Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v Chrudimi

Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v Chrudimi HBSC – 2015 – Chrudim Výzkumná zpráva vznikla na základě smluvního výzkumu uskutečněného v roce 2014 v souladu s metodikou mezinárodního projektu „Health Behaviour in School Aged Children“ (HBSC) s cílem poskytnout podklady pro politické rozhodování vedení města Chrudimi v oblasti školství, pohybové aktivity, sportu, volného času a práce s mládeží.

Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v Chrudimi Autorský kolektiv:

Klíčová slova:

Sazba a grafická úprava:

Mgr. Zdeněk Hamřík, Ph.D.

Chrudim

Univerzita Palackého v Olomouci

Mgr. Petr Baďura

HBSC

Doc. Mgr. Dagmar Sigmundová, Ph.D.

Determinanty zdraví

Vydala:

Mgr. Jan Pavelka, Ph.D.

Děti a mládež

Katedra rekreologie FTK UP v Olomouci

Mgr. Tomáš Hollein

Pohybová aktivita

Mgr. Michal Kalman, Ph.D.

Životní styl

Rok vydání:

Nadváha a obezita

2015

Veřejné zdraví

Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v Chrudimi - 2015


Obsah Slovo úvodem

4

Hlavní zjištění

5

Metodologie sběru a vyhodnocení dat

8

Zdraví školáků

10

Stravovací zvyklosti

15

Pohybová aktivita

21

Volný čas

26

Užívání tabákových výrobků

30

Konzumace alkoholu

32

Užívání nelegálních drog

35

Šikana

37

Referenční seznam

38



3

Slovo úvodem „Budete-li dobře pečovat o své tělo, vydrží Vám po celý život.“ George Coevoet

Domnívám se, že na tomto úvodním citátu by se dal vystavět celkový pohled na problematiku zdravého životního stylu. O zdravém životním stylu si rozhoduje každý člověk sám zcela svobodně a dobrovolně. Tato základní determinanta zdraví v sobě zahrnuje vedle správné výživy také sportovní a pohybové aktivity, zdržení se kouření, abstinenci v požívání alkoholu, návykových látek a drog. Jistě není na škodu připomenout, že člověk by se měl o své zdraví starat již od útlého věku. Bohužel řada studií v rámci aktivit Světové zdravotní organizace (WHO) upozorňuje na mnoho nedostatků, pokud jde o porozumění zdraví a životnímu stylu u dětí a mládeže. Město Chrudim chce v rámci projektu Zdravé město a MA 21 poukázat na možné chyby a přispět k jejich nápravě všemi aktivitami, jimiž město a další organizace disponují. Na závěr bych si dovolil použít jedno české přísloví: Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš!“

Mgr. Petr Řezníček starosta města



4

Hlavní zjištění Hodnocení zdraví

• Naprostá většina dětí v Chrudimi hodnotí své zdraví pozitivně. • Výskyt úrazů a opakovaných úrazů u dětí poměrně vysoký. Nejvyšší výskyt úrazů jsme zaznamenali u chlapců v pátých třídách, kde mělo opakovaný úraz přibližně 35 % chlapců. • Zdravotními obtížemi trpí přibližně 36 % dívek a 24 % chlapců. Výskyt zdravotních obtíží u dívek je signifikantně častější v sedmých a devátých třídách. • Nadváhou nebo obezitou trpí téměř 1/3 chlapců a přibližně 1/10 dívek. Ve srovnání s národními daty za rok 2014 nacházíme významný rozdíl u chlapců v neprospěch Chrudimi. Stravovací zvyklosti • Pravidelné snídání u dětí v Chrudimi klesá s věkem, u dívek je pokles výraznější. Zatímco v pátých třídách pravidelně snídá 69 % dívek a 57 % chlapců, v devátých třídách klesá pravidelné snídání u dívek na 48 % a u chlapců na 53 %. • Každodenní konzumace ovoce u dětí je všeobecně na velmi nízké úrovni. Zatímco v páté třídě konzumuje pravidelně ovoce 50 % dětí, v devátých třídách je to již pouze 20 % chlapců a 39 % dívek

• Každodenní konzumace zeleniny u dětí v Chrudimi klesá s věkem, přičemž velká většina dětí v tomto ohledu neplní mezinárodní doporučení. • Sladkosti konzumuje v Chrudimi přibližně čtvrtina dívek a desetina chlapců. Každodenní pití slazených nápojů uvedlo přibližně 16 % chlapců a 12 % dívek. • Většina dětí napříč věkovými kategoriemi si čistí zuby častěji než jednou denně.



5

Hlavní zjištění Pohybová aktivita

• Většina dětí napříč věkovými kategoriemi neplní pohybová doporučení stanovená WHO. • Pravidelné pohybové aktivitě vysoké intenzity se alespoň 4krát za týden věnuje přibližně 40 % chlapců a 30 % dívek. Nejvíce pohybové aktivity vysoké intenzity vykazují chlapci v devátých třídách. • Mezi nejčastější důvody pro pohybové a sportovní aktivity ve volném čase u dětí v Chrudimi patří: „užít si zábavu“, „vídat se s kamarády“ a „zlepšit své zdraví“. Naopak nejméně důležitým motivem k pohybové aktivitě je „vyhrát“.

• Jako „nebezpečné“ vnímá okolí místa svého bydliště přibližně 7 % chlapců a 9 % dívek. Volný čas • Většina dětí v Chrudimi s výjimkou dívek v pátých třídách tráví u televize více času, než doporučují odborníci. Nejvíce času u televize tráví děti v sedmých třídách. • Hraní počítačových her 2 a více hodin denně ve všední dny tvoří náplň volného času u přibližně 70 % chlapců v devátých a 60 % chlapců v sedmých třídách. • Z hlediska účasti na organizovaných volnočasových aktivitách dominuje u chlapců participace na organizovaných týmových sportovních aktivitách, u dívek je to pak navštěvování ZUŠ. Podíl dívek, které se věnují týmovým sportům, je výrazně nižší než u chlapců.



6

Hlavní zjištění Užívání tabáku a alkoholu

• Zkušenosti s užívání tabákových výrobků roste s věkem. V devátých třídách má zkušenosti s užíváním tabáku přibližně 45 % dětí. • Pravidelné kouření cigaret se prakticky nevyskytuje u žáků pátých a sedmých tříd. V devátých třídách pravidelně kouří tabák přibližně 7 % dívek a 11 % chlapců. • Výskyt respondentů, kteří uvedli, že konzumovali alkohol v posledních 30 dnech, signifikantně roste s věkem. Chlapci v devátých třídách uvedli konzumaci alkoholu v 57 %, dívky v 56 %.

• Za posledních 30 dní se v Chrudimi opilo přibližně jedno z deseti dětí, v devátých třídách jsou to přibližně 2 z 10 dětí. V Chrudimi se alespoň dvakrát za život opilo přibližně 28 % dívek a 33 % chlapců v devátých třídách. • Přibližně 22 % chlapců a 16 % dívek v devátých třídách má zkušenost s užíváním marihuany. Přibližně každý desátý žák deváté třídy užívá marihuanu pravidelně. Šikana

• Nejvyšší výskyt šikany byl zaznamenán u chlapců v pátých třídách, s věkem zároveň výskyt šikany u chlapců klesá.



7

Metodologie sběru a vyhodnocení dat HBSC studie v České republice

HBSC studie (The Health Behavior in School-aged Children) je mezinárodní výzkumná studie kolaborativního charakteru, která zkoumá vybrané determinanty životního způsobu u dětí. Studie vychází ze stanoviska WHO, že chování a životní styl v dospělosti jsou výsledkem vývoje v dětství a dospívání. Sledování výskytu behaviorálních komponent ovlivňujících zdraví u mladých lidí je důležité z hlediska veřejného zdraví. Mladí lidé se specifickými rizikovými faktory by měli být dle WHO1 cílovou skupinou preventivních snah v oblasti podpory zdraví. Česká republika se spolu s dalšími 24 převážně evropskými státy studie poprvé účastnila v roce 1995, přičemž se výzkum opakuje vždy ve čtyřletých intervalech. Výzkumný soubor tvoří reprezentativní vzorek 11, 13 a 15letých školáků. Výsledky z České republiky z posledního sběru dat, který proběhl v roce 2010, jsou zahrnuty v mezinárodní zprávě Social determinants of health and well-being among young people2 a Národní zprávě o zdraví a životním stylu dětí a školáků3. Cílem sběru dat ve městě Chrudim v roce 2014 bylo v souladu s metodikou mezinárodního projektu „Health Behaviour in School Aged Children“ (HBSC) poskytnout podklady pro politické rozhodování vedení města Chrudim v oblasti školství, pohybové aktivity, sportu, volného času a práce s mládeží. Výzkumná zpráva má dále ambici přispět k diskusi o formulování veřejné politiky obcí na základě přístupu „evidence based policy making“. Ten umožňuje vedení měst a obcí dělat strategická rozhodnutí na základě vědeckých důkazů odrážejících aktuální stav společnosti v jejich městě. Sběr dat ve městě Chrudim

Předmětem výzkumného projektu je provedení komparativních analýz behaviorálních komponent zdraví u reprezentativního souboru dětí v pátých, sedmých a devátých třídách základních škol (a jím odpovídajících ročníků víceletého gymnázia) ve městě Chrudim a tam, kde je to možné, porovnání nových dat s výsledky z předchozích let.



8

Metodologie sběru a vyhodnocení dat Dotazníkový formulář Dotazníkový formulář použitý při studii v roce 2014/15 vychází z mezinárodní (anglické) verze dotazníku, která byla vypracována koordinačním pracovištěm WHO. Dotazník pokrýval několik tematicky odlišných domén. Vedle základních sociodemografických ukazatelů to byly specifické oblasti chování, které mají významný vztah k tělesnému a duševnímu zdraví dětí a mládeže: kouření, konzumace alkoholu, zdravotní a psychosomatické obtíže, výživa a stravovací zvyklosti, pohybová aktivita, volnočasové aktivity a úrazy. Sběr a analýza dat Sběr dat byl připraven v souladu s kritérii, která stanovila mezinárodní koordinační rada projektu. Vlastní sběr dat byl proveden v červnu 2014 na 4 základních školách a 1 víceletém gymnáziu v Chrudimi. Do šetření byly zapojeny 5., 7. a 9. třídy a jedno víceleté gymnázium, kde šetření proběhlo u žáků sekundy a kvarty.

Ve třídách, ve kterých výzkum probíhal, bylo zapsáno 541 žáků, z nich přítomno bylo 464 a omluveno 77 žáků. Hlavním důvodem nepřítomnosti žáků byla absence pro nemoc – 61 žáků, 6 žáků bylo omluveno z důvodů účasti na sportovní akci (házená) a 10 bylo omluveno z jiného důvodu. 1 žák se odmítl výzkumu zúčastnit. Pro neúplnost nebo nevěrohodnost bylo vyřazeno 10 dotazníků. Do elektronické podoby bylo převedeno 453 dotazníků. Výsledný výběrový soubor tedy tvoří 453 respondentů. Výsledný „response rate“ tak činí 83,7 %.

Tabulka 1. Výzkumný soubor HBSC 2014 Chrudim podle pohlaví Pohlaví Chlapec Dívka Celkem

N 234 219 453

% 51,8 48,2 100,0

Tabulka 2. Výzkumný soubor HBSC 2014 Chrudim podle jednotlivých ročníků Ročník 5. třída 7. třída 9. třída Celkem

N 151 144 158 453

% 33,3 31,8 34,9 100,0

Pro analýzu dat bylo využito statistického softwaru IBM SPSS Statistics verze 21. a základních metod deskriptivní statistiky. Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v Chrudimi - 2015


9

Zdraví školáků Celkové hodnocení zdraví Celkové hodnocení zdraví je subjektivní indikátor zdravotního stavu, založený na individuální percepci a hodnocení svého zdraví, a obvykle vychází z vědomého nebo nevědomého porovnávání sebe sama se stejně starými vrstevníky4. Potvrdilo se, že je celkové hodnocení zdraví také prediktorem mortality, dokonce i poté, co byly brány do úvahy proměnné jako demografické, sociální a medicínské rizikové faktory5. Zároveň byl zjištěn vztah mezi subjektivním hodnocením zdraví v adolescenci a objektivními zdravotními výsledky v dospělosti 6,7. Výsledky Naprostá většina dětí v Chrudimi hodnotí své zdraví pozitivně. Přibližně 1,3 % chlapců a 2,8 % dívek napříč věkovými kategoriemi hodnotilo své zdraví jako „špatné“. Při srovnání hodnocení zdraví s průměrným národním vzorkem dětí z roku 2014 nesledujeme u dětí z Chrudimi významné rozdíly.

Celkové hodnocení zdraví (v %)

Vynikající 25,0

9. třída chlapci 9. třída dívky

Dobré

Není špatné 57,9

23,2

7. třída chlapci

15,0

65,8

25,7 0%

12,2

51,7

21,9

5. třída dívky

8,5

53,7

30,0

5. třída chlapci

15,8

65,9

32,9

7. třída dívky

Špatné

11,0

58,1 20%

40%

13,5

60%

80%

100%

Děti, které hodnotily své zdraví jako „špatné“ (v %) Chlapci

% 10,0

Dívky

2,0

2,4

2,8 1,3

0,0 Národní data 2014


Chrudim


10

Zdraví školáků Životní spokojenost Životní spokojenost je definovaná jako hodnocení rozmanitých oblastí života jednotlivcem a je poměrně stálá v průběhu života v porovnání se spontánními pocity, které se člověku spojují s právě prožívanou zkušeností8. Studie o životní spokojenosti ukázaly, že je během adolescence silně ovlivňována životní zkušeností a vztahy, obzvlášť v kontextu rodinného prostředí9,10,11. Životní spokojenost je také úzce spojena se zdravím, užíváním návykových látek12 a účastí na pohybové aktivitě13.

Děti, které na škále 0-10 hodnotí svoji životní spokojenost číslem 6 a více (v %) Dívky Věk

Chlapci

9. třída

78

7. třída

77

83 87 83

5. třída

71

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Výsledky

Životní spokojenost hodnotí pozitivně přibližně 80 % dětí v Chrudimi. Zatímco v pátých třídách hodnotí pozitivně svou životní spokojenost častěji dívky, v sedmých a devátých třídách je tomu naopak. Ve všech věkových kategoriích jsou rozdíly v hodnocení životní spokojenosti mezi chlapci a dívkami statisticky významné. Při srovnání s národním vzorkem nenacházíme mezi dětmi v hodnocení životní spokojenosti statisticky významné rozdíly.

Srovnání hodnocení životní spokojenosti číslem 6 a více v kontextu národních dat (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci 82

78

Národní data 2014


81

79

Chrudim


11

Zdraví školáků Úrazy Úrazy jsou nejčastější příčinou úmrtí dětí a dospívajících ve věku 5 až 19 let14,15,16. Nejčastějšími příčinami jsou dopravní nehody, utonutí, otravy, pády a požáry16. Mužské pohlaví, psychické potíže, hyperaktivita, agresivní a antisociální chování, rizikové chování (kouření, konzumace alkoholu, užívání marihuany), vyšší počet sourozenců a nižší věk matky, byly ve více studiích potvrzeny jako rizikové faktory úrazů14. Výsledky Výskyt dětských úrazů, které musely být ošetřeny lékařem nebo zdravotní sestrou, se s ohledem na pohlaví významně neliší ve srovnání s národním průměrem. Přesto je výskyt úrazů a opakovaných úrazů u dětí poměrně vysoký. Nejvyšší výskyt úrazů jsme zaznamenali u chlapců v pátých třídách, kde mělo opakovaný úraz přibližně 35 % chlapců.

Úrazy u dětí v Chrudimi za posledních 12 měsíců (v %)

2 úrazy a více 9. třída chlapci

21,1

9. třída dívky

20,7

7. třída chlapci

15,5

7. třída dívky

16,7

5. třída chlapci

64,6

26,2

58,3

36,7

14,5 0%

Bez úrazu 61,8

14,6

35,1

5. třída dívky

1 úraz

17,1

46,7 14,9

50,0

25 20%

60,5 40%

60%

80%

100%

Děti, které uvedly, že utrpěly alespoň jeden úraz za uplynulých 12 měsíců (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci

43

38

Národní data


43

Dívky

42

Chrudim


12

Zdraví školáků Zdravotní potíže Výzkumy v oblasti zdraví v uplynulých letech stále více poukazují na narůstající množství zdravotních potíží, které jsou udávány jak chlapci, tak i dívkami v období dětství a adolescence17. Subjektivní zdravotní potíže zahrnují nejen somatické projevy, jakými jsou bolesti hlavy nebo bolesti zad, ale i psychické symptomy, jako je nervozita nebo podrážděnost. Subjektivně hodnocené zdravotní potíže se používají k popisu široké oblasti sahající od příležitostných zdravotních potíží až po projevy klinických zdravotních potíží, které mohou zhoršovat každodenní fungovaní17. Prožívání těchto psychosomatických potíží je spojeno s negativním prožíváním školy, šikanou, vztahy mezi vrstevníky 18,19, špatným školním prospěchem20 a vyšším užíváním léků21. Výsledky Zdravotními obtížemi trpí přibližně 36 % dívek a 24 % chlapců. Výskyt zdravotních obtíží u dívek je signifikantně častější v sedmých a devátých třídách. Ve srovnání s národními daty trpí děti z Chrudimi zdravotními obtížemi méně často, i když rozdíl není významný.

Výskyt zdravotních obtíží - alespoň dvou symptomů, minimálně 2krát týdně (v %)

Věk

Dívky Chlapci

40

9. třída

18 32

7. třída

21 35 34

5. třída 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Výskyt zdravotních obtíží u dětí - národní srovnání (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci Dívky

41

27

Národní data


36 24

Chrudim


13

Zdraví školáků Nadváha a obezita Podle WHO dosahuje výskyt nadváhy a obezity u dětí ve vyspělých zemích epidemických rozměrů22, 23. Obezita má v dětském věku závažné zdravotní důsledky na kosterní a svalový systém a způsobuje psychické změny, které mohou vést až k depresivním stavům. Obezita je podmíněna nejen geneticky, ale především také způsobem životního stylu a stravovacího režimu24. V České republice se používají národní standardy BMI u dětí a mládeže ve věku 7 až 18 let. Tyto se interpretují jako hraniční hodnoty nadváhy a obezity. Hodnota BMI nad 90. percentilem znamená nadváhu, hodnota nad 97. percentilem znamená obezitu. Za optimální stav je považována hodnota BMI v rozmezí 25. až 75. percentilu23. Výsledky Nadváhou nebo obezitou trpí téměř třetina chlapců a přibližně desetina dívek. S věkem se prevalence nadváhy a obezity zvyšuje. Rozdíly mezi pohlavími jsou významné u všech věkových kategorií. Ve srovnání s národními daty za rok 2014 nacházíme významný rozdíl u chlapců v neprospěch Chrudimi.

Výskyt nadváhy a obezity v Chrudimi (v %)

Normální hmotnost 68

9. třída chlapci

Nadváha

9. třída dívky

Obezita 23

9

87

7. třída chlapci

12

71

7 třída dívky

25 83

5. třída chlapci 5. třída dívky

4 12

72

11

20%

40%

5 12

91 0%

1

9 0 60%

80%

100%

Srovnání výskytu nadváhy a obezity v Chrudimi s národním vzorkem 2014 (v %)

% 30

Chlapci Dívky

30 25

20 13

13

10 0 Národní data


Chrudim


14

Stravovací zvyklosti Snídaně v pracovních dnech Pravidelná snídaně je významným prediktorem zdravé výživy dětí25. Procento mladých lidí, kteří snídají, se s věkem snižuje26. Nepravidelná snídaně má vliv na kognitivní funkce jednotlivce, ovlivňuje jeho schopnost učit se, vede ke zvyšování tělesné hmotnosti i hladiny cholesterolu a tuků v krvi19, přičemž u dětí se významně zvyšuje riziko vzniku obezity. Častější vynechávání snídaně a posun posledního jídla do pozdních večerních hodin pozorujeme častěji u obézních dětí. Naopak u dětí, které snídají pravidelně, je pravděpodobnost vzniku obezity nižší. Výsledky Pravidelné snídání u dětí v Chrudimi klesá s věkem, u dívek je ale pokles výraznější. Zatímco v pátých třídách pravidelně snídá 69 % dívek a 57 % chlapců, v devátých třídách klesá pravidelné snídání u dívek na 48 % a u chlapců na 53 %. Ve srovnání s národním vzorkem nacházíme významný rozdíl zejména u dívek ve prospěch chrudimských.

Děti, které uvedly, že snídají každý den během všedních dní (v %)

Věk 48

9. třída 7. třída

Dívky Chlapci

53 57

5. třída

63 69

57 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Snídaně během pracovních dní (každý den, v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci 59

54

Národní data


Dívky 60

56

Chrudim


15

Stravovací zvyklosti Konzumace ovoce Na základě doporučení WHO se za dostačující považuje denní konzumace alespoň 2–3 porcí ovoce a zeleniny27. Část odborníků na zdravou výživu doporučuje konzumovat ovoce nebo zeleninu dokonce minimálně 5krát denně. Dostatečný příjem zeleniny a ovoce, jako potravin s nízkou energetickou hodnotou a vysokým obsahem živin, je významný i z hlediska prevence obezity28.

Konzumace ovoce každý den (v %) Chlapci

39

9. třída

20 35

7. třída

29 50 50

5. třída

Výsledky Každodenní konzumace ovoce u dětí je všeobecně na velmi nízké úrovni. Zatímco v páté třídě konzumuje pravidelně ovoce 50 % dětí, v devátých třídách je to již pouze 20 % chlapců a 39 % dívek. Chlapci pravidelně konzumují ovoce signifikantně méně často než dívky. Ve srovnání s národním vzorkem jsou na tom co se týká konzumace ovoce děti z Chrudimi mírně lépe.

Dívky

Věk

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Srovnání každodenní konzumace ovoce s národním vzorkem 2014 (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci

32

40

Národní data


Dívky

42

33

Chrudim


16

Stravovací zvyklosti Konzumace zeleniny Problematika konzumace zeleniny u dětí a mládeže se v současnosti stále více dostává do popředí zájmu odborníků i společnosti. Význam zeleniny ve výživě dětí a mládeže spočívá ve vysokém obsahu vitamínů, minerálních a jiných látek, které příznivě ovlivňují fyziologické procesy v organismu člověka. Ze zdravotního hlediska je u zeleniny zvláště významný obsah vlákniny a vitamínů, nejvíce vitamínu C, provitamínu A a kyseliny listové. Z minerálních látek je to železo, vápník, draslík, hořčík a mangan29.

Konzumace zeleniny každý den (v %) Dívky

Věk

Chlapci

23

9. třída

19 23

7. třída

17 45

5. třída

37 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Výsledky

Každodenní konzumace zeleniny u dětí v Chrudimi klesá s věkem, přičemž velká většina dětí v tomto ohledu neplní mezinárodní doporučení. Děti zároveň konzumují zeleninu méně často ve srovnání s ovocem. Při srovnání dat s národním vzorkem nenacházíme u dětí v Chrudimi statisticky významné rozdíly.

Srovnání každodenní konzumace zeleniny s národním vzorkem 2014 (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci

23

31

Národní data


Dívky

31

24

Chrudim


17

Stravovací zvyklosti Konzumace sladkostí Konzumace energeticky bohatých a výživově méně hodnotných pokrmů, jako jsou sladkosti a jídla typu fast-food, mohou narušit pravidelnost stravovacího režimu a příjmu řádných plnohodnotných jídel30. Ve vyspělých západních zemích, zejména v USA, jsou tyto potraviny ve velké míře příčinou nárůstu obezity a zhoršování některých ukazatelů zdravotního stavu31. Tradiční sladkosti nejsou pro výživu dětí vhodné. Obsahují chemicky zpracovaný cukr a velké množství tuků. Jelikož neobsahují ani žádné výživné látky, znamenají pro organismus tzv. „prázdné kalorie“. Výzkumy dokazují, že děti, které konzumují sladkosti po hlavním jídle a zároveň se málo pohybují, mají tendenci chovat se podrážděně, až agresivně32. Výsledky Dívky napříč věkovými kategoriemi konzumují sladkosti signifikantně více často ve srovnání s chlapci. Je tomu tak také při srovnání s národním vzorkem. Naopak konzumace sladkostí u chlapců je napříč věkovými kategoriemi relativně nízká, pouze u chlapců v devátých třídách se zvyšuje. V porovnání s národními daty však chlapci konzumují sladkosti signifikantně méně často.

Konzumace sladkostí každý den (v %) Dívky

Věk

Chlapci

26

9. třída

16 22

7. třída

10 31

5. třída

11 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Srovnání každodenní konzumace sladkostí s národním vzorkem 2014 (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0


Chlapci

21

22

Národní data

Dívky

26 12 Chrudim


18

Stravovací zvyklosti Konzumace slazených nápojů Pití slazených nápojů se podílí na zvyšování výskytu nadváhy a obezity u dětí33. V kombinaci se sladkými jídly vede k vyplavení inzulinu s následným rychlým poklesem glykémie, což se může projevit poruchou pozornosti a únavou34. Kromě toho, příjem slazených nápojů a jiných cukrů spolu s nedostatečnou dentální hygienou vede ke zvýšenému riziku zubního kazu35. K nápojům nevhodným pro děti patří sladké až přeslazené nápoje, tekutiny s nadměrným obsahem povzbuzujících látek (tzv. energy drinky) a sycené nápoje. Výsledky Každodenní pití slazených nápojů uvedlo přibližně 16 % chlapců a 12 % dívek. Chlapci v pátých a sedmých třídách pijí slazené nápoje signifikantně častěji než dívky, u žáků devátých tříd je tomu naopak. Ve srovnání s národním vzorkem vykazují děti z Chrudimi mírně lepší výsledky.

Konzumace slazených nápojů každý den (v %) Dívky

Věk

Chlapci

16

9. třída

11 7

7. třída

16 12

5. třída

21 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Srovnání každodenní konzumace slazených nápojů s národním vzorkem 2014 (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci

18

15

Národní data


16

Dívky

12 Chrudim


19

Stravovací zvyklosti Dentální hygiena Na tvorbě zubního kazu a onemocnění periodoncia se kromě vrozené predispozice podílí i fyzikální forma v jaké jsou přijímány sacharidy. Příjem nápojů má na vznik zubního kazu menší vliv než příjem tuhých potravin obsahujících cukry. Riziko kazivosti zubů je možné výrazně snížit správnou dentální hygienou a omezením množství a frekvence konzumace sladkých jídel36. Pozornost by se měla zaměřit na správnou metodu čištění zubů a udržování zdravých dásní. Všeobecně se doporučuje čistit si zuby alespoň dvakrát denně36. Čistý chrup bez zápachu je motivačním činitelem pro pravidelnou dentální hygienu. V péči o chrup se odráží i sociální úroveň prostředí, ze kterého dítě vychází37. Výsledky Většina dětí napříč věkovými kategoriemi si čistí zuby častěji než jednou denně. Výskyt pravidelného čištění zubů je signifikantně vyšší u dívek oproti chlapcům. Při srovnání dětí s národním vzorkem nenacházíme žádné významné rozdíly.

Děti, které uvedly, že si čistí zuby častěji než jednou denně (v %) Dívky

Věk

Chlapci 90

9. třída

59 82

7. třída

60 75

5. třída

70 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Srovnání čištění zubů dětí v Chrudimi s národním vzorkem 2014 (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci 79 65

Národní data


83

Dívky

63

Chrudim


20

Pohybová aktivita Každodenní pohybová aktivita - MVPA Každodenní pohybová aktivita (střední intenzity – MVPA) je u adolescentů spojena s celou řadou zdravotních přínosů38,39 a má pozitivní vliv také v oblasti školního výkonu a kognitivních funkcí40,41. Zároveň je prokázán značný zdravotní efekt MVPA pro rizikové skupiny mládeže s již rozvinutou nadváhou, obezitou či hypertenzní nemocí42. Mezinárodní doporučení WHO pro tuto věkovou kategorii jsou stanovena na 60 minut pravidelné pohybové aktivity denně43. Mladí lidé, kteří toto doporučení splňují, jsou zároveň s vyšší pravděpodobností aktivní v dospělém věku44. Výsledky Většina dětí napříč věkovými kategoriemi neplní pohybová doporučení stanovená WHO. Pohybová aktivita se s věkem snižuje, výjimku tvoří pouze chlapci v devátých třídách, kteří se zdají být aktivnější ve srovnání se chlapci v sedmých třídách.

Výskyt pohybové aktivity MVPA dle počtu dnů (v %)

Ani jeden den 9. třída chlapci

7

9. třída dívky

1 den 9

11

7. třída chlapci

1

7. třída dívky

5

5. třída chlapci

11

5

10 16

0%

11

14

40%

7

15

10

17

12

13 7

12 60%

7 dní

24

13

18 16

6 dní

23

12

11

20%

5 dní 12

21 20

14

4 dny 15

21

17

17

3 dny

20

18

15

5. třída dívky

2 dny

17 31

7

26 80%

100%

Srovnání plnění pohybových doporučení dětí v Chrudimi s národním vzorkem 2014 (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci

24

19

Národní data


22

Dívky

19

Chrudim


21

Pohybová aktivita Pohybová aktivita vysoké intenzity - VPA Zatímco otázka zaměřená na MVPA poskytuje spíše obrázek o celkovém objemu pohybové aktivity podle mezinárodních doporučení, sledování intenzivní pohybové aktivity (VPA) výslovně zahrnuje pohybové aktivity volnočasového, rekreačního, či sportovního charakteru45. Stejně jako u MVPA, byla také u adolescentů splňujících doporučení pro pohybovou aktivitu vysoké intenzity prokázána vyšší zdatnost, nižší zastoupení tělesného tuku, nižší hodnoty krevního tlaku46,47 a celkově nižší riziko celé řady chronických onemocnění48. Většina současných autorů doporučuje pohybovou aktivitu vysoké intenzity alespoň 4krát za týden49.

Pohybová aktivita vysoké intenzity – VPA (v %) nikdy jedenkrát měsíčně 2-3krát týdně každý den 9.dívky 5 8 9

méně než jedenkrát měsíčně jedenkrát týdně 4-6krát týdně 19

9.chlapci

8

9 0 12

7.dívky

8

7

7. chlapci

8

10 2

11

11

5. dívky 5.chlapci

16 0%

18

29

32

24

12

13

17

16

10 3 7

12

20

20

21

23 40%

12

24

28

12

20%

16

32

16

14

60%

12

20 80%

100%

Srovnání pohybové aktivity vysoké intenzity s národním vzorkem 2014 (v %)

Výsledky Pravidelné pohybové aktivitě vysoké intenzity se alespoň 4krát za týden věnuje přibližně 40 % chlapců a 30 % dívek. Nejvíce pohybové aktivity vysoké intenzity vykazují chlapci v devátých třídách. Při srovnání s národním vzorkem nenacházíme statisticky významné rozdíly.

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci

43

34

Národní data


42

Dívky

31

Chrudim


22

Pohybová aktivita Motivace k pohybové aktivitě (PA) Individuální motivační faktory hrají klíčovou roli pro realizaci PA a mohou významně pomoci při objasňování pohybového chování mladých lidí50. Ranná adolescence je zároveň věkové období, ve kterém dochází k významnému poklesu PA ve většině zemí Evropy51. Motivy vedoucí mladé lidi k PA se v různých zemích významně liší52. Jejich sledování na národní úrovni je tak z důvodu tvorby efektivních intervencí a programů53 zaměřených na zvýšení úrovně PA důležité. Výsledky Mezi nejčastější důvody pro pohybové a sportovní aktivity ve volném čase u dětí v Chrudimi patří: „užít si zábavu“, „vídat se s kamarády“ a „zlepšit své zdraví“. Naopak nejméně důležitým motivem k pohybové aktivitě je „vyhrát“.

Podíl dětí, které hodnotily vybrané důvody k realizaci PA jako velmi důležité nebo docela důležité (v %) Hlídat si svou váhu

Vídat se s kamarády

Vyhrát

Užít si zábavu

Zlepšit své zdraví 78

9.dívky

96

99

37

100

65 9.chlapci

93 93

54

96

87 7.dívky

97

98

41

97

75 7.chlapci

5.dívky

95

94

52

99

83 87 31

90

85 5.chlapci


96

34

90

94 96


23

Pohybová aktivita Sportovní preference

TOP 10 sportovních/pohybových aktivit v létě dle pohlaví bez udání pořadí

Znalost sportovních preferencí je důležitá z hlediska vytváření podmínek směrem k aktivnímu životnímu stylu54 a výzkum v oblasti sportovních preferencí může usnadnit práci učitelů v rámci školních vzdělávacích programů54.

Dívky

Chlapci

Plavání

Fotbal

Výsledky

Tanec

Jízda na kole

V oblasti sportovních preferencí v letních měsících napříč věkovými kategoriemi převažuje plavání. U dívek je to potom jízda na kole, tanec, běh či volejbal. U chlapců potom fotbal, jízda na kole, běh či parkour.

Běh

Plavání

Tenis

Běh

Volejbal

Basketbal

Badminton

Volejbal

In-line

Tenis

Jezdectví

Florbal

Turistika

Badminton

Basketbal

Parkour

V zimních měsících patří mezi nejčastěji preferované pohybové aktivity lyžování, bruslení, běh, snowboarding a u chlapců hokej.



24

Pohybová aktivita Vhodnost okolí bydliště pro pohybovou aktivitu Prostředí pro pohybovou aktivitu v okolí bydliště jako jsou hřiště, parky, zelené plochy apod., hrají ve vztahu k úrovni pohybové aktivity velmi důležitou roli55. Vytvářením vhodných podmínek a prostředí lze ovlivnit úroveň pohybové aktivity obyvatel v daném místě, zejména pak u dětí56. Okolí bydliště je klíčové pro aktivní, méně strukturované a méně formální hry dětí s důležitým přesahem pro uspokojení sociálních potřeb dětí57. Poskytuje „bezplatné“ příležitosti pro pohybovou aktivitu bez nutnosti dalších ekonomických výdajů na sportovní a volnočasové kroužky, současně také rodiče nemusí zajišťovat dětem do těchto kroužků dopravu58. Výsledky Jako „nebezpečné“ vnímá okolí místa svého bydliště přibližně 7 % chlapců a 9 % dívek. Rozdíly mezi pohlavími jsou statisticky významné pouze u žáků sedmých tříd. Ve srovnání s národním vzorkem nejsou rozdíly statisticky významné.

Podíl dětí vnímajících okolí svého bydliště jako nebezpečné (v %) Dívky

Věk

Chlapci

6 7

9. třída 7. třída

12

5 9 9

5. třída 0

10

20

30

40

50

Srovnání vnímání okolí s národním vzorkem 2014 (v %)

% 50

Chlapci

Dívky

40 30 20 10

6

6

9

7

0 Národní data


Chrudim


25

Volný čas Sledování televize Pohybová inaktivita je jednou z klíčových determinant nadváhy a obezity školních dětí59. Sledování televize spolu se sezením u počítače a při učení patří mezi nejčastěji uváděné inaktivní chování u českých adolescentů. U českých adolescentů se nicméně struktura sedavého (inaktivního) chování za posledních 10 let změnila. Sledování televize bylo z části nahrazeno sezením u počítače60. Sledování televize považují Pratt, Macera a Blanton61 za hlavní ukazatel sedavého způsobu života nejen u dětí a mládeže. Přijatelná denní doba sledování televize by neměla přesahovat 2 hodiny denně62.

Výsledky Většina dětí v Chrudimi s výjimkou dívek v pátých třídách tráví u televize více času, než doporučují odborníci. Nejvíce času u televize tráví děti v sedmých třídách (67 % chlapců a 63 % dívek). Děti v Chrudimi tráví u televize mírně více času ve srovnání s národním vzorkem.

Čas strávený u televize (v %)

méně než 2 hodiny 9. třída chlapci

2-3 hodiny

4-5 hodin

46,1

36,8

41,5

9. třída dívky

5. třída chlapci

13,3

10,8

48,3

47,9

5. třída dívky 20%

11,7 3,3

34,2

60,5 0%

13,4 0,0

43,4

36,7

7. třída dívky

11,8 5,3

45,1

32,5

7. třída chlapci

6 a více hodin

8,2 22,4

40%

60%

9,6

14,5 2,6 80%

100%

Srovnání podílu dětí plnících doporučení 2 hodiny pro sledování televize (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci

38

45

Národní data


Dívky

47

42

Chrudim


26

Volný čas Hraní počítačových her V posledních desetiletích dochází k celosvětovému poklesu PA dětí a mládeže, který je provázen nárůstem pohybové inaktivity a zvyšujícím se výskytem dětské nadváhy a obezity63,64. Za posledních deset let byl u českých adolescentů zjištěn nárůst času stráveného u počítače, který také koresponduje s nárůstem počtu domácností s počítačem a internetovým připojením60. Čas strávený sezením u televize, počítače, nebo při učení, patří mezi nejčastěji udávané sedavé chování například v České republice, Maďarsku, Španělsku nebo Finsku65,66,60. Nepřetržité sledování televize či monitoru počítače by nemělo překročit 2 hodiny denně60. Výsledky Hraní počítačových her 2 a více hodin denně ve všední dny tvoří náplň volného času u přibližně 70 % chlapců v devátých a 60 % chlapců v sedmých třídách. Celkově u chlapců hraní počítačových her roste s věkem, u dívek je trend spíše opačný. Dívky naopak tráví více času na internetu a sociálních sítích. Ve srovnání s národním vzorkem nacházíme významný rozdíl u hraní počítačových her u dívek ve prospěch dívek z Chrudimi.

Hraní počítačových her ve všední dny (v %)

méně než 2 hodiny 9. třída chlapci

2-3 hodiny

31,6

4-5 hodin

39,5

6 a více hodin 18,4

10,5

90,2

9. třída dívky 39,8

7. třída chlapci

7,3 34,9

15,7

73,3

7. třída dívky 5. třída chlapci

53,4

5. třída dívky

13,3 26,0

20%

40%

11,7

12,3

80,3 0%

9,6

8,2

15,8 60%

80%

100%

Srovnání podílu dětí, které hrají počítačové hry 2 a více hodin denně ve všední dny (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0


Chlapci 59

Dívky

59 25

Národní data

18

Chrudim


27

Volný čas Účast na organizovaných volnočasových aktivitách Způsob trávení volného času dětí a mládeže hraje důležitou roli z hlediska psycho-sociálního vývoje dětí a aktivní trávení volného času je zároveň jejich důležitou determinantou zdravého a aktivního životního stylu52. Účast na volnočasových aktivitách (pohybového charakteru) významně ovlivňuje existující institucionální prostředí, veřejné politiky, ale například také hodnoty a tradice dané kultury67.

Účast na organizovaných volnočasových aktivitách dle pohlaví (v %) Pohlaví

Chlapci

48

32 31

Individuální sporty ZUŠ

53

20 13 12

Mládežnické organizace

18 18

Zájmové kroužky Setkávání v kostele

10

5

0

Výsledky Z hlediska účasti na organizovaných volnočasových aktivitách dominuje u chlapců participace na organizovaných týmových sportovních aktivitách, u dívek je to pak navštěvování ZUŠ. Podíl dívek, které se věnují týmovým sportům, je výrazně nižší než u chlapců. V obecné rovině účast na organizovaných volnočasových aktivitách klesá s věkem sledovaných dětí.

34

Týmové sporty

Dívky

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Účast na organizovaných volnočasových aktivitách dle věku (v %) 5.třída

Ročník:

7.třída

Týmové sporty Individuální sporty

34

41 43 40 41

32

ZUŠ

25

37

49

16

Mládežnické organizace

9

Zájmové kroužky

13

21

10

25

8

Setkávání v kostele

5

0


9.třída

9

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


28

Volný čas Čas strávený s rodinou Rodina jako primární sociální skupina je určujícím prostředím výchovy dětí a zásadně se podílí na formování jejich osobnosti68. Společné trávení volného času v rodinách dále souvisí s aspekty rodinného fungování, jako jsou životní spokojenost či soudržnost rodiny69. Způsob, jakým dospívající tráví volný čas, je jedním z významných kritérií, která charakterizují jejich životní styl i životní styl jejich rodiny. Přirozeným způsobem se v něm odráží jejich individuální a rodinné možnosti a cíle, kulturní klima, hodnoty, zájmy a zvyklosti referenčního prostředí. Způsob trávení volného času dětí je podmíněn jejich možnostmi a zkušeností, která se formuje především v rámci rodiny70.

Aktivity s rodiči jednou týdne a častěji dle pohlaví (v %) Dívky

Pohlaví

60 57 56

Sledování TV Společné jídlo

64

19 21

Procházky 11

Společenské akce

23 18

Sport 0

10

22

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Aktivity s rodiči jednou týdne a častěji dle věku (v %) 5.třída

Ročník

Výsledky Nejčastější aktivitou, které děti uvádí v rámci společně stráveného času s rodinnou, je společné jídlo a sledování televize. Sportovní aktivity společně s rodiči provozuje pravidelně přibližně třetina dětí v pátých a devátých třídách. S věkem společné trávení času s rodiči přirozeně klesá.

Chlapci

Sledování TV

63 48

Procházky

7

Společenské akce

7

Sport

29 33 33

16 0

10

20

69

37

18 15

9.třída

67

55 52

Společné jídlo


7.třída

30

40

50

60

70

80

90

100


29

Užívání tabákových výrobků Zkušenost s kouřením tabáku Užívání tabáku, především ve formě kouření cigaret, představuje v současnosti ve světě jednu z nejvýznamnějších prevencí omezitelných příčin předčasné ztráty zdraví. Podle oficiálních informací WHO71 umírá ročně na následky užívání tabáku 5,4 milionu lidí, a to především v důsledku kardiovaskulárních chorob a nádorových onemocnění. Rozšíření zkušenosti s kouřením a experimentování s cigaretami u adolescentů poukazuje na vysokou míru společenské tolerance užívání tabáku a jeho snadné dostupnosti u dětí a mládeže. Ranná zkušenost s kouřením tabáku a jeho pravidelné užívání v dětském věku jsou významnými faktory ovlivňující výskyt pravidelného kouření v dospělosti. Výsledky Zkušenosti s užívání tabákových výrobků roste s věkem. V devátých třídách má zkušenosti s užíváním tabáku přibližně 45 % dětí. Při srovnání s národním vzorkem je podíl dětí v Chrudimi, které mají zkušenosti s kouřením tabáku obdobný, jako průměrná data z celé ČR.

Podíl dětí, které uvedly, že už někdy kouřily tabák (v %) Dívky

Věk

Chlapci

46 43

9. třída 22

7. třída

32 7

5. třída

15 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Srovnání podílu dětí, které už někdy kouřily tabák s národním vzorkem 2014 (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0


Chlapci

30

29

Národní data

30

Dívky

26

Chrudim


30

Užívání tabákových výrobků Kouření tabáku alespoň jednou za týden Týdenní interval je pro kouřící v dětském věku spojen s relativně vysokou pravděpodobností vzniku pravidelného návyku včetně všech psychosociálních souvislostí. Kouření v tomto intervalu významně koresponduje s kouřením v dospělosti72. Vedle přímého negativního vlivu na zdraví souvisí kouření dospívajících dětí a mládeže s dalším rizikovým chováním, zejména s pitím alkoholu, nevhodnými způsoby stravování a nedostatečným pohybem. Kouření tabáku zvyšuje pravděpodobnost kouření marihuany a užívání jiných nelegálních drog73,74. Výsledky Pravidelné kouření cigaret se prakticky nevyskytuje u žáků pátých a sedmých tříd. V devátých třídách pravidelně kouří tabák přibližně 7 % dívek a 11 % chlapců. Ve srovnání s národním vzorkem je podíl dětí, které pravidelně kouří tabákové výrobky nižší, a to zejména u dívek.

Podíl dětí, které uvedly, že kouří tabák alespoň jednou za týden (v %)

Dívky

Chlapci

7

9. třída

11

7. třída

0

5. třída

0

2 1 0

10

20

30

40

50

Srovnání podílu chrudimských dětí, které nejméně jednou za týden kouří tabák s národním vzorkem 2014 (v %)

% 50

Chlapci

Dívky

40 30 20 10

8

8

5

3

0

Národní data


Chrudim


31

Konzumace alkoholu Konzumace alkoholu za posledních 30 dní Pravidelná konzumace alkoholu u adolescentů, definovaná jako pití během uplynulého měsíce, je zároveň ukazatelem dostupnosti alkoholických nápojů v této věkové skupině. Představuje však také riziko vzniku problémového pití a může mít zdravotně-společenské následky zejména v důsledku rizikového chování pod vlivem alkoholu75.

Podíl dětí, které uvedly, že během posledních 30 dní minimálně jednou pily alkohol (v %) Chlapci

56 57

9. třída 23 26

7. třída 11

5. třída

Výsledky Výskyt respondentů, kteří uvedli, že konzumovali alkohol v posledních 30 dnech, signifikantně roste s věkem. Chlapci v devátých třídách uvedli konzumaci alkoholu v 57 %, dívky v 56 %. Při srovnání s národními daty z roku 2014 je užívání alkoholických nápojů za posledních 30 dní vyšší u chlapců i dívek.

Dívky

Věk

25 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Pití alkoholu v posledních 30 dnech ve srovnání s národním vzorkem 2014 (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci

32

25

Národní data


36

Dívky

31

Chrudim


32

Konzumace alkoholu Opilost za posledních 30 dní Pravidelné intenzivní pití vedoucí k opilosti je nejnebezpečnější formou konzumace alkoholu u adolescentů. Vyžaduje pozornost i vzhledem k vysokému riziku vzniku závislosti na alkoholu 76,77.

Výsledky Za posledních 30 dní se v Chrudimi opilo přibližně jedno z deseti dětí, v devátých třídách jsou to přibližně 2 z 10 dětí. Rozdíly mezi chlapci a dívkami nejsou statisticky významné. Chlapci i dívky v Chrudimi zároveň v indikátoru opilosti kopírují národní vzorek z roku 2014.

Podíl dětí, které uvedly, že se během posledních 30 dní minimálně jednou opily (v %) Dívky

Věk

Chlapci

20 20

9. třída 7

7. třída

9 0 1

5. třída 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Pití alkoholu v posledních 30 dnech ve srovnání s národním vzorkem 2014 (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci

10

9

Národní data


10

Dívky

9 Chrudim


33

Konzumace alkoholu Opilost v průběhu života Opakovaná konzumace alkoholu vedoucí k opilosti poukazuje u adolescentů na osvojování si praktik nebezpečného nárazového pití. Čím častěji dochází k opilosti, tím je větší riziko poškození zdraví zapříčiněného rizikovým chováním, tj. zejména úrazy, jakož i sexuálně přenosnými nemocemi78. Kromě toho významná část nechtěných těhotenství během adolescence je důsledkem sexuálních kontaktů v opilosti79.

Podíl dětí, které uvedly opilost alespoň dvakrát za život (v %) Chlapci

28

9. třída

33 7

7. třída

10 0

5. třída

5 0

Výsledky Rovněž v parametru opakované opilosti v průběhu života nejsou mezi dětmi z Chrudimi a národním vzorkem z roku 2014 statisticky významné rozdíly. V Chrudimi se alespoň dvakrát za život opilo přibližně 28 % dívek a 33 % chlapců v devátých třídách.

Dívky

Věk

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Opilost alespoň dvakrát za život ve srovnání s národním vzorkem 2014 (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci

14

12

Národní data


16

Dívky

12 Chrudim


34

Užívání nelegálních drog Zkušenost s užíváním marihuany Užívání konopí, nejčastěji ve formě kouření marihuany, představuje nejrozšířenější druh nelegální drogy80. V České republice je marihuana třetí nejvíc užívanou návykovou látkou, hned po tabáku a alkoholu. Ze získaných poznatků lze soudit, že pro žáky vyšších ročníků základní školy je marihuana relativně dostupná3. Výskyt zkušeností s užíváním marihuany je možné považovat za ukazatel informující o celkové společenské situaci v oblasti nelegálních drog a jejich rozšířenosti. I když ojedinělé užití marihuany nemusí zapříčinit poškození organismu, její pravidelné užívání je spojené s mnoha zdravotními následky81. Kromě toho, užívání konopí představuje u adolescentů bránu k užívání jiných drog, což také zvyšuje společenskou závažnost této problematiky80. Výsledky Přibližně 22 % chlapců a 16 % dívek v devátých třídách má zkušenost s užíváním marihuany. Přibližně každý desátý žák deváté třídy užívá marihuanu pravidelně. Rozdíly oproti národnímu vzorku jsou signifikantní u dívek ve prospěch dívek z Chrudimi.

Zkušenost s užíváním marihuany v životě dle počtu dní u žáků devátých tříd (v %)

20 dní a…

4

5

Dívky Chlapci

6 6

6-19 dní 3-5 dní

2

1-2 dny

2 0

5 7 5

10

15

20

Srovnání deváťáků, kteří uvedli, že v životě alespoň jednou zkusili marihuanu s národním vzorkem 2014 (v %)

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0


Chlapci

24

24

Národní data

22

Dívky

16

Chrudim


35

Užívání nelegálních drog Zkušenost s užíváním marihuany I když se užívání konopí (marihuany), jako nejčastější nelegální drogy, často považuje za relativně bezpečné, asi u 10 % uživatelů vzniká somatická závislost, která se projevuje nutkavým pocitem potřeby drogy a abstinenčními příznaky po jejím vysazení. Pravidelné užívání marihuany může spustit projevy psychických onemocnění. U uživatelů jsou častěji přítomné deprese, oslabené kognitivní funkce a narušený sociální vývoj. Kouření marihuany zanechává kromě toho dlouhodobé následky na dýchacích orgánech. Vzhledem k velmi vysokému obsahu dehtu v kouři se předpokládá ještě výraznější karcinogenní efekt než u tabákových cigaret. Zatím existuje jen málo epidemiologických studií, které by přesně stanovily míru tohoto rizika81. Užívání konopí u adolescentů také představuje bránu k užívání jiných nelegálních drog a má souvislost s jejich celkovým rizikovým chováním81. Výsledky Za posledních 30 dní užilo marihuanu přibližně 7 % chlapců a 4 % dívek v devátých třídách. Také v tomto indikátoru vycházejí chrudimské děti mírně lépe.

Patnáctiletí respondenti, kteří uvedli užívání marihuany v posledních 30 dnech, dle četnosti (v %) Dívky Chlapci 6 a vice dní

1

3-5 dní

1

1-2 dny

1 0

0,5

1

3

2 3 1,5

2

2,5

3

3,5

Srovnání dětí, které uvedly, že v posledních 30 dnech alespoň jednou užily marihuanu s národním vzorkem 2014 (v %)

% 20

10

Chlapci

8

9

Dívky

7 4

0


Národní data

Chrudim


36

Šikana a kyberšikana Děti, které uvedly, že byly v posledních pár měsících šikanovány 2krát měsíčně nebo častěji (v %)

Šikana Výskyt šikany na školách negativně ovlivňuje psychosociální stav, životní spokojenost a zdraví82 a to jak u jejích obětí, tak v některých aspektech u agresorů. O šikanování mluvíme, když žák nebo skupina žáků říká nebo provádí ošklivé a nepříjemné věci jinému žáku (žákyni). Za šikanování považujeme i to, když nějaký žák soustavně „rýpe“ nebo dráždí jiného žáka takovým způsobem, který tento žák nemá rád.

Dívky

Věk 9. třída

2 3

7. třída

3 6 1

5. třída

13 0

Výsledky Nejvyšší výskyt šikany byl zaznamenán u chlapců v pátých třídách, s věkem zároveň výskyt šikany u chlapců klesá. Ve srovnání s národním vzorkem z roku 2014 se výskyt šikany u dětí v Chrudimi významně neliší.

10

20

30

40

50

60

Chlapci

20 %

10

6

5

7 2

0

Dívky

80

Dívky

9. třída

2

7. třída

2 2 0

5. třída

0 Národní data

70

90

100

Nepříjemné e-maily, SMSky, odkazy na profil nebo na chat, www stránky (v %)

Věk Výskyt šikany 2x měsíčně a častěji ve srovnání s národním vzorkem 2014 (v %)

Chlapci

Chlapci

4

4

10

20

30

40

50

Chrudim



37

Referenční seznam 1.

WHO (2004). WHO Global Strategy on Diet, Physical Activity and Health. Copenhagen: Autor.

2.

Currie, C., Zanotti, C., Morgan, A., Currie, D., de Looze, M., Roberts, C., Samdal, O., Smith, O. R. F., Barnekow, V. (2012). Social determinants of health and well-being among young people. Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) study: International report from the 2009/10 survey. Copenhagen: World Health Organization.

3.

Kalman, M., Sigmund, E., Sigmundová, D., Hamřík, Z., Beneš, L., Benešová, D., & Csémy, L. (2011). Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu “Health Behaviour in School-aged Children: WHO Collaborative Cross-National study (HBSC)”. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

4.

Bjorner, J. P., Kristensen, T. O., Orth-Gomer, K., Tibblin, G., Sullivan, M., & Westerholm, P. (1996). Self-rated Health. A Useful Concept in Research, Prevention and Clinical Medicine. Forskningsrådsnämnden. Uppsala: Ord & Form AB.

5.

Benjamins, M. R., Hummer, R. A., Eberstein, I. W., Nam, C. B. (2004). Self-reported health and adult mortality risk: an analysis of cause-specific mortality. Social Science and Medicine, 59(6), 1297-1306.

6.

Burstroem, B., & Fredlund, P. (2001). Self-rated health: is it a good predictor of subsequent mortality among adults in lower as well as in higher social classes? Journal of Epidemiology and Community Health, 55(11), 836-840.

7.

Ilder, E.L., & Benyamani, Y. (1997). Self-rated health and mortality: a review of twenty-seven community studies. Journal of Health and Social Behaviour, 38(1), 21-37.

8.

Pavot, W. G., & Diener, E. (1993). Review of the Satisfaction with Life Scale. Psychological Assessment, 5(2), 164-172.

9.

Edwards, L. M., & Lopez, S. J. (2006). Perceived family support, acculturation, and life satisfaction in Mexican American youth: A mixed-methods exploration. Journal of Counselling Psychology, 53(3), 279-287.

10. Gohm, C., Oishi, S., Darlington, J., & Diener, E. (1998). Culture, parental conflict, parental marital status, and the subjective well-being of young adults. Journal of Marriage and the Family, 60(2), 319-334. 11. Ravens-Sieberer, U., Kokonyei, G., & Thomas, C. (2004). School and health. In C. Currie et al., (Eds.) Young people’s health in context: international report from the HBSC 2001/2002 survey. WHO policy series: health policy for children and adolescents. Issue 4. Denmark: Copenhagen, World Health Organization. 12. Zullig, K. J., Valois, R. F., Huebner, E. S., Oeltmann, J. E., & Drane, J. W. (2001). Relationship between perceived life satisfaction and adolescents’ substance abuse. Journal of Adolescent Health, 29(4), 279-288. 13. Thome, J., & Espelage, D. L. (2004). Relations among exercise, coping, disordered eating, and psychological health among college students. Eating Behaviors, 5(4) 337-351 14. Mytton, J., Towner, E., Brussoni, M., & Gray, S.(2010). Unintentional injuries in school -aged children and adolescents: Lessons from a systematic review of cohort studies. Injury Prevention, 15(2), 111-124. 15. Sleet, D. A., Ballesteros, M. F., & Borse, N. N. (2010). A Review of unitentional injuries in adolescents. Annual Review of Public Health, 31(4), 195-212. 16. WHO (2008). European Report on Child Injury Prevention. Copenhagen: World Health Organization.



38

Referenční seznam 17. Haugland, S., Wold, B., Stevenson, J., Aaroe, L. E., & Woynarowska, B. (2001). Subjective health complaints in adolescence – a cross national comparison of prevalence and dimensionality. European Journal of Public Health, 11(1), 4-10.

18. Ravens-Sieberer, U., Kokonyei, G., & Thomas, C. (2004). School and health. In C. Currie et al., (Eds.) Young people’s health in context: international report from the HBSC 2001/2002 survey. WHO policy series: health policy for children and adolescents. Issue 4. Denmark: Copenhagen, World Health Organization. 19. Torsheim, T., & Wold, B.(2001). School-related stress, school support and somatic complaints: a general population study. Journal of Adolescent Research, 16(3), 293–303. 20. Krilov, L. R., Fisher, M., Friedman, S. B., Reitman, D., & Mandel, F. S. (1998). Course and outcome of chronic fatigue in children and adolescents. Pediatrics, 102(2), 360-366. 21. Hansen, E. H., Holstein, B. E., Due, P., & Currie, C. E. (2003). International survey of self-reported medicine use among adolescents. The Annals of Pharmacotherapy, 37(3), 361-366. 22. Currie, C., Gabhainn, S. N., Godeau, E., Roberts, Ch., Smith, R., Currie, D., Picket, W., Richter, M., Morgan, A, & Barnekow, V. (2008). Inequalities in young people's health. Health behaviour in school-aged children (HBSC) study: International report from the 2005/2006 survey. Denmark: Copenhagen, World Health Organization. 23. Jannssen, I., Katzmarzyk, P. T., Boyce, W. F., Vereecken, C., Mulvihill, C., Roberts, C., Currie, C., Pickett, W., & The Health Behaviour in School-Aged Children Obesity Working Group. (2005). Comparison of overweight and obesity prevalence in schol-aged youth from 34 countries and their relationships with physical activity and dietary patterns. Obesity Reviews, 6(2), 123-132. 24. Vignerová, J., Humeníkova, L., Brabec, M., Riedlová, J., & Bláha, P. (2007). Long-term changes in body weight, BMI, and adiposity rebound among children and adolescents in the Czech Republic. Economic and Human Biology, 5(3), 409-425. 25. Keski-Rahkonen, A., Kaprio, J., Rissanen, A., Virkkunen, M., & Rose, R. J. (2003). Breakfast skipping and health-compromising behaviors in adolescents and adults. European Journal of Clinical Nutrition, 57(7), 842-853. 26. USDHHS (U.S. Department of Health and Human Services) (2010). Preventing chronic diseases: Investing wisely in health: Preventing dental caries with community programs. Washington, DC: US Government Printing Office.

27. Resnicow, K. (1991). The relationship between breakfast habits and plasma cholesterol levels in schoolchildren. Journal of School Health, 61(2), 81-85. 28. WHO (2004). WHO Global Strategy on Diet, Physical Activity and Health. Copenhagen: Autor. 29. Pařízková, J. (2010). Nutrition, physical activity, and health in early life (2nd ed.). Boca Raton, FL: Taylor & Francis Group. 30. Babinská, K., Vitáriušová, E., & Rosinský, J. (2007). Stravovací řežim školákov na Slovensku. Pediatria pre praxi, 7(4), 218-220. 31. Jurkovičová, J. (2005). Vieme zdravo žiť? Výskyt rizikových faktorov kardiovaskulárnych chorôb v slovenskej populácií a možnosti prevencie. Bratislava: Univerzita Komenského. 32. Wender, E. H., & Solanto, M. V. (1991). Effects of sugar on aggressive and inattentive behavior in children with attention deficit disorder with hyperactivity and normal children. Pediatrics, 88(5), 960-966.



39

Referenční seznam 33. St-Onge, M. P., Keller, K. L., & Heymsfield, S. B. (2003). Changes in childhood food consumption patterns: A cause for concern in light of increasing body weights. American Journal of Clinical Nutrition, 78(6), 1068-1073.

34. Mrdjenovic, G., & Levitsky, D. A. (2003). Nutritional and energetic consequences of sweetened drink consumption in 6- to 13-year-old children. The Journal of Pediatrics, 142(6), 604-610. 35. Tahmassebi, J. F., Duggal, M. S., Malik-Kotru, G., & Curzon, M. E. J. (2006). Soft drinks and dental health: A review of the current literature. Journal of Dentistry, 34(1), 2-11. 36. Löe, H. (2000). Oral hygiene in the prevention of caries and periodontal disease. International Dental Journal, 50(3), 129-139. 37. McGrath, C., & Bedi, R. (2004). The association between dental anxiety and oral health-related quality of life in Britain. Community Dentistry and Oral Epidemiology, 32(1), 67-72. 38. Biddle, S. J., Gorely, T., & Stensel, D. J. (2004). Health-enhancing physical activity and sedentary behaviour in children and adolescents. Journal of sports sciences, 22(8), 679-701. 39. Strong, W. B., Malina, R. M., Blimkie, C. J., Daniels, S. R., Dishman, R. K., Gutin, B., ... & Trudeau, F. (2005). Evidence based physical activity for school-age youth. The Journal of pediatrics, 146(6), 732-737. 40. Fedewa, A. L., & Ahn, S. (2011). The effects of physical activity and physical fitness on children's achievement and cognitive outcomes: a meta-analysis. Research quarterly for exercise and sport, 82(3), 521-535. 41. Donnelly, J. E., & Lambourne, K. (2011). Classroom-based physical activity, cognition, and academic achievement. Preventive Medicine, 52, S36-S42. 42. Janssen, I., & LeBlanc, A. G. (2010). Review Systematic review of the health benefits of physical activity and fitness in school-aged children and youth.International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 7(40), 1-16. 43. World Health Organization (2010). Global Recommendations on Physical Activity for Health. Geneva: WHO. 44. Hallal, P. C., Victora, C. G., Azevedo, M. R., & Wells, J. C. (2006). Adolescent physical activity and health: a systematic review. Sports Medicine, 36(12), 10191030.

45. Currie, C., Inchley, J., Molcho, M., Lenzi, M., Veselska, Z. & Wild, F. (2014). Health Behaviour in School-aged Children (HBSC). Study Protocol: Background, Methodology and Mandatory items for the 2013/14 Survey. St Andrews: CARHU. 46. Gutin, B., Yin, Z., Humphries, M. C., & Barbeau, P. (2005). Relations of moderate and vigorous physical activity to fitness and fatness in adolescents.The American journal of clinical nutrition, 81(4), 746-750. 47. Carson, V., Rinaldi, R. L., Torrance, B., Maximova, K., Ball, G. D. C., Majumdar, S. R., ... & McGavock, J. (2014). Vigorous physical activity and longitudinal associations with cardiometabolic risk factors in youth.International Journal of Obesity, 38(1), 16-21. 48. Hay, J., Maximova, K., Durksen, A., Carson, V., Rinaldi, R. L., Torrance, B., ... & McGavock, J. (2012). Physical activity intensity and cardiometabolic risk in youth. Archives of pediatrics & adolescent medicine, 166(11), 1022-1029. 49. Sigmund, E., & Sigmundová, D. (2014). School-Related Physical Activity, Lifestyle and Obesity in Children. Olomouc: Palacky University Olomouc.



40

Referenční seznam 50. Iannotti, R. J., Chen, R., Kololo, H., Petronyte, G., Haug, E., & Roberts, C. (2013). Motivations for adolescent participation in leisure-time physical activity: international differences. J Phys Act Health, 10(1), 106-112. 51. Nigg CR. Do sport participation motivations add to the ability of the transtheoretical model to explain adolescent exercise behavior? International Journal of Sport Psychology 2003; 34(3): pp. 208-25. 52. Currie, C., Zanotti, C., Morgan, A., Currie, D., de Looze, M., Roberts, C., ... & Barnekow, V. (2012). Social determinants of health and well-being among young people: HBSC international report from the 2009/2010 survey. World Health Organization, Regional Office for Europe, Copenhagen. 53. Currie, C., Inchley, J., Molcho, M., Lenzi, M., Veselska, Z. & Wild, F. (2014). Health Behaviour in School-aged Children (HBSC). Study Protocol: Background, Methodology and Mandatory items for the 2013/14 Survey. St Andrews: CARHU. 54. Kudláček, M., & Frömel, K. (2012). Sportovní preference a pohybová aktivita studentek a studentů středních škol. Olomouc: Univerzita Palackého. 55. Bauman, A. E., Reis, R. S., Sallis, J. F., Wells, J. C., Loos, R. J., & Martin, B. W. (2012). Correlates of physical activity: why are some people physically active and others not?. The Lancet, 380(9838), 258-271. 56. Sallis, J. F., Prochaska, J. J., & Taylor, W. C. (2000). A review of correlates of physical activity of children and adolescents. Medicine and Science in Sports and Exercise, 32(5), 963-975. 57. Brooks, F., & Magnusson, J. (2007). Physical activity as leisure: the meaning of physical activity for the health and well-being of adolescent women. Health Care for Women International, 28(1), 69-87. 58. Humbert, M. L., Chad, K. E., Spink, K. S., Muhajarine, N., Anderson, K. D., Bruner, M. W., Girolami, T. M., Odnokon, P., & Gryba, C. R. (2006). Factors that influence physical activity participation among high-and low-SES youth. Qualitative Health Research, 16(4), 467-483. 59. USDHHS (U. S. Department of Health and Human Services) (2000). Healthy people 2010: Understanding and improving health. Washington, DC: U.S. Government Printing Office. 60. Sigmundová, D., Ansari, E. A., Sigmund, E, & Frömel, K. (2011). Secular trends: A Ten-year comparison of the amount and type of physical activity and inactivity of random samples of adolescents in the Czech republic. BMC Public Health, 11(731), 1-12. 61. Pratt, M., Macera, C. A., & Blanton, C. (1999). Levels of physical activity and inactivity in children and adults in the United States: Current evidence and research issues. Medicine and Science in Sports and Exercise, 31(11 Suppl), 526-533. 62. Hancox, R. J., Milne, B. J., & Poulton, R. (2004). Association between child and adolescent television viewing and adult heatlh: A longitudinal birth cohort study. The Lancet, 364(17), 257-262. 63. Bradley, C. B., McMurray, R. G., Harrell, J. S., & Deng, S. (2000). Changes in common activities of 3rd through 10th grades: the CHIC Study. Medicine and Science in Sports and Exercise, 32(12), 2071–2078. 64. Lobstein, T., & Frelut, M. L. (2003). Prevalence of overweight among children in Europe. Obesity Reviews, 4(4), 195-200. 65. Hamar, P., Biddle, S., Soós, I., Takács, B., & Huszár, A. (2010). The prevalence of sedentary behaviours and physical activity in Hungarian youth. European Journal of Public Health, 20(1), 85-90. 66. Rey-López, J. P., Tomas, C., Vicente-Rodriguez, G., Gracia-Marco, L., Jiménez-Pavón, D., Pérez-Llamas, F., et al. (2011). Sedentary behaviours and socioeconomic status in Spanish adolescents: The AVENA study. The European Journal of Public Health, 21(2), 151-157. 67. Šafr, J., & Patočková, V. (2010). Trávení volného času v České republice ve srovnání s evropskými zeměmi. Naše společnost, 8(2), 21-27.



41

Referenční seznam 68. Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál. 69. Townsend, M., & Murphy, G. (2001). "Roll up and spend your last dime" the merry-go-round of children's extracurricular activities in modern society. ACHPER Healthy Lifestyles Journal, 48(3/4), 10-13. 70. Csémy, L., Krch, F. D., Provazníková, H., Rážová, J., & Sovinová, H. (2005). Životní styl a zdraví českých školáků. Praha: Psychiatrické centrum. 71. WHO (2008). Report on the Global Tobacco Epidemic, 2008: The MPOWER package. Geneva: World Health Organization. 72. Van De Ven, M. O., Greenwood, P. A., Engels, R.C., Olsson, C. A., & Patton, G. C. (2010). Patterns of adolescent smoking and later nicotine dependence in young adults: a 10-year prospective study. Public Health, 124(2), 65-70. 73. Duncan, S. C., Duncan, T. E., & Hops, H. (1998). Progressions of alcohol, cigarette and marijuana use in adolescence. Journal of Behavioral Medicine, 21(4), 375-388. 74. Timberlake, D. S., Haberstick, B. C., Hopfer, C. J., Bricker, J., Sakai, J. T., Lessem, J. M., & Hewitt, J. K. (2007). Progression from marijuana use to daily smoking and nicotine dependence in a national sample of U.S. adolescents. Drug and Alcohol Dependence, 88(2-3), 272-281. 75. Grant, J. D., Scherrer, J. F., Lynskey, M. T., Lyons, M. J., Eisen, S. A., Tsuanq, M. T., True, W. R., & Bucholz, K. K. (2006). Adolescent alcohol use is a risk factor for adult alcohol and drug dependence: Evidence from a twin design. Psychological Medicine, 36(1), 109-118. 76. Kuntsche, E., Knibbe, R., Gmel, G., & Engels, R. (2006). 'I drink spirits to get drunk and block out my problems...' beverage preference, drinking motives and alcohol use in adolescence. Alcohol and Alcoholism, 41(5), 566-573. 77. McCarty, C. A., Ebel, B. E., Garrison, M. M., DiGiuseppe, D. L., Christakis, D. A., & Rivara, F. P. (2004). Continuity of binge and harmful drinking from late adolescence to early adulthood. Pediatrics, 114(3), 714-719. 78. WHO (2010). Global Strategy to Reduce the Harmful Use of Alcohol. Geneva: World Health Organization. 79. Bennett, S. E., & Nassim, P. A. (2005). School-based teenage pregnancy prevention programs: a systematic review of randomized controlled trials. Journal of Adolescent Health, 36(1), 72–81. 80. EMCDDA (European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction) (2009). The state of the drugs problem in Europe [Annual report]. Lisbon: European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. 81. Ramström, J. (2005). Adverse Health Consequences of Cannabis Use. A Survey of Scientific Studies Published up to and including the Autumn of 2003. Stockholm: National Institute of Public Health. 82. Wang, J., Iannotti, R. J., & Nansel, T. R. (2009). School bullying among adolescents in the United States: Physical, verbal, relational, and cyber.Journal of Adolescent health, 45(4), 368-375.



42

Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v Chrudimi

Recommend Documents