Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji

číslo 7 březen 2008

čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji Přechod absolventů středních škol v Plzeňském kraji na vysoké školy Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2007

Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

Slovo závěrem? Vážené čtenářky, vážení čtenáři, projekt Monitoring rozvoje lidských zdrojů je u konce a tak mi dovolte, abych Vám jménem pracovníků Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje v úvodníku, zatím posledního čísla časopisu MONITOR, poděkoval za Váš zájem o publikované výsledky. Právě to bylo naším cílem – zprostředkovat Vám zajímavé a dosud nepublikované informace z oblasti vzdělávání, demografie a trhu práce. Vycházeli jsme z předpokladu, že se tyto oblasti vzájemně ovlivňují, a při sledování jejich souvislostí je možné nalézt zajímavé podněty a podklady pro rozhodování. Ze zkušeností vím, že jakékoli pozitivní změny vyžadují čas, a především informace, a ty jsme se Vám snažili v našem časopise nabízet. Vydávání časopisu MONITOR, se kterým jste se setkávali po dobu dvou let, nám bylo umožněno díky podpoře Evropského sociálního fondu, respektive grantového schématu Plzeňského kraje. Programy podpory rozvoje vzdělávání bude Plzeňský kraj zprostředkovávat vzdělávacím institucím i nadále. Finanční podpora těchto programů, z větší části zajišťována z prostředků strukturálních fondů EU, je využitelná na základě předložených návrhů projektů. Věřím, že obsah časopisu MONITOR, který včetně podrobnějších rozborů zůstane i nadále k dispozici na www stránkách projektu, Vám může být dobrým pomocníkem při formulaci projektů. Významným impulsem pro růst kvality lidských zdrojů v prostředí Plzeňského kraje nejsou jen podpůrné programy. Očekávané populační úbytky u mladších věkových skupin či změny ve věkové struktuře obyvatelstva v důsledku jeho stárnutí, patří ke zřetelným a obecně akceptovaným závěrům publikovaných analýz. Jak plyne z našich rozhovorů s Vámi, sami odhadujete, jaké konkrétní důsledky tyto změny na kapacitách občanské vybavenosti vyvolají. V průběhu uplynulých dvou let, kdy časopis MONITOR vycházel, jsme byli svědky dalšího ekonomického růstu Plzeňského kraje. Ten se mimo jiné projevil rozvojem přímých investic, s narůstajícími požadavky na pracovní sílu. Míra nezaměstnanosti se dostala na dlouhodobé minimum a nedostatek pracovní síly se stal jedním z důvodů rychle narůstajícího počtu zahraničních pracovníků. Hodnoty migrace ze zahraničí v Plzeňském kraji patří v rámci ČR k nejvyšším a jsou zvláště v poslední době předmětem zájmu médií. Potřeby cizinců mohou vytvářet zajímavý prostor pro nabídku vzdělávání. Vzdělání jistě patří v lidském životě k nejvyšším hodnotám. Zájem o informace z této oblasti projevují jak poskytovatelé vzdělávání, tak jejich klienti nebo zaměstnavatelé. Závěrečná konference projektu, která proběhla 19. 3. 2008, to jen potvrdila. Snad se nám v časopisu MONITOR podařilo nabídku těchto informací užitečně doplnit. Děkuji kolegům a členům redakční rady za pečlivou práci a Vám čtenářům za projevený zájem. Přál bych si, aby časopis Monitor a případné navazující projekty byly pro Vás vždy přínosem, a pro nás autory příležitostí pro zajímavou práci. Ing. Filip Uhlík Ředitel Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje

čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

Z obsahu: demografie Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji (Ing. Pavel Beneš) ..........................................................................

strana 2

vzdělávání Přechod absolventů středních škol v Plzeňském kraji na vysoké školy (Ing. Pavel Beneš) ........................................................................... strana 6

trh práce Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2007 (Mgr. Michal Vozobule) ..................................................................... strana 10

monitor OBSAH ČÍSEL ČASOPISU MONITOR - REKAPITULACE ......................................................................................................

strana 13

Webové stránky časopis Monitor: WEBOVÉ STRÁNKY ČASOPISU MONITOR www.rra-pk.cz/monitor www.rra-pk.cz/monitor čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Sedmé číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, 301 11 Plzeň, Tel.: 377 237 679, e-mail: [email protected]. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

/1

demografie Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji, podobně jako v celé ČR, v současné době prochází dynamickým vývojem. Působí na něj řada nových faktorů, které ovlivňují počet a strukturu pracovních sil. Do důchodu odcházejí silné poválečné ročníky, mezi ekonomicky aktivní se zařazují slabé ročníky let devadesátých, avšak téměř všichni mladí pokračují ve studiu i po 15. roku věku, čímž se prodlužuje průměrná délka vzdělávání. Při rostoucí ekonomice a nových investicích řeší nedostatek tuzemských pracovních sil jen sílící proud pracovníků ze zahraničí. Změny v zahraniční migraci jsou v současné době nejhůře odhadnutelným faktorem budoucího vývoje pracovních sil v Plzeňském kraji. Stavu a vývoji cizinců na trhu práce se věnoval článek ve 3. čísle časopisu Monitor. V 6. čísle se tématu týkal článek o aktuálním vývoji počtu pracovních míst v Plzeňském kraji. Pro doplnění okruhu informací se tedy tento článek zaměřuje na strukturu populace Plzeňského kraje z hlediska ekonomické aktivity a na hlavní trendy vývoje pracovních sil. K tomu byly použity jednak údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z roku 2001 a výsledky výběrových šetření pracovních sil (VŠPS).

Grafy 1: Skupiny obyvatel podle pohlaví a ekonomické aktivity - Plzeňský kraj, SLDB 2001

Struktura populace podle ekonomické aktivity Nejpodrobnější informace o složení obyvatelstva podle ekonomické aktivity přináší SLDB prováděné s desetiletou periodicitou. I když od posledního censu v roce 2001 uplynula poměrně dlouhá doba, tato data jsou svou podrobností nenahraditelná. Srovnání populace Plzeňského kraje podle pohlaví a ekonomické aktivity ilustruje graf 1, který rozděluje podle ekonomické aktivity muže do sedmi skupin a ženy do osmi (+ mateřská dovolená). Padesátiprocentního podílu pracujících na celkovém počtu obyvatel dosáhli v roce 2001 muži i ženy přibližně ve 20 letech, poté se však vývoj obou skupin výrazně liší. Zatímco u mužů s věkem trvale rostl podíl pracujících a maxima, tj. 91 %, dosáhl v 29 letech, u žen do téhož věku kolísal kolem 60 %. Důvodů je několik. Podobně jako u mužů měly na tom svůj podíl dále studující, k nim přibyly ženy na mateřské dovolené (28 nebo 37 týdnů) a ostatní ženy s vlastním zdrojem příjmů, kam patří i ženy na další mateřské dovolené, a v pozdějším věku i ženy v domácnosti, tj. závislé. V roce 2001 podíl pracujících klesl pod polovinu u mužů v 60 letech, u žen v 55. Křivky nepracujících důchodců prozrazují, že u mužů dochází ke zlomu v průměru v 57 letech (16 %). Do tohoto věku je tvoří invalidní důchodci a také muži odcházející do předčasného důchodu. U žen je tato hranice zase o pět let nižší a v 52 letech tvoří nepracující důchodkyně 9 %. Podobný byl také průběh podílu pracujících důchodců v závislosti na věku s maximem v 63, resp. 58 letech. Z průběhu podílu nezaměstnaných v roce 2001 vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných mužů na počátku ekonomické aktivity (13 %) než je tomu u žen (9 %), ale také obtíže žen při návratu z mateřské dovolené do zaměstnání mezi 30. a 35. rokem. Lze předpokládat, že oproti roku 2001 jsou naznačené procesy již posunuté do vyššího věku. A to jak na počátku, tak na konci ekonomické aktivity. Prodlužuje se průměrná délka vzdělávání, především rozšířením možností studia na vysokých školách, takže nadpoloviční podíl pracujících je jistě ve starší věkové skupině než 20 let. Aktuálně stoupá počet narozených dětí i věk matek, pravděpodobně se tedy prodloužil věk nižšího podílu pracujících žen

/2

už nad 30 let. Posun věkové hranice odchodu do důchodu zvýšil věk u mužů i u žen, kdy klesá podíl pracujících pod 50 %, a také mohl ovlivnit podíl pracujících důchodců. Naznačenými trendy se v horizontu téměř 15 let zabývá následující kapitola. Na výsledky srovnatelné podrobnosti si však budeme muset počkat až po SLDB 2011.

č t v r t l e t n í k o l i dech a práci v Plzeňském kraji

demografie Grafy 1 pracovaly pouze s relativními hodnotami v roce 2001. Velice zajímavé je však srovnání absolutních hodnot, a to už nultého roku věku obyvatel Plzeňského kraje, které dává také představu o síle jednotlivých ročníků při jejich průchodu obdobím ekonomické aktivity v následujících desetiletích (viz graf 2). Pokles narozených ve druhé polovině 90. let způsobil bezprecedentní zářez ve stromu života, a ani aktuálně vyšší počet narozených není návratem na dříve obvyklé hodnoty. Přibližně 6 tisíc narozených ročně v současné době je na úrovni poloviny 90. let. Přitom v následujících letech lze očekávat stagnaci, popř. pokles počtu narozených. Z uvedeného vyplývá, že posun této nejmladší generace do věku ekonomicky aktivních povede v dalších letech k úbytku ekonomicky aktivních tuzemců.

Graf 2: Populace podle pohlaví a ekonomické aktivity - Plzeňský kraj, SLDB 2001

Vývoj struktury populace podle ekonomické aktivity (III. čtvrtletí) se podílel jednak přechod silných ročníků poloviny 70. let Jakkoliv komplexní informace o ekonomické aktivitě obyvatel do vyšší věkové skupiny (viz graf 2) a také rostoucí průměrná délka Plzeňského kraje poskytuje SLDB, v období změn je účelné zabývat vzdělávání. Odchod silných ročníků snížil populaci Plzeňského kraje ve se také vývojem jednotlivých složek. K tomu je možné využít dat věku 15 až 29 let ve stejném období ze 127 tisíc na 113 tisíc. Prodloužení z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které provádí ČSÚ délky vzdělávání vedlo ke zvýšení počtu ekonomicky neaktivních ve čtvrtletně. Pro postižení vývojových změn byla použita průměrná data věkové skupině 15 až 29 let ze 45 tisíc na aktuálních 55 tisíc. z let 1993 až 2006 a nejčerstvější dostupné údaje za třetí čtvrtletí 2007. Tento poslední údaj je nutno brát s rezervou, neboť se jedná o okamžitou hodnotu, může však naznačit Graf 3: Vývoj populace podle ekonomické aktivity - Plzeňský kraj, 1993-2007 trend dalšího vývoje. Rok 2001, kterým se detailně zabývala předchozí kapitola, je tedy na počátku druhé poloviny sledovaného období. Hodnoceno je opět pouze obyvatelstvo starší čtrnácti let rozdělené na tři patnáctileté skupiny a obyvatele šedesátileté a starší. Graf 3 uvádí muže i ženy souhrnně rozdělené dle věkových skupin a skupin, které tvoří pracovní sílu, tedy zaměstnané (odstíny modré) a nezaměstnané (odstíny červené), a dále ekonomicky neaktivní (odstíny zelené a žluté). Všechny tyto skupiny dohromady reprezentují počet obyvatel starších 14 let. Po celé sledované období počet těchto obyvatel v Plzeňském kraji stoupal. Počet zaměstnaných kolísal v rozpětí 263 až 280 tisíc. Maxima bylo dosaženo v roce 1996, minima v letech 2003 a 2004. Aktuální hodnota je 274 tisíc zaměstnaných. Kolísání způsobuje přechod různě velkých ročníků do další věkové skupiny, což je patrné na změnách jejich vzájemného poměru. Na poklesu nejmladší skupiny zaměstnaných ze 77 tisíc až na 54 tisíc obyvatel v letech 1995 až 2007

č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji

/3

demografie Počet nezaměstnaných tvoří sice absolutně nejmenší Graf 4: Vývoj podílu pracovních sil dle věkových skupin - Plzeňský kraj, 1993-2007 skupinu, ale kolísaní její velikosti se pohybuje ve stejném řádu jako u ostatních skupin. Nejméně nezaměstnaných bylo v roce 1996 (8 tisíc). Maxima byla dvě, 19 tisíc v roce 1999 a 16 tisíc v roce 2004. Největší podíl na nezaměstnaných měla zpravidla nejmladší skupina, ale v současné době, kdy je velký nedostatek pracovních sil, se podíl nezaměstnaných ve všech třech patnáctiletých věkových skupinách produktivního věku sblížil na 3% podílu z celkového počtu obyvatel daného věku. Již graf 1 naznačil, že v ekonomické aktivitě podle pohlaví byly při SLDB v roce 2001 rozdíly. Zvláštní pozornost proto byla věnována vývoji pracovních sil podle pohlaví a věkových skupin do 60 let (graf 4). Porovnáván byl podíl pracovních sil na populaci dané věkové skupiny, neboť vývoj absolutních hodnot je značně ovlivněn různou velikostí příslušných ročníků. Obě starší věkové skupiny u mužů prošly jako jediné poklidným vývojem bez větších výkyvů či změn trendu. Naopak nejmladší mužská skupina zaznamenala ze všech nejprudší pokles podílu pracovních sil na populaci. Od roku 2001 klesl podíl ze 72 na 56 %! z VŠPS, tentokrát však za období 1993 až 2005, kdy ČSÚ data Pokles podílu pracovních sil u žen v této věkové skupině byl mnohem o důvodech neaktivity a postavení neaktivních obyvatel publikoval pomalejší. Od roku 1994 klesl „jen“ o 8 %. Za zmínku stojí rozdílný v podrobnější podobě než je tomu v současné době. Soustředíme vývoj dvou starších věkových skupin žen. Zatímco ve věkové skupině se pouze na ty důvody neaktivity, u kterých je velká šance, že 30 až 44 let podíl pracovních sil plynule klesal (s výkyvem v roce 2006), pominou, tj. studium na středních a vysokých školách, a dále u žen celkově o 10 %, v nejstarší sledované skupině docházelo k výkyvům na kategorie „pečují o rodinu, jsou v domácnosti“ a „rodičovská při celkově rostoucím trendu podílu pracovních sil na populaci. dovolená“. Poslední dvě skupiny nelze od roku 2006 oddělit od V prvním případě je příčinou pravděpodobně růst narozených, a tedy obecněji pojatých kategorií. i matek na mateřské dovolené po roce 2000, popř. prodloužení doby, Podrobněji se nezabýváme starobními a invalidními důchodci, po kterou zůstávají s dětmi doma. V případě ekonomicky silnějších neaktivními ze zdravotních důvodů a dalšími, méně konkrétními rodin to může být i nárůst žen v domácnosti, jak vyplývá i z grafu 2. důvody neaktivity. Nevěnujeme se ani vývoji počtu žáků základních Tuto hypotézu do jisté míry potvrzuje i růst podílu pracovních sil škol starších patnácti let, přestože i jejich počty rostou. V roce 1993 ve věkové skupině 45 až 59 let. Zde je důvodem vyšší ekonomická jich bylo v Plzeňském kraji 1 tisíc a na konci roku 2005 již 5 tisíc. aktivita starších žen vyvolaná či alespoň podpořená nedostatkem V kumulovaných datech od roku 2006 je již nelze odlišit od kategorie pracovních sil v důsledku příznivého ekonomického vývoje, investic „ostatní“. a růstu mezd v Plzeňském kraji. ČSÚ data nepublikuje podle věku, a i když některé skupiny neaktivních Dotkli jsme se tedy možných příčin některých změn v počtech lze vztáhnout k převažující věkové skupině, srovnávali jsme jen pracovních sil. Tyto hypotézy se pokusíme potvrdit podrobnějším absolutní počty (viz graf 5). Není tedy eliminován vliv počtu obyvatel pohledem na důvody ekonomické neaktivity. Použijeme opět data v jednotlivých ročnících. Studující jsou uvedeni i v letech 2006 a 2007 (III. kvartál). Graf 5: Vývoj vybraných skupin neaktivních - Plzeňský kraj, 1993-2005 (2007) Graf 5 jednoznačně potvrzuje nárůst vysokoškoláků. Od roku 1993 do roku 2007 se jejich počet v Plzeňském kraji více než zčtyřnásobil (ze 3,9 tisíc na 15,9 tisíc)! To způsobilo pokles ekonomicky aktivních o 12 tisíc, převážně v nejmladší věkové skupině 15 až 29 let. Pokles v roce 2001 je spojen s prodloužením délky docházky na základních školách na devět let. Také počet mužů studujících střední školu rostl (o 4 tisíce ve sledovaném období), čímž se chlapci v absolutních počtech dotáhli na dívky. Vývoj počtu dívek na středních školách nebyl tak jednoznačný. Ze studujících se do něj nejvíce promítly změny věkového složení (viz graf 2). U žen na rodičovské dovolené (v absolutních číslech) došlo po roce 2000 zatím jen k menšímu růstu (o 1,5 tisíce). Jedinou z vybraných skupin ekonomicky neaktivních, jejíž velikost klesá od roku 1998 (s výjimkou v roce 2001), jsou ženy v domácnosti. Jejich počet se snížil z 11,1 tisíc na 4,8 tisíce, což podstatně přispělo ke zvýšení podílu pracovních sil, převážně ve věkové skupině 30 až 44 let (viz graf 4). Na pokles působil zřejmě soubor faktorů demografických (např. odkládání mateřství), sociálních (např. zvyšování ekonomické nezávislosti žen) či ekonomických (zadlužování rodin, změny legislativy vztahující se k trhu práce apod.).

/4


demografie Souhrn Z výsledků Sčítání lidu, domu a bytů vyplývá, že v roce 2001 v Plzeňském kraji: • muži i ženy od 20. roku života až do 55. roku u žen resp. do 60. roku u mužů byli převážně pracující, • podíl pracujících žen udržovaly mateřské povinnosti na 60 % až téměř do 30. roku, • na počátku období své ekonomické aktivity měli větší problémy s pracovním uplatněním muži než ženy, • ženy měly podobné problémy při návratu do zaměstnání po mateřské dovolené (mezi 30 a 35. rokem) • nejvyšší podíl pracujících důchodců byl u žen ve věku 58 let a u mužů v 63 letech (přibližně 15 %), • absolutní velikost skupin obyvatel podle ekonomické aktivity podstatně ovlivňuje velikost jednotlivých ročníků (viz graf 2), což bude mít dopady v dalších letech.

• rostl podíl pracovních sil na populaci ve věkové skupině 45 až 59 let, u žen rychleji, • v letech 1995–2007 naopak klesl počet zaměstnaných ve věku 19 až 29 let ze 77 na 54 tisíc v důsledku odchodu silných ročníků do starší skupiny a prodlužování průměrné délky vzdělávání, • počet studujících vysokou školu se za celé sledované období zvýšil více než čtyřnásobně. Zdroje dat: • Český statistický úřad – Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Plzeňský kraj. • Český statistický úřad – Trh práce v ČR 1993 – 2006 (Kód: 3103-07) • Český statistický úřad – Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil – 3. čtvrtletí 2007 (Kód: 3101-07)

Výběrové šetření pracovních sil v Plzeňské kraji v období 1993–2007 (III. kvartál) ukazuje, že: • poslední období (od roku 2004) se vyznačuje růstem počtu zaměstnaných, • sblížil se podíl nezaměstnaných ve všech třech patnáctiletých věkových skupinách aktivního věku na 3 % jako projev dostatku pracovních příležitostí až nedostatku pracovních sil,


Ing. Pavel Beneš [email protected]

/5

vzdělávání Přechod absolventů středních škol v Plzeňském kraji na vysoké školy V České republice dosud není zaveden systém monitorování pohybu studentů mezi jednotlivými stupni vzdělávání v regionálním členění. Nejde o to kdo, ale kolik, odkud a kam postupuje v rámci svého počátečního vzdělávání. Smysl a využití takových informací je velmi široký a na mnoha úrovních. V době rozšiřující se nabídky středního i vysokého školství, ale také očekávaného poklesu počtu potenciálních uchazečů, je pro správná rozhodnutí navýsost důležité znát vývoj preferencí studentů a jejich rodičů stejně jako současné a budoucí potřeby zaměstnavatelů. Přechod studentů mezi středními a vysokými školami byl analyzován na základě dat Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Data postihují hlavní charakteristiky přijímacího řízení na jednotlivé fakulty všech vysokých škol (VŠ) v ČR buď podle fyzických osob (přihlášení, přijatí, zapsaní) nebo podle „žádostí“ (přihlášky, přijetí, zápisy). Soustředili jsme se jen na uchazeče z Plzeňského kraje, a to podle bydliště. V tabulkách jsou uváděny jen veřejné vysoké školy, neboť z hlediska zájmu uchazečů stále představují více než 90 %.

Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR Pro srovnání zájmu a výsledků uchazečů z Plzeňského kraje na jednotlivých fakultách VŠ v ČR je nejprve nutné zmínit, jaký je podíl kraje na celkových výsledcích v ČR, resp. jak se vyvíjel ve sledovaném období 2003–2006. Tyto informace shrnuje graf 1. Graf 1: Podíl Plzeňského kraje na ČR v přijímací řízení na VŠ

Po celé sledované období je patrný menší zájem o studium VŠ ze strany absolventů středních škol bydlících v Plzeňském kraji, než by odpovídalo počtu absolventů středních škol v daném roce (4,85– 5,01 %). Podíl přihlášek z kraje na ČR je o 10 % nižší než podíl absolventů středních škol. Přitom podíl kraje na obyvatelstvu ČR je 5,4 %, a i když zohledníme horší věkovou strukturu, je podíl absolventů SŠ i uchazečů o VŠ nižší než by kraji příslušelo (podíl 19letých na ČR 5,2 %). To vše ukazuje na menší chuť absolventů středních škol v Plzeňském kraji dále studovat. Republikový průměr je však výrazně ovlivněn Prahou. Úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje při přijímacím řízení na VŠ je až na jednu výjimku (přijatí 2004) naopak vyšší než je republikový průměr, jak vyplývá z porovnání podílu kraje na přihláškách a na přijetí, resp. přijatých. Podíl Plzeňského kraje na zapsaných byl nejvyšší v roce 2003 (4,6 %) a nejnižší v roce 2004 (4,3 %).

/6

Zájem uchazečů z Plzeňského kraje o vysoké školy V roce 2006 bylo v ČR 25 veřejných vysokých škol se 137 fakultami. Nabídku doplňovalo 38 soukromých VŠ. Celkem bylo v témže roce podáno na vysoké školy v ČR 303 334 přihlášek, z Plzeňského kraje 13 485, z toho téměř 13 tisíc na veřejné VŠ. K výraznému navýšení počtu došlo mezi roky 2003 a 2004. Směřování uchazečů ovlivňuje řada subjektivních i objektivních faktorů. Mezi ty podstatné objektivní vlivy jistě patří dostupnost VŠ a to minimálně ve smyslu fyzické dostupnosti i šance na přijetí. To ostatně potvrzuje tabulka 1, která ilustruje rozložení zájmu o studium na veřejných VŠ, a to podle jejich podílu na celkovém počtu přihlášek z Plzeňského kraje. Školy jsou řazeny podle podílu na zájmu v roce 2006. Tabulka 1: Rozdělení přihlášek z Plzeňského kraje dle VŠ (%) Celkový počet přihlášek

2003

2004

2005

2006

11 046

12 907

12 953

13 485

1.

ZU v Plzni

53,6

58,5

57,4

57,1

2.

UK v Praze

15,3

13,2

12,9

12,8

3.

JU v Č. Budějovicích

6,5

6,5

6,3

7,0

4.

VŠE v Praze

3,2

2,6

3,5

3,1 2,9

5.

ČZU v Praze

4,3

3,6

3,1

6.

ČVUT v Praze

3,0

2,6

3,0

2,8

7.

MU v Brně

2,8

2,9

2,8

2,4

Uvedeny jsou pouze ty školy, u nichž zájem z Plzeňského kraje v období 2003–2006 vždy přesáhl 1 %. Jedná se celkem o 7 VŠ. Dominuje Západočeská univerzita v Plzni, která svůj podíl v roce 2004 ještě navýšila v souvislosti s otevřením Ústavu umění a designu. Ve stejném roce klesl podíl druhého nejvýznamnějšího cíle našich absolventů SŠ, UK v Praze. V Praze sídlí i další tři vysoké školy preferované uchazeči z Plzeňského kraje. Z nich Česká zemědělská univerzita nabízí to, co v kraji chybí. Celkový zájem o další neuvedené VŠ v Praze nedosahuje 2 %. Po UK v Praze směřuje nejvíce přihlášek na Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích. Významný podíl zájmu z kraje stále ještě přitahuje Masarykova univerzita v Brně. Také o další VŠ v tomto městě je v Plzeňském kraji zájem, i když klesl souhrnně z 2,3 % v roce 2003 na 1,3 % v roce 2006. Výsledky potvrzuje i prvních dvacet fakult seřazených podle podílu na zájmu z Plzeňského kraje v roce 2006 (viz tabulka 2). Prvních sedm míst obsadily fakulty ZU v Plzni. Celoškolské pracoviště na 17. místě je již zmiňovaný Ústav umění a designu. Lékařská fakulta Plzeň UK v Praze je na 10. místě. Ve dvacítce je dále šest fakult UK v Praze, z nichž Fakulta sociálních věd a zvláště Přírodovědecká fakulta v Plzeňském kraji chybí. Stejně je tomu i v případě Fakulty stavební ČVUT a Provozně ekonomické fakulty ČZU. V tomto zúženém přehledu jsou dále tři fakulty JU v Českých Budějovicích. U dvou z nich došlo k výraznému navýšení zájmu až v roce 2006. Uvedené fakulty tvoří dosti oborově širokou nabídku vysokoškolského studia. Poměrně komplexní nabídku v Plzni tedy doplňuje Praha a České Budějovice.


vzdělávání Tabulka 2: Rozdělení přihlášek z Plzeňského kraje dle fakult (%) 2003

2004

2005

2006

úspěšnost z Plzeňského kraje byla o 1 % vyšší a podobně tomu bylo i za celé sledované období 2003–2006 (viz tabulka 4). Školy jsou seřazeny podle úspěšnosti uchazečů z kraje v roce 2006. Do tabulky bylo zařazeno prvních 17 škol, až k UK v Praze, kam směřoval druhý největší počet přihlášek z kraje (viz tabulka 1). Pro srovnání je v tabulce uvedena i odchylka výsledku uchazečů z kraje vůči uchazečům z celé ČR. Pro větší přehlednost jsou větší odchylky (+/- 3 %) vyznačeny barevně.

1.

Fakulta pedagogická

ZU v Plzni

15,8

16,9

14,0

14,3

2.

Fakulta ekonomická

ZU v Plzni

7,1

8,4

9,2

9,5

3.

Fakulta filozofická

ZU v Plzni

8,6

7,7

8,8

9,0

4.

Fakulta právnická

ZU v Plzni

7,0

7,6

7,1

7,0

5.

Fakulta elektrotechnická

ZU v Plzni

3,5

5,6

5,7

5,9

6.

Fakulta aplikovaných věd

ZU v Plzni

5,4

7,0

6,3

5,8

7.

Fakulta strojní

ZU v Plzni

6,1

4,2

5,0

4,5

8.

Filozofická fakulta

UK v Praze

2,9

2,6

2,8

2,8

9.

Pedagogická fakulta


0,2

0,1

0,1

2,3

10.

Lékařská fakulta Plzeň

UK v Praze

3,1

1,9

1,8

2,1

Celkový počet přijetí

11.

Zemědělská fakulta


0,4

0,4

0,4

2,0

průměr

12.

Provozně ekonomická fakulta

ČZU v Praze

2,5

1,7

1,6

1,4

1.

13.

Fakulta zdravotně sociální


1,0

1,3

1,4

1,3

14.

Fakulta stavební

ČVUT v Praze

1,3

1,1

1,2

1,2

15.

Právnická fakulta

UK v Praze

1,4

1,6

1,4

16.


UK v Praze

1,3

1,1

1,0

Tabulka 4: Úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje dle VŠ (%) Plzeňský kraj 2003

2004

2005

2006

4 573 5 035 5 502 5 891

odchylka Plzeňského kraje od průměru ČR 2003

2004

2005

41,4

39,0

42,5

43,7

2,3

0,8

2,5

2006 1,0

VŠCHT v Praze

83,1

86,7

72,6

80,0

10,5

1,9

-4,0

-1,1

2.

ČVUT v Praze

61,0

58,8

64,5

69,2

-5,8

-7,2

-5,2

-4,6

3.

VŠB-TU Ostrava

48,8

72,4

51,5

67,7

-14,4

3,7

-14,6

-6,0

1,1

4.

MZLU v Brně

41,5

33,3

56,8

59,4

-5,3

-11,4

14,1

7,5

1,1

5.

ČZU v Praze

55,0

52,1

53,9

59,2

4,6

1,0

0,4

1,0 6,1

17.

Celoškolské pracoviště

ZU v Plzni

1,0

1,4

1,1

6.

VUT v Brně

44,0

46,7

51,0

58,0

-10,2

-7,3

-4,3

18.

Fakulta sociálních věd

UK v Praze

0,6

0,9

1,0

1,0

7.

U Pardubice

33,0

37,5

50,9

57,1

-9,0

-4,4

6,0

6,8

19.

1. lékařská fakulta

UK v Praze

0,9

0,9

1,0

1,0

8.

OU v Ostravě

22,2

0,0

20,0

52,9

-10,6

-31,2

-11,0

22,3

20.

Přírodovědecká fakulta

UK v Praze

1,7

1,2

1,0

0,9

9.

UJEP v Ústí n/L

39,2

37,9

40,9

50,0

-4,1

-3,4

-5,4

0,2

36,4

43,1

44,8

45,5

-11,6

-4,1

-0,9

-8,1

11. ZU v Plzni

44,2

40,0

44,8

44,4

6,4

4,7

6,5

4,0

12. JU v Č. Budějovicích

38,6

37,5

38,8

41,3

0,6

-1,0

-1,8

-2,0

13. VFU Brno

37,5

26,8

36,8

36,0

5,1

-2,2

3,1

-0,8

14. VŠE v Praze

34,0

38,1

29,8

33,6

-1,5

-1,3

-3,2

-2,0

100,0

30,0

46,1

-13,1

10. TU v Liberci

Rozložení zájmu uchazečů podmiňuje i nabídka jednotlivých fakult. Např. v roce 2006 měla nejvyšší počet přijetí Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně (3561), nejnižší Fakulta restaurování Univerzity Pardubice (14). Proto je účelné provést zhodnocení zájmu o jednotlivé fakulty také podle podílu kraje na celkovém zájmu z ČR. Tento pohled do jisté míry eliminuje vliv různé velikosti fakult na počet podaných přihlášek, jak dokládá tabulka 3. Mezi školy s relativně vyšším podílem zájmu z Plzeňského kraje se dostaly i malé, umělecky zaměřené školy AVU, AMU a VŠUP v Praze. Jinak bylo potvrzeno směřování uchazečů z kraje do Českých Budějovic a do Prahy. Hlavním poznatkem je však rostoucí podíl na zájmu o ZU v Plzni ze strany uchazečů z Plzeňského kraje, který v roce 2006 přesáhl 40 %. Tabulka 3: Podíl přihlášek z Plzeňského kraje dle VŠ (%) 2003 1.

ZU v Plzni

2.

2004

2005

2006

34,2

35,8

38,8

40,7


7,4

7,9

7,6

8,0

3.

VŠCHT v Praze

3,4

4,3

4,5

4,4

4.

UK v Praze

4,2

3,9

3,7

4,0

5.

AVU v Praze

2,4

2,3

4,5

3,7

6.

AMU v Praze

2,8

3,4

2,5

3,3

7.

ČVUT v Praze

2,6

2,8

3,3

3,3

8.

ČZU v Praze

4,8

4,0

3,3

3,3

9.

VŠUP v Praze

2,8

2,7

4,3

3,1

10.

VŠE v Praze

3,0

3,1

2,9

3,0

15. VŠP v Jihlavě 16. AVU v Praze 17.

UK v Praze

0,0

30,0

10,5

28,6

-7,9

21,6

-0,3

15,4

26,7

24,5

26,4

27,9

1,1

-2,5

-0,8

0,5

ZU v Plzni je podle zvoleného kritéria na 11. místě z 25 veřejných vysokých škol. Uchazeči z Plzeňského kraje zde ve sledovaných letech dosáhli vždy mírně vyšší úspěšnosti (o 3 až 4 %body) než celkově za všechny VŠ. Na ZU v Plzni zároveň uchazeči z kraje dosahovali v letech 2003–2006 trvale vyšší úspěšnosti než uchazeči z celé ČR souhrnně, a to o 4,0 až 6,5 %. Tento výsledek také příznivě ovlivňuje celkovou úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje, a to i při větším počtu horších výsledků na ostatních VŠ. Jistě potěšitelná je vysoká úspěšnost kraje na VŠCHT, ČVUT a ČZU v Praze, ale ve srovnání s republikou jsou např. výsledky na ČVUT horší. Všechny ostatní VŠ s vyšší úspěšností než ZU v Plzni jsou z Plzně hůře dostupné. Z významných cílů uchazečů z Plzeňského kraje se JU v Českých Budějovicích umístila na 12. místě, tj. hned za ZU v Plzni a UK v Praze jako 17. V obou případech výsledky kraje odpovídají republikovému průměru.

Úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje Úspěšnost při přijímacím řízení je hlavním faktorem, který určuje výsledky rozmístění uchazečů o studium vysokých škol. Úspěšnost je hodnocena na základě podílu přijetí ku přihláškám, tedy nikoliv podle fyzických osob. Tento způsob umožňuje výsledky sčítat i v případě několikanásobných přihlášek a přijetí a navazuje na hodnocení zájmu v předchozí kapitole. V roce 2006 byl počet přijetí na VŠ v ČR 129 606, což představuje při 303 334 podaných přihláškách úspěšnost 42,7 %. Průměrná


/7

vzdělávání Úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje na vybraných fakultách veřejných VŠ dokládá tabulka 5. Výběr byl proveden podle úspěšnosti při přijímacím řízení v roce 2006 s důrazem na fakulty se sídlem v Plzni. Do tabulky byly zařazeny jen fakulty s více než 500 přijetími s podobnou úspěšností uchazečů z Plzeňského kraje jako plzeňské fakulty. V prvním sloupci je uvedeno pořadí podle úspěšnosti našich uchazečů ze všech 137 fakult. V pravé části tabulky je opět barevně zvýrazněna odchylka úspěšnosti uchazečů z Plzeňského kraje od republikového průměru. Ze srovnání s pořadím v předchozí tabulce je patrné, že lékařská fakulta a filozofická fakulta v Plzni jsou v pořadí podle úspěšnosti „domácích“ uchazečů výše než je tomu za všechny fakulty daného zaměření. Také levá část tabulky potvrzuje převážně vyšší úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje na plzeňských fakultách.

Tabulka 5: Úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje na vybraných fakultách VŠ (%) odchylka Plzeňského kraje od průměru ČR

Plzeňský kraj

Zapsaní uchazeči z Plzeňského kraje na VŠ

2003

2004

2005

2006

2003

2004

2005

84,5

60,5

83,1

100,0

8,0

-9,4

-1,6

0,2

0,0

75,0

33,3

100,0

-76,2

-5,7

-34,6

11,9

69,0

84,8

69,0

85,5

-3,7

-1,2

-7,0

-1,2

63,1

73,1

77,2

81,6

8,9

12,5

11,4

8,9

ČVUT v Praze

58,5

74,1

58,5

80,4

-14,8

-7,6

-17,1

1,6

Fakulta strojní

ZU v Plzni

72,7

72,8

76,6

79,6

0,2

0,4

2,3

0,4

20.

Fakulta strojní

TU v Liberci

80,0

50,0

0,0

75,0

7,1

-19,7

-75,9

-23,0

58.


MU v Brně

28,0

40,7

9,1

45,5

-5,8

9,6

-23,8

6,3

59.


ZU v Plzni

37,2

32,5

44,9

44,4

3,7

2,1

3,1

-1,7

60.


U Pardubice

28,1

34,4

36,0

43,6

2,2

2,5

5,8

6,4

61.


UK v Praze

33,4

36,0

37,8

41,5

6,5

8,3

13,1

10,1

62.


ZU v Plzni

38,3

36,6

43,1

41,2

-1,4

-3,9

2,4

-1,0

70.

Fakulta ekonomicko-správní

MU v Brně

12,0

11,8

22,2

38,1

-10,9

-8,4

-2,9

11,2

71.


ZU v Plzni

60,6

34,7

39,9

37,9

11,5

1,3

3,6

0,2

72.

Fakulta ekonomická

ZU v Plzni

51,0

41,7

35,9

37,5

3,7

3,7

3,0

-0,6

UP v Olomouci

29,4

20,0

41,7

35,3

-18,2

-32,0

-17,9

-25,4

UK v Praze

15,1

20,9

19,4

18,2

0,6

-1,5

-3,2

-4,4

ZU v Plzni

11,9

13,6

16,8

15,6

1,7

3,7

3,3

1,6

UK v Praze

23,4

10,8

11,5

15,3

5,3

-5,6

-4,0

-1,7

1.

Fakulta strojní

ČVUT v Praze

3.

Hornicko-geologická fakulta

VŠB-TU Ostrava

12.

Fakulta potrav. a biochem. tech. VŠCHT v Praze

15.


ZU v Plzni

16.


18.

73. Přírodovědecká fakulta Rozložení uchazečů z Plzeňského kraje na vysoké školy je z hlediska přechodu mezi sekundárním 103. Filozofická fakulta a terciárním vzděláním nejpodstatnějším výsledkem 107. Fakulta právnická přijímacího řízení. Promítá se tu zájem uchazečů, jejich úspěšnost a nakonec i „serióznost“ zájmu, 108. Fakulta sociálních věd tj. podíl zapsaných ku přijatým. Tabulka 6 ukazuje výsledek přijímacího řízení z hlediska rozložení nově zapsaných studentů na VŠ. ZU v Plzni měla každoročně alespoň mírně vyšší podíl na zapsaných z Plzeňského kraje, než tomu bylo podle zájmu (srovnej s tabulkou 1), tj. podíl na zapsaných se pohyboval kolem 60 %. Znamená to, že v případě vícenásobných přijetí preferovali jako místo studia Plzeň. UK v Praze a JU v Českých Budějovicích udržely svoje pořadí i při nižším podílu zapsaných než by odpovídalo zájmu. Výsledek vyplývá z nižší úspěšnosti (viz tabulka 4). Může ho ovlivnit i nižší tzv. serióznost zájmu, např. z důvodu nutného dojíždění.

2006

Tabulka 7: Podíl zapsaných z Plzeňského kraje dle VŠ (%) 2003 1.

ZU v Plzni

2. 3.

2004

2005

2006

41,6

41,5

45,6

VŠUP v Praze

2,7

1,6

0,0

44,8 8,2

AVU v Praze

0,0

8,3

4,3

8,2

4.


6,9

7,1

6,8

7,5

5.

UK v Praze

4,1

3,5

3,0

3,8

6.

VŠCHT v Praze

3,5

3,1

3,7

3,6

7.

ČZU v Praze

5,6

4,4

3,4

3,6 3,2

Tabulka 6: Rozdělení zapsaných z Plzeňského kraje dle VŠ (%)

8.

ČVUT v Praze

2,5

2,7

3,1

2003

2004

2005

2006

9.

VŠE v Praze

2,6

2,5

2,5

2,7

3 043

3 094

3 399

3 786

10.

VFU Brno

2,6

1,4

1,3

2,4

11.

AMU v Praze

1,2

2,5

4,5

2,1

Celkový počet zapsaných 1.

ZU v Plzni

60,4

59,8

63,0

58,7

2.

UK v Praze

10,0

8,9

6,3

7,9

3.


5,0

5,8

5,1

5,9

4.

ČVUT v Praze

4,7

4,5

5,1

4,9

5.

ČZU v Praze

6,2

5,5

4,1

4,4

6.

VŠE v Praze

2,7

2,7

2,3

2,1

Podíl zapsaných z Plzeňského kraje na všech zapsaných na jednotlivé vysoké školy dokládá tabulka 7. Byly zařazeny jen VŠ, kde podíl z kraje přesáhl 2 %, tj. 11 vysokých škol. Podíl zapsaných z kraje na ZU v Plzni ve sledovaném období 2003–2006 přesahoval 40 %. Vyznačeny jsou tři školy, kde je celkový počet zapsaných velmi malý (menší než 200. Ve všech třech případech se jedná o umělecké školy v Praze. Oproti předchozí tabulce přibyly ještě VŠCHT v Praze a Veterinární a farmaceutická univerzita (VFU) v Brně. Na UK v Praze a dalších pražských školách je podíl zapsaných z Plzeňského kraje vesměs nižší než jejich podíl na všech zapsaných na VŠ v ČR (přibližně 4,5 %), přesto je poměrně významný v případě škol, které v Plzeňském kraji chybí (VŠCHT, ČZU).

/8

Tabulka 8 dokládá změny způsobené výsledky přijímacích řízení na úrovni fakult v podílu zapsaných oproti podílu zájmu (srovnej s tabulkou 2). Vesměs fakulty ZU v Plzni posílily svůj podíl, i když Ústav umění a designu (celoškolské pracoviště) klesl na 33. místo. Změnilo se pořadí některých fakult ZU. Postoupila Fakulta strojní, která zvýšila svůj podíl na zapsaných proti podílu na přihláškách více než dvojnásobně a splnila tak pravděpodobně roli pojistky pro některé uchazeče vysokoškolského studia. Také Fakulta filozofická ZU v Plzni postoupila o jedno místo. Naopak sestoupily fakulty ekonomická a právnická. Z mimoplzeňských fakult je pro Plzeňský kraj pozitivní posun Fakulty stavební ČVUT v Praze na 8. místo při dvojnásobném zvýšení podílu na zapsaných z Plzeňského kraje oproti přihláškám. Je to předpoklad dostatečného počtu vzdělaných odborníků pro stavebnictví. V konečné dvacítce je kromě „konkurenčních“ fakult v Praze a Českých Budějovicích několik fakult zaměřených na zemědělství, popř. lesnictví. Tabulku uzavírá stavební fakulta v Brně a strojní a přírodovědecká fakulta v Praze. Z přehledu vypadly ve srovnání s tabulkou 2 některé


trh práce vzdělávání „přísně výběrové“ školy v Praze (právnická, 1. lékařská, zdravotně sociální), kde uchazeči z Plzeňského kraje neudrželi v průběhu přijímacího řízení svůj podíl na celkovém zájmu. Tabulka 8: Rozdělení zapsaných z Plzeňského kraje dle fakult (%) 2003

2004

2005

2006

1.


ZU v Plzni

15,7

15,1

17,0

16,0

2.


ZU v Plzni

8,5

8,8

11,2

9,8

3.

Fakulta strojní

ZU v Plzni

12,0

7,7

10,7

9,4

4.

Fakulta ekonomická

ZU v Plzni

9,6

10,6

8,4

9,4

5.


ZU v Plzni

7,6

7,8

8,1

7,6

6.


ZU v Plzni

6,2

6,8

5,3

4,9

7.

Fakulta právnická

ZU v Plzni

2,7

3,6

3,8

3,1

8.

Fakulta stavební

ČVUT v Praze

2,7

2,3

2,6

2,4

9.


UK v Praze

2,7

2,3

0,4

2,1

10. Zemědělská fakulta


0,8

0,6

0,6

2,0

11. Provozně ekonomická fakulta

ČZU v Praze

3,5

1,7

1,2

1,8

12. Pedagogická fakulta


0,0

0,2

0,2

1,7

13. Filozofická fakulta

UK v Praze

1,3

1,4

1,2

1,4

14. Fakulta lesnická a dřevařská

ČZU v Praze

1,3

1,6

1,1

1,2

15. Agronomická fakulta

ČZU v Praze

0,9

1,6

1,3

0,9

16. Fakulta zdravotně sociální


0,9

1,1

0,7

0,9

0,6

0,9

0,9

0,9

17.

Fakulta mezinárodních vztahů VŠE v Praze

18. Přírodovědecká fakulta

UK v Praze

1,3

0,9

0,8

0,8

19. Fakulta strojní

ČVUT v Praze

1,1

0,6

0,9

0,7

20. Fakulta stavební

VUT v Brně

0,8

0,6

0,7

0,7

Jiný pohled na konečné výsledky přijímacího řízení na vysoké školy v letech 2003–2006 nabízí tabulka 9, která uvádí prvních dvacet fakult s nejvyšším podílem zapsaných z Plzeňského kraje na všech zapsaných. Podle tohoto podílu prvních devět míst obsadily fakulty (a celoškolské pracoviště) v Plzni. V roce 2006 se však výsledku posledního z nich, Ústavu umění a designu, přiblížila první mimoplzeňská fakulta, Biologická fakulta JU v Českých Budějovicích.

Z plzeňských fakult mají nejvyšší podíl zapsaných z kraje pedagogická a ekonomická fakulta, kde to byla více než polovina všech zapsaných. Následují tři technicky zaměřené fakulty ZU, které se k této hranici také přibližují. U všech těchto fakult a ještě u Fakulty filozofické byl do roku 2006 patrný rostoucí podíl zapsaných z kraje. Dvacítku fakult s nejvyšším podílem zapsaných z Plzeňského kraje doplňují fakulty pouze z Českých Budějovic a z Prahy a až na jedinou výjimku (Pedagogická fakulta JU v Českých Budějovicích) jsou to fakulty se zaměřením, které v Plzni chybí. Tabulka 9: Podíl zapsaných z Plzeňského kraje dle fakult (%) 2003

2004

2005

2006

1.


ZU v Plzni

47,7

51,8

54,2

55,3

2.

Fakulta ekonomická

ZU v Plzni

49,1

45,1

48,2

50,4

3.

Fakulta strojní

ZU v Plzni

46,2

44,8

49,2

48,4

4.


ZU v Plzni

45,9

43,1

45,2

47,6

5.


ZU v Plzni

39,8

40,0

45,3

44,8

6.


ZU v Plzni

33,1

34,1

42,5

39,0

7.


UK v Praze

28,2

26,6

28,3

29,6

8.

Fakulta právnická

ZU v Plzni

24,6

30,2

31,0

26,0

9.

Celoškolské pracoviště

ZU v Plzni

35,1

29,1

19,2

10. Biologická fakulta


6,0

5,4

6,0

16,8

11. Fakulta teologická


14,7

14,2

8,9

11,0

12. Zemědělská fakulta


10,7

8,7

8,9

8,5

13. VŠUP v Praze

VŠUP v Praze

2,7

1,6

0,0

8,2

14. AVU v Praze

AVU v Praze

0,0

8,3

4,3

8,2

15. Fakulta stavební

ČVUT v Praze

5,3

4,5

6,3

7,2

16. Fakulta životního prostředí

ČZU v Praze

3,5

2,9

5,1

6,8

17.


6,2

7,3

5,6

6,5

18. Pedagogická fakulta

Fakulta zdravotně sociální


2,2

9,8

8,4

5,8

19. Fakulta mezinárodních vztahů

VŠE v Praze

2,7

4,4

4,7

5,6

20. Husitská teologická fakulta

UK v Praze

4,8

3,6

3,8

5,2

Souhrn • V letech 2003 – 2006 byl zájem o studium vysokých škol z Plzeňského kraje nižší než republikový průměr jak podle podílu na obyvatelstvu, tak i ve srovnání s podílem na absolventech středních škol s maturitní zkouškou. • Naopak úspěšnost uchazečů o studium VŠ z Plzeňského kraje byla vesměs vyšší než byl republikový průměr. • Počet podaných přihlášek z Plzeňského kraje se v roce 2006 blížil 13,5 tisícům. • Zájem uchazečů z Plzeňského kraje se podle počtu podaných přihlášek soustředil na Západočeskou univerzitu v Plzni (57 % v roce 2006), UK v Praze (13 %) a JU v Českých Budějovicích (7 %). • Na úrovni fakult jsou na prvních místech všechny fakulty ZU v Plzni, z nichž vede Fakulta pedagogická (14 %). Z mimoplzeňských je největší zájem o Filozofickou fakultu UK v Praze (3 %) a Pedagogickou fakultu JU v Českých Budějovicích (2%). • Pro potlačení vlivu velikosti školy na počet podaných přihlášek byl sledován také podíl uchazečů z Plzeňského kraje na všech podaných přihláškách. Také tento pohled potvrdil dominanci ZU v Plzni na zájmu z Plzeňského kraje (41 % v roce 2006). Následovala JU v Českých Budějovicích (8 %). • Celkový počet přijetí uchazečů z Plzeňského kraje v roce 2006 byl 5,9 tisíce.

• Úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje v témže roce dosahovala 44 %, když ve sledovaném období 2003–2006 převážně rostla a stále převyšovala republikový průměr. • Nejvyšší úspěšnost měli uchazeči z Plzeňského kraje na VŠCHT a ČVUT v Praze, i když jsou to většinou horší výsledky než republikový průměr. Naopak po celé sledované období byly nadprůměrně úspěšní na ZU v Plzni a na ČZU v Praze. • V roce 2006 se zapsalo 3,8 tisíce nových studentů VŠ z Plzeňského kraje. • V období 2003–2006 se vždy zapsal největší podíl z Plzeňského kraje na ZU v Plzni (59 % v roce 2006). Následuje UK v Praze (8 %) a JU v Českých Budějovicích (6 %). • Také na úrovni fakult se potvrdila silná regionální vazba středního a vysokého školství v Plzeňském kraji. Podle podílu Plzeňského kraje na zapsaných se v letech 2003 – 2006 na prvních místech seřadily vždy jen fakulty se sídlem v Plzni. Zdroje dat: • Ústav pro informace ve vzdělávání – databáze výsledků přijímacích řízení na vysoké školy v letech 2003 až 2006.


Ing. Pavel Beneš [email protected]

/9

trh práce Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2007 Předkládaný článek navazuje na obdobné pojednání z předchozího roku (Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2006, Monitor č. 3, březen 2007), které tak zároveň umožňuje podrobnější pohled na vývojové trendy na trhu práce v Plzeňském kraji a jeho okresech. Proto je zaměřen zejména na meziroční srovnání, které při porovnání s loňskou analýzou může nastínit aspekty dalšího roku vykazujícího pokračování pozitivního trendu na trhu práce v České republice i jednotlivých regionech.

je to dokonce o deset míst. Klatovský pokles je obdobný o tři místa za poslední rok (49.), za dva roky pak o devět míst. Stabilní osmou pozici si drží okres Plzeň-jih, 11. je, stejně jako vloni, krajská metropole Plzeň. Obecně pozitivní trend potvrdil svým posunem ze 17. na 13. místo okres Rokycany. Kolem svého obvyklého postavení skončil okres Plzeň-sever (letos 15.). Propad ze svých pozic, který může ukázat celkové negativní trendy v okrese, zaznamenalo Domažlicko, které ze 13. místa sestoupilo až na 23., tj. šlo o největší propad ze všech regionů Plzeňského kraje.

Aktuální nezaměstnanost

Meziroční srovnání

Konec roku 2007 byl ve znamení dalšího poklesu registrované míry nezaměstnanosti z hlediska meziročního srovnání. Prosincová hodnota dosáhla úrovně 4,4 % nezaměstnaných, přičemž meziroční pokles činil 1,2 procentního bodu. Tento pokles tak za poslední dva roky činil již 2,0 a za tři roky pak dokonce 3,2 procentního bodu. Plzeňský kraj tak mezi ostatními kraji ČR stabilně zaujímá celkem 3. místo za Prahou a Středočeským krajem. Tyto tři kraje v posledních letech také vykazují téměř stejné tempo poklesu zkoumaných hodnot. V míře nezaměstnanosti žen zaujal Plzeňský kraj opět 2. místo (znovu za Prahou) a v případě mužů si o jedno místo pohoršil, když je 4. (za Prahou, Středočeským a Jihočeským krajem).

Při pohledu na meziroční srovnání hodnot v jednotlivých okresech Plzeňského kraje lze opět zaznamenat poměrně významné rozdíly (viz Tabulka 2). Jako vůbec nejpozitivnější lze označit vývoj nezaměstnanosti v okrese Rokycany, a to u všech v danou chvíli zkoumaných skupin, tj. u celkového počtu nezaměstnaných, mužů a žen. Naopak nejméně klesala nezaměstnanost v těchto skupinách v okrese Domažlice. Pokles nezaměstnanosti je z hlediska mužů a žen v okresech Plzeňského kraje poměrně rovnoměrný. Výjimku tvoří okresy Plzeň-sever a zejména Rokycany. V případě Rokycanska došlo k poklesu míry nezaměstnanosti žen až o 2,6 procentního bodu, což se ukázalo jako vůbec nejzásadnější změna při obecném pohledu na trh práce v kraji. Důvodem může být rozvoj výstavby průmyslových zón v okolí dálnice D5, kde jsou posléze nabízeny vhodné typy práce právě pro ženy. Z Tabulky 2 je také patrné, že došlo k zásadnějšímu snížení míry nezaměstnanosti i okresech Klatovy a Tachov. Když se ovšem podíváme na jejich pořadí v rámci okresů České republiky (viz výše), ukazuje se, že i tak v pozitivním trendu přece jenom zaostávají, tzn. že klesají, ve srovnání s ostatními problematičtějšími okresy ČR, pomaleji. U okresu Plzeň-jih sice došlo ke snížení míry nezaměstnanosti „pouze“ o 0,7 procentního bodu, avšak vzhledem k již tak nízkému počtu nezaměstnaných se jedná o velmi pozitivní vývoj. Zajímavostí je, že celková míra nezaměstnanosti klesla ve všech okresech a krajích České republiky bez výjimky. Celkově pak nejlepší výsledky v rámci meziročního srovnání, za pomoci indexu procentního podílu prosincové hodnoty roku 2007 a 2006, vykázaly okresy Rychnov nad Kněžnou, kde klesla hodnota míry nezaměstnanosti na méně než 2/3 hodnoty z prosince 2006. Dále pak se jedná o okresy Prostějov, Náchod, Rokycany, Mladá Boleslav a Nový Jičín. Z tohoto výčtu je vidět, že se nejedná o souvislé území, ale naopak o nejrůznější okresy z celé republiky, ve kterých k tomu přispěly vyjma celostátních faktorů zejména faktory lokální. Naopak nejslabší

Tabulka 1: Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje (prosinec 2007) Míra nezaměstnanosti

Počet uchazečů

Celkem

Muži

Ženy

DO

1 515

4,6

3,4

6,2

KT

2 991

6,2

5,1

7,6

PM

4 091

3,6

3,0

4,5

PJ

1 079

3,3

2,6

4,1

PS

1 779

4,0

3,2

5,0

RO

1 029

3,8

2,9

5,0

TC

2 032

6,4

5,7

7,3

PK

14 516

4,4

3,6

5,5

ČR

354 878

6,0

4,9

7,4

Pokud se podíváme na výsledky jednotlivých okresů, můžeme sledovat postupný propad hodnot okresů Tachov a Klatovy oproti celostátnímu průměru. Tento průměr překračují oba zmiňované okresy v případě míry nezaměstnanosti u mužů. V případě žen je nad tímto průměrem pouze okres Klatovy. Naopak velmi hluboko pod celostátním Tabulka 2: Meziroční srovnání míry nezaměstnanosti v okresech Plzeňského kraje průměrem u mužů se nacházejí 2006 2007 Srovnání 2007–2006 Index 2007/2006 (%) okresy Plzeň-jih, Rokycany Území Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy a Plzeň-město, kde míra nezaměstnanosti této skupiny Domažlice 5,1 3,7 6,9 4,6 3,4 6,2 -0,5 -0,3 -0,7 90,2 91,9 89,9 dosáhla 3 % a méně. Klatovy 7,7 6,4 9,4 6,2 5,1 7,6 -1,5 -1,3 -1,8 80,5 79,7 80,9 Mírně se změnila i pozice Plzeň-město 4,9 4,0 5,9 3,6 3,0 4,5 -1,3 -1,0 -1,4 73,5 75,0 76,3 jednotlivých okresů v rámci celé Plzeň-jih 4,0 3,3 4,9 3,3 2,6 4,1 -0,7 -0,7 -0,8 82,5 78,8 83,7 České republiky. Oproti prosinci Plzeň-sever 5,1 4,0 6,6 4,0 3,2 5,0 -1,1 -0,8 -1,6 78,4 80,0 75,8 roku 2006 výrazně oslabily Rokycany 5,5 3,8 7,6 3,8 2,9 5,0 -1,7 -0,9 -2,6 69,1 76,3 65,8 již dva výše zmíněné okresy Tachov 8,0 7,2 8,9 6,4 5,7 7,3 -1,6 -1,5 -1,6 80,0 79,2 82,0 Tachov a Klatovy. Tachovsko se Plzeňský kraj 5,6 4,6 6,9 4,4 3,6 5,5 -1,2 -1,0 -1,4 78,6 78,3 79,7 propadlo o další tři místa (na ČR 7,7 6,4 9,3 6,0 4,9 7,4 -1,7 -1,5 -1,9 77,9 76,6 79,6 52. místo) a za poslední dva roky

/ 10


trh práce pokles zaznamenaly již zmiňované okresy Česká Lípa (95 % hodnoty roku 2006) a Jablonec nad Nisou, dále pak Kolín a Domažlice. Projevil se tak nerovnoměrný vývoj v rámci Plzeňského kraje, který má zastoupení v obou těchto extrémních skupinách.

srovnání s ostatními okresy výrazně nejnižší podíl vysokoškoláků, a naopak nejvyšší podíl lidí se základním vzdělání. Oboje má příčinu ve vzdělanostní struktuře obyvatel kraje. Relativně málo vysokoškoláků má i při nízké nabídce pracovních míst poměrně velkou šanci na získání zaměstnání.

Struktura nezaměstnanosti

Tabulka 3: Vzdělanostní struktura nezaměstnaných v Plzeňském kraji

Nejprve se budeme věnovat porovnání věkové struktury nezaměstnaných s věkovou strukturou obyvatelstva Plzeňského kraje. Na základě tohoto porovnání lze dospět k závěru, že se obě zkoumané struktury opět velmi podobají (viz Graf 1). Přesto se vyskytují dvě menší diskrepance u skupin 50–54 a 55–59 let, kde nezaměstnaní o něco převyšují podíl obyvatelstva v této skupině. Nejedná se o nijak zásadní rozdíl, ovšem je nutné konstatovat, že oproti minulému roku lze zaznamenat negativní posun, když se obě hodnoty od sebe vzdalují. Tyto předdůchodové skupiny tak naznačují potenciální problém pro trh práce v Plzeňském kraji. Když se podíváme na evidované uchazeče o zaměstnání z hlediska jejich vzdělání, docházíme k dalším nepříliš překvapivým zjištěním. Lze Graf 1: Srovnání věkové struktury obyvatel a nezaměstnaných v Plzeňském kraji

nejvyšší zákl.

střední bez mat.

střední s mat.

VOŠ

VŠ

Domažlice

32,9

43,0

21,2

0,5

2,4

Klatovy

27,4

46,0

22,4

0,4

3,8

Plzeň-město

26,4

34,6

30,2

0,6

8,2

Plzeň-jih

29,4

43,7

21,8

0,6

4,4

Plzeň-sever

29,1

46,4

21,3

0,2

3,0

Rokycany

31,0

44,5

20,6

0,4

3,5

Tachov

37,3

42,7

17,5

0,3

2,2

Plzeňský kraj

29,7

41,8

23,5

0,4

4,6

ČR

31,6

42,5

21,5

0,5

3,9

2007

Třetím pohledem na strukturu nezaměstnanosti je délka evidence na úřadu práce, která částečně ukazuje možnosti jednotlivých okresů při umísťování nezaměstnaných. Obecně lze opět konstatovat, že ve všech sledovaných kategoriích směřuje vývoj pozitivním směrem (viz Tabulka 4). Kladné je zejména zjištění, že se daří poměrně výrazně snižovat počty osob, které jsou v evidenci kolem jednoho roku, popř. spadají do kategorie dlouhodobá nezaměstnanost, tj. jsou na úřadu práce hlášeni déle než 12 měsíců. Je otázkou, co značí mírné zvýšení v první kategorii v okresu Domažlice a stejná hodnota u Plzně. Stejně tak nepříliš velký pokles počtu nezaměstnaných registrovaných do šesti měsíců v okresech Tachov a Klatovy. Mohlo by se zdát, že v daných okresech se snížila možnost, resp. zastavila se dynamika růstu možností uplatnění absolventů a lidí, kteří využívají zejména sezónní práce, nebo v případě Plzně schopnost nově zaregistrovaných najít si znovu práci. To ukáže až vývoj v následujících měsících a letech. Tabulka 4: Index změny počtu nezaměstnaných podle délky evidence na ÚP

konstatovat, že v rámci celokrajských čísel došlo ke snížení absolutního počtu registrovaných nezaměstnaných ve všech vzdělanostních kategoriích. Pokud se podíváme do jednotlivých okresů, můžeme zde opět zaznamenat některé rozdíly. Například v okrese Tachov došlo ke zvýšení počtu nezaměstnaných s nejnižším vzděláním, což může ukazovat, v kontextu obecně se snižující nezaměstnanosti i v tomto okrese, na potřebu pracovníků s vyšší kvalifikací. Naopak se mírně zvýšil počet nezaměstnaných vysokoškoláků v okrese Plzeň-sever, kde pravděpodobně není dostatečný počet příležitostí pro vysokoškoláky a konkurence se v této kategorii projevuje i v blízké Plzni. S tím souvisí zjištěné výsledky při pohledu na vzdělanostní strukturu nezaměstnaných v jednotlivých okresech Plzeňského kraje (viz Tabulka 3). Je vidět, že právě v okrese Plzeň-město je největší podíl nezaměstnaných vysokoškoláků, a to až dvojnásobně oproti ostatním okresům. Navíc se za poslední rok o jeden procentní bod zvýšil, což ukazuje na obecný jev v Plzeňském kraji, který ukazuje zvýšení podílu absolventů VŠ ve vazbě na to, že v kraji jsou vytvářeny pracovní příležitosti spíše pro jiné vzdělanostní skupiny. To se může do budoucna stát problematickým aspektem trhu práce v regionu. V případě Plzně podobné tvrzení platí i o maturantech, kteří mají v tomto okrese nejvyšší podíl ze všech sedmi v Plzeňském kraji. Naopak Plzeň má nejnižší podíly nezaměstnaných lidí se střední školou bez maturity a těch, kteří mají nejvýše základní vzdělání. Opačným fenoménem v této oblasti je Tachov, kde naopak mají při

Index 2007/2006

do 3 měsíců

3–6 měsíců

6–9 měsíců

9–12 měsíců

dlouhodobá nez.

celkem

100,2

75,2

84,1

86,0

82,8

86,4

97,6

94,6

60,7

68,1

73,0

83,3

Plzeň-město

100,0

79,1

83,8

68,6

73,2

83,3

Plzeň-jih

72,0

65,3

57,3

78,1

64,5

67,4

Plzeň-sever

80,3

73,9

90,0

73,0

80,6

79,5

Rokycany

73,9

69,5

73,8

54,9

74,2

72,3

Tachov

92,3

90,1

77,8

90,2

74,4

83,3

Plzeňský kraj

91,2

80,0

76,0

73,1

74,7

80,8

Domažlice Klatovy


/ 11

trh práce V případě osob se zdravotním postižením se ve všech okresech Plzeňského kraje hodnota jejich podílu na nezaměstnaných zvýšila. Z jedné strany se to jeví jako logický vývoj, protože ve všeobecné pozitivní situaci na trhu práce se daří vytvářet nová pracovní místa, která jsou ovšem často přístupná pouze uchazečům bez zdravotních komplikací. Na druhou stranu je však otázkou, na kolik je tento trend dynamický a tudíž problematický. Celkový nárůst podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných se zastavil přibližně na 15 % (viz Tabulka 5). Toto číslo je prakticky totožné s republikovým průměrem, nejedná se tudíž o nějaký mimořádný jev týkající se pouze zkoumaného regionu. V rámci kraje pak už ale nacházíme okresy, jejichž dynamika nárůstu je v této kategorii výrazně vyšší. Například okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever (24, resp. 33 %). V okrese Rokycany pak podíl zdravotně postižených již překročil hranici jedné čtvrtiny. Tabulka 5: Meziroční srovnání podílu nezaměstnaných osob se zdravotním postižením v Plzeňském kraji Území

Index 2007/2006 (%)

2006

2007

Domažlice

20,5

21,3

104,2

Klatovy

14,1

16,3

115,4

Plzeň-město

16,5

18,9

115,2

Plzeň-jih

17,1

21,2

124,4

Plzeň-sever

12,7

16,9

133,0

Rokycany

22,3

25,9

116,1

Tachov

21,3

24,0

112,8

Plzeňský kraj

17,1

19,8

115,7

ČR

15,9

18,4

115,6

/ 12

Souhrn • Plzeňský kraj v míře nezaměstnanosti setrval na třetím místě mezi kraji České republiky. • Registrovaná míra nezaměstnanosti klesla v meziročním srovnání o 1,2 procentního bodu. Pokračoval tak pozitivní trend na trhu práce v Plzeňském kraji. • V roce 2007 se mezi nezaměstnanými mírně navýšil podíl osob ve věku 50–59 let. Pokud by tento trend i nadále pokračoval, mohlo by se jednat o závažný problém. • Potenciálním problémem se jeví nárůst podílu vysokoškolsky vzdělaných nezaměstnaných na celkovém počtu osob bez práce v krajské metropoli. V tomto případě se jedná o přímou souvislost s typem nabídek pracovních příležitostí, které jsou zaměřeny spíše na méně kvalifikované práce. • Pozitivním trendem je snižování dlouhodobé nezaměstnanosti ve všech okresech Plzeňského kraje. • V případě osob se zdravotním postižením taktéž došlo k opětovnému navýšení jejich podílu na všech nezaměstnaných. V okrese Rokycany osoby se zdravotním postižením dokonce přesáhly hranici 1/4 lidí bez práce. Zdroj dat: • MPSV ČR – www.mpsv.cz • ČSÚ – www.czso.cz


Mgr. Michal Vozobule [email protected]

monitor Obsah čísel časopisu Monitor – rekapitulace: Nulté číslo – červen 2006 - - - -

Vývoj počtu obyvatel v Plzeňském kraji (Lucie Ženíšková) Zájem o studium středních škol v Plzeňském kraji (Ing. Pavel Beneš) Analýza trhu dalšího vzdělávání v Plzeňském kraji (Mgr. Michal Vozobule) Struktura nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v prvním čtvrtletí roku 2006 (Mgr. Michal Vozobule)

Číslo 1 – září 2006 - Územní rozdíly v pohybu obyvatel Plzeňského kraje (Ing. Pavel Beneš) - Srovnávací studie rozvoje lidských zdrojů v městských regionech Linec, Lipsko a Plzeň (RNDr. Ondřej Bartušek) - Regionální rozdíly v nezaměstnanosti (Mgr. Michal Vozobule)

Číslo 2 – prosinec 2006 - - - -

Cizinci v Plzeňském kraji (Lucie Ženíšková) Výsledky přijímacího řízení na střední školy v Plzeňském kraji pro školní rok 2006/2007 (Ing. Pavel Beneš) Výsledky přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 na ZčU v Plzni (Ing. Pavel Beneš) Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v okresech Plzeňského kraje (Mgr. Michal Vozobule)

Číslo 3 – březen 2007 - Cizinci na trhu práce (Lucie Ženíšková) - Vysoké školství v ČR a v Plzni (Ing. Pavel Beneš) - Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2006 (Mgr. Michal Vozobule)

Číslo 4 – červen 2007 - Projekce demografického vývoje Plzeňského kraje (Ing. Pavel Beneš) - Vzdělávání cizinců (Lucie Ženíšková) - Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů v Plzeňském kraji (Mgr. Michal Vozobule)

Číslo 5 – říjen 2007 - - - -

Stabilita sítě základních škol v Plzeňském kraji (Mgr. Eva Janouškovcová) Zájem o střední školy v Plzeňském kraji (Ing. Pavel Beneš) Kvalifikační potřeby zaměstnavatelů v Plzeňském kraji (Mgr. Michal Vozobule) Regionální rozdíly v nezaměstnanosti v roce 2007 (Mgr. Michal Vozobule)

Číslo 6 – prosinec 2007 - Výsledky přijímacího řízení na ZčU pro akademický rok 2006/2007 a v letech 2003-2007 (Mgr. Eva Janouškovcová) - Nezaměstnanost absolventů středních škol v Plzeňském kraji (Mgr. Michal Vozobule) - Aktuální vývoj počtu pracovních míst v Plzeňském kraji (Ing. Pavel Beneš)

Číslo 7 – březen 2008 - Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji (Ing. Pavel Beneš) - Přechod absolventů středních škol v Plzeňském kraji na vysoké školy (Ing. Pavel Beneš) - Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2007 (Mgr. Michal Vozobule)


/ 13

Sedmé číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, 301 11 Plzeň, Tel.: 377 237 679, e-mail: [email protected]. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji

Recommend Documents