Autor: Aneta Karpíšková Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
tercie
15. 6. 2011
Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska
Autor: Aneta Karpíšková Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
tercie
15. 6. 2011
Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost konkurenceschopnost pro Třeboňsko", registrační číslo CZ.1.07/1.1.10/02.0063
Autor: Aneta Karpíšková Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
tercie
15. 6. 2011
Knížecí schwarzenberská hrobka Byla vystavena v letech 1874-1877 v novogotickém slohu. Slavnostní otevření se konalo 29. 7. 1877. Založil ji Jan Adolf II. ze Schwarzenberka na podnět své manželky Eleonory, která se však otevření hrobky nedočkala. Zemřela v roce 1873. Hrobka stojí na břehu rybníka Svět a leží v katastru obce Domanín. Jsou zde uloženy ostatky 27 příslušníků rodu. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1939. Největší cenu má sarkofág Jana Nepomuka ze Schwarzenberka. Bylo spočteno, že stavba i park stály dohromady okolo 286 tisíc zlatých. Historie Třeboň nejraději navštěvovala kněžna Eleonora, jež sem jezdila odpočívat a procházet se po krásném zámeckém parku. Ve druhé polovině 19. století nezbývalo místo na pohřbívání v kostele sv. Jiljí, a tak se Eleonora s manželem Janem Adolfem II. rozhodli, že postaví pro svůj rod větší pohřebiště. Jak bude stavba vypadat, měli rozmyšlené už dopředu. Při častých návštěvách Anglie se totiž zcela zhlédli ve stylu tamějších šlechtických sídel. (Tuto myšlenku již použili např. na přestavbě zámku Hluboká.) Architektura Hrobku navrhl (podle vzoru italského Campa Santa) knížecí stavitel Damasius Deworetzky, který mj. pracoval na přestavbě zámku Hluboká. Původní podobu hrobky však navrhl rakouský architekt Johann Schmidt, Damasius Deworetzky ji pouze upravil kvůli problematice podloží a složitějšímu systému odvlhčování. Je to dvoupodlažní stavba ve tvaru šestiúhelníku s věžičkou a novogotickým schodištěm. Schodiště vede ke vstupu do kaple Božského Vykupitele. Kapli Božského Vykupitele vysvětil v roce 1877 pražský arcibiskup kardinál Bedřich Schwarzenberk, bratr Jana Adolfa II. Pod vchodem do kaple se nachází mřížovaná vrata, kterými se vchází do hrobky. Omítka Omítka byla vytvořena ze starého hašeného Schwarzenberská hrobka vápna, sádry, říčního písku a vodního skla, aby byl vnitřní prostor hrobky zajištěn proti promočení. Cihly byly páleny v nedaleké cihelně poblíž Opatovického rybníka. Okenní skla jsou šedočerně zabarvená, šedou barvu tvoří leptavý vzor doplněný černým dekorem. Na ostění byl dovážen mušlový vápenec z Českého ráje a rakouských nalezišť. Na vrchu věže je dodnes viditelný nápis od tehdejšího děkana Františka Touška. Na nápisu jsou mj. zapsáni i hlavní stavitelé hrobky (např. Karel Kühnel, Jan Stifter, Ludvík Kindermann a další…) Pochovaní V hrobce je uloženo 26 rakví. Těla jsou nabalzamovaná z důvodu hygienických předpisů a umístěna do dvouplášťových zinkových rakví. Pochován jsou zde např. Felix
Autor: Aneta Karpíšková Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
tercie
15. 6. 2011
Schwarzenberg, bratr Jana Adolfa. Felix se zajímal hlavně o politiku a jeho život ukončil infarkt při zasedání ministerské rady. V ostatních rakvích leží i jiní sourozenci Jana Adolfa, zejména jeho 6 sester (např. Karolína, Marie Anna Berta, Marie Pavlína, Ludvíka Eleonora...). Srdce mrtvých byla uložena do zvláštních schránek a převezena do Českého Krumlova. Jedinou výjimkou je srdce dcery kněžny Eleonory. Sarkofág Autorem sarkofágu Jana Nepomuka byl tehdy velmi známý římský sochař Alexander Trippel. Sarkofág vyrobil z bílého kararského mramoru. Pozoruhodný na něm je tenký mramorový řetízek čítající 83 článků, který vytváří dojem, jako by byl volně položený. Zezadu leží nápis: A. Trippel Inv. & fecit Roma 1793. Trippel na sarkofág umístil sochu ženy, která se o něj opírá. U jejích nohou se vlevo nalézá pelikán s mláďaty a vpravo sedí muž se zhaslou pochodní. Ostatní sochy a části sarkofágu pochází od Karla Mařáka a vídeňského sochaře Josefa Pokorného. Na několika deskách v hrobce jsou přepsány texty kondolenčních telegramů, které poslal císař František Josef. Oltář Socha Anděla od Jana Pokorného Sochař Josef Pokorný mj. vytvořil i novogotický oltář uvnitř kaple. Je vyroben z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. Oltář je obrácen na jih místo na východ podle přání Eleonory a Jana Adolfa II. Schwarzenberkových, kteří chtěli mít vchod orientován směrem na Třeboň. Park Hrobka je obklopena rozsáhlým parkem. Park navrhl knížecí zahradník Rudolf Wácha. Je kruhového tvaru o průměru 0,5 km. Největší pozornost si již po staletí zasluhuje dub letní, rostoucí jako solitér přibližně uprostřed louky. Lahůdkou parku je borovice tuhá, která roste u hlavní cesty poblíž sochy Anděla strážného. Na přípravu zalesnění krajiny si nechal Wácha dovézt 1000 sazenic dubů, 600 buků a 400 habrů. Celá stavba parku stála – v té době neuvěřitelných – 26 Erb Schwarzenberků tisíc zlatých, což je dvojnásobek ceny, které se Jan Adolf II. zalekl roku 1859. Špatný dopad měla bohužel stavba na většinu obyvatel Třeboně a příslušníků rodu Schwarzenberků, jelikož jí opovrhovali. Dokonce se nelíbila ani Janu Adolfovi. Po roce 1947 byla hrobka zestátněna podle znění zákona č.143/1947 Sb. (neformálním názvem Lex Schwarzenberg.). Důvodem byl příliš velký rozsah majetku Schwarzenbergů. Aktuálně se pře se státními orgány dědička rodu Alžběta Pezoldová, která se snaží navrátit majetek své rodině.
Autor: Aneta Karpíšková Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
tercie
15. 6. 2011
Současnost Návštěvu hrobky je nejlepší naplánovat na léto. Přes den se můžete porozhlédnout po upraveném parku a navštívit místnost, ve které jsou umístěny rakve. Vstupné se pohybuje okolo 40 Kč. Můžete si zažádat i o výklad v cizím jazyce. Večer je pak příjemné absolvovat koncert v kapli.
Mapka Schwarzenberské hrobky
Zdroje:
MATOUŠ, F. a kol. Třeboň, městská památková rezervace, zámek a památky v okolí. Praha : Sportovní a turistické nakladatelství, 1964 MAREŠ, F., SEDLÁČEK, J. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu třeboňském. Praha : Alois Wiesner, 1900 BARTUŠKA, V. a kol. Staré a památné stromy Třeboňska. České Budějovice : Bohumír Němec – Veduta, 2008, ISBN 978-80-86829-26-5 http://cs.wikipedia.org/wiki/Schwarzenbersk%C3%A1_hrobka - 8.1.2011 – 21:42 PSÍKOVÁ, J., ZIEGLER, J. Zmizelé Čechy - Třeboň. Praha – Litomyšl : Paseka, 2009, ISBN 978-80-7185-988-8 http://maps.google.cz/maps?q=t%C5%99ebo%C5%88&hl=cs&um=1&ie=UTF8&sa=N&tab=vl – 2.2.2011 – 10:34
