Vývoj spotřební daně a její optimalizace v odvětví pivovarnictví v ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj spotřební daně a její optimalizace v odvětví pivovarnictví v ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Igor Pantůček

Eva Houserková

Brno 2013

Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu inženýrovi Pantůčkovi za jeho cenné rady a ochotu při vedení mé bakalářské práce. Velké díky patří i mé rodině, která mě vždy podporovala.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucího pana Ing. Igora Pantůčka a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje. V Brně dne. 22 května 2013

__________________

Abstract Houserková, E., Development excise tax and its optimization in brewing industry in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2013. My work deals with the problematic of excise tax of beer. Theoretical part describes the history of taxes and history of the brewing. Furthermore, some basic tax terms are mentioned. The main aim of practical part is to find out how the profitability of two breweries has been changing in relation to rising/ lowering the excise tax rates; and also I focus on the question whether the rates of excise tax on beer in the Czech Republic are set correctly. Conclusions are presented on the basis of the findings. Keywords Excise tax, rates, optimalization, development, rates of tax on beer

Abstrakt Houserková, E., Vývoj spotřební daně a její optimalizace v odvětví pivovarnictví v ČR. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2013. Bakalářská práce se zabývá problematikou spotřební daně z piva. V teoretické části, popisuji historii daní a pivovarnictví. Dále jsou zmíněny a uvedeny základní daňové pojmy. V praktické části je hlavním cílem zjistit, jak se měnila ziskovost dvou pivovarů v závislosti na zvyšování/snižování sazeb spotřební daně. Dalším cílem je také zjistit, zda jsou správě nastaveny sazby spotřební daně z piva v České republice. Na základě výsledků jsou následně stanoveny závěry.

Klíčová slova Spotřební daň, sazby, optimalizace, vývoj, sazba daně z piva

Obsah

6

Obsah 1

Úvod a cíl práce

10

1.1

Úvod .........................................................................................................10

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 11

2

Metodika

12

3

Dějiny daní a poplatků

13

3.1

4

5

6

Historie pivovarnictví .............................................................................. 14

3.1.1

Pivo ve středověku ........................................................................... 15

3.1.2

Moderní dějiny ................................................................................. 16

Daňová teorie

17

4.1

Předmět spotřební daně – pivo ............................................................... 17

4.2

Povinnost daň přiznat a zaplatit ..............................................................18

4.3

Osvobození od spotřební daně ............................................................... 20

4.4

Plátce daně .............................................................................................. 20

4.5

Základ daně z piva ................................................................................... 21

4.6

Sazba spotřební daně ............................................................................... 21

4.7

Výpočet spotřební daně .......................................................................... 22

Optimalizace spotřební daně

24

5.1

Lafferova křivka ...................................................................................... 24

5.2

Lafferova křivka v praxi .......................................................................... 25

5.2.1

Lafferova křivka pro základní sazbu daně ...................................... 25

5.2.2

Lafferova křivka pro sníženou sazbu daně ..................................... 27

Ziskovost pivovarů 6.1

30

Pivovar SVIJANY, a. s. ............................................................................ 30

6.1.1

Výsledek hospodaření ...................................................................... 31

6.1.2

Odvod spotřební daně ..................................................................... 34

6.2

Pivovar ZUBR a. s. .................................................................................. 35

6.2.1

Výsledek hospodaření ..................................................................... 36

Obsah

7

6.2.2 7

Odvod spotřební daně ..................................................................... 39

Doporučení

42

7.1

Pivovar Svijany, a. s. ............................................................................... 42

7.2

Pivovar Zubr a. s. .................................................................................... 44

7.3

Odvětví pivovarnictví .............................................................................. 45

8

Substituce piva vínem

46

9

Závěr

48

10 Literatura

50

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1 Daňové osvobození a zdanění jako konstrukční nástroj spotřební daně Zdroj: Spotřební a ekologické daně v České republice, 2009 17 Obr. 2 Uvedení výrobku do volného daňového oběhu a výběr spotřební daně u provozovatele daňového skladu Zdroj: Spotřební a ekologické daně v České republice, 2009 19 Obr. 3 Lafferova křivka Zdroj: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?X=Lafferova+krivka& IdPojPass=54 24 Obr. 4

Lafferova křivka sestavená pro základní sazbu spotřební daně z piva 26

Obr. 5 Lafferova křivka sestavená pro sníženou sazbu spotřední daně z piva (do 10 000 hl) 28 Obr. 6 Grafické znázornění odvedené částky spotřební daně z piva v jednotlivých letech

34

Obr. 7 Grafické znázornění odvedené částky spotřební daně z piva v jednotlivých letech

40

Obr. 8

Spotřeba piva v letech 2000 – 2010

46

Obr. 9

Spotřeba vína v letech 2000 – 2010

47

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1 Sazby spotřební daně z piva Zdroj: Úplné znění – Spotřební daně, Ekologické daně, 2011

22

Tab. 2 Daňový výnos při stanovené základní sazbě daně z piva

25

Tab. 3 Daňový výnos při stanovené snížené sazbě daně z piva (do 10 000 hl) 27 Tab. 4 Výsledek hospodaření pivovaru Svijany, a. s.

31

Tab. 5 Ukazatele rentability

32

Tab. 6 Jednotlivý odvod spotřební daně z piva v letech 2007 – 2010

34

Tab. 7 Výsledek hospodaření pivovaru Zubr, a. s.

36

Tab. 8 Ukazatele rentability

37

Tab. 9 Jednotlivý odvod spotřební daně z piva v letech 2007 – 2010

39

Tab. 10

40

Odvod spotřební daně v rámci skupiny PMS Přerov a. s.

Úvod a cíl práce

10

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Kvalitní a dobré pivo? To je jedna z mála věcí, která napadne cizince, když se vysloví Česká republika. Nejsou to pouze historické památky, které proslavily Českou republiku, ale také chutné a kvalitní pivo, na které můžeme být jako Češi právem hrdí. Výroba piva je rozčleněna do jednotlivých fází výroby. Aby dosáhla té správné kvality, je zapotřebí, aby všechny tyto fáze probíhaly v požadovaném čase a za použití správných technologických postupů. Není pochyb, že jsou důležité i kvalitní suroviny, především chmel a ječmen, z nichž se pivo vyrábí. Pivo se vaří již od nepaměti. Princip výroby je po staletí stejný, pouze se zdokonalují jednotlivé technologické postupy a fáze za účelem dosažení co nejvyšší kvality a vytříbené chuti. S cílem zvýšení poptávky po svých výrobcích se jednotlivé pivovary snaží řadu svých výrobků doplnit o výrobky nové, s přidáním různých ingrediencí, které by spotřebitele nejenom zaujaly, ale především uspokojily a staly se dlouhodobě žádoucími. Novinkou a současně i trendem loňského roku se stala ovocná piva. Tento boom odstartoval začátkem léta a pivovary se tímto krokem snažily oslovit novou klientelu. Skupinou zákazníků se staly především ženy, ale není pochyb, že tato novinka oslovila i některé pány. Odvětví pivovarnictví je v České republice zastoupeno širokou škálou pivovarů od těch nejznámějších značek, jako je Gambrinus, Zubr, Litovel, Pillsner Urquell až po menší soukromé pivovary. Jednou z podstatných věcí, na které odvětví pivovarnictví musí dbát, jsou odvody daní. Na pivo se vztahuje nejenom daň z přidané hodnoty, ale také daň spotřební. Obě tyto daně se v daňové soustavě České republiky řadí do nepřímých daní. Spotřební daně tvoří skupinu daní, která přináší do státního rozpočtu největší část příjmů. Podle statistik se odhaduje, že tvoří až dvě třetiny státního rozpočtu. Nejvíce spotřebních daní se odvede z minerálních olejů, tabákových výrobků a lihu. Nezanedbatelná je však i spotřební daň odváděná z piva. Stále se zvyšující sazby nepřímých daní vedou ke zdražování výrobků. Z tohoto důvodu mnozí hledají způsoby, jak si tyto výrobky opatřit za nižší cenu. Ve většině případů však tyto bývají zcela nelegální a mohou tak ohrozit zdraví člověka. Nyní nastává otázka. Měly by se spotřební daně dále zvyšovat? Je nastavena optimální daň, která ještě generuje maximální výnos nebo je sazba daně stanovená nad hranici, kdy má na celý systém výběru negativní dopad?

Úvod a cíl práce

11

1.2 Cíl práce Cílem práce je zjistit, jak se měnila ziskovost pivovarů v závislosti na zvyšování/snižování sazby spotřební daně z piva v letech 2007 – 2010. Následně budu formulovat doporučení vhodných strategických alternativ pro vybrané pivovary, které budou reagovat na změny spotřební daně z piva. Ziskovost a následné doporučení budu pozorovat u dvou subjektů, které jsem si vybrala. Jedná se o svijanský pivovar Svijany, a. s. a přerovský pivovar Zubr a. s.. V rámci teoretické části vymezím zásadní problematické oblasti z daného tématu. Dále budu v průběhu zpracování definovat relativní závěry týkající se skutečnosti, zda je správně nastavena výše sazby spotřební daně z piva tak, aby generovala maximální výnos z odvětví pivovarnictví do státního rozpočtu. Celou tuto problematiku jsem řádně konzultovala s vedoucím mé práce a dalšími odborníky v daňové oblasti.

Metodika

12

2 Metodika Bakalářská práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část praktickou. V teoretické části mé práce se zaměřím na metodu deskripce. Popíši základní daňové pojmy a stručně připomenu, kdo je plátcem daně, co je předmětem, kdy vzniká povinnosti přiznat daň, její výpočet apod. Po krátkém úvodu základních informací ve stručnosti shrnu historii daní a poplatků. Zmíním historii samotného pivovarnictví a přejdu k druhé části bakalářské práce. Praktická část bakalářské práce je založena na metodě analýzy, komparace a dedukce. Metodu komparace a analýzy využiji v 5. kapitole, kde se zaměřím na optimalizaci spotřební daně. Na základě stanoveného období budu porovnávat, zda byla správně nastavena sazba spotřební daně z piva v jednotlivých letech tak, aby generovala maximální výnos do státního rozpočtu. Pro tuto metodu jsem si zvolila dvě daňové sazby spotřební daně. Konkrétně sazbu spotřební daně základní a sníženou. V 6. kapitole, která je zaměřena na hlavní cíl mé práce, jsem převážně využila metodu analýzy. V této části analyzuji jednotlivé daňové odvody, které souvisí s prodejem pivovarských výrobků a následným výpočtem ukazatelů rentability stanovím, zda mělo zvýšení sazby spotřební daně v roce 2010 negativní/pozitivní dopad na mnou vybrané pivovary. Veškeré informace, které jsem získala, jsou zhodnoceny metodou dedukce. V závěru této práce aplikuji metodu syntézy, kdy veškeré získané poznatky shrnu a spojím do jednoho celku, a tím stanovím celkové shrnutí.

Dějiny daní a poplatků

13

3 Dějiny daní a poplatků Dějiny daní a poplatků sahají hluboko do naší historie. První zmínky o poplatcích, které bychom v dnešní době mohli nazývat jako průkopníky současných daní, datujeme do období předřímské říše. Historicky se objevují výrazy pro daně a poplatky jako berně, taxa, dávka či důchodek. Vznik daní jako takových je spojen se vznikem městských států a státních útvarů ve 4. - 3. tisíciletí př. n. l. Vzhledem k tomu, že v této době ještě nebyly vynalezeny peníze, nemůžeme brát vždy daň jako nepeněžité plnění. Daně byly placeny převážně formou naturálií. Přelom nastává v 7. -6. století př. n. l., kdy se objevují první mince a tedy i peníze. Není pochyb, že i když byly vynalezeny mince, daně byly odváděny pouze v peněžité podobě. Stále převažovala platba daní naturáliemi (obilí nebo dobytek). Mince byly využívány spíše k tezauraci1, případně k platbě komodit. Nemůžeme přesně říci, že již existoval daňový systém, neboť tomu tak nebylo. V těchto dávných dobách platilo, že daně se ukládaly ad hoc2, tedy podle toho, jaké byly v daný čas potřeby a také, jaká byla právě situace. Roli výběrčích měl stát, tedy panovník příslušného městského státu či útvaru a chrámy. Nelze tedy říci, že daně měly ve všech městských státech stejnou funkci, neboť někde byly považovány za čestnou povinnost, jinde zase za určitý druh trestu. V antickém Římě se poprvé setkáváme s širokou škálou daní, které byly zřizovány. Jednalo se převážně o daně týkající se propuštění či prodej otroků a dále také daň z veřejných prodejů nebo daň z hodnoty produkce dolů. Jako první je zde uvaleno clo na zboží při dovozu a vývozu zboží. Vznik prvních feudálních monarchií na našem území je spojen se zaváděním nových daní a poplatků. V této době nebyl výběr daní tím největším příjmem do státní pokladny. Velkou roli zde hrály i jiné zdroje příjmů. Nejstarší daní v českém knížectví je daň z míru, kterou byli povinni platit všichni svobodní rolníci. Dále existovala celá řada poplatků jako například vybírání mostného či poplatek na tržištích, soudní poplatky a další. V předhusitské době, ve 13. století, se objevuje první obecná berně. Jednalo se o přímou majetkovou daň, placenou z pozemků. V této době se vybírání cla odsunulo do pozadí, ale tzv. feudální renta, kterou byli nuceni platit všichni poddaní, byla stále v popředí. Tato renta se vybírala jak v peněžní tak naturální podobě. V roce 1517 se uskutečnila v českém království výrazná daňová reforma. Byl poprvé zřízen nejvyšší berniční úřad, který kontroloval, zda byly správě vyúčtovány berně. Tato reforma se týkala nově zavedené berně ze jmění, která postihovala veškerý majetek, tedy i majetek šlechty, a to jak movitý, tak i nemovitý. Funkci výběrčích berní měli v tomto období na starosti berníci.

1 2

tezaurace = zmenšení objemu peněz ve společnosti ad hoc = za určitým účelem

Dějiny daní a poplatků

14

V pohusitském období můžeme hovořit o velkém rozmachu spotřebních daní. Nejvýznamnější je posudné neboli berně pivní. Daň byla uvalena na každý sud piva s výjimkou piva, které bylo vyrobeno v pivovarech, které vlastnila šlechta. Tyto sudy byly pak od daně osvobozeny. Za vlády Habsburského rodu byl kladen velký důraz právě na daně spotřební. Tyto berně ale neměly dlouhého trvání, neboť nejvíce zasáhnuti touto daní byli obyvatelé královských měst, a proto byla daň zrušena a znovu obnovena až v polovině 16. století. V tomto období se opět setkáváme s daní posudné a berně z prodejů, která se vztahovala k určitému druhu zboží. Doposud se daně stále měnily. Můžeme tedy říct, že co panovník, to nové daně, avšak roky 1812-1840 můžeme považovat jako mezník, od kterého se daně dělí na přímé a nepřímé. Ve skupině přímých daní můžeme rozeznávat daně výnosové, dále členěné na reálné a všeobecnou daň výdělkovou a na osobní příjmové daně. V 19. století, kdy se daňový systém dotváří, se objevuje nová daň z příjmu, která spadala do skupiny daní přímých. Tato skupina daní byla označovaná též jako daně osobní. Naopak daně nepřímé byly oproti daním přímým zastaralejší, neboť nebyla přijata žádná sjednocující úprava. Všechny dávky v této skupině nemůžeme označovat jako daně, protože do daní nepřímých v období 19. století řadíme i clo. V průběhu roku 1848 v českých zemích poprvé začíná platit zásada, že každý občan je povinen platit daně. Setkáváme se tedy s pojmy, jako je plátce daně, předmět daně, obsah daně a další. (Starý, 2009) Od toho období až do současnosti uplynula řada let a daňový systém se neustále měnil a zdokonaloval, až nabyl podoby, kterou známe dnes. Berme v úvahu, že Česká republika si také prošla řadou zásadních změn jako například rozdělení Československa, kdy od roku 1993 vystupujeme Česká republika jako samostatná nebo přechod na tržní hospodářství, které přineslo řadu změn a novinek. V současnosti jde největší část příjmů do státního rozpočtu právě z nepřímých daní. Ať už to jsou daně přímé nebo nepřímé, obě tyto skupiny se nás jako občanů přímo dotýkají a neustále se s nimi dennodenně setkáváme. Když jdeme koupit potraviny do obchodu nebo dostaneme výplatní lístek, když jedeme na dovolenou a potřebujeme natankovat nebo když jdeme posedět do naší oblíbené restaurace. Daně zde byly od minulosti a další řadu let zde ještě budou. Otázkou zůstává, jak se k nim postaví stát, jako výběrčí daní, zda bude stále více zvyšovat sazby v domnění, že právě příjmy z daní budou sloužit ke krytí státního dluhu, který se každoročně zvyšuje.

3.1 Historie pivovarnictví Výroby piva má dlouhou historii. Princip výroby zůstává poměrně stejný, pouze technologické postupy se čím dál více zdokonalují a inovují.

Dějiny daní a poplatků

15

Za kolébku pivovarnictví je považována starověká Mezopotámie. Právě z tohoto vesnického osídlení máme první zmínku o existenci piva. Jedná se o 7. tisíciletí př. n. l. Podle historického doložení pivo vzniklo čirou náhodou, když se omylem dostala voda do hliněných nádob, ve kterých se skladovalo obilí. Lidem tento nápoj zachutnal, a proto se rozhodli pro jeho výrobu. Výroba piva byla z prvopočátku záležitostí žen. Až postupem času se specialisty přes tento nápoj stali právě muži. (Pivety, 2008) Vzhledem k tomu, že Sumerové či Babyloňané neznali chmel, jak ho známe dnes, nahradili tuto surovinu ječmenným chlebem a sladem. Aby získali hořkost, čímž je chuť piva typická, přidávali zelenou hořčici a sezamová semínka. Často se setkáváme i s pražením chleba v horkém popelu. Až postupem času, kdy byl objeven slad, se začaly vyrábět různé druhy piv. Tamní piva však nemůžeme ještě srovnávat s pivem, které známe dnes. Vzhledem k tomu, že nebyly filtrace, pivo nebylo čiré nýbrž kalné. Pivo se rozšířilo i do Egypta, kde slad získávali z ječmene a jako náhradu za chmel, který v té době ještě neznali, používali pšenici. V antickém období nebylo pivo příliš oblíbené, a proto jeho výroba začala poměrně upadat. Oblíbenost však získalo u germánských a vikinských kmenů. Ti pily tento nápoj ve větším množství. V tomto období se poprvé setkáváme s novou technologickou úpravou výrobního postupu, která je založena na využívání rozdílné teploty tání vody a alkoholu při výrobě piva. Tato metoda se nazývala vymrazování. (Český svaz pivovarů a sladoven, 2013)

3.1.1

Pivo ve středověku

První informace o vaření piva na českém území datujeme do 10. století. Pivo mohl vařit kdokoliv, kdo měl potřebné suroviny pro výrobu. Za knížete Břetislava se začal pěstovat chmel a pivo tak začíná mít podobu čím dál více se přibližující té dnešní. Chmel však nesloužil pouze pro výrobu piva. V této době byl využíván i na jiné zpracování. Vařila se z něho kaše, omáčky a různé polévky. Postupem času, kdy vznikají nová královská města, vznikají i várečná privilegia. Prvním takovým privilegiem bylo právo mílové. Všichni tak museli splňovat podmínku, že v okruhu jedné míle od bran města nesměl nikdo vařit ani skladovat pivo. Panstvo zjistilo, že výrobou piva získává velký užitek a rozhodlo se tak stavět nové pivovary a sladovny. Touha po bohatství byla větší než respektování privilegia, a tak se začalo porušovat právo mílové. To se ovšem přestávalo líbit měšťanům, kteří proti šlechtě začali zbrojit. Není pochyb, která z těchto dvou stran zvítězila. (Rodina Finance, 2011) Třicetiletá válka se významně podepsala na odvětví pivovarnictví u nás. Začaly vznikat společné pivovary, byla zrušena robota a také právo mílové. V 18. století probíhá reforma ve výrobě sladu a piva, o kterou se zasloužil český sládek František Ondřej Poupě, který jasně formuloval pravidla, jak se vaří pivo a jako první použil v práci sládka teploměr. Další významnou osobností

Dějiny daní a poplatků

16

je Josef Daněk, který popsal kvašení piva. Tato reforma přispěla k lepší vybavenosti pivovarů a díky F. O. Poupě a J. Daňkovi se zvýšila a byla požadována odborná znalost pracovníků. K výrobě piva začal být používán převážně ječmenný slad, čímž bylo dosahováno světlejší barvy piva. Roku 1869 vzniká v Praze první škola pivovarnická. Jejím zakladatelem je právě F. O. Poupě. Tato škola byla první nejen u nás v českých zemích, ale v celé Evropě, proto studenti nebyli pouze Češi nýbrž i zahraniční zájemci. Zrušením poddanství umožnilo vařit pivo všem bez jakýchkoliv omezení a privilegií a odstartovalo konkurenční prostředí. V 19. století nastal velký rozvoj v oblasti pivovarnictví, avšak komunistická moc pivovary znárodnila. Po sametové revoluci, kdy ekonomická situace nebyla příliš přívětivá, se větší pivovary začaly zavírat. Zavírání větších a velkých pivovarů zapříčinilo vznik a rozvoj pivovarů malých. (Pivety, 2008)

3.1.2

Moderní dějiny

Významným mezníkem v odvětví pivovarnictví je vydání díla Studie o pivu. Autorem díla je Louis Pasteur, Francouz, který jako první popsal filtraci a pasterizaci piva. Roku 1842 je v Plzni založen předchůdce dnešního pivovaru Prazdroje. Tento pivovar se výhradně specializoval na výrobu spodně kvašených piv. Metoda se rychle proslechla a začala se rozšiřovat mezi českými pivovary. Díky novým výrobním postupům se české pivo začalo prodávat i na zahraničních trzích. Po druhé světové válce byla značná část pivovarů uzavřena. Bohužel již nikdy výrobci svoji výrobní činnosti neobnovili. V Československu byla výroba centralizována. V současnosti sedm největších pivovarů vyrábí 84 % naší produkce piva. K nejznámějším patří Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Staropramen a Královský Pivovar Krušovice. Česká republika se nachází v oblasti, kde převažuje konzumace piva mezi alkoholickými nápoji. Stejně je tomu tak i v Rakousku, Německu a zemích Beneluxu na rozdíl od jižního kontinentu, kde převažuje konzumace vína. (Rodina Finance, 2011)

Daňová teorie

17

4 Daňová teorie Spotřební daň je daň, která se přímo týká určitého výrobku. Mezi spotřební daně řadíme daň z piva, daň z lihu, daň z tabákových výrobků, daň z minerálních olejů a daň z vína a meziproduktů. Spotřební daně všeobecně můžeme členit dvěma způsoby, a to z pohledu druhového nebo územního. Druhový pohled se týká výrobků, které jsou předmětem daně podle zákona, naopak územní pohled je zaměřen na to, zda byly výrobky na daňovém území vyrobeny či byly dovezeny ze třetích zemí. Ne vždy platí pravidlo, že výrobek, který je předmětem daně, musí být zákonitě zdaněn. Jedná se tedy o výrobky, které jsou spotřební daní zdaněny a druhou skupinu tvoří výrobky, které jsou od této daně osvobozeny. V této kapitole se budu přímo zabývat spotřební daní z piva.

Objekt daně ↓ Předmět daně ↓ Základ daně ↓ Sazba daně → zdanění ↓ Daňová povinnost Obr. 1 Zdroj:

Vynětí z předmětu daně Osvobození od daně

Daňové osvobození a zdanění jako konstrukční nástroj spotřební daně Spotřební a ekologické daně v České republice, 2009

4.1 Předmět spotřební daně – pivo Předmětem spotřební daně z piva je: pivo obsahující větší množství alkoholu než 0,5 % směs piva a nealkoholických nápojů, které obsahují větší množství alkoholu než 0,5 % Pivo, které má obsah alkoholu menší než 0,5 %, se nepovažuje jako předmět daně. Na území České republiky se jedná například o nealkoholické pivo neboli

Daňová teorie

18

birell, který jak uvádí výrobci, obsahuje přibližně 0,49 % alkoholu. (Marková, 2012, s. 194) Dle zákona č. 838/2003 Sb., o spotřební dani, je průmyslově rozhodující produkce piva vyráběna v pivovarech. Ty lze dělit podle velikosti na dvě základní kategorie: malé nezávislé pivovary (§ 82 zákona) pivovary, které nejsou malými nezávislými pivovary Malé nezávislé pivovary Za takový pivovar se považuje pivovar, který za rok nevyrobí více jak 200 000 hl piva. Zároveň však splňuje i další podmínky, jako například, že není závislý na jiném pivovaru, a to jak po stránce právní, tak hospodářské a nadzemní a ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky či jinak propojeny s prostory jiného pivovaru. (podle Zákona č. 353/2003 Sb., o spotřební dani, § 82 odst. 1b) Malé pivovary neboli minipivovary se dále dělí do pěti skupin. Od velikosti pivovaru se následně odvíjí i míra zdanění. Pro ty nejmenší platí 50 % základní sazby daně, pro ty největší potom 90 % základní sazby daně. (Svátková, 2009, s. 53) Pivovary, které nejsou malými nezávislými pivovary V této skupině se nachází pivovary, jejichž roční výroba přesáhne 200 000 hl. Do této skupiny můžeme zařadit pivovary, jako například Budvar, Prazdroj, Radegast a další. Pro tyto pivovary platí základní sazba bez rozdílu. (Marková, 2012, s. 194)

4.2 Povinnost daň přiznat a zaplatit Slavomíra Svátková (2009) ve své knize definuje povinnost daň přiznat a zaplatit takto: „Povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit je vázaná na jeden konkrétní den nebo okamžik nastalý v průběhu dne“. Tento den, okamžik musí být správně vymezen, neboť v případě špatného určení může dojít k chybě. Například, že daň zahrneme do jiného zdaňovacího období, než patří nebo ji zaplatíme v nesprávný čas. Vznik povinnosti pro nás značí signál, že spotřební daň musíme vypočítat a zahrnout do své evidence. Po výpočtu daň odvádíme správci daně. Jakmile je námi zaplacená daň, státu vzniká nárok na výnos z této daně.

Povinnosti společné pro všechny spotřební daně Povinnost daň přiznat a zaplatit je vázaná ke dni, kdy je výrobek uveden do volného daňového oběhu. Vzhledem k tomu, že práce je zaměřena na Českou re-

Daňová teorie

19

publiku, volný oběh musí být na daňovém území tohoto státu. (Svátková, 2009, s. 94) Jelikož je pivovar ze zákona povinen stát se provozovatelem daňového sklana následujícím obrázku si ukážeme, kdy pivovaru vzniká povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit. du3,

Obr. 2 Uvedení výrobku do volného daňového oběhu a výběr spotřební daně u provozovatele daňového skladu Zdroj: Spotřební a ekologické daně v České republice, 2009

Jak můžeme vidět, toto schéma nám znázorňuje výběr spotřební daně u provozovatele daňového skladu. Jednotlivé úkony jsou označeny body 1-4. V první fázi dochází k výrobě výrobku. V našem případě se jedná o výrobu piva v pivovaru, který je provozovatelem daňového skladu. V okamžiku vyrobení vzniká pivovaru daňová povinnost. Po první fázi následuje uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. V tomto režimu mohou výrobek zakoupit pouze tři skupiny osob. Jedná se o provozovatele daňového skladu, oprávněného příjemce a v poslední řadě o daňové zástupce provozovatelů daňových skladů z jiných členských států EU. Všechny tyto osoby musí splňovat jednu podmínku, a to, že mají povolení od správce daně k tomu, aby mohli zakoupit výrobek bez daně. Jelikož pivo není vyráběno proto, aby bylo dlouhodobě skladováno, nýbrž pro spotřebu, je po určité době prodáno obchodníkům. Vzhledem k tomu, že obchodník není provozovatelem daňového skladu, nemůžeme tedy hovořit o

daňový sklad = je pojem vymezený zákonem č.237/2003 Sb. O spotřebních daních, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2004. Daňový sklad je vyhraničené místo na území tohoto státu, ve kterém jeho provozovatel za podmínek stanovených zákonem vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá vybrané výrobky, které podléhají spotřební dani. 3

Daňová teorie

20

tom, že by pivo bylo zakoupeno v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, ale musí být převedeno do volného daňového oběhu. Ve volném daňovém oběhu jsou výrobky dostupné obchodníkům včetně daně. Nevznikají zde tedy žádné další daňové efekty. V okamžiku, kdy pivovar prodá pivo obchodníkovi, vzniká pivovaru povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit. (Svátková, 2009, s. 94)

4.3 Osvobození od spotřební daně Existují dva druhy osvobození, a to podmíněné a trvalé. Podmíněné osvobození znamená dočasné osvobození, když je výrobek v daňovém skladu nebo na cestě mezi nimi. Trvalé osvobození u piva nastává v okamžiku, kdy pivo není považováno za nápoj určený k pití, ale je považováno jako surovina. surovina určena k podnikatelské činnosti při výrobě dalších nápojů surovina pro výrobu potravin Další osvobození od daně se vztahuje na: výrobu octa výrobu a následné zpracování léčiv pivo, které je technicky zdůvodněnou ztrátou při výrobě vzorky domácí výroba piva Pivo, které se přidává jako součást do kosmetických přípravků ovšem od daně osvobozeno není, a tudíž se na něho daň vztahuje. Aby mohla být domácí výroba piva osvobozena, je třeba splnit následující 4 podmínky. Osoba, která pivo vyrábí, musí být fyzickou osobou. Dále, aby pivo, které je vyrobeno v domácím zařízení, bylo pouze pro vlastní spotřebu a nebylo prodáváno. Vyrobené množství nesmí nepřesáhnout 200 litrů za rok. Pokud je kterákoliv z podmínek porušena, pivo osvobozeno od daně není a vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň za celý kalendářní rok. (Marková, 2012, s. 194)

4.4 Plátce daně Dle zákona č. 838/2003 Sb., o spotřební dani: Není fyzická osoba, která vyrábí pivo v zařízení pro domácí výrobu, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých nebo jejich hostů, pivo v celkovém množství nepřesahující 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji

Daňová teorie

21

Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit celnímu úřadu datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva z kalendářní rok Pokud FO4 poruší podmínku stanovenou v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne porušení těchto podmínek

Plátce daně můžeme rozdělit do dvou skupin, a to plátce daně, který má povinnost registrovat se k dani a plátce daně, který tuto povinnost nemá. Plátce daně s povinností registrování Do této skupiny plátců řadíme osoby, kterým vznikla povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit. Osoba zapsaná v obchodním rejstříku se tedy nestává automaticky plátcem spotřební daně. Jak již bylo vysvětleno výše, povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit nastává v okamžiku, kdy je zboží dodáno odběrateli, který není provozovatelem daňového skladu.

Plátce daně bez povinnosti registrování V tomto okruhu se nachází plátci, kterým vznikla povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň, nikoliv však povinnost registrovat se. Jako příklad můžeme uvést čistírnu, která využívá technický benzín na čištění oděvů. Za tento benzín byla čistírně vrácena spotřební daň, neboť benzín je používán výhradě pro pracovní účely, a to právě k čištění oděvů. Tento benzín si ale nakonec odebral zaměstnanec pro své vlastní užívání. Dále zde poté patří plátci, kterým vznikl nárok na vrácení této daně. V tomto případě můžeme například hovořit o obchodníkovi, který v tuzemsku zboží nakoupí, kdy spotřební daň je zahrnuta přímo ve zboží, a následně prodá do některého z členských států EU. (Svátková, 2009, s. 134)

4.5 Základ daně z piva Jako základ daně se považuje množství piva vyjádřené v hektolitrech.

4.6 Sazba spotřební daně Od 1. 1. 1998 je sazba spotřební daně stejná jako v zemích EU, a to podle procenta extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno. Sazba daně je odstupňovaná podle velikosti produkce.

4

FO = fyzická osob

Daňová teorie Tab. 1

22

Sazby spotřební daně z piva

Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary Kód Velikostní skupina podle výroby v hl ročně nomenklatury Základní 10 000 50 000 100 000 150 000 – sazba Do 10 000 – – – 200 000 včetně 50 000 100 000 150 000 včetně včetně včetně včetně 2203,2206 Zdroj:

32,00 Kč

16,00 Kč

19,20 Kč

22,40 Kč

25,60 Kč

28,80 Kč

Úplné znění – Spotřební daně, Ekologické daně, 2011

Jak můžeme vidět, pro sníženou sazbu daně je množství produkce odstupňováno do pěti skupin podle množství, kolik hektolitrů piva je ročně vyrobeno. Každá z pěti skupin má přidělenou svoji specifickou sazbu daně. Snížená sazba daně se uplatňuje pouze u malých nezávislých pivovarů. Samostatně stojí základní sazba, která se uplatňuje u pivovarů, jejichž roční výroba piva přesáhne 200 000 hl. Jedná se tedy o pivovary, které nejsou malými nezávislými pivovary. V této skupině pivovarů, jejichž výroba přesáhne 200 000 hl piva ročně, se sazby daně nijak dále nerozdělují. (dle Zákona č. 353/2003 Sb., o spotřební dani, § 85 odst. 1)

4.7 Výpočet spotřební daně Pro výpočet spotřební daně potřebujeme znát 3 důležité informace. Základ daně, sazbu daně a stupňovitost. Spotřební daň = základ daně * sazba daně * stupňovitost piva Základ daně ve výpočtu představuje množství piva, které pivovar prodá v rámci volného daňového oběhu. Množství prodaného piva je vyjádřeno v hektolitrech. Pro zvolení správné sazby, kterou do výpočtu dosadíme, je již výše uvedená tabulka 1, která upravuje sazby podle toho, kolik hektolitrů pivovar ročně vyprodukuje. Na základě roční produkce se pivovary člení do pěti kategorií v rámci malých nezávislých pivovarů. Základní sazba, která je v tabulce také uvedena, se vztahuje na pivovary, jejichž výroba ročně přesáhne 200 000 hl piva. Posledním dílkem do výpočtu je již zmíněná stupňovitost. V současné době je pojem stupňovitost nahrazen dle platné legislativy pojmem extrakt původní mladiny5.

5

Extrakt původní mladiny = EPM

Daňová teorie

23

EPM neboli stupňovitost znamená obsah všech extraktivních látek v mladině před zakvašením, které přešly z použitých surovin (především chmel a slad) během výrobního postupu do roztoku. Čím více látek, tím je pivo chutnější a hutnější. Koncentrace piva se vyjadřuje v hmotnostních procentech jako procentní obsah EPM, který se stanoví výpočtem podle Ballingova vzorce. (Caroline Moore, 2013)

(1) p – extrakt původní mladiny Es – hmotnostní procento skutečného (nezkvašeného) extraktu piva, který se stanoví pyknometricky6, popřípadě denzitometricky7 po oddestilování alkoholu a doplnění destilovanou vodou na původní hmotnost vzorku A – hmotnostní procento alkoholu stanovené v destilátu pyknometricky, popřípadě denzitometricky Hodnota 2,0665 znamená hmotnost extraktu v gramech potřebného k vytvoření 1 gramem EtOH8 Hodnota 1,0665 znamená hmotnost látek v gramech, které vzniknout kvašením současně s 1 gramem EtOH (Zákony pro lidi, 2013) Konvenční extrakt („stupňovitost“ piva) lehká piva <8% výčepní piva 8 – 10, 99 % ležáky 11 – 12, 99 % speciální 13 % a více

Ballingův vzorec upravuje předpis č. 468/2003 Sb., Vyhláška o stanovení vzorce pro výpočet EPM před zkvašením a metodách určení EPM. Tato vyhláška nabyla účinnosti od 1. 1. 2004 a jak již bylo zmíněno, nahrazuje stupňovitost pojmem EPM.

Pyknometrická metoda = metoda pro učení hustoty kapaliny za pomocí nádobky pyknometr Denzitometrie = metoda měření optické hustoty 8 EtOH = etanol 6 7

Optimalizace spotřební daně

24

5 Optimalizace spotřební daně V rámci optimalizace jsem se zaměřila na odvod spotřební daně do státního rozpočtu, konkrétně na to, zda je správně nastavena spotřební daň z piva, která generuje maximální výnos. O spotřební dani z piva můžeme hovořit jako o dani, jejíž sazba je svým vývojem poměrně konstantní oproti ostatním sazbám spotřebních daní. Tato sazba se každoročně nemění. Pro zjištění, zda je správně nastavena sazba spotřební daně, jsem využila makroekonomickou křivku, a to konkrétně křivku Lafferovu.

5.1

Lafferova křivka

Obr. 3 Lafferova křivka Zdroj: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?X=Lafferova+krivka&IdPojPass=54

Lafferova křivka nese název po americkém ekonomovi Arthuru Lafferovi. Křivka znázorňuje vztah mezi daňovým příjmem neboli výnosem a daňovou sazbou. V první fázi je křivka rostoucí, což značí, že daň je nastavena tak, aby generovala daňový výnos. Můžeme tedy říci, že daně nejsou příliš vysoké. Postupem času, kdy je daňová sazba zvyšována, mění se tak charakter celé křivky. Od 0 % do Lafferova bodu hovoříme o tzv. přijatelné zóně. V této zóně je daň nastavena tak, že při každém dalším zvýšení daně se stále zvyšuje i daňový výnos. Dosažením Lafferova bodu hovoříme o dosažení optimální míry zdanění, tedy míry, která generuje maximální možný výnos. V případě, že bychom od tohoto bodu i nadále zvyšovali daňovou sazbu, bude mít celý tento proces negativní charakter v podobě klesajících daňových výnosů. Není tedy pravidlem, že čím vyšší daňová

Optimalizace spotřební daně

25

sazba, tím vyšší daňový výnos. Tuto část, kdy má křivka klesající charakter nazýváme prohibitivní zóna neboli zakázaná zóna. Václava Jurečka (2010) ve své knize uvádí, že: „Objem příjmů státního rozpočtu z daní po dosažení svého maxima s rostoucí daňovou sazbou klesá“. Pokud se tedy dostaneme do zakázané zóny, je to pro nás signál, že daň je špatně nastavena. (Jurečka, 2010)

5.2 Lafferova křivka v praxi Pro sestrojení Lafferovy křivky na spotřební daň z piva v České republice jsem si zvolila čtyřleté období. Konkrétně roky 2007 – 2010. V těchto letech se sazba spotřební daně z piva nijak výrazně nelišila. Pro zajímavost a odhalení budoucího vývoje křivky jsem přidala i rok 2011 a 2012. Při sestrojení křivky je nutné znát daňovou sazbu a daňový výnos v jednotlivých letech. V mém případě jsem si zvolila dvě daňové sazby. Konkrétně základní sazbu, která se vztahuje na pivovary, jejichž produkce ročně přesáhne 200 000 hl a dále potom sníženou sazbu pro malé nezávislé pivovary, kategorii do 10 000 hl produkce piva za rok. Daňové výnosy jsem získala z údajů a statistik na stránkách celní správy České republiky. Vzhledem k tomu, že optimalizace není hlavním cílem bakalářské práce, nebudu dále zkoumat Lafferovy křivky pro ostatní snížené sazby daně.

5.2.1

Lafferova křivka pro základní sazbu daně

Tab. 2

Daňový výnos při stanovené základní sazbě daně z piva

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Daňová sazba (Kč/hl) 24 24 24 32 32 32

Daňový výnos (v Kč) 3 405 433 639 3 377 785 607 3 338 962 807 4 244 665 773 4 385 896 875 4 410 081 957

Jak můžeme vidět, tabulka znázorňuje jednotlivé daňové sazby spolu s daňovým výnosem pro uvedené pozorované roky. Na základě tabulky vidíme, že částky, které byly na dani odvedeny do státního rozpočtu v letech 2007 - 2009, se od sebe nijak výrazně nelišily. K nárůstu odvedených částek došlo až od roku 2010, kdy se sazba spotřební daně zvýšila o 8 Kč/hl. Od roku 2007 do roku 2012 se daňový výnos zvýšil o 1 004 648 318 Kč.

Optimalizace spotřební daně

26

Následným sestrojením Lafferovy křivky můžeme stanovit závěry týkající se dané problematiky.

Obr. 4

Lafferova křivka sestavená pro základní sazbu spotřební daně z piva

Na ose x vidíme znázorněné jednotlivé daňové sazby připadající pozorovaným rokům. Osa y nám znázorňuje daňový výnos, který je na obrázku vyčíslen v milionech Kč. Modrá křivka v obrázku představuje samotnou Lafferovu křivku. Černá křivka, kterou je obrázek doplněn, znázorňuje spojnici trendu. Je patrné, že od roku 2007 do 2009 se základní sazba daně nijak nezměnila. Stále byla nastavena stejná hodnota sazby 24 Kč/hl. I daňový výnos neměl výrazné kolísání. Odvedená částka do státního rozpočtu se v průměru za rok rovnala 3 337 060 684 Kč. Velkou roli v těchto třech letech hrál rok 2009, který můžeme označit jako rok, který byl silně poznamenán ekonomicko-finanční krizí. Dle předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven Františka Šámaly v řadě českých pivovarů poklesl výstav, což mělo negativní dopad na celý pivovarský sektor. Výstav členů svazu představoval 84 % veškeré tuzemské produkce piva. I přesto, že ekonomická krize zasáhla pivovarský sektor, u mnou vybraných pivovarů se tato krize nijak znatelně neprokázala. Tyto pivovary díky své tradici a vytříbené chuti ustály krizi bez jakýchkoliv větších ztrát. Z odvedené částky za celé odvětví však není patrné, že by se krize odvětví nějak výrazně dotkla. Tato skutečnost byla zapříčiněna tím, že poklesem prodeje českého piva se současně zvýšil import ze zahraničí. I přesto, že zahraniční pivo je v České republice daněno stejnou sazbou, která platila pro české pivo v letech 2007 – 2009, konkrétně 24 Kč/hl, výsledná cena pro spotřebitele byla nižní než u českých výrobků. Lidé v době krize upřednostnili levnější pivo, čímž se zvýšila

Optimalizace spotřební daně

27

poptávka po pivu ze zahraničí. Rozdíl v odvedené částce za rok 2009 je oproti ostatním rokům nepatrný. V roce 2010 pivovarnický průmysl očekával, že se vláda toto klíčové odvětví bude snažit podpořit s cílem zvýšit prodej českého piva. Opak byl ale pravdou. V tomto roce došlo ke zvýšení sazby spotřební daně z 24 Kč/hl na 32 Kč/hl. Jak můžeme vidět, Lafferova křivka měla stále rostoucí charakter, neboť zvýšením sazby došlo i ke zvýšení odvedené částky do státního rozpočtu. V roce 2010, kdy byla zavedena nová sazba spotřební daně 32 Kč/hl, vzrostl odvod na dani vzhledem k předchozímu roku 2009 o 905 702 966 Kč. Doplněným rokem 2011 je patrné, že nastavená sazba daně stále přinášela státnímu rozpočtu dostatek peněz, neboť jak můžeme vidět, trend křivky byl stále rostoucí. To stejné ovšem nemůžeme říci o roku 2012. V tomto okamžiku bychom měli zvážit, zda by bylo dobré ponechat stejnou sazbu daně nebo se snažit tuto daň zvýšit v domnění, že výnos spolu se zvýšením sazby v příštích letech stále poroste. Můžeme předpokládat, že Lafferova křivka brzy dosáhne svého vrcholu, Lafferova bodu, kdy bude daň optimální a odvedená částka do státního rozpočtu maximálně možná. Může ovšem nastat i situace, kdy při stanovené sazbě daně bude do státního rozpočtu odvedena menší částka, než tomu bylo předchozí rok. V tomto případě bychom se dostali do zakázané zóny, což by značilo, že daň je nesprávně nastavena. Zda Lafferova křivka rokem 2013 dosáhne Lafferova bodu, zjistíme až poté, co budeme znát, jak pivovary v tomto roce hospodařily. 5.2.2

Lafferova křivka pro sníženou sazbu daně

Tab. 3

Daňový výnos při stanovené snížené sazbě daně z piva (do 10 000 hl)

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Daňová sazba (Kč/hl) 12 12 12 16 16 16

Daňový výnos (v Kč) 4 941 952 5 319 659 7 904 608 14 695 387 17 254 132 22 271 581

V tabulce jsou opět znázorněny potřebné informace pro sestrojení křivky, jak tomu bylo uvedeno u základní sazby daně. Nyní ovšem nebudeme sestavovat křivku pro základní sazbu daně, ale pro sníženou sazbu daně, konkrétně pro malé nezávislé pivovary. Kategorii jsem zvolila do 10 000 hl, aby byla vidět rozdílnost v odvedených částkách na dani a také na prosperitě jednotlivých kategorií. Již z tabulky je patrné, že odvedené částky měly kolísavější charakter než v předchozím případě a částky se rok od roku stále více zvyšovaly. Hodnoty měly

Optimalizace spotřební daně

28

výrazně rostoucí charakter, a to se nám projevilo i na sestrojené Lafferově křivce.

Obr. 5

Lafferova křivka sestavená pro sníženou sazbu spotřední daně z piva (do 10 000 hl)

Jako u obrázku č. 4 si můžeme všimnout, že sazby daně i v tomto případě nebyly nijak výrazně odlišné. V prvních třech letech byla sazba daně nastavena na 12 Kč/hl. Jak je vidět, daňové odvody se rok od roku zvyšovaly a zapříčinily tak růst Lafferovy křivky. Výrazný růst můžeme vidět od roku 2009 do roku 2010, kdy se daňová sazba změnila z 12 Kč/hl na 16 Kč/hl a daňový výnos v tomto období vyšplhal o celých 7 milionů korun. Na obrázku nepozorujeme žádný pokles daňového odvodu v rámci ekonomické krize. Novým trendem se roku 2008 stalo moderně uvažující vedení radnic a zastupitelé začali chápat pivovar jako něco, co k městu patří a dotváří jeho kulturu. Známý a věhlasný minipivovar napomáhá upevňovat věhlas místa. Začaly se tedy budovat nové minipivovary, což vyplynulo z průzkumu, který provedl Český svaz pivovaru a sladoven. Znázorněním roku 2011 je patrné, kam se trend Lafferovy křivky ubíral. Opět došlo ke zvýšení částky, která byla do státního rozpočtu za rok 2011 odvedena. Rok 2012 přináší opět vyšší odvod do státního rozpočtu a křivka má tak stále rostoucí charakter. Od roku 2007 do roku 2010 se odvod na spotřební dani zvýšil o 17 329 629 Kč. Závěrem této kapitoly můžeme říci, že ačkoliv se daňové sazby nijak výrazně rok od roku nelišily, stále byly takovým daňovým výnosem, který přinesl dostatek peněz do státního rozpočtu. Nemůžeme ovšem říci, že v České republice je nastavena optimální sazba spotřební daně, neboť podle Lafferovy křivky ještě ani v jednom z pozorovaných

Optimalizace spotřební daně

29

případů, nebylo dosaženo Lafferova bodu. Doposud se ale křivka ubírala správným směrem a rostoucí charakter nám značil, že se sazba daně vyvíjí správně. Je tedy pouze otázkou času, jak se ke zvyšování daní postaví vláda. Zda se bude snažit pokračovat ve stejném duchu jako doposud nebo se bude snažit přemrštěnou sazbou daně dosáhnout maxima. Pivovary musí na změnu spotřební daně reagovat a přijmout určitá opatření, aby jim zvýšení daně neuškodilo. Je však správné zvyšovat sazbu daně vždy takovým skokem, rovnou o 8 Kč/hl (poslední zvýšení), jak tomu bylo u základní sazby? Nebylo by vhodnější pozvolné zvyšování? Zvýšením sazby, ať už u základní sazby daně nebo snížené sazby daně bylo dosáhnuto ještě vyšších daňových výnosů než v dřívějších letech. Musíme být ovšem opatrní, abychom se případným častým zvyšováním daní nedostali do zakázané zóny neboli do situace, kdy nastavená daň bude mít negativní charakter. Mohlo by tak dojít k tomu, že se zvýšenou sazbou daně bude odvedena nižší částka než při daňové sazbě nižší. Podle mého názoru a zjištěných výsledků pozorování by měla sazba spotřební daně zůstat ještě po nějaký čas nastavena na 32 Kč/hl, neboť jak můžeme vidět u Lafferovy křivky pro základní sazbu daně, křivka od roku 2010 – 2012 dosáhla určité stability. Zvýšením sazby bychom mohly zapříčinit pokles odvedené částky do státního rozpočtu, což by se projevilo negativně na celém výběru. Můžeme také říci, že od roku 2008 na českém trhu vzrostl počet nových pivovarů s výrobou do 10 000 hl za rok. Pivo pocházející z těchto pivovarů je originální nejen svou chutí, recepturou, ale také přípravou. Většina těchto pivovarů provozuje společně i vlastní restauraci, v níž své pivo nabízí. Není tedy pochyb, že český národ, který je proslulý svou výrobou, ale také konzumací piva, se snaží stále více toto odvětví rozvíjet a svým zákazníkům nabídnout maximum pro jejich spokojenost.

Ziskovost pivovarů

30

6 Ziskovost pivovarů Vzhledem k tomu, že se nároky a požadavky zákazníků neustále zvyšují, volí pivovary různé marketingové mixy, nové produkty a způsoby prodeje nejen, aby oslovily co nejvíce klientů, ale také proto, aby udržely tempo s konkurencí a snažily se tak být vždy o krok před ní. Samozřejmě s cílem prosperity a dosažení co největšího zisku. V této kapitole se tedy zaměřím na to, jak sazba daně ovlivňuje ziskovost pivovarů a dále se budu snažit formulovat vhodné strategické alternativy, které budou reagovat na změny spotřební daně. Pro pozorování jsem si vybrala pivovar Svijany, a. s. a pivovar Zubr, a. s.. Oba tyto pivovary mají dlouhou historii na českém trhu. Veškeré údaje se vztahují k období od roku 2007 – 2010.

6.1 Pivovar SVIJANY, a. s. První zmínky o svijanském pivovaru pochází z roku 1564, kdy byl zřízen jako součást hospodářského zázemí. Důvodem vaření piva a zakládání hospod bylo zvyšování finančního výnosu panství. V řízení pivovaru se vystřídala řada osob. Můžeme jmenovat Ondřeje Slika, rod Valdštejnů, rod Rohanů a další. Rohanové pivovar připojili k Sychrovu a i nadále byl součástí hospodářského dvora. Ani pivovar Svijany se nevyhnul znárodňování. Roku 1945 byl znárodněn a stal se provozem Severočeských pivovarů n. p. Vzhledem k tomu, že tuto skupinu pivovarů tvořily velké podniky a majitelem byla anglická pivovarská společnost Baas, svijanský pivovar byl nejmenší a zároveň i nejstarším. Díky své velikosti se dostal do potíží a jeho zavření bylo čím dál více aktuálnější. Pivovar stál před skutečností, že bude uzavřen. Na poslední chvíli v roku 1998 vznikla nová akciová společnost Svijany, s. r. o., která měla zároveň i nového vlastníka. V roce 2005 změnila společnost právní formu a stala se akciovou společností. Díky úzké spolupráci pracovníků pivovaru byla krize překonána a začalo se blýskat na lepší časy. Pivovar je součástí skupiny LIF. Rok od roku se zvyšuje výstav piva a pivovar se tak stává čím dál tím víc známější. Pivovar Svijany a. s., má řadu ocenění a pivo je známé po celé České republice. Pivovar prodává 12 druhů piv, které se vyrábí tradiční recepturou. Využívá klasickou metodu kvašení, která je složitější jak na výrobu, tak i na čas. Na rozdíl od ostatních pivovarů, které vyrobí jednu várku za 10 až 12 dní, Svijany a. s. vyrobí várku za necelé dva měsíce. Pivo je ale o to kvalitnější a zdravější. Pivovar se zaměřuje pouze na český trh a neexportuje. Jedním z hlavních důvodů je, že vyrobené pivo není pasterované, a proto nemá tak dlouhou dobu

Ziskovost pivovarů

31

trvanlivosti, která odpovídá podmínkám pro export. V druhé řadě si snaží zachovat tradici výroby a uspokojit český trh s pivem. Vzhledem k tomu, že poptávka po svijanském pivu je větší, než jsou schopni uspokojit, nemají důvod pivo vyvážet. Tento pivovar je na českém trhu již 449 let. Příští rok tedy pivovar čeká 450. výročí od jeho založení.

6.1.1

Výsledek hospodaření

Tab. 4

Výsledek hospodaření pivovaru Svijany, a. s.

Rok 2007 2008 2009 2010

Výsledek hospodaření pro dané účetní období 66 303 000 96 847 000 167 341 000 260 944 000

Výsledek hospodaření před zdaněním 85 975 000 122 976 000 209 252 000 298 093 000

Jak můžeme vidět, v roce 2007 dosáhl pivovar kladného hospodářského výsledku. Téměř celý výstav piva byl prodán prostřednictvím společnosti Pivovar Svijany – Distribuce s. r. o. Převažoval prodej sudového piva. Začátek roku 2007 nebyl pro pivovar příliš příznivý. Vinou vichřice přišel o celé dvě várky piva. Pivovar musel zlikvidovat zhruba 400 hl piva, ale ani to ho nezastavilo předtím, aby dosáhl výstavu 266 574 hl piva. Byla dokončena přístavba ležáckého sklepa a stavba na odkalování odpadních vod. Veškeré tyto investice byly plánované, proto měl pivovar dostatek finančních prostředků na jejich úhradu. Dalším krokem, který pivovar podnikl, bylo zakoupení obchodního podílu ve společnosti Chmel Polepská Blata s. r. o.. Rok 2008 byl opět úspěšný a pivovar byl v plusových hodnotách. Zisk se zvýšil zhruba o 46 %. S růstem zisku vzrostl i výstav piva na 318 720 hl. Pivovar se rokem 2008 zařadil na 6. místo největších pivovarů v České republice a získal řadu ocenění. V oblasti budování proběhla rekonstrukce ležáckého sklepa a byl vybudován nový sklad expedice a pivovarská prodejna. Svijanská prodejna byla vybudována v Mladé Boleslavi a stala se tak třetí prodejnou v regionu. Zákazníci zde měli možnost zakoupit si pivo, propagační materiály, ale i další svijanské zboží. K inovaci v podniku došlo zakoupením robotů na obsluhu sudové a lahvové stáčecí linky. Pivo již nebylo na palety skládáno ručně. Rok 2009 přinesl opět úspěchy. S rostoucím výstavem pivovaru na 387 383 hl vzrostly i tržby a pivovar získal řadu ocenění. Vedení investovalo do rozšíření ležáckého sklepa a také do zakoupení nových dvou automatů na lahve a kegy.

Ziskovost pivovarů

32

Stávající prodejnu, která se nacházela ve Svijanech, chtěli přebudovat na síň tradic a vybudovat prodejnu novou. Rok 2009 byl pro pivovar velice úspěšným. Výsledek hospodaření dosáhl v roce 2010 úctyhodných 260 milionů korun. Jak je vidět, pivovaru se rok od roku stále více dařilo a zákazníků přibývalo. Pivovar již nezásoboval převážně pivnice v Čechách, ale i Morava objevila kouzlo svijanského piva. Ocenění přibývalo a pivovar si stále zachovával tradici výroby kvašeného českého piva. V rámci investování byly dokončeny akce skladová hala pro kegy a bylo nainstalováno nové plnící rameno. Dále byla v roce 2010 zahájena rekonstrukce čističky odpadních vod.

Tab. 5

ROA ROS ROE ROCE

Ukazatele rentability

2007 35,47 % 23,63 % 48,4 % 58,93%

2008 30,08 % 25,32 % 59,69 % 73,78 %

2009 47,98 % 33,70 % 60,61 % 75,59 %

2010 58,84 % 42,64 % 83,36 % 93,43%

Na základě vypočtených ukazatelů rentability můžeme vidět, jak podnik v jednotlivých letech hospodařil. Jako první byla vypočítána rentabilita aktiv. V tomto výpočtu jsem za zisk dosadila výsledek hospodaření před zdaněním a úroky (EBIT). Zvolila jsem EBIT, neboť nám umožňuje srovnávat podniky v odlišných daňových podmínkách a také s různým poměrem zdrojů financování. Jak můžeme vidět, vypočtené hodnoty vzrůstaly až na rok 2008, kdy byl zaznamenán mírný pokles. V roce 2007 bylo 35 % aktiv schopno vytvářet zisk bez ohledu na to, z jakých zdrojů byla aktiva financována. ROA v posledních dvou letech vykazovala rostoucí tendenci. V roce 2010 byla téměř více než polovina aktiv pivovaru schopna vytvářet zisk. Můžeme tedy říci, že pivovar efektivně využíval svá aktiva v podniku. Nejvíce aktiv měl podnik v oblasti dlouhodobého hmotného majetku, konkrétně stavby a samostatné movité věci. Vzhledem k tomu, že pivovar stále budoval a rozšiřoval svoji výrobu, nebylo pochyb, že právě tyto dvě položky nesly nejvyšší hodnotu. Nejvyšší vypočítaná hodnota byla dosažena v roce 2010, kdy ukazatel ROA nesl hodnotu 58,84 %. V aktivech bylo uloženo 509 607 000 Kč. Aby nedocházelo ke zkresleným výpočtům při porovnávání podniků, i při výpočtu rentability tržeb, bylo ve vzorci dosazeno EBIT. Je patrné, že ROS mělo rostoucí tendenci. Od roku 2007 do 2010 se vypočtená hodnota zvýšila o 19,01 %. Rokem 2010 se tržby pivovaru podílely 42 % na tvorbě zisku. Jak již bylo zmíněno výše, pivovar každoročně zvyšoval svůj výstav, neboť bylo poptáváno více piva, než byl pivovar schopen vyrobit. Proto i tržby dosahovaly rok od roku vyšších čísel. Jak je vidět, rokem 2010 dosáhla rentabilita tržeb nejvyšší

Ziskovost pivovarů

33

hodnoty i přesto, že v tomto roce došlo ke zvýšení spotřební daně z 24 Kč/hl na 32 Kč/hl. I vzhledem k této skutečnosti byly tržby o 66 533 000 Kč vyšší než v předchozím roce 2009. Samozřejmé je, že pivovar s vyšším prodejem zaplatil i více na spotřební dani. Rentabilita aktiv byla vždy menší než rentabilita vlastního kapitálu, což značilo, že pivovar dobře využíval cizí zdroje. Rentabilita vlastního kapitálu měla po celé čtyři roky rostoucí charakter. Nejnižší hodnota byla 48,4 %, které podnik dosáhl v roce 2007. Můžeme tedy říci, že vlastní kapitál byl výnosový z 48,4 %. Rok 2010 přinesl změnu, kdy se ukazatel oproti roku 2007 zvýšil o 34,96 %. Vlastní prostředky, které do podniku vložili vlastníci, byly velice efektivně využity, neboť hodnota ukazatele dosáhla téměř 84 %. Posledním vypočteným ukazatelem byla rentabilita dlouhodobého kapitálu. V roce 2010 podnik dosáhl z jedné koruny, kterou investovali akcionáři nebo věřitelé, 93,43 % provozního hospodářského výsledku před zdaněním. Podle tabulky je patrné, že hodnoty se rok od roku zvyšovaly a během čtyřletého období se zvýšily o 34,5 %. Z vypočtených ukazatelů je patrné, že pivovar hospodařil dobře, neboť každým rokem se hodnoty vypočtených ukazatelů zvyšovaly. Jak již bylo zmíněno, po celé tři roky, od roku 2007-2009, byla sazba spotřební daně nastavena na 24 Kč/hl. Výstav pivovaru se zvyšoval a spolu s ním i prodej, čímž došlo každoročně k vyšší odvedené částce na spotřební dani. Rokem 2010 nastala změna, kdy se spotřební daň zvýšila o 8 Kč/hl. Tato skutečnost však pivovaru nijak neuškodila. Výstav pivovaru, jeho výsledek hospodaření i tržby z prodeje vlastních výrobků byly vyšší než v předcházejícím roce 2009, kdy stále ještě platila sazba spotřební daně 24 Kč/hl. Zvýšení spotřební daně se odrazilo pouze v objemu finančních prostředků, které pivovar odvedl do státního rozpočtu. Každoroční zvyšování prodeje vlastních výrobků souviselo s každoročně vyšší částkou, kterou byl pivovar povinen odvést v rámci výběru daně. V tabulce rentability vidíme, že vypočtené hodnoty se každoročně zvyšovaly. Můžeme tedy říci, že pivovar efektivně využíval svá aktiva podniku. Kapitál, který do pivovaru vložili jeho vlastníci, byl dostatečně výnosový, což můžeme vidět na vysoké vypočítané hodnotě, která roku 2010 dosahovala 83 %. Většina pivovarů řešila změnu sazby spotřební daně okamžitým zvýšením ceny prodávaného piva. Pivovar Svijany však hledal taková řešení, která by napomohla k zachování ceny nebo k jejímu minimálnímu zvýšení. Časté zvyšování ceny ve většině případů odrazuje konzumenty, a proto by si měl pivovar počínat tak, aby si své zákazníky udržel i přesto, že se každoročně zvyšuje daň z přidané hodnoty a ceny výrobků tak výrazně rostou.

Ziskovost pivovarů

34

6.1.2

Odvod spotřební daně

Tab. 6

Jednotlivý odvod spotřební daně z piva v letech 2007 – 2010

Rok 2007 2008 2009 2010

Prodej (hl) 262 695 317 630 385 316 433 049

Sazba daně (Kč/hl) 24 24 24 32

Odvod daně (v Kč) 69 509 185 84 197 360 102 675 931 153 042 944

Ve sledovaném čtyřletém období se sazba spotřební daně nijak výrazně nelišila. První tři roky byla sazba daně nastavena na 24 Kč/hl. V posledním sledovaném roce se sazba daně zvýšila o celých 8 Kč/hl, a to na 32 Kč/hl piva. Z tabulky je zřejmé, že pivovar každým rokem zvyšoval prodej svých výrobků. S rostoucím prodejem rostl i zisk. Nesmíme ale zapomínat, že současně s rostoucím prodejem rostla i částka, která byla následně odvedena na spotřební dani.

Obr. 6

Grafické znázornění odvedené částky spotřební daně z piva v jednotlivých letech

V roce 2007 odvedl pivovar 69 509 185 Kč na spotřební dani. Velká část prodeje byla zaměřena na distribuci jedenácti stupňového piva, které tvořilo 73 % z celkového prodeje. Zbylých 27 % bylo rozděleno mezi prodej deseti stupňového, dvanácti stupňového, třinácti stupňového a patnácti stupňového piva. S vyšší stupňovitostí piva se zvyšovala i odvedená částka. Pivovar se proto převážně zaměřil na výrobu deseti a jedenácti stupňové pivo, ze kterých se platí

Ziskovost pivovarů

35

menší spotřební daň, než je tomu u piva s vyšší stupňovitostí. Převažovala výroba sudového piva, kterým je pivovar Svijany a. s. proslulý. Rok 2008 přinesl zvýšení prodeje o 20,9 %. Zvýšením prodeje se zvýšila i odvedená částka na spotřební dani o 21,1 %. Pivovar odvedl 84 197 360 Kč. Největší poptávka byla po jedenácti stupňovém pivu Svijanský Máz, a proto pivovar zvyšoval jeho poměr v celkové vyráběné produkci. Vzhledem k předchozímu roku byl menší prodej desetistupňového piva, ale naopak se zvýšil prodej vícestupňových piv. Dalším rokem nenastaly nijak výrazné změny. Výroba piva byla stále zaměřena na jedenácti stupňové pivo Svijanský Máz, které tvořilo největší podíl z celkového vyráběného objemu produkce. O jedno procento se zvýšil prodej patnácti stupňového piva Baron. Rok 2009 znamenal pro pivovar odvod spotřební daně v částce 102 675 931 Kč. Oproti roku 2008 odvedl pivovar o 22 % vyšší částku na dani, ale současně se zvýšil objem prodeje o necelých 21 %. Je tedy zřejmé, že zvýšení prodeje se muselo projevit na odvedené částce za spotřební daň. Ve sledovaném období 2007 – 2009 se pivovar potýkal se stejnou sazbou spotřební daně, která byla nastavena na 24 Kč/hl. Z obrázku je patrné, že se odvedená částka daně rok od roku zvyšovala. Toto zvýšení bylo zapříčiněno zvyšujícím se množstvím prodávaného piva. Ročně se výstav pivovaru zvýšil v průměru o 20 %, což zapříčinilo i vzrůst prodeje a odvedené částky na dani průměrně o 20 %. V následujícím roce 2010 se sazba daně zvýšila na 32 Kč/hl. Jak je vidět z obrázku, odvedená částka byla téměř dvojnásobkem odvedené částky v roce 2007. Tyto dva roky nemůžeme ale nijak výrazně srovnávat, neboť v každém roce byla nastavena jiná sazba daně a také od roku 2007 se zvýšil prodej piva o 65 %. Zvýšení základní sazby daně o 8 Kč/hl se výrazně projevilo na odvedené částce, a to o 49 % vzhledem k předchozímu roku 2009. Pivovar odvedl na spotřební dani 153 042 944 Kč. Nejvíce se opět prodalo jedenácti stupňového piva, Svijanský Máz, který tvořil 77 % celkového prodeje. Naopak poklesl prodej vícestupňového piva.

6.2 Pivovar ZUBR a. s. Pivovar Zubr má své sídlo již od nepaměti v Přerově. V roce 1256, kdy ho král Přemysl Otakar II. povýšil na královské město, Přerov současně získal i právo várečné. Jak můžeme vidět, v logu pivovaru je zasazen rok 1872. Tento rok byl položen základní kámen, ke stavbě pivovaru, který v té době nesl název První moravský pivovar akciový se sladovnou v Přerově. O rok později se již začalo vařit pivo, které bylo vydáváno pod registrovanou ochrannou známkou.

Ziskovost pivovarů

36

Pivovar z počátku nakupoval chmel od žateckých a pražských firem, ale postupem času zjistil, že tyto firmy nakupují chmel z okolí Přerovska za levněji a následně chmel zpětně prodávají za dražší ceny. Na základě této skutečnosti se od roku 1894 přerovské pivo vaří z chmele, který je vypěstován v okolí. Jak již bylo zmíněno, řada pivovarů byla v dřívějších dobách znárodněna a výjimkou nebyl ani První moravský pivovar akciový se sladovou v Přerově. Velký rozvoj pivovaru proběhl v letech 1955 – 1970, kdy byly zavedeny nové technologické postupy a stále více se rozvíjela výroba. V těchto letech pivovar zaměstnával nejvíc zaměstnanců za celou svou historii. Konečné číslo dosahovalo až 600 zaměstnanců. V současné době se počty výrazně snížily a můžeme hovořit přibližně o 200 zaměstnancích. V roce 1994 získal pivovar oficiální název Pivovar Zubr a. s., tedy podobu, kterou má dodnes. Již od roku 1995 pivovar sbíral ocenění, kterým se může pyšnit. Tento pivovar má své jméno nejen v České republice, ale i v zahraničí, kam pivo vyváží. Z počátku se pivo stáčelo pouze do skleněných lahví a sudů. V současnosti tomu tak již není a pivovar se zaměřuje od roku 2005 i na stáčení piva do PET lahví. Dále jsou na trhu dostupné plechovky a sudy. Pivovar se snaží své zákazníky stále překvapovat něčím novým, a tak tomu bylo i minulý rok, kdy uvedl na trh novinku – ovocné pivo Yuzu a limeta a také vánoční speciál Zubr Maxxim, vícestupňové pivo, který český trh ovládlo rok předtím. Pivovar je na českém trhu úspěšný již 141 let.

6.2.1

Výsledek hospodaření

Tab. 7

Výsledek hospodaření pivovaru Zubr a. s.

Rok 2007 2008 2009 2010

Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření před pro dané účetní období zdaněním -13 146 000 -13 017 000 14 267 000 10 885 000 11 435 000 14 795 000 11 281 000 11 076 000

Jak můžeme vidět, ne vždy se prosperujícímu podniku dařilo s kladným hospodářským výsledkem. Jak vidíme výše, v roce 2007 pivovar dosáhl záporného výsledku hospodaření. Strategickým cílem pro tento rok byl výstav piva na úrovni 280 000 hl a především udržení kladného hospodářského výsledku.

Ziskovost pivovarů

37

Operativní cíle zahrnovaly zvýšení výstavu do zahraničí, pokračování rozsáhlé rekonstrukce výrobní a distribuční základny a v neposlední řadě dosažení kladného hospodářského výsledku cestou snižování provozních nákladů. Následným vyhodnocením roku 2007 jsem zjistila, že ne všechny plány byly dodrženy a splněny. Pivovar nesplnil požadovaný výstav piva 280 000 hl. Skutečné vyrobené množství bylo 273 071 hl. V rozsáhlé rekonstrukci nebyly znát žádné výrazné pokroky. Zdroj vložených prostředků do oprav byl necelých 30 milionů. Rok 2008 přinesl stejné strategické i operativní cíle jako rok 2007, avšak s jednou změnou. Pivovar se snažil získat maximální objem finančních zdrojů ze strukturálních fondů EU. Vyhodnocení roku 2008 nám ukázalo, že pivovar se stále ještě nevymanil z černých čísel i přesto, že dosáhl kladného hospodářského výsledku, což bylo jedním z jeho cílů. Splnil plán výstavu, který předčil požadované množství hl. S celkovou produkcí 289 565 hl piva si zabezpečil podíl na českém pivním trhu 1,46 %. Zde můžeme vidět, že zisk pivovaru byl mnohem příznivější, než v předcházejícím roce, kdy se pivovar potýkal se záporným výsledkem hospodaření. V roce 2009 se pivovar snažil stabilizovat celkovou produkci piva a dosáhnout alespoň takového výsledku hospodaření jako v předchozím roce. Stanovil si nový cíl - zvýšit export do zemí EU a vývoz na Slovensko. I nadále pivovar kladl důraz na kladný hospodářský výsledek, kterého se snažil dosáhnout optimalizací cenové politiky a snižováním provozních nákladů. Pokračoval i v inovacích, kterými chtěl dosáhnout lepších výsledků. Požadované plány se přiblížily plnění za rok 2009. Celková produkce pivovaru tento rok dosáhla 257 457 hl piva a můžeme také hovořit o výrazném posílení exportu. V tomto roce bylo opět dosáhnuto kladného výsledku hospodaření, ale pivovar i nadále zůstával v černých číslech. Rok 2010 přinesl požadovaný plán navýšit výstav piva alespoň o 7 % vzhledem k předchozímu roku. Novým cílem bylo oslovit země mimo EU a následně zvýšit export do těchto zemí. Nadále zůstával vývoz piva na Slovensko. I tento rok dosáhl pivovar kladného výsledku hospodaření, ale bohužel to stále nestačilo k tomu, aby se vymanil z černých čísel. Výstav piva byl pro tento rok celých 259 568 hl, čímž nebyl splněn požadavek navýšení výstavu piva alespoň o 7 %. Naopak se stále více pivovaru dařilo v exportu piva, který dosahoval úrovně 122,9 % roku předešlého. Novinkou na českém trhu byla výroba speciálního vánočního piva Maxxim.

Ziskovost pivovarů Tab. 8

ROA ROS ROE ROCE

38

Ukazatele rentability

2007 -2,96 % -2,55 % -3,59 % -3,6 %

2008 2,61 % 3,17 % 3,86 % 3,53 %

2009 3,22 % 4,02 % 3,02 % 4,09 %

2010 1,85 % 2,5 % 2,89 % 2,74 %

Na základě vypočtených ukazatelů rentability vidíme, jak podnik po své čtyřleté období hospodařil. Všechny vypočtené ukazatele byly počítány stejným způsobem jako u předchozího pivovaru Svijany. V případě ROA, ROS a ROCE bylo počítáno s EBIT. Ve vzorci ROE bylo dosazeno EAT. Všechny ukazatele v roce 2007 dosáhly záporných hodnot. Tato skutečnost byla zapříčiněna tím, že pivovar v tomto roce hospodařil se záporným výsledkem hospodaření, což se promítlo i ve výpočtech. Hodnoty byly špatné. Podnik neefektivně využíval svá aktiva. Jeho vlastní kapitál nebyl nikterak výnosový. V roce 2008, kdy podnik dosáhl kladného výsledku hospodaření, měly ukazatelé příznivějších hodnoty. Rentabilita aktiv vzrostla na 2,61 %. Její vývoj však nebyl nikterak výrazný. Hodnoty se stále pohybovaly průměrně kolem 2,5 %, což značilo, že podnik neefektivně využíval svá aktiva. Pouze 2,5 % aktiv pivovaru bylo schopno vytvářet zisk. Nízká rentabilita mohla být zapříčiněna nesprávným využíváním aktiv. Vhodným řešením by byl prodej nepotřebných aktiv nebo alespoň jejich pronájem. Vzhledem k tomu, že pivovar každoročně investoval do oprav a rekonstrukcí, bylo zřejmé, že největší část aktiv byla zastoupena právě v oblasti staveb a samostatných movitých věcí, stejně tak, jako tomu bylo u pivovaru Svijany. I rentabilita tržeb vykazovala v roce 2008 nárůst a rostoucí tendenci si udržela až do roku 2009. V roce 2010 vidíme opět pokles vypočtené hodnoty. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2009, a to 4,09 %. Tržby pivovaru se v tomto roce podílely 4,09 % na tvorbě zisku. V letech 2007 – 2009, kdy byla sazba daně 24 Kč/hl, docházelo každoročně ke snížení výstavu piva. I přesto, že se výstav piva snižoval, tržby se v letech 2007, 2008 a 2010 zvyšovaly. V roce 2009 byl zaznamenán pokles. Tržby v tuzemsku se zvýšily, ale naopak poklesly tržby v zahraničí. Rentabilita vlastního kapitálu dosahovala v roce 2007 nejhoršího čísla ze všech ukazatelů. Následným rokem se ale dostala do kladné hodnoty a kapitál, který do podnikání investovali vlastníci, byl z 3,86 % výnosový. Tato hodnota nebyla příliš příznivá, neboť čím vyšší číslo, tím efektivněji je využíván vložený vlastní kapitál. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2008. Posledním počítaným ukazatelem je rentabilita dlouhodobého kapitálu. Nejvyšší vypočtená hodnota 4,09 % byla dosažena v roce 2009, což značí, že dlouhodobé zdroje v podniku měly pouze 4% výnosnost.

Ziskovost pivovarů

39

Zhodnocením celé situace můžeme říci, že i přes malé škobrtnutí v roce 2007, kdy pivovar dosáhl záporného výsledku hospodaření, byla situace poměrně stabilní. Z tabulky rentability vidíme, že pivovar Zubr nedosáhl tak vysokých čísel jako pivovar Svijany, ale i přesto zaujímá významné postavení v rámci českého pivovarnického trhu. V letech 2007 a 2008, kdy byla spotřební daň ve výši 24 Kč/hl, zvyšoval pivovar výstav společně se ziskem. Vypočtené ukazatele rentability se v těchto dvou letech výrazně lišily. Jelikož bylo v roce 2007 dosaženo záporného výsledku hospodaření, tak i vypočtené hodnoty vykazovaly záporná čísla. V roce 2008 zvýšením výstavu dosáhl pivovar kladného výsledku hospodaření, což se promítlo v kladných hodnotách vypočtených ukazatelů rentability. I přesto, že v roce 2009 došlo k poklesu výstavu a spolu s ním poklesl i dosažený výsledek hospodaření oproti předchozímu roku, vypočtené hodnoty dosáhly vyšších čísel než v předchozím roce. Mírný pokles vidíme pouze u rentability vlastního kapitálu. V roce 2010, kdy došlo ke zvýšení spotřební daně z piva, pivovar v malém množství zvýšil svůj výstav piva a s ním vzrostly i tržby. Výsledek hospodaření za běžné účetní období byl vzhledem k předchozímu roku 2009 téměř stejný, ovšem podle vypočtených ukazatelů rentability vidíme mírný pokles. I přesto, že se v roce 2010 zvýšil výstav pivovaru o téměř 2 000 hl a vzrostly tržby, výsledek hospodaření nepřevýšil zisk z roku 2009. Na zvýšení spotřební daně z piva reagoval pivovar Zubr zvýšením ceny piva.

6.2.2

Odvod spotřební daně

Tab. 9

Jednotlivý odvod spotřební daně z piva v letech 2007 – 2010

Rok 2007 2008 2009 2010

Sazba daně (Kč/hl) 24 24 24 32

Odvod daně (v Kč) 52 544 000 47 511 000 39 916 000 40 279 000

Jak můžeme vidět, ve sledovaném čtyřletém období, odvod daně neměl nijak výraznou tendenci růstu či poklesu. Nejvyšší spotřební daň byla odvedena v roce 2007, oproti tomu nejméně bylo odvedeno v roce 2009. V tabulce není uvedeno, kolik hektolitrů piva pivovar prodal v jednotlivých letech, neboť mi byly sděleny data, ve kterých je zohledněn prodej piva v rámci skupiny PMS Přerov a. s. dohromady, jímž je pivovar Zubr součástí.

Ziskovost pivovarů

40

Skupinu PMS Přerov a. s. tvoří spolu s přerovským pivovarem Zubr ještě další dva pivovary, které v mé práci budou vystupovat pod fiktivním názvem X a Y. Podle informací, které mi byly sděleny, pivovary prodaly nejvíce deseti stupňového a jedenácti stupňového piva.

Obr. 7

Grafické znázornění odvedené částky spotřební daně z piva v jednotlivých letech

Jednotlivé částky odvedené na spotřební dani nebyly nijak velké, neboť pivovar je součástí skupiny PMS Přerov a. s.. V Přerově probíhal pouze prodej sudového piva. Vyčíslená daň, která byla odvedena, je tedy pouze z prodeje sudového piva. Přerovský pivovar nestáčel pivo do lahví. Vyrobené pivo bylo převáženo do pivovaru X, kde bylo stáčeno do lahví a následně uváděno do volného oběhu. To stejné platilo i při stáčení piva do PET lahví. Jak můžeme vidět v následující tabulce, pivovar X odvedl nejvyšší spotřební daň ze všech. Je to zapříčiněno tím, že do volného oběhu nepouštěl pouze výrobky X, ale také lahvové pivo Zubr, za které odváděl spotřební daň.

Tab. 10

Odvod spotřební daně v rámci skupiny PMS Přerov a. s.

2007 2008 2009 2010 Celkem

Zubr 52 544 000 47 511 000 39 916 000 40 279 000 180 250 000

X 93 586 000 92 359 000 72 907 000 88 258 000 347 110 000

Y 39 245 000 38 200 000 39 210 000 51 174 000 167 829 000

Ziskovost pivovarů

41

Rokem 2010, kdy došlo ke zvýšení spotřební daně z piva, jsem nezpozorovala u pivovaru Zubr a. s. žádné výrazné změny v odvedených částkách.

Doporučení

42

7 Doporučení Vzhledem k tomu, že je na pivo uvalena nejedna daň, musí pivovary s touto skutečností dlouhodobě pracovat. Na jedné straně musí zajistit chod pivovaru tak, aby nedocházelo k výrazným ztrátám, a na druhé musí hledat takové strategické cíle, aby nepřišel o své zákazníky – spotřebitele. V této podkapitole se budu snažit pivovarům navrhnout vhodná doporučení, která budou reagovat na změny spotřební daně. Jak víme z předchozích kapitol, sazba spotřební daně z piva se každoročně nemění.

7.1

Pivovar Svijany, a. s.

Podle předchozích zjištění je patrné, že pivovar Svijany si na českém trhu vede více než dobře. O zákazníky nemá nouzi i přesto, že se nepouští do žádných velkých reklam či reklamních kampaní. Upřednostňuje osobní kontakt s potenciálními zákazníky. Účastní se pivních slavností, kde má možnost si se zákazníky pohovořit a zjistit tak jejich potřeby a požadavky. Nová prodejna na Moravě První svijanská prodejna byla vybudována hned vedle pivovaru. Vzhledem k tomu, že tato prodejna se setkala u lidí s velkým úspěchem, rozhodl se pivovar vybudovat další. V rámci několika let vyrostly v Čechách nové dvě prodejny. I tyto prodejny, které se nachází v Mnichově Hradišti a Mladé Boleslavi patří mezi vyhledávané. Vzhledem k tomu, že na Moravě není lidem svijanské pivo tak dostupné jako spotřebitelům v Čechách, doporučila bych, nesoustředit distribuci pouze na Čechy, ale zaměřit se více i na Moravu. Proto bych jako vhodnou alternativu navrhla vybudování nové prodejny na Moravě, která by mohla tento problém částečně vyřešit. Současně by tuto prodejnu pivovar mohl využít jako „reklamu“, jak získat a přilákat nové zákazníky. Export Pivovar Svijany si zachovává svou tradici ve výrobě českého kvašeného piva. Vzhledem k výrobě, která je náročná na čas, nemá pivo tak dlouhou dobu trvanlivosti, aby mohlo být exportováno. Jednou z možností by bylo upravit část výroby tak, aby výrobní postup odpovídal požadavkům pro pivo, které by bylo určeno pro export. Nejdříve bych zvolila vývoz pouze do jedné ze sousedních zemí, aby pivovar zjistil, zda je export pro něho výnosný nebo mu stále více zisku bude plynout pouze ze zaměření se na český trh. Výběrem jedné ze sousedních zemí by pivo-

Doporučení

43

var nevynaložil tak velké náklady související s exportem, jako v případě vývozu do více zemí současně. Jelikož pivovaru není zřejmé, zda by bylo pivo na sousedních trzích spotřebiteli žádané, musel by tuto skutečnost zjistit prostřednictvím svých obchodních zástupců. Ti by v rámci svých služebních cest oslovili vybrané majitele restaurací, kterým by české pivo nabídli. Otázkou zůstává, zda by se české pivo na sousedním trhu uchytilo a vytvořilo si tak dobré jméno i tam. Tradice Další z možností je zachovat si tradici a soustředit se pouze a jenom na český trh, jako je tomu doposud. Zapomenout na export, který by podniku přinášel další náklady, s nimiž by se musel potýkat. Nesmíme zapomínat, že i výroba piva by se musela částečně pozměnit. Výrazným rozšířením výroby a úpravy technologického postupu by tak mohlo dojít k poklesu kvality piva, jak tomu bývá u většiny firem, které výrazně rozšíří podnik a výrobu v domnění, že dosáhnou většího zisku, ale už si neuvědomují, že ve značných případech k tomu dochází na úkor kvality vyráběného produktu. Není pochyb, že by pivovar měl stále své zákazníky a poptávku po pivu i přesto, že by nevyvážel. Češi jsou na vrcholu žebříčku v konzumaci piva a svému nápoji jsou a zůstanou vždy věrní.

Reklama Jak víme, pivovar se nepouští do žádného velkého oslovování zákazníků prostřednictvím reklam, a i přesto se poptávka po pivu každoročně zvyšuje. Jako „reklamu“ pivovar využívá v podstatě své spotřebitele, kteří o pivu diskutují a doporučují ho dále svým známým. Informace o dobrém pivu se mezi lidmi, pro něž je pivo oblíbeným nápojem, rychle šíří. Podle mého názoru by management pivovaru měl vzít iniciativu také do svých rukou a nesázet pouze na své spotřebitele, i když právě oni jsou tou „největší reklamou“. V rámci marketingu se nemusí pouštět do žádných velkých akcí. Pro začátek by stačilo, kdyby svou reklamu umístili do vybraných časopisů jako je např. Maxim, Menhouse a další. Vhodný časopis pro reklamu by byl vybrán na základě toho, jakou skupinu spotřebitelů by chtěl pivovar oslovit. Pokud by tento způsob reklamy měl ohlas a pivovaru se prokázal jako efektivní, mohl by uvažovat o rozšíření reklam i do dalších časopisů. V opačném případě není problém reklamu z časopisu stáhnout a snažit se najít jinou vhodnou variantu reklamy. Jako další variantu reklamy bych pivovaru navrhla city light vitríny. Vhodným umístěním do nejvíce frekventovaných ulic by tak reklamu vidělo denně

Doporučení

44

několik desítek tisíc lidí. City light vitríny lze umístit jak v přístřešcích MHD, tak i samostatně. Jednoduchou a výstižnou reklamou, která by svým sloganem a barevností upoutala procházející lidi, by se tak pivovar dostal více do povědomí spotřebitelů.

7.2 Pivovar Zubr a. s. I když pivovar Zubr nedosahuje takových výsledků jako pivovar Svijany, má stejně tak své věrné zákazníky. Zubr je odedávna zaměřen na export. Hlavním exportním trhem je Slovensko. Dále také vyváží do Polska, Číny, Švédska, Chorvatska a dalších zemí. Za celou dobu svého působení nasbíral řadu ocenění, kterými se může pyšnit. Vybudoval vlastní restauraci, pivnici, prodejnu a své zákazníky se snaží neustále překvapovat novými produkty. Také je jedním ze sponzorů přerovského hokejového klubu.

Pětilitrové soudky s designem Většina lidí nakupuje očima, a proto vidím jako vhodný marketingový tah na letní období designové soudky. Myšlenkou by bylo navrhnout kupříkladu tři motivy s letní tématikou, která by se na soudky natiskla. Spousta mladých lidí v létě pořádá oslavy, párty, posezení. A proč si takovou akci nezpříjemnit právě soudkem piva. Takový pětilitrový soudek je i vhodným dárkem pro milovníky piva. Právě barevnost soudku podtrhne vytříbenou chuť a kvalitu piva a dodá tomu tak poslední tečku k dokonalosti. I když pivovar čas od času obměňuje své pivní sklo, designové soudky by mohly být příjemným zpestřením nabídky. Kogenerační jednotka Jako jednu z vhodných variant jak snížit náklady a ušetřit na energiích bych zvolila vybudovat vlastní kogenerační jednotku. Jak je mi známo, pivovar Zubr funguje na principu plynové kotelny, která má ovšem vysoké náklady na provoz. Kogenerační jednotka je technologické zařízení určené ke společné výrobě tepla a elektřiny. Provozem této jednotky odpadají podniku ztráty způsobené přenosem a distribucí elektřiny. Tyto jednotky slouží také jako nouzové zdroje elektrické energie v místech jejich nepřetržité potřeby. Kogenerační jednotka neslouží pouze k výrobě tepla a elektřiny, ale současně je možné vyrábět i chlad nebo klimatizaci. V tomto případě se jedná o trigenereaci.

Doporučení

45

Jako palivo se využívá zemní plyn. V současné době roste počet podniků využívající pro svůj provoz bioplyn, skládkový plyn nebo kalový plyn. Využitím tepla z kogenerace k vytápění prostorů nebo k přípravě teplé vody dochází ve stejné jednotce, čímž se šetří finanční prostředky. Provozovatel takovéto kogenerační jednotky dostává příspěvek na výrobu elektřiny. Tato podpora je zajištěna zákonem. První otázkou je, zda má pivovar volné finanční prostředky, aby mohl investovat do výstavby nové kogenerační jednotky. Samozřejmě nějakou chvilku potrvá, než se podniku vrátí zpět vložené prostředky, ale současně mu tak i vznikne vlastní jednotka, která sníží náklady na výrobu energie.

7.3 Odvětví pivovarnictví Jako jeden z návrhů, který bych pivovarnictví v České republice nastínila, by bylo odstranění stupňovitosti v rámci výpočtu spotřební daně. Proč platit více za vícestupňové pivo? Nebylo by vhodnější stanovit takovou spotřební daň, která by byla úměrná pro všechny stupňovitosti? Úpravou spotřební daně z piva by však muselo dojít i k úpravám u spotřební daně z lihu a vína. Pokud by byla nově nastavena spotřební daň pouze pro piv0, lidé by mohli začít hledat substituty a pivovarnickému průmyslu by úprava daně mohla uškodit. Spotřební daň neslouží pouze ke zvyšování příjmů státního rozpočtu, ale tlakem na konečnou cenu pro spotřebitele se může stát snažit snížit prodávané množství zdraví škodlivého zboží. Spotřební daň by měla být tedy nastavena tak, aby z ní stát měl patřičné příjmy do státního rozpočtu, ale současně pokud dochází ke zvyšování daně, daň by měla být zvyšována postupně a ne tak výrazným skokem, jako je tomu například u piva. Samozřejmě by pivovarům pomohlo, kdyby se snížila spotřební daň, ale v současné situaci je to zřejmě nereálné. Snížením spotřební daně by se rozhodně zvýšila spotřeba piva a v celém odvětví by došlo k nárůstu. Státu jde ovšem pouze o peníze a co nejvyšší příjmy do státního rozpočtu, ale neuvědomují si, že i nesprávně nastavenou sazbou daně mohou o spoustu příjmů přijít. Spotřební daň, která byla nastavena v roce 2010 na 32 Kč/hl, měla být pouze dočasnou sazbou pro rok 2010, aby přinesla státnímu rozpočtu dodatečné příjmy. Jak můžeme vidět, z této sazby se stala sazba dlouhotrvající, která platí dodnes.

Substituce piva vínem

46

8 Substituce piva vínem Na zvýšení spotřební daně z piva, které proběhlo v roce 2010, reagovala většina pivovarů zvýšením ceny piva. Tato změna se projevila výrazně menším množstvím prodaného českého piva. Lidé přestali kupovat české výrobky a upřednostnili levnější pivo, které k nám bylo dovezeno ze zahraničí.

Obr. 8

Spotřeba piva v letech 2000 – 2010

Na obrázku je znázorněna spotřeba piva v letech 2000 – 2010. Spotřeba piva je v litrech a vztahuje se na jednoho obyvatele České republiky. Tyto údaje byly získány ze Statistického úřadu České republiky. Jak můžeme vidět, graf na obrázku má kolísavý charakter a od roku 2005, kdy spotřeba piva na osobu dosáhla 163,5 l, je výrazně klesajícího charakteru. Rok 2008 ještě více prohloubil propad, neboť důsledkem hospodářské krize si Češi více hlídali své útraty. Klesající trend má několik příčin. Jedním z nich je již zmíněná hospodářská krize. Dalším důsledkem je změna životního stylu obyvatel, na které je vyvíjen stále větší tlak na pracovištích a v neposlední řadě také změna věkové kategorie, kdy lze říci, že generace velkých konzumentů piva odchází. Lidé hledají výrobky, které jsou pro ně levnější a často dávají přednost ceně před kvalitou. V poslední době se prodej piva výrazně snižuje a nový trendem je konzumace vína. Víno je substitutem, kterým pivaři nahradili svůj oblíbený mok. Samozřejmě nehovořím o konzumentech, pro které je české pivo nenahraditelné a slunečné léto si nedokáží představit bez správně vychlazené jedenáctky. Ovšem i tyto „štamgasty“ zvýšení ceny zasáhlo a své úspory si nyní více hlídají. Konzumace vína se od roku 2000 každoročně zvyšuje a na rozdíl od piva, má křivka stále rostoucí charakter.

Substituce piva vínem

Obr. 9

47

Spotřeba vína v letech 2000 – 2010

Jak můžeme vidět, spotřeba vína se každoročně zvyšuje a v roce 2010 dosáhla 19,4 l/1 obyvatele. Na tichá vína se nevztahuje spotřební daň. Výrobci tedy nejsou nuceni zvyšovat cenu jednotlivých vín v závislosti na zvyšování spotřební daně. Spotřební daní je zatíženo pouze šumivé víno a meziprodukty. Češi upřednostňují bílé víno před červeným a v posledních letech se rozmohla konzumace vín růžových. Je tedy otázkou budoucího vývoje, zda si Češi udrží své přední postavení ve světových žebříčcích v konzumaci piva.

Závěr

48

9 Závěr Zvýšení nezaměstnanosti v oblasti pivovarnictví, posílení importu, substituce piva vínem a další. To všechno jsou střípky toho, jaký dopad měla celosvětová ekonomická krize a následné zvýšení sazby spotřební daně z piva na odvětví pivovarnictví v České republice. Celou tuto skutečnost odstartovala celosvětová ekonomická krize, která zasáhla řadu odvětví, mezi nimi i pivovarnictví. Výstav většiny českých pivovarů výrazně poklesl a všichni předpokládali, že se stát bude snažit tomuto odvětví, které patří mezi klíčové, pomoci. Skutečnost byla ovšem jiná. Zvýšením spotřební daně stát pivovarnictví ještě více uškodil. Stát se snažil navýšit příjmy do státního rozpočtu právě tím, že zvýšil spotřební daň z piva. Předpokládal, že tím pokryje částečné ztráty příjmů. Očekávání se ale nesplnilo. I přesto, že se zvýšil odvod na spotřební dani, české pivovarnictví k navýšení příjmů výrazně nepřispělo. Na zvýšení sazby spotřební daně reagovaly české pivovary zvýšením ceny piva, což mělo dopad na snížení prodeje. Spotřebitelé začali preferovat levnější pivo, dovážené ze zahraničí. Import tak výrazně ovlivnil příjem do státního rozpočtu. Zvýšení daně v souvislosti s ekonomickou krizí mělo i jiné dopady, jako například pokles návštěvnosti restauračních zařízení, změnu konzumních zvyků nebo také boom pet obalů. Vzhledem k těmto skutečnostem mohu říci, že zvýšení spotřební daně z piva mělo na odvětví pivovarnictví v České republice výrazný vliv. Tato skutečnost nezasáhla a neuškodila pouze pivovarům, ale celé řadě subjektů, které s tímto odvětvím spolupracují. Můžeme jmenovat odběratele, spotřebitele, samotný pivovarnický průmysl, import a řadu dalších činností. Na základě sestavení Lafferovy křivky jsem zjistila, že sazba spotřební daně je v České republice správě nastavena, neboť do státního rozpočtu putuje každoročně více peněz a křivka ještě ani v jednom ze sestavených grafů nedosáhla Lafferova bodu, tedy maxima, kdy do státního rozpočtu putuje maximální možný výnos a sazba daně by byla optimální. Křivka má stále tendenci rostoucího charakteru. Tato skutečnost se ale může kdykoliv změnit a z rostoucího charakteru bychom se tak mohli dostat do zakázané zóny. Jak ovlivnilo zvýšení daně ziskovost dvou pivovarů, které jsem si pro práci vybrala je těžko vyjádřitelné. Již zmíněné dopady související se zvýšením spotřební daně se u mnou vybraných pivovarů nijak výrazně neprojevily. Pivovar Zubr, si stále drží své postavení na českém pivovarnickém trhu, je proslulý v zahraničí a jeho výsledek hospodaření nijak výrazně v průběhu let 2009 a 2010, kdy došlo ke zvýšení daně, nepoklesl. To ovšem nemůžeme říct o výstavu pivovaru. Od roku 2007 každoročně mírně poklesl, výjimkou však byl rok 2010, kdy došlo k mírnému nárůstu. Pivovar mnoho peněžních prostředků investuje. Ať už jsou to investice

Závěr

49

v rámci budování a rekonstrukce pivovaru nebo odkupu nemovitostí, pozemků, stále dosahuje dobrých hospodářských výsledků. Pro své zviditelnění využívá reklamy, je sponzorem řady akcí a sportovních klubů, exportuje do zahraničí. Pivovar Svijany také nijak výrazně nepoznamenalo zvýšení spotřební daně. Jeho výstav i prodej každoročně roste a zákazníků přibývá. V rámci své reklamy se nijak výrazně nezviditelňuje. Největší reklamu pivovar přikládá právě na zákazníky. Každoročně se snaží budovat a rekonstruovat své pivovarské prostory a rozšířit tak prostory pro výrobu. Pivovar Svijany v rámci mnou sledovaného období neexportuje a snaží se uchovat si českou tradici ve výrobě piva, která je finančně i časově náročná. Po celé čtyřleté období byl sledován výsledek hospodaření, rentabilita a také částky, které pivovar odvedl na spotřební dani. V rámci pozorování jsem pro pivovary navrhla vhodné alternativy, kterými by mohly zvýšit svůj zisk, jenž by následně pokryl vysoké odvody na spotřební dani. Mnou vybrané pivovary jsou pouze dílkem do celé skládačky pivovarnického odvětví v ČR. Vzhledem k tomu, že zvýšení spotřební daně v roce 2010 bylo zavedeno prvním rokem, nelze za tak krátkou dobu posoudit dopady, které zvýšení spotřební daně přineslo. Vhodnější by tedy bylo sledovat tuto problematiku v rámci celého odvětví pivovarnictví v České republice, kdy bychom zjistili jistě razantnější dopady než pouze při dvou vybraných pivovarech.

Literatura

50

10 Literatura Literární zdroje: BASAŘOVÁ, Gabriela, Jan ŠAVEL, Petr BASAŘ a Tomáš LEJSEK. Pivovarství: Teorie a praxe výroby piva. Praha: VŠCHT, 2010. ISBN 978-80-7080-7347. Česká republika. Spotřební a ekologické daně: Úplné znění. In: Sbírka zákonů. Sagit, a.s., 2011, č. 838. ČIŽMÁŘ, Zeno. Časy se mění, chuť zůstává: Příběh přerovského pivovaru. Přerov: Kreatura, 2012. DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2006. ISBN 80-86119-58-0. JUREČKA, Václav. A KOLEKTIV. Makroekonomie. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. Expert. ISBN 978-80-247-3258-9. KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. ISBN 978-80-247-3349-4. KOTENOVÁ, Bohumila, Petra PETROVÁ. Zákon o spotřebních daních. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-549-6. KUBÍČKOVÁ, Dana a Jana KOTĚŠOVCOVÁ. Finanční analýza. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. ISBN 80-86754-57-X. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2012. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2012. ISBN 978-80-247-4254-0. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 4. vydání. Praha: Grada, 2011. ISBN 97880-247-3916-8. STARÝ, Marek. A KOLEKTIV. Dějiny daní a poplatků. Praha: Havlíček Brain Team, 2009. ISBN 978-80-87109-15-1.

Literatura

51

SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. ISBN 978-80-7357-443-7. VANÍČEK, PhDr. Bohumil. 100 let přerovského pivovaru: Slavné tradice pivovarnictví v Přerově. Brno: Knižní výroba, n. p., 1972.

Internetové zdroje Český statistický úřad: Analýza spotřeby potravin v roce 2010 [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/1e01747a199f30f4c1256bd50038ab23/4100f5e14 6962c05c12579d8003ba05f/$FILE/cpotr041012analyza.pdf Český svaz pivovarů a Sladoven [online]. CZI, s. r. o., 2010, 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.ceske-pivo.cz/ Finanční noviny: Ekonomika [online]. Praha, 2012, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/cesi-piji-mene-piva-a-jehospotreba-je-nejnizsi-v-historii-cr/783195 MOORE, Caroline. Pivo a hospody [online]. WordPress, 2013, 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.pivo-a-hospody.cz/pivni-zname-inezname/stupnovitost-piva/#more-1378 PIVOVAR SVIJANY, a. s. Výroční zpráva 2007. Svijany, 2007. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a500004464&dokumentId=B+1608%2fSL54%40KSUL&klic =ce0dlv PIVOVAR SVIJANY, a. s. Výroční zpráva 2008. Svijany, 2008. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a500004464&dokumentId=B+1608%2fSL69%40KSUL&klic =ce0dlv PIVOVAR SVIJANY, a. s. Výroční zpráva 2009. Svijany, 2009. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a500004464&dokumentId=B+1608%2fSL82%40KSUL&klic =ce0dlv

Literatura

52

PIVOVAR SVIJANY, a. s. Výroční zpráva 2010. Svijany, 2010. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a500004464&dokumentId=B+1608%2fSL92%40KSUL&klic =ce0dlv PIVOVAR ZUBR, a. s. Výroční zpráva 2007. Přerov, 2007. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a153220&dokumentId=B+815%2fSL31%40KSOS&klic=d7cdl e PIVOVAR ZUBR, a. s. Výroční zpráva 2008. Přerov, 2008. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a153220&dokumentId=B+815%2fSL32%40KSOS&klic=2tze0 2 PIVOVAR ZUBR, a. s. Výroční zpráva 2009. Přerov, 2009. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a153220&dokumentId=B+815%2fSL33%40KSOS&klic=d7cdl e PIVOVAR ZUBR, a. s. Výroční zpráva 2010. Přerov, 2010. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a153220&dokumentId=B+815%2fSL39%40KSOS&klic=d7cdl e Rodina Finance. Pivo - druhy a historie [online]. Mediapol news, s.r.o., 2010-2011 [cit. 2013-01-21]. Dostupné z: http://www.rodina-finance.cz/zajimavosti.209/pivodruhy-a-historie.23355.html Společenství sběratelů pivety. Historie pivovarnictví [online]. Copyright - Jiří Drápela, Miroslav Volejníček, 2001 [cit. 2013-01-21]. Dostupné z: http://www.pivety.com/Historiepivovarnictvi.htm Středoevropské centrum pro finance a management: Lafferova křivka [online]. USA: Copyright, 2005 [cit. 2013-02-05]. Dostupné z: http://www.financemanagement.cz/160indexKontakt.php Účetnictví-daně-finance: Spotřební daně [online]. Praha: Inter Group s. r. o., 2007 [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.ucetnictvi-dane-finance.cz/novinky-informace/spotrebnidane.html

Literatura

53

Zákony pro lidi: sbírka zákonů ČR [online]. AION, s. r. o., 2010, 2013 [cit. 2013-0503]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-468

Literatura

54