Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch
VYSOKOŠKOLSKÁ VÝUKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR Tourism higher education in the Czech Republic Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor:
doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.
Lenka Pospíšilová
Brno, 2012
J m én o a p ří j m en í au t o ra:
Lenka Pospíšilová
Náz ev d i p l o m o v é p ráce:
Vysokoškolská výuka cestovního ruchu v ČR
Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:
Tourism higher education in the Czech Republic
Kat ed ra:
Katedra regionální ekonomie a správy
Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:
doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.
R o k o b h aj o b y:
2012
Anotace Předmětem bakalářské práce „Vysokoškolská výuka cestovního ruchu v ČR“ je analýza a hodnocení vysokoškolské výuky cestovního ruchu v České republice. První část se zaměřuje na charakteristické rysy současného cestovního ruchu, které ústí v nepostradatelnost výuky tohoto oboru na vysokých školách. Na základě analýzy jednotlivých přístupů k výuce cestovního ruchu a jednotlivých vysokých škol zabývajících se touto problematikou, jsou vybrány fakulty poskytující nejlepší vzdělání v této oblasti. Závěrem je uvedeno zhodnocení vysokoškolské výuky cestovního ruchu, jeho význam a uplatnění absolventů tohoto oboru na trhu práce.
Annotation The goal of the submitted thesis: “Tourism higher education in the Czech Republic” is to analyze and to evaluate tourism higher education in the Czech Republic. The first part is focused on describing characteristic features of present tourism, which leads to indispensability of higher education in this field of study. There are chosen faculties providing the best education in this branch on the base of analysis which deals with both particular approaches to tourism education and specific individual universities Finally, there is mentioned evaluation of tourism higher education, its purpose and employment of graduates on labour market.
Klíčová slova Cestovní ruch, vysokoškolská výuka, výukové přístupy
Keywords Tourism, Tourism higher education, accesses to education 2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Vysokoškolská výuka cestovního ruchu v ČR vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Jiřího Vystoupila, CSc., a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy
univerzity a
vnitřními
akty řízení
Masarykovy univerzity
a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 18. května 2012 vlastnoruční podpis autora
3
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Jiřímu Vystoupilovi, CSc., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Janě Tihlaříkové, za poskytnuté rady a doporučení. Velký dík rovněž patří mojí rodině a nejlepším přátelům, za jejich podporu během celého mého studia, čehož si velmi vážím. 4
Obsah Úvod ...........................................................................................................................................5 1
2
Teoreticko-metodická východiska ...................................................................................8 1.1
Charakteristické rysy současného cestovního ruchu ..................................................8
1.2
Metodika ...................................................................................................................11
Analýza vysokoškolské výuky cestovního ruchu v České republice...........................12 2.1
Historie výuky cestovního ruchu na vysokých školách v ČR ..................................12
2.2
Vysokoškolská výuka cestovního ruchu...................................................................14
2.2.1 2.3
Vysoké školy vyučující cestovní ruch ..................................................................23 Přístupy k vysokoškolské výuce cestovního ruchu a srovnávací analýza profilujících
předmětů................................................................................................................................32
3
2.3.1
Ekonomický přístup ..............................................................................................32
2.3.2
Veřejnosprávní přístup..........................................................................................38
2.3.3
Geografický přístup ..............................................................................................41
2.3.4
Sociokulturní přístup.............................................................................................43
2.3.5
Environmentální přístup .......................................................................................44
2.3.6
Multioborový přístup ............................................................................................45
Souhrn poznatků z analýzy ............................................................................................47 3.1
Zhodnocení vysokoškolské výuky cestovního ruchu v ČR ......................................47
3.2
Význam vysokoškolské výuky cestovního ruchu a uplatnění absolventů ................49
Závěr ........................................................................................................................................52 Seznam použité literatury ......................................................................................................53 Seznam obrázků, tabulek a grafů..........................................................................................55 Seznam příloh..........................................................................................................................56
5
Úvod Cestovní ruch je jedním z nejintenzivněji se rozvíjejících odvětví, které bylo původně spjato s badatelstvím a bylo výsadou zejména bohatých a významných osob. Postupem času se z cestování jednotlivců stala masová záležitost a v současné době je cestovní ruch významnou a neodmyslitelnou součástí životního stylu, slouží jako způsob relaxace, poznávání či vzdělávání. Cestovní ruch nelze vnímat pouze z jednoho úhlu pohledu. Je to složitý synergický jev, který se nachází v prostředí, kterým je ovlivňován a které také významným způsobem ovlivňuje. Systém cestovního ruchu má významné vazby zejména s prostředím ekonomickým, sociálním, technologickým, politickým a ekologickým. Podle údajů Světové organizace cestovního ruchu (WTO) a Světové rady pro cestování a cestovní ruch (WTTC) je toto odvětví největším zaměstnavatelem na světě, má vliv na tvorbu HDP, platební bilanci a přispívá do příjmů jak státního rozpočtu, tak i místních rozpočtů. Se zvyšujícím se vlivem cestovního ruchu na široké spektrum odvětví a činností roste důležitost tohoto fenoménu. Pracovníci v tomto oboru by tudíž měli být obeznámeni nejen se základními informacemi, které se týkají cestovního ruchu, ale samozřejmostí by měla být i jejich odborná orientace v moderních a inovativních trendech, které jsou nepostradatelnou součástí efektivního vývoje této oblasti. Tyto vědomosti by měly být poskytovány studentům na vysokých školách zabývajících se tímto oborem a měly by pro ně být vhodnou platformou pro následnou praxi. Cílem této bakalářské práce je tudíž analýza a hodnocení systému vysokoškolské výuky cestovního ruchu v České republice. Tato práce může být rovněž přínosem pro absolventy středních škol, kteří se zajímají o studium cestovního ruchu na vysokoškolské úrovni, jelikož obsahuje informace o jednotlivých školách a oborech zaměřených na tuto oblast. Bakalářská práce je členěna do tří kapitol. První kapitola se zabývá charakteristickými rysy současného cestovního ruchu, které vedou k nepostradatelnosti výuky tohoto oboru na vysokých školách. Druhá kapitola, která je stěžejní částí této práce, seznamuje čtenáře se stručnou historií výuky cestovního ruchu na vysokých školách v České republice. Dále je představena současná struktura výuky cestovního ruchu na vysokých školách a podrobněji jsou prezentovány
6
ty školy, kde se můžeme setkat s katedrou či oborem cestovního ruchu. Následuje podrobná analýza přístupů k vysokoškolské výuce cestovního ruchu a srovnání profilujících předmětů. Výstupy z této analýzy a celkové zhodnocení výuky cestovního ruchu na vysokých školách v České republice jsou uvedeny ve třetí kapitole, jejíž součástí je také celkový význam vysokoškolské výuky cestovního ruchu a uplatnění absolventů tohoto oboru v praxi.
7
1 Teoreticko-metodická východiska 1.1 Charakteristické rysy současného cestovního ruchu Společně s rozvojem společnosti a postupným přesunem od výroby ke službám zaujal cestovní ruch trvalé místo ve společenském a hospodářském životě mnoha zemí světa. Jeho vzrůstající vliv a úloha v rámci ekonomiky jsou nepřehlédnutelné. Jak je uvedeno v úvodu, cestovní ruch se pojí s řadou dalších odvětví, které významným způsobem ovlivňuje. S pádem socialistického režimu po roce 1989 nastaly zásadní změny, které dopadaly i na cestovní ruch. Otevřením hranic a liberalizací trhu se začal vysokým tempem zvyšovat počet společností působících v cestovním ruchu. Jako příklad si můžeme uvést vznik hotelů a podobných ubytovacích zařízení, jejichž nárůst v letech znázorňuje Graf 1-1. Kvantitativní nárůst zejména penzionů a ostatních hotelů se postupem času začíná měnit na nárůst kvalitativní, tzn. že v posledních letech můžeme zaznamenat sice postupný, ale přesto se zvyšující počet čtyř a pětihvězdičkových hotelů, které kladou větší důraz na kvalitu poskytovaných služeb.
Graf 1-1: Hotely a podobná ubytovací zařízení v letech 1989-2010 3000 2500
2000 Hotely 5 * Hotely 4 *
1500
Ostatní hotely Penziony
1000 500
0 1989
1995
1998
2000
2002
2004
2006
2008
Zdroj: Český statistický úřad
8
2010
Mezi další subjekty, které jsou spjaté s cestovním ruchem, můžeme zařadit cestovní kanceláře a agentury, sportovně-rekreační a kulturně-společenská zařízení, dopravní organizace, atd. Kromě těchto typických odvětví na cestovním ruchu určitým způsobem participují i další subjekty, jako například pojišťovny, směnárny, potravinářský průmysl, atd. Jelikož se cestování postupem času vyvinulo ze statku luxusní potřeby a stále více se přibližuje statku existenční potřeby, podíl jeho účastníků roste poměrně rychlým tempem. Tito lidé jsou ochotni do cestování investovat nemalé finanční prostředky, za něž ovšem v rámci reciprocity požadují poskytování kvalitních služeb a autentických, neobvyklých zážitků. „Průměrný občan EU vydává na cestovní ruch 13 − 15 % ze svých příjmů; při růstu rodinných příjmů o 1 % rostou výdaje domácností na cestovní ruch o 2 − 2,5 %.“1 Díky vývoji informačních technologií jsou stále více informováni a mají snazší přístup k možnosti srovnávání jednotlivých nabídek. Tlak poptávky tudíž způsobuje růst nejen kvality a šíře nabídky, ale rostou tak i konkurenční tlaky jak mezi jednotlivými nabídkami, tak mezi regiony. „Stále většího významu nabývá komplexnost poskytovaných služeb, provázanost atraktivit a atrakcí, propagace destinací a široce pojatý marketing. Tyto aktuální trendy rozvoje cestovního ruchu zvyšují zájem centrálních orgánů států o jeho podporu a zlepšují podmínky pro výběr a aplikaci adekvátních nástrojů k tomu vedoucích.“2 V tomto kontextu je nutné správné strategické řízení destinací cestovního ruchu, jež se děje pomocí politiky cestovního ruchu. V současné době je za nejvyzrálejší formu řízení cestovního ruchu v turisticky vyspělých destinacích považován destinační management. Destinační management je podle Výkladového slovníku cestovního ruchu autorů Páskové a
Zelenky
definován
jako
„soubor
technik,
nástrojů
a
opatření,
používaných
při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci.“3 Vlivy cestovního ruchu na okolní prostředí, které jsou stručně popsány v úvodu, ovšem nejsou pouze pozitivního charakteru. Cestovní ruch může negativně ovlivňovat životní prostředí, život místních obyvatel, ekonomické prostředí, atd. „V případě, kdy počet návštěvníků regionu překročí míru únosnosti a životní prostředí ztratí schopnost vypořádat se s nadměrným využíváním, může to vést nejen k jeho oslabení, ale i k jeho zničení.“4 „Jako 1
Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011: 32 Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, 2008: 38 3 Pásková, Zelenka, 2002: 60 4 Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, 2008: 49 2
9
příklad negativního dopadu cestovního ruchu na život místních obyvatel lze uvést, rozdělení společnosti (dualizaci) na dvě odlišné společensko-ekonomické skupiny, kdy zejména v intenzivně navštěvovaných destinacích vrstva podnikatelů v cestovním ruchu výrazně profituje z intenzity cestovního ruchu, zatímco zbytek místních obyvatel spíše trpí zvýšenými životními náklady.“1 Nadměrně vysoké množství turistů často negativním způsobem ovlivňuje postoj místních rezidentů a vyskytuje se u nich tzv. turistická iritace. Díky těmto současným charakteristikám ve vývoji cestovního ruchu a konkurenčním tlakům jsou na osoby pracující v oblasti cestovního ruchu kladeny stále větší nároky. Na trhu se udrží jen ti nejlepší, kteří budou schopni správným způsobem koordinovat svoje činnosti, budou se schopni vyhnout negativním vlivům cestovního ruchu, popřípadě je omezit, přizpůsobovat se moderním trendům a orientovat se v prostředí cestovního ruchu. Jelikož je cestovní ruch v současnosti nejrychleji se rozšiřujícím odvětvím a jeho vliv na okolí je tak významný, právě kvalitní vysokoškolské vzdělání a odborná orientace v oblasti ekonomie, práva, veřejné správy, managementu, marketingu či geografie a jejich aplikace na cestovní ruch je velmi důležitá k pochopení celé jeho problematiky a následnému správnému řízení a rozvoji v jeho jednotlivých oblastech.
1
Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, 2008: 51
10
1.2 Metodika Předmětem této analýzy byly vysoké školy v České republice zabývající se výukou cestovního ruchu, a to jak v rámci vyučovaného oboru, který je úzce spjat s oblastí cestovního ruchu, tak pouze v rámci zařazení předmětu cestovního ruchu do studijního oboru. Podle informací z internetových stránek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byl vytvořen seznam vysokých škol s platnou akreditací oborů cestovního ruchu. Dále byly na základě zkoumání studijních katalogů zjištěny další vysoké školy, kde je cestovní ruch zařazen do výuky alespoň v rámci předmětu (kompletní seznam vysokých škol, které zařadily cestovní ruch do své výuky, je zobrazen v Tab. 2-1, Tab. 2-2, Tab. 2-3 a Tab. 2-4. na str. 16 21). Po nalezení studovaných předmětů na jednotlivých školách (viz. Příloha 1) byly zjištěny rozdílné přístupy k výuce těchto předmětů. Konkrétně se jedná o přístup ekonomický, veřejnosprávní, geografický, sociokulturní, environmentální a multioborový. Každý předmět cestovního ruchu byl zařazen do jedné z těchto kategorií a v rámci každé kategorie byly určeny nejčastěji se opakující předměty, které byly následně vzájemně porovnávány. K porovnání jednotlivých předmětů sloužily zejména seznamy přednášek, ale také publikační činnost přednášejících. V každém profilujícím předmětu byla vybrána jedna fakulta, která dle mého názoru vyučuje tento předmět nejlépe. Fakulta s nejlepší výukou cestovního ruchu byla vybrána jak na základě kvalitního hodnocení profilujících odborných předmětů, tak na základě zhodnocení celkového složení studijního plánu.
11
2 Analýza vysokoškolské výuky cestovního ruchu v České republice 2.1 Historie výuky cestovního ruchu na vysokých školách v ČR Potřeba odborného vzdělávání v rámci cestovního ruchu byla patrná nejprve v oblasti hostinství a hotelnictví. V roce 1918 byla založena Soukromá odborná hostinská škola, která byla první školou svého druhu a do prvního ročníku byli přijímáni zájemci od 14 let. I přesto, že byl patrný rozvoj odborného vzdělávání v tomto oboru, vzdělání managementu se odehrávalo zejména mimo území ČSR. „Rostoucí úloha vzdělání v cestovním ruchu se projevovala i v rámci vysokého školství. Profesorský sbor pražské Vysoké školy obchodní se v listopadu 1936 usnesl na návrhu zařadit do výuky zvláštní předmět − cizinecký ruch. Cílem předmětu bylo seznámit studenty se všemi stránkami cestovního ruchu, a to jak ekonomickými, tak i společenskovědními.“1 Od roku 1959 jsou předměty s problematikou cestovního ruchu vyučovány na Vysoké škole ekonomické v Praze, která je v současnosti nejvýznamnějším pracovištěm výuky cestovního ruchu. Nynější systém výuky cestovního ruchu zde funguje od roku 2004 a bude představen níže. Výrazný vzestup výuky cestovního ruchu můžeme zaznamenat zejména po roce 1989, kdy se odvětví cestovního ruchu začalo intenzivněji rozvíjet, a stalo se tak důležitou složkou národního hospodářství. Následuje stručný přehled vzniku těch vysokých škol, které se výukou cestovního ruchu zabývají ve značné míře, tzn. škol, na kterých se můžeme setkat s oborem cestovního ruchu. Roku 1990 byla zřízena Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Ostravě a již od jejího vzniku se zde vyučuje obor Ekonomika cestovního ruchu. V roce 1991 byla založena Katedra rekreologie, jako jedna ze součástí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. O několik let později, konkrétně v roce 1999, zahájila svou činnost soukromá Vysoká škola hotelová v Praze a v roce 2000 získala akreditaci soukromá Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, rovněž v Praze. Roku 2001 byla založena Vysoká škola J. A. Komenského v Přerově, o.p.s, která v současnosti nese název Vysoká škola logistiky o.p.s. Téhož roku v Praze vznikla Vysoká škola Jana Amose Komenského,
1
Štemberk, 2009: 87
12
s.r.o., která vyučuje obor Management cestovního ruchu. Roku 2006 byla tato škola přejmenována na Univerzitu Jana Amose Komenského Praha, s.r.o.. Vysoká škola polytechnická Jihlava byla zřízena v roce 2004, a to jako první veřejná vysoká škola neuniverzitního směru v České republice. Od roku 2010 jsou zde studentům oboru Cestovní ruch nabízeny specializace v cestovním ruchu. Roku 2006 byla založena další soukromá vysoká škola zaměřená na cestovní ruch, a to konkrétně Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně. Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně otevřela v roce 2008 obor Cestovní ruch. Další brněnskou školou, která je v současnosti spojována s výukou cestovního ruchu, je Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, kde byl v roce 2009 otevřen obor Regionální rozvoj a cestovní ruch. Z uvedeného přehledu vyplývá, že největší intenzitu ve vzniku vysokoškolské výuky cestovního ruchu můžeme zaznamenat v posledních letech, kdy si společnost začíná více uvědomovat jeho vliv a důležitost a s tím spojenou nutnost odborného vzdělání pracovníků v oblasti cestovního ruchu.
13
2.2 Vysokoškolská výuka cestovního ruchu Na cestovní ruch jako na vědní disciplínu nelze nahlížet pouze z jednoho úhlu pohledu. Jedná se o komplexní jev, který je ovlivňován a zároveň ovlivňuje celou škálu odvětví, tudíž v této souvislosti můžeme mluvit o interdisciplinárním přístupu ke zkoumání cestovního ruchu. Při analýze výuky cestovního ruchu na vysokých školách v České republice lze zaznamenat, že nejčastější pohled v rámci výuky jednotlivých předmětů týkajících se cestovního ruchu je z hlediska
ekonomického,
veřejnosprávního,
geografického,
sociokulturního
a environmentálního. Každá disciplína přistupuje ke zkoumání cestovního ruchu z ojedinělého hlediska, ovšem poměrně častá je i jejich kombinace a provázání v rámci výuky jednoho předmětu. Tyto předměty pak lze hromadně pojmenovat jako multioborové. Tyto poznatky o výuce cestovního ruchu znázorňuje Obr. 2-1.
Obr. 2-1: Interdisciplinární přístup k výuce cestovního ruchu
Ekonomický přístup
Veřejnosprávní přístup
Geografický přístup
Cestovní ruch
Environmentální přístup
Sociokulturní přístup
Zdroj: Vlastní zpracování
14
V praxi je cestovní ruch vyučován s různou intenzitou. Na některých vysokých školách fungují samostatné katedry cestovního ruchu, které zabezpečují výuku odborných předmětů. Někde se můžeme setkat s výukou cestovního ruchu v rámci samostatných oborů týkajících se přímo jeho problematiky a někde je vnímán pouze jako doplňková věda rozšiřující jiné obory, a to v rámci určitého předmětu, či přednášky. Poslední uvedená intenzita výuky cestovního ruchu je patrná například na geografických vysokých školách. Podíl intenzity výuky cestovního ruchu na veřejných vysokých školách zabývajících se cestovním ruchem můžete vidět na následujícím Grafu 2-1.
Graf 2-1: Intenzita výuky cestovního ruchu na veřejných vysokých školách v ČR zabývajících se cestovním ruchem
25% 50%
Katedra cestovního ruchu Obor cestovního ruchu Předmět cestovního ruchu 25%
Zdroj: Vlastní zpracování
15
Tab. 2-1: Veřejné vysoké školy − katedra cestovního ruchu Název školy (Fakulta)
Katedra/Ústav
Studijní program
Obor
Katedra cestovního
Mezinárodní
regionální
ruchu
ekonomické vztahy
rozvoj
Katedra cestovního
Mezinárodní
ruchu
ekonomické vztahy
Katedra cestovního
Ekonomika a
ruchu
management
Bc./Mgr.
Katedra cestovního ruchu Vysoká škola ekonomická, Praha (Fakulta mezinárodních
Cestovní ruch a Bc.
vztahů)
Vysoká škola polytechnická, Jihlava Univerzita Hradec Králové (Fakulta informatiky a
Katedra
Ekonomika a
rekreologie a
management
cestovního ruchu
managementu) Jihočeská univerzita, České Budějovice (Ekonomická fakulta)
Cestovní ruch
Cestovní ruch
(Obchodně podnikatelská fakulta)
Slezská univerzita v Opavě (Filozofickopřírodovědecká fakulta)
Mgr.
Bc.
Management cestovního
Bc.
ruchu Obchodní
Katedra obchodu a
Ekonomika a
podnikání
cestovního ruchu
management
(specializace: Cestovní ruch)
Slezská univerzita v Opavě
Navazující
Bc., navazující Mgr.
Gastronomie,
Katedra cestovního
hotelnictví a
ruchu
Hotelnictví
Bc.
turismus
Katedra cestovního
Ekonomika a
ruchu
management
Ústav lázeňství,
Gastronomie,
gastronomie a
hotelnictví a
turismu
turismus
Ekonomika cestovního ruchu
Lázeňství a turismus
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; vlastní šetření
16
Bc.
Bc.
Tab. 2-2: Veřejné vysoké školy – obor cestovního ruchu Obor cestovního ruchu Masarykova univerzita, Brno
Katedra regionální
(Ekonomicko-správní
Hospodářská politika
ekonomie a správy
a správa
Regionální rozvoj a
Bc.
cestovní ruch
fakulta) Mendelova univerzita, Brno (Provozně ekonomická fakulta)
Ústav marketingu a
Ekonomika
obchodu
a management
Katedra podnikové
Ekonomika
ekonomiky
a management
Katedra
Ekonomika
managementu
a management
Cestovní ruch
Bc.
Cestovní ruch
Bc.
Ekonomika cestovního ruchu
Bc.
Technická univerzita, Liberec (Ekonomická fakulta) Vysoká škola Báňská – Technická univerzita, Ostrava (Ekonomická fakulta) Univerzita Hradec Králové (Pedagogická fakulta)
Cizí jazyky pro Katedra anglického
Filologie
jazyka a literatury
cestovní ruch –
Bc.
Anglický jazyk
Katedra
Cizí jazyky pro Filologie
francouzského
cestovní ruch -
jazyka a literatury
Francouzský jazyk
Katedra
Cizí jazyky pro Filologie
německého jazyka a literatury
cestovní ruch -
Bc.
Bc.
Německý jazyk Cizí jazyky pro
Katedra slavistiky
Filologie
cestovní ruch -
Bc.
Ruský jazyk Univerzita Palackého, Olomouc
Rekreologie Katedra
(Fakulta tělesné kultury)
rekreologie
Tělesná
(specializace:
výchova
Management
a sport
rekreace a cestovního ruchu)
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; vlastní šetření
17
Navazující Mgr.
Tab. 2-3: Veřejné vysoké školy – předmět cestovního ruchu Předmět cestovního ruchu Univerzita Palackého, Olomouc
Katedra
Tělesná výchova a
rekreologie
sport
Rekreologie Bc.
(Fakulta tělesné kultury) Mendelova univerzita, Brno
Regionální rozvoj
(Fakulta regionálního Regionální rozvoj
rozvoje a mezinárodních
(specializace:
Bc.
Podnikání;
studií)
Veřejná správa) Univerzita Palackého, Olomouc
Geografie Katedra geografie
Geografie
(učitelství)
Bc.
(Přírodovědecká fakulta) Regionální Katedra geografie
Geografie
Katedra geografie
Geografie
geografie
Navazující Mgr.
Technická univerzita v Liberci
Aplikovaná
Bc.
geografie
(Fakulta přírodovědně humanitní a pedagogická) Katedra geografie
Geografie
Masarykova univerzita,
Geografie
Navazující Mgr.
Geografická
Brno Geografický ústav (Přírodovědecká fakulta)
Geografie a
kartografie a
kartografie
geoinformatika
Geografie a
Geografický ústav
kartografie
Aplikovaná
Geografický ústav
geografie
Katedra geografie
Geografie
18
Geografie
Bc.
Bc.
Geoinformatika a trvalá
Bc.
udržitelnost
Geografie
Navazující Mgr.
Západočeská univerzita v Plzni
Učitelství pro
Katedra geografie
střední školu
(Pedagogická fakulta)
Jihočeská univerzita, České
Učitelství geografie pro střední školu
Navazující Mgr.
Učitelství
Budějovice
Učitelství pro
zeměpisu pro 2.
základní školy
stupeň ZŠ
Katedra geografie (Pedagogická fakulta)
Katedra geografie
Geografie
Geografie pro
Bc.
Bc.
veřejnou správu Západočeská univerzita v Plzni
Management Katedra podnikové ekonomiky a
(Ekonomická fakulta)
managementu
Katedra podnikové
Ekonomika a
obchodních
management
činností
Ekonomika a
ekonomiky a
management
managementu Ostravská univerzita v Ostravě
Podniková ekonomika a
Bc.
management Geografie a
Katedra fyzické
regionální Geografie
geografie a (Přírodovědecká fakulta)
Bc.
Bc.
rozvoj
geoekologie
Katedra fyzické
Politická a Geografie
geografie a geoekologie
kulturní
Bc.
geografie
Katedra fyzické Geografie
geografie a
Geografie
Bc.
geoekologie Fyzycká Katedra fyzické Geografie
geografie a
geografie a
Navazující
geoekologie
Mgr.
geoekologie
Katedra fyzické
Učitelství
geografie a
Geografie
geoekologie
geografie pro SŠ
19
Navazující Mgr.
Karlova univerzita, Praha
Katedra sociální
(Přírodovědecká fakulta)
geografie a
Geografie a Geografie
regionálního
kartografie
Bc.
rozvoje Geografie se
Katedra sociální
zaměřením na
geografie a
Geografie
regionálního
vzdělávání
Bc.
rozvoje Katedra sociální
Regionální a
geografie a
Geografie
regionálního
politická geografie
rozvoje
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; vlastní šetření
20
Navazující Mgr.
Tab. 2-4: Soukromé vysoké školy vyučující cestovní ruch Název školy
Studijní program
Obor
Management cestovního
Management cestovního
ruchu
ruchu
Bc./Mgr.
Obor cestovního ruchu Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o. Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r.o.
Gastronomie, hotelnictví a turismus
Hotelnictví
Gastronomie, hotelnictví
Management destinace
a turismus
cestovního ruchu
Ekonomika a management
Marketingové
Bc.
Bc.
Bc.
Bc.
komunikace ve službách Gastronomie, hotelnictví
Management volného
a turismus
času
Ekonomika a management
Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s.
Management dopravních služeb
Gastronomie, hotelnictví
Management hotelnictví a
a turismus
lázeňství
Gastronomie, hotelnictví
Management destinace
a turismus
cestovního ruchu
Mezinárodní teritoriální studia
Cestovní ruch
Mezinárodní teritoriální
Informatika v cestovním
studia
ruchu
Ekonomika a řízení
Služby letecké dopravy
v dopravě a spojích
v cestovním ruchu
Mezinárodní teritoriální
Průvodcovská činnost
studia
v cestovním ruchu
International Territorial Studies International Territorial Studies
Bc.
Navazující Mgr.
Navazující Mgr.
Bc.
Bc.
Bc.
Bc.
Tourism
Bc.
Guiding in Tourism
Bc.
Mezinárodní teritoriální
Management cestovního
studia
ruchu
21
Bc.
Navazující Mgr.
Ekonomika a řízení
Management leteckých
v dopravě a spojích
podniků
International Territorial Studies Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a
Ekonomika a management
lázeňství, s.r.o., Praha
Tourism Management
Navazující Mgr.
Navazující Mgr.
Management cestovního
Bc.
ruchu
Management hotelů, Ekonomika a management gastronomických zařízení
Bc.
a lázeňství Vysoká škola obchodní a hotelová, s.r.o., Brno
Gastronomie, hotelnictví a turismus
Bc.
Management hotelnictví
Gastronomie, hotelnictví
Management cestovního
a turismus
ruchu
Bc.
Bc.
Vysoká škola logistiky, o.p.s., Přerov
Logistika cestovního
Logistika
ruchu
Navazující Mgr. PhD.
Předmět cestovního ruchu Vysoká škola regionálního
Regionální rozvoj
Regionální rozvoj
rozvoje, s.r.o., Praha
Management a regionální
Regionální rozvoj
rozvoj
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; vlastní šetření
22
Bc.
Bc.
2.2.1 Vysoké školy vyučující cestovní ruch Na tomto místě je uvedena stručná charakteristika vysokých škol, které se výukou cestovního ruchu zabývají intenzivněji. To znamená, že v rámci jejich fakulty funguje buď katedra, nebo obor zaměřený na cestovní ruch, či tomuto oboru blízký.
Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze se výukou cestovního ruchu zabývá nejdéle, a proto je zde znát poměrně značná vyspělost v této oblasti. V rámci Fakulty mezinárodních vztahů zde funguje samostatná Katedra cestovního ruchu, kde studují budoucí vrcholoví manažeři v této oblasti. Problematika cestovního ruchu je zde vyučována jak v bakalářském studijním oboru s názvem Cestovní ruch a regionální rozvoj, tak v rámci navazujícího magisterského studia, a to jako hlavní nebo vedlejší specializace Cestovní ruch. V rámci bakalářského studijního oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj je kladen důraz jak na výuku problematiky cestovního ruchu a regionálního rozvoje, tak na ekonomické vzdělání, orientaci v marketingu, managementu či na jazykovou vybavenost. Široká nabídka obecného studia cizích jazyků a dokonce i studia cizích jazyků zabývajících se primárně cestovním ruchem je pro absolventy tohoto oboru významnou přidanou hodnotou. Jsou tudíž kvalifikováni jak pro podnikovou a institucionální sféru cestovního ruchu, tak vzhledem ke znalostem získaným v rámci studia regionálního rozvoje mohou zastávat pracovní pozice v krajských úřadech, odděleních regionálního rozvoje či cestovního ruchu. Velké množství absolventů uplatní svoje znalosti v rámci krajských informačních center cestovního ruchu, regionálních centrál cestovního ruchu či informačních středisek. Vzhledem k ekonomickému vzdělání jsou absolventi schopni zastávat pracovní pozice v podstatě ve všech sférách národního hospodářství. Navazující magisterský studijní obor Cestovní ruch klade značný důraz na výuku managementu a marketingu a jejich aplikaci na oblasti, jako je hotelnictví, cestovní kanceláře či lázeňství. Tento ekonomický přístup často umožní absolventům uplatnění na pozicích vrcholových manažerů ve vlastních podnicích cestovního ruchu, v mezinárodních hotelových a restauračních zařízeních, popřípadě v odborech a odděleních cestovního ruchu různých orgánů v rámci veřejné správy, apod.
23
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě zajišťuje v rámci studijního programu Ekonomika a management výuku odborných předmětů bakalářského oboru Cestovní ruch. Vzdělání studentů je zde zaměřeno na ekonomickou oblast aplikovatelnou na cestovní ruch. Základem je také výuka průvodcovské činnosti či trvale udržitelného cestovního ruchu. Díky poměrně široké nabídce volitelných předmětů si každý student může prohlubovat znalosti v těch odvětvích cestovního ruchu, které ho zajímají nejvíce a kterým by se rád věnoval podrobněji. V současnosti jsou studentům tohoto oboru nabízeny specializace: Podnikání v cestovním ruchu; Šetrné formy cestovního ruchu; Management volného času; Lázeňství a wellness; Veřejná správa v cestovním ruchu; Kulturní cestovní ruch; Informační systémy v cestovním ruchu. Každý student má tudíž možnost výběru z poměrně široké škály oblastí cestovního ruchu, a proto je jejich uplatnění na trhu práce různorodé. Od roku 2010 vychází Na Vysoké škole polytechnické dvakrát ročně internetový časopis, nazvaný Studia Turistika. Jak uvádí předseda redakční rady doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Na internetových stránkách této školy, nápad založit tento časopis vznikl v době, „kdy jsme se rozhodli studium diverzifikovat a v rámci oboru cestovní ruch nabízet sedm specializací. Pro tuto inovaci studijního oboru jsme získali projekt z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Při přípravě projektu jsme dospěli k závěru, že nazrál čas, aby školy zaměřené na výchovu odborníků v cestovním ruchu začaly spolupracovat. Proto jsme do projektu zařadili také klíčovou aktivitu nazvanou "Spolupráce se středními a vyššími odbornými školami a dalšími vysokými školami v oboru cestovní ruch". Cílem této klíčové aktivity bylo jednak založit "Asociaci pro vzdělávání v cestovním ruchu", která by sloužila k výměně zkušeností pedagogů při výuce cestovního ruchu, a také jsme se rozhodli vydávat periodikum, které by se problematikou výuky oboru cestovního ruchu zabývalo.“1
Univerzita Hradec Králové Výuka cestovního ruchu na Univerzitě Hradec Králové je zastoupena jak na Pedagogické fakultě v rámci studijního programu Filologie, obor Cizí jazyky pro cestovní ruch,
1
https://www.vspj.cz/tvurci-cinnost/casopisy-vspj/studia-turistica
24
tak na Fakultě informatiky a managementu, kde funguje Katedra rekreologie a cestovního ruchu. V rámci oboru Cizí jazyky pro cestovní ruch se student může zaměřit na anglický, francouzský, německý, popřípadě ruský jazyk. Odborná i praktická znalost těchto jazyků v oblasti cestovního ruchu umožňuje absolventům působit v cestovních kancelářích, ale i dalších institucích, kde využijí praktickou i odbornou znalost cizího jazyka. Katedra rekreologie a cestovního ruchu zajišťuje bakalářský studijní obor Management cestovního ruchu. Účelem studia tohoto oboru „je příprava odborníků pro střední stupeň řízení v cestovních kancelářích, na příslušných odborech státní správy, v informačních střediscích a dalších kulturních zařízeních. Nedílnou součástí kvalifikace je i odborná příprava průvodců a delegátů.“1
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích nabízí možnost studia oboru Obchodní podnikání, které se uskutečňuje na Ekonomické fakultě této univerzity. Tento obor je garantován Katedrou obchodu a cestovního ruchu. Studenti si na konci druhého semestru volí specializace, mezi nimiž je i Cestovní ruch. „Studijní obor Obchodní podnikání zajišťuje studentům v povinné části studia znalosti všeobecného ekonomického a manažerského základu. Navazující předměty oborové specializace jsou zaměřeny na obchod a podnikatelské aktivity, aplikace marketingu v obchodě, řízení lidských zdrojů, obchodně-závazkové vztahy v oblasti obchodních podniků, podniků služeb a podniků cestovního ruchu. V bloku předmětů povinně volitelných si student doplňuje studijní zaměření podle svých zájmů a priorit.“2 Studenti mohou pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském programu Ekonomika a management, obor Obchodní podnikání. Zde si rovněž mohou zvolit specializaci Cestovní ruch. „Absolventi naleznou uplatnění v širokém spektru subjektů z pohledu podnikového, územního, oborového i mezinárodního. Budou mít předpoklady pro práci na vyšších manažerských úrovních podniků a organizací v oblasti obchodu, cestovního ruchu, u subjektů zajišťujících oběh zboží a služeb. Znalosti a vědomosti mohou využít i v odborných útvarech
1
http://www.uhk.cz/cs-cz/fakulty-a-pracoviste/fakulta-informatiky-a-managementu/katedry/katedra-rekreologiea-cestovniho-ruchu/zakladni-informace/Stranky/default.aspx 2 http://www.ef.jcu.cz/education/applicants/studijni-obory/bakalarske-studium/obchodni-podnikani
25
veřejné sféry, dále jako projektoví manažeři pro přípravu a vedení rozvojových a výzkumných projektů v souvislosti s členstvím ČR v Evropské unii.“1
Slezská univerzita v Opavě Další vysokou školou, kde působí Katedra cestovního ruchu, je Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, která je částí Slezské univerzity v Opavě. Zde jsou vyučovány bakalářské studijní obory Hotelnictví a Ekonomika cestovního ruchu. Co se týče oboru Hotelnictví, už z jeho názvu je jasné, kterým odvětvím cestovního ruchu se zabývá primárně. Vzhledem k tomu, že je tento obor vyučován na Obchodně podnikatelské fakultě, absolventi nacházejí své uplatnění převážně v manažerských funkcích hotelů. Obor Ekonomika cestovního ruchu se nezaměřuje detailně na jediné odvětví cestovního ruchu, jako je tomu u oboru Hotelnictví, ale přistupuje k výuce cestovního ruchu poměrně zeširoka. V rámci jiné fakulty této univerzity, a to konkrétně Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě, je vyučován bakalářský studijní obor Lázeňství a turismus. Tento obor se specializuje na výuku cestovního ruchu z hlediska ubytovacích a stravovacích služeb a také realizace volnočasových aktivit. Značná pozornost je věnována lázeňství. I přesto, že je tento obor vyučován na Filozoficko-přírodovědecké fakultě, je součástí studijního plánu i výuka ekonomiky, práva, informatiky a jejich aplikace na výše uvedené oblasti cestovního ruchu.
Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Katedra regionální ekonomie a správy zajišťuje bakalářský studijní obor Regionální rozvoj a cestovní ruch. Studenti získávají na začátku studia kvalitní ekonomické znalosti z mikroekonomie, makroekonomie, managementu, hospodářské politiky, atd. Následně jsou tyto znalosti aplikovány na cestovní ruch, a to zejména v předmětech jako je marketing cestovního ruchu, management cestovního ruchu, apod. Zde jsou obecné znalosti zaměřeny přímo na konkrétní činnosti spjaté s oblastí cestovního ruchu. Tento obor připravuje ekonomy pro manažerskou oblast cestovního ruchu, a to zejména v rámci regionální a národní ekonomiky. 1
http://www.ef.jcu.cz/education/applicants/studijni-obory/magisterske-studium/obchodni-podnikani
26
Mendelova univerzita v Brně Bakalářský studijní obor Cestovní ruch je vyučován na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy
univerzity
v Brně.
Student
absolvuje
předměty
společného
základu,
což jsou například matematické či ekonomické předměty, dále předměty svého studijního oboru a zároveň si zpravidla ve 3. semestru volí specializaci, která mu umožní další, nebo hlubší zaměření studia. Obor Cestovní ruch umožňuje absolventovi uplatnění jak v podnikatelské sféře průmyslu cestovního ruchu, tak ve státní správě. Studium tohoto oboru totiž nabízí poměrně široký pohled na odvětví cestovního ruchu. Díky povinné praxi získají studenti reálnější pohled na problematiku cestovního ruchu a mají možnost sledovat běžnou činnost organizací, které v cestovním ruchu působí. Jednou z nabízených specializací pro studenty Provozně ekonomické fakulty je Podnikání v cestovním ruchu. Tato specializace je nabízena studentům všech oborů, kromě oboru Cestovní ruch.
Technická univerzita v Liberci Na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci je možnost studia oboru Cestovní ruch, který je součástí studijního programu Ekonomika a management. Studenti tohoto studijního programu „jsou připravováni k řešení standardních ekonomických situací v podnikatelských jednotkách na střední úrovni. Získají základní přehled z oblasti podnikového managementu, marketingu, financí a účetnictví, z oblasti služeb, cestovního ruchu a z oblasti mezinárodního obchodu.“1 Vysoká škola Báňská − Technická univerzita v Ostravě Další škola, která se zaměřuje na výuku cestovního ruchu, je Technická univerzita Vysoké školy Báňské v Ostravě. V rámci Ekonomické fakulty je zde vyučován bakalářský obor Ekonomika cestovního ruchu. Vzhledem k ekonomickému, ovšem širokému pojetí výuky cestovního ruchu, nabízí tento obor absolventům různorodé uplatnění v mnoha oblastech dotýkajících se cestovního ruchu. Studenti se během studia setkají s aplikací ekonomiky na cestovní ruch, veřejnou správou či s výukou informačních systémů. V rámci
1
http://ects.tul.cz/plan/8188?lang=cs
27
tohoto zaměření jsou detailněji vyučovány i specifické formy cestovního ruchu či lázeňství. Součástí studia je rovněž odborná praxe v podniku.
Univerzita Palackého, Olomouc Fakulta tělesné kultury, která je součástí této univerzity, se bližšímu přístupu k výuce cestovního ruchu věnuje okrajově už v rámci bakalářského studia, ale větší pozornost je této oblasti věnována až na navazujícím magisterském studiu v oboru Management rekreace a cestovního ruchu, který je garantován Katedrou rekreologie. Absolvent tohoto oboru může posléze působit v praxi na pozicích manažera v oblasti cestovního ruchu, státní správy, v centrálních a regionálních agenturách nebo ve správách rekreačních oblastí. „Vzhledem k této zaměřenosti je jeho vzdělání orientováno především na management a marketing v aplikaci na cestovní ruch, na vzdělání v oblasti společenskovědní a kinantropologické, se zaměřením na získání informací o prostředí, ve kterém je cestovní ruch organizován, a činnostech, které jsou v jeho rámci organizovány.“1
Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o „Univerzita Jana Amose Komenského Praha je první soukromou vysokou školou v České republice, která získala statut univerzity. Nabízí studium širokého spektra společenskovědních oborů“2, mezi nimiž je i bakalářský obor Management cestovního ruchu. „Cílem oboru je rozvinout znalost teorie cestovního ruchu, ekonomiky, souvisejících společenskovědních oborů (pedagogika, andragogika, sociologie, řízení lidských zdrojů), personalistiky a řízení cestovního ruchu a dalších profesně orientovaných disciplín nutných pro široké uplatnění v oblasti rozvoje a řízení cestovního ruchu včetně cizích jazyků. Absolvent se komplexně orientuje v problematice cestovního ruchu, je schopen zabezpečovat organizační, informační a evidenční činnosti, ovládá efektivní reklamní postupy a komunikaci s veřejností v rámci dané problematiky a dokáže kvalifikovaně zajišťovat hospodaření s finančními prostředky.“3
1
http://www.studuj.upol.cz/prijimaci-rizeni/fakulta-telesne-kultury/studijni-obory/obor/rekreologie-5 http://www.ujak.cz/univerzita/ 3 http://www.ujak.cz/studium/pro-zajemce-o-studium/bakalarske-studium/management-cestovniho-ruchu/ 2
28
Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r.o. Vysoká škola hotelová v Praze je první soukromou vysokou školou, která se začala specializovat na oblast hotelnictví, gastronomie a cestovního ruchu. Studium na této škole nabízí 5 bakalářských a 4 magisterské studijní obory, které pokrývají široké spektrum služeb týkajících se cestovního ruchu. Bakalářské studijní obory se zaměřují na Hotelnictví; Management destinace cestovního ruchu; Marketingové komunikace ve službách; Management volného času a Management dopravních služeb. Po úspěšném ukončení bakalářského oboru mohou absolventi pokračovat ve studiu na některém z navazujících magisterských oborů, které jsou Management hotelnictví a lázeňství; Management destinace cestovního ruchu; Management prosperity, rizik, auditu a krize; Marketingové komunikace. Pražská mezinárodní manažerská škola (PIBS) a Vysoká škola hotelová v Praze nabízí také studium MBA se specializací na hotelnictví, gastronomii a cestovní ruch. Toto studium je určeno zájemcům s ukončeným vysokoškolským vzděláním a nejméně třemi roky praxe v oboru.
Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s. Vysoká škola obchodní v Praze je další soukromou vysokou školou nabízející svým studentům vzdělání v oblasti cestovního ruchu jak na bakalářské úrovni, tak na úrovni magisterské. Co se týče bakalářských studijních oborů, v současnosti jsou nabízeny obory Cestovní ruch; Informatika v cestovním ruchu; Služby letecké dopravy v cestovním ruchu; Průvodcovská činnost v cestovním ruchu. Je zde možnost i bakalářského studia v anglickém jazyce v oborech Tourism a Guiding in Tourism. Nabídka magisterského studia obsahuje obory Management cestovního ruchu a Management leteckých podniků. V anglickém jazyce je vyučován obor Tourism Management. Studijní plán oboru Informatika v cestovním ruchu je z velké části v podstatě shodný s oborem Cestovní ruch, avšak studenti jsou více specializováni na využití softwarových technologií v cestovním ruchu. Možnost studia oboru Služby letecké dopravy v cestovním ruchu je v současnosti v České republice ojedinělou záležitostí a tento obor je vyučován pouze na této škole. Student
29
tohoto oboru
získává
znalosti
v oblasti
poskytování
služeb
cestovního
ruchu,
které jsou svázány s realizací letecké dopravy. Právě z výuky těchto dvou detailněji rozebraných oborů můžeme zaznamenat zaměření Vysoké školy obchodní na takové oblasti cestovního ruchu, které v posledních letech zažívají intenzivní progres ve svém vývoji.
Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, s.r.o. v Praze V současnosti jsou na této škole otevřeny dva obory, a to Management hotelů, gastronomických zařízení a lázeňství a Management cestovního ruchu. Tyto obory zajišťují svým studentům znalosti, které by měly být odpovídající pro zastávání pracovních funkcí, jako je manažer cestovního ruchu, hotelů, gastronomických zařízení a lázeňství. Student je kromě odborných předmětů vzděláván také v ekonomii, marketingu, managementu, právu či psychologii. Důraz je dále kladen na výuku cizích jazyků. Během studia jsou vyučovány dva cizí jazyky a současně je studentům umožněno studium třetího, popřípadě čtvrtého světového jazyka v rámci volitelného předmětu.
Vysoká škola obchodní a hotelová, s.r.o. v Brně Na této škole jsou v rámci studijního programu Gastronomie, hotelnictví a turismus vyučovány rovněž dva studijní obory. Jedná se o Management hotelnictví a Management cestovního ruchu. Studium oboru Management hotelnictví připravuje své studenty zejména na činnost ve vyšších odborných funkcích v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních. Během studia by měli studenti získat znalosti z oblasti ekonomie, managementu, marketingu, práva, psychologie, ale také odborné znalosti týkající se hotelového provozu. Student oboru Management cestovního ruchu se nezaměřuje pouze na jedno odvětví tohoto oboru, nýbrž je vzděláván v širokém spektru činností a služeb souvisejících s cestovním ruchem.
Vysoká škola logistiky, o.p.s., Přerov „Vysoká škola logistiky o.p.s je soukromá technická vysoká škola neuniverzitního typu, nabízející - jako jediná v ČR - tři stupně terciárního vzdělání (Bc., Ing., PhD.) v jedinečném studijním programu Logistika. [...] Hlavním cílem studijního programu Logistika je připravit 30
odborníka pro konkrétní profese v logistice dopravy, služeb, cestovního ruchu a v informačním managementu.“1
1
http://www.vslg.cz/page/67802.profil-skoly/
31
2.3 Přístupy k vysokoškolské výuce cestovního ruchu a srovnávací analýza profilujících předmětů Jak je zmíněno výše, přístup jednak k celkové výuce cestovního ruchu, tak i k výuce jednotlivých předmětů se na mnoha vysokých školách liší, ovšem můžeme zde najít i značné množství společných prvků. Při analýze předmětů týkajících se cestovního ruchu jsem zaznamenala ekonomický přístup k výuce, dále přístup veřejnosprávní, geografický, sociokulturní a environmentální. Každá škola věnuje jinou intenzitu těchto jednotlivých přístupů k výuce cestovního ruchu. Je zřejmé, že ekonomicky zaměřené fakulty se výuce cestovního ruchu věnují převážně z ekonomického hlediska, ovšem i ostatní přístupy jsou zde přinejmenším zmíněny. Většina škol zabývajících se cestovním ruchem ve větší, či menší míře kombinuje nabídku výuky svých odborných předmětů, a tudíž studentům poskytuje komplexní přehled o tomto odvětví. V následujících subkapitolách budou podrobně rozebrány jednotlivé přístupy k výuce cestovního ruchu a zároveň i profilující odborné předměty, které se ve studijních plánech oborů cestovního ruchu objevují nejčastěji. Na základě srovnávací analýzy budou vybrány předměty s nejefektivnějším přístupem k výuce daného předmětu.
2.3.1 Ekonomický přístup Ekonomický přístup k výuce cestovního ruchu je jedním z nejdůležitějších, jelikož cestovní ruch má na ekonomiku významný vliv. Odvětví cestovního ruchu je tvůrcem pracovních míst, má pozitivní vliv na platební bilanci, znamená nezanedbatelné příjmy pro regionální i národní rozpočty a také se podílí na tvorbě HDP, a to průměrně v hodnotě 3 %, což graficky znázorňuje Graf 2-2.
32
Graf 2-2: Podíl cestovního ruchu na HDP v letech 2003-2010
4 000 000 3 500 000 3 000 000
HDP
2 500 000 2 000 000
HDP cestovního ruchu
1 500 000 1 000 000 500 000 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: Český statistický úřad
Proto je z tohoto hlediska kladen důraz na vzdělání a získání potřebných znalostí týkajících se managementu, marketingu a celkově podnikání v oblasti cestovního ruchu. Kvalitně vzdělaní odborníci by měli být schopni úspěšně řídit činnosti destinačních společností, hromadných ubytovacích zařízení, cestovních kanceláří a agentur či jiných oblastí úzce spojených s cestovním ruchem. V nastavení výuky týkající se propojení cestovního ruchu a ekonomiky na vysokých školách v České republice jsou znatelné jisté spojitosti a společné prvky. Nejčastěji vyučované předměty se týkají témat: Management turismu, cestovního ruchu/Destinační management Marketing cestovního ruchu/Marketing destinace cestovního ruchu Ekonomika/podnikání v cestovním ruchu Cestovní kanceláře, cestovní agentury Stravovací a ubytovací zařízení Lázeňství, wellness Služby 33
Management turismu, cestovního ruchu/Destinační management V mnoha ohledech je náplň předmětů Management turismu, cestovního ruchu a Destinační management velmi podobná a v některých případech téměř totožná. Už podle názvu je znatelné, že společné téma, které se objevuje v každém z těchto předmětů, je management destinace, který je považován za nejvyspělejší formu řízení cestovního ruchu. Pomocí správné kooperace, koordinace a komunikace aktérů cestovního ruchu a poskytovatelů služeb pomáhá management
destinace
výrazným
způsobem
k jejímu
efektivnímu
řízení
či ke konkurenceschopnosti. V této souvislosti jsou zde obvykle zmiňována témata týkající se destinační strategie, destinačního marketingu, benchmarkingu či udržitelného rozvoje destinace. Jedním z často zahrnutých témat do těchto předmětů jsou i základy politiky cestovního ruchu. Na některých vysokých školách je ovšem tato problematika probírána hlouběji v rámci samostatného předmětu, což se mi jeví jako lepší a efektivnější způsob seznámení studenta s touto velmi důležitou oblastí cestovního ruchu, která je bohužel stále ještě v širší společnosti nepříliš rozšířená a její důležitost je podceňována. Jako příklad kvalitního nastavení učebního plánu předmětu týkajícího se propojení managementu a cestovního ruchu lze uvést předmět Management cestovního ruchu vyučovaný na bakalářském oboru Regionální rozvoj a cestovní ruch na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Tento předmět seznamuje „studenty se základními poznatky z oblasti destinačního managementu, jež je třeba znát pro zajištění úspěšného řízení, resp. rozvoje cestovního ruchu v destinaci. V neposlední řadě je snahou poukázat na důležité aspekty, které s sebou řízení destinace, a potažmo fungování destinační společnosti přináší.“1 Zabývá se tudíž zejména tématy destinačního managementu a marketingu, řízením kvality v cestovním ruchu, benchmarkingem, destinačním informačním systémem a udržitelným rozvojem v cestovním ruchu.
Marketing cestovního ruchu/Marketing destinace cestovního ruchu Předměty týkající se marketingu cestovního ruchu aplikují znalosti z obecného marketingu na oblast cestovního ruchu a zabývají se specifiky tohoto oboru. Důraz je kladen zejména na výzkum a segmentaci trhu, marketingový mix a marketingovou strategii.
1
http://is.muni.cz/predmet/econ/jaro2012/BPR_MGCR
34
Nejintenzivnější výuka marketingu cestovního ruchu je dle mého názoru na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se studenti setkávají s předmětem Marketingové řízení a rozhodování v cestovním ruchu a v rámci vedlejší specializace Cestovní ruch se setkávají s předmětem Strategické řízení a rozhodování, jehož náplň je velmi podobná předmětům zaměřeným právě na marketing cestovního ruchu. Předmět Marketingové řízení a rozhodování v cestovním ruchu nejprve seznamuje své studenty se specifiky marketingu podniků cestovního ruchu, následně se zabývá spotřebním
chováním
účastníka
cestovního
ruchu,
analýzou
tržních
příležitostí,
marketingovou strategií, tržní segmentací či marketingovým mixem a jeho specifiky. Následně se zaměřuje na analýzu regionů České republiky z hlediska dalšího rozvoje cestovního ruchu. Dalším důležitým atributem tohoto předmětu je tvorba speciálních package pro odlišné segmenty návštěvníků České republiky a propagací České republiky na zahraničních trzích. Na základě srovnání ostatních předmětů se stejným, či podobným zaměřením mi právě tento předmět připadá nejlépe sestavený. Zahrnuje všechny důležité oblasti, které jsou zmíněny i v ostatních předmětech tohoto typu, ovšem navíc se poměrně výrazně zaměřuje na potenciál rozvoje regionů a na tvorbu balíčků pro odlišné segmenty návštěvníků, což jsou oblasti, které v praxi v rámci České republiky poměrně zaostávají. Na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické je dále vyučován předmět Marketing a management destinace cestovního ruchu, který kombinuje jak destinační management, tak marketing a studenti si ho mohou zvolit jako fakultně volitelný předmět. Nejenže propojuje a shrnuje znalosti studentů získané ze samostatných předmětů marketingu a managementu cestovního ruchu, ale zároveň je i rozšiřuje. Studenti jsou například seznámeni s marketingovým informačním systémem, cenovou politikou, komunikací s návštěvníky nebo marketingovou kontrolou a programy podpory rozvoje cestovního ruchu v České republice.
Ekonomika/podnikání v cestovním ruchu Předměty zaměřené na ekonomiku, popřípadě podnikání v cestovním ruchu si kladou za cíl objasnit
postavení
cestovního
ruchu
v rámci
ekonomiky,
potenciál
vývoje
a jeho nezanedbatelný vliv na okolní prostředí. Představují také subjekty poskytující služby cestovního ruchu a jejich specifické vlastnosti, dále se často setkáváme s tvorbou cenové politiky. 35
Předmět Ekonomika cestovního ruchu vyučovaný na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity nabízí svým studentům komplexní pohled na vazby v cestovním ruchu a propojení na ekonomiku státu, ekonomický potenciál destinace, ekonomiku zahraničního cestovního ruchu a systém řízení cestovního ruchu v České republice a ve světě. Tento předmět se také zabývá subjekty, které poskytují služby v cestovním ruchu, daňovou problematikou, cenovou politikou, marketingem a managementem nebo vlivem a důležitostí značky pro spotřebitele. Jako další příklad výuky této problematiky lze uvést předmět Podnikání v cestovním ruchu na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Zde jsou poskytovány informace o podnikatelské sféře cestovního ruchu a jeho jednotlivých subjektech, jako jsou cestovní kanceláře a agentury, hotely, organizace podnikající v silniční, letecké či vodní dopravě, informační centra, průvodci, apod.
Cestovní kanceláře, cestovní agentury Z hlediska ekonomického přístupu se můžeme setkat i s předměty, které se zabývají řízením, managementem a provozem cestovních kanceláří či agentur. Společným znakem je zde výuka ekonomických ukazatelů použitelných v této oblasti, kalkulace produktů cestovních kanceláří a agentur a průvodcovská činnost. Jako nejefektivněji sestavený předmět se mi jeví Organizace a řízení cestovních kanceláří a cestovních agentur na bakalářském oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Tento předmět informuje o postavení těchto organizací na trhu cestovního ruchu, legislativě v České republice a EU. Student se seznámí s postupy při tvorbě zájezdů, cenovou politikou či distribucí produktů cestovních kanceláří a agentur. Po základních ekonomických ukazatelích a problematice DPH je poměrně značná část předmětu věnována průvodcovské činnosti. Na této univerzitě je možnost pokračovaní ve studiu na navazujícím magisterském oboru Cestovní ruch. Je zde vyučován předmět Management cestovních kanceláří, cestovních agentur a společenských akcí, který jednak rekapituluje poznatky z výše uvedeného bakalářského předmětu týkající se cestovních kanceláří a agentur, ale zvláštní pozornost je zde věnována přípravě, organizaci, zajišťování a řízení společenských událostí, kongresovému cestovnímu ruchu, incentivní turistice, festivalům či sportovním akcím.
36
Stravovací a ubytovací zařízení V souvislosti s ekonomickým přístupem ke stravovacím a ubytovacím zařízením se můžeme setkat na mnoha vysokých školách s výukou managementu stravovacích a ubytovacích zařízení, kde je kladen důraz na strategické řízení a provoz těchto organizací, které jsou nedílnou součástí cestovního ruchu. Na základě analýzy těchto předmětů se můžeme nejčastěji setkat se studiem témat, jako je členění hotelů do úseků, marketing a strategie stravovacích a ubytovacích zařízení, tvorba obchodního programu či finanční řízení. Dále se poměrně často objevují nové trendy v této oblasti, zaměření na kvalitu poskytovaných služeb a yield management. Ve značné míře se výukou těchto předmětů zabývají zejména školy s hotelovým zaměřením, jako je Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r.o.. Na výuku stravovacího a ubytovacího zařízení je zde nahlíženo nejen z pohledu ekonomického (např. Hotelový marketing, Řízení a provoz stravovacího úseku hotelu, aj.), ale rovněž zde můžeme nalézt širokou škálu předmětů, které se týkají vyloženě provozních a praktických záležitostí (např. Hotelové zařízení a design, Gastronomické služby, aj.). Ve srovnání vysokých škol, které se primárně nezaměřují na hotelnictví, se můžeme setkat s nejčastějším zařazením těchto předmětů do studijního plánu na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Lázeňství, wellness Provoz či management lázeňských a wellness zařízení patří mezi další častěji se vyskytující předměty, které mají za cíl seznámit studenty s historií těchto služeb, jejich významem pro cestovní ruch a ekonomiku, jejich legislativní úpravou, apod. Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě ve svém oboru Lázeňství a turismus vyučuje předměty Provoz lázeňských zařízení a Management v lázeňství a turismu. Oba tyto předměty velmi dobře aplikují ekonomický přístup k provozu lázeňských a wellness zařízení, zabývají se managementem a marketingem těchto služeb, organizováním, rozhodováním a kontrolou těchto oblastí, tvorbou produktů lázeňské péče a jejich propagací, atd.
37
Služby Náplní předmětů, které se týkají služeb cestovního ruchu, je zejména kombinace a představení specifických služeb, které cestovní ruch jakožto odvětví poskytuje. Jedná se o oblast hotelnictví, gastronomie, cestovních kanceláří, průvodcovství nebo dopravy. Velmi významnou náplní výukových osnov je také lidský faktor v oblasti služeb cestovního ruchu, komunikační proces a marketing. Řízení služeb na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je předmět, který na základě srovnání s ostatními nabízenými předměty zaměřujícími se na služby cestovního ruchu poskytuje nejkomplexnější přístup k této výuce. Tento předmět umožňuje pochopit význam služeb v moderní společnosti, důležitost správného a efektivního vedení lidí, komunikace a řízení lidských zdrojů, které jsou nenahraditelnou součástí poskytování služeb. Zaměřuje se na produktovou a cenovou politiku a specifikuje jednotlivé obory služeb z hlediska poskytovatele i klienta.
2.3.2 Veřejnosprávní přístup „Východiskem pro vymezení veřejné správy je pojem správy chápaný jako soubor činností, které mají záměrný charakter, jsou uskutečňovány v relativně trvale organizovaných celcích a v objektivně vymezeném rámci. Činnosti správy vedou k dosažení určitého cíle pomocí procesů, které správa zajišťuje a jimiž se uskutečňuje. [...] Veřejná správa je vymezena okruhem činností, které vykonává, a systémem organizačních jednotek vykonávajících úkony správní povahy. Organizačními jednotkami jsou správní úřady jakožto přímí nositelé veřejné správy, úřední osoby vykonávající úkony správní povahy nebo organizace nepřímých subjektů veřejné správy na základě pověření.“1 „Vymezení kompetencí pro oblast turismu je vázáno na organizaci veřejné správy, a to zejména z pohledu regionálních struktur, kdy rozlišujeme ústřední a místní veřejnou správu a také státní správu a samosprávu. Jde především o vytvoření legislativního rámce pro vytváření partnerství jednotlivých sektorů,
podporu
malého
a
středního
podnikání
a
vzdělávání.“2
Orientace
v těchto či této oblasti blízkých záležitostech, které mají dopad na cestovní ruch, je klíčová pro správnou a efektivní regulaci cestovního ruchu státem.
1 2
Tittelbachová, 2011: 49 Tittelbachová, 2011: 54
38
Mezi nejčastěji vyučované předměty týkající se kombinace cestovního ruchu a veřejné správy patří zejména: Veřejná správa a cestovní ruch Právo v cestovním ruchu Politologie cestovního ruchu Regionální rozvoj
Je důležité zmínit, že na většině vysokých škol jsou tyto předměty vyučovány obecně jako samostatné předměty (např. Veřejná správa, Právo, aj.). Ovšem získané poznatky z těchto obecných předmětů studentům pomáhají k pochopení jejich vlivu na cestovní ruch v jiných oborových předmětech. S tímto přístupem se setkáváme zejména na oborech spojujících cestovní ruch a regionální rozvoj. Jako příklad lze uvést obor Cestovní ruch a regionální rozvoj na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, obor Regionální rozvoj a cestovní ruch na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně nebo obor Management destinace cestovního ruchu na Vysoké škole hotelové v Praze. Na tomto místě tedy budou podrobně rozebrány pouze ty předměty, které jsou na cestovní ruch přímo aplikovány.
Veřejná správa a cestovní ruch Jedinou fakultou, na které je vyučován předmět veřejná správa, který se přímo zaměřuje na cestovní ruch, je Ekonomická fakulta Vysoké školy Báňské v Ostravě, kde je vyučován předmět Veřejná správa a cestovní ruch. Na ostatních školách je veřejná správa také vyučována, ale již jako samostatný předmět, který nahlíží na veřejnou správu obecně. Získané znalosti z veřejné správy slouží studentům jako základ, který je aplikován na cestovní ruch v jiných předmětech, jako je například předmět Politiky a nástroje podpory cestovního ruchu na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Výše uvedený předmět Veřejná správa a cestovní ruch, který je přednášen studentům oboru Ekonomika cestovního ruchu Vysoké školy Báňské v Ostravě, nejprve poskytuje obecné informace
o
oblasti
veřejné
správy,
organizaci
a
fungování
výkonné
moci
či o jejím institucionálním zajištění. Následně navazuje na vztah veřejné správy a cestovního ruchu, zejména informuje o účasti veřejné správy na rozvoji cestovního ruchu, a podává informace o organizacích zabývajících se ovlivňováním odvětví cestovního ruchu. 39
Právo v cestovním ruchu Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze vyučuje předmět Právo v cestovním ruchu s cílem seznámit svoje studenty s právní úpravou vztahů, které vznikají v oblasti cestovního ruchu. Pozornost je věnována jak vnitrostátním, tak mezinárodním vztahům, dále smluvním vztahům jak mezi podnikateli působícími v oblasti cestovního ruchu, tak mezi nimi a spotřebiteli. Následně je probírána problematika ochrany spotřebitelů a řešení sporů.
Politologie cestovního ruchu Správná organizace a řízení politiky cestovního ruchu může mít na rozvoj a vývoj cestovního ruchu podstatný vliv, a proto je potřeba, aby lidé, kteří se zabývají oborem cestovního ruchu, měli patřičné znalosti a rozuměli významu této oblasti. Propojení politiky a cestovního ruchu bývá často součástí náplně poměrně široké škály předmětů, například těch, které se zabývají územním plánováním. Ovšem značný důraz na tuto oblast je znát v samostatném předmětu Politiky a nástroje podpory cestovního ruchu na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po absolvování tohoto předmětu by měli studenti rozumět přínosům politiky cestovního ruchu, měli by znát základní nástroje, nositele a cíle politiky cestovního ruchu, a to jak v České republice, tak v Evropské unii a vybraných zemích světa.
Regionální rozvoj Oblast regionálního rozvoje je velmi často součástí nejen správního přístupu, ale rovněž i přístupu environmentálního, proto se v osnovách předmětů vyskytují jednak témata týkající se regionální politiky, programování a strategického plánování, ale i rozvojový potenciál či problémy určitých oblastí, nebo důležitost udržitelného rozvoje a udržitelného cestovního ruchu. Striktní zařazení těchto předmětů do kategorie správního, nebo environmentálního přístupu je poměrně složitá záležitost. Interdisciplinární přístup k výuce cestovního ruchu je zde velmi znatelný. Předmět Cestovní ruch v regionálním rozvoji vyučovaný na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně poměrně kvalitně ukazuje, jak je tento fenomén schopen přispět k rozvoji daného regionu a jaké jsou jeho možnosti a potenciál za předpokladu efektivního využití marketingových činností.
40
2.3.3 Geografický přístup Geografický přístup k výuce cestovního ruchu se zabývá „studiem zákonitostí prostorových vztahů mezi cestovním ruchem a rekreací na straně jedné a krajinnou sférou na straně druhé, zákonitostmi a faktickým rozmístěním cestovního ruchu v oblastech různé prostorové hierarchie, dále studiem lokalizačních, selektivních a realizačních faktorů a podmínek rozvoje cestovního ruchu (příroda, historie, životní úroveň, urbanizace, životní prostředí, infrastruktura, apod.).“1 S geografickým přístupem k výuce cestovního ruchu se lze setkat zejména na geografických a z části i na ekonomických oborech. Nejčastěji vyučované předměty s tímto přístupem k cestovnímu ruchu jsou: Geografie cestovního ruchu Geografické informační systémy Světová geografie Ekonomická geografie
Geografie cestovního ruchu Předměty zaměřené na geografii cestovního ruchu mají za cíl seznámit studenty se stavem cestovního ruchu ve světě i v České republice, vymezit propojení geografie s cestovním ruchem a zdůraznit důležitost vztahů a vlivu cestovního ruchu na krajinnou sféru a naopak. Dále se věnují lokalizačním, realizačním a selektivním faktorům cestovního ruchu. Na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně je přistupováno k výuce Geografie cestovního ruchu dle mého názoru zdařilým způsobem. Po představení vývoje této vědní disciplíny jsou studenti seznámeni s informačními a datovými zdroji geografie cestovního ruchu, atraktivitami, infrastrukturou a službami cestovního ruchu v destinacích. Finální část tohoto předmětu je věnována geografii světa i České republiky.
1
Toušek, Kunc, Vystoupil a kol., 2008: 296
41
Geografické informační systémy V současné době rapidního rozvoje technologií a informačních systémů je tento trend znatelný i v oblasti geografie a cestovního ruchu. Geografické informační systémy slouží k získávání, ukládání, analýze a vizualizaci dat, které mají prostorový vztah k zemskému povrchu. Mendelova univerzita v Brně, konkrétně Provozně ekonomická fakulta, klade intenzivní důraz na výuku informatiky a výpočetní techniky. Studenti by tedy měli mít v práci s informačními systémy a zpracováním informací zkušenosti, a také proto je náročnost a praktická výuka předmětu Geografické informační systémy vyšší a kvalitnější než na ostatních školách.
Světová geografie Cílem tohoto předmětu je ukázat propojení a ovlivňování cestovního ruchu s přírodními a kulturně-historickými podmínkami jednotlivých částí světa. Předmět Geografie cestovního ruchu světa vyučovaný v rámci oboru Cizí jazyky pro cestovní ruch na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové přináší výše zmíněné informace o zemích Evropy, Afriky, Asie, Austrálie, Oceánie a Ameriky. Studenti se poté učí na získané poznatky vytvářet konkrétní zájezdové programy cestovních kanceláří.
Ekonomická geografie Takto zaměřené předměty ukazují vztah mezi geografickými aspekty zemí a regionů a stavem i vývojem jejich hospodářství. Přednášena je zejména geografie dopravy, zemědělství, obchodu a služeb a samozřejmě cestovního ruchu. Nejkomplexnější výuka tohoto zaměření je v rámci předmětu Ekonomická geografie na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se jak historickým vývojem, tak současnými tendencemi jednotlivých témat. Jedná se o ekonomickou geografii, dále o geografii obyvatelstva, sídel, obchodu a služeb, zemědělství, průmyslu, dopravy a cestovního ruchu.
42
2.3.4 Sociokulturní přístup Jelikož je cestovní ruch odvětví typické poskytováním služeb, chování a jednání pracovníků tohoto odvětví je jeho nedílnou a velmi důležitou součástí. Sociokulturní přístup k výuce cestovního ruchu tedy spočívá zejména ve vztazích a chování aktérů cestovního ruchu, sociálních předpokladech pro posílení motivace cestování, a dále na vztahu cestovního ruchu ke kulturnímu dědictví a atraktivitám. Psychologie a sociologie jsou často vyučovány jako samostatné předměty, tedy bez přímé aplikace na cestovní ruch. Jedinou výjimku přímé spojitosti psychologie a cestovního ruchu tvoří Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, kde je vyučován předmět s názvem Základy psychologie pro cestovní ruch, ovšem struktura tohoto předmětu se nijak významně neliší od výuky obecné psychologie. Okruhy témat, které se na vysokých školách objevují nejčastěji z hlediska sociokulturního přístupu, jsou: Kultura, památky, historie Průvodcovství Animace v cestovním ruchu
Kultura, památky, historie Společná témata tohoto okruhu se týkají především vztahu kultury a civilizace. Nejčastěji jsou vyučovány zejména dějiny umění a kultury v rámci jednotlivých oblastí a období, jako například kultura a umění egejské oblasti a antiky, dále přehled jednotlivých uměleckých slohů, až po kulturu současnou. Nelze opomenout ani ochranu kulturního dědictví UNESCO či Radu Evropy. Předměty týkající se této oblasti jsou vyučovány převážně na vysokých školách s ekonomickým zaměřením. Právě na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je této oblasti věnován poměrně velký prostor. Ovšem o něco zdařilejší se mi jeví výuka tohoto tématu na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. V bakalářském studijním oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj v předmětu Cestovní ruch a kultura studenti získají přehled o vlivu kultury na současný cestovní ruch, rozšíří si znalosti v oblasti kulturního umění od jeho počátků až po současnost. Dále se v tomto předmětu věnuje prostor mezinárodní ochraně kulturního dědictví. Na navazujícím magisterském oboru Cestovní ruch si studenti prohlubují znalosti 43
z této oblasti v předmětu Kulturní dědictví a cestovní ruch, kde se seznamují s podmínkami ochrany kulturních památek, úlohou těchto památek ve vývoji cestovního ruchu a propagací a marketingem těchto památek v rámci cestovního ruchu.
Průvodcovství Z hlediska výuky průvodcovské činnosti se studenti setkávají zejména s tématy osobnostního vybavení průvodce, psychologickými aspekty a společenským protokolem, dále s legislativní úpravou či přípravou a povinnostmi průvodce. Z velmi detailního pohledu je na průvodcovství nahlíženo na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v předmětu Metodika průvodcovské činnosti. V tomto předmětu je vyučována legislativní úprava průvodcovské činnosti, nároky kladené na osobnost průvodce a vztah ke společenskému protokolu, práva a povinnosti průvodce, spolupráce
s cestovními
kancelářemi
a
příprava
a
povinnosti
průvodce
před,
během a po zájezdu či pobytu.
Animace v cestovním ruchu Příprava animačních programů vyžaduje poměrně značné znalosti nejen z oblasti cestovního ruchu a kultury, ale také z hlediska jednání a komunikace s návštěvníky, tudíž se jedná rovněž o silnou interdisciplinární oblast. Společná témata výuky této oblasti se týkají zejména vysvětlení pojmu animace a náplně práce animátora, psychologických aspektů pro činnost v tomto oboru a přípravy animačního programu. Veškeré výše zmíněné oblasti jsou součástí předmětu Animace v cestovním ruchu, který je součástí studijního oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Tento předmět je dle mého názoru nejefektivněji sestavený a nejlépe vystihuje činnosti a povinnosti práce animátora. Závěr tohoto předmětu je věnován praktickému nácviku přípravy animací.
2.3.5 Environmentální přístup „Cestovní ruch už z hlediska podstaty závisí na přirozené tvorbě atraktivního prostředí. Tato závislost cestovního ruchu na ekologickém prostředí je mnohem větší než ve většině hospodářských odvětví. Narušení krajiny, jejímiž prvky jsou půda, voda, ovzduší, rostliny a zvířata stejně jako lidská díla nejrůznějšího druhu, musí logicky vést k narušení cestovního 44
ruchu. Je proto nezbytné stanovit cíle ochrany životního prostředí také z hlediska cestovního ruchu. Je potřebné sladit přípustné zatížení obnovitelného přírodního potenciálu, vývoj techniky a hospodářství s blahobytem a volným časem. [...] Je třeba pokusit se o sladění vlivu lidských aktivit s obnovitelným přírodním potenciálem, který by celou biosféru, ke které patří i člověk, dlouhodobě nejen udržoval, ale i dále rozvíjel.“1 Z hlediska environmentálního přístupu se výuka cestovního ruchu věnuje zejména udržitelnému rozvoji.
Udržitelný rozvoj Společná témata výuky udržitelného rozvoje, jako perspektivního způsobu rozvoje cestovního ruchu, se týkají zejména vlivů cestovního ruchu na přírodní prostředí, politiky udržitelného rozvoje, marketingu a managementu udržitelného rozvoje a ekologicky šetrného cestovního ruchu. Výuka cestovního ruchu na základě environmentálního přístupu je hojně uplatňována na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Během studia oboru Cestovní ruch se studenti setkají s předměty Trvale udržitelný cestovní ruch, Šetrné formy cestovního ruchu a Ekoturistika. Po splnění těchto předmětů by měli být schopni správně vnímat důležitost a potenciál trvale udržitelného cestovního ruchu, měli by se orientovat v politice a legislativě této oblasti a získat přehled o organizacích zabývajících se ekologicky šetrným cestovním ruchem. Nedílnou součástí je i aplikace managementu a marketingu na udržitelný rozvoj cestovního ruchu.
2.3.6 Multioborový přístup Jak je již zmíněno výše, obor cestovní ruch je typický tím, že ho nelze posuzovat pouze jednostranně. Jednotlivé přístupy, které ve výuce cestovního ruchu nejvíce dominují, již byly rozebrány, ovšem jsou i předměty, jejichž zařazení pouze do jedné z kategorií je velmi složité. Jsou to předměty, které v sobě kombinují více přístupů a žádný z nich není převažující. V tomto případě se tedy jedná o multioborový přístup k výuce těchto předmětů. Nejčastěji se lze setkat s předměty: Cestovní ruch Cizí jazyky v cestovním ruchu 1
Vystoupil, Šauer, Holešinská, Metelková, 2006: 11
45
Cestovní ruch Tento předmět v sobě zahrnuje základní informace, které by měly být studentům předány na začátku studia tohoto oboru. Znalosti získané během tohoto předmětu by měly studentům sloužit jako základy, na kterých je možno stavět a které je možno rozšiřovat během studia dalších odborných předmětů. Jedná se o vymezení oboru cestovního ruchu, jeho důležitost v moderní společnosti, působení a vlivy na okolní prostředí, orgány a organizace působící v tomto oboru, formy a druhy cestovního ruchu či potenciál jeho rozvoje. Nejvíce oblastí, které cestovní ruch ovlivňuje, zahrnuje ve své osnově předmět Cestovní ruch vyučovaný na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studenti se seznámí s klíčovou terminologií cestovního ruchu, specifiky tohoto oboru a vztahem k jiným vědám a oblastem, jako je geografie, ekonomie či politologie, získají znalosti o důležitosti statistiky v cestovním ruchu a aktuálním fenoménu udržitelného rozvoje.
Cizí jazyky v cestovním ruchu Znalost cizích jazyků je pro oblast cestovního ruchu klíčová. Všechny vysoké školy se samozřejmě zabývají výukou cizích jazyků, ale někde se dokonce můžeme setkat i s výukou cizích jazyků zaměřených přímo na určité oblasti cestovního ruchu. Vysoká škola ekonomická v Praze, konkrétně Fakulta mezinárodních vztahů, se této oblasti věnuje nejvíce a určitě i nejefektivněji. Kromě klasické výuky cizích jazyků je zde během bakalářského oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj také možnost studia Obchodní angličtiny v cestovním ruchu, a to celé tři semestry. Dále si student může zvolit Němčinu v cestovním ruchu po dobu dvou semestrů. V navazujícím magisterském oboru Cestovní ruch je
možnost
studia
Italštiny v cestovním
ruchu,
Cestovního
ruchu
a
hotelnictví
ve francouzštině a Španělštiny v cestovním ruchu a službách. V případě absolvování těchto předmětů získá student znalosti v terminologii a používání cizojazyčných odborných výrazů týkajících se cestovního ruchu.
46
3 Souhrn poznatků z analýzy 3.1 Zhodnocení vysokoškolské výuky cestovního ruchu v ČR Zhodnotit, která škola poskytuje nejlepší vzdělání v oblasti cestovního ruchu, je složitý úkol, který je poměrně subjektivní. Jak je znázorněno na Grafu 3-1, ze 140 fakult veřejných vysokých škol působících v České republice se alespoň jeden předmět zaměřený na cestovní ruch vyučoval na 22 fakultách.
Graf 3-1: Podíl fakult vyučujících cestovní ruch ve školním roce 2010/2011
16% Fakulty vyučující cestovní ruch Fakulty nevyučující cestovní ruch
84%
Zdroj: Vlastní zpracování
Z hlediska zaměření škol vyučujících cestovní ruch se nejvíce setkáváme s jeho výukou na ekonomických školách, které své studenty připravují zejména na činnost manažerů v cestovním ruchu. Na hodnocení kvality výuky nemá vliv pouze kvalita oborových předmětů, ale rovněž i skladba ostatních předmětů vyučovaných v rámci oboru. Po analýze profilujících předmětů každé školy zabývající se výukou cestovního ruchu a celkovém porovnání studijních plánů se dle mého názoru na pomyslném vrcholu žebříčku srovnání škol nachází Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, kde je cestovní ruch vyučován nejdéle. Tato škola nabízí nejen bakalářské, ale i magisterské studium tohoto oboru, kde se studenti setkávají s největším počtem předmětů zaměřených na problematiku cestovního ruchu. Oborové předměty se zabývají nejen komplexním zkoumáním cestovního ruchu, 47
jako nejrychleji se vyvíjejícího oboru, ale jsou zde zkoumány i jeho jednotlivé oblasti, například činnost cestovních kanceláří a agentur, hotelnictví, apod. Široká nabídka cizích jazyků, z nichž se některé týkají přímo cestovního ruchu, je další významnou přidanou hodnotou pro kvalitní zhodnocení této fakulty. Co se týče ostatních předmětů vyučovaných v rámci bakalářského oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj a navazujícího magisterského oboru Cestovní ruch, jedná se zejména o předměty ekonomického rázu. Na základě zhodnocení jejich složení, témat, která jsou v těchto předmětech probírána, a také publikační činnosti osob zodpovědných za výuku těchto předmětů je prvenství této prestižní fakulty jen potvrzeno. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně rovněž zaujímá přední místo v hodnocení výuky cestovního ruchu. Přestože zde byl bakalářský obor Regionální rozvoj a cestovní ruch založen až v roce 2009, svou kvalitou převyšuje mnohé ostatní fakulty. Na cestovní ruch je zde pohlíženo zejména z ekonomického hlediska. Oborové předměty se zaměřují z velké části na řízení cestovního ruchu z hlediska veřejné správy, ale uplatnění najdou absolventi samozřejmě i v soukromém sektoru. Vysoce kvalitní výuka dalších předmětů, které musí student splnit během svého studia, zaručuje výbornou orientaci absolventů v ekonomické oblasti a zvyšuje celkovou prestiž tohoto oboru. Na základě analýzy jsou další dobře hodnocené fakulty vyučující cestovní ruch zejména Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r.o.. Dle mého názoru je výuka na těchto školách poměrně kvalitní a zaměřuje se na veškerá důležitá témata cestovního ruchu. U ostatních škol zabývajících se výukou cestovního ruchu jsem zaznamenala některé nedostatky projevující se zejména ve složení vyučovaných témat jednotlivých předmětů zaměřených na cestovní ruch. V porovnání s dobře hodnocenými školami, které jsou zmíněny výše, tyto předměty nezahrnovaly některá současná témata klíčová pro orientaci v moderním přístupu k řízení cestovního ruchu.
48
3.2 Význam vysokoškolské výuky cestovního ruchu a uplatnění absolventů Na pracovním trhu se můžeme setkat s širokou škálou činností, kterými se může zabývat absolvent oboru cestovního ruchu. Jak bylo již několikrát zmíněno během této práce, cestovní ruch je interdisciplinární obor, který je typický svým propojením s jinými obory. Na následujícím Grafu 3-2 je jasně vidět dominující postavení pracovníků v cestovním ruchu se středoškolským vzděláním. Mezi všemi osobami zaměstnanými v cestovním ruchu je jen zhruba 10 % pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
Graf 3-2: Podíl osob zaměstnaných v oblasti cestovního ruchu v roce 2010 podle dosaženého vzdělání 10%
6% Základní vzdělání Středoškolské vzdělání Vysokoškolské vzdělání
84%
Zdroj: Český statistický úřad
Tento jev je způsoben zejména tím, že důležitost cestovního ruchu a jeho vlivu si společnost začala uvědomovat až v posledních letech a začala toto téma začleňovat do výuky, ať už pouze v okrajovém rámci, či jako plnohodnotný samostatný obor. Tudíž lze očekávat, že podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu se bude postupem času zvyšovat souběžně s tím, jak budou tyto školy opouštět jejich absolventi. Uplatnění absolventů vysokých škol cestovního ruchu je možné zejména v podnicích cestovního ruchu, jako jsou například hotely, stravovací zařízení či cestovní kanceláře a agentury, nebo v institucích zabývajících se rozvojem cestovního ruchu. Jako příklad lze zmínit informační centra, krajské úřady či organizace destinačního managementu. Tudíž absolvent cestovního ruchu se může zajímat o pracovní místa jak v rámci podnikatelské činnosti v odvětvích cestovního ruchu, tak v managementu regionální i lokální veřejné správy.
49
Odvětví cestovního ruchu jsou v hospodářské sféře dělena na charakteristická odvětví, související odvětví a nespecifická odvětví cestovního ruchu. Do charakteristických odvětví cestovního ruchu můžeme zařadit „ty výrobní činnosti, jejichž hlavní produkce je charakteristická pro cestovní ruch a jež by ve většině zemí přestaly při nepřítomnosti návštěvníků existovat ve významném množství nebo by se jejich spotřeba výrazně snížila. Tyto činnosti jsou tedy na cestovním ruchu velmi závislé.“1 Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob zaměstnaných v jednotlivých charakteristických odvětvích cestovního ruchu v roce 2010 ukazuje Graf 3-3.
Graf 3-3: Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob zaměstnaných v jednotlivých charakteristických odvětvích cestovního ruchu v roce 2010
Hotely a podobná zařízení
25%
Restaurace a podobná zařízení
2% 17%
Osobní železniční doprava Osobní silniční doprava Osobní letecká doprava
13%
30% 2%
5%
3% 3%
Doplňkové služby osobní dopravy Cestovní agentury a podobná zařízení Kulturní služby Sportovní a ostatní rekreační služby
Zdroj: Český statistický úřad
Do souvisejících odvětví cestovního ruchu řadíme ty činnosti, „u kterých by při nepřítomnosti návštěvníků (neexistenci cestovního ruchu) byl zaznamenán pokles produkce, přičemž mohou
1
Holešinská, Šauer, Repík, 2011: 27
50
být odlišné pro jednotlivé státy.“1 Nespecifická odvětví cestovního ruchu „jsou zbytkovou kategorií, kde nehraje z hlediska produkce cestovní ruch větší roli.“2 Na základě údajů Českého statistického úřadu je v jednom z charakteristických odvětví cestovního ruchu zaměstnáno 63,8 % vysokoškolsky vzdělaných osob, v souvisejícím odvětví cestovního ruchu je zaměstnáno 33,6 % vysokoškolsky vzdělaných osob a 2,6 % vysokoškolsky vzdělaných osob je zaměstnáno v nespecifickém odvětví cestovního ruchu. Osobně se domnívám, že vysokoškolské vzdělání v oblasti cestovního ruchu má podstatný význam. Mnoha pracovníkům v této oblasti chybí základní znalosti o fungování a řízení cestovního ruchu a moderních trendech. Pracovníci, kteří získají kvalitní vysokoškolské vzdělání v této oblasti, by mohli být schopni zvýšit úroveň cestovního ruchu v České republice, a tím samozřejmě ovlivnit i další odvětví s cestovním ruchem spojená.
1 2
Holešinská, Šauer, Repík, 2011: 27 Holešinská, Šauer, Repík, 2011: 27
51
Závěr Cestovní ruch, jakožto jedno z nejrychleji se rozvíjejících odvětví, zaznamenává v posledních letech značný vývoj, který je doprovázen i potřebou kvalitního vzdělávání odborníků v této oblasti. Právě této problematice byla věnována tato bakalářská práce. Intenzivní zakládání oborů týkajících se cestovního ruchu na vysokých školách v České republice lze zaznamenat zejména po roce 1989. V současnosti je cestovní ruch vyučován s různou intenzitou na 16 % z veřejných vysokých škol působících v České republice. Samostatná katedra cestovního ruchu funguje na 25 % z nich, obor týkající se cestovního ruchu na dalších 25 % a zbylých 50 % se věnuje cestovnímu ruchu pouze v rámci jednoho či více předmětů. Na základě provedené analýzy byly zjištěny odlišné přístupy k výuce předmětů cestovního ruchu. Jako nejčastější byl zaznamenán přístup ekonomický, dále přístup veřejnosprávní, geografický, sociokulturní, environmentální a multioborový, který je kombinací více těchto přístupů najednou. Výstupem z této analýzy jsou fakulty, na kterých je dle mého názoru cestovní ruch vyučován nejlépe. Pomyslné první místo zaujímá Fakulta mezinárodních studií Vysoké školy ekonomické v Praze, kde je poskytováno bakalářské i magisterské studium tohoto oboru na velmi vysoké úrovni. Kvalitní vzdělání týkající se cestovního ruchu získávají i studenti Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, dále Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a Vysoké školy hotelové v Praze, spol. s r.o.. Tyto výše zmíněné vysoké školy poskytují svým absolventům znalosti potřebné k efektivnímu řízení činností spojených s tímto oborem. Právě kvalita lidského faktoru je klíčovým atributem pro zkvalitňování oblasti cestovního ruchu, využití jeho potenciálu a dále pro podporu jeho pozitivních a eliminaci negativních vlivů, kterými působí na okolní prostředí.
52
Seznam použité literatury Monografie [1]
GALVASOVÁ, I., BINEK, J., HOLEČEK, J., CHABIČOVSKÁ, K., SZCZYRBA, Z. a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1.
[2]
HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M., REPÍK, O. Politiky a nástroje podpory cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2011. ISBN 978-80-210-xxxx-x.
[3]
PÁSKOVÁ, ZELENKA, Cestovní ruch: Výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 450 s.
[4]
RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ I. Cestovní ruch − podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3.
[5]
ŠTEMBERK, J. Fenomén cestovního ruchu: Možnosti a limity cestovního ruchu v meziválečném Československu. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2009. 306 s. ISBN 978-80-7415-021-0.
[6]
TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. Praha: Grada Publishing, 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3842-0.
[7]
TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4.
[8]
VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4167-6.
Internetové portály [9]
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě, dostupné z www.vspj.cz
[10] Univerzita Hradec Králové, dostupné z www.uhk.cz [11] Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, dostupné z www.ef.jcu.cz [12] Technická univerzita v Liberci, dostupné z ects.tul.cz [13] Univerzita Palackého v Olomouci, dostupné z www.studuj.upol.cz [14] Univerzita Jana Amose Komenského Praha, dostupné z www.ujak.cz 53
[15] Vysoká škola logistiky, dostupné z www.vslg.cz [16] Masarykova univerzita v Brně, dostupné z www.is.muni.cz
54
Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázky Obr. 2-1: Interdisciplinární přístup k výuce cestovního ruchu .................................................14
Tabulky Tab. 2-1: Veřejné vysoké školy − katedra cestovního ruchu....................................................16 Tab. 2-2: Veřejné vysoké školy – obor cestovního ruchu ........................................................17 Tab. 2-3: Veřejné vysoké školy – předmět cestovního ruchu...................................................18 Tab. 2-4: Soukromé vysoké školy vyučující cestovní ruch ......................................................21
Grafy Graf 1-1: Hotely a podobná ubytovací zařízení v letech 1989-2010 ..........................................8 Graf 2-1: Intenzita výuky cestovního ruchu na veřejných vysokých školách v ČR zabývajících se cestovním ruchem.................................................................................................................15 Graf 2-2: Podíl cestovního ruchu na HDP v letech 2003-2010 .............................................. 33 Graf 3-1: Podíl fakult vyučujících cestovní ruch ve školním roce 2010/2010 ....................... 47 Graf 3-2: Podíl osob zaměstnaných v oblasti cestovního ruchu v roce 2010 podle dosaženého vzdělání ................................................................................................................................... 49 Graf 3-3: Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob zaměstnaných v jednotlivých charakteristických odvětvích cestovního ruchu v roce 2010 .................................................. 50
55
Seznam příloh Příloha 1: Předměty cestovního ruchu vyučované na vysokých školách v České republice a jejich počet
56
Příloha 1: Předměty cestovního ruchu vyučované na vysokých školách v České republice a jejich počet
Předmět cestovního ruchu
Počet
Cestovní ruch
9
Základy turismu
4
Teorie cestovního ruchu
2
Charakteristika cestovního ruchu
1
Typologie cestovního ruchu
1
Turistika v České republice
1
Ekonomika cestovního ruchu
1
Ekonomika a podnikání v cestovním ruchu
2
Podnikání v oboru
1
Management podniků a destinací cestovního ruchu
1
Destinační management a marketing
1
Marketing cestovního ruchu
7
Marketingová strategie v cestovním ruchu
1
Marketing destinace cestovního ruchu
1
Organizace a řízení cestovního ruchu v destinacích
1
Marketing a management destinace cestovního ruchu
1
Marketingové řízení a rozhodování v cestovním ruchu
1
Management cestovního ruchu
2
Organizace a řízení turismu
1
Strategické řízení a rozhodování
1
Projektový management v cestovního ruchu
1
Služby v cestovním ruchu
4
Obchod a služby
1
Technika služeb v cestovním ruchu
1
57
Management služeb cestovního ruchu
1
Marketing služeb cestovního ruchu
1
Marketing služeb
1
Management služeb
1
Komunikace v managementu služeb
1
Řízení služeb
1
Manažerské zkušenosti
1
Management zařízení cestovního ruchu
1
Podnikatelské činnosti v cestovním ruchu
1
Příprava a realizace turistického produktu
2
Propagace v cestovním ruchu
1
Cenová tvorba v cestovním ruchu
1
Lázeňství a specifické formy cestovního ruchu
1
Historie a vývoj lázeňství
1
Lázeňství
1
Management lázeňských a wellnessových služeb
1
Management lázeňství
1
Management lázeňství a wellness
1
Lázeňství a wellness
2
Provoz lázeňských zařízení
1
Management v lázeňství a turismu
1
Management lázeňství a hotelnictví
1
Hotelový management
1
Management hotelnictví
1
Strategické řízení hotelu
1
Organizace a řízení stravovacích a ubytovacích služeb
1
Management stravovacích a ubytovacích zařízení
1
58
Management hotelových a restauračních služeb
1
Řízení a provoz stravovacího úseku hotelu
1
Provoz ubytovacího a stravovacího zařízení
1
Hotelový marketing
1
Hotelový event management
1
Podnikání v hotelnictví a gastronomii
1
Systémy řízení kvality v hotelnictví a gastronomii
1
Příprava hotelového provozu
1
Event management
1
Hotelové zařízení a design
1
Základy hotelnictví a gastronomie
1
Gastronomické služby
1
Hotelové služby – ubytovací úsek
2
Vybrané kapitoly z hotelnictví
1
Metody výzkumu v hotelnictví a lázeňství
1
MICE v hotelnictví a lázeňství
1
Hotelové informační systémy
1
Ubytovací služby
1
Stravovací služby
1
Ekonomika cestovního ruchu a práce cestovních kanceláří
1
Organizace a řízení cestovních kanceláří a cestovních agentur
2
Management cestovních kanceláří, cestovních agentur a společenských akcí
1
Management cestovních kanceláří a cestovních agentur
2
Provoz cestovních kanceláří
2
Metodika průvodcovské činnosti
6
Služby a průvodcovství v cestovním ruchu
1
Geografie cestovního ruchu
17
59
Geografie cestovního ruchu a rekreace
4
Geografie služeb a cestovního ruchu
1
Geografie volného času a cestovního ruchu
1
Regionální geografie cestovního ruchu
4
Geografie světového cestovního ruchu
2
Geografie cestovního ruchu České republiky
1
Mezinárodní cestovní ruch
3
Sociální geografie České republiky
1
Geografické informační systémy
1
GIS pro regionální rozvoj
1
Využití geografických informačních systémů
1
Geografie obyvatelstva a sídel
1
Úvod do geografie
1
Cestovní ruch v příhraničních oblastech
1
Geografie jihočeské oblasti
1
Geografie Evropy
1
Ekonomická geografie
1
Hospodářská geografie České republiky a Evropy
1
Destinace cestovního ruchu – Asie a Oceánie
1
Destinace cestovního ruchu – Evropa a Rusko
1
Destinace cestovního ruchu – Amerika
1
Geografie světa a České republiky
1
Oblasti cestovního ruchu v ČR
2
Informatika pro manažery v cestovním ruchu
1
Marketing volného času
1
Management životního stylu a volného času
1
Veletrhy a výstavy
1
60
Management dopravních služeb
1
Ochrana spotřebitele v cestovním ruchu
1
Praktické dovednosti v cestovním ruchu
1
Marketingové řízení obcí a regionů
1
Ekoturistika
1
Šetrné formy cestovního ruchu
1
Teorie rekreace v přírodě
1
Management v regionálním rozvoji
1
Agroturistika a venkovská turistika
1
Venkovský cestovní ruch
1
Venkovský cestovní ruch v udržitelném rozvoji regionů
1
Rozvojové problémy venkova
1
Cestovní ruch v regionálním rozvoji
2
Udržitelný rozvoj cestovního ruchu
1
Udržitelný cestovní ruch a regionální rozvoj
1
Udržitelný rozvoj regionu
2
Plánování a regionální rozvoj cestovního ruchu
1
Trvale udržitelný cestovní ruch
1
Dlouhodobě udržitelný cestovní ruch a lokální/regionální rozvoj
1
Politologie pro cestovní ruch
1
Politiky a nástroje podpory cestovního ruchu
1
Právo v cestovním ruchu
2
Právo v hotelnictví
1
Tvorba strategií a regionálních plánů v cestovním ruchu
1
Veřejná správa a cestovní ruch
1
Komunální rekreace
1
Financování regionálního rozvoje
1
61
Doprava v cestovním ruchu
1
Historie a kultura v cestovním ruchu
2
Cestovní ruch a kultura
1
Dějiny kultury pro cestovní ruch
1
Kulturní cestovní ruch
1
Kulturní atraktivity cestovního ruchu
2
Kulturní dědictví a cestovní ruch
3
Animace v cestovním ruchu
4
Animace a služby v cestovním ruchu
2
Animace a hotelové sporty
1
Personalistika v cestovním ruchu
1
Sportovně rekreační aktivity v cestovním ruchu
1
Turistické zajímavosti České republiky
1
Etika a etiketa
1
Praktická aplikace volnočasových aktivit v cestovním ruchu
1
Traumatologie pro cestovní ruch
1
Komunikační metody v cestovním ruchu
2
Základy psychologie pro cestovní ruch
1
Historie výchovy a rekreace v přírodě
1
Dobrodružná a outdoor turistika
1
Technické památky v cestovním ruchu
1
Sociální aspekty rekreace
1
Rekreace a věk
1
Cestovní ruch a internet
1
Vybrané informační systémy
1
Informatika pro turismus
1
Informatika v cestovním ruchu
1
62
Informatika a marketing v cestovním ruchu
1
Informační a rezervační technologie v cestovním ruchu
1
Informační centra a informační systémy v cestovním ruchu
1
Informatika a ekonomika v cestovním ruchu
1
Francouzština pro cestovní ruch
1
Cestovní ruch a hotelnictví - francouzsky
1
Obchodní angličtina v cestovním ruchu
3
Angličtina pro cestovní ruch
1
Němčina v cestovním ruchu
3
Italština v cestovním ruchu
1
Španělská konverzace pro cestovní ruch
1
Ruská konverzace pro cestovní ruch
1
Aktuální problémy rozvoje cestovního ruchu
1
Případové studie v cestovním ruchu
1
Kongresový cestovní ruch
2
Technika služeb v cestovním ruchu
2
Specifické formy cestovního ruchu
1
Komparativní geografie a ekonomika
1
Metodika práce v cestovním ruchu
1
Řešení modelových situací v cestovním ruchu
1
Odvětví cestovního ruchu
1
Prezentace služeb na veletrzích
1
Technologie rekreačních zařízení
1
Logistika destinací cestovního ruchu
1
Zdroj: vlastní zpracování
63