Využití starých map pro ochranu kulturních a historických hodnot krajiny v územním plánování Popis ověření památkového postupu v praxi Autor: Ing. arch. Václav Fanta1,2 1
Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol, 165 21 2
Fakulta restaurování, Univerzita Pardubice, Jiráskova 3, Litomyšl, 570 01
Přiložený památkový postup byl vypracován jako výstup projektu Vybrané památkové postupy pro zkvalitnění péče o sochařské a stavební památky (DF11P01OVV027) programu MK ČR NAKI. Klíčová slova: ochrana kulturní krajiny, Kuks, územní plánování, historická geografie Klíčová slova anglicky: cultural landscape protection, Kuks, spatial planning, historical geography Resumé: Poznání historie krajiny přináší pro budoucí management krajiny mnoho důležitých informací využitelných např. při obnově zaniklých krajinných prvků nebo zřízení nových při historizujících úpravách či vytváření ekologické infrastruktury krajiny. Cílem památkového postupu je získat ze srovnávacích kartografických pramenů maximum informací o historickém vývoji krajiny a navrhnout opatření k ochraně historických hodnot krajiny, která by sloužila jako podklad pro územně-plánovací dokumentaci. Uvedený památkový postup je vstupní rámec pro posuzování dílčích otázek, např. úprav areálu v Novém lese u Žirče. Anglické resumé: Knowledge of landscape history brings us much important information for landscape management. This information can be used e. g. for reconstruction of damaged landscape or designing a new one or for creating of ecological network of landscape. The objective of this method is (1) to mine information about landscape history from historical maps and (2) to design landscape management with respect on the historial values of landscape. This method prepares a knowledge background for assassement od partial questions.
Děkuji recenzentu Ing. Petru Kunešovi za podnětné připomínky, zejména za upozornění na potřebu zdůraznění limitů hodnocení odvozeného ze starých map.
1 Analýza historického vývoje krajiny Uvedená metoda byla aplikována na oblast ochranného pásma památkové rezervace v Kuksu. Tato aplikace je doložena v grafické příloze „Mapy – analýza historického vývoje krajiny“. Níže je uveden popis jednotlivých historických období. 1
V této práci jsou použity následující zkratky: 1VM = 1. vojenské mapování, SK = stabilní katastr, LS1950 = letecké snímkování v 50. letech 20. století.
1.1 Müllerova mapa Čech Müllerova mapa má pro studium krajiny v Kuksu příliš malé měřítko. Přináší ovšem důležité informace o dálkových cestách (řešeným územím neprochází žádná, ale několik je míjí – zvláště kolem Jaroměře) a o mostech přes Labe, jichž v úseku mezi Dvorem Králové a Jaroměří zaznamenává několik. Na mapě je také zachycen velký rybník mezi Kuksem a Vlčkovicemi. Výškopis a zalesnění je vyznačeno pouze schematicky.
Obrázek 1: Kuks na Müllerově mapě Čech (1720). Zdroj: (Laboratoř geoinformatiky UJEP 2015), © Historický ústav AV ČR – http://www.hiu.cas.cz
1.2 Mapy 1. vojenského mapování 1. vojenské mapování má pro studium krajiny Kuksu dostatečně podrobné měřítko, ale její nevýhodou je geometrická nepřesnost a omezená legenda. Přesto mapa podává velmi dobrý obraz o rozmístění sídel, lesů a rybníků. Mapa znázorňuje velké množství polních a lesních cest, i když lze vyslovit domněnku, že jistě nezahrnuju všechny v době svého vzniku existující cesty. Velmi pečlivě je zaznamenána hydrografická síť. Velkým problémem byla interpretace cestní sítě, zvláště u polních a lesních cest. Bohužel, zrovna v oblasti Nového lesa je znázornění cestní sítě na mapě 1VM natolik obtížně identifikovatelné (je velmi obtížné identifikovat na mapě nakreslené cesty se současnými či již zmizelými, ale známými z jiných map), že bylo prozatím od této snahy ustoupeno. Rovněž rozsah lesů je možno z mapy vyčíst spíše jen přibližně.
2
Obrázek 2: Kuks na mapě 1. vojenského mapování (1764 – 1767). Zdroj: (Laboratoř geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně 2014), © 1st Military Survey, Section No. 79, Austrian State Archive / Military Archive, Vienna, © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně – http://www.geolab.cz, © Ministerstvo životního prostředí ČR – http://www.env.cz Stav barokní komponované vrstvy Na mapě 1. vojenského mapování je možno identifikovat množství krajinných prvků, které lze přiřadit do časového horizontu barokní komponované krajiny. Jedná se o zejména tyto prvky: cestu lemovanou kapličkami od Žirče k Novému lesu, aleje podél cest na návrší severně od Stanovic a Kuksu včetně rozsáhlého lesíka a samotný areál Kuksu (klášter, špitál, zahrada, alej). Stav ostatních historických vrstev Ze starších období jsou dochována historická jádra vesnic. Lze se domnívat, že i komunikace spojující jednotlivá sídla jsou značného stáří, naopak různé polní a lesní cesty budou pravděpodobně mladší. Na návrší na pravém břehu Labe je zachyceno několik drobnějších objektů, které na první pohled vypadají jako fortifikace, nicméně jejich přesná interpretace je otázkou dalšího výzkumu. Změny krajiny mezi 1. vojenským mapováním a stabilním katastrem Přesnost tohoto srovnání je v mnohém zatížena faktem, že každá mapa byla zhotovována za jiným účelem, jinými metodami a v jiném měřítku. Přesto se můžeme na základě níže uvedených grafů pokusit o stručné shrnutí, k čemu ve zmiňovaném období (cca 1760 – cca 1840) došlo. V řečeném období dochází k mírnému nárůstu zastavěných ploch a ke vzniku mnoha nových cest, i když to může být způsobeno odlišným charakterem pramene. Rovněž dochází k rozšíření lesa v oblasti severní části Nového lesa. Bohužel však dochází k zániku lesního porostu mezi Stanovicemi a Kuksem a pravděpodobně také k zániku aleje podél cesty spojující tato sídla. Je evidován zánik několika potoků.
3
1.3 Císařské otisky stabilního katastru Mapa stabilního katastru je nezastupitelným pramenem pro studium historie krajiny. Mapa má velmi podrobné měřítko a je zpracována na vysoké úrovni. Bohužel z ní ale kvůli charakteru záznamu lze jen obtížně interpretovat přítomnost alejí a mezí (liniové prvky, které mohou, ale nemusí petrifikovat majetkovou strukturu).
4
Obrázek 3: Kuks na císařských otiscích stabilního katastru (1840). Mapový podklad: Archiválie Ústředního archívu zeměměřictví a katastru Stav historických vrstev Již v 1. polovině 19. století lze pozorovat postupný zánik některých barokních kompozic, zejména na návrší mezi Stanovicemi a Kuksem. Mnohdy jsou však tyto již fyzicky zaniklé prvky dochovány ve struktuře parcelních čar. Co se týče struktury cestní sítě přímo v Novém lese, mapa neříká prakticky nic. Velmi zajímavým záznamem je přítomnost neobvyklého typu plužiny mezi Stanovicemi a Kuksem. Zemědělská krajina v okolí je rovněž charakteristická množstvím polních cest a drobné rozptýlené zeleně. V celku byla ale krajina méně zalesněna, než dnes. Změny krajiny mezi stabilním katastrem a leteckým snímkováním v 50. letech Jedním z nejvýznamnějších zásahů do krajiny v řečeném období bylo vybudování železnice, která prochází v těsné blízkosti Kuksu a Nového lesa. Dochází také k postupnému rozrůstání lesů a zániku některých polních cest, i k opouštění některých usedlostí. Souhrnně lze však říci, že změny krajiny v tomto období nejsou příliš velké.
5
1.4 Historické ortorektifikované letecké snímky Letecké snímky z 50. let zachycují krajinu v okamžiku jedné z jejích největších proměn. Častokráte jsou letecké snímky z poloviny 20. století posledním pramenem, který ještě zachycuje tradiční strukturu krajiny bez scelených lánů a panelových sídlišť.
Obrázek 4: Kuks na historickém leteckém snímku. Zdroj: (Česká informační agentura životního prostředí 2012), Historická ortofotomapa © CENIA 2010 a GEODIS BRNO, spol. s.r.o. 2010, Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR 2009 Stav historických vrstev Na snímcích zaujme především relativně dobře dochovaná struktura polních cest a mezí, do dnešních dnů spíše nedochovaná než dochovaná. Rovněž měřítko krajiny bylo mnohem drobnější, než v současné době. Změny krajiny mezi leteckým snímkováním v 50. letech a současností V posledních 60ti letech prodělala krajina velké změny. Oblasti Kuksu se naštěstí vyhnulo velké rozšiřování zastavěných ploch, ale zemědělská krajiny v okolí sídel se změnila k nepoznání. V tomto období zaniklo v řešeném území přibližně 10 km cest a přes 12 km mezí. Dalším významným zásahem do krajiny bylo vybudování rychlostní komunikace. 6
1.5 Proměny využití krajiny Díky evidenci dat o krajině v databázovém systému GIS lze provádět i analýzy dlouhodobých trendů využití krajiny. Z níže uvedených grafů lze již odvodit první opatření, která by bylo vhodné v krajině v okolí Kuksu provést.
7
Lze konstatovat, že zastavěná plocha narůstá jen velmi pozvolna, což je zvláště v nedávné době v kontextu České republiky jev spíše neobvyklý. Dle názoru autora je stávající mírné tempo růstu sídel v řešeném území rozhodně pozitivním jevem.
Naopak za spíše negativní jev lze považovat velký úbytek cest v posledních 60ti letech, do nějž se promítly změny, které prodělala krajina Česka v tomto období (kolektivizace zemědělství, velkoplošné hospodaření, ztráta zájmu o krajinu).
8
Lesní plochy vykazují setrvalý nárůst, což (spolu s dalšími ukazateli) signalizuje zarůstání krajiny (zvláště poblíž stávajících lesních porostů a vodních toků).
Je smutným faktem, že z barokních alejí se do dnešní doby dochovala jen malá část. Trend zániku stále pokračuje.
9
V souvislosti se změnou zemědělského hospodaření v posledních 60ti letech (viz výše) došlo k zániku velkého množství drobných krajinných prvků, především mezí. Tento jev má velmi negativní vliv na ekologické fungování krajiny.
Na základě značného nárůstu liniové zeleně v posledních 60ti letech lze opět konstatovat, že krajina zarůstá, což vyplývá z rozdílného způsobu zemědělského hospodaření (intenzifikace X extenzifikace).
2 Hodnocení krajinných prvků Hodnocení krajiny v okolí Kuksu bylo provedeno (dle výše uvedené metodiky) na území ochranného pásma památkové rezervace. Výsledky tohoto hodnocení jsou přiloženy v grafické příloze „Mapy – hodnocení krajiny“. Je třeba zdůraznit, že toto hodnocení vychází toliko z omezených pramenů (starých map) a má tedy omezenou platnost – vztahuje se pouze k historické struktuře krajiny, nikoliv ke krajině jako celku. 10
Pro identifikaci kompozičních vazeb a komponovaných úprav byla použita práce Hendrycha & Jecha (2007). Pro identifikaci míst symbolického a duchovního významu byla použita práce Kašeho & Kotlíka (1999). Mezi pozitivní hodnoty dochované – primární krajinnou strukturu patří zejména lesní porosty, tok Labe včetně charakteristické nivy a geomorfologické dominanty. Mezi pozitivní hodnoty dochované – sekundární krajinnou strukturu patří zejména samotný areál Kuksu, včetně špitálu, zahrady, půdorysné struktury sídel, areál Betléma a několik historických cest. Mezi pozitivní hodnoty dochované – terciární krajinnou strukturu patří zejména komponované areály v Kuksu a Betlému. Mezi pozitivní hodnoty zaniklé patří zejména zaniklé (či jen ve fragmentech dochované) části cestní sítě1, zaniklé meze, zaniklé aleje či jiná liniová zeleň, a to zvláště v mimolesní krajině. Otázka možného zanikání vodních toků v Novém lese byla již řešena v příslušné kapitole. Mezi negativní hodnoty patří zejména rozsáhlé a nečleněné plochy orné půdy, které zcela neodpovídají tradičnímu historickému členění zemědělské krajiny. Ty jsou negativními hodnotami nejen z kulturně-historického, ale i z ekologického hlediska, neboť jsou mnohem náchylnější k erozi, která již na některých místech započala (viz např. pole severovýchodně od Kuksu).
3 Návrh managementu2 Řešené území bylo rozděleno do čtyř typů ochranných zón (viz grafická příloha „Návrh ochranných opatření“). Zásady ochranných opatření jsou záměrně psány obecným jazykem, aby je bylo možno obdobným způsobem případně rozšířit i na větší území či aplikovat jinde. Tento návrh managementu byl zpracován s ohledem na hodnoty identifikované při studiu historických map. Jeho závěry tedy nutně mají omezenou platnost. Návrh managementu nezahrnuje jiné v krajině významné faktory, např. přírodovědné, urbanistické, technické, sociální či estetické. Návrh managementu se vyjadřuje pouze k historické struktuře krajiny.
3.1 I. zóna ochrany Pravidla a zásady pro činnosti v intravilánu: a) Primárním cílem je ochrana dochovaných jádrových oblastí Kuksu, Betléma a nové křížové cesty. Kuks a Betlém je již dostatečně chráněn stávajícími památkovými opatřeními, takže tato navrhovaná ochraná opatření jsou jen „doplňkem“. b) Je zájem na zachování všech staveb starších 50ti let včetně drobných staveb a uměleckých děl (zejména soch); všechny stavby by měly respektovat typickou prostorovou a hmotovou skladbu v místě, zejména výšku zástavby, sklon a tvar střechy, typický obrys půdorysu, barevnost a střešní krytinu. Nová výstavba za dodržení těchto podmínek není vyloučena. c) Hodnotné stromy3 rostoucí na veřejných prostranstvích by se neměly kácet (pokud k tomu nejsou zvláštní, zejména bezpečnostní důvody). Při výměně / doplňování / optimalizaci zeleně by bylo dobré volit v krajině přirozené druhy. Pokud je takový strom pokácen / vyvrácen / jinak zanikne, měla by být na stejném místě vysazena náhrada. d) Je zájem na zachování všech vodohospodářských staveb, vodních toků, náhonů, rybníků a údolních niv. e) Doporučuje se pro intravilány sídel zpracovat regulační plány.
1
Je potěšující, že již byla obnovena cesta ze Stanovic do Kuksu, jak bylo autorem zjištěno při terénním průzkumu na podzim r. 2014. 2 Při psaní této kapitoly byly využity některé části textu z autorovy diplomové práce (Fanta 2013). 3 Např. tradiční (v krajině přirozené) druhy, ovocné stromy, stromy starší více než 100 let, komponovaná zeleň…
11
f) Za nevhodné zásahy se naopak považuje zásadní změna parcelace, používání materiálů neslučitelných s tradičním prostředím (např. plastová okna, betonové ohradní zdi atd.), výsadba v prostředí nepřirozených druhů dřevin (pokud se nejedná o zvláštní parkové úpravy), půdní vestavby atd. Pravidla a zásady pro činnosti v extravilánu: a) Doporučuje se s přihlédnutím k významu Nového lesa obnovit zaniklé části barokní kompozice. b) Je zájem na zachování všech staveb starších 50ti let. Není přípustné rozšiřování zástavby do extravilánu. Je povolena pouze výstavba drobných stavebních objektů duchovního, symbolického či informačně-turistického významu. c) Je zájem na zachování lesů, remízků v polích a mimolesní zeleně. Hranice lesa by měla zůstat přibližně neměnná. Pokud strom rostoucí mimo les zanikne, doporučuje se na stejném místě vysadit náhradu (platí jen pro komponovanou zeleň – aleje, stromořadí, duby u kapličky apod.). d) Je zájem na zachování všech vodohospodářských staveb, vodních toků, náhonů, rybníků, údolních niv a zaniklých labských ramen (toto opatření se nevztahuje na revitalizaci vodních toků či obnovu zaniklých rybníků, která se naopak shledává jako velmi pozitivní). e) Je zájem na zachování všech ostatních pozůstatků historického hospodaření, včetně polních cest, jejich reliktů a mezí. U cest je zájem na zachování jejich příčného profilu včetně souvisejících prvků v okolí (např. cesta a alej). U nezpevněných cest je zájem na typu povrchu. f) Je zájem na zachování těch rozhraničovacích čar pozemků, které jsou od r. 1948 neměnné. Při komplexních pozemkových úpravách se doporučuje respektovat stav parcelace před novodobým scelováním pozemků v 50. letech 20. stol. Toto pravidlo platí jen tehdy, pokud to není v rozporu s ostatními zásadami. g) Doporučuje se v ÚPD navrhnout následující funkční využití: maloplošné využívání krajiny, extenzivní zemědělská činnost, udržitelné pěstování lesa, soft-rekreace apod. Doporučuje se preferovat biodiverzitu (i z hlediska využívání polí, osevních plánů…). h) Je třeba dbát na zachování vizuálních vazeb a pohledů na významné dominanty, zejména je třeba zabránit jejich narušení novou výstavbou. Je doporučeno odstraňovat takovou náletovou vegetaci, která vizuální vazbu znehodnocuje (nenechat vizuální vazbu zarůst). i) Pokud je to smysluplné, doporučuje se obnovit některé významné zaniklé krajinné prvky. j) Doporučuje se soudobým způsobem obnovit zaniklé či reliktní části komponované krajiny. k) Pokud je to třeba, doporučuje se revitalizovat vodní toky.
3.2 II. zóna ochrany Pravidla a zásady pro činnosti v intravilánu: a) Všechny stavby by měly respektovat typickou prostorovou skladbu v místě, zejména výšku zástavby, sklon a tvar střechy, barevnost a barvu střešní krytiny. b) Hodnotné stromy rostoucí na veřejných prostranstvích by se neměly kácet (pokud k tomu nejsou zvláštní, zejména bezpečnostní důvody). Při výměně / doplňování / optimalizaci zeleně by bylo dobré volit v krajině přirozené druhy. Pokud je takový strom pokácen / vyvrácen / jinak zanikne, měla by být na stejném místě vysazena náhrada. c) Je zájem na zachování všech vodohospodářských staveb, vodních toků, náhonů, rybníků a údolních niv. d) Doporučuje se v ÚPD navrhnout následující funkční využití: bydlení trvalé, bydlení dočasné, nerušící služby či nerušící výroba, rekreace. 12
Pravidla a zásady pro činnosti v extravilánu: a) Je zájem na zachování všech tradičních drobných staveb. Rozšiřování zástavby do extravilánu je přípustné max. o 10 % zastavěné plochy sídla. Všechny stavby by měly respektovat typickou prostorovou skladbu v místě, zejména výšku zástavby, sklon a tvar střechy, barevnost a barvu střešní krytiny. Mimo okolí sídel je povolena pouze výstavba drobných stavebních objektů duchovního, symbolického či informačně-turistického významu. b) Je zájem na zachování lesů, remízků v polích a mimolesní zeleně. Hranice lesa by měla zůstat přibližně neměnná. c) Je zájem na zachování všech vodohospodářských staveb, vodních toků, náhonů, rybníků a údolních niv (toto opatření se nevztahuje na revitalizaci vodních toků či obnovu zaniklých rybníků, která se naopak shledává jako velmi pozitivní). d) Je zájem na zachování všech ostatních pozůstatků historického hospodaření, včetně polních cest, jejich reliktů a mezí. U cest je zájem na zachování jejich příčného profilu včetně souvisejících prvků v okolí (např. cesta a alej). U nezpevněných cest je zájem na typu povrchu. e) Doporučuje se v ÚPD navrhnout následující funkční využití: maloplošné využívání krajiny, extenzivní zemědělská činnost, udržitelné pěstování lesa, soft-rekreace apod. Doporučuje se preferovat biodiverzitu (i z hlediska využívání polí, osevních plánů…). f) Je třeba dbát na zachování vizuálních vazeb a pohledů na významné dominanty, zejména je třeba zabránit jejich narušení novou výstavbou. g) Doporučuje se smysluplně obnovit zaniklé krajinné prvky (zejména cesty a meze), členit krajinu na menší plošky, vymezit v zemědělské krajině plochy mimolesní zeleně. h) Doporučuje se soudobým způsobem obnovit zaniklé či reliktní části komponované krajiny. i) Pokud je to třeba, doporučuje se revitalizovat vodní toky.
3.3 III. zóna ochrany Pravidla a zásady pro činnosti v intravilánu: a) Všechny stavby by měly respektovat v místě typickou výšku zástavby, sklon a barvu střechy. b) Hodnotné stromy rostoucí na veřejných prostranstvích by se neměly kácet (pokud k tomu nejsou zvláštní, zejména bezpečnostní důvody). c) Je zájem na zachování všech vodohospodářských staveb, vodních toků, náhonů, rybníků a údolních niv. d) U znehodnocených staveb se doporučuje provést památkovou obnovu. Pravidla a zásady pro činnosti v extravilánu: a) Rozšiřování zástavby do extravilánu je přípustné max. o 15 % zastavěné plochy, všechny stavby by měly respektovat typickou výšku zástavby v místě, sklon a barvu střechy. b) Je zájem na zachování lesů, remízků v polích a mimolesní zeleně. c) Je zájem na zachování všech vodohospodářských staveb, vodních toků, náhonů, rybníků a údolních niv. d) Je zájem na zachování všech ostatních pozůstatků historického hospodaření, včetně polních cest, jejich reliktů a mezí. e) Doporučuje se v ÚPD navrhnout následující funkční využití: maloplošné využívání krajiny, zemědělská činnost, pěstování lesa. f) U všech rušivých prvků (zejména staveb) se doporučuje je nechat obrůst vegetací, aby se pohledově neuplatňovaly, zejména v dálkových pohledech, nebo je přestavět / upravit tak, aby byly méně rušivé. 13
g) Doporučuje se smysluplně obnovit zaniklé krajinné prvky, členit krajinu na menší plošky, vymezit v zemědělské krajině plochy mimolesní zeleně. Při této činnosti se doporučuje zvážit obnovu historických principů (inspiraci historickou zkušeností). h) Je třeba dbát na zachování vizuálních vazeb a pohledů na významné dominanty, zejména je třeba zabránit jejich narušení novou výstavbou. i) Doporučuje se vizualizovat vlastnické vztahy, které jsou petrifikovány dlouhým trváním. Vizualizace se může provést např. různými zemědělskými kulturami, vytvářením nových krajinných prvků (cesty, stromořadí, meze, ÚSES) atd. Vizualizace by se měla provádět tak, aby se při tom zároveň nenarušovaly vizuální a kompoziční vazby. j) Pokud je to třeba, doporučuje se revitalizovat vodní toky.
3.4 IV. zóna ochrany Pravidla a zásady pro činnosti v intravilánu: a) Všechny stavby by měly respektovat typickou výšku zástavby v místě. b) Hodnotné stromy rostoucí na veřejných prostranstvích by se neměly kácet (pokud k tomu nejsou zvláštní, zejména bezpečnostní důvody) c) Doporučuje se kolem rušící zástavby vysadit izolační zeleň (zabránění vizuálního uplatnění rušících prvků). d) Pokud je to možné, doporučuje se rušící stavby upravit tak, aby byly méně rušivé (např. úpravy povrchů, použité barvy, úprava tvarů, optické členění fasády atd.), může jít i o „kamuflážní“ úpravy. e) U znehodnocených staveb památkově cenných se doporučuje provést obnovu s respektem k památkovým hodnotám. Pravidla a zásady pro činnosti v extravilánu: a) Rozšiřování zástavby do extravilánu je přípustné max. o 20 % zastavěné plochy sídla. Všechny stavby by měly respektovat typickou výšku zástavby v místě. b) Je zájem na zachování lesů, remízků v polích a mimolesní zeleně. c) Je zájem na zachování vodohospodářských staveb, vodních toků a údolních niv. d) Doporučuje se v ÚPD navrhnout následující funkční využití: maloplošné využívání krajiny, zemědělská činnost. e) U všech rušivých prvků (zejména staveb) se doporučuje je nechat obrůst vegetací, aby se pohledově neuplatňovaly, zejména v dálkových pohledech, nebo je přestavět / upravit tak, aby byly méně rušivé. f) Doporučuje se smysluplně obnovit zaniklé krajinné prvky a vymezit v zemědělské krajině plochy mimolesní zeleně. Při této činnosti se doporučuje zvážit obnovu historických principů (inspiraci historickou zkušeností). g) Je třeba dbát na zachování vizuálních vazeb a pohledů na významné dominanty, zejména je třeba zabránit jejich narušení novou výstavbou. h) Doporučuje se vizualizovat vlastnické vztahy, které jsou petrifikovány dlouhým trváním. Vizualizace se může provést např. různými zemědělskými kulturami, vytvářením nových krajinných prvků (cesty, stromořadí, meze, ÚSES) atd. Vizualizace by se měla provádět tak, aby se při tom zároveň nenarušovaly vizuální a kompoziční vazby. i) Doporučuje se velké plochy orné půdy smysluplně rozdělit na menší (např. zřízením cest, stromořadí, alejí, mezí, skupinami solitérních prvků apod.). Doporučuje se zlepšit prostupnost krajiny zřízením nových pěších cest. Při návrhu takových opatření se doporučuje inspirace historickou zkušeností. j) Doporučuje se revitalizovat vodní toky. Návrh ochranných opatření nemá sloužit jako samostatný výtvor, ale měl by být používán v kontextu map hodnocení krajiny a map analýzy historického vývoje krajiny. 14
Seznam použité literatury Česká informační agentura životního prostředí, 2012a. Aktuální ortofotomapa. Národní inventarizace kontaminovaných míst. Available at: http://kontaminace.cenia.cz/ [Accessed November 22, 2012]. Česká informační agentura životního prostředí, 2012b. Historická ortofotomapa. Národní inventarizace kontaminovaných míst. Available at: http://kontaminace.cenia.cz/ [Accessed November 22, 2012]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Digitální model reliefu České republiky 4. generace (DMR 4G). Geoportál ČÚZK. Available at: http://geoportal.cuzk.cz/(S(aodciuun1yumnshqswb3onwa))/Default.aspx?mode=TextMet a&side=vyskopis&metadataID=CZ-CUZK-DMR4G-V&head_tab=sekce-02gp&menu=301 [Accessed January 28, 2013]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2012. Základní mapa ČR 1:10 000, Základní mapa ČR 1:25 000, Základní mapa ČR 1:50 000, Základní mapa ČR 1:200 000 [WMS data]. Geoportál ČÚZK. Available at: http://geoportal.cuzk.cz/WMS_ZM10_PUB/WMService.aspx, http://geoportal.cuzk.cz/WMS_ZM25_PUB/WMService.aspx, http://geoportal.cuzk.cz/WMS_ZM50_PUB/WMService.aspx, http://geoportal.cuzk.cz/WMS_ZM200_PUB/WMService.aspx [Accessed October 5, 2013]. Fanta, J., 2001a. Česká krajina v evropských souvislostech I. Veronica, 15(4), pp.14–16. Fanta, J., 2001b. Česká krajina v evropských souvislostech II. Veronica, 15(5), pp.18–19. Fanta, V., 2013. Uplatnění kulturně-historických hledisek v konceptu ochrany kulturní krajiny (ověřovací studie metodického přístupu). České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury (diplomová práce). Vedoucí práce: Ing. arch. Milena Hauserová, CSc. Gojda, M., 2000. Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny, Praha: Academia. Hájek, P., 2008. Jde pevně kupředu naše zem. Krajina českých zemí v období socialismu 1948 – 1989, Praha: Malá Skála. Hendrych, J. & Jech, D., 2007. Kulturně historická analýza oblasti Kuks a Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště. Available at: http://www.kuks.estranky.cz/ [Accessed October 5, 2013]. Kaše, J. & Kotlík, P., 1999. Braunův Betlém. Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha – Litomyšl: Paseka. Kovář, P., 2012. Ekosystémová a krajinná ekologie 2. ed., Praha: Karolinum.
15
Kupka, J., 2009. Historická krajina a institut krajinného rázu. Možnosti ochrany dochovaných znaků historické krajiny formou ochrany krajinného rázu dle §12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Historická geografie, 35(1), pp.7–26. Kupka, J., 2010. Krajiny kulturní a historické. Vliv hodnot kulturní a historické charakteristiky na krajinný ráz naší krajiny 1. ed., Praha: České vysoké učení technické v Praze. Laboratoř geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně, 2014. I. vojenské mapování – josefské. Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska. Available at: http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=1200&lang=cs&z_width=1600&z_new win=0&map_root=1vm [Accessed March 3, 2012]. Laboratoř geoinformatiky UJEP, 2015. Müllerovo mapování – Čechy. Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska. Available at: http://oldmaps.geolab.cz/map_region.pl?z_height=700&lang=cs&z_width=900&z_new win=0&map_root=mul&map_region=ce [Accessed January 23, 2015]. Láska, V., 1995. K problematice stárnutí památek. Památky středních Čech, 9(2), pp.1–8. Lipský, Z. et al., 2013. Současnost a vize krajiny Novodvorska a Žehušicka ve středních Čechách 1. ed., Praha: Karolinum. Lipský, Z. et al., 2011. Vývoj krajiny Novodvorska a Žehušicka ve středních Čechách 1. ed., Praha: Karolinum. Löw, J. & Míchal, I., 2003. Krajinný ráz 1. ed., Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s.r.o. Maier, K. et al., 2012. Udržitelný rozvoj území 1. ed., Praha: Grada Publishing, a. s. Marignani, M. et al., 2008. Planning restoration in a cultural landscape in Italy using an object-based approach and historical analysis. Landscape and Urban Planning, 84, pp.28–37. Mikuláš, R. & Šturma, J.A., 2015. Divoká příroda Prahy a blízkého okolí. Průvodce tou částí pražské přírody, o kterou se nikdo nestará, málokdo ji zná a skoro nikdo ji nemá rád 1. ed., Praha: Academia - Dokořán. Moreira, F., Queiroz, A.I. & Aronson, J., 2006. Restoration principles applied to cultural landscapes. Journal for Nature Conservation, 14, pp.217–224. Pešta, J., 2003. Encyklopedie českých vesnic. Vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní památkově hodnotná vesnická sídla v Čechách. Díl I. Střední Čechy a Praha, Praha: Libri. Pešta, J., 2014. Plošný průzkum lidové architektury a venkovských sídel 1. ed., Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze - Národní památkový ústav, generální ředitelství. 16
Rippon, S., 2008. Historic landscape analysis: Deciphering the countryside 1. ed., York: Council for British Archaeology. Semotanová, E., 2006. Historická geografie českých zemí 2. ed., Praha: Historický ústav AV ČR. Sklenička, P., 2011. Pronajatá krajina 1. ed., Praha: Centrum pro krajinu s.r.o. Trpáková, I., 2013. Krajina ve světle starých pramenů 1. ed., Lesnická práce, s.r.o. Vajčner, J., 2009. Úvod do památkové péče. Několik poznámek o historii památkové péče, zakládání ochrany věcí jako kulturních památek, evidenci památkového fondu, mezinárodním rozměru památkové péče a o dalších příbuzných oborech památkové péče v České republice a ve světě 1. ed., Praha: Institut pro místní správu Praha. Vorel, I. et al., 2009. Úvod k 2. části. In I. Vorel et al., eds. Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje (2. část). Praha, p. 8. Available at: https://www.krstredocesky.cz/documents/20994/106351/Vyhodnocen%C3%AD krajinn%C3%A9ho+r%C3%A1zu+St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%A9ho+kraje+%2 82.+etapa%29 -+%C4%8D%C3%A1st+E?version=1.1. Vorel, I. & Kupka, J., 2011. Krajinný ráz. Identifikace a hodnocení 1. ed., Praha: České vysoké učení technické v Praze. Warnock, S. et al., 2001. The cultural component of landscape character assessment: Data sources and typology. In Ü. Mander, A. Printsmann, & H. Palang, eds. IALE European Conference 2001. Development of Eurepean Landscapes. Conference proceedings. Volume I. Tartu: International Association for Landscape Ecology, University of Stockholm, University of Tartu, pp. 229–230. World Heritage Centre, 2013. Operational Guidelines for the Implementation of the World Heritage Convention, Available at: http://whc.unesco.org/archive/opguide13-en.pdf. Seznam publikací, které předcházely Památkovému postupu Fanta, V. et al., 2012. Památková ochrana kulturní krajiny, její vývoj a rehabilitace. Případová studie Lysá nad Labem. In M. Novák, ed. Muzea, památky, konzervace. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, pp. 66–67. Fanta, V., 2013. Uplatnění kulturně-historických hledisek v konceptu ochrany kulturní krajiny (ověřovací studie metodického přístupu). České vysoké učení technické v Praze. [diplomová práce] Fanta, V., 2014a. Krajina jako památka (případová studie aplikace postupů užívaných v památkové péči na kulturní krajinu). In F. Harabiš & M. Solský, eds. Kostelecké inspirování. Kostelec nad Černými lesy: Česká zemědělská univerzita v Praze, p. 22. Fanta, V., 2014b. Restaurování historické krajiny. In H. Grossmannová et al., eds. Fórum pro konzervátory-restaurátory. Ústí nad Labem: Metodické centrum konzervace, Technické muzeum v Brně, p. 133.
17
