţité je si uvědomit, zda nám má ţivotní pojištění slouţit jen ke krytí rizik, nebo zda nám více vyhovuje pojištění spojené se spořením. Nesmíme podceňovat ale pojistnou ochranu. Ta by měla odpovídat našim ţivotním potřebám a závazkŧm. Většina pojišťoven přitom otevřeně říká, jak by měl správný postup prodeje vypadat. Některé ho tají jako své know-how. Nákup ţivotní pojistky není rozhodnutí na pět minut a patří k těm významnějším v ţivotě. Jsem přesvědčena o tom, ţe neţ si ji lidé sjednají, měli by o tomto produktu něco vědět. Jinak jim pojišťovna či prodejce mŧţe snadno vnutit něco, co nepotřebují. Pojišťovny bojují i s finanční negramotností klientŧ. Samy pojišťovny tvrdí, ţe by se tyto pojistky měly prodávat kvalifikovaně a tak, aby odpovídaly potřebám klienta. Tuzemské pojišťovny začínají bít na poplach a čím dál častěji upozorňují na to, jak je dŧleţité, aby jejich klienti rozuměli finančním produktŧm. V zájmu toho, aby se klienti lépe orientovali v produktech ţivotního pojištění, vydala v listopadu 2009 Česká asociace pojišťoven produktové infolisty. Jedná se o přehledné charakteristiky jednotlivých druhŧ ţivotních pojistek, které zahrnují výhody i doporučení, kdy a v jaké ţivotní situaci je konkrétní pojistka vhodná pro nákup. Všechny členské pojišťovny se zavázaly, ţe obsah infolistŧ budou vyuţívat a jejich text postupně zapracují do svých obchodních materiálŧ. Zda to pomŧţe zvýšit spokojenost klientŧ na konci pojištění, se však pojišťovny dozvědí aţ za pár desítek let.

44.

Počty prodaných ţivotních pojistek v Česku kaţdoročně stoupají. Jen od roku 2009 tyto pojistky zaznamenaly 14 % meziroční rŧst při celkové výši předepsaného pojistného 53,9 miliardy Kč. Nespokojeny naopak mohou být pojišťovny s tím, jak Češi vyuţívají ţivotní pojištění. Spíše si ho sjednávají jako spoření, místo aby jeho prostřednictvím kryli dostatečně rizika nemoci či smrti. Vydatně jim k tomu pomáhá řada zprostředkovatelŧ, kteří tato pojištění takto prezentují. Podle zástupcŧ pojišťoven lidé tento rozdíl nerozlišují a na konci pojištění nebo při srovnání se skutečnými spořícími produkty jsou z konečné sumy a výnosŧ rozčarovaní. Je to dáno i tím, ţe finanční zprostředkovatelé v uplynulých letech lákali na výhodnost ţivotních pojistek v mnoha superlativech. Klienti si pořizovali kapitálové ţivotní pojistky, aniţ by tušili, co si vlastně kupují. Klienti se rozčilují nad výší výplat na konci pojištění, ruší starší a dosud platné pojistky a pojišťovnám mají za zlé vysoké náklady a nízké odkupné. Ačkoli se meziročně zvyšuje částka, kterou lidé dávají za ţivotní pojištění, proti riziku smrti jsou často lidé podpojištěni. Únor 2010 byl vyhlášen jako Měsíc ţivotního pojištění, kampaň s názvem „Pojisti ţivot.“ Tato akce ze strany České asociace pojišťoven se zaměřila na lepší informovanost Čechŧ o ţivotních pojistkách a měla zvýšit povědomí o ţivotním pojištění.

5.1.

Jaký je ideální postup při prodeji ţivotního pojištění?

Česká asociace pojišťoven si představuje ideální prodej ţivotních pojistek takto: Pojišťovací poradce by měl správně nejprve zanalyzovat individuální potřeby klienta. Měl by se rozhodně zeptat na jeho finanční situaci, druh zaměstnání, rodinné zázemí, zájmy (sporty, oblíbené destinace dovolené, koníčky). Ani informace týkající se zdravotního stavu, dokonce i prodělaných chorob a úrazŧ, by neměly zŧstat utajeny stejně jako seznámení se s dalšími jiţ dříve uzavřenými ţivotními pojištěními. Všechny údaje, které od klienta poradce získá, mu pomohou nalézt pro něj odpovídající produkt. Je třeba si uvědomit, ţe kmenový poradce konkrétní pojišťovny sice vybírá pouze z produktŧ této konkrétní pojišťovny, jejich portfolio ale zná mnohem podrobněji. Naopak pojišťovací poradce, který pracuje pro více pojišťoven, dokáţe vybrat produkt z nabídek hned několika společností. Na druhou stranu ale hrozí, ţe 45.

vzhledem k velkému mnoţství nabízených produktŧ nemusí znát detailní nastavení jednotlivých ţivotních pojištění. Při druhém setkání by pojišťovací poradce jiţ měl klientovi předloţit nabídku konkrétního řešení situace. Klient mŧţe v tuto chvíli s nabídkou souhlasit nebo mŧţe poţádat o případné další úpravy. Jestliţe je s nabízeným produktem zcela spokojen, mŧţe dojít k uzavření samotné smlouvy. Obrázek č. 1 - Podmínky úspěšného obchodu

Zdroj: Podmínky úspěšného obchodu . Bankovnictví . 2010, 8, s. 34.

Obrázek č. 2 - Aktivity související s poznáním klienta

Zdroj: Podmínky úspěšného obchodu . Bankovnictví . 2010, 8, s. 34.

46.

Myslím si, ţe by bylo ideální, aby se i klienti o pojištění sami více informovali. Často nevědí, jak má takový prodej vypadat. Je v jejich vlastním zájmu získat maximum informací o pojistném produktu a vědět, ţe mít ţivotní pojištění je dŧleţité, a ţe je potřeba se tímto zpŧsobem zabezpečit. Ţivotní pojištění je především pojistný produkt kryjící rizika. Spořící sloţka je aţ vedlejší výhodou. Na druhou stranu si ale myslím, ţe by bylo potřeba mít i finančního poradce, který by vţdy zjišťoval konkrétní potřeby klienta a na základě toho mu doporučil vhodný produkt. Klient by díky tomu i vţdy přesně věděl, proč má danou pojistnou smlouvu sjednanou. Podle mého názoru by finanční poradce neměl odejít bez zjištěných informací a bez klientova pocitu, ţe si příjemně popovídal s někým, kdo mu mŧţe pomoci realizovat jeho sny a kde začíná vznikat dŧvěra. Kaţdý prodejce ze zákona (§ 21, zákona 378/2004 Sb.) by měl tedy sestavit analýzu potřeb klienta a při sjednávání pojištění vypracovat v kopii i pro klienta a navrhnout konkrétní řešení. Tento dokument je pak jedním z dŧleţitých podkladŧ pro stíţnost na nesprávně sjednanou pojistku a měla by si jej archivovat i pojišťovna. Na druhé schŧzce by měl finanční poradce prezentovat klientovi konkrétní řešení, kde by měl současně odpovědět i na všechny klientovy otázky. Finanční poradce by si měl také ověřit přijetí návrhu klientem a při podpisu smlouvy zrekapitulovat vše, co si klient pořídil. V ideálním případě by měl klient uţ na první schŧzku k ţivotnímu pojištění přijít i s manţelem či manţelkou, aby bylo moţné lépe nastavit veškeré detaily návrhu. Jestliţe si pojišťovna v souvislosti se správou vybraného druhu pojištění účtuje poplatky, musí o tom být zájemce rovněţ informován. Před výběrem vlastní pojistky by měl poradce posoudit zejména to, do jaké míry je potřebné sjednání pojištění pro případ doţití - spořící a nebo pro případ smrti. Zohledněny musí být i finanční moţnosti zájemce. Ţivotní pojistka by měla dostatečně krýt všechna hlavní rizika. Teprve potom by bylo moţné začít s výběrem druhu pojištění a jeho konkrétní skladby a případnou modelací zhodnocení vloţených prostředkŧ. Češi si například raději platí stavební spoření a jiné podobné produkty, místo aby mysleli na adekvátní ochranu ţivotních rizik. Naspořené peníze jim tuto ochranu nemusí poskytnout. Běţně se tak mŧţeme setkat s člověkem, který má vysokou hypotéku, manţelku na mateřské s dětmi a všechny úspory vkládá do zařízení domova a na spořící produkty. Pokud nastane nešťastná událost, výše úspor v řádech několika desítek tisíc korun nemusí jeho manţelce stačit na překlenutí ani jednoho měsíce. 47.

Přitom dobrá pojistka by jí mohla třeba pomoci přeţít dobu, neţ bude moci jít do práce, aniţ by zásadně poklesla ţivotní úroveň rodiny a dětí. Podle mého názoru existuje úzká souvislost mezi ţivotním pojištěním a sociálním systémem. Čím je stát bohatší, tím jsou i občané ochotnější vydávat více prostředkŧ na svou ochranu. Myslím si, ţe pojišťovny musí investovat čas i peníze do školení finančních poradcŧ. Především je vzdělávat v technikách prodeje, zvyšovat jejich znalosti o produktech a zlepšovat styl prodeje. Na základě mého provedeného prŧzkumu jsem stanovila základní otázku, která byla na sjednávání ţivotního pojištění kladena: „Podle čeho poznám jako klient, ţe mám dobrou ţivotní pojistku?“ Odpověď není jednoduchá. Variabilita ţivotních pojistek na trhu je obrovská. Podle mého názoru nemŧţu mít dokonalou jistotu, ţe mám nastavenou pojistku tak, aby to přesně odpovídalo mým rizikŧm. Ţivot je ţivot a jen těţko mohu předvídat všechna rizika, která mě v ţivotě čekají. A pokud bych se je i přesto pokusila všechna pokrýt, asi bych tu pojistku jako prŧměrný klient nezaplatila. V první řadě se musím rozhodnout, zda chci pojistkou primárně krýt ţivotní rizika nebo chci spořit. Při volbě správné ţivotní pojistky je určující, zda mám či nemám rodinu, proti jakým rizikŧm chci být hlavně zajištěna, jaké mám příjmy a výdaje, abych věděla, jakou částku si mám pojistkou zajistit a jestli je třeba zajistit i moje děti. Dŧleţité je také mít uzavřenou ţivotní pojistku ze strany manţela, aby pro případ nenadálých situací touto ţivotní pojistkou byla zabezpečena manţelka a děti. Dále je třeba se řídit i podle toho, jakou mám finanční situaci, zda mám například i jiné úspory, které lze vyuţít pro pokrytí nenadálých situací. Teprve podle tohoto všeho se dá nastavit dobře pojistka a doporučit, co vše by v ní mělo být. Ţivotní pojistka by měla chránit alespoň proti základním rizikŧm. Určitě dostatečné pojištění proti riziku smrti. Smrt klienta je riziko, kterým jsou zabezpečeni případní pozŧstalí. Od této částky se pak odvíjí moţnost pojištění celé řady rizik, kdy klient nezemře, ale stane se něco jiného, co třeba ovlivní příjmovou stránku rodiny. Pojistná částka na riziko smrti by měla být alespoň trojnásobek aţ pětinásobek ročního příjmu pojištěného. Prŧměrný příjem v České republice podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) činí 23 350,- Kč. Pokud vezmeme trojnásobek ročního příjmu, tedy pojistná částka by se měla pohybovat přes 840 000,48.

Kč, pro pětinásobek to je 1 400 000,- Kč. Je to určitý horní limit, nad který nemá cenu pojistnou částku zbytečně zvyšovat. Částka by měla být tak vysoká, aby v případě pojistné události rodina z pojistného plnění mohla několik rokŧ vyţít. Totéţ však platí i u rizik jako je úraz či rŧzná váţná onemocnění, která de facto zpŧsobí rodině to samé. Další připojištění mají krýt i vícenáklady rodiny spojené například s invaliditou pojištěného. Ţivotní pojištění je velmi variabilní produkt a nabízí více moţností k vyuţití. Tabulka č. 1 - Základní přehled produktŧ ţivotního pojištění Krytí základního

Moţnost rozšíření

rizika smrti

pojistné ochrany

Spořící sloţka

o další rizika

Riziková ţivotní pojištění Kombinovaná ţivotní pojištění - Kapitálové ŢP dŧchodové pojištění dětí univerzální (flexibilní) - Investiční ŢP

Zdroj:

ano

ano

ne

ano

ano

ano

Životní pojištění [online]. 2010 [cit. 2010-12-10]. Dostupné z WWW: .

V nabídkách pojišťoven najdeme dva základní druhy ţivotního pojištění: rizikové a kombinované

5.2.

Rizikové ţivotní pojištění

kryje základní riziko smrti, neobsahuje spořící sloţku, veškeré zaplacené pojistné jde na krytí rizik. Rizikové ţivotní pojištění je vhodné především pro ty, kteří chtějí zabezpečit své blízké pro případ smrti, ať uţ v dŧsledku úrazu nebo nemoci tak, aby byli schopni vyřešit všechny jeho závazky (např. hypotéční a jiné úvěry). Rizikové ţivotní pojištění existuje na českém trhu uţ dlouho. Toto pojištění by si měl tedy sjednat kaţdý zodpovědný ţivitel rodiny. Obzvláště je dŧleţitost tohoto pojištění u lidí, kteří splácejí hypotéku či úvěr na bydlení zajištěný zástavním právem k nemovitosti, a to i v případě, ţe banka nepodmiňuje poskytnutí úvěru sjednáním ţivotního pojištění. 49.

Navzdory tomu, ţe poměr ceny a výkonu u něj vychází mnohem lepší neţ u ostatních ţivotních pojistek, sjednává si jej relativně málo klientŧ. Někteří si však začínají tuto výhodu uvědomovat. Toto pojištění má výhodu, ţe za relativně nízké pojistné je klient, resp. jeho rodina finančně zabezpečena pro případ ztráty ţivitele rodiny. Rizikové ţivotní pojištění nabízí nejrŧznější druhy připojištění, např. denní dávky při pracovní neschopnosti, které nahradí dočasný výpadek příjmŧ. Tento typ pojistky ovšem nelze odečíst z daní.

Jaká další připojištění lze například sjednat k RŢP -

váţná onemocnění

-

pracovní neschopnost

-

pobyt v nemocnici

-

plnou invaliditu s výplatou dŧchodu

-

plnou invaliditu zpŧsobenou úrazem s výplatou dŧchodu

-

smrt následkem úrazu

-

trvalé následky úrazu s progresivním plněním

-

tělesné poškození zpŧsobené úrazem

-

pracovní neschopnost v dŧsledku úrazu

-

pobyt v nemocnici v dŧsledku úrazu

-

zproštění od placení hlavního pojištění

Zdroj:

Peníze.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-21]. Dostupné z WWW: .

Mezi parametry, které nejvíce ovlivňují cenu pojistného, standardně bývá výše pojistné částky, vstupní věk a pohlaví pojištěného a celková doba, na kterou se sjednává pojistka. Do ceny se také promítá typ rizikového ţivotního pojištění, tedy to, zda se bude měnit pojistná částka v prŧběhu trvání pojištění. Pokud klient potřebuje zajistit touto pojistkou úvěr, nejčastěji preferuje produkty s klesající pojistnou částkou, které vyjdou i levněji. Pojistné u rizikového pojištění s klesající pojistnou částkou se mění podle toho, jak klesá výše nesplaceného úvěru. Výše pojistné částky by proto měla odpovídat i výši nesplaceného dluhu. Rodinu pojištěného takováto pojistka chrání především od toho, aby se v případě smrti pojištěného a plátce úvěru musela vystěhovat z domu či bytu, na který se váţe nesplacený úvěr. V případě smrti pojistníka pak 50.

pojistné plnění, respektive vinkulace, slouţí k úhradě zbývající části dluhu na nemovitost či třeba na nedoplacený leasing automobilu. Tento typ rizikových pojištění se někdy vyuţívá i pro případné zaopatření nezletilých dětí. Rodič si sjedná pojistku s klesající částkou do doby, kdy bude jeho dítě dospělé a bude jiţ schopné se postarat samo o sebe. Pojistné se tak bude sniţovat s tím, jak se bude dítě blíţit věku dospělosti či jiného sjednaného data (v případě individuálního nastavení poklesu pojistné částky).

5.3.

Kombinované ţivotní pojištění

obsahuje vedle sloţky určené pro krytí rizik, i spořící sloţku. Díky tomu umoţňuje zhodnocení vloţených finančních prostředkŧ. Tyto produkty mŧţeme rozdělit na dvě základní kategorie: kapitálové a investiční 5.3.1. Kapitálové ţivotní pojištění Kapitálové ţivotní pojištění je kombinací kumulace financí a rizikového pojištění. Na jedné straně poskytuje dŧleţitou pojistnou ochranu, na druhé straně garantované, i kdyţ relativně niţší zhodnocení finančních prostředkŧ. V nabídkách pojišťoven se objevuje i jako dŧchodové, univerzální pojištění a pojištění ve prospěch dítěte. Zahrnuje v sobě pojištění pro případ smrti a doţití. Pojistná částka mŧţe být pro obě rizika stejná nebo si klient volí zvlášť pojistnou částku pro případ smrti a zvlášť pojistnou částku pro případ doţití. Sjednaná pojistná částka pro případ doţití je včetně garantovaného zhodnocení TUM (technická úroková míra 2,4%).2 Při úmrtí klienta je vyplacena sjednaná pojistná částka na smrt. Pokud se klient doţije konce pojistné smlouvy, je vyplacena sjednaná pojistná částka na doţití včetně případných podílŧ na výnosech. V případě uzavření dalších připojištění se při pojistné události vyplácí pojistné plnění dle sjednaných podmínek. Kapitálové ţivotní pojištění je určeno především pro klienty, kteří chtějí mít kromě pojistné ochrany rizik zajištěnou i garantovanou částku na doţití. 2

TUM - Smlouva ţivotního pojištění, podle zákona, je vypočítávána za pomocí rŧzných faktorŧ. Jedním z těchto faktorŧ je technická úroková míra, coţ je zaručený podíl na výnosech, se kterými mŧţe, podle zákona pojišťovna a klient počítat. Současná legislativa umoţňuje počítat technickou úrokovou míru v rozmezí od 2 do 2,4%. Zde je výrazný rozdíl oproti staré legislativě, kde byla technická úroková míra téměř dvojnásobná.

51.

5.3.2. Investiční ţivotní pojištění Investiční ţivotní pojištění se skládá z investiční a pojistné sloţky. Investiční sloţka umoţňuje klientovi investovat do fondŧ a z dlouhodobého hlediska dosáhnout vyššího zhodnocení vkladŧ. Pojistná sloţka zahrnuje i celou řadu připojištění, a tím poskytuje klientovi pojistnou ochranu v nepříjemných ţivotních situacích. Pojištění pro případ smrti je kombinováno s moţností investování části pojistného do podílových fondŧ. Umoţňuje vyšší variabilitu ve spořící sloţce a zhodnocení je závislé na námi zvolené investiční strategii. Nebývá však garantováno. Kdykoli je moţné změnit poměr finančních prostředkŧ mezi pojistnou ochranou a zhodnocením finančních prostředkŧ v závislosti na volbě výše pojistné částky a výše pojistného. Rozloţení finančních prostředkŧ mezi vybrané fondy lze v prŧběhu doby trvání pojištění také měnit. V případě úmrtí klienta je vyplacena sjednaná pojistná částka pro případ smrti nebo aktuální hodnota individuálního účtu, popřípadě obojí. V případě doţití je vyplacena vţdy aktuální hodnota individuálního účtu. Pokud jsou uzavřena další připojištění, je při pojistné události vyplaceno pojistné plnění dle sjednaných podmínek. Pokud ale chce klient pouze spořit, měl by mu finanční poradce doporučit jiný produkt. Pro konzervativní klienty spořící účet nebo termínovaný vklad, pro odváţnější klienty třeba pravidelné investice do podílových fondŧ. V případě investičního ţivotního pojištění je nezbytné charakterizovat případnému zájemci moţnosti výběru a nastavení investování prostředkŧ. Jak kapitálové, tak investiční ţivotní pojištění je jedna z forem tvorby finančních zdrojŧ pro stáří. Vedle rizika smrti je moţné sjednat ke všem produktŧm ţivotního pojištění rozšíření pojistné ochrany o další rizika: Pojištění úrazu - doba nezbytného léčení úrazu, trvalé následky úrazu, smrt následkem úrazu Pojištění pro případ závaţných onemocnění - mezi nejčastější závaţná onemocnění patří srdeční infarkt, mozkové příhody, rakovina, transplantace dŧleţitých orgánŧ, náhrada srdeční chlopně, oslepnutí, ztráta sluchu a jiné

52.

Pojištění pro případ invalidity - je - li pojištěnému přiznán invalidní dŧchod, dojde ke zproštění od placení pojistného, přičemţ jsou zachovány všechny nároky vyplývající z pojištění. Pokud je sjednána i výše invalidního dŧchodu (nebo jednorázové plnění), začne se ihned s jeho výplatou. Denní dávky při pracovní neschopnosti a denní dávky pro případ hospitalizace Termín „Pojistná částka“ představuje obnos, který je sjednaný v pojistné smlouvě. Podle této částky se stanovuje výše pojistného plnění z daného rizika v případě pojistné události. Často bývá vyuţívána jako základ pro výpočet pojistného. Optimální pojistnou částku na smrt lze odvodit z výše ročního příjmu - měla by činit jeho tří aţ pětinásobek. Při měsíčním výdělku 20 000,- Kč by pojistná částka měla představovat 480 000,- aţ 1 200 000,- Kč. Často z objektivních příčin není pojistník schopen takové pojistné částky dosáhnout. V tom případě platí, ţe lepší nějaké pojištění, neţ ţádné. Pokud je však nastavená pojistná částka nízká, bývá pojistné krytí nedostačující. Vţdy je však třeba myslet na to, ţe pojistná částka má odpovídat skutečným potřebám pojištěného a jeho závazkŧm nebo potřebě na zajištění rodiny, pokud je pojištěný zároveň jejím hlavním ţivitelem. Zájem o ţivotní pojištění byl v roce 2009 rekordní. U smluv s běţně placeným pojistným připadalo v prŧměru na jednu smlouvu 8 998,- Kč ročního pojistného, coţ je z pohledu funkce ţivotního pojištění nedostatečná suma. U jednorázových pojistek prŧměrné pojistné bylo 137 565,- Kč. Více neţ ¾ lidí, kteří mají sjednané ţivotní pojištění, platí na pojistném méně neţ 1 000,- Kč měsíčně. Lidé si také sjednávají ţivotní pojištění jen na krátkou dobu, coţ omezuje moţnost, aby kapitálová hodnota pojištění díky dlouhodobému zhodnocování uloţených peněz vzrostla na potřebnou úroveň. Prŧměrně klient platí na investičním ţivotním pojištění 1 000,- Kč měsíčně, která jiţ obsahuje rizikové pojištění a další připojištění.

53.

Graf č. 2 - Prŧměrné pojistné na jednu smlouvu

Zdroj: Prŧměrné pojistné na jednu smlouvu. Bankovnictví . 2010, 3, s. 32.

5.4.

Daňové úlevy

U ţivotního pojištění, lze dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ ve znění pozdějších předpisŧ, uplatňovat sníţení daňového základu. Zákon však přesně stanovuje podmínky, které je pro tento odpočet zapotřebí splnit. Podmínky vzniku nároku na sníţení daňového základu: Pokud je doba pojištění nejméně 5 let a pojištěná osoba je na konci pojistné doby ve věku 60 a více let, mŧţe si z daňového základu odečítat ročně zaplacené pojistné aţ do výše 12 000,- Kč. (v případě uzavření pojistné částky na doţití a v případě uzavření smlouvy na dobu od 5 do 15 let, musí být tato částka v minimální výši 40 000,- Kč a v případě uzavření pojistné smlouvy na doţití delší neţ 15 let, musí tato částka na doţití odpovídat minimální výši 70 000,- Kč). Pojistník musí být shodný s pojištěným. Odpočet je moţný pouze u produktŧ tzv. kapitálových. Tzn. na pojištění jen rizikové (pouze na smrt), či úrazové se tento odpočet nevztahuje. Maximální moţná částka, kterou si pojištěný mŧţe odečítat, je 12 000,- Kč, přičemţ tato částka mŧţe být sloučena z více ţivotních pojistek. V roce 2004 bylo nově §15, odstavcem 13 specifikováno to, ţe odpočet bude moţný pouze za předchozí zdaňovací období, nikoliv další roky zpětně.

54.

Dále tato změna přesně vymezuje, ţe v případě zrušení pojistné smlouvy nebo dodatečné změny trvání pojistné smlouvy nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné částky zaniká. Příjmem podle §10, jsou částky, o které byl v předchozích letech z dŧvodu zaplaceného pojistného základ daně sníţen. V praxi to tedy znamená, ţe klient, který uplatňoval odpočet na daně a své ţivotní pojištění předčasně zruší, musí dle zákona tento odpočet přiznat do svých příjmŧ, tzn. musí ho vrátit, dodanit. V případě, ţe pojišťovna nevyplatí pojistné plnění nebo odbytné a zároveň kapitálová hodnota nebo rezerva pojištění bude převedena na nově uzavřenou pojistnou smlouvu, splňující dané podmínky, není klient jako pojistník povinen podat daňové přiznání a uvést to v něm jako příjem. Na ţivotní pojištění mohl přispívat i zaměstnavatel a jeho příspěvky byly osvobozeny od daně. Ministr financí Miroslav Kalousek zavedl aţ pro 400 000 lidí novou daň. Ta dopadla na příspěvek, který firmy dávaly svým zaměstnancŧm na ţivotní pojištění. Budou ji platit lidé, kteří peníze z pojištění vyberou předčasně, tedy před šedesátkou. Při výběru peněz státu odvedou 15%. V roce 2009 vyplatily lidem na příspěvku na ţivotní pojištění 2,9 miliardy Kč. Změna platí od 1. ledna 2011. Řada firem produkt vyuţívala, aby zaměstnancŧm přilepšila ke mzdě, aniţ by z příspěvkŧ musela odvádět daň a pojištění. Bez odvodŧ mohly v roce 2010 přispět firmy jednomu zaměstnanci aţ 24 000,- Kč ročně. Tento benefit zaměstnancŧm poskytovalo 37 376 firem.

55.

6. JAKÉ JSOU TRENDY ČESKÉHO TRHU S ŢIVOTNÍM POJIŠTĚNÍM? -

současný trend směřuje k posilování vnímání produktu ţivotního pojištění

-

rŧst ţivotního pojištění se celkově zrychluje

-

mírně roste podíl ţivotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném

-

vysokou dynamiku rŧstu vykazuje investiční ţivotní pojištění

-

s okolními srovnatelnými státy má Česká republika prakticky shodnou propojištěnost ţivotního pojištění v prŧměrné mzdě (Maďarsko, Slovensko, Německo)

-

v prŧběhu krize začali klienti více vyuţívat garantovaný fond, do kterého alokovali více neţ 50% nového pojistného

-

stavebnicové řešení

-

jednorázové pojistky táhnou

6.1.

Nové trendy v roce 2010 - 2011 v nabízení produktŧ

-

informace o pojistkách na webových stránkách

-

vyspělá informační infrastruktura a analytické nástroje

-

kreativita

-

schopnost přicházet s novými inovacemi, které vedou k vyšší flexibilitě, k většímu pohodlí a srozumitelnosti pro klienta

-

moţnost vyřízení online pojištění (kompletní zpracování pojistky online – od zadání údajŧ, přes platbu aţ po vytisknutí smlouvy, ale v nabídce pojišťoven lze najít i moţnost, kdy klient zadá údaje do webového formuláře, ty jsou následně zpracovány v pojišťovně a klient je e-mailem nebo telefonem kontaktován zpět s návrhem smlouvy)

-

zaloţení osobního účtu - ( klient si mŧţe prohlíţet jak platné pojistné smlouvy, tak i ukládat a následně se vracet k dříve vytvořeným návrhŧm pojistek, uloţené údaje o klientovi zlepšují uţivatelský komfort a zrychlují proces uzavření nové smlouvy a významně tak šetří čas)

-

existence

specializovaných

internetových

jednotlivých pojišťoven -

on – line zdravotní dotazník 56.

srovnávačŧ

nabídky

pojištění

-

dostupnost informací i z mobilního telefonu

-

telefonní linky - dŧleţitý informační a distribuční kanál

-

na jednu smlouvu lze pojistit více osob

-

rozsah pojistné ochrany a zpŧsob investování lze kdykoliv měnit

-

nabídka krytí proti riziku neschopnosti splácet úvěr

-

jednorázové zajištění prostředkŧ na pohřeb ( pro klienty aţ do 80 let věku)

-

investiční ţivotní pojištění s moţností automaticky sniţovat pojistnou částku (atraktivní pro klienty, kteří uzavírají pojištění za účelem zajištění dluhŧ)

-

rozšiřuje se nabídka produktŧ s krytím platební neschopnosti ( např. v době trvání pojistky se klient stane plně invalidním, nebude nic platit, smlouva poběţí dál)

-

rozšiřování sazeb úrazového pojištění podle pohlaví

-

zapojení pojištění právní ochrany do produktu pojištění osob ( u pojišťovny Uniqa), právní ochrana rodiny = komplexní ochrana rodiny a jejich práv ve všech ţivotních situacích

-

sniţování poplatkŧ

-

moţnost bezplatně měnit parametry smlouvy

-

moţnost částečných výběrŧ hotovosti bez sankcí

-

investiční sloţka je volena ze tří strategií do fondŧ speciálně vytvořených pro účely tohoto produktu, zhodnocení je závislé na zvolené investiční strategii

-

nabídka asistenčních sluţeb

-

specificky zaměřené produkty na určitou cílovou skupinu ( např: ţeny nebo seniory)

6.2.

Nové trendy klientŧ při pojišťování

1) dŧvody pro nákup online pojištění: -

rychlost a jednoduchost uzavření pojištění přes internet (úspora času)

-

cena pojištění

-

dŧvěryhodnost pojišťovny

-

pozitivní zkušenosti z minulosti s pojišťovnou

-

internet je pouţíván jako informační kanál a prodejní kanál rovněţ pro jiné typy informací a sluţeb 57.

2) dŧvody proti nákupu online pojištění: -

nedŧvěra v internet a online platby kartou

-

niţší internetová gramotnost

-

nedostatečné informace na internetu

-

potřeba poradit s výběrem konkrétního produktu

-

konservatismus klientŧ, kteří nehodlají měnit své návyky

3) kvŧli hospodářské krizi si Češi více začali pojišťovat ţivot a zdraví - připojištění následkŧ úrazu, závaţných onemocnění a denních dávek 4) klienti pečlivěji vybírají, které produkty skutečně potřebují, kdyţ mají omezený nebo sníţený příjem

6.3.

Soutěţ Nejlepší pojišťovna roku 2010

Soutěţ Nejlepší pojišťovna roku 2010 není postavena jen na analýze jejich produktŧ a sluţeb, ale také na vybraných hospodářských ukazatelích, dokládajících ekonomické zdraví jednotlivých pojišťovacích institucí. Vybíralo se ze 32 produktŧ a sluţeb, 15 bankovních a 17 pojišťovacích. U pojišťoven se zkoumal trţní podíl v ţivotním a neţivotním pojištění a výše technických rezerv. V rámci porovnávání hospodářských výsledkŧ se hodnotilo šest základních ukazatelŧ. Konkrétně se jednalo o rentabilitu, nákladovost, efektivnost, trţní podíl ţivotního i neţivotního pojištění a poměr technických rezerv k celkové výši předepsaného pojištění. Rentabilita měla při hodnocení hospodaření největší váhu, a to 22%. Rentabilita = výnosnost. Klientŧm a investorŧm ukazuje schopnost pojišťovny dosahovat zisku na základě vloţených prostředkŧ. Podle tohoto ukazatele dokáţe nejlépe zhodnotit vloţený kapitál Česká pojišťovna. Z výsledkŧ jejího hospodaření v roce 2009 vyplývá, ţe měla rentabilitu 33,77%. V těsném závěsu s 33,08 % se umístila ČSOB Pojišťovna a na 3. místě se umístila pojišťovna Uniqa s 30,9 %. Zajímavostí je, ţe všechny do soutěţe zařazené pojišťovny zaznamenaly z roku na rok v prŧměru dvoutřetinový nárŧst rentability. Největší meziroční změnu výnosnosti pak 58.

dosáhla ČSOB Pojišťovna. Oproti roku 2008 se její rentabilita zvýšila o 193,72 %. Tento parametr měl velký podíl na jejím celkovém vítězství v soutěţi. Tabulka č. 2 - Pořadí pojišťoven podle ekonomického hodnocení Celkové pořadí v %

% vyjádření ekonomického hodnocení

ČSOB Kooperativa Allianz AXA pojišťovna Česká pojišťovna Generali Česká podnikatelská pojišťovna Uniqa Wüstenrot Slavia

81,76 77,58 67,14 56,80 55,72 54,48 54,28 54,0 44,22 21,51

Zdroj:

Hospodářské noviny [online]. 2010 [cit. 2010-10-2]. Dostupné z WWW: .

Tabulka č. 3 - Kolik vydělaly pojišťovny v roce 2009 ( v mil. Kč ) Pojišťovny Česká pojišťovna Kooperativa ČSOB pojišťovna Allianz pojišťovna Generali Česká podnikatelská pojišťovna Uniqa AXA Slavia Wüstenrot Zdroj:

Mil. Kč. 7380,1 2415,6 1426,3 1310,8 541,2 385,3 349,5 155,5 11,2 9,9

Hospodářské noviny [online]. 2010 [cit. 2010-10-2]. Dostupné z WWW: .

59.

Tabulka č. 4 - Pořadí podle ziskovosti (ROE - zisk v poměru ke kapitálu) Pojišťovny Česká pojišťovna ČSOB pojišťovna Uniqa Allianz Generali Česká podnikatelská Kooperativa AXA Wüstenrot Slavia pojišťovna Zdroj:

ROE - zisk v poměru ke kapitálu 33,77% 33,08% 30,09% 26,67% 22,55% 21,45% 19,92% 11,37% 7,35% 4,94%

Hospodářské noviny [online]. 2010 [cit. 2010-10-2]. Dostupné z WWW: .

Tabulka č. 5 - Nejlepší pojišťovny pro klienty (hodnocení v %) Pojišťovny

Hodnocení pojišťovny klienty v %

Kooperativa Česká pojišťovna Slavia Allianz ČSOB pojišťovna Generali ČPP AXA Uniqa Wüstenrot

80,94 72,03 70,30 66,67 65,14 64,93 64,47 61,73 55,96 52,24

Zdroj:

Hospodářské noviny [online]. 2010 [cit. 2010-10-2]. Dostupné z WWW: .

Součástí ročníku soutěţe Banka roku, Pojišťovna roku 2010 bylo také hodnocení webových stránek jednotlivých bank a pojišťoven. Posuzoval se vzhled, obsah a technické řešení. Mezi pojišťovnami celkově zvítězila Kooperativa. Druhá se umístila pojišťovna Generali a třetí skončila Komerční pojišťovna. U obsahu se hodnotila především viditelnost v internetových vyhledávačích, počet jazykových mutací a také kvalita zpracování textŧ. Dále se zkoumala srozumitelnost informací a provázanost s ostatními informačními kanály, jako jsou např. sociální sítě. V oblasti technického 60.

řešení se vyhodnocovala především slučitelnost s rŧznými typy prohlíţečŧ a zařízení jako jsou např. mobilní telefony. V kategorii Pojišťovací novátor zvítězilo rizikové ţivotní pojištění PRO Ţivot pojišťovny Allianz. Klientovi umoţňuje si zvolit, zda uzavře smlouvu na úrazové, ţivotní nebo zdravotní pojištění a vybrat z 15 druhŧ připojištění. V prŧběhu pojištění mŧţe přidávat nebo odebírat rizika a rovněţ měnit pojistné částky. Spořící sloţka je zcela volitelná. To znamená, ţe klient spoří pouze, kdyţ chce nebo má volné prostředky. Spořící část je zatíţena pouze vstupním poplatkem, klient nehradí další měsíční poplatky. Mŧţe si vybrat investiční fondy, do kterých bude část vloţených peněz investována. V nabídce je i fond, který garantuje roční výnos ve výši 2,4%. Na jediné smlouvě mŧţe být pojištěno aţ šest lidí - dva dospělí a čtyři děti. Osoby je moţné během pojistky odebírat i přidávat. PRO Ţivot nabízí celoroční cestovní pojištění, které mŧţe být placeno společně se ţivotním pojištěním v pravidelných měsíčních splátkách. Klienti si mohou sjednat i speciální připojištění, díky němuţ bude pojišťovna v případě pojistné události spořit za klienta do jeho penzijního fondu.

61.

7. NOVÉ PRODUKTY V OBLASTI POJIŠŤOVNICTVÍ 7.1.

Ţivotní pojištění Forte, ČSOB pojišťovna, a.s.

V březnu 2010 uvedla ČSOB pojišťovna, a.s. produkt pod názvem FORTE. Jde o běţné placené ţivotní pojištění. Výhody: - na jedinou pojistnou smlouvu lze pojistit na vysoké pojistné částky 2 dospělé a aţ 5 dětí (kaţdý člen rodiny si mŧţe pojistit rizika přesně podle svých konkrétních potřeb) - pojištění pamatuje i na případy diagnózy některé z 25 váţných chorob, ale i na úraz, pracovní neschopnost, pobyt v nemocnici a další nenadálé ţivotní události - pojištění se dá vyuţít i k pravidelnému spoření (prostřednictvím pěti investičních podílových fondŧ bez garance zhodnocení, ale s perspektivou vysoce nadprŧměrného výnosu nebo prostřednictvím Garantovaného fondu se zaručeným zhodnocením 2,4% ročně, k němuţ jsou navíc připisovány podíly na zisku ČSOB pojišťovny) - rozsah pojistné ochrany a zpŧsob investování lze kdykoliv měnit

7.2.

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. - informace o pojistkách na webových stránkách

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. spustila informace o pojistkách na webových stránkách. Tato internetová aplikace nabízí rychlý přístup k informacím o pojistných smlouvách a likvidovaných škodách. K přihlášení zákazníkŧm stačí pouze číslo smlouvy a rodné číslo. Kombinace těchto dvou údajŧ je bezpečná. I v této verzi internetové aplikace Česká podnikatelská pojišťovna a.s. nabízí nadstavbu v moţnosti jednoduše upravovat některé údaje bez návštěvy pobočky a zjistit aktuální informace včetně uzavírání nových pojistek. 62.

7.3.

Pieta - pojištění vlastního pohřbu - Česká pojišťovna, a.s.

Česká pojišťovna a.s. nabízí produkt Pieta - pojištění vlastního pohřbu. Sjednat si toto pojištění ve srovnání s ostatními ţivotními pojistkami totiţ mohou klienti aţ do věku 80 let a bez zkoumání zdravotního stavu. Výhodou je, ţe peníze nevstupují do dědického řízení, proto je s nimi moţné disponovat v tak krátké době, jaká je pro uhrazení pohřbu potřebná. Rozdíl od klasického ţivotního pojištění - klient sloţí celé pojistné jednorázově, a tím má úhradu pohřbu jednou provţdy předem vyřešenou. Kolik peněz zaplatí, určuje jeho představa o prŧběhu pohřbu a jeho nákladovosti v kombinaci s aktuálním věkem. Svou roli hraje i pohlaví, za výpočtem konkrétní částky stojí statistiky úmrtnosti. Pieta představuje rizikové pojištění s jednorázovým vkladem, který pojišťovna zhodnocuje a pevně určeným účelem.

7.4.

Investiční ţivotní pojištění - Rizikové pojištění s dividendou UNIQA pojišťovna, a.s.

UNIQA pojišťovna, a.s. nabízí nový produkt od září 2010 - Investiční ţivotní pojištění - Rizikové pojištění s dividendou, které získalo ocenění Ţivotní pojištění roku 2010. Rizikové ţivotní pojištění s dividendou (RŢPD) navázalo na úspěšný produkt z roku 2008. Jeho zevrubná inovace na základě analýzy současných trendŧ přinesla rekordních 55 změn. Některé jsou převratné: rozšířil se okruh pojištěných závaţných diagnóz na rekordních 34 (u dětí na 10), poprvé byla implementována právní ochrana rodiny. Rozbor úrazové statistiky přinesl českou premiéru v zavedení rozdílných sazeb pro muţe a ţeny. RŢPD je aktuálně nejkomplexnější produkt k ochraně jednotlivce nebo rodiny s pruţným nastavením podle ţivotní situace a se stavebnicovou konstrukcí připojištění. Dividenda je do produktu zařazena jako forma odměny za příznivější škodní prŧběh pojištění. Investiční sloţka je zcela oddělena za účelem zprŧhlednění nákladŧ. RŢPD je daňově optimalizováno. Doporučuji produkt vyuţít při nastavení prvotního komplexního pojištění klienta. Rovněţ tento produkt dokáţe aktualizovat a vylepšit stávající zabezpečení při změně ţivotní situace či priorit (např. narození dítěte, zahájení podnikání, čerpání úvěru, 63.

apod.). RŢPD lze vyuţít i při velmi konkrétním účelovém řešení s vyuţitím byť jednoho, například úrazového pojištění. Na jedné straně se přináší klientŧm finanční jistota při zajištění závazkŧ a výdajŧ, jako jsou pŧjčky, úvěry, spoření či náklady na ţivobytí, a na druhé straně se zajišťuje finanční podpora v případě zdravotních obtíţí. V dnešní době je velmi dŧleţité, abychom se postarali o pravidelnou či jednorázovou finanční pomoc na udrţení našeho příjmu, ale také na podporu v době váţnější nemoci. Další zajímavá moţnost se nabízí těm, kteří myslí na udrţení své ţivotní úrovně v dŧchodovém věku, případně chtějí zajistit finanční rezervu svým dětem. Díky jedinečné skladbě produktu se podařilo v investiční sloţce produktu výrazně sníţit náklady oproti jiným samostatně uzavíraným investičním produktŧm. Tím je tato kombinace pojistné ochrany a prostředkŧ určených k investování velmi vhodná právě i pro klienty, kteří chtějí kromě základní pojistné ochrany investovat volné prostředky. Hlavní pojištěný / Pojistník mŧţe kromě základního rizikového ţivotního pojištění s konstantní pojistnou částkou pro případ smrti, kterým finančně zabezpečuje zpravidla své nejbliţší, také sjednat: -

další volitelné pojištění pro vypořádání, např. úvěrového závazku v případě úmrtí - pojištění pro případ smrti s ročně klesající pojistnou částkou

-

připojištění pro podporu léčby či proti poklesu příjmu při váţné nemoci připojištění velmi závaţných onemocnění a to rekordních 34 diagnóz

-

investice pro zajištění finančních zdrojŧ na svŧj dŧchod nebo pro své děti investiční pojištění

-

připojištění, kdy platby za všechny předchozí tarify přebírá UNIQA pojišťovna v případě přiznání invalidního dŧchodu pro invaliditu třetího stupně připojištění zproštění od placení pojistného

-

pojištění dalšího finančního zajištění svých nejbliţších - pojištění proti smrti úrazem do max. výše 3.000.000,- Kč, v případě pojistné události při dopravní nehodě vypláceno dvojnásobné plnění

64.

-

pojištění jednorázového získání finančních prostředkŧ na nápravu zdraví či úpravu bydlení v případě váţného úrazu, a to aţ 12 mil. Kč - pojištění trvalých následkŧ úrazu s progresivním plněním ve dvou variantách pojistného plnění

-

pojištění zajišťující pravidelnou finanční pomoc v době nezbytného léčení úrazu s moţností sjednání progresivního plnění - pojištění denního odškodného za úraz

Největší novinkou, s níţ přichází UNIQA jako první na trhu, je rozdíl mezi úrazovými sazbami podle pohlaví. Ze zdravotních statistik jasně vyplývá výrazný rozdíl v pravděpodobnosti pojistného plnění pro muţe a ţeny. UNIQA se rozhodla tuto rozdílnou míru rizika zohledňovat, coţ přinese ţenám dvacetiprocentní úsporu na pojistném oproti muţŧm. -

pojištění pro udrţení příjmŧ tedy zajištění závazkŧ a výdajŧ v době pracovní neschopnosti - pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti bez prokazování příjmu

-

pojištění splátky úvěru na bydlení při propuštění ze zaměstnání - pojištění proti nedobrovolné ztrátě zaměstnání

-

pojištění např. poplatku v nemocnici či nadstandardního pokoje - pojištění nemocničních denních dávek

-

připojištění pro zajištění příjmŧ, kvalitnější péče či úpravy bydlení pravidelnou rentou ale i jednorázovým plněním v případě váţného zdravotního problému připojištění invalidity třetího stupně

-

široký zdravotnický servis MedUNIQA - moţnost konzultovat 24 hodin denně jakoukoliv zdravotnickou problematiku po telefonu a objednat si tzv. „druhý odborný názor“ od špičkových specialistŧ ke stávající diagnóze klienta v písemné formě

-

zbrusu novým prvkem je pojištění právní ochrany, které doposud ţádný pojistitel do ţivotního pojištění v takové podobě nezařadil. Poskytuje právní ochranu fyzickým osobám a rodinám (včetně jejich movitého majetku) v běţném soukromém ţivotě. Právní ochrana má za úkol podporovat pojištěného při prosazování jeho právních zájmŧ a nést riziko vzniklých nákladŧ, popřípadě je 65.

zmírnit. Tento produkt poskytuje právní ochranu při občanskoprávních nárocích na náhradu škody, obhajobě pojištěného v trestním nebo přestupkovém řízení, hájí zájmy pojištěného ve sporech s jinými pojistiteli, sporech o vlastnictví nebo sporech vzniklých v dŧsledku porušení závazkově

právních vztahŧ. Tuto

součást poskytuje UNIQA ve spolupráci se specializovaným partnerem D.A.S. pojišťovnou právní ochrany, a.s. -

moţnost vkládat jednorázově volné finanční prostředky, tzv. mimořádné pojistné, které mŧţe být investováno nezávisle na základním tarifu

-

INVESTPLAN

umoţňující

postupnou

redukci

rizika

při

investování

pravidelného i mimořádného investičního pojištění Hlavní pojištěný má současně se základní pojistnou ochranou nárok: -

na reinvestici nespotřebované části pojistného

-

na pravidelnou dividendu v závislosti na demografickém vývoji a výsledku zajištění ţivotního pojištění

-

při dodrţení podmínek zákona o daních z příjmŧ lze uplatnit sníţení daňového základu aţ o 12 000,- Kč

Další pojištěný mŧţe sjednat: -

základní rizikové ţivotní pojištění s konstantní pojistnou částkou pro případ mrti

-

pojištění pro případ smrti s ročně klesající pojistnou částkou

-

připojištění velmi závaţných onemocnění

-

pojištění smrti úrazem - v případě pojistné události při dopravní nehodě vypláceno 2x plnění

-

pojištění trvalých následkŧ úrazu s progresivním plněním ve dvou variantách pojistného plnění

-

pojištění denního odškodného za úraz

-

pojištění rizika létání

-

pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti bez prokazování příjmu

66.

-

pojištění nemocniční denní dávky

-

připojištění invalidity třetího stupně

-

pojištění MedUNIQA

Dětem a studentŧm lze sjednat v rámci RŢPD následující pojistná krytí: -

pojištění jednorázového získání finančních prostředkŧ na nápravu zdraví v případě úrazu, a to aţ 6 mil. Kč - trvalé následky úrazu s progresivním plněním

-

pojištění zajišťující pravidelnou finanční pomoc v době nezbytného léčení úrazu

-

denní odškodné za úraz

-

pojištění např. pro nadstandardní pokoj v nemocnici - pojištění nemocniční denní dávky

-

nově se nabízí pro dětí připojištění velmi závaţných onemocnění - 10 nejzávaţnějších diagnóz

-

pojištění TOP ASISTENCE, coţ je moţnost zprostředkování individuálního termínu u špičkového lékaře-specialisty na odborných pracovištích v Praze a v Brně, například v oborech kardiologie, neurologie, metaboliky nebo chirurgie a dalších

-

pojistník má moţnost zvolit zkrácenou dobu placení, a to buď pro celou pojistnou smlouvu, nebo pro některá ze sjednaných pojištění či připojištění Veškeré pojistné ochrany končí datem konce placení pojistného celé smlouvy. Smlouva dále trvá aţ do sjednaného konce pojištění a na jejím konci je hlavnímu pojištěnému vyplaceno pojistné plnění pro případ doţití.

-

klient si mŧţe vybrat z několika investičních programŧ v závislosti na tom, jaký výnos očekává a nakolik je ochotný podstoupit tomu odpovídající riziko

V případě, ţe klient chce změnit svojí investiční strategií a investovat do jiného investičního programu, mŧţe kdykoliv jeden investiční program zaměnit za jiný.

67.

Investiční programy UNIQA pojišťovny Při tvorbě struktury jednotlivých investičních programŧ vyuţívá UNIQA mezinárodní know-how a dlouholeté zkušenosti odborníkŧ z oddělení Asset Management společnosti UNIQA Versicherungen AG se sídlem ve Vídni a sesterské společnosti FINANCE LIFE Lebensversicherungen AG, která je nejvýznamnější pojišťovnou, specializující se na investiční ţivotní pojištění na rakouském trhu. UNIQA nabízí investiční programy, které se liší investiční strategií. INVESTPLAN Kromě moţnosti volit libovolně alokaci do jednotlivých programŧ nabízí UNIQA tzv. INVESTPLAN. To je nástroj k utlumení rizika ztráty zpŧsobené propadem akciových trhŧ ke konci pojištění. Spočívá v postupném automatickém převádění příslušné části podílových jednotek z dynamičtějších programŧ do dluhopisového portfolia STABILNÍ, aby se zamezilo ztrátě z dŧvodu výkyvŧ kurzu akcií v posledních (maximálně devíti) letech trvání pojištění. Zdroj:

Uniqa [online]. 2010 [cit. 2010-12-8]. Dostupné z WWW: .

Viz: Příloha č. 1 Návrh pojistné smlouvy Viz. Příloha č. 2 Zdravotní dotazník a Investiční programy UNIQA pojišťovny, a.s.

68.

8. MODELOVÝ PŘÍKLAD - INVESTIČNÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – FLEXI Pojišťovna České Spořitelny a. s., Vienna Insurance Group Tabulka č. 6 Modelový příklad investičního ţivotního pojištění – FLEXI Pro případ smrti z jakýchkoliv příčin Doplňková a úrazová sloţka pojištění Pojištění pro případ smrti následkem úrazu Pojištění trvalých následkŧ úrazu - s progresí Pojištění denního odškodného - úraz Pojištění hospitalizace – úraz a nemoc Pojištění pracovní neschopnosti – nemoc, plnění pracovní neschopnosti následně od 15. dne

300 000 Kč

30.11.2027

94 Kč

300 000 Kč

30.11. 2027

30 Kč

300 000 Kč

30.11. 2027

40 Kč

300 Kč/den

30.11. 2027

170 Kč

300 Kč/den

30.11. 2027

45 Kč

300 Kč/den

30.11. 2027

252 Kč

Celkové pojistné Frekvence placení pojistného Počátek pojištění Konec pojištění ve 24 hod dne předcházejícího výročnímu dni trvání pojištění v kalendářním roce, ve kterém se pojištění doţije 65 let věku

1 500 Kč Měsíční 01.12. 2010 30.11. 2027

Pohlaví Riziková skupina

ţena 1

Zdroj: Vlastní šetření.

Toto pojištění je bez spořící sloţky, zde se dá i osobně přidat spoření, ale nedoporučuje se. Trvalé následky jsou se čtyřnásobnou progresí. Pojištění zproštění od placení je přiznané od třetího stupně plné invalidity. Denní odškodné - úraz je od 15. dne. Likvidita úrazu je do 3 týdnŧ od odevzdání zdravotní dokumentace na pojišťovnu.

69.

Tabulka č. 7 Analýza investičního ţivotního pojištění – FLEXI Pojišťovna České Spořitelny a. s., Vienna Insurance Group Rok

KH při zhodnocení 2,4% p.a. (Kč)

KH při předpokládaném zhodnocení 7% p.a. (Kč)

KH při předpokládaném zhodnocení 4,5% p.a. (Kč)

Poměr rozloţení pojistného do fondŧ

Poměr rozloţení pojistného do fondŧ

Poměr rozloţení pojistného do fondŧ

PČS Fond Garantovaný 100%

REICO ČS Nemovitostní fond 20% PČS Fond akciový 80%

Daňový odpočet (vţdy k 31.12 daného roku) (Kč)

Daňová úspora z pojistného (vţdy k 31.12 daného roku) (Kč)

952 11 550 11 531 11 550 11 550 11 550 11 531 11 550 11 550 11 550 11 531 11 550 11 550 11 550 11 531 11 550 11 550 10 598

143 1 733 1 730 1 733 1 733 1 733 1 730 1 733 1 733 1 733 1 730 1 733 1 733 1 733 1 730 1 733 1 733 1 590

Vloţeno pojistné (Kč)

ISČS-Sporobond 30% ISČS Tred bond 15% REICO ČS Nemovitostní fond 15% PČS Fond akciový 40%

2010 30.11.2011 30.11.2012 30.11.2013 30.11.2014 30.11.2015 30.11.2016 30.11.2017 30.11.2018 30.11.2019 30.11.2020 30.11.2021 30.11.2022 30.11.2023 30.11.2024 30.11.2025 30.11.2026 30.11.2027

0 0 2 795 12 359 22 052 31 857 41 810 51 896 62 106 72 428 82 897 93 500 104 236 115 100 126 149 137 366 148 760

0 0 2 821 12 788 23 403 34 695 46 745 59 587 73 282 87 890 103 491 120 167 138 010 157 130 177 639 199 677 223 399

0 0 2 808 12 578 22 738 33 284 44 272 55 700 67 588 79 942 92 815 106 229 120 206 134 786 150 032 165 983 182 693

18 000 36 000 54 000 72 000 90 000 108 000 126 000 144 000 162 000 180 000 198 000 216 000 234 000 252 000 270 000 288 000 306 000

Zdroj: Vlastní šetření

Daňově uznatelný odpočet: maximálně uznatelné pojistné je 12 000,- Kč za rok. Daňová úspora: maximální daňová úspora na pojistném je 1 800,- Kč/ rok (tj. z max. odpočtu 12 000,- Kč /rok). Charakteristickým rysem investičního flexibilního ţivotního pojištění je skutečnost, ţe klient prostřednictvím pojišťovny investuje. To znamená, ţe spolu s pojišťovnou nese riziko, ţe cena podkladového portfolia fondŧ, rozhodující o jejich výnosu bude klesat. Cena jednotek podílových investičních fondŧ a tím i celková kapitálová hodnota na 70.

smlouvě mŧţe v prŧběhu investování jak rŧst, tak i klesat. Současná výkonnost fondu však nezaručuje jeho výkonnost budoucí. Investice do podílových investičních fondŧ v sobě zahrnuje riziko kolísání aktuální hodnoty investované částky a výnosŧ z ní a není zaručena návratnost pŧvodně investované částky. Na základě mé provedené analýzy vyplývá, ţe v prŧběhu 17 let klient vloţí na hrazení pojistného 306 000,- Kč. Pokud by investoval 80% finančních prostředkŧ do akciového fondu, bude kapitálová hodnota při předpokládaném zhodnocení 7% p.a. 223 399,- Kč, pokud by investoval 100% finančních prostředkŧ do garantovaného fondu při předpokládaném zhodnocení 2,4% bude kapitálová hodnota 148 760,- Kč, pokud by investoval do smíšených fondŧ, kapitálová hodnota při předpokládaném zhodnocení 4,5% bude 182 693,- Kč.

Ovšem mŧţe dojít k situaci, kdy i po několika letech

investování je kapitálová hodnota nízká či záporná, tj. klient nemá nic a navíc je ještě dluţníkem. Pokud hodnota účtu nepostačuje na úhradu poplatkŧ ( z kapitálové hodnoty ve výši prvních dvou ročních pojistných) a rizikového pojistného, vzniká tzv. akumulovaný dluh pojistníka. Jestliţe se na účtu objeví nové podílové jednotky nakoupené za pojistné, jsou přednostně pouţity na úhradu akumulovaného dluhu a dluh se sníţí. Naopak nové měsíční poplatky dluh navyšují. V Pojistných podmínkách Pojišťovny České spořitelny a. s. je napsáno: „Pokud dojde k ukončení pojistné smlouvy a kapitálová hodnota smlouvy je záporná, je pojistník povinen uhradit pojistné do konce trvání smlouvy, maximálně však do výše absolutní hodnoty kapitálové hodnoty smlouvy k datu konce pojištění.“ Toto investiční ţivotní pojištění by lidé neměli vyuţívat jako spoření.

8.1.

Investiční strategie portfolií Tempo, pojišťovny AXA a.s.

Tempo je program pravidelného investování do podílových fondŧ spravovaných investiční společností AXA. Podle cíle, investičního horizontu a k riziku zvolí klient jeden ze tří investičních profilŧ: defenzivní, progresivní či agresivní.

71.

Program Tempo nabízí 3 investiční strategie Zastoupení podílových fondŧ AXA v jednotlivých investičních profilech: Tabulka č. 8 Návrh strategie investování Fond

Profily Defenzivní Progresivní Agresivní AXA CZK Konto 40 % 15 % AXA CEE Dluhopisový fond 30 % 20 % AXA CEE Akciový fond 15 % 25 % AXA Realitní fond 10 % AXA Selection Global Equity 10 % 15 % 30 % AXA Selection Emerging Equity 10 % 25 % AXA Selection Opportunities 20 % 25 % 10 % Zdroj: Vlastní šetření

Zvolíme si libovolný investiční horizont a částku, kterou chceme měsíčně investovat. Vybereme si dle svého rizikového profilu vhodnou strategii. V rámci produktu Tempo máme moţnost diverzifikovat svou investici aţ do 7 podílových fondŧ. Mŧţeme investovat od 1500,- Kč měsíčně po minimální dobu 5 let.

8.2.

Modelový příklad - program Tempo

Délka investice 17 let, měsíční platba 2000,- Kč

72.

Vybrala jsem si defenzivní investiční profil, kde zhodnocení vloţených prostředkŧ se pohybuje od 3,5 % do 4,50 % p.a. Celková hodnota vloţených prostředkŧ je 415 140,Kč. Zhodnocení finančních prostředkŧ na konci (po 17 letech) je v rozmezí od 142 914,- Kč do 198 310,- Kč. U tohoto programu je základní poplatek 2,50 %. Klient většinou platí poplatek za zprostředkování investice - vstupní poplatek nebo naopak výstupní poplatek (většinou při předčasném odkupu a nedodrţeném investičním horizontu). Kaţdý fond má tzv. správcovský (manaţerský) poplatek daný statutem, který je úplatou za správu fondu a s tím souvisejících sluţeb. Tento poplatek podílník neplatí přímo, ale je účtován jednou ročně a promítá se do denního kurzu podílového listu (hodnota podílového listu, která se denně stanovuje a jiţ v sobě zahrnuje poměrnou část manaţerského poplatku). Pokud bychom zaplatili první platbu 9 140,- Kč jednorázově ( 2 000,- Kč - měsíční platba + 7 140,- Kč - celková výška uhrazeného poplatku), okamţitě se nám začíná hodnotit vloţená částka. Jestliţe budeme ukládat postupně, vklad se začne hodnotit v okamţiku, kdy bude naspořená částka činit 9 140,- Kč. U tohoto programu je niţší zhodnocení, nedá se odepsat z daní, na konci období konečná finanční částka není zdaněna a klient obdrţí peníze do týdne na účet při jakékoliv transakci. S investicí je spojené riziko a dosavadní výnos není zárukou budoucích výnosŧ. Rozhodnutí musí kaţdý klient zváţit sám, jelikoţ v případě zvolené investiční strategie nese veškeré investiční riziko klient sám , nikoliv pojišťovna. V praxi to znamená, ţe výše zhodnocení není garantována a v prŧběhu let mŧţe značně kolísat.Výkonnosti v tabulce jsou tedy jen orientační a nejsou garantované. Před samotnou investicí je potřeba seznámit se se statutem příslušných fondŧ, Obchodními podmínkami a Sazebníkem poplatkŧ.

73.

Graf č. 3 Očekávané zhodnocení

Zdroj: Vlastní šetření

8.3.

Modelový příklad - program Tempo Délka investice 14 let, měsíční platba 2000,- Kč

74.

Graf č. 4 Očekávané zhodnocení

Zdroj: Vlastní šetření

Pro srovnání jsem si vybrala stejný program, lišící se v délce investování - 14 let při měsíční platbě 2000,- Kč. Celková hodnota vloţených prostředkŧ po 14 letech je 342 300,- Kč, kapitálové zhodnocení se pohybuje od 91 753,- Kč do 126 331,- Kč. Je dobré zodpovědět si předem několik otázek. Na jak dlouhou dobu chceme investovat, jaké máme zkušenosti s investováním atd. a díky těmto otázkám si sestavit tzv. investiční profil. Toto nejlépe zvládneme se svým finančním poradcem.

75.

ZÁVĚR Ve své diplomové práci jsem v úvodu zmapovala historii a vývoj pojištění ve světě, v Evropě a v Čechách. Historickým výsledkem tohoto dlouhého vývoje byl vznik pojišťovacích spolkŧ, pojišťoven a pojišťovnictví. Zprvu šlo o dobrovolné sdruţení osob, které si vzájemně a solidárně, tj. na bázi běţné morálky pomáhaly v situacích, kdy hrozilo či jiţ nastalo existenční riziko. Tímto postupem vzájemně spojily síly, jak se s ním vyrovnat. Dále jsem se zabývala vznikem prvních pojišťoven, jejichţ zaloţení se datuje do druhé poloviny 18. století. Od počátku 19. století se pojištění stává předmětem podnikání, ve větší míře se začíná prosazovat komerční charakter pojištění. V roce 2007 uplynulo 180 let od zaloţení první české pojišťovny - První české vzájemné pojišťovny v roce 1827. Pojišťovnictví se brzy stalo významnou součástí vývoje českého finančního sektoru. Na přelomu 19. a 20. století bylo ţivotní pojištění nejvýznamnějším druhem pojištění v Rakousku - Uhersku. Za 2. světové války v době Protektorátu nastal útlum pojišťovnictví. V říjnu 1945 dekretem prezidenta republiky č. 103/1945 Sb. prosadila KSČ po ostrém politickém boji znárodnění pojišťoven. Významný dopad měla měnová reforma roku 1953. Součástí této měnové reformy byla brutální opatření zrušení vázaných hodnot ţivotních pojištění (tj. z období před měnovou reformou 1945) zcela bez náhrady a přepočítání hodnot ţivotních pojištění sloţených po roce 1945 v poměru 20 : 1. Na základě těchto opatření došlo k poklesu celého oboru ţivotního pojištění.

Dŧleţitým mezníkem je rozdělení ČSFR v roce 1993 na Českou a

Slovenskou republiku, protoţe od této doby se dá mluvit o samostatném rozvoji českého pojišťovnictví. V roce 2004 vstupem České republiky do Evropské unie se stává české pojišťovnictví součástí Jednotného pojišťovacího trhu. Je to proces postupného přijímání jednotných nařízení v rámci celého společenství. České pojišťovnictví se vyvíjí v trţním prostředí v souladu s normami Evropské unie. V diplomové práci jsem dále zpracovala otázku trendŧ českého trhu s ţivotním pojištěním a nových produktŧ, které se nabízí v současné době.. Na základě vlastního šetření jsem vytvořila modelový příklad - Investiční ţivotní pojištění

FLEXI,

Pojišťovny České Spořitelny a. s., Vienna Insurance Group a modelový příklad program Tempo, Pojišťovny AXA při délce investice 14 a 17 let.

76.

Ţivotní pojištění i přes světovou hospodářskou krizi drţí stále svŧj kredit a pojistný trh v roce 2010 v České republice zaznamenal rŧst o 8%. V ţivotě kaţdého člověka by mělo zaujímat přední místo. V první řadě je dŧleţité si uvědomit skutečnost, ţe ţivotní pojištění kryje hlavně nepředvídatelné situace související s naším zdravím a ţivotem. V současné době si lze vybrat z mnoha druhŧ produktŧ, které nabízí celá řada pojišťoven. Z vlastního šetření jsem zjistila, ţe výběr tohoto pojištění mŧţe být sloţitější neţ se zdá, jelikoţ se jedná o produkt relativně drahý a je potřeba správně zváţit, zda-li ho vyuţijeme, a který produkt se nám bude hodit nejvíce. Proto by měl být vybrán na základě individuálních potřeb. Ještě jednou bych chtěla zdŧraznit, ţe nejdŧleţitější ze všeho je umět si správně odpovědět na základní otázku: „Jaký je dŧvod pořízení ţivotního pojištění“? „Jak si vybrat správné ţivotní pojištění“? Je dŧleţité se rozhodnout, zda-li přemýšlíme o ţivotním pojištění jako o prostředku k zajištění finanční budoucnosti, kdy nám jde o zajištění rodiny nebo o pokrytí nákladŧ na hypotéku, leasing či úvěr v případě náhlého poklesu příjmŧ a nebo jako spíše zpŧsob zhodnocení peněz a zajištění si stáří. Mŧţeme ho uzavřít i krátkodobě, například pro pokrytí úvěru. Pak není potřeba se rozhodovat tak dŧsledně jako třeba v případě draţšího ţivotního pojištění s vyšší pojistnou částkou na celý ţivot. Zúčastnila jsem se několika jednání s finančními poradci a poté, co jsem se rozhodla uzavřít pojistnou smlouvu, zajímala jsem se o několik "kritických" bodŧ týkajících se všech ţivotních pojistek, a to především: Ošetření výběru prostředkŧ - „Máme moţnost je vybrat předčasně“? „Jaká je minimální doba uchování peněţ, po kterou pro nás nejsou dostupné“? „Jak se prostředky zhodnotí“? „Jaký úrok pojišťovna poskytuje a je garantován“? „Jaký bude stav kapitálové hodnoty při konci pojistného termínu“? „Jiná omezení“? „Jaká je výše vstupních a výstupních poplatkŧ z produktu, likvidita, riziko a v neposlední řadě i provázanost s dalšími produkty v investičním portfoliu“? Komplexnost ţivotního pojištění spočívá v mnoţství nabízených kombinací. Existují rŧzné balíčky ţivotního pojištění, některé nás pokryjí před úmrtím a nezhodnotí ţádné prostředky, zatímco jiné balíčky nám mohou poskytnout pojištění nejen před úmrtím, ale i úrazy nebo jinými neočekávanými událostmi, a zároveň mohou zhodnotit vloţené peníze. Na druhou stranu je ţivotní pojištění velmi flexibilní záleţitostí. Výběr a 77.

sjednání správného ţivotního pojištění se mŧţe s kaţdou rodinou lišit a závisí na mnoha faktorech. Navíc vše ještě komplikují měnící se potřeby a zájmy člověka v prŧběhu ţivota. Kaţdá ţivotní etapa je spojena s určitým finančním rozhodnutím a správný výběr finančních produktŧ a jejich kombinace je velmi dŧleţitá. Některé produkty se hodí jen v časném mládí, jiné zase v předdŧchodovém věku. Chybným rozhodnutím si člověk mŧţe přivodit řadu problémŧ. V diplomové práci jsem se také zabývala otázkou správného výběru finančního poradce. Finanční poradci mají velkou zodpovědnost vŧči svým klientŧm. Ideální volbou je opravdu dobrý finanční poradce, který se v prostředí pojišťoven pohybuje a ví, jaké bonusy a naopak nevýhody jsou skryty v jednotlivých pojišťovacích produktech. Kvalitní poradce nám pomŧţe ušetřit mnoho financí, ale špatný poradce nám udělá „vítr na bankovním účtu“. Musím zdŧraznit, ţe jsou v tomto oboru opravdu nesmírně dŧleţití a měli bychom si je ověřit. Jedná se totiţ o osobu, která bude mít výrazný vliv na naše hospodaření. Neplatí však zásada, ţe čím více či méně schŧzek, tím je poradce horší či lepší. Záleţí i na tom, jak si klient s poradcem tzv. padnou do oka. Je dobré konzultovat poskytnuté rady s dalšími odborníky, ze schŧzek si dělat poznámky, nechat si dostatek času na přečtení smluv, zaměřit se na upozornění a podmínky psané malým písmem a nenechat se k ničemu tlačit s myšlenkou - tak co, kdyţ tak to pak zruším. Jde totiţ o naše peníze. Pokud se člověk nechce spoléhat na druhého, mŧţe vyhledat na internetu stránky konkrétních pojišťovacích společností, na nichţ je zpravidla kalkulačka ţivotního pojištění, na níţ si lze spočítat výši plateb. V tomto případě by se měl umět klient orientovat v nabídce poskytovaných sluţeb. Dále jsem se zabývala problémem finanční gramotnosti občanŧ. Pojištění je dlouhodobě diskutované téma. Stále se ale najde pár „drobností“, kterým lidé při uzavírání pojištění často nevěnují patřičnou pozornost, a nad kterými se nemusí vyplatit jen tak mávnout rukou. „Mít pojištění“ a „být pojištěn“ není to samé. Vzhledem k neznalosti problematiky občané uzavírají pojistné smlouvy nastavené na desetitisícové částky. Jejich pojistné pak logicky nestojí 1000,- Kč ba ani 500,- Kč. Stačí se zamyslet nad tím, na jak dlouho případně vyplacené pojistné plnění vydrţí. Roky to zřejmě nebudou, v mnoha případech ani měsíce... I kdyţ to mŧţe být nepříjemné, je dobré zkusit domyslet, jaké dŧsledky by doopravdy mohly mít události, proti kterým se pojišťujeme. Po takovém promyšlení by ve čtyřčlenné rodině rozhodně neměly mít děti vyšší pojistné částky neţ rodiče. 78.

Jednou z věcí, kterou spousta občanŧ vzhledem k neznalosti problematiky při sjednávání pojištění příliš neřeší, jsou obmyšlené osoby, kterým připadne pojistné plnění v případě úmrtí klienta. Zdá se to jako banalita, protoţe kdyţ ţádnou osobu neuvedeme, plnění se stává součástí dědického řízení. Jenţe právě to je ten problém. Dědické řízení se mŧţe táhnout několik měsícŧ i roky. Rychlá výplata plnění přímo konkrétní osobě mŧţe zabránit váţným finančním potíţím. I to, co na první pohled vypadá jako drobnost, mŧţe tedy hrát v určitých případech při sjednávání pojištění dŧleţitou roli. Je jen na nás, v kolika letech se začneme o své zajištění starat. Čím jsme starší, tím je pochopitelně pro pojišťovnu riziko pojistného plnění větší a pojištění je tak draţší. Mladší člověk bude mít rovněţ pravděpodobně méně zdravotních potíţí, a tudíţ nehrozí navyšování pojistného kvŧli jeho špatnému zdravotnímu stavu, či dokonce výluka z pojištění. U váţnějších obtíţí se totiţ mŧţe stát, ţe pojišťovna odmítne klienta pojistit.

79.

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Odborné publikace: BOHMAN, Ludvík; WAWERKOVÁ, Magdalena. Zákon o pojistné smlouvě. 2. aktualizované vydání. Praha : Linde, 2009. 335 s. ISBN 978-80-7201-755-3. HRUBOŠOVÁ, Marcela. Profese pojišťovací zprostředkovatel. 1. vydání. Praha : Linde, 2009. 119 s. ISBN 978-80-7201-775-1. MAJTÁNOVÁ, Anna , et al. Pojišťovnictví teorie a praxe. 1. vydání. Praha : Ekopress, 2006. 288 s. ISBN 80-86929-19-1. ŠKOPOVÁ,

Věra;

MUSILOVÁ,

Radoslava;

KRUPIČKOVÁ,

Hana.

Zákon

o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a předpisy související. 1. vydání. Praha : C.H. BECK, 2006. 291 s. ISBN 80-7179-4767. HORA, Jan; ŠULCOVÁ, Jaroslava; ZUZAŇÁK, Aleš. Příručka pro zprostředkovatele pojištění. 1. vydání. Praha : Linde, 2004. 255 s. ISBN 80-7201-488-9. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání. Praha : Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86-929-51-4. VENCOVSKÝ, František, et al. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vydání. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. ČEJKOVÁ, Viktória; MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictv í. 1. vydání. Brno : Masarykovo univerzita, 2004. 158 s. ISBN 80-210-3525-0. KUTINA, Zdeněk. Vademecum pojišťovacího makléře. 1. vydání. Praha : Havlíček Brain Team, 2005. 148 s. ISBN 80-903609-0-4.

80.

Elektronické zdroje: Pojisti zivot [online]. 2010 [cit. 2010-03-19]. Fakta o ţivotním pojištění. Dostupné z WWW: . Cap.cz : Tiskové zprávy [online]. 2009, 1.2.2010 [cit. 2010-03-21]. Česká asosiace pojišťoven. Dostupné z WWW: . JINDRA, Vojtěch. Pojišťovnictví - Vojtěch Jindra [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. Edu.uhk.cz. Dostupné z WWW:


ke_studiu.html>. Opojisteni.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. Pojišťovnictví v kostce - OPojištění.cz. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-5000. Bussiness.center.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. Zákon o pojišťovnictví. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235. Cnb.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-26]. Celkový přehled počtu subjektŧ ke dni. Dostupné

z

WWW:


SUBJECTS_

COUNTS_2>. Cs.wikipedia.org [online]. 2010 [cit. 2010-03-25]. Pojišťovnictví - Wikipedie, otevřená encyklopedie. Dostupné z WWW: . Brokerteam.cz : Historie pojišťovnictví [online]. 2006 [cit. 2010-03-21]. BROKER TEAM a.s. Dostupné z WWW: . Afiz.cz : AFIZ o sobě [online]. 2009 [cit. 2010-03-21]. Asociace finančních zprostředkovatelŧ a finančních poradcŧ České republiky. Dostupné z WWW: . Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění. Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění . Praha. 81.

SEZNAM OBRÁZKŦ, TABULEK A GRAFŦ Seznam obrázkŧ Obrázek 1: Podmínky úspěšného obchodu……………………………………... 46 Obrázek 2: Aktivity související s poznáním klienta……………………………. 46

Seznam tabulek Tabulka 1: Základní přehled produktŧ ţivotního pojištění …………………… Tabulka 2: Pořadí pojišťoven podle ekonomického hodnocení .……………… Tabulka 3: Kolik vydělaly pojišťovny v roce 2009 …………………………… Tabulka 4: Pořadí podle ziskovosti (ROE - zisk v poměru ke kapitálu).……… Tabulka 5: Nejlepší pojišťovny pro klienty (hodnocení v%)…………………… Tabulka 6: Modelový příklad investičního ţivotního pojištění – FLEXI……… Tabulka 7: Analýza investičního ţivotního pojištění – FLEXI………………… Tabulka 8: Návrh strategie investování …………………………………………

49 59 59 60 60 69 70 72

Seznam grafŧ Graf 1: Z čeho u nás ţijí finanční poradci …………………………………...… Graf 2: Prŧměrné pojistné na jednu smlouvu …………..……………………… Graf 3: Očekávané zhodnocení ………………………..………………………. Graf 4: Očekávané zhodnocení ……….………………………………….…….

82.

42 54 74 75

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Formulář pojistné smlouvy pojišťovny Uniqa Příloha č. 2 Zdravotní dotazník pojišťovny Uniqa Příloha č. 3 Historie pojišťovnictví Příloha č. 4 Doplňkové informace k ţivotnímu pojištění Příloha č. 5 Seznam pojišťoven nabízející ţivotní pojištění

83.

Příloha č. 1 List č. 1 Formulář pojistné smlouvy pojišťovny Uniqa

Příloha č. 2 List č. 1 Zdravotní dotazník pojišťovny Uniqa

Příloha č. 3 List č. 1 Historie pojišťovnictví Egypt – 2500 let před n.l. období

předmět či

pojistitel

pojistník

produkt pojištění kolem roku

Společné a vzájemné

Totoţný. Vzájemné dohody

2500 př. n. l. ve

krytí nákladŧ na

kameníkŧ při stavbě pyramid, resp.

starém Egyptě

pohřeb v případě úmrtí

sochařské výzdoby. Náklady na

svého člena.

pohřeb byly uhrazovány z pravidelně vybíraných příspěvkŧ

Babylónská říše – 2000 let před. n.l.

období

předmět či produkt

pojistitel

pojistník

poznámka

pojištění Chammurabi,

Společné a vzájemné krytí

král Staroba-

nákladŧ na pohřeb v případě

nejstarší právní

bylonské říše,

úmrtí svého člena. Společné a

úpravy, vytesané do

vládl v letech

vzájemné krytí nákladŧ na

sloupu před

1792-1750 př.

úhradu škod, jeţ by mohly

Chammurabiho

n. l.

vzniknout v souvislosti

palácem, podle

s přepravou zboţí na

které byli povinni se

plánovaných cestách karavan

řídit i soudci

v okolí Babylonu (dnešní Blízký východ).

majitelé karavan

Autor dosud druhé

Příloha č. 3 List č. 2 Indie – 1000 let před n. l.

období

předmět či produkt pojistitel

pojistník poznámka

pojištění

Cca tisíc let př. n. Společné a vzájemné l. v Indii

kasta obchodníkŧ

rŧzné druhy

krytí nákladŧ na úhradu

úvěrŧ

škod, jeţ by mohly vzniknout v souvislosti s nesplacením úvěru

Antické Řecko a Řím období

předmět či

pojistitel

pojistník

poznámka

není známo,

voják

V Athénách se v textech

produkt pojištění Athény kolem

„sociální

roku 400 př. n. l. pojištění“ pro případ váţného

pravděpodobně

řečníka Lysia z let 450 - 367

athénský stát

př. n. l. dochovala zmínka o

poškození zdraví

určitém sociálním pojištění,

(zmrzačení)

kterým byli odškodňováni

v prŧběhu války

občané zmrzačení v bojích za vlast.

Příloha č. 3 List č. 3 období

předmět či

pojistitel

pojistník

poznámka

produkt pojištění Starověký Řím Sociální pojištění“,

Čtyři statutárních instituce Svobodní

Kolem přelomu zajišťující:

s vlastními stanovami,

římští občané, zájmových

letopočtu

které určovaly výši

členové

skupinách lidí,

„spolku“ (?)

kteří se finančně

dŧstojný pohřeb

účastníkŧ pojištění; příspěvkŧ, tresty za

období

Jsou zmínky o

finanční prostředky nedodrţování stanov, a

zabezpečovali

pro pozŧstalé po

jednotlivé druhy

např. pro případ

účastnících

poskytnutí pojistné

invalidity

věno pro nevěstu

náhrady

a úmrtí

předmět či

pojistitel

pojistník

poznámka

(?) - první Námořní pŧjčky ?

Kupec jako

Nebylo-li zboţí přepraveno do

tisíciletí n.l. jako prvek

Zřejmě

majitel zboţí

cílového místa, kupec pŧjčku nemusel

komerčního

skupiny

obdrţel pŧjčku splatit; v opačném případě ji splatil a

(neţivotního)

bohatých

v hodnotě

pojištění

podnikatelŧ v přepravovaného odměnu za poskytnutou sluţbu

v souvislosti

peněţnictví a zboţí

s rozvojem

obchodě

produkt pojištění

námořní dopravy ve Středomoří

spolu s ní i náklady na přepravu a (pojistné).

Příloha č. 3 List č. 4 Období, region předmět či pojistitel pojistník

poznámka

produkt pojištění Koncem 10. století v Námořní

?

Majitel lodi či Námořní doprava v té době byla

souvislosti s novým pojištění

Zřejmě

nákladu

rozvojem

specializova-

nedokonalost lodí, omezenost

středomořského

né skupiny

navigačních zařízení atd., ale i pro

námořního obchodu

finančníkŧ

bující pirátství a neustále se

(1072 ujednání mezi

(kupecké

opakující války. Středověké kupecké

benátskými kupci),

společnosti,

právo proto uţ zná určité formy

později v dalších

tj. gildy)

zajištění rizik, zejména při přepravě

evropských

velice riskantní, a to nejen pro

zboţí

přímořských státech

Období,

předmět či

region

produkt

pojistitel

pojistník

poznámka

Bratrstva, či

Členové gildy,

Spolu s rozvojem obchodu a

pojištění Počátek 2.

Majetkové

tisíciletí v

(někdy poţární), sdruţení (gildy) někdy jen mistři, řemesel - obecně s rozvojem

tehdejších

či ţivotní

vznikající hlavně nebo jen tovaryši trhu - stále větší profesní

vyspělých

pojištění na

na bázi

(společné

skupiny začaly pociťovat

evropských

vzájemnostním

obchodnické

podpŧrné

naléhavou potřebu sdruţovat se

zemích aţ do základě

profese,

pokladny)

v zájmu přeţití. Doklady o

18. století

případně

existenci kupeckých gild

řemeslnické

pocházejí jiţ z 11. a 12. století

(později se

z Dánska, Porýnska a Šlesvicka.

řemeslnické gildy přeměnily v cechy)

Příloha č. 4 List č. 1 Doplňkové informace k ţivotnímu pojištění Infolinky online v závislosti na denní době (pracovní dny)

Technické znalosti obchodních zástupcŧ a operátorŧ

Příloha č. 4 List č. 2 Struktura pojistného trhu podle typu pojištění v roce 2009

Produkty nabízené online k 30.6. 2009

Příloha č. 5 List č. 1 Seznam pojišťoven nabízející ţivotní pojištění AEGON Pojišťovna, a.s.

Allianz pojištovna, a.s.

AMCICO AIG Life, První americko-česká pojišťovna, a.s.

Aviva ţivotní pojišťovna, a.s.

AXA ţivotní pojišťovna a.s.

Česká pojišťovna a.s.

ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

Generali Pojišťovna a.s.

Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.

ING Ţivotní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku

Komerční pojišťovna, a.s.

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s.

Pojišťovna České spořitelny, a.s.

UNIQA pojišťovna, a.s.

VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s.

Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a.s.

Zdroj: Pojisti život [online]. Praha : ČAP, 2010 [cit. 2010-03-19]. Nabídka produktŧ ŢP. Dostupné z WWW: .