Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka

S2 POLNÍ POKUSY S GENETICKÝMI ZDROJI A SOUVISEJÍCÍ ČINNOSTI

Strana:

1/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. – Výzkumný tým Genová banka Směrnice S 2

POLNÍ POKUSY S GENETICKÝMI ZDROJI A SOUVISEJÍCÍ ČINNOSTI Výtisk číslo: Zpracoval za společnost:

Ověřil:

Schválil:

Funkce: Řešitel plodinové kolekce Funkce:

Představitel vedení pro kvalitu

Funkce:

Vedoucí Výzkumného týmu Genová banka

Jméno:

Ing. Jiří HERMUTH

Jméno:

Ing. Ludmila PAPOUŠKOVÁ, Ph.D.

Jméno:

Ing. Vojtěch HOLUBEC, CSc.

Datum:

29.8.2014

Datum:

29.8.2014

Datum:

29.8.2014

Podpis:

Podpis:

Podpis

Rozdělovník:

Seznámení s dokumentem:

Představitel vedení pro kvalitu

Všichni pracovníci Výzkumného týmu Genová banka

Odpovědnost za změnové řízení: Funkce: Řešitel plodinové kolekce

Jméno: Ing. Jiří HERMUTH

Tento dokument je duševním vlastnictvím instituce Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. – Výzkumný tým Genová banka. Rozmnožování a předávání třetí straně bez souhlasu vedoucího Výzkumného týmu GB a autora není dovoleno.


Strana:

2/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

OBSAH: OBSAH: ................................................................................................................................ 2 LIST VYDÁNÍ: ....................................................................................................................... 3 1.

ÚČEL ........................................................................................................................... 4

2.

OBLAST PŮSOBNOSTI .............................................................................................. 4

3.

POJMY, DEFINICE A ZKRATKY ................................................................................. 4 3.1 3.2

POJMY A DEFINICE................................................................................................. 4 ZKRATKY .............................................................................................................. 7

4.

ÚVOD ........................................................................................................................... 7

5.

ČINNOSTI V RÁMCI POLNÍCH POKUSŮ S GENETICKÝMI ZDROJI ......................... 8 ZÍSKÁVÁNÍ VZORKŮ GZ DO PLODINOVÝCH KOLEKCÍ .................................................. 8 PŘÍPRAVA POLNÍCH POKUSŮ .................................................................................. 9 ZAKLÁDÁNÍ A PLÁNOVÁNÍ POKUSŮ ........................................................................ 10 5.3.1 Typy polních pokusů s GZ...................................................................... 10 5.4 ÚČEL A CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH TYPŮ POKUSŮ ....................................... 12 5.4.1 Vstupní hodnocení GZ ........................................................................... 12 5.4.2 Základní hodnocení genetických zdrojů ................................................. 12 5.4.3 Speciální hodnocení genetických zdrojů v polních pokusech ................. 13 5.4.4 Regenerace genetických zdrojů pro potřeby uchování v GB .................. 13 5.5 OŠETŘOVÁNÍ A HODNOCENÍ POKUSŮ BĚHEM VEGETACE ......................................... 13 5.5.1 Hodnocení pokusů během vegetace ...................................................... 14 5.6 ODBĚRY VZORKŮ A SKLIZEŇ POKUSŮ .................................................................... 14 5.7 POSKLIZŇOVÉ OŠETŘENÍ OSIVA ............................................................................ 15 5.8 ANALÝZY ODEBRANÉHO ROSTLINNÉHO MATERIÁLU ................................................ 15 5.9 PŘÍPRAVA VZORKŮ SEMEN K ULOŽENÍ DO GENOVÉ BANKY ...................................... 15 5.10 PŘÍPRAVA A ZPRACOVÁNÍ POPISNÝCH DAT K VLOŽENÍ DO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU . 15 5.11 KONTROLA .......................................................................................................... 16 5.1 5.2 5.3

6.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTACE ................................................................................ 16

7.

PŘÍLOHY ................................................................................................................... 16 Příloha č. 1 – Vzor žádosti o zaslání vzorku odrůdy ze zahraničí ................................ 17 Příloha č. 2 – Příjmový sešit kolekce .......................................................................... 18 Příloha č. 3 – Plán pokusů .......................................................................................... 19 Příloha č. 4 – Seťový seznam ..................................................................................... 21 Příloha č. 5 – Polní záznamník ................................................................................... 22 Příloha č. 6 – Deník údržby maloparcelkové mechanizace ......................................... 23


Strana:

3/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

LIST VYDÁNÍ: Číslo vydání

List číslo

2

Celý dokument, příl. č. 6

3

-0-

4

Celý dokument

Popis změny

Účinnost od

Iniciátor změny

Změna dokumentů, vložení přílohy Deník 01.09.2012 údržby maloparcelkové mechanizace

PMK

Změna vedoucího Výzkumného týmu, obsah dokumentu nezměněn

01.04.2013

PMK

Změna názvu oddělení na Výzkumný tým 01.09.2014

PMK


1.

Strana:

4/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

ÚČEL Směrnice popisuje následující činnosti, které souvisejí s realizací tzv. „polních pokusů“:           

2.

Získávání vzorků GZ do plodinových kolekcí, příprava polních pokusů, zakládání a plánování pokusů, účel a charakteristika jednotlivých typů pokusů, ošetřování a hodnocení pokusů během vegetace, odběry vzorků a sklizeň pokusů, posklizňové ošetření osiva, analýzy odebraného rostlinného materiálu, příprava vzorků semen k uložení do genové banky, příprava a zpracování popisných dat k vložení do informačního systému, kontrola.

OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato směrnice je platná ve společnosti Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. – Výzkumného týmu genové banky.

3.

POJMY, DEFINICE A ZKRATKY

3.1

Pojmy a definice

Aktivní kolekce - slouží pro střednědobé uchování životnosti semen (15 a více let) a zahrnuje veškeré GZR shromážděné v kolekcích jednotlivých druhů v plodinových kolekcích. Bezpečnostní duplikace - dlouhodobé záložní uskladnění nejvýznamnější části kolekce genetických zdrojů v jiné genové bance, zpravidla v cizině. Biologická rozmanitost - rozmanitost živých organismů z různých prostředí, včetně - mezi jinými – suchozemských, mořských a dalších vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí; zahrnuje rozmanitost uvnitř druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Dohoda o přenosu materiálu - standardizovaný kontrakt nebo právně závazná dohoda mezi vlastníkem genetického materiálu a příjemcem materiálu (SMTA, Standard Material Transfer Agreement). Dostupnost - získávání a využívání genetických zdrojů konzervovaných in situ a ex situ, jejich produktů a případně jejich komponent, kromě jiného pro účely výzkumu, biologického průzkumu, konzervace, průmyslového a komerčního využití. Genetická rozmanitost - dědičná rozmanitost v rámci populací a mezi nimi, která je vytvářena, posilována nebo udržována evolučními nebo výběrovými silami. Genetické zdroje - genofond rostlin, živočichů nebo jiných organismů obsahující užitečné znaky a vlastnosti současné nebo potenciální hodnoty. Genetický materiál současné nebo potencionální hodnoty. Genetické zdroje rostlin pro výživu a zemědělství - jakýkoli genetický materiál rostlinného původu představující současnou či potenciální hodnotu pro výživu a zemědělství.


Strana:

5/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Genová banka - zařízení, kde jsou uchovávány sbírky genetického materiálu ve formě semen, tkání nebo reprodukce schopných buněk rostlin nebo živočichů. Soubor zařízení sloužících k využívání a konzervaci genetických zdrojů ex situ. Hodnocení genetického zdroje - shromáždění a vyhodnocení údajů o genetickém zdroji stanovených metodikou Národního programu, zejména o variabilitě užitkových znaků, úrovni heterozygotnosti populace, výskytu specifických alel a dalších znaků, zjišťovaných pomocí standardních vědeckých metod. Hodnocení genetického zdroje rostlin - stanovení agronomických znaků jako odolnost k chorobám, fenotypové projevy, produkční znaky, jako výnos a kvalita, nebo odolnost ke stresům prostředí. Projev mnoha těchto znaků závisí na prostředí, a proto jsou třeba k jejich stanovení speciální pokusnická uspořádání a techniky. Charakterizace - popis podstatných vlastností organismu nebo systému. Stanovení znaků, které umožní rychlé a snadné odlišení fenotypů. Tyto znaky jsou obvykle vysoce dědivé, se stejnou expresí ve všech podmínkách, lehce zjistitelné pohledem. Obvykle jsou to morfologické znaky (včetně taxonomických), které mohou následně být doplněné i o biochemické a molekulární markery. Kolekce genetických zdrojů rostlin - genetické zdroje rostlin jednoho druhu (popř. i rodu) shromážděné pro účely dokumentace, studia, hodnocení a využívání, zejména však pro potřeby dlouhodobého uchování. Kolekce shromažďuje pokud možno veškeré genetické zdroje daného druhu vyskytující se na území státu (regionu). Je ucelenou organizační jednotkou v péči o genetické zdroje, za její vedení a uchování odpovídá kurátor kolekce. Konzervace - dlouhodobé uchování rostlinného genetického zdroje rostlin pro budoucí využití (při zachování jejich genetického základu a schopnosti reprodukce). Krajová odrůda - stará kulturní forma určitého druhu zemědělské plodiny vyvinutá z planě rostoucí populace a obvykle složená z heterogenních genotypů. Odrůda plodiny vyšlechtěná a pěstovaná zemědělci, adaptovaná na místní podmínky prostředí. Kryokonzervace - uchovávání živého materiálu při supernízkých teplotách v prostředí kapalného dusíku (-196 °C); používá se při uchovávání genofondu rostlin, spermatu a časných embryí. Kultivar/Odrůda - soubor rostlin náležející k nejnižšímu stupni botanického třídění, který lze vymezit projevem znaků vyplývajících z určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišný od každého jiného souboru rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a považovaný za jednotku rozmnožovatelnou beze změny. Uskupení rostlin v rámci jednoho botanického taxonu nejnižší známé úrovně definované reprodukovatelným projevem svých odlišujících genetických vlastností. Monitoring genetických zdrojů - sledování trendů vývoje genetických zdrojů prostřednictvím průběžného zjišťování a vyhodnocování souboru dat. Měření změn ve stavu, počtech nebo výskytu znaků u genetického zdroje. Národní program rostlin – dokument „Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity“ vydaný MZe, v němž jsou zakotveny zásady pro nekompetitivní projekt zaměřený na uchování a využívání genofondu rostlin. Je součástí širšího „Národního programu udržování a využívání genetických zdrojů pro výživu a zemědělství“, který zahrnuje mikroorganismy a hospodářská zvířata, ryby a včely. Ochrana genových zdrojů - ochrana druhů, populací, jedinců nebo jejich částí metodami in situ nebo ex situ k zachování rozmanitosti genetického materiálu pro současnou i příští generace. Ochrana ex situ - ochrana složek biologické rozmanitosti mimo jejich přírodní prostředí. Ochrana a udržování jednotlivých organismů mimo jejich přírodní prostředí, obvykle ve formě semen, pylu, orgánů sloužících k vegetativnímu rozmnožování, tkáňových či buněčných kultur nebo jedinců.


Strana:

6/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Ochrana in situ - ochrana ekosystémů, přírodních stanovišť a udržování a obnova životaschopných populací druhů v jejich přírodních podmínkách a v případě domestikovaných a pěstovaných druhů v prostředí, kde byly vyvinuty jejich odlišovací znaky. Pasportní data - veřejně přístupná část dat vedených o ex-situ uchovávaných vzorcích v genobance. Informace o vzorku a místu jeho původu, obvykle zaznamenané při sběru (druh, doba sběru, přesná lokalizace, identifikační znaky, ekologické podmínky lokality atd.). Planý příbuzný (genetický zdroj) - nepěstovaný druh, který je více či méně příbuzný pěstované plodině (obvykle téhož rodu); není běžně užíván v zemědělství, ale může se vyskytovat v agroekosystémech (např. jako plevel nebo komponent pastvin či spásaných ploch). Polní genová banka - kolekce genetických zdrojů, zpravidla víceletých druhů rostlin, uchovávaná v polní výsadbě (genofondové sady, vinice, chmelnice). Na rozdíl od semenných druhů (uchovávaných ex situ v genové bance) plní polní kolekce u vegetativně množených rostlin rovněž funkci genové banky a jejím cílem je, vedle hodnocení, dlouhodobé uchování genetických zdrojů. Součástí konzervace (dlouhodobého uchování) genetických zdrojů v polní kolekci je jejich regenerace v případě přílišného stáří rostlin či jejich poškození, které by ohrozilo další existenci genetického zdroje či jeho genetickou integritu. Pro zvýšení bezpečnosti polních kolekcí může být tato metoda doplněna jinou metodou střednědobého či dlouhodobého uchování genetických zdrojů. Polní pokus - termín je míněn ve smyslu ověřování (testování) vegetace v polních podmínkách, není zde míněn jako výzkumná (experimentální) činnost ve smyslu čl. 7.3 normy ČSN EN ISO 9001:2009. Poskytovatel - jakýkoliv stát/organizace/skupina, která vlastní genetické zdroje, nebo je správcem těchto genetických zdrojů. Právní subjekt, který poskytuje genetický zdroj za dohodnutých podmínek. Pracovní kolekce - kolekce genetických zdrojů uchovávaná a využívaná pouze po určitou (omezenou) dobu (např. pro potřeby šlechtění či výzkumu). Po splnění účelu se kolekce zruší, případné cenné materiály se konzervují. V pracovní kolekci se často shromažďují pouze vybrané genetické zdroje, s určitými znaky a vlastnostmi, podle potřeby uživatele kolekce. Příjemce - právní subjekt, který přijímá genetický zdroj za dohodnutých podmínek. Přístup ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosů z nich - spravedlivé rozdělování přínosů vznikajících využíváním genetických zdrojů, které zahrnuje odpovídající přístup ke genetickým zdrojům a přenos příslušných technologií, bere v úvahu všechna práva k těmto genetickým zdrojům a technologiím. Rámcová metodika - dokument Rámcová metodika Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity, která uvádí zásady pro práci s genetickými zdroji rostlin pro aktuální etapu Národního programu. Řešitel kolekce (kurátor kolekce) - osoba zodpovědná za vedení kolekce Národního programu rostlin (shromažďování, konzervaci, charakterizaci, hodnocení, dokumentaci). Rostlinný genetický materiál - jakýkoli materiál rostlinného původu, zahrnující reprodukční a vegetativní rozmnožovací materiál, který obsahuje funkční jednotky dědičnosti. Seťový seznam - seznamu genetických zdrojů, které budou do jednotlivých pokusů zařazeny. Účastník Národního programu - instituce zařazená do Národního programu rostlin pověřená zodpovědností za vedení určitých plodinových kolekcí. Vzorek genetického zdroje - jednoznačně identifikovatelná dávka semen nebo rostlinného rozmnožovacího materiálu reprezentujících genetický zdroj (odrůdu, šlechtitelskou linii nebo populaci), který je shromažďován a uchováván pro další využití.


Strana:

7/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Základní kolekce - slouží pro bezpečné dlouhodobé uchování GZR (50 i více let), zahrnuje genetické zdroje místního původu a významné zahraniční genetické zdroje. Není určena k distribuci uživatelům, ale může být využita pro účely regenerace.

3.2

Zkratky

CBD DNA ECN

Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biodiversity) deoxyribonukleová kyselina Evidenční číslo národní, jednoznačný identifikátor genetického zdroje

EVIGEZ

informační systém genetických zdrojů rostlin používaný v genové bance a Národním programu rostlin

KRP

Kvality rostlinných produktů

GB

genová banka

GPA GZ

Globální plán akcí (Global Plan of Action for Conservation and Utilization of Plant Genetic Resources for Food and Agriculture ) genetický zdroj

GZR

genetický zdroj rostlin

HTS

hmotnost tisíce semen v gramech

ISTA

Mezinárodní asociace pro testování semen (International Seed Testing Association)

ITPGRFA

Mezinárodní smlouva o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství (International Treaty on Plant Genetic Resources for Food and Agriculture) Mezinárodní ujednání o genetických zdrojích rostlin (International Undertaking on Plant Genetic Resources

IU PGR SMTA

Dohoda o převodu Agreement)

MZe NP

Ministerstvo zemědělství ČR Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity, Národní program rostlin

ÚKZÚZ VÚRV

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

4.

rostlinného

materiálu

(Standard

Material

Transfer

ÚVOD

Polní pokusy s genetickými zdroji rostlin jsou jednou ze základních činností Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro-biodiversity (NP). Termín „polní pokus” zde není míněn jako experimentální činnost ve smyslu čl. 7.3 normy ČSN EN ISO 9001:2009, ale je chápán ve smyslu ověřování (testování) vegetace v polních podmínkách. Termín je dlouhodobě zakotven a používán v činnostech spojených s kolekcemi genetických zdrojů. V rámci Výzkumného týmu Genové banky jde zejména o pokusy s drobnosemennými obilninami (pšenice ozimá i jarní, ječmen ozimý, tritikale ozimé i jarní, proso) a další plodiny (např. pohanka, čirok, bér, amarant), za které má genová banka garanci v rámci NP. Pracovní postupy a typy polních pokusů se liší podle plodiny, v případě drobnosemenných obilnin, pseudoobilnin a minoritních plodin především podle biologických odlišností (samosprašnost x cizosprašnost, ozimý x jarní charakter, atp.) a podle směru hospodářského využívání. Získané údaje o znacích a vlastnostech jsou využívány na jedné straně pro identifikaci GZ a na straně druhé při uplatnění GZ, např. ve šlechtění. Pokusy se periodicky opakují (většinou každoročně)


Strana:

8/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

a využívají standardních postupů, které vycházejí z obecných pokusnických zásad a řídí se Rámcovou metodikou Národního programu. Jednotlivé plodiny mají své specifické požadavky, kterým jsou v detailech přizpůsobovány i polní pokusy. Zatímco u obilnin jsou rozdíly pouze v některých parametrech (výsevek, přihnojení apod.) u dalších skupin plodin jsou již požadavky na zakládání a vedení polních pokusů specifické. Rozhodnutí o vedení pokusů musí rovněž vycházet ze stavu pozemku, průběhu počasí, doby výsevu atd. Metodický postup musí být proto vždy doplněn instrukcemi řešitele kolekce. Specifické postupy pěstování a hodnocení představují plané druhy příbuzné kulturním plodinám, které jsou součástí kolekcí (zejména plané druhy tribu Triticeae). Účel polních pokusů vyplývá z potřeby zajistit činnosti nezbytné pro realizaci Národního programu, tj. záchranu a shromažďování, evidenci, charakterizaci a hodnocení genetických zdrojů (GZ), jejich bezpečnou konzervaci a služby uživatelům (poskytování vzorků genetických zdrojů a relevantních informací). Pokusy mají rutinní charakter, a pokud se v průběhu let mění, je to na základě úprav výše uvedené Rámcové metodiky. Podobný konzervativní charakter má i hodnocení pokusů a zpracování dat. Takovéto standardizované pokusy pak umožňují (s využitím kontrolních odrůd a statistických metod) srovnávat výsledky sérií pokusů, na kterých je založeno základní hodnocení genetických zdrojů. Používaným standardům a tomuto popisu činností musí odpovídat všechny polní pokusy, z nichž jsou získávány vzorky semen a data pro genovou banku. Na pracovišti Genové banky či na jiných lokalitách mohou být ovšem zakládány i jiné typy pokusů (které se netýkají práce s genetickými zdroji v rámci NP); tyto pokusy mohou mít jiný charakter a nemusí podléhat pod certifikované procesy.

5.

ČINNOSTI V RÁMCI POLNÍCH POKUSŮ S GENETICKÝMI ZDROJI

Pro zajištění polních pokusů s GZ a plnění úkolů plodinových kolekcí v rámci NP souvisí následující pracovní činnosti (viz následující kapitoly): 5.1 Získávání vzorků GZ do plodinových kolekcí. 5.2 Příprava polních pokusů. 5.3 Zakládání a plánování pokusů. 5.4 Účel a charakteristika jednotlivých typů pokusů. 5.5 Ošetřování a hodnocení pokusů během vegetace. 5.6 Odběry vzorků a sklizeň pokusů. 5.7 Posklizňové ošetření osiva. 5.8 Analýzy odebraného rostlinného materiálu. 5.9 Příprava vzorků semen k uložení do genové banky. 5.10 Příprava a zpracování popisných dat k vložení do informačního systému. 5.11 Kontrola.

5.1

Získávání vzorků GZ do plodinových kolekcí

Hlavními zdroji rozšiřování kolekcí jsou nové genetické zdroje získané následujícími způsoby:  Sběrovými expedicemi jsou získávány plané formy, příbuzné hospodářsky využívaným drobnosemenným obilninám, pseudoobilninám a minoritním plodinám. Expedice jsou plánovitě směrovány do oblastí výskytu těchto GZ a orientovány na druhy, které mohou být potenciálními donory cenných vlastností nebo znaků. Kromě sběrů v přírodě se členové expedičních skupin zaměřují i na získávání krajových odrůd obilnin, pseudoobilnin a minoritních plodin pěstovaných v


Strana:

9/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

odlehlých lokalitách nebo uchovávaných jako tradičně pěstované formy pro speciální využití.  Výměnou semenných vzorků s partnerskými pracovišti v zahraničí mohou být získávány různé kategorie GZ. U tohoto zdroje je nutno postupovat uvážlivě a cíleně. Je využíván především pro doplnění těch semenných vzorků, které v kolekci byly, jsou od nich získaná data, ale nepodařilo se udržet klíčivý vzorek semen (zejména pokud jde o GZ domácího původu). V ostatních případech mají nově získané GZ rozšířit genetickou diversitu kolekce o nositele významných genů, které se ve stávající kolekci nevyskytují nebo jen zřídka. Často je výměna zaměřena na získání konkrétního GZ, podle požadavků uživatelů, zejména pro potřeby výzkumu a šlechtění.  Šlechtěné odrůdy obilnin domácího původu jsou zařazovány do kolekcí nejpozději v okamžiku ukončení jejich registrace. Donorem vzorku může být v takovém případě majitel odrůdy, subjekt odpovědný za udržovací šlechtění, případně ÚKZÚZ.  V případě získávání zahraničních odrůd od šlechtitelů či udržovatelů je nutno brát v úvahu vhodnost těchto materiálů k využití pro podmínky v ČR, popř. ke specifickým potřebám uživatelů (donory požadovaných znaků) a managementu kolekce (nová genetická diverzita). Formulář dokumentu SMTA je uveden ve směrnici S 1 Činnost genové banky a dále v Metodice NP.  Se souhlasem majitele odrůdy může být do kolekce zařazena registrovaná odrůda nebo se souhlasem autora šlechtitelský materiál. Odrůdy registrované v ČR jsou získávány prostřednictvím ÚKZÚZ nebo přímo od šlechtitelských firem. Ze zahraničí jsou odrůdy požadovány písemně (viz vzor dopisu uvedený v příloze č. 1). Nově přijaté vzorky jsou zapsány do Příjmového sešitu kolekce (viz příloha č. 2) v chronologickém pořadí. Semenné vzorky jsou shromaždovány v prostorách s maximální teplotou +10 °C (skříně v chodbě genové banky) až do dalšího výsevu/ regenerace.

5.2

Příprava polních pokusů

Základním předpokladem získání objektivních výsledků z polních pokusů jsou vyrovnané pokusné plochy (v půdních vlastnostech, zásobení živinami, vláhových poměrech atd.), situované pokud možno v rovině či pouze mírném svahu. Příprava pozemku v době před setím zahrnuje kromě orby a předseťové přípravy též zásobní hnojení fosforem a draslíkem. Na pokusných pozemcích je každoročně prováděn chemický rozbor vzorků půdy. Podle jeho výsledků je doplňována zásoba živin. Pozemek pro pokusy musí být rovněž nezaplevelený a bez partií s utuženým podložím (např. po přejezdech těžké mechanizace). Všechny takovéto nerovnoměrnosti vedou k nevyrovnanosti pokusů a snížení jejich informační hodnoty. Pokud se již některým nepříznivým faktorům nelze vyhnout, je potřeba na to při plánování designu pokusů pamatovat (např. vhodným umístěním cest, posunem pokusu). Značný význam pro polní pokus má kvalitní příprava půdy pro jeho založení. Jde zejména o provedení přípravy půdy v řádné agrotechnické lhůtě a za přijatelné vlhkosti půdy. Je nutné zvažovat počet přejezdů mechanizace (zvláště při vlhčí půdě - riziko utužení). Pokud se vytvořily hroudy (suchá půda) je třeba tyto rozmělnit a umožnit přesný a kvalitní výsev pokusu. Hnojení zpravidla odpovídá běžné praxi pro danou oblast, popř. mírně snížené (výraznější projev rozdílů mezi GZ, menší náchylnost k poléhání). Uvedená opatření mají za cíl nejenom výběr a kvalitní přípravu pozemku pro pokusy, ale musí být garantována i homogenita půdy a seťové přípravy na budoucím pokusném pozemku. Prvním krokem přípravy vlastních pokusů je vytvoření plánu seťového seznamu (tedy seznamu GZ které budou do jednotlivých pokusů zařazeny). Seťový seznam (viz příloha č. 4)


Strana:

10/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

rozlišuje jednotlivé typy polních pokusů, tj. řádkové výsevy pro namnožení materiálu a parcelkové pokusy pro vlastní hodnocení (viz vzor Seťového seznamu uvedený v příloze č. 4). Na tento krok navazuje příprava osiva pro výsev pokusů, prováděná v předstihu. Příprava zahrnuje stanovení parametrů pro výpočet výsevku (% klíčivosti, čistota osiva, HTS). Čistota osiva je u vzorků ve všech případech 100 %. Klíčivost se stanovuje standardní metodou ISTA ve spolupráci se skupinou pracovníků genové banky. HTS, pokud není stanovena poskytovatelem vzorku, se stanoví odvážením 2 x 500 semen. V případě odlišností mezi dílčími stanoveními se provedou další 2 vážení. Pro výpočet výsevku se ještě zvolí počet klíčivých zrn na 1 ha. Výsevek se pak stanoví podle vzorce A = (Hp · a · 100) / Kl Kde: A Hp a Kl

výsevek v kg na 1 ha optimální hustota v milionech klíčivých semen na 1 ha HTS – hmotnost tisíce semen klíčivost

Vlastní navážka osiva se upraví podle velikosti parcelky. Osivo se připraví do předem očíslovaných sáčků a pokud je potřeba, namoří se ručně nebo v laboratorní mořičce. Do každého pokusu se zařazují kontrolní odrůdy, nejčastěji za každým 10. vzorkem. V případě minoritních plodin a planých příbuzných druhů jsou kontroly zařazovány dle potřeby jednotlivých druhů. Za přípravu seťového seznamu, přípravu osiv a kontrolu odpovídá řešitel (kurátor) kolekce (garant pokusu) nebo pověřená osoba; dále techničtí pracovníci podle své pracovní náplně. Kategorie pokusů „Školky základního hodnocení“ a „Přesevy pro genovou banku“ spadají pod certifikované procesy. Maloparcelková mechanizace podléhá pravidelným zaznamenávány v deníku polní techniky viz příloha č. 6.

5.3

kontrolám,

které

jsou

Zakládání a plánování pokusů

Před vlastním zakládáním pokusů musí být zpracován Plán pokusů (viz vzor uvedený v příloze č. 3) s vyznačením umístění jednotlivých polních pokusů. Tento plán musí respektovat výše uvedené obecné zásady pokusnictví a minimalizovat chybu pokusu. S tímto cílem je voleno i rozmístění experimentálních parcelek - u neopakovaných pokusů pravidelné zařazování kontrolních odrůd (nejčastěji každá 5. až 10. parcelka), výběr vzrůstem podobných sousedních odrůd (omezení konkurenčního efektu), avšak snadno odlišitelných (např. barva, osinatost), což umožní odstranit případné přimísené GZ v důsledku chyb. Opakované pokusy se zakládají podle vhodnosti uspořádání s ohledem na charakter materiálů, cíl pokusu a plánované statistické zpracování výsledků. Pro hodnocení GZ lze nejčastěji využít metody znáhodněných bloků, dělených dílců, popř. další. Jednotlivá opakování, pokusy a bloky pokusů (řady parcelek) jsou odděleny cestami, pro zajištění přístupu a pojezd mechanizace. Za přípravu plánu pokusů jsou odpovědní řešitelé kolekcí a vedoucí GB nebo jím pověřená osoba, která vypracuje Plán pokusů (viz vzor v příloze č. 3) zahrnující grafické znázornění, přehled ploch, přehled prováděných měření během vegetace a kontrolní operace. Plánek pokusných ploch je vložen do seťového seznamu.

5.3.1 Typy polních pokusů s GZ a)

Neopakované řádkové výsevy do řádků vyznačených markérem, vesměs v využitím ruční práce a označeny jmenovkou. Rozteč řádků i vzdálenost semen v řádku je plodinově specifická (20 cm a více – podle plodiny, např. u čiroku až 60 cm).


Strana:

11/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Jednotlivé varianty pokusu jsou odděleny vynecháním řádku (mezera). Cílem těchto výsevů je nejčastěji namnožení osiva (nově získané nebo regenerované GZ), popř. je toto spojené s předběžným posouzením materiálu. Takový výsev může rovněž plnit funkci karanténní školky. b)

Neopakované maloparcelové výsevy (velikost parcely 4,5 m2 případně 2,0 m2, podle druhu plodiny a potřeb). Výsev bezezbytkovým secím strojem Oyord na předem rýhami vyznačené parcely. Podobně jako řádkové výsevy může být i tento typ pokusů využit k množení a zejména k regeneraci GZ. Tento typ polních pokusů však slouží zejména pro tzv. „základní hodnocení“ genetických zdrojů, zpravidla prováděné po 2 - 3 roky.

c)

Opakované maloparcelové pokusy (velikost parcelky 4,5 m2 nebo 10 m2, nejčastěji 3 nebo 4 opakování). Setí se provádí stejně jako u bodu b). Opakované pokusy se užívají zejména pro podrobnější hodnocení GZ a hodnocení znaků s vysokými interakcemi s prostředím (např. výnos a jeho složky, kvalita produkce atd.).

Používané rozměry parcelek v polních pokusech:

Odchylky od uvedených délkových rozměrů parcelek mohou být ±7 % (šířka parcelek je dána pevně seřízením secího stroje). Pro vlastní výsev jsou dříve připravené a označené sáčky k výsevu podle plánu pokusu. Odpovědný (pověřený) pracovník (asistent kolekcí, samostatný technik kolekcí) provede před setím kontrolu shody s plánem pokusu a jeho distribuci k příslušným parcelkám (pro ruční či strojové setí).


5.4

Strana:

12/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Účel a charakteristika jednotlivých typů pokusů

Podle účelu pro který jsou pokusy zakládány a charakteru výstupů pro NP lze polní pokusy s GZ rozdělit do 4 následujících kategorií:

5.4.1 Vstupní hodnocení GZ Nově získané vzorky GZ jsou předběžně hodnoceny v řádkových výsevech, popř. parcelkách. Patří mezi ně nově registrované odrůdy v ČR i v zahraničí, šlechtitelské materiály získané z výzkumných pracovišť i krajové odrůdy a příbuzné plané druhy, získané sběrovými expedicemi. Způsob výsevu nových GZ závisí na plodině a velikosti získaného vzorku. Materiály ze sběrových expedic a malé vzorky z genových bank či jiných pracovišť jsou vysévány v řádcích. Větší vzorky se vysévají bezezbytkovým secím strojem na parcelkách o velikosti 2,0 m2. V této etapě se provádí jednoduché, subjektivní hodnocení s důrazem na kontrolu zdravotního stavu. Je důležité co nejpodrobněji podchytit veškeré pasportní údaje tak, aby byly v době zařazení vzorků do kolekce co nejkompletnější. V této fázi se provádí též taxonomické zařazení vzorku, včetně odběru kontrolního klasového vzorku (herbářové položky). U vybraných plodin se provádí fotografická dokumentace. Z hlediska tvorby kolekce je úkolem vstupního hodnocení zejména vyloučení nevhodných GZ (duplicitní materiály, ekologicky nevhodné GZ, vzorky nevyrovnané nebo mající příliš nízké parametry významných znaků). Údaje získané z předběžného hodnocení slouží především pro řešitele kolekce nebo k doplnění pasportních charakteristik (taxonomické zařazení). Podle výsledků vstupního hodnocení rozhoduje řešitel kolekce o zařazení vzorků do kolekce GZ, což realizuje přidělením národního evidenčního čísla (ECN) a převedením nové položky do vyššího stupně hodnocení.

5.4.2 Základní hodnocení genetických zdrojů Je rozhodující etapou v systému hodnocení GZ. Zdrojem materiálů pro tento krok je předchozí stupeň vstupního hodnocení a v některých případech (vzorky nových odrůd získané v dostatečném množství z podobných ekologických podmínek) též nově získané GZ. Pokusy jsou zakládány na parcelkách vysévaných bezezbytkovým secím strojem v pásech vedle sebe nebo ručně v řádcích (minoritní a plané druhy). K zajištění relativního porovnání GZ slouží co nejhustší síť kontrolních parcelek (řádků) s kontrolou (kontrolami). Jako kontrola je řazena registrovaná odrůda s dostatečnou plasticitou a výnosovou stabilitou, případně známý, dobře popsaný GZ. Hodnocení každého genetického zdroje probíhá po dva až tři roky. V kolekcích planých druhů Triticeae a pseudoobilnin je hodnocení a přemnožování GZ zajišťováno na záhonech v částečné izolaci, prostým střídáním vzdáleněji příbuzných druhů. Základní hodnocení je hlavním zdrojem dat pro popisnou část databáze EVIGEZ. Získané údaje mají buď formu bodového ohodnocení znaku dle klasifikátoru viz (http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/documents/documents_cz.htm#Klasifikatory), nebo metrického údaje. Metrická data se do podoby bodového vyjádření převádějí následně pomocí klasifikátorů pro příslušné plodiny. Původní naměřené hodnoty jsou však uchovávány jako cenná informace pro šlechtitelské případně pěstitelské využití. Během základního hodnocení jsou hodnoceny znaky morfologické, fenologické charakteristiky, odolnosti k biotickým a abiotickým stresům, je odhadována produktivita GZ, její základní struktura a jsou odebírány vzorky k analýze struktury klasu a testování potravinářské, pekařské, sladařské či krmivářské hodnoty. Odolnost k biotickým stresům je testována v podmínkách přirozeného výskytu chorob na pokusném stanovišti, nebo pokud je to možné, v infekčních školkách za standardizovaného infekčního tlaku. I v této fázi je důležitý odběr vzorků klasů, lat či herbářových položek pro případnou revizi kolekcí.


Strana:

13/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Vedle shromažďování základních popisných dat pro uživatele GZ (databáze popisných dat EVIGEZ) je důležitá analýza poznatků o genetické variabilitě kolekce, podle jejichž výsledků by tato měla být plánovitě doplňována.

5.4.3 Speciální hodnocení genetických zdrojů v polních pokusech Jde o podrobné hodnocení pouze malé části vybraných genetických zdrojů, které nelze a není ani účelné provádět u celé kolekce. Cílem speciálního hodnocení bývá výběr a ověření donorů určitých znaků a vlastností (donory rezistencí vůči chorobám, škůdcům, abiotickým stresům - donory pekařské, sladařské či krmivářské kvality aj.). Dalším cílem je rozšíření a prohloubení informací o GZ, poskytovaných uživatelům, na jejímž základě by bylo možné doporučit konkrétní využití těchto donorů ve výzkumu a šlechtění. Do specializovaného hodnocení jsou zařazovány GZ na základě výsledků základního hodnocení nebo informací publikovaných v odborné literatuře (vědecké a odborné články, katalogy atp.). Organizace a způsob zakládání pokusů závisí na cílech hodnocení (infekční školky, testy mrazuvzdornosti, pokusy s více opakováními, které umožní statistické vyhodnocování výsledků, zakládání speciálních laboratorních testů atp.). Kontrolní odrůdy řazené do těchto pokusů by měly být totožné s kontrolními odrůdami v základním hodnocení, aby bylo možno využít získaných dat i k doplnění databází popisných dat IS EVIGEZ.

5.4.4 Regenerace genetických zdrojů pro potřeby uchování v GB Udržování kolekce GZ příslušné plodiny v živém stavu je významnou součástí spolupráce řešitelského pracoviště příslušné kolekce a GB (§ 14 (c) zákona 148/2003 Sb.). V případě poklesu zásoby osiva určitého vzorku v dlouhodobém skladu GB nebo při poklesu jeho klíčivosti pod stanovenou mez zasílá GB informaci o nutnosti přemnožení řešitelskému pracovišti. Tyto položky jsou vysévány v samostatném souboru na parcelkách postačujících k získání dostatku čerstvého osiva. Při plánování, ošetřování a sklizni pokusů platí ve zvýšené míře zásady uváděné v čl. ”Zakládání a plánování pokusů“, přesevším rozmístění různých druhů nebo různých variet obilnin vedle sebe. U drobnosemenných obilnin i pseudoobilnin obvykle postačuje plocha 2 m2. Pro rostliny cizosprašné (pohanka obecná) je nutno zabezpečit izolaci parcelek technickými prostředky nebo při malém počtu vzorků izolací prostorovou. Během vegetace je nutno opakovaně provádět kontrolu homogenity porostu na parcelce (odstranit případné příměsi) a před sklizní provést kontrolu identity genetického zdroje. V případě nesrovnalostí je třeba provést porovnání s uloženými klasovými sbírkami a zjednat nápravu např. výsevem GZ ze základní kolekce či objednáním nového originálního vzorku. Množení a regenerace vzorků osiva pro genovou banku se získávají v prvém roce pěstování GZ v polním pokusu. Důraz je kladen na zachování originality a čistoty sklizeného materiálu. Proto se sklízí jednotlivé klasy (plodenství) ostříháním, přičemž se sleduje morfologická homogenita rostlin. Klasy se ukládají do předem připravených sáčků označených identifikačními údaji pro příslušný GZ. Sklizeň se provádí pokud možno na počátku zralosti, s cílem vyhnout se případným škodám a zejména příměsím ze sousedních parcelek. Stříháním klasů (u části malých parcel) lze v případě potřeby lépe vyloučit příměsi a získat osivo s vysokou garancí čistoty.

5.5

Ošetřování a hodnocení pokusů během vegetace

Eliminace plevelů v pokusech se zajišťuje buď aplikací vhodných herbicidů, nebo mechanickým ošetřováním. V případě potřeby mohou být pokusy ošetřeny preemergentním herbicidem. Aplikace dusíkatých hnojiv se provádí formou regeneračního případně produkčního hnojení dle stavu porostu. U ozimů se na jaře využívá regenerační přihnojení dusíkem (zpravidla cca 40 - 50 kg N/ha nebo dle potřeby). Morforegulátory a fungicidy se nepoužívají


Strana:

14/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

z důvodu sledování morfologických charakteristik a výskytu chorob. Během vegetace jsou opakovaně mechanicky odstraňovány plevele (plečkování, popř. pletí). Před sklizní se odstraní okrajové části parcelek (u parcelek 4,5 m2 a 10,0 m2) pro snížení efektu okrajů pokusů. V případě nutnosti jsou aplikovány insekticidy pro eliminaci vektorů virových chorob.

5.5.1 Hodnocení pokusů během vegetace Během vegetace se hodnotí základní biologické, morfologické a hospodářské znaky, zpravidla podle klasifikátoru příslušné plodiny (http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/documents/documents_cz.htm#Klasifikatory), popř. přímým zjišťováním (měřením) rostlin na parcelce. Zjišťuje se stav před zimou a přezimování (u ozimů), tvar trsu, tvar listů, tvar a barva klasu/ květenství, ojínění a barva stébla a klasu apod. V průběhu vegetace se potom zjišťuje poléhání, napadení chorobami a škůdci, popř. vlivy jiných nepříznivých faktorů. Podle typu pokusů se měřením zjišťuje hustota porostu (odpočet klasů v rámu 0,25 m2) a výška porostu. U všech plodin se zjišťuje ranost ve významných fázích ontogeneze (vždy u kvetení a zralosti). Zjištěné údaje se zapisují do Polních záznamníků (viz příloha č. 5), za jejichž vedení odpovídá pověřený technický pracovník (dle pracovní náplně).

5.6

Odběry vzorků a sklizeň pokusů

Před sklizní se odebírají vzorky (klasy, rostliny či jejich části) pro další analýzy. Pro budoucí kontrolu originality se odebírají u obilnin klasové vzorky v množství 3 – 5 klasů s cca 20 cm stébla a označují se také identifikačními údaji příslušného GZ. Vzorky klasů se ukládají do klimatizovaného skladu klasových sbírek. U planých příbuzných druhů se odebírají celé rostliny v době zelené zralosti a ukládají se do herbáře. K určení struktury výnosu jsou odebírány vzorky nadzemních částí rostlin ze středu ochranné části parcelky. Rostliny se ustřihnou těsně nad povrchem půdy v množství nejméně 35 plodných odnoží. Na klasovou část se navlékne papírový sáček s označením příslušného GZ. Pokusné parcelky se sklízejí maloparcelovým kombajnem vyráběným pro potřeby polního pokusnictví. Při sklizni musí obsluha pečlivě dbát na řádné vyčištění kombajnu před přejezdem na novou parcelu. U jednotlivých druhů obilnin se může vážením sklizně z parcelky a přepočtem na jednotku plochy (a zpravidla i standardní vlhkost) odhadovat výnos semen (zrna) z plochy. K označení vzorků zrna v sáčcích jsou připraveny jmenovky v dvojím provedení pro každý GZ. Jedna jmenovka se vkládá do sáčku a druhá je na provázku, kterým se sáček zavazuje. Řádkové výsevy se sklízejí ručně do řádně označených sáčků. Sklizeň pro uskladnění v genové bance se vždy provádí ručně – stříháním klasů/plodenství. Ukázka štítku na sklizeň na sáček:


Strana:

15/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Ukázka štítku na sklizeň na visačku:

5.7

Posklizňové ošetření osiva

Po sklizni je osivo převezeno do k tomu vybavených prostor („hangár“), kde je podle potřeby dosušeno a vyčištěno. Sklizená osiva a odebrané části rostlin jsou nejprve vysoušeny při teplotě do 35 °C. Výmlat minoritních plodin a planých druhů je prováděn na stacionární mlátičce. Čištění semen se provádí v závislosti na plodině (proudem vzduchu, ručně) a jeho cílem je zbavení osiva nežádoucích příměsí.

5.8

Analýzy odebraného rostlinného materiálu

Vzorky rostlinných materiálů odebrané z pole (nastříhané klasy, stébla s klasy) jsou analyzovány v laboratorních podmínkách. U klasů (lat) je zjišťována dle potřeby délka, počet klásků na klas, počet zrn na klas a na klásek (přepočtem) a hmotnost zrna na klas. Dále se stanovuje hmotnost 1000 semen (HTS - stanovením hmotnosti 2 x 500 semen). U odstřižených stébel je z poměru mezi hmotností zrna na klas a celkovou hmotností odnože počítán sklizňový index (HI). U pseudoobilnin je posuzována také barva plodů nebo semen. Vzorky pro stanovení kvality jsou předávány do laboratoře KRP. Speciální laboratorní hodnocení, je orientováno především na využití metod DNA a bílkovinných markerů (stadium genetických rozdílů mezi kultivary, charakterizace GZ, využití markerů hospodářsky významných genů). U vybraných materiálů jsou prováděny elektroforézy bílkovin (gluteninů, popř. i gliadinů) - pro účely identifikace odrůd, markerování znaků kvality zrna a získání významných informací o bílkovinných genech. Tato speciální stanovení jsou zadávána externím subjektům a nejsou předmětem certifikace.

5.9

Příprava vzorků semen k uložení do genové banky

Osivo určené k uložení v genové bance by mělo být přednostně zpracováno a až do přípravy před dlouhodobým uložením skladováno v manipulačních prostorách genové banky do maximální teploty +10 °C. Předávání vzorků k uskladnění do genové banky je prováděn na základě předávacího protokolu (viz směrnice S 1 Činnost genové banky).

5.10 Příprava a zpracování popisných dat k vložení do informačního systému Výsledky polních pozorování (Polní deníky), výsledky sklizně a posklizňových analýz jsou zpracovávány formou elektronických protokolů/ tabulek, vhodných pro další statistické zpracování a ukládání dat do IS genové banky.


Strana:

16/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Seťové seznamy a výsledky hodnocení jsou ve formě tabulek archivovány na síťovém disku s přístupem pro pracovníky Výzkumného týmu Genová banka.

5.11 Kontrola Za kontrolu správnosti pracovních postupů a pravost údajů je odpovědný řešitel kolekce či osoba pověřená vedením pracovního kolektivu. Přímou odpovědnost za kvalitu provedené práce má pracovník který příslušnou činnost vykonává v rámci své pracovní náplně a zařazení do pracovního týmu.

6.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTACE

Příručka kvality Ř 01 Vnitřní řád S 1 Činnost genové banky S 3 Činnosti laboratoře Výzkumného týmu Kvalita rostlinných produktů Rámcová metodika Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro – biodiverzity Zákon č. 148/2003 Sb. v platném znění Vyhláška č. 458/2003 Sb. v platném znění Novela zákona o konzervaci a využívání GZR 0091/2013 Sb. ČSN EN ISO 9001:2009 Systémy managementu kvality - Požadavky

7.

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 – Vzor žádosti o zaslání vzorku odrůdy ze zahraničí Příloha č. 2 – Příjmový sešit kolekce Příloha č. 3 – Plán pokusů Příloha č. 4 – Seťový seznam Příloha č. 5 – Polní záznamník


Strana:

17/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Příloha č. 1 – Vzor žádosti o zaslání vzorku odrůdy ze zahraničí Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Crop Research Institute ____________________________________________________________________________ Drnovská 507 CZ-161 06 Praha 6 - Ruzyně Czech Republic E-mail: [email protected]

Tel.: Fax:

+420 2 33022 364 +420 2 33022 286 +420 2 33310 636

«Příjmení» «Organizace» «Ulice» «PSČ» «Město» «Země» Date: Subject: Seed samples of genetic resources Dear Sirs, For completion of our winter wheat, barley and triticale collections we would like to ask you for kind sending of 300 gr. untreated seeds (or 40 gr. at least) of the following cultivars: - «Wheat» - «Barley» - «Triticale» The seed will be used for experimental or breeding purposes only. Please, add to the shipment phytosanitary certificate if necessary and ‘pro forma’ invoice with commercial value of seed for customs. We would appreciate receiving of the mentioned samples till the September 20, because of sowing term. Thank you in advance for your kindness. We are looking forward to our further cooperation. Yours sincerely


Strana:

18/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Příloha č. 2 – Příjmový sešit kolekce

ČÍSLO

STÁT ZÍSKÁNÍ

STÁT PŮVODU

ADRESA FIRMY

DRUH

ODRŮDA

ČÍSLO DÁRCE

MNOŽSTVÍ

PŘÍJEMCE DATUM


Strana:

19/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Příloha č. 3 – Plán pokusů VZOR PLÁNU POKUSŮ PRO OBILNINY PRO ROK 2011


Strana:

20/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

3m

3m

3m

amaranthus - výběr amaranthus - výběr

5,5m

3,5

12m

VZOR PLÁNU POKUSŮ PRO OSTATNÍ DRUHY (MIMO OBILNIN) PRO ROK 2011

3

7,5

pohanka setá, tatarská

čirok, bér vlašský nové materiály

pohanka tatarská, proso seté


proso seté, bér vlašský

amaranthus

proso seté, bér vlašský

pohanka - od prof. Fesenko

quinoa, amaranthus

čirok, slunečnice, amarantus - energy

amaranthus

12m

3,5

5,5m

3m

3m

amaranthus - výběr amaranthus - výběr

7,5


12m

12m svazenka, obsev řádky, parcelky cesty

6m

24m

4m

24m

6m

12m


Strana:

21/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Příloha č. 4 – Seťový seznam Seťový seznam má následující formu: Pořadové číslo pokusu, kategorie pokusu, polní čísla pokusu, počet parcel, datum a způsob setí pokusu a tabulkový výpis parcelek a dále následující přehlednou tabulku: Pol.č.

P.č.10

ECN

BCHAR

Odrůda

Stát

219

600

01C0106997

635090

Secese

CZE

Kde: Pol.č. znamená P.č.10 ECN BCHAR Odrůda Stát

polní číslo v roce hodnocení (zde rok 2011) polní číslo v roce předchozím (zde rok 2010) evidenční číslo národní kód pro botanickou charakteristiku název genetického zdroje stát původu

Příklad: První strana Seťového seznamu jařin - 2011

Poznámka

5

Účinnost od: 01.9.2014

POZNÁMKA

4

Počet příloh:

POSTAVENÍ KLASU

Vydání:

POČET KLASŮ 2 (0,25 m )

22/ 23

VOSKOVÁ ZRALOST

Strana:

VÝŠKA ROSTLIN

POLÉHÁNÍ

PADLÍ

POLNÍ POKUSY S GENETICKÝMI ZDROJI A SOUVISEJÍCÍ ČINNOSTI

DATUM KVETENÍ

DATUM METÁNÍ

2. LISTDÉLKA/ŠÍŘKA

1. LISTDÉLKA/ŠÍŘKA

DATUM METÁNÍ

OJÍNĚNÍ NA POČÁTKU METÁNÍ

POST. LISTU PŘED METÁNÍM

TVAR TRSU

DATUM VZEJITÍ

STÁT PŮVODU

ODRŮDA

BCHAR

ECN

POLNÍ ČÍSLO

S2

Příloha č. 5 – Polní záznamník


Strana:

23/ 23

Vydání:

4

Počet příloh:

5

Účinnost od:

01.9.2014

Příloha č. 6 – Deník údržby maloparcelkové mechanizace

Deník údržby maloparcelkové mechanizace

datum servisní práce: druh mechanizace: provedený typ údržby:

dodavatel:

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka

Recommend Documents