Analýza příležitostí v cestovním ruchu

Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice IČ : 272 82 546

Analýza příležitostí v cestovním ruchu


Obsah: 1. Cestovní ruch.......................................................................................................................... 4 1.1 Definice cestovního ruchu................................................................................................ 4 1.2 Druhy CR ......................................................................................................................... 4 1.2.1 Podle délky pobytu.................................................................................................... 5 1.2.2 Podle místa pobytu .................................................................................................... 5 1.2.3 Podle typu účastníků………………………………………………………………..5 1.2.4 Podle způsobu a organizace zabezpečení služeb…………………………………...5 1.2.5 Podle motivu a cílu.................................................................................................... 5 1.3 Účastníci cestovního ruchu .............................................................................................. 6 2. Přínosy a dopady cestovního ruchu........................................................................................ 7 2.1 Pozitivní přínosy a dopady............................................................................................... 7 2.2 Negativní dopady ............................................................................................................. 8 3. Charakteristika Ústeckého kraje........................................................................................... 10 3.1 Okres Ústí nad Labem (CZ 0427 3510) ......................................................................... 14 3.2 Okres Teplice (CZ 0426 3509)....................................................................................... 15 3.3 NÁRODNÍ PARKY, CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI......................................... 17 3.3.1 NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO..................................................................................... 17 3.3.2 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ.......................................................................................... 18 3.3.3 LABSKÉ PÍSKOVCE............................................................................................. 19 4. Vznik Mikroregionu Milada................................................................................................. 21 4.1 Mikroregion Milada ....................................................................................................... 22 4.2 Geografická charakteristika svazku obcí........................................................................ 22 4.3 Popis jednotlivých obcí .................................................................................................. 23 4.3.1 Trmice ..................................................................................................................... 23 4.3.2 Chabařovice............................................................................................................. 37 4.3.3 Stebno...................................................................................................................... 46 4.3.4 Habrovany ............................................................................................................... 50 4.3.5 Dolní Zálezly........................................................................................................... 54 4.3.6 Přestanov ................................................................................................................. 58 4.3.7 Řehlovice................................................................................................................. 66

2


4.3.8 Modlany .................................................................................................................. 88 4.3.9 Chlumec .................................................................................................................. 96 4.3.10 Žalany.................................................................................................................. 112 5. Zajímavosti okolí................................................................................................................ 119 5.1 Vodopády ..................................................................................................................... 119 5.2 Naučné stezky .............................................................................................................. 122 6. Cyklistické trasy v Ústeckém kraji..................................................................................... 129 7. Jezero Milada ..................................................................................................................... 136 7.1 Popis lomu Chabařovice dle analýzy R-PRINCIP MOST, s.r.o. ................................. 137 7.1.1 Původní stav a funkce krajiny v prostoru lomu Chabařovice .............................. 137 7.1.2 Hydrologie zájmového území .............................................................................. 138 7.1.3 Geologická situace zájmového území ................................................................... 138 7.1.4 Hydrogeologie území ............................................................................................ 139 7.1.5 Klimatické poměry................................................................................................ 139 7.1.6 Těžební podmínky................................................................................................. 139 7.1.7 Rekultivace a revitalizace území........................................................................... 139 7.2 Cyklotrasy okolo jezera a v mikroregionu ................................................................... 146 8. Monitoring návštěvnosti v Ústeckém kraji - respondenti .................................................. 149 9. Turistické atrakce a trasy, shrnutí ...................................................................................... 152 10. Sportovní vyžití v okolí.................................................................................................... 154 10.1 Lyžařské středisko Zadní Telnice .............................................................................. 154 10.2 SKI AREÁL KOMÁŘÍ VÍŽKA ................................................................................ 155 10.3 Sport Centrum Bouřňák o.p.s. .................................................................................... 157 10.4 Golf Driving Terasy Ústí nad Labem......................................................................... 158 10.5 Golf resort Barbora..................................................................................................... 159 10.6 Farma Babiny II ......................................................................................................... 161 10.7 Farma Natural Velké Chvojno ................................................................................... 161 10.8 Farma Natural Ječmínek............................................................................................. 162 11. Kongresové centra v okrese Ústí nad Labem a Teplice ................................................... 163 12. Zhodnocení mikroregionu ................................................................................................ 164 13. Závěr................................................................................................................................. 166 14. Použitá lliteratura……………………………………………………………………………....... ….167 15.Zpracovatel………………………………………………………………………………169

3


1. Cestovní ruch Cestovní ruch se stal v posledních desetiletích významným celosvětovým fenoménem, zejména jako důležitá součást tzv. průmyslu volného času. Jeho ekonomické, ekologické, sociální, politické, kulturní a mnohé další dopady jsou neoddiskutovatelnou součástí proměn dnešního světa. Cestovní ruch představuje u nás i ve světe velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Svým objemem tržeb se řadí ve světe na třetí místo za petrochemický a automobilový průmysl a rovnež rozsahem zaměstnanosti a tvorbou kvalitních pracovních příležitostí patří mezi nejvýznamnejší ekonomická odvětví. Cestovní ruch má významný vliv na rozvoj ekonomicky slabších regionu, jeho dlouhodobý rozvoj je podmíněn zachováním zdravého životního prostředí a atraktivního území a při jeho rozvíjení je nutno zohledňovat principy udržitelného rozvoje. Každá lokalita má jiné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, je třeba vyzdvihnout její klady, minimalizovat nedostatky, pracovat s příležitostmi a vytvořit z nich silné stránky. Je nutné budovat kvalitní materiálně-technickou základnu pro návštěvníky a destinaci vhodně prezentovat a vzbudit o ni zájem. Ekoturistika se rychle stává nejpopulárnějším sektorem cestovního ruchu, který v posledních desetiletích zaznamenal strmý vzestup.

1.1 Definice cestovního ruchu Cestovní ruch (dále jen CR) je činnost osoby cestující na přechodnou dobu (u mezinárodního CR maximálně jeden rok, u domácího šest měsíců) do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel její cesty je jiný, než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě.Cílem účastníku cestovního ruchu je rekreace, poznávání a navazování kontaktu s lidmi ve volném čase. Cestovní ruch je realizován hlavně v rekreačním prostoru, který má příznivé přírodní podmínky s minimálním narušením, ale i ve městech s atraktivními lidskými výtvory. CR zabezpečuje potřebu člověka se realizovat v souvislosti s růstem životní úrovně a prodlužováním délky volného času. Umožňuje mu uplatnit jeho společenské potřeby, jako např. odpočinek, změnu prostředí, potřebu poznávání, získávání nových dojmů a estetických vjemů, seberealizaci, možnost komunikace a získávání prestiže. Cestovní ruch muže pomáhat zvyšovat životní úroveň lidí žijících v dané oblasti a to prostřednictvím ekonomických přínosů, které jsou do oblasti vnášeny v podobě tržeb za realizované služby. Navíc rozvojem infrastruktury mohou vznikat nové pracovní příležitosti.Ideálně by měl cestovní ruch být rozvíjen v daném území tak, aby to odpovídalo kulturním, historickým i ekonomickým tradicím místa. Řádně usměrňovaný a řízený rozvoj cestovního ruchu muže maximalizovat výhody z toho vyplývající a minimalizovat případné negativní dopady zintenzivněné činností lidí v daném regionu.

1.2 Druhy CR

4


Cestovní ruch lze rozlišovat podle různých kritérií:

1.2.1 Podle délky pobytu krátkodobý - pobyt mimo trvalé bydliště do 3 dnů (nejvýše 2 přenocování) dlouhodobý - pobyt trvá déle než 3 dny, nikoliv však déle než 6 měsíců

1.2.2 Podle místa pobytu • •

domácí - cestovní ruch, při němž účastníci nepřekračují státní hranice své vlastní země zahraniční příjezdový (aktivní) - znamená příjezdy a pobyt zahraničních návštěvníků; z pohledu příslušného státu je přínosem platebních prostředků a přispívá k aktivní straně platební bilance výjezdový (pasivní) - znamená vycestování vlastních občanu do zahraničí a jejich pobyt v zahraničí; představuje výdej platebních prostředku do zahraničí a zatěžuje pasivní stranu platební bilance

• mezinárodní vnitřní CR - zahrnuje pohyb a pobyt účastníků CR uvnitř hranic jednoho státu, tedy souhrn účastníků domácího a příjezdového cestovního ruchu národní CR - zahrnuje pohyb a pobyt účastníků CR uvnitř vlastní země a mimo ni, tedy souhrn účastníků domácího a výjezdového cestovního ruchu

1.2.3 Podle typu účastníků • skupinový CR - takový CR, kdy cestuje formální (např. podnikový) kolektiv nebo jinak vytvořená neformální skupina • individuální CR - účastník cestuje sám nebo se svou rodinou Skupinový i individuální cestovní ruch může být:

1.2.4 Podle způsobu a organizace zabezpečení služeb • neorganizovaný CR - vše potřebné si zajišťuje účastník sám, resp. pouze částečně využívá služeb cestovní kanceláře, např. k výměně valut, prodeji lodních lístku apod. • organizovaný CR - cestu i pobyt zajišťuje organizace, zejména cestovní kanceláře

1.2.5 Podle motivu a cílu • rekreační, realizovaný ve vhodném přírodním prostředí s cílem odpočinku, reprodukce a zlepšení fyzické a psychické kondice • kulturně-poznávací, zaměřený na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků

5


• • • •

• •

• •

• • •

vlastního i jiných národů, základem jsou stavební a architektonické památky, umělecká díla, přírodní zajímavosti, společenské události náboženský, jako jsou návštěvy poutních a posvátných míst, církevních památek a účast na církevních obřadech a oslavách vzdělávací, jehož cílem je něco nového se naučit, poznat společenský, kdy jde o setkávání příbuzných, vytváření přátelských vztahů a známostí lidí se stejnými zájmy a zálibami, o společenský život zdravotní (lázeňsko-léčebný), zahrnující zdravotní prevenci, rehabilitaci, rekonvalescenci i léčení následku nemocí v lázních či jiných zdravotně příznivých prostředích sportovní, kdy jde nejen o vlastní sportovní aktivity na upevnění fyzické kondice, ale i pasivní diváctví na sportovních akcích poznávání přírody v podobě návštěv přírodních rezervací, národních parků, specifickým typem je ekoturistika, kdy se z hlediska motivu hovoří o návratu k přírodě dobrodružný, spojený s nebezpečím (adrenalinové sporty), testováním fyzických a psychických vlastností účastníků profesní, zahrnující obchodní služební cesty, účast na kongresech, veletrzích a výstavách a incentivní (odměňující, povzbuzující) cestovní ruch, který má zlepšit vztahy se zaměstnanci, příp. se zákazníky politický cestovní ruch zahrnuje sjezdy, mítinky politických stran, upevňování československých vztahů při setkávání prezidentů nákupní cestovní ruch představuje cesty za nákupy specifický, jako je například turistika pro vozíčkáře nebo seniory

1.3 Účastníci cestovního ruchu Účastníky cestovního ruchu jsou: • návštěvník - každá osoba cestující do jiného místa, v němž nemá trvalé bydliště • výletník - jednodenní návštěvník, který v novém místě nepřenocuje • krátkodobě pobývající turista - návštěvník, který v novém místě přenocuje nejvíce dvakrát • turista na dovolené - návštěvník, který přenocuje nejméně 3krát • stálý obyvatel (rezident) - osoba, která v daném místě žije alespoň šest po sobe jdoucích měsíců Důležitým pojmem v cestovním ruchu je destinace. Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Podle Světové organizace cestovního ruchu (WTO) představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. Destinace představuje sociálně-kulturní jednotku fyzickou (geografická lokalita) stejně jako nehmotnou (historie, lidé, tradice). Pojem destinace nemusí nutně označovat jen to, co skutečně existuje, ale i určitý mentální koncept v myslích klientů. Destinace je ovlivňována nejen současností, ale i minulostí.

6


2. Přínosy a dopady cestovního ruchu Bylo by krátkozraké tvrdit, že rozvoj CR a příliv návštěvníků mají jen pozitivní vliv na ekonomiku, a nebrat v úvahu jeho možný negativní vliv na přírodní prostředí, na supra a infrastrukturu apod. V této souvislosti je nutná určitá regulace rozvoje CR tak, aby byl dlouhodobě udržitelným.

2.1 Pozitivní přínosy a dopady V oblasti ochrany životního prostředí se CR stává pro destinaci přínosem především, když: jsou příjmy ze vstupného použity na financování ochrany přírody daně a poplatky pomáhají financovat ochranu přírodních zdrojů přispívá k uznání důležitosti ochrany životního prostředí veřejností a k výchově místních obyvatel k jeho ochraně důsledkem atraktivity přírodního prostředí a přírodních zdrojů pro CR je vytvoření národních parků, přírodních rezervací apod. vytváří pracovní příležitosti a tím muže zabránit devastování přírodního prostředí místními obyvateli (např. pytlačení, ilegální kácení lesů apod.) reguluje počty návštěvníků v chráněných územích.

Pozitivní působení CR v sociálně-kulturní oblasti se v destinaci projevuje vytvářením pracovních míst a podporou sociálního rozvoje, přerozdělením příjmů, zmírňováním chudoby, což má za následek posilování komunity v destinaci prostřednictvím kulturně-výchovné funkce CR, kdy se lidé kontaktují a vnitřně se navzájem obohacují, ztrácejí předsudky prostřednictvím funkce CR jako mírotvorného činitele zvyšováním životního standardu místních obyvatel, kdy mohou využívat zařízení vybudovaná pro návštěvníky destinace prostřednictvím záchrany kulturních tradic, historie, tradičních řemesel apod. zainteresováním místních obyvatel na ochraně přírodních a kulturních hodnot, stimulací jejich pocitu hrdosti na tradice a historii V ekonomické oblasti je pozitivní vliv CR na destinaci markantní především

ve zlepšení platební bilance státu prostřednictvím aktivního CR prostřednictvím daní a poplatků zvyšujících příjmy do místních i do státního rozpočtů v oblasti podpory rozvoje malého a středního podnikání ve zvyšování zaměstnanosti v oblasti stimulování investic do místní infrastruktury (vodovody, kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, silniční a železniční sít, letiště) apod.

7


2.2 Negativní dopady Negativní dopad CR na životní prostředí se projevuje především v případě, kdy počet návštěvníků destinace překročí míru únosnosti a životní prostředí ztratí schopnost vypořádat se s nadměrným využíváním bez znatelných změn, což muže vést nejen k jeho oslabení, ale i k jeho zničení. Nejmarkantněji se v této souvislosti projevuje neúměrné využívání přírodních zdrojů, znečišťování přírodního prostředí či fyzické znečišťování, a to

eroze půdy způsobená odlesňováním zamoření ovzduší, půdy a vody hluk vznik lesních požáru z nedbalosti návštěvníků estetické znečištění přírodního prostředí zvýšená spotřeba místních zdrojů (energie, potravin, surovin, vody) vymírání živočišných a rostlinných druhů

Negativní dopad CR na destinaci v sociálně-kulturní oblasti se projeví v případě, kdy se změní systém hodnot a chování místních obyvatel, čímž je ohrožen původní způsob života. CR může způsobit změny v místní lokalitě a hodnotách prostřednictvím přímého a nepřímého kontaktu návštěvníků s obyvateli destinace a interakce s průmyslem cestovního ruchu. Jde o tyto negativní dopady: komercionalizace - místní tradice se stanou jednou z komodit prodeje návštěvníkům standardizace - destinace riskují standardizaci sekundární nabídky CR, protože není mnoho návštěvníků, kteří skutečně chtějí zkusit plně nové věci (hledají známá zařízení v neznámém prostředí) ztráta autenticity - přizpůsobení se turistům ve zvyklostech a deklarování těchto nových zvyklostí jako „původní způsob života“ přizpůsobení se výrobců lidového umění, suvenýrů, uměleckých předmětů apod. poptávce návštěvníků, jejich požadavkům - zapomenutí tradičních technik a vzoru střet kultur - CR předpokládá přemísťování lidí a vytváření sociálních vztahů mezi lidmi, kteří by se za jiných podmínek nikdy nepotkali, což může vyvolat sociální střety mezi rozdílnými kulturami, etniky a náboženskými skupinami sociální stres - konflikt mezi rozvojem CR a místními obyvateli v souvislosti s využíváním zdrojů nerespektování etických norem - s růstem urbanizace a rozvojem CR roste i kriminalita, prostituce, provozování hazardních her - vyvolává sociální napětí

8


Negativní ekonomické dopady rozvoje CR se v destinaci projevují prostřednictvím skrytých nákladů, které vznikají jako následek rozvoje CR, a to na infrastrukturu, na neviditelný import, v důsledku růstu cen zboží, služeb a nemovitostí, v důsledku odlivu kapitálu ekonomické závislosti lokální komunity na CR sezónního charakteru práce - přináší finanční nejistotu domácím obyvatelům ekonomické krize - muže mít devastující účinek na příliv návštěvníků vzniku tzv. enklávového CR (komplexní balík služeb nedá příležitost místním obyvatelům profitovat z CR) vzniku turistických ghett, což způsobuje zvýšení cenové hladiny, snížení dostupnosti

zboží běžné denní spotřeby, přetíženost kapacit apod. Uvedeným negativním jevům lze předejít aplikací strategie dlouhodobě udržitelného rozvoje. Je nutné definovat únosné zatížení destinace: fyzicky únosná kapacita určuje maximální množství osob, které muže destinace pojmout (nárazově), aniž by došlo k její fyzické destrukci ekologicky únosná kapacita - maximální úroveň dlouhodobě chápané zátěže CR, se kterou se destinace vyrovná bez trvalých následků socio-kulturně únosná kapacita označuje hranici rozvoje CR, při jejímž překročení způsobují aktivity CR v místní komunitě nevratné změny v životním stylu, v hodnotách psychologicky únosnou kapacitu tvoří subjektivní ukazatele maximálního stupně rozvoje CR, který ještě umožňuje využívat v destinaci očekávané aktivity. Udržitelný rozvoj znamená takový rozvoj, který odpovídá požadavkům současnosti a neomezuje schopnost budoucích generací zajistit si totéž. Udržitelný rozvoj turistiky uspokojuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů a zároveň chrání a zvyšuje tyto možnosti do budoucna. Má vést k řízení všech zdrojů tak, aby byly uspokojeny ekonomické, sociální a estetické potřeby při zachování kulturní integrity nejdůležitějších ekologických procesů, biologické různorodosti a procesů, které umožňují život. Bude-li určitá kvalita udržitelná,může prakticky pokračovat i nadále.

9


3. Charakteristika Ústeckého kraje Zahrnuje území:

Okres Chomutov (region NUTS 4) Okres Děčín (region NUTS 4) Okres Litoměřice (region NUTS 4) Okres Louny (region NUTS 4) Okres Most (region NUTS 4) Okres Teplice (region NUTS 4) Okres Ústí nad Labem (region NUTS 4)

Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky. Severozápadní hranice kraje je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo a to se spolkovou zemí Sasko. Na severovýchodě sousedí Ústecký kraj s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským a z malé části i s krajem Plzeňským a na jihovýchodě se Středočeským krajem. Povrch kraje je z geografického hlediska velmi rozdílný, příroda je rozmanitá a pestrá. Podél hranic s Německem je oblast uzavřena pásmem Krušných hor, Labskými pískovci a Lužickými horami. Krušné hory jsou velmi starým pohořím, jsou tvořeny převážně hlubinnými vyvřelinami nebo prvohorními krystalickými břidlicemi. Na jihovýchodě kraje se rozprostírají roviny, které pocházejí z druhohor, tzv. Česká křídová tabule, ze kterých vystupuje historicky nejznámější hora Čech, Říp a České středohoří se svým nejvyšším vrcholem Milešovkou. České Středohoří vzniklo sopečnou činností v období třetihor a má neopakovatelný krajinný ráz, s množstvím kontrastů a malebných zákoutí. Nejvýše položené místo na území kraje leží na úbočí nejvyšší hory Krušných hor, Klínovce, jehož vrchol se nachází již na území kraje Karlovarského. Jestliže pomineme dna povrchových dolů, je nejníže položeným bodem kraje hladina řeky Labe u Hřenska (115 m n. m.), což je zároveň nejníže položené místo v ČR. Největším vodním tokem na území kraje je řeka Labe, zleva se vlévá druhý největší levostranný labský přítok Ohře a řeka Bílina. Z pravé strany se do Labe vlévá na území kraje Ploučnice, posledním pravostranným přítokem na našem území je řeka Kamenice. V kraji jsou rovněž prameny minerálních a termálních vod. Největší vodní plochou je Nechranická nádrž, vybudovaná na řece Ohři v západní části kraje. Rozloha kraje je 5 335 km2, což představuje 6,8 % rozlohy České republiky. Zemědělská půda zaujímá téměř 52 % území kraje, lesy se rozkládají na 30 % a vodní plochy na 2 % území. Ústecký kraj se vyznačuje značnou rozdílností jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury, hustoty osídlení a stavu životního prostředí. Hospodářský význam kraje je historicky dán značným nerostným bohatstvím, zejména rozsáhlými ložisky hnědého uhlí, uloženými nízko pod povrchem. Hnědouhelná pánev se rozkládá pod svahy Krušných hor, táhne se od Ústí nad Labem až po Kadaň. Z dalších

10


důležitých surovin, těžících se v kraji, jsou významná ložiska kvalitních sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene. V kraji lze vymezit čtyři oblasti, které se od sebe významně odlišují. Je to oblast s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou, která je soustředěna především v Podkrušnohoří (okresy Chomutov, Most, Teplice a částečně Ústí nad Labem). Z odvětví má významné postavení energetika, těžba uhlí, strojírenství, chemický a sklářský průmysl. Další oblastí je Litoměřicko a Lounsko, které jsou významné svou produkcí chmele a zeleniny. Zvláště Polabí a Poohří jsou proslulé ovocnářské oblasti, nazývané Zahrada Čech. Skvělou pověst mají i vína pěstovaná na Litoměřicku. V posledních letech se i oblast Mostecka stává známou vinařskou oblastí, kde se vinná réva pěstuje především na pozemcích zrekultivovaných po těžbě hnědého uhlí. Oblast Krušných hor je velmi řídce osídleným horským pásem s omezenými hospodářskými aktivitami a nakonec oblast Děčínska není ani územím s koncentrací těžkého průmyslu ani oblastí zemědělskou. Jeho severní část Šluknovsko je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typicky periferním územím. Ústecký kraj je rozdělen do sedmi okresů (Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem), které se dále člení na 354 obcí nejrůznější velikosti, z toho je 58 obcí se statutem města. Od 1. 1. 2003 vstoupila do 2. fáze reforma veřejné správy, která stanovila vyhláškou správní obvody obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem, včetně jejich sídel. Od tohoto data vzniklo v Ústeckém kraji 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec a 30 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Ke konci roku 2008 měl Ústecký kraj 835 891 obyvatel, což jej řadí na páté místo v republice. Hustota obyvatel (157 obyvatel/km2) je vyšší než vykazuje celostátní průměr (133 obyvatel/km2) a je po hlavním městě Praze, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji čtvrtou nejzalidněnější oblastí. Počet obyvatel se k 31.12.2009 zvýšil na 836 198 obyvatel. Nejhustěji je osídlena podkrušnohorská hnědouhelná pánev, méně oblast Krušných hor a okresy Louny a Litoměřice, kde se vyskytují především menší venkovská sídla. Největší obcí a zároveň sídlem kraje je město Ústí nad Labem s 95 289 obyvateli. Charakteristickým rysem kraje je relativně mladé obyvatelstvo, průměrný věk je 39 let. Kraj se po Středočeském kraji společně s Libereckým krajem řadí na druhé místo v počtu živě narozených na 1 000 obyvatel (12,0), ale je zde jedna z nejvyšších úmrtností v republice (10,6 zemřelých na 1 000 obyvatel). Ústecký kraj se počtem rozvodů na 1 000 obyvatel (3,5) a počtem potratů na 100 narozených (46,1) řadí na první místo v celorepublikovém srovnání. V roce 2008 se kraj podílel na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice 6,4 %. V přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje 80,5 % republikového průměru a je mezi kraji na jedenácté pozici. K nejvýznamnějším zaměstnavatelům Ústeckého kraje patří Mostecká uhelná společnost, Severočeské doly, Chemopetrol a nemocnice v Ústí nad Labem. Průmyslová činnost z minulosti měla a dosud má nepříznivý dopad na kvalitu životního prostředí. Silně rozvinutá povrchová těžba značně poškodila přirozenou tvář krajiny, která se postupně obnovuje jen velmi nákladnou rekultivací. Dobře známy jsou i problémy s emisní situací v kraji. V posledním desetiletí došlo k výraznému zlepšení, což lze dokumentovat

11


snižujícím se množstvím emisí, ale i přesto je kraj vnímán jako oblast s nejpoškozenějším životním prostředím. Neslavné prvenství kraj zaujímá v měrných emisích (t/km2) oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Na území kraje se rozkládá národní park České Švýcarsko o rozloze 7 900 ha, který byl zřízen v roce 2000, chráněné krajinné oblasti České Středohoří, Labské pískovce, část Kokořínska a Lužických hor. V kraji můžeme najít 140 maloplošných chráněných území, která zaujímají plochu 3 426 ha. Podle výběrového šetření pracovních sil je v kraji zaměstnáno přibližně 372 tisíc osob, z nichž nejvíce je pracujících ve zpracovatelském průmyslu (cca 103,3 tisíc osob). V roce 2008 průměrná hrubá měsíční mzda v kraji dosáhla 20 970 Kč (na fyzickou osobu), za celorepublikovým průměrem zaostala o 2 567 Kč, ve srovnání krajů je Ústecký kraj na šestém místě. Pokles těžby uhlí, restrukturalizace podniků, útlum výrob i zemědělství mají za následek, že v republikovém srovnání je v Ústeckém kraji dlouhodobě nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti (10,26 %, v ČR 5,96 % k 31. 12. 2008). Ve statistickém registru ekonomických subjektů bylo koncem roku 2008 více než 175 tisíc firem, organizací a podnikatelů. Největší část tvoří podnikatelé - fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku (téměř 121 tisíc). Z hlediska třídění podle odvětvové klasifikace ekonomických činností se nejvíce subjektů zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží. Síť školských zařízení tvoří 326 mateřských škol, 284 základních škol, 116 středních odborných škol a gymnázií. Vysokoškolské vzdělání v kraji lze získat na 2 vysokých školách. V Ústí nad Labem to je Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a soukromá Vysoká škola ekonomie a managementu. Základní zdravotnickou péči zajišťuje v kraji síť ambulantních zařízení a lékáren. Akutní lékařskou péči poskytuje 20 nemocnic s 5 299 lůžky. Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením v kraji je Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem a nemocnice v Mostě. Následnou a rehabilitační péči zajišťuje 13 odborných léčebných ústavů s 1 361 lůžky, z toho pro dlouhodobě nemocné je určeno 6 léčeben. Kraj má důležitou dopravní polohu danou vazbou na Evropskou Unii. Teplickým a litoměřickým okresem prochází významná mezinárodní silniční trasa E 55 spojující sever a jih Evropy, která u Lovosic přechází v dálnici D 8. Koncem roku 2006 byl uveden do provozu nový úsek dálnice D 8 přes Krušné hory s napojením na německou dálnici A 17. Další významný silniční tah směřuje z Karlovarského kraje podél Krušných hor do severní části Libereckého kraje. Významná je také spojnice ze Spolkové republiky Německo přes Chomutov a Louny do Prahy. Hlavním železničním tahem je mezinárodní trať ze Spolkové republiky Německo přes Ústí nad Labem do Prahy. Řeka Labe je nejdůležitější vodní cestou v České republice a umožňuje lodní přepravu do Hamburku, přístavu v Severním moři. Na území kraje se nalézá 14 silničních celních přechodů, 3 železniční, 1 říční a mnoho nově zbudovaných přechodů pro pěší a cyklisty. Vzhledem k bohaté historii osídlení má Ústecký kraj velké množství historických památek. Z nejznámějších lze připomenout např. románskou rotundu na Řípu, gotický kostel v Mostě, barokní zámek v Duchcově, kláštery v Oseku a Doksanech a zámky Ploskovice a Libochovice. Litoměřice, Úštěk a Terezín byly vyhlášeny

12


městskými památkovými rezervacemi a Roudnice nad Labem má památkově chráněné městské jádro. Několik vsí na Litoměřicku bylo vybráno za vesnické památkové rezervace. V oblastní galerii v Litoměřicích jsou mimořádně hodnotné sbírky obrazů. V průběhu celého roku jsou pořádány na výstavišti v Litoměřicích různé typy akcí. Nejznámější z nich je prodejní výstava Zahrada Čech zaměřená na pěstitelství ovoce a zeleniny, veletrh bytového a stavebního zboží Můj dům, můj hrad atd. Z přírodních krás jsou nejznámější národní park České Švýcarsko s Pravčickou bránou, půvabná labská cesta s Portou Bohemicou, skalní útvary Tiských stěn a Českého Švýcarska a mnoho dalších. I sportovně založeným návštěvníkům má Ústecký kraj co nabídnout. Je to moderní dostihové závodiště hipodrom, autodrom, golfové hřiště, vše v městě Most. Krajem prochází také několik cyklostezek, z nichž jedna má v budoucnu spojit Prahu s Drážďany. Krušné, ale i Lužické hory nabízejí skvělé podmínky pro lyžování.

OBYVATELSTVO Základní demografické údaje podle okresů v roce 2008 Ústecký kraj Střední stav obyvatel k 1. 7.

834 283

v tom okresy Děčín 135 690

Districts

Chomutov

Litoměřice

126 121

117 816

Louny 86 949

Most 117 094

Teplice 129 796

Ústí nad Labem 120 817

Tabulka č.1 Základní demografické údaje podle okresů v roce 2008 (zdroj Statistická ročenka Ústeckého kraje 2009)

Mikroregion Milada se rozkládá v Ústeckém kraji okresech Ústí nad Labem a Teplice.

13


3.1 Okres Ústí nad Labem (CZ 0427 3510) Obce s rozšířenou působností: Ústí nad Labem Obce s pověřeným obecním úřadem: Libouchec, Ústí nad Labem,Velké Březno Obce: Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Velké Chvojno, Zubrnice

SPRÁVNÍ OBVOD ÚSTÍ NAD LABEM (kód SO: 4214) 567931 Dolní Zálezly 567957 Habrovany 567973 Homole u Panny 568007 Chabařovice 568015 Chlumec 568023 Chuderov 568058 Libouchec 568091 Malé Březno 568104 Malečov 568147 Petrovice 568155 Povrly 530620 Přestanov 546186 Ryjice 568201 Řehlovice

546925 568287 568295 568309 553697 554804 567892 502081 502316 501298 568350 555223 568384

Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Ústí n. L. - město Ústí n. L. - Neštěmice Ústí n. L. - Střekov Ústí n. L. - Sev. Terasa Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice

Okres Ústí nad Labem je nejmenší ze sedmi okresů Ústeckého kraje. Leží při hranici se Spolkovou republikou Německo, ze západu, jihu a východu je ohraničen okresy Teplice, Litoměřice a Děčín. Okres má 120 197 obyvatel (k 1. 1. 2008) a v počtu obyvatel kraje se řadí na čtvrté místo za okresy Děčín, Teplice a Chomutov. Hustota obyvatel 295,5 osob na km2 je vysoká a vyšší lidnatost má jen hlavní město Praha, Brno - město a Ostrava - město.

Rozloha okresu je pouze 404 km2 , což představuje 7,6 % rozlohy Ústeckého kraje. Z tohoto

14


území zaujímají 31,4 % lesy a 45,4 % zemědělská půda. U zemědělské půdy byl zaznamenán významný pokles půdy orné ve prospěch trvalých travních porostů. V okrese se nachází 23 obcí, z nich tři mají statut města - Ústí nad Labem, Chabařovice a Trmice. Ústecký okres je bohatý na historické a kulturní památky, které mohou být atraktivní pro rozvoj cestovního ruchu. Vývoj okresu je těsně spjat s rozvojem průmyslové výroby, zejména ve městě Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí. Klíčovým odvětvím, které využilo polohy města a dostupnosti dopravních cest, se stal chemický průmysl. Vznik první výroby je datován rokem 1808. Rok založení Spolchemie (původně Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu) 1856 znamenal přelom v rozvoji chemie. Nejvýznamnějším podnikem potravinářského průmyslu se stala Setuza. Johann Schicht v roce 1882 sem převedl výrobnu mýdla a položil základ kombinátu na zpracování tuků. Starou tradici má též energetika, v současnosti zastoupená Teplárnou Trmice (Divize skupiny Dalkia Česká republika). Útlum těžby uhlí a řady provozů s těžkým průmyslem významně ovlivnil zlepšení kvality životního prostředí. Okres má poměrně vysokou intenzitu dopravy a to jak silniční, tak železniční a říční. Míra nezaměstnanosti byla k 28.2.2010 14,33 %.

3.2 Okres Teplice (CZ 0426 3509)

Obce s rozšířenou působností: Bílina, Teplice Obce s pověřeným obecním úřadem: Bílina, Duchcov, Krupka, Teplice Obce:

15


Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí, Háj u Duchcova, Hostomice, Hrobčice, Hrob, Jeníkov, Kladruby, Košťany, Kostomlaty pod Milešovkou, Lahošť, Ledvice, Lukov, Měrunice, Mikulov, Modlany, Moldava, Novosedlice, Ohníč, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Světec, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim

SPRÁVNÍ OBVOD TEPLICE (kód SO: 4213) 567469 Bořislav 567477 Bystřany 567485 Bžany 567507 Dubí 567515 Duchcov 567523 Háj u Duchcova 567558 Hrob 567582 Jeníkov 567604 Kladruby 567612 Kostomlaty pod Milešovkou 567621 Košťany 567639 Krupka 567647 Lahošť

567701 567710 567728 567752 567779 567787 567809 567833 567442 567850 567868 567876 567884

Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim

Okres Teplice se rozkládá v severozápadní části České republiky při hranicích se SRN. Na jihozápadě sousedí s okresem Most, na východě s Ústím nad Labem, na jihovýchodě s okresem Litoměřice a na jihozápadě malou částí s okresem Louny. Rozloha teplického okresu činí 469 km2, čímž se řadí svojí velikostí mezi sedmi okresy Ústeckého kraje na 5. místo. Okres Teplice zaujímá necelých 9 % celkové rozlohy kraje. Území okresu je velmi členité. Z celkové rozlohy teplického okresu zaujímá zemědělská půda přibližně 161 km2 a nezemědělská půda 308 km2. Zemědělská půda je dále rozčleněna na ornou půdu (51,7 %), trvalé travní porosty (39 %) a zahrady (5,7 %). Z nezemědělské půdy zaujímá lesní půda 55,9 %.

Teplickým okresem prochází důležité železniční a silniční dopravní tepny. Většina železničních tratí byla v okrese vybudována již v minulém století. V důsledku dřívější povrchové těžby uhlí docházelo k jejich častému překládání. Nejdůležitější jsou železniční tratě vedoucí z Chomutova přes Most a Teplice do Ústí nad Labem. V silniční dopravě má

16


prvořadou úlohu mezinárodní trasa E 55, která vede ze SRN přes Cínovec, Dubí, Teplice a okres opouští asi 2,5 km za obcí Bořislav. Okres je v současné době rozdělen na 34 obcí, z nichž 8 má statut města. Obce mají 114 částí a dále jsou rozděleny na 225 základních sídelních jednotek. K 1. 1. 2008 byly v okrese k trvalému pobytu přihlášeno 129 202 osoby. Vlivem transformačního procesu, započatého v roce 1991, došlo v oblasti hospodářství k značným změnám. Několik významných průmyslových podniků bylo uzavřeno a některé státní podniky byly rozprodány a v řadě dalších byla ukončena činnost. V okrese se začala zvyšovat nezaměstnanost, která dosáhla 11,72 %.

Území okresu je velmi členité a je z jedné čtvrtiny pokryto Krušnými horami o průměrné výšce 570 m n.m. s nejvyšším bodem Pramenáč (909 m n.m.). Na jihovýchodní straně zabíhá do okresu část Českého středohoří s nejvyšším vrchem Pařez (733 m n.m.). Střední výška této hornaté části činí zhruba 450 m n.m. Průměrná nadmořská výška nížin, které pokrývají zhruba polovinu rozlohy okresu se pohybuje okolo 200 m n.m. Jediným větším vodním tokem protékajícím severovýchodním směrem přes město Bílinu k obci Žalany je řeka Bílina s celkovým povodím 20,5 km dlouhým. U Malhostic, kde je také nejnižší bod okresu, 162 m n.m., vtéká do ústeckého okresu. Jejími největšími přítoky jsou Mikulovský potok, Syčivka, Bouřlivec a Košťanský potok. Z dalších vodních ploch v okrese jsou nejvýznamnější čtyři uměle vytvořené nádrže, a to ve Všechlapech, Modlanech a v bývalých dolech Kateřina a Barbora. Největší z nich je nádrž vybudovaná ve Všechlapech v rozsahu asi 1 km délky a 300 m šíře.

3.3 NÁRODNÍ PARKY, CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI 3.3.1 NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO Národní park České Švýcarsko se rozkládá na území 79 km čtverečních a byl vyhlášen Národním parkem k 1. 1. 2000 jako čtvrtý národní park České republiky. Při státní hranici s Německem navazuje na Národní park Saské Švýcarsko. Hlavním předmětem ochrany území je ojedinělá geomorfologie pískovcového skalního města a na ní vázaná rozmanitost ekosystémů, rostlinných a živočišných druhů. Území je součástí geomorfologického celku Labských pískovců, které se rozkládají na ploše 700 km čtverečních po obou stranách hranice. Na české i saské straně jsou parky obklopeny chráněnými krajinnými oblastmi. Celek národních parků České a Saské Švýcarsko představuje ojedinělou ukázku kvádrových pískovců české křídové pánve. Území svou rozsáhlostí a minimálním osídlením nemá v Evropě obdoby. Správa Národního parku České Švýcarsko Od počátku roku 2000 je Krásná Lípa sídlem Správy Národního parku České Švýcarsko v budově bývalé krásnolipské ozdravovny.

17


LOKALIZACE • • • • • • • •

Území obce: Krásná Lípa Správní obvod 2: Rumburk Správní obvod 3: Rumburk Území NUTS 4: Okres Děčín Území NUTS 3: Ústecký kraj Území NUTS 2: Severozápad Turistická oblast: 14 Děčínsko a Lužické hory Turistický region: Severozápadní Čechy

http://www.npcs.cz http://www.ceskesvycarsko.cz http://www.ceskosaske-svycarsko.cz/ceske-svycarsko.html http://www.cztour.cz/

3.3.2 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ Oblast Českého středohoří, rozkládající se na ploše přibližně 1300 km2 s délkou přes 70 km a šířkou 25 km, patří svým krajinným rázem mezi nejsvéráznější a zároveň nejkrásnější pohoří v ČR. Sopečný původ vtiskl horám charakteristické tvary kupy (Říp) či kužele (Milešovka). Z hlediska turistického ztotožňujeme území Českého středohoří s hranicemi CHKO České středohoří, která byla vyhlášena v roce 1976 a zabírá plochu 1063 km2. Oblastí protéká řeka Labe, která na své cestě Středohořím vytváří nádherné údolí nazvané Brána Čech (Porta Bohemica). Kulturně, historicky i z hlediska přírodních krás je často vyhledáváno Milešovské středohoří s vrcholem Milešovkou (836,5 m n. m.). Turisté dále mohou obdivovat vynikající rozhledy z vrchu Lovoše či z Holého vrchu u Sutomi, Malého Chlumu u Děčína nebo Varhoště. Často navštěvována je vyhlídka u kostelíku sv. Barbory v Dubičkách, přírodní památka Vrkoč v Ústí n. L. a mnohé další. V oblasti se nachází množství romantických zřícenin hradů, z nichž nejpřitažlivější je Házmburk, označovaný někdy za nejfotogeničtější hradní zříceninu Čech. Zvláštností jsou vynikající příležitosti pro aviatické sporty na hoře Raná u Loun i na amatérském letišti v Charvátcích.

Chráněná krajinná oblast České středohoří

18


Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozprostírá na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Zaujímá téměř celou geomorfologickou jednotku stejnojmenného pohoří. Pro České středohoří typické kuželovité tvary kopců jsou výsledkem třetihorní vulkanické činnosti, která vytlačila vyvřeliny většinou čedičového typu a znělce do tvaru kup a příkrovů. Specifické přírodní podmínky (průměrné roční teploty 9-5°C, průměrné roční úhrny srážek 470-800 mm, převážně zásaditá reakce půdy) jsou důvodem, proč je České středohoří jedna z nejbohatších oblastí na množství druhů rostlin a živočichů v České republice. Charakteristická jsou teplomilná stepní společenstva a společenstva sutí a na ně vázaný výskyt několika desítek druhů, které jsou v rámci státu prohlášeny za kriticky nebo silně ohrožené. Díky vhodným přírodním podmínkám bylo České středohoří velmi brzy osídleno a kultivováno člověkem. Během staletí se tu vyvinula svérázná, harmonicky utvářená krajina, typického reliéfu, krajina ovocných sadů, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a vznosnými historickými památkami.

Základní údaje Numerický kód oblasti: 51 Rozloha: 1063 km2 Nadmořská výška: 122 m (Děčín) - 837 (Milešovka) Vyhlášení: výnosem MK ČSR č.j. č.j. 6883/1976 Zvláštní ochrana: 39 maloplošných zvláště chráněných území Rozloha MCHU: 616 ha KONTAKTNÍ ADRESA: Správa CHKO České středohoří Michalská 260/14 412 01 Litoměřice Česká republika (CZ) tel: (+420) 416 732 387 fax: (+420) 416 732 395 e-mail: [email protected] http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz http://www.ceskestredohori.cz/

3.3.3 LABSKÉ PÍSKOVCE 19


K vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce došlo v roce 1972 s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých lesů i kulturních památek, především pak lidové architektury. Na části její plochy vznikl v roce 2000 Národní park České Švýcarsko, takže v současné době se CHKO Labské pískovce rozkládá na 245 km2. Labské pískovce jsou jedinečné rozsáhlými lesy i poměrně relativním klidem. To umožňuje výskyt nejrůznějších druhů zvěře - jelenů, srnců, běžné jsou také lišky a kuny, značně rozšířena je černá zvěř. Počátkem minulého století byl zde a především v Lužických horách vysazen kamzík, který se tu dosud vyskytuje a opět se objevil rys. V Labi žije na čtyřicet druhů ryb, které se zde přirozeně rozmnožují a v labském údolí se po mnoha letech opět objevil bobr. Páteř Labských pískovců tvoří řeka Labe, která spolu se svými přítoky Ploučnicí a Kamenicí protéká pískovcovým kaňonem směrem do Německa. Nejvyšší horou Labských pískovců je Vysoký Sněžník (726 m n. m.), na jehož vrcholu tehdejší majitel panství hrabě Thun vystavěl v roce 1864 33 metrů vysokou kamennou rozhlednu. Nejnižším místem je pak údolí Labe v Hřensku (115 m n. m.). Nejkrásnější pohled na kaňon řeky Labe i na přilehlou cyklostezku se turistům otevírá z vyhlídkové plošiny Belveder na Labské stráni.

Nejzápadnější oblast Labských pískovců tvoří Malé a Velké Tiské stěny, pojmenované podle obce Tisá, ve které se nacházejí. Skalní stěny i jednotlivé věže a jehly Tiských stěn, dosahující až 70 metrů výšky, nabízejí ideální terén k horolezeckým výstupům, ale i k pěším vycházkám. Oblastí Tiských stěn prochází naučná stezka a v okolí dva značené cyklistické okruhy, které pokračují až na Vysoký Sněžník. Základní údaje Numerický kód oblasti: 53 Rozloha: 324 km2 Geografická orientace: 50° 46' - 50° 59´ N., 13° 58´ - 14° 29' E Nadmořská výška: 115 m (Labe u Hřenska) - 723 m (Děčínský Sněžník) Vyhlášení: výnosem MK ČSR č.j. 4946/1972 Zvláštní ochrana: 12 maloplošných zvláště chráněných území Rozloha MCHU: 416 ha

Naučné stezky Stezka přátelství (Hřensko-Soutěsky-Mezní Louka-Pravčická brána), Jetřichovické stěny, Tiské stěny

20


Tábořiště: Jetřichovice, Mezní Louka, Srbská Kamenice, Stará Oleška, Vysoká Lípa Veřejná doprava: vlakové (tratě 081, 085, 098 a 132) nebo autobusové spojení do většiny obcí Parkoviště: hlídaná - Sněžník, Mezní Louka; ostatní - Tisá, Hřensko; různě velké odstavné plochy v ostatních obcích

KONTAKTNÍ ADRESA: Správa CHKO Labské pískovce Teplická 424/69 405 02 Děčín Česká republika (CZ) tel: (+420) 412 518 929 (+420) 412 518 287 fax: (+420) 412 518 202 e-mail: [email protected] http://www.labskepiskovce.ochranaprirody.cz

4. Vznik Mikroregionu Milada Mikroregion Milada byl založen v r. 2000 s původním názvem Mikroregion Trmice. Sdružoval 6 obcí: Trmice, Chabařovice, Dolní Zálezly, Habrovany, Stebno, Přestanov. V roce 2004 došlo k rozšíření svazků přistoupením dalších čtyř obcí - města Krupky, obcí - Modlany, Řehlovice, Žalany, a dochází k jeho přejmenování na Mikroregion Milada. Město Krupka vystupuje a nahrazuje ho obec Chlumec, sídlem je MěÚ Trmice. Mikroregion Milada byl založen za účelem společného řešení problémů přesahující rámec jedné obce a zároveň společného rozvoje území v oblasti hospodářství, kultury, sportu a cestovního ruchu. Původ názvu Milada se vztahuje k názvu nově vznikajícího jezera na místě bývalého povrchového dolu Chabařovice, kolem něhož jsou jednotlivé obce mikroregionu rozloženy. Po dokončení revitalizace celého území a úplném napuštění bude nádrž pojmenována jezero Milada. A proč zrovna Milada? V těchto místech, před zavedením povrchové těžby uhlí,

21


existoval hlubinný důl s názvem Milada.

Obr. Mapa Mikroregionu Milada

4.1 Mikroregion Milada Je dobrovolným svazkem 10-ti obcí: Dolní Zálezly, Stebno, Chabařovice, Habrovany, Žalany, Trmice, Přestanov, Chlumec, Modlany a Řehlovice. Současným předsedou sněmu starostů je Mgr. Jiří Říha. Mikroregion Milada se rozkládá na ploše 137,76 km2. Jeho území propojuje geograficky odlišné, avšak z hlediska turistiky a cestovního ruchu významné krajiny, a to východní hřeben Krušných hor s navazujícím západním okrajem Labských pískovců a České středohoří. Z tohoto hlediska je území Mikroregionu Milada perspektivním územím nejen příměstské rekreace a rehabilitace a současně východiskem i cílem širších možností turistických a rekreačních přilehlých aglomerací i dopravně dobře dostupného Saska. Klimatická a půdní charakteristika Mikroregionu Milada je značně diverzifikovaná. Lze vysledovat řadu klimatických typů od středohorského a podhorského - Krušné hory a jejich úpatí, severní dispozice Českého středohoří. Návštěvníci Mikroregionu Milada mohou v létě využít širokou síť cyklistických a turistických tras. V zimě využít sportovního areálu a turistických běžkařských okruhů v Krupce - Komáří vížka dále lyžařský areál Telnice nebo areál na Bouřňáku. Milovníky kultury potěší řada památek a pestrá historie celé oblasti. Po celý rok se v jednotlivých obcích konají nejrůznější kulturní a společenské akce.

22


4.2 Geografická charakteristika svazku obcí Geografické charakteristika mikroregionu Jeho bezprostřední územní návaznost na rozsáhlou průmyslovou aglomeraci ústeckou a teplickou jako jejich širší zájmové území. V území mikroregionu probíhá proces, který lze zjednodušeně ale výstižně nazvat „návrat vypůjčené krajiny“, tj. proces ekonomicky, sociálně a všeobecně kulturně náročných změn vyplývajících z nutnosti zásadní přeměny rozsáhlého území. Jde o složité důsledky ukončení silně ekonomicky významných aktivit současně významně degradujících životní prostředí. Jedná se zejména o ukončení těžby velkolomu Chabařovice a následná rekultivace jeho zbytkové jámy a výsypek s úplnou revitalizací hydrogeologických poměrů, ukončení činnosti palivoenergetického komplexu, likvidace starých zátěží, zejména chemické haldy Spolchemie a skládky komunálního odpadu města Ústí n.L. To se týká zejména členských obcí Chabařovice, Trmice a Přestanov. Nově vznikající významné ekonomické aktivity vzniku a rozvoje průmyslových a obchodních zón a podnikatelských inkubátorů, zejména v katastru obcí Přestanov, Krupka, Chabařovice, Trmice. Charakteristikou, ve své podstatě pozitivní, je skutečnost, že se jedná o území propojující geograficky odlišné, ale z hlediska turistiky a cestovního ruchu významné krajiny a sice východní hřeben Krušných hor s navazujícím západním okrajem Labských pískovců a České středohoří. Z tohoto hlediska je potom území mikroregionu perspektivním územím příměstské rekreace a rehabilitace a současně východiskem i cílem širších možností turistických a rekreačních nejen přilehlých aglomerací, ale též dopravně dobře dostupného Saska a aglomerace pražské. Dokončením dálnice D8 a její napojení na dálnici německou A17 by mohl tento význam zesílit. Klimatická a půdní charakteristika je značně diverzifikovaná. Lze vysledovat řadu klimatických typů od středohorského a podhorského - Krušné hory a jejich úpatí, severní dispozice Českého středohoří podkrušnohorská pánev s klimatem prodělávajícím významné změny v důsledku ústupu povrchové těžby uhlí a důsledného odsíření a odprášení elektrárenských a průmyslových emisí, ale s narůstajícím zatížením dopravními emisemi, až po údolní nivy řek Labe a Bíliny. Tato rozrůzněnost se odráží v rozdílném charakteru a významu zemědělství pro jednotlivé členské obce: setkáme se s horským pastevectvím, rostlinnou výrobou obilnářskou a také s ovocnářstvím. Všeobecně lze říci, že význam zemědělství jako ekonomické aktivity trvale klesá, narůstá jeho význam pro zachování a udržování krajinného typu. Lze soudit, že jsou zde podmínky pro pěstování průmyslových a energetických plodin.

4.3 Popis jednotlivých obcí 4.3.1 Trmice

23


LOKALIZACE • • • • • • • •

Místní část: Trmice Území obce: Trmice Správní obvod 2: Ústí nad Labem Správní obvod 3: Ústí nad Labem Území NUTS 4: Okres Ústí nad Labem Území NUTS 3: Ústecký kraj Turistická oblast: 12 Krušné hory a podkrušnohoří Turistický region: Severozápadní Čechy

Trmice jsou nevelké město rozkládající se podél toku řeky Bíliny a u jihozápadního okraje Ústí nad Labem. Od roku 1939 byly Trmice součástí Ústí nad Labem a v roce 1994 byly Trmice společně s obcemi Koštovem a Újezdem samostatné. Západním směrem od města jsou pozůstatky povrchového dolu a jeho území se úspěšně rekultivuje, vzniká tu Chabařovické jezero. Od jihovýchodního okraje Trmic se rozkládají lesy chráněné krajinné oblasti Českéstředohoří. V západní části města stojí gotický zámek obklopený zámeckým parkem a nedaleko něj Muzeum modelové železnice s výstavou modelů a jeho součástí je expozice o historii hornictví. Západní částí Trmic prochází dálnice D8 a železniční trať na trase Ústí nad Labem - Teplice. V Trmicích, na které byste mohli narazit při svém putování okresem Ústí nad Labem, se nachází velmi vzácné kulturně - historické památky. Z nich jsou to například kostel Narození Panny Marie, který zde stojí již mnoho desetiletí a věrně slouží svým věřícím, a místní zámek, který byl vystavěn v novogotickém slohu, obklopený nádherným parkem, který zláká k procházce nejednoho romantika. Dostupné autem po celý rok.

24


Informace o úřadu 1. Oficiální název

Městský úřad Trmice Fügnerova 448/29 40004 Trmice Telefon 475 317 230 Fax 475 317 248

4. Kontaktní spojení

E-podatelna [email protected] E-mail: [email protected] Internetová stránka: http://www.mesta.obce.cz/trmice (oficiální)

5. Případné platby můžete poukázat (bankovní spojení)

neuvedeno

6. IČ obce

00674010

Úřední hodiny

neuvedeno •

Odbory (oddělení)

•

Odbor výstavby, dopravy a životního prostředí Sociálně správní odbor

Kultura - Trmice V Trmicích v areálu zámku najdeme městskou knihovnu a ve městě pracuje tu sportovní a kulturní komise, jejíž úkolem je pořádání akcí ve městě. Každoročně se ve městě koná Neckyáda, Koštovský pedál či festival hudby a literatury Mitte Europa. Sport - Trmice Ve městě se pořádá každoročně turistický pochod po okolí města Trmice a Koštova, či futsalový turnaj. Trmice jsou výchozí místo červené a modré turistické značky a městem prochází značená trasa lokální cyklostezky.

25


TJ DYNAMO TRMICE, tenis PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: 08:00 - 20:00 Úterý: 08:00 - 20:00 Středa: 08:00 - 20:00 Čtvrtek: 08:00 - 20:00 Pátek: 08:00 - 20:00 Sobota: 08:00 - 20:00 Neděle: 08:00 - 20:00

KONTAKTNÍ ADRESA: TJ DYNAMO TRMICE Tyršova 400 01 Trmice Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 620 392

Výlety - Trmice Trmický zámek byl postaven v letech 1856 až 1863 ve stylu italské renesance s vlivem anglické pozdní gotiky. Od roku 1919 sloužil zámek k muzejním účelům do roku 1964. V letech 1996 až 1997 byl zámek rekonstruován a po té zpřístupněn veřejnosti. Zámek obklopuje anglický přírodní krajinářský park s řadou vzácných dřevin. Ve městě stojí barokní kostel Narození panny Marie z roku 1898 a novogotický evangelický kostel Pána Ježíše z roku 1907. Jihozápadním směrem od města je obec Stadice, ze které podle pověsti pocházel Přemysl Oráč. V obci byl vybudován pomník Přemysla Oráče. V místní části Trmic v Koštově stojí pěkná barokní kaplička. Zajímavostí města je most přes železniční trať, dosahující délky 1100 metrů a je nejdelším mostem svého druhu u nás. Zámek Trmice Novogotický zámek postavený v letech 1856 - 1863 je zajímavou památkou obce Trmice na Ústecku. Pozoruhodný je mramorový sál s obrazy Aloise Bubáka a také kazetové stropy v zámeckých sálech, k vidění je i stálá expozice z historie regionálního hornictví a průmyslu a také populární muzeum modelové železnice s výstavou modelů měst i železnice. V 1. polovině 17. století nechali Nosticové přestavět původní tvrz na barokní zámek, který byl v roce 1756 za sedmileté války sídlem hlavního stanu pruského krále Fridricha II. Ještě v roce 1926 byl zámek opraven, ale později zchátral a v roce 1965 byl starý zámek zlikvidován. Nový zámek byl v Trmicích vybudován v letech 1856 - 1863 ve stylu anglické novogotiky. V novém zámku sídlilo do roku 1964 městské muzeum, poté bylo pro havarijní stav uzavřeno a

26


zámku hrozil zánik. Po osamostatnění obce Trmice v roce 1994 se podařilo památku rekonstruovat a zpřístupnit ji veřejnosti jako reprezentační kulturní centrum. Zámek je vyjímečným místem pro pořádání koncertů a výstav. Do koncertních sezón jsou zařazovány pravidelně se opakující koncerty v rámci Sasko-českého hudebního festivalu a Festivalu neprofesionálních, komorních a symfonických těles ČR. Kulturní význam programu v zámku Trmice daleko přesahuje Ústecký region a má již trvalé renomé v kulturní veřejnosti celé ČR.

Otevírací doba (zámek i muzeum) Celoročně St 13:00 - 16:30 Ne 10:00 - 12:00, 13:00 - 16:30 Až do roku 1994 městské muzeum, uzavřené pro havarijní stav. Rekonstruován po roce 1994, kdy byla obnovena úplná samostatnost obce, a zpřístupněn veřejnosti. Anglický park. Majitel / Uživatel: Město Trmice Expozice: Reprezentační kulturní centrum.

Dobové interiéry - mramorový sál s obrazy Aloise Bubáka, zámecké sály s kazetovými stropy. Stálá expozice z historie regionálního průmyslu a hornictví. Muzeum modelové železnice s výstavou modelů. Prohlídka: - samostatně nebo s průvodcem

27


- délka prohlídky 30 minut - nejvíce 30 osob Vstupné: - dospělí 40,- Kč - děti 20,- Kč Služby: - rezervace prohlídek - prodej suvenýrů - kavárna - svatby a pronájem prostor - společenské akce na objednávku

KONTAKTNÍ ADRESA: Zámek Trmice Zámecká 189/12 400 04 Trmice Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 620 009 (+420) 602 419 588 http://www.volny.cz/zamek.trmice e-mail: [email protected]

kraj (NUTSdélka: zeměpisná 3): Trmice

13° Ústecký 59’ 57’’ (CZ042)

okres (NUTS nadmořská výška: 4):

Ústí 148 m nad Labem (CZ0427)

obec s rozšířenou působností: PSČ:

400 01 až 400 04 Ústí nad Labem 6

pověřená zákl. sídelní obec: jednotky: historická části obce:země: katastrální území: výměra: status: počet obyvatel: adresa městského úřadu: NUTS 5 (obec): zeměpisná šířka: starostka:

znak

Čechy 3

vlajka 26,66 km² město Fügnerova 3201 (31.12.2009) 448/29, 40004 Trmice CZ0427 553697 50° Mgr.38’ Jana 36’’ Oubrechtová

28

Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice IČ : 272 82 546 Oficiální web: http://www.mesta.obce.cz/trmice E-mail: [email protected]

Město Trmice se nachází v okrese Ústí nad Labem, kraj Ústecký. Ke dni 31.12.2009 zde žilo 3201 obyvatel. Zhruba od roku 1939 byly Trmice součástí města Ústí nad Labem. V září roku 1991 byl vytvořen samostatný městský obvod Ústí nad Labem-Trmice, do nějž spadala katastrální území Trmice, Koštov, Újezd a Tuchomyšl. 1. ledna 1994 se Trmice spolu s Koštovem a Újezdem na základě referenda oddělily od Ústí. Zaniklá obec Tuchomyšl, na jejímž území je povrchový důl, zůstala v Ústí nad Labem a tedy přestala patřit pod trmický úřad.

Pamětihodnosti Kostel Narození Panny Marie Kostel z 18. století stojí na náměstí. V západní věži kostela se nachází nedatovaný zvon s německým nápisem. Evangelický kostel Pána Ježíše

Kostel Pána Ježíše v Trmicích • Kostel Pána Ježíše. Evangelický kostel z počátku 20. století stojí v obci při průjezdní silnici. Na západní věži je umístěn zvon z r. 1907 od Karla Schwabeho z Bělé pod Bezdězem. Zvon má nezvyklý způsob zavěšení, pořízený touž dílnou - je upoután na spodním stojanu. • Kaple Panny Marie v Koštově. Kaple z r. 1820 stojí v obci pod dálničním přivaděčem. Na průčelním nástavci litinový zvon z r. 1916 s datací na krku. • Pomník sovětských zajatců na Ovčím vrchu • Nový Zámek Trmice, navržený architektem H. v. Ferstelem, postaven 1856 až 1863 šlechticem A. Nosticem • Hospoda U modré hvězdy • Fara

29


• modernistická vila Stamm

V katastru obce bylo v roce 2006 dokončeno přemostění tratí Českých drah, jež je svého druhu zatím nejdelším mostem v celé České republice dosahující délky téměř 1 100 metrů. Místní části: Trmice, Koštov, Újezd. Historie Písemná zpráva v r. 1305 uvádí, že Zvěst z Trmic počal dolovat cín na vrchu Krupé. Panství krupské s Trmicemi přijal od krále v léno Těm z Koldic. Jméno Trmice možno odvodit od slova utrmácený, jehož chůze není přímá, ale klikatá jako tok řeky Bíliny v těchto místech. Nostitzové převedli r. 1664 právo trhové z Řehlovic na Trmice, a tak se staly Trmice poddanským městem. Tím však bylo porušeno mílové právo města Ústí, které si stěžovalo v Praze, ale nic nepořídilo. Kolem Trmic se rozkládaly vinice na ploše 26 hektarů. Žebráci dostávali k almužně zpravidla také doušek vína. Roku 1730 stál žejdlík vína (třetina litru) dva krejcary. V Trmících rozkvetlo tkalcovství. Pivovar ani cukrovar už nejsou v činnosti; zanikl i chov ovcí, ale v posledních letech se obnovuje. Od konečné stanice elektrické dráhy spatříme vpravo sešlý zámek z r. 1680, v němž meškal r. 1756 pruský král, když táhl s vojskem k Lovosicům. Vlevo se rozkládá velký anglický park s mnoha vzácnými vzrostlými stromy, který nám připomíná park v Průhonicích. Je to především ztepilý strom gingo (jinan), kterých je v celé republice jen málo. Stromy gingo mají zvláštní tvar listů. Nejvíc byly rozšířeny na zemi v době Druhohor, kdy žili obrovští ještěři (saurové). V Číně a v Japonsku je uctíván jako posvátný strom chrámový. Nejstarší gingo jsou i 2000 let ba i více staré. Za dřevěným mostkem rozkvétá v polovině června Krásně urostlý liliovník. Na druhé straně parku najdeme olivu a všude parku jiné okrasné cizí stromy, zvláště mnoho druhů cizokrajných buků. Park se táhne až k tepelné elektrárně, která patří mezi největší energetické závody v republice. Spaluje uhlí z blízkého Dolu 5. květen, odkud se důmyslnou mechanikou převádí přímo do elektrárny přes železniční trať po visuté dráze 300 m dlouhé. Deset elektrárenských komínů chrlí husté kotouče dýmu a tuny popílku denně. Nové elektrické filtry budou ho zachycovat na 70%. Vyrobený proud rozvádělo již r. 1914 dálkové vedení o vysokém napětí do rozsáhlého území od Teplic až po Českou Lípu. Z trmické elektrárny vede přes Předlice nový parovod, takže se ve vnitřním městě rozmnoží počet domů s dálkovým vytápěním bytů, kanceláří, škol a obchodů. Až budou vybudovány nové elektrárny v západní části revíru, bude zastaralá trmická elektrárna celá přeměněna na teplárnu. Za elektrárnou vyrostla ze spáleného uhlí vysoká halda škváry. Národní podnik Prefa začal z ní vyrábět škvárobetonové stavební tvárnice i velké panely, ročně pro stovky nových domů. Pro nosné zdi jsou určeny bloky až 12 q těžké a půl metru široké. Hlubinný velkodůl (40 m hluboký a se slojí v mocnosti až 13 m) nahradil už v minulém století velký počet drobných uhelných jam - oprámů, v nichž majitelé pozemků od druhé poloviny 18. století uhlí sami těžili a rozváželi koňskými potahy. Někdy musil forman „míle cesty i celé dny jeti, než povoz uhlí odbyl", nejvíce ovšem prodali v městě Ústí. Nyní všechno nerostné bohatství náleží státu,

30


i když je pozemek majetkem soukromým.

První zpráva o dobývání uhlí na panství trmickém je z r. 1742. Avšak počátek organizované těžby uhlí dal teprve nový horní regál z r. 1789. Po r. 1830 se začínalo topit uhlím v továrnách, od r. 1850 na železnicích. V letech čtyřicátých bylo postaveno v ústeckém přístavu pod Větruší uhelné skladiště a uhlí se odváželo po člunech i za hranice, jeho potřeba rychle vzrůstala, dolů přibývalo, těžba se rozšiřovala a majitelé dolů a velkoobchodníci velmi bohatli. Avšak horníci prožívali těžký život v celém revíru (viz oddíl 54). Sociální vykořisťování českých dělníků zesiloval ještě národnostní útisk po celá desítiletí a na konci první republiky se proměnil v hrubý henleinovský teror. Utrpení i statečný boj trmických horníků v té době také prožíval Eduard Hončík, jak o tom vypravuje ve své knize „Třicet šest pod zemí". Mezi Trmicemi a Předlicemi byl otevřen povrchový důl. V nadloží má hlínu. Odkrytou uhelnou sloj, na níž jsou patrné vrstvy, vybírají elektrická lžicová rypadla a sypou uhlí do železničních vagónů. Velké stroje umožňují přeměnit nehluboký hlubinný důl na povrchový. V něm je těžba hospodárnější a uhelná sloj se vybere skoro úplně, kdežto při komorové těžbě v hlubinném dolu se vytěží jen asi 40 % uhlí. Místo bývalého nehospodárného rabování uhelných slojí v hlubině zavádí se šetrné vybírání celé sloje. A přitom roste výkon: V r. 1950 bylo tady vytěženo 141.212 tun uhlí a odklizeno 242 757 m3 zeminy (skrývky), ale v r. 1958 už se zvýšila těžba na 332 911 tun a skrývka na 1 238 101 m3. Postupně bude vybraná jáma zavážena, aby devastovaný (znehodnocený) pozemek byl vrácen zemědělství. V zámeckém parku se ukrývá nový zámek, v němž je nyní okresní vlastivědné muzeum. Budova má styl anglických zámků doby alžbětinské. Dali ji postavit Nostitzové před sto lety (r. 1856). Muzeum má bohaté sbírky mineralogické, petrografické, archeologické, sbírky středověkého umění, pozůstatky z cechovního zřízení řemesel a v nejvyšším poschodí galérii starých obrazů, z nichž vyniká velký soubor olejů ústeckého krajináře E. G. Doerella. Zanechal 338 obrazů hlavně ze starého Ústí a jeho okolí. Na nich vidíme, co znamená ve vývoji města poslední století. Krátce po vybudování zámku pozval hr. Silva-Taroucca-Nostitz významného českého krajináře Aloise Bubáka, aby vyzdobil tzv. „mramorový„ sál. Namaloval tam na omítku šest rozměrných obrazů, stále dobře zachovalých. Naše krajina však mu dala ještě mnoho jiných námetů k cenným obrazům (lip, Bezděz, Libochovice, Klapý, Budyně, Kokořín), které jsou teď vystaveny v různých státních galeriích. Jeho práce připomínají v mnohém tvorbu Adolfa Kosárka, jeho spolužáka a přítele. A. Bubák se narodil v Kosmonosích r. 1824 a zemřel poměrně mlád ve věku 46 let. V zámeckém parku se ukrývá nový zámek, v němž je nyní okresní vlastivědné muzeum. Budova má styl anglických zámků doby alžbětinské. Dali ji postavit Nostitzové před sto lety (r. 1856). Muzeum má bohaté sbírky mineralogické, petrografické, archeologické, sbírky středověkého umění, pozůstatky z cechovního zřízení řemesel a v nejvyšším poschodí galérii starých obrazů, z nichž vyniká velký soubor olejů ústeckého krajináře E. G. Doerella. Zanechal 338 obrazů hlavně ze starého Ústí a jeho okolí. Na nich vidíme, co znamená ve vývoji města poslední století. Krátce po vybudování zámku pozval hr. Silva-Taroucca-Nostitz významného českého krajináře Aloise Bubáka, aby vyzdobil tzv. „mramorový“ sál. Namaloval tam na omítku šest rozměrných obrazů, stále dobře zachovalých. Naše krajina však mu dala ještě

31


mnoho jiných námelů k cenným obrazům (liíp, Bezděz, Libochovice, Klapý, Budyně, Kokořín), které jsou teď vystaveny v různých státních galeriích. Jeho práce připomínají v mnohém tvorbu Adolfa Kosárka, jeho spolužáka a přítele. A. Bubák se narodil v Kosmonosích r. 1824 a zemřel poměrně mlád ve věku 46 let. V oddělení mineralogie věnujeme zvláštní pozornost zeolitům, jež vykrystalovaly v dutinách znělce Mariánského vrchu, i horninám ústeckého okresu, a artéskému vývrtu v termálních lázních na Klíši. Zaujme nás hrob skrčence z Tuchomyšle, keramika pravěkého osídlení naší krajiny, mamutí kly a stoličky z Trmic a Buková, otisk třetihorní želvy a šišky pinie z Užína, modely některých zaniklých renesančních staveb v Ústí. Prohlédneme si otisky zvonů s českými nápisy, řezbářské práce ve dřevě i v alabastru z krásnobřezenského kostela, sbírku historických zbraní, stylový nábytek různých slohů a dva velké latinské kancionály s jemnou malířskou prací v iniciálkách a v nápisech. Jsou patrně prací Fabiána Pulíře, který se v Ústí narodil asi r. 1520. Goethovo oddělení pochází z pozůstalosti Ulriky von Lewetzow z Třebívlic. Nápisy na ta bulkách vysvětlí každému návštěvníkovi původ a okolnosti vystaveného předmětu. Avšak mnohem více je jich uloženo ještě v depozitářích. Také archiv města Ústí je v Tmících, a to v řadové budově na náměstí proti výstavnému katolickému kostelu. Archiv je obsáhlý a dobře uspořádaný, v hledání pomohou knižní seznamy. Pečlivě uschovány JMOU královské majestáty s pečetěmi (latinské, německé a české). Soudní a konšelské městské knihy začínají r. 1438 krátce po obnově města v dobách husitských (starší shořely); mají od doby vlády Jiřího z Poděbrad zápisy české, ale předtím i latinské a německé. Dlouhé řady urbárů a soudních knih vrchnostenských podávají obraz života v městě a jeho okolí v dobách minulých. NA ÚZEMÍ MÍSTNÍ ČÁSTI EVIDUJEME •

Restaurace U KASTNERŮ Kapacita: 40 míst

32


PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: 10:00 - 22:00 Úterý: 10:00 - 22:00 Středa: 10:00 - 22:00 Čtvrtek: 10:00 - 22:00 Pátek: 10:00 - 23:00 Sobota: 11:00 - 23:00 Neděle: 11:00 - 21:00

KONTAKTNÍ ADRESA: Restaurace U KASTNERŮ Vančurova 193/2 400 04 Trmice Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 620 437

• Restaurace Hvězda Trmice Nabízíme teplá jídla a nápoje včetně točeného piva. Kontaktní informace:

33


Tylova 54/2 400 04 Trmice Mobil: +420 603 887 589

Partnerská města Königstein (Sachsen) Německo

4.3.1.1 Místní části obce 4.3.1.1.1 Koštov Koštov charakter sídla:

vesnice

obyvatel:

306 (2001)

domů:

148 (2009) 400 01

PSČ: 400 04 součást obce:

Trmice

okres:

Ústí nad Labem

historická země:

Čechy

katastrální území:

Koštov (2,88 km²)

zeměpisná šířka:

50°37′47″ s. š.

zeměpisná délka:

13°59′36″ v. d.

Koštov je vesnice, část města Trmice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 1,5 km na jih od Trmice. Prochází tudy železniční trať Ústí nad Labem - Bílina , dálnice D8 a silnice II/258. V roce 2009 zde bylo evidováno 148 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 306 obyvatel. Koštov je také název katastrálního území o rozloze 2,88 km2. V katastrálním území Koštov leží i Újezd.

• U Jelena Trmice

34


Restaurace s kapacitou 45 míst a s nabídkou jídel české i mezinárodní kuchyně. Kontaktní informace: Koštov 1 400 02 Trmice Otevírací doba: Po - Čt 10:00 – 22.00 Pá - So 10:00 – 24.00 Ne 10:00 – 22:00 Telefon: +420 476 747 042 Mobil: +420 604 580 795 Email: [email protected] WWW: http://www.allkon-info.cz/igastro1.htm

4.3.1.1.2 Újezd Újezd charakter sídla:

malá vesnice

domů:

25

PSČ:

400 04

součást obce:

Trmice

okres:

Ústí nad Labem


Koštov (2,88 km²)


50°38'12 s. š.

zeměpisná délka:

14°0'23 v. d.

Újezd je vesnice v okrese Ústí nad Labem, část města Trmice. Vesnice měla vinařskou tradici. Dnes má Újezd jen 83 obyvatel a 24 domů. Historie Své jméno dostala tato osada podle staroslovanského Oujezd. Název Oujezd se objevuje v knihách již roku 1452 a v r.1654 se vedle názvu Oujezd objevuje jméno Oujezl Prvními osídlenci byli slované, kteří byli pravděpodobně vyhnáni v 10. století ze Saska. Nejstarší záznam o obyvatelích Újezda hovoří o českém občanu Pondělíčkovi, který vlastnil v Újezdě vinné sady. První vinný sklep postavil v roce 1674 na pozemku pana Dörnera (č.p.4) pan Jiří Kunrath, který jej předal v roce 1708 svému synovi Christofovi a jeho manželce Susaně, rozené Hönové z Trmic. V následujících letach založili vinné sady další občané Újezda, pan Michael Jantch a další. Posledními vinaři byli ještě v první polovině 19.století pánové Vincenc Bernd a Sylvestr Bail. Později zde pěstování vína zaniklo, zřejmě pro vyšší cenu oproti dováženému vínu a snad i proto,že se rozšiřoval kamenolom, který zrušil starou silnici do hostovic nad lomem a postavila se nová s dnešními serpentýnami.

35


Pamětihodnosti Nejstarším domem v Újezdě byl dům č.1,který pochází z 15.století a patřil pravděpodobně panu Gregoru Windschovi.Posledním obyvatelem tohoto domu s pavlačí byl pan Ignác Kammel. • Starý mlýn v Újezdě pochází z roku 1817,a postavil ho trmický občan pan Felix Kühnel,který tím chtěl pomoci trmickému mlýnu v sezóně,neboť v kupní smlouvě je výslovně uvedeno,že trmický mlýn a mlýn v Újezdě,musí patřit vždy jednomu majiteli.Část obilí musel majitel mlýnů odevzdat trmickému pivovaru a velkostatku.Posledními mlynáři byli manželé Hellerovi. • Kaplička v Újezdě byla postavena v roce 1703 ,Stavitelem byl pan Pusch,který bydlel s rodinou od roku 1691 až 1756 v Újezdě v domě čp.4.Puschův dům v roce 1881 zčásti vyhořel a v roce 1908 v den konání trmického tradičního „Makového trhu“ vyhořela i přiléhající stodola. Újezdská stará cihelna č.14 vyhořela 16.dubna 1909. Hostinec v Újezdě pochází zřejmě z roku 1920. Prvním hostinským byl pan Josef Winkler.

Územně analytické podklady Území obec Trmice Sledovaný jev Kód obce 1 1 1 2 2 3 3 6 8 8 8 8 8 11 11 17 18 18 22 23 24 27 28 29 30 30 30 30 30

Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet obyvatel ve věku 65 let a více Počet částí obce Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní Počet uchazečů o zaměstnání Počet uchazečů - absolventů Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců Počet dokončených bytů Počet dokončených bytů v rodinných domech Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem Počet lázeňských léčeben Počet lůžek v lázeňských léčebnách Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) Orná půda - rozloha (ha) Chmelnice - rozloha (ha) Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha)

Nejčerstvější údaj 553697 3 201 [2] 18 [3] -4 [4] 19,5 [5] 626,0 [5] 8,9 [5] 285,0 [5] 3 [5] 16,3 [5] 211 [5] 222 [5] 7 [5] 99 [5] - [3] - [3] . - [5] - [5] 32,5 [5] 53,9 [5] 31,5 [5] 40,6 [5] 1,9 [5] 25,0 [5] 117 [5] - [5] - [5] 32 [5] - [5]

36

Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice IČ : 272 82 546 30 30 30 30 30 30 30 30 37 37 37 37 37 37

Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Lesní půda - rozloha (ha) Vodní plochy - rozloha (ha) Zastavěné plochy - rozloha (ha) Ostatní plochy - rozloha (ha) Zemědělská půda - rozloha (ha) Celková výměra (ha) Koeficient ekologické stability Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Průměrný věk Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

68 [5] 166 [5] 13 [5] 42 [5] 228 [5] 216 [5] 666 [5] 0,72 [5] 37 [4] 35 [4] 183 [4] 187 [4] 35,5 [5] 2 292 [5]

Poznámky: [1] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [2] období: 31.12.2009 [3] období: rok 2008 [4] období: rok 2009 [5] období: 31.12.2008

Chráněná území a památný strom Kód 104749 51

Kategorie Jednotlivý strom Chráněná krajinná oblast

Název Buk v zámeckém parku v Trmicích České středohoří

4.3.2 Chabařovice

37


Chabařovice Základní statistická data První písemná zpráva Nadmořská výška Základní školy Podnikatelské subjekty

Počet obyvatel 175 m n.m.

Podíl žen

1 Průměrný věk

2352 50,3 % 38,4

422

LOKALIZACE • • • • • • • • •

Lokalita: Přestanovská, č. 685 Území obce: Chabařovice Správní obvod 2: Ústí nad Labem Správní obvod 3: Ústí nad Labem Území NUTS 4: Okres Ústí nad Labem Území NUTS 3: Ústecký kraj Území NUTS 2: Severozápad Turistická oblast: 12 Krušné hory a podkrušnohoří Turistický region: Severozápadní Čechy

První dochované písemné prameny z roku 1352. V roce 1542 vydán Chabařovicím Městský znak. Původní obživou obyvatel bylo zemědělství. Osudnou pro vývoj Chabařovic se staly zásoby hnědého uhlí v podzemí jejich regionu. Rozvoj těžby postupně začal vytěsňovat vše ostatní, především zemědělskou výrobu. Souvislá éra dolování trvala 257 let a byla ukončena v r. 1997. V současnosti je zbytková jáma Lomu Chabařovice zaplavována vodou a vzniká atraktivní 38


území, které bude sloužit všestrannému využití, a to jako místo pro rekreaci, oddych, turistiku a sport a sportovní rybolov. Jezero Milada s plochou téměř 250 ha dalo název mikroregionu.. Zveme vás k Památníku Bitvy Na Běhání, jež je připomenutím bitvy Husitského vojska s přesilou Křižáckých vojsk v r. 1326. Ve Staré radnici z r. 1609 je umístěno Městské muzeum a Servisní a informační středisko svazku obcí mikroregionu Milada. Místní části: Chabařovice a Roudníky.

historická země:

Čechy Chabařovice

katastrální výměra:

16,89 km²

počet obyvatel:

2381 (28. 8. 2006)


50° 40’ 18’’

zeměpisná délka:

13° 56’ 16’’

nadmořská výška:

175 m

PSČ:

znak403 17

status: zákl. sídelní jednotky:

město 4

NUTS 5 (obec): části obce:

2CZ0427 568007

kraj (NUTSúzemí: 3): katastrální

4Ústecký (CZ042)

okres (NUTS 4): úřadu: adresa městského

Ústí nadnáměstí Labem 183 Husovo (CZ0427) 40317 Chabařovice

obec s rozšířenou starosta / starostka: Jiří Záhořík působností: Ústí nad Labem Ofic. web MÚ: http://www.chabarovice.cz pověřenáE-mail: obec: [email protected]

39


4.3.2.1 Místní část města 40


4.3.2.1.1 Roudníky

Roudníky charakter sídla:

vesnice

obyvatel:

230 (2001)

domů:

89 (2009)

PSČ:

403 17

součást obce:

Chabařovice

okres:

Ústí nad Labem

historická země:

Čechy


Roudníky (2,61 km²)


50°38′56″ s. š.

zeměpisná délka:

13°55′10″ v. d.

Roudníky je vesnice, část města Chabařovice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Chabařovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 89 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 230 obyvatel. Roudníky je také název katastrálního území o rozloze 2,61 km2. Jezdecký klub Roudníky Provoz jezdeckého klubu se zaměřením na parkurové skákání. http://www.jkroudniky.estranky.cz Kontaktní údaje: Adresa Jezdecký klub Roudníky Chabařovice-Roudníky 4, 403 17 Mobil CELL: +420 602 612 637 E-mail: EMAIL: [email protected]

Kulturní zařízení, rekreace a sportovní vyžití v obci

41


• Autokemp, kemp nebo tábořiště Autokemp Chabařovice, Chabařovice (Okres Ústí nad Labem) Kapacita: 150 lůžek Cena: chatka (4 lůžka) 165,- Kč chatka (2 lůžkaú 85,- Kč stan na den 70,- Kč

KONTAKTNÍ ADRESA: Autokemp Chabařovice Přestanovská 685 403 17 Chabařovice Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 225 132

•

Sportovní zařízení Hala Chabařovice, Chabařovice (Okres Ústí nad Labem) Otevřeno: dle domluvy KONTAKTNÍ ADRESA: Hala Chabařovice V Aleji 40 403 17 Chabařovice Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 103 002

•

Městská památková zóna Městská památková zóna Chabařovice, Chabařovice (Okres Ústí nad Labem) Rozhodnutí id č: 1995250 Rok: 1995 Název rozhodnutí: Vyhláška MK č. 250/1995 Sb. ze dne 22.9.1995 o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny.

•

Muzeum Muzeum kávomlýnků Chabařovice, Chabařovice (Okres Ústí nad Labem)

PROVOZNÍ DOBA:

42


Pondělí: 08:00 - 17:00 Úterý: 08:00 - 17:00 Středa: 08:00 - 17:00 Čtvrtek: 08:00 - 17:00 Pátek: 08:00 - 17:00 Sobota: 08:00 - 12:00 Neděle: Zavřeno KONTAKTNÍ ADRESA: Muzeum kávomlýnků Chabařovice Náměstí 9. května 322 403 17 Chabařovice Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 225 278 (+420) 602 283 140 •

Muzeum Muzeum města Chabařovice, Chabařovice (Okres Ústí nad Labem) PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: 09:00 - 17:00 Úterý: 09:00 - 17:00 Středa: 09:00 - 17:00 Čtvrtek: 09:00 - 17:00 Pátek: 09:00 - 17:00 Sobota: 09:00 - 17:00 Neděle: Zavřeno KONTAKTNÍ ADRESA: Muzeum města Chabařovice Husovo náměstí 3 403 17 Chabařovice Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 225 434 e-mail: [email protected]

•

Sportovní zařízení Plochodrážní stadion Chabařovice, Chabařovice (Okres Ústí nad Labem)

Otevřeno: dle akce

43


KONTAKTNÍ ADRESA: Plochodrážní stadion Chabařovice Chabařovice 403 17 Chabařovice Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 225 073 •

Koupaliště nebo bazén Přírodní koupaliště Chabařovice, Chabařovice (Okres Ústí nad Labem) Otevřeno: Červen - srpen Pondělí - neděle 9.00 - 18.00 KONTAKTNÍ ADRESA: Přírodní koupaliště Chabařovice Chabařovice 403 17 Chabařovice Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 225 518

• Kostel Narození P. Marie

Partnerská města obec Drebach Německo obec Ždiar Slovensko

Územně analytické podklady ve vybrané obci Území obec Chabařovice

44

Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice IČ : 272 82 546 Sledovaný jev Kód obce 1 Počet obyvatel 1 Přirozený přírůstek 1 Saldo migrace 2 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 2 Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 3 Počet obyvatel ve věku 65 let a více 6 Počet částí obce 8 Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 8 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 8 Počet uchazečů o zaměstnání 8 Počet uchazečů - absolventů 8 Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců 11 Počet dokončených bytů 11 Počet dokončených bytů v rodinných domech 17 Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 18 Počet lázeňských léčeben 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 30 Orná půda - rozloha (ha) 30 Chmelnice - rozloha (ha) 30 Vinice - rozloha (ha) 30 Zahrady - rozloha (ha) 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 30 Lesní půda - rozloha (ha) 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 30 Zemědělská půda - rozloha (ha) 30 Celková výměra (ha) 30 Koeficient ekologické stability 37 Živě narození 37 Zemřelí 37 Přistěhovalí 37 Vystěhovalí 37 Průměrný věk 37 Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

Nejčerstvější údaj 568007 2 567 [2] 4 [3] 43 [3] 17,1 [4] 430,0 [4] 13,2 [4] 333,0 [4] 2 [4] 11,1 [4] 126 [4] 136 [4] 6 [4] 68 [4] 17 [5] 15 [5] 1 [4] - [4] - [4] 38,5 [4] 71,3 [4] 21,1 [4] 47,8 [4] 10,7 [4] 2,9 [4] 463 [4] - [4] - [4] 28 [4] 21 [4] 137 [4] 50 [4] 181 [4] 33 [4] 775 [4] 649 [4] 1 689 [4] 0,33 [4] 37 [3] 33 [3] 95 [3] 52 [3] 38,7 [4] 1 757 [4]

Poznámky: [1] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [2] období: 31.12.2009 [3] období: rok 2009

45

Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice IČ : 272 82 546 [4] období: 31.12.2008 [5] období: rok 2008

Chráněné území, památný strom Kód 104751

Kategorie Jednotlivý strom

Název Jilm drobnokvětý v Chabařovicích

4.3.3 Stebno

46


Stebno Základní statistická data První písemná zpráva Nadmořská výška


Základní školy Podnikatelské subjekty

Podíl žen Průměrný věk

432 48,6 % 36

80

LOKALIZACE • • • • • • • •

Území obce: Stebno Správní obvod 2: Ústí nad Labem Správní obvod 3: Ústí nad Labem Území NUTS 4: Okres Ústí nad Labem Území NUTS 3: Ústecký kraj Území NUTS 2: Severozápad Turistická oblast: 12 Krušné hory a podkrušnohoří Turistický region: Severozápadní Čechy

První písemná zmínka z r. 1352. Původně zemědělská obec v Českém středohoří s místními částmi Chvalov, Podlešín, Milbohov, Suchá, Stebno. Nejstarší dochovanou stavbou je barokní kostel sv. Šimona a Judy z r. 1692. Oblast vhodná pro milovníky krásných výhledů. Místní části: Stebno, Chvalov, Podlešín, Milbohov, Suchá. • Hostinec Hospoda STEBNO, Stebno (Okres Ústí nad Labem) Kapacita: 30 míst

47


KONTAKTNÍ ADRESA: Hospoda STEBNO Stebno 26 400 04 Stebno Česká republika (CZ)

• Kostel svatých Šimona a Judy Barokní kostel z r. 1692 stojí při silnici v obci. Na západní věži se nachází zvon z r. 1728 od Antonína Schönfelda z Prahy. Další pamětihodnosti • • •

Kaple sv. Prokopa v Chvalově. Kaple z r. 1834 stojí na návsi pod dvěma lipami. Ve věžičce zvon s dřevěnou hlavou. Kaple sv. Jana a Pavla v Podlešíně. Kaple s věžičkou se zvonem stojí při silnici v dolní části obce. Kaple sv. Floriána v Suché. Kaple z r. 1872 stojí při průjezdní silnici v obci. Na věžičce malý zvon.

Kostel Sv. Šimona a Judy

48


Stebno status:

obec

NUTS 5 (obec):

CZ0427 546925

kraj (NUTS 3):

Ústecký (CZ042)

okres (NUTS 4):

Ústí nad Labem (CZ0427)

obec s rozšířenou působností:

Ústí nad Labem

pověřená obec: historická země:

Čechy


10,95 km²

počet obyvatel:

446 (3. 7. 2006)


50° 36’ 54’’

zeměpisná délka:

14° 01’ 02’’


404 m

PSČ:

400 04

zákl. sídelní jednotky:

5

části obce:

5


4

adresa obecního úřadu:

Stebno 22 40002 Ústí nad Labem 2

starosta / starostka:

Jana Turková

Oficiální web: http://www.mesta.obce.cz/stebno E-mail: [email protected]

49


Území obec Stebno Sledovaný jev Kód obce 1 Počet obyvatel 1 Přirozený přírůstek 1 Saldo migrace 2 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 2 Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 3 Počet obyvatel ve věku 65 let a více 6 Počet částí obce 8 Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 8 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 8 Počet uchazečů o zaměstnání 8 Počet uchazečů - absolventů 8 Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců 11 Počet dokončených bytů 11 Počet dokončených bytů v rodinných domech 17 Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 18 Počet lázeňských léčeben 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 30 Orná půda - rozloha (ha) 30 Chmelnice - rozloha (ha) 30 Vinice - rozloha (ha) 30 Zahrady - rozloha (ha) 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 30 Lesní půda - rozloha (ha) 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 30 Zemědělská půda - rozloha (ha) 30 Celková výměra (ha) 30 Koeficient ekologické stability 37 Živě narození 37 Zemřelí 37 Přistěhovalí 37 Vystěhovalí 37 Průměrný věk 37 Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

Nejčerstvější údaj 546925 435 [2] 1 [3] -5 [3] 14,1 [4] 62,0 [4] 10,0 [4] 44,0 [4] 5 [4] 6,5 [4] 14 [4] 15 [4] 1 [4] 5 [4] - [5] - [5] .[4] - [4] - [4] 56,9 [4] 36,2 [4] 61,5 [4] 12,7 [4] 0,2 [4] 30,2 [4] 226 [4] - [4] - [4] 13 [4] 2 [4] 383 [4] 331 [4] 2 [4] 10 [4] 129 [4] 624 [4] 1 095 [4] 2,00 [4] 2 [3] 1 [3] 8 [3] 13 [3] 38,2 [4] 333 [4]

50

Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice IČ : 272 82 546 Poznámky: [1] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [2] období: 31.12.2009 [3] období: rok 2009 [4] období: 31.12.2008 [5] období: rok 2008

Chráněné území Kód 51

Kategorie Chráněná krajinná oblast

Název České středohoří

4.3.4 Habrovany

Habrovany Základní statistická data První písemná zpráva Nadmořská výška




219 48,9 % 34,2

25

51


LOKALIZACE • • • • • • • •

Statistický kód obce: ZUJ 567957 Správní obvod 2: Ústí nad Labem Správní obvod 3: Ústí nad Labem Území NUTS 4: Okres Ústí nad Labem Území NUTS 3: Ústecký kraj Území NUTS 2: Severozápad Turistická oblast: 12 Krušné hory a podkrušnohoří Turistický region: Severozápadní Čechy

Habrovany jsou obcí zcela rezidenčního charakteru. Obcí vede významná trasa pěší turistiky Ústí n.L. - Milešovka a cyklotrasa. Svou polohou v CHKO České středohoří nabízí překrásné pohledy do krajiny. HABROVANY (Habrowan, 1512, 238 m. n. m.) Ves byla v letech 1341-83 jako součást panství Krupka v majetku těmy II. Z Koldic. Leží na Radejčínském potoce a byla vsí dělenou, kdy část v roce 1512 patřila k panství Teplice. Král Vladislav roku 1512 potvrdil držbu teplického panství Janovi a Bernartovi z Valdštejna. V roce 1537 prodal Adam Lev z Rožmitálu majetek Šimonovi Třeštíkovi z Hyršova, tento potom postoupil celé panství Volfu z Vřesovic a na Teplicích. Od roku 1542 potom část děleného majetku patřila k statku Malhostice. Od r. 1586 náležela první část Habrovan k Dobkovicím, které byly ve vlastnictví Kašpara staršího Belvice z Nostic, který pak svoji část prodal společně se Suchou v roce 1610 Janovi Mikulášovi z Hochhauzu, který je spojil s panstvím Hliňany. Druhá část patřila v r. 1592 Bedřichovi z Bílé, jemuž patřily Řehlovice (byl však popraven v roce 1621 v Praze a jeho část koupil v r. 1622 Mikuláš Hochhauzer z Hliňan). Někdy v této době zde vznikla i tvrz, která na konci 17. stol. Zanikla. V roce 1804 byl vrchnostenský dvůr rozdělen a vzniklo 14 nových statků. Po r. 1904 byl Pelikánův mlýn na křižovatce staré zemské silnice Hliňany-Žim převeden do správy vsi Stadice. Při mlýně stály tři domy, zvané "Ruská víska" (po bitvě v r. 1813 se zde usadili Rusové). Pod vsí stál Vančurův mlýn. V roce 1990 byla součástí obce Řehlovice a v r. 1992 získala svou samostatnost. Původně patřila ves pod farnost Žim, později pod Řehlovice

Místní části: Habrovany

52


. Habrovany

znak

vlajka

status:

obec

NUTS 5 (obec):

CZ0427 567957

kraj (NUTS 3):

Ústecký (CZ042)

okres (NUTS 4):



Ústí nad Labem


Čechy


2,82 km²

počet obyvatel:

223 (1. 1. 2008)


50° 36’ 01’’

zeměpisná délka:

13° 59’ 01’’


238 m

PSČ:

400 02


1

části obce:

1


1


Habrovany 48 40002 Ústí nad Labem 2


Dagmar Černá

Oficiální web: http://www.mesta.obce.cz/habrovany/ E-mail: [email protected]

Pamětihodnosti • Kaple Panny Marie v Habrovanech z r. 1840 byla opravena r. 1970. Ve věžičce litinový zvon s několika linkami a nezřetelnou datací.

53


Územně analytické podklady ve vybrané obci Území obec Habrovany Sledovaný jev Kód obce 1 Počet obyvatel 1 Přirozený přírůstek 1 Saldo migrace 2 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 2 Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 3 Počet obyvatel ve věku 65 let a více 6 Počet částí obce 8 Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 8 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 8 Počet uchazečů o zaměstnání 8 Počet uchazečů - absolventů 8 Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců 11 Počet dokončených bytů 11 Počet dokončených bytů v rodinných domech 17 Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 18 Počet lázeňských léčeben 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 30 Orná půda - rozloha (ha) 30 Chmelnice - rozloha (ha) 30 Vinice - rozloha (ha) 30 Zahrady - rozloha (ha) 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 30 Lesní půda - rozloha (ha) 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 30 Zemědělská půda - rozloha (ha) 30 Celková výměra (ha) 30 Koeficient ekologické stability 37 Živě narození 37 Zemřelí 37 Přistěhovalí 37 Vystěhovalí 37 Průměrný věk 37 Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

Nejčerstvější údaj 567957 224 [2] 3 [3] 2 [3] 18,7 [4] 41,0 [4] 8,2 [4] 18,0 [4] 1 [4] 13,9 [4] 14 [4] 14 [4] 1 [4] 1 [4] - [5] - [5] . - [4] - [4] 71,8 [4] 65,7 [4] 30,0 [4] 14,5 [4] 0,7 [4] 12,9 [4] 133 [4] - [4] - [4] 6 [4] 3 [4] 61 [4] 36 [4] 2 [4] 6 [4] 36 [4] 203 [4] 282 [4] 0,62 [4] 4 [3] 1 [3] 5 [3] 3 [3] 36,8 [4] 160 [4]

54


Poznámky: [1] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [2] období: 31.12.2009 [3] období: rok 2009 [4] období: 31.12.2008 [5] období: rok 2008




4.3.5 Dolní Zálezly

Dolní Zálezly Základní statistická data První písemná zpráva Nadmořská výška




534 50,7 % 39,7

108

55


LOKALIZACE • • • • • • • •


První písemná zmínka z r. 1226. Ve své době se Dolní Zálezly honosily přízviskem ,,Labská riviéra“. Obec je cílem a východiskem krásných vycházek do malebného okolí, do Dubiček, na Humboldtovu vyhlídku. Jsou tu: cyklostezky, přívoz přes Labe. Historie : Počátky osídlení území dnešní obce spadají až do mladší doby kamenné. Obec samotná je prvně zmiňována již v roce 1057 v zakládací listině litoměřické kapituly. Další zmínka o Dolních Zálezlech pochází z roku 1226, kdy část vsi propůjčila královna Gertruda a Přemysl Otakar I. klášteru v Doksanech. Roku 1357 získal část vsi šlechtic Špik z Hradce, druhou rodina Styrfa z Dubic. Jinou část vsi ve vlastnictví doksanského kláštera získali v roce 1487 páni z Koldic na Krupce. Později, v roce 1578 město Ústí tento majetek koupilo spolu s obcí a v roce 1610 jej prodalo městu Litoměřice. V roce 1579 přešel jeden díl vsi pod panství Řehlovice.

V roce 1633 vedla přes Dolní Zálezly pěší pošta z Drážďan do Prahy. Posel tady měl i svůj domek. Od roku 1652 již jezdil koňmo a od roku 1752 jela pošta poprvé na nápravě, dostavníkově. Den 25. 4. 1815 bude navždy zapsán v dějinách obce černým písmem - toho dne zde vypukl velký požár, který úplně zničil 13 domů. Na paměť této události je toto datum označováno Dnem slibů.

Roku 1780 zde byla postavena barokní kaple sv. Anny. Původní kruhový půdorys vsi byl značně změněný výstavbou železnice Praha - Drážďany v letech 1847 - 1850, kdy zmizela nejstarší část vsi. Polovina 19. století byla pro ves významnou i z jiného důvodu - v této době bylo zrušeno poddanství a v roce 1850 se obce staly samostatnými správními jednotkami. Druhá polovina 19. století byla ve znamení rozkvětu společenského a kulturního života. Poklidný život v obci však přerušil příchod první světové války v roce 1914. Lidé během války strádali nedostatkem, potraviny a různé zboží bylo vydáváno na lístky, naturálie, koně a jiný majetek obyvatel byl zabavován pro potřeby armády, muži ze vsi byli povoláváni na frontu a mnozí se zpět již nikdy nevrátili…

Rok 1918 konečně přinesl mír. Život v obci se pak postupně vrátil zpět do normálu a obec zažívala období dalšího rozvoje. To však netrvalo dlouho. Přišla třicátá léta a s nimi hospodářská krize. V roce 1938 zabralo nacistické Německo Sudety a krátce nato vypukla druhá světová válka. Ta měla v obci podobný průběh jako válka předešlá. Opět bída a strádání, opět bolest a strach. Po osvobození v roce 1945 byl v obci ustanoven Místní národní výbor. Do následujícího roku také proběhl odsun německého obyvatelstva. Potom se již běh událostí konečně uklidnil a obec vstoupila do dalšího období rozvoje.

56


Místní části: Dolní Zálezly. Pamětihodnosti • Socha Ecce Homo u silnice nad tratí • Socha svatého Jana Nepomuckého • Železniční stanice z roku 1850 Kaple sv. Anny Kaple sv. Anny z r. 1780 stojí v horní části návsi za tratí. Vedle kaple jednoduchá kovová zvonička s litinovým zvonem, který pořídila ocelárna v Bochumi v r. 1894.

Ubytování • Miloslav Hrdlička, Oreza

Nabídka ubytování v privátu s kapacitou 4 lůžek.

Kontaktní údaje: Adresa: Miloslav Hrdlička, Oreza Květinová 89, 403 22 Ústí nad Labem-Dolní Zálezly Telefon WORK: +420 475 213 046

57


Územně analytické podklady ve vybrané obci Území obec Dolní Zálezly Sledovaný jev Kód obce 1 Počet obyvatel 1 Přirozený přírůstek 1 Saldo migrace 2 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 2 Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 3 Počet obyvatel ve věku 65 let a více 6 Počet částí obce 8 Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 8 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 8 Počet uchazečů o zaměstnání 8 Počet uchazečů - absolventů 8 Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců 11 Počet dokončených bytů 11 Počet dokončených bytů v rodinných domech 17 Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 18 Počet lázeňských léčeben 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 30 Orná půda - rozloha (ha) 30 Chmelnice - rozloha (ha) 30 Vinice - rozloha (ha) 30 Zahrady - rozloha (ha) 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 30 Lesní půda - rozloha (ha) 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 30 Zemědělská půda - rozloha (ha) 30 Celková výměra (ha) 30 Koeficient ekologické stability 37 Živě narození 37 Zemřelí 37 Přistěhovalí 37 Vystěhovalí 37 Průměrný věk 37 Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

Nejčerstvější údaj 567931 573 [2] 4 [3] -10 [3] 15,4 [4] 89,0 [4] 13,3 [4] 77,0 [4] 1 [4] 5,2 [4] 13 [4] 13 [4] - [4] 4 [4] 2 [5] 2 [5] .[4] - [4] - [4] 44,7 [4] 2,4 [4] 61,3 [4] 20,5 [4] 14,0 [4] 20,9 [4] 4 [4] - [4] - [4] 42 [4] 16 [4] 98 [4] 75 [4] 50 [4] 6 [4] 67 [4] 160 [4] 357 [4] 3,64 [4] 8 [3] 4 [3] 19 [3] 29 [3] 40,0 [4] 413 [4]

58



Chráněné území a památný strom Kód 51 104761

Kategorie Chráněná krajinná oblast Jednotlivý strom

Název České středohoří Dub u rozcestí

4.3.6 Přestanov

Přestanov Základní statistická data První písemná zpráva Nadmořská výška




331 49,8 % 38,1

57

59


LOKALIZACE • • • • • • • •


První písemná zmínka z r. 1352. Přestanov je malá obec s vysokým potencionálem ekonomickým a potencionálem kvalitního bydlení. Je východiskem pro turistiku do Krušných hor s obslužným zázemím kempu v Chabařovicích. A významným atributem turistiky a cestovního ruchu - historické bojiště Napoleonské bitvy u Přestanova a Chlumce.

Historie : Ves byla založena ve 12.století a zmiňována v roce 1348, jako léno hradu Most, kdy byl zdejší dvůr s Chuderovem a a Stradovem zničen Ústečany na příkaz krále. V r.1543 dvůr získali Bernhardt a Litold Kelblové z Geisingu a ostatní části včetně Stradova, prodali r.1579 mostečtí v manství jako léno Václavu Kelblovi z Geisingu. V 16. a 17.století náležela vesnice ke chlumeckému panství. Ves byla celá postavená po napoleonské bitvě v r.1813 (zbylo jen č.29). Josef hrabě Westphalen nechal po r.1835 uložit posbírané kosti padlých do hromadného hrobu, který byl založen ve středu malého hájku a označen železným křížem. Za vsí ve směru na Teplice byl dne 29.8.1837 odhalený veliký Ruský pomník za účasti panovníků císaře Ferdinanda Habsburského, cara Mikuláše Ruského a krále Bedřicha Viléma Pruského. (Základní kámen k litinovému pomníku Pietra Nobileho byl položen 29.9.1835). Tzv. strážní domek na pokraji areálu je obdélná empírová stavba půlkruhového odsazeného závěru. Štítová stěna s empírovým portikem je završena nízkým trojúhelníkovým štítem. U křižovatky silnic Stradov-Unčín-Přestanov dala obce v r.1911 postavit tzv. "francouzský" pomník (štíhlý obelisk ze žuly, završený koulí, umístěný na hranolovém soklu se schody, obklopený čtyřmi sloupky s řetězy. Opravu sloupků a zhotovení řetězů v roce 1995 provedl Pavel Doležal z Benešova n.Ploučnicí, 2 nápisové desky zhotovila v r.1994 firma z Chabařovic). V roce 1925 bylo ve vsi postaveno 30 domů hornické kolonie nákladem 2, 279 713 korun). Od roku 1980 byla ves místní částí obce Chabařovice, jako část obce Ústí nad Labem byla 24.11.1990 přičleněna k obci Chlumec. Dne 1.1.1993 se od něj oddělila a získala svou samostatnost. Farnost Chlumec.

60


Místní části: Přestanov

Pamětihodnosti • Kaple svatého Antonína Paduánského. Kaple z r. 1855 stojí v obci při průjezdní silnici. Je na ní zavěšen zvon s reliéfy po stranách.

Kaple zv.Juchtová - při rozcestí komunikace Unčín-Stradov. Výklenková stavba z r. 1813 má půlkruhový závěr, nárožní pilastry, trojúhelníkový štít a polokuželovou střechu. V nice byla původně umístěna socha Ecce homo. Opravena byla v roce 1995. Objekt je státem chráněnou kulturní památkou.

• • Vojenský hřbitov, hromadný hrob z bitvy roku 1813. • Pomníky bitvy z roku 1813.

Hromadný hrob z bitvy roku 1813

61


Přestanov

znak

vlajka

status:

obec

NUTS 5 (obec):

CZ0427 530620

kraj (NUTS 3):

Ústecký (CZ042)

okres (NUTS 4):



Ústí nad Labem


Čechy


2,04 km²

počet obyvatel:

328 (28. 8. 2006)


50° 41' 26"

zeměpisná délka:

13° 54' 49"


220 m

PSČ:

403 17


1

části obce:

1


1


Přestanov 18 40317 Chabařovice


Jiří Černý

Oficiální web: http://www.mesta.obce.cz/prestanov/ E-mail: [email protected]

62


Kulturní, společenské a sportovní zázemí v obci •

Motorest Motorest PŘESTANOV, Přestanov (Okres Ústí nad Labem) Kapacita motorestu: 11 lůžek Cena: 1-lůžkový pokoj 250,- Kč 1-lůžkový pokoj + WC 300,- Kč Kapacita restaurace: 135 míst PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: 09:00 - 21:00 Úterý: 09:00 - 21:00 Středa: 09:00 - 21:00 Čtvrtek: 09:00 - 21:00 Pátek: 09:00 - 21:00 Sobota: 09:00 - 21:00 Neděle: 09:00 - 21:00 KONTAKTNÍ ADRESA: Motorest PŘESTANOV Přestanov 403 17 Přestanov Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 225 170 (+420) 777 246 157 e-mail: [email protected]

• Restaurace U HŘIŠTĚ (Restaurace) Kapacita: 30 míst Otevřeno: Léto Pondělí až čtvrtek 16.00 - 22.00 Pátek 16.00 - 23.00 Sobota 13.00 - 23.00 Neděle 13.00 - 22.00 Zima Pondělí 18.00 - 22.00 Úterý až čtvrtek 16.00 - 22.00 Pátek, sobota 16.00 - 23.00 Neděle 16.00 - 22.00

63


KONTAKTNÍ ADRESA: Restaurace U HŘIŠTĚ Přestanov 403 17 Přestanov Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 225 644 • Tenis Tenisový kurt Přestanov, Přestanov (Okres Ústí nad Labem) PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: 16:00 - 20:00 Úterý: 16:00 - 20:00 Středa: 16:00 - 20:00 Čtvrtek: 16:00 - 20:00 Pátek: 16:00 - 20:00 Sobota: 16:00 - 20:00 Neděle: 16:00 - 20:00

KONTAKTNÍ ADRESA: Tenisový kurt Přestanov Přestanov 403 17 Přestanov Česká republika (CZ) tel: (+420) 472 225 644

• Krajinná památková zóna Území bojiště u Přestanova, Chlumce a Varvažova, Ústí nad Labem (Okres Ústí nad Labem) Rozhodnutí id č: 1996208 Rok: 1996 Název rozhodnutí: Vyhláška MK č. 208/1996 Sb. ze dne 1.7.1996 o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny.

64


•

Ruský památník

Památník z roku 1835 - 1837 připomíná porážku Napoleonovy armády spojeneckými vojsky roku 1813. Památník s postavou bohyně vítězství Niké je dílem Pietra Nobila a je oslavou hrdinství ruských pluků generála Ostermanna Tolstého. Nachází se zde také empírový strážní domek v podobě antického chrámu a společný hrob obětí bitvy.

65


Územně analytické podklady ve vybrané obci Území obec Přestanov Sledovaný jev Kód obce 1 Počet obyvatel 1 Přirozený přírůstek 1 Saldo migrace 2 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 2 Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 3 Počet obyvatel ve věku 65 let a více 6 Počet částí obce 8 Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 8 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 8 Počet uchazečů o zaměstnání 8 Počet uchazečů - absolventů 8 Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců 11 Počet dokončených bytů 11 Počet dokončených bytů v rodinných domech 17 Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 18 Počet lázeňských léčeben 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 30 Orná půda - rozloha (ha) 30 Chmelnice - rozloha (ha) 30 Vinice - rozloha (ha) 30 Zahrady - rozloha (ha) 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 30 Lesní půda - rozloha (ha) 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 30 Zemědělská půda - rozloha (ha) 30 Celková výměra (ha) 30 Koeficient ekologické stability 37 Živě narození 37 Zemřelí 37 Přistěhovalí 37 Vystěhovalí 37 Průměrný věk

Nejčerstvější údaj 530620 373 [2] -3 [3] 12 [3] 17,3 [4] 63,0 [4] 12,6 [4] 46,0 [4] 1 [4] 7,0 [4] 11 [4] 12 [4] - [4] 6 [4] 3 [5] 3 [5] 1 [4] - [4] - [4] 52,4 [4] 64,9 [4] 25,4 [4] 21,9 [4] 0,8 [4] 24,9 [4] 70 [4] - [4] - [4] 8 [4] 2 [4] 27 [4] 51 [4] 2 [4] 7 [4] 37 [4] 107 [4] 205 [4] 0,79 [4] 4 [3] 7 [3] 19 [3] 7 [3] 37,9 [4]

66

Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice IČ : 272 82 546 37

Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

255 [4]


Chráněné území Kód 2839 5504

Kategorie Evropsky významná lokalita Evropsky významná lokalita

Název Strádovský rybník Východní Krušnohoří

4.3.7 Řehlovice

Řehlovice Základní statistická data První písemná zpráva Nadmořská výška

1328 165 m n.m.


Počet obyvatel Podíl žen Průměrný věk

1287 (2008) 50,1 % 39,2

236

67


LOKALIZACE • • • • • • • •

Území obce: Řehlovice Správní obvod 2: Ústí nad Labem Správní obvod 3: Ústí nad Labem Území NUTS 4: Okres Ústí nad Labem Území NUTS 3: Ústecký kraj Území NUTS 2: Severozápad Turistická oblast: 12 Krušné hory a podkrušnohoří Turistický region: Severozápadní Čechy

Řehlovice status:

obec

NUTS 5 (obec):

CZ0427 568201

kraj (NUTS 3):

Ústecký (CZ042)

okres (NUTS 4):



Ústí nad Labem


Čechy


27,96 km²

počet obyvatel:

1 287 (2008)


50° 37’ 4’’

zeměpisná délka:

13° 57’ 3’’


165 m

PSČ:

400 02 a 403 13


10

části obce:

8


6


Řehlovice 1 40313 Řehlovice


Josef Macháček

Oficiální web: http://www.rehlovice.cz/ E-mail: [email protected]

68


První písemná zmínka 1328. Místní části: Řehlovice, Brozánky, Dubice, Habří, Hliňany, Moravany, Radejčín, Stadice. Obec a její sídla si zachovávají do značné míry zemědělskou výrobu. Cyklotrasa Přemysla Oráče ( Trmice - Koštov - Stadice - Řehlovice - Brozánky Malhostice - Rtyně nad Bílinou - Velvěty - Úpoříny - Teplice) vede kolem pomníku z r. 1841, jež připomíná pověst o povolání Přemysla Oráče na český trůn kněžnou Libuší. Přemyslovo Královské pole je prohlášeno národní kulturní památkou. Osobnost zakladatele slavného panovnického rodu připomíná také Přemyslův statek a královský pramen na levém břehu Bíliny. Nejvýznamnějším prvkem kulturního života v Řehlovicích je Kulturní centrum Řehlovice, které mimo jiné akce uspořádalo již několik ročníků Českoněmeckých výtvarných symposií, kterých se účastní i umělci z jiných států. V obci je nádraží ČD, autobusová zastávka, základní škol a mateřská školka. V obci se dále nachází socha Sv. Jana Nepomuckého a kostel Nejsvětější Trojice. Podrobnější historie : Ves ležící na křižovatce dvou starých obchodních cest : Srbské z Prahy přes Velemín, Řehlovice, Chabařovice a dál přes hraniční hory do Německa a cesty Bílinské do Ústí n. L. První historická zmínka je z r. 1328. První známý majitel vsi je Rydkéř, jehož synové už uváděli za jménem “ ze Skalky” (tj. hrad u Lovosic). V 15.stol. Vlastnili Řehlovice páni ze Sulevic , z nichž nejznámější byli Jan Kníže a Pavel Kníže ze Sulevic, kteří se aktivně účastnili veřejného dění na straně krále Jiřího z Poděbrad,. Roku 1528 získal statek Jetřich rodu z Bělé. Vybudoval novou tvrz. K předním osobnostem tohoto rytířského rodu z Bělé patřil především Bedřich z Bělé, který se stal za stavovského povstání proti Habsburkům jedním z 30 direktorů a byl dne 21.6.1621 na Staroměstském náměstí v Praze popraven mezi 27 českými pány. Roku 1628 koupil panství zároveň se vsí Brozánky hrabě Nostic. Správa panství se přesunula do sousedních Hliňan, kde Nosticové v polovině 17. století dostavěli barokní zámek, a řehlovická tvrz , která stávala na místě nynějších sýpek státního statku, přestala plnit funkci obytnou a sloužila už jen hospodářským účelům. Byla zbourána r. 1791. Řehlovice byly v té době trhovým městem, ale r. 1644 převedli Nosticové právo trhové i městské z Řehlovic do Trmic. Nosticové střídavě obývali termický či hliňanský zámek. V 18.stol. Byl zámek v Hliňanech rozšířen o další budovy. Měl i oranžerii. Za sedmileté války se stal hlavním stanem velitele pruských vojsk. Roku 1778 pobýval na Hliňanech i císař Josef II. Do českých kulturních dějin vstoupil národní buditel a obrozenecký historik F.M. Pelcl, který byl vychovatelem na hliňanském zámku. Nosticové vlastnili panství do roku 1885, tehdy se dalo hrabatům Sylva-Taroucce. Panský pivovar ze 16. Století vyvářel až do r. 1911. Poslednímu majiteli Dr. Wozakovi bylo panství v r. 1945 zkonfiskováno a od té doby bylo spravováno státem.

69


Kostel původně sv. Mikuláše , nyní Nejsvětější Trojice, prvně připomenut r. 1353. Barokní přestavba včetně interiéru ukončena r. 1741. Na konci 19. Století opatřen pseudobarokní cibulovitou věží. Fara též barokní. Barokní kaple sv. Anny z r. 1709 tvořila centrum návsi. Zbořena roku 1958. Škola (farní) z r. 1729 byla v 19. Stol. Zvětšena a opatřena klasicistní fasádou. Roku 1934 postavena další školní budova pro českou menšinu. Počet obyvatel má stále sestupnou tendenci. Největší hustota obyvatel byla v r. 1930. Tehdy žilo v obci více než dvojnásobně více obyvatel ve srovnání s dnešním stavem.Zaměstnanost lidí : většina lidí za prací dojíždí. V místě je mimo zemědělské výroby, stavební firma a potravinářská výroba.

Místní části: Brozánky, Dubice, Habří, Hliňany, Moravany, Radejčín, Řehlovice, Stadice NA ÚZEMÍ OBCE EVIDUJEME

• Hostinec ŘEHLOVICE (Hostinec u Tajčů) Kapacita: 35 míst

PROVOZNÍ DOBA: KONTAKTNÍ ADRESA: Hostinec ŘEHLOVICE Řehlovice 23 403 13 Řehlovice Česká republika (CZ)

70


Tip na cyklistický výlet Za teplárnou v Trmicích do Koštova, stále po asfaltové obslužné komunikaci podél dálnice do Stadic ke Královskému prameni, poté po státní silnici kolem pomníku Přemysla Oráče do Habrovan, Radejčína a radejčínskému nádraží (směr Velemín), Kletečná, Hrušovka, Bílý Újezd, Chotiměř, Opárno, Dolní Zálezly (přívoz) a po cyklostezce na pravém břehu Labe až do Ústí nad Labem. Stoupání kolem Kletečné se lze vyhnou a zkrátit trasu - v polovině kopce za radejčínským nádražím po lesní cestě doleva do Chotiměři (kus podél trati ČD).

Pamětihodnosti v Řehlovicích a místních částech

Kostel Nejsvětější Trojice v Řehlovicích

• Kostel Nejsvětější Trojice Kostel Nejsvětější Trojice, doložený r. 1352 stojí na náměstí v obci. Na západní průčelní věži visí větší zvon od mistra Tomáše z Litoměřic z r. 1535 a menší zvon od Františka Herolda z r. 1856. Oba zvony jsou zavěšeny v patře nad hodinami, jejichž strojem jsou pravidelně každou hodinu (velký) či čtvrthodinu (malý) rozeznívány, ač oba zvony mají též svá původní srdce. Jsou zavěšeny na dřevěné konstrukci, na níž je černou barvou napsáno datum 1926. Lucerna věže je prázdná.

71


• Kostel sv. Barbory v Dubicích

Náves a kostel sv. Barbory v místní části Dubice Kostel z r. 1579 stojí na okraji obce nad labským údolím. Ve východní průčelní věži se nachází bohatě zdobený zvon z r. 1595 od Brikcího z Cimperka.

• Kostel svatého Václava v Brozánkách Kostel, doložený r. 1352, stojí na návrší v obci. V západní věži kostela dnes žádný zvon není, je zde pouze jeden ocelový závěs a dvě dřevěné hlavy. Pod nimi jsou odložena čtyři zvonová srdce; v minulosti zde tedy byly tři nebo čtyři zvony, z nichž známe pouze zvon z r. 1541 od mistra Matěje Špice. Další pamětihodnosti • Koňská hasičská stříkačka - v současné době zapůjčena v HZS Všebořice • Zvonička v Moravanech. Zvonička tvořená rozvětveným kůlem stojí na návsi v obci. Zvon v ní je litinový, s nápisem na věnci. • Kaple sv. Jana Nepomuckého, později vysvěcená na kapli Nejsvětější Trojice v Habří. Kaple z r. 1738 stojí na návsi při průjezdní silnici. Ve věžičce se nachází litinový zvon na dřevěné hlavě, nezdobený, natřený šedou barvou. • Památná lípa u Královského pramene • Národní památka – Královský pramen

72


Přírodní rezervace Rač

Umístění : Jižně exponované stráně vrchu Hradiště 500m západně od obce Habří, asi 3 km západně od Stadic Katastrální území : Lochočice Nadmořská výška : 190-318 m.n.m. Výměra : 15,41 ha Vyhlášeno : 1953

Lokalita je jedním ze severních výběžků Českého středohoří, který je ale přitom extrémně teplý. Z důvodu nutnosti arondace hranic však do CHKO nebyla zahrnuta. Jižně exponovaná stráň protáhlého trachytového hřebene poblíž obce Habří byla v minulosti obdělávána. Po skončení obdělávání zhruba v polovině 50. Let byla opuštěním prostoru spuštěna samovolná sukcese, která se však projevila především nástupem keřů (hlohy, trnky, růže) . Přesto zde roste řada ohrožených druhů rostlin a žijí významné druhy obratlovců. Největší význam však má rezervace pro bezobratlé živočichy, především hmyz. Geologie : Vrch je tvořen třetihorní neovulkanickou horninou (sodalitický trachyt) miocénního stáří. Trachyt má deskovitou odlučnost, která je na jižním svahu kombinována se sloupcovitou odlučností. Skalní výchozy zde mají charakter mohutných mrazových srubů. Zachovaly se i opuštěné trachytové lůmky. Půdy jsou především živné. Květena : Vegetaci Rače, vzhledem k předchozímu obdělávání (sady, vinice, louky) lze jen těžko jednoznačně zařadit k jednotlivým rostlinným společenstvům. Nacházím zde rostlinstvo skal a sutí, křovinaté porosty, pokrývající největší část rezervace a porosty dříve obhospodařovaných luk. Vyskytuje se zde řada chráněných druhů rostlin - např. koniklec luční český (Pulsatila pragensia subsp. Bohemica ) , tařice skalní (Aurinia saxatilis) , kavyl Ivanův (Stipa joannis), třemdava bílá (Dictamnus albus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) , ale i řada kulturních ovocných i okrasných stromů a keřů - kdouloň obecná (Cydonia oblonga), mišpule obecná (Mespilus germania), šeřík obecný (Syringa vulgarit), třešeň višeň (Cerasus vulgarit), réva vinná (Vitis vinifera). Zvířena : Jedná se o lokalitu s nejbohatší faunou mravenců v severozápadních Čechách. Celkem zde bylo zjištěno 34 druhů mravenců s nejvýznamnějším druhem Camponotus achtiops, žijí zde např. Formica truncorum, Myrmica specioides, Leptothorax muscorum, dále je udáván výskyt téměř 450 druhů brouků (Sisyphus schaefferi, Harpalu picipennis, Harpalus rufipalpis), více než 150 druhů motýlů (otakárek fenyklový - Papilio machaon,

73


přástevník jitrocelový - Parasemia plantaginis, perleťovec velký - Mesocidalia aglaia)a 100 druhů pestřenek. K zajímavým příslušníkům fauny bezobratlých patří stepník rudý (Eresus cinnaberinus ) . Mezi 16 druhy měkkýšů převážně xerofilního charakteru se vyskytuje např. drobnička válcovitá (Truncatellina cylindrica), zrnovka mechová (Pupilla muscorum), skelnatka zemní (Oxychillus inopinatus) a keřnatka vrásčitá (Euomphalia strigella). Byl zaznamenán rovněž výskyt 97 druhů obratlovců, rezervace je pravidelným hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo) a strnada zahradního (Emberiza hortulana).

Lesnictví : I když je území Rače zařazeno do lesního půdního fondu, pro lesní hospodářství nemá praktický význam. Nepůvodní porosty dřevin na hřebenu jsou tvořeny smrkem ztepilým, který je značně poškozen imisemi. Skalnatý jižní svah zarůstá zplaňujícími kulturními dřevinami (kdouloň, moruše, réva vinná , šeřík apod.). Pomístně se vyskytuje v náletu trnovník akát a bříza bělokorá.

Využití : V rezervaci dlouhodobě probíhal rozsáhlý asanační zásah směřující k zachování lesostepního charakteru vybraných ploch a spočívající v postupném výběrovém odstraňování stromů a keřů. Vytěžený materiál byl ponecháván na místě, aby byla zajištěna kontinuita vývoje hmyzu. Zásah byl prováděn v letech 1995-2005.

4.3.7.1 Místní části obce 4.3.7.1.1 Brozánky (Řehlovice) Brozánky je malá vesnice, část obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Řehlovic. Prochází tudy železniční trať Ústí nad Labem - Bílina. V roce 2009 zde bylo evidováno 50 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 130 obyvatel. Železniční a autobusová zastávka v obci. Brozánky leží v katastrálním území Řehlovice o výměře 6,21 km2.

74


Brozánky charakter sídla:

malá vesnice

obyvatel:

130 (2001)

domů:

50 (2009)

PSČ:

403 13

součást obce:

Řehlovice

okres:

Ústí nad Labem

historická země:

Čechy


Řehlovice (6,21 km²)


50°36′26″ s. š.

zeměpisná délka:

13°56′14″ v. d.

Pamětihodnosti • gotický kostel Svatého Václava se hřbitovem, přestavba 1718 • kamenný barokní most, rekonstrukce v roce 1996 • Pieta z poloviny 18. století (plastika restaurována 1998, kopie u silnice, originál v řehlovickém kostele)

- v blízkosti vesnice se nachází vodní tok řeky Bíliny

4.3.7.1.2 Dubice

okres:

Ústí nad Labem Dubice

historická země: charakter sídla:

Čechy vesnice

katastrální obyvatel: území:

Dubice nad Labem (2,47 km²) 171 (2001)

zeměpisná šířka: domů:

50°35′43″ 115 (2009)s. š.

zeměpisná délka: PSČ:

14°0′52″ 400 04 v. d.

součást obce:

Řehlovice

75


Historie : Dubice je obce ležící v náhorní rovině v nadmořské výšce 325 m. První zmínka o obci je z r. 1344. Nejvýznamější stavbou je známý dubický kostelík sv. Barbory. Nachází se na skalnatém ostrohu ve výši 363 m nad řekou Labe, odkud je proslavený výhled na labské údolí. Zvláště pro německé turisty je “Das Kirchlein” velice známý pojem. Původně tu stála gotická kaple z poloviny 14. Století náležící ke stebenskému kostelu. Byla to rodinná kaple rodu Sršů z Dubic zasvěcena Panně Marii. V 15. Stol. Území náleželo k hradu Krupka. V r. 1579 je získal Jindřich Kauč z Kauče ze Saska, který se oženil s českou princeznou Annou ze Sulejovic. Kostelík, který byl toho času velmi zpustošen, nechal znovu vystavět a přestavět. Jelokož Jindřich Kauč byl protestantského vyznání, stal se i dubický kostel po několik let protestantským chrámem božím a pohřebištěm rodu Kaučů. Ze 16. Stol. Pochází i dřevěná socha sv. Barbory. Kostel má od roku 1595 zvon s českým nápisem. Za 2. Světové války byl odvezen do Hamburgu k roztavení pro válečné účely, ale k tomu již nedošlo a tak se zvon dostal zpět na své místo. Začátkem 30tileté války byl kostelík těžce poškozen. Obnovení stavby i interiéru v barokním slohu se uskutečnilo již v letech 1634-1641. Kostel byl zasvěcen sv. Baroboře, patronce horníků , a stal se vyhledávaným poutním místem. Z původní stavby se udržel pozdně gotický presbytář s křížovou klenbou. Hlavní oltář je barokní . Barokní je též socha sv. Barbory umístěná nad vchodem do kostela. Postranní oltáře jsou z roku 1820 s obrazy malovanými J. Heřmanem v r. 1895. Křížová cesta byla zrestaurována 70tiletým mistrem panem Flascherem v r. 1971-72. Je malována na plechu. Počátkem 70.let byl kostel i zevnitř obnoven a dne 13.8.1972 slavnostně znovu vysvěcen Dr. Štěpénem Trochtou , biskupem litoměřickým a zasvěcen jako původně Panně Marii spolu s celým labským údolím. Růst obce : Po 30tileté válce čítala obec jen 14 domů. V r. 1787 tu stálo již 33 domů. Před rokem 1948 náležely Dubice k termickému panství hraběte Alberta Nostice. V r. 1887 bylo v Dubicích již 47 domů s 305 obyvateli. Největší zalidněnost byla v r. 1930 : 358 obyvatel. V roce 1928 byla vystavěna česká menšinová obecná škola. V roce 1945 měla obec 63 domy s 319 obyvateli. Od r. 1957 se k Dubicům přičlenila dříve samostatná obec Moravany a od r. 1961 bývalá samostatná obec Radejčín. Od r. 1980 je obec Dubice i s osadami Radejčín a Moravany součástí obce Řehlovice.

76


V letech 1978-1993 zde sídlila správa Statku Dubice, st.p.

V současné době jsou Dubice vyhledávaným rekreačním místem. Sídlí tu Karavan - klub pro 50 obytných přívěsů.

Dubice je vesnice, část obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 5 km na jihovýchod od Řehlovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 115 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 171 obyvatel. Krásný výhled na údolí Labe a Portu Bohemicu. V obci je autobusová zastávka.

Dubice leží v katastrálním území Dubice nad Labem o rozloze 2,47 km2.

-

V blízkostí Dubic se nachází vodní tok řeky Labe

77


Cyklotrasa : Místní část Dubice protíná 38. kilometr cyklotrasy Ústí nad LabemÚstí nad Labem. Celková délka je 47 kilometrů a prochází přes tyto místa : 0,0 5,0 12,0 14,0 17,0 18,0 20,0 26,0 29,0 31,0 36,0 38,0 40,0 41,0 45,0 47,0

Ústí nad Labem Trmice Stadice Řehlovice Rtyně nad Bílinou Žalany Lelov Milešov Velemín Bílý Újezd Radejčín Dubice Stebno Podlešín Hostomice Ústí nad Labem

NA ÚZEMÍ MÍSTNÍ ČÁSTI EVIDUJEME • kostel sv. Barbory z roku 1579 se hřbitovem, přestavěn 1820, 220 m nad hladinou Labe • tábořiště pro karavany • hřiště, tenisové hřiště • vyhlídka Mlynářský kámen • Doerellova vyhlídka (Výsluní) Charakteristika Doerellova vyhlídka neboli Výsluní byla pojmenována po malíři Ernstu Gustavu Doerellovi, který z tohoto místa zobrazoval romantický výhled na České středohoří. Z Doerellovy vyhlídky je nádherný výhled na protější Deblík, ale i na Libochovany, Plešivec, Kamýk, Kalvárii, Lovoš a Dubice. GPS: 50°35\'10.732 / 14°1\'17.86

•

turistické cesty: směr Moravany (žlutá), Dolní Zálezly (zelená)

78


•

Penzion U SV. BARBORY Kapacita: 14 lůžek Cena: 350,- Kč KONTAKTNÍ ADRESA: Penzion U SV. BARBORY Dubice 39 400 04 Řehlovice Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 213 110

• Privat DUBICE (Ubytování v soukromí) Kapacita: 10 lůžek Cena: Apartmán 500,- Kč KONTAKTNÍ ADRESA: Privat DUBICE Dubice 26 400 04 Řehlovice Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 213 013 (+420) 602 416 861 •

Restaurant DUBICE Kapacita: 30 míst + salonek 30 míst PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: 17:00 - 21:00 Úterý: 17:00 - 21:00 Středa: 17:00 - 21:00 Čtvrtek: 17:00 - 21:00 Pátek: 17:00 - 21:00 Sobota: 17:00 - 22:00 Neděle: 17:00 - 22:00

79


KONTAKTNÍ ADRESA: Restaurant DUBICE Dubice 26 400 04 Řehlovice Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 213 051 Restaurace u Becků Dubice 71 400 02

4.3.7.1.3 Habří Habří charakter sídla:

malá vesnice

obyvatel:

33 (2001)

domů:

38 (2009)

PSČ:

403 13

součást obce:

Řehlovice

okres:

Ústí nad Labem

historická země:

Čechy




50°37′17″ s. š.

zeměpisná délka:

13°56′41″ v. d.

Habří je malá vesnice, část obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 0,5 km na severozápad od Řehlovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 38 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 33 obyvatel. V obci je autobusová zastávka. Habří leží v katastrálním území Řehlovice o výměře 6,21 km2.

80


NA ÚZEMÍ MÍSTNÍ ČÁSTI EVIDUJEME • kaple J . Nepomuckého , později vysvěcena na kapli Nejsvětější Trojice (1738) • hrázděný dům z r. 1885 • v minulosti se projevil vliv důlní činnosti, nyní je v blízkosti plánováno rekreačního území s vodní nádrží • znělcový vrch Jedovina (338,6 m.n.) se zbytky kaple, rozhledy na Krušné hory a České středohoří • Rač (313,9 m.n.m.), od r. 1954 přírodní rezervace s teplomilnou vegetací • výhled na České středohoří, panorama s Milešovkou a Kletečnou • neznačená cesta vhodná i pro cykloturisty do Roudníků, Suché a Žichlic Cyklotrasa 3009 vede z Chabařovic dál až na Krušnohorskou magistrálu k _Radejč. Nádraží, odtud 3091 do D. Zálezel a Ústí, a z Dubic 3092 přes Stebno do Chvalova. Zde se napojuje na 3090 z D. Zálezel přes Podlesím a Hostovice do Ústí.

81


4.3.7.1.4 Stadice

Královské pole ve Stadicích s pomníkem Přemysla Oráče

Stadice jsou vesnice ležící v údolí řeky Bíliny nedaleko Trmic. Ves je součástí obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. V obci je železniční a autobusová zastávka. •

Stadice

charakter sídla:

vesnice

domů:

206

PSČ:

403 13

součást obce:

Řehlovice

okres:

Ústí nad Labem


Stadice (5,72 km²)


50°37'4 s. š.

zeměpisná délka:

13°57'60 v. d.

10.00 km Bílina, Vodní tok

Pověsti a pamětihodnosti obce Místo je známé především pověstí o Přemyslu Oráčovi. Podle legendy byl z pole nedaleko odtud povolán na český trůn kněžnou Libuší Přemysl Oráč. Tato pověst se dočkala četných uměleckých zpracování. Blízko Stadic pověst připomíná pomník z roku 1841, který zde nechali postavit Nosticové architektem F. Staumannem. Desky s reliéfy jsou dílem sochaře Josefa Maxe. Pomník stojí na Královském poli, které je od roku 1962 národní kulturní památkou. Rozměry Královského pole byly ve středověku základem české polní míry.

82


Dalšími památkami jsou Přemyslův statek s pamětní deskou nebo Královský pramen. K pověsti patří i Přemyslova líska, jejíž oříšky byli stadičtí povinni odevzdávat na panovnický stůl.

Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče je česká národní kulturní památka. Skládá se z Královského pole a na něm vybudovaného pomníku Přemysla Oráče. Leží blízko obce Stadice, šest kilometrů jihozápadně od města Ústí nad Labem. Za národní kulturní památku bylo Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče prohlášeno v roce 1962.

Královské pole Královské pole (německy Königsfeld) je historické místo, ze kterého byl podle legendy povolán Přemysl Oráč, zakladatel českého knížecího a později královského rodu Přemyslovců, na český knížecí stolec. Rozměry Královského pole sloužily ve středověku jako základ české polní míry.

Pomník Přemysla Oráče Roku 1841 nechal na Královském poli zbudovat hrabě E. Nostic podle návrhu architekta F. Staumanna pomník Přemysla Oráče. Pomník tvoří kamenný podstavec, na němž stojí pluh ze železné litiny. Na přední a zadní straně podstavce se nacházejí železné reliéfy od Josefa Maxe zobrazující setkání Přemysla Oráče s poselstvem od kněžny Libuše a jeho příchod na Vyšehrad. Na levé straně podstavce se nachází nápis „ZDE OD PLUHU PŘEMYSL k WÉWODSTWJ POWOLÁN. WZDĚLANY MDCCCXLI.“. Na pravou stranu podstavce byl doplněn v roce 1945 nápis „VLÁDA VRÁTILA SE DO RUKOU TVÝCH, Ó LIDE ČESKÝ. 1945“.

Zvonička

• Zvonička, tvořená rozsochatým kmenem se stříškou, pochází z 19. století. Původně se

nacházela v blízkých Hliňanech, v r. 1996 byla přenesena do Stadic. Její půdvodní zvon byl zrekvírován v r. 1942. Dnes se v ní nachází malý mosazný zvon s průměrem 22 cm. Zvon je zcela bez ozdob, s jedním uchem a zajímavě tvarovaným srdcem v podobě několika propojených kuliček různých průměrů.

83


Ubytování a restaurace Penzion U SV. BARBORY Kapacita: 14 lůžek Cena: 350,- Kč KONTAKTNÍ ADRESA: Penzion U SV. BARBORY Dubice 39 400 04 Řehlovice Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 213 110 Restaurace U LÍPY Kapacita: 100 míst

PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: 12:00 - 24:00 Úterý: 12:00 - 24:00 Středa: 12:00 - 24:00 Čtvrtek: 12:00 - 24:00 Pátek: 12:00 - 1:00 Sobota: 12:00 - 1:00 Neděle: 12:00 - 22:00

KONTAKTNÍ ADRESA: Restaurace U LÍPY Řehlovice 3 403 13 Řehlovice Česká republika (CZ) tel: (+420) 602 410 461, 475 215 257 Ve 2. NP sál s kapacitou 160 míst. Možnost pronájmu k soukromým akcím pro domluvě s OÚ Řehlovice.

84


NA ÚZEMÍ MÍSTNÍ ČÁSTI EVIDUJEME • kamenný barokní most nad řekou Bílinou, rekonstrukce 1993 -5 • místo údajného narození Přemysla Oráče - podle pověsti o založení panovnického rodu Přemyslovců • Královský pramen (národní kulturní památka) • Volská hora (309 m.n.), kam podle legendy vešli Přemyslovi voli • Immaculata (socha Panny Marie z r. 1770) a zvonička (1850, přemístěna z Hliňan) • bývalá cihelna a bývalé ateliery sochaře Jaroslava Bejčka a jeho ženy Li Ki Sun Bejčkové • Stadické srázy, čedičová suťová pole, vrch Rovný (ohrožen těžbou) • příjezd pro cykloturisty: silnice 3. třídy č. 252 a obslužná komunikace podél dálnice z Trmic • knihovna (budoucí informační centrum) Nachází se zde cyklotrasa 3071 Přemysla Oráče, po které je možno se vydat do Trmic, Stadic či na opačnou stranu do Úpořin. Nové Stadice – jsou novodobou částí , v současné době mají význam především jako rekreační oblast . Nové Stadice se nacházejí v blízkosti Koštova (Trmice) a jsou obklopeny lesy.

4.3.7.1.5 Hliňany

Hliňany charakter sídla:

část obce

obyvatel:

40 (2001)

domů:

3 (2009)

PSČ:

403 13

součást obce:

Řehlovice

okres:

Ústí nad Labem

historická země:

Čechy




50°36′51″ s. š.

zeměpisná délka:

13°57′12″ v. d.

obce Řehlovice v Hliňany je část okrese Ústí nad Labem. Nachází se na jihovýchodě Řehlovic. Prochází zde rychlostní silnice R63. V roce 2009 zde bylo evidováno 26 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 40 obyvatel. Hliňany leží v katastrálním území Řehlovice o výměře 6,21 km2.

85


NA ÚZEMÍ MÍSTNÍ ČÁSTI EVIDUJEME • renesanční zámek, 1650 barokně přestavěn, pobýval zde např. císař Josef II. (dnes ústav sociální péče) • neznačená cesta Hliňany - Stadice - Koštov - Trmice podél levého břehu Bíliny, dobře využitelná pro jízdní kola – neoznačená cyklotrasa

4.3.7.1.6 Moravany Moravany charakter sídla:

malá vesnice

obyvatel:

28 (2001)

domů:

28 (2009)

PSČ:

400 04

součást obce:

Řehlovice

okres:

Ústí nad Labem

historická země:

Čechy


Moravany u Dubic (1,54 km²)


50°36′8″ s. š.

zeměpisná délka:

14°1′27″ v. d.

Moravany je malá vesnice, část obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 5,5 km na východ od Řehlovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 28 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 28 obyvatel. Moravany leží v katastrálním území Moravany u Dubic o rozloze 1,54 km2.

NA ÚZEMÍ MÍSTNÍ ČÁSTI EVIDUJEME • • • • •

krucifix mezi lípami z 2. pol. 19. století, chráněná kulturní památka zvonička turistické cesty: žlutá směr Podlešín, Zálezly, vodopád Vrkoč bistro Moravanský vodopád , který leží na mordvanském potoce

86


4.3.7.1.7 Radejčín

Radejčín charakter sídla:

malá vesnice

obyvatel:

52 (2001)

domů:

50 (2009)

PSČ:

400 04

součást obce:

Řehlovice

okres:

Ústí nad Labem

historická země:

Čechy


Radejčín (4,63 km²)


50°35′30″ s. š.

zeměpisná délka:

13°59′46″ v. d.

Radejčín je malá vesnice, část obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 4,5 km na jihovýchod od Řehlovic. Prochází tudy železniční trať Lovosice - Teplice v Čechách. V roce 2009 zde bylo evidováno 50 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 52 obyvatel. V obci je autobusová zastávka a mimo obec zastávka ČD (Lovosice - Úpořiny) Radejčín je také název katastrálního území o rozloze 4,63 km2.

NA ÚZEMÍ MÍSTNÍ ČÁSTI EVIDUJEME • místo dobrého výhledu na Krušné hory • bývalý venkovský statek továrníka Schichta Radejčín - jízdárna koní Radejčín http://www.stajrehlovice.websnadno.cz/Kontakty.html Kontakt : email: [email protected] skype: IvJanovska tel: 720 185 489

SJK Markéty Jindrové - http://marketing-zverinec.webnode.cz Markéta Jindrová Úpořiny 6 415 01 TEPLICE Kontakt : +420 739097679

87


Územně analytické podklady ve vybrané obci Území obec Řehlovice Sledovaný jev Kód obce 1 Počet obyvatel 1 Přirozený přírůstek 1 Saldo migrace 2 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 2 Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 3 Počet obyvatel ve věku 65 let a více 6 Počet částí obce 8 Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 8 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 8 Počet uchazečů o zaměstnání 8 Počet uchazečů - absolventů 8 Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců 11 Počet dokončených bytů 11 Počet dokončených bytů v rodinných domech 17 Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 18 Počet lázeňských léčeben 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 30 Orná půda - rozloha (ha) 30 Chmelnice - rozloha (ha) 30 Vinice - rozloha (ha) 30 Zahrady - rozloha (ha) 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 30 Lesní půda - rozloha (ha) 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 30 Zemědělská půda - rozloha (ha) 30 Celková výměra (ha) 30 Koeficient ekologické stability 37 Živě narození 37 Zemřelí 37 Přistěhovalí 37 Vystěhovalí 37 Průměrný věk 37 Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

Nejčerstvější údaj 568201 1 307 [2] 5 [3] 15 [3] 15,0 [4] 193,0 [4] 11,7 [4] 150,0 [4] 8 [4] 8,3 [4] 43 [4] 43 [4] 4 [4] 13 [4] 4 [5] 4 [5] . - [4] - [4] 52,3 [4] 62,6 [4] 31,5 [4] 16,5 [4] 0,7 [4] 30,5 [4] 915 [4] - [4] - [4] 35 [4] 51 [4] 461 [4] 852 [4] 20 [4] 29 [4] 433 [4] 1 462 [4] 2 797 [4] 1,03 [4] 17 [3] 12 [3] 49 [3] 34 [3] 39,7 [4] 944 [4]

88






4.3.8 Modlany

Kaple Sv. Jana Nepomuckého Modlany Základní statistická data První písemná zpráva Nadmořská výška

1328 Počet obyvatel 188 m n.m.



789 48,2 % 38,2

180

89


LOKALIZACE • • • • • • • •

Statistický kód obce: ZUJ 567710 Správní obvod 2: Teplice Správní obvod 3: Teplice Území NUTS 4: Okres Teplice Území NUTS 3: Ústecký kraj Území NUTS 2: Severozápad Turistická oblast: 12 Krušné hory a podkrušnohoří Turistický region: Severozápadní Čechy

První zmínka 1328. V minulosti převážně zemědělská oblast v kombinaci s hornictvím. Obec a její sídla leží na předělu v Podkrušnohorské pánve a Českého středohoří a vytváří tak významnou část turistického koridoru. Napojením na cykloturistické a turistické trasy okolo jezera Milada nabízí příležitosti pro sportovní vyžití. Obnovováním přirozeného vodního režimu krajiny s vodními plochami se nabízí možnost rybaření. Místní části: Drahkov, Kvítkov, Modlany, Suché, Věšťany.

Místní pamětihodnosti :

• • • •

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Kvítkově Kaple sv. Floriána v Suché Kaple sv. Antonína Padnánského ve Věšťanech Márnice - Hřbitov Modlany

90


Neštěstí na hlubinném dole Kateřina - rok 1963

Každý rok se v období kolem svátku svaté Kateřiny (25.11.) koná u Památníku důlního neštěstí na dole Kateřina smuteční tryzna za tragicky zesnulé horníky. S těžbou uhlí na Modlansku šla ruku v ruce od poloviny 19. století i důlní neštěstí, kterých bylo v minulých dobách více než dost. Důlní požár, od kterého jsme si připomněli již 46. výročí, vznikl na chodbě č. 105 tohoto dolu. V místě vzniku ohně byla chodba pod starými chodbami v první lávce, od kterých byla oddělena tři metry silnou vrstvou uhlí. Zplodiny záparu nebyly odváděny do průchodného větracího proudu. V 15.20 hod. byly zjištěny husté kouře směrem k výdušné jámě. Aktivní zásah na uhašení ohně se opozdil, protože nebyla k dispozici tlaková voda, neboť potrubí bylo rozpojeno a přítok vody uzavřen. K požáru byla vyslána jen neúplná četa záchranářů, která se po nezdařilých pokusech musela stáhnout z ohrožených prostorů. Došlo k zvratu proudění vzduchu v chodbě a husté dýmy se dostaly do vtažných větrních proudů. Po dvou hodinách od vzniku požáru se již některé horníky nepodařilo zachránit. V průběhu dalších pokusů o uzavření požářiště v dole došlo k několika výbuchům požárních plynů, což si vynutilo uzavření dolu na povrchu na ohlubni všech jam. Při dotěsňování jámových poklopů došlo opět k výbuchu, který poškodil uzávěry jam. Při tomto neštěstí 3.ledna 1963 na dole Kateřina přišlo o život 15 horníků. 3. května 1963 bylo definitivně rozhodnuto o uzavření hlubinného dolu Kateřina. Toto neštěstí ukončilo na Modlansku hlubinnou důlní činnost.

91


Modlany

znak

vlajka

status:

obec

NUTS 5 (obec):

CZ0426 567710

kraj (NUTS 3):

Ústecký (CZ042)

okres (NUTS 4):

Teplice (CZ0426)


Teplice


Čechy


10,1 km²

počet obyvatel:

844 (3. 7. 2006)


50° 39’ 31’’

zeměpisná délka:

13° 53’ 35’’


188 m

PSČ:

417 13


6

části obce:

5


5


Modlany 34 417 13 Modlany


Jana Podzimková

Oficiální web: http://www.modlany.cz E-mail: [email protected]

92


Kalendář událostí příklad událostí v obci Plánované události: 2010 Datum

Událost

Místo konání

Podrobnosti

24.4.

Veřejná soutěž větroňů s elektropohonem

Modelpark Suché

Pořadatel: Modelpark Severka

30.4.

Pálení čarodějnic

Sokol Suché

Pálení čarodějnic a opékání buřtů. Pořadatel: TJ Sokol Suché

30.4.

Pálení čarodějnic

Hřiště Modlany

Pořádají Hasiči, Baník Modlany, Obec Modlany.

1.5.

Prvomájový průvod

Sokol Suché

Přehlídka alegorických vozů, průvod obcí a návštěva okolních obcí. Pořadatel: TJ Sokol Suché

8.5.

Ústecký Hopík

Modelpark Suché

Soutěž rádiem řízených parašutistů. Pořadatel: Modelpark Severka

15.5.

Soustředění jetů

Modelpark Suché

Létání s modely s tryskovým pohonem. Pořadatel: Modelpark Severka

12.6.

Festival velkých raket

Modelpark Suché


19.6.

Soutěž motorových modelů – akrobatů

Modelpark Suché


3.7.

Vítání prázdnin

Sokol Suché

Řada soutěží pro děti o ceny, nafukovací hrad pro děti, opékání buřtů. Pořadatel: TJ Sokol Suché

24.7.

VIII. ročník Memoriálu Daniela Slámy

Sokol Suché

Dvoudenní turnaj za účasti čtyř týmů, zahajovací utkání zařídí staré gardy Sokola Suché a Roudníků. Pořadatel: TJ Sokol Suché

25.7.

VIII. ročník Memoriálu Daniela Slámy

Sokol Suché

Dvoudenní turnaj za účasti čtyř týmů, zahajovací utkání zařídí staré gardy Sokola Suché a Roudníků. Pořadatel: TJ Sokol Suché

25.9.

Veřejná soutěž větroňů s elektropohonem

Modelpark Suché


9.10.

Drakiáda

Modelpark Suché


93


4.3.8.1 Místní části obce 4.3.8.1.1 Drahkov Drahkov leží v bezprostřední blízkosti Teplic. První zpráva o existenci sídla je z roku 1393. Osada vznikla jako zemědělské sídlo podél silnice a cest, v místě chráněném Doubravskou horou. Pro vývoj osady, tak jako i pro ostatní části obce byla strategická stavba hradu Doubravka v 15. století, kdy docházelo v osadě k rozvoji řemesel. Z věšťanského lomu se např. dovážel stavební kámen. Co se týče národnostního složení, z archivních dokladů vyplývá, že celé území bylo v polovině 17. století osídleno německým obyvatelstvem. Pozdější potřeba pracovních sil v období průmyslové revoluce, při stavbě železnice, při rozvoji těžby uhlí, přivádí tisíce českých dělníků z vnitrozemí, kteří se zde trvale usazují, jsouce vydáni tvrdému sociálnímu i národnostnímu útisku. V letech 1830-1840 bylo v Drahkově 12 domů, 69 obyvatel a patřily pod Modlany. Osada po dosídlení a dále pak ještě v 60. letech má významný obytný charakter, avšak po uzavření těžby na Kateřině a vlivem koncentračních vlivů teplického regionu obytná funkce postupně slábla. V posledních letech však je možno přece jen zaznamenat pozitivní vývoj. Těsné sousedství se zastavěným územím Teplic, s nedalekým sídlištěm Panorama, zvyšuje zájem o stavbu rodinných domků v Drahkově. Významnou roli zde sehrává cenová politika pozemků, dostupnost zařízení regionálního významu v nedalekém sídlišti a konečně i dobrá dopravní dostupnost. Drahkov má v tomto směru dobré předpoklady pro další rozvoj.

Drahkov charakter sídla:

vesnice

obyvatel:

119

domů:

73

PSČ:

417 13

součást obce:

Modlany

okres:

Teplice

historická země:

Čechy


Kvítkov u Modlan (0 km²)


50° 38' 25" s. š.

zeměpisná délka:

13° 52' 11" v. d.


260 m

94


4.3.8.1.2 Kvítkov

Kvítkov charakter sídla:

malá vesnice

obyvatel:

86 (2001)

domů:

42 (2009)

PSČ:

417 13

součást obce:

Modlany

okres:

Teplice

historická země:

Čechy


Kvítkov u Modlan (2,52 km²)


50°38′14″ s. š.

zeměpisná délka:

13°53′10″ v. d.

Kvítkov je malá vesnice, část obce Modlany v okrese Teplice. Nachází se asi 2,5 km na jih od Modlan. V roce 2009 zde bylo evidováno 42 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 86 obyvatel. Kvítkov leží v katastrálním území Kvítkov u Modlan o rozloze 2,52 km2. V katastrálním území Kvítkov u Modlan leží i Drahkov.

4.3.8.1.3 Suché Suché charakter sídla:

malá vesnice

obyvatel:

76 (2001)

domů:

34 (2009)

PSČ:

417 13

součást obce:

Modlany

okres:

Teplice

historická země:

Čechy


Suché a Žichlice u Modlan (3,06 km²)

zeměpisná šířka: 50°38′1″ s. š. zeměpisná délka:

13°54′44″ v. d.

95


Území obec Modlany Sledovaný jev Kód obce 1 Počet obyvatel 1 Přirozený přírůstek 1 Saldo migrace 2 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 2 Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 3 Počet obyvatel ve věku 65 let a více 6 Počet částí obce 8 Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 8 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 8 Počet uchazečů o zaměstnání 8 Počet uchazečů - absolventů 8 Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců 11 Počet dokončených bytů 11 Počet dokončených bytů v rodinných domech 17 Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 18 Počet lázeňských léčeben 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 30 Orná půda - rozloha (ha) 30 Chmelnice - rozloha (ha) 30 Vinice - rozloha (ha) 30 Zahrady - rozloha (ha) 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 30 Lesní půda - rozloha (ha) 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 30 Zemědělská půda - rozloha (ha) 30 Celková výměra (ha) 30 Koeficient ekologické stability 37 Živě narození 37 Zemřelí 37 Přistěhovalí 37 Vystěhovalí 37 Průměrný věk 37 Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

Nejčerstvější údaj 567710 918 [2] 6 [3] 25 [3] 16,8 [4] 149,0 [4] 10,9 [4] 97,0 [4] 5 [4] 10,1 [4] 37 [4] 40 [4] 1 [4] 14 [4] 6 [5] 6 [5] . - [4] - [4] 67,7 [4] 79,9 [4] 11,7 [4] 25,6 [4] 3,6 [4] 3,1 [4] 547 [4] - [4] - [4] 16 [4] 41 [4] 80 [4] 31 [4] 37 [4] 15 [4] 244 [4] 684 [4] 1 011 [4] 0,25 [4] 13 [3] 7 [3] 41 [3] 16 [3] 38,1 [4] 641 [4]

96

Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice IČ : 272 82 546 Poznámky: [1] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [2] období: 31.12.2009 [3] období: rok 2009 [4] období: 31.12.2008 [5] období: rok 2008


Kategorie Evropsky významná lokalita

Název Kateřina mokřad

4.3.9 Chlumec

LOKALIZACE Statistický kód obce: ZUJ 568015 • • • • • • •

Správní obvod 2: Ústí nad Labem Správní obvod 3: Ústí nad Labem Území NUTS 4: Okres Ústí nad Labem Území NUTS 3: Ústecký kraj Území NUTS 2: Severozápad Turistická oblast: 12 Krušné hory a podkrušnohoří Turistický region: Severozápadní Čechy

Chlumec (německy Kulm) je obec na severu České republiky, na východě Ústeckého kraje, v okrese Ústí nad Labem. Leží na úpatí Krušných hor, na půli cesty mezi krajským městem Ústí nad Labem a Teplicemi. V obci s plošnou výměrou katastru 12,88 km2 žije 4636 obyvatel (26. března 2010). Název Chlumce je zřejmě odvozen od slova chlum, které označuje kopec se zalesněným hřebenem. Zmíněným kopcem je pravděpodobně jedna z přírodních dominant Chlumce, Horka.

97


Místní části: Chlumec, Český Újezd, Stradov, Střížovice, Žandov

Chlumec

znak

status:

obec

NUTS 5 (obec):

CZ0427 568015

kraj (NUTS 3):

Ústecký (CZ042)

okres (NUTS 4):



Ústí nad Labem


Čechy


12,88 km²

počet obyvatel:

4636 (26. března 2010)


50° 41’ 50’’

zeměpisná délka:

13° 56’ 20’’


235 m

PSČ:

400 10 až 403 39


6

části obce:

5


6


Krušnohorská 39 Chlumec 40339 Chlumec u Ústí nad Labem


Mgr. Josef Říha

Oficiální web: http://www.ouchlumec.cz/ E-mail: [email protected]

98


Turistická zajímavost Místo napoleonských bitev roku 1813 29. a 30. srpna u vsi Přestanov a v polovině září roku 1813 poblíž Varvažova se střetla ustupující vojska francouzské armády se spojeneckými vojsky rakousko - prusko - ruskými. V obou bitvách, ve kterých prohrála napoleonova armáda, padlo přes 36.000 vojáků. Výrazný podíl na vítězství měla ruská gardová jízda a rakouské oddíly generála ColloredaMansfelda.

Současnost a turistika Ačkoliv je obec poznamenána komunistickými zásahy, stále je plná památek a přírodních zajímavostí. Za zmínku stojí opravené již zmíněné památky, chráněné staleté dřeviny v zámeckém paku, konají se zde hasičské a myslivecké bály, sportovní turnaje a po celém okolí proslavený trampský festival Chlumecký guláš. Největším turistickým lákadlem jsou poté slavnosti v souvislosti s výročím bitvy u Chlumce 1813, spojené s hudbou, divadelními představeními na návsi, jarmarkem a fragmentem bitvy které se účastní nejen domácí, ale i zahraniční účastníci klubů vojenské historie. Obcí rovněž vede několik turistických tras a cyklostezka navazující na Krušnohorskou magistrálu. V zimních měsících slouží jako přestupní stanice lyžařského střediska v sousední Zadní Telnici. Kulturní život obce poté zajišťují místní hudební sbory Koťata a Dětský hudební sbor pod vedením místostarosty pana J. Říhy, které každoročně konají Vánoční koncerty v kostele sv. Havla. V obci jsou dále činní dobrovolní hasiči, kynologové, členové Autoklubu a Trampské unie.

Barokní kaple Nejsvětější Trojice na Horce

99


Pamětihodnosti v obci a jejím okolí

Kaple sv. Jana Nepomuckého ve Stradově • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Kaple Nejsvětější Trojice na vrchu Horka Křížová cesta začínající u kotela sv. Havla, končící u kaple Nejsvětější Trojice na Horce 3 smírčí kříže v obci 1 smírčí kříž v horách nad obcí renesanční náhrobky uvnitř kostela a na jeho severovýchodním průčelí Jubilejní pomník (Rakouský) bitvy 1813 v Chlumci - zbudován 1913 za přítomnosti arcivévody Karla, budoucího posledního R-U císaře 1813. Pomník bitvy 1813 ve Stradově Pomník zajetí generála D. R. Vandamma, velitele francouských vojsk, na Asmanově louce nad Stradovem Pomník bitvy 1813 (Francouzský) u Juchtové kaple na křižovatce Stradov-PřestanovUnčín Juchtová kaple na křižovatce Stradov-Přestanov-Unčín Románská tzv. Chlumecká kaple Bolestné matky boží v horách nad obcí Pomník padlým vojákům první světové války na návsi z roku 1935 Sloup se sousoším Piety na návsi. Socha Ecce Homo. Původní roubené stavení za farou, tzv. Martínkovna Kaple v Žandově. Drobná kaple z r. 1840 stojí při průjezdní silnici. Ve věžičce malý zvon. Kaple v Českém Újezdě. Kaple na návsi pod dvěma kaštany pochází z počátku 20. století. Ve věžičce se nachází litinový zvon. Kaple sv. Jana Nepomuckého ve Stradově. Kaple ze 17. století stojí na návsi. Ve věžičce litinový zvon se značně zkorodovaným povrchem. Střížovická studna - přesunuta do skanzenu v Zubrnicích staleté duby v zámeckém parku

100


Jubilejní památník Bitvy u Chlumce 1813

Jubilení památník v Chlumci Největší, tzv. Jubuilejní památník byl vybudován na náklady rakouské vlády, aby na věčné časy připomínal hrdinství spojeneckých vojsk za napoleonské bitvy roku 1813. Návrh zpracoval architekt Julius Schmiedel z Prahy. Na umělém náspu s přístupovým schodištěm se na mohutném odstupňovaném kamenném základu tyčí do výše 26 m vysoký nahoru se zužující válec se sochou lva od sochaře Adolfa Mayerla. Stavbu památníku realizoval stavitel Antonín Plass ze sousedních Chabařovic. Fresky kopule stropu slavností síně uvnitř památníku jsou pak dílem Karla Krattnera. Památník byl slavnostně otevřen 29. srpna 1913, za přítomnosti představitelů mnoha národů. Přítomní byli například • • • • • • •

arcivévoda Karel František Josef Habsburský, budoucí císař Karel I. princ Lobkovic, vrchní komoří arcivévody hrabě Thun, zemský místodržící generál svobodný pán z Georgi, zemský ministr obrany generál von Kessel zastupující německého císaře představitelé vítězných armád a další příslušníci šlechty.

101


Zahajovací projev přednesl dr. Weber z Prahy. Po slavnostním nástupu četné jednotky a vojenské hudby vyznamenal arcivévoda Karel členy 42. pěšího pluku hraběte Erbacha, který se v bitvě hrdinsky vyznamenal. Svou zdravici přednesl i chlumecký hrabě Otakar Klement Westphalen, coby předseda spolku pro vybudování památníku. Po slavnostní mši, celebrovanou panem biskupem Frindem následoval slavnostní pochod vyznamenané jednotky, baterie polního dělostřelectva a na 150 jednotek vojenských veteránů, který trval asi 3/4 hodiny. Koncem 2. sv. války byl památník poškozen stíhačkami, které si ze sochy lva na jeho vrcholu udělaly terč.

Díky tomuto poškození začalo do tělesa sochy po čase zatékat a hrozilo její zřícení. Proto již roku 1973 byly místními dobrovolníky provedeny základní opravné práce. Celkové rekonstrukce se památník dočkal až v roku 1993, kdy došlo k opravě tělesa památníku a následně roku 1997 k opravě vnitřních fresek. Dnes je památník jednou z chloub obce a hojně navštěvovanou památkou. Každoročně se u něj konají pietní akce k uctění padlých vojáků v bitvě 1813. Tipy na výlet

• Po stopách bitvy u Chlumce Oblast kolem Chlumce u Ústí nad Labem se v historii stala dějištěm řady významných bitev. Chlumeckem prošla snad všechna válečná tažení do Čech. V letech 1004, 1040 a 1126 - bitvy za vlády Přemyslovců, husitská tažení a bitva v roce 1426, tažení různých vojsk v 17. století za 30leté války a v sedmiletých válkách v 18. století, napoleonské války v roce 1813, pruskorakouské střety v roce 1866, ale i 1. a 2. světová válka.

102


• Naučná historická stezka Areál bojiště s pomníky napoleonské bitvy roku 1813 v Chlumci, Přestanově, Stradově, Žandově, Varvažově a Nakléřově.

• Chlumecký guláš V Chlumci u Ústí nad Labem se každý rok koná 2-denní festival trampské, folkové, country a bluegrass hudby. Akce probíhá v bývalém zámeckém parku u sportovního areálu. Jsou zde i atrakce pro děti po celý den (kolotoče, hasičská technika, projížďky na koních). • Chlumecký rybník Rybník vzniklý po rekultivaci hnědouhelného lomu využívaný k rekreaci v těsné blízkosti Chlumce.

• Ranč u lesa Stradov 224 Chlumec 403 39 [email protected] http://www.ranculesa.com 603 474 307 411 130 351 IČO: 227 31 491 Nabízejí: • Ustájení koní dlouhodobé Pokud máte koníka a nebo si ho přejete pořídit, nabízíme Vám možnost dlouhodobého pastevního ustájení na našem rodinném ranči, ve společnosti ostatních koní. K dispozici máme kruhovou ohradu, kde s koníky pracujeme. Pokud máte zájem o bližší informace, napište, volejte nebo se přijeďte podívat. Cena dohodou, dle Vašich požadavků.

103


• Krátkodobé ustájení Pokud si přejete odjet na dovolenou, můžete k nám koníka přivést třeba na jeden den. Po dobu Vaší nepřítomnosti se o něj dobře postaráme. 150 Kč…… 1 den • Vodění na koních v ohradě Vodění je vhodné pro úplné začátečníky v každém věku. Posadíte sebe nebo své dítě do sedla a doprovod povede koně v prostoru ohrady. Cena za vodění v ohradě ……………25 Kč 1 okruh • Vodění na koních ve volné přírodě Pokud jste začátečníci, ale udržíte se již samy v sedle, můžeme koníka vést na procházku i do okolí ranče. Cena za vodění v přírodě……………150 Kč za 30 min. • Vyjížďky do okolí Pro ty z Vás, kteří již máte určité zkušenosti v sedle. Umožníme Vám zapůjčení koně, kdy si můžete s doprovodem vyjít do přírody. Rychlost vyjížďky přizpůsobíme vašim dovednostem. K dispozici na vyjížďku máme dva koníky. Cena za vyjížďku: 250 Kč cca 1 hod. ,……….každá další hodina 200 Kč. • Celodenní výlet Pokud jste zkušení jezdci, zapůjčíme Vám koně a můžete si, opět s doprovodem, vyjet na delší výlet do přírody, s možností oběda. K dispozici jsou opět dva koně. Cena za celodenní výlet cca 6 - 8 hod…………1500 Kč • Výcvik začátečníků Pokud se Vám vodění na koni zalíbilo, můžete se začít učit. Cena za výcvik cca 45 min. ……………………250 Kč • Dárkový poukaz Můžete si u nás pro své blízké či kamarády zakoupit poukaz. Určitě s ním uděláte radost těm, kteří mají rádi koně, ať již k narozeninám, svátku, Vánocům, Valentýnovi, za vysvědčení či jen tak pro radost.

104


Cena podle toho, kterou nabízenou službu si vyberete. • Jednorázové akce Pro ty, kteří se chtějí svést na koni, pořádáme jednorázové akce, upozornění na ně najdete na hlavní stránce. • Permanentky Pro vážné zájemce a stálé návštěvníky máme připraveny zvýhodněné permanentky. NA ÚZEMÍ OBCE EVIDUJEME

• Hostinec U HAVRANA Kapacita: 37 míst

Vaří se jen pro objednané akce. PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: 15:00 - 22:00 Úterý: 15:00 - 22:00 Středa: 15:00 - 22:00 Čtvrtek: 15:00 - 22:00 Pátek: 15:00 - 22:00 Sobota: 15:00 - 22:00 Neděle: 15:00 - 22:00 KONTAKTNÍ ADRESA: Hostinec U HAVRANA Holubova 65 403 39 Chlumec Česká republika (CZ) • Hotel BONAPARTE Kapacita hotelu: 52 lůžek Cena: 1-lůžkový pokoj 1 260,- Kč + snídaně 2-lůžkový pokoj 1 540,- Kč + snídaně apartmán 4 480,- Kč/2 osoby + snídaně nadstandart 2 940,- Kč + 600,- Kč každá další osoba

105


KONTAKTNÍ ADRESA: Hotel BONAPARTE Ústecká 10 403 39 Chlumec Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 224 344 fax: (+420) 475 200 870 http://www.hotelbonaparte.cz e-mail: [email protected]

• Kulturní dům CHLUMEC

V Kulturním domě CHLUMEC se nachází i kino.

Předprodej vstupenek: hodinu před představením. KONTAKTNÍ ADRESA: Kulturní dům CHLUMEC Muchova 267 403 39 Chlumec Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 224 096 e-mail: [email protected]

• Motorest U VANDAMMA Kapacita: 30 míst

PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: 11:00 - 22:00 Úterý: 11:00 - 22:00 Středa: 11:00 - 22:00 Čtvrtek: 11:00 - 22:00 Pátek: 11:00 - 22:00 Sobota: 11:00 - 22:00 Neděle: 11:00 - 22:00 KONTAKTNÍ ADRESA: Motorest U VANDAMMA Žandov 500 403 39 Chlumec Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 223 036

106


• Lesní penzion Žandov Kapacita penzionu: 85 lůžek Cena: 250,- Kč/chatka KONTAKTNÍ ADRESA: Lesní penzion Žandov Žandov 403 39 Chlumec Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 223 820

RESTAURACE • Restaurace Hotelu BONAPARTE Kapacita: 55 míst + salonek 20 míst PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: 07:00 - 22:00 Úterý: 07:00 - 22:00 Středa: 07:00 - 22:00 Čtvrtek: 07:00 - 22:00 Pátek: 07:00 - 22:00 Sobota: 07:00 - 22:00 Neděle: 07:00 - 22:00 KONTAKTNÍ ADRESA: Restaurace Hotelu BONAPARTE Ústecká 403 39 Chlumec Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 224 344

107


• Restaurace KULTURNÍ DŮM Kapacita: 80 míst

PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: 13:00 - 24:00 Úterý: 13:00 - 24:00 Středa: 13:00 - 24:00 Čtvrtek: 13:00 - 24:00 Pátek: 13:00 - 24:00 Sobota: 13:00 - 24:00 Neděle: 13:00 - 24:00 KONTAKTNÍ ADRESA: Restaurace KULTURNÍ DŮM Muchova 267 403 39 Chlumec Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 224 096

• Restaurace U DOSTRAŠILŮ Kapacita: 40 míst

PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: 16:00 - 22:00 Úterý: Zavřeno Středa: 16:00 - 22:00 Čtvrtek: 16:00 - 22:00 Pátek: 16:00 - 23:00 Sobota: 11:00 - 23:00 Neděle: 11:00 - 22:00 KONTAKTNÍ ADRESA: Restaurace U DOSTRAŠILŮ Stradov 1 403 39 Chlumec Česká republika (CZ) tel: (+420) 475 223 271

108


4.3.9.1 Místní části obce 4.3.9.1.1 Český Újezd

Český Újezd charakter sídla:

malá vesnice

obyvatel:

67 (2001)

domů:

37 (2009) 400 10

PSČ: 403 39 součást obce:

Chlumec

okres:

Ústí nad Labem

historická země:

Čechy


Český Újezd (1,12 km²)


50°40′43″ s. š.

zeměpisná délka:

13°57′56″ v. d.

Český Újezd je malá vesnice, část obce Chlumec v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Chlumce. V roce 2009 zde bylo evidováno 37 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 67 obyvatel. Český Újezd je také název katastrálního území o rozloze 1,12 km2.

109


4.3.9.1.2 Stradov

Stradov charakter sídla:

část obce

obyvatel:

115 (2001)

domů:

90 (2009)

PSČ:

403 39

součást obce:

Chlumec

okres:

Ústí nad Labem

historická země:

Čechy

katastrální území: Stradov u Chabařovic (2,27 km²) zeměpisná šířka:

50°41′40″ s. š.

zeměpisná délka:

13°55′19″ v. d.

Stradov je část obce Chlumec v okrese Ústí nad Labem. Nachází se na západě Chlumce. V roce 2009 zde bylo evidováno 90 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 115 obyvatel. Stradov leží v katastrálním území Stradov u Chabařovic o rozloze 2,27 km2.

4.3.9.1.3 Střížovice Střížovice charakter sídla:

malá vesnice

obyvatel:

29 (2001)

domů:

26 (2009)

PSČ:

400 10

součást obce:

Chlumec

okres:

Ústí nad Labem

historická země: Čechy katastrální území:

Střížovice u Ústí nad Labem (0,99 km²)


50°40′45″ s. š.

zeměpisná délka:

13°58′46″ v. d.

110


Střížovice je malá vesnice, část obce Chlumec v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 3,5 km na jihovýchod od Chlumce. V roce 2009 zde bylo evidováno 26 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 29 obyvatel. Střížovice leží v katastrálním území Střížovice u Ústí nad Lab Labem o rozloze 0,99 km2.

4.3.9.1.4 Žandov Žandov charakter sídla:

část obce

obyvatel:

234 (2001)

domů:

97 (2009)

PSČ:

403 39

součást obce:

Chlumec

okres:

Ústí nad Labem

historická země: Čechy katastrální území:

Žandov u Chlumce (3,66 km²)


50°42′32″ s. š.

zeměpisná délka:

13°56′45″ v. d.

Žandov je část obce Chlumec v okrese Ústí nad Labem. Nachází se na severu Chlumce. Prochází zde silnice I/13. V roce 2009 zde bylo evidováno 97 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 234 obyvatel. Žandov leží v katastrálním území Žandov u Chlumce o rozloze 3,66 km2.

111


Územně analytické podklady ve vybrané obci Území obec Chlumec Sledovaný jev Kód obce 1 Počet obyvatel 1 Přirozený přírůstek 1 Saldo migrace 2 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 2 Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 3 Počet obyvatel ve věku 65 let a více 6 Počet částí obce 8 Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 8 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 8 Počet uchazečů o zaměstnání 8 Počet uchazečů - absolventů 8 Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců 11 Počet dokončených bytů 11 Počet dokončených bytů v rodinných domech 17 Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 18 Počet lázeňských léčeben 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 30 Orná půda - rozloha (ha) 30 Chmelnice - rozloha (ha) 30 Vinice - rozloha (ha) 30 Zahrady - rozloha (ha) 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 30 Lesní půda - rozloha (ha) 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 30 Zemědělská půda - rozloha (ha) 30 Celková výměra (ha) 30 Koeficient ekologické stability 37 Živě narození 37 Zemřelí 37 Přistěhovalí 37 Vystěhovalí 37 Průměrný věk 37 Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

Nejčerstvější údaj 568015 4 434 [2] 5 [3] -8 [3] 14,4 [4] 641,0 [4] 10,8 [4] 479,0 [4] 5 [4] 7,3 [4] 164 [4] 173 [4] 12 [4] 40 [4] 15 [5] 15 [5] 2 [4] - [4] - [4] 37,8 [4] 50,4 [4] 40,2 [4] 19,4 [4] 2,4 [4] 40,3 [4] 246 [4] - [4] - [4] 32 [4] 14 [4] 196 [4] 520 [4] 31 [4] 30 [4] 220 [4] 487 [4] 1 288 [4] 1,60 [4] 57 [3] 52 [3] 129 [3] 137 [3] 39,0 [4] 3 317 [4]

112



Chráněné území a památný strom Kód 101746 5504

Kategorie Jednotlivý strom Evropsky významná lokalita

Název Dub na hrázi Východní Krušnohoří

4.3.10 Žalany

Žalany Základní statistická data První písemná zpráva Nadmořská výška Základní školy Podnikatelské subjekty

1400 Počet obyvatel 237 m n.m.

Podíl žen

1 Průměrný věk

473 51,8 % 40,2

151

113


LOKALIZACE • • • • • • • •

Statistický kód obce: ZUJ 567876 Správní obvod 2: Teplice Správní obvod 3: Teplice Území NUTS 4: Okres Teplice Území NUTS 3: Ústecký kraj Území NUTS 2: Severozápad Turistická oblast: 12 Krušné hory a podkrušnohoří Turistický region: Severozápadní Čechy


Žalany 237 m

PSČ: status:

417 obec63

zákl. jednotky: NUTSsídelní 5 (obec):

3CZ0426 567876

části obce: 3): kraj (NUTS

3Ústecký (CZ042)

katastrální území: okres (NUTS 4):

2Teplice (CZ0426)

obec působností: adresas rozšířenou obecního úřadu:

Pražská 93 Teplice 417 63 Žalany

pověřená obec: starosta / starostka: Blanka Rojková historická země: Čechy Oficiální web: http://www.zalany.cz katastrální výměra: 9,87 km² E-mail: [email protected] počet obyvatel:

516 (20. 2. 2009)


50° 35’ 22’’

zeměpisná délka:

13° 54’ 32’’

114


Obec Žalany se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký. Ke dni 20. 2. 2009 zde žilo 516 obyvatel. Žalany a místní části Lelov a Černice jsou malou obcí, která vzhledem k poloze na severu Milešovského středohoří je potencionálem možností turistiky pěší, cyklistické, pro jezdecké sporty, případně pro lovecké příležitosti. Jsou výchozím bodem turistů stoupajících na Milešovku. Místní části: Černčice, Lelov, Žalany.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1400.

Pamětihodnosti • Kaple - stojí v obci nad silnicí do Bořislavi. V průčelní věžičce litinový zvon s velmi úzkým krkem. • Kaple sv. Fabiána a Šebestiána. Mohutná kaple s čtverhrannou průčelní věžičkou bez zvonu, postavená na počátku 19. století, stojí na návsi v obci. • Sloup se sochou Ecce Homo. • Kaple v Černčicích. Kaple stojí na návsi v obci, je zcela prázdná. V drobné průčelní věžičce malý zvon. • Kaple sv. Antonína v Lelově. Kaple z konce 18. století stojí v obci při průjezdní silnici. V centrální věžičce litinový zvon podlouhlého tvaru s dřevěnou hlavou.

4.3.10.1 Místní části obce 4.3.10.1.1 Černčice Černčice charakter sídla:

malá vesnice

obyvatel:

5 (2001)

domů:

20 (2009)

PSČ:

417 63

součást obce:

Žalany

okres:

Teplice

historická země:

Čechy


Černčice u Žalan (3,53 km²)


50°33′44″ s. š.

zeměpisná délka:

13°54′59″ v. d.

115


Černčice je malá vesnice, část obce Žalany v okrese Teplice. Nachází se asi 3 km na jih od Žalan. V roce 2009 zde bylo evidováno 20 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 5 obyvatel.

Černčic e leží v katastrálním území Černčice u Žalan o rozloze 3,53 km2.

116


4.3.10.2 Lelov

Lelov charakter sídla:

malá vesnice

obyvatel:

54 (2001)

domů:

36 (2009)

PSČ:

417 63

součást obce:

Žalany

okres:

Teplice

historická země:

Čechy


Žalany (6,34 km²)


50°34′54″ s. š.

zeměpisná délka:

13°54′46″ v. d.

Lelov je malá vesnice, část obce Žalany v okrese Teplice. Nachází se asi 1 km na jih od Žalan. V roce 2009 zde bylo evidováno 36 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 54 obyvatel. Lelov leží v katastrálním území Žalany o výměře 6,34 km2.

117


Územně analytické podklady ve vybrané obci Území obec Žalany Sledovaný jev Kód obce 1 Počet obyvatel 1 Přirozený přírůstek 1 Saldo migrace 2 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 2 Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 3 Počet obyvatel ve věku 65 let a více 6 Počet částí obce 8 Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 8 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 8 Počet uchazečů o zaměstnání 8 Počet uchazečů - absolventů 8 Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců 11 Počet dokončených bytů 11 Počet dokončených bytů v rodinných domech 17 Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 18 Počet lázeňských léčeben 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 30 Orná půda - rozloha (ha) 30 Chmelnice - rozloha (ha) 30 Vinice - rozloha (ha) 30 Zahrady - rozloha (ha) 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 30 Lesní půda - rozloha (ha) 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 30 Zemědělská půda - rozloha (ha) 30 Celková výměra (ha) 30 Koeficient ekologické stability 37 Živě narození 37 Zemřelí 37 Přistěhovalí 37 Vystěhovalí 37 Průměrný věk

Nejčerstvější údaj 567876 498 [2] -6 [3] -6 [3] 17,5 [4] 89,0 [4] 12,0 [4] 61,0 [4] 3 [4] 10,9 [4] 26 [4] 26 [4] 2 [4] 6 [4] - [5] - [5] . - [4] - [4] 47,4 [4] 67,1 [4] 24,2 [4] 10,5 [4] 0,4 [4] 41,7 [4] 314 [4] - [4] - [4] 18 [4] 22 [4] 113 [4] 412 [4] 4 [4] 12 [4] 92 [4] 467 [4] 987 [4] 1,36 [4] 3 [3] 9 [3] 11 [3] 17 [3] 38,6 [4]

118

Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice IČ : 272 82 546 37

Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

360 [4]





119


5. Zajímavosti okolí 5.1 Vodopády Dobětický vodopád Přímo vedle Dobětického sídliště v Ústí nad Labem se nachází rokle, kde se mezi odpadky skrývá 3 metry vysoký vodopád. Výška: 3 metry Průtok: 10 l/s Mohutnost: 30 m*l/s Pekelský vodopád Vodopád na Pekelském potoce u Krásného Března je přibližně 7 metrů vysoký. K vodopádu vede pěšina podél potoka z Krásného Března. Výška: 7 metrů Průtok: 25 l/s Mohutnost: 175 m*l/s Blanský vodopád Jeden ze dvou vodopádů u obce Mojžíř je na Blanském potoce. Blanský potok má velmi malý průtok, po většinu roku je zde pouze drobný pramínek nebo vlhká skála. K vodopádu se dá snadno dostat z obce Mojžíř, stoupáte-li od kostela kolem hřbitova stále vzhůru. Podloží vodopádu tvoří znělcová skála.

Výška: 8 metrů Průtok: 5 l/s Mohutnost: 40 m*l/s Budovský vodopád Budovský vodopád se nachází ve Vlčí rokli hned pod obcí Budov. Je 11 metrů vysoký a protéká jím pouhých několik málo litrů vody. Vytváří však překrásnou scenérii spolu s okolními čedičovými stěnami, které jsou neseny lehčím tufem. Tento tuf je vymílán dopadající vodou, a tak vzniká spodní výduť a převis vodopádu. V zimě, po delších mrazech, vytváří vodopád nádherný sloup ledu. Výška:11 metrů Průtok: 5 l/s Mohutnost: 55 m*l/s

120


Olšinský vodopád Olšinský vodopád na Kojetickém potoce je hned za posledním domkem obce Olšinky, kde padá přes čedičový práh. Přímo k vodopádu se nedá dobře dostat, protože z jedné strany koryta potoka je soukromý pozemek, z druhé strany je skalní stěna. Výška vodopádu je uváděna 10 metrů, odhad však hovoří spíše pro 7 metrů. Výška:7 metrů Průtok: 40 l/s Mohutnost: 280 m*l/s Průčelský vodopád Přicházíte-li z Brné po naučné stezce Průčelskou roklí, zhruba po jednom kilometru překročíte drobný potůček. Přibližně 50 metrů nad cestou je vidět na tomto potůčku asi 6 metrů vysoký vodopád, který má celkovou výšku kolem 15 metrů. Horní část, která není ze zdola vidět, má méně strmý sklon - jedná spíše o kaskádu, která přeskakuje klesající čedičový masiv. Posledních 6 metrů potůček změní směr prudce doprava a steče po téměř kolmé stěně. Vodopádem protéká málo vody a pouze po silných deštích nebo při tání sněhu. Výška:15 metrů Průtok: 5 l/s Mohutnost: 75 m*l/s Vaňovský vodopád Vaňovský vodopád na Podlešínském potoce je nejvyšším a také nejznámějším vodopádem Českého středohoří. Uvádí se výška 12 metrů. K vodopádu vede zelená turistická značka. Méně známý je však horní Vaňovský vodopád, který je vysoký zhruba 8 metrů a nachází se nad hlavním Vaňovským vodopádem. Oba vodopády odděluje zhruba 25 metrů dlouhá rovina s dalším dva metry vysokým kaskádovitým vodopádem. Je vidět, že oba stupně nejsou příliš daleko od sebe (ve srovnání s celkovou výškou), a tak je lze považovat za 2 stupně jednoho vodopádu. Horní vodopád je těžko přístupný. Nejlépe se k němu dostanete, když obejdete (nebo spíš oblezete) stěnu hlavního vodopádu severní stranou. Je nutné dbát maximální opatrnosti a často si dopomoci rukama. Výška: 26 metrů (14 dolní stupeň a 8 horní stupeň) Průtok: 15 l/s Mohutnost: 390 m*l/s Hostovický vodopád Na bezejmenném potoce, který teče podél staré cesty z Hostovic do Trmic je několik menších zhruba metrových vodopádků. Mezi nimi vyniká jeden 4 metry vysoký vodopád. Výška: 4 metry Průtok: 10 l/s Mohutnost: 40 m*l/s

121


Mojžířský vodopád Jeden ze dvou vodopádů u obce Mojžíř je na Kamenném potoce. Jeho podloží je tvořeno (na ústecku poměrně neobvykle) pískovcem. Vodopád padá přes zpevněnou pískovcovou lavici bez kontaktu s podložím a vytváří převis, který dosahuje hloubky téměř dvou metrů. K vodopádu se dá dostat po cestě, která vede podél koryta Kamenného potoka z Mojžíře. Výška:5 metrů Průtok: 5 l/s Mohutnost: 25 m*l/s Moravanský vodopád Moravanský vodopád na Mlýnském potoce u Dolních Zález je přibližně 6 metrů vysoký. K vodopádu se dá dostat po cestě vedoucí podél Mlýnského potoka z Dolních Zález do Moravan. Zhruba 100 metrů nad vodopádem se nachází přibližně 8 metrů vysoká kaskáda. Výška: 6 metrů (5 horní stupeň, 1 dolní stupeň) Průtok: 20 l/s Mohutnost: 120 m*l/s Bobří vodopád Bobří soutěska je místo, kde odolný čedič vytváří překážku Bobřímu potoku a jeho menšímu pravostrannému přítoku. Na tomto přítoku tak vzniká přibližně 8 metrů vysoký vodopád. Samotný Bobří potok je mnohem vodnatější, a tak v průběhu let svou silou čedičovou bariéru téměř zrušil. Vytváří zde kaskádu (při toroše dobré vůle metrový vodopád), která je následována zhruba třímetrovým skuzem, který má sklon menší než 30°. Tato kaskádovitá soustava na Bobřím potoce bývá označována jako vodopád s výškou 2 až 4 metry. Výška: 8 metrů, 1-4 metry Průtok: 25 l/s , 270 l/s Mohutnost: 120 m*l/s, 270 m*l/s Vodopád u Kolné U obce Kolná, ve Stvolínecké rokli je pískovcová soutěska, kterou protéká Kolenský potok. Potok v soutěsce vytvořil řadu kaskád a vodopádů, které jsou však prakticky nepřístupné, protože soutěska je velmi úzká. Kaňon potoka Kolné byl vyhlášen za přírodní památku. Výška: 4 metry (nejvyšší stupeň) Průtok: 15 l/s Mohutnost: 45 m*l/s Vodopády Dubiny Krásné vodopády jsou na potoce Dubina, který teče z obce Dubice jižně od Ústí nad Labem a vytváří zde divokou soutěsku. Na potoce je celá řada kaskád a vodopádů, některé jsou zasypané kamennou sutí.

122


Protože soutěskou nevede žádná cesta, je zde pohyb velmi nebezpečný. Výška: 8 metrů, 3,5 metru a 2 metry Průtok: 10 l/s Mohutnost: 80, 35 a 20 m*l/s

5.2 Naučné stezky Název naučné stezky popisuje označení a vyznačené vzdělávací trasy, které vedou přírodními a něčím zvláštními oblastmi. V okrese Ústí n.L. a Teplice se nachází hned několik zajímavých naučných stezek. Tento název popisuje označení a vyznačené vzdělávací trasy, které vedou přírodními a něčím zvláštními oblastmi. Na nich jsou pak zdůrazněny některé významné objekty a jevy. Slouží jako forma výchovy k ochraně přírody. Mezi cíle naučné stezky zahrnujeme praktické ukázky vzájemných vztahů v přírodě, historický vývoj krajiny, zásahy člověka do přírody. Naučná stezka má vzbudit v návštěvníkovi zájem o přírodu a ukázat ji jako základní složku životního prostředí. Smluvenou značkou naučných stezek je bílý čtverec o rozměrech 10x10 cm, se zeleným pruhem o šířce 3 cm z levého horního do pravého dolního rohu. Na každé zastávce je přes tento pruh uprostřed napsané číslo zastávky. Podle předem daných pravidel značení, má toto číslo oranžovou barvu, někdy se ale též můžeme setkat s barvou černou. Výchovně vzdělávací charakter naučných stezek je dán výkladem na jejich trase průvodcem, nebo textovými či obrazovými tabulemi, nejčastěji je však vydána průvodcovská publikace s popisem.

Naučné stezky v okrese Ústí nad Labem • Naučná stezka Luční potok Začátek Konec Délka Počet zastávek Zaměření: Typ stezky Náročnost Čas pro prohlídku: Značení: Průvodce: Doba návštěvy: Mapa: Správce stezky: CHKO - NPP:

Zubrnice Zubrnice (okruh) 3 km 12 botanika, zoologie, ekologie pro pěší lehká 1,5 hodiny značky, informační tabule vydalo MŽP bez omezení České středohoří Obec Zubrnice CHKO České středohoří

123


• Naučná stezka Pod Vysokým Ostrým Začátek Konec Délka Počet zastávek Zaměření Typ stezky Náročnost Čas pro prohlídku Značení Průvodce Doba návštěvy Mapa Poznámky Správce stezky CHKO - NPP

Brná Střekov 9 km 16 botanika, zoologie, ekologie, geologie pro pěší střední 3 hodiny značky, informační tabule letáček z roku 1985 bez omezení České Středohoří Na stezce je "rozhledna" 1 m vysoká, s odlitky viditelných kopců ČSOP ZO 41/4 ORCHID Ústí nad Labem CHKO České středohoří

• Naučná stezka Tiské stěny Začátek Konec Délka Počet zastávek Zaměření Typ stezky Náročnost Čas pro prohlídku Značení Průvodce Doba návštěvy Mapa Poznámky Správce stezky CHKO - NPP

Skalní náměstí Skalní náměstí (malý okruh) Turistická chata (velký okruh) 3 km 15 geologie pro pěší střední 3 hodiny 2 hodiny brožurku i informační materiál lze zakoupit na Skalním náměstí u pokladny bez omezení na informační desce informace o naučné stezce v průvodci Děčínsko již neodpovídají CHKO Labské pískovce CHKO Labské pískovce

124


• Přírodovědná stezka - Rač u Habří, Sluneční stráň a Rytina soutěska v Brné, Kozí vrch, Českého středohoří a Muzea lidové architektury v Zubrnicích. • Bertino údolí Jen pár minut chůze od centra města či stříbrnického sídliště Vás velmi mile překvapí romantika Bertina údolí. V krásném údolíčku, které se stalo korzem Ústí, se tak objevily lavičky, altánky, odpočívadla, vodopád a hustá síť dnes již téměř neviditelných cestiček. Dodnes si údolí podél Stříbrnického potoka zachovalo své kouzlo a zajímavý přírodní ráz, kde se ze strání divoce zarostlých stromovím a keři noří sopečný tuf. Procházka romantickým údolím Stříbrnického potoka pod klenbou vysokých stromů je dlouhá 800 m. Má 9 zastávek věnovaných botanice, zoologii, ekologii, geologii a historii. Zajímavé přírodní scenérie navozují pocit idyly a výrazně kontrastují s povědomím, že se nacházíte v centru města v sousedství důležité dopravní cesty. • Větruše - Vrkoč Stezka, kdysi pojmenovaná Juliova, má svoji dlouhou historii. Téměř před sto lety ji zřídil ústecký Horský spolek za pomoci vojáků, kteří se zde v rámci vojenského cvičení připravovali do bojů v 1. světové válce. Tuto událost připomíná pamětní kámen s vytesaným nápisem z 19. 3. 1916 zabudovaný v opěrné zdi odbočky od vodopádu k vyhlídce na Vrkoči.

Stezka je cca 4 km dlouhá a provede nás od Větruše okolo mohyly s pamětní deskou věnovanou spoluzakladateli ústeckého Horského spolku a iniciátorovi postavení zámečku Větruše Karlu Eichlerovi po úbočí labských vrchů k Vaňovskému vodopádu a k evropské raritě - skalnímu útvaru se sloupkovým rozpadem čediče, který se pro svou podobu s rozčesanými ženskými vlasy nazývá Vrkoč. Cesta poskytuje několik krásných pohledů na masiv Vysokého Ostrého, na hrad Střekov, na zdymadla a širokou plochu jezera. Rostou tu především listnaté stromy a pod nimi křovitý podrost. Projdeme i místy „kamenných moří“, rozlehlými plochami čedičových balvanů téměř bez vegetace. Stezka je opatřena informačními panely o botanice, zoologii, ekologii, geologii a historii.

125


V okrese Teplice jsou již vybudovány tři naučné stezky • Naučná stezka: Bořeň začátek konec délka počet zastávek zaměření typ stezky náročnost čas pro prohlídku značení průvodce doba návštěvy mapa poznámky

Lázeňský areál v Bílině Bořeň 3,5 km 12 botanika. zoologie. ekologie, geologie pro pěší středně těžký terén 1,5 hodiny značky, informační tabule nevhodné při sněhu a náledí České středohoří stezku vybudovali studenti gymnázia v Bílině pod vedením prof. Kučery

správce stezky stav stezky kontrola

částečně poškozena září 2002 (http://www.env.cz/stezka/lokality/teplice/ns-boren.htm) • Naučná stezka: Přírodou a dějinami Oseka

začátek konec Délka Počet zastávek zaměření typ stezky

jižně od železniční stanice Osek totožný se začátkem (okruh) 7 km 11 zoologie, ekologie, geologie, paleontologie, historie pro pěší zastávky 1 - 7 lehký terén (vhodné i pro rodiny s malými náročnost dětmi) - za Krásnou vyhlídkou sejít po cestě do osady Osek Hrad. Zbytek trasy jsou kamenité horské cesty - těžší terén. čas pro prohlídku 3 hodiny značení značky, informační tabule průvodce vydal referát životního prostředí OÚ Teplice v r. 1997 Doba návštěvy doporučuje se květen až říjen Mapa Krušné hory poznámky možno navštívit cisterciácký klášter v Oseku správce stezky OÚ Teplice stav stezky v pořádku kontrola září 2002 (http://www.env.cz/stezka/lokality/teplice/ns-boren.htm)

126


• Naučná stezka: Příhraniční hornická naučná stezka začátek konec délka počet zastávek zaměření typ stezky náročnost čas pro prohlídku značení průvodce doba návštěvy mapa poznámky správce stezky

Krupka - Husitská ulice před Muzeem Krupka Fojtovice 30 km (odhad podle mapy) 24 geologie, hornictví, historie pro pěší střední, dlouhá trasa celý den značky, informační tabule vydalo Město Krupka 2001 bez omezení Krušné hory trasa vede po území ČR a SRN Město Krupka (http://www.env.cz/stezka/lokality/teplice/ns-boren.htm)

Okolí Teplic • Lázně Teplice v Čechách a. s. Významným obdobím pro Teplice se stává 17. století, kdy došlo k velkému rozvoji lázeňství. Vznikají první lázeňské budovy v okolí Pravřídla, přijíždějí významní zahraniční hosté s početnými doprovody a lázeňský život je doplňován čilým společenským a kulturním duchem. Teplice prožívají hospodářský vzestup a mění se z nepříliš významného městečka na kosmopolitní centrum s výjimečnou klientelou. Hlavním léčebným zdrojem jsou termální prameny, vyvěrající z porfyrových vrstev. Zdroj teplické termální minerální vody je charakterizován jako přírodní, slabě mineralizovaný, hydrouhličitano-sírano-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a mírným obsahem radonu. K lázeňským účelům jsou používány termální prameny "Pravřídlo" a "Hynie". Teplota vyvěrající termální vody je 39-44°C.

Ve všech lázeňských domech jsou prameny využívány především k léčení pohybového ústrojí a cévních nemocí. Na základě medicíny a balneologie má dobré výsledky léčba poúrazových stavů a léčení dětí s poruchami hybnosti následkem poškození centrální nervové soustavy. Úspěšně se léčí profesní nemoci vyvolané vibracemi.

127


KONTAKTNÍ ADRESA: Lázně Teplice v Čechách a. s. Mlýnská 253 415 38 Teplice Česká republika (CZ) tel: (+420) 417 550 427 (+420) 417 550 428 fax: (+420) 417 550 429 http://www.lazneteplice.cz e-mail: [email protected]

• Lanová dráha na Komáří vížku Nejdelší sedačková lanovka bez mezistanice v České republice. Délka: 2 348 m. Převýšení stanic: 482 m. Rychlost lanovky: 2,5 m/s. Doba jízdy: 15 minut. Krupka: 324 m n.m. Komáří vížka: 806 m n.m. Jízdné: dospělí: 80 Kč tam, tam i zpět 150 Kč děti 5 - 10 let: 50 Kč, tam i zpět 100 Kč kolo: přeprava kol zdarma Přeprava lyží a kol! Lanová dráha je v provozu pondělí až neděle : 8.30 - 18.30, v zimním období do 16.30 hod. Odjezd je každou hodinu vždy v půl. KONTAKT: Tel: +420 417 861 579 Dvousedačková lanovka s celoročním provozem vás dopraví z centra města Krupky na vrchol Komáří vížky, kde se v blízkosti stanice nachází Horský hotel Komáří vížka s vyhlídkovou restaurací. Za jasného počasí a dobré viditelnosti lze z terasy dohlédnout až na vrcholky Krkonoš a jako na dlani zde spatříte České středohoří.

128


V letním období jsou zde ideální podmínky pro turistiku, vyjížďky na koních, cykloturistiku a paragliding. V zimě je pro návštěvníky k dispozici lyžařský areál, sjezdovky se třemi vleky, upravené běžecké tratě.

Koupaliště v okolí • • • • • • • • •

Aquacentrum Teplice, Teplice (Okres Teplice) Koupaliště Povrly, Povrly (Okres Ústí nad Labem) Městské lázně, Ústí nad Labem (Okres Ústí nad Labem) Plavecký areál Klíše, Ústí nad Labem (Okres Ústí nad Labem) Přírodní koupaliště Chabařovice, Chabařovice (Okres Ústí nad Labem) Přírodní koupaliště Habrovice, Ústí nad Labem (Okres Ústí nad Labem) Termální koupaliště Brná, Ústí nad Labem (Okres Ústí nad Labem) Přírodní koupaliště Varvažov, Varvažov (Okres Ústí nad Labem) Vodní nádrž Barbora, Košťany (Okres Teplice)

129


6. Cyklistické trasy v Ústeckém kraji

Po hřebeni Krušných hor - cyklotrasa č. 23 Fláje - Komáří vížka - Tisá - Děčín Nejvýše položená cyklotrasa v severních Čechách vede po hřebeni Krušných hor z Měděnce do Děčína a její celková délka je 130 km. Délka trasy: 70 km

Popis trasy: 1. Fláje - hráz přehrady 2. Grünwaldské rašeliniště 3. Nové Město 4. Bouřňák 5. Chata Vitiška 6. Cínovec 7. Přední Cínovec 8. Kaple sv. Wolfganga 9. Komáří vížka 10. Fojtovice 11. Adolfov 12. Krásný Les 13. Nakléřov 14. Petrovice 15. Tisá 16. Sněžník - obec 17. Maxičky 18. Děčín - Tyršův most

130


Po Napoleonském bojišti 1813 - chlumecká cyklotrasa č. 3009 Habartice - Unčín - Přestanov - Stradov - Chlumec - Žandov - Varvažov Cyklotrasa č. 3009 začíná na křižovatce poblíž bývalé osady Habartice, kde se dá navázat na cyklotrasu č. 23, a pokračuje přes Supí pláž až k okraji lesa, odkud klesá pod jižní úbočí hřebenového vrcholu Na vyhlídce na tzv. Točnu. Přes Habartický a Maršovský potok vede kolem zříceniny hradu Kyšperk až do Unčína k silnici č. 253, kde se nachází stoletá lípa. Silnice č. 253, vedoucí otevřenou krajinou nás přivádí k prvním památkám bojiště r. 1813. Délka trasy: 12 km Popis trasy: 2. Habartice - křižovatka (odbočka z červené trasy č. 23) 2. Točna 3. Habartický potok 4. Maršovský potok 5. Unčín 6. Přestanov 7. Strádov 8. Chlumec 9. Horka 10. Žandov

Z Fojtovic až na Moldavu, cyklotrasa č. 3010 Fojtovice - Komáří vížka - Cínovec - Moldava Cyklotrasa pokračuje přes hraniční přechod Fojtovice/Fürstenau dále po německém území přes města Geising a Altenberg až do vnitrozemí. Délka trasy: 26 km Popis trasy: 1. Fojtovice obec 2. Komáří vížka - parkoviště 3. Myslivna Pod Sedmi štíty 4. Cínovec 5. Zadní Cínovec 6. U Vojáka 7. Moldava - železniční stanice 8. Moldava - hraniční přechod / Holzhau

131


Krupská cyklotrasa č.1 Cínovec - Komáří vížka. Trasa vede po "Krušnohorské lyžařské magistrále" od hotelu Pomezí na Komáří vížku. Délka trasy: 8 km Popis trasy: 1. Cínovec - hotel Pomezí, přes most nad E55 2. Cínovecký hřbet - mezi vrchy Pod Sedmi štíty a Lysou horou, souběžně se Sedmihůrskou cestou 3. Sedmihůrská cesta 4. Komáří vížka - Kněžiště, horní stanice lanové dráhy

Krupská cyklotrasa č.2 Komáří vížka – Bohosudov . Trasa vede souběžně s modrou turistickou stezkou UnřínKyšperk-Habartice. Délka trasy: 15 km Popis trasy: 1. Komáří vížka - horní stanice lanové dráhy 2. Fojtovická pláň 3. Habartice - odbočka u Černého potoka 4. Na Vyhlídce, údolím Motolského potoka k Mravenčímu vrchu 5. U Liščích hor, údolím Habartického potoka 6. Nad Školkou, údolím Maršovského potoka 7. Maršov - viadukt ČD 8. Hálkova stezka 9. Bohosudov - zastávka ČD 10. Bohosudov - dolní stanice lanové dráhy

Krupská cyklotrasa č.3 "Malý okruh" Bohosudov - Nové Modlany - Soběchleby - Maršov - Bohosudov Trasa tvoří malý okruh jižní od Krupky, který spojuje centrum s průmyslovou zónou. Délka trasy: 6 km Popis trasy: 1. Bohosudov - dolní stanice lanové dráhy, zastávka ČD 2. Bohosudov - Mírové náměstí 3. Bohosudov - nádraží ČD 4. Nové Modlany - průmyslová zóna Krupka 5. Soběchleby 6. Maršov 7. Bohosudov - Mírové náměstí

132


Krupská cyklotrasa č.4 "Velký okruh" Bohosudov - Teplice - Staré Srbice – Modlany Trasa tvoří velký okruh jižní od Krupky, který navazuje na "Malý okruh". Spojuje města Krupka a Teplice s průmyslovou zónou Krupka. Dále zavádí cyklisty k rybářskému ráji, rybníku Kateřina v Srbicích. Délka trasy: 11 km Popis trasy: 1. Bohosudov - bazilika Panny Marie Bolestné, okolo Městského stadionu a plavecké haly 2. Sobědruhy 3. Teplice - Trnovany 4. Staré Srbice 5. Modlany 6. Rybník Kateřina 7. Průmyslová zóna Krupka TUR CIS

Cyklistické trasy v Ústeckém kraji

133


yklotrasy v mikroregionu Milada Cyklotrasa Přemysla Oráče

Okružní trasa Délka trasy Obtížnost Doporučené kolo

56 km náročné stoupání trekové, silniční

Značení

ve stavbě, vyznačena 1/3 podle popisu a nákresu mapa a popis trasy v tisku

Orientace Poznámka

Stručný itinerář Místo Trmice Stadice Brozánky Kozlíky odbočka na Březinu

km 0 5 9 15 27

mnm 130 155 162 215 570

kóta 694

30

694

varianty

silniční kola neodbočí, pokračují do Milešova, zde znovu na trasu

Místo Milešov Velemín Kletečná rozc. Dubice nad Milbohovem

km 36 40 44 48 51

mnm 370 292 454 320 450

Trmice

56

130

Trasa začíná v Trmicích před zámkem, zpočátku sleduje levý břeh řeky Bíliny její údolní nivou. Za Novými Úpořinami začíná 11 km dlouhé stoupání do krajinově nejkrásnějších míst Milešovského středohoří. Jezdci na silničních kolech vynechají výjezd na vrchol lesního komplexu Březina a sjedou po silnici do Milešova, kde se spojí se základní trasou. (Sjezd z Březiny do Lukova ((3 km)) je veden po lesní cestě za vlhka nevhodné pro silniční kola).Trasa je vedena částečně po účelových komunikacích bez motorového provozu (Trmice - Stadice a přes Březinu), jinak po silnicích III. třídy s mírným, nebo minimálním motorovým provozem. Trasa dovoluje různé zkracovací varianty. Závěr trasy představuje dlouhé klesání do výchozího místa. Obrácený směr jízdy je rovněž možný a zajímavý.

Stravovací služby na trase: Trmice, Řehlovice, Brozánky, Hradiště, Bžany, Milešov, Velemín

134


Cyklotrasa Severojižní transversála

(turistický koridor Krušné hory - České středohoří - dolní Poohří) Okružní trasa Délka trasy Obtížnost Doporučené kolo

60 km mírně obtížná silniční, trekové

Značení Orientace

neznačeno podle popisu a nákresu mapa a popis trasy v tisku

Poznámka

Stručný itinerář

Místo

km

Habartice

0

mn m 762

Přestanov motorest Roudníky Suché Řehlovice Bořislav nad Černčicemi

8 13 17 22 30 34

225 175 275 180 325 521

křižování jiných tras

Místo

tr. Přemysla Oráče

Milešov

.nad Kocourovem Vlastislav Třebenice tr.Přemysla Oráče Dlažkovice Slatina tr.Oldřicha a Boženy Libochovice tr. MoDo

km 38

mn m 370

40 43 47 49 57 60

435 270 245 261 200 166

Trasa různorodým terénem propojuje hřeben Krušných hor přes západní České středohoří s údolní nivou řeky Ohře. Křižuje další cyklotrasy a tím umožňuje mnoho kombinací. Trasa je vedena v Krušných horácch po bezprašných účelových komunikacích lesů a dále po silnicích III. třídy s nízkým, nebo minimálním motoprovozem. V protisměru je náročný závěr: 13 km převýšení 600 m. Stravovací služby na trase: Přestanov Motorest, Chabařovice více možností, Řehlovice, Milešov U mušketýra, Teplá Amadeus, Třebenice Tři růže, Slatina U Nováků, Libochovice Zámecký šenk, Zlatý Zajíc.

135


Cykloturistický areál Přestanov Okružní trasa Délka trasy Obtížnost Doporučené kolo Značení Orientace

různé mírně až značně obtížné silniční, trekové částečně podle popisu a nákresu mapa a popis trasy v tisku

Poznámka

Jižní svahy hřebene Krušných hor, v katastru obcí Krupka, Přestanov a Chlumec, jsou protkány účelovými silničkami Lesů ČR. Silničky mají vesměs živičný povrch, nebo jsou kvalitně zpevněny. Silničky tvoří hustou síť a lze zde kombinovat velký počet různě dlouhých variant v krásném terénu smíšených lesů s občasnými výhledy do podkrušnohorské pánve a na České středohoří. Celý areál je vynikajícím prostředím pro krátkodobé rekreační a kondiční vyjížďky bikerů z Ústecka a Teplicka, případně pro výstup (sestup) z pánve na hřeben.

6 typických variant: var. 1

Místo Přestanov motorest Juchtová kaple Unčín přejezd trati U Chlumecké kaple kóta 710 Vinný vrch Žandov Chlumec Přestanov

km 0 1 3 6 7 9 14 16 20

mnm 212 250 307 550 710 659 275 225 212

var. 2

3

km Místo Chlumec Chlumecká kaple kóta 660 Unčín Chlumec Chlumec Vinný vrch Žandov Chlumec

0 3 4 8 12 0 5 10 12

mnm 225 550 660 307 225 225 659 275 225

var. 4

5

6

km Místo Chlumec Vinný vrch Chlum ž.st. Chlumec Přestanov Unčín přejezd Habartice* Chlumec Habartice*

0 5 10 12 0 2 9 0 8

* napojení na hřebenovou cyklomagistrálu Stravovací služby: Motorest Přestanov, hotel Bonapart Chlumec, Kult.dům Chlumec, Unčín

136

mnm 225 659 328 225 212 307 760 225 760


Cyklozávody Jezero Milada Konec května je ještě daleko, ale již nyní se můžete přihlašovat na 3. ročník cyklozávodu u jezera Milada. V sobotu 29. 5. 2010 proběhne tradiční závod ve všech oblíbených kategoriích. Letos jsou kategorie Týmů (dospělý + dítě) rozděleny na dvě a to „Dospělý + dítě do 14 let“ a „Dospělý + mládež do 18 let“. Startující pojištěnci VZP mají v těchto kategoriích startovné ZDARMA, díky Všeobecné zdravotní pojišťovně, která převzala patronaci nad zmíněnými kategoriemi. Stejně jako ostatní kategorie, kde je startovné pouhých 80 Kč, obdrží pamětní tričko, párek a nápoj v cíli, občerstvení na trati, čipovou časomíru, spousta atrakcí pro děti i dospělé, živou hudbu a pohodovou náladu celý den.

7. Jezero Milada Dne 15. 6. 2001 bylo slavnostně zahájeno napouštění zbytkové jámy lomu Chabařovice budoucího jezera Chabařovice, jako rozsáhlé hydrické rekultivace zajišťované státním podnikem Palivový kombinát Ústí v rámci revitalizace území dotčeného těžební činností PKÚ, s. p. Napouštění bylo zahájeno bývalým požárním vodovodem Js 300 z nádrže Kateřina. Hlavní zdroj přívodu vody z nádrže Kateřina do jezera je zrekonstruovaným Zalužanským potokem přes Zalužanskou nádrž a do srpna 2008 dále přes napouštěcí koryto. V srpnu 2008 došlo ke změně systému napouštění jezera, v úseku od Zalužanské nádrže je vybudováno nové koryto vedoucí k Protieutrofizační nádrži, z této nádrže přetéká voda příkopem „N“ do jezera. Povolené maximum pro odpouštění vody z Kateřinské nádrže je 700 l/s. Dalším zdrojem napouštění je přelivový vrt na severní straně jezera. Se stoupající hladinou dochází k jeho přestavbě do míst s vyšší nadmořskou výškou. V listopadu 2008 byly dokončeny stavební práce na přelivovém vrtu č. 9 (přelivový vrt č. 6 byl zrušen a demontován). Po nastoupání hladiny spodní vody do potřebné výšky bude v nejbližší době opět zahájeno napouštění z tohoto zdroje. V tabulce jsou uvedeny parametry jezera Chabařovice ke dni 28.2.2010. (citace: www.pkú.cz)

Tab. č. Parametry jezera Chabařovice ke dni 28.2.2010 PARAMETRY JEZERA CHABAŘOVICE Stav ke dni Plánovaný 28.02.2010 konečný stav Parametry: 247,2 ha

252,2 ha

Množství vody

33,754 mil. m3

35,601 mil. m3

Hladina

144,96 m n.m.

145,70 m n.m.

Max. hloubka

23,96 m

24,70 m

Plocha

137


Zdroj: www.pku.cz

7.1 Popis lomu Chabařovice dle analýzy R-PRINCIP MOST, s.r.o. Nejvýchodnější část severočeské hnědouhelné pánve zasahuje až do těsné blízkosti města Ústí n.L. Proto se na Ústecku, a to již od 18. století uhlí průmyslově těžilo, nejdříve hlubinným způsobem a později povrchově. Posledním z dolů v této oblasti byl lom Chabařovice. Ten ukončil těžbu v roce 1997 na základě rozhodnutí vlády o územních ekologických limitech. Lom se rozkládal západně od krajského města v katastrálních územích měst Ústí n.L., Chabařovice a Trmice. Důvodem jeho otvírky bylo především zabezpečení kvalitního uhlí pro Tlakovou plynárnu Úžín (Ústí n. L.) a energetického uhlí pro elektrárnu (později teplárnu) Trmice. Uhlí v této lokalitě se vyznačovalo výjimečně nízkým obsahem síry (0,35 %).Otvírka tohoto lomu se datuje k roku 1975, kdy se lom plynule rozvinul z lokality Barbora III. Ta vytvářela příznivé podmínky, zejména vytěžením strmých výchozových partií, právě pro budoucí lom Chabařovice, na kterém byla nasazena vysoce výkonná těžební technologie. Kvalitní uhelná sloj byla silně přerubána bývalou více než 150 let provozovanou hlubinnou těžbou. Proto bylo jako součást technologie vybudováno na lomu Chabařovice těžkokapalinové prádlo (těžkokapalinového praní - předpírání, úpravy na sazečkách a úpravy jemnozrnných kalových vod, praní uhlí).

7.1.1 Původní stav a funkce krajiny v prostoru lomu Chabařovice Charakteristickým znakem původní krajiny lomu Chabařovice bylo ploché údolí Modlanského potoka. Od původního koryta tohoto potoka směrem jižním na poměrně příkrých svazích jsou situovány vnější výsypky lomu (Žichlická, Lochočická), a to až k zalesněným úpatím kopců Rovný, Jedovina a Rač. Směrem severním, na mírnějších svazích, postupovala těžba. Původní lesní porosty nebyly postupem lomu prakticky narušeny. Nacházejí se v těsné blízkosti vnějších výsypek, a to za jejich jižním okrajem. Jedná se o již zmíněné vrcholy kopců Rovný, Jedovina a Ráč. Jde o smíšené porosty. Území dotčené těžbou bylo dříve převážně využíváno k zemědělským účelům. Nejvyšší bonita půdy byla v prostoru bývalé obce Lochočice, ovocnářství bylo rozvinuto v obci Žichlice, ztratilo však svůj význam po 2. světové válce. Dřívější prosperita území byla zajišťována rovněž těžbou uhlí v řadě místních hlubinných dolů. Hlubinná těžba zasáhla podstatnou část území a po jejím ukončení (důl Prokop Holý v Tuchomyšli v roce 1962) zde zanechala řadu negativních vlivů na krajinu - poklesy území, zamokřená území. Ty byly postupně rekultivační činností odstraňovány. Charakter území dlouhodobě ovlivňovaný těžební činností nevytvářel vhodné podmínky pro rekreaci.

138


7.1.2 Hydrologie zájmového území Zájmové území lomu Chabařovice spadá do povodí řeky Bíliny. Tímto územím původně protékal Zalužanský potok se svými přítoky. Do něho se v obci Tuchomyšl jako pravostranný přítok vléval Modlanský potok. Zalužanský potok se v městě Trmice vléval do řeky Bíliny. V souvislosti s povrchovou těžbou uhlí došlo v celé širší oblasti k zásadním změnám, které významně ovlivnily vodohospodářské poměry. Jako ochrana lomu Chabařovice před přítoky povrchových vod ze západu (od Krušných hor) byly zřízeny dvě nádrže – Kateřina a Modlany. Do Modlanské nádrže je zaústěn Modlanský potok, Drahkovský potok a přeložka Lochočického potoka. Z nádrže Modlany jsou jejich vody převedeny do nádrže Kateřina na Zalužanském potoce. Přes nádrž Kateřina jsou kromě Zalužanského potoka rovněž sváděny vody Unčínského a Maršovského potoka. K odvedení vody z této soustavy do řeky Bíliny byla zřízena centrální přeložka potoků, vedoucí přes město Chabařovice povodím potoka Ždírnického přes Předlice do Bíliny. Pro napouštění jezera ve zbytkové jámě lomu Chabařovice se kromě vody z povodí zbytkové jámy využívá voda z nádrže Kateřina, která zásobuje jezero bývalým korytem Zalužanského potoka v množství, které převyšuje hygienický průtok nezbytný pro město Chabařovice.

7.1.3 Geologická situace zájmového území Řešení území patří do východní části severočeské hnědouhelné pánve. Jedná se o ložisko hnědého uhlí, které je součástí terciérní pánve vzniklé na jihovýchodním okraji saxoturingika, při jeho kontaktu s bohemikem. Na saxonsky tektonicky rozpadlém fundamentu, tvořeném horninami krystalinika, svrchní křídy a vulkanicko-detritické série, se vytvořila počátkem miocénu jezerní pánev. Po vyrovnání členitého reliéfu a zpomalení subsidence vzniká hnědouhelný močál. Organogenní sedimentace je náhle ukončena zrychlenou subsidencí pánevního dna. Po ukončení sedimentace nadložích jílů (ve vzniklém jezeře) dochází k tektonickému rozpadu pánve a intenzivnímu zvedání bloku Krušných hor a bloku Českého středohoří, které je provázeno rozsáhlou denudací. Stratigrafický profil ložiskem a jeho podložím: • Krystalinikum • svrchní křída • terciér - vulkanicko-detritická série podložní souvrství souvrství hnědouhelných slojí nadložní souvrství • kvartér Krystalinické horniny byly zastiženy v okolí ložiska pouze ve velkých hloubkách, na povrch však vycházejí až ve svazích Krušných hor. Svrchnokřídové sedimenty se nacházejí v přímém podloží souvrství hnědouhelných slojí. Na povrch vycházejí křídové horniny v erozním údolí řeky Bíliny a na úpatí Krušných hor. Horniny vulkanicko-detritické série vytvářejí v okolí ložiska plošně nejrozsáhlejší výchozy. Postsedimentární zlomy jsou poklesového charakteru o výšce skoku 0 – 30 m. Mají dva směry: první SV - JZ se stáčením do směru V - Z a úklonem k SZ i JV a druhý směr S - J se stáčením do směru SV - JZ a úklony k V i Z.

139


7.1.4 Hydrogeologie území Podle hydrogeologického členění severočeské hnědouhelné pánve je území součástí chabařovické oblasti. Nejvýznamnějším podzemním kolektorem vody v zájmovém území lomu Chabařovice je uhelná sloj. Ta však byla v minulosti intenzivně přerubána hlubinným způsobem, takže její propustnost je velmi dobrá. Nejlépe propustné jsou nezavalené důlní chodby, propustnost závalů je dána použitou dobývací metodou a stářím odvalu. Největší infiltraci umožňují výchozy uhelné sloje - zejména pod Krušnými horami. Pro zajištění bezpečnosti dříve hlubinných dolů, následně dolů povrchových musela být trvale snižována hladina podzemních vod jejich čerpáním. To dlouhodobě ovlivňovalo i úroveň těchto vod v okolním regionu. Jejich čerpání trvá nepřetržitě více jak 150 let. Je realizováno dvěmi čerpacími stanicemi. Jedna je situována v oblasti nádrže Kateřina, druhá je umístěna v objektu Teplárny Trmice.

7.1.5 Klimatické poměry Zájmové území lomu Chabařovice je začleněno podle hodnocení pro Českou republiku do teplé klimatické oblasti typu „T2“. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 10°C. Průměrný roční srážkový úhrn se pohybuje kolem 500 mm. Při hodnocení větrných poměrů převládají západní a severozápadní větry.

7.1.6 Těžební podmínky Závažnou komplikací při těžbě u ukládání skrývkových zemin byla morfologie terénu, poměrně strmě uložená uhelná sloj i zvodnělá podložka pro zakládání výsypky, nadložní zeminy různorodého charakteru (spraše s nepříznivými geomechanickými parametry, zeminy s velkým obsahem valounů a další). To vše vytvářelo vysoce náročné podmínky pro bezpečný a ekonomický provoz lomu. Ukončení těžby zastihlo lom ve velmi nepříznivé úrovni porubních front s ohledem na jeho budoucí sanaci a rekultivaci. To si následně vyžádalo nejenom pro zabezpečení geomechanické stability výsypek a konečných svahů zbytkové jámy lomu, ale i pro vyřešení hydrogeologických problémů vynaložení značných finančních prostředků.

7.1.7 Rekultivace a revitalizace území Území, které bylo narušeno těžbou a zakládáním vnějších výsypek představuje téměř 1500 ha. Koncepce sanačních a rekultivačních prací, jejíž cílem je obnovit funkci krajiny v těžbou narušeném území, a to jak její přírodní, tak i sociálně ekonomické složky, je založena na hydrické rekultivaci zbytkové jámy po těžbě. Tím vznikne jezero o ploše téměř 250 ha s průměrnou hloubkou kolem 15 m a objemem vody více než 35 mil. m3. Ve srovnání s řadou jezer a přehradních nádrží se jedná o poměrně rozsáhlou vodní plochu. V rámci podkrušnohorských revírů se uvažuje s postupným zatopením celkem osmi zbytkových jam, z nichž však bude chabařovická nejmenší. Největší plochu by mělo mít jezero lomů Jiří - Družba v Sokolovském revíru, a to více než 1 300 ha. Největší objem vody jezero lomu Bílina téměř 650 mil. m3. Toto jezero by mělo být i nejhlubší s maximální

140


hloubkou více než 150 m. U jezera zbytkové jámy lomu Chabařovice se předpokládá jeho mnohostranné využití, a to nejen pro rekreaci a sport, ale i pro sportovní rybolov. Velmi významná bude jeho funkce ekologická, krajinně estetická, především potom při spojení rekultivovaného území lomu a výsypek s okolní těžbou nenarušenou krajinou. Komplexní sanace a rekultivace je navržena s rozdílným využitím jednotlivých částí území přiléhajícího k jezeru. Byla vyčleněna a následně upravována morfologie terénu v severovýchodní části vyhovující budoucímu cílovému zaměření a to pro rekreaci a sport (koupání, sportoviště, dětská hřiště a jejich zázemí). Západní a severní část svahů přiléhajících k jezeru bude zalesněna, zároveň bude umožňovat i rozptýlenou rekreaci a koupání, v budoucnu možná i výstavbu rekreačních objektů. Jižní část území, kterou tvoří především výsypky, je plánovaná k plnění ekologických funkcí. Lesnickou rekultivaci budou přirozeně doplňovat zatravněné plochy. Část území je věnována sukcesnímu vývoji. V západní části tohoto prostoru byla vybudována tzv. protieutrofizační nádrž, jejíž posláním je napomáhat ke zlepšování kvality vody, která bude přiváděna jednak Modlanským potokem a jednak odvodňovacími příkopy z výsypek pro doplňování výparu v jezeru. Zároveň předpokládáme, že se stane přirozeným hnízdištěm ptactva a oblíbeným místem pro lesní zvěř. V červnu 2001 bylo zahájeno napouštění zbytkové jámy lomu vodou. Vzhledem k tomu, že k napouštění je možno využívat pouze vodu z krušnohorských potoků, vodu z povodí zbytkové jámy a částečně vodu důlní stařinovou, bude konečné kóty hladiny dosaženo nejdříve za 5 - 6 let. Jedním ze závažných problémů tohoto území je hydrogeologický systém důlních vod. Jak již bylo uvedeno, v tomto území byla v minulosti realizována rozsáhlá hlubinná těžba, která byla spojena s nutností udržování hladiny podzemních vod na příslušné úrovni trvalým jejím čerpáním. Toto čerpání je prováděno i v současné době. V případě jeho ukončení by hladina této vody vystoupala nad úroveň základů některých stavebních objektů v Trmicích a Předlicích. Problém souvisí s předčasným ukončením těžby, protože v případě dotěžení plánovaného objemu uhelných zásob by bylo ohrožené území odděleno od důlních vod nepropustnou výsypkou. Úroveň přelivu důlní stařinové vod na terén bude vyšší než plánovaná hladina jezera zbytkové jámy. Vzhledem k výše uvedenému bylo nutno utěsnit zbytkovou jámu od systému důlních stařinových vod. Zároveň byl vybudován uzavíratelný propojovací objekt mezi jezerem a stařinovým systémem, který umožňuje dočasně využívat i tuto vodu k napouštění jezera. Po ukončení těžby bylo nutno realizovat poměrně rozsáhlé sanační práce (v objemu cca 18 mil. m3) z důvodu: • zabezpečení stability vnitřní výsypky • utěsnění uhelné sloje • přesypání dna lomu proti vzniku zápar a ohňů a zároveň jako ochrana proti případným nežádoucím výluhům z uhelných zbytků • v rámci odtěžování této sanační skrývky byla upravena morfologie vybrané části dobývacího prostoru (severovýchodní) tak, aby toto území bylo bez dalších mimořádných nákladů využitelné pro rekreační aktivity. • úprava svahů na jednotlivých dobývacích řezech a etážích vnitřní výsypky pro zajištění jejich geotechnické stability. Lom Chabařovice je prvním z velkých povrchových dolů v rámci ČR, u kterých po ukončení

141


těžby dospěly sanační a rekultivační práce do stadia, kdy zbytková jáma po těžbě je již zaplavována vodou. Tím se zákonitě stává modelovou lokalitou, na níž je upřena zvýšená pozornost a kdy bude podle výsledků dosažených na tomto lomu hodnocen záměr komplexního využití těžbou devastovaného území, jehož dominantou je jezero zbytkové jámy. Proto je této lokalitě věnována všestranná pozornost a jsou průběžně vytvářeny příznivé podmínky pro optimální zvládnutí komplexní problematiky, která s tímto procesem souvisí. Jedním z prostředků je průběžné monitorování vývoje kvality vody v jezeru a s tím související provádění nezbytných opatření. Realizace návrhů, které jsou předmětem zpracované dokumentace, má velkou měrou přispět k vytvoření v málo vzdáleném okolí města Ústí n. L. atraktivního území, které bude sloužit všestrannému využití, a to jako místo pro rekreaci, oddych, turistiku, sport, sportovní rybolov. Zároveň bude plnit významnou funkci krajinně estetickou i ekologickou. Těžař má ve smyslu horního zákona povinnost sanovat a rekultivovat území po těžbě. Základními způsoby rekultivace jsou zemědělský, lesnický, hydrický a tzv. ostatní. Protože těžař rovněž podle zákona musí na tyto činnosti tvořit finanční rezervu, která je nákladovou položkou podle zákona o daních z příjmu, je i obsah rekultivačních záměrů omezen. Revitalizační akce tvoří určitou nadstavbu rekultivací a jsou již financovány z jiných zdrojů (většinou jako podnikatelské aktivity). Vláda ČR v roce 2001 rozhodla uvolnit finanční prostředky (15 miliard Kč) pro sanaci, rekultivaci a revitalizaci území severozápadních Čech k řešení ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních hnědouhelných společností. Protože lom Chabařovice, jehož těžební činnost byla předčasně ukončena usnesením vlády nemohl vytvořit dostatečnou rezervu, financuje se velká část prací z těchto prostředků. Většina sanačních a rekultivačních prací je buď ukončena nebo je rozpracována, revitalizační akce, které by měly na rekultivaci navazovat, zatím nebyly zahájeny. Klíčovou roli v nich bude sehrávat jezero zbytkové jámy. Plocha jezera bude dostatečně velká k tomu, aby mohlo být využíváno ve velkém spektru zájmů. Proto je i velká část navržených revitalizačních akcí zaměřena právě na toto území. Pro účely komplexního realizování sportovně rekreačního využití jezera a jeho příbřežních částí byla zvolena a v rámci sanačních prací již částečně upravena plocha severovýchodní části zbytkové jámy, kde předpokládáme uplatnění podnikatelských aktivit ke zřízení koupališť (jsou k tomu připraveny rozsáhlé mělčiny), míst pro slunění (provedena úprava sklonů svahů), vodních sportů, souvisejících sportovišť (tenisové kurty, hřiště pro volejbal, košíkovou a další, dětských hřišť, ale i zázemí s občerstvením, případnou výstavbou turistických ubytoven, hotelů a podobně). Plocha pro tyto aktivity je v zájmové oblasti dostatečná. Území bude dobře přístupné ze silnice Ústí n.L. - Chabařovice s vazbou na budoucí mezinárodní dálnici (E 8) do SRN. Budou vytvořeny předpoklady, aby veškerá zajímavá místa byla komunikačně dostupná, a to buď veřejnými komunikacemi nebo cyklostezkami. V zájmovém území bude dostatek místa i pro parkovací plochy. Pro nenáročné návštěvníky, kteří využívají spíše soukromí a klid, budou v části severních, západních a východních svahů rekultivovaných lesnicky, vytvořeny v kontaktu s jezerem louky. S ohledem na rozlohu jezera a předpokládané parametry vln způsobených větrem bylo nutno zabezpečit nejen ochranu definitivní břehové linie, ale i vzhledem k pomalé rychlosti napouštění průběžnou ochranu břehů. Trvalá ochrana byla provedena kamenným zásypem po celém obvodu jezera v určitých modifikacích, do kterých budou ve vybrané části (vnitřní výsypka) kromě technických prvků zabudovány i prvky biologické. V místech, která budou v severních a západních částech určena pro slunění a koupání, bude opevnění upraveno tak, aby byl umožněn snadný vstup do jezera (přísyp opevnění drobnou frakcí kameniva). Bude to mít i tu výhodu, že koupající při vstupu do vody nepřijde do přímého kontaktu s rozbřídavými

142


jílovitými zeminami svahů jezera. Průběžná ochrana břehů při nastoupávání vody byla provedena kombinací geotextilie s hydroosevem. Navržený komunikační systém sleduje celý obvod jezera zbytkové jámy a je koncipován tak, aby umožnil nezbytnou obslužnost při provádění rekultivačních prací a následné pěstební péče, zároveň sloužil pro napojení technologických komunikací, vybudovaných pro výstavbu protiabrazivního opevnění břehové linie. Technologické komunikace, které budou zřízeny podél definitivní břehové linie, budou po vybudování protiabrazivních opatření převrstveny zeminou a zatravněny. Po určitých úpravách budou využívány jako cyklostezky. Pro umožnění parkování automobilů při vstupu do tohoto prostoru budou vytvořeny podmínky nejen v již zmíněné oblasti pro rekreaci, ale i v jihovýchodní (od Trmic) a v severozápadní části území (od Chabařovic a Teplic). Snadný přístup bude rovněž od obce Roudníky. I v této obci se počítá se zřízením parkoviště. V předkládané dokumentaci se doporučuje, aby jižní část jezera a na ni navazující svahy byly maximálně ochráněny před hromadným vstupem lidí a byly vyhrazeny přírodě. Opevnění břehové linie v této části bude spojovat technické prvky s biologickými (výsadba rákosu, vrb, olší). Ostatní území bude zalesněno a zatravněno v příslušných kombinacích. Mělo by naplňovat především rekultivaci provedenou způsobem označovaným jako přírodě blízkým. Vymezené části území bez provedení svahových úprav, které jsou již v určitém sukcesním stadiu, budou pouze dosázeny a ponechány vlastnímu vývoji (část vnitřní výsypky a východních svahů). Vyprojektovaný způsob rekultivace respektuje navržený územní systém ekologické stability a umožňuje jeho další rozvinutí a zdokonalení. Mezi stěžejní problémy revitalizace tohoto území patří dosažení optimální výsledné kvality vody, využitelné nejenom pro účely ekologické, pro sportovní rybaření, vodní sporty, ale i pro koupání. To vyžaduje průběžnou realizaci řady opatření mimo jiné i vzhledem k tomu, že voda z krušnohorských potoků, kterou je jezero napouštěno, obsahuje poměrně velké množství živin, které byl mohly způsobovat nežádoucí eutrofizaci jezerních vod (výskyt sinic). Mezi ně patří například průběžný monitoring kvality vody v jezeru nejenom při jeho zatápění, ale i po zatopení, zároveň všech přítoků s následnou realizací opatření. Dalšími opatřeními je provádění tzv. biomanipulací, které spočívají ve vysazování dravých ryb, jejichž posláním je zabránit množení ryb plevelných, které likvidují živočichy, svými životními funkcemi čistícími jezerní vody. Odvodnění zájmového území částečně navazuje na systém, vybudovaný v předchozích etapách (vnitřní výsypka, západní svahy). Zbytek území je odvodňován klasickým způsobem se zaústěním odvodňovacích příkopů do jezera zbytkové jámy. Závažným problémem, negativně ovlivňujícím plynulost rekultivačních prací je geomechanická stabilita svahů. Nejvýrazněji se projevuje zejména na severních svazích lomu, a to jak v jejich západní části (pod ocelárnou Chabařovice), tak v části východní (směrem od skládky Spolchemie). Proto bylo nutné skluzové partie nákladně sanovat. Stabilizační opatření spočívala ve vybudování systému odvodnění skluzových partií a provedení svahových úprav. Cílem budovaného trvalého odvodňovacího systému je zajištění účinného odvodnění kvartérních zemin systémem podélných svodných drénů orientovaných přibližně po spádnici, doplněných příčnými sběrnými drény. Voda z drenážního systému je v místech vyústění na povrch odváděna odvodňovacími příkopy do jezera zbytkové jámy. Stabilizační úpravy spočívají v úpravě sklonů svahů a vybudování stabilizačních lavic v patě svahu. Třetí riziková část severních svahů se nachází ve střední části, a to pod skládkou Spolchemie. Vzhledem k závažnosti problému byla pro zabezpečení trvalé stability vybudována v této části pilotová stěna. Zabezpečení trvalé stability tohoto území je nezbytné nejen pro realizaci rekultivačních a revitalizačních prací na lomu Chabařovice, ale i proto, aby nedošlo k ohrožení stability nákladně sanované skládky Spolchemie, která se nachází

143


v těsném sousedství lomu Chabařovice. Navržená revitalizační opatření se týkají nejen vlastního lomu a jeho výsypek, ale i území s lomem souvisejícím. Např. území vymezené pro rekreaci doporučujeme rozdělit na tři segmenty (plošiny) o rozdílných nadmořských výškách, které budou od sebe odděleny zalesněnými svahy. Nejnižší část - v těsném kontaktu s jezerem by měla být využívána pro slunění, zároveň jako vstup na upravené koupaliště. Výměra tohoto koupaliště, které bude vytvořeno v zátoce, oddělené od vlastního jezera ochrannou hrází vybudovanou v rámci vodohospodářské části, představuje cca 8 ha. Plochy pro slunění budou upraveny v šířce cca 50 m jako písčitá pláž, zbytek plochy bude zatravněn. Koupaliště bude před vzdutím hladiny vody na konečnou úroveň vysypáno hrubým pískem s oblázky, písčitá pláž bude přesahovat i do přilehlé vodou zatopené části. Ochranná hráz v celkové délce 450 m bude uprostřed přerušena tak, aby umožňovala částečnou výměnu vody mezi zátokou a vlastním jezerem. V této části bude dno vysypáno hrubým kamenivem s cílem omezit splachy písku ze zátoky (koupaliště) do hluboké části jezera. Střední segment bude určen pro vybudování sportovního areálu. Předpokládáme vytvoření soustavy hřišť pro různé sporty (volejbal, plážový volejbal, košíková, tenis, minigolf, případně další sporty). Součástí budou i dětská hřiště a další atrakce pro děti. Jednotlivé bloky sportovišť budou od sebe odděleny pásy zeleně (lesní rekultivace). Součástí této soustavy bude i komplex sociálních zařízení se sprchami a WC. V tomto prostoru (v jeho západní části) je možno vybudovat campingový tábor. Třetí segment (nejvyšší plošina) bude určen pro technické zázemí. Zde by měla být vybudována stravovací zařízení, ubytovací kapacity, případně hotel, parkoviště automobilů, vyústěny příjezdové komunikace, cyklostezky i cesty pro pěší turistiku. Plocha tohoto segmentu dává dostatek prostoru pro podnikatelské aktivity. Území bude propojeno s centrálně vedenou (prostorem okolí jezera) komunikací s napojením na veřejnou komunikací Ústí n.L. - Chabařovice. Na této plošině bude vybudováno rovněž centrální parkoviště. Území určené pro rekreaci bude s výjimkou jižní části (jezero) obklopeno plochami lesnické rekultivace (souvislé lesní porosty kombinované lesoparkem) - koncipované jako oddychová zóna . Konkrétní rozvržení využití jednotlivých ploch bude již předmětem vlastních podnikatelských aktivit. Další sportovně rekreační aktivity navrhujeme realizovat v prostoru uhelného depa a depa titaničitých jílů (východní část bývalého lomu). V rámci příslušných aktivit předpokládáme rovněž toto území upravit pro rekreační a sportovní činnost s výrazným preferování vodních sportů. Přirozeně vzniklý záliv v jihovýchodní části jezera, chráněný před vlnobitím bude vhodným místem pro kotviště lodí (plachetnice, pramice, sportovní lodě). V navazující břehové části doporučujeme vybudovat technické zázemí pro tyto aktivity (loděnice, opravny a úschovny lodí atd). Do těchto míst bude přivedena i komunikace umožňující příjezd vozidel jak z Trmic, tak i z dálnice D 8. U příjezdní komunikace doporučujeme vybudovat dostatečně dimenzované parkoviště. Rovněž předpokládáme, že v prostoru přiléhajícímu k jezeru budou vybudována některá sportoviště (např. volejbal, tenis, plážový volejbal), stravovací a ubytovací kapacity, sociální zařízení. V tomto prostoru by měla být zřízena i malá pláž. Koupání bude však, vzhledem k hloubce jezera v této části, určeno pouze pro plavce. Vstup do vody bude přes k tomu upravené opevnění břehové linie. Dále se doporučuje, aby západní, severní a částečně východní svahy, a to plochy bezprostředně se přimykající jezeru, byly využívány pro rozptýlenou rekreaci (koupání, slunění). Vzhledem k tomu, že se předpokládá využití technologické komunikace podél jezera (využívané pro výstavbu opevnění břehové linie) jako cyklostezky a cesty pro pěší, budou

144


zatravněné palouky od těchto cest v určených úsecích odcloněny pruhem lesních porostů. V předmětném území doporučujeme výstavbu pouze účelovou, podporující cestovní ruch, koupání, slunění, sportovní aktivity a aktivity související. V severozápadní části, kde budou přijíždět návštěvníci ze směru od Teplic by kromě již zmíněného parkoviště automobilů měly být vybudovány objekty pro občerstvení včetně sociálního zařízení. V jihozápadní části území, která bezprostředně navazuje na obec Roudníky předpokládáme vybudovat parkoviště s tím, že technické zázemí pro návštěvníky bude především záviset na podnikavosti občanů této obce. V ní by rovněž mohly vzniknout aktivity podporující péči o krajinu (trvalé trávní porosty na rekultivovaných plochách v dobývacím prostoru, ošetřování krajinné zeleně v prostoru mezi obcemi Roudníky a Chabařovice, golfové hřiště východně od Chabařovic). Zároveň by mohly sloužit jako základ pro rozvoj agroturistiky, soustředěné nejen na okolí jezera, ale i na území souvisejícím (část Českého středohoří, Modlany, Srbice, případně další plochy). Území, které bezprostředně sousedí s dobývacím prostorem lomu Chabařovice směrem na západ je z velké části negativně ovlivněno bývalou důlní činností, a to jak povrchovou, tak v minulosti hlubinnou. Vzhledem k tomu, že bude přímo navazovat na sportovně rekreační aktivity související s revitalizací území po těžbě lomu Chabařovice, doporučujeme v tomto území, které se rozkládá po obou stranách od příjezdní komunikace k jezeru s příjezdem od Teplic a Chabařovic, zřídit lesopark, který bude umožňovat návštěvníkům procházky klidnou přírodou v bezprostředním sousedství rušné části území v prostoru jezera. Významné budou rovněž jeho ekologické a estetické hodnoty. Předpokládáme, že před zřízením tohoto lesoparku se provede analýza současné vegetace a ta se vhodně doplní o lesní porosty a luční plochy. V tomto prostoru budou zřízeny pouze cesty pro pěší vybavené lavičkami pro odpočinek. Rozloha území pro zřízení lesoparku představuje plochu téměř 90 ha. Výhledově se předpokládá, že v severní části lesoparku by mohly být zřízeny malé rekreační objekty (chaty) s podmínkou jejich citlivého zasazení do přírody. Severní části území sousedícího s lomem Chabařovice (území, které by bylo přetěženo v případě pokračování těžby tímto lomem, zároveň je poddolované bývalou hlubinnou těžbou), nacházející se mezi v současné době sanovanou skládkou Spolchemie a městem Chabařovice je rovněž nepřímo narušené těžební činností. Je vhodné organicky toto území propojit s revitalizovaným územím lomu. Toto území doporučujeme revitalizovat tak, aby mohlo být v rámci následných podnikatelských aktivit využívané jako golfové hřiště se standardními parametry (18 jamek). Celá plocha je rozdělena komunikací, která spojuje území přiléhající k ocelárně Chabařovice s městem Chabařovice. Větší plocha (60 ha) by sloužila jako standardní golfové hřiště, menší plocha (18,4 ha) jako golfové hřiště cvičné. Technické zázemí pro tento sport (klubovna, sociální a stravovací zařízení, případně ubytovny a další) by bylo situováno na okraji města Chabařovice. Doporučujeme, aby plochy severních svahů přilehlé k jezeru (pod komunikací) rovněž tak východních svahů byly po stabilizaci území potenciálním základem pro výstavbu rekreačních objektů. V rámci sanačních a rekultivačních opatření však budou zalesněny, a to především z důvodu zabezpečení jejich nezbytné geotechnické stability a ochrany proti erozi svahů. Komunikační systém navrhujeme rozdělit významově na tři části a to : • komunikace veřejné • komunikace účelové • cyklostezky

145


Komunikace charakteru veřejné by měly mít parametry komunikací III. třídy s živičným povrchem. Jejich účelem bude především nahradit komunikační spojení, která byla v minulosti přerušena důlní činností. Za tyto zrušené komunikace byly sice vybudovány náhradní, ty však vzdálenost mezi příslušnými obcemi podstatně prodloužily. Navrženo je celkem 7 komunikací tohoto typu v celkové délce cca 18 km. Účelové komunikace budou zřízeny zejména v jižní části území pro umožnění přístupu mechanizace k zemědělským plochám (trvalé trávní porosty), které bude nutno trvale ošetřovat buď sečením nebo spásáním dobytkem. Tyto komunikace budou vybudovány jako zpevněné štěrkové vozovky. Jejich celková délka bude cca 2 km. Dalšími účelovými komunikacemi budou např.: odbočka k loděnici, přístup k jezeru v severozápadní části, spojka na komunikaci po svazích Roudníky. Sportovně rekreační poslání budou mít komunikace zřízené jako cyklostezky (resp. jako trasy pro pěší turistiku). Ty budou vybudovány jako travnaté po velké části obvodu jezera (nad břehovou linií), a to úpravou technologických komunikací, které byly využívány při výstavbě opevnění břehové linie. Další cyklostezky budou zřízeny v prostoru výsypek. Jejich účelem bude spojit zajímavá místa s jezerem, umožnit propojení stávajících cyklotras, budovaných svazem českých turistů přes zájmové území lomu, umožnit návštěvu území na vyvýšeninách Českého středohoří se zajímavými pohledy po širokém okolí. V nejméně dvou lokalitách by měly být vybudovány jednoduché dřevěné rozhledny. Předpokládáme, že po trasách cyklostezek budou zřízena odpočívadla s lavičkami a přístřešky před nepohodou, orientační a informační tabule (mimo jiné i o obcích, které v důsledku těžby zanikly). Je navrženo celkem 7 tras. Řada z nich bude napojena na základní systém cyklotras ČR. Předpokládáme, že přemísťování návštěvníků v tomto zájmovém území bude umožněno i lodní dopravou. Tento dopravní prostředek by však měl splňovat veškeré ekologické podmínky vzhledem k tomu, že jezero bude poměrně náchylné (s ohledem na jeho parametry) na ohrožování kvality vody. Základní stanoviště těchto dopravních prostředků by mělo být v jihovýchodní části jezera, další přístavy by měly umožnit jednak dopravu do rekreačního území, do prostoru severozápadní části (příjezd od Teplic) a do prostoru přilehlého k obci Roudníky. Vlastní přístaviště naváže na opevnění břehové linie jezera technickými prostředky a bude provedeno jako přístavní molo. Zvolená koncepce rekultivací a následné revitalizace vychází z již naznačeného využívání území. Situování tohoto lomu v blízkosti velkých měst jako je Ústí n.L. a Teplice, blízkost dálnice D 8 jistě přiláká řadu návštěvníků nejen tuzemských, ale i cizinců. Pokud se na všechny tyto záměry podaří zajistit potřebné finanční prostředky, můžeme se těšit na to, že v těsném sousedství města Ústí n.L. vznikne příjemné místo pro rekreaci a sportování občanů ze širokého okolí, které má i velmi příznivé předpoklady s ohledem na jeho konfiguraci a přirozenou vazbu na okolní přírodu plnit i funkci krajinně estetickou a ekologickou. Významný by mohl být i přínos pro region v oblasti sociálně ekonomické zvýšením zaměstnanosti při činnostech souvisejících se sportovně rekreačními aktivitami, především v oblasti služeb. (citace: R-PRINCIP Most, s.r.o.)

146


7.2 Cyklotrasy okolo jezera a v mikroregionu Dvacet kilometrů cyklotras bylo otevřeno kolem jezera Milada v Chabařovicích. Je to poprvé od zahájení těžby hnědého uhlí v této oblasti, co se na části rekultivovaných výsypek oficiálně otevřou cesty pro veřejnost. Trasa č. 2071 - z Trmického Václavského náměstí vede údolní nivou řeky Bíliny, po jejím levém břehu do Teplic na úpatí Doubravky. Kombinací s dalšími trasami, které křižuje, nebo na něž navazuje lze uskutečnit řadu zajímavých okružních i liniových cyklovýletů. Cyklotrasa s označením 3009 byla vyznačena z prostředků Svazku obcí Jezero Milada (Ústí nad Labem, Chabařovice, Trmice, Řehlovice, Modlany) a Programu aktivní politiky města Ústí nad Labem. K cyklotrase jsou vydány informační letáky, které jsou k dostání v Informačním středisku města. Trasa č. 3009 - vychází od železniční stanice Radejčín (zde navazuje trasa 3091) a přes cykloareál Milada, Chabařovice a Chlumec ústí na hřebenu Krušných hor. Na tuto cyklotrasu se lze napojit z cyklotrasy č.2071, která ji křižuje pod osadou Habří. Cykloareál Milada (č.3009, 3009A, 3009 B, připravovaná 2071A) Zbytková jáma velkolomu Chabařovice a jeho vnější výsypky jsou postupně rekultivovány. Napouštěním vodou se mění zbytková jáma v jezero, vnější výsypky byly rekultivovány lesnicky a zemědělsky a z celého území vznikne kvalitní rekreační zázemí měst Ústí nad Labem a Teplic. V místech vnějších výsypek již vznikla plnohodnotná krajina, zvlášť pěkné jsou odsud daleké rozhledy na České středohoří, východní Krušné hory a do podkrušnohorské pánve. Podstatná část rekultivovaného území byla na podzim r.2006 otevřena pro veřejnost pod názvem Cykloareál Milada. Přes území je vedena cyklotrasa č. 3009 (hřeben Krušných hor - železniční stanice Radejčín) a do cyklotrasy byly včleněny dva cyklistické okruhy 3009A a 3009B. Vznikl tak rozsáhlý areál k uskutečnění řady zajímavých okruhů. Předpokládá se postupné další doplňování areálu sportovišti a rekreačními zařízeními. Cykloareál je dostupný z Trmic značenou trasou 3071, která se na dálničním mostě pod osadou Habří kříží se značenou trasou č. 3009, která vede na sever do cykloareálu. Z Chabařovic je cykloareál přístupný po této trase č. 3009 směrem k jihu. Z Teplic je nejpříhodnější příjezd od Panorámy přes Drahkov a Suché, připravuje se vyznačení této trasy pod č. 3071A. Občerstvení poskytují hostinská zařízení v Drahkově v Roudníkách a v Chabařovicích Cyklotrasa vede územím vnější výsypky lomu, s napojením na Habří a Řehlovice. V Chabařovicích navazuje na již vybudovanou cyklotrasu KČT se stejným označením, prochází pak okolo jezera, rozbíhá se po cestách v areálu a na konci přichází do Stadic. Zde se napojuje na cyklotrasu Přemysla Oráče (č. 3071), po které je možno se vydat do Trmic či na opačnou stranu do Úpořin. Po 30 letech se tak území bývalého povrchového dolu Milada opět vrací lidem. Otevřené trasy umožní napojení na stavající trasu Řehlovice - Teplice a stezkou přes Roudníky - Habří pomník Přemysla Oráče.

147


Cyklotrasa Přemysla Oráče (námětová) Trasa je okružní, lze ji tedy prakticky začít kdekoliv. Tepličtí mohou začít v Nových Úpořinách, lovosičtí třeba ve Velemíně. Pro ústecké popis začíná (a končí) před zámkem v Trmicích. Trmický zámek stojí za návštěvu, je zde expozice modelových železnic a expozice historie hornictví v podkrušnohorské pánvi. Od tohoto mapového stojanu sledujeme značení trasy č.3071, které nás zavede do ulice Na Rovném. Po 1,5 km za objektem měnírny stojí za to udělat krátkou exkurzi vlevo přes železniční přejezd pod těleso dálnice. Kontrast dvou epoch, dvou architektonických děl - barokní kapličky a tělesa dálnice - působí silným dojmem vyvolávajícím všelijaké úvahy. Dále nás vede účelová silnička proplétající se pod dálnící podél levého břehu Bíliny ke Královskému prameni a do Stadic. Zde je možnost odbočky přes most na Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče (NKP). Naše trasa nepřekročí most a sleduje za Stadicemi polní cestou stále levý břeh řeky, pak vystoupá na silnici nad přemostěním dálnice. Zde se nachází křižovatka značených cyklotras. Trasa č. 3009 přicházející od železniční stanice Radejčín vede přes Cykloareál Milada na hřeben Krušných hor. Naše trasa stále pokračuje po značení č. 3071. Přejedeme most nad dálnicí a bezprostředně pod ním odbočíme vpravo na cestu, která nás po cca 300 metrech svede zpět na břeh Bíliny k baroknímu mostku – na druhém břehu se rozkládají Brozánky (restaurace). Stále podél levého břehu řeky dojedeme na okraj Malhostic a po hrázi mezi malhostickým rybníkem a Bílinou přijedeme do Rtyně (restaurace). Ve Rtyni pokračujeme podél kostela, obecního úřadu a školy na úzkou účelovou asfaltovou silničku stále kopírující řeku. Ta nás dovede na okraj Sezemic a dál do Velvět (restaurace Panský dvůr). Po silnici se z Velvět dostaneme do osady Kozlíky. Zde opouštíme značení 3071, odsud dále značení 231A. Odbočíme doleva do Nových Úpořin (MHD Teplice) a překročíme železnici i řeku na její pravý břeh. Zanedlouho se silnice a s ní i naše trasa rozloučí s řekou. Končí rovinatá nenáročná trasa údolní nivou, ráz krajiny se mění a začíná to být náročnější - začíná 13 km dlouhé stoupání. Projíždíme Hradiště (restaurace), zde na křižovatce končí trasa 231A a pokračujeme po č. 231 do Bžan (restaurace), dále na okraj Mošnova a přes Bukovice na silnici Žalany Kostomlaty. Nekončícím stoupáním se dostaneme nad Kostomlaty (křižovatka silnic). Zde můžeme uskutečnit zajímavou variantu: sjet silnicí po zelené značce do Kostomlat (restaurace, nepřístupný zámek, koupání u kostomlatských rybníků) a odtud po modré značce vyjet na romantickou zříceninu hradu Kostomlaty, kde se po modré značce napojíme na původní trasu. Z křižovatky stále stoupáme serpentinou do kopce. Když se konečně dostaneme na rovinku, hned na vrcholu stoupání odbočuje doprava lesácká asfaltová silnička znovu strmě do kopce. (Pro cyklisty na silničních kolech odtud nedoporučujeme přejezd přes Březinu, zejména za vlhka; po hlavní silnici - již s kopce - lze pokračovat do Milešova a zde se napojit na dále popisovanou původní trasu).

148


Ještě dva kilometry stoupání nás čekají než vyjedeme na vrcholové plato rozsáhlého lesního komplexu Březina k Vojenskému rybníku. Nacházíme se zde uprostřed skvělého lesního areálu. Díky jeho mnohaleté nedostupnosti je zde vzácně zachovaná příroda a les téměř pralesního charakteru. Mimo jiného je zde také maloplošné chráněné území jediného rašeliniště v Českém středohoří. Trochu pozor na orientaci: v jírovcové aleji končí asfaltka a z plata se rozbíhá několik cest. Ta naše u trosek bývalého psince téměř pravoúhle zahne doprava a dovede nás na křižovatku lesních cest kde narazíme na modrou turistickou značku.(kóta 694,30 km). Odsud opět můžeme uskutečnit malou odbočku. Odbočíme-li na rozcestí doprava, asi po 600 m vystoupáme trochu divočinou na Pařez (736 m), nejvyšší vrchol komplexu Březiny a také naší trasy, bohužel zde není valný výhled. Vrátíme se zpět na křižovatku cest. Z křižovatky pokračujeme již stále s kopce, panelovou cestou klesající serpentinami, panely však brzy končí a je zde jen široká lesní cesta, za sucha dobře přístupná. Cesta dolů lesem nás vyvede nad obcí Lukov na místní silnici Hrobčice Milešov. Opustíme zde značení 231 a dáme se vlevo po neznačené asfaltové, ale značně rozbité silnici, po které sjedeme lesem do Milešova (restaurace 2x, veřejné tábořiště, možnost koupání. V Milešově významný zámek přístupný pouze do nádvoří a do neudržovaného, ale cizokrajnými stromy pozoruhodného zámeckého parku. Cenným objektem v Milešově je kostelík s architektonicky významným barokním portálem. V kostelíku jsou náhrobní desky některých členů významného rodu Kaplířů ze Sulevic. Z Milešova je možno uskutečnit výstup na Milešovku - nejvyšší horu Českého středohoří - na kole sjízdné jen z malé části - a také výstup na zříceninu hradu Ostrý - odsud je nádherný výhled na Milešovku, starý háj v okolí hradu je velice cenným porostem). Z Milešova sjedeme po dobré silnici do Velemína (2x restaurace). Z Velemína pojedeme po silnici znovu do kopce přes Bílý Újezd a Hrušovku na vrchol stoupání do sedla pod osadou Kletečná (nad ní stejnojmenná hora, v sedle u křižovatky s odbočkou do Kletečné Kudlichův pomník. Cca 600 m pod křižovatkou odbočuje ze silnice doprava polní cesta, později lesní cesta. Po ní lze asi po 1 km dojet na horní hranu lomu Dobkovičky odkud je nádherný výhled do údolí Labe na Litoměřicko; pozor: nevstupovat na samou hranu lomové stěny!). Příjemné 4 km klesání po slušné, málo frekventované silnici nás přivede k železniční stanici Radejčín (výchozí místo turistických pěších tras) a do Dubic (restaurace). Neodpustíme si krátkou zajížďku do Dubiček ke kostelíku sv. Barbory, dalšímu místu vyhlášeného rozhledu (restaurace). Za Dubicemi nás čeká poslední stoupání přes obec Stebno (restaurace) a Milbohov. Nad Milbohovem dokončíme poslední stoupání trasy a již nás čeká jen příjemný 4 km dlouhý sjezd do Trmic, případně můžeme změnit trasu sjezdem přes Hostovice do Ústí nad Labem anebo, což je zajímavější, odbočíme nad Hostovicemi spolu s červeně značenou pěší turistickou trasou ze silnice a sjedeme do Ústí přes Soudný vrch a Větruši.

149


8. Monitoring návštěvnosti v Ústeckém kraji - respondenti Využitý dopravní prostředek

Ústecký kraj

procento

ČR

Auto

69,78%

60,19%

Vlak

11,36%

13,10%

Autobus - linkový

5,47%

10,16%

Autobus - zájezdový

7,11%

7,25%

Kolo

3,33%

4,47%

Pěšky

1,33%

2,25%

Jiný

1,63%

2,58%

Celkem

100,01%

100,00%

N

7300

106582

Délka pobytu v regionu

Ústecký kraj

procento

ČR

Jednodenní - bez noclehu

44,30%

43,91%

1 až 2 noclehy

25,81%

22,38%

3 až 7 noclehů

20,82%

23,44%

Delší

8,99%

10,18%

Celkem

99,92%

99,91%

N

7300

106582

150


Nejlákavější aktivity v regionu - souhrn Respondent mohl vybírat až 3 aktivity. Součet proto dává více než 100 %

Ústecký kraj

procento

ČR

Pěší turistika

57,03%

40,22%

Cykloturistika, horská cyklistika

21,68%

20,81%

Koupání, vodní sporty

12,01%

14,51%

Lyžování, zimní sporty

11,78%

12,83%

Jiný aktivní sport, který provozujete

3,99%

4,98%

Péče o fyzickou a duševní kondici

4,77%

9,20%

Poznávací turistika

49,30%

45,09%

Venkovská turistika

4,73%

5,63%

Církevní turistika

7,42%

6,46%

Návštěvy kulturních akcí

10,18%

16,22%

Návštěvy sportovních akcí

2,68%

5,18%

Společenský život a zábava

16,34%

22,42%

Celkem

201,91%

203,55%

N

7300

106582

Využitý typ ubytování

Ústecký kraj

procento

ČR

Hotel *** nebo více

10,77%

9,37%

Hotel * nebo **, motel

6,55%

5,52%

Penzion

15,99%

12,98%

Kemp/tábořiště

6,37%

6,02%

Jiné hromadné ubytovací zařízení

2,51%

5,15%

Pronajatý pokoj, apartmán, chata apod.

2,84%

4,50%

U známých/příbuzných, příp. vlastní chata/chalupa

11,85%

13,87%

Nejsem zde ubytován(a)

43,14%

42,40%

Celkem

100,02%

99,81%

N

7300

106582

151


Poznámka k údajům v procentech: poslední řádek tabulek vždy obsahuje součet procent za jednotlivé kategorie odpovědí. Zodpovězení jednotlivých otázek v dotazníku bylo dobrovolné. Dopočet do 100 % proto tvoří respondenti, kteří na danou otázku neodpověděli.

Spokojenost s Atributy - Severozápadní Čechy

152


9. Turistické atrakce a trasy, shrnutí Vybrané turistické atrakce v okrese Ústí nad Labem: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Činoherní studio Ústí nad Labem Městské divadlo Ústí nad Labem Zoologická zahrada Ústí nad Labem Hrbovice, vrch Na Běhání Větruše (výletní zámeček, restaurace, vyhlídka, zrcadlové a přírodní bludiště) Rozhledna na Varhošti Erbenova vyhlídka na Dobětické výšině Ústí nad Labem Vyhlídka na plošině u Dubického kostela Vyhlídka Nakléřov (rozhledna) Vyhlídková plošina na Vysokém Ostrém Vyhlídka na Mariánské skále Vyhlídka na Nakléřovské výšině Vyhlídka na Panenské skále ve Vaňově Vyhlídka na Vrkoči Pear´s town (westernové městečko), Ústí nad Labem Farma Velké Chvojno (agroturistika) Farma Natural Ječmínek, Povrly - Slavošov Eko farma Babiny II, Homole u Panny Stáj Knínice Stáj Zeman, Chlumec - Český Újezd Kamenná stáj pod Mátrý, Malečov - Čeřeniště Lov zvěře v honitbách Českého středohoří, H.S. Varhošť, ÚL Jednodenní kurzy lezení, jednodenní rodinné lezení, speleologický kurz, kurz lezení na umělé stěně, lanové přemostění, OÚ Tisá

Cyklotrasy v okrese Ústí nad Labem: • Mezinárodní cyklotrasa č. 2 (Hamburg - Wien) DOLNÍ ŽLEB - LITOMĚŘICE (62 km) • Cyklotrasa č. 3066 A NAKLÉŘOV - NEŠTĚDICE (21,5 km) • Cyklotrasa č. 3066 B VELKÉ BŘEZNO - LITOMĚŘICE (22,5 km) • Cyklotrasa č. 23 DĚČÍN - HABARTICE (39 km) • Cyklotrasa č. 3084 ÚSTÍ NAD LABEM - MNICHOV (10 km) • Cyklotrasa č. 3067 DĚČÍN - MODRÁ (17 KM) • Cyklotrasa č. 3068 MALŠOVICE - SLAVOŠOV (12 km) • Cyklotrasa č. 3017 DĚČÍN - PETROVICE (20 km) • Cyklotrasa č. 3009 HABARTICE - ŘEHLOVICE (25 km) • Cyklotrasa č. 3071 TRMICE - TEPLICE (20 KM) • Cyklotrasa č. 3057 LIBOCHOVANY - PLOSKOVICE (28 km) • Cyklotrasa č. 3058 VELKÉ ŽERNOSEKY - ČEŘENIŠTĚ (14 km) • Cyklotrasa neznačená ÚSTÍ NAD LABEM - OPARNO (24 km)

153


Turistické trasy v okolí města prezentované na webu: • • • • • • • • • •

Na nejvyšší horu Českého středohoří, na Milešovku (17,5 km) Přes Dubický kostelík za Přemyslem Oráčem (15 km) Na severní okraj Českého středohoří z Ústí nad Labem do Malého Chvojna (10 km) Českým středohořím z Ústí nad Labem do Litoměřic (19,5 km) Hlubokou Průčelskou roklí na Němčí (7 km) Hrad Blansko a Javorský vrch (14 km) Budovský a Olšinský vodopád na střekovské straně (11 km) Za výhledy, skalami a stepní květenou (12 km) Od zubrnického skanzenu k TV vysílači na Bukové hoře (10 km) Z Krušných hor za Labskými pískovci (10 km)

Turistické trasy v okolí města prezentované na pohlednicích: • • • • • •

Výlet z Ústí nad Labem do Velkého Března (8 km), Výlet z Ústí nad Labem na Větruši a Vrkoč (8 km), Výlet z Ústí nad Labem na hrad Střekov a ke zdymadlům (4 km), Výlet z Ústí nad Labem do Brné po naučné stezce (10 km), Výlet z Ústí nad Labem na Krkavčí skálu a Varhošť (10 km), Výlet z Ústí nad Labem do Píšťan (23 km),

• Výlet na Mariánskou skálu, do ZOO a na Erbenovu vyhlídku (8 km), • Bitva u Chlumce 1813 (vlastní prohlídková trasa 6 km). Výlet do města Krupky vzdálené kousek od Přestanova, kde je také mnoho zajímavého. Krupka leží v Severních Čechách, severním směrem od města Teplice. Krupka je označována jako naše nejstarší hornické město, v jehož okolí se těžil cín. Krupka je podhorské město, nad kterým se zvedají zalesněné stráně Krušných hor. U severního okraje města je postavena lanová dráha vedoucí na vrcholek kopce Komáří hůrka ( 809 m.n.m.). Na jehož vrcholku je postavena rozhledna a nedaleko je sjezdový areál. Lanová dráha a sjezdová trať je v letním období využívána také vyznavači paraglidingu. V západní části města je veřejnosti přístupná zřícenina hradu Rosenberg. Severním směrem od města najdeme technickou památku štolu Starý Martin. Nedaleko jižního okraje města je nevelká vodní nádrž Kateřina sloužící jako přírodní koupaliště.

154


Cyklistická značená trasa vede východním okrajem města a vydat se po ní můžeme do oblasti Krušných hor. Krupka je výchozím bodem celé řady turistických tras. Severovýchodním směrem z města dojdeme ke zřícenině hradu Kyšperk. Vydáme-li se severozápadním směrem z města po naučné Hornické stezce můžeme dojít až k hraničnímu přechodu Cínovec. Na tuto stezku se můžeme připojit na vrcholku Komáří hůrky po vyjetí lanovkou.

10. Sportovní vyžití v okolí 10.1 Lyžařské středisko Zadní Telnice Popis lyžařského střediska Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km, tvořící přirozenou hranici mezi Čechami a Německem, na jehož straně hory pozvolna klesají do nížiny. Na české straně je tento pokles mnohem strmější. Výškový rozdíl mezi vrcholovými plošinami a úpatím pohoří je až 700 m. Vlastní Krušné hory se skládají z několika celků, z nichž jmenujme alespoň Klínoveckou hornatinu nebo Cínoveckou planinu. Původní pohoří vzniklo v prvohorách. Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, které daly vzniknout mnoha lázeňským střediskům. Krušné hory je také jedna z mnoha oblíbených turistických oblastí v ČR. Zadní Telnice je nejvýchodněji položené lyžařské středisko v Krušných horách, které se může pyšnit bohatou tradicí sjezdového lyžování. Šest místních vleků, mající délku od 150 do 900 metrů, nabízí několik propojených sjezdovek všech druhů obtížnosti. Středisko je velmi dobře dostupné z Ústí n.L., hlavního města celého severozápadního regionu vzdáleného pouze 18 km. Po otevření dálnice D8 přes Krušné hory je středisko snadno dostupné jak pro návštěvníky ze směru od Prahy tak i od Drážďan (sjezd Knínice - Telnice 8km, Petrovice Adolfov 6km). Samotné středisko disponuje vysokokapacitním parkovištěm, které je vzdálené od lyžařských vleků pár metrů. Zadní Telnice nabízí lyžování na severních svazích ve výšce od 600 do 800 metrů nad mořem. Milovníci běžek mohou využít běžeckých tratí směrem na Komáří hůrku a dále potom na Cínovec a nebo běžeckých okruhů na Adolfově (2, 3, 4, 5 a 7 km okruhy). V posledních letech je dost oblíbená i trasa na Nakléřov, Panenskou a dále do Tisé. Směrem na Nakléřov je taky krásný okruh kolem Jeleního vrchu. Díky méně příznivému klimatu lyžařská sezona začíná v polovině prosince a obvykle trvá do března. Provozovatelem je Ski klub Telnice.

Kontaktní informace na provozovatele lyžařského střediska a další subjekty: 155


Provozovatel lyžařského střediska: SKI klub Telnice, občanské sdružení Zadní Telnice 52, 403 38 Telnice tel: 472 776 123 fax: 472 776 125 E-mail: [email protected] GPS: 50°44'7.687"N, 13°55'28.855"E IČ: 70867780 DIČ: CZ70867780 (občanské sdružení SKI klub Telnice je provozovatelem Lyžařského střediska Zadní Telnice) Půjčovna lyžařského vybavení: CZECH RENT A SKI Zadní Telnice, 403 38 Telnice tel: 775 970 397, 608 970 399 E-mail: [email protected] WWW: http://www.rentaski.cz Otevřeno: Po-Ne 9-17h.

Vleky Kašpárek, Meva I., Meva II., Cvičná, VL 500, Rudný, Slalomák. Sjezdovky Kašpárek, Meva, Cvičná, Macháček, Nová, Buben, Turistická, Děčíňák, Slalomák.

10.2 SKI AREÁL KOMÁŘÍ VÍŽKA Ski areál Komáří vížka se nachází pod stejnomenným vrcholem v Krušných horách, v nadmořské výšce 625-777 m. Nabízí 3 vleky a 3 sjezdovky: Cvičná louka (700 m), Slalomák 450 m, Dětský svah (100 m). Občerstvení v Bufetu. Stanice Horské služby. Provozní doba denně 9.00-16.00

156


Ceník Celodenní 200 Kč

Parkování parkoviště 100 m ZDROJ INFORMACÍ: www.skikomarivizka.cz

název sjezdovka

TLV-650 Cvičná louka

přepravní kapacita 850 os/hod délka 650 metrů počet závěsů 62 lyžařů na závěsu 1 vzdálenost závěsů 10,5 metrů rychlost jízdy 2,5 m/s doba jízdy 4 min 40 sec nástupní stanice 640 m.n.m.,706 m.n.m výstupní stanice 770 m.n.m. převýšení 130 m, 64 m

TLV-400 Slalomák

LV-100 Dětský svah

1390 os/hod 400 metrů 62 1 6,5 metrů 2,5 m/s 2 min 30 sec 684 m.n.m. 769 m.n.m. 85 m

250 os/hod 100 metrů 8 1 12,5 metrů 0,9 m/s 1 min 50 sec 735 m.n.m. 754 m.n.m. 19 m

157


10.3 Sport Centrum Bouřňák o.p.s. Aktuální informace 417 878 051 KONTAKTY: Sport Centrum Bouřňák o.p.s. Čs. Legií 740/15, 415 01 Teplice tel.: 417 878 051 Mikulov tel., fax: 417 563 240 E-mail: [email protected] Telefon horská služba pro případ úrazu: 417 878 018 Sport Centrum Bouřňák se nachází přibližně 12 km od města Teplice. Možností jak se dostat do areálu je několik. Autem po hlavní silnici vedoucí z obce Hrob k hraničnímu přechodu Moldava. Vlakem po železnici Most - Moldava. A autobusem z Teplic do Mikulova. Bouřňák (869 m n. m.) patří mezi nejvyšší vrcholy východního Krušnohoří, tím se stává vhodnou lokalitou pro zimní sporty. Z vrcholu Bouřňáku se můžete svézt po šesti sjezdovkách, na kterých si na své přijde každý. Pro děti a začínající lyžaře je vhodná sjezdovka "Údolíčko". Mírně pokročilí se mohou zdokonalovat na Hrobské sjezdovce, která se jako jediná nachází na jižním svahu. I nároční lyžaři zde však ocení výjimečný výhled na malebnou krajinu Českého středohoří. Zkušení borci mohou předvádět své schopnosti na slalomovém svahu, který patří mezi nejstrmější v České republice. Rozmanitý profil zbývajících tří sjezdovek nabízí pestré lyžařské zážitky. Sjezdovky Sjezdovka

Délka

Převýšení

Osvětlení

1: Slalomový svah

700 m

256 m

ano

2: Stará sjezdovka

876 m

258 m

ne

3: Nová sjezdovka

933 m

261 m

ne

4: Pařezovka

517 m

166 m

ne

5: Turistická sjezdovka

2570 m

283 m

ne

6: Hrobská sjezdovka

925 m

192 m

ano

158


Sport Centum Bouřňák zajišťuje mimo provozu sjezdového areálu i úpravu běžěckých tratí. Osu běžeckého areálu tvoří Krušnohorská magistrála procházející po hřebenu, SC Bouřňák upravuje její úsek mezi obcemi Dlouhá Louka na západě a Cínovec na východě. V okolí magistrály lze najít celou řadu překrásných, méně frekventovaných tratí. Mezi nejhezčí patří oblast Grünnwaldského rašeliniště u Nového Města a Cínovecké rašeliniště. Na obou místech najdete tratě s nenáročnými profily vhodnými pro turistiku. U nádraží Nové Město se nachází běžecký stadion s ohřívárnou, šatnou a bufetem, v jehož okolí naleznete řadu náročnějších homologovaných tratí a oblíbené tratě 5 a 10 km. Je zde také pořádána oblíbená Krušnohorská třicítka. A jelikož i v sousedním Německu lze nalézt řadu upravených stop, můžete využít pěší turistické přechody na Cínovci a Moldavě a navštívit třeba moderní biatlonový areál na Zinnwaldu nebo se projet po opuštěném železničním náspu od nádraží Moldava do Holzhau.

Golfové služby 10.4 Golf Driving Terasy Ústí nad Labem

Otevírací doba driving: denně od 9:00 do 18:00 hodin. Otevírací doba hřiště: denně od 8:00 do 20:00 KONTAKTY: GOLF CLUB TERASY ÚSTÍ NAD LABEM o.s. Všebořice-Podhoří, Ústí nad Labem, PSČ 400 10 e-mail: [email protected] tel: + 420 721 853 967 – recepce web: www.golf-usti.cz GPS: 50°41'51.322"N, 13°59'24.32"E Hra bez omezení délky rány - délka 300 m, šířka 150 m! • • • • • •

Golfová škola Golfová škola pro děti od 4 let Golf Shop Občerstvení Parkoviště Putting green

159


CENÍK: Driving Range Vstupné na driving

zdarma

Míče - 50 ks

50 Kč

Míče - 50 ks pro děti do 12 let Zapůjčení golfové hole - železo, putter

zdarma 50 Kč

Green fee pro rok 2010 Po-čt 900 Kč Pá-ne 1 200 Kč Provozovatelem Golf drivingu je: CZ GOLF a.s., Praha 1, Opletalova 1284/37, PSČ 110 00 Golfový areál je vzdálen pouhých 94 km od Prahy po trase Praha / Neratovice (dálnice D8) / Lovosice (30) / Ústí n/L. / Všebořice; ve směru z Teplic jen 15 km po E 442; od Děčína jen 29 km buď po silnici č.13 přes Jílové, nebo 29 km po silnici č.62 přes Povrly do Ústí n/L. a dále přes centrum do Všebořic - odbočka u nákupního centra Tesco.

10.5 Golf resort Barbora

Necelých 5 km západně od Teplic, směrem na Duchcov, se na úpatí Krušných hor rozkládá Golfový areál Barbora, domácí hřiště golfistů Golf Clubu SPA. Celá oblast se nachází v krajině luk a hájů, v rozsáhlém regionálním biocentru mezi vodními nádržemi, potoky a rybníky, z nichž nejznámější je Barbora (65ha) a pstruhový potok Bouřlivec. Od roku 2001 zde postupně vyrostlo golfové hřiště a kompletní tréninkový areál, který byl citlivě umístěn do zdejší krajiny. Normované 9-jamkové hřiště par 36/72 a dlouhé 2893/5786m bylo dokončeno na podzim r.2007. Hřiště je určeno především hráčům s HCP, ale v dopoledních hodinách je přístupné, všem zájemcům o tuto hru. Široké ferveje umožnují rychlý spád hry a jsou tak pro většinu hráčů milosrdné. Reliéf terénu je mírně zvlněný a není významnou fyzickou překážkou. Typová různorodost a barevnost flóry podtrhují malebnost a atraktivitu prostředí.

Vedle hřiště je zde tréninkový areál. Slouží k nácviku základních golfových dovedností, k tréninkům s trenéry nebo k trápení se „sám se sebou“, a to individulně či ve skupině. Základem je 280 m dlouhý driving range, putting greenem a pitching area.

160


Je zde samozřejmě i možnost zapůjčení golfových holí, nákupu v golf shopu či relaxace a restaurace sil s občerstvením při krbu nebo na terase klubovny. Areál je ideální také pro pořádání golfových turnajů, golfových akademií či k prvnímu seznámení s touto atraktivní hrou. Rádi Vám, na Vaše přání, s golfovými profesionály a cvičiteli připravíme a zorganizujeme jakýkoliv odpovídající program. Areál je obsluhován a je otevřen každý den od 8,00 hod do setmění.

KONTAKT: Golf resort Barbora s.r.o. Revoluční 2876 415 01 Teplice IČ: 25 49 24 03 Manager hřiště Ing. Tomáš Kučera:+420 602 411 510 Kancelář: +420 417 554 048 Hřiště: +420 721 005 496 Fax: +420 417 554 049 E-Mail: [email protected] Web: www.golfbarbora.cz Adresa hřiště: Golf resort Barbora Oldřichov u Duchcova 417 24 GPS: 50°38´17", 13°44´30 Hřiště, recepce - objednávání tee-time: +420 721 005 496

161


Agroturistika v okolí mikroregionu 10.6 Farma Babiny II Farma Babiny II se nachází ve východní části Chráněné krajinné oblasti Českého středohoří (druhá a třetí zóna CHKO) v blízkosti obce Homole u Panny. ÍZÍME? • Možnost poznání života na farmě • Vyjížďky na koních po českém středohoří • Výuka jízdy na koni • Ustájení koní a jejich výcvik • Jezdecký klub pro Vaše děti a dorost • Pořádání oslav a jiných akcí ve srubu s otevřeným ohništěm • Možnost na přání grilování selete, kuřat za doprovodu živé hudby • Ubytování s možností zajištění chutných snídání, obědů i večeří • Exkurze pro školky, školy, střední i vysoké školy s ochutnávkou biopotravin YJÍŽĎKY NA KONÍCH Jsou určeny jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé. Jsou vedeny zkušeným jezdcem, který při jízdě vysvětlí vše o správném vedení koně v terénu. Nemusí mít proto strach ani ti, kteří na koni doposud nejeli. Do sedel může vyrazit celá rodina, chováme i malé poníky pro vaše děti, kteří si je jistě zamilují.XKURZE NA FARMĚ S OCHUTNÁVKOU BIO POTRAVIN: Podstatou ekologického zemědělství je snaha o variabilitu s cílem zvýšit ekologickou rovnováhu systému. Chovají se tu různá hospodářská zvířata všech možných plemen. V rámci zapojení do ekosystému zakládáme ovocné sady a udržujeme trvale travní porosty. To vše u tady najdete a zvláště pro děti je to jedinečná příležitost navazování kontaktu s přírodou. Co zde můžete ochutnat? Protože jsme pochopili, že přehnaná industrializace není řešením, získali jsme certifikát pro označení Eko farmy. Jsme také členem PRO-BIO v Šumperku http//www.pro-bio.cz. To je zárukou, že naše produkty splňují přísné hygienické normy pro obsah cizorodých látek v krmivech a potravinách. www.ekofarma-babiny.cz

10.7 Farma Natural Velké Chvojno Soukromá farma o výměře 433 ha zaměřená na chov ovcí (plemeno Suffolk, Šumavka, Zwartbles, Jacobs) a koz hnědých bezrohých. Po telefonickém objednání prodej jatečných jehňat, skopců, plemenných beranů, případně jehnic a prodej ovčích kožešin, raritní plemena ovcí.Farma je spojena s podnikem NATURAL AGRO s.r.o., který se zabývá se chovem skotu a chovem koní - pony, český teplokrevník, Shagya Arab. Prodej zástavových telat, sportovních i chovných koní a poníků. Jezdecký klub Natural umožňuje vyjížďky na koni po okolí. Ceny vyjížděk: Poníci: členství v klubu po děti 100,/měsíčně, jedna jízda od 70,- kčKoně: jedna jízda s výcvikem 250,- kč, 10 hodinový výcvik 2500,- kč. Dále je na farmě je možnost kempování zdarma ve vlastních stanech k dispozici je WC a tekoucí voda. Vhodné pro pěší i cykloturistiku (CHKO České středohoří).

162


Svaz:

PRO-BIO

Členství:

Ekozemědělec

Podnik:

Pisingerová Lucie

(Dle právní subjektivity) Název:

Farma Natural

(specifický název farmy) Ulice:

Slavošov

PSČ1:

403 34

Místo:

Velké Chvojno

Odpovědná osoba:

Pisingerová Lucie

Telefon 1:

475 207 477

Telefon 2:

607 582 425

E-mail:

[email protected]

Web: Okres:

Ústí nad Labem

Kraj:

Ústecký kraj

Centrum:

PRO-BIO RC Severozápadní Čechy

Zaměření: Chov zvířat:

ANO kozy, ovce

10.8 Farma Natural Ječmínek Jízdárna nabízí výcvik jezdců a koní. Adresa: 400 02 Povrly - Slavošov 1 Ústecký kraj Telefon: 475 207 477 Další destinace a zařízení : Radejčín - jízdárna koní Radejčín http://www.stajrehlovice.websnadno.cz/Kontakty.html Kontakt : email: [email protected] , skype: IvJanovska , tel: 720 185 489

SJK Markéty Jindrové - http://marketing-zverinec.webnode.cz Markéta Jindrová Úpořiny 6 , 415 01 TEPLICE Kontakt : +420 739097679

163


11. Kongresové centra v okrese Ústí nad Labem a Teplice • Best Western Hotel Vladimir Masarykova třída 36, Ústí nad Labem Max. kapacita sálu (spojených sálů): 160 • Dům kultury Teplice Mírové náměstí 2950, Teplice Max. kapacita sálu (spojených sálů): 694 • Hotel Ostrov Ostrov u Tisé 12 , Tisá Max. kapacita sálu (spojených sálů): 60 • Hotel Prince De Ligne Zámecké nám. 136, Teplice Max. kapacita sálu (spojených sálů): 150 • Interhotel Bohemia Mírové náměstí 6, Ústí nad Labem Max. kapacita sálu (spojených sálů): 50 • Lázně Teplice v Čechách - Beethoven Mlýnská 253, Teplice Max. kapacita sálu (spojených sálů): 150 • Národní dům Velká hradební 33, Ústí nad Labem Max. kapacita sálu (spojených sálů): 250 • Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem Lidické náměstí 10, Ústí nad Labem Max. kapacita sálu (spojených sálů): 486 • Státní zámek Duchcov nám. Republiky 9, Duchcov Max. kapacita sálu (spojených sálů): 136

164


12. Zhodnocení mikroregionu Silné stránky vysoký estetický potenciál krajiny, geografická poloha mezi Českým středohořím a východní částí Krušných hor zlepšující se životní prostředí, absence významných znečišťovatelů životního prostředí síť lokálních komunikací s nízkým nebo žádným motoristickým provozem, vhodných pro cykloturistiku snadná dopravní přístupnost z velkých městských center četnost lákavých cílů turistiky, historické objekty, území napoleonské bitvy, kulturní a sportovní aktivity příležitosti pro rozvoj turistických služeb možnost produktivních přeshraničních aktivit do Saska rozsáhlé oblasti volné přírody, zčásti ve zvláště chráněných územích dostupnost velkých městských center při zachování kvality života venkova mnoho volných ploch pro výstavbu kvalitního bydlení i občanské vybavenosti velmi výhodná poloha mezi městy Ústí nad Labem a Teplice

Slabé stránky nízká kvalita a hustota infrastruktury pro turistiku a nízká úroveň marketingových dovedností poskytovatelů služeb turistiky a cestovního ruchu zchátralé a opuštěné objekty a zařízení neúplná informační a orientační vybavenost turistických tras a cílů absence standardů turistických služeb a vzájemné koordinace poskytovatelů služeb nekompatibilita dopravní obslužnosti (vesměs poskytované externími subjekty) s potřebami rozvoje turistiky rozsáhlá území zdevastovaná těžbou nerostů a průmyslovou činností velmi malá vnímavost obyvatelstva k problémům životního prostředí zanedbaná veřejná prostranství poškozený vodní režim krajiny

165


Příležitosti

rozvoj šetrných forem turistiky (cykloturistika, agroturistika apod.) využití chátrajících nemovitostí pro potřeby cestovního ruchu zvýšení aktivity místních obyvatel a nabídky služeb cestovního ruchu využití strukturálních fondů EU rozvoj přeshraničních projektů se saskou stranou nabídka ucelených turistických produktů a balíčků služeb intenzívní spolupráce s krajským úřadem na propagaci regionu rozvoj specializovaných forem cestovního ruchu (kongresová a incentivní turistika) kvalitní destinační management

Hrozby

rozvoj šetrných forem turistiky (cykloturistika, agroturistika apod.) rozvoj masového turistického ruchu přetrvávající zaostávání v kvalitě poskytovaných služeb oproti ostatním regionům masová výstavba rodinných domů či průmyslová exploatace území nedokončená rekultivace území neefektivní koordinace rozvoje cestovního ruchu na krajské a národní úrovni

166


13. Závěr Trh cestovního ruchu je nestabilní. Poptávka po stále nových destinacích a aktivitách nutí destinace cestovního ruchu rozšiřovat své produktové řady o nové komponenty, nové aktivity, kterými zaujmou. Mezi současnými destinacemi existuje velká konkurence a neustále se objevují nové, které se osvědčují. Po otevření rekreační zóny okolo Jezera Milada, kde se provádí revitalizace lomu nám přispěje k rozvoji návštěvnosti jak domácích tak zahraničních návštěvníků, dále k vytváření nových pracovních míst a velkému oživení krajiny a CR v mikroregionu. Při otevření rekreační oblasti okolo jezera Milada dojde i navrácení života do postižené krajiny (resocializaci). Přilehlé okresy k Mikroregionu Milada Ústí nad Labem a Teplice se můžou pochlubit krásnými přírodními památkami, zajímavostmi a chráněnými územími. Tohle vše pomáhá k turistickému významu mikroregionu a možnosti revitalizace krajiny. Cílem Mikroregionu Milada v oblasti turistiky a cestovního ruchu je využít všech možností, které jeho poloha umožňuje a dále je rozvíjet. V každém městě, obci mikroregionu je restaurační zařízení, v menších obcích však nízké úrovně a bez možností stravování /pouze občerstvení/. Také ubytovací kapacity nejsou bohužel dostačující. Cyklistické trasy ještě nejsou úplně kompletní, ale již je zážitek je navštívit - různé vyhlídky po cyklotrasách opravdu stojí za to. Pak jak je navrženo postavení rozhledny u jezera bude mít určitě pozitivní vliv pro návštěvnost a bylo by vhodné seznámit budoucí návštěvníky s minulostí těžby v mikroregionu a revitalizací bývalých lomů a výsypek. Všechny obce v mikroregionu mají co nabídnout - leží buď v oblasti Českého Středohoří, jsou tu památné stromy, mokřad, Východní Krušnohoří a krajina kolem láká k prozkoumání autem na kole či pěšky. Životní prostředí se rok od roku zlepšuje a revitalizací krajiny se bude nadále zlepšovat.

167


14. Použitá literatura Internetové zdroje : http://monitoring.czechtourism.cz http://monitoring.czechtourism.cz/grafy.php?pg=7 http://www.kr-ustecky.cz/ http://atic.cz/encyklopedie/objekty.phtml?hl_nazev=Chaba%F8ovice&hl_typ=0&kraj=0 http://www.vyletnik.cz/koupaliste/severni-cechy/ustecko/1866chlumecky_rybnik/#ixzz0kp749nf8 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=UAP6030UU_OB&kapitola_id=327&voa=ta bulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&pro_4954490=553697 http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=5&&expand=1 http://www.volny.cz/zamek.trmice http://www.jezeromilada.cz http://cs.wikipedia.cz http://www.risy.cz http://www.czso.cz http://www.ski-telnice.cz http://golfbarbora.cz http://www.golf-usti.cz http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/mapy_a_grafy_kraje http://www.ceske-kempy.cz/kraj.php?kraj=ustecky http://atic.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=115042 http://drusop.nature.cz http://www.kudyznudy.cz/cs/index.html

168


Literatura : Rozvojová strategie mikroregionu Milada 2008- 2013 1. BÍNA, J.: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj, 2002, 2. BÍNA, J. A KOL.: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje. 3. DOHNAL, V.: Rajonizace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Merkur, 1985. 4. HAVRLANT, J.: Slabé stránky a problémy rozvoje cestovního ruchu v regionu Beskyd. In Sborník Aktivní cestovní ruch – strategický faktor rozvoje regionů. 1. vyd. Ostrava: Repronis Ostrava, 1999. s. 51-63. ISBN 80-86122-39-5. 5. HOLEŠINSKÁ, A.: Kvalita poskytovaných služeb turistickými informačními centry. In Sborník VII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 27-33. ISBN 80-210-3549-8. 6. HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu. 3. upravené vyd. Praha: Idea Servis, 1997. 109 s. ISBN 1866-026-97. 7. HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: VŠE v Praze, 2000. 110 s. ISBN 80-245-0099-X. 8. KIRÁĽOVÁ, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. 9. KIRÁĽOVÁ, A.: Vytváření organizací cestovního ruchu (OCR) 10. SRB, J., ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M.: Řízení turistické destinace a trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu – modelová studie v turistických regionech. Pracovní text. 20005 Popis lomu Chabařovice dle analýzy R-PRINCIP MOST, s.r.o.

169


15. Zpracovatel Zpracovatelem studie Analýza příležitostí v cestovním ruchu je SIS o.p.s.

Název organizace : SIS - servisní a informační středisko svazku obcí Mikroregionu Milada, O.P.S. Sídlo: Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice IČ : 27282546 Email: [email protected]

170

Analýza příležitostí v cestovním ruchu

Recommend Documents