Vývoj státního dluhu v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Vývoj státního dluhu v ČR Bakalářská práce

Autor:

Tomáš Somr Bankovní management

Vedoucí práce:

Čtyřkoly

doc. Ing. Hana Pačesová, CSc.

Prosinec 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Čtyřkolech dne 12. 12. 2013

Tomáš Somr

Poděkování: Rád

bych

poděkoval

paní

doc.

Ing.

Haně

Pačesové

a odborné konzultace, které přispěly k vyhotovení této práce.

CSc.

za

její

přínosné

Anotace: Tato práce se zabývá vývojem státního dluhu v ČR. Tento vývoj je ovlivněn mnoha národními a mezinárodními aspekty. Tyto vlivy zmiňuji v kontextu dopadů na deficity státních rozpočtů a vývoj státního dluhu. Zabývám se především ukazatelem podílu hrubého domácího produktu k výši státního dluhu a příčinami konkrétního vývoje. V první kapitole své práce definuji teoretické pojmy vztahující se k dané problematice. Ve druhé a třetí kapitole se věnuji podrobnému vývoji financování státního dluhu, vývoji bilance státních rozpočtů, vývoji ukazatele hrubého domácího produktu a některých makroekonomických ukazatelů, které měly v jednotlivých letech od roku 1993 do roku 2013 souvislost s vývojem státního dluhu. V poslední kapitole provádím vyhodnocení poměru státního dluhu k hrubému domácímu produktu a oprávněnost rozpočtových deficitů.

Klíčová slova:

státní dluh státní rozpočet hrubý domácí produkt fiskální politika měnová politika

Annotation: This bachelor thesis aims on issues of the development of state debt in Czech Republic. This development is affected by many national and international aspects. I mention these influences in the context with impacts on deficits of state budget and development of state debt. I focus mainly on ration of state debt to gross domestic product and the causes of concrete development.

I define in the first chapter theoretical terms related to the given area. In the second and third chapter I focus on development of state debt financing, development of the balance of state budgets, development of indicators of gross domestic product and some macroeconomic indicators, which had relation to the development of state debt in each year from 1993 to 2013. In the last chapter I perform the evaluation of the state debt to gross domestic product and legimitacy of budget deficits for the whole period.

Key words:

state debt state budget gross domestic product fiscal policy monetary policy

OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 8 1. Definice a obecná charakteristika použitých pojmů ............................................................. 10 1.1 Definice veřejného dluhu ................................................................................................ 10 1.2 Pojem státní dluh a jeho struktura................................................................................... 11 1.3 Státní rozpočet ................................................................................................................ 12 1.4 Metodika GFS 1986, ESA 95, GFS 2001 ....................................................................... 13 1.5 Pojem rating .................................................................................................................... 15 1.6 Teoretické vymezení HDP, druhy zachycení ukazatele HDP, metody výpočtu............. 16 1.7 Platební bilance a zahraniční obchod.............................................................................. 17 1.8 Vymezení měnové politiky, fixního a volného kurzu, inflace ........................................ 18 1.9 Financování státního dluhu ............................................................................................. 19 1.9.1 Nástroje pro řízení státního dluhu a deficitů státních rozpočtů v ČR ...................... 20 1.9.2 Rozdělení druhů dluhopisů dle jednotlivých kritérií ................................................ 20 1.9.3 Státní dluhopisy v ČR .............................................................................................. 21 1.9.4 Základní rizika v řízení státního dluhu..................................................................... 22 2. Vývoj státního dluhu v České republice 1993 – 2000 – období transformace .................... 24 2.1 Vývoj státního dluhu v letech 1993-1995 ....................................................................... 26 2.2 Vývoj státního dluhu v jednotlivých letech 1996-2000 .................................................. 30 3. Vývoj státního dluhu v letech 2001-2012 ............................................................................ 35 6

3.1. Vývoj státního dluhu 2001-2003 ................................................................................... 35 3.2 Vývoj státního dluhu 2004-2007 ................................................................................... 38 3.3 Vývoj státního dluhu 2008-2012 ................................................................................... 43 3.4 Vývoj státního dluhu v 1-3. čtvrtletích roku 2013 ......................................................... 50 4. Vyhodnocení analýzy vývoje státního dluhu vzhledem k vývoji HDP v ČR v souvislosti s dalšími makroekonomickými ukazateli ................................................................................. 52 4.1 Vyhodnocení v období 1993-2000 ................................................................................. 52 4.2 Vyhodnocení v období 2001-2012 ................................................................................. 54 Závěr ......................................................................................................................................... 60 Seznam literatury ...................................................................................................................... 61 Bibliografie ........................................................................................................................... 61 Internetové zdroje: ................................................................................................................ 61 Seznam zkratek ......................................................................................................................... 66 Seznam tabulek a grafů............................................................................................................. 67 Příloha č.1 ................................................................................................................................. 68

7

Úvod Od roku 2008 se po celém světě diskutují různé ekonomické, hospodářské a rozpočtové přístupy jejichž společným jmenovatelem bývá deficit státního rozpočtu, výše státního dluhu a hospodářský růst. Po letech hospodářských růstů nyní žijeme v době ekonomické stagnace, vysokých rozpočtových deficitů a tím i v době prudkého zvýšení tempa růstu státního dluhu. Bez ohledu na konkrétní politickou reprezentaci, každá politická strana v ČR má svůj vlastní koncept řešení této situace, tedy koncept pro snižování deficitů státního rozpočtu a oživení hospodářského růstu. Prakticky každý den jsou na různých informačních portálech nové a nové články o řešení hospodářské recese, každý den můžeme v televizních médiích sledovat zprávu či interpretaci o hospodářské či rozpočtové situaci. Počet názorů na řešení a východiska je pomalu stejný jako počet obyvatel této země. V této bakalářské práci se pokusím definovat jednotlivé parametry deficitů státních rozpočtů, státního dluhu a výkonu ekonomiky v podobě hrubého domácího produktu v průběhu let od vzniku České republiky po současný rok 2013, resp. dle posledních údajů za 3.čtvrtletí. V první kapitole definuji pojmy, které se bezprostředně vztahují k veřejným financím. Dále definuji teoretické pojmy a vztahy, které měly souvislost s hospodařením státních rozpočtů v období od roku 1993 do roku 2013, a které měly souvislost s příčinami různých fází hospodářských cyklů. Ve druhé kapitole analyzuji podrobně pro každý rok hospodaření rozpočtu a řízení financování státního dluhu v období od roku 1993 do roku 2000. V úvodu této kapitoly stručně popisuji hlavní aspekty transformace ekonomiky ČR z centrálně plánované na tržní. V rámci jednotlivých let zde definuji každoroční ekonomický vývoj a specifické vlivy na hospodářský růst, příjmy a výdaje státních rozpočtů a změny ve financování státního dluhu. V této kapitole se také věnuji popisu měnové a hospodářské krize v České republice z konce devadesátých let a vývoji různých ekonomických ukazatelů souvisejících s výší růstu hrubého domácího produktu. Třetí kapitola je svojí strukturou podobná té předchozí. Analyzuji zde pro každý rok jednotlivě hospodaření státních rozpočtů a řízení financování státního dluhu v období od roku 2001 do 3. čtvrtletí roku 2013. Popisuji zde ekonomický vývoj a opět i specifické vlivy na hospodářský růst, příjmy a výdaje státních rozpočtů a změny ve financování státního 8

dluhu. Zmiňuji zde také hlavní události v rámci ekonomické situace ČR, jako byl vstup do Evropské unie v roce 2004 či důsledky hospodářské a dluhové krize v Evropě a ve světě pro Českou republiku. V poslední kapitole provádím vyhodnocení, a to především na základě ukazatele podílu státního dluhu k hrubému domácímu produktu. Toto vyhodnocení jsem rozdělil do dvou podkapitol dle parametrů rozdělení druhé a třetí kapitoly, tedy na základě období od roku 1993 do roku 2000 a od roku 2001 do třetího čtvrtletí roku 2013. V rámci vyhodnocení využívám srovnání s dalšími ukazateli, a to především s ukazatelem růstu hrubého domácího produktu, meziroční inflace a nezaměstnanosti. Podklady k této práci byly čerpány zejména z odborné literatury, z dokumentů Ministerstva financí ČR, z interních dokumentů ČNB, internetu a několika dalších zdrojů uvedených na konci práce v seznamu použité literatury. Již zmíněným cílem této práce je podrobná analýza a vyhodnocení vývoje státního dluhu v porovnání s vývojem hrubého domácího produktu a podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu.

9

1. Definice a obecná charakteristika použitých pojmů V první části své práce vysvětlím několik důležitých pojmů týkajících se státního dluhu a hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“). Tyto pojmy jsou často předmětem nepřesné charakteristiky ve veřejných financích a ekonomii, a proto považuji vysvětlení a rozbor těchto pojmů za nezbytný k analýze v dalších kapitolách. Zároveň chci vysvětlit pojmy týkající se událostí v ekonomice ČR, v měnové politice a pojmy dalších ukazatelů, které mají svůj nepřímý dopad na vývoj HDP a fiskální stabilitu státu.

1.1 Definice veřejného dluhu Interpretace definice se v různých pramenech mohou různě lišit, nicméně definice pojmů zůstává stejná. V publikaci paní docentky Pačesové lze najít, že: „Veřejný dluh je celkové saldo finančních aktiv a pasiv státu, a to včetně salda eventuálních mimorozpočtových fondů.“1. Definice paní docentky Pekové uvádí, že: „Veřejný dluh je souhrn závazků státu, subjektů územní samosprávy, veřejnoprávních institucí zřizovaných státem a veřejných podniků (státních a municipálních)“2. Veřejný dluh lze samozřejmě rozlišovat dle různě zadaných kritérií. Hrubý veřejný dluh je nejčastěji uváděn ve všech statistických pramenech, například při srovnání jednotlivých států. Čistý veřejný dluh je celkový objem závazků bez pohledávek. S pohledávkami však souvisí i riziko s inkasem pohledávek, tedy s jejich nedobytností. Toto riziko je spojeno v ČR s obdobím transformace ekonomiky a celého východního bloku Evropy, resp. s pohledávkami vzniklými před rokem 1989. Také metodika měření hodnocení se může měnit. I proto se uvádí především hrubý veřejný dluh. V ČR je v posledních letech důležité rozlišovat veřejný dluh na oficiální a skrytý. Toto členění vychází z předpokladu tzv. potenciálního dluhu, tedy že stát či státní samospráva nese záruku za dluhy jiných subjektů. Jako příklad z posledních let je možné tento skrytý dluh pozorovat na pražském magistrátu, kdy tento samosprávní celek nese riziko dluhu za státní podnik Dopravního podniku Praha, tím ovlivňuje svůj vlastní rozpočet a tzv. vlastní veřejný dluh. Je dobré zmínit, že legislativa ČR nepřipouští ručení státu za samosprávní celky.

1 2

Pačesová H., Makroekonomické vztahy a souvislosti, str. 37 Peková J., Veřejné finance: Teorie a Praxe v ČR; str.506

10

Veřejný dluh v dlouhodobém horizontu může pak mít vliv na celkovou finanční stabilitu daného státu. Tyto důsledky mohou být různého druhu. Fiskální důsledek představuje zvýšení podílu dluhu na HDP, tedy zúžení prostoru pro působení stabilizační fiskální politiky. Objevuje se v podobě tzv. pasivního deficitu, neboli úrokových nákladů z veřejného dluhu, které nelze bezprostředně ovlivnit. S tím je spojen rozpočtový důsledek, tedy ovlivnění výdajové strany státního rozpočtu velikostí úrokových nákladů veřejného dluhu. Redistribuční důsledek souvisí bezprostředně s financováním veřejného dluhu, a to pomocí státních cenných papírů. Drtivá většina veřejného dluhu je totiž financována zahraničními investory na kapitálových trzích, není dostupná pro běžnou domácnost. Hrozí tak odliv bohatství v podobě úroků z veřejného dluhu.

1.2 Pojem státní dluh a jeho struktura Pojem veřejného dluhu může být zaměněn za pojem státní dluh. Státní dluh představuje kumulované nesplacené deficity státních rozpočtů za několik let3. Rozdílem mezi státním dluhem a veřejným dluhem spočívá v tom, že veřejný dluh obsahuje souhrn všech závazků státu4. Hlavní příčiny státního dluhu mohou být rozpočtové či mimorozpočtové. Mimorozpočtové příčiny státního dluhu mohou být v podobě přijetí dluhu z minulého období, jako např. v minulosti náklady nesené z vedení válek, náklady transformace v 90. letech v ČR apod. Rozpočtové příčiny státního dluhu jsou dlouhodobé vedení deficitních rozpočtů jako součást koncepce hospodářské politiky a deficity státních mimorozpočtových fondů. Základní obecnou strukturu státního dluhu tvoří domácí dluh a zahraniční dluh, resp. interní dluh a externí dluh. Toto rozdělení je dle místa vzniku dluhového nástroje, kterým se daný dluh financuje. Domácí dluh tedy kryjí všechny v tuzemsku vydané dluhové finanční instrumenty, zahraniční dluh kryjí všechny v zahraničí vydané dluhové instrumenty, např.: eurobondy jako evropské dluhopisy členů EU. Dále můžeme státní dluh rozdělit na obchodovatelný a neobchodovatelný. Obchodovatelný dluh jsou veškeré státní pokladniční poukázky, střednědobé a dlouhodobé dluhopisy, zahraniční dluhopisy, popř. další závazky. Tyto obchodovatelné cenné papíry jsou nabízeny prostřednictvím aukcí či tendrů, které obsluhuje Česká národní banka (dále jen „ČNB“). Nedávno jsou nabízeny i retailové státní dluhopisy, tzv. spořící státní dluhopisy, které může získat veřejnost prostřednictvím vybraných distributorů. Evidenci majetkových účtů jednotlivých subjektů vede Ministerstvo 3 4

Pačesová H., Makroekonomické vztahy a souvislosti, str. 37 Peková J., Veřejné finance Teorie a praxe v ČR, str. 506

11

financí a tyto dluhopisy jsou součástí domácího dluhu. Neobchodovatelný dluh5 je v případě ČR spojen s převzetím části závazků z předešlého státu Československé federativní republiky. Dále představoval v rámci domácího dluhu např. přímé úvěry od centrální banky. V rámci zahraničního dluhu je neobchodovatelný státní dluh v podobě úvěru od Evropské investiční banky či korunové směnky na úhradu účasti u mezinárodní banky pro rekonstrukci a rozvoj (dále jen „ERBD“).

1.3 Státní rozpočet „Státní rozpočet je nástrojem stabilizační fiskální politiky“. Státní rozpočet je součástí hospodářské politiky státu a je ovlivněn zastupitelským orgánem, kterým je v ČR parlament. Pomocí státního rozpočtu se vláda snaží vyvolat pozitivní hospodářské účinky a zároveň zamezit těm nežádoucím. Jako příklad, které makroekonomické ukazatele lze prostřednictvím fiskální politiky nebo-li státního rozpočtu krátkodobě ovlivnit, mohu uvést: zaměstnanost (resp. míru nezaměstnanosti), agregátní poptávku a nabídku, vývoj veřejného dluhu. Ve své práci uvádím také termíny expanzivní fiskální politika, resp. restriktivní fiskální politika. Expanzivní fiskální politika je typ stabilizační fiskální politiky, který využívá nástrojů ve státním rozpočtu jak na příjmové tak na výdajové straně k podpoře národního hospodářství. Nástroje mohou být přímé (růst výdajů a tím ovlivnění růstu agregátní poptávky) a nepřímé (snižování daní a nepřímé ovlivnění disponibilních finančních zdrojů soukromého sektoru). Negativem této politiky je však často připouštění deficitních rozpočtů či nevytváření rezerv v případě přebytkových rozpočtů. Dochází proto často buď k růstu státního dluhu nebo není stát připraven na podporu hospodářství (tedy stabilizaci) v době hospodářského útlumu v rámci hospodářského cyklu. Zároveň při neefektivní expanzivní fiskální politice může dojít k tzv. vytěsňovacímu efektu, neboli vytěsnění soukromých investic vládními. Restriktivní fiskální politika oproti tomu působí na snižování deficitního hospodaření, pokouší se o vyrovnané, až přebytkové hospodaření. Negativem této politiky je ale důsledek útlumu domácí poptávky a pokles vládních investic. Zmiňovaný deficit státního rozpočtu lze v posledních letech označit za hlavního strůjce růstu veřejného a státního dluhu. Teoreticky lze obecně deficit jakéhokoliv veřejného rozpočtu členit na strukturální a cyklický6.

5 6

Peková J., Veřejné finance: Teorie a Praxe v ČR; str.514 Peková J., Veřejné finance: Teorie a Praxe v ČR; str.466, 482

12

Strukturální deficit je deficit způsobený rozhodovacím procesem hospodářské politiky. V případě rozhodovacího procesu u státního rozpočtu hovořím o poslanecké sněmovně, která schvaluje každý rok zákon o státním rozpočtu, který předkládá vláda. Pokud poslanecká sněmovna neschválí daný zákon, řídí se hospodaření státu tzv. rozpočtovým provizoriem (navazuje na rozpočtová pravidla předcházejícího roku). Cyklický deficit má naproti strukturálnímu přímou návaznost na pozici hospodářství v hospodářském cyklu, tj. ekonomika se nachází v recesi a v té době stát generuje cyklický deficit. Příčiny deficitu mohou být na straně příjmů i výdajů, a to tzv. endogenní a exogenní. Endogenní příčiny, nebo-li vnitřní, jsou charakteristické právě pro zmiňovanou expanzivní fiskální politiku, tedy na základě vládních rozhodnutí a snah pozitivně ovlivnit hospodářský růst. V souvislosti s tím se nemůžu vyhnout také faktoru vládního populismu, jehož cílem je zvýšením výdajů ovlivnit výsledky voleb ve prospěch vládní strany. Další vnitřní faktor může být růst cen vstupů na investice do veřejného sektoru v rámci státu. Financování těchto investic je pak rozloženo do několika období v deficitních rozpočtech. Jedním z nejdůležitějších vnějších faktorů a v posledních pěti letech také nejdiskutovanějším faktorem ovlivňujícím deficit státního rozpočtu je kolísání ekonomického růstu, nebo přesněji hospodářský pokles, který má poté dopad na příjmovou stranu státního rozpočtu, konkrétně na daňové příjmy a příjmy z pojistného. Tento hospodářský pokles může být dále ovlivněn vnějším prostředím na základě hospodářské deprese ve světě. Vnějším faktorem, který může být projevem hospodářské recese ve světě, mohou být také klesající úrokové míry, a tím i úrokových nákladů státního dluhu, které mají dopad na financování deficitu státního rozpočtu, neboť finanční instrumenty, kterými je financován státní dluh, jsou vystaveny tržním tlakům na finančních trzích. Dalším z vnějších faktorů je mezinárodní růst cen vstupů, či jak uvádí docentka Peková: „cenové šoky, zvláště ropné šoky začátkem 70. let 20.století“7. Samozřejmě existuje také celá řada mimořádných událostí, které nelze bezprostředně ovlivnit např.: válečný konflikt, přírodní katastrofy apod.

1.4 Metodika GFS 1986, ESA 95, GFS 2001 Vykazování státního dluhu má svá specifika. V rámci teoretické části své práce jsem vyjádřil definici pojmů jako státní dluh, veřejný dluh, rozpočtové deficity. Dále chci objasnit metody 7

Peková J., Veřejné finance: Teorie a Praxe v ČR; str.493, 494

13

měření a vykazování deficitů státního rozpočtu a vykazování státního dluhu. V současné době existují dvě metody vykazování státního dluhu a rozpočtového deficitu. „Metodika GFS 1986 se používá pro vykazování deficitu státního rozpočtu, deficitů mimorozpočtových fondů, zdravotních pojišťoven a dalších subjektů spojených se sektorem vlády“8. K použití této metodologie lze tedy uvést například státní závěrečný účet či samotný návrh státního rozpočtu. Vykazování deficitů státního rozpočtu je dle metodiky GFS 1986 vykázáno bez převodů prostředků v rámci rezervních fondů, mimorozpočtových úhrad v souvislosti s úhradou ztráty České konsolidační agentury (dále jen „ČKA“) a operací Národního fondu a Fondu privatizace. Pomocí této metodiky se sledují peněžní toky, neboli veškeré operace běžného roku v okamžiku jejich úhrady-realizace. To znamená, že například splátky úroků z úvěrů vstupují do výdajů státního rozpočtu až v roce úhrady a v tom roce tak zvyšují výdajovou stranu. Dalším důležitým rozdílem je to, že nedobytné pohledávky se v případě odpuštění nepromítnou do výsledku hospodaření, sníží se jen částka ve státních finančních aktivech. Výhodami této metodologie je především její malá časová náročnost, nevýhodou naopak je její malá komplexnost, tedy nepodává komplexní obraz o hospodaření vládního sektoru. Jestliže metodika „GFS 1986 má přímou vazbu na příjmy a výdaje a samotný výsledek hospodaření“, metodika „ESA 95 je založena na tzv. akruálním principu“. Zjednodušeně řečeno- -zachycuje vznik a zánik pohledávky či závazku bez ohledu na to, kdy bude daná pohledávka či závazek uhrazena. V rámci toho se uplatňuje časové rozlišování položek, zejména u daní, příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení a úroků z dluhové služby. V případě zmíněných nedobytných pohledávek u metodiky GFS 1986, „u metodiky ESA 95 se jejich odpuštění promítne do zvýšení vládního deficitu, stejně jako ztráty ČKA a její dceřiné společnosti, hospodaření veřejných výzkumných institucí, veřejných škol, podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu“ apod. Výhodou této metodiky je jednoznačně komplexnější obraz o hospodaření vládního sektoru včetně přehledu jeho závazků. Má tím tedy vyšší vypovídací hodnotu v rámci delšího období pro fiskální politiku a její stabilitu. Metodika ESA 95 je metodologií národních účtů Evropské komise. Tvůrcem této metodologie je Statistický úřad Evropské komise a za vykazování zodpovídá v ČR Český statistický úřad9.

8

MFCR, metodika ESA 95, GFS 1986 a GFS 2001, Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2012/metodiky-esa-95-gfs-1986-a-gfs-2001-9577 9 MFCR, srovnání rozdílů mezi ESA 95 a GFS 1986, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2007/hlavni-rozdily-mezi-esa-95-a-gfs-1986-9578

14

Metodika GFS 2001 je nová metodika Mezinárodního měnového fondu a zodpovědnost za vykazování má Ministerstvo financí. Tato metodika, jak má ve svém názvu, byla vyvinuta v roce 2001 a od roku 2002 začala být implementována členskými státy Mezinárodního měnového fondu. Tato metodologie fakticky sbližuje obě předešlé a implementuje jejich charakter do jedné metodologie. To znamená, že zachycuje nejen jako GFS 1986 vznik a zánik ekonomické hodnoty, ale také zachycuje podobně jako ESA 95 vznik a zánik závazků. Zachycuje nejen státní rozpočet a další rozpočty veřejných samosprávních celků, ale také mimorozpočtové příjmy, výdaje, pohledávky a závazky, tedy i např.: celkové hospodaření ČKA, veřejných škol, Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu apod10. GFS 2001 si žádá poměrně velkou údajovou náročnost, zvláště v oblasti nefinančních a finančních aktiv státního rozpočtu a rozpočtových operací dle akruálního principu. GFS 2001 je ale o to více komplexním obrazem dokládajícím úroveň stability hospodaření daného státu včetně jeho potřeb financování.

1.5 Pojem rating Pojem rating byl zmiňován v médiích ČR zvláště v posledních letech ve spojení s hypoteční a finanční krizí v USA a dluhovou krizí v EU. Historie ratingu ale sahá až do 19. století, kdy byly založeny první ratingové agentury, které oceňovaly kredibilitu podniků (schopnost splácet své závazky). Na začátku 20. století začal John Moody oceňovat také obligace železničních společností, a to můžeme považovat za průnik hodnocení do oblasti oceňování cenných papírů. Počet ratingových agentur se postupně zmenšoval až na tři hlavní ratingové agentury. Dvě mají svůj původ v USA, tj. agentura Standard&Poors a agentura Moody’s. Třetí agenturou je Fitch, která má svůj původ ve Velké Británii z agentury IBCA11. V rámci státního dluhu, rating hodnotí důvěryschopnost dané země a její schopnost splácet své závazky. Hodnocení je od nejnižšího spekulativního stupně na nejvyšší investiční stupeň kvality12. Do výnosu z daného dluhového instrumentu se promítá tzv. kreditní přirážkou, která zvyšuje dluhový náklad pro emitenta, tedy pro jednotlivý stát. Dle hodnocení, neboli výše stupně ratingu, se může investor rozhodnout, do jaké země chce/nechce investovat, 10

MFCR, nová metodologie GFS 2001, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2006/novametodologie-vladni-financni-statist-9579 11 Idnes.cz, Historie, původ a vlastníci ratingových agentur, dostupné z: http://finance.idnes.cz/rating-historiepuvod-a-vlastnici-ratingovych-agentur-2-dil-pqc-/inv.aspx?c=A010510_164846_fi_osobni_2086 12 CNB, Ratingové hodnocení české republiky, dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_IV/box_a_prilohy/zoi_2011_IV_box_2.ht ml

15

resp. nakupovat její dluhový nástroj. Oceňují se jak dluhové nástroje domácího dluhu, tak dluhové nástroje zahraničního dluhu. Každá ze tří agentur má mírně odlišné hodnocení v rámci stupnice. Hodnocení je založeno na mnoha kvalitativních i kvantitativních požadavcích, např.: velikost vládních deficitů, výše státního a veřejného dluhu, dynamika zvyšování deficitů státního rozpočtu, institucionální a ekonomická vyspělost a stabilita apod.

1.6 Teoretické vymezení HDP, druhy zachycení ukazatele HDP, metody výpočtu Hrubý domácí produkt slouží jako jeden z hlavních ukazatelů pro přehled vývoje hospodářství, tedy v jaké fázi ekonomického cyklu se daná ekonomika nachází. Obvykle sledujeme roční domácí produkt. Robert Holman ho ve své knize Ekonomie definuje hrubý domácí produkt takto: „Hrubý domácí produkt je veškerý tok zboží a služeb, vyrobených na území určité země za určité období, přičemž zahrnuje pouze nově vyrobené statky“13. Vedle hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) se ještě můžeme setkat s hrubým národním produktem. Jak jsem již popsal, hrubý domácí produkt sleduje vyrobené statky na území konkrétního státu. Hrubý národní produkt oproti tomu nedisponuje tímto teritoriálním rozlišením, ale sleduje vyrobené statky vyrobené pouze výrobními faktory určitého státu bez ohledu na to, zda jsou či nejsou tyto výrobní faktory na území sledovaného státu14. Můžeme se setkat s hrubým a čistým domácím produktem. Čistý domácí produkt je oproti hrubému očištěn o opotřebení, v případě ročního měření tedy o oprávky. V rámci své práce je pro mne rozhodující rozdíl mezi nominálním a reálným domácím produktem. Rozhodujícím prvkem je při tomto rozdělení meziroční změna cenové hladiny. Nominální domácí produkt měří produkci v tzv. běžných cenách, tj. v cenách toho roku, ve kterém sledujeme daný HDP. Zobrazuje tedy jak růst produkce, tak růst cenové hladiny a je proto obvykle vyšší, než reálný domácí produkt. Reálný HDP je měřeno v tzv. stálých cenách, tj. v cenách zvoleného roku. Reálný HDP je tedy tzv. očištěn o inflaci při meziročním srovnávání. Reálný HDP může být také vztahován k určitému roku, např.: počítá pouze s cenami 1990. Ve své práci budu využívat variantu reálného HDP dle cen předchozího roku dle údajů Českého statistického úřadu.

13 14

Holman Robert, Ekonomie 4.aktualizované vydání, str. 426 Holman Robert, Ekonomie 4.aktualizované vydání, str. 448

16

Existují 3 hlavní metody výpočtu HDP, a to: výrobní, důchodová a výdajová. Výrobní metoda je součtem všech přidaných hodnot všech sektorů a odvětví ekonomiky15. Součet přidaných hodnot

vypočítáme

součtem

veškeré

produkce

a

odečteme

tzv.

mezispotřebu

(tj. např.: suroviny, materiál, který ekonomický subjekt pořídí k výrobě daného statku). K tomuto výpočtu přičítáme tzv. čisté daně na produkty a odečítáme dotace na výrobky. Výdajová metoda výpočtu oproti výrobní sleduje výdaje rezidentů na výrobky a služby a saldo zahraničního obchodu. Výdaje rezidentů zahrnují výdaje na konečnou spotřebu a výdaje na tzv. hrubý kapitál. Hrubý kapitál lze členit na tzv. hrubý fixní kapitál (investice do hmotných a nehmotných aktiv16), změnu zásob ekonomických subjektů a čisté pořízení cenností.

Pro

přehled

vývoje

HDP

a

dalších

makroekonomických

ukazatelů

(např. zaměstnanost) v delším období má velkou důležitost tvorba hrubého fixního kapitálu, tedy tvorba investic v dané ekonomice. Poslední metodou je tzv. důchodová metoda. Způsob výpočtu je dle definice Českého statistického úřadu: součet náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku a

smíšeného

důchodu17.

1.7 Platební bilance a zahraniční obchod Platební bilance je v mé práci zmíněna především s koncem 90.let a největší měnové krizi v historii ČR, která měla svůj dopad na hospodářský vývoj v ČR a také na vývoj rozpočtových deficitů. Dalším důležitým ukazatelem, který je těsně propojen s platební bilancí je bilance zahraničního obchodu, která se v průběhu ekonomického vývoje ČR mění a vzhledem k tomu má různý dopad na vývoj HDP a tím i rozpočtových příjmů. Z těchto důvodů pokládám za důležité tyto zmíněné pojmy ve své práci teoreticky definovat. Platební bilance je bilancí platebních transakcí jedné země vůči platebním transakcím země druhé. Podobně jako u HDP vycházíme z teritoriálního hlediska. Základní rozdělení platební bilance se skládá ze tří částí: běžného účtu, finančního účtu a změny devizových rezerv. Běžný účet tvoří platby za dovoz a vývoz zboží a služeb. Finanční účet podává přehled pohybu kapitálu naší země se zahraničím, tedy dovozem kapitálu mám na mysli nákup českých aktiv zahraničními investory, poskytování úvěrů zahraničními investory, ukládání peněz 15

Hrubý domácí produkt, metodika Českého statistického úřadu, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp) 16 Fixní aktiva v české ekonomice, publikace Českého statistického úřadu, 2009, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1157-0917 Hrubý domácí produkt, metodika Českého statistického úřadu, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp)

17

zahraničními subjekty v českých bankách, vývoz představují opačné pohyby, tedy nákup zahraničních aktiv českými investory, poskytování půjček zahraničním subjektům českým investorem18 apod. Účetní vyrovnanost platební bilance zajišťuje změna devizových rezerv. Bilanci finančního účtu ovlivňuje výše úrokové míry v tuzemsku a v zahraničí. Pokud je úroková míra v tuzemsku vyšší, je vyšší příliv kapitálu a bilance finančního účtu skončí kladně19. Devizové rezervy z účetního hlediska zaručují rovnováhu mezi bilancí běžného účtu a bilancí finančního účtu, tedy poklesem či navýšením devizových rezerv. Rovnováhu mezi bilancí běžného účtu a finanční bilancí v dlouhém období zajišťuje pohyblivý měnový kurz, neboli pokud je finanční bilance ve výrazném přebytku, oproti schodku běžného účtu, je větší nabídka domácí měny než je poptávka a kurz měny vůči zahraniční apreciuje a naopak20. Ve své práci zmiňuji ve spojení s vývojem HDP také několikrát bilanci zahraničního obchodu, jehož pramenem je statistika Českého statistického úřadu. Bilance zahraničního obchodu je bilancí celkově odeslaného zboží do zahraničí proti celkově přijatému zboží ze zahraničí s trvalým ponecháním na území daného státu. Tento vykázaný zahraniční obchod se může mírně číselně lišit od obchodní bilance zboží a služeb jako součásti platební bilance každoročně vykazovaném ČNB, neboť vykázané výsledky zahrnují také obchodní náklady na hranici dovážející země, ale nezahrnují výdaje v zahraničí (např.: pohonné hmoty, výdaje na letišti apod.). Kromě této bilance je také důležité zachycení růstu aktivity zahraničního obchodu, neboli procentuální zvýšení dovozů a vývozů ČR oproti minulému roku. Zachycení zahraničního obchodu dle Českého statistického úřadu je sestaveno dle průměrného ročního kurzu k USD a EUR vykázaného ČNB.

1.8 Vymezení měnové politiky, fixního a volného kurzu, inflace V rámci národního hospodářství hraje velmi důležitou roli měnová politika. Hlavní institucí, která má zodpovědnost za měnovou politiku v ČR, je Česká národní banka. Jejím hlavním úkolem je dle zákona o ČNB zajištění cenové stability. Tento úkol se ČNB snaží naplnit pomocí cílování inflace, tedy vyhlášení inflačního cíle a jeho dosahování pomocí měnověpolitických nástrojů. Stabilní cenové prostředí má vliv na stabilitu hospodářství a hospodářského růstu (a tím i na vývoj fiskální politiky, hospodaření rozpočtu a vývoje státního dluhu) a nejinak tomu bylo i v rámci měnového a celkového ekonomického vývoje

18

Holman R., Ekonomie 4. Aktualizované vydání, kapitola: Platební bilance, str. 591 Holman R., Ekonomie 4.aktualizované vydání, kapitola Platební bilance, str. 591, 592, 595 20 Holman Robert, Ekonomie 4. Aktualizované vydání, kapitola Platební bilance, str. 592, 595 19

18

v ČR. V České republice musíme navíc tento vývoj měnové politiky spojit s transformací ekonomiky, a to především s 90.léty 20.století, kdy docházelo k zásadním proměnám. Jednou z důležitých proměn je přechod od režimu řízeného floatingu k systému volně plovoucímu kurzu měny. Měnový kurz obecně vyjadřuje cenu měny obsažené v zahraničních měnách. Režim fixního kurzu, resp. řízeného floatingu znamená, že v případě ČR centrální banka (dále jen „CB“) vyhlásí horní a dolní pásmo kurzu koruny ke zvolené měně a v tomto pásmu nechá korunu volně se pohybovat. Pokud by zde byly tlaky na překročení jednoho z těchto pásem, zasáhne CB svými nástroji, např.: devizovými intervencemi. Obvykle bývá kurz měny definován k určitému koši jiných měn. Oproti fixnímu kurzu centrální banka v systému volného kurzu nestanoví žádná fluktulační pásma, ale nechá kurz měny vůči zahraničním utvářet trhem, tedy např.: v případě kurzu měn ČR a EU mezi nabídkou eur a poptávkou po korunách, kterou tvoří čeští vývozci zboží a služeb do EU a investoři nakupující česká aktiva za koruny a poptávkou po eurech a nabídkou po korunách, kterou tvoří zahraniční investoři nakupující zahraniční aktiva za koruny a dovozci zboží a služeb do ČR. Na základě těchto tlaků na měnovém trhu se utváří kurz měny, v uvedeném případě tedy kurz CZK/EUR. Důležitým pojmem souvisejícím také s ukazateli HDP je inflace. Tento pojem se několikrát objevuje jak v teoretickém vymezení některých pojmů, tak v analýze vývoje státního dluhu k HDP, a proto považuji za důležité tento pojem definovat. Definice inflace zvyšování cen zboží, služeb a výrobních faktorů. Dle pana Holmana je inflace definována jako: míra zmenšování kupní síly peněz, tedy míra zmenšování množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za peněžní jednotku21. Inflaci v rámci ukazatelů HDP a rozdíl těchto ukazatelů jsem již popsal, cílování inflace, neboli jakýsi plán míry inflace na konkrétní rok, je dle zákona o ČNB hlavním úkolem měnové politiky. Jde tedy o dlouhodobě stabilní cenovou situaci v rámci daného státu. Základní rozdělení nástrojů měnové politiky ČNB uvádí: „Operace na volném trhu, automatické a mimořádné facility a výši povinné minimální rezervy“22.

1.9 Financování státního dluhu Kritéria rozdělení finančních nástrojů pro financování státního dluhu jsem již částečně zmínil v rozboru státního dluhu a jeho forem. Nicméně nutnost řízení státního dluhu a deficitů státních rozpočtů je nutné zohlednit vzhledem k celé řadě rizik, se kterými se musí jednotlivý 21

Holman R., Ekonomie 4.aktualizované vydání, kapitola: Inflace, str. 543, 569, 571 Měnově-politické nástroje ČNB, dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index.html#operace 22

19

stát potýkat při dluhovém hospodaření. Stát tak využívá různé nástroje, které kromě zabezpečení financování dluhu mají funkce částečně neutralizovat tato rizika.

1.9.1 Nástroje pro řízení státního dluhu a deficitů státních rozpočtů v ČR Jedním z nástrojů financování dluhu jsou přímé úvěry státu, které poskytují obvykle mezinárodní organizace. Podmínění přijetí úvěru ze strany ČR je podmíněno zákonem o rozpočtových pravidlech. Dalším nástrojem pro řízení státního dluhu jsou derivátové operace, které zejména slouží pro řízení rizik ve státním dluhu a jsou používány v rámci řízení státního dluhu od roku 2002. Derivátové obchody sjednává samostatně Ministerstvo financí (dále jen „MF“) s vybranými subjekty, které musí mít konkrétní ratingové hodnocení a také musí být uzavřena s těmito subjekty dohoda s názvem „International swaps and derivates association master agreement“, dále jen „ISDA“. V souladu s touto dohodou je nastaven právní a ekonomický rámec a výraznější odchylky od těchto pravidel MF neakceptuje. Řízení státního dluhu dále zahrnuje také repooperace. Repooperace jsou krátkodobé investice splatné většinou do 14 dnů s použítím zástavy, která představuje poukázky ČNB a státní pokladniční poukázky23. Tyto repooperace se využívájí na řízení likvidity v rámci financování státního rozpočtu v průběhu roku. Hlavní části finančních nástrojů v rámci řízení a financování státního dluhu jsou dluhopisy. Potřeba využití dluhových instrumentů je spojena v poslední době s často zmiňovanými chronickými rozpočtovými deficity, ale také na krátkodobé financování během roku. Definice dluhopisů se mohou v jednotlivých pulikacích mírně lišit, docentka Jitka Veselá ve své knize Investování na kapitálových trzích definuje dluhopis takto: „Dluhopis je dlužnický cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnosti emitenta toto právo uspokojit“24. Podrobněji definuji teorii rozdělení dluhopisů v následující subkapitole.

1.9.2 Rozdělení druhů dluhopisů dle jednotlivých kritérií Obecně se dluhopisy dělí dle splatnosti na: krátkodobé (tyto dluhopisy mají splatnost do jednoho roku), střednědobé (tyto dluhopisy mají splatnost do čtyř let), dlouhodobé (tyto 23

Finanční nástroje, odbor Řízení státního dluhu Ministerstva financí, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/financninastroje 24 Veselá J., Investování na kapitálových trzích, str. 247

20

dluhopisy mají splatnost delší než čtyři roky), věčné renty (speciální druhy dluhopisů, tzv. konzoly, které nemají stanovenou splatnost, jsou vypláceny pouze úrokové výnosy)25. Dluhopisy je však možné dělit také dle formy a způsobu stanovení výnosu z dluhopisu na: dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou, dluhopisy s pohyblivou úrokovou sazbou, dluhopisy s nulovou úrokovou sazbou, konvertibilní směnitelné dluhopisy a opční dluhopisy26. Dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou mají fixní úrokovou sazbu, která je nezávislá na vývoji tržních úrokových sazeb. Dluhopisy s pohyblivou úrokovou sazbou mají předem určenou tržní referenční úrokovou sazbu (PRIBOR, LIBOR apod.27) a úroková sazba z dluhopisu se stanoveným způsobem přizpůsobuje výši referenční tržní úrokové sazbě v předem daných termínech. Dluhopisy s nulovou úrokovou sazbou nemají během doby do splatnosti žádný úrokový výnos. Výnos tohoto dluhopisu je tzv. diskont, tj. rozdíl mezi diskontovanou cenou, za kterou ji kupující nakoupil při emisi a jmenovitou hodnotou, která je vyplacena v době splatnosti dluhopisu. Konvertibilní dluhopisy jsou dluhopisy směnitelné, které dávají majiteli možnost v době splatnosti buď výměnu tohoto dluhopisu za stanovený počet akcií emitenta nebo splacení jmenovité hodnoty dluhopisu. Opční dluhopisy lze rozdělit na samostatný dluhopis a tzv. opční list. Opční list dává majiteli právo na koupi či prodej finančního instrumentu za stanovených podmínek. Tento list může být i samostatně obchodován. Dalším možným rozdělením dluhopisů jsou hlediska způsobu převoditelnosti práv spojených s dluhopisem a to na: dluhopisy na majitele, dluhopisy na řad, dluhopisy na jméno. Dluhopisy na majitele mohou být převáděny předáním dluhopisu, dluhopisy na řad se převádějí rubopisem (indosamentem) a předáním a dluhopisy na jméno lze převádět pouze tzv. postoupením28. Druhů dluhopisů je obecně na finančních trzích celá řada, např.: hypoteční zástavní listy, prioritní dluhopisy apod. Ve své práci však chci definovat především ty typy dluhopisů, které jsou spojené s financováním státního dluhu, a proto ostatní příklady nebudu uvádět.

25 26

27 28

Radová J., Dvořák P., Málek J., Finanční matematika pro každého, 7.aktualizované vydání, str. 202 Radová J., Dvořák P., Málek J., Finanční matematika pro každého, 7.aktualizované vydání, str. 202,203 PRIBOR – mezibankovní sazba peněžního trhu v ČR, LIBOR – Londýnská mezibankovní sazba Radová J., Dvořák P., Málek J., Finanční matematika pro každého, 7.aktualizované vydání, str. 203, 204

21

1.9.3 Státní dluhopisy v ČR Struktura financování státního dluhu se v průběhu let postupně měnila. Vliv na to měla postupující transformace tak také jednotlivé nové strategie řízení státního dluhu. V současné době je státní dluh ČR financován krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými dluhopisy a přímými úvěry. Od roku 2011 je současně využíván instrument spořících dluhopisů dostupných české veřejnosti. Základní pravidla emise a prodeje dluhopisů jsou stanoveny ČNB Krátkodobé dluhopisy jsou státní pokladniční poukázky (dále jen „SPP“). Jsou to krátkodobé dluhopisy peněžního trhu vydávané bez kupónů jejichž výnosem je rozdíl mezi emisní cenou a jmenovitou hodnotou. Jmenovitá hodnota pokladničních poukázek je jeden milion korun. Tyto dluhové instrumenty jsou vydávané na doručitele v zaknihované podobě jejichž evidenci vede Česká národní banka. Prodávané jsou pomocí tzv. holandské aukce, které jsou vyhlašovány na webových stránkách ministerstva financí a ČNB či jiných komunikačních kanálech-médiích. Státní pokladniční poukázky jsou vydávany pouze skupině přímých účastníků aukcí. Přijetí je podmíněno žádostí o přijetí do skupiny těchto účastníků, které schvaluje emitent po dohodě s ČNB. Střednědobé a dlouhodobé dluhopisy jsou vydávány pomocí aukcí organizovaných ČNB na základě požadavků emitenta, tedy Ministerstvem financí. Stejně jako u státních pokladničních poukázek, střednědobé a dlouhodobé dluhopisy jsou prodávány pouze účastníkům této aukce. Dluhopisy jsou úročeny fixně i variabilně se splatností vyšší než 3 roky a v zaknihované podobě. Jmenovitá hodnota těchto dluhopisů je 10 000,- korun. 29

1.9.4 Základní rizika v řízení státního dluhu Jedním z rizik státního dluhu je jeho úroková nákladovost, tedy úrokové riziko. S trendem rostoucího státního dluhu roste i citlivost státního rozpočtu, resp. jeho výdajové strany na dění na finančních trzích a promítnutí tohoto vývoje do úrokových nákladů. S úrokovým rizikem je vzhledem k výši krátkodobého dluhu spojeno i refinanční riziko. Dle definice Ministerstva financí (dále jen „MF“) je refinanční riziko: „příčinou převis objemu

29

Finanční nástroje, odbor Řízení státního dluhu, Ministerstvo financí, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/financninastroje

22

dluhu, který je třeba daný rok refinancovat nad objemem dluhu splatným v daném roce“. Hlavním úkolem je sladění tohoto rizika s dalším úzce spojeným úkolem, a to zajištění likvidity těchto instrumentů, tj. v rámci likviditního rizika.30 Kreditní riziko je spojeno s derivátovými operacemi a je řízeno dle nastavení parametrů obchodování s vymezeným okruhem subjektů na základě ISDA smlouvy a ratingového hodnocení. Posledním rizikem, které MF zohledňuje, je kurzové riziko. Portfolio nekorunových instrumentů (směnky za účast v EBRD) je však na úrovni 0.02% celkového dluhového portfolia. Historicky (zvláště v 90.letech, tedy po vzniku ČSFR a ČR) byl nekorunový zahraniční dluh ve formě neobchodovatelného dluhu. 31

30

Řízení rizik, odbor Řízení státního dluhu, Ministerstvo financí, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/rizeni-rizik 31 Řízení rizik, odbor Řízení státního dluhu, Ministerstvo financí, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/rizeni-rizik

23

2. Vývoj státního dluhu v České republice 1993 – 2000 – období transformace V této kapitole se pokusím zanalyzovat klíčové události v průběhu let 1993-2000 s dopady na státní dluh, státní rozpočet a hospodářský výkon České republiky. Podrobněji popíši strukturu státního dluhu, způsoby financování státního dluhu a jejich strategie, příčiny rozpočtových schodků. Zmíním několik vlivů z ekonomické transformace a rozdělení ČSFR na ČR a SR. Stejně tak bych rád popsal několik zásadních vlivů na hospodářství, zejména z konce 90.let, které se týkaly měnové a cenové politiky ČNB a stavu rozhodování politické reprezentace v ČR. Než provedu analýzu vývoje státního dluhu, státního rozpočtu a navazujících ukazatelů, rád bych také charakterizoval historické události, které přímo souvisely s vývojem hospodářství a státních rozpočtů především v devadesátých letech. Těmito historickými událostmi mám samozřejmě na mysli období transformace ekonomiky z centrálně plánované na tržní, které fakticky odstartovala v roce 1990. Většina důležitých ekonomických a institucionálních změn byla provedena v devadesátých letech, nicméně některé změny nastaly až v nové dekádě od roku 2000. Transformaci lze rozdělit do tří fází: Liberalizace trhů a stabilizace ekonomiky, privatizace a restrukturalizace podniků, koncentrace kapitálu a dokončení privatizačních procesů. Liberalizace trhů začala již v období Československa v roce 1990 v podobě cenové liberalizace, tj. tržního utváření cen. Charakteristické jsou pro toto období vysoké inflace a v prvních letech také hospodářský pokles (vlivem restrukturalizace a transformace hospodářství a rozpadu RVHP). Součástí liberalizace trhů a cen bylo i zavedení vnitřní konvertibility koruny, tj. fixního kurzu koruny, resp. řízeného floatingu CB, a tím konec devizových omezení v zahraničním obchodě. Devalvace měny v roce 1990, a tím podhodnocený kurz, stejně jako nízká cena práce, vytvořily určité tzv. „polštáře“ pro další transformační opatření, zároveň však udržení fixního kursu, růst ceny práce a negativní saldo běžného účtu platební bilance byly jednou z příčin měnové a poté hospodářské krize na konci devadesátých let. Předvojem privatizace a restrukturalizace podniků byla tzv. malá privatizace, která probíhala od roku 1991 do 1993. Měla sloužit především k převodu malých provozních jednotek

24

do soukromého sektoru32. Hlavní metodou privatizace však byla tzv. kupónová privatizace, jejíž první vlna byla započata v roce 1992 a byla založena na investičních kupónech resp. kupónových knížkách, které si mohl každý občan zakoupit a buď je dle svého výběru investovat nebo svěřit specializované společnosti, která měla zajišťovat profesionální znalost podniků. Druhé kolo kupónové privatizace probíhalo už jen v ČR od října 1993 do konce roku 1994. Kupónová privatizace obecně však byla vystavena mnoha nekalým praktikám, tunelování, které bylo důsledkem jen povrchně řešeného právního prostředí. Současně s tím trpěl i bankovní sektor, neboť rozvoj soukromého sektoru byl z velké části financován bankovními úvěry. Jak uvádí docent Sirůček ve své knize Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: „ekonomická transformace v mnohém předstihla právní transformaci a vytvořila prostor pro tzv. právní vakuum“. Třetí částí transformace je dokončení privatizačních procesů. Především se jedná o dokončení deregulace cen, strukturálních a institucionálních změn v ekonomice. Hlavní změny byly dokončeny v devadesátých letech (fungující tržní ekonomika, plovoucí kurs měny). Současně s tím byly odstraněny makroekonomické nerovnováhy vlivem zvyšující se koncentrace kapitálu a vyústění v měnovou a hospodářskou krizi. Nicméně řada změn se udála i v další dekádě, např. změny v dohledu nad finančním trhem, změny konceptu hospodářství. Částečné dokončení těchto transformačních změn má na svědomí také podání žádosti o přistoupení ČR do Evropské unie (dále jen „EU“) v roce 1995 a uzavření dohody Partnerství pro vstup v roce 1998. V rámci politické scény je období transformace ekonomiky spojeno zejména s osobou Václava Klause jako premiéra ve dvou funkčních obdobích v ČR, jehož způsob transformace ekonomiky byl nakonec prosazen a proveden. Důsledky chyb či právních nedokonalostí se projevily zejména v podcenění několika rizik, zvláště v bankovním sektoru a náklady z těchto nedokonalostí se projevovaly na výdajové straně rozpočtů do poloviny dalšího desetiletí (např. v podobě ztrát České konsolidační agentury, dříve České konsolidační banky)33. Dalším důležitým rysem vývoje je pohyb kapitálu mezi tuzemskými subjekty a zahraničními a jejich postupná liberalizace. Od roku 1990 byl na základě devizového zákona uvolněn přístup k devizám na základě tzv. vnitřní směnitelnosti s kvantitativním omezením pro tuzemské subjekty na 100 000 korun, podnikatelské subjekty musely mít buď devizové účty u jednotlivých bank nebo je odprodávat tuzemským bankám34. Tento systém umožňoval 32

Sirůček P., Hospodářské dějiny a ekonomické teorie (vývoj – současnost – výhledy), 2007, str. 238, 239, 242 Sirůček P., Hospodářské dějiny a ekonomické teorie (vývoj – současnost – výhledy), 2007, str. 243-248 34 Koruna na cestě k volné směnitelnosti, CNB, dostupné z: http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/6_menova_politika_na_ceste_ke_standardu_vyspelych_zemi/ 4_koruna_na_ceste_k_volne_smenitelnosti/ 33

25

dočasně státu regulovat poptávku po devizách. Regulace byla zrušena v roce 1995. Naopak devizový režim v rámci přímých investic zcela nelimitoval nerezidenty a tak se také díky zahraničnímu kapitálu podařilo nastartovat hospodářský růst. Postupný příliv kapitálu v režimu fixního kurzu vytvářel tlak na zpevňování fixního kurzu koruny, který ČNB řešila devizovými intervencemi, jak dokládá na svých stránkách, tzv. odčerpáním deviz z trhu. V rámci nakupování deviz a pouštění dalších korun do oběhu však byl ohrožen cíl plnění velikosti peněžní zásoby v ekonomice a fakticky ovlivněna velikost inflace. Proto byla ČNB nucena tyto přebytečné koruny stahovat, což mělo vliv na růst tržních úrokových sazeb a opět se zvyšujícího přílivu kapitálu. Tento stav i přes zvětšení fluktulačního pásma v roce 1996 nebyl udržitelný, ČNB vykazovala díky devizovým intervencím velké ztráty. Při měnové krizi v asii zpochybnění investorů pokračujících reforem a zpochybnění udržitelného růstu způsobilo odliv investic a kapitálu, a tím i tlak na depreciaci kurzu koruny35. ČNB nebyla schopna této změně zabránit a po dohodě s vládou zavedla plovoucí kurz, tj. systém, ve kterém si ČNB stále nechává prostor pro možné devizové intervence. Od roku 1998 je hlavním

úkolem

ČNB

cenová

stabilita

pomocí

cílování

inflace36

s využitím

měnově-politických nástrojů. V rámci postupující transformace se postupně vyvíjel i rating ČR (resp. Československa), tedy ocenění schopnosti státu splácet své závazky, který má dopad na dluhovou službu státního dluhu. Československo obdrželo své první hodnocení v roce 1992 od agentury Moody’s. V roce 1994 začala hodnotit ČR agentura Standard&Poor’s a v roce 1995 i agentura Fitch. V 90. letech ČR byla převážně ve spekulativních stupních, ale hodnocení bylo postupně zvyšováno37.

2.1 Vývoj státního dluhu v letech 1993-1995 1993 Česká republika vznikla 1.1.1993. K tomuto datu se váže dohoda s nově vzniklou Slovenskou republikou o rozdělení aktiv a závazků ze společného státu Československa, a to v poměru dvou třetin pro Českou republiku. Tento poměr byl dán dle počtu obyvatel v jednotlivých 35

Měnová politika na cestě ke standardu vyspělých zemí, CNB, dostupné z: http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/6_menova_politika_na_ceste_ke_standardu_vyspelych_zemi/ 5_menova_politika_fixniho_kurzu_a_cilovani_penezni_zasoby/index.html 36 Cílování inflace, ČNB, dostupné z: http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/7_cilovani_inflace/ 37 Ratingové hodnocení České republiky, ČNB, dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_IV/box_a_prilohy/zoi_2011_IV_box_2.ht ml

26

státech. Celková velikost státního dluhu ČR na konci roku 1993 činila 158.8 miliardy korun. Státní dluh vůči HDP je 19.8%. Poměr zahraničního dluhu k celkovému státnímu dluhu činil 13.9%. Velikost státních závazků z rozdělení Československa v poměru dvou třetin pro Českou republiku činila 88.9 miliardy CZK, nebo-li 56% celkového státního dluhu. Většina této části dluhu přešla z centrální banky na nově vzniklou vládu z vypořádání devalvací a přecenění české měny v tuzemských bankách v roce 1991 (43 miliard korun ) a převodem přímých zahraničních úvěrů z tuzemských bank na státní účet(22.1miliard korun). Nově vzniklá Česká republika také převzala na svůj účet závazky předchozího státu ve výši 20.3 miliardy korun. Poslední částí převzatého dluhu byl veškerý zahraniční dluh Československé obchodní banky. Výše dluhu byla 49.6 miliardy korun, nebo-li 31.2% celkového státního dluhu. Jak uvádí zpráva o řízení dluhu: „Tyto zahraniční dluhy byly tvořeny během socialismu, protože tato banka působila jako tzv. „finanční agent vlády“38. Transferem části těchto dluhů mohla tato banka dále pokračovat jako normální komerční banka. I přesto však stále administrovala část tohoto zahraničního dluhu. Financování státního dluhu bylo ovlivněno nepovolením České národní banky financovat krátkodobý dluh přímým nákupem státního dluhu, resp. nákupem přímých úvěrů od státu. Zpočátku se tedy dluh financoval cennými papíry s krátkou dobou splatnosti, konkrétně státními pokladničními poukázkami. SPP byly vždy vydávány ve větším počtu než byl plánovaný deficit, maximálně však mohl být rozdíl mezi vydaným a skutečně vynaloženým 16 miliard korun. Toto krytí státního dluhu na začátku období (do února 1993) však nebylo dostatečné vzhledem k výpadku příjmů státního rozpočtu v souvislosti s rozpadem Československé federativní republiky. Státní rozpočet se však na konci roku díky lepšímu výběru nepřímých daní překlopil do přebytku. Další formou financování byly zahraniční půjčky od EU, Světové banky a G-24.

Jedná se o externí zahraniční dluh. Jeho výše

se v průběhu let snižuje. Financování cennými papíry namísto přímých úvěrů se v průběhu roku více než ztrojnásobilo. Výsledkem bylo, že téměř polovina závazků byla již ve formě cenných papírů. Cílem tohoto převodu bylo zlevnění dluhové služby a zlikvidnění těchto závazků. Zvyšuje se tedy tzv. interní složka státního dluhu, která se oproti externímu zvyšuje tak, jak se zvyšuje financování státního dluhu státními cennými papíry a zmenšuje se podíl závazků v externím dluhu.

38

Government debt annual report 1993, Odborná knihovna Ministerstva financí ČR, dostupné z: www.mfcr.cz

27

Náklady dluhové služby byly v tomto období v částce 19,892 miliardy korun, z toho 15.07 miliardy korun činily úrokové náklady. V části úrokových nákladů na sekuritizovaný domácí dluh činily úrokové náklady na krátkodobé státní pokladniční poukázky 1.24 miliardy korun, na státní dluhopisy činily úrokové náklady 1.57 miliardy korun. Úrokové náklady na zahraniční dluh činily 4.32 miliardy korun. Státní rozpočet skončil tento rok v přebytku ve výši 1.1 miliardy korun. 1994 Státní dluh na konci roku 1994 činil 157.3 miliardy korun. Došlo tedy ke snížení státního dluhu ve výši 1.5 miliardy korun. Toto snížení bylo způsobeno použitím 1 miliardy korun ze státních finančních účtů k amortizaci státního dluhu a dopadem vývoje směnných kurzů k externímu dluhu státu (ve výši 0.5 miliardy korun). Státní rozpočet skončil v přebytku ve výši 10.4 miliardy korun. Tento přebytek je důsledkem především zlepšením na příjmové straně státního rozpočtu. Státní rozpočet byl dle zákona o státním rozpočtu pro rok 1994 sestaven jako vyrovnaný s příjmy a výdaji ve výši 381.8 miliardy korun. Příjmová strana byla vyšší o 8.7 miliardy korun, výdajová strana zaznamenala mírný pokles o 1.8 miliardy korun oproti plánovanému rozpočtu. Na příjmové straně je však zaznamenán výrazný propad oproti předpokládanému rozpočtu o více než 17 miliard korun v inkasu daňových příjmů. Tyto příjmy byly předpokládány v hodnotě 237.3 miliardy korun, inkaso daní však bylo pouze 220.5 miliardy korun. Státní půjčky se skládaly z vydávání státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek. Toto vydávání mělo zajistit finanční stabilitu a krýt krátkodobé fiskální potřeby. Charakteristickým znakem těchto dluhových finančních instrumentů bylo, že měly poměrně vysoký výnos vzhledem k dnešním cenám dluhopisů a státním pokladničním poukázkám ČR. Podobně jako v roce 1993 i v tomto roce pokračovala přeměna přímých úvěrů na formu cenných papírů a tím levnější půjčování. Nejdražším druhem financování státního dluhu byly přímé úvěry od centrální banky s průměrným úrokovým nákladem 12,59%.

Výsledkem

postupující přeměny těchto přímých úvěru na cenné papíry je pokles dluhové služby na celkových 13.715 miliardy korun, z toho 13.681 miliardy korun činily úrokové náklady, zbylá část byla zejména použita na zprávu střednědobých závazků v částce 34 milionů korun. Meziročně se zvýšil podíl úrokových nákladů státních dluhopisů v části domácího dluhu na 2.21 miliardy korun a státních pokladničních poukázek na 2.19 miliardy korun. Tento růst je v souladu s růstem zmíněné sekuritizace státního dluhu a snížení podílu přímých úvěrů, jako nejdražší složky financování státního dluhu. Zpráva o řízení státního dluhu Ministerstva financí rovněž uvádí, že: důvodem ke snižování státního dluhu je mimo jiné také fakt rizika 28

cizích vlivů na směnné kurzy české koruny v externím dluhu ČR (viz. pokles výše státního dluhu). Tento externí dluh klesl v roce 1994 ze závěrečného účtu státního dluhu z roku 1993 72.4 miliardy korun na 67.1 miliardy korun a to splacením části směnitelného měnového dluhu za ČSOB ve výši 5.3 miliardy korun. 1995 Státní dluh na konci roku 1995 činil 154.4 miliardy korun. Došlo tedy ke snížení vzhledem k roku 1994 o 2.9 miliardy korun. Důvodem je použití přebytku státního rozpočtu z roku 1994 ve výši 1.6 miliardy korun. Druhým důvodem je stejně jako v předchozím roce vývoj směnných kurzů a dopad tohoto vývoje na externí dluh ČR. Vyčíslení tohoto pozitivního dopadu na státní dluh bylo 1.3 miliardy korun. Státní rozpočet stejně jako v roce 1993 a 1994 skončil v přebytku ve výši 7.2 miliardy korun. V průběhu roku se ocitl několikrát v deficitu. Tento krátkodobý deficit (řádově jen na několik dnů)byl způsoben především vratkami DPH a byl kryt vydáním státních pokladničních poukázek. Konečný přebytek státního rozpočtu byl důsledkem vyšších než očekávaných příjmů a úměrně tomu i zvýšení na výdajové straně. Původní rozpočet byl sestaven dle zákona o státním rozpočtu na rok 1995 s příjmy a výdaji ve výši 411.8 miliardy korun opět jako vyrovnaný rozpočet. Celkové příjmy dosáhly však výše 439.9 miliardy korun, celkové výdaje rozpočtu nakonec dosáhly výše 432.7 miliardy korun. Oproti minulému roku se podařilo naplnit předpoklad výše daňových příjmů dle zákona o státním rozpočtu na rok 1995 ve výši 242 miliardy korun

39

a navýšit tento

předpoklad na celkové inkaso z daňových příjmů na 243.4 miliardy korun. Dále také pokračovala přeměna státních závazků (zejména přímých úvěrů)na podobu vládních cenných papírů. Tento trend zaznamenal v roce 1995 masivní růst, a to z 57% z celkového interního státního dluhu na začátku roku na 86.6% na konci tohoto roku. Náklady dluhové služby činily tento rok 13.33 miliardy korun, z toho 99.5% této částky bylo použito na placení úrokových nákladů dluhu. Stejně jako v roce 1994 došlo meziročně ke zmiňovanému zvýšení sekuritizovaného domácího státního dluhu, a tím tedy i ke zvýšení úrokových nákladů z těchto dluhových instrumentů. Konkrétní nárůst těchto úrokových nákladů u státních pokladničních poukázek byl o 1.02 miliardy korun, u úrokových nákladů státních dluhopisů o 0.89 miliardy korun. Nejdražším typem financování státního dluhu byly opět přímé úvěry od centrální banky s průměrnou výší úroku 13.52 %.

39

Zákon o státním rozpočtu na rok 1995, dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-268

29

2.2 Vývoj státního dluhu v jednotlivých letech 1996-2000 1996 Státní dluh se na konci roku 1996 zvýšil na 155.2 miliardy korun. Státní rozpočet tohoto roku skončil poprvé od vzniku republiky v deficitu, přesně vyjádřeno 1.6 miliardy korun. V rámci vývoje, po krátkodobém přebytku na začátku roku, byl po většinu roku deficitní. Deficit státního rozpočtu lze přičíst příjmové straně státního rozpočtu, jehož celková příjmová strana se propadla oproti předpokladu na začátku roku o více než 15miliard korun. Výdaje státního rozpočtu byly také nižší, ale snížení neodpovídalo přímé úměře ke snížení příjmů. Zákon o státním rozpočtu předpokládal výběr daní v částce 289,4 miliardy korun. Konečné inkaso daní bylo vyčísleno na 267,127 miliardy korun. Dopad na veřejné finance, resp. na celkový státní dluh, mělo v roce 1995 a 1996 zřízení 5 specializovaných fondů, z toho dva přímo pro potřeby privatizačního procesu. Jak ukazuje zpráva Ministerstva financí o státním dluhu, jeho růst je mimo jiné signálem zvýšení zadlužení lokálních samosprávních celků. Toto zadlužení zpráva přičítá pokračující privatizaci a toto zadlužení má pak dopad na celkový státní dluh. V rámci struktury financování státního dluhu zaznamenala růst zejména část domácího dluhu. Konkrétní nárůst byl především v oblasti krátkodobého domácího dluhu instrumentem státních pokladničních poukázek o 20.6 miliardy korun na celkových 62.6 miliardy korun. Růst dlouhodobého instrumentu v podobě státních dluhopisů byl o 2.2 miliardy korun na celkových 43.9 miliardy korun. Náklady dluhové služby dosáhly částky 14.1 miliardy korun, což činilo 3% celkových výdajů státního rozpočtu. Nejdražší formou financování byly úvěry od centrální banky s průměrným úrokem 14%. Tyto úvěry ve výši 12.5 miliardy korun byly splaceny v únoru 1996. V rámci úrokových nákladů byl zaznamenán růst u nákladů na domácí dluh, zvláště u státních pokladničních poukázek z 3.21 miliardy kourn na 7.01 miliardy korun. Náklady na financování střednědobých a dlouhodobých dluhopisů vzrostly o cca 0.9 miliardy korun, náklady na financování zahraničního dluhu klesly o 1.5 miliardy korun na částku 2.35 miliardy korun. Krytí interního státního dluhu bylo zvýšeno státními cennými papíry na 96% z celkové částky. Externí dluh byl snížen o 8.8 miliardy korun, zejména úhradou části dluhu převzatého od CSOB.

30

1997 V roce 1997 došlo ke zvýšení státního dluhu o 17.9 miliardy korun na částku 173.1 miliardy korun. Státní rozpočet skončil v deficitu 15.7 miliardy korun na základě výrazného propadu příjmové strany (-30miliard korun)v nepoměru s úpravou na výdajové straně rozpočtu (-14.5miliardy korun). Interní dluh vzrostl na 134.8 miliard korun, zahraniční-externí klesl z 44.3 miliardy korun na 38.3 miliardy korun, jednak úhradou části dluhu ČSOB a také poklesem půjček na podporu platební bilance. Vývoj státního dluhu tohoto roku a státního rozpočtu ovlivnila největší měnová krize v historii České republiky v době, kdy probíhala měnová krize v jihovýchodní Asii. V České republice začaly s uvolňováním finančního trhu a přílivu zahraničního kapitálu narůstat nerovnovážné tendence v ekonomice. Jednou z největších tendencí byla od roku 1996 výrazně negativní platební bilance. V roce 1995 dosahovala -36.3 miliardy korun, v roce 1996 již -111.9 miliardy korun a na konci roku 1997 dosáhnul deficit běžného účtu platební bilance -113 miliard korun. Tento nárůst lze spojit s krokem ČNB před vstupem do OECD v roce 1995 s liberalizací pohybu mezinárodního kapitálu (především transakcí v rámci běžného účtu platební bilance a přímými zahraničními investicemi). Koruna byla stále fixně navázána na měnový koš, který obsahoval americký dolar a západoněmeckou marku. Do roku 1995 se dařilo ČNB držet stabilní kurz, nicméně ČNB musela kvůli tomu stále intervenovat na finančních trzích, v roce 1996 zvýšila oscilační pásmo měny z +/-0.5% na +/-7.5% právě ve snaze zmírnění četnosti těchto intervencí. V roce 1997 došlo ke skokové depreciaci české koruny. ČNB zareagovala zvýšením úrokových sazeb, dohodou s komerčními bankami neposkytovat úvěry nerezidentům (eliminovat tak spekulativní útoky) a sáhla ke dvěma vlnám masivních intervencí v rámci svých devizových rezerv. Tyto intervence však potlačily kurzové šoky jen krátkodobě a tyto intervence stály ČNB značnou část devizových rezerv. ČNB nebyla schopna takto intervenovat i nadále a nakonec zavedla po dohodě s vládou tzv. volný kurz koruny, který se ustálil na zhruba o 10% nižším stavu, než byla původní parita. Současně také byl přijat vládní balíček opatření na snižování vládních výdajů. Zpřísnění měnové a rozpočtové politiky a oživení poptávky v západní Evropě vedlo k postupné stabilizaci deficitu platební bilance (z původních 8.2% k HDP na 6.1% k HDP)40. Vysoké úrokové

40

Výroční zpráva ČNB 1997, dostupné z: http://www.cnb.cz

31

sazby, snížení peněžní zásoby v ekonomice, zvyšující se tlak na cenu práce bez výrazného zvýšení produktivity práce však byly tlaky, které měly svůj dopad na vývoj HDP nejen tohoto roku. Vývoj růstu HDP byl v roce 1996 +4.5%, v roce 1997 pokles -0.9%. Tento pokles měl dále i svůj důsledek na vývoj příjmové strany státního rozpočtu tohoto roku, především ve vývoji výběru daní. Celkové daňové příjmy (bez pojistného) byly v zákoně o státním rozpočtu predikovány na 318 600 milionů korun, reálné inkaso však bylo 275 950 milionů korun. 1998 Státní dluh se na konci tohoto roku zvýšil o 21.6 miliardy korun na 194.7 miliardy korun. Konverze struktury státního dluhu z přímých úvěrů na cenné papíry dosáhla 87.2% z celkového státního dluhu. Interní dluh, který obsahoval na konci roku z 99.8% vládní cenné papíry nebo-li 169.8 miliardy korun z celkového interního dluhu, se zvýšil z 134.8 miliardy korun na 170 miliardy korun. Podíl státních pokladničních poukázek činil 55%-99.8 miliardy korun z celkové částky vládních cenných papírů, tedy z 169.8 miliardy korun. Zbylá část obsahovala střednědobé dluhopisy vydané v letech 1994,1995,1996,1997 a v porci 20 miliard korun v roce 1998. Externí-zahraniční dluh se oproti internímu snížil o 13.7 miliardy korun z 38.3 miliardy korun na 24.6 miliardy korun. Toto snížení bylo způsobeno splacením části úvěrů od Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj(1.9bn CZK), OECD(2.9 bn CZK), Evropského společenství (4.7bn CZK) a splacením části dluhu převzatého od ČSOB v částce 4.4 miliardy korun. Rozpočtová regulace vydávání SPP se v polovině roku 1997 změnila. Z původních max. povolených 16 miliard korun byla tato regulace upravena na 6% z celkových výdajů státního rozpočtu. V roce 1998 činil tento limit 32.1 miliardy korun41. Náklady dluhové služby se v roce 1998 vyšplhaly na 18.571 miliardy korun, z toho 18.545 miliardy korun činily úrokové náklady. Celkové náklady dluhové služby dosáhly 3.39% z celkových výdajů státního rozpočtu. V roce 1998 změnila ČNB svoji měnovou politiku. Kroky ČNB měly poté vliv na vývoj HDP v ČR. Hlavní změna byla v opuštění fixního kurzu v roce 1997 a změny účelu politiky ČNB v roce 1998 na cílování inflace, resp. snížení inflace, která do této doby byla poměrně na vysoké úrovni ještě před měnovou krizí. Silně restriktivní charakter opatření měnové a fiskální politiky měl jako svůj důsledek hospodářský pokles, konkrétně pokles HDP o -0.2%. Státní rozpočet byl na základě tohoto

41

Government debt annual report 1998, Odborná knihovna Ministerstva financí ČR, dostupné z: www.mfcr.cz

32

vývoje opět deficitní ve výši -29.3 miliardy korun a to především oproti plánovanému sestavení státního rozpočtu zvýšením výdajové strany. 1999 Státní dluh se na konci roku 1999 zvýšil o 33.7 miliardy korun na celkovou částku 228.4 miliardy korun. Hlavní příčinou zvýšení státního dluhu bylo zvýšení deficitu státního rozpočtu, který hospodařil s deficitem 29.6 miliardy korun. Tento rozpočet byl poprvé v historii České republiky sestaven jako schodkový. Konkrétní předpoklad schodku rozpočtu byl ve výši 31 miliard korun. Tento schodkový rozpočet se podařilo naplnit pozitivněji, a to především výraznější úpravou na výdajové straně a menším propadem příjmů. V tomto rozpočtu není zahrnut předpokládaný výdaj ztráty Konsolidační banky Praha (další rok ve výši 14.4 miliardy korun na základě zákona, který přechází v platnost právě v roce 2000). Konsolidační banka byla zřízena v roce 1991 za účelem podpory transformace hospodářství. Postupně se rozšiřovala její působnost mimo jiné také o stabilizační a sanační opatření a to zejména převodem špatných úvěrů jiných bank do portfolia této banky. Od roku 1996 vykazuje ztráty, které se dále prohlubují v letech 1997 a 1998 v období hospodářské recese. Ztráty konsolidační banky jsou kryty ze státního rozpočtu a mají tedy také dopad na deficity státních rozpočtů a vývoj státního dluhu. Jeden z dalších vlivů na státní dluh bylo vydání tzv. humanitárních dluhopisů pro Kosovo vzhledem k válečnému konfliktu v Kosovu a humanitární krizi. Interní dluh ve státním dluhu vzrostl z 170 miliard korun na 207.1 miliardy korun a byl kryt částkou 30 miliard korun státními pokladničními poukázkami a 7.1 miliardy korun střednědobými státními dluhopisy. Interní dluh dosáhl téměř 91% celkového státního dluhu. Externí dluh, který tvořil zbylých 9% celkového státního dluhu, se snížil na 21.2 miliardy korun především úhradou části dluhu převzatého za ČSOB. Náklady dluhové služby dosáhly 16.12 miliardy korun, což bylo 2.8% celkových výdajů rozpočtu. Změna úrokových nákladů, o 13.2% menší, byla převážně způsobena změnou úrokových sazeb na domácím finančním trhu z konce roku 199842. ČNB po „měnových šocích“ v roce 1997 dále snižovala úrokové sazby, což se příznivě promítlo na růst peněžní zásoby a zvýšení spotřeby domácností43. 2000 Státní dluh se na konci roku 2000 zvýšil o 60.9 miliardy korun na 289.3 miliardy korun. Dluh tedy vzrostl o 26.7%, neboli o 3.1% HDP. Růst dluhu zaznamenala především interní část 42 43

Government debt annual report 1999, Odborná knihovna Ministerstva financí ČR, dostupné z: www.mfcr.cz Výroční zpráva ČNB za rok 1999, dostupné z: www.cnb.cz

33

z 207.1 miliardy korun na 269.6 miliardy korun. Externí dluh kles z 21.2 miliardy korun na 19.7 miliardy korun. Tento trend dokládá postupné snižování zahraničního dluhu a převod do interního-domácího, který obsahuje zejména státní cenné papíry. Tím se tento dluh sekuritizuje, tedy převádí do financování státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek. Hlavní příčinou růstu státního dluhu je deficit státního rozpočtu, který dosáhl v tomto roce 46.1 miliardy korun. Plánovaný schodek státního rozpočtu přitom byl ve výši 35.1miliardy korun. Příčinou růstu jsou nižší skutečné příjmy o 5.9 miliardy korun a vyšší skutečně vynaložené výdaje o 4.9 miliardy korun. Na růstu státního dluhu se také podílela úhrada ztráty konsolidační banky, která byla převedena z roku 1999 z legislativních důvodů na tento rok ve výši 14.389 miliardy korun. Část dluhu ve výši 850 milionů korun byla také použita na náhradu škod zemědělských subjektů postižených suchem. Počátkem roku 2000 se také změnila strategie financování státního dluhu, a to zejména: „zahájením vydávání sedmiletých a desetiletých dluhopisů, zvýšením počtu střednědobých a dlouhodobých dluhopisů k celkovému státnímu dluhu a aukcí každý měsíc pro střednědobé a dlouhodobé dluhopisy“44. V roce 2000 se ještě plně neprojevila změna této strategie, krátkodobý dluh klesl pouze o 1% na 64.7%. Náklady dluhové služby vzrostly oproti roku 1999 na částku 17,378 miliardy korun. V rámci rozdělení podle instrumentů vzrostly náklady především u krátkodobého financování domácího dluhu reprezentované státními pokladničními poukázkami a to o 1.37 miliardy korun na 8.52 miliardy korun, financování státními dluhopisy se zvýšilo o cca 0.2 miliardy korun a náklady na financování zahraničního dluhu se snížily na částku 0.57 miliardy korun. Hospodářství se po konci měnové krize vzpamatovalo a v roce 2000 zaznamenalo růst HDP 4.2%, který značně předčil očekávání. Vliv na tento růst mělo pokračující zvýšení spotřeby domácností a hlavně růst průmyslového sektoru a také příliv zahraničního kapitálu. Zlepšení hospodářské situace se odrazilo i ve vývoji zahraničního ochodu, jehož bilance sice skončila ve výrazném deficitu, ale meziročně byl zaznamenán prudký nárůst jak dovozu (o 27.6%), tak vývozu (o 23.4%). Navíc k těmto ukazatelům můžeme přičíst, že již druhý rok po sobě byla v ČR poměrně nízká inflace oproti letům od r. 1993, a to ve výši 3.9% oproti cenám předchozímu roku.

44

Government debt annual report 2000, Odborná knihovna Ministerstva financí ČR, dostupné z: www.mfcr.cz

34

3. Vývoj státního dluhu v letech 2001-2012 V této kapitole se pokusím zanalyzovat klíčové události v průběhu let 2001-2012 s dopady na státní dluh, státní rozpočet a hospodářský výkon České republiky. Podrobněji popíši strukturu státního dluhu, způsoby financování a výše státního dluhu a jejich strategie, příčiny a výše rozpočtových schodků. Pokusím se charakterizovat příčiny hospodářských růstů a poklesů, jejich souvislosti vůči schodkům státních rozpočtů a růstu státního dluhu. V souvislosti s tím jen krátce zmíním stav cenové politiky ČNB a jen některé změny týkající se finančního sektoru s dopadem na finanční systém v ČR. Zároveň zmíním v jednotlivých letech změny strategie financování státního dluhu a stejně jako v předchozí kapitole i vývoj nákladů a struktury nákladů na státní dluh.

3.1. Vývoj státního dluhu 2001-2003 2001 Státní dluh se na konci roku 2001 vyšplhal na 345 miliardy korun. Od minulého roku zaznamenal růst o 55,7 miliardy korun, nebo-li o 19.3%. Hlavní příčinou byl schodkový rozpočet. Plánovaný schodek v zákoně o státním rozpočtu pro rok 2001 byl schodek ve výši 48.9 miliardy korun. Skutečná výše schodku státního rozpočtu nakonec byla 67.69 miliardy korun. Důvodem schodku státního rozpočtu byli nižší skutečné příjmy (o 10.1 miliardy korun) a vyšší skutečně vynaložené výdaje (ve výši o 8.8miliardy korun). Na základě strategie z roku 2000 se financování pomocí střednědobých a dlouhodobých dluhopisů zvyšuje, konkrétní navýšení v interním dluhu je o 45.28 miliardy vyšší (na 149.6 miliardy korun). Celkový interní dluh se zvýšil na 336.2 miliardy korun. To je v souladu s trendem přesunování financování státního dluhu do interní části a jejich sekuritizace. Interní dluh se snížil z 19.73 miliardy korun na 8.79 miliardy korun. Toto zmenšení je způsobeno zejména přepočítáním původního dluhu ČSOB v nekonvertibilní měně Německa a částečnou splátkou zahraničních půjček na podporu platební bilance. Objem státních dluhopisů v oběhu se splatností delší než 8 let (nově byly vydány i dluhopisy se splatností 15ti let) se více než zdvojnásobil z 21.9 miliardy korun na 46.29 miliardy korun45. Výdaje na dluhovou službu se tento rok vyšplhaly na 17.65 miliardy korun, z toho 16.989 miliardy korun činily úrokové náklady. V rámci úrokových nákladů domácího dluhu došlo poprvé od roku 1993 k poklesu dluhové služby u úrokových nákladů státních dluhopisů. 45

Zpráva o státním dluhu za rok 2001, Odborná knihovna Ministerstva financí ČR, dostupné z: www.mfcr.cz

35

Konkrétně byl pokles z 8.25 miliardy korun na 7.79 miliardy korun nákladů dluhové služby na státní dluhopisy oproti minulému roku. Naopak vzrostly úrokové náklady u krátkodobého domácího dluhu, tedy u vydaných státních pokladničních poukázek. Tento růst v číslech byl oproti minulému roku z 8.52 miliardy korun na 8.74 miliardy korun. Růst HDP byl tento rok 3.1%. Poprvé od měnové krize se výrazněji propadl běžný účet platební bilance. Tento schodek však byl vyvážen na straně finančního účtu, resp. přílivem kapitálu v podobě přímých zahraničních investic. Současně rostl i celkový objem úvěrů, v roce 2001 v meziročním srovnání činil růst úvěrů v reálném vyjádření o 3.4% vyšší hodnotu. V souvislosti s příznivou situací v hospodářství musím také zmínit měnovou politiku centrální banky, která na základě příznivých inflačních očekávání (inflace se pohybovala ve spodní části cíleného intervalu) sáhla k dalšímu snížení úrokových sazeb, což umocnilo podporu úvěrových emisí. 2002 Státní dluh se v roce 2002 zvýšil o 50.9 miliardy korun z 345 miliard korun na 395.9 miliardy korun. Z této částky je dominantní růst domácího dluhu o 50.5 miliardy korun, při respektování strategie financování domácího státního dluhu, tedy poklesu krátkodobého financování v podobě SPP o 22.5 miliardy korun a růst vydaných dluhopisů o 73 miliardy korun. Zahraniční dluh vzrostl o 0.4 miliardy korun. V zahraničním dluhu se promítla první půjčka od Evropské investiční banky (dále „EIB“) v částce 2.5 miliardy korun. Hlavní složkou růstu státního dluhu byl schodek státního rozpočtu, který dosáhl částky 45.7 miliardy korun. Původní odhad schodku v zákoně o státním rozpočtu pro rok 2002 byl pouze o 0.5 miliardy vyšší. Na příjmové straně lze vidět výrazné zlepšení v oblasti výběru daně z příjmů právnických osob, jejíž výběr byl o 20 miliard korun vyšší než předpoklad. Celkové konečné výdaje byly oproti plánovaným o 18.5 miliardy korun vyšší. Do výdajové strany se tento rok promítly následky povodní. Krajům a vybraným kapitolám v rámci státního rozpočtu byly rozděleny 3 miliardy korun, avšak celkové náklady spojené s následky povodní dosáhly výše 5.5 miliardy korun. Náklady dluhové služby na státní dluh činily v roce 2002 18.9 miliardy korun, z toho 18.3 miliardy korun připadly na úrokové náklady. Oproti předchozímu roku tedy došlo ke zvýšení o 1.76 miliardy korun. Poprvé od roku 1994 jsou úrokové náklady ze střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů(11.62 miliardy korun) vyšší než úrokové náklady z krátkodobých státních pokladničních poukázek(6.68 miliardy korun), což koresponduje se strategií vývoje splatnosti a vydáváním typu státních cenných papírů z roku 2000.

36

Růst HDP byl v roce 2002 2.1%. Růst HDP byl ovlivněn zejména posilováním kurzu koruny, což mělo negativní dopad na export, zpomalení růstu přímých investic a také se na tomto růstu podepsal zásah hospodářství ničivými povodněmi. V roce 2002 jsou též úspěšně dokončena předvstupní jednání o přistoupení ČR do Evropské unie viz. summit EU v Kodani. ČR musela přijmout řadu legislativních změn z důvodu harmonizace legislativy ČR s legislativou ES v hlavních otázkách. Osobně bych za hlavní změny pokládal legislativní změny ve finančním sektoru, kdy se mimo jiné pozitivně promítla spolupráce mezi ČNB a Ministerstvem financí ČR. Evropská komise hodnotí měnovou a cenovou politiku jako pozitivní, upozorňuje však na případné riziko fiskální nestability. V souvislosti s tímto konstatováním bych rád ještě zmínil konzultace MMF a ČNB, které se standardně konají každý rok, kdy MMF upozorňuje na nezbytnou reformu penzijního systému a systému sociálních dávek. V dlouhodobý trend přechází postupné zvyšování mandatorních výdajů právě v sociální oblasti. 2003 V roce 2003 se státní dluh zvýšil oproti roku 2002 o 97.3 miliardy korun na celkovou sumu 493.2 miliardy korun. Jedná se o jednoznačně nejvyšší přírůstek státního dluhu od založení ČR, přesněji o 47% větší přírůstek než byl v roce 2002. Zvýšení zaznamenaly obě strany státního dluhu, tedy interní i externí. Interní vzrostl na částku 479.9 miliardy korun, externízahraniční vzrostl na 13.2 miliardy korun. Financování interního dluhu je kryto především střednědobými a dlouhodobými dluhopisy. Růst zahraničního dluhu je především kvůli půjčce od EIB o 9.2 miliardy korun a zároveň dochází ke splacení dluhu, který byl na podporu platební bilance ve výši 5.2 miliardy korun46. Hlavní díl na tomto zvýšení státního dluhu má fiskální politika státu, tedy hlavně státní rozpočet. Schodek rozpočtu pro tento rok byl dle zákona o státním rozpočtu a rok 2003 predikován na 121.9 miliardy korun. Skutečný schodek na konci roku 2003 nakonec dosáhl výše 109.1 miliardy korun, což je o 63.4 miliardy korun vyšší schodek, než v roce 2002. Výši tohoto schodku výrazně ovlivnil růst na výdajové straně. Skutečně vynaložené výdaje se zvýšily o téměř 59 miliard korun. Na základě plánovaného zákona o státním rozpočtu (schodek 121.9 miliardy korun) došlo k nejvyššímu navýšení výdajové strany rozpočtu v kapitole „Všeobecná pokladní správa“, téměř o 63 miliard korun dle zákona o státním rozpočtu. Navýšení v této kapitole ovlivnila např.: úhrada z arbitrážního sporu mezi CME Czech Republic a ČR ve výši 10 miliard korun, 46

Souhrné hodnocení hospodaření státního rozpočtu za rok 2003, Odborná knihovna Ministerstva financí, dostupné z: http://www.mfcr.cz

37

navýšení sekce výdajů „ostatní podpora podnikům“ o 10 miliard korun či zvýšení výdajů na „stavební spoření“ o 2.5 miliardy korun. Na schodek státního rozpočtu měly též vliv výdaje na úhradu povodňových škod z roku 2002 ve výši 3.4 miliardy korun (další výdaje na povodňové škody byly poskytnuty úvěry od EIB – viz. růst externího dluhu). Úrokové náklady činily v roce 2003 20.92 miliardy korun. Příčina růstu byla (obdobně jako v růstu a změně struktury a objemu státního dluhu) růst státních dlouhodobých a střednědobých dluhopisů (o 5.22 miliardy korun) a poklesem úrokových nákladů státních pokladničních poukázek (o 2.59 miliardy korun). Velmi drobný růst zaznamenaly i úrokové náklady zahraničního dluhu (méně než o 0.1 miliardy korun). Růst HDP byl tento rok 3.8%. Ovlivnily ho snižování úrokových sazeb centrální bankou a růst úvěrů. Na růstu HDP se podílela zvýšená spotřeba domácností a investic. Současně také v tomto roce došlo k prudké devalvaci dolaru, a tím poklesu ceny dovozu, což se promítlo na schodku zahraničního obchodu. Naproti tomu doznívala apreciace české koruny z roku 2002. Růst HDP byl realizován za mnohem nižší inflace než jak byla cílována, průměrná inflace za rok 2003 k předchozímu roku byla 0.1%, při srovnání prosincových spotřebitelských cen k prosinci roku 2002 dosáhla míra inflace 1%.

3.2 Vývoj státního dluhu 2004-2007 2004 V roce 2004 pokračuje stejné tempo růstu jako v roce 2003, tedy téměř o 100 miliard korun vyšší (99.7 miliardy korun) na částku 592.9 miliardy korun. Ve srovnání s minulým rokem je zde však výrazná změna struktury dluhu z hlediska rozdělení na domácí a zahraniční. Domácí dluh se zvýšil o 42.7 miliardy korun, tj. o 8.9%. Tento dluh je samozřejmě již plně sekuritizovaný. Růst zahraničního dluhu významně ovlivnil vstup ČR do Evropské Unie (dále jen „EU“) v květnu 2004. Tento vstup z hlediska financování státního dluhu znamenal rozšíření možností financování státního dluhu, zejména možností vydávat evropské dluhopisy (dále jen „eurobondy“), a tím diverzifikovat případná rizika, zejména pak riziko změn kurzu. Velikost této emise byla v částce 48.8 miliardy korun. Podíl eurobondů na celkovém zahraničním dluhu byl 69.4% a znamenal tak výrazné zvýšení sekuritizace zahraničního státního dluhu a také vzrostl objem ze státního dluhu umístěný u zahraničních subjektů. Změna stavu státních dluhopisů u zahraničních subjektů byla z 5% na 17.6%. Zahraniční dluh byl dále také zvýšen dalším úvěrem od EIB, a to ve výši 8.9 miliardy korun. Účely tohoto úvěru byly ryze investičního charakteru, např.: dálniční obchvat města Plzně, odstraňování 38

povodňových škod z roku 2002 a jejich prevence apod. Celkové zadlužení u EIB činilo koncem roku 2004 již 20.65 miliardy korun. Hlavní příčinu navýšení státního dluhu lze vidět opět jako v roce 2003 v neúměrné velikosti schodku státního rozpočtu. Předpokládaný schodek v zákoně o státním rozpočtu byl 114.9 miliardy korun. Výsledný schodek ke konci roku nakonec činil lepší než očekávaný schodek státního rozpočtu, a to ve výši 93.7 miliardy korun, tedy 81.5% plánovaného schodku rozpočtu.

Tento rozdíl oproti předpokládanému schodku je dán výrazným zlepšením

na příjmové straně rozpočtu, především zlepšením daňových příjmů a korekcí na výdajové straně rozpočtu. Příjmová strana rozpočtu se zvýšila o více než 15 miliardy korun, úspory na výdajové straně byly v částce více než 6 miliardy korun. Na výdajové straně rozpočtu je největší objem alokován do sociální oblasti, konkrétně 36.3% (313.3 miliardy korun) z celkových výdajů (862.9 miliardy korun). Ze sociální oblasti celých 230.9 miliard korun náleží výdajům na důchody. Za zmínění stojí, že vybrané pojistné na důchodové pojištění vzhledem k výdajům skončilo v přebytku poprvé od roku 1997 v částce 8.3 miliardy korun47. V roce 2004 má ČR nejvyšší meziroční nárůst úrokových nákladů státního dluhu od svého vzniku v roce 1993. Celkový nárůst je v číselném vyjádření v částce 5.43 miliardy korun. Hlavní příčinou je růst úrokových nákladů interního dluhu, a to především úrokových nákladů střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Úrokové náklady státních pokladničních poukázek a celkový zahraniční dluh vzrostly jen nepatrně oproti dluhopisům, číselně vyjádřeno o necelých 0.5 miliardy korun. Růst HDP byl tento rok 4.7%. Tento růst byl ovlivněn již zmíněným květnovým vstupem do EU. To se podepsalo zejména na změně bilance zahraničního obchodu (vývoz-dovoz). I v roce 2004 byl zaznamenán schodek této bilance, ovšem výrazně nižší než v předchozích letech a to -26.4 miliardy korun, což přináší meziroční změnu snížení schodku o více než 43.4 miliardy korun. Zároveň se změnily i objemy zahraničního obchodu meziročně a to zvýšením dovozu o 25.7 % a zvýšením vývozu o 21.4%. Podobný meziroční růst zahraničního obchodu lze zpozorovat naposledy v roce 1995, tedy v roce, kdy se ČR stala součástí OECD a uvolnil se výraznou měrou mezinárodní pohyb kapitálu do ČR. Dalšími faktory, které ovlivnily HDP v roce 2004, je růst investiční aktivity domácností a ekonomických subjektů, které mimo jiné ovlivnila monetární politika ČNB snižováním úrokových sazeb z posledních let a také růst průmyslu, zejména zpracovatelského.

47

Souhrné hodnocení hospodaření státního rozpočtu za rok 2004, Odborná knihovna Ministerstva financí, dostupné z: http://www.mfcr.cz

39

2005 V roce 2005 pokračovalo zvyšování státního dluhu. Konkrétní přírůstek byl 98.3 miliardy korun na celkovou částku 691.2 miliardy korun. Dominantní je růst financování v části interního dluhu emisemi střednědobých a dlouhodobých dluhopisů v částce 90.5 miliardy korun. Naopak v rámci krátkodobého financování je trend opačný a došlo stejně jako v roce 2004 ke snížení objemu tohoto dluhu, konkrétně o 31.3 miliardy korun. Od vstupu do EU v roce 2004 pokračuje růst také zahraniční části státního dluhu, a to zvláště zahraniční emisí evropských dluhopisů v částce 30.1 miliardy korun. Hrubé výpůjční požadavky na financování činily 120.4 miliard korun. Příčiny této částky jsou: deficit státního rozpočtu ve výši 56.3 miliardy korun, úhrada části ztráty České konsolidační agentury (dále jen „ČKA“) ve výši 30 miliard korun, refinancování splatného státního dluhu ve výši 22.1 miliardy korun a tvorba rezervy na převod kladného rozdílu mezi příjmy pojistného a výdaji na důchodové pojištění za rok 2004 ve výši 8.3 miliardy korun. Schodek státního rozpočtu, jako hlavní zdroj přírůstku státního dluhu, byl na rok 2005 schválen ve výši 83.59 miliardy korun. Konečný schodek rozpočtu na konci roku 2005 byl 56.34 miliardy korun, tedy o 27.3 miliardy korun nižší než byl plánován. V průběhu roku došlo k mnoha úpravám v rámci jednotlivých kapitol na výdajové straně rozpočtu. Zmínil bych zvláště tu, kterou umožnila novela o převodu úspor složek státu z hospodaření do rezervního fondu. Výše těchto převedených úspor byla o 17.7 miliardy korun vyšší než v roce 2004. Na příjmové straně rozpočtu byla hlavní změna v legislativě v rozpočtovém určení daní, které zvýšilo příjmy krajům a obcím, naopak mělo negativní dopad pro příjmy státního rozpočtu. Menší schodek rozpočtu oproti plánovanému lze přičíst hlavně zvýšení na příjmové straně rozpočtu a to o 61.5 miliardy korun. Toto zvýšení je způsobeno především vyšším inkasem výběru daně z příjmu právnických osob, spotřebních daní a DPH. Na výdajové straně došlo také ke zvýšení, ovšem v menší míře a to o 34.3 miliardy korun. Za zmínění vzhledem k budoucímu vývoji stojí, že důchodový účet z vybraného pojistného v tomto roce skončil v přebytku a to ve výši 6.5 miliardy korun48. Úrokové náklady státního dluhu se v roce 2005 snížily na částku 25.33 miliardy korun, tedy o 1.43 miliardy korun. Snížení nákladů zaznamenaly především úrokové náklady státních pokladničních poukázek a dlouhodobých dluhopisů v interní části úrokových nákladů o více 48

Státní závěrečný účet 2005, Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu, dostupné z: http://www.mfcr.cz

40

než 3 miliardy korun. Ke zvýšení naopak došlo v části úrokových nákladů zahraničního dluhu, a to vlivem zahraničních emisí. Úrokové náklady těchto zahraničních emisí se zvýšily o 1.69 miliardy korun. Růst HDP byl v roce 2005 6.8 %. Tento významný růst byl realizován za poměrně nízké inflace 2.8%. Převažuje významně pozitivní trend v zahraničním obchodě z minulého roku po vstupu do EU. Zahraniční obchod skončil poprvé od roku 1990 v přebytku (vývoz-dovoz) v částce 38.6 miliardy korun a to i v podmínce posilujícího kurzu české koruny. Mimo tento významný podíl exportu na růstu HDP měly svůj podíl i růst spotřeby domácností a růstu investic domácností a ekonomických subjektů. To dokladuje také mimo jiné vývoj v bankovním sektoru, ve které rostl počet úvěrů pro domácnosti i podnikové subjekty49. 2006 Státní dluh dosáhl v roce 2006 částky 802.5 miliardy korun. Státní dluh tedy vzrostl o 111.3 miliardy korun. Hlavními příčinami nárůstu státního dluhu byl schodek státního ropočtu, který dosáhl výše 97.6 miliardy korun. Na zvýšení státního dluhu se podílela z hlediska financování jak interní, tak externí-zahraniční část. Interní podoba dluhu se zvýšila především pokračujícím zvyšováním financování pomocí střednědobých a dlouhodobých dluhopisů, celkem za rok 2006 o 101.4 miliardy korun, zatímco financování pokladničními poukázkami se nadále snižovalo, celkem o 4.6 miliardy korun. Zahraniční dluh se navýšil o další emise zahraničních dluhopisů, celkem o 5.2 miliardy korun a také o další půjčku od EIB v částce 7 miliard korun. Jak jsem již uvedl, hlavní příčina zvýšení státního dluhu byla v roce 2006 opět výše schodku státního rozpočtu. K tomuto schodku lze ještě přičíst vliv úhrady části ztráty konsolidační agentury, která tento rok činila cca 20 miliard korun. Rozpočet na rok 2006 byl plánován dle zákona o státním rozpočtu na rok 2006 se schodkem 83.7 miliardy korun. Hlavním zdrojem navýšení schodku o 13.9 miliardy korun bylo zvýšení na výdajové straně rozpočtu oproti plánovanému v částce větší než 47 miliard korun, z toho mandatorní výdaje se oproti roku 2005 zvýšili o více než 10%, číselně vyjádřeno o 51.4 miliardy korun. Dopad na výdajovou stranu měly také výdaje, které souvisely s přijetím pohledávek pro ČNB, která souvisela se stabilizací finančního sektoru z roku 1997. Toto předčasné splacení záruk bylo ve výši 14 miliard korun. Za zmínění stojí také schodek účtu důchodového pojištění ve výši 0.9

49

Výroční zpráva ČNB za rok 2005, dostupné z: http://www.cnb.cz

41

miliardy korun. Příjmy státního rozpočtu dosáhly také zvýšení, ovšem menší než na výdajové straně, celkem o 33.7 miliardy korun50. Úrokové náklady státního dluhu činily v roce 2006 31.51 miliardy korun. Došlo tedy k meziročnímu navýšení o 6.18 miliardy korun. Toto zvýšení je především kvůli zvýšení úrokových nákladů dlouhodobých dluhopisů v části domácího dluhu a to o více než 5 miliard korun. Drobný růst zaznamenaly úrokové náklady u státních pokladničních poukázek a také u zahraničního dluhu o téměř 1 miliardu korun. Růst HDP v roce 2006 je 7%. Pokračoval proexportní pozitivní trend, který dokládá kladná bilance zahraničního obchodu, která skončila v přebytku 39.8 miliardy korun. Tento trend byl ale v tomto roce doplněn o růst spotřeby domácností. Tento růst domácností měl mírně negativní dopad na bilanci zahraničního obchodu, ale měl velmi pozitivní dopad na růst HDP. Je třeba ještě zmínit velkou legislativní změnu, která má platnost od začátku roku 2006 a to, že „ČNB přebírá plný dohled nad finančním trhem“51. Dle mého názoru tato změna přináší stabilizaci regulace a dohledu nad finančním trhem v ČR a dalšími opatřeními postupně snižuje systémová rizika na nebankovních trzích v koordinaci s Ministerstvem financí. 2007 Státní dluh v roce 2007 vzrostl o 89.8 miliardy korun na částku 892.3 miliardy korun. Financování státního dluhu bylo provedeno především pomocí interní části dluhu emisí střednědobých a dlouhodobých dluhopisů. Opět jako v roce 2006 došlo ke snížení objemu vydaných státních pokladničních poukázek. V části zahraničního financování došlo k mírnému snížení emisí zahraničních dluhopisů a navýšení u úvěrů od EIB. Celkově došlo k navýšení zahraničního dluhu a to v částce 1.4 miliardy korun. Hlavní podíl na navýšení státního dluhu má opět schodek státního rozpočtu ve výši 66.4 miliardy korun. Původní schválený zákon o státním rozpočtu pro rok 2007 počítal s výší schodku 91.3 miliardy korun. Vliv na konečnou částku schodku státního rozpočtu měla rozpočtová opatření. Pozitivními vlivy byly zvýšení daňových příjmů o více než 16 miliard korun oproti předpokládanému rozpočtu, a to hlavně daně z příjmu právnických a fyzických osob, dále příjmy z pojistného překročily předpoklad o 12.2 miliardy korun a příjmy z důchodového pojištění překročily předpoklad o 10.4 miliardy korun. Pozitivně lze i hodnotit snížení mandatorních výdajů k celkovým výdajům státního rozpočtu z 51.3% na 50.8 %. Negativní dopad mělo navýšení výdajové strany, oproti plánovanému rozpočtu o 34.4 50

Státní závěrečný účet 2006, Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu, dostupné z: http://www.mfcr.cz 51 Výroční zpráva ČNB za rok 2006, dostupné z: http://www.cnb.cz

42

miliardy korun. Za zmínění stojí také hospodaření systému důchodového pojištění, které skončilo tento rok v přebytku 9.9 miliardy korun52. Úrokové náklady státního dluhu se pro rok 2007 zvýšily o 2.47 miliardy korun na celkovou částku 33.98 miliardy korun. Na tomto zvýšení se rovnoměrně podílelo zvýšení jak úroků z domácího dluhu, tak úroků ze zahraničního dluhu. Náklady na domácí dluh se zvýšily o 1.33 miliardy korun, náklady na zahraniční dluh se zvýšily o 1.14 miliardy korun na částku 4.48 miliardy korun. Růst HDP byl tento rok 5.7%. Na tomto růstu se podílelo pokračování pozitivního proexportního trendu ekonomiky ČR. Bilance zahraničního obchodu skončila v přebytku 87.9 miliardy korun, což znamená veliký růst oproti minulým letům. Oproti minulému roku se tento přebytek zvýšil o 48.1 miliardy korun. Platební bilance běžného účtu skončila ve schodku ve výši větší než 100 miliard korun, ale tento schodek vyvážila platební bilance finančního účtu v přebytku 104.5 miliardy korun. Jednalo se především o přímé investice, největší příliv zaznamenal zpracovatelský průmysl, příliv do nemovitostí a služeb pro podniky. Velmi důležitou položkou zodpovědnou za růst v tomto roce byla vyšší spotřeba domácností. Dalším pozitivem spojeným s vyšší poptávkou domácností bylo zvýšení zaměstnanosti. Tyto aspekty ovšem znamenají mírné proinflační tlaky, proto ČNB přistoupila během roku na zvýšení úrokových sazeb. To mimo jiné ovlivnilo i kurz české koruny, která zvláště ve druhé polovině roku posilovala, zvláště k euru a dolaru, a to také díky událostem na finančních trzích. Na závěr analýzy roku 2007 bych ještě rád zmínil dokument, který připravila vláda společně s ČNB o přistoupení k jednotné evropské měně – euru. Přistoupení bylo již dříve odloženo na rok 2010, přičemž tento dokument ještě oddaluje případné přistoupení z důvodu stavu veřejných financí a označuje jej jako jeden ze svých hlavních problémů. Ve zprávě z konce roku 2007 ze 4 hlavních kritérií pro přijetí eura ČR dlouhodobě neplní strukturální požadavky na stav veřejných financí. Tento rok byl schodek v rámci plnění Maastrichtských kriterií, ale toto rozhodně nelze označit za pravidelný jev ve veřejných financích ČR.

3.3 Vývoj státního dluhu 2008-2012 2008 Státní dluh stejně jako v předchozích letech opět vzrostl na částku 999.8 miliardy korun. Oproti roku 2007 byl růst státního dluhu v částce 107.5 miliardy korun. V rámci struktury 52

Státní závěrečný účet 2007, Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu, dostupné z: http://www.mfcr.cz

43

financování státního dluhu zaznamenala růst interní i externí část. Financování dlouhodobými dluhopisy v interní části dluhu vzrostlo o 48.5 miliardy korun. Objem státních pokladničních poukázek stejně jako v předchozích letech mírně klesl a celkový krátkodobý státní dluh vůči celkovému klesl na 17.7%. Financování zahraničního dluhu bylo provedeno především emisí zahraničních dluhopisů a meziročně vzrostlo o 54.2 miliardy korun na konečnou částku 137.9 miliardy korun. Stejně tak vzrostla půjčka od EIB o 8.1 miliardy korun na 46.8 miliardy korun. Hlavní složkou růstu státního dluhu lze opět označit deficitní hospodaření státního rozpočtu. Plánovaný rozpočet pro rok 2008 na základě zákona o státním rozpočtu byl predikován s výší schodku 70.8 miliardy korun53. Tento plánovaný rozpočet počítal s růstem HDP 5%, průměrnou meziroční mírou inflace 3.8% a průměrnou mírou nezaměstnanosti 4.8 %. Výsledný schodek hospodaření státního rozpočtu skončil v roce 2008 ve výši 20 miliard korun. Pozitivním vlivem na výsledný schodek dále měl vývoj příjmové strany, který oproti předpokladu dopadl lépe o 19.8 miliardy korun, Hlavní příčinou tohoto snížení schodku je legislativní novela zákona, kdy se z povinosti převádět nevyčerpané výdaje do rezervního fondu ruší a může tyto nespotřebované výdaje nárokovat organizační složka již v běžném roce. Pokud bychom odečetli příjmy do státního rozpočtu z rezervních fondů z roku 2007 (47.5 miliardy korun), byl by výsledný schodek 67.5 miliardy korun. Daňové příjmy a poplatky a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení nedosáhly výše dle očekávání ze zákona o státním rozpočtu pro rok 2008 ale pouze 98.7 % v případě daní a poplatků z předpokládané částky a 99.6 % v případě pojistného na sociální zabezpečení. Celkové výdaje zaznamenaly oproti plánovanému rozpočtu mírnou korekci v částce 31.5 miliardy korun. Mandatorní výdaje se zvýšili o 27.3 miliardy korun a jejich podíl na celkových výdajích se také zvýšil z 50.8 % na 53.7 %. Hospodaření systému důchodového pojištění skončilo v mírném přebytku v částce 2.6 miliardy korun. Přebytky tohoto hospodaření jsou na základě příslušné legislativní úpravy převáděny na zvláštní účet pro důchodovou reformu. Na tomto účtu je v roce 2008 (bez přebytku na konci roku 2008) 16.9 miliardy korun. Od roku 2008 se poprvé uvádějí hrubé a čisté úrokové náklady. Toto rozdělení je dle Ministerstva financí zdůvodněno realizacemi příjmů/zisků ze státního dluhu54. V analýze jednotlivých let budu uvádět čisté úrokové náklady. Čisté úrokové náklady činily v roce 2008 37.51 miliardy korun. Růst zaznamenala jak interní, tak externí část. Úrokové náklady 53

Zákon o státním rozpočtu ČR pro rok 2008, dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-360 Náklady státního dluhu ČR, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statnihodluhu/dluhova-statistika/naklady-statniho-dluhu 54

44

z domácího dluhu vzrostly především v rámci financování dlouhodobými dluhopisy. Mírný nárust však zaznamenalo i financování státními pokladničními poukázkami. Úrokové náklady zahraničního dluhu vzrostly o 1.41 miliardy korun. Jedním z dalších důvodů pro růst úrokových nákladů v průběhu roku bylo snižování úrokových sazeb, což mělo však za následek pokles úrokového výnosu do splatnosti. Proti tomu ovšem jde vývoj rizikové přirážky u těchto finančních instrumentů z důvodu nestability na finančních trzích. HDP tento rok vzrostl o 3.1 %. Hospodářství, zvláště v druhé polovině roku, velmi ovlivnila prohlubující se finanční krize. Původní hypoteční krize s nepřímými důsledky na českou ekonomiku v roce 2007 nabobtnala výrazným propojením do finančního sektoru, resp. s přímou návazností na bilanci bankovního sektoru. V rámci české ekonomiky se tyto efekty projevily zejména až v druhé polovině roku, kdy ve 4.čtvrtletí byl růst HDP pouze 0.7%, oproti prvnímu čtvrtletí s růstem 4.8%. Nutno dodat, že bankovní sektor České republiky nebyl nijak výrazně zasažen. Hlavní dopad však byl zaznamenán u v posledních letech rostoucího exportu. Svůj dopad měla narůstající krize na bilanci zahraničního obchodu, která poklesla o 20.7 miliardy korun na 67.2 miliardy korun. V průběhu roku byly skokově Evropskou centrální bankou sníženy úrokové sazby a výrazně se zvýšily kreditní prémie, viz. úrokové náklady státního dluhu. 2009 Státní dluh se v roce 2009 zvýšil na celkovou částku 1 178.2 miliardy korun. Státní dluh tedy vzrostl o 178.4 miliardy korun, což je největší růst od vzniku ČR v roce 1993. Růst zaznamenala interní i externí část státního dluhu. Příčinou růstu domácího dluhu byl zejména růst dluhu v podobě střednědobých a dlouhodobých dluhopisů o 102.9 miliardy korun na částku 838.5 miliardy korun. Růst však byl i v podobě krátkodobých instrumentů, tedy státních pokladničních poukázek poprvé od roku 2001 a to o 9.5 miliardy korun na 88.2 miliardy korun. Zahraniční dluh vzrostl o 66 miliard korun na částku 251.5 miliardy korun. Růst byl zaznamenán z pohledu financování státního dluhu zejména u položky zahraničních dluhopisů, která vzrostla o 55.1 miliardy korun na 193 miliard korun. Růst byl i u půjčky od EIB, konkrétně o 11.1 miliardy korun na 57.9 miliardy korun. Hlavní příčinou tohoto navýšení státního dluhu je opět deficitní hospodaření státního rozpočtu. Státní rozpočet pro rok 2009 byl dle zákona o státním rozpočtu pro rok 2009 plánován se schodkem 52.17 miliardy korun55. Skutečný schodek státního rozpočtu nakonec činil 192.4 miliardy korun. Na schodku se negativně projevil zejména pokles na příjmové

55

Zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2009, dostupný z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-475

45

straně rozpočtu, který dosáhl 86% rozpočtované výše, tedy byl menší o více než 157 miliard korun. Meziročně příjmy poklesly o 8.4%, tedy o 89.3 miliardy korun. Tento pokles je hlavně na straně daňových příjmů, kde byl pokles oproti předpokladu o 110.2 miliardy korun a také příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, kde byl pokles oproti předpokladu o 48.8 miliardy korun. Celkové výdaje byly nižší než ve schváleném zákoně o státním rozpočtu o 17.6 miliardy korun, tedy o 1.6%. Mandatorní výdaje dosáhly 98% rozpočtované částky, jejich podíl na celkových výdajích mírně klesl z 53.7% na 53.3%. Systém důchodového pojištění skončil deficitně s výší schodku 36.8 miliard korun, tedy nejvyšším schodkem od vzniku ČR. Na rezervní účet pro důchodovou reformu byli připsány 2.6 miliardy z přebytku z roku 2008 a celková výše účtu byla tedy 19.5 miliardy korun56. Čisté úrokové náklady v roce 2009 vzrostly o 6.61 miliardy korun na celkovou částku 44.12 miliardy korun. V části úrokových nákladů domácího dluhu se promítlo zvýšení u státních dlouhodobých dluhopisů a poklesu poskytnutých krátkodobých půjček. Proti tomuto šel drobný pokles vydaných krátkodobých instrumentů v podobě státních pokladničních poukázek. Úrokové náklady zahraničního dluhu se zvýšily o 3.13 miliardy korun. Rok 2009 je stejně jako nadcházející analyzované roky poznamenán finanční krizí. Na vývoj v české republice se pro konkrétní rok 2009 tato krize odrazila v poklesu HDP o -4.8%. Toto je nejvyšší dosažený meziroční pokles HDP od vzniku České republiky. Pokles HDP je možné pozorovat v 1. polovině roku, v druhém pololetí HDP jen velice mírně roste, o 0.6-0.7%. Prvně se následky finanční krize projevily poklesem růstu HDP na konci roku 2008, zejména v zahraničním obchodě. Tento trend pokračuje, saldo zahraničního obchodu sice zaznamenalo dramatický růst přebytku o 82.4 miliardy korun na 149.6 miliard korun, ale celkové hodnoty dovozu i vývozu byly meziročně v poklesu, konkrétně dovoz poklesl o 17.3% a vývoz poklesl o 13.5%. Tento nepříznivý vývoj zahraničního obchodu doprovází i pokles přímých investic. Pokles HDP byl doprovázen v tomto roce výrazným poklesem cen, a to i přes expanzivní politiku ČNB a ECB. Průměrná roční inflace vyjádřená průměrným ročním přírůstkem indexu spotřebitelských cen byla 1%. Finanční sektor byl v ČR zasažen jen nepřímo např.: poklesem likvidity, důvěry investorů, zisku bank. Naproti poklesu HDP jde však spotřeba domácností, která tlumila propad HDP57.

56

Státní závěrečný účet 2009, Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu, dostupné z: http://www.mfcr.cz 57 Výroční zpráva ČNB za rok 2009, dostupné z: http://www.cnb.cz

46

2010 Státní dluh zaznamenal v roce 2010 opět dramatický růst o 165.9 miliardy korun. Celková částka státního dluhu byla na konci roku v částce 1 344.1 miliardy korun. Růst byl z hlediska financování cca z 2/3 na straně domácího dluhu a z 1/3 na straně zahraničního dluhu. Konkrétně domácí dluh vzrostl o 109.6 miliardy korun na částku 1036.3 miliardy korun. Samozřejmě rostlo opět financování pomocí střednědobých a dlouhodobých dluhopisů, ale růst zaznamenal domácí dluh i u krátkodobých cenných papírů, tedy státních pokladničních poukázek o částku 25.1 miliardy korun na celkovou částku 113.3 miliardy korun celkového krátkodobého domácího dluhu. Zahraniční dluh vzrostl o 56.3 miliardy korun na celkovou částku 307.8 miliardy korun. Růst byl hlavně u zahraničních emisí dluhopisů, ale také u půjček od EIB v částce 9.3 miliardy korun. Deficitní hospodaření u státního rozpočtu je opět hlavní příčinou dramatického navýšení státního dluhu. Zákon o státním rozpočtu pro rok 2010 byl schválen se schodkem 162.7 miliardy korun. Tento schodek byl ještě dále navýšen o 0.2 miliardy korun pro odstranění a prevenci povodňových škod. Konečný schodek státního rozpočtu byl na konci roku 2010 ve výši 156.4 miliardy korun. Výsledný lepší schodek než byl předpoklad lze přičíst lepšímu hospodaření na výdajové straně rozpočtu. Celkové příjmy nedosáhly předpokládané výše o 54.8 miliardy korun. Z toho daňové příjmy a poplatky, které v letech růstu HDP byli motorem pro nižší než předpokládaný schodek, dosáhly pouze výše 95%, tedy o 26.7 miliardy menší výsledek a příjmy z pojistného dosáhly 96.9 %, tedy o 11.3 miliardy korun horší výsledek. Zmiňovaná výdajová strana rozpočtu dosáhla 95% předpokládané částky, tedy o více než 61 miliard korun nižší čerpání. Meziročně výdaje klesly o více než 10 miliard korun. Mandatorní výdaje dosáhly 96% předpokládaného čerpání, tedy byly oproti předpokladu o 26.17 miliardy korun nižší. Opatřeními na výdajové straně se podařilo deficit státního rozpočtu oproti plánovanému snížit o 6.5 miliardy korun. Systém důchodového pojištění opět skončil ve výrazném deficitu, a to v částce -35.6 miliardy korun. Čisté úrokové náklady klesly meziročně o 8.5 miliardy korun. Tento pokles je dán zejména zklidněním na finančních trzích a poklesem rizikového faktoru u úrokových měr. Snížení úrokových měr se týká zejména státních střednědobých a dlouhodobých dluhopisů v části nákladů domácího dluhu. Celková výše čistých úrokových nákladů tak byla 35.62 miliardy korun. Tento pokles měl přímý dopad i na státní rozpočet a došlo tak k transferům z kapitálových výdajů do jiných kapitol. 47

Růst HDP dosáhl v roce 2010 2.5%. Růst má na svědomí především oživování zahraniční poptávky s dopadem v ČR, zejména na zpracovatelský průmysl. Bilance zahraničního obchodu skončila kladně ve výši 121.2 miliardy korun. Podstatné je, že oproti roku 2009 došlo k nárůstu jak dovozu (o 21.2%), tak vývozu (o 18.4%), což dokumentuje zmiňované zlepšení zahraničního obchodu. Oživení zaznamenala i další odvětví průmyslu. Výjimku tvoří stavebnictví a pokles též zaznamenal sektor zemědělství. Tyto poklesy souvisejí s poklesem přímých investic a také redukcí vládních výdajů. 2011 Státní dluh se v roce 2011 navýšil o 155.3 miliardy korun. Z tohoto navýšení státního dluhu tvoří dominantní část navýšení u domácího státního dluhu, celkem o 145.9 miliardy korun, menší je zastoupení navýšení zahraničního dluhu, celkem o 9.4 miliardy korun. Celková částka státního dluhu na konci roku 2011 je 1499.4 miliardy korun. Z hlediska financování je navýšení domácího dluhu kryto 49.3 miliardami korun krátkodobými státními pokladničními poukázkami (což je jeden z největších přírůstků státních pokladničních poukázek ve státním dluhu od vzniku ČR v roce 1993), 76.1 miliardami korun dlouhodobými státními dluhopisy a poprvé od vzniku ČR jsou volně nabízeny retailové spořící dluhopisy vydané v částce 20.4 miliard korun. Navýšení zahraničního dluhu je financováno 5.4 miliardami korun zahraničními emisemi dluhopisů a 4.1 miliardami korun půjčkami od EIB. Absence růstu v podobě zahraničního dluhu je především způsobena absencí nové emise eurobondů. Hlavní příčinou růstu státního dluhu bylo opět deficitní hospodaření státního rozpočtu. Státní rozpočet pro rok 2011 byl schválen s předpokládaným schodkem ve výši 135 miliard korun. Výsledný schodek státního rozpočtu na konci roku 2011 však nakonec činil 142.8 miliardy korun. Na výsledkek hospodaření státního rozpočtu mělo vliv neplnění příjmové strany rozpočtu o 62.1 miliardy korun oproti plánu. Výdajová strana také nezůstala naplněna, ale pouze o 54.5 miliardy korun. Hlavními příčinami neplnění na příjmové straně byly opět daňové příjmy (nedosáhly oproti rozpočtovanému plánu o téměř 20 miliard korun), přijaté pojistné (o 6.5 miliardy korun méně) a hlavní podíl měly kapitálové příjmy a jiné transfery, které hlavně díky neplnění z položky společných programů s EU nedosáhly rozpočtované výše o 35.9 miliardy korun. Z výdajové strany zaznamenalo významné snížení položka mandatorních výdajů, které nedosáhly o 25 miliard korun rozpočtované výše, přesto se jejich podíl na celkových výdajích meziročně zvýšil z 54.3% na 56.5%. Nejvyšší meziroční růst zaznamenalo z mandatorních výdajů důchodové pojištění (téměř o 22 miliard korun), naopak pokles zaznamenaly výdaje na sociální podporu( o 4.8 miliardy korun). Zmíněný systém důchodového pojištění dosáhl tento rok opět schodku ve výši 45.4 miliardy korun. Zpráva 48

o hospodaření státního rozpočtu rovněž uvádí několik mimorozpočtových okolností, které měli dopad na příjmy a výdaje státního rozpočtu. Uvedu dvě podle mého názoru nejdůležitější: zrušení zdanění příspěvků na stavební spoření Ústavním soudem (dopad na příjmy cca 5.4 miliardy korun) a odstranění a prevence proti povodňovým škodám v roce 201058. Čisté úrokové náklady vzrostly v roce 2011 o 9.35 miliardy korun. Celkově čisté úrokové náklady dosáhly v tomto roce výše 44.97 miliard korun. Navýšení úrokových nákladů lze přičíst především nákladům na domácí dluh. Jedná se mimo jiné také o posun splatnosti dluhu směrem k větším emisím krátkodobých instrumentů, tedy konkrétně státních pokladničních poukázek. To má také vliv na průměrnou splatnost celkového státního dluhu, která klesla z 6.3 na 5.8 roku. Další vliv je zvýšení objemu dlouhodobých a střednědobých dluhopisů. Jejich úrokové náklady z růstu celkových úrokových nákladů na státní dluh lze vyčíslit na 8.31 miliardy korun. Vliv můžeme přičíst také růstu nervozity v druhé polovině roku na finančních trzích směrem k jižním státům Evropy a jejich rozpočtovými problémům, které mají dopad na dluhové financování. Růst HDP v roce 2011 byl 1.8 %. Růst HDP lze přičíst hlavně první polovině roku, druhá polovina roku byla v malém poklesu HDP. Jedním z faktorů ovlivňujícím růst HDP byla pokračující restriktivní fiskální politika státu, která měla dopad na spotřebu domácností. Na druhou stranu tato politika generovala minimální domácí poptávkové tlaky na inflaci a ČNB tak mohla ponechat svoji expanzivní politiku v podobě nízkých úrokových sazeb. Vlivem problémů v EU klesá pro ČR zahraniční poptávka. Na bilanci zahraničního obchodu lze vidět, že přírůstky dovozu i vývozu byly menší, než v roce 2010. Bilance zahraničního obchodu nicméně skončila ve velmi výrazném kladném výsledku 191.1 miliardy korun. Zmíněný přírůstek dovozu byl 11.4 %, přírůstek vývozu byl 13.7%. 2012 Státní dluh v roce 2012 vzrostl o 168.2 miliardy korun na celkovou částku 1667.6 miliardy korun. Domácí dluh vzrostl o 105.1 miliardy korun na 1287.3 miliardy korun. Z toho krátkodobý dluh ve formě státních pokladničních poukázek vzrostl o 26.5 miliardy korun. Současně také vzrostla velikost emise spořících státních dluhopisů o 35.8 miliardy korun na celkovou velikost emise 56.2 miliardy korun. Zbytek růstu domácího dluhu je reprezentován dlouhodobými a střednědobými dluhopisy v částce 42.9 miliardy korun. Zahraniční dluh

58

Státní závěrečný účet 2011, Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu, dostupné z: http://www.mfcr.cz

49

vzrostl o 63.1 miliardy korun. Z toho 64.6 miliardy korun tvoří emise zahraničních dluhopisů. Oproti tomu půjčky od EIB klesly o 1.3 miliardy korun. Hlavní složkou růstu státního dluhu bylo deficitní hospodaření státního rozpočtu. Zákon o státním rozpočtu pro rok 2012 byl navrhován jako schodkový s výší schodku 105 miliard korun. Konečný rozpočet měl nakonec schodek ve výši 101 miliardy korun. Celkové příjmy i celkově vynaložené výdaje byly mnohem nižší, než jak bylo uvedeno v plánovaném rozpočtu. Příjmy byly nižší o 33.31 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu klesly o 37.31 miliardy korun. Čisté úrokové náklady státního dluhu zaznamenaly pokles o téměř 3 miliardy korun. Hlavní příčinou tohoto poklesu byl pokles výnosových křivek a tím i úrokových nákladů u státních dluhopisů na finančních trzích. Jedním z důvodů tohoto poklesu je krok Evropské centrální banky k odkupu dluhopisů, a tak všeobecně přispívá ke snížení rizikové prémie u státních dluhopisů. Tento krok pomohl zmírnit rizikové vnímání finančních trhů na tyto finanční instrumenty. Čisté úrokové náklady domácího státního dluhu klesly o 2.91 miliardy korun na 29.85. Čisté úrokové náklady zahraničního dluhu klesly z 10.73 na 10.33 miliardy korun. Reálný HDP tento rok klesl o 1.2 %. Příčinu tohoto poklesu lze vidět jak ve vyhrocené situaci kolem rozpočtových nerovnováh v rámci EU, tak také v důsledcích konsolidačních opatření v rámci ČR. Restriktivní fiskální politika s cílem stabilizovat deficit státního rozpočtu měla negativní dopady na spotřebu domácností a růst investic. Nicméně i přes tato negativa lze pozitivně hodnotit vývoj, např. zahraničního obchodu, jehož celková bilance byla 309.5 miliardy korun. Tento nárůst je reprezentován růstem vývozu o 6.5% oproti minulému roku a také růstem dovozu o 2.5%. Z hlediska měnové politiky ČNB byla inflace držena na dolní hranici cíleného pásma především díky zvýšení DPH, zvýšení cen komodit a snížení úrokových sazeb ČNB v průběhu roku na historická minima. Ve výroční zprávě za rok 2012 je uvedeno, že: „Pokud nebudou v průběhu následujícího roku zaznamenány výraznější inflační tlaky, budou tyto sazby ponechány na této téměř nulové hranici a ČNB bude zvažovat devizové intervence“59.

3.4 Vývoj státního dluhu v 1-3. čtvrtletích roku 2013 2013 Hospodaření státního rozpočtu vykazuje po 3. čtvrtletí výrazné zlepšení vývoje deficitního hospodaření, dle zprávy pokladního plnění Ministerstva financí na konci října 2013, 59

Výroční zpráva ČNB za rok 2012, dostupné z: http://www.cnb.cz

50

hospodaření státního rozpočtu dosahuje nejlepších parametrů od roku 2008, konkrétně s deficitem rozpočtu 47.7 miliardy korun60. Příznivě se vyvíjela příjmová strana rozpočtu, zvláště výběr DPH, transferů z EU a ostatních nedaňových příjmů. Pozitivně se vyvíjela i výdajová strana, zvláště výdaje v podobě neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně. Pozitivní dopady lze očekávat i ve výsledném hospodaření státního dluhu, který za tři čtvrtletí nezaznamenal takový růst, jako v posledních letech. Ve 3. Čtvrtletí dokonce zaznamenal pokles oproti konci konečného stavu v roce 2012 o 14.2 miliardy korun. Tento pokles státního dluhu je však zapříčiněn nižší potřebou prostředků pro řízení likvidity, tedy snížil se objem těchto prostředků pro řízení likvidity a o toto zmenšení prostředků se zmenšila i výše státního dluhu. Úrokové náklady činily v tomto období 44.3 miliardy korun. Predikovaná výše byla 45 miliard korun, jde tedy o lepší vývoj než předpoklad. Příčinou je hlavně nižší čistá výpůjční potřeba vlády61.

60

Schodek státního rozpočtu ke konci října stále nejnižší od roku 2008, článek Ministerstva financí, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/schodek-statniho-rozpoctu-ke-konci-rijna-15055 61

Čtvrtletní informace o řízení dluhového portfolia – září 2013, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/publikace-a-prezentace/dluhove-portfolio-ctvrtletniinformace/2013/ctvrtletni-informace-o-rizeni-dluhoveho-14770

51

4. Vyhodnocení analýzy vývoje státního dluhu vzhledem k vývoji HDP v ČR v souvislosti s dalšími makroekonomickými ukazateli 4.1 Vyhodnocení v období 1993-2000 Hodnocení poměru státního dluhu k HDP a dalších makroekonomických ukazatelů je v uvedeném období spojeno s procesy, které se děly v celé východní Evropě, tedy procesy transformace ekonomik, způsoby transformace a jejich dopad na národní hospodářství či rozpad státních útvarů, způsob jejich rozpadu a jejich vliv na ČR. Mám tím samozřejmě na mysli postupný rozpad Jugoslávie, který nakonec vyústil ve válečný konflikt, na jehož řešení důsledků se podílela i ČR a rozpady SSSR a RVHP, které zvláště na začátku devadesátých let ovlivnily bilance zahraničního obchodu a tím i HDP. Zároveň je třeba brát v úvahu vznik Evropské unie v roce 1993 a zvyšující se důležitost EU, jejímž vrcholem lze v tomto období označit rok 1999 vzhledem ke vzniku jednotné evropské měny- eura. Další důležitou událostí v rámci zahraničí byla již několikrát zmiňovaná měnová krize v jihovýchodní Asii, která kromě již popsaných důsledků pro ČR měla i svůj podíl na „poklesu zahraniční poptávky“62 a umocnila tak reálný hospodářský pokles v ČR. Tyto procesy a události ovlivňovaly zahraniční vztahy ČR, hospodářskou propojenost se zahraničím a ohledně válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii také výdajovou stranu státních rozpočtů. V rámci vnitřních procesů v ČR musím pozitivně označit devalvace a vytvoření tzv. „devalvačního polštáře“ v roce 1990 a 1991, který přispěl spolu s uvolněním přístupu zahraničního kapitálu k přílivu investic a růstu HDP v letech 1994,1995 a 1996 v kombinaci s řízeným floatingem kurzu české měny. Současně existovala mírně rostoucí míra nezaměstnaností a poměrně vysoká inflace, která v tomto období v praxi potvrzovala platnost Philipsovy křivky (viz. vymezení teorie pojmu inflace v 1.kapitole mé práce). Bohužel dynamika změn v ekonomické, právní a hospodářské oblasti se z počátku 90.let výrazněji zbrzdila vzhledem ke stavu vývoje ekonomiky a hospodářského cyklu. Mám tím na mysli kvalitu právního prostředí, tj. kvalitu zákonů a opatření, jejich efektivitu vzhledem k ekonomickým subjektům v ČR. Dynamika změn transformace ekonomiky, tj. realizace ukončení mezikroků a zahájení dalších kroků, byla značně 62

pomalejší

než

na

začátku

Výroční zpráva ČNB za rok 1998, dostupné z: http://www.cnb.cz

52

90.let.

Můžeme

to

spojit

např. s ukončením používání řízeného floatingu kurzu měny a přechod na volný kurz, který proběhl až na základě měnové krize. Dále to můžeme spojit např. se špatnou regulací bankovního sektoru a převodu špatných úvěrů na státní Českou konsolidační banku, či jak zmiňuje ČNB, „vyšší růst mezd než byl růst produktivity práce v ČR“63 a další vlivy. Tyto atributy vnitřního a vnějšího vývoje měly svůj dopad na vývoj HDP v ČR koncem 90. let, ale také na vývoj deficitů státních rozpočtů a tím také na vývoj státního dluhu, a to nejen na konci 90.let, ale také na začátku nové dekády. V rámci této kapitoly se chci věnovat porovnání ukazatelů HDP a státního dluhu, resp. podílem státního dluhu na HDP. V následující tabulce je zobrazen graf uvedeného podílu státního dluhu na HDP. Graf č.1: Státní dluh k HDP v období 1993-2000 15.00% 13.00%

13.80% 12.70%

11.00%

11.80% 10.60%

10.10%

9.00%

6.10%

7.00%

8.80%

9.20%

9.40%

4.50%

5.00%

4.20%

2.88%

3.00%

Státní dluh/HDP v % křivka tempa růstu HDP v %

1.70%

1.18%

1.00%

-0.20% -0.90%

-1.00%

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

-3.00%

Zdroj: Český statistický úřad, Roční národní účty, http://www.czso.cz, vlastní úprava Výpočet poměru státního dluhu k HDP je dle výše státního dluhu na konci každého z vybraných let vůči výši celkového HDP v běžných cenách konkrétního roku. Ukazatel růstu HDP v % je naopak v cenách předchozího roku. Na základě tohoto grafu lze tedy vypozorovat, že do roku 1996 se za období hospodářského růstu snižoval procentuální poměr státního dluhu k výši HDP. Od roku 1999 lze zpozorovat negativní trend, který spočíval v tom, že státní dluh rostl i když rostl reálný HDP. Tento negativní trend lze přičíst expanzivní fiskální politice, a to právě v roce 1999, kdy došlo k překonání negativních 63

Výroční zpráva ČNB za rok 1997, dostupné z: http://www.cnb.cz

53

národohospodářských důsledků, tedy poklesu HDP vlivem měnové a hospodářské krize z roku 1997 a 1998 a vládních restriktivních opatření na výdajové straně rozpočtu z tohoto období hospodářské recese. Na základě podrobné analýzy, kterou jsem provedl v druhé kapitole své práce, lze vyhodnotit podobný trend do začátku této recese také v rámci úrokových nákladů, které stále klesaly až do roku 1995 a od roku 1996 byly víceméně stagnující v rozmezí 16 až 18 miliard korun. Výši úrokových nákladů ovlivnila postupná sekuritizace státního dluhu a změna struktury státního dluhu v rámci části domácího dluhu ke snížení krátkodobých dluhových instrumentů a využití těch dlouhodobých. Úrokové náklady ovlivnil také vývoj úrokových sazeb zvláště v druhé polovině devadesátých let. V rámci vyhodnocení vývoje státního dluhu však musíme vzít v úvahu fakt, že část rozpočtových výdajů z tohoto období byla tzv. „odložena“ do následující dekády. Další vlivy byly neopakovatelné v dlouhodobém vývoji, např.: nízká cena práce vůči západní Evropě z počátku 90. let. Tyto vlivy měly přímý pozitivní dopad na hospodářský růst v období 19932000. Hospodářský růst byl realizován v podmínkách většinou vyšší inflace. Konkrétní vývoj inflace je uveden v následující tabulce. Tabulka č.1: Vývoj míry inflace v letech 1993-2000 Roky

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

20,8

10,0

9,1

8,8

8,5

10,7

2,1

3,9

Inflace v%

Zdroj: Český statistický úřad, Makroekonomické údaje, www.czso.cz , vlastní úprava Vývoj inflace se vlivem změny systému na volný plouvoucí kurz měny se změnou politiky ČNB na cílování inflace v roce 1998 viditelně stabilizuje, stejně tak se stabilizoval vývoj běžného účtu platební bilance. Při srovnání výše míry inflace lze konstatovat, že realizaci hospodářského růstu lze dosáhnout jak v podmínkách vyšší inflace, tak v podmínkách nízké inflace, stejně tak lze konstatovat, že i přes viditelný nárůst dovozu v zahraničním obchodě a negativního salda zahraničního obchodu byl realizován v tomto období hospodářský růst. Dále lze konstatovat, že se realizovaný hospodářský růst uskutečnil s jen nízkým nárůstem státního dluhu.

4.2 Vyhodnocení v období 2001-2012 Hodnocení vývoje státního dluhu a poměru státního dluhu k HDP je třeba v tomto období spojit s procesy integrace v Evropě, zvláště postupné rozšiřování EU a také postupné 54

zvyšování propojení jednotlivých hospodářských sektorů v rámci celého světa. Nelze nezmínit, že na konci první dekády v novém tisíciletí dochází k hypoteční krizi v USA, která je reakcí na pokles cen nemovitostí na realitních trzích a defaultech klientů, kteří si vzali hypoteční úvěr se zástavou v podobě dané nemovitosti. V rámci provázanosti na finanční trhy se tyto ztrátové obchody promítly do hospodářských výsledků nejen komerčních, ale také investičních bank. V rámci bilance bank tyto velké ztráty vytvářejí tlak na kapitálovou vybavenost těchto bank a výsledky hospodaření. Tyto vlivy v masovém měřítku způsobily vyhlášení bankrotu čtvrté největší investičním banky v USA Lehman Brothers v roce 2008. Tato špatná aktiva, např. v podobě sekuritizovaných hypotečních úvěrů do tzv. CDO (collateralized debt obligation – úvěrové a finanční deriváty, které obsahují portfolio určitých finančních instrumentů např.: dluhopisy, hypoteční zástavní listy apod. neboli tzv. podkladové aktivum) ovlivnila i bilance bank v Evropě a promítla se tím nejen do vývoje nákladů státních dluhů jednotlivých zemí, ale také do četnosti poskytování úvěrů a požadavků na kapitálovou přiměřenost a tím vytvoření tlaku na zpomalení ekonomických aktivit států a ekonomických subjektů a proto i do růstu ukazatele hrubého domácího produktu jednotlivých zemí. V České republice pokračuje negativní trend z konce 90.let, tj. zvyšování podílu státního dluhu na HDP. Problémovou součástí však jsou deficity státních rozpočtů, které rostou až ke 100 miliardám korun a v některých letech ji i překračují. V následujícím grafu lze vidět vývoj státního dluhu k HDP a vývoj růstu HDP. Graf č.2: Vývoj státního dluhu k HDP v ČR v období 2001-2012 50.00% 43.50%

40.00%

39.20% 35.50% 31.30%

30.00%

20.00%

26% 23.90%24.40% 22.20% 20.20% 18.30% 15.40% 14.10%

10.00% 3.10% 2.10% 3.80%

6.80% 7% 5.70% 4.70%

3.10%

křivka tempa růstu HDP v % Státní dluh k HDP v % 2.50% 1.80% -1.20%

0.00%

-4.50%

-10.00%

55

Zdroj: Český statistický úřad, Makroekonomické údaje, www.czso.cz , vlastní úprava V rámci tohoto grafu lze zpozorovat jednotlivé části hospodářského cyklu. V kontextu s vývojem na konci 90. let lze tedy vidět odraz od méně než nulového hospodářského růstu v letech 1997 a 1998 (viz. kapitola 4.1) na vrchol hospodářského cyklu v roce 2006 v rámci růstu ukazatele reálného HDP. Růst státního dluhu byl způsoben především deficity státních rozpočtů, a tak lze zpozorovat ve vývoji státního dluhu v poměru k HDP absolutní nerespektování stabilizační funkce fiskální politiky státu, která by měla pomáhat překonat jednotlivé nerovnováhy v rámci určitého období. Státní dluh se v poměru k výkonu hospodářství ČR naopak zvyšoval, i když existovaly pozitivní účinky, např.: vstup do EU a výrazný nárůst aktivity zahraničního obchodu jak na straně dovozu, tak na straně vývozu, stabilního vývoj inflace, která byla mnohem nižší než např. v 90. letech. Samozřejmě musím také zmínit určitý vliv mimořádných výdajů, jako byly ničivé povodně v roce 2002 či úhrady ztrát ČKA v průběhu let až do roku 2006. Nicméně vzhledem k rozboru deficitů státního rozpočtu ve třetí kapitole mé práce, tyto výdaje nebyli hlavní příčinou schodků státních rozpočtu tak, jak je lze vidět v následujícím grafu. Graf č.3: Deficitní hospodaření státních rozpočtů k HDP v ČR v období 2001-2012 0 -45.7 -56.3

-50 -67.7

-93.7

-100

-1.80% -109.1

-0.50%

-4.10%

-101

-1.80%

-2.90% -3.20%

-1.00%

-66.4

-97.58

-1.80%

-2.80%

-150

0.00%

-20

-2.00%

-2.60% -3.00% -142.8 -156.4

-192.4

-3.70%

Deficity státního rozpočtu v mld. Kč Deficit státního rozpočtu k HDP v%

-4.00%

-4.10%

-200

-5.00% -5.10%

-250

-6.00%

Zdroj: Český statistický úřad, Makroekonomické údaje, www.czso.cz , vlastní úprava Kromě obecně stabilizační funkce fiskální politiky, a tím i používání deficitního hospodaření k stabilizaci výkyvů hospodářského cyklu, také uvažuji, že od roku 2004 je navíc Česká 56

republika členem Evropské unie a její fiskální politika tak podléhá Maastrichtským kritériím. V rámci deficitů státního rozpočtu je toto kritérium 3% z HDP64. Bez ohledu na rok vstupu do EU v roce 2004, tato kritéria nebyla naplněna ve dvou letech v době hospodářského růstu a jen o 0,1% byla naplněna v roce 2006, který lze dle vývoje růstu HDP označit za vrchol hospodářského cyklu v první dekádě 21. století. Tento výsledek hospodaření je způsoben především deficitními státními rozpočty a svědčí tak v podmínkách daného hospodářského růstu o míře zodpovědnosti hospodaření politických reprezentací a o realizovaném typu hospodářské politiky. Setrvání ve vysoce deficitním financování státních rozpočtů se negativně odrazila ve výši schodku s nástupem hospodářské krize, která kromě výrazného hospodářského poklesu způsobila také nárůst dluhové služby v rámci růstu rizikových přirážek ke státním dluhopisům. Rok 2009 byl v tomto ohledu kritický, a to také ve způsobu přijetí restriktivních opatření při neschopnosti politické reprezentace sestavit vlastní funkční vládu. Úřednická vláda Jana Fischera přijala balíček restriktivních opatření Ministerstva financí, v jehož čele byl Eduard Janota a tento balíček byl odhlasován Poslaneckou sněmovnou. Po volbách v roce 2010 restriktivní opatření pokračují i za vlády Petra Nečase a podíl schodku na HDP se postupně snižuje za mírného hospodářského růstu. Restriktivní opatření však mají negativní dopad na domácí poptávku, což se projevuje nejen v ČR, ale také v celé Evropě, neboť tato restriktivní opatření jsou uplatňována zvláště v jižních státech Evropy, Francii, Irsku a dalších zemích Evropy. Pro Českou republiku to znamená jen velice mírný růst aktivity zahraničního obchodu v roce 2012, útlum tvorby fixního kapitálu, který spolu s útlumem domácí poptávky znamená pokles HDP o -1,2% za daný rok 2012. Tabulka č.2: Vývoj inflace v ČR v letech 2001-2012 Roky Inflace v %

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 4,7

1,8

0,1

2,8

1,9

2,5

2,8

6,3

1,0

1,5

1,9

3,3

Zdroj: Český statistický úřad, Makroekonomické údaje, www.czso.cz , vlastní úprava Na základě výše uvedené tabulky lze vidět, že inflace se s výjimkou čtyř let pohybovala v oscilačním pásmu 1-3%, což je výrazně níže než v období 1993-2000. Tento vývoj je způsoben volným kurzem měny a změnou cíle ČNB na cílování inflace a vyrovnání makroekonomických nerovnováh z konce 90.let. Na začátku období 2001-2012, na které se zaměřuje tato kapitola mé práce, ČNB postupně uvolňovala měnovou politiku, ale s růstem 64

Evropská Unie, legislativa dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/other/l25014_en.htm

57

HDP a růstem inflačních tlaků pak postupně zvyšovala klíčové úrokové sazby. Tento stabilní trend inflace umožňoval hospodářský rozvoj. Po vypuknutí krize v roce 2008 ČNB v souladu se zahraničními centrálními bankami snižovala své klíčové sazby pro podporu ekonomiky a vytvoření protideflačního prostředí. Na podzim 2013 z obavy před rizikem deflace ČNB přistoupila po téměř 12 letech k použití devizových intervencí pro zvýšení objemu korun v ekonomice. V rámci vyhodnocení vývoje státního dluhu v tomto období bych ještě rád porovnal vývoj deficitního hospodaření státních rozpočtů a vývoj míry nezaměstnanosti. Důvodem porovnání s deficity státního rozpočtu je to, že např. v roce 2006 činily výdaje na státní politiku zaměstnanosti téměř 40% všech výdajů státu a měly tak důležitou úlohu ve výši celkových výdajů. Graf č.4: Vývoj nezaměstnanosti, HDP a výše deficitních rozpočtů v ČR v období 2001-2012 13.00% 310

11.00% 9.00%

210

7.00% 5.00%

110 3.00%

růst reálného HDP v %

1.00%

10

-1.00%

-45.7 -3.00% -67.7 -5.00%

Nezaměstnanost v %

-20

-56.3 -66.4 -93.7 -97.58 -109.1

Výše deficitů státních rozpočtů v mld. Kč

-90

-101 -142.8 -156.4

-7.00%

-190

Zdroj: Český statistický úřad, Makroekonomické údaje, *** od roku 2004 nová metodika měření zaměstnanosti viz. www.czso.cz, vlastní úprava Na základě výše uvedeného grafu lze tedy konstatovat, že míra nezaměstnanosti se v dlouhém období v podmínkách hospodářského růstu snižuje, resp. vlivem hospodářského poklesu zvyšuje. Nicméně tento vztah nemá žádnou racionální návaznost na výši rozpočtových deficitů ČR, a tím ani na tempo zvyšování státního dluhu ČR, a to především mezi roky 2001

58

až 2006. Nelze tedy hovořit o oprávněném navyšování výdajů v kapitole státní politiky zaměstnanosti ve sledovaném období. Vzhledem k vývoji ukazatelů v jednotlivých grafech musím dojít k negativnímu závěru hodnocení tohoto sledovaného období, a to především období realizovaných hospodářských růstů v první polovině tohoto sledovaného období.

59

Závěr Závěrečné hodnocení analýzy státního dluhu jsem již částečně popsal ve 4. kapitole v souvislosti s ukazatelem růstu hrubého domácího produktu. V 90.letech měla na vývoj státního dluhu vliv řada neopakovatelných aspektů souvisejících s postupnými změnami v národním hospodářství, měnové politice a všeobecnými změnami spojenými s transformací ekonomiky. V rámci vývoje státního dluhu mohu z větší části toto období hodnotit pozitivně a to i přes zmíněný negativní trend v posledních dvou sledovaných letech, tedy v roce 1999 a 2000. V následujícím desetiletí můžeme rovněž zpozorovat některé neopakovatelné vlivy na ekonomiku České republiky související především se vstupem České republiky do Evropské unie. Dále zde v rámci vývoje hospodářství pozorujeme zvýšení propojenosti ekonomiky s vnějším prostředím, které se dále projevuje po vypuknutí hospodářské a dluhové krize v Evropě v roce 2008. V rámci státního dluhu musím zhodnotit zvláště období do roku 2008 negativně, a to z důvodu kumulace vysokých deficitů státních rozpočtů, která se projevila na výši státního dluhu a objemu dluhové služby během realizace hospodářského růstu. Do dalších let záleží na nové politické reprezentaci, zda zvolí odpovědnou hospodářskou politiku, a zda bude usilovat o každoroční snižování deficitů státních rozpočtů.

60

Seznam literatury Bibliografie 1. Červenka Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů, Leges, 2009, 208 s. ISBN 978-80-87212-11-0 2. Holman Robert. Ekonomie 4. aktualizované vydání, C. H. Beck, Praha 2005, 709 s. ISBN 80-7179-891-6 3. Pačesová Hana. Makroekonomické vztahy a souvislosti, Vodnář 2012, 121 s. ISBN 978-80-7439-048-7 4. Pačesová Hana, Kapitoly z makroekonomie, BIVS, a.s., 2011,121 s. ISBN 978-80-7265-193-1 5. Peková Jitka. Veřejné finance, Teorie a praxe v ČR, Wolters Kluwer ČR, 2011,642 s. ISBN 978-80-7357-698-1 6. Radová Jarmila. Finanční matematika pro každého, GRADA Publishing, a. s., 296 s. ISBN 978-80-247-3291-6 7. Sirůček Pavel. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie,MELANDRIUM, 2007, 511s. ISBN 978-80-86175-03-4 8. Veselá Jitka. Investování na kapitálových trzích, Wolters Kluwer ČR, 2011,792 s. ISBN 978-80-7357-647-9

Internetové zdroje: 1. MFCR, metodika ESA 95, GFS 1986 a GFS 2001, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW:http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2012/metodiky-esa-95-gfs-1986-agfs-2001-9577 2. MFCR, srovnání rozdílů mezi ESA 95 a GFS 1986, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2007/hlavni-rozdily-mezi-esa-95-a-gfs-19869578 3. MFCR, Nová metodologie GFS 2001, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2006/nova-metodologie-vladni-financnistatist-9579

61

4. IDNES.CZ, Historie, původ a vlastníci ratingových agentur, [online], 2001, [cit. 2013-1201], dostupné z WWW: http://finance.idnes.cz/rating-historie-puvod-a-vlastniciratingovych-agentur-2-dil-pqc-/inv.aspx?c=A010510_164846_fi_osobni_2086 5. CNB, Ratingové hodnocení ČR, [online], 2011, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_IV/box_a_prilohy/zoi _2011_IV_box_2.html 6. CZSO, Hrubý domácí produkt, metodika Českého statistického úřadu, [online], 2013, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp) 7. CZSO, Fixní aktiva v české ekonomice, publikace Českého statistického úřadu, [online], 2009, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1157-098. CNB, Měnově-politické nástroje ČNB, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index.html#operace 9. MFCR, Finanční nástroje, odbor Řízení státního dluhu Ministerstva financí, [online], 2005, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/financni-nastroje 10. MFCR, Řízení rizik, odbor Řízení státního dluhu, Ministerstvo financí, [online], 2005, [cit. 2013-12-01], dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizenistatniho-dluhu/zakladni-informace/rizeni-rizik 11. ČNB, Koruna na cestě k volné směnitelnosti, Česká národní banka, [online], [cit. 201312-01], dostupné z: http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/6_menova_politika_na_ceste_ke_standard u_vyspelych_zemi/4_koruna_na_ceste_k_volne_smenitelnosti/ 12. ČNB, Měnová politika na cestě ke standardu vyspělých zemí, Česká národní banka, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z: http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/6_menova_politika_na_ceste_ke_standard u_vyspelych_zemi/5_menova_politika_fixniho_kurzu_a_cilovani_penezni_zasoby/index. html 13. ČNB, Cílování inflace, Česká národní banka, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z: http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/7_cilovani_inflace/ 14. ČNB, Ratingové hodnocení České republiky, Česká národní banka, [online], [cit. 201312-01], dostupné z:

62

http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_IV/box_a_prilohy/zoi _2011_IV_box_2.html 15. MFCR, Náklady státního dluhu ČR, Ministerstvo financí, 2013, [online], [cit. 2013-1201], dostupné zWWW: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statnihodluhu/dluhova-statistika/naklady-statniho-dluhu 16. Zákony pro lidi.CZ, Zákon o státním rozpočtu ČR na rok 1995, [online], [cit. 2013-1201], dostupné z WWW: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-268 17. Zákony pro lidi.CZ, Zákon o státním rozpočtu ČR na rok 1998, [online], [cit. 2013-1201], dostupné z WWW: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-348 18. Zákony pro lidi.CZ, Zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2008, [online], [cit. 2013-1201], dostupné z WWW: 19. Government Debt Annual Report 1993, Ministry of Finance of the Czech republic, [cit. 2013-05-03]. Odborná knihovna Ministerstva financí, Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz 20. Government Debt Annual Report 1997, Ministry of Finance of the Czech republic, [cit. 2013-05-03]. Odborná knihovna Ministerstva financí, Dostupné z WWW:http://www.mfcr.cz/ 21. Government Debt Annual Report 1998, Ministry of Finance of the Czech republic, [cit. 2013-05-03]. Odborná knihovna Ministerstva financí, Dostupné z WWW:http://www.mfcr.cz/ 22. Government Debt Annual Report 1999, Ministry of Finance of the Czech republic, [cit. 2013-05-03]. Odborná knihovna Ministerstva financí, Dostupné z WWW:http://www.mfcr.cz/ 23. Government Debt Annual Report 2000, Ministry of Finance of the Czech republic, [cit. 2013-05-03], Odborná knihovna Ministerstva financí, Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/ 24. MFCR, Zpráva o státním dluhu za rok 2001, Ministerstvo financí, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/ 25. ČNB, Výroční zpráva ČNB 1997, Česká národní banka, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.cnb.cz 26. ČNB, Výroční zpráva ČNB 1999, Česká národní banka, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.cnb.cz 27. ČNB, Výroční zpráva ČNB 2003, Česká národní banka, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.cnb.cz 63

28. ČNB, Výroční zpráva ČNB 2005, Česká národní banka, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.cnb.cz 29. ČNB, Výroční zpráva ČNB 2006, Česká národní banka, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.cnb.cz 30. ČNB, Výroční zpráva ČNB 2009, Česká národní banka, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.cnb.cz 31. ČNB, Výroční zpráva ČNB 2012, Česká národní banka, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.cnb.cz 32. MFCR, Souhrné hodnocení hospodaření státního rozpočtu za rok 2003, Odborná knihovna Ministerstva financí, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz 33. MFCR, Souhrné hodnocení hospodaření státního rozpočtu za rok 2004, Odborná knihovna Ministerstva financí, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz 34. MFCR, Souhrné hodnocení hospodaření státního rozpočtu za rok 2005, Odborná knihovna Ministerstva financí, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz 35. MFCR, Souhrné hodnocení hospodaření státního rozpočtu za rok 2006, Odborná knihovna Ministerstva financí, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz 36. MFCR, Souhrné hodnocení hospodaření státního rozpočtu za rok 2007, Odborná knihovna Ministerstva financí, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz 37. MFCR, Souhrné hodnocení hospodaření státního rozpočtu za rok 2009, Odborná knihovna Ministerstva financí, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz 38. MFCR, Souhrné hodnocení hospodaření státního rozpočtu za rok 2011, Odborná knihovna Ministerstva financí, [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz 39. MFCR, Náklady státního dluhu ČR, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/dluhovastatistika/naklady-statniho-dluhu 40. MFCR, Schodek státního rozpočtu ke konci října stále nejnižší od roku 2008, článek Ministerstva financí, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/schodek-statniho-rozpoctu-ke-koncirijna-15055 41. Evropská Unie, evropská legislativa, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://europa.eu/legislation_summaries/other/l25014_en.htm 42. Čtvrtletní informace o řízení dluhového portfolia – září 2013, Ministerstvo financí, 2013, [online], [cit. 2013-12-01], dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-

64

sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/publikace-a-prezentace/dluhove-portfolioctvrtletni-informace/2013/ctvrtletni-informace-o-rizeni-dluhoveho-14770

65

Seznam zkratek CB – Centrální banka ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika ČSFR – Československá federativní republika EU – Evropská unie EUR – evropská jednotná měna Euro EBRD – Evropská banka pro obnovu a rozvoj EIB – Evropská investiční banka HDP – Hrubý domácí produkt IRBD – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj MF – Ministerstvo financí MMF – Mezinárodní měnový fond OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci SPP – Státní pokladniční poukázky USD – americký dolar

66

Seznam tabulek a grafů Tabulka č.1: Vývoj míry inflace v letech 1993-2000, str. 53 Tabulka č.2: Vývoj míry inflace v letech 2000-2012, str. 56

Graf č.1: Graf č.1: Státní dluh k HDP v období 1993-2000, str. 52 Graf č.2: Graf č.1: Státní dluh k HDP v období 2001-2012, str. 54 Graf č.3: Deficitní hospodaření státních rozpočtů k HDP v ČR v období 2001-2012, str. 55 Graf č.4: Vývoj nezaměstnanosti, HDP a výše deficitních rozpočtů v ČR v období 2001-2012, str. 57

67

Příloha č.1

Zahraniční obchod ČR od roku 1989 do roku 2012

Zdroj. Český statistický úřad

68