Význam a funkce institucí světového hospodářství Přednáška č. 11 kursu Světové ekonomika II Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA
Obsah • Institucionální struktura světového hospodářství • Členění mezinárodních organizací • Celosvětové mezivládní organizace • Regionání institucionální struktury • Nedostatky institucionální struktury
Institucionální struktura světového hospodářství
3
Právní vymezení mezinárodních institucí Pod pojmem „ mezinárodní instituce“ rozumíme soubor ustavených a strukturovaných sociálních praktik v oblasti mezinárodních vztahů. Činnost mezinárodních institucí ovliňujících vývoj světového hospodářství a mezinárodních ekonomických vztahů je regulovaná mezinárodním právem veřejným, které obsahuje zásady, pojmy a normy upravující vznik, funkce, strukturu , procedury, předpisy a činnost mezinárodních vládních orgánů a organizací a jejich vztahy k členským státům ale i navzájem. 4
Vznik a podmínky mezinárodních institucí Vznik mezinárodních institucí byl vázan na specifické hospodářské a politické podmínky. Ekonomickým předpokladem jejich vzniku byla internacionalizace hospodářského života , vznik světového trhu, interdependence států a nutnost jejich (zpočátku zejména technické) vzájemné komunikace, harmonizace a koordinace. Vznikají od 2.poloviny XIX.století.
5
Formy institucionální struktury
Rozlišujeme několik forem mezinárodních institucí: • mezinárodní režimy • mezinárodní orgány • mezinárodní organizace
6
Formy institucionální struktury
Mezinárodní režimy představují méně institucionalizovanou formu spolupráce představující principy, normy, pravidla a rozhodovací procesy sbližující očekávání států v dané tématické oblasti mezinárodních vztahů
7
Formy institucionální struktury Mezinárodní orgány mohou mít dvě formy: • nejdůležitější formou jsou mezinárodní konference - jako shromáždění zmocněných zástupců jednotlivých států oprávněných projednat a vyřešit určité otázky společného zájmu, • dále pak existují konvence jako neformální ad hoc instituce s implicitními pravidly s cílem řešení konkrétních zájmů - mohou se postupně změnit v mezinárodní organizace 8
Formy institucionální struktury
Mezinárodní organizace (sdružení států, které vzniklo na základě mezinárodní smlouvy uzavřené nejméně třemi státy, má trvalou povahu, vlastní orgány, usiluje o dosažení vytyčených cílů a požívá některých atributů mezinárodně-právní subjektivity)
9
Funkce mezinárodních režimů Mezinárodní režimy tvoří souhrn principů, norem a rozhodovacích procedur v mezinárodních vztazích jejichž součástí jsou veškeré formální i neformální instituce , pravidla programy a praktiky spojené s jejich fungováním, který umožňuje organizovaně jednat v rámci dohod
10
•
zvyšovat bezpečnost
•
vést k úspoře nákladů
•
realizovat pojistné a ochranné funkce
•
hledat východiska k řešení globálních problémů
•
hledat cestu k míru a prosperitě
Funkce mezinárodních organizací • Mezinárodní organizace jsou nástrojem politiky členských států, místem vyjednávajích fór, samostatným aktérem v mezinárodním systém, místem formální i neformální komunikace mezi státy, •
11
Mají funkce agregační a artikulační •
utvářejí koalice k prosazování společných zájmů
•
stanovují a nastolují agendu k řešení mezinárodních problémů
•
vytvářejí mezinárodní normy a standardy
•
získavají, zpracovávají a distribuují informace
•
jsou místem preventivní diplomacie
Členění mezinárodních organizací
Členění mezinárodních organizací • Mezinárodní organizace jsou nejdůležitější částí institucionální struktury světového hospodářství. • Mezinárodní organizace se rovněž člení podle různých kriterií a sice podle : • typu členství (mezistátní, nevládní, ostatní) • rozsahu členství (celosvětové, regionální, limitované či nelimitované členství) • cíle a oblasti působnosti (univerzální, specializované) • podle druhu vztahů mezi členy případně i nečleny (pro spolupráci, prevenci konfliktů, případě i pro růst či snižování konfliktního potenciálu s nečleny) 13
Členění mezinárodních organizací Mezinárodní organizace je organizace s mezinárodním členstvím, rozsahem aktivit, nebo přítomností. Je to instituce vytvořena členství nejméně tří států, které mají aktivity v několika státech a jejichž členové sdružují formální dohody. Existují dva hlavní typy: • Mezivládní organizace, také známé jako mezistátní vládní organizace (IGOs) • Mezinárodní nevládní organizace (INGOs): nevládní organizace (NGO)
Členění mezinárodních organizací • Mezinárodní nevládní organizace (NGO): nevládní organizace, působí v mezinárodním měřítku jsou vytvořené z jednotlivých členů, které nejsou přímo spojeny s orgány státní správy. • Mezivládní organizace, také známý jako mezinárodní vládní organizace (mezivládních organizací): typ organizací nejtěsněji spjatých s pojmem "mezinárodní organizace", jsou organizace, které se skládají převážně z suverénních států (dále jen členské státy).
Členění mezinárodních organizací • Svaz mezinárodních asociací, koordinační orgán, rozlišuje mezi více než 250 mezinárodními vládními organizacemi (NGO), které byly ustanoveny mezivládními dohodami a jejichž členy jsou státy, • V jeho rámci je združených přibližně 6000 nevládních organizace (NGO), jehož členy jsou sdružení nebo jednotlivci.
Členění mezinárodních organizací • Mezivládní organizace mívají rozsah velikosti od tří členů po více než 185 (například Organizace spojených národů OSN), a jejich geografické zastoupení se pohybuje od jednoho regionu (například Organizace amerických států) po všechny regiony (např. Mezinárodní měnový fond).
Členění mezinárodních organizací
• Zatímco některé mezivládní organizace jsou navrženy tak, aby sloužily jedinému účelu (např. Světová organizace duševního vlastnictví), jiné byly vyvinuty pro více úkolů (např Severoatlantické smlouvy Organization - NATO). Jejich organizační struktury mohou být jednoduché nebo velmi složité v závislosti na jejich velikosti a úkolech.
Členění mezinárodních organizací • Tím, že politické instituce, jejímž prostřednictvím mohou státy spolupracovat k dosažení společných cílů, mezinárodní organizace mohou přispět k vytvoření kooperativní chování. • Je také sloužit užitečné účely, pro jednotlivé státy, které se často používají jako nástroje zahraniční politiky, aby legitimní jejich opatření a omezí chování jiných států.
Členění mezinárodních organizací • Ačkoli je každodenní provoz většiny mezinárodních organizací řízen specializovanou mezinárodní byrokracií, konečná autorita spočívá na státních reprezentantech. • Mezivládní organizace často úzce spolupracují s dalšími organizacemi, včetně nevládních organizací (např Greenpeace a Amnesty International), které slouží mnoha stejnýcm funkcím jako jejich IGO protějšky a jsou zvláště účinné pro mobilizaci veřejné podpory, sledování účinnosti mezinárodní pomoci, a poskytování informací a expertízy.
Členění mezinárodních organizací • Mnohé z tisíců nevládních organizací směruje své aktivity směrem k méně rozvinutým zemích v Africe a Asii, z nichž některé mají autoritářské formy vlády. Většina z těchto skupin jsou založeny ve vyspělých státech s pluralitními politickými systémy. Pouze malá část NGO dosahuje mezinárodního rozsahu, ačkoli hrají stále významnější roli v mezinárodních vztazích.
Institucionální změny ve světovém hospodářství •Ekonomický rozvoj je rovněž závislý od instutucionálního rozvoje. V širším myslu představují instituce soubor pravidel společnosti, které determinují dlohodobý ekonomický růst. V užším jenom samotné organizace, podporující vybrané oblasti globálních aktivit •V této oblasti zaznamenala světová ekonomika dynamický rozvoj •Trvale roste počet mezinárodních organizací (mezistátních – IGO, ale taky nevládních NGO)
Mezinárodní organizace (počty ke konci r.2014) Typy podle skupin
Mezivládní počet tohoto typu skupiny
A
Federace mezinárodních organizací
B
Mezinárodní organizace s univerzálním členstvím
C
Organizace s mezikontinentálním členstvím
D
Organizace s regionálně zaměřeným členstvím CELKEM KONVENČNÍ ORGANIZACE
E
Organizace na základě místa, osob, institucí
F
Organizace se zvláštní formou
G
Mezinárodně orientované národní organizace CELKEM OSTATNÍ INSTITUCE
CELKEM TYP E,F CELKEM TYP A,B,C,D,E,F CELKEM TYP A,B,C,D,E,F,G
% tohoto typu
Nevládní % této skupiny
počet tohoto typu
% tohoto typu
Celkem % této skupiny
Počet tohoto typu
% této
Celosvětové mezivládní organizace
Organizace spojených národů • Je nejdůležitější univerzální mezinárodní organizací s celosvětovou kompetencí. K ní jsou přidruženy mezinárodní odborné organizace se speciálními kompetencemi. • Má 192 členů, členem může být svrchovaný mírumilovný stát ochotný plnit závazky vyplývající z Charty OSN. • Hlavními orgány jsou Rada bezpečnosti, Valné shromáždění, Hospodářská a sociální rada, Mezinárodní soudní dvůr, Sekretariát
25
Členství v OSN
zakladající člen 1945 1946-1959 1960-1989 1990 - současnost nečlen - pozorovatel
27
27
Hospodářská a sociální rada OSN ECOSOC • Hospodářská a sociální rada je jádrem systému OSN určenému k prosazování tří dimenzí udržitelného rozvoje - ekonomické, sociální a environmentální. Jedná se o centrální platformu pro podporu diskuse a inovativního myšlení, dosahování konsensu o dalším postupu a koordinaci úsilí o dosažení mezinárodně dohodnutých cílů. Je také zodpovědný za návaznosti na významné konference a summity OSN. • Charta OSN určila v roce 1945 ECOSOC jako jeden z šesti hlavních orgánech Organizace spojených národů.
Mezinárodní odborné organizace • Charta OSN stanovila, že různé odborné organizace ustavené mezinárodními dohodami s širokou mezinárodní odpovědností budou přidruženy k OSN
• Existuje 19 takovýchto organizací, které mají statut přidružených organizací, v těchto oblastech: • ekonomicko-finanční • vědecko-technické • sociální, zdravotní a kulturní – Tyto organizace zůstavají stále samostatnými mezinárodními organizacemi, ale přijaly dobrovolně status odborných organizací OSN, která má právo koordinovat jejich činnost v souladu s dohodami o přidružení, které s nimi uzavírá Hospodářská a sociální rada. 29
29
Odborné organizace OSN
30
•
IBRD ( WB Group- IFC, IDA) - světová banka
•
IMF - mezinárodní měnový fond
•
FAO - zemědělství
•
ICAO - civilní letectví
•
IMO- námořní doprava
•
UNIDO - rozvojová organizace
•
WHO - zdravotnická organizace
•
IFAD - fond pro rozvoj zemědlství
•
WIPO - duševní vlastnictví
•
GATT - cla a obchod
•
ILO -organizace práce
•
UNESCO - vzdělání, věda a kulturní spolupráce
•
UPU - poštovní unie
•
ITU - telekomunikační unie
•
WMO - meteorologická organizace
•
IAEA - agentura pro atomovou energii
Odborné organizace OSN Vliv OSN v ekonomických otázkách snižuje jednak klasická velmocenská politika, jednak konkurence ze strany mezinárodních institucí brettonwoodského systému (MMF a SB), jejich specializovaných nebo regionálních poboček a Světové obchodní organizace (WTO).
31
31
Odborné organizace OSN • ECOSOC i další instituce OSN jako Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), Mezinárodní organizace práce (ILO) nebo Organizace OSN pro výživu a zemědelství (FAO) mají jen velmi omezenou působnost u OSN nebo WTO.
32
32
Význam OSN Systém OSN nemohl v důsledku studené války zcela využít svuj potenciál. I přesto, že pod hlavičkou OSN v dnešní době působí desítky specializovaných mezinárodních agentur, které se zabývají řadou technických záležitostí, jednotnými standardy apod., je význam OSN v bezpečnostní a hospodářské oblasti poměrne malý.
33
Organizace se specifickým postavením k OSN • Specifické postavení vůči OSN zejména v oblasti hospodářské politiky mají některé organizace s chrakterem specializovaných agentur, anebo přidružených organizací (WB, MMF a WTO). • WTO je univerzální mezinárodní odbornou organizací vystupující jako samostaný subjekt mezinárodního práva bez přímé vazby ke struktuře OSN, ale s ní spolupracující. 34
Hlavní úřadovny Spojených národů a jeho organizací
35
Mezinárodní měnový fond Mezinárodní měnový fond (zkráceně MMF, anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN, jež si klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže.
MMF V současné době je členem IMF 188 zemí. Podle Dohody o MMF jsou hlavními cíli IMF: • podporovat mezinárodní měnovou spolupráci, • usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu, • podporovat devizovou stabilitu, • napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů, • učinit své zdroje dočasně dostupné členům majícím potíže s platební bilancí, • zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů.
MMF MMF je v současné době aktivní v těchto oblastech: • dohled prováděný IMF – jedná se o monitoring ekonomického a finančního vývoje a politik v členských zemích a na globální úrovni; IMF dále poskytuje poradenství v oblasti měnové politiky, • finanční asistence – půjčování členským zemím s problémy v rámci platební bilance (nejedná se o dočasné financování ale o podporu opatření a reforem zaměřených na nápravu těchto problémů), • technická asistence – tato asistence je poskytována vládám a centrálním bankám členských zemí IMF (jedná se o různá expertní školení).
Skupina Světové banky • Světová banka je označení pro sdružení dvou specializovaných organizací OSN, které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícom se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě. Tvoří ji: • Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), která pomáhá středně bohatým a chudým (ale solventním) zemím v ekonomickém růstu, a • Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), která se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudší země světa, obvykle formou grantů, bezúročných či nízkoúročných půjček.
Skupina Světové banky • Spolu s dalšími třemi institucemi SB tvoří Skupinu Světové banky. Do ní patří navíc kromě SB • Mezinárodní finanční korporace ( IFC) , která financuje soukromé investiční projekty, Multilaterální agentura pro investiční záruky (MIGA), která poskytuje garance pro politická rizika soukromých úvěrů v rozvojových zemích • Mezinárodní centrum ori řešení investičních sporů ( ICSID).
WTO Představuje společný institucionální rámec pro řízení obchodních vztahů mezi svými členy s cílem liberalizace mezinárodního obchodu. Dohoda o WTO obsahuje 3 hlavní závazné dohody (vzniklé i před WTO): • GATT - všeobecná dohoda o clech a obchodu • GATS - o obchodu se službami • TRIPS - o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví Systém obsahuje i 2 procedurální ujednání • Ujednání o pravidlech o řízení sporů • Mechanismus přezkoumávání obchodní politiky
41
Členské státy WTO
Člen WTO
Pozorovatel jednající o vstupu
WTO WTO uvádí, že jeho základním úkolem je liberalizace mezinárodního obchodu prostřednictvím odbourávání obchodních bariér. Dalšími úkoly jsou: • sledovat dodržování pravidel mezinárodního obchodu • organizovat obchodní jednání • sledovat národní obchodní politiky • urovnávat spory mezi vládami • omezení protekcionismu • spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi
WTO Zásady obchodního systému podle WTO • odstraňování diskriminace ( uplatňování doložky nejvyšších výhod mezi členskými státy) • svobodnější obchod díky stále menším obchodním bariérám • předvídatelný obchodní systém bez svévolně vytvářených obchodních bariér • podpora konkurence • zvláštních ujednání ve vztahu k méně rozvinutým zemím
Regionální institucionální struktury
Evropská Unie a její struktury Odlišným typem mezistátní institucionální struktury jse Evropská Unie. Je to specifická partikulární sebregionální hospodářská a politická organizace s tendencí postupného rozšiřování na ostatní evropské státy. EU nemá právní subjektivitu, tuto mají pouze Evropská společenství, kterým státy odevzdaly část své svrchovanosti, čímž ES získala nadstátní charakter.
46
Evropská Unie a její struktury Nadstátnost se projevuje v tom, že vůle jejich orgánů se tvoří nezávisle na členských státech (Komise a Soudní dvůr) a v tom, že rozhodovací pravomoce Rady jsou přijímána kvalifikovanou většinou, kdy rozhodnutí je závazné i pro vlády, které hlasovaly proti. ES mají dále pravomoc tvořit právo, které má bezprostřední závaznost vůči členským státům,fyzickým a právnickým obsobám. Nejzřetelnější formou je tato pravomoc projevuje formou právních aktů - nařízení, které zavazují státy ale i subjekty v nich uvnitř. 47
Evropská Unie a její struktury Další akty mají charakter doporučení a stanovisek. Tyto formy nejsou závazné, volba a prostředky k dosažení jejich cílů jsou na každém členském státu. Globální struktura EU je dána jednotou institucí, avšak rozdílností procedur v různých kompetenčních oblastech (část orgánů má mezivládní a část nadstátní charakter). Orgány EU tvoří Evropská rada, Parlament, Rada Komise, Soudní dvůr a Učetní dvůr.
48
Evropská Unie a její struktury • Evropská rada „Evropský summit“ byla jednotným evropským paktem byla začleněna do struktury orgánů Společenství a stala se nejvyšším politickým orgánem Unie. Členy jsou předsedové vlád členských zemí, příslušní ministři zahraničí a také předseda a jeden z místopředsedů Evropské komise. Význam Evropské rady spočívá hlavně v určování obecné politické linie • Rada Evropské unie „Rada ministrů“ – Hlavní orgán EU, kterému přísluší činit rozhodnutí. Jsou v ní zastoupeny vlády členských zemí, jejichž představitelé v jejím rámci jednají a hlasují o legislativě Společenství.
Evropská Unie a její struktury • Evropská komise (EK) je výkonným orgánem EU. Má 27 členů, kteří jsou nezávislí na svých národních vládách, i když ty je do funkcí jmenujíJejí úkoly by bylo možno formulovat jako iniciativa, dohled a implementace legislativy EU . EK disponuje výraznými autonomními pravomocemi. Spravuje též nejrůznější fondy a programy EU, včetně těch, které se týkají pomoci zemím nacházejícím se mimo Unii • Hlavním úkolem Evropského parlamentu (EP) je účastnit se procesu schvalování návrhů zákonů ES a kontrolovat činnost Evropské komise. Má právo spolurozhodovat s Radou ministrů v mnoha sférách legislativy, týkajících se jednotného trhu, včetně možnosti některé návrhy. Schvaluje nové žádosti o členství v Unii, jakož i asociační dohody a obchodní úmluvy s nečlenskými zeměmi.
Evropská Unie a její struktury Finanční instituce: • Evropský účetní dvůr – má za úkol kontrolovat, zda finanční prostředky Unie jsou vynakládány podle správných zásad na správné účely, sídlí též v Lucemburku. • Evropská centrální banka – se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, která spolu s národními centrálními bankami tvoří Evropský systém centrálních bank. • Evropská investiční banka, poskytuje veřejným i soukromým subjektům dlouhodobé půjčky na kapitálové investice. Sídlo banky je v Lucemburku, s pobočkami v Athénách, Lisabonu, Londýně, Madridu a Římě.
Evropská Unie a její struktury Poradní instituce EU: • Výbor regionů – sídlí v Bruselu a má 344 členů. Reprezentuje regionální a místní zájmy (snaha o zapojení regionů do tvorby politiky EU). Nemá přímý vliv na rozhodovací proces. • Hospodářský a sociální výbor – sídlí v Bruselu a jeho hlavní funkcí je poskytovat odborné konzultace v oblastech: jednotného trhu, pohybu pracovních sil, vzdělání, sociální otázky, životní prostředí. • Výbor zaměstnanosti • Politický a bezpečnostní výbor – orgán druhého pilíře EU
Evropská Unie a její struktury Hlavním cílem EU je vytvoření federace států Evropy, završující postupný proces jejich integrace v různých oblastech, kde nejdůležitější je hospodářská a měnová unie. Nerovnoměrnost rozložení ekonomického potenciálu EU vytváří řadu problémů v relizaci tohoto cíle. K jejich překonávání byla zatím zvolena strategie postupného zvyšování závaznosti integračních politik (doplňování hospodářské unie o další formy nadstátní hospodářsko-politické ingerence)
53
EU a její mimoevropská teritoria
OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD ) je mezivládní organizace 35 velmi ekonomicky rozvinutých států světa, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. Vznikla v roce 1961 (zakládací dokument byl podepsán 14. prosince 1960) transformací Organizace pro evropskou hopsodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshalova plánu.
Členství v OECD
členské státy OECD kandidátské státy , které zahájily anebo přislíbily zahájit jednání o přistoupení státy které projevily zájem o členství
OECD OECD koordinuje ekonomickou a sociálněpolitickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů.
Nedostatky celosvětové institucionální struktury
Nedostatky celosvětové institucionální struktury Finanční a hospodářská krize odhalily nedostatky stávajícího systému. Dnešní pestrá síť různých organizací je poznamenaná vnitrní nesoudržností, selektivností problémů, nevyváženým zastoupením, nespravedlivými pravidly a malou efektivitou.
59
Nedostatky celosvětové institucionální struktury Mezinárodní organizace (zejména mezinárodního charakteru) nemají dost pravomocí k tomu, aby presvědčily mocnější státy přijmout opatření, na kterých se jejich členové shodli. Pro strukturu a dynamiku mezinárodního systému jsou stále určujícími faktory vojenská, ekonomická, politická a kulturní síla daného státu. Současný systém globálního řízení lze tudíž označit za asymetrický.
60
Literatura • Potočný Miroslav: Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část, Beck, Praha 1996 • Janků, Janků: Politické a právní základy evropských integračních seskupení, C.H. Beck. Praha 2010
