Šárka Vrchotová Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
2. ročník
29. 11. 2011
Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska
Šárka Vrchotová Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
2. ročník
29. 11. 2011
Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost konkurenceschopnost pro Třeboňsko", registrační číslo CZ.1.07/1.1.10/02.0063
Šárka Vrchotová Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
2. ročník
29. 11. 2011
Historie sklářského průmyslu v Suchdole nad Lužnicí (z. š.: 48°54'24.38" S, z. d.: 14°53'4.26" V)
Město Suchdol nad Lužnicí Suchdol nad Lužnicí se nachází v Jihočeském kraji v okrese Jindřichův Hradec a počtem obyvatel patří mezi čtyři největší místa tohoto okresu. První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1362. V roce 2005 byla obec rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky povýšena na město. Městem protéká známá řeka Lužnice, která je významným letoviskem a východiskem pro vodácký sport. Pro svou půvabnou krajinu s hlubokými borovými lesy a zpřístupněnými pískovcovými jezery je Suchdol nad Lužnicí vyhledávaným rekreačním centrem. Založení sklárny V roce 1775 vznikla v Suchdole nad Lužnicí sklárna přeměnou z bývalé tavírny, která zpracovávala stříbrnou rudu, kterou později nahradila železná ruda. V době
Šárka Vrchotová Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
2. ročník
29. 11. 2011
největší slávy měla sklárna čtyři pece a zaměstnávala až 600 pracovníků. Prostory sklárny později sloužily také textilnímu a dřevozpracujícímu průmyslu. Do začátku 20. století nemáme žádné dostupné historické zmínky o provozu této sklárny. V roce 1907 přešla sklárna do rukou akciové společnosti pro výrobu skla Carl Stölzle a synové. V té době měla sklárna čtyři pece systému Siebert, 37 otevřených kádí, brusírnu se 40 pracovišti, vodní sílu a parní stroj. V rafinérii se provádělo leptání, pískování, gravírování a zlacení. Ve sklárně se vyrábělo křišťálové, barevné a běžné duté sklo. Specialitou se stala výroba sifonových lahví a osvětlovacích těles všeho druhu. Ve sklárně pracuje na 350 dělníků a její součástí je i podniková nemocenská pokladna.
Původní skleničky ze sklárny na Huti Období po vypuknutí I. světové války Po vypuknutí I. světové války v roce 1914 byla sklářská výroba v suchdolské sklárně ve všech oblastech redukována kromě provozu pily, který vzkvétal. Po ukončení války a rozpadu Rakouska-Uherska se Suchdol nad Lužnicí stal součástí nově vniklé Československé republiky. Z toho důvodu byla i výroba ve zdejší sklárně zatížena celními a devizovými poplatky. Rovněž uvnitř Stölzlových továrnen v Dolním Rakousku došlo k určité změně a bylo nutno zaměřit se na novou produkci. V létě roku 1919 zemřel majitel Carl Stölzle a do vedení podniku byl ustanoven jeho bratranec Dipl. Ing. Eugen Stölzle, který byl dosavadním vedoucím podniku
Šárka Vrchotová Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
2. ročník
29. 11. 2011
v Neu-Nagelbergu. Aby mohl vést sklárnu v Suchdole nad Lužnicí, musel přijmout československé státní občanství. Protože neuměl česky, byl mu přidělen Čech Josef Kolenatý, který dosud řídil rafinerii v Suchdole nad Lužnicí.
Ukázka výrobků ze skla Sklárna v roce 1925 V roce 1925 měla sklárna v provozu 4 pece, z nichž jedna slouží k výrobě servisního a osvětlovacího skla, dvě pece pro výrobu sifonových lahví a jednu pec pro výrobu křídového skla. V rafinerii se nacházela brusírna, leptárna, gravírovna a malírna. Ke sklárně rovněž náležela pila se dvěma katry, brusírna dřeva, výrobna dřevité vlny a zemědělské a lesní hospodářství o výměře 50 ha. Zaměstnáno zde bylo 374 dělníků a 16 úředníků.
Stavba továrního komína ve sklárně V létě roku 1927 byl ve sklárně postaven nový komín, který měřil 35 m. Byl postaven na betonovou desku čtvercového tvaru o straně 5,2 m. V hlavě byl komín
Šárka Vrchotová Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
2. ročník
29. 11. 2011
široký 1,5 m a světlost vrchního otvoru byla 1,1 m. Na tehdejší poměry to byla stavba skutečně veliká.
Sklárna na Huti Zrušení sklárny V důsledku světové hospodářské krize došlo k postupnému zániku suchdolské sklárny. Začátkem roku 1932 bylo z práce propuštěno 300 dělníků a 24 úředníků. Poslední pec vyhasla dne 18. ledna 1932. Někteří zvlášť kvalifikovaní skláři nebo ti mladší začali pracovat v Heřmanově Huti u Plzně. Většina nezaměstnaných zůstala nadále v Suchdole nad Lužnicí. Ačkoli představitelé obce se snažili o zachování sklárny, vše bylo marné. Pece i komíny byly zbourány a cihly rozprodány na různé stavby. Zrušením sklárny došlo k vystupňování nezaměstnanosti na nejvyšší míru. Část sklářů začala provozovat podomní obchod, někteří se odstěhovali za prací. Rovněž v sousedním Rakousku je jméno Carl Stölzle neoddělitelně spojeno s obcemi Brand a Alt-Nagelberg, kde firma Carl Stölzle a synové zaměstnávala na konci 19. století přes tisíc osob. Mezi nejoblíbenější a neznámější výrobek tohoto regionu bylo duté sklo z olovnatého křišťálu. Také většina skláren firmy Stölzle
Šárka Vrchotová Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
2. ročník
29. 11. 2011
ukončila svou činnost ve zmíněných obcích. Sklářská výroba se omezila na minimum a je oživována původními sklářskými odborníky bývalé sklárny Stölzle.
Současné sklárny v Alt - Nagelberg Zdroje: Suchdol nad LuzniciAD. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia
Foundation,
[cit.
2011-11-27].
Dostupné
z
WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Suchdol_nad_Lu%C5%BEnic%C3%AD. HOKR, Vladimír; OESTERREICHER, Jiří; SCHNEIDER, Bernhard. Pamětí Vitorazska. První. [s.l.] : Novohradská občanská společnost, 2003. 110 s. ISBN 80-239-0604-6. WOLFOVÁ, Věra. Z historie suchdolské sklárny. Suchdolský zpravodaj. červen 2010, 6, s. 1 strana. Pamětní kniha obce Suchdola nad Lužnicí, kniha první, 1362-1936 Mapy. In google, [cit. 2012-01-10] Dostupné z WWW: ]http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl
