Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta
Renáta Czislinská
Význam a použití předběžných opatření v rodinném právu Diplomová práce
Olomouc 2016
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Význam a použití předběžných opatření v rodinném právu vypracovala samostatně a citovala jsem všechny použité zdroje.“
V Mohelnici dne 30. června 2016
__________________________ Renáta Czislinská
2
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své diplomové práce JUDr. Lence Westphálové, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady, ochotu a vstřícnost, která mi byla v průběhu zpracování této diplomové věnována, a dále bych chtěla poděkovat Mgr. Janě Veselé, předsedkyni Okresního soudu v Šumperku, která mi poskytla potřebnou součinnost při zpracovávání diplomové práce. 3
Obsah 1. Úvod .................................................................................................................................. 7 2. Charakteristika předběžných opatření ................................................................................. 9 3. Vliv rekodifikace soukromého práva na předběžná opatření ............................................. 11 4. Druhy předběžných opatření ............................................................................................ 12 5. Právní regulace předběžných opatření dle ustanovení § 76 OSŘ ....................................... 13 5.1 Podstata předběžných opatření ................................................................................... 13 5.2 Účastníci řízení .......................................................................................................... 14 5.3 Pravomoc a příslušnost soudu k nařízení předběžného opatření .................................. 15 5.4 Předpoklady nařízení předběžného opatření ................................................................ 16 5.5 Vady návrhu ............................................................................................................... 17 5.6 Poplatková povinnost a jistota .................................................................................... 18 5.7 Řízení a rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření .................................. 21 5.7.1 Průběh řízení ....................................................................................................... 21 5.7.2 Rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření ....................................... 22 5.7.3 Usnesení o návrhu na nařízení předběžného opatření ........................................... 24 5.8 Obsah předběžného opatření....................................................................................... 27 5.9 Doba trvání a zánik předběžného opatření .................................................................. 28 5.9.1 Doba trvání předběžného opatření........................................................................ 28 5.9.2 Zánik předběžného opatření ................................................................................. 28 5.10 Opravné prostředky .................................................................................................. 30 5.10.1 Řádné opravné prostředky ................................................................................. 30 5.10.2 Mimořádné opravné prostředky ......................................................................... 31 5.10.3 Postoj Ústavního soudu ČR k ústavním stížnostem ............................................ 31 5.11 Náhrada škody a jiné újmy vzniklé předběžným opatřením....................................... 32 6. Použití a význam předběžných opatření v rodinném právu s ohledem na situaci v rodinách v době trvání a po zániku předběžného opatření ................................................................... 35 7. Problematické aspekty využití institutu předběžných opatření v rodinném právu .............. 38 8. Uplatnění a význam použití předběžných opatření v rodinném právu na příkladu Okresního soudu v Šumperku ............................................................................................................... 41 9. Závěr ............................................................................................................................... 43 4
Seznam použitých zdrojů ..................................................................................................... 45 Abstrakt ............................................................................................................................... 50 Abstract ............................................................................................................................... 51 Přílohy ................................................................................................................................. 52 Příloha č. 1 ....................................................................................................................... 52 Příloha č. 2 ....................................................................................................................... 53
5
Seznam použitých zkratek ČR
Česká republika
LZPS
Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako ústavního pořádku ČR
obč. zák.
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
OSŘ
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
OSPOD
Orgán sociálně-právní ochrany dětí
OZ
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
ZŘS
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních
6
1. Úvod Diplomová práce se bude zabývat institutem předběžných opatření podle ustanovení § 76 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a to z pohledu jeho významu a využití v rodinném právu. Jedná se o institut s poměrně závažnými důsledky nejen ve vztahu k dítěti, ale i ve vztahu k rodině a společnosti. Svou rychlostí a možností velkého zásahu do práv druhé strany bez předchozího upozornění, může přinést jednak mnoho užitků, ale bohužel napáchat i mnoho škod. Tímto způsobem mohou být omezeny základní principy občanskoprávního řízení, mimo jiné například princip ústnosti nebo přímosti. Danou problematiku si autorka vybrala i z důvodu minimálního zpracování v odborné literatuře, což ji utvrzuje v tom, že dané téma ještě není zdaleka vyčerpané. Zároveň se také jedná o téma velmi aktuální, které je v posledních letech mezi právní veřejností četně diskutované. Daná diplomová práce má k tomuto institutu zaujmout vlastní stanovisko a tím poskytnout ucelený názor na daný institut v souvislosti s rodinným právem. Základním procesním předpisem upravujícím předběžná opatření v soukromoprávních vztazích je OSŘ, který obsahuje všechny myšlenky a principy, které jsou s civilním procesem a rodinným právem úzce spjaty. Předběžná opatření se objevují skoro ve všech moderních právních řádech.1 Ale i přes jejich důležitý význam je právní úprava daného institutu velmi nestabilní. Počet novelizací v posledních letech je alarmující a poukazuje na fakt, že právní úprava není ve všech svých aspektech zcela ideální. Co se týká předběžných opatření, tak v rámci přijetí zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“), byla z OSŘ do ZŘS vyčleněna předběžná opatření, která bývají v praxi často označována jako tzv. zvláštní předběžná opatření. Diplomová práce tedy bude mít za cíl analyzovat současnou právní úpravu předběžných opatření v rodinném právu a rozebrat jeho význam v rámci dané problematiky. Dále bude analyzovat vliv předběžných opatření vzhledem k situaci v rodinách, ve kterých došlo k vydání opatření. Vzhledem k bydlišti autorky se jedna kapitola práce bude zabývat i významem a použitím předběžných opatření v rodinném právu na území šumperského okresu. V této práci se autorka v popisné části zaměří na rozbor účinné právní úpravy. Dále pomocí metody komparace bude porovnávat situace v rodinách před a po vydání předběžných 1
UZSÁK, M. Právní úprava předběžných opatření v civilním procesu a některé úvahy se zřetelem k zákonu č. 59/2005 Sb. Právní rozhledy, 2005, roč. 13, č. 9, s. 327.
7
opatření a pomocí této metody se zaměří i na používání předběžných opatření nejen z hlediska teorie, ale především praxe českých soudů. V další části plánuje metodou komparace rozebrat problematické aspekty využití daného institutu. V závěru práce by se autorka chtěla globálně věnovat významu a použití předběžných opatření v rodinném právu s reprezentačním vzorkem na území šumperského okresu. Co se toho týče, půjde o zaměření se na otázku, zdali je nařizování předběžných opatření v rodinně-právních věcech chápáno jako efektivní a rychlé zajištění poměrů nebo se jedná spíše o předjímání rozhodnutí a jejich nařizováním bývá spíše „šetřeno“. Dále jestli Okresní soud v Šumperku souhlasí s restriktivním přístupem, tedy že předběžná opatření nesmí předjímat rozhodnutí ve věci samé, nebo se spíše ztotožňuje s názory, že dočasné uložení stejných povinností, o kterých má být rozhodnuto až v rozsudku, nijak nesnižuje kvalitu soudní ochrany. Autorku bude zajímat i názor na případnou změnu právní úpravy, která by umožňovala provést slyšení účastníků dle uvážení soudu (s ohledem na konkrétní věc) a tím předejít nesprávným rozhodnutím z důvodu nedostatečného zjištění skutkového stavu. V neposlední řadě bude autorka hledat odpověď na otázku, zdali soudu vyhovuje právní úprava spočívající ve větší volnosti uvážení soudu o vhodnosti využití předběžných opatření v rodinném právu či nikoliv Po zpracování všech daných částí by chtěla autorka odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, která zní: Jaké je uplatnění předběžných opatření dle ustanovení § 76 OSŘ v rodinněprávních vztazích a jaký význam dává daným předběžným opatřením platná právní úprava z hlediska rodinného práva?
8
2. Charakteristika předběžných opatření Právní úprava předběžných opatření v rámci občanského soudního řízení, která se prolíná i do práva rodinného, rozděluje předběžná opatření na tzv. obecná, jejichž právní rámec nalezneme v OSŘ, a to v části druhé (ustanovení § 74 a násl.) a v části třetí (ustanovení § 120), a také tzv. zvláštní předběžná opatření, která jsou upravena v ZŘS. V ZŘS jsou upravena předběžná opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí (ustanovení § 400 a násl.) a předběžná opatření upravující poměry nezletilých dětí (ustanovení § 452 a násl.). “Předběžné opatření slouží k tomu, aby byly předběžně, a tudíž prozatímně upraveny poměry účastníků.“2 Z této definice vyplývá, že podstatou předběžných opatření je zatímní úprava poměrů jednotlivých účastníků. Faktem zůstává, že v určitých situacích nelze vyčkávat do pravomocného rozhodnutí ve věci samé, protože v konkrétních případech by se mohl stát, že rozhodnutí v meritu věci už nebude mít pro účastníky žádný význam. Předběžná opatření se snaží poskytnout právní ochranu v případech, kdy řízení ve věci samé ještě nebylo zahájeno, nebo pokud v průběhu nařízeného řízení vyšly najevo takové skutečnosti, které jeho nařízení odůvodňují. Institut předběžných opatření je podřazen pod zajišťovací řízení, ve kterých se buď předběžně zajištují práva, anebo se umožňuje jejich výkon v případě jejich ohrožení. Předběžnými opatřeními je umožněno upravit prozatímně poměr jednotlivých účastníků či zajistit budoucí výkon určitého rozhodnutí, pokud dochází k obavě z jeho ohrožení. Předběžná opatření můžeme považovat za velmi účinný prostředek ochrany práv předtím, než je doopravdy prokázáno, že došlo k porušení či ohrožení daných práv. Soud může dále nařizovat předběžná opatření i v rámci nalézacího řízení, popřípadě i v řízení o opravných prostředcích. 3 Řízení o nařízení předběžných opatřeních jsou zcela specifická tím, že je při nich možné rozhodovat bez slyšení účastníků, zajistit náhradu možné újmy, často je vyžadována rychlost řízení a překvapivost rozhodnutí pro druhého účastníka řízení. Hlavní podstatou řízení o předběžných opatření je ochrana určitých práv navrhovatele. U tohoto typu řízení je ale nutné zajistit i určitou proporcionalitu tak, aby zde byla druhému účastníkovi poskytnuta soudní ochrana jemu náležejících práv. 2
WINTEROVÁ, Alena, a kol. Civilní právo procesní. 6. vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2011, s. 324. SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽAKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporná řízení. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 123. 3
9
Soud, který o nařízení daných opatření rozhoduje, musí mít na paměti jednak hrozící újmu navrhovatele, ale i újmu hrozící účastníkovi, proti kterému je daný návrh směřován. Předběžnými opatřeními není předurčen konečný výsledek řízení - předběžná opatření pouze zajišťují, aby konečné rozhodnutí mohlo mít reálný význam. „Z rozhodnutí soudu prvého stupně a odvolacího soudu musí být patrné, že se zabývaly a vypořádaly se všemi důvody pro vydání předběžného opatření, které navrhovatel v návrhu uvedl. Jinak je jejich rozhodnutí nepřesvědčivé a nepřezkoumatelné a nenaplňuje tedy právo účastníků na spravedlivý proces.“4 Z tohoto logicky vyplývá, že soud nemůže pomocí předběžných opatření meritorně rozhodnout o takových věcech, které by mohly být ve své podstatě nenávratné. Již výše bylo řečeno, že institut předběžných opatření charakterizuje zejména rychlost a dočasnost. Podle doc. JUDr. Hlavsy, CSc., tedy nemůže být řečeno, že by předběžná opatření byla konečným prostředkem, a že by jimi byl judikován obsah meritorního rozhodnutí
v nalézacím
řízení.
Pokud
by
ohroženým
nebo
porušeným
právům
zainteresovaných osob byla poskytnuta definitivní ochrana, ztratil by tento institut v českém soudnictví svoji podstatu.5 To tedy znamená, že by předběžná opatření měla prioritně zajišťovat dočasnou ochranu práv účastníků před zahájením hlavního líčení a v jeho průběhu. S institutem předběžných opatřeních se nesetkáváme pouze v české právní úpravě6, pro srovnání, například v německé právní úpravě zastupuje institut předběžných opatření tzv. preventivní obstávka („Arrest“) nebo tzv. prozatímní příkaz („Einstweilige Verfügung“). 7 Předpokladem pro podání návrhu pro zmíněné instituty je přípustnost podání meritorní žaloby, včetně podmínky, že dané instituty nelze využít, pokud již rozhodnutí ve věci samé nabylo právní moci. 8
4
SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 180. 5 HLAVSA, Petr. Občanský soudní řád, soudní řád správní a předpisy související: s úvodem k aplikaci komunitárního práva a k předběžné otázce. Praha: Linde, 2008, s. 89. 6 JÄGER, J. Řízení ve věci poskytnutí předběžné právní ochrany v německém a českém právu. Právní rozhledy, 1998, roč. 6, č. 5, s. 218. 7 SVOBODA, K. Jak dál s předběžnými opatřeními. Rekodifikace a praxe, 2013, roč. 1, č. 7, s. 11. 8 REICHOLD, K. In THOMAS, H., PUTZO, H. a kol. (ed). ZPO. Kommentar. 28. Auflage. München: C. H. Beck, 2007, s. 1227 – 1228.
10
3. Vliv rekodifikace soukromého práva na předběžná opatření Předběžná opatření byla do 1. ledna 2014 upravena výlučně v OSŘ. Novelizace právní úpravy občanského soudního řízení byla uskutečněna zákonem č. 241/2013 Sb., účinným od 19. srpna 2013, a zákonem č. 293/2013 Sb., účinným od 1. ledna 2014. K novelizaci občanského soudního řízení přispěla i účinnost zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Od ledna roku 2014 se tedy problematika předběžných opatření řídí nejen OSŘ, ale i ZŘS. Právní úprava předběžných opatření je od ledna roku 2014 dichotomická, neboť došlo k vyčlenění předběžných opatření ve věcech péče o nezletilé a ve věcech ochrany proti domácímu násilí do zvláštního zákona, konkrétně ZŘS. Rekodifikace měla vést k tomu, aby byla odstraněna dosavadní problematika úpravy tzv. zvláštních předběžných opatření, které podléhají rozsáhlým výjimkám, přičemž ZŘS má odrážet specifický postup, který daný druh předběžných opatření vyžaduje. Z ustanovení § 1 odst. 2 ZŘS je patrno, že zvláštní úprava má přednost před úpravu obecnou. OSŘ je tedy zákonem lex generalis, ke kterému je ZŘS ve vztahu lex specialis. Z dikce výše zmíněného ustanovení je patrný vztah ZŘS k OSŘ jako vztah subsidiární. Z toho vyplývá, že se OSŘ užije jako obecný zákon v případech, které ZŘS výslovně neupravuje. Na druhou stranu z ustanovení § 1 odst. 3 ZŘS plyne vztah subsidiarity obou zákonů, neboť „nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu“.9
Z toho tedy vyplývá, že například zásady
občanského soudní řízení upravené v části I. hlavě I. OSŘ, ustanovení o vyloučení soudců, jiných osob upravené v části I. v hlavě II. OSŘ, ustanovení o způsobilosti účastníků a jejich zastupování obsažené v části I. v hlavě III. OSŘ nebo ustanovení upravující úkony soudu, účastníků v části I. v hlavě IV. OSŘ se aplikují i v případech řízení dle ZŘS. To samé platí také naopak, kdy je například při použití ZŘS podpůrně aplikována druhá část OSŘ, avšak s výjimkou hlavy I., která upravuje předběžná opatření. ZŘS se naopak jako zvláštní zákon projevuje zejména v III. části OSŘ, která je v otázkách průběhu řízení aplikována minimálně, a to z důvodu samostatné právní úpravy odchylné od OSŘ.10
9
Ustanovení § 1 odst. 3 ZŘS WINTEROVÁ, A., MACKOVÁ, A., a kol. Civilní právo procesní. První část – řízení nalézací. Praha: Linde, 2014, s. 358. 10
11
4. Druhy předběžných opatření Předběžná opatření nejsou institutem ryze občanského soudního řízení, ale jsou upravena i ve správním řádu, soudním řádu správním a trestním řádu. Co se týče úpravy předběžných opatření v občanském soudním řízení, tak rozeznáváme předběžná opatření obecná, která jsou upravena v OSŘ, a dále předběžná opatření zvláštní upravená od 1. ledna 2014 v ZŘS. Obecná předběžná opatření jsou upravena v ustanovení § 74 a násl. OSŘ, kde je stanoveno, že „před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.“11 Tato opatření mohou být vydána v souvislosti s jakýmkoli, i do budoucna předpokládaným, řízením. 12 Zvláštní předběžná opatření jsou upravena v ZŘS. Jedná se o předběžná opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí dle ustanovení § 400 a násl. ZŘS a předběžná opatření upravující poměry nezletilých dětí dle ustanovení § 452 a násl. ZŘS. Někteří autoři do této kategorie řadí i řízení o plnění povinnosti z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva dle ustanovení § 342 a násl. ZŘS.13 Značným nedostatkem je dle autorčina názoru systematika právní úpravy, kdy pro ucelené pochopení problematiky předběžných opatření je třeba současně nahlížet nejen do OSŘ, ale také obecné i zvláštní části ZŘS. To, z důvodu rychlé úpravy poměrů a citlivosti daného institutu, může být chápáno jako jistá nevýhoda pro laickou veřejnost. Je důležité tento institut nezaměňovat s prejudiciálními, neboli předběžnými otázkami. Jde o takové otázky, které nejsou předmětem řízení, ale jejich vyřešení je důležité pro rozhodnutí v daném řízení. Soud má za úkol takovou otázku posoudit, neboť je na ni vázáno příslušné rozhodnutí. Učebnicovým příkladem takové otázky je např. v řízení o rozvodu manželství otázka, zdali vzniklo mezi účastníky manželství nebo zdali dané manželství stále trvá.14
11
Ustanovení § 74 odst. 1 OSŘ WINTEROVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. Praha: Linde, 2011, 6. aktualizované vydání, s. 324. 13 WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena, a kol. Civilní právo procesní. První část – řízení nalézací. Praha: Linde, 2014, s. 320. 14 WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena, a kol. Civilní právo procesní. První část – řízení nalézací. Praha: Linde, 2014, s. 231. 12
12
5. Právní regulace předběžných opatření dle ustanovení § 76 OSŘ 5.1 Podstata předběžných opatření Hlavní podstatou nařizování předběžných opatření je ochrana práv a oprávněných zájmů navrhovatele, a to z důvodu jejich porušení nebo ohrožení jejich výkonu. Jedná se tedy o procesní institut občanského práva sloužící k prozatímní ochraně práv účastníků řízení. Daný institut dopadá na situace, kdy je nezbytné poskytnout dočasnou procesní ochranu, a tím zabránit možné budoucí újmě, pokud by byly využity klasické procesní instituty. Ochrana poskytovaná prostřednictvím předběžných opatření je ale do jisté míry omezena. Na jednu stranu se chrání ten, kdo o pomoc prostřednictvím předběžného opatření žádá, na druhou stranu musí být brán v potaz i ohled na ústavní práva toho, proti komu směřuje dané předběžné opatření. Musí zde docházet k vzájemné proporcionalitě, protože ochrana toho, vůči komu předběžné opatření směřuje, nemůže dosáhnout takové míry, aby znemožňovala ochranu oprávněných zájmů druhé strany. 15 Princip předběžných opatření spočívá v tom, že ochrana, kterou tento institut zaručuje, je poskytována pouze do doby, než je vydáno meritorní rozhodnutí. Ochrana je realizována prostřednictvím uložení povinnosti druhému účastníkovi řízení, popř. někomu jinému za předpokladu, že to lze po něm spravedlivě požadovat.16 Je tedy nutné mít na paměti to, že vydání předběžného opatření určitého obsahu není totožné s obsahem rozhodnutí ve věci samé. Podstatu předběžného opatření vymezil ve svém nálezu i Ústavní soud: „Předběžné opatření vytváří předpoklad pro účinnou ochranu subjektivních práv účastníka před soudem. Účinnost této ochrany je dána tím, že tímto opatřením se lze urychleně domoci stanovení povinnosti vůči žalovanému, v čehož důsledku lze zamezit ohrožení pozdějšího výkonu rozhodnutí, respektive tím lze zamezit případným negativním důsledkům do právní sféry navrhovatele, ke kterým by mohlo dojít v důsledku nemožnosti výkonu jeho práv až do rozhodnutí soudu ve věci samé. Požadavek rychlosti, jakož i překvapivosti z hlediska předvídatelnosti uložení předběžného opatření dotčenému účastníku umožňuje efektivnost
15
LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 227. 16 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 227.
13
uvedeného procesního prostředku. Vyloučení těchto požadavků by znemožnilo účinnost tohoto prostředku při soudní ochraně subjektivních práv.“17
5.2 Účastníci řízení Obecně se účastníky řízení rozumí „ty procesní subjekty, o jejichž právech či povinnostech má soud v postavení nezúčastněného třetího subjektu rozhodnout.“18 V ustanovení § 19 a § 20 OSŘ jsou stanoveny tzv. předpoklady účastenství – tj. způsobilost být účastníkem řízení (procesněprávní subjektivita) a způsobilost samostatně jednat před soudem (procesní způsobilost).19 Procesněprávní subjektivita je schopnost nabývat procesní práva a povinnosti, se kterou může disponovat ten, komu ji zákon přiznává. Účastníci bez procesní způsobilosti, mají povinnost být zastoupeni v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření.20 Týká se to jednak zastoupení nezletilého účastníka zákonným zástupcem (tedy jeho rodičem nebo poručníkem), tak i zastoupení nesvéprávného zletilého opatrovníkem. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. 21 Jedná se tedy o sporné řízení. V řízení o nařízení předběžných opatření se postupuje analogicky jako v tzv. klasickém řízení. V klasickém řízení dle části třetí OSŘ označí žalobce v návrhu žalovaného, a tím je tedy určen okruh účastníků. Pokud se jedná o věci rozhodnuté jiným orgánem, které jsou později projednávány dle části páté OSŘ, jsou zde účastníky řízení, a tedy i řízení o nařízení předběžného opatření, žalobce a další osoby, které byly účastníky v řízení před správním orgánem. 22
17
SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 40. 18 SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽÁKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporné řízení. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 57. 19 SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽÁKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporné řízení. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 58. 20 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 226. 21 SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽÁKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporné řízení. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 128. 22 HROMADA, M. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 12.
14
5.3 Pravomoc a příslušnost soudu k nařízení předběžného opatření Kompetencí soudu je „okruh záležitostí, které jsou soudy oprávněny a současně povinny projednat a rozhodnout“,23 a dané projednávání a rozhodování je procesně upraveno odlišně pro jednotlivé druhy soudnictví. 24 Podle OSŘ jsou v občanském soudním řízení rozhodovány ty spory, které jsou soukromoprávního charakteru. Dle výše zmíněného má soud pravomoc k nařízení předběžných opatření za situace, kdy je dána pravomoc soudu k rozhodnutí ve věci samé. Pravomoc je jednou z podmínek řízení a soud kdykoli během řízení zkoumá, jestli je splněna. Je důležité zdůraznit, že soud nemůže uložit povinnost, která nepatří do jeho pravomoci. V případě nedostatku pravomoci soud řízení zastaví. Co se týče příslušnosti, můžeme si ji představit jako určité vymezení rozsahu působnosti mezi jednotlivými soudy. 25 Příslušnost rozlišujeme věcnou, místní a funkční. Ustanovení § 74 odst. 3 OSŘ stanovuje, že „příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak.“26 Z výše uvedeného rozumíme, že k nařízení předběžných opatření je věcně příslušný soud, který je pro řízení ve věci samé příslušný dle ustanovení § 9 OSŘ. K nařízení předběžných opatření je místně příslušný ten soud, u kterého je daná příslušnost k rozhodování o meritu věci dle ustanovení § 84 až § 89a OSŘ. Je tedy možné říct, že příslušnost soudu k nařízení předběžných opatření se řídí podle příslušnosti soudu k rozhodování ve věci samé. V případě věcné či místní nepříslušnosti soudu k nařízení předběžného opatření soud postupuje shodně, jako by šlo o řízení ve věci samé. Co se týče věcně nepříslušného soudu, tak ten není oprávněn projednávat či nařídit návrh na nařízení předběžného opatření. V případě, že je věcná nepříslušnost soudu zjištěna až v odvolacím řízení, odvolací soud, který je povinen zkoumat věcnou příslušnost kdykoli za řízení, vydané usnesení zruší a věc je vrácena soudu k dalšímu řízení dle ustanovení § 104a a § 211 OSŘ. Místně nepříslušný soud může nařídit předběžné opatření, ale s potencionální možností uplatnění námitky místní
23
SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽÁKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporné řízení. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 46. 24 WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena, a kol. Civilní právo procesní. První část – řízení nalézací. Praha: Linde, 2014, s. 92. 25 SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽÁKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporné řízení. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 48. 26 Ustanovení § 74 odst. 3 OSŘ
15
nepříslušnosti jiným účastníkem řízení při jeho prvním úkonu. Při zjištění věcné či místní nepříslušnosti soud vydá usnesení. Dle ustanovení § 74 OSŘ rozhoduje vždy o návrhu na nařízení předběžného opatření samosoudce. Výjimkou jsou dvě situace. První, kdy je k rozhodování ve věci samé příslušný senát, protože pak při návrhu na nařízení předběžného opatření je příslušný předseda takového senátu. A druhá, pokud jde o návrh na předběžné opatření, které bylo podáno po zahájení řízení, a k jeho rozhodování je příslušný senát, který pak o něm rozhoduje. V tomto případě předseda senátu dle ustanovení § 102 odst. 3 OSŘ rozhoduje jen za předpokladu, že je zde nebezpečí z prodlení. 27
5.4 Předpoklady nařízení předběžného opatření Návrh na nařízení předběžného opatření obsahuje kromě obecných náležitostí uvedených v ustanovení § 42 OSŘ i další náležitosti stanovené ustanovením § 75 OSŘ. Mezi obecné náležitosti patří následující údaje - kterému soudu je návrh určen, identifikaci navrhovatele, předmět předběžného opatření a sledovaný cíl; musí být podepsáno a datováno. Co se týče zvláštních náležitostí, tak jde především o vylíčení skutečností rozhodných pro to, aby došlo k zatímní úpravě poměrů účastníků nebo existence obavy, že by byl ohrožen výkon soudního rozhodnutí. Dále je důležité vylíčení skutečností odůvodňujících nařízení předběžného opatření, z nichž musí být patrné, čeho se navrhovatel prostřednictvím předběžného opatření domáhá. Navrhovatel musí dle ustanovení § 75 odst. 5 OSŘ „připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává“.28 Pokud navrhovatel dané listiny nepřipojí, vzniká, s ohledem na krátkou lhůtu sedmi dnů, ve které má soud o návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodnout, otázka, zda zde vzniká prostor pro výzvu soudu k jejich předložení. 29 S těmito nedostatky je spojena povinnost soudu, resp. předsedy senátu, návrh odmítnout, pokud nelze pro tyto nedostatky pokračovat v řízení. 30 S ohledem na princip rychlosti, kdy o daném předběžném opatření je potřeba rozhodnout bez zbytečných průtahů, a také výjimečnost daného institutu, je autorka 27
LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 226. 28 Usnesení § 75 odst. 5 OSŘ 29 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 234. 30 KOUKAL, P. Nová právní úprava předběžného opatření. Ad Notam, 2005, roč. 11, č. 2, s. 66 – 67.
16
toho názoru, že by dané ustanovení ve spojení s ustanovením § 75a OSŘ („návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý…“) 31 vykládáno restriktivně, a tedy soud by měl takový návrh na nařízení předběžného opatření odmítnout. Z návrhu na nařízení předběžného opatření musí být již ze samotného petitu patrno, zda navrhovatel následně podá žalobu určovací nebo žalobu na plnění. Navrhovatel v případě budoucího podání určovací žaloby musí již v návrhu na nařízení předběžného opatření vymezit právní vztah nebo právo, které má být určeno, spolu s okolnostmi, kterými navrhovatel odůvodňuje svůj naléhavý právní zájem. U žaloby na plnění to platí obdobně. Podání návrhu na nařízení předběžného opatření patří mezi sporná řízení, která jsou ovládána zásadou dispoziční, z čehož rozumíme, že předmět řízení a jeho vymezení je na straně žalobce. Účastník musí být aktivně legitimovaný k podání návrhu ve věci samé, aby mohl podat návrh na nařízení předběžného opatření. Dle usnesení Vrchního soudu v Praze týkající se návrhu na vydání předběžného opatření tvořícího samostatné podání, které je učiněno až po zahájení řízení, nemusí návrh na předběžné opatření sám o sobě obsahovat stejné vymezení účastníků ve věci samé za předpokladu, že má s návrhem ve věci samé takovou míru souvislosti, z které vyplývá, že okruh účastníků je nepochybný. 32 Dle JUDr. Karla Svobody, Ph.D., „judikát vychází ze zásady, že soud má jakékoliv podání posuzovat v kontextu ostatních podání téhož účastníka, které soudu již došly. Tento fakt od 1. 1. 2013 není zcela samozřejmý – v § 241a odst. 4 o. s. ř. se praví, že v dovolání nelze poukazovat na podání, které dovolatel učinil za řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení. Nicméně toto nové pravidlo se uplatní jen pro účely dovolání, neboť jeho smyslem je, aby se text dovolání netříštil a aby nezákonnost, na kterou dovolatel poukazuje, byla formulována co nejjasněji a nejstručněji.“33
5.5 Vady návrhu V případě, kdy návrh na nařízení předběžného opatření neobsahuje všechny stanovené náležitosti, je nesrozumitelný nebo neurčitý, tak je považován za vadný, pokud tyto vady 31
Ustanovení § 75a OSŘ SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 25. 33 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 26. 32
17
brání dalšímu pokračování v řízení. Co se týče již výše zmiňované lhůty pro rozhodnutí, soud se nemůže pokusit o odstranění případných vad návrhu dle ustanovení § 43 OSŘ. Pokud je tedy návrh vadný a jeho nedostatky brání v pokračování řízení, soud jej bez dalšího odmítne. Je důležité uvést, že v případě, kdy soud nečiní úkony směřující k odstranění vad návrhu na předběžné opatření, nic nebrání navrhovateli, aby sám nemohl případné vady návrhu odstranit, avšak pouze pokud tak učiní před rozhodnutím soudu prvního stupně. Soud k tomu musí přihlédnout.34 Pokud se soudu nepodaří odstranit vady návrhu, nemůže být návrhu vyhověno. Je důležité zmínit, že v současnosti je rozhodovací praxe soudů mírnější, protože „povinnost, které se navrhovatel domáhá petitem předběžného opatření, je třeba vykládat v kontextu dalšího obsahu návrhu na vydání předběžného opatření a jeho zjevného účelu.“35 Dle názoru autorky je tedy nutné, aby soudy odmítaly jen takové návrhy, které pro neurčitost nelze odstranit ani s přihlédnutím k ostatním částem návrhu. O odmítnutí návrhu rozhodne usnesením věcně příslušný soud. Odvolání je proti usnesení soudu prvního stupně přípustné. Vady návrhu na předběžné opatření lze odstranit až do rozhodnutí odvolacího soudu o odvolání podané navrhovatelem proti výše zmíněnému usnesení soudu prvního stupně. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je nepřípustné.
5.6 Poplatková povinnost a jistota Poplatkové povinnosti ve výši 1.000 Kč (dle položky č. 5 Sazebníku poplatků v zákoně č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) podléhá i návrh na nařízení předběžného opatření. Navrhovatel může ale být od placení soudního poplatku osvobozen v případě, kdy byl podán návrh na nařízení předběžného opatření v již probíhajícím řízení dle ustanovení § 102 OSŘ. Dle dikce ustanovení § 352 odst. 2 OSŘ podléhá složení jistoty každý návrh na nařízení předběžného opatření. Soud vydává o složení jistoty potvrzení. Pokud nebyla jistota složena ve stanovené lhůtě, předseda senátu odmítne daný návrh usnesením, protože k opožděnému složení jistoty se nepřihlíží, a to ani za situace, pokud byla jistota složena před
34
LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 432. 35 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 168.
18
vydáním rozhodnutí soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření. 36 Pro všechny věci vyjma obchodních se skládá jistota ve výši 10.000 Kč. Jejím smyslem je především zajištění finančních prostředků v případě náhrady škody či jiné újmy vzniknuvší v důsledku předběžného opatření, a to nejen zúčastněným, ale i třetí osobě. Dle autorčina názoru může být složení jistoty někdy chápáno jako demotivující. Složením jistoty by mělo být zabráněno podávání návrhu na nařízení předběžného opatření v situacích, ve kterých naléhavý zájem na zatímní úpravě poměrů účastníků není prokázán nebo v případě obavy z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí. Snaha zákonodárce v souvislosti se zavedením jistoty spočívala v zdůraznění výjimečnosti institutu předběžného opatření, a zároveň i v jistém pokusu o zabránění jeho zneužívání. V souvislosti s povinností složit jistotu máme i tzv. věcné osvobození, kdy jsou ve smyslu ustanovení § 75b odst. 3 písm. a) až c) OSŘ vyňata předběžná opatření ve věcech výživného, ve věcech pracovních a ve věci náhrady újmy na zdraví. Dle ustanovení § 75b odst. 3 písm. e) OSŘ je vyňat z povinnosti složení jistoty případ, kdy je zde nebezpečí z prodlení, a mohla by v jeho důsledku vzniknout újma navrhovateli, a navrhovatel osvědčí spolu s návrhem předběžného opatření, že jistotu nemohl bez své viny složit. V tomto případě hovoříme o tzv. osobním osvobození, ke kterému dochází rozhodnutím soudu o žádosti týkající se zproštění povinnosti složit jistotu. Dle nálezu Ústavního soudu37 je zřejmé, že odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření z důvodu, že navrhovatel nedoložil splnění podmínek pro osvobození od soudního poplatku, není překážkou pro jeho opětovné podání. V ostatních případech, pokud by tedy nedošlo ke změně důvodů pro nařízení předběžného opatření, by to mělo za následek překážku věci pravomocně rozhodnuté. Další možností, kdy není navrhovatel povinen složit jistotu, je v případě dle ustanovení § 75b odst. 3 písm. d) OSŘ spočívající v tom, že navrhovatel vyhovuje předpokladům pro osvobození od soudních poplatků dle ustanovení § 138 OSŘ. V případě tohoto postupu musí navrhovatel soudu doložit, že splňuje všechny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. „Navrhovatel předběžného opatření musí dokládat, že jsou u něho dány podmínky pro osvobození od soudních poplatků, i tehdy, když v jiných souběžně vedených řízeních před týmž soudem byl opakovaně od placení soudních poplatků 36
LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 237. 37 Usnesení ÚS ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. I. ÚS 2300/07
19
osvobozen.“38 Navrhovatel předběžného opatření, u kterého jsou splněny předpoklady pouze pro částečné osvobození od placení soudního poplatku, má povinnost zaplatit v den podání návrhu část jistoty odpovídající jeho právu na částečné osvobození. 39 Pokud dle názoru předsedy senátu není zákonem stanovená výše jistoty zjevně dostatečná pro náhradu škody nebo jiné vzniklé újmy, může být navrhovatel dle ustanovení § 75 odst. 1 OSŘ bezodkladně vyzván s ohledem na okolnosti případu k doplacení jistoty ve výši určené soudem, a to ve lhůtě tří dnů. Předseda senátu může dle ustanovení § 76h OSŘ vyzvat na návrh osoby, které vyplývá z předběžného opatření povinnost, ke složení doplatku jistoty ve lhůtě tří dnů jen do doby, po kterou trvají účinky předběžného opatření. Soud prvního stupně je povinen vrátit jistotu v případech, kdy pravomocným unesením návrhu na nařízení předběžného opatření nevyhověl, a tedy ani předběžné opatření nenařídil. Jedná se o ty situace, kdy dojde k zamítnutí nebo odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, či v případech, že bylo řízení o daném návrhu zastaveno. V těchto případech má soud povinnost vrátit jistotu tomu, kdo ji složil. Navrácení složené jistoty navrhovateli je logické, protože jistota slouží k zajištění budoucí čili hrozící újmy. Jedná se tedy o eliminaci následků újmy, která by mohla vzniknout v důsledku nařízení předběžného opatření, nikoli té existující. V případech, kdy soud prvního stupně rozhodne již v usnesení o návrhu na nařízení předběžného opatření o vrácení jistoty z důvodu, že návrh zamítá, odmítá nebo řízení zastavuje, je nutné ve výroku o vrácení jistoty uvést, že se tak stane až po nabytí výroku usnesení právní mocí, kterým bylo rozhodnuto o samotném návrhu. 40 Pokud ale soud prvního stupně předběžné opatření nařídí a odvolací soud následně dané usnesení změní tak, že návrh na nařízení zamítne, odmítne nebo dané řízení zastaví, je dané rozhodnutí odvolacího soudu nerozhodné z hlediska vrácení jistoty z důvodu vykonatelnosti usnesení o předběžném opatření.41 Soud je povinen jistotu vrátit i v případech, kdy předběžné opatření zaniklo ze zákona dle ustanovení § 77 odst. 1 písm. c) OSŘ, či bylo zrušeno z důvodu uspokojení práva 38
SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 97. 39 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 103. 40 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 239. 41 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 239.
20
navrhovatele; k navrácení jistoty dochází i dle ustanovení § 77a odst. 1 OSŘ. Dále se jistota vrací i tehdy, pokud soud nařídil předběžné opatření, ale došlo k marnému uplynutí prekluzivní lhůty k podání žaloby na náhradu škody či jiné újmy, popřípadě bylo o dané žalobě pravomocně rozhodnuto, a z tohoto rozhodnutí neplyne užití jistiny pro stanovený účel dle ustanovení § 77a odst. 2 OSŘ.
5.7 Řízení a rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření 5.7.1 Průběh řízení Dle ustanovení § 75 OSŘ se řízení o nařízení předběžného opatření zahajuje návrhem, který musí mít všechny náležitosti, a o němž rozhoduje předseda senátu. Soud je vázán návrhem na nařízení předběžného opatření. Změna návrhu na nařízení předběžného opatření je možná pouze do doby, než je příslušným soudem rozhodnuto o takovém návrhu. V ustanovení § 74 odst. 1 OSŘ jsou taxativně vymezeny důvody pro nařízení předběžného opatření, jedná se tedy o zatímní úpravu poměrů účastníků, či existenci obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí. Z dikce ustanovení § 75c OSŘ vyplývá, že navrhovatel musí v rámci důkazních prostředků přiložených k návrhu některý z těchto důvodů pro nařízení předběžného opatření prokázat. Ostatní skutečnosti důležité pro nařízení určité povinnosti, mezi které patří například hmotněprávní nárok, postačí pouze osvědčit. Pokud má jako důvod pro nařízení předběžného opatření sloužit zatímní úprava poměrů účastníků, je nutné prokázat její nezbytnost. To neplatí u předběžného opatření z důvodu obavy z ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí. Zde je nutné, aby navrhovatel prokázal nejen existující pohledávku, ale i další skutečnosti, z kterých musí být zjevné, že by mohly způsobit ohrožení nebo nemožnost výkonu rozhodnutí. I přesto, že nařízení předběžného opatření je pouze dočasné řešení, slouží jako naléhavé zajištění určité právní jistoty pro navrhovatele. Předseda senátu je tedy vázán lhůtami pro rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Lhůta vyplývá z ustanovení § 75c odst. 2 OSŘ, který říká, že předseda senátu je o návrhu povinen rozhodnout bezodkladně; pouze v případech, kdy nehrozí nebezpečí z prodlení, je tato lhůta prodloužena až do uplynutí sedmi dnů ode dne podání návrhu na nařízení předběžného opatření. Pokud má být předběžné opatření nařízeno po zahájení řízení, tak se postupuje dle ustanovení § 102 odst. 3 OSŘ
21
obdobně. Činnost soudu musí být i z tohoto důvodu dobře organizována, aby se dalo bezodkladně o daném návrhu rozhodnout. 5.7.2 Rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření Z dikce ustanovení § 75c odst. 4 OSŘ plyne, že „pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně“. 42 Pojem „rozhodující stav v době vyhlášení nebo vydání usnesení“ poukazuje na jednu z často kritizovaných skutečností, a to, že se při rozhodování o návrhu na předběžné opatření vychází pouze z tvrzených faktů, listinných a jiných důkazů, které měl v době rozhodování o nařízení předběžného opatření k dispozici soud prvního stupně. Soud totiž rozhoduje dle dikce ustanovení § 75c odst. 3 OSŘ bez nařízeného jednání a tedy i bez provedení dalšího dokazování, kdy vychází jen ze skutečností tvrzených v návrhu a navrhovatelem doložených listin. Předseda senátu tedy rozhoduje o návrhu na nařízení předběžného opatření bez slyšení účastníků, ostatní účastníci řízení tedy nemusí být před nařízením předběžného opatření vyslechnuti. 43 Dle názoru autorky je tedy nařízení předběžného opatření bráno jako procesní odpovědnost navrhovatele. Dané pravidlo se uplatňuje i v odvolacím řízení proti usnesení o nařízení předběžného opatření, kde soud nemůže přihlížet k nově uvedeným skutečnostem a důkazům, které nebyly učiněny do vydání usnesení soudem prvního stupně.
44
Dle judikatury soudní praxe v rámci
principu rovnosti zbraní umožňuje, aby odvolací soud výjimečně i na základě skutečností uvedených v odvolání hodnotil stav, z kterého vycházel soud prvního stupně, a případně dospěl k jiným závěrům. 45 Předseda senátu postupuje při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření dle ustanovení § 75c OSŘ, které stanovuje, že pokud předseda senátu nepostupoval dle ustanovení § 75a nebo podle ustanovení § 75b odst. 2 OSŘ, nařídí usnesením předběžné opatření.46 Ustanovení § 75a OSŘ upravuje odmítnutí návrhu, pokud nejsou splněny zákonem 42
Ustanovení § 75c odst. 4 OSŘ ŘÍHA, M. Povinnost soudu odůvodnit rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Právní rozhledy, 2010, roč. 18, č. 11, s. 402. 44 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 240. 45 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 240. 46 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 241. 43
22
stanovené náležitosti nebo není splněn požadavek srozumitelnosti a určitosti. Poté předseda senátu zjišťuje, zdali navrhovatel splnil povinnost složit jistotu dle ustanovení § 75b odst. 1 OSŘ. Jestliže se tak nestalo, návrh na nařízení předběžného opatření bude odmítnut dle ustanovení § 75b odst. 2 OSŘ. Postup soudu není až na výše uvedené ustanovení podrobněji upraven. Judikatura vychází ze samotného uspořádání OSŘ, tedy obecného užití ustanovení části první OSŘ na předběžná opatření, dále části třetí OSŘ, v případech kdy není stanoveno jinak. Je ale důležité zdůraznit, že použití výše zmíněných částí OSŘ je možné pouze tehdy, pokud směřují k dosažení účelu, který je předběžným opatřením sledován. 47 Pokud nejsou dány podmínky řízení (procesněprávní subjektivita, procesní způsobilost, absence překážky litispendence a překážky res iudicata) a daný nedostatek nelze odstranit, tak se uplatní i ustanovení § 103 a § 104 OSŘ, a soud řízení o návrhu na předběžné opatření zastaví. Dojde-li k zpětvzetí návrhu na nařízení předběžného opatření, řízení je poté v odpovídajícím rozsahu zastaveno. Je důležité, aby navrhovatel prokázal nutnost zatímní úpravy poměrů nebo obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí. Pokud tak neučiní, soud podaný návrh zamítne i přesto, že splňuje veškeré náležitosti a byla splněna povinnost složit jistotu (případně byl navrhovatel osvobozen od jejího placení). Totéž platí i tehdy, jestliže navrhovatel neosvědčí nárok v procesním smyslu, který je nebo má být předmětem řízení, a případně i další rozhodující skutečnosti.48 Judikatura vyjádřila požadavek výše uvedená usnesení řádně odůvodnit slovy: „jestliže obecný soud dospěje k závěru, že předběžné opatření nemá z hlediska ochrany práv navrhovatele žádný význam, je povinen zdůvodnit, na základě jaké úvahy k tomu dospěl, a vypořádat se s argumentací navrhovatele, ze které má plynout závěr opačný, protože jinak se jím vydané rozhodnutí dostane do rozporu nejen s účelem soudního řízení, ale i s principem spravedlivého procesu.“49 Dle ustanovení § 76g OSŘ jsou daná usnesení i jejich stejnopis doručována pouze navrhovateli ve lhůtě tří dnů ode dne jejich vyhlášení nebo vydání. Usnesení, kterým byl zamítnutý daný návrh na nařízení předběžného opatření, se nedoručuje 47
SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 36. 48 ŘÍHA, M. Povinnost soudu odůvodnit rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Právní rozhledy, 2010, roč. 18, č. 11, s. 402. 49 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 77.
23
druhé straně z důvodu možného zmaření účelu následujícího předběžného opatření, kterého se může navrhovatel opětovně domáhat. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalovaný je s existencí návrhu na nařízení předběžného opatření srozuměn pouze v případě, že je takovému návrhu usnesením vyhověno. Dle mínění autorky byl tento postup zvolen zákonodárcem úmyslně, protože institut předběžného opatření je ve většině případů užíván v situaci, kdy je velmi pravděpodobná snaha žalovaného zmařit úspěch navrhovatele. 5.7.3 Usnesení o návrhu na nařízení předběžného opatření Ustanovení § 75c odst. 1 OSŘ stanovuje, že pokud nedojde k odmítnutí či zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření či k zastavení řízení, tak předseda senátu usnesením nařídí předběžné opatření. Z dikce ustanovení § 152 odst. 1 OSŘ plyne, že rozsudkem se rozhoduje pouze ve věci samé, čímž předběžné opatření není. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že o nařízení předběžného opatření se rozhoduje formou usnesení. Obecně upravuje náležitosti usnesení ustanovení § 169 odst. 1 OSŘ. Jedná se zejména o identifikaci soudu, jména a příjmení soudců a přísedících, identifikaci účastníků, popř. jejich zástupců, a označení věci, které se usnesení týká. Dále obsahuje výrok, odůvodnění, poučení o přípustnosti či nepřípustnosti opravného prostředku (vyjma žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost), o lhůtě a místu k jeho podání a na závěr den a místo vydání předmětného usnesení. Usnesením o nařízení předběžného opatření je rozhodováno na základě návrhu, většinou bez nařízení jednání a výslechu účastníků. Je důležité, aby byly osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodné pro uložení povinnosti. Co se týče neodůvodňování písemného vyhotovení usnesení, je možné jen v situaci, kdy jde o rozhodnutí procesní povahy (tzn. ne v meritu věci), kterým nebylo odporováno, a kumulativně zákon nepřipouští opravný prostředek.50 U předběžného opatření je upřednostňováno alespoň stručné odůvodnění usnesení, pro případ pochybností, ve kterém jsou uvedeny hlavní důvody daného rozhodnutí.51 O nařízení předběžného opatření bezodkladně rozhoduje předseda senátu, a jen ve výjimečných případech, kdy nehrozí nebezpečí z prodlení, je dle OSŘ možné o daném návrhu 50
HRNČIŘÍK, V. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 589. 51 HRNČIŘÍK, V. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 589.
24
rozhodnout až do uplynutí lhůty sedmi dnů po podání návrhu na předběžné opatření. Dle ustanovení § 76c odst. 1 OSŘ jestliže předseda senátu rozhodne o návrhu na předběžné opatření bezodkladně, je nutné zvážit, zdali hrozí nebezpečí z prodlení nebo jsou dány zvláštní okolnosti, aby dané usnesení bylo okamžitě vyhlášeno osobě účastníka nebo jiné osobě, které je předběžným opatřením uložena určitá povinnost. K vyhlášení dochází z důvodu neodkladnosti buď přímo u soudu (pokud je přítomna osoba, které má být předběžným opatřením daná povinnost uložena), nebo v případě potřeby na místě samém. Za situace, kdy se nejedná o bezodkladné rozhodnutí předsedy senátu, bývá usnesení o nařízení předběžného opatření zpravidla vydáváno. Usnesení o nařízení předběžného opatření je tedy vyhlašováno vůči povinnému účastníku nebo třetí osobě. Je zbytečné vyhlašovat usnesení vůči navrhovateli, neboť v momentě jeho vyhlášení nebo doručení osobě, které je uložena určitá povinnost, stává se takové usnesení vykonatelné. Za situace, kdy není navrhovatel přítomen vyhlášení daného usnesení o nařízení předběžného opatření, je účelné, aby předseda senátu navrhovatele bez prodlení vyrozuměl o vyhlášení takového usnesení. Tím bude zajištěna možnost navrhovatele domáhat se splnění povinností, které byly uloženy předběžným opatřením v případě, že je povinná osoba nesplnila dobrovolně, ve vykonávacím řízení. 52 Předseda senátu po vyhlášení či vydání usnesení o předběžném opatření dané usnesení písemně nebo elektronicky vyhotoví a jeho stejnopis odešle ve lhůtě 3 dnů všem účastníkům a dále těm, kterým toto usnesení ukládá určitou povinnost (za situace, kdy je usnesením uložena povinnost nenakládat se specifikovanou nemovitou věci, která je zapsaná v evidenci Katastru nemovitostí České republiky, odesílá stejnopis i příslušnému katastrálními úřadu) dle ustanovení § 76c odst. 2 OSŘ. Až v souvislosti s vyhotovením usnesení o nařízení předběžného opatření, je výše zmíněným osobám doručován i návrh na nařízení předběžného opatření. Slouží to k zabránění zmaření účelu, který je konkrétním předběžným opatřením sledován. OSŘ neobsahuje zvláštní úpravu doručování stejnopisu usnesení o nařízení předběžného opatření, ani úprava doručování nevyplývá z ustanovení § 167 odst. 1 OSŘ. Z daných důvodů se přiměřeně vychází z ustanovení § 167 odst. 2 OSŘ, z něhož vyplývá, že stejnopis usnesení o nařízení předběžného opatření se doručuje účastníkům a dalším osobám 52
LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 246.
25
do vlastních rukou dle ustanovení § 158 odst. 2 OSŘ. Spolu se stejnopisem se tedy do vlastních rukou doručuje i návrh na nařízení předběžného opatření dle ustanovení § 79 odst. 3 OSŘ. „Právní moc rozhodnutí znamená, že rozhodnutí vyvolává právní účinky.“53 Oproti tomu vykonatelnost je charakterizována tak, že pokud nedojde k dobrovolnému splnění povinnosti, která je uložena pravomocným rozhodnutím, je dané rozhodnutí podkladem pro autoritativní donucení splnění povinnost.54 Z toho vyplývá, že prostřednictvím vykonatelnosti je dané rozhodnutí realizováno. Pokud dané rozhodnutí ukládá určitou povinnost, momentem nabytí vykonatelnosti může oprávněný z takové povinnosti přistoupit k nucenému výkonu daných povinností neboli exekuci, pokud k jejich dobrovolnému splnění nedošlo ve stanovené lhůtě. Dle ustanovení § 76d OSŘ je usnesení, kterým se nařizuje předběžné opatření, vykonatelné okamžikem vyhlášení. V případě, že vyhlášeno nebylo, tak doručením osobě, které prostřednictvím usnesení byla uložena povinnost. Z dikce judikatury Nejvyššího soudu plyne, že „výkon rozhodnutí lze tedy nařídit bez ohledu na to, zda usnesení nabylo právní moci.“55 V ustanovení § 76e OSŘ je stanovena vykonatelnost usnesení o nařízení předběžného opatření nehledě na jeho právní moc, z čehož vyplývá, že se závaznost takového usnesení odvíjí od jeho vykonatelnosti a ne od okamžiku nabytí právní moci. V ustanovení § 75e odst. 1 OSŘ je stanoveno, že „výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření je závazný jen pro účastníky řízení a pro ty, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost, nestanoví-li zákon jinak.“56 Autorka by zde chtěla zdůraznit, že se může stát, že bude vykonatelný výrok daného usnesení závazný i pro jiné osoby uvedené v zákoně, nebo v krajní situaci dokonce pro každého (tj. všechny FO, PO, stát, včetně všech jeho organizačních složek). V odst. 2 výše uvedeného ustanovení je uvedeno, že „v rozsahu, v jakém je výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření závazný pro účastníky řízení a popřípadě pro jiné osoby, je závazný též pro všechny
53
SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽAKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporná řízení. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 324. 54 SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽAKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporná řízení. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 335. 55 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 163. 56 Ustanovení § 75e odst. 1 OSŘ
26
orgány.“57 Výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření je tedy pro soudy, správní úřady a jiné orgány závazný jen potud, pokud posuzují jako předběžnou otázku mezi účastníky, popř. dalšími osobami, právní vztahy, které byly předběžně upraveny takovým rozhodnutím. 58
5.8 Obsah předběžného opatření Obsahem předběžného opatření je uložení povinnosti účastníku řízení, nebo jiné osobě, jehož cílem je zatímní potřeba úpravy poměrů či obava z ohrožení výkonu rozhodnutí. Povinnosti jsou stanoveny v ustanovení § 76 odst. 1 OSŘ. Jedná se zejména o povinnost platit výživné v nezbytné míře, poskytnout alespoň část pracovní odměny (pokud trvá pracovní poměr a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje), složit peněžitou částku nebo věc do úschovy soudu, nenakládat s určitými věcmi nebo právy či povinnost něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Jde o demonstrativní výčet povinností, takže je možné se návrhem na nařízení předběžného opatření domáhat i jiných než v ustanovení § 76 odst. 1 OSŘ uvedených povinností. Předběžným opatřením by neměla být uložena taková povinnost, která zavazuje účastníka k určitému plnění, a jejíž výkon by bez zákonného důvodu omezil jiné osoby. V ustanovení § 76 odst. 2 OSŘ je upraveno uložení povinnosti osobě odlišné od účastníka, pokud to na ní lze spravedlivě požadovat. Smyslem tohoto ustanovení je zajištění součinnosti účastníka při plnění povinností jemu uložených. Usnesení o nařízení předběžného opatření nemůže ukládat povinnost pouze třetí osobě bez toho, aby z něj byl zavázán účastník. Odst. 3 výše uvedeného ustanovení mluví o uložení povinnosti navrhovateli. Jedná se o situace, kdy předseda senátu uloží navrhovateli při nařízení předběžného opatření povinnost podat v určené lhůtě návrh na zahájení řízení ve věci samé. Z toho vyplývá, ž daná povinnost se týká předběžných opatření, která jsou nařizována před zahájením ve věci samé, a tedy se to nemůže týkat návrhu na nařízení předběžných opatření podaných v průběhu řízení ve věci samé. Pokud je usnesení o nařízení předběžného opatření vykonatelné, jeho výroky se stanou závaznými, a poté je povinností každého, koho se předběžné opatření týká, jednat v souladu s jeho obsahem. Dle ustanovení § 76f OSŘ „je právní úkon, který byl učiněn tím, pro něhož je 57
Ustanovení § 75e odst. 2 OSŘ LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 241. 58
27
výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření závazný, neplatný, jestliže jím byla porušena povinnost uložená vykonatelným usnesením o nařízení předběžného opatření.“59
5.9 Doba trvání a zánik předběžného opatření 5.9.1 Doba trvání předběžného opatření Předseda senátu má možnost stanovit určitou dobu trvání předběžného opatření. Povinnost navrhovatele podat ve stanovené lhůtě návrh na zahájení řízení ve věci samé, a tím tedy vymezit určitou minimální dobu, po kterou trvají účinky předběžného opatření, stojí vedle možnosti předsedy senátu stanovit dle OSŘ 60 určitou dobu trvání předběžného opatření. Je to doba, kterou považuje předseda senátu za dostatečnou pro plné zajištění účelu předběžného opatření. Naplňuje se tím přiměřenost zásahu do odpůrcových práv a povinností a zároveň se tím chrání nejen navrhovatelova práva. „Soud je oprávněn stanovit i bez návrhu účastníka, že předběžné opatření bude trvat jen po určitou dobu. … Z toho vyplývá, že oprávnění soudu stanovit a ve výroku usnesení o nařízení předběžného vymezit dobu, po kterou bude předběžné opatření trvat, není podmíněno výslovným návrhem účastníka.“61 Doba trvání předběžného opatření je nezávislá na tom, zdali byl návrh na jeho nařízení podán před zahájením ve věci samé nebo v průběhu. Ovšem v usnesení o nařízení předběžného opatření musí být tato doba vymezena konkrétně. Konkrétnost je chápána například jako stanovení určitého data nebo určité skutečnosti, kterou zanikají účinky předběžného opatření v souladu s ustanovením § 77 OSŘ. 5.9.2 Zánik předběžného opatření Předběžné opatření zaniká nebo je zrušeno dle ustanovení § 77 OSŘ. Zánik předběžného opatření je vymezen taxativně. Předběžné opatření zaniká v situaci, kdy navrhovatel nepodá v zákonné/soudem určené lhůtě návrh na zahájení řízení, nebo pokud
59
Ustanovení § 76f OSŘ
60
Ustanovení § 76 odst. 3 OSŘ
61
SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s.
163.
28
návrhu ve věci samé nebylo vyhověno či uplynula doba, po kterou mělo předběžné opatření trvat. Ustanovení § 77 odst. 1 písm. a) OSŘ říká, že pokud navrhovatel nesplnil povinnost podat návrh na zahájení řízení ve věci samé ve stanovené lhůtě, zaniká tak předběžné opatření posledním dnem dané lhůty. Ze zákona vyplývá, že k opožděnému návrhu se nepřihlíží. Na možnost zániku předběžného opatření musí být upozorněni jednak účastníci řízení, ale i třetí osoby, pokud jim byla uložena povinnost předběžným opatřením, popř. ve věcech týkajících se nemovitostí katastrální úřad. K zániku předběžného opatření může dojít také dle písm. b) výše zmíněného ustanovení tehdy, pokud návrhu ve věci samé nebylo vyhověno. Účinky nastávají okamžikem nabytí právní moci usnesení o odmítnutí návrhu na zahájení řízení, rozsudku o zamítnutí návrhu na zahájení řízení či usnesení o zastavení řízení, tj. rozhodnutími, kterými se řízení v dané věci končí. Třetí možností zániku předběžného opatření upravenou v písm. c) daného ustanovení je zánik předběžného opatření prostřednictvím vyhovění návrhu ve věci samé a uplynutí lhůty 15 dnů od jeho vykonatelnosti. Rozhodná v tomto případě tedy není právní moc daného návrhu ve věci samé, ale vykonatelnost tohoto rozhodnutí. V písm. d) je upraven zánik předběžného opatření z důvodu uplynutí doby, po kterou mělo předběžné opatření trvat. Jedná se o dobu, která byla určena v usnesení o nařízení předběžného opatření. Další možností zániku předběžného opatření je jeho zrušení, ke kterému může dojít autoritativním projevem vůle soudu dle ustanovení § 77 odst. 2 OSŘ. Předseda senátu předběžné opatření zruší, pokud pominou důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, a také v případě, jestli navrhovatel v určené době nesloží doplatek jistoty. V prvním případě může dojít ke změně okolností, které vzal soud v potaz při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření. Druhá věta daného ustanovení hovoří o zrušení předběžného opatření pro skutečnost, že nebyl ve lhůtě složen doplatek jistoty navrhovatelem. Navrhovatel může ve lhůtě tří dnů složit částku odpovídající doplatku na účet soudu, pokud byl vyzván ještě před nabytím vykonatelnosti usnesení o nařízení předběžného opatření, ale také v průběhu trvání účinků daného předběžného opatření. 62 Soud rozhoduje o zrušení předběžného opatření dle věty první ustanovení § 77 odst. 2 OSŘ většinou na návrh, výjimkou jsou situace, kdy pominuly důvody potřebné pro jeho 62
LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 253.
29
nařízení i bez návrhu.
Daný návrh může podat jak navrhovatel, tak i třetí osoba, a to
bezodkladně, nejpozději však do 7 dnů, pokud nehrozí nebezpečí z prodlení. O takovém návrhu rozhoduje soud usnesením, a pokud se zrušení předběžného opatření domáhá navrhovatel, tak by měl vzhledem k dispoziční zásadě návrhu vyhovět, v jiných případech takový návrh může i zamítnout.
5.10 Opravné prostředky Opravné prostředky, jejichž prostřednictvím je možné se domáhat přezkumu soudního rozhodnutí, lze podle teorie obecně dělit na opravné prostředky řádné a mimořádné. V občanském soudním řízení se mezi řádné opravné prostředky řadí odvolání proti rozsudku. Mimořádnými opravnými prostředky rozumíme dovolání, žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost. 5.10.1 Řádné opravné prostředky Co se týče předběžných opatření, tak výše bylo zmíněno, že se o návrhu na předběžné opatření rozhoduje usnesením, proti kterému je řádným opravným prostředkem odvolání. Právní úprava předběžných opatřeních neobsahuje ustanovení týkající se opravných prostředků, takže se musí postupovat podle obecné úpravy v části čtvrté OSŘ. Dále je nutné zjistit, jestli není usnesení o nařízení předběžného opatření uvedeno v ustanovení § 202 odst. 1 OSŘ, kde je taxativní výčet usnesení, proti kterým není odvolání přípustné. 63 Usnesení zde uvedeno není, takže se bude postupovat podle obecné právní úpravy, kdy je možné podat odvolání ve lhůtě patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti kterému odvolání směřuje. O odvolání rozhoduje soud druhého stupně, někdy také nazýván jako soud odvolací. Z ustanovení § 76g OSŘ: „Byl-li návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut nebo odmítnut nebo bylo-li řízení o návrhu zastaveno, doručuje se usnesení jen navrhovateli“.64 Aktivně legitimovaný k podání odvolání je tedy v případě usnesení o zamítnutí nebo odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření či v případě zastavení řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření pouze navrhovatel, neboť pouze jemu je dle ustanovení § 76g OSŘ doručováno. 63 64
Ustanovení § 202 odst. 1 OSŘ Ustanovení § 76g OSŘ
30
V ustanovení § 76c odst. 2 OSŘ je stanoveno, že „stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je třeba účastníkům, popř. jejich zástupcům, a těm, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost, odeslat (…)“.65 Pokud tedy bylo návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověno a tím byla uložena povinnost účastníku řízení nebo třetí osobě, tak jsou aktivně legitimováni k podání odvolání účastníci, resp. jejich zástupci a ti, kterým byla předběžným opatřením uložena daná povinnost. Odvolací soud o odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření může rozhodnout buď o jeho potvrzení, nebo zrušení dle ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) OSŘ bez nařízeného jednání. Autorka u odvolání proti nařízení předběžného opatření vidí jako nedostatek právní úpravy nestanovení lhůty pro rozhodnutí odvolacího soudu. Vzhledem k dočasnosti ochrany institutu předběžného opatření a rychlosti rozhodování soudu prvního stupně o návrhu na nařízení předběžného opatření, může absence takové lhůty pro rozhodnutí o odvolání proti usnesení o předběžném opatření narušovat záměr, který má být předběžným opatřením dosažen. Na druhou stranu je nutné podotknout, že i odvolací soudy si zpravidla dle teleologického výkladu, který se zabývá smyslem a účelem úpravy předběžného opatření, uvědomují bezodkladnost daného institutu a za použití analogie rozhodují o odvolání proti usnesení o předběžném opatření bez zdlouhavých průtahů. 5.10.2 Mimořádné opravné prostředky Podání dovolání je dle ustanovení § 238 OSŘ nepřípustné proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o předběžném opatření. Co se týče dalších mimořádných opravných prostředků jako je žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost, tak ani je není možné použít. Žaloba na obnovu řízení směřuje proti usnesení ve věci samé a žaloba pro zmatečnost proti rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno. Z výše zmíněného plyne, že usnesení o předběžném opatření tyto požadavky nesplňuje. 5.10.3 Postoj Ústavního soudu ČR k ústavním stížnostem I přesto, že ústavní stížnost není obecný opravný prostředek, je dle autorky na místě zmínit postoj Ústavního soudu ČR k ústavním stížnostem směřujícím proti usnesení o předběžném opatření. Úpravu ústavní stížnosti nalezneme v zákoně č. 182/1993 Sb., 65
Ustanovení § 76c odst. 2 OSŘ
31
o Ústavním soudu. K jejímu podání je dle ustanovení § 72 odst. 1 OSŘ oprávněn účastník řízení, dle jehož tvrzení bylo pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiných orgánů porušeno jeho základní právo nebo svoboda zaručená ústavním pořádkem. Prvotní postoj Ústavního soud opírající se o tvrzení, že „s ohledem na dočasnou povahu předběžného opatření je vyloučeno, aby je bylo možné napadnout ústavní stížností“, byl čistě negativní. 66 Hlavní myšlenkou v judikátu III. ÚS 119/98 je zohlednění dočasnosti předběžného opatření při posuzování důvodnosti ústavní stížnosti na rozdíl od meritorních rozhodnutí. Tento názor byl ale další judikaturou Ústavního soudu překonán. 67 Ústavní soud již nevylučuje, že lze předběžné opatření s úspěchem napadnout ústavní stížností, ale jen ve výjimečných případech. „Přestože má rozhodnutí soudu o předběžném opatření jen předběžný charakter, a tím se podstatně liší od rozhodnutí ve věci samé, je podle procesních předpisů předběžně vykonatelné, a tedy i způsobilé zasáhnout do ústavním pořádkem zaručených individuálních práv a svobod. Proto může být předmětem přezkumu ze strany ústavního soudu na základě včasné ústavní stížnosti.“68 Autorka souhlasí s JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., který zdůrazňuje, že zásah do subjektivního práva uskutečněný ve formě předběžného opatření musí mít vyšší míru okamžité nebo v průběhu soudního řízení ve věci samé předpokládané intenzity, nežli meritorní rozhodnutí.
5.11 Náhrada škody a jiné újmy vzniklé předběžným opatřením V ustanovení § 77a OSŘ je stanovena odpovědnost navrhovatele předběžného opatření za škody a jiné újmy vzniklé z nezákonného předběžného opatření. Z toho vyplývá, že „zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla.“69 Předběžné opatření je, jak již bylo několikrát výše zmíněno, institutem dočasným, kdy je často zjištěn skutkový stav jednostranně, protože soud se spoléhá pouze na tvrzení 66
SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 171. 67 Srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 3. 2006, sp. zn. IV. ÚS 307/05. 68 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 172. 69 Ustanovení § 77a odst. 1 OSŘ
32
navrhovatele, že se informace jím tvrzené zakládají na pravdě. 70 Může tedy nastat situace, kdy v důsledku předběžného opatření vznikne škoda či jiná újma účastníkovi, proti kterému předběžné opatření směřovalo, nebo třetí osobě. Z dikce OZ vyplývá, že se jedná o objektivní odpovědnost. Navrhovatel se může zprostit odpovědnosti, jinak řečeno liberovat, jen pokud prokáže, že by došlo ke škodě nebo jiné újmě i jinak. Na druhou stranu ale je povinností poškozeného prokázat, že újma vznikla v příčinné souvislosti s předběžným opatřením. Dle judikatury „při posuzování otázky vzniku nároku na náhradu škody nebo jiné újmy z předběžného opatření je třeba zkoumat nejen to, zda bylo předběžné opatření zrušeno ve smyslu ustanovení § 77a OSŘ, ale také to, zda v souvislosti s vydáním předběžného opatření skutečně vznikla škoda nebo jiná újma a zda by k takové škodě nebo jiné újmě nedošlo i jinak.“71 V souvislosti s existencí zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, autorku napadá otázka, zdali není odpovědnost na straně státu? „Za škodu nebo jinou újmu způsobenou předběžným opatřením, které bylo zrušeno z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, odpovídá jen navrhovatel předběžného opatření, i když předběžné opatření bylo změněno nebo zrušeno odvolacím soudem. Odpovědnost státu za škodu způsobenou předběžným opatřením podle zákona č. 82/1998 Sb. je vyloučena. To platí také tehdy, jestliže odvolací soud změnil předběžné opatření tak, že návrh na jeho nařízení odmítl.“72 Existují na to dva názory, kdy dle judikatury je odpovědnost státu vyloučena, zatímco dle JUDr. Karla Svobody, Ph.D., ve výše citovaném článku je zproštění odpovědnosti státu v rozporu s čl. 36 odst. 3 LZPS, kdy má každý právo na náhradu škody, která mu byla způsobena nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím soudu, orgánu veřejné správy nebo jiného státního orgánu, a konkrétní podmínky jsou stanoveny v zákoně (v
70
SVOBODA, K. Kdo odpovídá za škodu z nezákonného předběžného opatření. Právní rozhledy, 2008, roč. 16, č. 13, s. 487. 71 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 107. 72 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 108.
33
daném případě jde o zákon č. 82/1998 Sb., ve kterém je explicitně stanoveno, že odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit).73 Autorka se osobně přiklání spíše k názoru JUDr. Svobody, Ph.D., kdy navrhovatel daného předběžného opatření i stát by měli za škodu a jinou újmu, která byla způsobena předběžným opatřením, odpovídat společně a nerozdílně, resp. podle míry účasti na způsobení vzniklé újmy. Navrhovatel buď může vzniklou škodu či jinou újmu poškozenému nahradit sám, anebo pokud to není možné, tak může poškozený podat žalobu k soudu v šestiměsíční lhůtě ode dne zániku předběžného opatření, nebo od právní moci rozhodnutí o zrušení předběžného opatření. Pokud poškozený prokáže v řízení vznik škody, ale není prokázána její výše uvedená v žalobě, tak soud přizná náhradu škody ve výši, která byla prokázána; s ohledem na výši škody, která prokázána nebyla, může soud s přihlédnutím k výsledkům provedeného dokazování použít ustanovení § 136 OSŘ. 74 Tedy pokud nelze výši nároků zjistit, nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, je výše nároků na uvážení soudu.
73
SVOBODA, K. Kdo odpovídá za škodu z nezákonného předběžného opatření. Právní rozhledy, 2008, roč. 16, č. 13, s. 486. 74 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 110.
34
6. Použití a význam předběžných opatření v rodinném právu s ohledem na situaci v rodinách v době trvání a po zániku předběžného opatření Nařízení předběžného opatření znamená velký zásah do rodičovské odpovědnosti. V rodinném právu se zásah do rodičovské odpovědnosti nejčastěji projevuje v zatímní úpravě styku v rodině. Využití předběžných opatření v rodinném právu je v případě placení výživného, úpravy výchovy a styku rodičů s dětmi. Předběžná opatření musí často reagovat na situace spojené s rozlukou rodičů spočívající
v rozvodu
nebo
rozchodu.
Rodiče
se
často
potýkají
s
problémem
ohledně komunikace spočívající v neschopnosti dohodnout se vzájemně na úpravě poměrů nezletilých dětí. Smírné řešení konfliktu v podobě dohody, pohovoru s úřednicí z OSPOD či finančně náročnější variantě – mediace, rodiče často neuspokojuje, a proto musí spor mezi nimi převzít a vyřešit soud. „Zájmem dítěte nepochybně je, aby bylo především v péči obou rodičů, a není-li to možné, pak toho z rodičů, který k tomu má lepší předpoklady, mimo jiné uznává roli a důležitost druhého rodiče v životě dítěte a je přesvědčen, že i ten druhý je dobrým rodičem.“75 Při úpravě poměrů dochází často ke změně poměrů nejen u nezletilých dětí, ale i na straně rodičů. Nejlepší bezprostřední reakcí na změnu těchto poměrů je použití předběžných opatření. Jako první nás napadne použití tzv. zvláštního předběžného opatření o úpravě poměrů dítěte dle ustanovení § 452 a násl. ZŘS. Toto předběžné opatření lze použít pouze v součinnosti s OSPOD, který musí návrh na nařízení daného předběžného opatření podat.76 Existují ale situace, kdy OSPOD může takový návrh dle ustanovení § 452 ZŘS odmítnout, poté tedy účastníci mohou podat návrh na předběžné opatření dle ustanovení § 76 OSŘ, aby účastník něco vykonal, něčeho se zdržel či něco snášel. Současně by mělo být zahájeno řízení ve věci samé. Další variantou je možnost, kdy není návrh podáván OSPOD, ale soud může aplikovat ustanovení § 924 OZ, kdy upraví poměry dítěte na nezbytně nutnou dobu (pro rozhodnutí v této situaci není rozhodné, pokud není dítě řádně zastoupeno). Autorka souhlasí, že je v ČR nárůst rozvodů a rozchodů, s čímž se zvyšuje i počet návrhů na vydání předběžných opatření ve věcech rodičovských práv a povinností. Je zde 75 76
Nález Ústavního soudu ze dne 6. 6. 2006, sp. zn. IV. ÚS 237/05 Ustanovení § 453 odst. 1 ZŘS
35
nutné opět zdůraznit, že se jedná o závažný zásah do osobního života účastníků a je nutné zachovat předvídatelný postup soudu jako záruku na právní jistotu.77 Dle autorky je tedy nutné, aby o předběžných opatření nebylo rozhodováno nahodile a případ od případu odlišně. Autorka se ztotožňuje s názorem JUDr. Jany Petrov Křiváčkové, Ph.D., a Mgr. Bartoníčkové, že by měla být sjednocena soudní judikatura. Autorka souhlasí i s názorem Ústavního soudu, že předběžné opatření je nutno posuzovat s ohledem na vhodnost prostředí, ve kterém má být předběžné opatření realizováno, a také s ohledem na časové hledisko, po jakou dobu má předběžné opatření trvat. Není proto možné s ohledem na nedostatek přiměřenosti nařídit předběžné opatření za účelem separace nezletilého dítěte v psychiatrické léčebně z důvodu nastolení adekvátní vztahu k druhému rodiči. 78 Pokud jeden z rodičů brání druhému kontaktu s dítětem bez relevantních důvodů, má rodič možnost obrátit se na soud. Z důvodu vytíženosti soudů bývá ale tahle cesta často zdlouhavá, a proto je na místě podat návrh na nařízení předběžného opatření. Ústavní soud se již v minulosti potýkal například s otázkou omezení možnosti vycestovat z ČR v době rozhodování soudu o úpravě poměrů nezletilého dítěte. Ústavní soud je toho názoru, že možnost vydat v daném případě předběžné opatření není v rozporu s právem na soudní ochranu, protože z povahy předběžného opatření vyplývá, že nejde o konečné řešení sporu z hlediska hmotného práva. Dále Ústavní soud řekl, že ochrana sledovaných práv je pozitivní povinností státu, a případné nařízení předběžného opatření je jen dílčí částí konkrétního řízení, v jehož průběhu mohou a často musí být omezena práva jednotlivých účastníků, s ohledem na sledovaný cíl. V daném případě jde o potřebu rozhodovat ve věcech rodičovské zodpovědnosti zákonným soudcem a je tedy v rozporu, aby mohlo být dítěte z jakéhokoliv důvodu uneseno jedním z rodičů.79 Soud se snaží používat předběžné opatření s ohledem na charakter a význam chráněného zájmu, kterým je ve většině případů umožnění pravidelného, a co nejširšího kontaktu s rodičem, který s dítětem trvale nežije. Nejen z právního ale i sociologického hlediska je nejdůležitější množství času, ve kterém je možno realizovat verbální i neverbální působení rodiče, tzv. výchovu příkladem, která je nejúčinnější metodou výchovy. Je tedy 77
KŘIVÁČKOVÁ, J., BARTONÍČKOVÁ, K. Problematické aspekty využití institutu předběžných opatření ve věcech péče soudu o nezletilé při změně poměrů. Právní rozhledy, 2009, roč. 17, č. 3, str. 103. 78 POLIŠENSKÁ, P. Přehled judikatury ve věcech manželství (s přihlédnutím k novému občanskému zákoníku). Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2013, s. 202. 79 POLIŠENSKÁ, P. Přehled judikatury ve věcech manželství (s přihlédnutím k novému občanskému zákoníku). Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2013, s. 97.
36
nutné brát ohled na to, že jakékoli poškození vztahu mezi rodičem a dítětem v důsledku odcizení, je jen těžko napravitelné. 80 Prostý běh času vede k nenapravitelným důsledkům. Pokud tedy nakonec dojde k realizaci styku, tak jsou vztahy mezi rodičem a dítětem velmi oslabeny a někdy dokonce i zcela zpřetrhány. 81 V rodinném právu nejde pouze o vztahy mezi rodiči a dětmi, ale i vztahy mezi rodiči navzájem. Proto může nastat situace nařízení předběžného opatření mezi manžely v rámci výživného pro jednoho z nich. Podmínkou pro nařízení předběžného opatření určením výživného pro jednoho z manželů je skutečnost, že v majetkových poměrech navrhovatele nastaly okolnosti, pro které je nezbytné mu zajistit zatímní formou obsaženou v předběžném opatření placení výživného od druhého z manželů.
82
Tyto okolnosti je nutné soudu osvědčit.
Co se obecně týče nařízení předběžného opatření o výživném, tak „soud přihlédne k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného.“83
80
POLIŠENSKÁ, P. Přehled judikatury ve věcech manželství (s přihlédnutím k novému občanskému zákoníku). Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2013, s. 176. 81 FABIÁNOVÁ, Z., ONDŘEJOVÁ, E. Odnětí možnosti realizovat právo na rodinný život jako žalovatelné porušení osobnostních práv. Právní rozhledy, 2013, roč. 21, č. 15-16, s. 522. 82 POLIŠENSKÁ, P. Přehled judikatury ve věcech manželství (s přihlédnutím k novému občanskému zákoníku). Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2013, s. 326. 83 CIDLINA, V., SCHINNENBURGOVÁ, P. K určování výše výživného. Právní rozhledy, 2013, roč. 21, č. 7, s. 251.
37
7. Problematické aspekty využití institutu předběžných opatření v rodinném právu Prvním problematickým aspektem předběžného opatření je obava z předjímání rozhodnutí ve věci samé. Řízení o předběžném opatření nesmí být chápáno jako konečné rozhodnutí o právním stavu, neboť s konečnou platností neupravuje práva a povinnosti účastníků, resp. jiných osob. Tedy i přesto, že by obecně nemělo rozhodnutí o předběžném opatření předjímat rozhodnutí ve věci samé, tak to nemůže být nijak absolutizováno. Dle JUDr. Tintěry, Ph.D., je smyslem předběžného nemožnost upravit poměry mezi účastníky způsobem, který je špatně revidovaný zpět do stavu před vydáním předběžného opatření. 84 Za porušení zásady předvídatelnosti není možné chápat nařízení předběžného opatření jako závaznou predikci budoucího rozhodnutí ve věci samé, protože soud může v nalézacím řízení rozhodnout zcela odlišně.85 Soudní praxe nemá na předběžná opatření jednotný názor. Můžeme se setkat s restriktivním přístupem, kdy předběžné opatření nesmí předjímat meritorní rozhodnutí, tedy nelze předběžným opatřením nařídit skutečnosti obsažené v žalobě. Na druhou stranu se můžeme setkat i s názory, že dočasné uložení stejných povinností, o kterých má být rozhodnuto v rozsudku, nijak neeliminuje kvalitu soudní ochrany. Dle názoru autorky to nijak nesnižuje význam soudní ochrany, zvlášť když v rámci nařizování některých předběžných opatření, typicky u zatímní úpravy péče nebo styku, není možné, aby se zatímní úprava vyhnula uložení stejné povinnosti, ale měla by být přiměřená vzhledem ke skutkovému stavu, tedy prokázanému porušení nebo ohrožení práv. Ochrana práv účastníků a dalších osob by měla být bezprostřední a účinná a šikanózní návrhy na předběžná opatření jsou eliminovány odpovědností za škodu a s tím i odpovídající jistinou. Autorka považuje za důležité poukázat i na judikatuře, že praxe českých soudů se v rámci předběžných opatření liší. Restriktivní přístup zastával například Krajský soud v Českých Budějovicích, který stanovil, že „nařízením předběžného opatření nemůže nikdo nabýt práv, o nichž bude teprve rozhodováno rozhodnutím ve věci samé. Předběžné opatření
84
TINTĚRA, T. Nepřípustnost předběžného opatření na změnu výživného. Jurisprudence, 2015, roč. 24, č. 5, s. 33. 85 SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽAKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporná řízení. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 123.
38
nemůže být vydáno (…) jestliže jeho obsah by byl v podstatě totožný s rozhodnutím ve věci samé. Tím by se vlastně předbíhalo rozhodnutí ve věci samé.“86 Naopak k názoru, který říká, že dočasné uložení stejných povinností, o kterých má být definitivně rozhodnuto až v rozsudku, nijak nesnižuje kvalitu soudní ochrany, se kloní například i Vrchní soud v Praze, který stanovuje, že „zásah do práv předběžným opatřením dotčeného účastníka musí být přiměřený žalobcem osvědčenému porušení jeho práv a právem chráněných zájmů, stejně tak musí být přiměřená i eventuální újma, vzniklá z předběžného opatření dotčenému účastníkovi.“87 Dalším problémem co se týče rekodifikace, je v právních kruzích často diskutována problematika řízení ve věcech péče soudu o nezletilé v rámci již probíhajícího řízení. V ustanovení § 468 odst. 3 ZŘS je stanoveno: „Bylo-li nařízeno předběžné opatření podle ustanovení § 452, zahájí soud příslušný podle ustanovení § 467 bezodkladně poté, co mu byla věc předána nebo co bylo rozhodnuto o jeho příslušnosti, i bez návrhu řízení o péči o nezletilého“.88 Z toho vyplývá, že daná procesní úprava má být aplikována pouze v případě předběžných opatření vydaných před zahájením meritorního řízení. Autorka souhlasí s názorem, že pak z logiky věci vyplývá, že v případě nutnosti úpravy poměrů účastníků v již probíhajícím řízení by mělo být postupováno dle OSŘ, konkrétně tedy dle ustanovení § 102 OSŘ.89 Další problém s tím spojený spatřuje autorka v nemožnosti vydat předběžné opatření za situace, kdy již bylo vydáno jiné (a rozdílné) pravomocné a vykonatelné rozhodnutí. Autorka si myslí, že předběžná opatření nalézají svůj smysl nejen před zahájením řízení, ale i za situace, kdy již řízení dle ustanovení § 102 odst. 1 OSŘ probíhá. Autorka souhlasí s názorem, že pokud by nemohlo být vydáno předběžné opatření v situaci, kdy předtím existuje rozhodnutí ve věci samé, tak by nemohla být nařizována předběžná opatření v řízeních, kde jsou běžně nařizována, typicky již výše zmíněná předběžná opatření ve věcech péče soudu o nezletilé.90
86
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 10. 1995, sp. zn. 7 Co 1834/95 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 7. 1996, sp. zn. 3 Cmo 818/95 88 Ustanovení § 468 odst. 3 ZŘS 89 KREJČÍ, Ludmila. Předběžná opatření ve vztahu k nezletilým dětem [online]. advokativbrne.cz, 14. listopadu 2014 [cit. 12. května 2016]. Dostupné na
90 Usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3706/14 87
39
Další často diskutovaná věc je rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření bez slyšení účastníků. Pokud tedy navrhovatel neuvede v návrhu všechny rozhodné skutečnosti, tak nemá jakoukoli další možnost doplnění. Je nutné si uvědomit, že v rodinně-právních vztazích je každé nesprávné zjištění skutkového stavu velkým zásahem do rodinných vazeb. Dle doktora Svobody je nutné si položit otázku, zda striktní česká úprava prokazování a osvědčování podstatných skutečností konkretizovaná zejména v ustanovení § 75c OSŘ pro rozhodnutí o předběžném opatření na místě. 91 „Při rozhodování o předběžném opatření lze přihlédnout pouze ke skutečnostem, které osvědčil, případně prokázal navrhovatel do doby, než soud prvého stupně rozhodl o návrhu na vydání předběžného opatření. Další skutečnosti nemohou být předmětem prověřování ani v řízení před odvolacím soudem“.92 Tento názor byl ale pozdější judikaturou Ústavního soudu překonán. Ústavní soud v pozdějších rozhodnutích deklaruje, že odvolací soud má přihlédnout k argumentům odpůrce, ale zároveň dát i prostor navrhovateli k jejich vyvracení (viz „Odvolací soud je povinen při rozhodování o předběžném opatření přihlédnout k okolnostem, které dokládá odpůrce, i když byly uplatněny až po vynesení rozhodnutí ze strany soudu prvého stupně. Jestliže tyto okolnosti mohou přivodit jiné rozhodnutí o předběžném opatření, je povinen poskytnout navrhovateli prostor k uplatnění protiargumentů.“)93 Do budoucna si autorka myslí, že by měla být zakotvena v právním řádu možnost soudu prvního stupně dle vlastního uvážení v konkrétních odůvodněných případech provádět slyšení účastníků, čímž bude předejito nesprávným rozhodnutím z důvodu nesprávného zjištění a posouzení skutkového stavu.
91
SVOBODA, K. Jak dál s předběžnými opatřeními. Rekodifikace a praxe, 2013, roč. 1, č. 7, s. 12. SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 42. 93 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 45. 92
40
8. Uplatnění a význam použití předběžných opatření v rodinném právu na příkladu Okresního soudu v Šumperku V rámci zkoumání uplatnění předběžných opatření dle ustanovení § 76 OSŘ v rodinně-právních vztazích a jejich významu z hlediska platné právní úpravy rodinného práva byla požádána o součinnost Mgr. Jana Veselá, předsedkyně Okresního soudu v Šumperku, která autorce poskytla cenné informace. Co se průzkumu týče, tak autorku zajímalo, zdali je nařizování předběžných opatření v rodinně-právních věcech chápáno jako efektivní a rychlé zajištění poměrů nebo se jedná spíše o předjímání rozhodnutí a jejich nařizováním bývá spíše „šetřeno“. Dále jestli okresní soud v Šumperku souhlasí s restriktivním přístupem, tedy že předběžné opatření nesmí předjímat rozhodnutí ve věci samé, nebo se spíše ztotožňuje s názory, že dočasné uložení stejných povinností, o kterých má být rozhodnuto až v rozsudku, nijak nesnižuje kvalitu soudní ochrany. Autorku zajímal názor na případnou změnu právní úpravy, která by umožňovala provést slyšení účastníků podle uvážení soudu (s ohledem na konkrétní věc) a tím předejít nesprávným rozhodnutím z důvodu nedostatečného zjištění skutkového stavu. V neposlední řadě autorku zajímalo, jestli soudu vyhovuje právní úprava spočívající ve větší volnosti uvážení soudu o vhodnosti využití předběžného opatření v rodinném právu či nikoliv. Paní předsedkyně Okresního soudu v Šumperku chápe předběžná opatření jako efektivní a rychlou úpravu poměrů účastníků, která slouží v nezbytném rozsahu k zatímní ochraně práv účastníka, kterých se nemůže domoci jiným způsobem. Proto by měl být daný institut používán jen ve výjimečných případech. Problematická nejsou tzv. rychlá předběžná opatření dle ustanovení § 924 OZ a ustanovení § 452 ZŘS, která jsou iniciována orgánem sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“). Jsou totiž podávána pouze za situace, kdy jsou splněny zákonné podmínky (nedostatek řádné péče a ohrožení dítěte). Protikladná situace je u předběžných opatření dle ustanovení § 76 OSŘ. Zde se velmi část stává, že jsou ze strany účastníků využívána pouze z důvodu urychlení vyřízení věci a často bývají podávána jako součást návrhů ve věci samé. U předběžných opatření dle ustanovení § 76 OSŘ účastníci své návrhy téměř nikdy nedokládají žádnými listinami, z nichž by soud mohl prokázat nutnost zatímní úpravy poměrů účastníků, ani osvědčit skutečnosti rozhodující pro vydání předběžného opatření dle ustanovení § 75c odst. 1 OSŘ. Z tohoto důvodu jsou návrhy většinou zamítány pro nesplněné uvedených podmínek. V situacích, kdy pouze z tvrzení obsažených v návrhu je zřejmá nutnost zatímní úpravy a současně se jedná o situaci, kdy je pro účastníka téměř nemožné uvedené
dokladovat, jsou ze strany soudu vyžádány jen nezbytné zprávy (zejména vyjádření OSPOD, školy, lékaře, apod.) tak, aby mohlo být rozhodnuto ve lhůtě 7 dnů. Okresní soud v Šumperku tak rozhoduje zcela výjimečně, pokud je zřejmé, že absence předběžné úpravy by mohla celkovou situaci v rodině zkomplikovat a negativně ovlivnit naplnění konečného rozhodnutí ve věci samé. Typicky jde například o předběžnou úpravu styku, aby nedošlo k odcizení dítěte od rodiče, pokud druhý rodič ve styku brání, zamezení stěhování rodiče s dítětem do větší vzdálenosti od původního bydliště, úprava péče, když vztahy rodičů jsou mimořádně konfliktní a děti jsou využívány jako prostředek řešení těchto sporů, apod. Co se týče restriktivního přístupu, tedy že předběžné opatření nesmí předjímat rozhodnutí ve věci samé, nebo ztotožnění se s názorem, že dočasné uložení stejných povinností, o kterých má být rozhodnuto až v rozsudku, nijak nesnižuje kvalitu soudní ochrany, bylo zjištěno následující. V některých případech se nelze při nařízení předběžného opatření zcela vyhnout uložení povinnosti, která bude odpovídat meritornímu rozhodnutí ve věci (především u zatímní úpravy péče, styku, aj.). Zatímní úprava by však měla zahrnovat pouze nejnutnější rozsah, což souvisí právě s jejím charakterem, kdy soud nemá v době rozhodování k dispozici všechny důkazy, které jsou nezbytné pro konečné rozhodnutí ve věci. V rámci případné změny právní úpravy by slyšení účastníků mohlo do jisté míry zlepšit důkazní situaci před rozhodnutím o předběžném opatření. Dle názoru paní předsedkyně, se kterým se ztotožňuje i autorka práce, to ale není přínos, neboť v krajní situaci lze názory účastníků zjistit i nyní, např. prostřednictvím OSPOD nebo přímým předvoláním k soudu. V případě, že by do budoucna byli účastníci povinně před nařízením předběžného opatření předvolávání k výslechu, přispěje pouze ke zneužívání daného institutu. Paní předsedkyně poukazuje na fakt, že za dobu její dosavadní praxe bylo důvodných návrhů na nařízení předběžných opatření opravdu málo oproti těm nedůvodným, a téměř vždy je konečná úprava v souladu s úpravou zatímní, což svědčí pro závěr, že se nejedná o nesprávné rozhodnutí z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Závěrem lze tedy říct, že Okresnímu soudu v Šumperku vyhovuje právní úprava spočívající ve větší volnosti uvážení soudu o vhodnosti využití předběžného opatření v rodinném právu. Je zde zastáván názor, že ani velmi striktní úprava nemůže zabránit vydání nesprávného rozhodnutí, a jelikož v zákoně nelze předvídat všechny situace, které mohou nastat, docházelo by tak pouze ke zkomplikování procesního postupu. 42
9. Závěr Předběžné opatření je výjimečný, hojně využívaný institut, i přesto, že je většina návrhů na vydání předběžného opatření soudem zamítána. Pro nařízení předběžného opatření je nutné splnit zákonem stanovené podmínky. Ojedinělost daného institutu je reflektována v právní úpravě, která se leckdy zdá nejasnou. Autorka za účelem ucelení právní úprava daného institutu nastudovala množství odborných publikací, článků a především judikatury. S ohledem na vazbu předběžného opatření do rodinného práva je nutné vzít v potaz, že jde o velmi zajímavý a sporný institut. Svou rychlostí a možností velkého zásahu bez předchozího upozornění do práv účastníků ovlivňuje průběh řízení. Jedná se o institut s poměrně závažnými důsledky nejen ve vztahu rodiče – dítě, ale i mezi rodiči či manžely navzájem a zároveň i k celé společnosti. Prvních pět kapitol diplomové práce se zabývá charakteristikou institutu předběžného opatření, jeho druhů, právní regulací předběžných opatření dle ustanovení § 76 OSŘ, kdy zároveň reflektují vliv rekodifikace soukromého práva na daný institut. Je důležité zmínit, že právní úprava po rekodifikaci soukromého práva je úprava dichotomická. Došlo k vyčlenění předběžného opatření ve věcech péče o nezletilé a ve věcech ochrany proti domácímu násilí z OSŘ do ZŘS, kdy je patrný vztah ZŘS k OSŘ jako vztah subsidiární. Šestá kapitola se zabývá významem a použitím předběžných opatření s ohledem na situaci v rodinách v době trvání a po zániku předběžného opatření. Předběžná opatření se v rodinném právu nejčastěji využívají v rámci placení výživného, úpravy výchovy a styku rodičů s dětmi a uložení povinnosti v rámci rodinných vztahů něčeho se zdržet nebo naopak něco strpět. Autorka práce je toho názoru, že by měla být v rámci nařizování předběžného opatření uzákoněna povinnost nejprve se podrobit rodinnému terapeutickému nebo mediačnímu sezení s odborníkem, který by leckdy mohl ušetřit výlohy spojené se soudním řízením. Dále by chtěla připomenout, že by v případě nařizování předběžných opatření nemělo být rozhodováno nahodile, ale mělo by dojít k ucelení soudní praxe. Jako problematické aspekty právní úpravy institutu předběžného opatření spatřuje autorka v sedmé kapitole práce obavu ze střetu restriktivního přístupu s druhým názorem, ke kterému se autorka přiklání, a to že dočasné uložení stejných povinností nijak neeliminuje kvalitu soudní ochrany. V rámci rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření bez slyšení účastníků se autorka domnívá, že by měla být v právním řádě zakotvena možnost 43
soudu dle vlastního uvážení provádět slyšení účastníků, kterým by se mohlo předcházet nesprávnému rozhodnutí z důvodu nesprávného zjištění a posouzení skutkového stavu, které je velkým zásahem do rodinně-právních vztahů. V další části diplomové práce se autorka díky stáži na Okresním soudu v Šumperku mohla zabývat uplatněním předběžných opatření dle ustanovení § 76 OSŘ v rodinně-právních vztazích a jejich významu z hlediska platné právní úpravy rodinného práva na příkladu Okresního soudu v Šumperku. V šumperském okrese nejsou problematická tzv. rychlá předběžná opatření dle ZŘS, neboť jsou podávána jen za situace, kdy jsou splněny zákonné podmínky. Větší problém je spatřován u nařizování předběžných opatření dle ustanovení § 76 OSŘ, kde jsou návrhy často zamítány z důvodu nesplnění zákonných podmínek spočívajících v nutnosti prokázat nutnost zatímní úpravy a osvědčit skutečnosti rozhodné pro vydání daného předběžného opatření. Proto tedy uplatnění vydávání předběžných opatření v šumperském okrese není vysoké, neboť často nebývají splněny všechny zákonné podmínky pro nařízení předběžného opatření dle příslušných ustanovení § 76 a násl. OSŘ. Jaké je uplatnění předběžných opatření dle ustanovení § 76 OSŘ v rodinně-právních vztazích a jaký význam dává daným předběžným opatřením platná právní úprava z hlediska rodinného práva? Dle autorky není uplatnění využívání předběžných opatření dle ustanovení § 76 OSŘ vysoké, neboť návrhy na vydávání předběžných opatření dle daného ustanovení jsou celorepublikově problematicky uchopitelné z důvodu nesplnění zákonných podmínek. I přesto ale institut předběžného opatření má své nedílné místo v právní úpravě, kdy z hlediska současné právní úpravy je mu připisována stále vyšší atraktivnost. Autorka diplomové práce považuje právní úpravu institutu předběžného opatření za relativně ucelenou, ale minimálně zpracovanou v odborné literatuře. Na druhou stranu musí autorka zmínit, že institut předběžného opatření je detailně upraven judikaturou, která ale není přes veškerou svou propracovanost ve všech svých aspektech ideální. Množství judikatury si často odporuje a není tím zajištěna dostatečná právní jistota. Právní úprava by tedy do budoucna měla být upravena tak, aby jednotně upravovala nařizování předběžného opatření, a praxe soudů si vzájemně neodporovala.
44
Seznam použitých zdrojů Monografie HLAVSA, Petr. Občanský soudní řád, soudní řád správní a předpisy související: s úvodem k aplikaci komunitárního práva a k předběžné otázce. 5. vydání. Praha: Linde, 2008, 648 s. POLIŠENSKÁ, P. Přehled judikatury ve věcech manželství (s přihlédnutím k novému občanskému zákoníku). 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2013. 372 s. SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013. 224 s. SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽAKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporná řízení. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014. 464 s. WINTEROVÁ, Alena, a kol. Civilní právo procesní. 6. vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2011. 712 s. WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena, a kol. Civilní právo procesní. První část – řízení nalézací. 7. vydání. Praha: Linde, 2014. 624 s. Komentář HRNČIŘÍK, V. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 589. HROMADA, M. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 12. LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 241 - 432.
45
REICHOLD, K. In THOMAS, H., PUTZO, H. a kol (ed). ZPO. Kommentar. 28. Auflage. München: C. H. Beck, 2007, s. 1227 – 1228. Odborné časopisy CIDLINA, V., SCHINNENBURGOVÁ, P. K určování výše výživného. Právní rozhledy, 2013, roč. 21, č. 7, s. 251 - 253. FABIÁNOVÁ, Z., ONDŘEJOVÁ, E. Odnětí možnosti realizovat právo na rodinný život jako žalovatelné porušení osobnostních práv. Právní rozhledy, 2013, roč. 21, č. 15-16, s. 522 - 527. JÄGER, J. Řízení ve věci poskytnutí předběžné právní ochrany v německém a českém právu. Právní rozhledy, 1998, roč. 6, č. 5, s. 218 - 222. KOUKAL, P. Nová právní úprava předběžného opatření. Ad Notam, 2005, roč. 11, č. 2, s. 66 - 67. KŘIVÁČKOVÁ, J., BARTONÍČKOVÁ, K. Problematické aspekty využití institutu předběžných opatření ve věcech péče soudu o nezletilé při změně poměrů. Právní rozhledy, 2009, roč. 17, č. 3, str. 102 - 104. SVOBODA, K. Jak dál s předběžnými opatřeními. Rekodifikace a praxe, 2013, roč. 1, č. 7, s. 11 - 14. SVOBODA, K. Kdo odpovídá za škodu z nezákonného předběžného opatření. Právní rozhledy, 2008, roč. 16, č. 13, s. 485 - 488. RÍHA, M. Povinnost soudu odůvodnit rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Právní rozhledy, 2010, roč. 18, č. 11, s. 402 - 407. TINTĚRA, T. Nepřípustnost předběžného opatření na změnu výživného. Jurisprudence, 2015, roč. 24, č. 5, s. 32 - 36. 46
UZSÁK, M. Právní úprava předběžných opatření v civilním procesu a některé úvahy se zřetelem k zákonu č. 59/2005 Sb. Právní rozhledy, 2005, roč. 13, č. 9, s. 327 - 331. Internetové stránky KREJČÍ,
Ludmila.
advokativbrne.cz,
Předběžná
14.
listopadu
opatření
ve
2014
[cit.
vztahu 12.
k nezletilým května
2016].
dětem
[online].
Dostupné
na
. Právní předpisy - aktuální znění: usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako ústavního pořádku ČR - aktuální znění: zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - aktuální znění: zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů - aktuální znění: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - aktuální znění: zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - aktuální znění: zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů - aktuální znění: zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů - aktuální znění: zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Judikatura - nález Ústavního soudu ze dne 10. listopadu 1999, sp. zn. II. ÚS 221/98 - nález Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/2001 47
- nález Ústavního soudu ze dne 6. června 2006, sp. zn. IV. ÚS 237/05 - nález Ústavního soudu ze dne 7. listopadu 2006, sp. zn. I. ÚS 618/05 - nález Ústavního soudu ze dne 28. ledna 2009, sp. zn. III. ÚS 635/06 - nález Ústavního soudu ze dne 19. ledna 2010, sp. zn. Pl. ÚS 16/09 - nález Ústavního soudu ze dne 3. března 2011, sp. zn. II. ÚS 2471/10 - nález Ústavního soudu ze dne 13. července 2011, sp. zn. III. ÚS 3363/10 - rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2002, sp. zn. 33 Odo 642/2002 - rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3137/2007 - rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2012, sp. zn. 21 Cdo 1708/2011 - rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2012, sp. zn. 23 Cdo 4127/2010 - usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. října 1995, sp. zn. 7 Co 1834/95 - usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. května 2006, sp. zn. 10 Co 407/2006 - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. 20 Cdo 4282/2007 - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. června 2011, sp. zn. 28 Cdo 800/2011 - usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. července 1996, sp. zn. 3 Cmo 818/95
48
- usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. března 2000, sp. zn. 7 Cmo 237/2000 - usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. října 2001, sp. zn. 7 Cmo 649/2001 - usnesení Ústavního soudu ze dne 21. října 1998, sp. zn. III. ÚS 119/98 - usnesení Ústavního soudu ze dne 7. dubna 2005, sp. zn. II. ÚS 362/04 - usnesení Ústavního soudu ze dne 20. března 2006, sp. zn. IV. ÚS 307/05 - usnesení Ústavního soudu ze dne 24. července 2012, sp. zn. II. ÚS 2485/11 - usnesení Ústavního soudu ze dne 25. března 2015, sp. zn. IV. ÚS 3706/14
49
Abstrakt Diplomová práce „Význam a použití předběžných opatření v rodinném právu“ se zabývá zajišťovacím institutem předběžných opatření. Institut poskytuje dočasnou právní ochranu poměrů nebo zajišťuje možnost realizace výkonu rozhodnutí účastníkům řízení. Diplomová práce má za cíl analyzovat současnou právní úpravu předběžného opatření v rodinném právu a rozebrat jeho význam v rámci dané problematiky. Dále bude analyzovat vliv předběžného opatření vzhledem k situaci v rodinách, ve kterých došlo k vydání opatření. Jedna kapitola práce se bude zabývat i významem a použitím předběžných opatření v rodinném právu na příkladu Okresního soudu v Šumperku. Prvních pět kapitol diplomové práce se zabývá charakteristikou institutu předběžného opatření. Šestá kapitola pojednává o významu a použití předběžných opatření s ohledem na situaci v rodinách v době trvání a po zániku předběžného opatření. V sedmé kapitole jsou shrnuty problematické aspekty právní úpravy daného institutu. Poslední kapitola popisuje na příkladu Okresního soudu v Šumperku možnost uplatnění předběžných opatření dle ustanovení § 76 OSŘ v rodinně-právních vztazích a jejich významu z hlediska platné právní úpravy rodinného práva. Autorka si danou prací odpovídá na otázku: Jaké je uplatnění předběžných opatření dle ustanovení § 76 OSŘ v rodinně-právních vztazích a jaký význam dává daným předběžným opatřením platná právní úprava z hlediska rodinného práva?
Klíčová slova Předběžné opatření, rodinné právo, rekodifikace, soud
50
Abstract The diploma thesis “Meaning and Application of Preliminary Measures in Family Law” deals with one of the reinsurance institutions. Institute provides temporary legal protection of ratios or ensures the feasibility of enforcement of one of parties. The diploma thesis aims to analyse the current legislation of preliminary injunction in family law and analyse its importance in this problematics. It will also analyse the influence of preliminary measures, given the situation in families in which there was a preliminary measures. One chapter of the thesis will cover the importance and using of preliminary measures in the family law on the example of using of preliminary measures at District Court in Šumperk. The first five chapters of this thesis deals with the characteristic of preliminary measures. The sixth chapter discusses the importance and application of preliminary measures in view of the situation in families in the duration and after the termination of preliminary measures. In the seventh chapter are summarized the problematic aspects the legal regulation of the institute. The last chapter describes on the example of the District Court in Šumperk the possibility of applying of preliminary measures in accordance with § 76 OSŘ in family-law relationships and their importance in terms of the applicable legislation of family law. Author of this thesis corresponding to the question: What is the meaning of application of preliminary measures in accordance § 76 OSŘ in family-law relationships and what is the importance of preliminary measures in view of the current legislation in terms of family law.
Key words Preliminary measures, family law, recodification, court
51
Přílohy Příloha č. 1 Podklad pro vyjádření předsedkyně Okresního soudu v Šumperku
52
Příloha č. 2 Vyjádření předsedkyně Okresního soudu v Šumperku, Mgr. Jany Veselé, k problematice předběžných opatření v rodinném právu.
53
54
