Vývoj a struktura spotřebního koše v Německu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj a struktura spotřebního koše v Německu Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Bc. Ing. Marta Pisarská

Marek Böser

Brno 2010

Zadání bakalářské práce

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vývoj a struktura spotřebního koše v Německu“ vypracoval samostatně pod odborným dohledem vedoucí práce a že jsem použil prameny, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Brně dne 25. května 2010

.................................

Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucí bakalářské práce Bc. Ing. Martě Pisarské za odborný dohled, cenné rady a ochotu při tvorbě této bakalářské práce.

Abstract BÖSER, M. Development and structure of basket of consumer goods in Germany. Bachelor thesis. Brno, 2010. This bachelor thesis deals with development and structure of basket of consumer goods in Germany. Firstly the materials relating to the topic are worked out as well as there is stated formation method of the basket of consumer goods and history of statistical measurement in Germany. The practical part is focused on current economic situation in the country and development analysis of the basket of consumer goods and its individual items from 1991 until 2009. Further there are noted changes of price level in the period of the implementation of the euro to final circulation in 2002. The thesis results are suggestions of changes for the basket of consumer goods. Keywords consumer, basket of consumer goods, household expenditure, consumer price index, inflation, Germany

Abstrakt BÖSER, M. Vývoj a struktura spotřebního koše v Německu. Bakalářská práce. Brno, 2010. Bakalářská práce se zabývá strukturou a vývojem spotřebního koše v Německu. Nejprve jsou v práci zpracovány teoretické podklady vztahující se k problematice spotřebního koše. Rovněž je v této části uveden způsob tvorby spotřebního koše a historie statistického měření na území Německa. Praktická část je zaměřena na současnou ekonomickou situaci země a analýzu vývoje spotřebního koše a jeho jednotlivých položek v letech 1991 až 2009. Práce dále zaznamenává změny cenové hladiny v období zavedení eura do volného oběhu. Výstupem práce je návrh a doporučení změn pro spotřební koš. Klíčová slova spotřebitel, spotřební koš, výdaje domácností, index spotřebitelských cen, inflace, Německo

Obsah 1

ÚVOD........................................................................................................................................... 8

2

CÍL PRÁCE .................................................................................................................................. 9

3

METODIKA PRÁCE ................................................................................................................. 10

4

LITERÁRNÍ REŠERŠE ............................................................................................................. 12 4.1 TRH A VOLBY SPOTŘEBITELE .............................................................................................. 12 4.2 PREFERENCE SPOTŘEBITELE ................................................................................................ 13 4.2.1 Axiom úplnosti srovnání.............................................................................................. 14 4.2.2 Axiom transitivity ........................................................................................................ 14 4.2.3 Axiom reflexivity......................................................................................................... 14 4.3 TEORIE UŽITKU .................................................................................................................... 14 4.4 SPOTŘEBNÍ KOŠ A CENOVÁ STATISTIKA .............................................................................. 18 4.4.1 Výběr typu cenového indexu ....................................................................................... 19 4.4.2 Vymezení indexu, váhového systému a způsobu šetření cen ...................................... 20 4.5 INFLACE ............................................................................................................................... 20 4.6 VÝVOJ STATISTICKÉHO MĚŘENÍ V NĚMECKU ..................................................................... 21 4.6.1 Vývoj cenových indexů v Německu ............................................................................ 22 4.6.2 Verbraucherpreisindex (VPI)....................................................................................... 23 4.7 SOUČASNÁ EKONOMICKÁ SITUACE ..................................................................................... 25 4.7.1 Vývoj nezaměstnanosti ................................................................................................ 27 4.7.2 Hrubý domácí produkt (HDP) ..................................................................................... 28 4.7.3 Čistý příjem.................................................................................................................. 29 4.7.4 Dopad finanční krize na spolkové země ...................................................................... 30

5

VÝVOJ A STRUKTURA SPOTŘEBNÍHO KOŠE .................................................................. 32 5.1 VÁHOVÝ SYSTÉM ................................................................................................................ 32 5.2 REGIONÁLNÍ SROVNÁNÍ ...................................................................................................... 35 5.3 VÝVOJ JEDNOTLIVÝCH SPOTŘEBNÍCH KOŠŮ ....................................................................... 36 5.3.1 01 Potraviny a nealkoholické nápoje ........................................................................... 36 5.3.2 02 Alkoholické nápoje a tabák..................................................................................... 39 5.3.3 03 Oblečení a obuv ...................................................................................................... 40 5.3.4 04 Bydlení, voda, energie, plyn a ostatní paliva .......................................................... 42 5.3.5 05 Bytové vybavení, zařízení pro domácnost a spotřebiče.......................................... 45 5.3.6 06 Péče o zdraví ........................................................................................................... 47 5.3.7 07 Doprava................................................................................................................... 49 5.3.8 08 Pošta a telekomunikace........................................................................................... 51 5.3.9 09 Volný čas, zábava a kultura .................................................................................... 53 5.3.10 10 Vzdělání ................................................................................................................ 55 5.3.11 11 Ubytování a stravování ......................................................................................... 57 5.3.12 12 Ostatní zboží a služby ........................................................................................... 59 5.4 VÝVOJ CELKOVÉHO SPOTŘEBNÍHO KOŠE ............................................................................ 61 5.5 NÁVRHY A DOPORUČENÍ ..................................................................................................... 63

6

DISKUZE ................................................................................................................................... 65

6

7

ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 67

8

LITERATURA ........................................................................................................................... 70

9

PŘÍLOHY ................................................................................................................................... 75

7

1 Úvod Okamžik znovusjednocení Německa roku 1990 nelze brát pouze za další ze změn na politické mapě světa. S tímto okamžikem jsou spjaty i změny v sociální a ekonomické sféře na území Německa a především vznik nových jevů a rolí, které byly pro tehdejší obyvatelstvo z východní části do pádu Berlínské zdi neznámé nebo zapovězené. Obyvatelstvo pěti nových spolkových republik a východní části Berlína se rázem ocitlo před řadou situací, se kterými se muselo vypořádat. Jednou z nich byla i role spotřebitele v tržním hospodářství. Ať již vědomě či nevědomě, u každého člověka dochází v každodenním životě k vytváření osobního spotřebního koše. Jednou ze sociálních rolí člověka je totiž i role spotřebitele, ve které je třeba neustále činit velké množství nejrůznějších rozhodnutí. Mnohokrát za den dochází při nákupu statků nebo služeb k pokládání otázek typu co, kde, kdy, kolik a za kolik si nakoupíme. Osobám vyrůstajícím na západě země, kterým byla pravidla tržního hospodářství dobře známa, však mohlo být jen těžce vysvětlováno, před jaké problémy spojené s orientací a rozhodnutími byli postaveni obyvatelé z východní části v nové roli spotřebitelů, dříve zvyklých na pohyb v centrálně plánovaném hospodářství s nedostatkem zboží, kteří se najednou ocitli uprostřed ekonomiky s bohatou a rozmanitou nabídkou zboží a služeb. Značně různé bylo i množství finančních prostředků mezi západní a východní částí země, které mohli lidé za svůj osobní spotřební koš za cílem uspokojení potřeb vynaložit. I proto je při tvorbě struktury spotřebního koše sledována Spolkovým statistickým úřadem problematika výše příjmů a výdajů. Sledování vývoje a struktury spotřebního koše je přínosné nejen z hlediska zjištění výše cenové hladiny, ale získaná data hrají důležitou roli i při vytváření nových zákonů spolkovou vládou a po menší úpravě je možné vývoj cenové úrovně srovnávat i v rámci Evropské unie.

8

2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je analyzovat vývoj a strukturu spotřebního koše v Německu v období 1991 až 2009, zjistit příčiny změn v jeho struktuře a navrhnout doporučení pro německou spolkovou vládu. Pro naplnění cíle této práce bylo definováno několik dílčích cílů, které mají lépe přiblížit danou problematiku vývoje a struktury spotřebního koše, usnadnit orientaci v práci a napomoci k hlubší analýze tématu: • seznámit se s ekonomickou situací Německa v posledních letech, • analyzovat výši výdajů průměrné domácnosti na jednotlivých skupinách spotřebního koše, • analyzovat strukturu a výši spotřebního koše v jednotlivých spolkových zemích, • analyzovat vývoj jednotlivých skupin spotřebního koše v letech 1991 až 2009, • analyzovat možný vliv zavedení společné měny euro na výši jednotlivých skupin spotřebního koše v půlročním období před a po zevedení eura, • zjistit důvody změn vývoje cen u vybraných reprezentantů jednotlivých skupin spotřebního koše. Bakalářská práce je dílčím příspěvkem k výzkumnému záměru, id. Kód VZ: 62156 48904 „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského trhu“, tématický okruh 03 „Vývoj vztahů obchodní sféry v souvislosti se změnami životního stylu kupního chování obyvatelstva a změnami podnikového prostředí v procesech integrace a globalizace“ realizovaného za finanční podpory ze státních prostředků prostřednictvím MŠMT.

9

3 Metodika práce Při psaní bakalářské práce bude nejdříve na základě odborné literatury zpracována teoretická část práce. Součástí literární rešerše budou i citace německých autorů vzhledem k samotnému vymezení oblasti tématu práce. Hlavním úkolem teoretické části bude podrobněji popsat spotřební koš z hlediska ekonomie a cenové statistiky, jelikož se spotřebním košem je možné se setkat u obou vědních oborů. Z ekonomického hlediska budou vysvětleny pojmy spojené s problematikou spotřebního koše týkající se chování spotřebitele, stanovení jeho preferencí, vysvětlení axiomů, teorie užitku a možného pohledu na jeho možnou měřitelnost, s čímž je později spojeno hledání rovnováhy spotřebitele a vymezení poptávkové křivky. U cenové statistiky bude objasněna skutečnost, proč je potřeba se v rámci spotřebního koše zabývat cenovou statistikou a bude vyřešen výběr vhodného cenového indexu, který bude muset být použit pro následné počítání změn cen jednotlivých kategorií a reprezentantů spotřebního koše. Následně bude v oblasti cenové statistiky na základě Laspeyresova indexu přiblížena metoda stanovení indexu spotřebitelských cen a budou nastíněny možné problémy spojené s jeho tvorbou. V rámci literární rešerše bude přiblížena i historie statistického šetření na území Německa, jelikož se znovusjednocením byla spojena i nutnost provedení razantních změn při definování a stanovování metod výpočtu spotřebního koše. Následně bude definován nejdůležitější cenový index (Verbraucherpreisindex) měřící cenovou úroveň statků a služeb. Hodnoty indexu budou klíčové pro analýzu vývoje a struktury spotřebního koše ve druhé části vlastní práce. V závěru literární rešerše bude přiblížena situace německého hospodářství od roku 2007 po současnost s ohledem na rozdíly mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Ekonomická situace bude znázorněna pomocí tabulek a obrázků. Po seznámení se s metodikou tvorby spotřebního koše, indexu spotřebitelských cen a přiblížení stavu německého hospodářství budou získána data potřebná k zachycení vývoje a struktury spotřebního koše v průběhu jednotlivých období zejména ze statistického portálu Spolkového statistického úřadu, plnícího funkci hlavní statistické instituce. Nejprve bude pomocí váhového systému vysvětlen význam a vývoj vah dvanácti kategorií statků a služeb tvořících spotřební koš. Pro sledování výše podílu jednotlivých skupin kategorií spotřebního koše na celkových výdajích průměrné německé domácnosti budou důležité roky 1995, 2000, 2005, jelikož

10

vždy po pěti letech dochází po provedení šetření Einkommens- und Verbrauchsstichprobe zjišťující výdaje domácností k přepočítání a stanovení nového váhového schématu. Následně bude představena výše vah jednotlivých spolkových republik za účelem pozdějšího regionálního srovnávání vývoje a struktury indexu spotřebitelských cen. Posléze bude každá z dvanácti kategorií podrobena bližší analýze vývoje a struktury z hlediska tří hlavních bodů: • bude přiblížen vývoj výše výdajů průměrné německé domácnosti na danou skupinu statků a služeb v období let 1991 až 2007, • bude graficky znázorněn a popsán vývoj výše indexu spotřebitelských cen dané skupiny spotřebního koše v období let 1991 až 2007 • pomocí grafu bude zobrazen a popsán vývoj výše indexu spotřebitelských cen dané skupiny spotřebního koše a vybraných reprezentantů mezi obdobím druhého pololetí roku 2001 a prvního pololetí 2002 tak, aby bylo možné potvrdit, nebo vyvrátit případné ovlivnění růstu cen zavedení z důvodu zavedení eura. Po analýze výše uvedených bodů u všech dvanácti kategorií bude zhodnocen vývoj celého spotřebního koše a míry inflace na základě skutečností a faktů vzniklých při pozorování předešlých skupin. Na závěr vlastní práce budou stanovena doporučení týkající se spotřebního koše.

11

4 Literární rešerše Nepřetržitá výroba statků a služeb a jejich následná spotřeba je základem ekonomického života společnosti a právě samotné rozhodování spotřebitelů o tom, proč určité věci kupují, jak často a jak velký je ve výsledku jejich spotřební koš, se stalo objektem zkoumání mnoha disciplín. Na spotřební koš se tak můžeme dívat z několika úhlů pohledu.

4.1 Trh a volby spotřebitele Slovo ekonomie lze odvodit od řeckého slova, které označuje někoho, kdo vede domácnost (oikos=dům, nomos=vedení domácnosti). Domácnost stojí před různými rozhodnutími. Musí se rozhodnout, který člen domácnosti vyřídí které úkoly a jakou odměnu za to dostane. Domácnost se tedy nachází v situaci, kdy musí své omezené množství prostředků rozdělit mezi jednotlivce a přitom přihlížet k schopnostem, úsilím a přáním každého z nich. (Mankiw, 2008) Stejně jako domácnost se musí před mnohá rozhodnutí postavit i společnost. Musí rozhodnout o tom, kým budou vykonávány které práce. Jakmile společnost jednou přiřadí pracovní síly různým úlohám, musí následně rozdělit i vyrobené zboží a služby. (Wiener, 2008) Správné a efektivní obhospodařování společenských zdrojů je zvláště důležité kvůli omezenosti jejich dostupného množství. Právě omezenost zdrojů znamená, že společnost může nabídnout méně, než by chtěli mít lidé. Tak jako nemůže dát domácnost každému členovi co si přeje, nemůže ani společnost zajistit každé osobě nejvyšší životní standard, o který usiluje. Národní hospodářství je tedy podle Blancharda skupinou lidí, kteří společně působí při utváření života a odráží chování všech těchto jedinců. (Blanchard, 2009) Všichni lidé stojí před alternativami, které je potřeba zvážit. Neexistuje nic zadarmo. Aby bylo dosaženo cíle, co chceme mít, musí být ze strany lidí obětováno něco jiného, čeho si však také cení. Rozhodnutí spotřebitele tedy vyžaduje posouzení všech možných alternativ nebo řešení cílových konfliktů. Náklady jednoho statku se skládají z toho, čeho se člověk vzdá pro zisk jiného statku. K tomu, aby spotřebitel věděl, jak se rozhodnout, potřebuje srovnat náklady a užitek všech činností. Při jakémkoliv rozhodnutí by si tedy měl být spotřebitel vědom, jaké jsou příležitostné náklady, které každou činnost doprovází. Jde o to pochopit, čeho se musí spotřebitel vzdát, aby dosáhl něčeho jiného. (Mankiw, 2008)

12

Racionálně jednající lidé myslí v konečných důsledcích. Ekonomové vycházejí z toho, že se lidé chovají racionálně. Aby dosáhli svého cíle, vkládají tito spotřebitelé do daných možností soustavně a cílevědomě všechny své schopnosti a dovednosti. V národním hospodářství se pak tito spotřebitelé dostanou do styku s podniky, kteří stojí před rozhodnutím, kolik pracovní síly je třeba zaměstnat a kolik musejí vyprodukovat, aby maximalizovali svůj zisk. Podniky se tak na trhu výrobků a služeb střetávají s konzumenty pokoušejícími se se svým omezeným příjmem (důchodem) za stanovených cen koupit takové množství statků a služeb, které jim přinese maximální užitek. Chování spotřebitelů je proto klíčovým bodem, jelikož svým rozhodováním určují, co se bude vyrábět. (Kortendieck, 2009) Mnoho rozhodnutí se zaměřuje na realizování existujících plánů po malých krocích, čemuž ekonomové říkají marginální změny. Racionálně smýšlející spotřebitelé se tedy zpravidla rozhodují tak, že vzájemně porovnají marginální (mezní) užitek, který jim spotřeba statku přinese a marginální (mezní) náklady, které za tento statek vynaloží. (Varian, 2007) Podle Mankiwa (2008) je pak ochota spotřebitele platit závislá na velikost užitku, který přinese každá další jednotka daného statku a mezní užitek z něj závisí na skutečnosti, kolik jednotek daného statku již příslušná osoba spotřebovala. Spotřebitel se pak rozhodne uskutečnit určitou akci pouze tehdy, když mezní užitek akce převyšuje mezní náklady. Nakonec nesmí být opomenut ani fakt, že spotřebitelé reagují na stimuly, které osoby podněcují k obchodování.

4.2 Preference spotřebitele Mikroekonomie stojí před otázkou, jak lze vůbec jednotně popsat spotřebitelské preference vzhledem k obrovskému množství statků a služeb, nabízejících se v hospodářství ke koupi s ohledem na rozdílnost individuálních chutí a vkusu každého člověka. K tomuto účelu slouží spotřební koše, které Gablerův slovník popisuje jako soubor statků a služeb vstupujících do výpočtu indexu spotřebitelských cen na základě kvality a kvantity. (Gabler, 2005) Je možné si představit osobu stojící před předem nakombinovanými balíčky (znázorňující spotřební koše) skládající se z několika statků. Spotřebitelem bude vybrán logicky takový koš, který přinese maximální užitek. (Varian, 2007) Chování spotřebitelů všeobecně popisují racionálně zaměřené axiomy a doplňující hypotézy. Lze si pod nimi představit zjednodušující tvrzení, která tvoří „minimální požadavky“ na uspořádání preferencí racionálně se rozhodujících spotřebitelů. (Pindyck, 2009)

13

4.2.1

Axiom úplnosti srovnání

Uvádí, že domácnost se nachází v situaci, kdy vzájemně srovnává všechny možné alternativy (v našem případě spotřební koše), které jsou k dispozici, se zřetelem na jejich vhodnost. Na základě toho můžeme stanovit, zda-li je jedna alternativa lepší, horší nebo indiferentní, tedy stejně atraktivní jako jedna z dalších alternativ. Spotřebitel je tedy schopný se mezi jednotlivými alternativami rozhodnout a seřadit je podle svých preferencí. (Endres, 2007) 4.2.2

Axiom transitivity

Nastiňuje situaci, v níž domácnost považuje alternativu A za minimálně stejně tak dobrou jako alternativu B a B za minimálně stejně tak dobrou jako alternativu C, takže přiřazení preferencí je tranzitivní, tzn. shodné, pokud spotřebitel pokládá A za minimálně stejně tak dobré jako C, a protikladné, pokud upřednostňuje C před A. (Varian, 2007) 4.2.3

Axiom reflexivity

Vychází se z předpokladu, že alternativy, které jsou z pohledu rozhodující osoby viděny jako identické, jsou také hodnoceny jako stejně dobré. Ačkoliv se jeví axióm reflexivity triviální, stojí za ním domněnka, že ohodnocení nějaké alternativy spotřebitelem závisí pouze na vlastnostech této alternativy, a proto upřednostní spotřebitelé vždy alternativu s větším množstvím statku před menším množstvím. Kromě toho nejsou spotřebitelé nikdy označeni za spokojené nebo nasycené: „mít více je vždy lepší, i pokud jde jen o zanedbatelný rozdíl“. Proto se někdy tento předpoklad označuje za axiom nepřesycenosti. (Endres, 2007) Axióm úplnosti srovnání tak zajišťuje, že se na všechna párová srovnání spotřebních košů používá stejné pravidlo, a to výběr podle preferencí. Tím vzniká množství binárních vztahů, které je nejprve neuspořádané. Axiomy transitivity a reflexivity pak zabezpečují, že z daného množství vztahů složených ze dvou spotřebních košů budou uspořádány prefence spotřebitele. Z tohoto důvodu označujeme tyto axiómy jako racionální. Pokud se navíc žádá, aby spotřebitel preferoval takovou alternativu (spotřební koš), která mu zajistí vyšší užitek, jedná racionálně ve smyslu podstatné racionality. (Endres, 2007)

4.3 Teorie užitku Každý člověk na světě má své vlastní potřeby a spotřebitel vstupuje na trh se záměrem koupit ekonomické statky, které použije pro uspokojení svých potřeb.

14

Aby mohly být tyto potřeby uspokojovány, musí lidé statky a služby vyrábět, jelikož spotřebou naše potřeby zanikají a postupem času dochází k opětovné nutnosti je uspokojit. Cílem spotřebitele je proto dosažení maximálního užitku, který mu spotřeba statků a služeb přinese při vynaložení minimálních nákladů (výdajů). (Vlček, 2005) Pojem užitek spadá do období utilitarismu, kdy se hodnota určitého obchodu stanovovala na základě užitku, který tento obchod přinese společnosti, přičemž tento společenský užitek se skládá ze sumy individuálních užitků. (Endres, 2007) V dnešní době však existují dva rozdílné pohledy na možnost měřitelnosti užitku, kardinalistický a ordinalistický. Podle mnohých současných ekonomů užitek nelze měřit a spotřebitel je pouze schopen porovnat užitečnost různých alternativ navzájem. (Vlček, 2005) Kardinalistická teorie užitku V teorii kardinalistů se předpokládá měřitelnost užitku. Celkový užitek (TU) představuje celkovou úroveň uspokojení spotřebitele plynoucí ze spotřeby daného množství statku. Mezní užitek (MU) naopak definuje, o kolik se změní celkový užitek, spotřebujeme-li další jednotku spotřebovávaného statku o jednotku. Nesmíme však opomenout skutečnost, že záleží na každém ze spotřebitelů, jakou důležitost přiřazuje spotřebitel určitému statku, jelikož užitek má subjektivní charakter. Může tak nastat situace, kdy spotřeba určitého statku přinese jednomu spotřebiteli maximální užitek, zatímco jinému spotřebiteli užitek nulový. (Endres, 2007) Dle kardinalistů se užitky různých osob měří ve stejných jednotkách a existuje tak možnost vzájemného srovnávání užitků mezi spotřebiteli. Na základě toho vyvinuli Jevons, Menger a Gossen teorii mezního užitku, jejichž součástí jsou i Gossenovy zákony mezního užitku: • S rostoucí spotřebou dochází k poklesu mezního užitku. • Spotřebitel maximalizující svůj celkový užitek rozdělí svůj důchod mezi statky tak, aby uspokojení z poslední jednotky důchodu vydávaného na statek bylo u všech statků stejné. (Hindls, 2003) V případě, že spotřebováváme pouze jeden statek, celkový užitek je součtem mezních užitků všech spotřebovaných jednotek daného množství. Pokud však budeme mít spotřební koš skládající se ze dvou a více statků, je celkový užitek závislý na všech položkách daného koše. (Soukupová, 2002). Spotřebitelem vnímaný mezní užitek je za účelem maximalizování užitku nejdříve vyšší než požadovaná cena statku, postupně však s rostoucím množstvím

15

mezní užitek klesá a k okamžiku nalezení takového množství statku, jehož spotřeba maximalizuje užitek, tzn. nalezení optima, dochází ve chvíli, kdy je ze strany spotřebitele přiřazen poslednímu zakoupenému statku užitek, který se bude rovnat ceně požadované za tento statek. (Soukupová, 2002) V tomto okamžiku je zastavena spotřeba a dosaženo optimálního množství, kdy platí rovnost (1) kde MU je mezní užitek z Q množství statku a P je tržní cena statku. (Hindls, 2003). Ordinalistická teorie užitku Postupně se mezi ekonomy začal prosazovat názor, že užitek nelze měřit kardinalisticky, ale je možné jej pouze srovnávat. Spotřebitel sice může upřednostňovat určitý spotřební koš před jiným, není ale schopen přesně říci, jak velký je jeho užitek. (Endres, 2007) Stejně jako kardinalisté jsou i ordinalisté omezeni výší důchodem, který představuje rozpočtové omezení spotřebitele. Jedná se o sumu peněz, která je spotřebiteli k dispozici pro nákup požadovaného zboží ve sledovaném období. Spotřebitel nemůže utratit více ani méně, pokud chce maximalizovat svůj užitek, neboť tato částka je určena pouze pro spotřební účely a pro nic jiného. U ordinalistů se předpokládá, že rozpočet a ceny statků pro spotřebitele jsou dány. Množství statků však může být ze strany spotřebitele v rámci svého rozpočtového omezení vybráno, nesmí být ale negativní. Omezení rozpočtu se vyjádří jako (2) kde B je rozpočet, Pi cena zakoupeného statku a Xi jeho množství. (Endres, 2007) Graf rovnice je nazýván linie rozpočtu (budget line, BL), která určuje množinu maximálně dostupných kombinací statků X a Y při daném rozpočtu a cenách statků. Pokud se kombinace statků X a Y nachází na linii rozpočtu, nebo pod ní, může si spotřebitel na základě svého rozpočtu dané statky dopřát. (Varian, 2007)

16

Obr. 1

Budget Line

[Zdroj: Vlastní práce]

Rovnováha spotřebitele je zajištěna v okamžiku nalezení takového spotřebního koše (kombinace statků X a Y), kterým je při daném rozpočtovém omezení spotřebitele a cenách statků maximalizován užitek. Cílem spotřebitele je tedy dosáhnout s vlastní linií rozpočtu nejvyššího užitku. Spotřebitel se tak snaží se svým důchodem (linií rozpočtu) dosáhnout nejvyššího užitku (indiferenční křivky). Všeobecně lze označit určitou situaci za rovnovážnou pokud situace žádného z účastníků nemůže být zlepšena ani změnou svých rozhodnutí. (Endres, 2007)

Obr. 2

Rovnováha spotřebitele

[Zdroj: Vlastní práce]

Linie rozpočtu je určována důchodem spotřebitele a cenami statků a měněna při každé změně jedné z těchto proměnných. Při změně rozpočtu dochází k rovnoběžnému posunu linie, zatímco u změny ceny dochází k jejímu otáčení. Mění se tím sklon linie příjmů, která se následně dotkne jiné indiferenční křivky. Otočením linie si spotřebitel může dovolit koupit menší, nebo větší množství tohoto statku. Při změně ceny se změní i poptávka spotřebitelů po daném statku, je získán nový bod rovnováhy a jiné poptávané množství. (Endres, 2007) Poptávka a význam ceny Z uvedených poznatků lze říci, že křivka poptávky je klesající i přes odlišný úhel pohledu na měřitelnost užitku v jednotlivých teoriích a vzájemně se od sebe neliší.

17

Vyjadřuje vztah mezi poptávaným množstvím a všemi náklady vyjádřenými v penězích nebo jinak, spojenými s nabytím statku nebo služby, přičemž spotřebu je vhodné provádět pokud prospěch, který přináší, je alespoň tak velký jako náklady na ni. (Frank, 2003) Podle Vlčka se cena zboží utváří na základě vzájemného vztahu poptávky a nabídky a je nositelem informací mezi výrobci a spotřebiteli. Jedná se o veličinu, která pro kupujícího znamená oběť, kterou musí podstoupit za účelem získání požadovaného zboží na trhu. Vzájemné protnutí křivek poptávky a nabídky určuje ceny a množství nakoupeného a prodaného zboží na trhu. (Vlček, 2005) Frank zastává názor, že čím dražší jsou produkty, tím méně jich lidé kupují. To potvrzují i průzkumy trhů, ve kterých je cena produktu i nadále hlavním rozhodujícím faktorem spotřebitelů. (Frank, 2003)

4.4 Spotřební koš a cenová statistika Cena je základním kamenem, na kterém je postaven obchod, což vedlo k nutnosti zachycení vývoje cen a k vytvoření oblasti cenové statistiky, která je významnou částí hospodářské statistiky. (Seger, 1998) Důležitost cenové statistiky je dána i z důvodu, že: • na základě indexu spotřebitelských je hodnoceno tempo inflace, • vývoj cen je důležitým indikátorem změn na trzích v národním i celosvětovém měřítku, • cenové indexy jsou deflátory používané k přepočtu běžných cen do stálých. Úkolem cenové statistiky je vypracovat a realizovat systém sledování cen různých statků a služeb. Než se dojde k samotnému výsledku, musí být vyřešeno několik problémů souvisejících se zjišťováním cenových změn. (Seger, 1998) Jedná se o problematiku: • výběru typu cenového indexu, • výběru cenového indexu z hlediska obsahu, rozsahu a času, • stanovení váhového systému, • způsobu šetření cen. V široké škále cenových indexů můžeme definovat a odlišit dvě cenově rozdílné oblasti: • indexů cen spotřeby, • indexů cen ve výrobní sféře.

18

Ze spotřebního koše se vychází při počítání indexů cen spotřeby, na jejichž základě jsou stanovovány i ukazatele míry inflace. Pomocí indexů spotřebitelských cen se tak sleduje řešení výše uvedených problematik, které se vyskytují při zjišťování cenových změn. (Hindls, 2007) 4.4.1

Výběr typu cenového indexu

Podle Wonnacota jsou cenové indexy jedinými čísly, které ukazují, jak se změnila celá množina cen prvků spotřebního koše (Wonnacott, 1993) Existují dva hlavní cenové indexy (Laspeyresův a Paascheův) lišící se způsobem použití vah při výpočtu. Oba patří do skupiny souhrnných cenových indexů. 1.

Laspeyresův index

(3) kde pt je cena ve sledovaném období t, p0 cena v základním období, q0 množství statku zakoupeného v základním období a p0q0 stálá váha struktury produkce základního období. 2.

Paascheův index

(4) kde p0qt je váha struktury produkce běžného období. V praxi se dává při počítání přednost Laspeyresovu vzorci, v němž se vývoj cen jednotlivých statků ve spotřebním koši měří při respektování množství zboží ze základního období. Pokud srovnáváme ceny každý rok, tak Laspeyresův index používá stejnou váhu (struktura spotřeby ze základního období) po celou dobu platnosti těchto vah, takže váhy jsou již v následujících letech při zjišťování jednotlivých cenových změn známé. Naopak při zvolení Paascheho indexu by bylo nutné při každém zjišťování každý rok sestavovat nový váhový system na základě aktuálně platné struktury spotřeby. (Hindls, 2007; Wonnacott; 1993)

19

4.4.2

Vymezení indexu, váhového systému a způsobu šetření cen

Sledování vývoje cen výrobků na celostátní úrovni se potýká s problémem nereálnosti sledování všech výrobků a činností ve všech prostorových jednotkách v zemi kvůli počtu položek a časové náročnosti. Je tedy nutné: • sestavit omezený soubor výrobků a činností (tzv. reprezentantů), jejichž změna ceny bude šetřena, • vybrat soubor zpravodajských jednotek, kde bude šetřena změna ceny, • stanovit periodicitu zjišťování. Při sestavování souboru reprezentantů spotřebního koše se nejdříve vyberou relativně homogenní skupiny výrobků (např. potraviny, odívání) a následně dojde u každé skupiny k výběru reprezentanta, který je typický a také stabilní. Pokud má být reprezentant stabilní, předpokládá se, že cenový vývoj daného výrobku nepodléhá nečekaným výkyvům a nepředpokládá se, že se brzy přestane vyrábět). Následně je každému reprezentantovi a jednotlivým skupinám výrobků, přidělena váha. Také je potřeba určit počet reprezentantů. Příliš velkým souborem se zvyšují náklady na šetření, příliš malým počtem reprezentantů dochází ke zkreslení pohybu cenové hladiny a ztrácí se objektivita. Dalším krokem konstrukce indexu je vytvoření sítě zpravodajských jednotek (míst), kde budeme zjišťovat cenu každého reprezentanta. Stejně jako výběr reprezentantů je tato síť vytvářena na základě záměrného výběru.

4.5 Inflace Míra inflace má velký význam ve vztahu ke spotřebnímu koši, jelikož existují dvě možnosti, jak cenovou hladinu měřit. Pomocí deflátoru HDP nebo indexu spotřebitelských cen. Posledně jmenovaný měří průměrné ceny spotřebního zboží a statků, jež obsahuje spotřební koš. Výše uvedené ukazatele jsou tedy vzájemně velmi propojené. (Blanchard, 2009) Frank definuje míru inflace jako tempo růstu celkové cenové hladiny za určitou dobu. (Frank, 2003, s. 438). Podle Fuchse představuje inflace trvalejší vzestup cenové hladiny. Při poklesu inflace mluvíme o dezinflaci a v případě, že většina cen v ekonomice klesá opakovaně, hovoříme o deflaci. (Fuchs, 2003, s. 227) Indexy spotřebitelských cen používané pro výpočet inflace jsou porovnávány vždy k určitému dřívějšímu období, je však třeba znát období ke kterému je index počítán. Podle toho je stanovována:

20

• měsíční míra inflace, • meziroční míra inflace, • průměrná roční míra inflace, • míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období. (Hindls, 2007) Míra inflace je významným ukazatelem v každodenním životě, jelikož v období nelze označit růst všech cen a mezd za rovnoměrný. Kvůli tomu je inflací ovlivňováno rozdělení příjmů, protože v mnoha státech nedochází k upravování výše důchodů na základě změny cenové úrovně, čímž osoby postižené tímto jevem (hlavně v období vyšší inflace) ztrácejí na kupní síle. To neplatí v Německu, kde se výše renty přizpůsobuje míře inflace uplynulého roku. (Blanchard, 2009)

4.6 Vývoj statistického měření v Německu První pokusy o shromažďování statistických dat na území Německa spadají do 18. století. Následně docházelo k rozvoji statistických aktivit a vytvoření prvních institucí. Pro potřeby zjišťování počtu obyvatel a stavu zemědělství byly vytvořeny „statistické kanceláře“. První oficiální statistický úřad byl založen roku 1862 v Berlíně. V období po 1. světové válce, kdy se potýkal celý svět s hyperinflací, došlo k silnému rozvoji oblasti cenové a mzdové statistiky, která byla do té doby opomíjena. Po 2. světové válce bylo území Německa včetně Berlína rozděleno do 4 okupačních zón, americké, britské, francouzské a sovětské. Roku 1946 vznikl v Hamburku statistický úřad mající na starost oblast britské zóny a ve Stuttgartu byl založen statistický úřad pro americkou zónu. Sloučením těchto dvou úřadů po vyhlášení Spolkové republiky Německo došlo ke vzniku Spolkového statistického úřadu (Statistisches Bundesamt) se sídlem ve Wiesbadenu. Jedná se o hlavní instituci na německém území sdružující veškerá data od roku 1948. Pro oblast území Německé demokratické republiky, jejiž hranice byly vymezeny sovětskou zónou, byl od roku 1945 až do znovusjednocení odpovědný za statistické aktivity centrální statistický úřad ve východní části Berlína. Kvalita zpracovaných dat však ani zdaleka neodpovídala úrovni západních spolkových republik a po znovusjednocení 3. října 1990 vešly v platnost statistické zákony Spolkové republiky Německo i pro pět nových spolkových zemí a území BerlínVýchod. Na konci roku 1991 pak začaly fungovat zemské statistické úřady pro jednotlivé země i v nových zemích. V současnosti je Německo je rozděleno na 16 spolkových zemí, ve kterých se nachází celkem 14 statistických zemských úřadů (Statistisches Landesamt). Dále

21

existuje kolem 100 městských statistických úřadů a pracovišť. (Statistisches Bundesamt, 2010a) 4.6.1

Vývoj cenových indexů v Německu

Celkem ve 13 ze 16 spolkových zemí dochází k pravidelnému měření spotřebitelských indexů. Zjišťování změny úrovně cenové hladiny neprobíhá na území spolkových zemí Schleswig-Holstein, Hamburg a Bremen. U dvou posledních oblastí je to z důvodu jejich velikosti. Jde o hanzovní města tvořící samostatné spolkové země a především z důvodu vysokých nákladů není nezbytně nutné měřit indexy pouze pro tato města. (Verbraucherpreisindizes für Deutschland, 2010) Od roku 1948 byly za nejdůležitější spotřebitelské indexy považovány index maloobchodních cen (Index der Einzelhandelspreise) a cenový index životní úrovně (Der Preisindex für die Lebenshaltung), dělící se na další subkategorie počítající tentýž index pro různé skupiny domácností - všechny soukromé domácnosti, čtyřčlenné domácnosti úředníků a zaměstnanců s vyšším příjmem, čtyřčlenné domácnosti úředníků a zaměstanců se středním příjmem a také dvoučlenné domácnosti důchodců s nižším příjmem. Oba indexy měřily úroveň cen na území západního Německa až do jeho znovusjednocení v roce 1990. V roce 1991 došlo k několika změnám. Index maloobchodních cen se přestal zjišťovat a měření cenového indexu životní úrovně bylo zavedeno i pro nové země bývalého východního Německa, hodnoty však byly počítány a zveřejňovány pro území dřívějších západních a novějších východních zemí odděleně. Navíc došlo k vytvoření jednotného indexu spotřebitelských cen (Verbraucherpreisindex, VPI) pro celé území Německa. Tento stav zůstal aktuální od roku 1991 do 1999, kdy došlo k další razantní změně při stanovování indexů. Na straně jedné byl zcela zrušen cenový index životní úrovně i se všemi subkategoriemi, na straně druhé se přestalo rozlišovat mezi západními a východními zeměmi. (Verbraucherpreisindizes für Deutschland, 2010) Od roku 2000 je tak za nejdůležitější cenový index označován index spotřebitelských cen (VPI) jednotný pro celé území Německa. Téměř minimálně se od něj liší harmonizovaný index spotřebitelských cen (Harmonisierter Verbraucherpreisindex), zavedený v roce 1997 pro potřeby mezinárodního srovnávání. Tyto indexy se od sebe liší pouze minimálně. Občas je zmiňován také Index maloobchodních cen pro soukromou spotřebu (Index der Einzelhandelspreise für den privaten Verbrauch). (Schira, 2009; Keim, 2000)

22

4.6.2

Verbraucherpreisindex (VPI)

Verbraucherpreisindex je považován za nejdůležitější část cenové statistiky Spolkového statistického úřadu. Hlavním úkolem tohoto indexu je měřit průměrné změny cen zboží a služeb, které nakupují německé domácnosti za účelem spotřeby a rozsáhle tak zobrazuje změny spotřebitelských cen. Při výpočtu VPI jsou zohledňovány důchodcovské páry, stejně jako jednočlenné domácnosti nebo velké rodiny s dětmi, čímž poskytuje celkový přehled o zdražování v Německu. Je využíván i jako hlavní ukazatel vývoje peněžní hodnoty a při jednání o mzdách nebo smluvních dohodách týkajících se opakujících plateb slouží jako orientační měřítko. (Mankiw, 2008) Ve své mezinárodně přizpůsobené formě je pod názvem Harmonisierter Verbraucherpreisindex (HVPI) využíván k měření a hodnocení inflace mezi jednotlivými členskými státy Evropské Unie, Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Měření ve všech 30 zemích podléhá podmínkám a kontrolám Evropského statistického úřadu (EUROSTAT), který výsledky ze zemí dále zpracovává pro Evropskou unii a oblast Evropského hospodářského prostoru. (Frenkel, 2006) Při počítání VPI je vycházeno ze spotřebního koše obsahujícího zboží a služby, které jsou vybrány tak, aby reprezentovali celkovou spotřebu německých domácností. Obsah spotřebního koše se určuje a průběžně aktualizuje na základě výdajů domácností za statky a služby, aby se součástí šetření úrovně cen stalo vždy takové zboží, které se často nakupuje a koš se co nejvíce přiblížil reprezentativnímu vzorku průměrné domácnosti. Vzhledem k nutnosti zisku jednotlivých dat pro Spolkový statistický úřad má o svých příjmech a výdajích na základě Einkommensund Verbrauchsstichprobe (EVS) detailní přehled kolem 60 000 dobrovolníků zapisujících si údaje po dobu několika let. Za tímto účelem se využívají i údaje z daňové statistiky, sčítání lidu a národních účtů. Na dobrovolníky jsou přichystány detailní otázky z oblasti příjmů a výdajů, vytváření majetku, vybavení domácností spotřebitelským zbožím a bydlení. Kvótní výběr EVS probíhá vždy jednou za 5 let z důvodu nabídky zboží a preferencí spotřebitelů, kde postupem času dochází ke změnám. V průměru je dotazována 1 domácnost z 500, přičemž z šetření jsou předem vyloučeny uprchlíci, lidé v azylových ubytovnách a domácnosti s čistým měsíčním příjmem 18 000 eur a výše. (Statistisches Bundesamt, 2010b) V současnosti se ve spotřebních koši nachází kolem 750 druhů zboží a služeb (tzv. reprezentantů). Při výběru konkrétních produktů jsou nejprve stanovena reprezentativní města, v nich se najdou reprezentativní obchody a nakonec se zde vyberou nejčastěji prodávané druhy zboží. Následně se na těchto téměř 40 000 místech v celkem 188 oblastech po celém Německu pohybuje kolem

23

560 pozorovatelů ze 13 zemských statistických úřadů a 15 pracovníků Spolkového statistického úřadu zapisujících každý měsíc ceny daných produktů. K tomu dochází ke sledování cen i na internetu a v zásilkových obchodech. Každým měsícem se tímto způsobem získá přes 300 000 spotřebitelských cen. Ceny se sledují včetně DPH a spotřebních daní. V případě, že sledované zboží se již neprodává nebo jeho prodej nedosahuje předem daných hodnot, je nahrazeno jiným. (Statistisches Bundesamt, 2010c) V následujícím kroku jsou jednotlivým položkám koše přiděleny váhy na základě váhového systému (Wägungsschema). Váhy jsou každé položce přiděleny podle míry, jakou se podílí na celkových výdajích jednotlivých sledovaných domácností. Čím vyšší výdaje jsou ze strany domácností vynaloženy za určité zboží, tím vyšší váha je tomuto zboží přidělena. Výsledek představuje váhový průměr pro cenový vývoj na území Německa. Verbraucherpreisindex je Laspeyresův cenový index počítaný na základě údajů vztahujících se k základnímu období, proto dochází k přepočítání váhového systému a stanovení nových vah pro každé zboží spotřebního koše v intervalu 5 let, čímž dojde i ke stanovení nového základního období. Aktuálním základním obdobím je rok 2005. Touto metodou získáváme po období 5 let indexové hodnoty s pevným základem, pomocí kterých můžeme zpětně zjišťovat čisté změny cen nezávisle na změnách spotřebovávaného množství po určité období. V současnosti se jedná o období let 2005 až 2010. (Bleymüller, 2008; Mankiw, 2008) Dnes lze spotřební koš rozdělit na základě váhového systému do dvanácti dvojčíselných skupin v rámci klasifikace individuální spotřeby podle účelu (Classification of Individual Consumption by Purpose, COICOP). Tyto třídy se dále dělí na nižší kategorie produktů a služeb (trojčíselné, čtyřčíselné, desetičíselné). S přibývajícím počtem číslic roste specifikace. Podrobnější přehled reprezentantů spotřebního koše včetně vah je uveden v příloze.

24

4.7 Současná ekonomická situace Znovusjednocení Německa 3. října 1990 lze označit za počátek psaní novodobých dějin tohoto státu. Od chvíle připojení pěti východních zemí a východní části uplynuly téměř dvě desítky let. Dalším důležitým momentem se stalo nahrazení dřívější německé marky za eura. Mince a bankovky společné měny států Eurozóny se dostaly do volného oběhu 1. ledna 2002. Na základě každoročních ekonomických výsledků následujících let se předpokládal každoroční růst největší evropské ekonomiky i do budoucna. Ve 2. pololetí roku 2008 však vypukla globální finanční krize a poprvé od dob 2. světové války došlo k poklesu celosvětové produkce, která se nevyhnula ani Německu. To bylo kvůli silnému propojení své ekonomiky na mezinárodní úrovni krizí značně zasaženo a došlo k poklesu hodnot prakticky ve všech oblastech německého hospodářství (Dingemann, 2009). I přes postupné oživování ekonomiky v posledních měsících země krizi ještě zcela nepřekonala. Tab. 1

Změna vybraných hodnot hospodářského vývoje Německa mezi roky 2008 až 2010 Ukazatel

2008

HDP (cenově očištěno)

2009

2010 předpověď

1,3

-5,0

1,4

0,4

0,4

-0,5

Investice do strojů a vybavení

3,3

-20,0

3,1

Stavebnictví

2,6

-0,7

1,1

Domácí poptávka

1,7

-1,8

0,6

Export

2,9

-14,7

5,1

Import

4,3

-8,9

3,4

-0,3

-3,4

0,8

Nominální hrubé mzdy a příjmy na pracovníka

2,3

-0,4

0,9

Soukromé výdaje

2,5

0,5

.

Nákup aut do 3,5t

-3,9

22,9

.

2,8

-0,5

.

Použití HDP (cenově očištěno) Soukromé domácnosti včetně neziskových organizací

Obchodní bilance

Soukromé výdaje bez aut do 3,5t

[Zdroj: Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie, 2010]

25

Na základě ukazatele hrubého domácího produktu (HDP) došlo v roce 2009 došlo ke zpomalení ekonomiky o 5 %. Hospodářská krize značně snížila poptávku po německých produktech ve světě, když export poklesl o 14,7 %. Velký podíl natom má i rapidní 20% snížení produkce v oblasti strojů a vybavení, které tvoří značnou část exportu druhého největšího světového vývozce. Objem zboží a služeb přivezených do Německa se snížil o 8,9 %. Obchodní bilance se tak po roce 2008 ocitla v záporných číslech i v roce následujícím. Jedním z mála ukazatelů s pozitivním nárůstem v roce 2009 je nákup aut do 3,5t, který vzrostl o 22,9 %. Nárůst je způsoben díky zavedení „šrotovného“, jež se stalo součástí hospodářských balíčků „Konjukturpaket I & II“ přijatého spolkovou vládou v loňském roce. (Presse- und Informationsamt der Bundesregierung, 2010) Pro letošní rok lze podle analytiků Spolkového ministerstva pro hospodářství a technologie očekávat oživení ekonomiky a růst HDP o 1,4 %. Pozitivně je nahlíženo i na možnost navrácení se chuti lidem utrácet, mírné zvýšení hrubé mzdy a vzestup domácí poptávky. Jakkoliv se zdají predikce německých ekonomů pro nejbližší období příznivá, stále panuje období krize. Zda dojde k očekávanému růstu bude záležet i na situaci jihoevropských zemí (a nejen jich), potýkajících se s problémy zadluženosti. Kvůli tomu se na finanční trhy navrátila značná nedůvěra a po schválení pomoci zadluženému Řecku z německé strany ve výši 22,4 miliard eur se může do problémů dostat i samotné Německo. Ratingové společnosti již státu pohrozily možným snížením ratingu z úrovně „AAA“, určené pouze státům, jež mají u věřitelů nejvyšší důvěru. Těm je umožněno levnější půjčování peněz než státům s nižším hodnocením. Ztráta důvěry by proto měla pro Německo nemalé následky. (Urbánek, 2010) Od pádu Berlínské zdi uplynuly téměř dvě desetiletí a oblast dřívější Německé demokratické republiky prošla mnoha změnami, rozdíly mezi obyvatelstvem z východu a západu jsou ale i přesto stále značné, což lze prokázat důležitými makroekonomickými veličinami. Studemann popsal situaci ve východní části následovně: „Žádná z těchto změn nebyla levná. Východní část Německa stále dostává „transferovou“ částku, která se blíží čtyřem procentům německého HDP. Tu je nutno připočíst k 1,6 trilionu eur, které byly do regionu napumpovány od roku 1990. Nezaměstnanost na východě je ve srovnání se západem dvojnásobná a ti, kdo pracují, vydělávají mnohem méně než jejich západní sousedé.“ (Studemann, 2009, s. 35)

26

4.7.1

Vývoj nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti v %

Již od znovusjednocení se s vysokou nezaměstnaností potýkají východní spolkové země. Výši míry nezaměstnanosti lze vidět na Obr. 3 níže, kde je na vrcholu vyobrazen Berlín jako spolková země s vůbec nejvyšší mírou nezaměstnanosti překračující 14 %. Podobné hodnoty jsou vykazovány i u ostatních zemí východní části. Nejvyšší nezaměstnanost byla zaznamenána ve všech oblastech v měsíci únoru. Později došlo k mírnému poklesu, který je očekáván i v budoucnu. Důvodem je zahájení sezónních prací po zimním období a z krize se pomalu zotavující ekonomika. 16 14 12 10

Německo

8

Východ

6

Západ

4

Berlin

2

Bayern

0 Leden

Únor

Březen

Duben

Měsíc Obr. 3

Vývoj nezaměstnanosti v Německu v roce 2010

[Zdroj: Statistisches Bundesamt, 2010]

Nejnižší nezaměstnanost je tradičně na jihu Německa v zemích BadenWürttemberg a Bayern, které si dlouhodobě udržují i přes období zimy hodnoty nepřesahující 6%, v dubnu došlo k poklesu na 4,8 %. Mírně odlišná situace je na severozápadě v nejlidnatější zemi Nordrhein-Westfalen a hanzovním městě Hamburg, kde se nezaměstnanost pohybuje mezi 8 až 9 %. Jedním z důvodů je vyšší podíl cizinců žijících v těchto zemích. Průměr spolkových zemí ležících na západě se pohybuje mezi 7 až 8 %. Z hlediska celoněmeckého průměru se zastavuje hodnota na necelých 9 %, u východních zemí je to 13 %. V únoru bylo bez práce celkem 3 406 000 osob, v dubnu o 237 037 osob méně. Na východě hledalo v dubnu práci celkem 1 077 000 lidí, na západě 2 329 000. V loňském roce bylo v tomto období bez práce o 178 500 osob více.

27

Na obrázku č. 4 je pomocí geografické mapy Německa znázorněna míra nezaměstnanosti za rok 2009 v jednotlivých okresech a spolkových zemích (mimo Sachsen, kde nebyly k dispozici hodnoty). Obrázek potvrzuje značný rozdíl mezi východní a západní částí a nízkou nezaměstnanost pod hranicí 5 % na jihu země. Prvních patnáct okresů s nejnižší nezaměstaností se nachází ve spolkové zemi Bayern na jihu země (od 2,2 do 3,4 %). Nejvyšší nezaměstnanost je na severovýchodě Německa v okresech spolkové země Mecklenburg-Vorpommen (až 18,3 %). Na posledních pozicích se nachází i Berlín (14,1 %). Ve větších městech na západě (Stuttgart, Frankfurt, Düsseldorf, Hamburg) je udržována míra nezaměstnanosti mezi 6 až 9 %, a to i přes velký příliv cizinců do oblasti velkých měst.

Obr. 4

Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009 v % [Zdroj: Statistisches Bundesamt, 2010]

4.7.2

Hrubý domácí produkt (HDP)

Nominální hodnota HDP představuje množství produkce vyjádřené v běžných cenách daného roku. V roce 2007 dosáhl německý průměr nominálního HDP výše 29 453 eur na obyvatele. Z obrázku č. 5 na další straně je patrný jednoznačný rozdíl mezi východní a západní částí Německa, čímž je potvrzována skutečnost, že ani po 19 letech od sjednocení nedošlo k vyrovnání životní úrovně mezi dřívějšími a novými zeměmi.

28

Nejvyšší hodnoty HDP dosahují obyvatelé především v okolí větších měst na západě země a v oblasti jihu a jihozápadu (země Baden-Würtenberg, Bayern, Hessen). Města Mnichov (84 141 eur), Frankfurt – finanční centrum Německa (77 818 eur), následují bavorská města Wolfsburg, Schweinfurt, Regensburg, Ingolstadt a Aschaffenburg. Z jiných oblastí se přes hranici 60 000 eur dostal Düsseldorf, Stuttgart a Ludwigshafen. Oblasti s nejnižším HDP se nachází u Severního moře v Mecklenburg-Vorpommen a v převážně zemědělské části Rheinland-Pfalz u francouzských hranic (od 13 000 do 15 500 eur).

Obr. 5

Nominální HDP na obyvatele v EUR za rok 2007

4.7.3

Čistý příjem

[Zdroj: Statistisches Bundesamt, 2010]

Čistý příjem (Verfügbares Einkommen) představuje část příjmů, kterým disponují domácnosti a je určen k soukromé spotřebě. Hodnota celoněmeckého průměru za rok 2007 je 18 411 eur. Při pohledu na Obr. 6 na další straně je zřejmý rozdíl mezi západem a východem. Nejnižším čistým příjmem disponují obyvatelé východoněmeckých zemí Mecklenburg-Vorpommen, Thüringen a Sachsen-Anhalt (nepřesahuje 14 200 eur). Pouze ve třech z celkových 64 okresů ležících na východě je čistý příjem obyvatele vyšší než 16 477,6 eur. Celkem devět okresů spadá do třídy od 22 620,8 do 25 692,4 eur, dva okresy mají čistý příjem vyšší než 25 692,4 eur. Nejvyšších čistých příjmů je dosahováno na jihu a jihozápadě. Bohatství oblasti

29

kolem Mnichova, kde je nejvyšší hodnota HDP a nejnižší míra nezaměstnanosti je potvrzeno i výší čistého příjmu na jednoho obyvatele (28 764 eur). Následují oblasti Kolína nad Rýnem (Nordrhein-Westfalen), Heilbronnu a Baden-Badenu (Baden-Würtenberg), Frankfurtu (Hessen), St. Wendel (Rheinland-Pfalz) a hanzovní město Hamburk. Mezi oblasti ze západní části Německa s nejnižším čistým příjmem se řadí okresy v blízkosti Nizozemska.

Obr. 6

Čistý příjem na obyvatele v EUR za rok 2007

[Zdroj: Statistisches Bundesamt, 2010]

4.7.4

Dopad finanční krize na spolkové země

V důsledku hospodářské krize byl vytvořen krizový index odrážející vývoj ekonomik v době od června 2008 do června 2009 se snahou nalézt odpověď na otázku „Jak silně bylo zasaženo hospodářství jednotlivých spolkových zemí finanční krizí?“ U ekonomik zemí na východě Německa a západních zemí ležících u Severního moře (Schleswig-Holstein, Hamburg, Bremen) bylo zjištěno daleko menší zasažení hospodářskou krizí. Zatímco na východě (vyjma Thüringenu) nedošlo ve sledovaném období k poklesu HDP o více než 5,7 %, na jihozápadě země (BadenWürttemberg, Saarland) byl propad téměř dvojnásobný. Nejvíce je krizí zasažena právě oblast jihu a jihovýchodu (Saarland, Baden-Württemberg, Rheinland-Pfalz, Bayern).

30

Jedním z důvodů je značná orientace průmyslu těchto zemí na export, který se v roce 2009 propadl o 22 %. Z grafu zachycujícího vývoj exportu mezi lety 2008 a 2009 (Obr. 7) lze vidět výrazný pokles výše německého exportu do uvedených zemí s výjimkou Číny, kterou hospodářská krize téměř nepostihla a v roce 2009 sesadila Německo z pozice největšího světového exportéra. (Initiative Neue Soziale Marktwirtschaft, 2010) Česká republika Rusko Země

Čína Itálie Spojené království

2009

Nizozemsko

2008

USA Francie 0

20

40

60

80

100

Objem exportu v mil. EUR Obr. 7

Vývoj německého exportu mezi lety 2008 a 2009 [Zdroj: Statistisches Bundesamt, 2010]

31

5 Vývoj a struktura spotřebního koše Změny ve způsobu metodiky sledování cen provedené Spolkovým statistickým úřadem v roce 2000 vedly ke zrušení velkého množství indexů pro různé typy domácnosti podle výše příjmů a k ponechání jediného hlavní indexu spotřebitelských cen (Verbraucherpreisindex, VPI). Od roku 2000 proto ve statistikách nelze najít žádné další indexy, které by rozdělovaly domácnosti podle příjmů na čtyřčlenné domácnosti s vyšším nebo středním příjmem, dvoučlenné domácnosti důchodců apod. Rovněž neexistuje možnost rozlišování indexů mezi domácnostmi ze západní a východní části Německa. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem autor při pozorování vývoje a struktury spotřebního koše vycházel z dat určených na základě váhového systému (Wägungsschema) a již zmíněného indexu spotřebitelských cen (VPI).

5.1 Váhový systém Aby mohlo být určeno o kolik se mění ceny ať již jednoho nebo všech 750 reprezentantů tvořících spotřební koš, nelze při vyhodnocení dat nahlížet na každý statek a službu pomocí stejných vah. Při měření cen je třeba zohlednit důležitost jednotlivých výrobků na celkových výdajích domácností a také jejich kvalitu. Za typické případy mohou být označeny automobily, ačkoliv dnes je cena určitého modelu daleko vyšší než před mnoha lety, jedná se současně i o mnohem lepší auto. Ještě větší rozdíl nastává u počítačů, jejichž procesory mají několikanásobně vyšší výkon již po pár letech. Vždy po pěti letech je proto spotřební koš přizpůsoben váhovému systému. Cílem je změřit, jakou váhu má každý reprezentant na celkových výdajích průměrné německé domácnosti. Pro přehlednost se celkem 750 statků a služeb třídí do 12 (dvoučíselných) skupin na základě klasifikace individuální spotřeby podle účelu (COICOP). Tyto třídy se pak rozdělují na nižší (trojčíselné) a ty na další (čtyřčíselné) skupiny reprezentantů spotřebního koše. Konkrétní výrobky a služby jsou nositeli desetičíselného označení. Váhový systém v období 1995 až 2005 Na níže uvedeném grafu (Obr. 8) je znázorněna výše vah 12 skupin statků a služeb reprezentujících spotřební koš průměrné německé domácnosti v letech 1995 až 2005. Váhy jsou stanoveny z výsledků šetření Einkommens- und Verbrauchsstichprobe (EVS), které se uskutečňuje vždy v pětiletém intervalu (poslední v roce 2008) a zjišťuje mj. výdaje 60 000 domácností. Na základě

32

výsledků EVS jsou pak všem 750 reprezentantům spotřebního koše přiděleny váhy podle jejich podílu na celkových výdajích domácnosti. 30

v%

25 20 15 10 5 1995 Ostatní zboží a služby

Ubytování a stravování

Vzdělání

Volný čas, zábava a kultura

Pošta a komunikace

Doprava

Péče o zdraví

Bytové vybavení, zařízení pro domácnost

Bydlení, voda, energie, plyn

Oblečení a obuv

Alkoholické nápoje, tabák

Potraviny a nealkoholické nápoje

0

2000 2005

Skupina COICOP Obr. 8

Vývoj váhy jednotlivých kategorií spotřebního koše v letech 1995, 2000 a 2005 [Zdroj: Statistisches Bundesamt, 2010]

Jednotlivé roky 1995, 2000 a 2005 mají svůj význam. U výpočtu indexu spotřebitelských cen jsou označovány za roky základní, tzn. hodnota spotřebního koše se v příslušném období srovnávání rovná vzhledem k roku základnímu hodnotě 100. Po pěti letech dochází vždy k přepočítání a stanovení nových vah. Od znovusjednocení Německa došlo ke zjišťování výše a struktury výdajů německých domácností celkem třikrát. V současnosti měříme cenovou úroveň spotřebitelských cen za předpokladu, že rok 2005 je rokem základním, tzn. 2005 = 100. Ke změně základního roku 2000 na rok 2005 došlo 28. února 2008. Pokud není uvedeno jinak, bere se v následujících výpočtech za základní období rok 2005. Ke stanovení roku 2010 za základní období by mělo dojít v roce 2013. Z grafu uvedeného na předešlé straně (Obr. 8) je zřejmé, že téměř třetina výdajů je v současnosti průměrnou německou domácností vynaložena na zaplacení nákladů spojených s bydlením, vodou, energií, plynem a ostatními palivy. S velkým odstupem sedmnácti procentních bodů následují výdaje na dopravu (13,2 %). Na

33

třetím místě jsou náklady týkající se volného času, zábavy a kultury (11,6 %). Hranici 10 % ještě překračují potraviny a nealkoholické nápoje. Nejmenší podíl našich výdajů putuje do vzdělání (0,7 %), na produkty a služby spojené s poštou a telefonováním (3,1 %) a na alkoholické nápoje a tabák (3,9 %). Z hlediska srovnání výše vah mezi lety 1995 a 2005 došlo k nejvyššímu nárůstu (o 3,3 procentních bodů) u reprezentantů skupiny Bydlení, voda, energie, plyn a ostatní paliva, za kterou vynaložíme již zmíněných 30 % všech výdajů. Druhý nejvyšší rozdíl ve výši vah v období 1995 až 2005 je sledován u skupiny Ostatní zboží a služby (z 6,1 % na 7,4 %), kam jsou zařazeny služby a produkty spojené s péčí o tělo, pojistné majetku, pohřebné a další. Naopak k nejvyššímu poklesu vah došlo u skupiny Potraviny a nealkoholické nápoje (z 13,1 % na 10,4 %). V případě vyjádření procentuální změny vah u jednotlivých kategorií mezi lety 1995 a 2005 došlo k nejvyššímu nárůstu vah u skupiny 08 – Pošta a komunikace o celkem 36,8 %. Za tímto poměrně vysokým nárůstem stojí nejen vyšší náklady na poštovní služby, ale zejména masové rozšíření mobilních telefonů, které se teprve v následujících letech stalo součástí téměř každého spotřebitele, čímž došlo i k nárůstu výdajů na telefonování. Na druhém místě je skupina Ostatní zboží a služby se zvýšením o 22,2 %. Téměř konstantní vývoj si udržuje Ubytování a stravování, kde hodnota vah klesla o 4,5 %, pokud však vezmeme v úvahu skutečnost, že daná kategorie se na celkových výdajích průměrné německé rodiny pohybuje po celou dobu na úrovni od 4,6 do 4,4 %, jedná se v období 10 let o zanedbatelný pokles. Výraznějšího poklesu dosáhla skupina Oblečení a obuv, a to o 28,9 %, následovaná skupinou Potraviny a nealkoholické nápojé (pokles o 21,1 %) a skupinou Bytové vybavení, zařízení pro domácnost a spotřebiče včetně údržby (o 20,8 %). Výše vah spolkových zemí Předtím než je získána jedna váha pro každého ze 750 reprezentantů spadajících do spotřebního koše pro celé území Německa, je v prvním kroku vypočítán elementární index sdružující všechny ceny, které byly shromážděny k danému typu reprezentanta ve spolkových zemích. To znamená, že v každé ze spolkových republik takto dochází ke vzniku vždy 750 elementárních indexů. Elementární index nám například ukazuje, jak se změnily ceny piva v zemi Saarland, přičemž počítání tohoto elementárního indexu probíhá ve všech spolkových zemích paralelně. Následně jsou shrnuty na základě váhového průměru jednotlivých spolkových zemí do dílčího indexu platného pro celé Německo (pro každého reprezentanta jeden).

34

Tab. 2

Výše vah spolkových zemí pro určení dílčích indexů pro celé Německo Spolková země

Váha v %

Spolková země

Váha v %

Nordrhein-Westfalen

23,5

Schleswig-Holstein

3,3

Bayern

15,4

Brandenburg

2,7

Baden-Württemberg

13,5

Sachsen-Anhalt

2,7

Niedersachsen

9,5

Thüringen

2,5

Hessen

7,3

Hamburg

2,3

Rheinland-Pfalz

4,8

Mecklenburg-Vorpommen

1,8

Sachsen

4,6

Saarland

1,3

Berlin

3,8

Bremen

1,0

[Zdroj: Statistisches Bundesamt, 2010]

Tyto váhy odpovídají hospodářskému významu spolkových zemí, tzn. že ceny piva v menší a méně ekonomicky silné zemi Saarland vstoupí do celkového indexu s nižší váhou než ceny piva v zemi Nordrhein-Westfalen, která je ekonomicky silnější. Po tomto kroku je možné 750 dílčích indexů platných pro celé Německo shrnout do celkového indexu spotřebitelských cen (VPI). K tomu dojde po přepočtu každého ze 750 indexů pro celé Německo na základě již uvedeného váhového systému. V této chvíli již nebrání nic stanovení jediné hodnoty Verbraucherpreisindexu, který určuje míru inflace a úroveň cenové hladiny spotřebitelských cen.

5.2 Regionální srovnání Vzhledem k existenci váhového systému 12 kategorií reprezentujících spotřební koš pro celkové výdaje průměrné německé rodiny a váhového systému určujícího podíl jednotlivých spolkových zemí na celkových výdajích se nabízí možnost porovnání výše spotřebního koše v jednotlivých spolkových zemích navzájem. Ačkoliv se může zdát, že na základě pravidelného měsíčního stanovování indexu spotřebitelských cen máme k dispozi rozsáhlé a detailní informace o vývoji cen, nemohou být tato čísla přímo použita za účelem srovnávání cen mezi spolkovými zeměmi. Aby bylo možné srovnávat ceny regionálně, musíme vzájemně porovnávat ceny stejných produktů. To však není u výpočtu Verbraucherpreisindexu zaručeno, jelikož úkolem osob zjišťujících každý měsíc ceny na určených místech je vybrat na základě popisu produktu vždy takový druh, který je v místě zjišťování nejprodávanější a tento následně sledovat každý měsíc. Nelze proto vyloučit

35

možnost srovnávání cen u rozdílných produktů a služeb, například různého pánského střihu u kadeřníka, lékařského ošetření, džusu, denního tisku nebo dětské knihy. Problém vzniká i u porovnávání nájemného. Jedná se o reprezentanta s velkými cenovými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, kterého je takřka nemožné srovnat na základě metodiky tvorby Verbraucherpreisindexu. těžce srovnat. U nájemného nemůžeme nikdy definovat takovou obytnou čtvrť a jeho polohu ve městě, která by byla nezávislá na dané oblasti, ve které se byt nachází. Nelze porovnat cenu bytu na sídlišti Kreuzberg v Berlíně s cenou bytu na sídlišti v Drážďanech, i když bude mít stejný počet pokojů a rozlohu. Ačkoliv se podle informací Spolkového statistického úřadu nabízí možnost vyřešit tento typ problému na základě hédonistického měření cen, došlo by změnou ke vzniku výpočtů, jejichž hodnoty nemohou vstoupit do indexu spotřebitelských cen, který je založen na jiném způsobu sledování. (Úřad navíc jako další důvod absence srovnávání indexu spotřebitelských cen mezi spolkovými zeměmi uvádí velmi vysoké náklady, které by musely být vynaloženy k vytvoření zcela identického spotřebního koše určeného speciálně pro srovnávání cen mezi jednotlivými spolkovými republikami.) (Statistisches Bundesamt, 2006) Nájemné, které je danou problematikou obzvláště ovlivněno, by tak bylo s řadou dalších reprezentantů z indexu vyřazeno. To je podle autora nereálné vzhledem ke skutečnosti, že samotné „nájemné“ (v klasifikaci COICOP označení 041) je položkou spotřebního koše s vůbec nejvyšším podílem výdajů na celkových výdajích průměrné německé domácnosti. Váha dosahuje hodnoty 20,33 % a je významnou součástí skupiny bydlení, voda, energie, plyn a ostatní paliva mající 30,8% váhu. Daná problematika by se dotkla i skupiny doprava se zástupcem „nájemné za garáž nebo místo k parkování“ a skupina ubytování a stravování s reprezentantem „nájemné za rekreační byty“. Vzájemné srovnávání jednotlivých spolkových zemí proto není na základě současného způsobu získávání hodnot pro index spotřebitelských cen možné provádět.

5.3 Vývoj jednotlivých spotřebních košů 5.3.1

01 Potraviny a nealkoholické nápoje

Skupina potravin a nealkoholických nápojů je reprezentována celkem 154 různými statky. Jedná se velmi obsáhlou skupinu ve které je k nalezení téměř vše, co by mohlo být člověkem hledáno v kuchyni, pokud nedošlo ke střetu s gurmánem.

36

V období let 1995 a 2005 došlo k poklesu vah z 13,126 % na 10,355 %. V roce 2005 je tak podíl skupiny potravin a nealkoholických nápojů na celkových výdajích průměrné německé domácnosti o 21,1 % nižší než v roce 1995.

115

112,3

110 105

99,6 95,3

100 95 90 85

100

89,6

80 2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

75 1991

Hodnota indexu (2005=100)

Vývoj VPI

Rok VPI Celkem Obr. 9

VPI Potraviny a nealkoholické nápoje

Vývoj výše VPI potravin a nealkoholických nápojů [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracováno autorem]

V období od znovusjednocení Německa po rok 2009 došlo ke zvýšení cen potravin a nealkoholických nápojů o 23,8 %, tzn. o více než pětinu. Než došlo k prvnímu výraznějšímu poklesu cen během roku 1999, zvyšovaly se ceny v průměru o 1,2 % ročně. Od roku 1999 však ceny klesaly a v roce 2000 se průměrné ceny skupiny vrátily na úroveň roku 1996. Nižší hladina cen se však dlouhodobě neudržela a v roce 2001 se ceny zvýšily o rekordních 4,5 %. Jedním z důvodů pro toto zvýšení je bezesporu objevení nemoci šílených krav (BSE) a kulhavky, kdy muselo být zejména v zemích západní Evropy zabito velké množství skotu, což mělo za následek zdražení mléčných produktů a masa. Ke konci roku 2001 navíc došlo i ke zdražení ovoce a zeleniny důsledkem nebývale chladného počasí v jižní Evropě, odkud se dováží velké množství těchto potravin obzvláště v průběhu zimy. (Haak, 2002) V dalších pěti letech se držely ceny na téměř konstantní úrovni. Od roku 2006 začaly ceny dlouhodoběji stoupat. Vzhledem k tomu, že za základní období bereme rok 2005, došlo v období let 2005 až 2008 k celkovému zvýšení cen za potraviny a nealkoholické nápoje o 12,3 %.

37

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden 2002

Prosinec

Listopad

Říjen

Září

Srpen

104 103 102 101 100 99 98 97 96 Č-nec 2001

Hodnota VPI (2005=100)

Vliv zavedení eura na výši VPI

Měsíc Chléb bílý

Rýže

VPI Skupina 01

Obr. 10 Vliv zavedení eura na výši VPI potravin a nealkoholických nápojů [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracováno autorem]

Stížnosti mnoha německých občanů na výrazné zvýšení cenové hladiny v období po zavedení eura se částečně projevily i u potravin a nealkoholických nápojů. Cena chleba vzrostla v období od prosince 2001 do března 2002 v průměru o 1,2 %. Nejedná se o razantní zvýšení ceny, z průběhu grafu je však patrný vyšší nárůst v období prosince, tzn. měsíc před zavedením společné měny. Cena rýže naopak zůstala konstantní a dopad nové měny na ceny této komodity nelze potvrdit. Cenová úroveň celé skupiny potravin se mezi prosincem 2001 a lednem 2002 zvýšila o 2,9 %. Jedná se o poměrně vysoký nárůst cen. Je však třeba si uvědomit, že do jednotlivých skupin spotřebního zboží jsou zařazeny různé produkty a může tak dojít ke vzniku velmi odlišné cenové úrovně u jednotlivých reprezentantů. To je velmi častý případ ovoce a zeleniny, které jsou citlivé na tzv. „vliv sezónnosti“, tzn. období, ve kterém dojde k jejich nákupu. Shodou okolností se vliv sezónnosti projevil i v období zavedení nové měny v zimě roku 2001, kdy se musí většina ovoce a zeleniny do Německa dovážet. Vzhledem ke skutečnosti, že skupina potravin a nealkoholických nápojů je složena ze 154 položek, „vliv sezónnosti“ se na náhlém zvýšení průměrných cen celé kategorie potravin a nealkoholických nápojů o 2,9 % během jednoho měsíce (prosince 2001) nepodílel vyšší mírou a zvýšení cen proto může být přičteno především zavedení nové měny.

38

5.3.2

02 Alkoholické nápoje a tabák

Spolkový statistický úřad v této kategorii sleduje celkem 13 reprezentantů: 10 alkoholických nápojů a 3 výrobky obsahující tabák. V roce 2000 došlo ke snížení vah alkoholických nápojů a tabáku o 12%. Roku 2005 však přišlo 6% zvýšení. V roce 2005 se skupina podílela 4 % na výdajích domácnosti.

120 110 100 90 80 70 2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

60 1991

Hodnota VPI (2005=100)

Vývoj VPI

Rok VPI celkový

VPI alkoholické nápoje a tabák

Obr. 11 Vývoj výše VPI alkoholických nápojů a tabáku [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracováno autorem]

Od počátku devadesátých let dochází ke každoročnímu zvyšování cen alkoholických nápojů i tabákových výrobků. V loňském roce byla úroveň cenové hladiny o 71,5 % vyšší než v roce 1991. Pokud porovnáme vývoj celkového indexu spotřebitelských cen (VPI) s vývojem kategorie alkoholických nápojů a tabákových výrobků za posledních pět let, zvyšovaly se rychleji ceny alkoholických nápojů a cigaret, průměrný nárůst o 12,7 %, oproti 7% nárůstu cen celého spotřebního koše. Ke zvyšování cen alkoholických nápojů a tabákových výrobků dochází každým rokem. Značný podíl má na růstu cen u této kategorie stát a spotřební daň, kterou je potřeba z prodeje alkoholických a tabákových výrobků odvádět. Do státní pokladny je díky prodeji těchto výrobků odváděno obrovské množství peněz.

39

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden 2002

Prosinec

Listopad

Říjen

Září

Srpen

100,0 95,0 90,0 85,0 80,0 75,0 70,0 65,0 60,0 Č-nec 2001

Hodnota VPI (2005=100)

Vliv zavedení eura na výši VPI

Měsíc Bílé víno

Cigarety

VPI alkoholické nápoje a tabák

Obr. 12 Vliv zavedení eura na výši VPI alkoholických nápojů a tabáku [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracováno autorem]

Zavedení eura na území Německa nelze považovat za hlavní důvod zvýšení cen alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Cena bílého vína zůstala před i po zavedení eura na stejné úrovni. Ke zvýšení ceny cigaret o 3,4 % v období mezi prosincem 2001 a lednem 2002 došlo z důvodu zvýšení spotřební daně, jelikož tabákové výrobky jsou jednou z komodit, jejichž cena je stanovována plošně. To dokazuje i průběh grafu, který je konstatní vyjma okamžiku zdražení k 1. lednu 2002, kdy byla zvýšena spotřební daň o 1 cent za každý kus cigarety. (Änderungen 2003, 2002) 5.3.3

03 Oblečení a obuv

Skupina oblečení a obuvi je složena z celkem 70 statků a služeb. Mezi ně patří nejen poměrně velké množství různých druhů oblečení, které je rozděleno na dámské, pánské a dětské, ale jsou zde zařazeny i služby: oprava obuvi, chemické čištění oblečení a praní a žehlení. Poměrně překvapivý je z pohledu autora vývoj výše vah u kategorie oblečení a obuvi. V období let 1995 a 2005 došlo k poklesu vah z 6,876 % na 4,888 %. Na základě výsledků EVS tak došlo za deset let ke snížení podílu skupiny oblečení a obuvi na celkových výdajích německé domácnosti o 30 %.

40

103,4

102,8 99,4

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

92,6

1992

110 105 100 95 90 85 80 75 70

1991

Hodnota VPI (2005=100)

Vývoj VPI

Rok VPI celkový Obr. 13 Vývoj výše VPI oblečení a obuvi

VPI Oblečení a obuv [Statistisches Bundesamt, Zpracováno autorem]

Ačkoliv výdaje na oblečení a obuv v posledních letech klesaly, ceny reprezentantů spadajících do této kategorie rostly pozvolným tempem i nadále po celou dobu sledovaného období s výjimkou mezi roky 2002 až 2006. K nejvyššímu růstu cen došlo hned na začátku devadesátých let, v roce 1993 meziročně o 2,8 %. Následovalo období velmi pozvolného nárůstu cen s každoročním průměrným navýšením o 0,6 %. Na nejvyšší úroveň se dostal index v roce 2001. V dalších letech začala cenová úroveň oblečení a obuvi klesat a svého minima dosáhla v roce 2006. Oproti roku 2002 byl zaznamenán pokles cen o 3,9 %. Od roku 2007 dochází k opětovnému nárůstu cen, jde však o zvýšení vcelku minimální (průměrně o 1,1 % v posledních třech letech).

41

115,0 110,0 105,0 100,0 98,9

95,0

96,4 Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden 2002

Prosinec

Listopad

Říjen

Září

90,0 Srpen 2001

Hodnota VPI (2005=100)

Vliv zavedení eura na výši VPI

Období

Dámský kostým

Chemické čištění oblečení

Praní a žehlení oblečení

VPI Oblečení a obuv

Obr. 14 Vliv zavedení eura na výši VPI oblečení a obuvi [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracováno autorem]

Z grafu je na první pohled patrné jednoznačné zvýšení cenové úrovně u obou služeb skupiny oblečení a obuvi s příchodem eura. Vlivem zavedení nové měny v lednu 2002 došlo ke zvýšení cenové úrovně u chemického čištění o 2,6 %. Cena praní a žehlení se v meziměsíčním srovnání prosince a ledna zvýšila o 2 %. Naopak ceny ostatních produktů se ve stejném období (jako příklad vybrán dámský kostým) mírně snižovaly, případně byla zachována konstantní úroveň cenové hladiny. Díky tomu došlo k vyrovnání celkové úrovně cen a ceny celé kategorie zůstaly beze změny. 5.3.4

04 Bydlení, voda, energie, plyn a ostatní paliva

Celkem 36 různých statků a služeb reprezentuje tuto skupinu. Je mezi nimi například spotřeba plynu v domácnosti, elektřina, stočné, odvoz odpadků, cena uhlí, tapety, akrylové barvy, nájemné v novostavbě apod. Skupina zahrnující bydlení, vodu, energii, plyn a ostatní paliva je z hlediska výdajů nejnáročnější kategorií vzhledem k 30,8% podílu na celkových výdajích průměrné domácnosti. K více než 10% nárůstu vah došlo zejména v období let 1995 a 2000, kdy výdaje na zajištění bydlení pokořily 30% hranici.

42

120 108,9

110 100 90 87,7

80 70

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

65,5

60 1991

Hodnota VPI (2005=100)

Vývoj VPI

Rok VPI celkový

VPI Bydlení, voda, energie, plyn

Obr. 15 Vývoj výše VPI bydlení, vody, energie, plynu a ostatních paliv [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracováno autorem]

Pouze dvakrát za sledované období došlo ke snížení cen oproti předešlému roku o méně než 1 %, stalo se v letech 1998 a 2009. Oproti celkovému indexu spotřebitelských cen rostly až na výjimky ceny za bydlení, vodu v průběhu dvaceti let každoročně rychlejším tempem. Nejvyššího nárůstu cen dosáhla skupina v letech 1991 až 1997 o jednu třetinu. Velmi nízký růst cen v loňském roce (hodnota 0,4 % je u skupiny bydlení vůbec nejnižší za posledních 20 let) způsobila především hospodářská krize, jelikož v období krize dochází ke snižování poptávky a tím i ke snižování cenové úrovně u velkého množství zboží. Aby mohlo být stanoveno, zda se na nízkém růstu cen v loňském roce podíleli všichni zástupci, nebo došlo pouze k rapidnějšímu poklesu u některých z nich, je z důvodu obsáhlosti a důležitosti kategorie podrobněji zpracována v následujícím grafu zachycujícím vývoj cenové hladiny elektřiny a plynu, nájemného včetně výše hodnoty nájmu vlastníka, zásobování vodou a reprezentantů spadajících do pravidelné údržby daného bydliště.

43

Vývoj VPI podskupin bydlení, vody, energie, plynu a ostatních paliv

Obr. 16 Vývoj výše VPI podskupin bydlení, vody, energie, plynu a ostatních paliv [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracováno autorem]

Naprosto odlišný vývoj vzhledem k ostatním reprezentantům vykazuje ve sledovaném období podskupina elektřina, plyn a ostatní paliva. I když od roku 2002 do 2008 docházelo ke každoročnímu navýšení průměrných cen za elektřinu a plyn o několik procent, byli to právě tito reprezentanti spotřebního koše, díky nimž došlo v roce 2009 k již zmíněnému nejnižšímu růstu cen skupiny bydlení, voda, energie a plyn za devatenáct let. I přesto jsou ceny dvou posledně jmenovaných vysoko nad průměrem. Za posledních pět let došlo ke zvýšení cen elektřiny a plynu o 24,6 %, zatímco cena nájemného a vody vzrostla ve stejném období o méně než 5 %. Pro tento vývoj lze najít několik vysvětlení. Jedním z nich je snižující se množství ropných polí, odkud lze plyn těžit, cena se proto reguluje systematicky směrem nahoru. Růstu cen napomáhala i přes čtyřicet let existující mezinárodní dohoda mezi zahraničními exportéry plynu a německými dodavateli, na jejímž základě došlo k navázání plynu na cenu ropy, což bylo v období nejvyššího růstu cenové hladiny mezi lety 2005 a 2009 (o 24,3 %) jedním z hlavních argumentů německých dodavatelů plynu proti neustále se zvyšujícím cenám, které díky tomu nebyly pro domácnosti transparentní. Argumenty tohoto typu by však od letošního roku neměly být relevantní, neboť v březnu 2010 podnikl Spolkový soudní dvůr razantní krok vůči prodejcům plynu a dlouhotrvající vázanost cen na ropu zakázal.

44

Dalším faktem, který snižoval transparentnost cen za plyn byla jeho nutnost nákupu v předstihu. Zprostředkovatelé plynu proto přicházeli v období znatelného snížení cen ropy s vysvětlením, že plyn museli nakoupit dříve před obdobím poklesu ještě za vyšší ceny. Ke snížení cen plynu v loňském roce o 1,5 % tak došlo zejména díky recesi, jelikož hlavní dodavatelé plynu pro německé společnosti Gazprom a OPEC regulují vytěžené množství s ohledem na odběr a v období recese stejně jako v mnoha dalších odvětvích dochází ke snižování poptávky a následně i cen. (Gaspreise, 2008) V dalších podkategoriích došlo za poslední čtyři roky k vyššímu nárůstu cen (o 13,8 %) u reprezentantů Pravidelné údržby bydliště, mezi něž patří tapety, akrylové barvy nebo opravy vzhledu bydlení. V současnosti se jejich index nachází nad úrovní celkového indexu kategorie Bydleni, voda, energie a plyn. Naopak nájemné a voda od roku 2003 téměř kopírují vývoj tohoto indexu. 5.3.5

05 Bytové vybavení, zařízení pro domácnost a spotřebiče

Početně obsáhlá skupina spotřeního koše je složena z celkem 102 statků a služeb. Oproti tomu z pohledu výše výdajů za bytové vybavení, zařízení pro domácnost a spotřebiče zaujímá pouze 5,59 %. Podíl výdajů na kategorii byl mezi lety 1995 a 2005 na celkových výdajích německých domácností snížen o více než pětinu (20,8 %). Jedná se o rapidní pokles výše výdajů na celkových výdajích za výrobky a služby mezi něž spadá nábytek, vybavení interiéru, koberce, domácí textil, sklo, porcelán, služby spojené s opravami nábytku a zařízení, nástroje pro dům a zahradu a další. (Keim, 2000) Dle názoru autora je jedním z důvodů poklesu výdajů na tuto skupinu uplynutí delší doby od chvíle znovusjednocení Německa, kdy v průběhu 90. let u domácností z východní části docházelo k opravám domů a bytů za cílem přiblížení se západoněmeckému standardu, na který nebylo východní obyvatelstvo dříve zvyklé. Příbytky byly vybavovány novými spotřebiči a kvalitnějším zařízením. Později však došlo k uklidnění situace a v současnosti jsou německé domácnosti spíše v situaci, kdy jsou spotřebiče kupovány postupně dle nutnosti a k renovování celých obydlí, případně komplexnímu zařizování nových bytů nedochází v takové míře, jako tomu bylo dříve. Německo je sužováno velkým odlivem lidí z východní části na západ, v nových spolkových zemích se boří vysídlené oblasti a výstavba bytů byla téměř pozastavena. Na základě údajů institutu pro městskou výstavbu je počet nově postavených bytů na obyvatele vůbec nejnižší v Evropě (od roku 1996 do roku 2006 se snížil průměrný počet ze 7,2 na 3,0 bytu na 1 000 obyvatel, v Berlíně 0,9 bytu).

45

110,0

107

105,0 104,2

100,0 95,0 90,0 85,0

89,2

80,0 75,0

75,9 2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

70,0 1991

Hodnota VPI (2005=100)

Vývoj VPI

Rok VPI Skupina 05

VPI celkový

Obr. 17 Vývoj výše VPI bytového vybavení, zařízení pro domácnost a spotřebičů [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Za téměř dvě desetiletí došlo ke zvýšení cen statků a služeb kategorie Bytové vybavení pro domácnost o 16,8 %. Ceny se v průměru zvyšovaly každoročně o méně než 1 %. Za celé období tak bylo dosaženo v průměru o 0,9 % nižšího růstu cenové hladiny za bytové vybavení než u celého spotřebního koše. Nejvyššího meziročního nárůstu dosahovaly ceny hned po znovusjednocení Německa v letech 1992 a 1993, a to o 2,4 a 2,6 %. Postupně se růst cen zpomaloval (meziroční nárůst pod 1 %) a v letech 2004 až 2006 byl zaznamenán cenový pokles. Pokles cenové hladiny podle autora souvisí i s konkurenčním bojem výrobců domácího vybavení. Dnešní trh je v oblasti zařizování bytů přeplněn a ceny jsou tlačeny dolů, i proto nemusí být ze strany domácnosti za vybavení vydáváno tak velké množství peněž jako v minulosti.

46

115 110 105 100 95

95,6

Pokládání koberců

Pračka

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden 2002

Měsíc

Listopad

Říjen

Září

Srpen

90

Prosinec

93,3 Č-nec 2001

Hodnota VPI (2005=100)

Vliv zavedení eura na výši VPI

VPI Skupina 05

Obr. 18 Vliv zavedení eura na výši VPI bytového vybavení, zařízení pro domácnost a spotřebičů [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Stejně jako u většiny kategorií obsahujících služby, i u služeb spojených s bydlením došlo ke zvýšení cen na přelomu let 2001 a 2002. Pokládání koberců se v průběhu tří měsíců od prosince do března zdražilo o 2,5 %. Z důvodu velmi nízkého počtu služeb (pouze 3) z více než 100 reprezentantů zařazených do této kategorie nemá zvýšení cen u služeb žádný vliv a cenová hladina po zavedení eura byla zachována. U bílého zboží byl zjištěn velmi nepatrný pokles cen v řádu desetin procenta. 5.3.6

06 Péče o zdraví

Celkové výdaje německé domácnosti byly dle váhového systému v roce 2005 o 17,1 % vyšší než v roce 1995. K dnešnímu dni je počítáno u zboží a služeb spojených s péčí o zdraví se 4% podílem na celkových výdajích. Kategorie je zastoupena léčivou mastí, teploměrem, výdaji spojenými s nákupem léků na recept i bez receptu, výdaji za zubní nebo terapeutické a jiné lékařské zákroky apod.

47

110 105 100 95 90 85 80 75 70 65

104 98,3

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

82,5

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

83,1

1991

Hodnota VPI (2005=100)

Vývoj VPI

Rok VPI celkový Obr. 19 Vývoj výše VPI péče o zdraví

VPI Skupina 06

[Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

U cenové hladiny reprezentantů skupiny péče o zdraví je zřetelný nerovnoměrný průběh křivky. Za uplynulých 19 let vykazuje křivka téměř neustálý nárůst. Patrná je změna mezi lety 2003 a 2004, kdy byl zjištěn rekordní nárůst cenové hladiny péče o zdraví o 19,8 %. Jednoznačný podíl má na růstu cen zdravotní reforma z roku 2004. Od 1. dubna 2004 došlo k úpravě cen léků a jejich velká část hrazená ze zákonné nemocenské státní pokladny byla přesunuta do skupiny s nutností doplatku ze strany pacientů. (Online Money Finanzen, 2004)

48

110,0 105,0 100,0 95,0 90,0

87,7

86,8

85,0

Teploměr

Služby u zubaře

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden 2002

Prosinec

Měsíc

Listopad

Říjen

Září

Srpen

80,0 Č-nec 2001

Hodnota VPI (2005=100)

Vliv zavedení eura na výši VPI

VPI Skupina 06

Obr. 20 Vliv zavedení eura na výši VPI péče o zdraví [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Celková cenová úroveň za péči o zdraví zůstala v období zavedení eura takřka konstantní. Za služby u zubaře bylo nutné si v březnu 2002 připlatit v průměru o 1 % více než v prosinci 2001. Cena teploměru naopak pokračovala téměř po celé období v sestupné tendenci a za rok byla o 1,9 % nižší. Zanedbatelné zvýšení cenové hladiny teploměru mezi prosincem 2001 a lednem 2002 o 0,2 % lze přičíst i zimnímu období, ve kterém je prokazatelně vyšší případ onemocnění než v letních měsících. Razantnější nárůst cen po zavedení eura na celkových cenách za zboží a služby spojené s péčí o zdraví se nekonal. 5.3.7

07 Doprava

Váha zboží a služeb zařazených do skupiny Doprava se na celkových výdajích domácností mezi lety 1995 a 2005 snížila o 5 %. Na základě posledního váhového systému z roku 2005 je podíl dopravy na celkových nákladech průměrné domácnosti více než 13%. Kategorie je reprezentována nákupem nového osobního automobilu, motorky, kola, výměnou pneumatik, autobaterií, cenami pohonných hmot, olejů nebo poplatkem za autoškolu a platbou nájemného za garáž.

49

110,5

100

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

66,8 1992

115 110 105 100 95 90 85 80 75 70 65

1991

Hodnota VPI (2005=100)

Vývoj VPI

Rok VPI celkový Obr. 21 Vývoj výše VPI dopravy

VPI Skupina 07

[Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Od roku 1991 docházelo ke každoročnímu nárůstu cenové hladiny za dopravu. První a zatím poslední pokles cen byl zaznamenán v roce 2009. Oproti roku 2008 došlo v následujícím roce k 2% cenovému poklesu. Nebývalý pokles cen za dopravu byl způsoben především nižší cenou ropy, od které se odvíjí ceny velkého množství zboží a služeb spadajících do této kategorie. Zatímco v roce 2008 se na ropném trhu v Rotterdamu, který je podstatný pro vývoj cen této kapaliny v Německu, obchodoval barel ropy i za více než 140 $, v roce 2009 cena nepřekročila hranici 80 $. (Tecson, 2010)

50

105,0 100,0 98,7

96,9

95,0

91,5

90,0 89,1

Měsíc

Pneumatiky (osob. auto)

Jízda taxíkem

Obr. 22 Vliv zavedení eura na výši VPI dopravy

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden 2002

Prosinec

Listopad

Říjen

Září

Srpen

85,0 Č-nec 2001

Hodnota VPI (2005=100)

Vliv zavedení eura na výši VPI

VPI Skupina 07

[Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Od prosince 2001 do března 2002 je patrné zvýšení cen u dopravy o 2,7 %. Na změnu měny byly připraveny osoby nabízející služby taxi. Jízda taxíkem podražila mezi prosincem a březnem téměř o 2 %, v dalších měsících již cena navýšena nebyla. Cena za pneumatiky na osobní auto naopak mírně klesala. Od července 2001 do června 2002 lze stanovit pokles ceny o 1,1 %. Zvýšení cen vzhledem k zavedení eura bylo opět využito především ze strany obchodníků nabízejích služby. 5.3.8

08 Pošta a telekomunikace

Kategorie Pošta a telekomunikace na základě váhového schématu oproti minulosti posiluje a v roce 2005 byl stanoven podíl 3,1 % na celkových výdajích průměrné německé rodiny, čímž je vykázán téměř 37% nárůst této skupiny oproti roku 1995. Hlavní příčinou zvýšení důležitosti se stalo masové rozšíření mobilních telefonů díky zavedení nových položek ve spotřebním koši spojených s jejich pořízením a službami spjatými s provozem. Do kategorie jsou začleněny i výdaje na poštovní služby a pevnou linku.

51

Vývoj výše VPI Hodnota VPI (2005=100)

140 130

132,2 130,5

120 110

100,3

100 90

89,8

80

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

70

Rok VPI celkový

VPI Skupina 08

Obr. 23 Vývoj výše VPI pošty a telekomunikací Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Hladina cen za náklady spojené s poštou a komunikaci pomocí pevné linky a mobilních telefonů (zařazeny do kategorie roku 2005) se snížila od roku 1991 o 45,3 %. Razantní pokles cen celé kategorie je zapříčiněn právě příchodem mobilních telefonů. Od roku 1996 až do roku 2000 stoupal v Německu počet prodaných mobilů o 60 % ročně. Mobily se staly vážnou konkurencí pro poskytovatele pevných linek a ceny musely být radikálně snižovány z důvodu udržení konkurenceschopnosti. Brzy však došlo k nasycení trhu s mobily a v roce 2001 byl poprvé zaznamenán pokles prodeje mobilů o více než 3 %., což je zřejmé i na průběhu vývoje křivky od roku 2001, kdy se ceny ustálily a došlo k jejich mírnému růstu. Vzhledem k velké konkurenci na trhu s telekomunikacemi a fenoménem nového tisíciletí – internetem, který dosud nebyl do spotřebního koše přiřazen, mají v posledních letech průměrné ceny této skupiny i nadále sestupnou tendenci a oproti roku 2005 je cenová hladina kategorie o 10,2 % nižší. (Spiegel Online, 2002; Welt Online 2002)

52

145,0 135,0 125,0 115,0 105,0

101,8

100,2

Měsíc Poštovní služby

Telefon

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden 2002

Prosinec

Listopad

Říjen

Září

Srpen

95,0 Č-nec 2001

Hodnota VPI (2005=100)

Vliv zavedení eura na výši VPI

VPI Skupina 08

Obr. 24 Vliv zavedení eura na výši VPI pošty a telekomunikací [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Cenová úroveň skupiny Pošta a telekomunikace byla mezi prosincem 2001 a březnem 2002 o zvýšena o 1,5 %. U reprezentantů Poštovní služby a Telefon však k žádným změnám cenové hladiny vlivem zavedení eura nedošlo a ceny zůstaly na úrovni předešlých měsíců. U ceny za poštovní služby nebyla zaznamenána v průběhu období (červenec 2001 až červen 2002) jakákoliv změna, u telefonu byla cenová hladina zcela konstantní od listopadu 2001 do dubna 2002. 5.3.9

09 Volný čas, zábava a kultura

Do široké skupiny zahrnující volnočasové aktivity včetně zábavy a kultury je mezi 129 reprezentantů této kategorie zařazen lístek do divadla, na operu, hudební CD, televizor, DVD přehrávač, DVD rekordér, vstupenka do zábavného parku, na sportovní utkání, kniha, služby zvěrolékaře a další. Na celkových vydajích průměrné německé domácnosti se výdaje za tyto zboží a služby podílí váhou 11,6 %. O stejnou hodnotu se celkem zvýšila jejich váha i oproti roku 1995.

53

102,6

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

101,4

1993

1992

110 105 100 95 90 89,7 85 80 75 1991

Hodnota VPI (2005=100)

Vývoj výše VPI

Rok VPI celkový

VPI Skupina 09

Obr. 25 Vývoj výše VPI volného času, zábavy a kultury [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Index spotřebitelských cen za volný čas, kulturu a zábavu se od roku 1991 zvýšil o 13 %. K meziročnímu nárůstu cen této kategorie docházelo nepřetržitě od počátku sledování až do roku 2002, kdy dosáhly ceny za volný čas svého maxima. Maximum roku 2002 lze částečně zdůvodnit i změnou cen z německé marky na eura, jelikož jde o kategorii zboží a služeb, ve které je kladen poměrně velký důraz na „atraktivnost cen“ končících nejčastěji číslicí „9“. (Chlumsky, Engelhardt, 2002)

54

104,0 103,2

102,0 101,7 100,0 98,0

98,1

96,0 95,6

Hudební CD pop

Vstupenka do kina

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Prosinec

Leden 2002

Měsíc

Listopad

Říjen

Září

Srpen

94,0 Č-nec 2001

Hodnota VPI (2005=100)

Vliv zavedení eura na výši VPI

VPI Skupina 09

Obr. 26 Vliv zavedení eura na výši VPI volného času, zábavy a kultury [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Cena vstupenky do kina je reprezentantem s nejvyšším navýšením průměrné ceny ze všech 750 zboží a služeb zahrnutých ve spotřebním koši v období zavedení eura. Mezi prosincem 2001 a lednem 2002 došlo k průměrnému zdražení lístku o 2,3 %. Stejná hodnota byla dosažena také u CD s populární hudbou. Ve celém sledovaném období červenec 2001 až červen 2002 je zaznamenán nárůst ceny u vstupenky do kina o 4,8 %. Mezi 14 reprezentanty s nejvyšší změnou během změny platidla je kategorie volného času nejčastěji zmíněnou. Vzhledem k velkému množství reprezentantů této skupiny však byla její průměrná cenová hladina udržena mezi prosincem a lednem beze změny. Z poměrně nekonstatního vývoje cen volného času a kultury v jednotlivých měsících celého sledovaného období je ale dle názoru autora možné sledovat značný vliv zavedení nové měny na určitých reprezentantech. (Chlumsky, Engelhardt, 2002; tagesschau.de 2005) 5.3.10 10 Vzdělání Výdajům na vzdělání byla roku 2005 přiřazena váha 0,7 % celkových výdajů vynaložených průměrnou německou domácností na spotřebu. Oproti roku 1995 se jedná u skupiny vzdělání o 13,7% zvýšení váhy. Kategorie je reprezentována

55

výukou cizích jazyků, studijním poplatkem na vysokých školách a platbou za školku pro dítě na půl dne.

137,9

140 130 120 110 100 90 80 70 60 50

126,9

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

101,5

1991

Hodnota VPI (2005=100)

Vývoj výše VPI

Rok VPI celkový Obr. 27 Vývoj výše VPI vzdělání

VPI Skupina 10

[Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

V letech 1991 až 2006 se ceny za vzdělání zvyšovaly průměrným meziročním tempem o 4,2 %, jedná se o kategorii s poměrně vysokým růstem cen. K nejvyšší meziroční změně došlo v roce 2007 vlivem zavedení povinného školného na mnoha německých univerzitách na základě „Landeshochschulgebührengesetzes“, což se jednoznačně projevilo na meziročním cenovém nárůstu o 25 %. V následujícím roce se počet univerzit s nutností platit školné navýšil a poplatky přes značné protesty studentů nebyly zrušeny, čímž byl v roce 2008 zaznamenán další meziroční růst průměrných cen za vzdělání o 8,7 %. (Universität Tübingen, 2010)

56

100,0

97,1 93,5

95,0 90,0 85,0

Poplatek za studium

Výuka cizích jazyků

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden 2002

Měsíc

Prosinec

Listopad

Říjen

Září

Srpen

80,0 Č-nec 2001

Hodnota VPI (2005=100)

Vliv zavedení eura na výši VPI

VPI Skupina 10

Obr. 28 Vliv zavedení eura na výši VPI vzdělání [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Se zavedením eura byl u reprezentantů oblasti vzdělání zaznamenán neobvyklý nárůst cen. Průměrná cena výuky cizího jazyka se od prosince do března zvýšila o 3,9 %, poplatek za studium vzrostl ve stejném období o 2,9 %. Vzhledem k malému počtu reprezentantů v kategorii vzdělání (pouze tříčlenná) je zřejmý podíl poplatku za studium a výuky cizích jazyků na celkovém 2% nárůstu cenové hladiny. 5.3.11 11 Ubytování a stravování U kategorie Ubytování a stravování byl zaznamenám pokles vah mezi roky 1995 a 2005 o 4,5 %. Na celkových výdajích se skupina podílí 4,4 % a je složena ze statků a služeb jako je spotřeba masných nebo rybích pokrmů, zmrzliny, minerální vody, kávy, konzumace oběda v menze nebo ubytování včetně snídaně.

57

108,7

110 105 98,3

100

94,9

95 90 85 80

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

75 1991

Hodnota VPI (2005=100)

Vývoj výše VPI

Rok VPI celkový

VPI Skupina 11

Obr. 29 Vývoj výše VPI ubytování a stravování [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Výše cen skupiny Ubytování a stravování je téměř reálnou kopií trvalého vývoje cen spotřebního koše. K jedinému většímu odchýlení od celkového VPI došlo v roce 2002, kdy bylo do oběhu vydáno euro. Zejména osoby podnikající v restauracích a ubytování s příchodem eura přinesly i zdražení cen. V průměru vzrostly roku 2002 ceny za statky a služby týkající se pohostinství a možnosti noclehu o 3,6 % oproti předešlému roku.

58

100,0

98,9

98,0 95,9

96,0 94,5

94,0 92,0

Konzumace masitých jídel

Ubytování se snídaní

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Prosinec

Leden 2002

Měsíc

Listopad

Říjen

Září

Srpen

90,0 Č-nec 2001

Hodnota VPI (2005=100)

Vliv zavedení eura na výši VPI

VPI Skupina 11

Obr. 30 Vliv zavedení eura na výši VPI ubytování a stravování [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Z grafu výše (Obr. 30) je zřetelné zdražení k okamžiku zavedení eura. Průměrná cenová hladina ubytování se snídaní se mezi prosincem 2001 a lednem 2002 zvýšila o 2 %, značný skok o 2,5 % pocítili i lidé v restauracích, pokud byl objednán k jídlu pokrm z masa. Zdražování probíhalo i v dalších měsících a celkem se cena ubytování se snídaní od července 2001 do června 2002 zvýšila o 3,4 %, u masitých pokrmů o 4,1 %. 5.3.12 12 Ostatní zboží a služby Ostatní zboží a služby tvoří u průměrné německé domácnosti 7,4 % veškerých výdajů. Mezi lety 1995 a 2005 je možné stanovit zvýšení vah této kategorie o 22,2 %. Skupina zahrnuje kadeřnické služby, kartáček na zuby (elektrický i klasický), toaletní nebo parfémovaná voda, sprchový gel, toaletní papír, deštník, dětský kočárek, budík nebo šperk z ušlechtilého kovu.

59

Vývoj výše VPI

105

107,5

100 95 90 85 80

79,5

75

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1991

1993

74,7

70

1992

Hodnota VPI (2005=100)

110

Rok VPI celkový

Skupina 12

Obr. 31 Vývoj výše VPI ostatního zboží a služeb [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Nejvyšší změny cenové hladiny dosahovaly statky a služby zahrnuté do ostatního zboží a služeb v letech 1992 až 1995. Průměrná meziroční změna zaznamenaná v tomto období je 4,8 %. Ze statistického hlediska je kvůli vyšší nehomogenitě reprezentantů této skupiny oproti předešlým kategoriím téměř nemožné stanovit konkrétní příčiny daného vývoje cen.

60

110,0 105,0 100,0

97,3

95,0

94,6 Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Prosinec

Leden 2002

Měsíc

Listopad

Říjen

Září

Srpen

90,0 Č-nec 2001

Hodnota VPI (2005=100)

Vliv zavedení eura na výši VPI

Kadeřnictví dámské (mytí, střih, fénování) Toaletní papír VPI Skupina 12 Obr. 32 Vliv zavedení eura na výši VPI [Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Kadeřnické služby podobně jako většina služeb pocítily znatelný nárůst cen v období před a po zavedení eura. Dámské stříhání včetně mytí a fénování podražilo v období od listopadu do února o 2,9 %. V dalších měsících již průměrná cena zůstala téměř konstantní. Průměrná cena toaletního papíru naopak zavedením eura nebyla postihnuta a ve stejném období klesla o 0,6 %. Celková cenová úroveň skupiny Ostatní zboží a služby byla vlivem zavedení eura zvýšena o necelé 1 %.

5.4 Vývoj celkového spotřebního koše Spotřební koš je sestaven z více než 750 druhů zboží a služeb mající různý vliv na celkovou změnu cenové hladiny daný vlastní váhou.

61

2009

2008

2007

2006

2005

2003

2004

2002

2001

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

107

100

92,7

87,1

2000

120 110 100 90 75,9 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1991

Hodnota VPI (2005=100)

Vývoj výše VPI spotřebního koše

Rok VPI celkový Obr. 33 Vývoj výše VPI spotřebního koše

[Zdroj: Statistisches Bundesamt, Zpracované autorem]

Vyšším růstem cenové hladiny spotřebitelských cen na území Německa byla země zasažena v období po znovusjednocení. V letech 1992 a 1993 byla dosažena míra meziroční inflace 5,1 a 4,4 %. Vysoké tempo růstu cen bylo zapříčeněno především zcela novým životním stylem čekající na obyvatelstvo z nových spolkových republik a s tím spojený vyšší nárůst cen za bydlení a vybení domácnosti ve východní části země. Po dlouhé období jedenácti let vývoj cen spotřebního koše nepřekonal meziroční navýšení o více než 2 %. Nejblíže se k prolomení této hranice přiblížil spotřební koš v roce 2001, kdy byl zaznamenán meziroční nárůst cen o 1,9 %. Zdražení se týkalo zejména kategorie potravin z důvodu nemoci šílených krav a špatných klimatických podmínek na jihu Evropy. Do vyššího nárůstu se projevil i růst cen v posledních dvou měsících před zavedením eura především v oblasti služeb. Statistikou naopak nebyl prokázán rapidní nárůst cen v prvním roce s novou měnou, na který bylo ze strany německého obyvatelstva velmi často naříkáno. Ceny v roce 2002 vzrostly oproti roku 2001 průměrně o 1,5 %. Podobný meziroční vývoj spotřebního koše byl potvrzen i v následujících letech, kdy byl růst cen zapříčiněn rapidními nárůsty cen ropy na celosvětovém trhu s černým zlatem. V roce 2004 se v indexu spotřebitelských cen projevila i zdravotní reforma. Rekordní růst cen ropy dosáhl vrcholu v letech 2007 a 2008, kdy byla průměrná

62

cenová hladina spotřebního koše poprvé od roku 1994 nad hranicí 2 %, čímž bylo dosaženo meziročního růstu cenové úrovně o 2,3 a 2,6 %. Následující rok, ve znamení krize, s sebou přinesl vlivem značného poklesu produkce a chuti německého obyvatelstva utrácet meziroční cenový nárůst cen o 0,4 %, jedná se tak o vůbec nejnižší hodnotu, které německá ekonomika od znovusjednocení v roce 1991 dosáhla. V celém období byl na území Německa zaznamenán průměrný meziroční růst cenové hladiny spotřebitelských cen o 1,94 %. V absolutním vyjádření se ceny za 19 let zvýšily o 41 %.

5.5 Návrhy a doporučení V prvním desetiletí 21. století se na trhu s potravinami mezi německou společností velmi dobře usídlily tzv. bioprodukty, jejichž popularita u spotřebitelů každým rokem narůstá i přes vyšší cenu oproti potravinám z konvenčního zemědělství. Ochota Němců si připlatit je spojena s vyšší péčí a uvědomělostí o své zdraví v posledních letech a podporou bio-zemědělců ze strany státu. Výjimkou v německých městech již nejsou ani speciální diskonty a supemarkety prodávající pouze výrobky s označením „bio“ a obrat biopotravin se za posledních 10 let zvýšil trojnásobně ze dvou na šest miliard eur. I přesto se jedná o druh zboží, který doposud nebyl zařazen do spotřebního koše. Dle názoru autora by však měl být do spotřebního koše zařazen, jelikož se jedná o výrobky, které si našly mnoho příznivců a na trhu se již dokázaly zabydlet. V průměru byla biopotravina zařazena do nákupního koše každého spotřebitele dvacetkrát ročně a na celkových výdajích je potraviny dosahují biopotraviny 3,2 %. Dle analýzy společnosti GfK Panel Service si v roce 2009 koupilo 94 % německých domácností alespoň jednou biopotravinu a průměrná německá domácnost utratí za biopotraviny kolem 84 eur ročně. Je proto žádoucí zavést novou podskupinu „biopotraviny“ do skupiny 01 Potraviny a nealkoholické nápoje. (Welt Online, 2009; Wirtschaftsnachrichten 2010) Ještě většího rozšíření na celosvětovém trhu dosáhl v posledních 10 letech internet. Podle údajů Spolkového statistického úřadu byl v roce 2009 zvýšen počet německých domácností disponujících internetovým připojením o dva miliony. V roce 2009 tak je internetovým připojením zajištěno celkem 27 milionů domácností. Nejčastěji používané je širokopásmové připojení, kterého je využíváno u 82 % všech domácností disponujících internetem. Zejména vzhledem k masovému rozšíření internetu v posledních letech je pro autora práce nezařazení ceny internetu (ať již na základě množství datového přenosu nebo stráveného času)

63

do jedné z kategorií spotřebního koše ze strany německých statistiků velmi překvapivé. Internet dle názoru autora již dnes ovlivňuje výši cen kategorie 08 „Pošta a komunikace“ zabývající se přenosem informací. Poté, co se stal internet každodenní součástí většiny lidí, by mohl být podle autora jednou z příčin dlouhodobějšího poklesu indexu spotřebitelských cen u pošty a komunikace. S využitím internetu lze volat pomocí různých programů levněji zejména v případě jejich využití v rámci zahraničních pobytů a navíc byla s možností posílání emailů ukončena nutnost odesílat veškeré dokumenty poštou. Internet je proto značným konkurentem v oblasti přenosu informací a měl by být do spotřebního koše zařazen. (Statistisches Bundesamt, 2009) Tab. 3

Odlišnost výše reálného čistého příjmu domácnosti mezi západem a východem 1990

1997

2008

Západ (v EUR)

1343

1373

1444

Východ (v EUR)

835

1137

1149 [Zdroj: Spiegel Online, 2009]

Autor zastává názor, že rozdíl mezi oběma částmi země je stále veliký, a proto by mělo dojít k opětovnému zavedení počítání indexu spotřebitelských cen zvlášť pro nové a původní spolkové země, tak jak tomu bylo dříve. Na základě toho by bylo dosaženo vyšší vypovídací schopnosti hodnoty indexů nejen pro daná území a jejich obyvatelstvo, ale i pro vládu a osoby, které se mohou na základě výše indexu rozhodovat při plánování své politiky a podnikatelských aktivit. Otázkou je, zda-li nebylo počítání samostatného indexu pro východní a západní část v roce 2000 zrušeno spíše z důvodu vyšších nákladů spojených s jejich odděleným zjišťováním a zpracováním, než-li z důvodu nepotřebnosti počítání.

64

6 Diskuze Hlavními problémy při zpracování bakalářské práce byly především rozsah práce, zdroje dat a rozdílná metodika porovnávání cen ze strany Spolkového statistického úřadu Německa. Vzhledem k rozsahu práce nebylo možné provést hlubší analýzy u jednotlivých skupin spotřebního koše Německa a zaměřit se i na porovnání vývoje a struktury spotřebního koše v rámci dalších zemí Evropské unie. Pomocí Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen by bylo možné danou problematiku sledovat a zcela jistě by došlo ke zjištění zajímavých rozdílů mezi spotřebními koši obyvatelstva různých zemí. Paradoxem je situace, která nastala při zpracování bakalářské práce v rámci analýzy struktury a vývoje na území Německa. Samotné Německo se skládá z celkem 16 spolkových zemí, které jako celek zaujímají velkou rozlohu. U různých ukazatelů týkajících se životní úrovně a stavu hospodářství jednotlivých zemí lze proto při vzájemném porovnávání sledovat značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, což bylo dokázáno v části současné ekonomické situace Německa. K vzájemnému porovnání spolkových zemí je navíc vybízeno i díky události znovusjednocení Německa, ke kterému došlo před devatenácti lety, avšak rozdíly mezi západní a východní částí země přetrvávají dodnes. Ačkoliv se může zdát, že porovnávání indexů spotřebitelských cen jednotlivých spolkových zemí tedy nic nebrání, je analýza spotřebních košů spolkových zemí nemožná. Problém je v metodice sběru dat prováděných Spolkovým statistickým úřadem a zemskými statistickými úřady. Aby bylo možné srovnávat ceny, musíme vzájemně porovnávat ceny stejných produktů. U indexu spotřebitelských cen ale nedochází vždy k porovnání cen zcela homogenních výrobků a služeb. Úkolem osob sledujících každý měsíc ceny na určených místech je vybrat na základě popisu produktu vždy takový druh, který je v místě zjišťování nejprodávanější. Tento produkt je pak sledován každý měsíc. Nelze proto vyvrátit situaci, kdy v Sachsen-Anhalt bude spotřební koš reprezentován jinými produkty než v Baden-Württemberg, protože v jedné mohou dávat spotřebitelé u položky „ovocný džus z citrusových plodů“ přednost levnějšímu pomerančovému džusu, zatímco v druhé zemi budou preferovat zboží dražšího výrobce, navíc jiné chuti. Z diference vybraných produktů mezi jednotlivými zeměmi tak plyne, že data zjišťovaná pro výpočet indexu spotřebitelských cen nejsou přímo vhodná pro poměřování cen mezi dvěma regiony. Výše uvedený problém metodiky počítání indexu je proto jednou ze slabin práce.

65

Další slabinou je absence dat Spolkového statistického úřadu týkající se průměrné spotřebitelské ceny jednotlivých reprezentantů spotřebního koše. Z tohoto důvodu nebylo možné zjistit výši průměrné ceny jakéhokoliv ze 750 statků a služeb, což vedlo k nemožnosti komparace průměrné výše cen vycházející z indexu s cenami konkrétních nabídek statků a služeb na trhu. Problém představuje i samotná struktura spotřebního koše. Ačkoliv je rozdělen do 12 samostatných kategorií podle účelu použití statků a služeb, existuje mezi jednotlivými kategoriemi nevyváženost v počtu reprezentantů. Nad rozmanitostí v oblasti potravin a nealkoholických nápojů nelze příliš polemizovat (téměř 170 reprezentantů), o velmi malém počtu tří reprezentantů v kategorii Vzdělání by se však již možné navýšení počtu sledovaných výrobků dalo prodiskutovat. Již z důvodu samotné vypovídací hodnoty této části spotřebního koše se zdá přímo žádoucí navýšit počet reprezentantů. V současnosti je sledována pouze výše poplatku za studium na vysokých školách, sazba za návštěvu školky a jazyková výuka. Pokud však dochází u potravin ke měření cenové úrovně pěti různých chlebů, nabízí se otázka proč nedochází ke sledování cen v detailnější míře i u výuky jazyků. Hodina angličtiny je zcela jistě nabízena za nižší částku než hodina výuky méně obvyklého jazyka. Nabízí se zařazení odborné literatury, slovníků, nákup pomůcek při studiu technických nebo lékařských oborů apod. K polemice vede i zařazení školního sešitu do kategorie Volný čas, zábava a kultura. Kvůli opatřením Spolkového statistického úřadu z roku 2000, kdy došlo ke zrušení sledování spotřebitelských cen pro různé typy domácností rozlišené dle příjmů nebo počtu osob v domácnosti bylo nemožné vzhledem k neexistenci těchto dat (od roku 2001) sledovat, v jaké míře byly vlivem změny cen postiženy různé skupiny obyvatelstva. Z pohledu autora je současný jednotný index spotřebitelských cen počítaný pro průměrnou německou domácnost z hlediska vypovídací hodnoty příliš obecný a není z něj možné vyvodit bližší a specifičtější vztahy pro různé druhy domácností.

66

7 Závěr Na začátku této bakalářské práce byl stanoven cíl práce, dílčí cíle pro jeho naplnění a vybrány metody vhodné pro sledování ukazatelů podstatných pro práci se spotřebním košem. Strukturu spotřebního koše pomocí spotřebních výdajů sleduje na německém území Statistisches Bundesamt, na jehož výsledcích byla postavena bakalářská práce. Jedním z klíčových bodů bylo zjistit váhový systém (Wägungsschema), podle kterého jsou přiděleny jednotlivým kategoriím spotřebního koše váhy. Výše vah poskytuje konkrétní představu o tom, jak velké množství z celkových výdajů průměrné německé domácnosti je vynakládáno na jednotlivé skupiny spotřebního koše. Struktura koše byla sledována v období 1991 až 2009 pomocí výše vah stanovených pro základní roky 1995, 2000 a 2005. Šetření EVS, jehož jedním z cílů je zjistit právě výši příjmů a výdajů obyvatelstva, je na německém území uskutečňováno jednou za pět let. Ke zjišťování struktury a vývoje spotřebního koše bylo přistupováno postupně podle mezinárodní klasifikace COICOP, která rozděluje spotřební koš na 12 skupin. První a poměrně významnou složkou spotřebního koše je skupina zahrnující potraviny a nealkoholické nápoje. Jedná se o část s největším počtem reprezentantů, jejichž podíl na celkových výdajích průměrné domácnosti má v uplynulých deseti letech sestupnou tendenci a skupina ztratila pětinu své váhy. Další skupina spotřebního koše, alkoholické nápoje a tabák, přes pokles v období druhé poloviny devadesátých let dosáhla později opětovného nárůstu na celkových výdajích. Skupinou s třetinovým poklesem vah jsou oděvy a obuv. Jedná se o středně velkou skupinu spotřebního koše s poměrně malou váhou na celkových výdajích. Čtvrtá skupina o pouhých 36 reprezentantech je naopak kategorií nejvýznamnější. Výdaje za bydlení, vodu, energii, plyn a ostatní paliva dosahují téměř třetinového podílu na celkových výdajích německé domácnosti. Vzhledem k přítomnosti statků typu elektřiny nebo ropy jsou pro kategorii typické častější výkyvy cenové hladiny a plyn jako jeden z reprezentantů této skupiny byl v práci podroben detailnější analýze. Další skupinou zabývající se oblastí bydlení je skupina bytového vybavení, zařízení pro domácnost a domácích spotřebičů včetně jejich údržby a instalace. Početně obsáhlá skupina mající přes 100 reprezentantů v minulosti snížila svůj podíl na celkových výdajích o pětinu. Důvody poklesu jsou delší doba od okamžiku

67

znovusjednocení Německa a současný problém vysidlování oblastí ve východní části země včetně velmi malého počtu nově stavěných bytů. Šestou skupinu spotřebního koše tvoří péče o zdraví, u které dochází k růstu vah a současně i k růstu cenové hladiny. Úroveň se často odvíjí zejména na základě zdravotních reform, které vydává vláda. Reforma roku 2004 zvýšila cenovou hladinu téměř o pětinu. Dá se předpokládat, že i přes zvyšující se ceny spojené s péčí o zdraví se bude zvyšovat i výše vah této skupiny. Skupina dopravy zaznamenala ve sledovaném období mírný pokles vah. Podstatnou roli hraje u této skupiny aktuální situace na světovém trhu s ropou. Na základě posledního váhového systému z roku 2005 je podíl dopravy na celkových nákladech průměrné domácnosti vyšší než 13%. Osmá skupina – pošta a telekomunikace, zaznamenala nárůst výše vah o rekordních 40 % v průběhu let 1995 až 2005. Příčinou je především masové rozšíření mobilních telefonů, které se staly součástí každodenního života v uplynulém desetiletí. Volný čas, zábava a kultura spadají do deváté kategorie čítající 129 reprezentantů. Jejich váha na celkových výdajích postupně vzrůstá, stejně jako cenová hladina. Svého maxima dosáhla cenová úroveň v roce 2002, kdy bylo zavedeno euro. Jednu z podstatných rolí zde sehrála i potřeba upravit ceny na atraktivnější číslici „9“ na konci ceny. Skupinou zaujímající nejnižší podíl na celkových výdajích obyvatelstva je vzdělání s výší váhy 0,7 %. Stejně tak se jedná i o skupinu s nejmenším počtem reprezentantů. Cenová úroveň se v současnosti měří pro tři reprezentanty. Nejvyšší nárůst výdajů byl zaznamenám v roce 2006, kdy došlo k zavedení „příspěvku na studium“ na mnoha německých vysokých školách. Předposlední skupinou je ubytování a stravování, ve které došlo ke zvýšení cen zejména se zavedeném nové společné měny v roce 2002. Poslední skupina obsahuje ostatní zboží a služby a její podíl na celkových výdajích roste. Vzhledem k velké různorodosti statků a služeb které skupina obsahuje však ji přiblížit jako celek. Po sledování cen v období před a po zavedení eura u každé z kategorií spotřebního koše se nedá zcela jednoznačně určit, zda ovlivnilo zavedení eura do oběhu hladinu cenové úrovně v takové míře, jakou „pociťovali“ občané v okamžiku, kdy byli dotazováni. U každé ze skupin, jejichž součástí byly i služby, se však potvrdil pokud ne výrazný, alespoň mírný vzestup cenové hladiny. Na základě analýzy struktury výdajů průměrné německé domácnosti byl zaznamenán vývoj a struktura spotřebního koše v letech 1991 až 2009. Ve

68

stanoveném období bylo ukázáno, jakým způsobem se měnila struktura dvanácti hlavních skupin spotřebního koše a jejich výše. V rámci bakalářské práce byly stanoveny dílčí cíle. Jeden z nich se však nepodařilo splnit. Z důvodu nemožnosti vzájemného srovnávání spolkových republik pomocí Verbraucherpreisindexu, který je klíčový pro určování vývoje spotřebního koše a cenové hladiny, se nepodařilo analyzovat strukturu a výši spotřebního koše v jednotlivých spolkových zemích. Vzhledem k obsáhlosti problematiky spotřebního koše a velkým rozdílům mezi jednotlivými částmi Německa by bylo do budoucna zajímavé sledovat vývoj spotřebního koše v následujících letech, porovnávat jej pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen s ostatními koši členských zemí Evropské unie a pokusit se najít východisko, jak umožnit vzájemné srovnávání košů jednotlivých spolkových zemí.

69

8 Literatura ALISCH, K., ET AL. Gabler Wirtschaftslexikon. 16., vollständig überarbeitete und aktualisierte Auflage. Wiesbaden : Gabler, 2005. 3840 s. ISBN 9783409103862. BLANCHARD, O., ILLING, G. Makroökonomie. 5., überarbeitete und erweiterte Aufgabe. München : Pearson Verlag , 2009. 903 s. ISBN 978-3-8273-7363-2. BLEYMÜLLER, J., GEHLERT, G., GÜLICHER, H. Statistik für Wirtschaftswissenschaftler. 15., überarbeitete Auflage. München : Vahlen, 2008. 246 s. ISBN 978-3-8006-3529-0. DINGEMANN, R., LÜDDE, R. 60 Jahre Deutschland : Wirtschaft. München : Bucher, 2009. 91 s. ISBN 978-3-7658-1754-0. ENDRES, A., MARTIENSEN, J. Mikroökonomik : eine integrierte Darstellung traditioneller und moderner Konzepte in Theorie und Praxis. Stuttgart : Kohlhammer, 2007. 939 s. ISBN 978-3-17-019778-7. FRANK, R. H., BERNAKE, B. S. Ekonomie. 1. vydání. Praha : Grada, 2003. 804 s. ISBN 80-247-0471-4 FRENKEL, M., JOHN, K. D. Volkswirtschaftliche Gesamtrechnung. 6., völlig neu bearbeitete Auflage. München : Vahlen, 2006. 283 s. ISBN 3-8006-3308-6. FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. 1. vydání. Praha : Ekopress, 2003. 348 s. ISBN 80-86119-74-2. HINDLS, R., ET AL. Statistika pro ekonomy. 8. vydání. Praha : Professional Publishing, 2007. 420 s. ISBN 80-86946-16-9. HINDLS, R., ET AL. Ekonomický slovník. 1. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2003. 509 s. ISBN 80-7179-819-3. Im Blickpunkt : Preise in Deutschland 2006. Wiesbaden : Statistisches Bundesamt, 2006. 80 s. ISBN 3-8246-0776-X. KEIM, H.; STEFFENS, H. Wirtschaft Deutschland : Daten - Analysen - Fakten. Köln : Wirtschaftsverlag Bachem, 2000. 453 s. ISBN 3-89172-382-2. KORTENDIECK, G. Volkswirtschaftslehre kompakt - Mikroökonomie und Makroökonomie. 1. Auflage. Brandenburg : Hochschulverbund Distance Learning, 2009. 86 s. ISBN 978-3-86946-009-3. MANKIW, N. G., TAYLOR, M. P. Grundzüge der Volkswirtschaftslehre. 4., überarbeitete und erweiterte Aufgabe. Stuttgart : Schäffer-Poeschel Verlag, 2008. 1012 s. ISBN 978-3-7910-2787-6.

70

PINDYCK, R. S., RUBINFELD, D. L. Mikroökonomie. 7., aktualisierte Auflage. München : Pearson Verlag, 2009. 959 s. ISBN 978-3-8273-7282-6. SCHIRA, J. Statistische Methoden der VWL und BWL : Theorie und Praxis. 3., aktualisierte Auflage. München : Pearson Verlag, 2009. 628 s. ISBN 978-386894-020-6. SEGER, J., HINDLS, R., HRONOVÁ, S. Statistika v hospodářství. 1. vydání. Praha : ETC Publishing, 1998. 636 s. ISBN 80-86006-56-5. SOUKUPOVÁ, J., ET AL. Mikroekonomie. 3.vydání. Praha: Management Press, 2002. 548 s. ISBN 80-7261-061-9. STUDEMANN, F. Závan dějin. The Economist: svět 2010, roč. 1, č. 1, s. 35. ISBN 978-80-85378-27-6. VARIAN, H. R. Grundzüge der Mikroökonomik : Studienausgabe. 7. überarbeitete und verbesserte Aufgabe. München : Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2007. 912 s. ISBN 978-3486583113. VLČEK, J., ET AL. Ekonomie a ekonomika. 3. vydání. Praha : ASPI, a. s., 2005. 560 s. ISBN 80-7357-103-X. WIENER, H. Grundzüge der Volkswirtschaftslehre : Band 2: Makroökonomie. 2., aktualisierte und überarbeitete Auflage. Stuttgart : W. Kohlhammer, 2008. 298 s. ISBN 978-3-17-020046-3. WONNACOTT, T. H., WONNACOTT, R. J. Statistika pro obchod a hospodářství. 8. vydání. Praha : Victoria Publishing, 1993. 891 s. ISBN 80-85605-09-0.

71

Internetové zdroje Änderungen 2003: Ökosteuer, Tabaksteuer, Zinssteuer [online] 31.12.2002 [cit. 2010-05-20] Dostupné z WWW: . Die Konjunkturpakete : Wir bauen die Zukunft [online]. Berlin : Presse- und Informationsamt der Bundesregierung, 2010 [cit. 2010-05-11]. Für Bürgerinnen und Bürger. Dostupné z WWW: . Gaspreise : Die Entwicklung der Gaspreise in den letzten Jahren [online]. c2008, [cit. 2010-05-19] Dostupné z WWW: HAAK, J. Die Preise verderben den Appetit.[online] 23.01.2002 [cit. 2010-05-12]. Dostupné z WWW: . Inflation : Gesundheit 20 Prozent teurer [online]. 12.05.2004 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: . Initiative Neue Soziale Marktwirtschaft : Der Krisenindex zum Bundesländerranking 2009 [online]. Berlin : 2010 [cit. 2010-04-30]. Krisenindex. Dostupné z WWW: . Jahreswirtschaftsbericht 2010 : Mit neuer Kraft die Zukunft gestalten [online]. Berlin : Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie, 2010. [cit. 201005-09]. Dostupné z WWW: . SPIEGEL ONLINE. Telekomumunikation : Ist der Handy-Markt gesättigt? [online]. 11.03.2002 [cit. 2010-05-14]. Dostupné z WWW: . SPIEGEL ONLINE. 20 Jahre Mauerfall: Ost und West driften wieder auseinander. [online]. 27.08.2009 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: . Statistisches Bundesamt Deutschland : Geschichte [online]. Wiesbaden : 2010a [cit. 2010-05-02]. Geschichte der amtlichen Statistik. Dostupné z WWW:

72

. Statistisches Bundesamt Deutschland : Einkommens- und Verbrauchsstichprobe (EVS) [online]. Wiesbaden : 2010b [cit. 2010-04-26]. Einkommens- und Verbrauchsstichprobe (EVS). Dostupné z WWW: . Statistisches Bundesamt Deutschland : Verbraucherpreisindex (VPI) [online]. Wiesbaden : 2010c [cit. 2010-04-27]. Verbraucherpreisindex (VPI). Dostupné z WWW: tagesschau.de. Die missverstandene Währung : Inflation in der Euro-Zone. [online]. 23.06.2005 [cit. 2010-05-27]. Dostupné z WWW: . Tecson : Weltmarktpreise für Rohöl [online]. 1997 [cit. 2010-04-14]. Dostupné z WWW: . UNIVERSITÄT TÜBINGEN. Informationen zu den Studiengebühren. [online]. 15.07.2009 [cit. 2010-05-26]. Dostupné z WWW: . URBÁNEK, V. Kurzy.cz [online]. 11.05.2010 [cit. 2010-05-13]. Francie a Německo riskují pomocí své AAA ratingy. Dostupné z WWW: . Verbraucherpreisindizes für Deutschland : Fachserie 17 Reihe 7 März 2010 [online]. Wiesbaden : Statistisches Bundesamt, 14.03.2010- .[cit. 2010-0430]. Dostupné z WWW: < https://wwwec.destatis.de/csp/shop/sfg/bpm.html.cms.cBroker.cls?cmspath=struktur,Wa renkorb.csp> Verbraucherpreisindizes für Deutschland : Lange Reihen ab 1948 [online]. Wiesbaden : Statistisches Bundesamt, 10.03.2010- . [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: < https://wwwec.destatis.de/csp/shop/sfg/bpm.html.cms.cBroker.cls?cmspath=struktur,vol lanzeige.csp&ID=1025647>.

73

WELT ONLINE. Marktforscher halten Handymarkt für gesättigt. [online]. 26.02.2002 [cit. 2010-05-14]. Dostupné z WWW: . WELT ONLINE. Der Siegeszug der Biolebensmittel. [online]. 23.12.2009 [cit. 2010-05-26]. Dostupné z WWW: . Wirtschaftsnachricten. Biolebensmittel auf Wachstumskurs. [online]. 2009 [cit. 2010-05-26]. Dostupné z WWW: .

74

9 Přílohy Vývoj výše vah kategorií spotřebního koše pro základní rok 2005

COICOP VPI

Charakteristika Celková životní úroveň

Váhový systém v % 1995

2000

2005

100.000

100.000

100.000

01

Potraviny a alkoholické nápoje

13.126

10.325

10.355

02

Alkoholické nápoje, tabák

4.167

3.673

3.899

03

Oblečení a obuv

6.876

5.509

4.888

04

Bydlení, voda, energie, plyn a ost. paliva

27.477

30.266

30.800

05

Bytové vybavení, zařízení pro domácnost 7.056

6.854

5.587

a spotřebiče včetně údržby 06

Péče o zdraví

3.439

3.546

4.027

07

Doprava

13.882

13.865

13.190

08

Pošta a komunikace

2.266

2.521

3.100

09

Volný čas, zábava a kultura

10.357

11.085

11.568

10

Vzdělání

0.651

0.666

0.740

11

Ubytování a stravování

4.608

4.657

4.399

12

Ostatní zboží a služby

6.095

7.023

7.447

75