STANOVENÍ METODOLOGIE ZJIŠŤOVÁNÍ HODNOT VYBRANÝCH INDIKÁTORŮ VÝSLEDKŮ PRO OPTP A ZJIŠTĚNÍ VÝCHOZÍCH HODNOT V ROCE 2014

a

STANOVENÍ METODOLOGIE ZJIŠŤOVÁNÍ HODNOT VYBRANÝCH INDIKÁTORŮ VÝSLEDKŮ PRO OPTP 2014 – 2020 A ZJIŠTĚNÍ VÝCHOZÍCH HODNOT V ROCE 2014

STANOVENÍ METODOLOGIE ZJIŠŤOVÁNÍ HODNOT VYBRANÝCH INDIKÁTORŮ VÝSLEDKŮ PRO OPTP 2014 – 2020 A ZJIŠTĚNÍ VÝCHOZÍCH HODNOT V ROCE 2014 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

ZADAVATEL: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 , 110 15 Praha 1

ZPRACOVATEL: Institut evaluací a sociálních analýz Heřmanova 22, 170 00 PRAHA 7 Tel.: +420/220 190 597 E-Mail: [email protected] www.inesan.eu

OBSAH E X ECU T IV E S U M MA R Y ................................................................ ................................ .... 3 1 . Ú V O D ................................ ................................ .......................................................... 1 7 1.1 PLNĚNÍ PŘEDMĚTU ZAKÁZKY/CÍLE VÝZKUMU ............................................................. 17 1.2 METODIKA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ .............................................................................. 17 1 . 3 V Y S V Ě T L I V K Y K V Ý S L E D K Ů M V Ý Z K U M N É HO Š E T Ř E N Í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 7 1.4 STRUKTURA ZKOUMANÉHO SOUBORU .......................................................................... 18

2 . I ND IK Á T O R ( I D W F4 4 4 ) : Sp ok oje n ost re le va ntní ch a kté rů s p od mínka m i p ro p rá ci na říz e ní D oP / OP ................................ ................................ ................................ ......... 2 1 CÍLOVÁ SKUPINA SUBJEKTY OPTP – OSOBY, JEJICHŽ PLATY JSOU HRAZENY Z OPTP MIMO OSOB PRACUJÍCÍCH NA DPP ČI DPČ ...................................................................................... 22 2.1 HODNOCENÍ MATERIÁLNÍCH PODMÍNEK PRO PRÁCI .................................................. 22 2.1.1

HODNOCENÍ PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ .............................................................................. 22

2.1.2

HODNOCENÍ IT VYBAVENÍ PRACOVIŠTĚ ............................................................................. 23

2.1.3

HODNOCENÍ PRACOVNÍCH POMŮCEK ................................................................................ 27

2.2 HODNOCENÍ INFORMACÍ POTŘEBNÝCH PRO PRÁCI ..................................................... 31 2.3 HODNOCENÍ NASTAVENÍ FORMÁLNÍCH PRAVIDEL PRO PRÁCI................................... 32 2.3.1

H O D N O C E N Í M E T O D I K MM R - N O K . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2

2.3.2

HODNOCENÍ METODIK OPTP ............................................................................................... 33

2.3.3

HODNOCENÍ ZÁKONŮ/PODZÁKONNÝCH OPATŘENÍ .......................................................... 36

2 . 4 H O D N O C E N Í S P O L U P R Á C E A KT É R Ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 7 CÍLOVÁ SKUPINA SUBJEKTY NSRR - ČLENOVÉ OFICIÁLNÍCH PRACOVNÍCH USKUPENÍ, KTEŘÍ SE PODÍLÍ NA ŘÍZENÍ NSRR A NEJSOU PLACENI Z OPTP ............................................ 41 2.5 HODNOCENÍ PRACOVNÍ SKUPINY ................................................................................. 41 2.6 HODNOCENÍ NASTAVENÍ FORMÁLNÍCH PRAVIDEL PRO PRÁCI................................... 45

3 . I ND IK Á T O R ( I D W F4 4 5 ) : Sp ok oje n ost z a m ě stna nců imple me nta č ní s t ruktu r y a příje mců a ž a da t e l ů s i nf o rma č ním sy sté me m ................................ ............................. 4 8 CÍLOVÁ SKUPINA ZAMĚSTNANCI IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURY - PRACOVNÍCI IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURY, KTEŘÍ VYUŽÍVAJÍ MONITOROVACÍ SYSTÉM MONIT7+ A/NEBO MSC2007 ................................................................................................................... 49 3.1 CELKOVÁ SPOKOJENOST S MONITOROVACÍM SYSTÉMEM ............................................ 49 3 . 2 H O D N O C E N Í P R A C O V N Í H O P R O S T Ř E D Í M O N I T O R O V A C Í HO S Y S T É M U . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 0 3.3 HODNOCENÍ DAT OBSAŽENÝCH V MONITOROVACÍM SYSTÉMU .................................. 55 3 . 4 H O D N O C E N Í T E C H N I C K É P O D P O R Y M O N I T O R O V A C Í HO S Y S T É M U . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 8 CÍLOVÁ SKUPINA PŘÍJEMCI A ŽADATELÉ - ŽADATELÉ/PŘÍJEMCI, KTEŘÍ POUŽÍVAJÍ SYSTÉM BENEFIT7 ................................................................................................................. 63 3.5 CELKOVÁ SPOKOJENOST SE SYSTÉMEM BENEFIT7 ........................................................ 63 3.6 HODNOCENÍ PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ SYSTÉMU BENEFIT7 ........................................ 64 Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

1

3.7 HODNOCENÍ DAT OBSAŽENÝCH V SYSTÉMU BENEFIT7 ................................................ 67 3.8 HODNOCENÍ TECHNICKÉ PODPORY SYSTÉMU BENEFIT7 ............................................. 71

4 . I ND IK Á T O R ( I D W F4 4 6 ) : Sp ok oje n ost z a m ě st na nců imple me nta č ní st ruktu r y s pe rs oná l ní pol i t i k o u a s yst é me m vz dě lá v á ní ................................ ............................ 7 4 4.1 HODNOCENÍ SYSTÉMU ODMĚŇOVÁNÍ .......................................................................... 75 4 . 2 H O D N O C E N Í D O S T U P N O S T I A N A B Í D KY V Z D Ě L Á V A C Í C H K U R Z Ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 8 4 . 3 H O D N O C E N Í K V A L I T Y V Z D Ě L Á V A C Í C H KU R Z Ů O P T P . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3

ZÁ V Ě R EČ N É S H R NU T Í A D OP O RU Č E NÍ ................................ ................................ ....... 8 6 PŘ Í LO HA - D O TA Z N ÍK Y ................................................................ ................................ 8 9

Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

2

EXECUTIVE SUMMARY OP Technical Assistance Monitoring Indicators Baseline in 2014: 1) Indicator: “Satisfaction of relevant participants with conditions for PA/OP management” (ID WF444): baseline = 63% (range 0% – 100%) 2) Indicator: “Satisfaction of implementation structure employees and beneficiaries and applicants with the information system” (ID WF445): baseline = 64% (range 0% – 100%) 3) Indicator: “Satisfaction of implementation structure employees with HR policy and educational systems” (ID WF446): baseline = 65% (range 0% – 100%)

1) Indicator: “Satisfaction of relevant participants with conditions for PA/OP management” (ID WF444): The partial indicator within the target group of subjects of OP Technical Assistance is based on four areas: material conditions for work, information needed for work, setting of formal rules for work and participants’ cooperation. The partial indicator within the target group of subjects of NSRF is based on two areas: setting of formal rules for work and participants’ cooperation. The value of the partial indicator in the target group of subjects of OP Technical Assistance subjects is 67%. The target group of subjects of NSRF reaches 59%. The value of the partial indicator that measures the area of material conditions for work (evaluated only in the target group of subjects of OP Technical Assistance) reaches 72%. The main findings are as follows: 

More than 9 out of 10 respondents are satisfied with their working environment, but only one quarter are very satisfied. Employees of the Ministry of Finance complain especially about too small offices, too dark offices or too many glasswalled offices; they furthermore complain about old and unsuitable office equipment and too many people working in one office. Employees of the Ministry of Regional Development complain especially about old IT equipment.



Regarding IT equipment, attention should be paid especially to increasing the speed of computers and to increasing the reliability of IT equipment in general . Employees of the Ministry of Regional Development perceive their computers as slow, unreliable and outdated. Distance to IT equipment, readiness of use of IT equipment and availability of required software are characteristics of IT equipment that do not need any improvement at this time.



Regarding working tools, attention should be paid to improving the availability of working tools and to increasing the quality of working tools. These two problematic factors (insufficient availability of working tools and their low quality) were mentioned especially by employees of the Ministry of Finance and respondents younger than 30 years. Data suggests, however, that improving the range and quantity of working tools is only a minor improvement for material conditions of work.


3

The value of partial indicator that measures the area of information needed for work (evaluated only in the target group of subjects of OP Technical Assistance) reaches 69%. Results based on the analysis of this area tell us that it is important to pay attention to improving and to increasing the amount of information and other materials that respondents have at their disposal. Respondents employed outside both ministries most frequently perceive the lack of information and other materials needed for their work. The value of the partial indicator that measures the area of setting of formal rules for work reaches 62% within the target group of subjects of OP Technical Assistance and 47% within the target group of subjects of NSRF. Regarding the target group of subjects of OP Technical Assistance the main findings are as follows: 

It is recommended to improve the comprehensibility of MRD-NCA rules and methodologies. 9 out of 10 respondents evaluate these rules as comprehensible but most evaluate them as only partially comprehensible. Respondents older than 50 years of age perceive these rules and methodologies as incomprehensible the most frequently. Some respondents perceive them as unclear, difficult and extensive.



It is also suitable to improve comprehensibility of methodologies of OP Technical Assistance that are similarly as MDR-MCA methodologies for most respondents only partially comprehensible. Some respondents point out that these methodologies are too general, unclear and complicated.



Less than two-fifths of respondents are satisfied with other laws that influence their work. Respondents think that their work performance could improve especially with the modification of laws n. 137/2006, n. 218/2000., n. 320/2001 and the approval of the Service Act.

In the case of the target group of subjects of NSRF, half of the respondents are satisfied with the Czech adjustment of rules that influence the field of structural funds, but all of these respondents are only partially satisfied. Among the main problematic aspects of the Czech adjustment of rules are difficult and complicated rules; rules are set more strictly than the EU requires; and rules are unclear and inefficient. These findings, within both target groups, tell us that there is a wide space for improvement of formal rule-setting that can lead to the increase of total monitoring indicator. The value of the partial indicator that measures the area of participants´ cooperation reaches 64% within the target group of subjects of OP Technical Assistance and 72% within the target group of subjects of NSRF. In the case of the target group of subjects of OP Technical Assistance, it is recommended to take into account all covered aspects (i.e., readiness of partners for appointments, utility of proposals and the expertise of partners) because current evaluation of all these aspects is lower than their perceived importance. In addition, spontaneous remarks concerning this issue indicate space for improvement because employees of the Ministry of


4

Regional Development remark that partners are not willing to work on their tasks; they refuse new ideas and proposals; their skills are insufficient, and they have insufficient practical experience. In the case of the target group of subjects of NSRF, it is suitable to focus on making the presentation of individual proposals and ideas easier and to increase the speed of information flow. These aspects are evaluated negatively especially by those who have experience with other working groups. Aspects such as sufficient number of materials that respondents need for their work in working groups should also be improved (Respondents lack the most up-to-date case studies of solved problems and detailed materials needed for working groups). For optimal cooperation, it is also suitable to increase the willingness of the managing authority to communicate. The organization of meetings of working groups is perceived as optimal. Spontaneous remarks indicate the most frequently inefficient activity of working groups (e.g., only formal meetings, where current problems are not solved and the remarks of members of working groups are not taken into account). Spontaneous remarks also contain ideas on the improvement of working group activity (e.g., experiences and best practices exchange; better management of working group; focusing on relevant and current problems; not wasting time with unimportant problems and issues; and the active participation of representatives from the European Commission and other relevant professionals.)

2) Indicator: “Satisfaction of implementation structure employees and beneficiaries and applicants with the information system” (ID WF445) In both target groups (implementation structure employees and beneficiaries/applicants) the partial indicator is based on four areas: overall satisfaction with the information system, system environment, data in the information system and technical support. The value of the partial indicator in the target group of implementation structure employees (MCS2007/MONIT7+) is 62%. In the target group of beneficiaries/applicants (BENEFIT7), the value reaches 66%. The value of the partial indicator that measures overall satisfaction with the information system reaches 57% within the target group of implementation structure employees (71% of respondents are very or rather satisfied with the information system), and 61% within the target group of beneficiaries/applicants (79% of respondents are very or rather satisfied with the information system). The satisfaction with the system environment (in the case of both target groups) contributes the most to overall satisfaction with the information system.


5

The value of the partial indicator that measures the system environment reaches 56% within the target group of implementation structure employees (MSC2007/MONIT7+) and 64% within the target group of beneficiaries/applicants (BENEFIT7). In the case of MSC2007/ MONIT7+ systems, it is recommended to pay attention to increasing the speed of data display, data loading and data saving (Work with data is perceived as slow, especially to those respondents who work with the system every day), to making possible the creation of output directly in the system (Creating output directly in the system is difficult, especially for MSC2007 users), to improving the possibility of adjusting output in other programs, and to improving orientation in the system (MSC2007 users, again, have the most problems with orientation in the system). Other aspects such as the simplification of adjusting standard output, the improvement of orientation in output, the elimination of unintended system failures and the elimination of negative impacts of intended sys tem failures should also be taken into account. Simplifying the adjustment of standard output would be appreciated, especially by MSC2007 users and eliminating unintended system failures would be appreciated by those respondents who use the information sys tem daily. Eliminating the negative impact of intended system failures would influence MONIT7+ users the most as well as those who use the information system daily. These two segments are restricted by the intended system failures the most frequently. Generally, MONIT7+ users are more satisfied with the system environment than the others. In the case of the BENEFIT7 system, it is suitable to improve orientation in the system and to increase the speed of data display, data loading and data saving. Respondents who use the information system the most frequently (several times a week) have the most problems with slow work with data. Also the spontaneous comments that concern the BENEFIT7 system environment indicate the necessity to improve these two system environment characteristics. BENEFIT7 users have problems mainly with lengthy data loading time and a difficult and problematic orientation in the system. It could also be effective to eliminate the negative impacts of intended system failures and decrease the frequency of unintended system failures because all these aspects are perceived as very important. The only aspect of the system environment that is evaluated as optimal is (in the case of both target groups) the login system. Orientation in the system and slow data speed (data display, data loading and data saving) are the most common problematic aspects of the system environment for all three information systems. Overall satisfaction with the system environment is almost the same within both target groups and reaches approximately 80%, but it must be highlighted that 7 out of 10 respondents are only rather satisfied.


6

The value of the partial indicator that measures data in the information system reaches 66% within the target group of implementation structure employees (MSC2007/MONIT7+) and 68% within the target group of beneficiaries/applicants (BENEFIT7). In the case of the MSC2007/MONIT7+ systems, the main priorities are the elimination of repeated data entry into the system and the improvement of accuracy and correctness of data in the system. These two aspects are evaluated as very important but their current perception is not so high. The spontaneous answers of respondents who tell of incomplete, inaccurate and not current data in the information system also highlight the necessity of improving the accuracy and correctness of data. BENEFIT7 users also perceive the necessity of repeated data entry as the most problematic aspect of data in the information system. On the other hand, the connection with other state administration systems and functionality of this connection is positively evaluated (as in the case of MSC2007/MONIT7+). Overall satisfaction with data in the information system is almost the same both in MSC2007/MONIT7+ and BENEFIT7. Almost 9 out of 10 respondents are satisfied with data, but most of them (approximately three quarters) are only rather satisfied. The value of the partial indicator that measures technical support reaches 68% in the case of MSC2007/MONIT7+ and 70% in the case of BENEFIT7. The most problematic aspect common for all three information systems is the incompleteness of information included in the information system that leads to the necessity of contacting the helpline and asking for help while looking for data. In the case of MSC2007/MONIT7+, it is furthermore recommended to implement such improvements to the system that will lead to easier work with it. A detailed analysis tells us that not all improvements of the system lead to easier and better work with it. Attention should also be paid to the improvement of accessibili ty to helpline workers which is perceived as very important although the current perception of accessibility is not so good (This is valid for all three information systems). This finding is highlighted by spontaneous answers of respondents who tell of delayed responses (This was mentioned most frequently by respondents who use the system every day) and the availability of helpline workers only during the working days (This was mentioned most frequently by respondents employed outside the public administration). In the case of all three systems, the usefulness of information provided by technical support workers, and in the case of MSC2007/MONIT7+, the usefulness of the initial training, is perceived as adequate and effective. The overall satisfaction of all three information system users with technical support reaches 90%, but two-thirds are only rather satisfied. Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

7

3) Indicator: “Satisfaction of implementation structure employees with HR policy and educational systems” (ID WF446): This indicator covers three areas: the system of remuneration, the offer of educational courses and the quality of educational courses of OP Technical Assistance. The value of the partial indicator that measures the system of remuneration reaches 65%. The worst evaluation is the total salary obtained compared to the intensity of work. This problematic aspect is underlined by spontaneous respondent answers who point out the low salaries and bonuses obtained for large amounts of work (This was mentioned more frequently by respondents employed at the Ministry of Regional Development rather than employees of the Ministry of Finance). To obtain appropriate salaries is very important for respondents. A relatively high rate of respondents complain about the system of remuneration that in their opinion does not take into consideration their working performance (This was mentioned most frequently by respondents employed neither by the Ministry of Finance nor by the Ministry of Regional Development). Improving the of system of remuneration by taking into consideration the nature and difficulty of work and total performance can contribute positively to the increase of the indicator value. It is also recommended to inform respondents about the system of remuneration because respondents have only partial and incomplete information. Furthermore, overall satisfaction with the system of remuneration indicates that the system has to be improved. Although three quarters of respondents are satisfied, most of them are only rather satisfied. The most satisfied are managers; the least satisfied are respondents employed outside the Ministry of Finance and Ministry of Regional Development. The value of the partial indicator that measures the offer of educational courses reaches 63%. The most critical aspect is the lack of time given to attend the educational courses. The lack of time is typical especially for managers and respondents employed at the Ministry of Regional Development. It is also recommended to improve the offer of educational courses that will better meet the respondents´ needs. Enough time and the adequate offer of courses are two very important aspects that influence respondent decisions to attend educational courses. The next aspect that requires attention is to establish a wider range of educational courses. The availability of educational courses and the possibility to choose courses themselves are perceived as adequate. More than 8 out of 10 respondents are satisfied with educational courses but three quarters are only rather satisfied. The highest rate of satisfaction was detected within the respondents employed by the Ministry of Regional Development and the lowest within respondents employed outside both ministries.


8

The value of the partial indicator that measures the quality of educational courses of OP Technical Assistance reaches 68%. Attention should be paid to both analyzed aspects, i.e., courses should be changed so that the skills obtained could more effectively contribute to the increase of working performance and the knowledge acquired could be better used in practice. Both these aspects are the worst evaluated by respondents older than 50 years. Spontaneous answers of respondents indicate that they complain about too much theory and the lack of practical examples and sometimes also complain about the low quality of lecturers. The overall satisfaction with the quality of educational courses of OP Technical Assistance also indicates the importance of improving the quality of these course s because most of the satisfied respondents are only rather satisfied.


9

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Výchozí hodnoty monitorovacích indikátorů OPTP v roce 2014: 1) Indikátor „Spokojenost relevantních aktérů s podmínkami pro práci na řízení DoP/OP“ (ID WF444): výchozí hodnota = 63 % (škála 0 % až 100 %) 2) Indikátor „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury a příjemců a žadatelů s informačním systémem“ (ID WF445): výchozí hodnota = 64 % (škála 0 % až 100 %) 3) Indikátor „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury s personální politikou a systémem vzdělávání“ (ID WF446): výchozí hodnota = 65 % (škála 0 % až 100 %)

1) Indikátor „Spokojenost relevantních aktérů s podmínkami pro práci na řízení DoP/OP“ (ID WF444): V rámci cílové skupiny subjekty OPTP tvoří dílčí část indikátoru celkem čtyři oblasti (materiální podmínky pro práci, informace potřebné pro práci, nastavení formálních pravidel pro práci a spolupráce aktérů), v rámci cílové skupiny subjekty NSRR pak dvě oblasti (nastavení formálních pravidel pro práci a spolupráce aktérů). Souhrnný dílčí indikátor dosahuje v cílové skupině subjekty OPTP hodnoty 67 %, v cílové skupině subjekty NSRR hodnoty 59 %. Parciální indikátor za oblast „materiální podmínky pro práci“ (hodnoceno pouze v cílové skupině subjekty OPTP) dosahuje hodnoty 72 %. Z podrobné analýzy hodnocení této oblasti vyplývají následující hlavní zjištění: 

Se stavem svého pracovního prostředí je celkově spokojeno sice více než 9 z 10 respondentů, ale jen přibližně čtvrtina velmi spokojena. Zaměstnancům MF vadí zejména příliš malé, temné či příliš prosklené kanceláře, jejich nevhodné a staré vybavení a vysoký počet lidí v jedné kanceláři, zaměstnancům MMR pak vadí zastaralé počítačové vybavení.



Z hlediska IT vybavení pracoviště by měla být pozornost zaměřena zejména na zvyšování rychlosti počítačů a na zvyšování spolehlivosti pracovních počítačů a lokálních periferních zařízení. Jako pomalé, nespolehlivé a zastaralé, vnímají své počítače nejčastěji zaměstnanci MMR. Vzdálenost a připravenost lokálních periferních zařízení k použití a dostupnost potřebných počítačových programů jsou parametry IT vybavení, jejichž aktuální stav nevyžaduje, na základě zjištěných postojů a hodnocení respondentů, žádná opatření k jejich zlepšení.



V případě pracovních pomůcek je doporučeno zlepšovat dostupnost pracovních pomůcek a zvyšovat jejich kvalitu. Na špatnou dostupnost a nízkou kvalitu pracovních pomůcek si nejčastěji stěžují respondenti zaměstnaní na MF a respondenti mladší než 30let. Naopak zlepšování šíře pracovních pomůcek, a zejména pak množství pracovních pomůcek, se jeví jako neúčelné.


10

Parciální indikátor za oblast „informace potřebné pro práci“ (hodnoceno opět jen v rámci cílové skupiny subjekty OPTP) dosahuje hodnoty 69 %. Z analýzy hodnocení této oblasti vyplývá, že je účelné zaměřit se na zvyšování množství informací, podkladů a dalších materiálů, které mají respondenti k dispozici pro svou práci. Nejčastěji si na jejich nedostatek stěžují respondenti zaměstnaní mimo MMR i MF. Parciální indikátor za oblast „nastavení formálních pravidel pro práci“, dosahuje v rámci cílové skupiny subjektů OPTP hodnoty 62 % a v rámci cílové skupiny NSRR 47 %. V případě cílové skupiny subjektů OPTP z odpovědí respondentů vyplývají následující závěry: 

Je účelné zlepšovat srozumitelnost metodik a pravidel MMR-NOK. Jako srozumitelné je sice hodnotí 9 z 10 respondentů, avšak pro naprostou většinu jsou tyto metodiky srozumitelné jen částečně. Jako nesrozumitelné je hodnotí zejména respondenti starší než 50 let. Někteří respondenti je považují za nepřehledné, příliš obsáhlé a složité a poukazují na jejich nadměrné množství.



Vhodné je také zlepšování srozumitelnosti metodik OPTP, které jsou podobně jako metodiky MMR-NOK, pro většinu respondentů srozumitelné jen částečně. Někteří z respondentů poukazují na jejich přílišnou obecnost a nejasnost, komplikovanost a nesrozumitelnost. S ostatními zákony a podzákonnými opatřeními, které mají vliv na práci respondentů, jsou spokojeny méně než dvě pětiny dotázaných. Podle respondentů by jejich práci zlepšila zejména změna zákona č. 137/2006 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a přijetí zákona služebního.



V případě cílové skupiny subjektů NSRR z odpovědí respondentů vyplývá, že s českou úpravou pravidel pro fungování strukturálních fondů je spokojena polovina dotázaných, přičemž ve všech případech jde o spokojenost jen částečnou. Mezi hlavní výtky k české úpravě pravidel patří zejména složitost a komplikovanost pravidel, přísnější nastavení pravidel, než jak to požaduje Evropská unie a neefektivnost a nejasnost pravidel. Z pohledu obou cílových skupin existuje prostor pro zlepšování nastavení formálních pravidel vedoucí ke zlepšování souhrnného monitorovacího indikátoru. Parciální indikátor za oblast „spolupráce aktérů“, dosahuje v rámci cílové skupiny subjektů OPTP hodnoty 64 % a v rámci cílové skupiny subjektů NSRR 72 %. V případě cílové skupiny OPTP je užitečné zabývat se všemi sledovanými aspekty, tj. připraveností partnerů na jednáních pracovních skupin, užitečností předkládaných návrhů a podnětů a odborností partnerů. Aktuální hodnocení těchto aspektů totiž výrazně zaostává za vnímanou mírou jejich důležitosti. Také ze spontánních připomínek ke spolupráci s partnery je patrný prostor ke zlepšení. Respondenti (v tomto případě výlučně


11

zaměstnanci MMR) poukazují zejména na neochotu partnerů plnit zadané úkoly, odmítání nových nápadů a postupů, malé zkušenosti, nedostatečné praktické zkušenosti partnerů. V případě cílové skupiny subjektů NSRR je užitečné zaměřit pozornost zejména na usnadnění vznášení vlastních podnětů v rámci pracovní skupiny a na zlepšování rychlosti toku informací pro činnost v pracovní skupině. Tyto aspekty hodnotí negativně především ti, kteří mají zkušenost s působením ve více pracovních skupinách. Částečný prostor ke zlepšení existuje také v případě dostatečnosti materiálů a podkladů, které respondenti potřebují k činnosti v pracovní skupině (respondenti nejčastěji postrádají ukázky konkrétně řešených problémů a podrobné podklady důležité pro jednání pracovní skupiny). Z hlediska optimálního nastavení by bylo dále vhodné zvýšit ochotu řídících orgánů komunikovat. Jako optimální je z hlediska aktuálního hodnocení a důležitosti vnímána organizace jednotlivých jednání pracovních skupin. Spontánní připomínky a výhrady k činnosti pracovní skupiny poukazují nejčastěji na neefektivní činnost pracovní skupiny (např. jedná se jen o formální setkání, neřeší se aktuální problémy, neberou se v potaz připomínky členů pracovní skupinu). Dále obsahují návrhy na zlepšení činnosti pracovní skupiny (např. více dbát na výměnu zkušeností a best practices, skupina by měla být více řízená, měly by být detailněji definovány náměty, které se mají řešit a neřešit ty věci, které nejsou v kompetenci skupiny, jednání skupiny by se měli účastnit zástupci Evropské komise a také relevantní odborníci v dané oblasti).

2) Indikátor „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury a příjemců a žadatelů s informačním systémem“ (ID WF445) V rámci obou cílových skupin vstupujících do výpočtu indikátoru (zaměstnanci implementační infrastruktury a příjemci spolu s žadateli) tvoří dílčí části indikátoru celkem čtyři oblasti (celková spokojenost se systémem, pracovní prostředí systému, data v systému a technická podpora systému). Souhrnný dílčí indikátor dosahuje v cílové skupině zaměstnanců implementační infrastruktury (informační systémy MCS2007/MONIT7+) hodnoty 62 %, v cílové skupině příjemců a žadatelů (informační systém BENEFIT7) však jeho hodnota činí 66 %. Parciální indikátor, který reprezentuje celkovou spokojenost se systémem, dosahuje v rámci cílové skupiny zaměstnanců implementační infrastruktury hodnoty 57 % (se systémem je velmi nebo alespoň částečně spokojeno 71 % respondentů), v rámci cílové skupiny příjemců a žadatelů 61 % (se systémem je velmi nebo částečně spokojeno 79 % respondentů). K celkové spokojenosti se systémem přispívá (u obou cílových skupin) v největší míře spokojenost s pracovním prostředím systému. Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

12

Parciální indikátor za oblast „pracovní prostředí systému“, dosahuje v rámci cílové skupiny zaměstnanců implementační infrastruktury (systémy MSC2007/MONIT7+) hodnoty 56 %, v rámci cílové skupiny příjemců a žadatelů (systém BENEFIT7) 64 %. V případě systémů MSC2007/MONIT7+ platí, že by pozornost měla být prioritně věnována zejména zrychlování zobrazování, načítání a ukládání dat (jako pomalou hodnotí práci s daty zejména respondenti, kteří se systémem pracují každý den), usnadnění tvorby sestav přímo v systému (jako obtížnou hodnotí tvorbu sestav zejména uživatelé systému MSC2007), zlepšování možnosti snadných úprav výstupů v jiných programech a zlepšení orientace v systému (jako obtížnou ji hodnotí ve větší míře opět uživatelé systému MSC2007). Z hodnocení respondentů dále vyplývá, že by pozornost měla být věnována také zlepšování ostatních sledovaných aspektů, jakými jsou usnadnění další práce se standardními výstupy, zlepšení přehlednosti výstupů ze systému, snížení četnosti neplánovaných výpadků systému a omezení dopadu plánovaných odstávek systému. Usnadnění práce se standardními výstupy by ocenili především uživatelé systému MSC2007 a snížení četnosti neplánovaných výpadků by uvítali zejména respondenti, kteří s monitorovacím systémem pracují každý den a jsou výpadky postiženi nejčastěji. Omezení dopadu plánovaných odstávek systému na práci by mělo vliv zejména na uživatele systému MONIT7+ a respondenty, kteří pracují s monitorovacím systémem každý den. Tyto dva segmenty respondentů omezují plánované odstávky nejčastěji. Obecně lze konstatovat, že s pracovním prostředím monitorovacího systému jsou ve větší míře spokojeni uživatelé systému MONIT7+. V případě systému BENEFIT7 je vhodné zaměřit se na zlepšování orientace v systému a zejména pak zvýšení rychlosti zobrazování, načítání a ukládání dat. Na pomalou práci s daty poukazují zejména respondenti, kteří se systémem pracují nejčastěji (minimálně několikrát týdně). Na nutnost zlepšení těchto dvou oblastí poukazují také spontánní připomínky respondentů k pracovnímu prostředí systému BENEFIT7: respondentům vadí zejména příliš dlouhé načítání informací a nepřehlednost, složitost a špatná orientace v systému. Účelná je rovněž realizace opatření vedoucích ke snížení dopadu plánovaných odstávek systému a snížení četnosti neplánovaných výpadků systému. Respondenti sice hodnotí tyto dvě oblasti pozitivně, avšak minimální dopad odstávek na jejich práci a nízkou četnost neplánovaných výpadků systému považují za velmi důležitou. Jediná oblast pracovního prostředí systému, jejíž současné nastavení se zdá být optimální, je, stejně jako v případě systému MONIT7+ a MSC2007, přihlášení do systému. V rámci všech tří informačních systémů tedy patří mezi společné, nejvíce problémové oblasti orientace v systémech a rychlost práce s daty (jejich načítání, ukládání a zobrazování) a je tedy důležité věnovat těmto aspektům zvýšenou pozornost. Celková Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

13

míra spokojenosti s pracovním prostředím je jak u systémů MSC2007/MONIT7+, tak u systému BENEFIT7 podobná a nachází se přibližně na úrovni 80 %, avšak 7 z 10 respondentů uvedlo, že jsou spokojeni jen částečně. Parciální indikátor za oblast „data v systému“, dosahuje v rámci cílové skupiny zaměstnanců implementační infrastruktury (MSC2007/MONIT7+) hodnoty 66 %, v rámci cílové skupiny příjemců a žadatelů (BENEFIT7) 68 %. Z hlediska systémů MSC2007/MONIT7+ je prioritou omezení nutnosti opakovaného zadávání dat do systému a zlepšení správnosti dat v systémech. Tyto dva aspekty dat vykazují podobné hodnocení jako ostatní aspekty dat (propojení s ostatními systémy státní správy a funkčnost tohoto propojení), avšak respondenti jim přisuzují vyšší důležitost. Na nutnost zlepšení správnosti dat v systémech poukazují dále spontánní připomínky respondentů, které vypovídají nejčastěji o neúplnosti, nepřesnosti a neaktuálnosti dat. Stejně jako v případě uživatelů systémů MSC2007 a MONIT7+, vnímají uživatelé systému BENEFIT7 jako nejvíce problémovou nutnost opakovaného zadávání dat do systému. Naopak pozitivně je hodnoceno (stejně jako u systémů MSC2007 a MONIT7+) propojení s ostatními systémy státní správy a funkčnost tohoto propojení. Celková spokojenost s daty v systému je v případě MSC2007/MONIT7+ i BENEFIT7 de facto totožná, s daty je spokojeno téměř 9 z 10 respondentů, avšak většina (přibližně tři čtvrtiny) je spokojena jen částečně. Parciální indikátor za oblast „technická podpora systému“, dosahuje u systémů MSC2007/MONIT7+ hodnoty 68 %, u systému BENEFIT7 pak 70 %. Společným, nejvíce problémovým jmenovatelem u všech systémů, je neúplnost informací přímo v systému vedoucí k nutnosti kontaktování technické podpory s žádostí o pomoc při hledání potřebných dat. V případě systémů MSC2007/MONIT7+ je dále doporučeno zaměřit se na zavádění takových změn v systému, které povedou k usnadnění práce s ním. Z odpovědí respondentů totiž vyplývá, že ne všechny změny v systému představují zároveň usnadnění práce. Částečný prostor pro zlepšení existuje u systémů MSC2007/MONIT7+ i BENEFIT7 v dosažitelnosti pracovníků technické podpory, která je respondenty vnímána jako důležitá, ale aktuální hodnocení dosažitelnosti je v absolutním vyjádření nižší než hodnocení důležitosti. Na toto poukazují také spontánní připomínky k technické podpoře: respondentům vadí dlouhá odezva na požadavek (toto uváděli nejčastěji respondenti, kteří pracují se systémem každý den) a dostupnost technické podpory jen v pracovní době (vadí zejména respondentům zaměstnaným mimo veřejnou správu). Jako adekvátní a efektivní Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

14

se u všech informačních systémů zdá být užitečnost informací od pracovníků technické podpory a v případě systémů MSC2007/MONIT7+ navíc také užitečnost vstupního školení se systémem. Celková míra spokojenosti uživatelů systémů MSC2007/MONIT7+ i BENEFIT7 s technickou podporou dosahuje 90 % (dvě třetiny jsou spokojeni jen částečně).

3) Indikátor „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury s personální politikou a systémem vzdělávání“ (ID WF446): Do výpočtu tohoto indikátoru vstupují celkem tři oblasti (systém odměňování, nabídka vzdělávacích kurzů a kvalita vzdělávacích kurzů OPTP). Parciální indikátor za oblast „systém odměňování“ dosahuje hodnoty 65 %. Respondenti v tomto případě hodnotí nejhůře výši svého platu vzhledem k pracovní náplni a náročnosti své práce. Na tento problém poukazují také spontánně uvedené výhrady k systému odměňování, kdy nejčastější výtky směřují k nízkému ohodnocení (tyto výtky uváděli častěji zaměstnanci MMR než zaměstnanci MF). Výši platu je současně přikládána mimořádná důležitost. V této souvislosti směřují výtky respondentů k samotnému systému odměňování, který podle nich nezohledňuje jejich pracovní výkon. To, že systém nezohledňuje jejich výkon, uvádějí nejčastěji respondenti zaměstnaní mimo MMR i MF. Úprava systému odměňování korespondující s objemem, náročností práce a celkovým výkonem, tedy může přispět k nárůstu hodnoty indikátoru, důležitá je pro respondenty také spravedlivost přidělování odměn. Doporučeno je také lépe informovat zaměstnance o systému odměňování a benefitů; respondenti sice informacemi disponují většinou jen částečnými a neúplnými informacemi. Na prostor ke zlepšování systému odměňování poukazuje i celková spokojenost se systémem odměňování, kdy celkem tři čtvrtiny respondentů vyjádřily svou spokojenost, avšak dvě třetiny jsou spokojeny jen částečně. V největší míře jsou se systémem odměňování spokojeni respondenti na řídících pozicích, naopak v nejmenší míře respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF. Parciální indikátor za oblast „nabídka vzdělávacích kurzů“ dosahuje hodnoty 63 %. Ze sledovaných aspektů této oblasti je nejproblematičtějším nedostatek času na využití vzdělávacích kurzů. Nedostatek času mají zejména respondenti na řídících pozicích a zaměstnanci MMR. Zlepšit by se měla také relevance nabídky vzdělávacích kurzů. Jak dostatek času, tak odpovídající nabídku kurzů považují respondenti pro rozhodnutí k absolvování kurzů za velmi důležité. Prostor ke zlepšení existuje také v případě rozšíření nabídky vzdělávacích kurzů; nastavení dostupnosti vzdělávacích kurzů a možnosti samostatného výběru kurzů je podle respondentů adekvátní a zvláštní pozornost nevyžaduje. Celkově je se vzdělávacími kurzy spokojeno více než 8 z 10 respondentů, Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

15

avšak většina (tři čtvrtiny) je spokojena jen částečně. Z hlediska jednotlivých segmentů byla nejvyšší míra spokojenosti zaznamenána mezi respondenty zaměstnanými na MMR, nejnižší pak mezi respondenty zaměstnanými mimo MMR a MF. Parciální indikátor za oblast „kvalita vzdělávacích kurzů OPTP“ dosahuje hodnoty 68 %. V oblasti kvality kurzů OPTP by měla být věnována pozornost oběma sledovaným aspektům, tzn., že by se kurzy měly upravit tak, aby mohly získané dovednosti a znalosti lépe přispět ke zlepšení pracovního výkonu a současně tak, aby získané dovednosti a znalosti byly lépe využitelné v praxi. Využitelnost získaných dovedností a znalostí v praxi a jejich dopad na zlepšení pracovního výkonu hodnotí nejhůře především respondenti starší než 50 let. Ze spontánních připomínek respondentů dále vyplývá, že jim vadí přílišná teorie a nedostatek praktických příkladů a v některých případech i nízká kvalita lektorů. Prostor na zlepšení kvality kurzů OPTP indikuje také míra celkové spokojenosti s kvalitou těchto kurzů, která je vysoká (podobně jako v případě ostatních oblastí indikátoru) a dosahuje téměř 90 %, avšak v případě dvou třetin respondentů je tato spokojenost jen částečná.


16

1. ÚVOD Předmětem plnění veřejné zakázky je stanovení metodologie zjišťování hodnot vybraných indikátorů výsledků pro OPTP 2014 – 2020 a zjištění jejich výchozích hodnot (baseline) v roce 2014.

1.1 PLNĚNÍ PŘEDMĚTU ZAKÁZKY/CÍLE VÝZKUMU V rámci plnění předmětu zakázky bylo provedeno výzkumné šetření v rámci celkem čtyř cílových skupin. Jedná se o cílové skupiny „zaměstnanci implementační struktury“, „příjemci a žadatelé“, „subjekty NSRR“ a „subjekty OPTP“. V rámci výzkumného šetření byly zkoumány proměnné hodnotící oblasti, které budou indikátory monitorovat a na základě vytvořené metodologie byla vypočtena výchozí báze jednotlivých indikátorů v roce 2014. Závěrečnými výstupy realizovaného projektu jsou celkem tři zprávy: a) tato závěrečná zpráva, která shrnuje a interpretuje výsledky zjištěné v rámci ex-ante šetření. b) technická zpráva o průběhu šetření, která se zabývá popisem konkrétních podrobností spojených s realizací baseline šetření a přináší popis konstrukce a výpočtu monitorovacích ukazatelů, c) metodologická zpráva se zaměřuje na specifikaci a argumentaci klíčových metodologických rozhodnutí a přináší doporučení/vodítko/návod pro realizaci následných šetření.

1.2 METODIKA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Řešení projektu je založeno na kvantitativním výzkumu provedeném na základě sběru dat prostřednictvím on-line dotazníku (CAWI). Sběr dat byl proveden na čtyřech (výše uvedených) cílových skupinách. Analyzované soubory obsahují následující počet validních případů: a) cílová skupina zaměstnanci implementační struktury 831 případů b) cílová skupina příjemci a žadatelé 1.499 případů c) cílová skupina subjekty NSRR 105 případů d) cílová skupina subjekty OPTP 168 případů Míra návratnosti dosáhla v případě cílové skupiny zaměstnanci implementační struktury 32 %, v případě cílové skupiny příjemci a žadatelé 34 %, v případě cílové skupiny subjekty NSRR 41 % a v případě cílové skupiny subjekty OPTP 38 %. Sběr dat byl realizován v průběhu března 2014.

1.3 VYSVĚTLIVKY K VÝSLEDKŮM VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Pokud se údaje vztahují pouze k nějaké podskupině základního souboru, je v komentáři k příslušnému grafu vždy specifikováno, o jaké podskupině respondentů údaje vypovídají. Př.: „Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří uvedli konkrétní důvod (54 %)“ Pořadí sledovaných ukazatelů je uvedeno buď v abecedním pořadí, nebo podle intenzity. Relativní četnosti v přehledu výsledků výzkumného šetření vycházejí z analýzy všech dotazovaných subjektů, pokud není specifikováno jinak. Součet relativních četností (procent) a řádkových procent se může vzhledem k zaokrouhlování pohybovat od 99 do 101. Některé grafy prezentují otázky s možností několikanásobné odpovědi. Čísla v těchto grafech uvádějí podíl kladných odpovědí v procentech a jejich součet pak není roven 100. Používané testy statistické závislosti jsou standardně prováděny na 5 % hladině významnosti. Odpovědi na otevřené otázky byly analyzovány metodami obsahové a výpovědní analýzy. Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

17

1.4 STRUKTURA ZKOUMANÉHO SOUBORU CÍLOVÁ SKUPINA SUBJEKTY OPTP Pohlaví respondentů

Nejvyšší dosažené vzdělání

100

100

80

ženy

60

80

60

60

40

40

20

muži

40

0

údaje jsou v procentech

vysokoškolské 93 základní/střední

20 0

7


Zdroj: INESAN

Zdroj: INESAN

Věk respondentů

Pracovní zařazení dle typu organizace

100 80

12

60 a více let

12

100 80

50 – 59 let

13 60

1 5

jiné

41

Centrum regionálního rozvoje

60 40 – 49 let

40

30 – 39 let 20

20

52

méně než 30 let

17 0

Ministerstvo financí

40

45


Zdroj: INESAN

0

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR údaje jsou v procentech

Zdroj: INESAN

CÍLOVÁ SKUPINA ZAMĚSTNANCI IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURY Pohlaví respondentů


100

100

80 60

ženy 66

60

40 20

34 údaje jsou v procentech

Zdroj: INESAN

6 15

60 a více let

20

50 – 59 let

60 40 – 49 let 40

40 30 – 39 let

20 20 0 Zdroj: INESAN

94 základní/střední

20 0

6


Zdroj: INESAN

Věk respondentů 80

vysokoškolské

40 muži

0

100

80

méně než 30 let

Celková doba využívání monitorovacího systému 100 17

7 a více let

80 27

5-6 let

60 40

23

20

33

údaje jsou v procentech 0

3-4 roky 1-2 roky údaje jsou v procentech

Zdroj: INESAN


18

Frekvence práce s monitorovacím systémem 100 80

20

100

9 11

méně často

80

15

několikrát za čtvrtletí

60

32

několikrát měsíčně

40

několikrát týdně

20

20 2

ostatní akademické pracoviště

60 40


32

každý den

0


0

75

3

veřejná správa nestátní nezisková organizace údaje jsou v procentech

Zdroj: INESAN

Zdroj: INESAN

CÍLOVÁ SKUPINA PŘÍJEMCI A ŽADATELÉ Pohlaví respondentů

Celková doba využívání systému BENEFIT7

100

100

80

ženy 63

60

7 a více let

30

5-6 let

60

40 20

13

80

38

muži

40 20

0


30

3-4 roky

27

1-2 roky

0

Zdroj: INESAN


Zdroj: INESAN


4 15

60 a více let

25

50 – 59 let

80 60 40 – 49 let 40

42

30 – 39 let

20 0

15

méně než 30 let

Frekvence práce se systémem BENEFIT7 100

60

20 0


několikrát za čtvrtletí

29

několikrát měsíčně 40


Zdroj: INESAN

méně často

17 80

31 19 3

několikrát týdně každý den údaje jsou v procentech

Zdroj: INESAN

100 80 60

vysokoškolské

80

40

0 Zdroj: INESAN

100 17

86

základní/střední

20


60 40


veřejná správa 30 poradenská společnost 10 22

20 21 0

ostatní

podnikatelský subjekt nestátní nezisková organizace údaje jsou v procentech

Zdroj: INESAN


19

CÍLOVÁ SKUPINA SUBJEKTY NSRR Pohlaví respondentů


100

100

80

55

ženy

80

60

60

40

40

20

45

0

muži


Zdroj: INESAN

80

84

nestátní nezisková organizace údaje jsou v procentech

3

0

2 12 15

Členství v pracovní skupině PS Evaluace NOK

60 a více let 50 – 59 let

16

Řídící a koordinační výbor

15

Publicita

13

PS Vzdělávání

57 30 – 39 let

11

Monitorovací výbor OPTP

20 13

22

PS Kontrola, audit

40 – 49 let

0

veřejná správa

20

60 40

sociální partner (odbory; zaměstnavatelské svazy) akademické pracoviště

Zdroj: INESAN


ostatní

9 3 1

10

PS NOK

méně než 30 let údaje jsou v procentech

9

PS Prevence

2

PS Kontroly

1

Zdroj: INESAN

0

Nejvyšší dosažené vzdělání 100 80 60

vysokoškolské

10 15 20 25 údaje jsou v procentech

Zdroj: INESAN

Počet let působení v pracovní skupině 100

95 80

40 základní/střední

20 0

5

5


Zdroj: INESAN

60

5 a více let

32

3 - 4 roky 29

40

2 roky

15 20

1 rok

24

Celková délka zkušenosti s EU fondy 100

0


Zdroj: INESAN

7 a více let 80

48 5-6 let

60

Počet účastí na jednáních pracovní skupiny během posledního roku 100

40

25

3-4 roky 80

20 0 Zdroj: INESAN

14 13

1-2 roky údaje jsou v procentech

60 40

30 15

3 - 4 setkání

38

2 setkání

20 17 0

5 a více setkání

1 setkání údaje jsou v procentech

Zdroj: INESAN


20

2. INDIKÁTOR (ID WF444): Spokojenost relevantních aktérů s podmínkami pro práci na řízení DoP/OP V rámci cílové skupiny subjekty OPTP - osoby, jejichž platy jsou hrazeny z OPTP mimo osob pracujících na DPP či DPČ, bylo do výpočtu indikátoru v rámci čtyř hodnocených oblastí zařazeno celkem 26 proměnných. V rámci cílové skupiny NSRR - členové oficiálních pracovních uskupení, kteří se podílí na řízení NSRR a nejsou placeni z OPTP, bylo do výpočtu indikátoru v rámci dvou hodnocených oblastí zařazeno celkem 7 proměnných. Struktura indikátoru je zobrazena v následujícím schématu: rychlost pracovního počítače spolehlivost pracovního počítače spolehlivost lokálních periferních zařízení vzdálenost k lokálním periferním zařízením připravenost lokálních periferních zařízení dostupnost potřebných počítačových programů celková spokojenost se stavem IT vybavení množství pracovních pomůcek kvalita pracovních pomůcek dostupnost pracovních pomůcek šíře výběru pracovních pomůcek celková spokojenost se stavem pracovních pomůcek

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: materiální podmínky pro práci (72 %)

celková spokojenost se stavem pracovního prostředí

množství informací, podkladů a dalších materiálů celková spokojenost s množství informací, podkladů a dalších materiálů

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: informace potřebné pro práci (69 %)

srozumitelnost metodik a pravidel MMR-NOK 2007–2013 celková spokojenost s metodikami MMR-NOK 2007-2013 srozumitelnost metodik OPTP frekvence aktualizací metodik OPTP rychlost aktualizací metodik OPTP celková spokojenost s metodikami OPTP 2007-2013

INDIKÁTOR: (cílová skupina subjekty OPTP - osoby, jejichž platy jsou hrazeny z OPTP mimo osob pracujících na DPP či DPČ)

(67 %)

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: nastavení formálních pravidel pro práci (62 %)

celková spokojenost se zákony či podzákonnými opatřeními

připravenost partnerů na jednání pracovní skupiny užitečnost podnětů a námětů odbornost partnerů celková spokojenost se spoluprací s partnery

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: spolupráce aktérů (64 %)

INDIKÁTOR (ID WF444): Spokojenost relevantních aktérů s podmínkami pro práci na řízení DoP/OP

(63 %) organizace jednání ochota řídících subjektů komunikovat možnost vznášet vlastní podněty rychlost toku informací pro činnost v pracovní skupině dostatek informací pro činnost v pracovní skupině celková spokojenost s činností pracovní skupiny

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: spolupráce aktérů (72 %)

celková spokojenost s českou úpravou pravidel pro fungování strukturálních fondů

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: nastavení formálních pravidel pro práci (47 %)

INDIKÁTOR: (cílová skupina subjekty NSRR - členové oficiálních pracovních uskupení, kteří se podílí na řízení NSRR a nejsou placeni z OPTP)


(59 %)

21

CÍLOVÁ SKUPINA SUBJEKTY OPTP – OSOBY, JEJICHŽ PLATY JSOU HRAZENY Z OPTP MIMO OSOB PRACUJÍCÍCH NA DPP ČI DPČ 2.1 HODNOCENÍ MATERIÁLNÍCH PODMÍNEK PRO PRÁCI 2.1.1 HODNOCENÍ PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ V rámci hodnocení materiálních podmínek pro práci, které spolu s dalšími třemi oblastmi (informace potřebné pro práci, nastavení formálních pravidel a spolupráce aktérů), tvoří v rámci cílové skupiny subjektů OPTP dílčí část indikátoru „Spokojenost relevantních aktérů s podmínkami pro práci na řízení DoP/OP“, byly hodnoceny tři podoblasti. První podoblast představuje pracovní prostředí. V rámci této podoblasti byla zkoumána celková spokojenost se stavem pracovního prostředí, IT vybavení pracoviště a pracovní pomůcky. Graf 1: Hodnocení důležitosti příjemného pracovního prostředí 100

1

80

30

Průměrné hodnocení = 3,68 (1= zcela nepodstatné, 4= velmi důležité)

spíše nedůležité

60 spíše důležité 40

69

20

velmi důležité

0


Zdroj: INESAN (N=168)

Graf 2: Hodnocení spokojenosti se stavem pracovního prostředí (podle instituce) 100

3,20

3,05

3,42

3,00

1 6

1 9

2 2

20

80 60

50 65

spíše nespokojen/a

74

60

40 20

velmi nespokojen/a

spíše spokojen/a 47

28

20

16

0

celkem MMR MF Průměrné hodnocení: 1= velmi nespokojen/a, 4= velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=168/81, 64, 10)

velmi spokojen/a

jiná instituce


Schéma 1: Spontánně uvedené výhrady a poznámky k pracovnímu prostředí

SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A POZNÁMKY K PRACOVNÍMU PROSTŘEDÍ

nevhodná kancelář (malá, temná, prosklená...) nevhodné a staré vybavení kanceláře (koberce, chybí žaluzie, malba…) zastaralé PC vybavení (pomalé) mnoho lidí v jedné kanceláři nevhodný kancelářský nábytek (tvarem a barevně) chybějící klimatizace, vysoké teploty kanceláře v letních měsících nedostatečný úklid v kanceláři

21% 18% 16% 11% 5% 5% 5%

Pozn.: minimální četnost = 2 Zdroj: INESAN (N=44) Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

22

S pracovním prostředím je spokojeno více než 9 z 10 respondentů, přičemž z hlediska instituce jsou v největší míře spokojeni respondenti zaměstnaní na Ministerstvu financí ČR. Zároveň platí, že více než 9 z 10 dotázaných (99 %) považuje za důležité pracovat v příjemném pracovním prostředí. Přesto zde existuje prostor ke zlepšování, neboť příjemné prostředí je velmi důležité pro 69 % respondentů, velmi spokojeno je však jen 28 %. Ze spontánních odpovědí poukazujících na nedostatky v pracovním prostředí v této souvislosti vyplývá, že respondentům vadí zejména příliš malé, temné či příliš prosklené kanceláře a jejich nevhodné a staré vybavení (zejména pak respondentům z MF). Respondentům zaměstnaných na MF častěji vadí také příliš mnoho lidí pracujících v jedné kanceláři. Respondenti zaměstnaní na MMR si častěji než ostatní stěžují na zastaralé počítačové vybavení.

2.1.2 HODNOCENÍ IT VYBAVENÍ PRACOVIŠTĚ Druhou podoblast materiálních podmínek pro práci tvoří IT vybavení pracoviště, jehož hodnocení je založeno na proměnných spolehlivost pracovního počítače, rychlost pracovního počítače, spolehlivost lokálních periferních zařízení, vzdálenost k lokálním periferním zařízením, připravenost lokálních periferních zařízení k použití a dostupnost potřebných počítačových programů. Tyto aspekty IT vybavení mají přímý vliv na celkovou spokojenost se stavem IT vybavení pracoviště. Graf 3: Aktuální hodnocení a důležitost jednotlivých oblastí IT vybavení pracoviště 4,0 vysoká

spolehlivost pracovního počítače rychlost pracovního počítače

Důležitost

3,5

Oblasti, které je vhodné zlepšit: rychlost pracovního počítače spolehlivost pracovního počítače spolehlivost lokálních periferních zařízení

připravenost lokálních periferních zařízení k použití dostupnost potřebných počítačových programů

spolehlivost lokálních periferních zařízení

vzdálenost k lokálním periferním zařízením

nízká

3,0

celková spokojenost se stavem IT vybavení pracoviště = 3,09 2,5 2,5

3,0 negativní

3,5

Aktuální hodnocení

4,0 pozitivní

Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os; průměrné hodnocení Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=velmi spolehlivý, 1=velmi poruchový (spolehlivost počítače); 4=velmi rychlý, 1=velmi pomalý (rychlost počítače); 4=velmi spolehlivé, 1=velmi poruchové (spolehlivost periferních zařízení); 4=velmi blízko, 1=velmi daleko (vzdálenost k periferním zařízením); 4=vždy nebo téměř vždy, 1=nikdy (připravenost zařízení k použití); 4=má všechny programy, které k práci potřebuje,1=nemá ani základní programy (dostupnost potřebných programů); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/ (celková spokojenost se stavem IT vybavení pracoviště) Zdroj: INESAN (N=163)


23

Graf 4: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik IT vybavení (srovnání průměrného hodnocení s benchmarkem) spolehlivost pracovního počítače 4 3


rychlost pracovního počítače

2 1

připravenost lokálních periferních zařízení k použití

dostupnost potřebných počítačových programů

důležitost


benchmark

Průměrné hodnocení: 1=zcela nepodstatné, 4=velmi důležité; benchmark vyjadřuje aritmetický průměr všech charakteristik Zdroj: INESAN (N=163)

Graf 5: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik IT vybavení spolehlivost pracovního počítače

91

rychlost pracovního počítače

9 1

3,77

26

3

3,68

78

dostupnost potřebných počítačových programů

22

71

3,91


68

31

1

3,66

připravenost lokálních periferních zařízení k použití

66

32

2

3,64

8 1

3,21


velmi důležité

spíše důležité

32

0 spíše nedůležité

59 20 40 zcela nepodstatné

60

80

100


Průměrné hodnocení: 1=zcela nepodstatné, 4=velmi důležité Zdroj: INESAN (N=163)

Graf 6: Celková spokojenost se stavem IT vybavení pracoviště (podle instituce) 100 80 60

3,09

3,06

3,16

3,10

2 13

4 11

14

10

60

61

56

70

40 20

velmi nespokojen/a spíše nespokojen/a spíše spokojen/a

25

25

30

20

0 celkem MMR MF Průměrné hodnocení: 1= velmi nespokojen/a, 4= velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=163/81, 64, 10)

jiná instituce

velmi spokojen/a údaje jsou v procentech


24

Graf 7: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik IT vybavení pracoviště (souhrnný přehled) 3,09

3,77

3,60

3,32

3,15

3,03

2,68

2 13

2 20

2 6 24

3 12

1 12

3 14

7 24

60

63

100 80

37

60

60

40

79

20

69

62 49

25

28

0

22

7

údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/ (celková spokojenost se stavem IT vybavení pracoviště); 4=velmi spolehlivý, 1=velmi poruchový (spolehlivost počítače); 4=velmi rychlý, 1=velmi pomalý (rychlost počítače); 4=velmi spolehlivé, 1=velmi poruchové (spolehlivost periferních zařízení); 4=velmi blízko, 1=velmi daleko (vzdálenost k periferním zařízením); 4=vždy nebo téměř vždy, 1=nikdy (připravenost zařízení k použití); 4=má všechny programy, které k práci potřebuje,1=nemá ani základní programy (dostupnost potřebných programů) Zdroj: INESAN (N=163)

Graf 8: Hodnocení dostupnosti potřebných počítačových programů 100 80

2 20

některé programy chybí

60 40

chybí mnoho programů, které by při práci využil/a

79

Průměrné hodnocení = 3,77 (1=nemá ani základní programy, 4= má všechny programy, které k práci potřebuje) Segmenty respondentů, kteří mají častěji než ostatní všechny potřebné programy potřebné k práci: ženy (84 %) respondenti ve věku 50 a více let (87 %)

má všechny programy, které k práci potřebuje údaje jsou v procentech

20 0 Zdroj: INESAN (N=163)

Graf 9: Hodnocení připravenosti lokálních periferních zařízení k použití 100

2 6

80

24

málokdy občas

60 40

často 69

20

vždy nebo téměř vždy údaje jsou v procentech

0

Průměrné hodnocení = 3,60 (1=nikdy, 4=vždy nebo téměř vždy) Segmenty respondentů, kteří mají častěji než ostatní lokální periferní zařízení připravené k použití často nebo vždy: respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF (100 %) Segmenty respondentů, kteří mají častěji než ostatní lokální periferní zařízení připravené k použití jen občas nebo málokdy: respondenti ve věku 30-39 let (12 %)


Graf 10: Hodnocení vzdálenosti k lokálním periferním zařízením 100

3 12

velmi daleko

Průměrné hodnocení = 3,32 (1=velmi daleko, 4=velmi blízko)

37

spíše daleko

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní lokální periferní zařízení jako blízko umístěné: respondenti ve veku 40-49 let (95 %) respondenti zaměstnaní na MF (91 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní lokální periferní zařízení jako daleko umístěné: respondenti ve věku 30-39 let (20 %) a mladší než 30 let (19 %)

80 60 40 20

spíše blízko 49

0

velmi blízko údaje jsou v procentech



25

Graf 11: Hodnocení spolehlivosti pracovního počítače 100

1 12

velmi poruchový

Průměrné hodnocení = 3,15 (1=velmi poruchový, 4=velmi spolehlivý)

spíše poruchový

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní pracovní počítač jako spolehlivý: respondenti starší než 50 let (100 %) respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF (100 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní pracovní počítač jako poruchový: respondenti ve věku 30-39 let (19 %)

80 60

60

40 20

spíše spolehlivý 28

0

velmi spolehlivý údaje jsou v procentech


Graf 12: Hodnocení spolehlivosti lokálních periferních zařízení 100

3 14

velmi poruchové

Průměrné hodnocení = 3,03 (1=velmi poruchové, 4=velmi spolehlivé)

spíše poruchové

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní lokální periferní zařízení jako spolehlivé: respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF (100 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní lokální periferní zařízení jako poruchové: respondenti ve věku 30-39 let (23 %)

80 60

63

40

spíše spolehlivé

20

velmi spolehlivé

22 0



Graf 13: Hodnocení rychlosti pracovního počítače 100 80

7

60 40

Průměrné hodnocení = 2,68 (1=velmi pomalý, 4=velmi rychlý)

spíše pomalý

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní pracovní počítač jako rychlý: respondenti mladší než 30 let (82 %) respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF (80 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní pracovní počítač jako pomalý: respondenti zaměstnaní na MMR (37 %)

spíše rychlý

62

20 0

velmi pomalý

24

velmi rychlý 7



Schéma 2: Spontánně uvedené výhrady a připomínky k IT vybavení SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY K IT VYBAVENÍ

zastaralé vybavení, pomalé, nespolehlivé vybavení pomalejší internetové připojení nedostatek tiskáren v kancelářích poruchové tiskárny nevyhovující mobilní telefon notebook je příliš těžký pro častou práci v terénu přístup do intranetu odkudkoliv, ne jen z pevné linky v kanceláři notebook bez numerické klávesnice není zrovna vhodný pro vyplňování tabulek

52% 16% 13% 10% 6% 6% 3% 3%

Pozn.: minimální četnost = 2 Zdroj: INESAN (N=69)


26

Schéma 3: Spontánně uvedené chybějící počítačové programy SPONTÁNNĚ UVEDENÉ CHYBĚJÍCÍ POČÍTAČOVÉ PROGRAMY

Adobe Acrobat Visio grafické programy IS SFŽP Centrál (nefunguje) Skype jako komunikátor mezi kolegy

31% 15% 8% 8% 8%


Z jednotlivých aspektů IT vybavení jsou nejlépe hodnoceny dostupnost potřebných počítačových programů a připravenost lokálních periferních zařízení k použití, které hodnotí pozitivně více než 9 z 10 respondentů. Vzdálenost k lokálním periferním zařízením, spolehlivost pracovního počítače a spolehlivost lokálních periferních zařízení hodnotí pozitivně více než 8 z 10 respondentů. Nejhůře hodnocena je rychlost pracovního počítače, kterou hodnotí pozitivně sice 7 z 10 respondentů, ale jen 7 % ji hodnotí velmi pozitivně. Tyto aspekty ovlivňují celkovou spokojenost s IT vybavením pracoviště, která se pohybuje na úrovni 85 %, přičemž 25 % respondentů je s IT vybavením svého pracoviště velmi spokojeno a 60 % je spíše spokojeno. V případě dostupnosti potřebných počítačových programů, připravenosti lokálních periferních zařízení k použití a vzdálenosti k lokálním periferním zařízením, je podíl respondentů, kteří dané aspekty považují za důležité, přibližně roven podílu těch, kteří dané aspekty IT vybavení hodnotí pozitivně a není tedy prioritně nutné zaměřovat se na jejich zlepšování. Naopak prioritními oblastmi jsou spolehlivost počítačů, spolehlivost lokálních periferních zařízení a rychlost počítačů. U těchto charakteristik IT vybavení se míra důležitosti nachází nad aktuálním hodnocením, tzn., že podíl respondentů, kteří tyto charakteristiky považují za důležité, převyšuje podíl těch, kteří je hodnotí pozitivně. Na nutnost zlepšení těchto oblastí poukazují i spontánní odpovědi respondentů, kteří nejčastěji poukazují na nespolehlivost, zastaralost a nízkou rychlost jejich IT vybavení (upozorňují na to ve větší míře respondenti zaměstnaní na MMR).

2.1.3 HODNOCENÍ PRACOVNÍCH POMŮCEK Třetí podoblast materiálních podmínek pro práci tvoří pracovní pomůcky, jejichž hodnocení je založeno na těchto proměnných: množství pracovních pomůcek, kvalita pracovních pomůcek, dostupnost pracovních pomůcek a šíře výběru pracovních pomůcek. Tyto charakteristiky mají přímý vliv na celkovou spokojenost se stavem pracovních pomůcek.


27

Graf 14: Aktuální hodnocení a důležitost jednotlivých charakteristik pracovních pomůcek vysoká

4,0 Oblasti, které je vhodné zlepšit: dostupnost pracovních pomůcek kvalita pracovních pomůcek

dostupnost pracovních pomůcek

3,5

Důležitost

kvalita pracovních pomůcek šíře výběru pracovních pomůcek

množství pracovních pomůcek

nízká

3,0

Celková spokojenost se stavem pracovních pomůcek = 3,14 2,5 2,5

3,0 negativní

3,5

4,0 pozitivní


Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os; průměrné hodnocení Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=velmi dobré, 1=velmi omezené (množství pracovních pomůcek); 4=velmi vysoká, 1=velmi nízká (kvalita pracovních pomůcek, dostupnost pracovních pomůcek, šíře výběru pracovních pomůcek); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/ (celková spokojenost se stavem pracovních pomůcek) Zdroj: INESAN (N=161)

Graf 15: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik pracovních pomůcek (srovnání průměrného hodnocení s benchmarkem) dostupnost pracovních pomůcek 4 3 2 množství pracovních pomůcek

kvalita pracovních pomůcek

1

důležitost šíře výběru pracovních pomůcek

benchmark


Graf 16: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik pracovník pomůcek dostupnost pracovních pomůcek

54

kvalita pracovních pomůcek

53

šíře výběru pracovních pomůcek množství pracovních pomůcek

velmi důležité

0 spíše důležité

22 17

44 43 55

22

63 20 spíše nedůležité

40 60 zcela nepodstatné

3

3,52

4

3,48 1

20 80

2,99 2,98

100




28

Graf 17: Celková spokojenost se stavem pracovních pomůcek (podle instituce) 100

3,14

3,32

2,95

1 10

1

2 20

80

3,20 velmi nespokojen/a

62

60

80

62


59

40

spíše spokojen/a

20

36

27

20

19


jiná instituce

velmi spokojen/a údaje jsou v procentech

Graf 18: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik pracovních pomůcek (souhrnný přehled) 3,14

3,26

2,99

2,99

2,80

1 10

1 16

2 14

3 20

4

100 80 60

29

40

62

67

53 50

40 20

44

27

17

0

24

17

údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/ (celková spokojenost se stavem pracovních pomůcek); 4=velmi dobré, 1=velmi omezené (množství pracovních pomůcek); 4=velmi vysoká, 1=velmi nízká (kvalita pracovních pomůcek, dostupnost pracovních pomůcek, šíře výběru pracovních pomůcek) Zdroj: INESAN (N=161)

Graf 19: Hodnocení množství pracovních pomůcek 100 16

velmi omezené

40

spíše omezené

80 60 40 20

spíše dobré 44 velmi dobré

0


Průměrné hodnocení = 3,26 (1=velmi omezené, 4=velmi dobré) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní množství pracovních pomůcek jako dobré: respondenti ve věku 30-39 let (89 %) respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF (100 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní množství pracovních pomůcek jako omezené: respondenti ve věku 40-49 let (25 %) respondenti zaměstnaní na MF (27 %)


Graf 20: Hodnocení kvality pracovních pomůcek 100

2 14

velmi nízká

Průměrné hodnocení = 2,99 (1=velmi nízká, 4=velmi vysoká)

spíše nízká

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní kvalitu pracovních pomůcek jako nízkou: respondenti mladší než 30 let (22 %) respondenti zaměstnaní na MF (25 %)

80 60 67 40

spíše vysoká

20 17 0

velmi vysoká údaje jsou v procentech



29

Graf 21: Hodnocení dostupnosti pracovních pomůcek 100 80

3 20

60

velmi nízká

Průměrné hodnocení = 2,99 (1= velmi nízká, 4=velmi vysoká)

spíše nízká

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní dostupnost pracovních pomůcek jako vysokou: respondenti ve věku 30-39 let (83 %) respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF (100 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní dostupnost pracovních pomůcek jako nízkou: respondenti ve věku 40-49 let (30 %) a mladší než 30 let (30 %) respondenti zaměstnaní na MF (28 %)

53 40

spíše vysoká

20

velmi vysoká

24 0



Graf 22: Hodnocení šíře výběru pracovních pomůcek 100

4

80

29

velmi nízká spíše nízká

60 40

50

spíše vysoká

20 0

velmi vysoká

17

Průměrné hodnocení = 3,32 (1= velmi nízká, 4=velmi vysoká) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní šíři výběru pracovních pomůcek jako vysokou: respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF (90 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní šíři výběru pracovních pomůcek jako nízkou: respondenti ve věku 40-49 let (40 %) respondenti zaměstnaní na MF (45 %)



Schéma 4: Spontánně uvedené výhrady a připomínky k pracovním pomůckám

SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY K PRACOVNÍM POMŮCKÁM

dlouhá dodací lhůta po objednání nedostatečné vybavení potřebnými kancelářskými potřebami - nosím si vlastní nízká kvalita pracovních pomůcek nedostatek šanonů omezený výběr nevhodné kancelářské vybavení - stůl, židle některé věci si musíme kupovat ze svého

28% 17% 11% 8% 8% 6% 6%


Jednotlivé aspekty oblasti pracovních pomůcek jsou hodnoceny relativně konzistentně, přičemž nejlépe je hodnoceno množství pracovních pomůcek, které považuje za dobré více než 8 z 10 respondentů. Naopak nejhůře respondenti hodnotí šíři výběru pracovních pomůcek, přesto ji jako vysokou hodnotí dvě třetiny dotázaných. Tyto aspekty ovlivňují celkovou spokojenost se stavem pracovních pomůcek, která se pohybuje na úrovni 89 %, přičemž 27 % respondentů je se stavem pracovních pomůcek velmi spokojeno a 62 % spíše spokojeno. V případě množství pracovních pomůcek, je podíl respondentů, kteří jejich množství hodnotí jako dobré, vyšší, než podíl těch, kteří považují tento aspekt za důležitý, a není tedy prioritně nutné zaměřovat se na zvyšování jejich množství. Naopak pozornost by přednostně měla být věnována kvalitě pracovních pomůcek, jejich dostupnosti a šíři jejich výběru. U těchto charakteristik pracovních pomůcek se míra důležitosti nachází nad aktuálním hodnocením, tzn., že podíl respondentů, kteří tyto charakteristiky považují za důležité, převyšuje podíl těch, kteří je hodnotí pozitivně. Na nutnost zlepšování v těchto oblastech poukazují i spontánní odpovědi respondentů, kteří mají nejčastěji výhrady k dlouhé dodací lhůtě (především respondenti zaměstnaní na MMR), k nedostatku kancelářských potřeb (musí prý používat vlastní – zejména respondenti zaměstnaní na MF) a k nízké kvalitě pracovních pomůcek. Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

30

2.2 HODNOCENÍ INFORMACÍ POTŘEBNÝCH PRO PRÁCI Informace potřebné pro práci představují druhou ze čtyř oblastí, které v rámci cílové skupiny subjektů OPTP tvoří dílčí část indikátoru „Spokojenost relevantních aktérů s podmínkami pro práci na řízení DoP/OP“. V rámci této oblasti bylo hodnoceno množství informací, podkladů a dalších materiálů pro práci a celková spokojenost s jejich množstvím. Sledována byla také důležitost dostatku informací, podkladů a dalších materiálů pro práci. Graf 23: Hodnocení důležitosti dostatku informací, podkladů a dalších materiálů 100

Průměrné hodnocení = 3,85 (1=zcela nepodstatné, 4=velmi důležité)

16 80

spíše důležité

Segmenty respondentů, pro které je častěji než pro ostatní velmi důležité mít dostatek informací, podkladů a dalších materiálů: ženy (88 %) respondenti zaměstnaní na MF (91 %)

60 40

85 velmi důležité

20 0



Graf 24: Hodnocení spokojenosti s množstvím informací, podkladů a dalších materiálů (podle instituce) 100 80

2,99

3,05

3,00

1 20

1 16

20

60

59

2,60 velmi nespokojen/a 40 spíše nespokojen/a

60

59

40 60

spíše spokojen/a

20 24

20

20

velmi spokojen/a


jiná instituce


Graf 25: Hodnocení množství informací, podkladů a dalších materiálů 100

1 15

velmi málo

Průměrné hodnocení = 3,12 (1= velmi málo, 4=velmi mnoho)

spíše málo

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní množství informací, podkladů a dalších materiálů jako nedostatečné: respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF (30 %)

80 60

55

40 20

spíše mnoho 29

0

velmi mnoho údaje jsou v procentech



31

Schéma 5: Spontánně uvedené výhrady a připomínky k pracovním pomůckám

SPONTÁNNĚ UVEDENÝ CHYBĚJÍCÍ TYP INFORMACÍ/ PODKLADŮ

nedostatečné vstupní školení komplexnější informace, které by mi umožnily detailní informaci o realizaci programu a pochopení některých kroků vedení

11% 11%


Více než 8 z 10 respondentů uvedlo, že má dostatek informací, podkladů a dalších materiálů pro svou práci, přičemž jen 29 % má informací a podkladů velmi mnoho. Dostatek informací, podkladů a dalších materiálů pro svou práci je důležitý pro všechny dotázané, za velmi důležitý ho považuje dokonce 85 % respondentů. Tyto hodnoty poukazují na prostor pro zlepšení dostupnosti a dostatku informací a dalších materiálů, které respondenti ke své práci potřebují, zjištění dále dokládá fakt, že celková spokojenost s množstvím informací, podkladů a dalších materiálů se pohybuje na úrovni 80 %.

2.3 HODNOCENÍ NASTAVENÍ FORMÁLNÍCH PRAVIDEL PRO PRÁCI 2.3.1 HODNOCENÍ METODIK MMR-NOK Nastavení formálních pravidel pro práci představuje třetí ze čtyř oblastí, které v rámci cílové skupiny subjektů OPTP tvoří dílčí část indikátoru „Spokojenost relevantních aktérů s podmínkami pro práci na řízení DoP/OP“. V rámci této oblasti jsou hodnoceny další tři podoblasti: metodiky MMR-NOK, metodiky OPTP a zákony/podzákonná opatření. V rámci podoblasti metodiky MMR-NOK byla hodnocena srozumitelnost metodik a pravidel a celková spokojenost s metodikami. Zjišťována byla také důležitost jejich srozumitelnosti za účelem identifikace případné potřeby jejího zlepšení. Graf 26: Hodnocení důležitosti srozumitelnosti metodik a pravidel MMR-NOK 2007–2013 100 80

Průměrné hodnocení = 3,74 (1= zcela nepodstatné, 4= velmi důležité)

26 spíše důležitá

60 40

74

20 0

Segmenty respondentů, pro které je častěji než pro ostatní velmi důležitá srozumitelnosti metodik a pravidel MMR-NOK: respondenti ve věku 30-39 let (83 %) respondenti zaměstnaní na MF (80 %)

velmi důležitá




32

Graf 27: Hodnocení spokojenosti s metodikami MMR-NOK 2007–2013 (podle instituce) 100

2,92

2,94

2,89

1 12

2 10

15

81

80

3,00 velmi nespokojen/a

80 spíše nespokojen/a

60 40

100

82

spíše spokojen/a

20 8 6 4 celkem MMR MF Průměrné hodnocení: 1= velmi nespokojen/a, 4= velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=107/50, 54, 2)

velmi spokojen/a

0

jiná instituce


Graf 28: Hodnocení srozumitelnosti metodik a pravidel MMR-NOK 2007–2013 100

1 9

velmi nesrozumitelné

80 spíše nesrozumitelné

60 40

83

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní metodiky a pravidla MMR-NOK 2007–2013 jako nesrozumitelné: respondenti ve věku 50 a více let (21 %)

spíše srozumitelné

20 0

Průměrné hodnocení = 2,95 (1= velmi nesrozumitelné, 4=velmi srozumitelné)

velmi srozumitelné 7



Schéma 6: Spontánně uvedené výhrady a připomínky k metodikám MMR-NOK SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY K METODIKÁM MMR-NOK

jsou velmi obsáhlé a někdy nepřehledné (kvantita nahrazuje kvalitu) je jich moc, pravidla jsou někdy složitá

22% 22%


Celkem 9 z 10 respondentů uvedlo, že jsou pro ně metodiky MMR-NOK srozumitelné, avšak jen 7 % je hodnotí jako velmi srozumitelné. Srozumitelnost metodik považují za důležitou všichni dotázaní, za velmi důležitou ji považují tři čtvrtiny respondentů. Tyto diference poukazují na nutnost zaměřit se na zlepšení srozumitelnosti metodik MMR-NOK. Toto doporučení podtrhuje také celková spokojenost se srozumitelností metodik MMR-NOK, která se pohybuje na úrovni 87 %, přičemž jen 6 % respondentů je s jejich srozumitelností velmi spokojeno. Také spontánně uvedené výhrady k metodikám MMR-NOK poukazují nejčastěji na jejich nepřehlednost, přílišnou rozsáhlost a složitost.

2.3.2 HODNOCENÍ METODIK OPTP Druhou podoblast nastavení formálních pravidel pro práci tvoří metodiky OPTP, jejichž hodnocení je založeno na proměnných srozumitelnost metodik, rychlost aktualizací metodik a frekvence aktualizací metodik. Tyto charakteristiky mají přímý vliv na celkovou spokojenost s metodikami OPTP.


33

Graf 29: Aktuální hodnocení a důležitost jednotlivých charakteristik metodik OPTP 2007–2013 vysoká

4,0 Oblasti, které je vhodné zlepšit: srozumitelnost metodik

srozumitelnost

Důležitost

3,5 rychlost aktualizací

frekvence aktualizací

nízká

3,0

Celková spokojenost s metodikami OPTP = 2,98 2,5 2,5

3,0

3,5

4,0


negativní

pozitivní

Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os; průměrné hodnocení Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=velmi srozumitelné, 1=velmi nesrozumitelné (srozumitelnost); 4=velmi často, 1=vůbec ne (frekvence aktualizací); 4=velmi rychle, 1=velmi pomalu (rychlost aktualizací); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/ (celková spokojenost s metodikami OPTP) Zdroj: INESAN (N=97)

Graf 30: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik metodik OPTP 2007–2013 (srovnání průměrného hodnocení s benchmarkem) srozumitelnost 4 3 2 1


rychlost aktualizací důležitost benchmark


Graf 31: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik metodik OPTP 2007–2013 srozumitelnost

85

rychlost aktualizací

36


53

22 0

velmi důležité

14

57 20

spíše důležité


1

11

22 60

3,84

3,25

3,00

80 100 údaje jsou v procentech



34

Graf 32: Celková spokojenost s metodikami OPTP 2007–2013 (podle instituce) 100

2,98

3,02

2,95

2,86

9

6

13

14


80 60 40

84

87

79

7

8

8

spíše spokojen/a

86

20 0

celkem MMR MF Průměrné hodnocení: 1= velmi nespokojen/a, 4= velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=97/52, 38, 7)

velmi spokojen/a jiná instituce


Graf 33: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik metodik OPTP 2007–2013 (souhrnný přehled) 100

2,98

3,04

2,92

2,84

9

3

1 26

27

84

90

54

63

7

7

20

10

celková spokojenost

srozumitelnost

80 60 40 20 0

frekvence rychlost aktualizací aktualizací údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/ (celková spokojenost se stavem pracovních pomůcek); 4=velmi srozumitelné, 1=velmi nesrozumitelné (srozumitelnost); 4=velmi často, 1=vůbec ne (frekvence aktualizací); 4=velmi rychle, 1=velmi pomalu (rychlost aktualizací) Zdroj: INESAN (N=97)

Graf 34: Hodnocení srozumitelnosti metodik a pravidel OPTP 2007–2013 100

3

80

spíše nesrozumitelné

Průměrné hodnocení = 3,04 (1=velmi nesrozumitelné, 4=velmi srozumitelné)

spíše srozumitelné

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní metodiky a pravidla OPTP jako nesrozumitelné: respondenti ve věku 40-49 let (15 %) respondenti zaměstnaní na MF (8 %)

60 90 40 20 0

velmi srozumitelné 7



Graf 35: Hodnocení frekvence aktualizace metodik a pravidel OPTP 2007–2013 100 80

1 26

občas

60 40

vůbec ne

54

20 20 0

často velmi často údaje jsou v procentech

Průměrné hodnocení = 2,92 (1=vůbec ne, 4=velmi často) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní aktualizace metodik a pravidel OPTP jako časté či velmi časté: respondenti starší než 50 let (82 %) respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF (100 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní aktualizace metodik a pravidel OPTP jako občasné či žádné: respondenti mladší než 30 let (43 %) respondenti zaměstnaní na MMR (34 %)



35

Graf 36: Hodnocení rychlosti aktualizace metodik a pravidel OPTP 2007–2013 100 80

Průměrné hodnocení = 2,84 (1=velmi pomalu, 4=velmi rychle)

spíše pomalu

27

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní aktualizace metodik a pravidel OPTP jako rychlé: respondenti ve věku 30-39 let (83 %) respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF (86 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní aktualizace metodik a pravidel OPTP jako pomalé: respondenti mladší než 30 let (43 %) respondenti zaměstnaní na MF (34 %)

60 spíše rychle 40

63

20 0

velmi rychle 10



Schéma 7: Spontánně uvedené výhrady a připomínky k metodikám OPTP

SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY K METODIKÁM OPTP

vadí mi neustálé aktualizace výklad je často obecně napsán, každý si jej v určitých případech může vyložit jinak komplikovanost, místy nesrozumitelnost

39% 22% 9%


Ze sledovaných proměnných je nejlépe hodnocena srozumitelnost metodik OPTP. Tyto metodiky považují za srozumitelné téměř všichni respondenti (97 %), nicméně jen 7 % je hodnotí jako velmi srozumitelné. Na druhé straně 85 % respondentů považuje srozumitelnost těchto metodik za velmi důležitou a tato diference naznačuje nutnost zlepšení srozumitelnosti metodik OPTP. Na nutnost zlepšení srozumitelnosti metodik OPTP poukazují také spontánně uvedené výhrady, které často vypovídají o nejasnosti, komplikovanosti a nesrozumitelnosti metodik. Zlepšena by měla být dále také rychlost aktualizací metodik OPTP, neboť rychlé aktualizace metodik jsou důležité pro 9 z 10 respondentů, avšak rychlost aktualizací považují za vysokou jen necelé dvě třetiny. Frekvence aktualizací metodik OPTP je hodnocena většinou jako častá a také spontánní odpovědi poukazují na příliš vysokou frekvenci aktualizací (neustálé aktualizace vadí především respondentům zaměstnaným na MF).

2.3.3 HODNOCENÍ ZÁKONŮ/PODZÁKONNÝCH OPATŘENÍ Třetí podoblast nastavení formálních pravidel pro práci tvoří zákony a podzákonná opatření. Hodnocení této podoblasti vyjadřuje celková spokojenost se zákony či podzákonnými opatřeními, které mají vliv na práci. Graf 37: Celková spokojenost se zákony či podzákonnými opatřeními, které mají vliv na práci (podle instituce) 2,37 100

2,38

2

2,35 3

velmi nespokojen/a

80 60

62

65

58

32

39

40 20

spíše nespokojen/a spíše spokojen/a

35

3 2 celkem MMR Průměrné hodnocení: 1= velmi nespokojen/a, 4= velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=65/34, 31)

velmi spokojen/a

0

MF



36

Schéma 8: Spontánně uvedené zákony, jejichž změna by vedla k usnadnění práce

SPONTÁNNĚ UVEDENÉ ZÁKONY, JEJICHŽ ZMĚNA BY VEDLA K USNADNĚNÍ PRÁCE

Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. Služební zákon Zákon č. 218/2000 Sb. Zákon o finanční kontrole č. 320/2001 Sb.

47% 29% 15% 9%


Se zákony či podzákonnými opatřeními, které mají vliv na práci, jsou spokojeny jen necelé dvě pětiny respondentů, přičemž velmi spokojeny jsou pouze 2 %. V tomto případě je tedy vhodné uvažovat o změnách těchto zákonných opatření, které by vedly k usnadnění práce. Jak vyplývá ze spontánních odpovědí respondentů, jejich práci by usnadnila zejména změna zákona č. 137/2006 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a přijetí zákona služebního.

2.4 HODNOCENÍ SPOLUPRÁCE AKTÉRŮ Spolupráce aktérů představuje poslední (čtvrtou) oblast, která v rámci cílové skupiny subjektů OPTP tvoří dílčí část indikátoru „Spokojenost relevantních aktérů s podmínkami pro práci na řízení DoP/OP“. V rámci této oblasti byla hodnocena připravenost a informovanost partnerů, předkládání užitečných podnětů a odbornost partnerů. Tyto aspekty spolupráce mají přímý vliv na celkovou spokojenost se spoluprací s partnery. Zjišťována byla také důležitost jednotlivých aspektů spolupráce partnerů za účelem potvrzení případné potřeby jejich zlepšení.

vysoká

Graf 38: Aktuální hodnocení a důležitost jednotlivých charakteristik spolupráce partnerů 4,0 Oblasti, které je vhodné zlepšit: dostatečná připravenost partnerů užitečnost podnětů a námětů odbornost partnerů

odbornost

užitečnost

dostatečná informovanost

Důležitost

3,5

nízká

3,0

Celková spokojenost se spoluprací s partnery = 2,90 2,5 2,5

3,0 negativní

3,5


4,0 pozitivní

Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os; průměrné hodnocení Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=téměř vždy, 1=nikdy (dostatečná informovanost); 4=velmi často, 1=vůbec nikdy (užitečnost); 4=velmi vysoká, 1=velmi nízká (odbornost); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/ (celková spokojenost se spoluprací s partnery) Zdroj: INESAN (N=42)


37

Graf 39: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik spolupráce partnerů (srovnání průměrného hodnocení s benchmarkem) odbornost 4

3

2

1


užitečnost

důležitost benchmark Průměrné hodnocení: 1=zcela nepodstatné, 4=velmi důležité; benchmark vyjadřuje aritmetický průměr všech charakteristik Zdroj: INESAN (N=42)

Graf 40: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik spolupráce partnerů odbornost

81

14

5

3,76


71

29

3,71

užitečnost

71

29

3,71

velmi důležité

0 spíše důležité

20 40 spíše nedůležité

60

80

100



Graf 41: Celková spokojenost se spoluprací s partnery (podle instituce) 100

2,90

2,88

14

18

81

77

3,00 spíše nespokojen/a

80 60 40

100

20

velmi spokojen/a 6

5 celkem MMR Průměrné hodnocení: 1= velmi nespokojen/a, 4= velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=42/34, 8) 0

spíše spokojen/a

MF



38

Graf 42: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik spolupráce partnerů (souhrnný přehled) 2,90 100

3,00

2,74

3,00

14

10

10

81

81

5 celková spokojenost

10

7

10


užitečnost

odbornost

33

80 60 40

81 60

20 0

údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/ (celková spokojenost se spoluprací partnerů); 4=téměř vždy, 1=nikdy (dostatečná informovanost); 4=velmi často, 1=vůbec nikdy (užitečnost); 4=velmi vysoká, 1=velmi nízká (odbornost) Zdroj: INESAN (N=42)

Graf 43: Hodnocení informovanosti/připravenosti partnerů na jednání pracovní skupiny 100

10

80

jen výjimečně

Průměrné hodnocení = 3,00 (1=nikdy, 4=vždy nebo skoro vždy)

většinou ano

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní partnery jako většinou nebo vždy informované/připravené: respondenti ve věku 40-49 let (100 %) respondenti zaměstnaní na MF (100 %)

60 81 40 20 0

vždy nebo skoro vždy 10



Graf 44: Hodnocení užitečnosti podnětů a námětů k projednávaným tématům 100 80

33

výjimečně

60 docela často 40

60

20 0

velmi často 7



Průměrné hodnocení = 2,74 (1=vůbec nikdy, 4=velmi často) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní podněty či náměty jako docela či velmi často užitečné: muži (75 %) respondenti ve věku 40-49 let (100 %) respondenti zaměstnaní na MF (100 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní podněty či náměty jako výjimečně užitečné: ženy (39 %) respondenti ve věku 30-39 let (48 %) respondenti zaměstnaní na MMR (41 %)

Graf 45: Hodnocení odbornosti partnerů v pracovní skupině 100

10 spíše nízká

80 60 81

spíše vysoká

40 20 0

velmi vysoká 10

Průměrné hodnocení = 3,00 (1=velmi nízká, 4=velmi vysoká) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní odbornost partnerů jako vysokou: muži (100 %) respondenti ve věku 40-49 let (100 %) respondenti zaměstnaní na MF (100 %)




39

Schéma 9: Spontánně uvedené výhrady a připomínky ke spolupráci s partnery v pracovní skupině SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY KE SPOLUPRÁCI S PARTNERY

neochota partnerů, zejména jsou-li jim zadány úkoly k plnění problémy nespolupráce, odmítání nových postupů či nápadů různá odbornost členů pracovní skupina je velmi široká a její jednání jsou řízena velmi problematicky příliš mnoho pracovních skupin na různé pracovní skupiny přicházejí různí zástupci jednotlivých subjektů a ne vždy hájí stejné názory na jednu věc malé až nulové praktické zkušenosti členů pracovní skupiny

29% 14% 14% 14% 14% 14% 14%

Zdroj: INESAN (N=7)

Z hodnocení respondentů vyplývá, že je nutno zaměřit pozornost na všechny tři zkoumané proměnné. Připravenost a informovanost partnerů, předkládání užitečných podnětů a odbornost partnerů považují za důležité všichni nebo téměř všichni respondenti (95 % v případě odbornosti), přičemž za velmi důležité považuje tyto aspekty spolupráce více než 7 z 10 dotázaných (hodnocení důležitosti je tedy možno považovat za konzistentní). V případě aktuálního hodnocení těchto aspektů sice vyjádřilo pozitivní hodnocení 9 z 10 respondentů (užitečnost podnětů hodnotí pozitivně jen necelých 7 z 10), avšak maximálně 10 % je ohodnotilo velmi pozitivně. Tato diference mezi vnímanou důležitostí a aktuálním hodnocením poukazuje na prostor ke zlepšení daných charakteristik spolupráce partnerů. Na nutnost zlepšení spolupráce partnerů poukazuje také celková míra spokojenosti se spoluprací, která sice dosahuje 86 %, avšak jen 6 % respondentů je se spoluprací s partnery velmi spokojeno. Vyšší míra spokojenosti byla zaznamenána na Ministerstvu financí ČR ve srovnání s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Mezi spontánní výhrady respondentů ke spolupráci s partnery patří mj. neochota partnerů, odmítání nových postupů či nápadů, názorová různorodost, malé zkušenosti partnerů a jejich různá odbornost (všechny uvedené výhrady a připomínky ke spolupráci s partnery, viz schéma 9, uvedli výhradně jen respondenti zaměstnaní na MMR).


40

CÍLOVÁ SKUPINA SUBJEKTY NSRR - ČLENOVÉ OFICIÁLNÍCH PRACOVNÍCH USKUPENÍ, KTEŘÍ SE PODÍLÍ NA ŘÍZENÍ NSRR A NEJSOU PLACENI Z OPTP 2.5 HODNOCENÍ PRACOVNÍ SKUPINY Hodnocení pracovní skupiny představuje první ze dvou oblastí, které v rámci cílové skupiny subjektů NSRR tvoří dílčí část indikátoru „Spokojenost relevantních aktérů s podmínkami pro práci na řízení DoP/OP“. V rámci této oblasti byla hodnocena organizace jednání, ochota řídících orgánů komunikovat, možnost vznášet vlastní podněty, rychlost toku informací pro činnost v pracovní skupině a dostatek informací pro činnost v pracovní skupině. Tyto charakteristiky pracovní skupiny mají vliv na celkovou spokojenost s činností pracovní skupiny, která byla taktéž zkoumána. Zjišťována byla dále důležitost těchto charakteristik pracovní skupiny za účelem determinace jejich případné potřeby ke zlepšení.

vysoká

Graf 46: Aktuální hodnocení a důležitost charakteristik pracovní skupiny 4,0

dostatek informací pro činnost v pracovní skupině možnost vznášet vlastní podněty

Oblasti, které je vhodné zlepšit: možnost vznášet vlastní podněty rychlost toku informací pro činnost v pracovní skupině

ochota řídících orgánů komunikovat

rychlost toku informací pro činnost v pracovní skupině

Důležitost

3,5

organizace jednání

nízká

3,0

Celková spokojenost s činností pracovní skupiny = 3,07 2,5 2,5

negativní

3,0


3,5

pozitivní

4,0

Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os; průměrné hodnocení Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=vynikající, 1=špatná (organizace jednání); 4=velmi ochotní, 1=velmi neochotní (ochota řídících orgánů komunikovat); 4=velmi snadné, 1=velmi obtížné (možnost vznášet vlastní podněty); 4=vždy s dostatečným časovým předstihem, 1= vždy s nedostatečným časovým předstihem (rychlost toku informací pro činnost v pracovní skupině); 4=vždy dostatečné, 1=vždy nedostatečné (dostatek informací pro činnost v pracovní skupině); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (celková spokojenost s činností pracovní skupiny) Zdroj: INESAN


41

Graf 47: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik pracovní skupiny (srovnání průměrného hodnocení s benchmarkem) ochota řídících orgánů komunikovat 4 3 dostatek informací pro činnost v pracovní skupině

2


1


možnost vznášet vlastní podněty důležitost benchmark


Graf 48: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik pracovní skupiny ochota řídících orgánů komunikovat

83

dostatek informací pro činnost v pracovní skupině

16

76

možnost vznášet vlastní podněty

29

65


60 20

1 3,69

32

26

0 velmi důležité spíše důležité spíše nedůležité Průměrné hodnocení: 1=zcela nepodstatné, 4=velmi důležité Zdroj: INESAN (N=102)

3,75

25

70


1 3,82

40

3 3,62 15

60

3,11


Graf 49: Spokojenost s činností pracovní skupiny 3,07 100 80 60

3,50

3,43

3,40

11

14

19 50

29

3,22

60

56

56

3,12 23 42

40 20

50

57

26

40

33

3,00

2,67

2,67

33

33

67

67

2,00

11

78

100

35 11

0

údaje jsou v procentech velmi spokojen/a

spíše spokojen/a


Pozn.: Průměrné hodnocení: 1=velmi nespokojen/a, 4=velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=102/6, 7, 5, 9, 26, 9, 9, 3, 1)


42

Graf 50: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik pracovní skupiny (souhrnný přehled) 3,07

3,36

3,24

3,14

3,10

2,97

19

11

12

3 16

1 17

1 18

53

46

53

35

29

100 80

43

60

56

40 47

20

26

35

0

64

17

údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (celková spokojenost s činností pracovní skupiny); 4=vynikající, 1=špatná (organizace jednání); 4=velmi ochotní, 1=velmi neochotní (ochota řídících orgánů komunikovat); 4=velmi snadné, 1=velmi obtížné (možnost vznášet vlastní podněty); 4=vždy s dostatečným časovým předstihem, 1= vždy s nedostatečným časovým předstihem (rychlost toku informací pro činnost v pracovní skupině); 4=vždy dostatečné, 1=vždy nedostatečné (dostatek informací pro činnost v pracovní skupině) Zdroj: INESAN (N=102/105, 102, 105, 102, 105)

Graf 51: Hodnocení ochoty komunikovat ze strany subjektů, které řídí a zodpovídají za pracovní skupinu 100

11 spíše neochotní

80 60

43 spíše ochotní

40 20

47

0

Průměrné hodnocení = 3,36 (1=velmi neochotní, 4=velmi ochotní)

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní řídící subjekty jako ochotné komunikovat: respondenti ve věku 40 a více let (100 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní řídící subjekty jako neochotné komunikovat: respondenti působící v pracovní skupině 3-4 roky (17 %)

velmi ochotní údaje jsou v procentech


Graf 52: Hodnocení dostatku informací, podkladů a dalších materiálů, potřebných k činnosti v pracovní skupině 100

12

80 60

53

40 20

35

0

většinou nedostatečné většinou dostatečné vždy dostatečné

Průměrné hodnocení = 3,24 (1=vždy nedostatečné, 4=vždy dostatečné) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní množství informací jako dostatečné: respondenti působící v pracovní skupině více než 5 let (97 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní množství informací jako nedostatečné: respondenti působící v pracovní skupině 2-4 roky (20 %)




43

Schéma 10: Spontánně uvedené typy informací, podkladů a dalších materiálů, které respondenti postrádají SPONTÁNNĚ UVEDENÉ TYPY INFORMACÍ, PODKLADŮ A DALŠÍCH MATERIÁLŮ, KTERÉ RESPONDENTI POSTRÁDAJÍ

konkrétní řešené problémy podrobné podklady před jednáním pracovní skupiny informace o stavu přípravy EU 2014+ odpovědi na dotazy zaslané v dostatečném předstihu souhrn hlavních problémů (informací je příliš)

18% 18% 9% 9% 9%


Graf 53: Hodnocení možnosti vznášet vlastní podněty v rámci pracovní skupiny 100

1 17

velmi obtížné

80 60

spíše obtížné 53

40 20

spíše snadné 29

0

velmi snadné

Průměrné hodnocení = 3,10 (1=velmi obtížné, 4=velmi snadné) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní vznášení vlastních podnětů jako snadné: respondenti působící v pracovní skupině více než 5 let (94 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní vznášení vlastních podnětů jako obtížné: respondenti působící v pracovní skupině 3-4 roky (37 %) respondenti působící ve více než 1 skupině (35 %)



Graf 54: Hodnocení rychlosti toku informací, podkladů a dalších materiálů potřebných k činnosti v pracovní skupině Průměrné hodnocení = 3,14 100

3 16

80 60

46

většinou s nedostatečným časovým předstihem většinou s dostatečným časovým předstihem

40 20

vždy s nedostatečným časovým předstihem

35

0

vždy s dostatečným časovým předstihem údaje jsou v procentech


(1=vždy s nedostatečným časovým předstihem, 4=vždy s dostatečným časovým předstihem) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní rychlost toku informací jako dostatečnou: respondenti působící jen v 1 skupině (85 %) respondenti působící v pracovní skupině1 rok (92 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní rychlost toku informací jako nedostatečnou: respondenti ve věku 50 a více let (29 %) respondenti působící ve více než 1 skupině (29 %) respondenti působící v pracovní skupině 3-4 roky (29 %)

Graf 55: Hodnocení organizace jednotlivých setkání 100

1 18

špatná

80 spíše špatná

60 64 40

velmi dobrá

20 0

17

vynikající

Průměrné hodnocení = 2,97 (1=špatná, 4=vynikající) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní organizaci setkání jako velmi dobrou nebo vynikající: respondenti ve věku 40-49 let (100 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní organizaci setkání jako špatnou: respondenti působící ve více než 1 skupině (28 %) respondenti působící v pracovní skupině 3-4 roky (27 %)




44

Schéma 11: Skupiny spontánně uvedených výhrady a připomínek k pracovní skupině

SKUPINY SPONTÁNNĚ UVEDENÝCH VÝHRADY A PŘIPOMÍNEK K PRACOVNÍ SKUPINĚ

NEEFEKTIVNOST ČINNOSTI PRACOVNÍ SKUPINY NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ ČINNOSTI PRACOVNÍ SKUPINY NEPRAVIDELNOST A MÁLO ČASTÁ JEDNÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY NEDOSTATEČNOST LHŮT NA ZASÍLÁNÍ A PŘIPOMÍNKOVÁNÍ DOKUMENTŮ

52 % 27 % 15 % 6%


Hodnocení jednotlivých charakteristik fungování pracovní skupiny je relativně konzistentní a podíl respondentů, kteří hodnotí dané charakteristiky pozitivně, se pohybuje přibližně od 80 % do 90 %. Zkoumané charakteristiky hodnotící jednotlivé aspekty fungování pracovních skupin jsou tedy hodnoceny pozitivně a zároveň jsou ze strany respondentů považovány za důležité. Obecně lze však konstatovat, že hodnocení důležitosti jednotlivých aspektů fungování pracovních skupin je vyšší, než aktuální hodnocení a i přes relativně vysoké pozitivní hodnocení jednotlivých aspektů fungování pracovních skupin, existuje prostor pro jejich zlepšování. Zejména se jedná o možnost vznášet vlastní podněty a rychlost toku informací pro činnost v pracovní skupině. Vznášení podnětů považuje za snadné 82 % respondentů, přičemž vznášení podnětů v rámci pracovní skupiny hodnotí jako důležité téměř všichni (99 %). Informace, podklady a další materiály potřebné k řádné činnosti v pracovní skupině, se dostávají k 81 % s dostatečným časovým předstihem, přičemž za důležitou považuje rychlost toku informací 97 % respondentů. Prostor pro zlepšování existuje také v případě množství informací pro činnost v pracovní skupině a ochoty řídících orgánů komunikovat. Celkem 88 % respondentů má dostatečné množství informací, podkladů a dalších materiálů, které potřebují k činnosti v pracovní skupině, za důležité považují dostatečné množství informací všichni dotázaní. Podobně, jako ochotné komunikovat hodnotí řídící orgány 89 % respondentů, přičemž za důležitou považuje tuto ochotu 99 %. Také celková spokojenost s činností pracovní skupiny poukazuje na prostor ke zlepšování. Míra spokojenosti se nachází na úrovni 81 %, přičemž 56 % je spíše spokojeno a 26 % je s fungováním své pracovní skupiny velmi spokojeno. Také spontánní připomínky k fungování pracovní skupiny poukazují na prostor ke zlepšování činnosti pracovní skupiny (spontánní připomínky uváděli téměř výhradně respondenti zaměstnaní ve veřejné správě). Respondenti v nich nejčastěji poukazují na neefektivitu činnosti pracovní skupiny (jedná se jen o formální setkání, neřeší se aktuální problémy, neberou se v potaz připomínky členů pracovní skupiny, nevěnuje se dostatečná pozornost novému programovému období atd.) a předkládají návrhy na zlepšení činnosti pracovní skupiny (evaluátoři by měli být nezávislí na řídícím orgánu, měli by více dbát na výměnu zkušeností a best practices, skupiny by měly být více řízené, měly by být detailněji definovány náměty, které se mají řešit, měla by být zajištěna účast zástupců EK, jakožto tvůrce velké části pravidel, pokynů a návodů a relevantních odborníků v dané oblasti atd.).

2.6 HODNOCENÍ NASTAVENÍ FORMÁLNÍCH PRAVIDEL PRO PRÁCI Nastavení formálních pravidel pro práci představuje druhou ze dvou oblastí, které v rámci cílové skupiny subjektů NSRR tvoří dílčí část indikátoru „Spokojenost relevantních aktérů s podmínkami pro práci na řízení DoP/OP“. V rámci této oblasti byla hodnocena celková spokojenost s českou úpravou pravidel pro fungování strukturálních fondů.


45

Graf 56: Spokojenost s českou úpravou pravidel pro fungování strukturálních fondů (podle pracovní skupiny) 2,40 100

3,00

33

80 60

36

2,52 4

2,44

40

33

2,43

11 57

2,40

2,12

2,11

20

25

22

38

44

38

33

20

100

40 20

2,67

12

52

67

56

56

43

1,67

67

60 33

0

údaje jsou v procentech spíše spokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokojen/a Pozn.: Průměrné hodnocení: 1=velmi nespokojen/a, 4=velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=105/1, 6, 25, 9, 7, 5, 8, 9, 3)

Schéma 12: Skupiny spontánně uvedených aspektů české úpravy pravidel fungování strukturálních fondů, se kterými jsou respondenti spokojeni

SKUPINY SPONTÁNNĚ UVEDENÝCH ASPEKTŮ, SE KTERÝMI JSOU RESPONDENTI SPOKOJENI

JEDNODUCHOST, ZJEDNODUŠENÍ A SJEDNOCENÍ PRAVIDEL ŘÍZENÍ A REALIZACE MONITOROVACÍ SYSTÉMY, METODIKY AKTUÁLNOST A DETAILNOST PRAVIDEL

42 % 26 % 21 % 11 %


Schéma 13: Skupiny spontánně uvedených aspektů české úpravy pravidel fungování strukturálních fondů, se kterými jsou respondenti nespokojeni SKUPINY SPONTÁNNĚ UVEDENÝCH ASPEKTŮ, SE KTERÝMI JSOU RESPONDENTI NESPOKOJENI

SLOŽITOST A KOMPLIKOVANOST PRAVIDEL PŘÍSNĚJŠÍ NASTAVENÍ PRADIDEL, NEŽ JAK JE POŽADUJE EU NEEFEKTIVNOST, NEJASNOST PRAVIDEL NEDOSTATEČNÁ RYCHLOST PŘÍPRAVY PRAVIDEL ČASTÉ ZMĚNY PRAVIDEL OMEZUJÍCÍ VLIV PRAVIDEL NEKOORDINOVANOST A NEKOMPETENTNOST ŘEŠENÍ NESROVNALOSTÍ

35 % 16 % 16 % 10 % 8% 6% 6% 4%


Více než polovina respondentů je spokojena s českou úpravou pravidel pro fungování strukturálních fondů. Tito respondenti jsou však spokojeni jen částečně, naprostou spokojenost nevyjádřil přitom žádný z dotázaných. Necelá polovina dotázaných je s českou úpravou pravidel nespokojena, přičemž 17 % vyjádřilo velkou nespokojenost.


46

Podrobněji svou spokojenost s českou úpravou pravidel fungování strukturálních fondů rozvedlo celkem 19 % respondentů. Tyto osoby jsou spokojeny zejména s jejich jednoduchostí a s postupným zjednodušováním a sjednocováním v rámci jednotlivých operačních programů. V menší míře byla vyjádřena spokojenost s řízením implementace a realizací pravidel, s monitorovacím systémem a metodikami pro jednotlivé oblasti a v neposlední řadě s aktuálností a detailností pravidel. Respondenti častěji rozváděli svou nespokojenost s českou úpravou pravidel fungování strukturálních fondů. Nespokojenost konkrétně vyjádřila polovina respondentů; z hlediska jednotlivých oblastí jsou respondenti nespokojeni především se složitostí a komplikovaností pravidel, s přísnějším nastavením pravidel, než jak to požaduje Evropská unie a s neefektivností a nejasností pravidel. Výtky byly směřovány také směrem k nedostatečné rychlosti přípravy pravidel a k častým změnám pravidel. Pravidla jsou podle respondentů dále v některých případech zbytečně omezující a jejich důsledné dodržování vede k nesprávnému chování. Někteří respondenti jsou nespokojeni také s nekoordinovaností činností jednotlivých subjektů implementační struktury, nekompetentností některých subjektů a s řešením nesrovnalostí.


47

3. INDIKÁTOR (ID WF445): Spokojenost zaměstnanců implementační struktury a příjemců a žadatelů s informačním systémem V rámci cílové skupiny zaměstnanců implementační struktury – pracovníků implementační struktury, kteří využívají monitorovací systém MONIT7+ a/nebo MSC2007, bylo do výpočtu indikátoru v rámci čtyř hodnocených oblastí zařazeno celkem 22 proměnných. V rámci cílové skupiny příjemců a žadatelů, kteří používají systém BENEFIT7, bylo do výpočtu indikátoru v rámci čtyř hodnocených oblastí zařazeno celkem 15 proměnných. Struktura indikátoru je zobrazena v následujícím schématu: přihlášení do systému četnost neplánovaných výpadků systému dopad plánovaných odstávek systému na práci zobrazování, načítání a ukládání dat orientace v systému tvorba sestav přímo v systému přehlednost výstupů ze systému další práce se standardními výstupy možnost úprav výstupů v jiných programech celková spokojenost s pracovním prostředím monitorovacího systému správnost dat v monitorovacím systému opakované zadávání stejných dat propojení s ostatními systémy a registry státní správy funkčnost propojení s ostatními systémy a registry celková spokojenost s daty v monitorovacím systému dosažitelnost pracovníků technické podpory užitečnost informací od pracovníků technické podpory úplnost informací obsažených přímo v systému zlepšování systému užitečnost vstupního školení práce se systémem celková spokojenost s technickou podporou monitorovacího systému

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: pracovní prostředí systému (56 %)

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: data v systému (66 %)

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: technická podpora systému (68 %)

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: Celková spokojenost s monitorovacím systémem (57 %)

INDIKÁTOR: (cílová skupina zaměstnanci implementační struktury pracovníci implementační struktury, kteří využívají monitorovací systém MONIT7+ a/nebo MSC2007)

(62 %)

INDIKÁTOR (ID WF445): Spokojenost zaměstnanců implementační struktury a příjemců a žadatelů s informačním systémem

(64 %) přihlášení do systému četnost neplánovaných výpadků systému dopad plánovaných odstávek systému na práci zobrazování, načítání a ukládání dat orientace v systému celková spokojenost s pracovním prostředím systému BENEFIT7 opakované zadávání stejných dat propojení s ostatními systémy a registry státní správy funkčnost propojení s ostatními systémy a registry celková spokojenost s daty v systému BENEFIT7

dosažitelnost pracovníků technické podpory užitečnost informací od pracovníků technické podpory úplnost informací obsažených přímo v systému celková spokojenost s technickou podporou systému BENEFIT7

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: pracovní prostředí systému (64 %)

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: data v systému (68 %)

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: technická podpora systému (70 %)

INDIKÁTOR: (cílová skupina příjemci a žadatelé - žadatelé/ příjemci, kteří používají systém BENEFIT7)

(66 %)

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: Celková spokojenost se systémem BENEFIT7 (61 %)


48

CÍLOVÁ SKUPINA ZAMĚSTNANCI IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURY - PRACOVNÍCI IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURY, KTEŘÍ VYUŽÍVAJÍ MONITOROVACÍ SYSTÉM MONIT7+ A/NEBO MSC2007 3.1 CELKOVÁ SPOKOJENOST S MONITOROVACÍM SYSTÉMEM Hodnocení spokojenosti s monitorovacím systémem vyjadřuje celkový souhrnný pohled respondentů na využívaný monitorovací systém a představuje první ze čtyř oblastí, které v rámci cílové skupiny zaměstnanců implementační struktury tvoří dílčí část indikátoru „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury a příjemců a žadatelů s informačním systémem“. Ostatní tři oblasti (pracovní prostředí systému, data v systému a technická podpora systému) mají přímý vliv na celkovou spokojenost. Graf 57: Celková spokojenost s monitorovacím systémem (podle frekvence práce se systémem) 100 80

2,72

2,74

2,72

2,67

2,68

2,79

2,75

2,57

4 25

5 23

3 25

6

5

28

4 23

4

27

1 21

66

66

69

60

64

74

68

5

6

3

7

5

3

5

37

60 40 20 0

56 3


spíše spokojen/a


velmi nespokojen/a

Pozn.: Průměrné hodnocení: 1=velmi nespokojen/a, 4=velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=831/252, 253, 120, 85, 70/716, 115)

Schéma 14: Korelace celkové spokojenosti s monitorovacím systémem a spokojenosti s jednotlivými oblastmi monitorovacího systému celková spokojenost s pracovním prostředím monitorovacího systému 0,715

Celková spokojenost s monitorovacím systémem 0,315

celková spokojenost s technickou podporou monitorovacího systému

0,449

celková spokojenost s daty obsaženými v monitorovacím systému

Pozn.: hodnoty představují koeficient pořadové korelace Spearmanovo rho (ρ); všechny tři uvedené ρ jsou statisticky významné na hladině významnosti α=0.01 Zdroj: INESAN


49

Míra celkové spokojenosti s monitorovacím systémem činí 71 %, přičemž naprostá většina respondentů je s tímto systémem spíše spokojena (66 %); vyšší míra spokojenosti byla zaznamenána mezi uživateli systému MONIT7+. K celkové spokojenosti přispívá v největší míře spokojenost s pracovním prostředím monitorovacího systému.

3.2 HODNOCENÍ PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ MONITOROVACÍHO SYSTÉMU Pracovní prostředí monitorovacího systému představuje druhou ze čtyř oblastí, které v rámci cílové skupiny zaměstnanců implementační struktury tvoří dílčí část indikátoru „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury a příjemců a žadatelů s informačním systémem“. V rámci této oblasti byla hodnocena obtížnost přihlášení do systému, četnost neplánovaných výpadků systému, dopad plánovaných odstávek systému na práci, rychlost zobrazování, načítání a ukládání dat , orientace v systému, tvorba sestav přímo v systému, přehlednost výstupů ze systému, obtížnost další práce se standardními výstupy a možnost úprav výstupů v jiných programech. Tyto charakteristiky pracovního prostředí mají vliv na celkovou spokojenost s pracovním prostředím monitorovacího systému. Zjišťována byla také důležitost těchto charakteristik za účelem potvrzení případného prostoru k jejich zlepšení.

vysoká

Graf 58: Aktuální hodnocení a důležitost charakteristik pracovního prostředí monitorovacího systému 4,0 rychlé zobrazování, načítání a ukládání dat

nízká

Důležitost

3,5

přehlednost výstupů ze systému

snadná tvorba sestav přímo v systému možnost snadných úprav výstupů v jiných programech

3,0

snadná další práce se standardními výstupy

2,5

Oblasti, které je vhodné zlepšit: rychlé zobrazování, načítání a ukládání dat snadná tvorba sestav přímo v systému možnost snadných úprav výstupů v jiných programech

snadná orientace v systému

snadné přihlášení malý dopad plánovaných odstávek systému na moji práci

nízká četnost neplánovaných výpadků systému

Celková spokojenost s pracovním prostředím monitorovacího systému = 2,76 2,0 2,0

2,5 negativní

3,0


3,5

4,0 pozitivní

Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os; průměrné hodnocení Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=velmi snadné, 1=velmi obtížné (přihlášení); 4=vůbec nikdy, 1= velmi často (četnost neplánovaných výpadků systému); 4=vůbec mě neomezují, 1=velmi mě omezují (dopad plánovaných odstávek systému na práci); 4=velmi rychle, 1=velmi pomalu (zobrazování, načítání a ukládání dat); 4=velmi snadná, 1=velmi obtížná (orientace v systému, tvorba sestav v systému); 4=velmi přehledné, 1=velmi nepřehledné (přehlednost výstupů ze systému); 4=velmi snadno, 1=velmi obtížně (další práce se standardními výstupy, úpravy výstupů v jiných programech); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (celková spokojenost s pracovním prostředím monitorovacího systému) Zdroj: INESAN


50

Graf 59: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik pracovního prostředí monitorovacího systému (srovnání průměrného hodnocení s benchmarkem) rychlé zobrazování, načítání a ukládání dat 4 možnost snadných úprav snadná orientace v výstupů v jiných systému 3 programech malý dopad plánovaných odstávek systému na moji práci

2


1

nízká četnost neplánovaných výpadků systému snadná tvorba sestav přímo v systému

snadné přihlášení snadná další práce se standardními výstupy

důležitost benchmark


Graf 60: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik pracovního prostředí systému rychlé zobrazování, načítání a ukládání dat

82


18

78


21

63


46

snadné přihlášení

46

7 1 3,48 9 2 3,41

36 42

9 3

38

malý dopad plánovaných odstávek systému na moji práci

43

41

možnost snadných úprav výstupů v jiných programech

44

38


5 1 3,55

34

53

snadná další práce se standardními výstupy

1 3,77

32

58

snadná tvorba sestav přímo v systému

1 3,81


60

3,31

14

2 3,28

15

1 3,25

14

4

3,22


Graf 61: Spokojenost s pracovním prostředím monitorovacího systému (podle frekvence práce se systémem/podle využívaného systému) 100 80

2,76

2,80

2,74

2,68

2,72

2,79

2,78

3 23

3 20

3 23

4 28

4 25

3 21

3 21

70

71

71

64

68

70

71

5

6

3

4

4

6

5

2,60 5 32

60 40

60

20 0

velmi spokojen/a spíše spokojen/a spíše nespokojen/a Pozn.: Průměrné hodnocení: 1=velmi nespokojen/a, 4=velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=831/252, 253, 120, 85, 70/716, 115)

3

údaje jsou v procentech velmi nespokojen/a


51

Graf 62: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik pracovního prostředí monitorovacího systému (souhrnný přehled) 2,76 100

3 23

80 60

3,17

2,82

2,74

2,74

2,73

2,71

2,54

2,43

2,36

1 12

4 20

4 22

3

8

5

8

11

12

28

27

29

39

40

44

44

44

41

9

5

3

57

40

67

70

20

70

60

30 9

5

0

4

9

50 16

57 10

údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (celková spokojenost s pracovním prostředím monitorovacího systému); 4=velmi snadné, 1=velmi obtížné (přihlášení); 4=vůbec nikdy, 1= velmi často (četnost neplánovaných výpadků systému); 4=vůbec mě neomezují, 1=velmi mě omezují (dopad plánovaných odstávek systému na práci); 4=velmi rychle, 1=velmi pomalu (zobrazování, načítání a ukládání dat); 4=velmi snadná, 1=velmi obtížná (orientace v systému, tvorba sestav v systému); 4=velmi přehledné, 1=velmi nepřehledné (přehlednost výstupů ze systému); 4=velmi snadno, 1=velmi obtížně (další práce se standardními výstupy, úpravy výstupů v jiných programech) Zdroj: INESAN (N=831/831, 776, 831, 831, 831, 740, 625, 831, 831)

Graf 63: Hodnocení obtížnosti přihlášení do systému 100

12

velmi obtížné

80 60

57

40 20

spíše obtížné spíše snadné

30

0

velmi snadné

Průměrné hodnocení = 3,17 (1=velmi obtížné, 4=velmi snadné) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní přihlášení do systému jako snadné: respondenti pracující se systémem MONIT7+ (89 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní přihlášení do systému jako obtížné: respondenti pracující se systémem MSC2007 (21 %) respondenti pracující s monitorovacím systémem méně často (24 %)



Graf 64: Hodnocení přehlednosti standardních výstupů generovaných monitorovacím systémem 100 80

4 20

60 40

67

20 0

velmi nepřehledné

Průměrné hodnocení = 2,82 (1=velmi nepřehledné, 4=velmi přehledné)

spíše nepřehledné

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní standardní výstupy jako přehledné: respondenti pracující se systémem 1-2 roky (85 %) respondenti pracující mimo veřejnou správu (84 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní standardní výstupy jako nepřehledné: respondenti pracující se systémem 7 a více let (31 %) respondenti pracující ve veřejné správě (26 %)

spíše přehledné velmi přehledné

9



Graf 65: Hodnocení výskytu neplánovaných výpadků systému 100 80

4 22

docela často

60 40

70

20 0

velmi často

výjimečně

Průměrné hodnocení = 2,74 (1=velmi často, 4=vůbec nikdy) Segmenty respondentů, podle kterých dochází k výjimečným nebo žádným výpadkům systému: respondenti pracující se systémem méně často (83 %) Segmenty respondentů, podle kterých dochází k častým výpadkům systému: respondenti pracující se systémem každý den (34 %)

vůbec nikdy 4




52

Graf 66: Hodnocení orientace v systému 100

3

80

28

spíše obtížná

60 40

60

20 0

velmi obtížná

spíše snadná velmi snadná

9



Průměrné hodnocení = 2,74 (1=velmi obtížná, 4=velmi snadná) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní orientaci v systému jako snadnou: ženy (73 %) respondenti pracující se systémem MONIT7+ (70 %) respondenti pracující se systémem 1-2 roky (78 %) respondenti pracující se systémem každý den (76 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní orientaci v systému jako obtížnou: muži (39 %) respondenti pracující se systémem MSC2007 (41 %) respondenti pracující se systémem 7 a více let (41 %)

Graf 67: Hodnocení dopadu plánovaných odstávek systému na pracovní činnost 100 80

8

trochu mě omezují

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní plánované odstávky jako neomezující nebo jen málo omezující: muži (70 %) respondenti pracující se systémem MSC2007 (77 %) respondenti pracující se systémem méně často (87 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní plánované odstávky jako omezující: ženy (37 %) respondenti pracující se systémem MONIT7+ (37 %) respondenti pracující se systémem každý den (51 %)

50

omezují mě, ale jen málo

16

vůbec mě neomezují údaje jsou v procentech

20 0

Průměrné hodnocení = 2,73 (1=velmi mě omezují, 4=vůbec mě neomezují)

27

60 40

velmi mě omezují


Graf 68: Hodnocení práce se standardními výstupy generovanými monitorovacím systémem 100

5

80

29 spíše obtížně

60 40

57

20 0

velmi obtížně

spíše snadno velmi snadno

10



Průměrné hodnocení = 2,71 (1=velmi obtížně, 4=velmi snadno) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní práci s výstupy jako snadné: respondenti pracující se systémem MONIT7+ (68 %) respondenti pracující se systémem 1-2 roky (73 %) respondenti zaměstnaní mimo veřejnou správu (36 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní práci s výstupy jako obtížné: respondenti pracující se systémem MSC2007 (46 %) respondenti pracující se systémem 7 a více let (42 %) respondenti zaměstnaní ve veřejné správě (36 %)

Graf 69: Hodnocení úprav standardních výstupů generovaných systémem v dalších programech 100 80

8 39

spíše obtížně

60 40 44 20 0

velmi obtížně

spíše snadno velmi snadno

9

Průměrné hodnocení = 2,54 (1=velmi obtížně, 4=velmi snadno) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní úpravy výstupů v dalších programech jako snadné: respondenti pracující se systémem 1-2 roky (61 %) respondenti pracující se systémem každý den (59 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní úpravy výstupů v dalších programech jako obtížné: respondenti pracující se systémem 7 a více let (56 %)




53

Graf 70: Hodnocení tvorby sestav přímo v monitorovacím systému 100

11

velmi obtížná

80 40

spíše obtížná

60 40 20 0

spíše snadná 44 velmi snadná 5



Průměrné hodnocení = 2,43 (1=velmi obtížná, 4=velmi snadná) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní tvorbu sestav v systému jako snadnou: respondenti pracující se systémem MONIT7+ (51 %) respondenti pracující se systémem 1-2 roky (55 %) respondenti pracující se systémem méně často (66 %) respondenti zaměstnaní mimo veřejnou správu (60 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní tvorbu sestav v systému jako obtížnou: respondenti pracující se systémem MSC2007 (64 %) respondenti pracující se systémem 7 a více let (60 %) respondenti zaměstnaní ve veřejné správě (56 %)

Graf 71: Hodnocení rychlosti načítání, zobrazování a ukládání dat 100

12

velmi pomalu

80 60

44

spíše pomalu

40

spíše rychle

20

41

0

3

velmi rychle údaje jsou v procentech

Průměrné hodnocení = 2,36 (1=velmi pomalu, 4=velmi rychle) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní načítání, zobrazování a ukládání dat jako rychlé: respondenti ve věku 50 a více let (60 %) respondenti pracující se systémem méně často (67 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní načítání, zobrazování a ukládání dat jako pomalé: respondenti mladší než 40 let (61 %) respondenti pracující se systémem každý den (65 %)


Schéma 15: Spontánně uvedené výhrady a připomínky k pracovnímu prostředí monitorovacího systému

SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY K PRACOVNÍMU PROSTŘEDÍ SYSTÉMU

je pomalý, údaje se dlouho načítají je uživatelsky nepříjemný, nepřehledný je složitý, neintuitivní je nestabilní, často "padá" je nutné stále přepínat mezi okny špatná provázanost s ostatními systémy nepoužitelný formát generovaných sestav nemožnost generování vlastních sestav moc rychlé automatické odhlašování problémy s diakritikou a textovými znaky problematické a zdlouhavé přihlašování do systému aktualizace probíhají ve všední dny nemožnost snadných editací ukládání je příliš složité a ne vždy se povede příliš mnoho úrovní (příliš "klikání") častý požadavek na změnu hesla složité opravy chyb nezobrazování chyb a překlepů

33% 22% 15% 12% 6% 6% 6% 5% 5% 5% 4% 4% 4% 4% 3% 3% 3% 3%


Z jednotlivých charakteristik pracovního prostředí monitorovacího systému je nejlépe hodnocené přihlášení do systému, které hodnotí pozitivně téměř 9 z 10 respondentů. Hodnocení přehlednosti výstupů ze systému, četnosti neplánovaných výpadků systému, orientace v systému, dopadu plánovaných odstávek systému na práci a další práce se standardními výstupy je vyrovnané; podíl respondentů, kteří tyto charakteristiky hodnotí pozitivně, se pohybuje od dvou třetin do tří čtvrtin. Nejhůře hodnoceny jsou možnost úprav výstupů v jiných programech, tvorba sestav přímo v systému a Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

54

rychlost zobrazování, načítání a ukládání dat. Pozitivní hodnocení se u těchto charakteristik pohybuje kolem 50 %. Právě u těchto tří charakteristik existuje největší prostor pro jejich zlepšení, poněvadž hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik je vyšší, než aktuální hodnocení spokojenosti a pohybuje se v rozmezí 82 % až 99 %, přičemž 99 % důležitosti dosahuje zobrazování, načítání a ukládání dat. S výjimkou snadného přihlášení existuje prostor pro zlepšení i u ostatních sledovaných charakteristik pracovního prostředí systému (hodnocení jejich důležitosti převyšuje aktuální spokojenost. Také celková spokojenost s pracovním prostředím kopíruje hodnocení jednotlivých charakteristik a respondenti jsou s pracovním prostředím spíše spokojeni (70 %), než velmi spokojeni (jen 5 %). Ze spontánních odpovědí respondentů dále vyplývá, že si nejčastěji stěžují na nedostatečnou rychlost systému, na jeho nepřehlednost, složitost a nestabilitu (především pak respondenti zaměstnaní ve veřejné správě). Na nedostatečnou rychlost si dále stěžují především respondenti, kteří se systémem pracují krátkou dobu (1–2 roky) a respondenti, kteří s ním pracují každý den. Na nepřehlednost a nestabilitu systému si častěji stěžují uživatelé systému MSC2007.

3.3 HODNOCENÍ DAT OBSAŽENÝCH V MONITOROVACÍM SYSTÉMU Data obsažená v monitorovacím systému představují třetí ze čtyř oblastí, které v rámci cílové skupiny zaměstnanců implementační struktury tvoří dílčí část indikátoru „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury a příjemců a žadatelů s informačním systémem“. V rámci této oblasti byla hodnocena správnost dat v monitorovacím systému, nutnost opakovaného zadávání stejných dat, propojení s ostatními systémy a registry státní správy a funkčnost propojení s ostatními systémy a registry. Zjišťována byla také důležitost těchto charakteristik za účelem potvrzení případného prostoru k jejich zlepšení.

vysoká

Graf 72: Aktuální hodnocení a důležitost jednotlivých charakteristik dat v monitorovacím systému 4,0

Oblasti, které je vhodné zlepšit: opakované zadávání stejných dat správnost dat v monitorovacím systému

správnost dat v monitorovacím systému

není nutné zadávat stejná data opakovaně

Důležitost

3,5 funkčnost propojení s ostatními systémy a registry

propojení s ostatními systémy a registry státní správy

nízká

3,0

Celková spokojenost s daty v systému = 2,96 2,5 2,5

3,0 negativní

3,5


4,0 pozitivní

Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=všechna data jsou správná, 1=většina dat je nesprávných (správnost dat v monitorovacím systému); 4=vůbec nikdy, 1=velmi často (zadávání stejných dat opakovaně); 4=nechybí propojení s žádným důležitým registrem, 1=propojení s většinou důležitých registrů chybí (propojení s ostatními systémy a registry státní správy); 4=propojení vždy funguje, 1=propojení velmi často nefunguje (funkčnost propojení s ostatními systémy a registry); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (celková spokojenost s daty v systému) Zdroj: INESAN


55

Graf 73: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik dat v monitorovacím systému (srovnání průměrného hodnocení s benchmarkem) správnost dat v monitorovacím systému 4 3 2 propojení s ostatními systémy a registry státní správy


1

důležitost funkčnost propojení s ostatními systémy a registry

benchmark


Graf 74: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik dat v monitorovacím systému správnost dat v monitorovacím systému

93


6

61

funkčnost propojení s ostatními systémy a registry propojení s ostatními systémy a registry státní správy

39

39


4 1 3,54

34

44

42


60

3,93

14

4

3,23

15

4

3,16


Graf 75: Spokojenost s daty obsaženými v monitorovacím sytému (podle frekvence práce se systémem/podle využívaného systému) 100

2,96

2,99

2,88

2,87

3,14

3,09

2,97

2,91

1 11

1 11

2 13

1 17

1 5

4

1 11

2 11

78

77

73 80

83

78

77

82

10

12

5

5

10

5

80 60 40 20 0

21

13


spíše spokojen/a


velmi nespokojen/a



56

Graf 76: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik dat obsažených v monitorovacím sytému (souhrnný přehled) 2,96

3,07

3,05

2,91

2,90

1 11

7

7 12

1 19

6 13

77

50 67

67

13

15

100 80 60

78

40 20

15

10

0

31

údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (celková spokojenost s daty v systému); 4=všechna data jsou správná, 1=většina dat je nesprávných (správnost dat v monitorovacím systému); 4=vůbec nikdy, 1=velmi často (zadávání stejných dat opakovaně); 4=nechybí propojení s žádným důležitým registrem, 1=propojení s většinou důležitých registrů chybí (propojení s ostatními systémy a registry státní správy); 4=propojení vždy funguje, 1=propojení velmi často nefunguje (funkčnost propojení s ostatními systémy a registry) Zdroj: INESAN (N=794/795, 462, 795, 551)

Graf 77: Hodnocení správnosti dat v monitorovacím systému 100

7

80 60

77

Průměrné hodnocení = 3,07 (1= většina dat je nesprávných, 4= všechna data jsou správná)

mnoho dat je nesprávných

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní data v systému jako správná: ženy (94 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní data v systému jako nesprávná: muži (11 %)

většina dat je správných

40 20 0

většina dat je nesprávných

15

všechna data jsou správná údaje jsou v procentech


Graf 78: Hodnocení propojenosti systému s ostatními systémy a registry státní správy 100 80 60

7 12

50

propojení s mnoha registry chybí propojení s některými registry chybí

40 20

propojení s většinou důležitých registrů chybí

31

0

Průměrné hodnocení = 3,05 (1=propojení s většinou důležitých registrů chybí, 4=nechybí propojení s žádným důležitým registrem) Segmenty respondentů, podle kterých je systém propojen s důležitými registry, popř. chybí jen některé propojení: respondenti pracující se systémem méně často (89 %)

nechybí propojení s žádným důležitým registrem údaje jsou v procentech


Graf 79: Hodnocení nutnosti opakovaného zadávání dat do systému 100

1 19

velmi často

80 docela často

60 40

67

20 0

13

výjimečně vůbec nikdy

Průměrné hodnocení = 2,91 (1=velmi často, 4=vůbec nikdy) Segmenty respondentů, podle kterých se data do systému nemusí zadávat opakovaně nebo jen výjimečně: respondenti pracující se systémem 1-2 roky (85 %) Segmenty respondentů, podle kterých se data do systému musí zadávat opakovaně často nebo velmi často: respondenti pracující se systémem 7 a více let (33 %)




57

Graf 80: Hodnocení funkčnosti propojení systému s ostatními systémy a registry 100 80

6 13

67

20 0

Průměrné hodnocení = 2,90 (1=propojení velmi často nefunguje, 4=propojení vždy funguje)

propojení docela často nefunguje

60 40

propojení velmi často nefunguje

propojení většinou funguje propojení vždy funguje



Schéma 16: Spontánně uvedené výhrady a připomínky k datům v monitorovacím systému SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY K DATŮM V MONITOROVACÍM SYSTÉMU

neúplnost a nepřesnost dat data jsou často neaktuální systém obsahuje zbytečné množství dat, je nepřehledný provázanost s jinými registry nic moc ne vždy jsou všechna data snadno přístupná a je nutné se k nim zdlouhavěji proklikat je třeba duplicitně zadávat data (jméno, příjmení) některá data nejsou dostatečně kontrolována ne vždy je zřejmé, jak správně data v systému vyplňovat

28% 27% 17% 13% 5% 4% 4% 4%


Hodnocení sledovaných charakteristik dat obsažených v monitorovacím systému vykazuje vysokou konzistenci a podíl respondentů, kteří hodnotí jednotlivé charakteristiky pozitivně, se pohybuje od 82 % do 93 %. Respondenti tyto charakteristiky většinou hodnotí spíše pozitivně. Při pohledu na důležitost těchto charakteristik je patrné, že by bylo vhodné zaměřit pozornost na zlepšování správnosti dat v monitorovacím systému a omezení nutnosti opakovaného zadávání stejných dat do tohoto systému. Správnost dat v monitorovacím systému je velmi důležitá pro 93 % respondentů, ale jen 15 % hodnotí správnost dat velmi pozitivně. Podobně 61 % považuje za velmi důležité, aby nemuseli zadávat do systému stejná data opakovaně, nicméně velmi pozitivně hodnotí tuto charakteristiku 13 %. Důležitost zlepšení těchto dvou charakteristik podtrhují také spontánní výhrady respondentů, kteří si nejčastěji stěžují na neúplnost, nepřesnost a neaktuálnost dat, na jejich nepřehlednost, na složitý přístup k datům a na nutnost duplicitního zadávání dat do systému. Na problém s neúplností a nepřesností dat poukazují častěji uživatelé systému MONIT7+ a respondenti zaměstnaní ve veřejné správě. Na nepřehlednost dat si v největší míře stěžují respondenti, kteří se systémem pracují každý den a respondenti zaměstnaní ve veřejné správě. Prostor pro zlepšení existuje i v případě funkčnosti propojení s ostatními systémy a registry, zde však není rozdíl mezi vnímanou důležitostí a aktuálním hodnocením tak markantní jako u dvou výše uvedených charakteristik. Celková míra spokojenosti s daty v monitorovacím systému se pohybuje téměř na úrovni 90 %, přičemž většina těchto respondentů je s daty spíše spojena (78 %).

3.4 HODNOCENÍ TECHNICKÉ PODPORY MONITOROVACÍHO SYSTÉMU Technická podpora monitorovacího systému představuje poslední (čtvrtou) ze čtyř oblastí, které v rámci cílové skupiny zaměstnanců implementační struktury tvoří dílčí část indikátoru „Spokojenost Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

58

zaměstnanců implementační struktury a příjemců a žadatelů s informačním systémem“. V rámci této oblasti byla hodnocena dosažitelnost pracovníků technické podpory, užitečnost informací od pracovníků technické podpory pro řešení problému, úplnost informací obsažených přímo v systému, zlepšování systému a užitečnost vstupního školení práce se systémem. Zjišťována byla také důležitost těchto charakteristik za účelem potvrzení případného prostoru k jejich zlepšení.

vysoká

Graf 81: Aktuální hodnocení a důležitost technické podpory monitorovacího systému užitečnost informací od pracovníků technické podpory pro řešení problému

4,0 úplnost informací obsažených přímo v systému

dosažitelnost pracovníků technické podpory

3,5

Důležitost

Oblasti, které je vhodné zlepšit: zlepšování systému úplnost informací obsažených přímo v systému

zlepšování systému užitečnost vstupního školení práce se systémem

nízká

3,0

Celková spokojenost s technickou podporou = 3,10 2,5 2,5

3,0 negativní

3,5


4,0 pozitivní

Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os; průměrné hodnocení Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=velmi snadno, 1=vůbec je nelze zastihnout (dosažitelnost pracovníků technické podpory); 4=velmi užitečné, 1=velmi neužitečné (užitečnost informací od pracovníků technické podpory); 4=vždy, 1=vůbec nikdy (úplnost informací obsažených přímo v systému); 4=vždy, 1=vůbec nikdy (zlepšování systému); 4=velmi užitečné, 1=velmi neužitečné (užitečnost vstupního školení); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (celková spokojenost s technickou podporou) Zdroj: INESAN (N=675)

Graf 82: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik technické podpory monitorovacího systému (srovnání průměrného hodnocení s benchmarkem) užitečnost informací od pracovníků technické podpory pro řešení problému 4 3 užitečnost vstupního školení práce se systémem

2


1

zlepšování systému

úplnost informací obsažených přímo v systému důležitost benchmark



59

Graf 83: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik technické podpory monitorovacího systému užitečnost informací od pracovníků technické podpory pro řešení problému

73


69

úplnost informací obsažených přímo v systému

26

64

zlepšování systému

31

48

užitečnost vstupního školení práce se systémem

45

41 0

20

velmi důležité spíše důležité spíše nedůležité Průměrné hodnocení: 1=zcela nepodstatné, 4=velmi důležité Zdroj: INESAN (N=675)

3 3,69

24

42 40

3,64

4

3,59

7

3,41 3 3,21

14

60

zcela nepodstatné

4

80

100


Graf 84: Spokojenost s technickou podporou monitorovacího sytému (podle frekvence práce se systémem/podle využívaného systému) 3,10 100

3,09

3,05

3,11

3,05

3,11

3,01

2 7

2 9

1 11

11

2 13

1 9

2 11

68

69

69

71

66

64

68

71

22

22

21

18

23

21

22

16

2 9

3,11

80 60 40 20 0


spíše spokojen/a


velmi nespokojen/a


Graf 85: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik technické podpory monitorovacího systému (souhrnný přehled) 100

3,10

3,56

3,13

2,94

2,80

2,63

2 9

4

1 13

7 19

2 21

4

80 60

32

40

48

72

63

20 22 0

59

68

28

33

59

26 5

4

údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (celková spokojenost s technickou podporou monitorovacího systému); 4=velmi snadno, 1=vůbec je nelze zastihnout (dosažitelnost pracovníků technické podpory); 4=velmi užitečné, 1=velmi neužitečné (užitečnost informací od pracovníků technické podpory); 4=vždy, 1=vůbec nikdy (úplnost informací obsažených přímo v systému); 4=vždy, 1=vůbec nikdy (zlepšování systému); 4=velmi užitečné, 1=velmi neužitečné (užitečnost vstupního školení) Zdroj: INESAN (N=675)


60

Graf 86: Hodnocení užitečnosti informací od pracovníků technické podpory 100 80

1 4

velmi neužitečné

32 spíše neužitečné

60 40 63 20

trochu užitečné velmi užitečné

0

Průměrné hodnocení = 3,56 (1=velmi neužitečné, 4=velmi užitečné) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní informace jako užitečné: ženy (97 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní informace jako neužitečné: muži (10 %) respondenti pracující se systémem 7 a více let (11 %)



Graf 87: Hodnocení dosažitelnosti pracovníků technické podpory 100

1 13

80 60

Průměrné hodnocení = 3,13 (1=vůbec je nelze zastihnout, 4=velmi snadno)

spíše obtížně

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní pracovníky technické podpory jako obtížně dosažitelné nebo nedosažitelné: respondenti pracující se systémem 7 a více let (21 %)

59 spíše snadno

40 20

vůbec je nelze zastihnout

28

0

velmi snadno údaje jsou v procentech


Graf 88: Hodnocení užitečnosti vstupního školení práce s monitorovacím systémem 100

7

80

19

velmi neužitečné spíše neužitečné

60 48 40 20

trochu užitečné 26

0

velmi užitečné údaje jsou v procentech


Průměrné hodnocení = 2,94 (1=velmi neužitečné, 4=velmi užitečné) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní vstupní školení jako užitečné: respondenti ve věku 40 a více let (81 %) respondenti pracující se systémem méně často (87 %) respondenti zaměstnaní mimo veřejnou správu (81 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní vstupní školení jako neužitečné: respondenti mladší než 30 let (37 %) respondenti pracující se systémem každý den (35 %) respondenti zaměstnaní ve veřejné správě (29 %)

Graf 89: Změny systému vedou ke zlepšení práce se systémem 100 80

2 21

výjimečně

60 40

72

20 0

vůbec nikdy

většinou vždy

5

Průměrné hodnocení = 2,80 (1=vůbec nikdy, 4=vždy) Segmenty respondentů, podle kterých změny v systému vedou ke zlepšení práce se systémem: respondenti pracující se systémem méně často (87 %) Segmenty respondentů, podle kterých změny v systému nevedou ke zlepšení práce se systémem: respondenti pracující se systémem 7 a více let (29 %)



Graf 90: Hodnocení úplnosti informací obsažených přímo v systému (bez pomoci technické podpory) 100

4

80

33

59

20 0

Průměrné hodnocení = 2,63 (1=vůbec nikdy, 4=vždy)

výjimečně

60 40

vůbec nikdy

většinou vždy

4




61

Schéma 17: Spontánně uvedené výhrady a připomínky k technické podpoře monitorovacího systému SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY K TECHNICKÉ PODPOŘE

dlouhá odezva na požadavek dostupná je pouze v pracovní době vadí mi měsíční aktualizace a někdy chyby po ní nízká odbornost pracovníků IT chybí možnost operativního kontaktu přes telefon je administrativně komplikované se k podpoře dostat chybí kvalitní úvodní zaškolení již dva roky řeším opakující se chybu, stále bezvýsledně podpora jen opakuje, že závada není na jejich straně pravidelná údržba v běžné pracovní době je naprosto skandální

41% 12% 6% 5% 5% 5% 3% 3% 3% 3%


Mezi nejlépe hodnocené aspekty technické podpory patří užitečnost informací od pracovníků technické podpory a dostupnost pracovníků technické podpory. Tyto dva aspekty hodnotí pozitivně 95 % resp. 87 % respondentů. Užitečnost informací od pracovníků technické podpory hodnotí velmi pozitivně dokonce téměř dvě třetiny. Užitečnost vstupního školení práce se systémem hodnotí pozitivně tři čtvrtiny respondentů. Mezi charakteristiky technické podpory, u kterých existuje největší prostor na jejich zlepšení, patří změny v systému vedoucí ke zlepšení práce se systémem a úplnost informací obsažených v systému nevyžadující konzultace s ostatními. Zlepšování systému totiž hodnotí pozitivně tři čtvrtiny respondentů, ale jen 2 % ho hodnotí velmi pozitivně, na druhé straně více než 9 z 10 respondentů považuje zlepšení systému za důležité (polovina pak za velmi důležité). Úplnost informací hodnotí pozitivně více než 6 z 10 respondentů, ale jen 4 % hodnotí úplnost informací velmi pozitivně. Za důležitou však považuje úplnost informací 95 % respondentů (dvě třetiny za velmi důležitou). Spontánně uvedené výhrady k technické podpoře, spolu s diferencí mezi důležitostí a aktuálním hodnocením, poukazují dále na prostor ke zlepšení dostupnosti technické podpory. Respondentům nejčastěji vadí dlouhá odezva na vznesený požadavek (zejména pak respondentům, kteří pracují se systémem každý den) a omezená dostupnost technické podpory (zde se jedná zejména o respondenty zaměstnané mimo veřejnou správu). Celková spokojenost s technickou podporou je relativně vysoká (90 %); i zde platí, že respondenti jsou s technickou podporou spíše spokojeni (68 %).


62

CÍLOVÁ SKUPINA PŘÍJEMCI A ŽADATELÉ ŽADATELÉ/PŘÍJEMCI, KTEŘÍ POUŽÍVAJÍ SYSTÉM BENEFIT7 3.5 CELKOVÁ SPOKOJENOST SE SYSTÉMEM BENEFIT7 Hodnocení spokojenosti se systémem BENEFIT7 vyjadřuje souhrnný pohled respondentů na využívaný systém a představuje první ze čtyř oblastí, které v rámci cílové skupiny příjemců a žadatelů tvoří dílčí část indikátoru „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury a příjemců a žadatelů s informačním systémem“. Ostatní tři oblasti (pracovní prostředí systému, data v systému a technická podpora systému) mají přímý vliv na celkovou spokojenost. Graf 91: Celková spokojenost se systémem BENEFIT7 (podle frekvence práce se systémem) 100 80

2,83

2,68

2,82

2,82

2,83

2,89

4 18

4

5 14

4 19

3 19

2 16

75

68

71

72

6

9

7

10

28

60 40

71

64

20 0

8

4


spíše spokojen/a


velmi nespokojen/a

Pozn.: Průměrné hodnocení: 1=velmi nespokojen/a, 4=velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=1 499/47, 290, 462, 439, 261)

Schéma 18: Korelace celkové spokojenosti se systémem BENEFIT7 a spokojenosti s jednotlivými oblastmi systému BENEFIT7 celková spokojenost s pracovním prostředím systému BENEFIT7 0,744

Celková spokojenost se systémem BENEFIT7 0,358

celková spokojenost s technickou podporou systému BENEFIT7

0,470

celková spokojenost s daty obsaženými v systému BENEFIT7

Pozn.: hodnoty představují koeficient pořadové korelace Spearmanovo rho (ρ); všechny tři uvedené ρ jsou statisticky významné na hladině významnosti α=0.01 Zdroj: INESAN

Míra celkové spokojenosti se systémem BENEFIT7 činí 79 %, přičemž naprostá většina respondentů je s tímto systémem spíše spokojena (71 %). K celkové spokojenosti přispívá v největší míře spokojenost s pracovním prostředím systému.


63

3.6 HODNOCENÍ PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ SYSTÉMU BENEFIT7 Pracovní prostředí systému BENEFIT7 představuje druhou ze čtyř oblastí, které v rámci cílové skupiny příjemců a žadatelů tvoří dílčí část indikátoru „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury a příjemců a žadatelů s informačním systémem“. V rámci této oblasti byla hodnocena obtížnost přihlášení do systému, četnost neplánovaných výpadků systému, dopad plánovaných odstávek systému na práci, rychlost zobrazování, načítání a ukládání dat a orientace v systému. Tyto charakteristiky pracovního prostředí mají vliv na celkovou spokojenost s pracovním prostředím systému BENEFIT7. Zjišťována byla také důležitost těchto charakteristik za účelem potvrzení případného prostoru k jejich zlepšení.

vysoká

Graf 92: Aktuální hodnocení a důležitost charakteristik pracovního prostředí systému BENEFIT7 4,0


Důležitost

3,5

nízká

Oblasti, které je vhodné zlepšit: zobrazování, načítání a ukládání dat orientace v systému


rychlé zobrazování, načítání a ukládání dat


3,0


2,5 Celková spokojenost s pracovním prostředím systém = 2,85 2,0 2,0

2,5 negativní

3,0

3,5


4,0 pozitivní

Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os; průměrné hodnocení Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=velmi snadné, 1=velmi obtížné (přihlášení); 4=vůbec nikdy, 1= velmi často (četnost neplánovaných výpadků systému); 4=vůbec mě neomezují, 1=velmi mě omezují (dopad plánovaných odstávek systému na práci); 4=velmi rychle, 1=velmi pomalu (zobrazování, načítání a ukládání dat); 4=velmi snadná, 1=velmi obtížná (orientace v systému); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (spokojenost s pracovním prostředím systému) Zdroj: INESAN (N=1 499)

Graf 93: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik technické podpory systému BENEFIT7 (srovnání průměrného hodnocení s benchmarkem) rychlé zobrazování, načítání a ukládání dat 4 3 snadné přihlášení

2


1




Průměrné hodnocení: 1=zcela nepodstatné, 4=velmi důležité; benchmark vyjadřuje aritmetický průměr všech charakteristik Zdroj: INESAN (N=1 499)


64

Graf 94: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik pracovního prostředí systému BENEFIT7 rychlé zobrazování, načítání a ukládání dat

82

17

1 3,81


81

19

1 3,80


55


43


velmi důležité

spíše důležité

40

35


9 1 3,43

34

15

40


21 60

2 3,25 5

3,05


Průměrné hodnocení: 1=zcela nepodstatné, 4=velmi důležité Zdroj: INESAN (N=1 499)

Graf 95: Spokojenost s pracovním prostředím systému BENEFIT7 (podle frekvence práce se systémem) 100 80

2,85

2,79

2,79

2,85

2,86

2,92

3 17

4 13

7 15

4 18

2 19

2 15

71

83

72

68

69

74

7

10

10

10

60 40 20 9

0


spíše spokojen/a


velmi nespokojen/a

Pozn.: Průměrné hodnocení: 1=velmi nespokojen/a, 4=velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=1499/47, 290, 462, 439, 261)

Graf 96: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik pracovního prostředí systému BENEFIT7 (souhrnný přehled) 100 80

2,85

3,57

3 17

4 35

2,97

2,93

4

1 14

23

2,81

2,45

4

12

23 38

60 40

45

71

77

62

61 20 0

44 28

9

9

12

6

údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (celková spokojenost s pracovním prostředím monitorovacího systému); 4=velmi snadné, 1=velmi obtížné (přihlášení); 4=vůbec nikdy, 1= velmi často (četnost neplánovaných výpadků systému); 4=vůbec mě neomezují, 1=velmi mě omezují (dopad plánovaných odstávek systému na práci); 4=velmi rychle, 1=velmi pomalu (zobrazování, načítání a ukládání dat); 4=velmi snadná, 1=velmi obtížná (orientace v systému) Zdroj: INESAN (N=1 499)


65

Graf 97: Hodnocení obtížnosti přihlášení do systému 100 80

4

velmi obtížné

35

Průměrné hodnocení = 3,57 (1=velmi obtížné, 4=velmi snadné)

spíše obtížné

60 40 61 20

spíše snadné velmi snadné

0


Zdroj: INESAN (N=1 499)

Graf 98: Hodnocení dopadu plánovaných odstávek systému na pracovní činnost 100

4

80

23 trochu mě omezují

60 45 40 20

velmi mě omezují

28

0

omezují mě, ale jen málo vůbec mě neomezují údaje jsou v procentech


Průměrné hodnocení = 2,97 (1=velmi mě omezují, 4=vůbec mě neomezují) Segmenty respondentů, které častěji než ostatní plánované odstávky neomezují nebo omezují jen málo: respondenti ve věku 50 a více let (82 %) respondenti pracující se systémem 1-2 roky (81 %) respondenti pracující se systémem jen několikrát za čtvrtletí nebo méně často (80 %) Segmenty respondentů, které častěji než ostatní plánované odstávky omezují: respondenti mladší než 40 let (30 %) respondenti pracující se systémem 5 a více let (34 %) respondenti pracující se systémem minimálně několikrát za týden (37 %)

Graf 99: Hodnocení výskytu neplánovaných výpadků systému 100

1 14

velmi často

Průměrné hodnocení = 2,93 (1=velmi často, 4=vůbec nikdy)

docela často

Segmenty respondentů, podle kterých nedochází k neplánovým výpadkům nikdy nebo jen výjimečně: respondenti pracující se systémem 1-4 roky (89 %) respondenti pracující se systémem jen několikrát za čtvrtletí nebo méně často (89 %) Segmenty respondentů, podle kterých dochází k neplánovým výpadkům často: respondenti pracující se systémem 5 a více let (19 %) respondenti pracující se systémem minimálně několikrát za týden (20 %) zaměstnanci nestátních neziskových organizací (20 %)

80 60 40

77

20 0


9



Graf 100: Hodnocení orientace v systému 100 80

4 23

spíše obtížná

60 40

62

20 0

velmi obtížná

12

spíše snadná velmi snadná údaje jsou v procentech


Průměrné hodnocení = 2,81 (1=velmi obtížná, 4=velmi snadná) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní orientaci v systému jako snadnou: ženy (76 %) respondenti pracující se systémem jen několikrát za čtvrtletí nebo méně často (89 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní orientaci v systému jako obtížnou: muži (31 %) respondenti mladší než 30 let (33 %)

Graf 101: Hodnocení rychlosti načítání, zobrazování a ukládání dat 100

12

velmi pomalu

80 38 60 40 20 0

spíše pomalu spíše rychle

44 velmi rychle 6



Průměrné hodnocení = 2,45 (1=velmi pomalu, 4=velmi rychle) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní načítání, zobrazování a ukládání dat jako rychlé: muži (56 %) respondenti ve věku 50 a více let (63 %) respondenti pracující se systémem 1-2 roky (58 %) respondenti pracující se systémem méně často (72 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní načítání, zobrazování a ukládání dat jako pomalé: ženy (53 %) respondenti mladší než 30 let (62 %) respondenti pracující se systémem minimálně několikrát týdně (60 %)


66

Schéma 19: Spontánně uvedené výhrady a připomínky k pracovnímu prostředí systému BENEFIT7 SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY K PRACOVNÍMU PROSTŘEDÍ SYSTÉMU

příliš zdlouhavé načítání informací nepřehledné, špatně se v něm orientuje, složité uživatelsky nepříjemné program je pomalý, zejména ukládání nestabilita/padání systému (např. při potvrzení načtených údajů) neintuitivní, zmatečné neprobíhá automatické průběžné ukládání omezený počet znaků v datových oknech problémy s přílohami (otvírání, nahrávání...) při kopírování textů se místo některých symbolů zobrazí různé znaky vylepšit nápovědu, nedostačující vyžaduje časté ukládání vložených dat nízká provázanost samovolný přepis některých zadaných znaků na znaky jiné (na otazníky) chybí možnost formátovat text

34% 32% 12% 11% 8% 7% 4% 3% 3% 3% 2% 2% 2% 2% 2%


Z jednotlivých charakteristik pracovního prostředí systému BENEFIT7 je nejlépe hodnoceno přihlášení do systému, které hodnotí pozitivně 96 % respondentů a četnost neplánovaných výpadků systému (86 % uvádí, že k výpadkům nedochází nikdy nebo téměř nikdy). Dopad plánovaných odstávek systému na práci a orientaci v systému hodnotí pozitivně tři čtvrtiny respondentů. Nejhůře je hodnoceno zobrazování, načítání a ukládání dat, které jako rychlé hodnotí jen polovina respondentů. Právě u této charakteristiky existuje největší prostor pro zlepšení, neboť rychlé zobrazování, načítání a ukládání dat je důležité pro 99 % respondentů. Větší pozornost by měla být věnována také orientaci v systému (hodnocení důležitosti snadné orientace převyšuje aktuální hodnocení, přičemž důležitost orientace v systému je respondenty vnímána většinou jako vysoká, zatímco aktuální hodnocení je nižší). Dané závěry podtrhují spontánně uvedené výhrady k pracovnímu prostředí systému, z nichž si respondenti nejčastěji stěžují na nedostatečnou rychlost systému, na jeho nepřehlednost, složitost (a to zejména respondenti, kteří pracují se systémem méně než jednou za čtvrtletí a respondenti zaměstnaní u podnikatelských subjektů) a také na celkově uživatelsky nepříjemné prostředí. Míra celkové spokojenosti s pracovním prostředím systému dosahuje 80 %, respondenti jsou s pracovním prostředím většinou spíše spokojeni (71 %).

3.7 HODNOCENÍ DAT OBSAŽENÝCH V SYSTÉMU BENEFIT7 Data obsažená v systému BENEFIT7 představují třetí ze čtyř oblastí, které v rámci cílové skupiny příjemců a žadatelů tvoří dílčí část indikátoru „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury a příjemců a žadatelů s informačním systémem“. V rámci této oblasti byla hodnocena nutnost opakovaného zadávání stejných dat, propojení s ostatními systémy a registry a funkčnost propojení s ostatními systémy a registry. Tyto charakteristiky mají vliv na celkovou spokojenost s daty v systému. Zjišťována byla také důležitost těchto charakteristik za účelem potvrzení případného prostoru k jejich zlepšení.


67

vysoká

Graf 102: Aktuální hodnocení a důležitost jednotlivých charakteristik dat v systému BENEFIT7 4,0 není nutné zadávat stejná data opakovaně

Oblasti, které je vhodné zlepšit: opakované zadávání stejných dat

Důležitost

3,5 funkčnost propojení s ostatními systémy a registry


nízká

3,0

Celková spokojenost s daty v systému = 2,98 2,5 2,5

3,0 negativní

3,5

4,0


pozitivní

Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os; průměrné hodnocení Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=vůbec nikdy, 1=velmi často (zadávání stejných dat opakovaně); 4=nechybí propojení s žádným důležitým registrem, 1=propojení s většinou důležitých registrů chybí (propojení s ostatními systémy a registry státní správy); 4=propojení vždy funguje, 1=propojení velmi často nefunguje (funkčnost propojení s ostatními systémy a registry); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (spokojenost s daty v systému) Zdroj: INESAN

Graf 103: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik dat v systému BENEFIT7 (srovnání průměrného hodnocení s benchmarkem) není nutné zadávat stejná data opakovaně 4 3 2 1


funkčnost propojení s ostatními systémy a registry důležitost benchmark

Průměrné hodnocení: 1=zcela nepodstatné, 4=velmi důležité; benchmark vyjadřuje aritmetický průměr všech charakteristik Zdroj: INESAN (N=1 499)

Graf 104: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik dat v systému BENEFIT7 není nutné zadávat stejná data opakovaně

funkčnost propojení s ostatními systémy a registry

propojení s ostatními systémy a registry státní správy 0 velmi důležité spíše důležité spíše nedůležité Průměrné hodnocení: 1=zcela nepodstatné, 4=velmi důležité Zdroj: INESAN (N=1 499)

76

22

53

36

46 20 40 zcela nepodstatné

42 60

2

3,73

9 2

3,39

10 2

3,31



68

Graf 105: Spokojenost s daty obsaženými v sytému BENEFIT7 (podle frekvence práce se systémem) 100

2,98

2,83

2,98

2,95

3,02

2,98

1 11

2 15

2 11

2 12

1 8

1 12

75

76

78

75

12

10

13

12

80 60 76

40

81

20 11

0

2


spíše spokojen/a


velmi nespokojen/a


Graf 106: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik dat v systému BENEFIT7 (souhrnný přehled) 100

2,98

3,37

1 11

7

3,05 4 8

80

2,73 3 27

42

60

66

76

40

66 49

20

22

11

0

5

údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (celková spokojenost s daty v systému); 4=vůbec nikdy, 1=velmi často (zadávání stejných dat opakovaně); 4=nechybí propojení s žádným důležitým registrem, 1=propojení s většinou důležitých registrů chybí (propojení s ostatními systémy a registry státní správy); 4=propojení vždy funguje, 1=propojení velmi často nefunguje (funkčnost propojení s ostatními systémy a registry) Zdroj: INESAN (N=1 499, 1 229, 1 499, 1 499)

Graf 107: Hodnocení propojenosti systému s ostatními systémy a registry státní správy 100

3 7

propojení s většinou důležitých registrů chybí

42 60

propojení s mnoha registry chybí

40

propojení s některými registry chybí

80

20

49

0

Průměrné hodnocení = 3,37 (1=propojení s většinou důležitých registrů chybí, 4=nechybí propojení s žádným důležitým registrem)

nechybí propojení s žádným důležitým registrem údaje jsou v procentech



69

Graf 108: Hodnocení funkčnosti propojení systému s ostatními systémy a registry 100

4 8

80 60

66

propojení velmi často nefunguje

Průměrné hodnocení = 3,05 (1=propojení velmi často nefunguje, 4=propojení vždy funguje)

propojení docela často nefunguje propojení většinou funguje

40 20 22 0

propojení vždy funguje

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní propojení s ostatními systémy jako funkční: respondenti mladší než 30 let (91 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní propojení s ostatními systémy jako nefunkční: respondenti ve věku 40 a více let (15 %)



Graf 109: Hodnocení nutnosti opakovaného zadávání dat do systému 100

3

80

27

60 40

66

20 0

velmi často

Průměrné hodnocení = 2,73 (1=velmi často, 4=vůbec nikdy)

docela často

Segmenty respondentů, podle kterých se častěji než podle ostatních, data musí zadávat opakovaně: respondenti mladší než 30 let (37 %) respondenti pracující se systémem 5-6 let (35 %)


5



Schéma 20: Spontánně uvedené výhrady a připomínky k datům v systému BENEFIT7 SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY K DATŮM V SYSTÉMU

BENEFIT7 obsahuje všechny potřebné údaje data by mohla být přehlednější data by mohla být rychleji aktualizována

82% 9% 9%


Propojení s ostatními systémy a registry státní správy a funkčnost propojení s nimi hodnotí pozitivně přibližně 9 z 10 respondentů. Při pohledu na hodnocení důležitosti těchto charakteristik je možné konstatovat, že jim není třeba věnovat zvýšenou pozornost. Naopak pozornost je vhodné věnovat nutnosti zamezení opakovanému zadávání stejných dat do systému, které hodnotí jako důležité 98 % respondentů (76 % dokonce jako velmi důležité), avšak jen 5 % hodnotí tuto charakteristiku velmi pozitivně (66 % pak spíše pozitivně). Celková míra spokojenosti se systémem BENEFIT7 činí 87 %, nicméně velmi spokojeno se systémem je 11 %.


70

3.8 HODNOCENÍ TECHNICKÉ PODPORY SYSTÉMU BENEFIT7 Technická podpora systému BENEFIT7 představuje poslední (čtvrtou) ze čtyř oblastí, které v rámci cílové skupiny příjemců a žadatelů tvoří dílčí část indikátoru „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury a příjemců a žadatelů s informačním systémem“. V rámci této oblasti byla hodnocena dosažitelnost pracovníků technické podpory, užitečnost informací od pracovníků technické podpory pro řešení problému a úplnost informací obsažených přímo v systému. Tyto charakteristiky mají vliv na celkovou spokojenost s technickou podporou systému. Zjišťována byla také důležitost těchto charakteristik za účelem potvrzení případného prostoru k jejich zlepšení.

vysoká

Graf 110: Aktuální hodnocení a důležitost technické podpory systému BENEFIT7 4,0


Důležitost

3,5

užitečnost informací od pracovníků technické podpory (service desk, hotline) pro řešení problému

Oblasti, které je vhodné zlepšit: úplnost informací obsažených přímo v systému dosažitelnost pracovníků technické podpory

dosažitelnost pracovníků technické podpory (service desk, hotline)

nízká

3,0

Celková spokojenost s technickou podporou systému = 3,12 2,5 2,5

3,0 negativní

3,5


4,0 pozitivní

Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os; průměrné hodnocení Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=velmi snadno, 1=vůbec je nelze zastihnout (dosažitelnost pracovníků technické podpory); 4=velmi užitečné, 1=velmi neužitečné (užitečnost informací od pracovníků technické podpory); 4=vždy, 1=vůbec nikdy (úplnost informací obsažených přímo v systému); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (celková spokojenost s technickou podporou systému) Zdroj: INESAN

Graf 111: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik technické podpory systému BENEFIT7 (srovnání průměrného hodnocení s benchmarkem) dosažitelnost pracovníků technické podpory (service desk, hotline) 4 3 2 1


užitečnost informací od pracovníků technické podpory (service desk, hotline) pro řešení problému


Průměrné hodnocení: 1=zcela nepodstatné, 4=velmi důležité; benchmark vyjadřuje aritmetický průměr všech charakteristik Zdroj: INESAN


71

Graf 112: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik technické podpory systému BENEFIT7 užitečnost informací od pracovníků technické podpory (service desk, hotline) pro řešení problému

23

4

3,67

28

3

3,65

72


69

dosažitelnost pracovníků technické podpory (service desk, hotline)

66

0 velmi důležité spíše důležité spíše nedůležité Průměrné hodnocení: 1=zcela nepodstatné, 4=velmi důležité Zdroj: INESAN(N=1 448/1 443/1 450)

27


60

6 1 3,57


Graf 113: Spokojenost s technickou podporou sytému BENEFIT7 (podle frekvence práce se systémem) 100

3,12

3,02

3,12

3,14

3,14

3,09

2 9

9 5

2 12

1 10

2 8

3 7

64

61

59

62

66

70

25

25

27

26

25

21

80 60 40 20 0


spíše spokojen/a


velmi nespokojen/a


Graf 114: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik technické podpory systému BENEFIT7 (souhrnný přehled) 3,12 100

2 9

80 60

0

3,04

5

2 14

32 64

40 20

3,55

3 30

62 61

62 25

2,71

22

6

údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (celková spokojenost s technickou podporou systému); 4=velmi snadno, 1=vůbec je nelze zastihnout (dosažitelnost pracovníků technické podpory); 4=velmi užitečné, 1=velmi neužitečné (užitečnost informací od pracovníků technické podpory); 4=vždy, 1=vůbec nikdy (úplnost informací obsažených přímo v systému) Zdroj: INESAN (N=1 415, 1 395, 1 397, 1 432)


72

Graf 115: Hodnocení užitečnosti informací od pracovníků technické podpory 100 80

5

velmi neužitečné

32

Průměrné hodnocení = 3,55 (1=velmi neužitečné, 4=velmi užitečné)

spíše neužitečné

60 40

trochu užitečné

62 20

velmi užitečné

0



Graf 116: Hodnocení dosažitelnosti pracovníků technické podpory 100

2 14

vůbec je nelze zastihnout

80

spíše obtížně 60

62 spíše snadno

40 20

velmi snadno

22 0

Průměrné hodnocení = 3,04 (1=vůbec je nelze zastihnout, 4=velmi snadno) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní pracovníky technické podpory jako snadno dosažitelné: respondenti pracující se systémem 1-4 roky (87 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní pracovníky technické podpory jako obtížně dosažitelné: respondenti pracující se systémem 5 a více let (22 %)



Graf 117: Hodnocení úplnosti informací obsažených přímo v systému (bez pomoci technické podpory) 100

3

80

30

60 40

Průměrné hodnocení = 2,71 (1=vůbec nikdy, 4=vždy)

výjimečně

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní informace v systému jako úplné: respondenti pracující se systémem 1-4 roky (72 %) respondenti pracující se systémem méně často (76 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní informace v systému jako neúplné: respondenti pracující se systémem 5 a více let (39 %) respondenti pracující se systémem minimálně několikrát týdně (42 %)

většinou

61

20 0

vůbec nikdy

vždy 6



Schéma 21: Spontánně uvedené výhrady a připomínky k technické podpoře systému BENEFIT7

SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY K TECHNICKÉ PODPOŘE

nevím o technické podpoře dlouhá odezva na požadavek chybí možnost operativního kontaktu přes telefon těžko dostupní pracovníci technické podpory většinu věcí si musí uživatel vyřešit sám časté výpadky systému

36% 24% 20% 16% 4% 4%


V případě technické podpory existuje prostor pro zlepšování úplnosti informací obsažených přímo v systému, kterou považují za důležitou téměř všichni (97 %), pozitivně však hodnotí úplnost informací jen dvě třetiny (velmi pozitivně pak jen 6 %). Pozornost by měla být věnována také dostupnosti pracovníků technické podpory, vzhledem k tomu, že ji za velmi důležitou považují dvě třetiny respondentů, ale jen necelá čtvrtina ji hodnotí velmi pozitivně. Na omezenou dostupnost poukazují také spontánně uvedené výhrady respondentů směrem k technické podpoře. Celkově je s technickou podporou systému BENEFIT7 spokojeno 9 z 10 respondentů, dvě třetiny jsou však jen spíše spokojeny.


73

4. INDIKÁTOR (ID WF446): Spokojenost zaměstnanců implementační struktury s personální politikou a systémem vzdělávání V rámci cílové skupiny subjektů OPTP – osob, jejichž platy jsou hrazeny z OPTP mimo osob pracujících na DPP či DPČ, bylo do výpočtu indikátoru bylo v rámci tří hodnocených oblastí zařazeno celkem 14 proměnných vztahujících se k hodnocení spokojenosti zaměstnanců implementační struktury s personální politikou a systémem vzdělávání. Struktura indikátoru je zobrazena v následujícím schématu: dostatek informací o systému odměňování a benefitů systém odměňování, který platově zohledňuje výši výkonu spravedlivost přidělování odměn adekvátní výše platu ve vztahu k pracovní náplni a náročnosti práce celková spokojenost s pravidly odměňování

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: systém odměňování (65 %)

dostupnost kurzů dostatek času na další vzdělávání relevance nabízených kurzů možnost samostatně si vybrat z nabídky vzdělávacích kurzů šíře nabídky vzdělávacích kurzů celková spokojenost se vzdělávacími kurzy

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: nabídka vzdělávacích kurzů (63 %)

využitelnost získaných poznatků v praxi lepší pracovní výkon díky absolvovaným kurzům celková spokojenost s kvalitou vzdělávacích kurzů OPTP

PARCIÁLNÍ INDIKÁTOR: kvalita vzdělávacích kurzů OPTP (68 %)

INDIKÁTOR (ID WF446): Spokojenost zaměstnanců implementační struktury s personální politikou a systémem vzdělávání (65 %)


74

4.1 HODNOCENÍ SYSTÉMU ODMĚŇOVÁNÍ Systém odměňování představuje první ze tří oblastí, které v rámci cílové skupiny subjektů OPTP tvoří indikátor „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury s personální politikou a systémem vzdělávání“. V rámci této oblasti byl hodnocen dostatek informací o systému odměňování a benefitů, systém odměňování, který platově zohledňuje výši výkonu, spravedlnost přidělování odměn a adekvátnost výše platu ve vztahu k pracovní náplni a náročnosti práce. Tyto charakteristiky systému odměňování mají vliv na celkovou spokojenost s pravidly pro odměňování. Zjišťována byla také důležitost těchto charakteristik za účelem potvrzení případného prostoru k jejich zlepšení.

vysoká

Graf 118: Aktuální hodnocení a důležitost charakteristik systému odměňování spravedlivost přidělování odměn

4,0

nízká

Důležitost

adekvátní výše platu ve vztahu k 3,5 pracovní náplni a náročnosti práce

systém odměňování, který platově zohledňuje výši výkonu

Oblasti, které je vhodné zlepšit: adekvátní výše platu k pracovní náplni a náročnosti práce systém odměňování, který platově zohledňuje výši výkonu

dostatek informací o systému odměňování a benefitů

3,0

2,5 Celková spokojenost s pravidly pro odměňování = 2,89 2,0 2,0

2,5 negativní

3,0


3,5

4,0 pozitivní

Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=rozhodně ano, 1=rozhodně ne (dostatek informací o systému odměňování a benefitů); 4=ano, velmi, 1= vůbec ne (systém odměňování, který platově zohledňuje výši výkonu); 4=většinou spravedlivé, 1=většinou nespravedlivé (spravedlivost přidělování odměn); 4=velmi vysoký, 1=velmi nízký (adekvátní výše platu ve vztahu k pracovní náplni a náročnosti práce); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (spokojenost s pravidly pro odměňování) Zdroj: INESAN (N=158)

Graf 119: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik systému odměňování (srovnání průměrného hodnocení s benchmarkem) adekvátní výše platu ve vztahu k pracovní náplni a náročnosti práce 4,00 3,00 2,00 dostatek informací o systému odměňování a benefitů

1,00


spravedlivost přidělování odměn


Průměrné hodnocení: 1=zcela nepodstatné, 4=velmi důležité; benchmark vyjadřuje aritmetický průměr všech charakteristik Zdroj: INESAN (N=158) Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

75

Graf 120: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik systému odměňování adekvátní výše platu ve vztahu k pracovní náplni a náročnosti práce

84

spravedlivost přidělování odměn

80


spíše důležité

24

46 0

velmi důležité

18

73

dostatek informací o systému odměňování a benefitů

49

20

3,84

17

40

3,78

3

3,71 3,40

6

60


2

80

100



Graf 121: Spokojenost se systémem odměňování (podle instituce/délky pracovního poměru/pracovní pozice) 100 80

2,89

2,95

2,92

2,10

2,87

3 22

2,5 21

19

20

22

60

56

70

16

21

60 40 20 0

velmi spokojen/a

11

spíše spokojen/a

2,84

2,93

3,13

2,85

4

3 19

9

27

3 23

49

59

20

19

50 69 30 9


2,71

43

70 59 22

velmi nespokojen/a

15

43 14


Pozn.: Průměrné hodnocení: 1=velmi nespokojen/a, 4=velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=158/81, 64, 10/55, 45, 58/23, 128,7)

Graf 122: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik systému odměňování (souhrnný přehled) 100 80

2,89

3,23

2,94

2,82

2,32

3 22

2 18

3 17

10 18

3

64

53

40

17

20

60 45

20 0

63

35

60

16

34 1

údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (spokojenost s pravidly pro odměňování); 4=rozhodně ano, 1=rozhodně ne (dostatek informací o systému odměňování a benefitů); 4=ano, velmi, 1= vůbec ne (systém odměňování, který platově zohledňuje výši výkonu); 4=většinou spravedlivé, 1=většinou nespravedlivé (spravedlivost přidělování odměn); 4=velmi vysoký, 1=velmi nízký (adekvátní výše platu ve vztahu k pracovní náplni a náročnosti práce); Zdroj: INESAN (N=158)


76

Graf 123: Hodnocení spravedlnosti přidělování odměn 100 80 60

2 18 35

Průměrné hodnocení = 3,23 (1=většinou nespravedlivé, 4=většinou spravedlivé)

často nespravedlivé

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní přidělování odměn jako spravedlivé: respondenti zaměstnaní na MF (88 %) respondenti pracující na pozici vedoucích oddělení nebo vyšší (96 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní přidělování odměn jako nespravedlivé: respondenti ve věku 50 a více let (26 %) respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF (60 %) respondenti pracující na jiných pozicích než referent nebo vedoucí pracovníci (43 %)

často spravedlivé

40 20

většinou nespravedlivé

45

0

většinou spravedlivé údaje jsou v procentech


Graf 124: Hodnocení dostatku informací o systému odměňování a benefitů 100 80

3 17

spíše ne

60 40

64 spíše ano

20 0

rozhodně ne

17

rozhodně ano

Průměrné hodnocení = 2,94 (1=rozhodně ne, 4=rozhodně ano) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní informace o systému odměňování a benefitů jako dostatečné: respondenti pracující na pozici vedoucích oddělení nebo vyšší (91 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní informace o systému odměňování a benefitů jako nedostatečné: respondenti, jejichž pracovní poměr trvá 1 rok (27 %) respondenti pracující na jiných pozicích než referent nebo vedoucí pracovníci (29 %)



Graf 125: Hodnocení systému odměňování, který platově zohledňuje výši výkonu 100 80

10

60 40

vůbec ne

Průměrné hodnocení = 2,82 (1=vůbec ne 4=ano, velmi)

spíše ne

Segmenty respondentů, podle kterých častěji než podle ostatních systém odměňování zohledňuje výši výkonu: respondenti ve věku 30-39 let (83 %) respondenti pracující na pozici vedoucích oddělení nebo vyšší (87 %) Segmenty respondentů, podle kterých častěji než podle ostatních systém odměňování nezohledňuje výši výkonu: respondenti ve věku 50 a více let (47 %) respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF (70 %) respondenti pracující na jiných pozicích než referent nebo vedoucí pracovníci (43 %)

18

53

20 20 0

ano, ale jen málo ano, velmi údaje jsou v procentech


Graf 126: Hodnocení adekvátnosti výše platu ve vztahu k pracovní náplni 100

3 velmi nízký

80 60

63

40

spíše nízký spíše vysoký

20

34

0

1

velmi vysoký

Průměrné hodnocení = 2,32 (1=velmi nízký, 4=velmi vysoký) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní plat jako vysoký: ženy (41 %) respondenti pracující na pozici vedoucích oddělení nebo vyšší (48 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní plat jako nízký: muži (74 %) respondenti pracující na jiných pozicích než referent nebo vedoucí pracovníci (86 %)




77

Schéma 22: Spontánně uvedené výhrady a připomínky k systému odměňování SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY K SYSTÉMU ODMĚŇOVÁNÍ

velmi nízké osobní ohodnocení, demotivující výše platu státního úředníka je vzhledem k odborným požadavkům nedostatečná prakticky neexistují jednorázové mimořádné odměny za zvláštní pracovní výkony příliš velký nepoměr mezi vedoucími pracovníky a referenty nemám přehled o odměňování ostatních

26% 7% 7% 7% 7%


Z jednotlivých charakteristik systému odměňování je nejlépe hodnocen jak dostatek informací o systému odměňování a benefitů, tak především spravedlivost přidělování odměn. Tyto aspekty systému odměňování hodnotí pozitivně 8 z 10 respondentů. Přibližně tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že mohou svým pracovním výkonem ovlivnit výši finančního ohodnocení, avšak za důležité to považují téměř všichni dotázaní (97 %). V tomto případě je tedy vhodné přispět ke zvýšení spokojenosti s odměňováním úpravou motivačních odměn. Posledním sledovaným aspektem odměňování je spokojenost s výší platu s ohledem k pracovní náplni a náročnosti práce. Zde svou spokojenost vyjádřila jen třetina respondentů (tato spokojenost je navíc jen částečná), zatímco adekvátní výši platu vzhledem k náročnosti práce považují za důležitou všichni respondenti. Na nutnost úprav v této oblasti poukazují také spontánně uvedené připomínky respondentů směrem k systému odměňování, které vypovídají o nízkém a demotivujícím ohodnocení vykonané práce (ve větší míře se takto vyjádřili respondenti zaměstnaní na MMR). Celková míra spokojenosti se systémem odměňování dosahuje sice 76 %, ale tři pětiny respondentů jsou se systémem odměňování jen spíše spokojeny.

4.2 HODNOCENÍ DOSTUPNOSTI A NABÍDKY VZDĚLÁVACÍCH KURZŮ Dostupnost a nabídka vzdělávacích kurzů představuje druhou ze tří oblastí, které v rámci cílové skupiny subjektů OPTP tvoří indikátor „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury s personální politikou a systémem vzdělávání“. V rámci této oblasti byla hodnocena dostupnost kurzů, dostatek času pro využití nabídky kurzů, relevance nabízených kurzů, možnost samostatně si vybrat z nabídky vzdělávacích kurzů a šíře nabídky vzdělávacích kurzů. Tyto charakteristiky dostupnosti a nabídky vzdělávacích kurzů mají vliv na celkovou spokojenost se vzdělávacími kurzy. Zjišťována byla také důležitost jednotlivých charakteristik za účelem odhadu případného prostoru k jejich zlepšení.


78

vysoká

Graf 127: Aktuální hodnocení a důležitost charakteristik vzdělávacích kurzů 4,0

možnost samostatně si dostatek času pro relevance vybrat z nabídky využití nabídky nabízených kurzů vzdělávacích kurzů kurzů dostupnost kurzů

nízká

Důležitost

3,5

Oblasti, které je vhodné zlepšit: dostatek času pro využití nabídky kurzů relevance nabízených kurzů

šíře nabídky vzdělávacích kurzů

3,0

2,5 Celková spokojenost se vzdělávacími kurzy = 2,96 2,0 2,0

2,5 negativní

3,0


3,5

4,0 pozitivní

Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=snadno dostupné, 1=velmi nedostupné (dostupnost kurzů); 4=rozhodně ano, 1=rozhodně ne (dostatek času pro využití nabídky kurzů/relevance nabízených kurzů); 4=ano, vždy, 1=vůbec ne (možnost samostatně si vybrat z nabídky kurzů); 4=kurzů je velmi mnoho, 1=žádné vhodné kurzy nejsou k dispozici (šíře nabídky kurzů); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (spokojenost se vzdělávacími kurzy) Zdroj: INESAN (N=156)

Graf 128: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik vzdělávacích kurzů (srovnání průměrného hodnocení s benchmarkem) relevance nabízených kurzů 4 3 šíře nabídky vzdělávacích kurzů

2

možnost samostatně si vybrat z nabídky vzdělávacích kurzů

1

dostupnost kurzů

dostatek času pro využití nabídky kurzů




79

Graf 129: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik vzdělávacích kurzů relevance nabízených kurzů

63

33

31

3,58

možnost samostatně si vybrat z nabídky vzdělávacích kurzů

56

40

41

3,51

dostatek času pro využití nabídky kurzů

56

40

31

3,5

21

3,47

8 1

3,35

dostupnost kurzů

51

šíře nabídky vzdělávacích kurzů

44 0

velmi důležité

spíše důležité


47 47

20

40

60

zcela nepodstatné

80

100



Graf 130: Spokojenost se vzdělávacími kurzy (podle instituce/délky pracovního poměru/pracovní pozice) 100

2,96

3,04

2,91

2,70

2,98

2,91

1 14

10

2 17

10

2 11

23

80 60 40

73

77

12

14

70

20

2,98

2,96

2,98

2,67

2 9

13

1 13

17 17

74

64

79

78

73

13

14

10

9

13

60

50

20 0

velmi spokojen/a

11

spíše spokojen/a

10


velmi nespokojen/a

17


Pozn.: Průměrné hodnocení: 1=velmi nespokojen/a, 4=velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=156/81, 64, 10/54, 44, 58/23, 127, 6)

Graf 131: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik vzdělávacích kurzů (souhrnný přehled) 100 80

2,96

3,28

1 14

2 6 53

60 40

2,87

2 9

1 21

12

3

2,24 15

30 53

69 39

2,72

53

73

20 0

3,24

60 27

37 10

8

6

údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (spokojenost se vzdělávacími kurzy; 4=snadno dostupné, 1=velmi nedostupné (dostupnost kurzů); 4=rozhodně ano, 1=rozhodně ne (dostatek času pro využití nabídky kurzů/relevance nabízených kurzů); 4=ano, vždy, 1=vůbec ne (možnost samostatně si vybrat z nabídky kurzů); 4=kurzů je velmi mnoho, 1=žádné vhodné kurzy nejsou k dispozici (šíře nabídky kurzů) Zdroj: INESAN (N=156)


80

Graf 132: Hodnocení možnosti samostatně si vybrat z nabídky vzdělávacích kurzů 100

2 6

vůbec ne

53

spíše ne

80 60 40 20

většinou ano 39

0

Průměrné hodnocení = 3,28 (1=vůbec ne, 4=ano, vždy) Segmenty respondentů, kteří si častěji než ostatní nemohou samostatně vybrat z nabídky kurzů: respondenti ve věku 50 a více let (16 %) respondenti pracující na jiných pozicích než referent nebo vedoucí pracovníci (17 %)

ano, vždy údaje jsou v procentech


Graf 133: Hodnocení dostupnost kurzů 100

2 9

velmi nedostupné

53

spíše nedostupné

80 60 40 20

spíše dostupné 37

0

Průměrné hodnocení = 3,24 (1=velmi nedostupné, 4=snadno dostupné) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní kurzy jako dostupné: respondenti pracující na pozici vedoucích oddělení nebo vyšší (96 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní kurzy jako nedostupné: respondenti pracující na jiných pozicích než referent nebo vedoucí pracovníci (33 %)

snadno dostupné údaje jsou v procentech


Graf 134: Hodnocení šíře nabídky vzdělávacích kurzů 100 80

1 21

žádné vhodné kurzy nejsou k dispozici

Průměrné hodnocení = 2,87 (1=žádné vhodné kurzy nejsou k dispozici, 4=kurzů je velmi mnoho

kurzů je málo

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní nabídku kurzů jako dostatečnou: respondenti zaměstnaní na MMR (85 %) respondenti pracující na pozici vedoucích oddělení nebo vyšší (91 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní nabídku kurzů jako nedostatečnou: respondenti mladší než 30 let (30 %) respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF (40 %)

60 40

69

20 0

kurzů je dostatek kurzů je velmi mnoho

10



Graf 135: Hodnocení relevance nabízených kurzů 100

3 rozhodně ne

80

30 spíše ne

60 40

60

20 0

spíše ano rozhodně ano

8



Průměrné hodnocení = 2,72 (1=rozhodně ne, 4=rozhodně ano) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní nabídku kurzů jako relevantní: ženy (72 %) respondenti ve věku 40-49 let (80 %) respondenti pracující na pozici vedoucích oddělení nebo vyšší (78 %) Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní nabídku kurzů jako nerelevantní: muži (40 %) respondenti mladší než 30 let (44 %)


81

Graf 136: Hodnocení dostatku času pro využití nabídky kurzů 100

15

rozhodně ne

80 60

spíše ne

53

40

spíše ano

20

27

0

6

rozhodně ano údaje jsou v procentech


Průměrné hodnocení = 2,24 (1=rozhodně ne, 4=rozhodně ano) Segmenty respondentů, kteří mají častěji než ostatní dostatek času pro využití kurzů: ženy (38 %) referenti (38 %) respondenti, jejichž pracovní poměr trvá 1 rok (44 %) Segmenty respondentů, kteří mají častěji než ostatní nedostatek času pro využití kurzů: muži (74 %) respondenti ve věku 30-39 let (81 %) respondenti zaměstnaní na MMR (74 %) respondenti pracující na pozici vedoucích oddělení nebo vyšší (91 %) respondenti, jejichž pracovní poměr trvá více než 5 let (78 %)

Schéma 23: Spontánně uvedené výhrady a připomínky k možnostem vzdělávání v organizaci

SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY K MOŽNOSTEM VZDĚLÁVÁNÍ

nízká nabídka vzdělávacích kurzů díky časovému vytížení často není čas na vzdělávací akce chybí jazykové kurzy občas je na zajímavé školení málo míst, naproti tomu některá školení nepřináší avizované výsledky kurzy jsou rychle obsazovány – nedostatečná kapacita kurzy jsou zaměřeny spíše na obecné znalosti a málokdy na specifické znalosti nedozvídám se včas o dobrých školeních většina akcí je pořádána v Praze, více školení mimo Prahu chybí možnost vytvořit si vzdělávací akci tzv. na míru, na základě našich potřeb

21% 8% 8% 8% 5% 5% 5% 5% 5%


Přibližně 9 z 10 respondentů uvedlo, že mají možnost si samostatně vybrat z nabídky vzdělávacích kurzů, a že jsou pro ně kurzy snadno dostupné. Z hlediska podrobného hodnocení důležitosti těchto aspektů, jim není potřeba věnovat větší pozornost z hlediska jejich zlepšování. Šíři nabídky kurzů hodnotí jako dostatečnou 8 z 10 respondentů, relevanci nabízených kurzů 7 z 10 respondentů. U těchto aspektů existuje, mimo jiné z důvodu vysoké vnímané důležitosti, prostor pro zlepšování, zejména pak v případě relevance kurzů. Jako problémový se jeví nedostatek času pro využití vzdělávacích kurzů; na tyto vzdělávací kurzy má totiž dostatek času jen třetina respondentů, ale téměř všichni považují dostatek času na jejich absolvování za důležitý. Na nedostatečnou relevanci a na nedostatek času na využití vzdělávacích kurzů poukazují i spontánní připomínky respondentů. Nedostatek času uvádějí zejména respondenti zaměstnaní na MMR a respondenti na řídících pozicích. Celková míra spokojenosti se vzdělávacími kurzy je dosahuje 85 %, avšak většina respondentů (73 %) je s kurzy spíše spokojena.


82

4.3 HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍCH KURZŮ OPTP Kvalita vzdělávacích kurzů OPTP představuje poslední ze tří oblastí, které v rámci cílové skupiny subjektů OPTP tvoří indikátor „Spokojenost zaměstnanců implementační struktury s personální politikou a systémem vzdělávání“. V rámci této oblasti byla hodnocena využitelnost získaných poznatků v praxi a změna pracovního výkonu díky absolvovaným kurzům. Tyto charakteristiky kvality vzdělávacích kurzů OPTP mají vliv na celkovou spokojenost s kvalitou vzdělávacích kurzů OPTP. Graf 137: Aktuální hodnocení a důležitost charakteristik vzdělávacích kurzů OPTP 4,0 vysoká

využitelnost získaných poznatků v praxi lepší pracovní výkon díky absolvovaným kurzům

Důležitost

3,5

nízká

Oblasti, které je vhodné zlepšit: využitelnost získaných poznatků v praxi lepší pracovní výkon díky absolvovaným kurzům

3,0

2,5

Celková spokojenost s kvalitou vzdělávacích kurzů OPTP = 3,05 2,0 2,0

2,5 negativní

3,0

3,5

4,0 pozitivní


Pozn.: z důvodu lepší přehlednosti je zobrazena jen část os Průměrné hodnocení: 4=velmi důležité, 1=zcela nepodstatné (důležitost); 4=rozhodně ano, 1=rozhodně ne (využitelnost získaných poznatků v praxi/ lepší pracovní výkon díky absolvovaným kurzům); 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (spokojenost s kvalitou vzdělávacích kurzů OPTP) Zdroj: INESAN (N=114)

Graf 138: Hodnocení důležitosti jednotlivých charakteristik vzdělávacích kurzů OPTP využitelnost získaných poznatků v praxi

85

lepší pracovní výkon díky absolvovaným kurzům

57 0

velmi důležité

spíše důležité

15


40 40

60

3,85

4

3,54




83

Graf 139: Spokojenost s kvalitou vzdělávacích kurzů OPTP (podle instituce/délky pracovního poměru/pracovní pozice) 3,05 100

3,16

3,00

1 12

8

2 14

68

69

80 60 40

2,67

3,19 6

33

3,00

2,90

19

3 13

24

19

0

velmi spokojen/a

67

21

1 10

2,50

61

74

67 71 50

26

18

spíše spokojen/a

3,09

50 68

67

20

2,86


19

10

velmi nespokojen/a

21

7


Pozn.: Průměrné hodnocení: 1=velmi nespokojen/a, 4=velmi spokojen/a Zdroj: INESAN (N=114/51, 57, 6/47, 36, 31/14, 98, 2)

Graf 140: Hodnocení celkové spokojenosti a jednotlivých charakteristik vzdělávacích kurzů OPTP (souhrnný přehled) 3,05

3,14

2,94

1 12

1 11

4 15

68

61

19

27

100 80 60 40 20 0

66

16

údaje jsou v procentech Průměrné hodnocení: 4=velmi spokojen/a, 1=velmi nespokojen/a (spokojenost s kvalitou vzdělávacích kurzů OPTP); 4=rozhodně ano, 1=rozhodně ne (využitelnost získaných poznatků v praxi/ lepší pracovní výkon díky absolvovaným kurzům) Zdroj: INESAN (N=114)

Graf 141: Hodnocení využitelnosti získaných poznatků v praxi 100

1 11

rozhodně ne

Průměrné hodnocení = 3,14 (1=rozhodně ne, 4=rozhodně ano)

spíše ne

Segmenty respondentů, kteří hodnotí častěji než ostatní získané poznatky jako v praxi nevyužitelné: respondenti ve věku 50 a více let (19 %)

80 60

61

40 20

spíše ano 27

0

rozhodně ano údaje jsou v procentech


Graf 142: Zlepšení pracovního výkonu díky absolvovaným kurzům 100 80

4 15

rozhodně ne spíše ne

60 66 40

spíše ano

20 0

16

rozhodně ano

Průměrné hodnocení = 2,94 (1= rozhodně ne, 4=rozhodně ano)) Segmenty respondentů, kteří častěji než ostatní zlepšili díky kurzům svůj pracovní výkon: respondenti ve věku 40-49 let (95 %) respondenti, jejichž pracovní poměr trvá 1 rok (92 %) Segmenty respondentů, kteří častěji než ostatní svůj pracovní výkon nezlepšili: respondenti ve věku 50 a více let (33 %)


Zdroj: INESAN (N=114) Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

84

Schéma 24: Spontánně uvedené výhrady a připomínky ke vzdělávacím kurzů OPTP

SPONTÁNNĚ UVEDENÉ VÝHRADY A PŘIPOMÍNKY KE VZDĚLÁVACÍM KURZŮM OPTP

hodně teorie, málo praxe kvalita lektorů je někdy dost nízká; málo konkrétních příkladů z oblasti SF EU některé jsou zaměřeny spíš obecněji, než do hloubky jsou časově příliš náročné

25% 17% 8% 8%


I přes celkové pozitivní hodnocení využitelnosti získaných poznatků v praxi a zlepšení pracovního výkonu díky absolvovaným kurzům (tyto charakteristiky hodnotí pozitivně více než 8 z 10 respondentů) existuje prostor pro jejich zlepšení. Jako důležité je vnímají všichni nebo téměř všichni respondenti, přičemž většina z nich je hodnotí jako velmi důležité. Velmi pozitivně je však hodnotí 27 % resp. jen 16 % respondentů. Tomuto hodnocení odpovídá i celková spokojenost s kvalitou vzdělávacích kurzů OPTP, která činí 87 %, avšak jen 19 % respondentů je s kvalitou těchto kurzů velmi spokojeno. Ze spontánně uvedených připomínek ke vzdělávacím kurzům OPTP dále vyplývá, že kurzy jsou vedeny v příliš teoretické rovině a respondenti postrádají více praktických příkladů a ukázek (toto uváděli výlučně respondenti na pozicích referentů). Výtky byly směřovány také směrem k nízké kvalitě lektorů, na kterou poukazují zejména respondenti na řídících pozicích.


85

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ MMR-NOK V případě materiálního vybavení pracoviště byla identifikována jako nevhodná dispozice kanceláří (příliš malé, temné či příliš prosklené kanceláře), staré a nevyhovující vybavení, nevhodné rozmístění pracovníků v kancelářích (především velký počet lidí v jedné kanceláři) a špatná dostupnost a nízká kvalita pracovních pomůcek. Tyto výtky ke svému pracovišti uváděli především zaměstnanci MF. Zaměstnanci MMR jsou častěji nespokojeni s počítačovým vybavením, které hodnotí jako pomalé, nespolehlivé a zastaralé. Na základě těchto zjištění je doporučeno modernizovat vybavení kanceláří, upravit rozmístění zaměstnanců na MF, věnovat pozornost zlepšování dostupnosti pracovních pomůcek a zvyšování jejich kvality a modernizovat počítačové vybavení na MMR.

V případě informací potřebných pro práci je doporučeno zaměřit se na zvyšování množství informací, podkladů a dalších materiálů, které mají respondenti k dispozici pro svou práci. Nejčastěji si na jejich nedostatek stěžují respondenti zaměstnaní mimo MMR i MF.

Z hlediska nastavení formálních pravidel pro práci je doporučeno věnovat pozornost srozumitelnosti metodik a pravidel MMR-NOK. Jako nesrozumitelné je hodnotí zejména respondenti starší než 50 let; respondenti je dále považují za nepřehledné, příliš obsáhlé a složité a poukazují na jejich nadměrné množství. Pozornost by měla být věnována také zlepšování srozumitelnosti metodik OPTP, které jsou podobně jako metodiky MMR-NOK pro většinu respondentů srozumitelné jen částečně. Někteří z respondentů poukazují na jejich přílišnou obecnost a nejasnost, komplikovanost a nesrozumitelnost. V obecné rovině by se pozornost měla zaměřit na celou českou úpravu pravidel pro fungování strukturálních fondů, se kterou je spokojena jen polovina dotázaných subjektů NSRR. Mezi hlavní výtky k české úpravě pravidel patří zejména složitost a komplikovanost pravidel, přísnější nastavení pravidel, než jak to požaduje Evropská unie a neefektivnost a nejasnost pravidel.

V oblasti spolupráce aktérů je v případě cílové skupiny subjektů OPTP užitečné zabývat se všemi sledovanými aspekty, tj. připraveností partnerů na jednáních pracovních skupin, užite čností předkládaných návrhů a podnětů a odborností partnerů. Respondenti (v tomto případě výlučně zaměstnanci MMR) spontánně poukazují zejména na neochotu partnerů plnit zadané úkoly, odmítání nových nápadů a postupů, malé zkušenosti a nevyváženou odbornost partnerů a nedostatečné praktické zkušenosti partnerů. V případě cílové skupiny subjektů NSRR je doporučeno usnadnit vznášení vlastních podnětů v rámci pracovní skupiny a zrychlit tok informací pro činnost v pracovní skupině. Tyto aspekty hodnotí negativně především ti, kteří mají zkušenost s působením ve více pracovních skupinách. Spontánní připomínky a výhrady k činnosti pracovní skupiny poukazují nejčastěji na neefektivní činnost pracovní skupiny ( jedná se jen o formální setkání, Tento projekt je financován z prostředků ERDF prostřednictvím Operačního programu Technická pomoc a státního rozpočtu ČR.

86

neřeší se aktuální problémy, neberou se v potaz připomínky členů pracovní skupiny) a obsahují návrhy na zlepšení činnosti pracovní skupiny (více sdílet zkušenosti a best practices, skupina by měla být více řízená, neřešit věci, které nejsou v kompetenci skupiny, jednání skupiny by se měli účastnit zástupci Evropské komise a relevantní odborníci v dané oblasti).

ODBOR SPRÁVY MONITOROVACÍHO SYSTÉMU V případě informačních systémů MSC2007/MONIT7+ platí, že by pozornost měla být prioritně věnována zrychlování zobrazování, načítání a ukládání dat (jako pomalou hodnotí práci s daty zejména respondenti, kteří se systémem pracují každý den), u snadnění tvorby sestav přímo v systému (jako obtížnou hodnotí tvorbu sestav zejména uživatelé systému MSC2007), zlepšování možnosti snadných úprav výstupů v jiných programech a zlepšení orientace v systému (jako obtížnou ji hodnotí ve větší míře uživatelé systému MSC2007). Doporučeno je pracovat také na usnadnění další práce se standardními výstupy, na zlepšování přehlednosti výstupů ze systému, na snižování četnosti neplánovaných výpadků systému a na omezení dopadu plánovaných odstávek systému na práci. Usnadnění práce se standardními výstupy by ocenili především uživatelé systému MSC2007 a snížení četnosti neplánovaných výpad ků by uvítali zejména respondenti, kteří s monitorovacím systémem pracují každý den a jsou výpadky postiženi nejčastěji. Omezení dopadu plánovaných odstávek systému na práci by mělo vliv zejména na uživatele systému MONIT7+ a respondenty, kteří pracují s monitorovacím systémem každý den. V případě systému BENEFIT7 je třeba zlepšit orientaci v systému a zejména pak zvýšit rychlost zobrazování, načítání a ukládání dat. Na pomalou práci s daty poukazují zejména respondenti, kteří se systémem pracují nejčastěji . Na nutnost zlepšení těchto dvou oblastí poukazují také spontánní připomínky – respondentům vadí příliš dlouhé načítání informací a nepřehlednost, složitost a špatná orientace v systému.

Z hlediska dat je v případě systémů MSC2007/MONIT7+ i BENEFIT7 vhodné snížit četnost opakovaného zadávání dat do systému a v případě systémů MSC2007/MONIT7+ také posílit správnost dat v systémech. Na nutnost zlepšení správnosti dat poukazují rovněž spontánní připomínky respondentů, které vypovídají nejčastěji o neúplnosti, nepřesnosti a neaktuálnosti dat.

Z hlediska technické podpory systému je společným jmenovatelem u všech tří systémů neúplnost informací vedoucí k nutnosti kontaktovat technickou podporu s žádostí o pomoc. Z odpovědí respondentů vyplývá, že prostor pro zlepšení existuje v dosažitelnosti pracovníků technické podpory. Respondentům vadí dlouhá odezva na požadavek (toto uváděli nejčastěji respondenti, kteří pracují se systémem každý den) a dostupnost technické podpory jen v pracovní době (vadí to zejména respondentům zaměstnaným mimo veřejnou správu).


87

SAMOSTATNÉ ODDĚLENÍ ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY V případě systému odměňování je z odpovědí respondentů patrné, že jsou nespokojeni s výší svého platu, který považují vzhledem k náplni a náročnosti své práce za nedostatečný, dále výtky směřují k samotnému systému odměňování, který nezohledňuje dostatečným způsobem pracovní výkon respondentů zaměstnaných mimo MMR a MF. Je tedy doporučeno upravit systém odměňování, zohlednit objem, náročnost práce a celkový výkon pracovníků. Doporučeno je také lépe informovat zaměstnance o systému odměňování a benefitů. Respondenti sice těmito informacemi disponují, avšak většinou se jedná jen o částečné a neúplné informace. Celkově jsou se systémem odměňování spokojeni respondenti na řídících pozicích, naopak nejméně pak respondenti zaměstnaní mimo MMR a MF.

Z hlediska nabídky vzdělávacích kurzů je nejproblémovější okolností nedostatek času na využití vzdělávacích kurzů. Nedostatek času mají zejména respondenti na řídících pozicích a zaměstnanci MMR. Zlepšit by se měla také relevance nabídky vzdělávacích kurzů. Jak dostatek času, tak odpovídající nabídku kurzů považují respondenti pro rozhodnutí k absolvování kurzů za velmi důležité. Prostor ke zlepšení existuje také v případě šíře nabídky vzdělávacích kurzů. Z hlediska jednotlivých segmentů byla nejvyšší míra spokojenosti zaznamenána mezi respondenty zaměstnanými na MMR, nejnižší pak mezi respondenty zaměstnanými mimo MMR a MF.

V případě vzdělávacích kurzů OPTP je doporučeno upravit tyto kurzy tak, aby mohly získané dovednosti a znalosti významněji přispět ke zlepšení pracovního výkonu a současně aby získané dovednosti a znalosti mohly být lépe využitelné v praxi. Na nízkou využitelnost získaných dovedností a znalostí v praxi a na nedostatečný dopad na zlepšení pracovního výkonu poukazují především respondenti starší než 50 let. Ze spontánních připomínek respondentů dále vyplývá, že jim vadí přílišná teorie a nedostatek praktických příkladů a v některých případech i nízká kvalita lektorů.


88

PŘÍLOHA - DOTAZNÍKY Cílová skupina SUBJEKTY OPTP


89


90


91


92


93


94


95


96

Cílová skupina SUBJEKTY NSRR


97


98


99

Cílová skupina ZAMĚSTNANCI IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURY


100


101


102


103


104

Cílová skupina PŘÍJEMCI A ŽADATELÉ


105


106


107


108

O INSTITUTU Institut evaluací a sociálních analýz je první soukromý vědecko-výzkumný institut v oboru společenských věd založený v ČR. Jde o nezávislý subjekt, který se zaměřuje na přípravu a aplikaci metodik evaluačního výzkumu. Institut byl založen podle pravidel stanovených Evropskou unií (Článek 2.2, písm. d. Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací). Cílem Institutu je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií, přičemž veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich výsledků nebo do výuky. INESAN realizuje své aktivity v takových oblastech jako:

    

rozvoj evaluačních metod a technik, zkoumání výkonnosti analyzovaných subjektů, evaluace dopadů a efektivity analyzovaných programů, formulace a implementace efektivních doporučení a řešení, systematické provádění formativních i sumativních meta-evaluací.

Díky svému zázemí v oblasti metodologie aplikovaného společenskovědního výzkumu poskytuje také zpracování výzkumných studií a analýz. INESAN rovněž poskytuje odborné služby při tvorbě metodických nástrojů pro evaluaci, realizuje samotná evaluační šetření, podílí se na přípravě zadávací dokumentace, poskytuje peer-review jednotlivých dokumentů vztahujících se k evaluaci a k metodologii společenskovědního výzkumu.

Publikace, expertízy, odborná stanoviska a posudky, které INESAN vydává, nejsou ovlivněny názory a postoji zadavatelů a obsahují nezávislý pohled expertů INESAN.


109

INSTITUT EVALUACÍ A SOCIÁLNÍCH ANALÝZ

87656í

STANOVENÍ METODOLOGIE ZJIŠŤOVÁNÍ HODNOT VYBRANÝCH INDIKÁTORŮ VÝSLEDKŮ PRO OPTP 2014 – 2020 A ZJIŠTĚNÍ VÝCHOZÍCH HODNOT V ROCE 2014 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ČE RV E N 2 0 1 4

INESAN – Institut evaluací a sociálních analýz Heřmanova 22, 170 00 Praha 7 Tel: +420 220 190 597 E-Mail: [email protected] Web: www.inesan.eu


110

STANOVENÍ METODOLOGIE ZJIŠŤOVÁNÍ HODNOT VYBRANÝCH INDIKÁTORŮ VÝSLEDKŮ PRO OPTP A ZJIŠTĚNÍ VÝCHOZÍCH HODNOT V ROCE 2014

Recommend Documents