Výzkum kouření u astmatiků

sekce sester

Výzkum kouření u astmatiků Research on asthmatics´ smoking JANA ZELENKOVÁ

Centrum alergologie a klinické imunologie,FN v Motole SOUHRN V únoru letošního roku zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO) výsledky nejobsáhlejší studie zabývající se důsledky kouření na lidstvo. Kouření se řadí mezi celosvětově hlavní příčiny úmrtí. Ročně tedy na jeho následky zemře 5,4 milionu lidí, to znamená že, každých šest vteřin je to jeden z nás. Ve 20. století zemřelo kvůli návyku na tabák 100 milionů lidí a předpokládá se, že ve století současném by jich mohla být miliarda. V ČR takto zbytečně umírá 22 000 lidí a 2000 lidí se stává obětí pasivního kouření. Co se týče astmatu, je dokázáno, že tabákový kouř vyvolává na sliznici průdušek zánětlivou reakci, což může způsobit alergickou senzibilizaci s následným narušením mechanismů nespecifické imunity. Z tohoto důvodu může dojít postupně ke zvýšené vnímavosti k virovým infektům. Dalším závažným problémem je to, že aktivní kouření zvyšuje rezistenci ke kortikosteroidům, které astmatik užívá jako preventivní protizánětlivou léčbu. Klíčová slova: astma, tabákový kouř, vliv na zdraví, inhalační kortikosteroidy

SUMMARY In February 2008 the World Health Organization (WHO) published the results of the most comprehensive study dealing with effects of smoking on mankind. Smoking ranks among the worldwide main causes of death. Therefore 5.4 million people per year die in consequence of smoking, that means one of us every six seconds. In the 20th century 100 million people died because of their addiction to tobacco and in this century it is supposed to be 1 000 million. In the Czech republic 22 000 people die unnecessarily this way and 2 000 become victims od passive smoking. Concerning asthma it is proved that tobacco smoke causes inflamsmatory reaction on the mucous membrane of bronchial tubes, which might cause allergic sensitization with follow-up disruption of mechanisms of non-specific immunity. For this reason the sensitivity to virus infections might gradually increase. Next serious problem is the fact, that active smoking increases resistance to corticosteroids which the asthmatic uses as a preventive anti-inflammation treatment. Key words: asthma, tobacco smoke, health effect, inhaled corticosteroids

Jen velmi krátce něco z historie kouření: Rodrigo de Jereza z Kolumbovy posádky si povšiml domorodců na Kubě, kteří zapalovali sušené tabákové listy a vdechovali kouř. Tím, že je napodobil, stal se 1. doloženým kuřákem v Evropě. V roce 1560 francouzský velvyslanec v Portugalsku Jean Nicot poslal tabák domů jako lék na různé nemoci. Později po něm chemici pojmenovali jedovatou část tabáku „nikotin“. Prvním kuřákem v Čechách byl Mikuláš Dačický z Heslova, kronikář Kutné Hory – paradoxně města s největším závodem na výrobu tabáku v současnosti u nás. V roce 1916 se poprvé zapojila do propagace kouření média, a to první reklamní kampaní se slavnými osob-

152

nostmi, které se podílely na uvedení značky Lucky Strike na trh. V roce 1924 již ale vychází v Reader´s Digest první článek o škodlivosti kouření, v roce 1953 začíná soustavnější sběr materiálu proti tabákovým koncernům ale první žaloba je podána teprve v roce 2004! Velkými propagátory kouření se stávají známé osobnosti, umělci. Filmy cíleně probouzí touhu napodobit idoly, které na plátně představují cigaretu jako prostředek uklidnění, koncentrace, vášně, originality. V USA prokázali, že filmová studia získají umístěním reklamy do filmů ročně 390 000 nových dětských kuřáků (doplňují zemřelé zákazníky novými – dětmi).

Alergie 2/2008

sekce sester V ČR se kouří v 97 % filmů z posledních 15 let a kouřit začínají u nás děti o půl roku dříve než v EU, přibývá 100 nových denně, kouří u nás okolo 800 000 dětí a mladistvých. V ČR se vydává 80 miliard/rok na léčbu nemocí z kouření, 40 miliard/rok získá stát z daní tabákového průmyslu. Lze tedy snadno spočítat, že stát dotuje ročně 40 miliardami tabákový průmysl. Mým výzkumným záměrem bylo zjistit, jak je to s četností kouření mezi astmatiky, jaké mají povědomí o zdravotních rizicích kouření vzhledem ke své diagnóze, jaká je kvalita jejich života s cigaretou a jaký by byl vliv ekonomické motivace na odvyknutí kouření. Výzkum probíhal od května do září 2007 v 7 centrech ČR, na alergolologii a klinické imunologii a na pneumologii. Soubor obsahoval 150 respondentů ve věku od 17 do 74 let (obr. 1), žen bylo 54 % a mužů 46 %, manuálně pracujících bylo 30 %. Četnost dosaženého vzdělání dokládá obr. 2. Respondenti uvádějí, že mají diagnostikováno asthma bronchiale od 1 do 37 let (obr. 3).

Na otázku, zda kouřili, než se u nich diagnostikovalo astma, odpovědělo kladně 126 respondentů (84 %). Z tohoto poznání vyplynula otázka, zda se rozhodli přestat kouřit, když se dozvěděli, že mají astma. Jen 24 respondentů (16 %) vedl tento fakt k ukončení svého zdraví poškozujícího návyku. A závěrečný dotaz k tomuto problému se týkal toho, zda kouří v současnosti. Přes všechnu edukaci zdravotníků 114 těchto astmatiků stále kouří. Podíváme-li se na obr. 4, zjistíme, že v současnosti nekouří 36 respondentů. To znamená, že 12 respondentů v průběhu léčby astmatu začalo kouřit! O počtu vykouřených cigaret za den velmi výmluvně informuje obr. 5. Současné výzkumy ve světě prezentují, že počátky kouření jsou mezi 13–15 roky ve 35 % a do 18 let pak u 50 % dětí. Toto potvrdil i můj výzkum, respondenti odpověděli, že začali kouřit mezi 14–19 lety. Proč začali kouřit, odpovídali ve 44 %, že kvůli kamarádům, při trávení volného času. Ve 34 % to bylo kvůli stresu a problémům ve škole, rodině práci. Z nudy začalo kouřit 10 % a 6 % prostě jen chtělo být jako ostatní. Jiné důvody udala 4 %, jeden respondent připsal „z naprosté idiocie“. Je známo,

15 10% 15 10%

54 36% 17 - 29,9 30 - 39,9 40 - 49,9 50 - 59,9 60 - 74

33 22%

33 22%

Obr. 1: Věk respondentů

Obr. 2: Typ vzdělání

Alergie 2/2008

153

sekce sester

9 6%

21 14%

48 32%

0 - 4,9 5 - 9,9 10 - 19,9 20 - 29,9 30 a více 36 24% 36 24%

Obr. 3: Počet let s diagnózou asthma bronchiale

Bylo astma důvodem odvyknutí kouření? Odpověď

ANO

NE

Při stanovení dg. nekouřil/a

Počet r.

24 (16 %)

102 (68 %)

24 (16 %)

Obr. 4: Kouříte v současnosti?

že kuřáci se více rekrutují opět z rodin, kde se kouří. Dle odpovědí žilo v dětství a do současnosti v nekuřáckém prostředí jen 24 respondentů (24 %), u 17 % kouřila matka, u 11 % otec, u 15 % oba rodiče, u 21 % sourozenci a u 25 % jejich partneři. Další otázky se týkaly ekonomiky, doplatky na léky do 200 a do 300 Kč udává 72 % resp. (viz tabulku 1) a jejich výši si dopředu zjišťuje před vyzvednutím 40 %. resp. 16 % respondentů přiznává, že přerušilo někdy léčbu kvůli výši doplatku. 92 % resp. zná názvy léků, které užívá na astma, 32 % resp. ví, že se dá hladina nikotinu zjistit odběrem krve. Na obrázku č. 7 je smokerlyzer, kterým měří v Centrech odvykání kouření hladinu CO ve vydechovaném vzduchu. Přes všechnu edukaci lékařů a sester si 26 % resp. nemyslí, že by jim kouření zhoršovalo průběh astmatu, 42 % si nemyslí, že by jim kouření mohlo způsobit horší toleranci námahy, ale v následující odpovědi přiznává dušnost po námaze 60 % respondentů (obr. 8)! Žádné

35

30

25

20

34

Poþet respondentĤ

29 15 20

21 10

10 5

0 1-4

5-9

10 - 19 Poþet cigaret za den

20 - 29

30 a více

Obr. 5

154

Alergie 2/2008

sekce sester Tab. 1: Vaše měsíční doplatky na léky na astma do 200,-

do 300,-

do 400,-

do 500,-

více

57 (38 %)

51 (34 %)

27 (18 %)

9 (6 %)

6 (4 %)

Stále jsou také pacienti edukováni o nutnosti tělesné aktivity a jejím vlivu na vitální kapacitu, proto jsem položila další otázku týkající se sportu (obr. 7). Pokud sportují, jsou jejich aktivity opravdu pestré, jejich kvalita života je pak určitě o třídu výše. Před položením další otázky jsem nastínila plné ceny nejčastěji používaných léků na astma (ne jen doplatky, na které jsou zvyklí) a dala na výběr 3 možnosti odpovědí: a) uvažoval bych o odvykání kouření, b) přestal bych léky užívat, jsou drahé, c) sám si astma zhoršuji, léky bych si plně hradil. Četnost odpovědí je vidět na obr. 9. Pro ilustraci odpovědi tří respondentů, ze tří kategorií dosaženého vzdělání:

Respondent 1

Obr. 6: Smokerlyzer

obtíže za poslední měsíc nemělo jen 38 %, silné 8 % resp., v noci nebylo dýchacími problémy obtěžováno 70 % a 1× týdně bylo buzeno 26 % respondentů.

Muž, 49 let, ZŠ, astma má 4 roky, kouří 40 cigaret/den, kouřit začal ve 14 letech z nudy, kuřáci oba rodiče, sourozenec i partnerka. Myslí, že kouření mu astma nezhoršuje, má ale námahovou dušnost, silné obtíže, budí jej vícekrát/týden. Kdyby si musel léky hradit, nekupoval by je, již přerušil léčbu 2× z důvodu doplatků. Jak uvažuje tento pacient ? Počítáme-li krabičku cigaret po 60 Kč, je to v tomto případě za 10 let 432 000 Kč. Tento respondent by neváhal dát skoro půl milionu za cigarety, které ho poškozují. Ale za léčbu běžným inhalačním kortikosteroidem a běžným bronchodilatačním lékem v udržovací dávce, která vychází za 10 let okolo 60 000 Kč při plné úhradě a která mu zachraňuje život, by platit nebyl ochoten.

Věnujete se nějaké sportovní aktivitě?

81 45% Ano Ne 99 55%

84 resp. 1–2x týdně

15 resp. vícekrát/týden

Obr. 7 Máte dušnost po námaze? 60 40%

Ano Ne

90 60%

74 % ví, že jim kouření zhoršuje astma 58 % si uvědomuje, že mají limitovánu toleranci fyzické námahy

Obr. 8

Alergie 2/2008

155

sekce sester 64 % r. by se pokusilo odvykat 12 % r. by přestalo léky užívat 24 % r. by si je kupovalo

96 100 90 80 70

Počet respondentů

60 50 36 40 30

18

20 10 0 a

b

c

Odpověď

Obr. 9

Respondent 2 Žena, 58 let, SŠ, astma má 30 let, kouří 40 cigaret/den, oba rodiče kuřáci. Pokusila se několikrát odvyknout, ví, že si kouřením zhoršuje astma, proto by si platila plnou cenu léků, pokud by pojišťovna léky nehradila. Má i časté pracovní neschopnosti, má námahovou dušnost, astma ji budí 1× týdně, ve dne má obtíže mírné.

Respondent 3 Žena, 55 let, VŠ, lékařka, astma má 10 let, kouří 10 cigaret/den, oba rodiče jsou kuřáci. Kouřila již před sdělením diagnózy, nepřestala, protože má hodně stresů. Vzhledem ke své profesi určitě ví, že si zhoršuje stav, pokud by pojišťovna léky nehradila, uvažovala by o odvykání kouření. Pokud chceme kuřákům pomoci s jejich problémem, musíme si uvědomit pojmy psychická a fyzická závislost, co je to craving (nutkavá chuť na cigaretu), hledat společně s pacientem cesty, jak jej nahradit jinou činností. V ČR je 17 center odvykání kouření, 4 jsou v Praze, probíhá program 5P (ptej se – poraď – posuď – pomoz – plánuj), v zahraničí je to 5A (ask – adice – assess – assist – arrange).

156

Informace naleznou laici i odborníci na stránkách www.stopkoureni.cz, www.clt.cz, www.dokurte.cz, www. prestantekourit.cz, a na telefonu 844600500. Jak silného soupeře v cigaretě máme, se pokusila zjistit v roce 2000 protikuřácká skupina SCAPE. Dvěma tisícům respondentů byl položen dotaz: „Dali byste přednost cigaretám před sexem, nebo byste oželeli cigaretu, abyste mohli mít sex?“ Jaké byly výsledky? Pohlavní život by oželelo 80 % Britů, 70 % Francouzů, Němců a Holanďanů, 55 % Španělů a Belgičanů. Dle WHO má závislost na nikotinu ve světě 25 % lékařů a 40 % sester. V ČR kouří 23 % žen, ale 39 % sester kouří! Měli bychom se tedy zamyslet, jaký je vztah zdravotníka – kuřáka k edukaci o odvykání kouření, a následně: JAKÁ JE DŮVĚRA PACIENTA K TAKOVÉ EDUKACI???

Mgr. Jana Zelenková Centrum alergologie a klinické imunologie, FN v Motole Dětská poliklinika e-mail: [email protected]

Alergie 2/2008