Rizika podnikání v cestovním ruchu

Rizika podnikání v cestovním ruchu

Diplomová práce

Bc. Lukáš Hájek

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra ekonomie a ekonomiky

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Věra Košteková, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: 07.05.2014 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Master´s Dissertation

Risks of business in tourism

Bc. Lukáš Hájek

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Economics

Major: Hotel Management Thesis Advisor: doc. Ing. Věra Koštěková, CSc. Date of Submission: 07.05.2014 Date of Thesis Defence: E-mail: [email protected]

Prague 2014

P r o h l a š u j i,

že jsem diplomovou práci na téma Rizika podnikání v cestovním ruchu zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s §47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

Bc. Lukáš Hájek

V Praze dne:

Rád bych poděkoval doc. Ing. Věře Koštekové, CSc. za pomoc, odborný dohled a ochotu při vedení diplomové práce. Mé poděkování patří také Ing. Petru Hájkovi a Ing. Marcele Hájkové za cenné rady, věcné připomínky a spolupráci při získávání údajů.

Abstrakt HÁJEK, Lukáš. Rizika podnikání v cestovním ruchu. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2014. 77 s.

Cestovní ruch čelí mnoha rizikům. Ta mohou být politická (války, terorismus), ekonomická (vývoj cen, ekonomická krize, disponibilní důchod obyvatelstva), přírodní (extrémní přírodní jevy, epidemie), socio-kulturní (rasismus, vývoj společnosti) a další. Úvodní část diplomové práce se zabývá právě tímto rozčleněním rizik. Následuje seznam specifických rizik týkající se oblasti okružních plaveb. V druhé části se pozornost zaměří na společnost Costa Cruises, která na trhu provozuje výletní lodě a nabízí okružní plavby. Práce představí firemní historii, současné majitele, flotilu, vybavení a služby na lodích, nabízené destinace, průběh plaveb či organizační strukturu vedení lodi. Tato

společnost

v současné

době

čelí

mnoha

rizikům

spojených

s ekonomickou situací, konkurencí, veřejným míněním, a to kvůli nehodám lodí Costa Concordia a Costa Allegra z roku 2012. Na základě analýzy společnosti, včetně ekonomického zhodnocení a rozboru konkurence, diplomová práce navrhne opatření, kterými bude firma schopna čelit rizikům. To je zároveň cílem této práce.

Klíčová slova: riziko, okružní plavba, loď, společnost, cestovní ruch, krize

Abstract The tourism faces many risks. These can be political (war, terrorism), economic (price progress, economic crisis, the disposable income of the population), natural (extreme natural phenomens, epidemics), socio-cultural (racism, evolution of community) and other. The introductory part of the master´s dissertation deals in full with this segmentation of risks. The following is a list of the specific risks relating to the field of cruises. The second part will focus on the company Costa Cruises, which operates in the market with cruise ships and it offers the cruises. The dissertation introduces the company's history, the current owners, fleet, equipment and services on ships, offered destinations, process of cruising or management structure of the ship. This company currently faces many risks related to economic conditions, competition, public relations, due to ship accidents Costa Concordia and Costa Allegra from 2012. Based on the analysis of company, including economic assessment and competitive analysis, the master´s dissertation suggests measures that the company will be able to face the risks. It is also the objective of this dissertation.

Keywords: risk, cruising, ship, company, tourism, crisis

Obsah ÚVOD ............................................................................................................ 8 1

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST .......................................... 10

1.1

Teorie rizik ............................................................................................................................ 10

1.1.1

Dělení rizik .......................................................................................................................... 11

1.1.2

Identifikace rizik .................................................................................................................. 14

1.1.3

Měření rizika ....................................................................................................................... 15

1.1.4

Řízení rizik ........................................................................................................................... 15

1.1.5

Metody snižování rizika ...................................................................................................... 16

1.2

Rizika cestovního ruchu ........................................................................................................ 18

1.2.1

Politická rizika - politická nestabilita, války, terorismus ..................................................... 19

1.2.2

Ekonomická rizika ............................................................................................................... 21

1.2.3

Přírodní rizika ...................................................................................................................... 24

1.2.4

Socio-kulturní rizika ............................................................................................................ 27

1.3

Rizika lodní dopravy – oblast okružních plaveb ..................................................................... 28

1.3.1

Politická rizika okružních plaveb ......................................................................................... 28

1.3.2

Ekonomická rizika okružních plaveb ................................................................................... 29

1.3.3

Přírodní rizika okružních plaveb.......................................................................................... 30

1.3.4

Další rizika okružních plaveb ............................................................................................... 33

2

ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................ 37

2.1

Konkurence ........................................................................................................................... 37

2.1.1

Konkurence podle destinace .............................................................................................. 39

2.1.2

Konkurence podle počtu a velikosti lodí ............................................................................. 40

2.1.3

Konkurence podle ceny ...................................................................................................... 42

2.2

Costa Crociere S.p.A. ............................................................................................................. 44

2.3

Costa Cruises ......................................................................................................................... 45

2.3.1

Historie ............................................................................................................................... 45

2.3.2

Flotila .................................................................................................................................. 47

2.3.3

Vybavení a služby................................................................................................................ 51

2.3.4

Destinace ............................................................................................................................ 53

2.3.5

Průběh plavby ..................................................................................................................... 54

2.3.6

Organizační struktura, posádka .......................................................................................... 56

2.3.7

Finanční analýza.................................................................................................................. 59

2.3.8

Hlavní rizika pro Costa Cruises ............................................................................................ 67

2.3.9

Opatření proti rizikům ........................................................................................................ 68

3

NÁVRHOVÁ ČÁST .............................................................................. 73

3.1

Obměna destinací ................................................................................................................. 73

3.2

Veřejné mínění ..................................................................................................................... 74

3.3

Péče o zaměstnance .............................................................................................................. 75

ZÁVĚR ......................................................................................................... 77 SEZNAM ZDROJŮ ...................................................................................... 79 Literatura ....................................................................................................................................... 79 Tištěné zdroje .................................................................................................................................. 79 Internetové zdroje ........................................................................................................................... 80 Tabulky .......................................................................................................................................... 86 Grafy .............................................................................................................................................. 86 Obrázky .......................................................................................................................................... 87 Přílohy ........................................................................................................................................... 87

PŘÍLOHY ........................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. Příloha A:

Horizontální a vertikální analýza rozvahy Costa Cruises ................. Chyba! Záložka není

definována. Příloha B:

Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Costa Cruises ... Chyba! Záložka

není definována. Příloha C:

Mapa lodi Costa Fascinosa .......................................... Chyba! Záložka není definována.

Příloha D:

Fotografie vybraných lodí a kajut ................................ Chyba! Záložka není definována.

Příloha E:

Lodní noviny „Today“ .................................................. Chyba! Záložka není definována.

Úvod S tím, jak neustále roste a rozvíjí se cestovní ruch, rostou i rizika s ním spojená. „Problémy mezinárodního turismu se vyznačují většinou vzájemnou propojeností s problémy v dalších oblastech lidské činnosti.“1 Může se jednat o politickou nestabilitu v regionu, války, terorismus, přírodní vlivy, ale i ekonomickou situaci obyvatelstva, jeho disponibilní důchod, kurz měny, nestabilitu daní, neinformovanost turistů, kriminalitu, vandalismus, rasismus. V poslední době, s otevřeným pohybem lidstva a globalizací, je velkým rizikem i zdravotní problematika – epidemie. Těmto a mnoha dalším rizikům musí cestovní ruch čelit a snažit se jim předcházet, aby si zachoval svou tvář progresivního odvětví se slibnou budoucností. V této diplomové práci se budu zpočátku věnovat právě těmto rizikům. Zhodnotím politické, ekonomické, přírodní a socio-kulturní faktory. V další části se zaměřím na rizika lodní dopravy, především rizika výletních, okružních plaveb. S ohledem na medializaci nedávných událostí na palubách výletních lodí zhodnotím rizika, která s sebou přináší tento typ cestování a pokusím se zjistit, na kolik je bezpečný vstup na palubu těchto lodí. V druhé části své práce se zaměřím pouze na společnost Costa Cruises, která je jednou ze společností pořádajících okružní plavby. V rámci zhodnocení situace na trhu představím firmu, včetně její historie. Zmíním velikost současné flotily, vybavení lodí, nabídku služeb a přehled destinací, krátce přiblížím průběh plavby a zastavím se také u dvou katastrof, které společnost potkaly v posledních letech. Konkrétně se jedná o ztroskotání lodi Costa Concordia u ostrova Giglio v pátek 13. ledna roku 2012 a o požár na palubě lodi Costa Allegra 27. února 2012. Představím také konkurenci a budu se věnovat ekonomické situaci této společnosti, přesněji řečeno posoudím, jak se změnila ekonomická situace a následně i ekonomická politika firmy po již zmíněných nehodách, a to na základě výročních zpráv

1

PALATKOVÁ, M. Mezinárodní turismus, 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha :Grada Publishing, 2014, 256s., ISBN 978-80-247-4862-7, str.240

8

společnosti Costa Cruises z posledních let, získaných z italského obchodního rejstříku2. Na základě této analýzy představím hlavní rizika pro společnost Costa Cruises a budu se věnovat opatřením, která firma zvolila k jejich snížení či eliminaci. V závěrečné části se pokusím navrhnout další opatření na základě svých zkušeností s tímto typem dovolené, která považuji za důležitá pro zlepšení ekonomické situace firmy a vývoje společnosti do budoucna. Cílem této diplomové práce je tedy návrh opatření na úspěšné zvládnutí krize společnosti Costa Cruises. Stanovil jsem následující hypotézu: Firma prošla po roce 2012 výraznou krizí, která ovlivnila její fungování na trhu a částečně tím ztratila svou pozici mezi ostatními konkurenty. Pokusím se odpovědět na otázku, zda tomu tak je a zkusím navrhnout kroky, kterými by firma mohla rizika snížit.

2

Registro imprese. I dati ufficiali delle Camere di Commercio. Dostupné na internetu: http://www.registroimprese.it/ricerca-libera-e-acquisto

9

1

Teoreticko-metodologická část

1.1

Teorie rizik Každá podnikatelská aktivita je spojena s určitou mírou rizika. Podnikatel

podstupuje riziko s vidinou zisku. Subjekt při svém rozhodování volí optimální variantu v závislosti na výnosnosti a rizikovosti. Čím větší riziko podstupuje, tím vyšší výnos vyžaduje. Riziko tedy vyjadřuje určitou míru, o kterou se skutečné výsledky budou lišit od výsledků očekávaných.3 Jedná se o stupeň „nejistoty“ spojený s očekávaným výnosem.4 Nejistota a riziko ovšem nejsou zaměnitelné termíny. „Riziko lze chápat jako stav, v němž je budoucí situace dopředu jednoznačně pravděpodobně

charakterizována.“5

Jde

o

jev,

který

nastává

s jistou

pravděpodobností. Oproti tomu v případě nejistoty není podnikatel schopný určit míru pravděpodobnosti. Nejistotu tedy na rozdíl od rizika není možné měřit. Nejistotu můžeme rozdělit na částečnou (podnikatel nemá k dispozici kompletní informace o pravděpodobnostním rozdělení, jsou mu však známy některé jeho parametry) a úplnou (je možné specifikovat množinu v úvahu připadajících stavů, nelze ovšem zjistit ani odhadnout pravděpodobnost jejich výskytu).6 Základními oblastmi rizik jsou především přírodní katastrofy a havárie, rizika ochrany životního prostředí, rizika finanční (investice, inflace, vývoj měnových kurzů, nesolventnost zákazníka, vývoj ekonomik ve světě), obchodní (marketingová, rozpočtová, strategická), technologická a technická, politická, bezpečnostní atd.7 Rizika jsou ve firmách nejčastěji v kompetenci managementu rizik, jejichž pracovní náplní je zpravidla zjišťování pasivních a aktivních nebezpečí, členění a řízení rizik, rozhodování o riziku, identifikace, sledování, ovládání a snižování rizik.

3

PETŘÍČEK, M. Finanční řízení podniku. Přednáška Riziko 26.2.2014 KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2.přepracované a doplněné vydání. Praha : C.H.Beck, 2001, 367s., ISBN 80-7179-529-1, str.104 5 PROCHÁZKA, O. Komplexní pojistná ochrana společnosti HP Konzult spol. s.r.o. [Diplomová práce] Brno : Vysoké učení technické v Brně, 2009, str.13 6 DAŇHEL, J. a kol. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3 7 SMEJKAL, V. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3.rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, 2010, 360s. ISBN 978-80-247-3051-6, str.115 4

10

1.1.1

Dělení rizik

Rizika se dělí dle různých hledisek:

a) Systematická a nesystematická rizika Rizika systematická – postihují všechny subjekty na daném trhu, jsou nediverzifikovatelná (např.: přírodní, politická, geografická atd.). Rizika nesystematická (specifická) - postihují pouze určité subjekty, jsou diverzifikovatelná, spojena s jednou konkrétní investicí, lze je eliminovat řízením rizika8.

b) Vnitřní a vnější rizika Vnitřní rizika – někdy označována jako interní jsou rizika projevující se uvnitř podniku a ten je může v určité míře řídit a ovlivňovat. Dle autora Fotra lze dále tyto rizikové faktory členit na: 1. technické (např.: výrobní kapacita), 2. ekonomické (např.: provozní náklady), 3. socio-politické (např.: kvalita managementu)9. Vnější rizika – „jsou rizika realizovaná v důsledku vlivů mimo daný subjekt“10. Například to jsou rizika makroekonomická, politická, legislativní, přírodní apod. Do této kategorie spadá tedy změna nezaměstnanosti, inflace, ekonomického cyklu, ale také nestabilita politiky, daně, časté změny zákonů atd. Přírodními riziky se rozumí záplavy, bouře, extrémní meteorologické jevy atd.

8

PETŘÍČEK, M. Finanční řízení podniku. Přednáška Riziko 26.2.2014; KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2.přepracované a doplněné vydání. Praha : C.H.Beck, 2001, 367s. ISBN 80-7179-529-1, str.104; WIKIPEDIA. Riziko. 2013; Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Riziko 9 FOTR, J. Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko. 1. vydání. Praha: Management Press. 1992. 105 s. ISBN 80-85603-06-3. Str.78 10 MULAČOVÁ, V., MULAČ, P. a kolektiv. Obchodní podnikání v 21.století. Praha : Grada Publishing 2013. 398s. ISBN 978-80-247-4780-4. Str.210

11

c) V závislosti na povaze změn vyvolávajících rizika rozlišujeme: Dynamická rizika – příčinou těchto rizik jsou změny v okolí firmy, ale také ve firmě samotné. Do této kategorie patří například státní zásahy a regulace, války, terorismus, zahraniční konkurence apod.

Statická rizika – příčinou nejsou změny v ekonomice, ale například přírodní nebezpečí či nepoctivost jednotlivců. Tato rizika jsou často předvídatelná, a proto je možné jejich dopad do značné míry usměrňovat, snížit či eliminovat.11

d) Dle vyjádření dopadu rizika lze specifikovat: Finanční rizika – výsledkem určité podnikatelské aktivity může být finanční ztráta nebo snížení hodnoty majetku.

Nefinanční rizika – dopad těchto rizik se nejdříve projevuje v jiných oblastech činnosti, ale následně je možné vyčíslit tento jev finančně (ztráta dodavatele, zhoršení image, odliv zákazníků).

e) Dle možného dopadu jde také o: Kritická rizika – ohrožují existenci firmy, jejich dopad je zásadní (odliv zákazníků, příchod silného konkurenta).

Důležitá rizika – ohrožují stabilitu firmy, zpravidla pro firmu následně představují vynaložení značných finančních prostředků nad rámec běžného hospodaření (vstup nového konkurenta na trh, nevhodný sortiment).

Běžná rizika – ztráty, které s sebou přináší, mohou být hrazeny z běžných příjmů (zpoždění v dodávce, nemoc pracovníka, výpadek proudu).

11

MULAČOVÁ, V., MULAČ, P. a kolektiv. Obchodní podnikání v 21.století. Praha : Grada Publishing 2013. 398s. ISBN 978-80-247-4780-4. Str.210

12

f) Dle pravděpodobnosti vzniku se liší: Rizika s vysokou pravděpodobností – nad 50% výskytu při určité činnosti. Subjekty se těmto rizikům snaží zcela vyhnout nebo, pokud to není možné, alespoň snížit jejich výskyt (např.: kažení potravin).

Rizika se střední pravděpodobností - Výskyt těchto rizik se pohybuje mezi 20% a 50%. V rámci plánu řízení rizik se subjekty snaží vhodnými metodami snižovat jejich výskyt (např.: požár).

Rizika s nízkou pravděpodobností – do 20% výskytu. Subjekty pouze monitorují tato rizika a zabývají se jimi až při jejich zvýšení (např.: požár).

g) Z hlediska přijatelnosti členíme rizika na: Rizika nezbytná (nutná) – jsou běžnou součástí každé podnikatelské činnosti.

Rizika únosná (přijatelná) – subjekt podstupuje tato rizika s vědomím, že existují, zná jejich „velikost“ a je schopný je řídit.

Rizika neúnosná (nepřijatelná) – tato rizika podnikatel dobrovolně nepodstupuje, jejich dopad je zásadní12.

h) Dle jednotlivých činností podniku jde o: Rizika provozní (např.: úraz zaměstnance, zničení stroje), rizika tržní (např.: ztráta klienta), rizika inovační (např.: zavedení nové technologie), rizika investiční (např.: rozdělení peněz do hmotného a nehmotného investičního majetku), rizika finanční (např.: změna měnového kurzu)13.

12

MULAČOVÁ, V., MULAČ, P. a kolektiv. Obchodní podnikání v 21.století. Praha : Grada Publishing, 2013. 398s. ISBN 978-80-247-4780-4. Str.211 13 Podnikatelské riziko a způsoby jeho měření , str.4; Dostupné na: http://is.vsfs.cz/el/6410/leto2005/BK_MUc/MU_Mereni_rizika.pdf

13

1.1.2

Identifikace rizik Nejedná se o jednorázovou, nýbrž průběžnou, tedy časově velice náročnou,

ale také velice důležitou činnost. Vyžaduje především zkušenost, systematičnost, týmovou práci a schopnost předvídat. Výsledkem identifikace rizik je obvykle seznam desítek až stovek rizikových faktorů, jejichž významnost se ovšem značně liší. Vedení společnosti seřadí rizika dle závažnosti a dle tohoto uspořádání následně věnuje větší či menší pozornost jednotlivým z nich.14 Používanou technikou, jak ohodnotit a roztřídit rizika, je tzv. krizová matice Klause Winterlinga, někdy označována také jako mapa rizik. Tato matice identifikuje rizika dle dvou parametrů: pravděpodobnost vzniku rizika v čase (nízká, střední a vysoká úroveň či procentuální vyjádření) a dopady rizika na organizaci (negativní, ohrožující a zničující či přímo stanovené částky).

Graf č.1.: Krizová matice Klause Winterlinga

Zdroj: https://managementmania.com/cs/winterlingova-krizova-matice

14

FOTR, J. a kolektiv. Tvorba strategie a strategické plánování. Praha : Grada Publishing, 2012, 384s., ISBN 978-80-247-3985-4, Str.277

14

Všechna identifikovaná rizika se roztřídí dle svého významu do matice a management firmy tak lépe zanalyzuje, jaká rizika společnost nejvíce ohrožují.

1.1.3

Měření rizika V mnoha případech nelze stupeň rizika přesně změřit, určení velikosti často

spočívá na subjektivním odhadu kvalifikovaných pracovníků, kteří se vyjadřují k dané situaci pouze na základě svých zkušeností. Výše rizika je vztažena k pravděpodobnosti

jeho

výskytu.

„intuitivně

považujeme

jevy

s vysokou

pravděpodobností ztráty za rizikovější než ty, kde je pravděpodobnost nízká.“15 Riziko tedy měříme dle pravděpodobnosti nepříznivé odchylky od očekávaného výsledku. Čím vyšší tato odchylka je, tím vyšší je i riziko. Předpokladem je správně nastavená velikost očekávaného výsledku. „Každá odchylka má jinou míru pravděpodobnosti, je třeba vyjádřit průměrný stupeň odchylek od průměrné očekávané hodnoty. K tomu slouží nejlépe statistická metody směrodatné odchylky.“16 Vzorec směrodatné odchylky je následující:

Porovnáním jednotlivých výší variačních koeficientů17, které poměřují rizikovost (směrodatná odchylka) a výnosnost (očekávaná hodnota) lze určit výši rizika.18 1.1.4

Řízení rizik Tato problematika je velice široká a odlišná ve svém zaměření. Přesto existují

obecné zákonitosti řízení rizik, kterými se subjekt snaží minimalizovat riziko

15

SMEJKAL, V. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3.rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, 2010. 360s. ISBN 978-80-247-3051-6, str.106 16 Podnikatelské riziko a způsoby jeho měření , str.9; Dostupné na: http://is.vsfs.cz/el/6410/leto2005/BK_MUc/MU_Mereni_rizika.pdf 17 Variační koeficient VK= σ/EV 18 PETŘÍČEK, M. Finanční řízení podniku. Přednáška Riziko 26.2.2014

15

v podniku. „Jde o proces, kdy se daný subjekt snaží zamezit působení již existujících i budoucích faktorů a navrhuje řešení, která pomáhají eliminovat účinek nežádoucích vlivů a naopak umožňují využít příležitosti působení pozitivních vlivů.“19 V praxi tedy investor zváží analýzu rizik společně s ekonomickými, politickými, technickými a dalšími faktory v závislosti na zaměření investice a zanalyzuje a srovná možná opatření. Důležitou oblastí je správný výběr opatření, řešení. Subjekt určí úrovně rizika, ohodnotí ekonomické náklady, dopady a přínosy jednotlivých opatření a po důkladném zvážení situace rozhodne o realizaci opatření na snížení rizika. 20 1.1.5

Metody snižování rizika Snížení rizika je možné provést několika možnými metodami. Jedná se

především o přesun rizik, zadržení rizik, vyhnutí se riziku, redukci rizik, pojištění se pro případ vzniku rizika a mnoho dalších. Dle charakteru daného rizika lze zvolit opatření, které riziko vhodným a nejméně nákladným způsobem sníží či zcela eliminuje. Tabulka č.1: Řízení rizik

Zdroj: RAIS, K., DOSTÁL, P. Risk management. 1. vydání. Brno: VUT-FP, 2007. 152 s. ISBN 978-80-214-3510-0 19

SMEJKAL, V. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3.rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, 2010. 360s. ISBN 978-80-247-3051-6, str.116 20 TICHÝ, M. Ovládání rizika : analýza a management, 1. Vydání. Praha :C.H.Beck. 2006. 396s. ISBN 807179-415-5,str.199; SMEJKAL, V. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3.rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, 2010. 360s. ISBN 978-80-247-3051-6, str.115; SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikatelský plán a strategie. Praha : Grada Publishing, 2011. 200s. ISBN 97880-247-4103-1,str. 138

16

V případech, kdy lze jen stěží rozlišit pravděpodobnost nebo tvrdost na vysokou či nízkou, řeší firma svá rozhodnutí na základě zkušeností, úsudku apod. u mnoha situací ovšem není možné dodržovat doporučená pravidla. Například retence rizik není možná v případě, v němž by byly porušeny právní předpisy (například oblast bezpečnosti práce, ochrany osob a majetku atd.). Během každého procesu snížování rizik jsou důležité náklady na samotné snížení rizika. Nulové náklady nelze předpokládat. „Platí závislost, podle které existuje optimální, vyvážený stav mezi náklady na snížení rizika a jeho výší, resp. škodou, kterou může hrozba způsobit… Do opatření na snížení či odstranění rizika je vhodné investovat pouze tolik, aby náklady byly úměrné potenciální výši hrozící škody.“21 Tedy dodržovat pravidlo „neriskovat mnoho pro málo“. 1.1.5.1

Metoda ofenzivního řízení firmy Jedná se o preventivní obranu před rizikem v důsledku správné volby

strategie firmy, rozvoje silných stránek, pružnosti reakce na vnitřní i vnější vlivy. Pokud je firma akceschopná, má jednoduchou organizační strukturu, dobrý marketing, personalistiku a bezhlavě se nepouští do neznámého, pak už samotné řízení firmy může snižovat výskyt rizik. 1.1.5.2

Retence rizik Pravděpodobně nejčastějším způsobem reakcí na možný výskyt rizika je jeho

zadržení neboli retence. Ta může být buď vědomá (riziko je rozpoznáno a přesto se firma neodhodlá k uplatnění nástroje na jeho snížení) anebo nevědomá (riziko není rozpoznáno). V obou případech subjekt zadržuje důsledky možné ztráty. Záleží na velikosti a finanční stabilitě dané firmy, ale zpravidla se retence uplatňuje u rizik vedoucích k relativně nízkým ztrátám. Toto řešení je v mnoha případech nejlepší, ale nesmí nastat situace, ve které by firma začala používat pouze tento způsob řešení rizik, to by mohlo vést až k samotnému ohrožení pozice firmy na trhu.

21

SMEJKAL, V. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3.rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, 2010. 360s. ISBN 978-80-247-3051-6, str.131

17

1.1.5.3

Redukce rizika

Zde rozlišujeme dvě metody, podle toho, jestli firma řeší redukci rizika již před určitou aktivitou nebo řeší až důsledky vyvolané danou aktivitou. Do první oblasti řadíme především přesun rizika (např.: dlouhodobé smlouvy s pevnými cenami, smlouvy podmiňující odběr minimálního množství, termínové obchody, leasing, faktoring, forfaiting, inkaso, bankovní záruky, franšíza atd.) a vertikální integraci22. Do druhé skupiny patří zejména diverzifikace a pojištění. Do obou těchto oblastí dále zasahují tzv. metody operační analýzy. Jedná se o jednoznačné a logické znázornění vztahů v ekonomice konkrétního prostředí.

Předmět podnikání, velikost firmy, pozice na trhu, cíle, strategie, způsob myšlení vedoucích pracovníků a mnoho dalších faktorů rozhoduje o zvolené reakci na výskyt rizik.

1.2

Rizika cestovního ruchu „Někteří cestovatelé do Španělska, když 11. března 2004 na svých televizních

obrazovkách sledovali záznamy teroristických bombových útoků na madridských nádražích, jak už to v takové situaci bývá, ihned změnili své cestovní plány, jiní ovšem ne. Někteří se pokusili získat zpět své peníze od cestovních kanceláří, jiní překvapili své průvodce, když zarytě vyžadovali dodržení svých časových harmonogramů. Tato rozdílná reakce nám ukazuje, jak velmi odlišná je míra risku, kterou jsou různí lidé ochotni podstoupit. A tato ochota riskovat se liší od jedince k jedinci.“23 Rizika cestovního ruchu je možné rozdělit na rizika politická, ekonomická, přírodní a socio-kulturní. Mezi politické hrozby patří především politická nestabilita, války či terorismus. Tato rizika jsou vážným problémem nejen v oblasti turismu a mají zpravidla razantní a dlouhodobý dopad na situaci ve světě.

22

Rozšíření výrobního programu o navazující či předcházející výrobní stupně. ZVAGULIS, P., STOHROVÁ, L. Co vám v cestovní kanceláři neřeknou: První průvodce nebezpečným světem. Praha : Beletris, 2005. 125s. ISBN 80-903525-2-9. Str.6 23

18

Ekonomické faktory jsou například ekonomická krize, změny kurzů měn, vývoj cen, disponibilní důchod obyvatelstva a s ním spojená kriminalita, nestabilita daní atd. Přírodní hrozby mohou být nejrůznějšího druhu. Jedná se převážně o záplavy, v přímořských oblastech o tsunami, zemětřesení, erupce sopky, dále pak požáry, tornáda či tajfuny, sesuvy půdy apod. Patří sem také zdravotní rizika, přenos nemocí a potenciální hrozba epidemie. Tyto živly mohou být ničivé, často devastující, ale lidé v jednotlivých destinacích jsou na ně mnohdy zvyklí, a pokud se nejedná o skutečně velkou přírodní katastrofu, pak během relativně krátké doby, ve srovnání s riziky politickými a ekonomickými, jsou tito lidé schopni danou destinaci obnovit do původní podoby nebo v některých případech z pohledu turisty do ještě mnohem přívětivější podoby. Vlivem přírodních katastrof se destinace dostávají do povědomí lidí a jejich návštěvnost po určité době může ještě stoupat. Posledním, ale neméně vážným rizikem, je socio-kulturní hrozba. Pokud v destinaci žijí lidé, kteří mají sklon k rasismu nebo pouze nejsou nadšeni z příjezdu turistů, pak se návštěvníci v destinaci necítí dobře a příště ji již nenavštíví. Na druhé straně, pokud danou oblast navštíví lidé s nízkou informovaností o daném místě, jinak nábožensky založení a nevhodně chovající se lidé či vandalové, vzniká mezi turisty a rezidenty propast, která se těžce překračuje a cestovní ruch tím trpí také. 1.2.1

Politická rizika - politická nestabilita, války, terorismus V současné době jsme svědky toho, že žádná z destinací nemá zajištěno, že

bude do nekonečna oblíbeným a hojně navštěvovaným turistickým cílem. Typický příklad je Egypt, který během posledních let ztratil značnou část svých příjmů z cestovního ruchu kvůli politické situaci, která se počátkem roku 2011 v této zemi začala radikálně měnit. Největší odliv turistů byl patrný právě v tomto období, tedy v první polovině roku 2011, kdy Egypt ztratil 33% plánovaných dovolených. V zemi, kde turismus tvoří celých 10% HDP, jsou to velké ztráty. Vedle Egypta je v Africe ještě celá řada dalších států, kde politická situace brání turismu v rozvoji. Guinea Bissau, na západě kontinentu, je v současné době uprostřed vojenského převratu. Tamní premiér byl sesazen a je nejasné, kdo bude formálním vůdcem země. V Libyi probíhá občanská válka od roku 2011, v Somálsku 19

a Ugandě je situace podobná. Západní Sahara je některými národy uznána za stát, stále je ale do značné míry vojensky obsazena Marokem. Vyskytují se zde příležitostné nepokoje a útoky povstalců proti Maroku. Situace je nejistá také ve státech Mali, Nigérie, Kongo, Súdán a Chad. Všechny tyto nepokoje negativně ovlivňují cestovní ruch, a to nejen v těchto zemích, ale i v okolních destinacích. Značná část turistů, místo aby riskovala cestu do těchto oblastí, vybere raději úplně jinou turistickou oblast. Turisticky nepříznivá je také značná část Blízkého Východu. Izrael byl mnoho let oblíbenou turistickou destinací díky mnohým významným náboženským památkám. Násilí v dnešním Izraeli ale negativně ovlivňuje turistický ruch. „Téměř vše, co slyšíme ve zprávách o této zemi, má co dělat s teroristickými útoky palestinských extrémistů a nájezdy izraelské armády na palestinské teritorium.“24 Ve východních provinciích Turecka vede země boje proti kurdským povstalcům. Jemen je svědkem celostátní politické demonstrace požadující sesazení současného prezidenta. Země je považována za extrémně nestabilní. V Pákistánu a Afghánistánu je válka vedená proti povstalcům a stoupencům teroristické organizace Al-Káida. Válka v Iráku, zaměřená na svrhnutí diktátorského režimu Saddáma Husajna, oficiálně skončila 15. prosince 2011. Situace ale ani zde není stabilní, v současné době zemi sužují především občanské války mezi šííty a sunnity. Turismus tedy ani s těmito zeměmi nyní nemůže počítat jako s potenciálními destinacemi. Turisté cestující do Indie by se měli vyhnout především příhraniční oblasti Kašmíru s Pákistánem, kde jsou občasné bitvy s radikálně levicovými povstalci hnutí Naxal. Filipíny čelí dlouhodobě trvajícím povstáním muslimské menšiny v jižních provinciích. Pokud se přes Tichý oceán přesuneme do Jižní Ameriky, narazíme zde na konflikty především ve státech jako je Kolumbie, kde jsou náznaky občanské války, a především Ekvádor, který je považován za nejnestabilnější zemi v Latinské Americe.

24

ZVAGULIS, P., STOHROVÁ, L. Co vám v cestovní kanceláři neřeknou: První průvodce nebezpečným světem. Praha : Beletris, 2005. 125s. ISBN 80-903525-2-9. Str.53

20

Své problémy řeší také Mexiko na severu země, kde probíhají boje se skupinami občanů obchodujícími s drogami.25 V současné době známe mnoho turisticky oblíbených destinací, které kdysi měly s bezpečností určité problémy. Jak se ovšem v daných státech změnily okolnosti, vrátila se i tato místa opět do cestovních plánů cestovatelů. Můžeme jen doufat, že i státy se současnou krizí budou jednoho dne opět bezpečné nejen pro účastníky cestovního ruchu. 1.2.2

Ekonomická rizika

Chování

účastníků

cestovního

ruchu

je

v podstatě

ovlivněno

obecným

hospodářským klimatem a vnějšími faktory. Politické události, teroristické útoky, přírodní katastrofy nebo epidemie mají vliv na rozhodování turistů, a tím i na průběh podnikání na jednotlivých trzích. „Finanční a následná ekonomická krize 2008/2009 se negativně odrazily velice záhy právě v mezinárodním turismu. Spotřeba služeb spojených s účastí na mezinárodním turismu patří spíše do spotřeby zbytné, a proto se po vypuknutí krize snížila. Pro mezinárodní turismus to znamenalo zpomalení a poté absolutní snížení počtu mezinárodních příjezdů i příjmů z mezinárodního turismu. V roce 2009 došlo k nejhlubšímu propadu mezinárodního turismu v poválečné historii vůbec, a to kvůli propadu světového HDP o 0,6% (2009), zejména v rozvinutých zemích (-3,2%), rozvojové a rozvíjející se ekonomiky zaznamenaly nárůst 2,5%. V současnosti lze sledovat náznaky oživení, byť pomalého a stále se skrytými riziky.“26 Ekonomické krize vedou ke zvýšení nezaměstnanosti, tím pádem ke snížení disponibilního důchodu domácností a tedy ke snížení jejich spotřeby, včetně spotřeby realizované při účasti na cestovním ruchu. Zde je třeba rozlišovat domácnosti zemí s ekonomikou rozvinutou a s ekonomikou rozvojovou. „Rozvojové

25

The World´s most politically stable countries and most politically unstable countries, 2010 [cit. 2014-01-20]. Dostupné na internetu: http://www.expatinvesting.org/the-worlds-most-politicallystable-countries-and-most-politically-unstable-countries/ 26 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha : Grada Publishing, 2011, 224s. ISBN 978-80247-3750-8 , str.211

21

země nezaznamenaly tak prudký pokles spotřeby domácností a nárůst nezaměstnanosti nebyl tak silný.“27 Ekonomická data jednotlivých vybraných států světa přikládám v následující tabulce. Tabulka č.2: Ekonomická data vybraných států světa

Ekonomická data vybraných států světa HDP (%)

Nezaměstnanost (%)

Inflace (%)

2009

2010

2011

2012

2013

2013

USA

-2,8

2,5

1,8

2,8

7,0

1,5

Japonsko

-5,5

4,7

-0,5

1,4

4,0

1,5

Rusko

-7,9

3,9

4,3

4,0

5,3

6,5

Čína

9,2

10,3

9,5

7,6

4,0

2,7

Brazílie

1,0

5,3

5,3

1,4

5,4

6,7

Indie

6,1

7,3

8,3

6,1

3,8

5,2

J. Afrika

1,8

3,5

4,5

3,8

24,7

6,3

EU

-4,5

2,0

1,6

-0,4

10,9

1,5

Turecko

-4,8

9,0

-

-

9,2

7,5

Švýcarsko

-1,9

3,0

1,8

1,0

-

0,1

VB

-5,2

1,7

1,1

0,3

7,2

2,6

Švédsko

-5,0

6,6

2,9

0,9

8,0

0,4

Slovensko

-4,9

4,4

3,0

1,8

14,0

1,5

ČR

-4,5

2,5

1,8

-1,0

6,9

1,4

Portugalsko

-2,9

1,

-1,3

-3,2

15,5

0,4

Litva

-17,7

-1,3

5,3

5,2

12,0

0,0

Itálie

-5,5

1,7

0,5

-2,5

12,7

1,3

Řecko

-3,1

-4,9

-7,1

-6,4

27,8

-0,9

Španělsko

-3,8

-0,2

0,1

-1,6

26,7

1,5

Estonsko

-14,1

2,6

9,6

3,9

9,0

3,2

Německo

-5,1

4,0

3,3

0,7

5,2

1,6

Zdroj: Trading Economics, 2013. Dostupné na internetu: http://www.tradingeconomics.com 27

PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha : Grada Publishing, 2011, 224s. ISBN 978-80247-3750-8 , str.212

22

Ekonomická rizika mají svůj původ také ve fiskálních a monetárních politikách jednotlivých států. Vlády ovlivňují cestovní ruch především výší a stabilitou daní či dotacemi, což se odráží na vývoji cen v destinaci a v konečném důsledku i na rozhodování účastníků cestovního ruchu, zda danou destinaci navštívit či nikoli. Centrální banky ovlivňují turismus především kontrolou množství peněz v oběhu. S vyšším objemem peněz v oběhu roste i důchod jednotlivých obyvatel, a tím narůstá spotřeba zbytných věcí, kam cestování bez pochyby patří. Centrální banka ovlivňuje svou činností také kurz měny. Vzhledem k tomu, že finance hrají v rozhodování lidí často tu nejvýznamnější roli, má výše cen (tedy opatření vlády) a kurz měny (tedy centrální banka) v oblasti cestování značnou váhu. Na ekonomiku dané destinace může mít vliv také konkurence. V létě roku 2013 zaznamenalo Řecko silný nárůst příjezdového cestovního ruchu právě kvůli dění na trhu konkurence. Boje v Egyptě a demonstrace v Turecku přiměly mnohé cestovatele změnit své plány a Řecko, především řecké ostrovy, vyšly z této situace nejlépe. „Řecko si vybralo 55% klientů. Právě pobyty v letoviscích na řeckých ostrovech nabízejí nejširší možnost výběru z nabídky termínů a forem ubytování, která je u ostatních lokalit v důsledku vyprodanosti výrazně omezena.“28 Podle Bank of Greece stouply příjmy z cestovního ruchu během prvních pěti měsíců roku 2013 o 17,8%.29 Z celosvětového hlediska můžeme pozorovat silný nárůst potenciálu východní Asie a Tichomoří, kde je až 10% tempo růstu. Na tento fakt doplácí především Evropa, která si v současné době stále drží více jak polovinu všech realizovaných cest, ale budoucí prognózy odhadují, že tuto nadvládu ztratí právě ve prospěch asijské oblasti.

28

VOLF, T. Řecko čeká skvělou turistickou sezonu. Z dluhů mu pomáhá egyptská krize. Praha : Ihned.cz, 2013 [cit. 2014-02-05], Dostupné na internetu: http://byznys.ihned.cz/c1-60462450-reckoceka-skvelou-turistickou-sezonu-z-dluhu-mu-pomaha-egyptska-krize 29 Greek tourism revenues up 17,8% in H1 of 2013 amid big rise in Russian spending. Atény : ekathimerini.com, 2013 [cit. 2014-02-09], Dostupné na internetu: http://www.ekathimerini.com/4dcgi/_w_articles_wsite2_1_22/08/2013_515002

23

Ekonomických hledisek, která působí na cestovní ruch, je celá řada a mají velký vliv na rozhodování spotřebitele. Ekonomická rizika tedy patří mezi ta nejvýraznější, co se turismu týká. 1.2.3

Přírodní rizika Tato rizika můžeme rozdělit na dvě skupiny. Zdravotní faktory, zejména

nakažení nemocemi a extrémní přírodní procesy. S neustálým nárůstem globalizace se světem šíří nejrůznější onemocnění a rizika nákazy jsou s „otevřeností“ světa čím dál vyšší. V tomto ohledu jsou lidé velice zranitelní. Některé země, jako například Indie, Malajsie či Thajsko mají velice odlišná infekční onemocnění ve vztahu k Evropě a Severní Americe. Na přelomu let 2002 a 2003 způsobil smrtelný virus SARS globální epidemii, která vznikla na jihu Číny a postupovala dále přes Hongkong, Tchaj-wan, Vietnam, Malajsii do Thajska, Filipín a dokonce se objevila i v Kanadě a Jižní Africe. Pokud se vrátíme hlouběji do historie, přesněji do let 1918 a 1919, zjistíme, že tehdy španělská chřipka zabila více než 27 milionů lidí. To je větší počet, než kolik lidí zahynulo během 1. světové války.30 Rozšíření těchto a mnoha dalších nemocí způsobil volný pohyb osob. V dnešním moderním světě se nemoci velice rychle přenesou nejen do okolních států, ale díky letecké dopravě, také z kontinentu na kontinent. „Celosvětově každoročně cestuje kolem 50 milionů osob z rozvinutých zemí do oblastí tropů a subtropů. Tyto cesty jsou spojeny se zvýšenou nemocností i úmrtností. Celkem 50 – 75% všech turistů do rizikových destinací má zdravotní problémy, nejčastěji infekčního původu. Nejčastější příčinou úmrtí během pobytu v tropech však představují úrazy (44%) a kardiovaskulární choroby (15%). Infekční onemocnění způsobí úmrtí asi u 3% cestovatelů.“31 S těmito riziky je třeba v cestovním ruchu počítat a přikládat jim přiměřený význam.

30

ZVAGULIS, P., STOHROVÁ, L. Co vám v cestovní kanceláři neřeknou: První průvodce nebezpečným světem. Praha : Beletris, 2005. 125s. ISBN 80-903525-2-9. Str.81 31 STEJSKAL, F., TOMÍČKOVÁ, D. Cestování a možná zdravotní rizika. Praha : Zdravotní medicína, 2010 [cit. 2014-02-18], Dostupné na internetu: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarskelisty/cestovani-a-mozna-zdravotni-rizika-zajisteni-pred-cestou-452982

24

Druhou skupinou rizik jsou extrémní přírodní procesy. Podstatou těchto procesů jsou čtyři hlavní děje. Rychlé pohyby hmot (zemětřesení, svahové pochody), uvolnění hlubinné zemské energie a její přesun na povrch, (sopečné erupce, zemětřesení), zvýšení vodní hladiny řek, jezer, moří, (povodně, záplavy, tsunami) a vyrovnávání teplotních rozdílů v atmosféře (orkány, tropické cyklóny).32 Tyto děje na sebe navzájem působí, jeden přírodní jev je vyvolán druhým. Sopečná erupce může způsobit zemětřesení či tsunami, a ty mají za následek sesuvy půdy respektive povodně. Stejně tak tropické cyklóny a bouře způsobují vzestup hladin vodních ploch a tedy povodně a záplavy. 1.2.3.1

Tsunami

Tsunami jsou gigantické oceánské vlny, které se tvoří při podmořském zemětřesení nebo sesuvu půdy na tektonických zlomech oceánského dna. Vlna, která se na tomto místě zvedne, je vysoká pouhých 30 – 60 cm, ale je dlouhá 100 – 500 km a běží rychlostí asi 800 km/hod. Jakmile tak obrovská masa vody začne narážet na mělké pobřeží, její nezměrná energie jí zvedne do výše 6 – 100 metrů. Někteří vědci tvrdí, že tsunami může být i vyšší. Tsunami je poměrně vzácným přírodním jevem, ale když udeří, svou extrémní silou zničí vše, na co narazí.33 Poslední velká tsunami vznikla 26. prosince 2004 poblíž ostrova Sumatra. Velmi silné podmořské zemětřesení vyvolalo tuto gigantickou vlnu, která u pobřeží dosahovala výšky až 20 metrů a ničila rozsáhlé území Thajska, Indonésie, Indie, Srí Lanky a zabila tehdy 283 106 lidí, včetně turistů z mnoha zemí světa. 1.2.3.2

Zemětřesení

„Každý rok postihne Zemi 18 mohutných otřesů. Každoročně otřese Zemí půl milionů zemětřesení. Většinou se jedná o slabší otřesy, ale jeden z pěti tisíc, (jinými

32

KUKAL, Z., POŠMURNÝ K. Přírodní katastrofy a rizika, Praha : edice PLANETA, 2005, ISSN: 12133393, str. 5 33 ZVAGULIS, P., STOHROVÁ, L. Co vám v cestovní kanceláři neřeknou: První průvodce nebezpečným světem. Praha : Beletris, 2005. 125s. ISBN 80-903525-2-9. Str.88

25

slovy 100 ročně), je tak silný, že se při něm uvolní více energie než při atomovém výbuchu.“34 Tato větší zemětřesení se objevují v oblastech světa, kde se nachází významné zlomy zemských desek, tedy především západní pobřeží Ameriky, východní Asie, ostrovy Tichého oceánu, Austrálie, Středomoří atd. Poslední velká zemětřesení byla v roce 2004 u ostrova Sumatra (9,1 stupně Richterovy škály), v roce 2010 na Haiti (7,1 stupně Richterovy škály), v roce 2011 v Japonsku (8,9°) a roku 2013 na Filipínách (7,2°). Těmito událostmi byla zasažena také mnohá oblíbená turistická centra. Významným způsobem tak ovlivnila cestovní ruch daných destinací. 1.2.3.3

Sesuvy půdy

Tento jev může být vyvolán několika faktory, jako je silný déšť, tropická bouře, zemětřesení, tsunami, mrazy a tající sníh. 11. dubna 2004 byla sesuvem půdy stržena železniční trať, která jako jediná spojovala vesnici Aguas Calientes s okolním světem. Nachází se poblíž turisticky atraktivního starobylého města Macchu Picchu v Andách. Celá tato oblast byla náhle sesuvem půdy odříznuta od zbytku světa.35 V tomto případě nebyly zaznamenány žádné ztráty na životech, oblast se ale následně musela potýkat se sníženým přílivem turistů, což mělo na destinaci negativní dopad. 1.2.3.4

Tropické bouře, cyklóny

Cyklóny jsou atmosférické útvary v podobě mohutného víru vznikající v subtropické oblasti. V různých částech světa se označují místními názvy. Cyklón v Indii, Willi-Willi v Austrálii, hurikán v Atlantském oceánu, tajfun v jihovýchodní Asii apod.

34

ANDREWS, N., ANGLISS, S., BOLUS, H., CHAPMAN, C. Guinnessova Kniha Přírody, Guinness Publishing LTD Translation, Aradan, 2001, 240s., ISBN: 80-864692-3-9, str. 11 35 Mudslide in Machu Picchu. Londýn : Peru Support Group, 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné na internet: http://www.perusupportgroup.org.uk/news-article-73.html

26

V roce 1970 cyklón Bhola ve východním Pákistánu a Bangladéši připravil o život více než 600 tisíc lidí a je považován za nejtragičtější cyklónu v historii.36 Roku 2013 se přes exotické destinace Filipín přehnal tajfun Haiyan.37

Turisté cestující do různých světových oblastí musí s možností vzniku těchto extrémních přírodních jevů částečně počítat, i když nelze říci, že rizika tohoto typu jsou během cest turistů vysoká. Účastníci cestovního ruchu individuálně zvažují výši rizik, kam spadají i přírodní faktory, a také na základě těchto poznatků se rozhodují, kterou destinaci navštíví a kterou nikoli. 1.2.4

Socio-kulturní rizika

Poslední skupinou jsou tzv. socio-kulturní rizika. Hrozbou pro turismus je nejen politika a ekonomika států či příroda. Cestovní ruch svým chováním a jednáním značně ohrožujeme také my lidé. Na straně jedné jsou to turisté cestující do jimi vybraných destinací, na straně druhé jsou to obyvatelé těchto oblastí, rezidenti. Pokud se jedna nebo druhá skupina nechová přátelsky, empaticky, s pochopením a respektem vůči druhé straně, vznikají konflikty, které nejrůznějším způsobem negativně narušují cestovní ruch. Ukazatele míry nevraživosti mezi rezidenty a návštěvníky řeší tzv. Doxeyho iritační index. Používá čtyřstupňovou škálu od pocitu euforie, přes apatii, znechucení až k antagonistickému naladění rezidentů. „V rámci životního cyklu destinace se zpravidla postoj rezidentů k návštěvníkům různě plynule nebo i skokově mění, a to v závislosti na prostorové a časové koncentraci jak samotných rezidentů, tak především návštěvníků, ale i koncentraci turistických atraktivit, dále v závislosti na segmentu návštěvníků, na míře jejich kulturní odlišnosti, na kvalitě

36

The great Bhola Cyclone. USA : University of Rhode Island, 2013 [cit. 2014-03-09]. Dostupné na internet: http://www.hurricanescience.org/history/storms/1970s/greatbhola/ 37 Novinky.cz. Supertajfun Haiyan bičujeFilipíny větry o rychlosti až 275km/h. Praha : Novinky.cz, 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné na internetu: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/318604supertajfun-haiyan-bicuje-filipiny-vetry-o-rychlosti-az-275-km-h.html

27

obslužné a dopravní infrastruktury a na převažujících formách cestovního ruchu v dané destinaci (poznávací, pobytový, kongresový aj.)“38 Na světě žije přes 7 miliard lidí. Různá náboženství, přesvědčení, výchova, vzdělání a kultura z každého člověka dělá originál a riziko, že na sebe narazí lidé odlišných či opačných názorů je vysoké. Cestovní ruch je tedy ohrožen tedy i tímto faktorem.

1.3

Rizika lodní dopravy – oblast okružních plaveb Průmysl okružních plaveb po celém světě musí čelit široké škále rizik. Tato

rizika mohou ohrožovat jednotlivé lodě, přístavy a terminály, cestující, poskytovatele plaveb či samotné výletní plavby. V mnoha ohledech se hrozby, již zmíněné v předchozích kapitolách, týkají také výletních plaveb. Částečně zde ale existují specifická nebezpečí, která mohou tento segment cestovního ruchu ovlivnit. 1.3.1

Politická rizika okružních plaveb Z politického hlediska existují dvě zásadní hrozby. Politická nestabilita

cílových destinací a terorismus, přesněji řečeno pirátství. Do roku 2011 byla ve Středozemním moři jedna z nejvyhledávanějších destinací oblast Egypta. Po nepokojích v této zemi byly společnosti zajišťující okružní plavby nuceny změnit na poslední chvíli itinerář cesty. Vznikly jim tak nečekané náklady a další komplikace spojené s vymýšlením alternativ. Mnoho klientů nesouhlasilo s rozhodnutím vedoucích pracovníků těchto společností, někteří zrušili své plánované cesty, další odradila tato situace od věrnosti té které firmě. Podobnou situaci musely společnosti řešit v poslední době také v Izraeli, Brazílii, Indonésii, Malajsii nebo na ostrově Madagascar. Druhou velkou hrozbou jsou piráti. Týká se to především oblasti Somálska, ale i ostatního pobřeží Afriky. „Piráti v roce 2011 zaútočili na 28 lodí. Celosvětové ztráty způsobené pirátstvím dosáhly v loňském roce částky 7 miliard dollarů.“39

38

HEŘMANOVÁ, E. Index iritační, Doxeyho. Arts Lexikon, 2012 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na internetu: http://artslexikon.cz/index.php/Index_irita%C4%8Dn%C3%AD,_Doxeyho

28

25. dubna 2009, během plavby z jihoafrického Durbanu do italského Janova, byla somálskými piráty napadena loď MSC Melody, přibližně 300 km od pobřeží Seychel. Mediální zprávy naznačují, že cestující bojovali s útočníky házením stolů a lehátek přes palubu, než mohli být zmobilizováni bezpečností pracovníci na lodi. Útok byl následně odražen i díky pomoci izraelské bezpečností složky.40 Z tohoto důvodu jsou okružní plavby u pobřeží Afriky velice redukovány. Některé společnosti, s ohledem na bezpečnost svých cestujících, zrušili své plavby v této oblasti úplně. 1.3.2

Ekonomická rizika okružních plaveb

Přesto, že hospodářská krize, která v posledních letech plně dopadla na obyvatele především Severní Ameriky a Evropy, počet cestujících vykázal v posledních letech silný nárůst a odhaduje se, že v roce 2015 bude na palubách lodí přepraveno 22 milionů cestujících. V loňském roce to bylo 19,2 milionů cestujících.41 Z okružních plaveb se stává nový trend, což z ekonomického hlediska maximálně vyhovuje společnostem pořádajícím tyto výlety. Přesto existují ekonomické hrozby a je to znovu cenová politika a vývoj měnového kurzu, jak jsem již naznačil v kapitole 1.1.2 Ekonomická rizika. Sektoru výletních plaveb se tyto hrozby týkají o to více, vzhledem k faktu, že nadnárodní korporace organizují plavby po celém světě. Navíc, během jedné plavby zakotví parník hned v několika různých zemích. Výkyvy cen, tedy i vstupních nákladů a kurzů v globálním měřítku jsou obrovské. Firmy jsou na jedné straně vázány cenami 39

BÁLEK, V. Aktuální studie Allianz, nazvaná století lodních katastrof – od Titanicu ke Concordii upozorňuje na nová rizika lodní dopravy. Praha : tiskové centrum Allianz, 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné na internetu: http://www.allianz.cz/vse-o-allianz/tiskove-centrum/tiskovy-archiv/rok2012/Aktualni-studie-Allianz--nazvana-Stoleti-lodnich-katastrof---od-Titanicu-ke-Concordiiupozornuje-na--23.html 40 WIKIPEDIA, 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné na internetu: http://en.wikipedia.org/wiki/MSC_Melody; GEBAUER, M., HIPP, D. Attack on MSC Melody: passengers fought pirates with tables and deck chairs. Mombasa : Spiegel online International, 2009 [cit. 2014-03-08]. Dostupné na internetu: http://www.spiegel.de/international/world/attack-on-the-msc-melody-passengers-fought-pirateswith-tables-and-deck-chairs-a-621708.html 41 BÁLEK, V. Aktuální studie Allianz, nazvaná století lodních katastrof – od Titanicu ke Concordii upozorňuje na nová rizika lodní dopravy. Praha : tiskové centrum Allianz, 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné na internetu: http://www.allianz.cz/vse-o-allianz/tiskove-centrum/tiskovy-archiv/rok2012/Aktualni-studie-Allianz--nazvana-Stoleti-lodnich-katastrof---od-Titanicu-ke-Concordiiupozornuje-na--23.html

29

v katalozích a na internetu, které si předem samy stanovily, (zpravidla na danou sezónu dopředu), na straně druhé musí firmy držet ceny na takové výši, aby poptávka po jejich zájezdech byla maximální, a aby obstály v boji s konkurencí. Na základě těchto výkyvů vytváří ekonomické úseky jednotlivých firem rezervy, aby dokázaly čelit komplikacím tohoto typu. (Jednotlivým vstupním nákladům se věnuji v kapitole 2.3.7 Finanční analýza). 1.3.3

Přírodní rizika okružních plaveb Z extrémních přírodních jevů nejvíce ohrožují plavby tropické bouře a

cyklóny. Z tohoto důvodu se během období těchto přírodních úkazů plavby přesouvají do míst, kde tato nebezpečí nehrozí. Plavby v tropické oblasti se tedy pořádají během zimních měsíců, kdy je zároveň nižší poptávka po plavbách v severských destinacích. Vzhledem k tomuto opatření se lodě do kontaktu s tropickými bouřemi prakticky nedostanou. Mnohem větším nebezpečím je pro tato plavidla oheň. Přestože se může zdát, že na otevřeném moři je tento typ ohrožení malý, opak je pravdou. Tyto obrovské výletní lodě připomínají plující města a možností, kde může vzniknout požár, je mnoho. 27.2.2012 vypukl požár na výletní lodi Costa Allegra plující z Madagascaru do Seychel. Oheň vznikl ve strojovně, nezasáhl žádné další části lodi. Motory přestaly pracovat, loď byla bez proudu, musela být odtažena do nejbližšího přístavu, což byly Seychely. Od vypuknutí požáru po připlutí do přístavu byli cestující vystaveni nepříjemným podmínkám, které trvaly tři dny.42 (Více se této události věnuji v kapitole 2.3.2.2 Costa Allegra) 15.2.2013 musela poškozená loď Carnival Triumph předčasně zakotvit u amerických břehů a více než 4000 cestujících na palubě muselo vydržet pětidenní nepohodlí a špatné hygienické podmínky. Do přístavu ve státě Alabama ji dotáhly

42

HÁJEK, A. Konec drsná plavby. Ochromená Costa Allegra zakotvila na Seychelách. Praha : idnes.cz, 2012 [cit. 2014-01-15]. Dostupné na internetu: http://zpravy.idnes.cz/konec-drsne-plavbyochromena-costa-allegra-zakotvila-na-seychelach-1dy/zahranicni.aspx?c=A120301_071432_zahranicni_aha

30

vlečné čluny. Loď uvízla ve vodách Mexického zálivu poté, co ji přestaly fungovat motory po požáru.43 28.5.2013 překazil cestujícím požár radost z přepychu na lodi Grandeur of the Seas a plavba se musela přerušit. Během výletu z amerického Baltimoru do bahamského CocoCay vypukl na palubě požár a luxusní loď tak musela kvůli rozsáhlým škodám zakotvit již v bahamském Freeportu.44 Oheň je tedy velmi reálné nebezpečí na palubě lodí, moderní výletní plavidla jsou proto konstruována z materiálů odolných proti ohni. Používá se také řada protipožárních systémů, na většině míst lodi panuje přísný zákaz kouření, v kajutách je zároveň přísně zakázáno žehlení. To vše proto, aby se riziko snížilo co možná nejvíce. Ani v jednom z výše zmíněných případů nebyl ohrožen lidský život, oheň byl vždy velmi rychle uhašen. Cestující jsou v těchto situacích vystaveni „pouze“ nepříjemným podmínkám, které následují. Je to především nedostatek vody, potravin, zápach z toalet, nefunkčnost klimatizace. Bez elektrického proudu je vyřazena z provozu většina strojů, které se starají o pohodlí pasažérů. Jako kompenzaci za tyto nepříjemné zážitky společnosti zpravidla vrací peníze za nepovedenou plavbu a nabízí poškozeným klientům do budoucna další plavbu zdarma. Z kategorie přírodních rizik jsou však největší hrozbou různá onemocnění, nákazy, infekce, epidemie. Loď se během plavby stává uzavřeným prostorem, kde se najednou vyskytuje až 6000 osob a možnost rozšíření nemoci je tak vysoká. Norovirus je vysoce nakažlivá a agresivní choroba napadající lidi všech věkových skupin. „Onemocnění bývá náhlé a relativně krátké (cca 1 – 2 dny). Není proti němu žádný lék ani očkování. Virus se šíří především konzumací kontaminovaných potravin i nápojů a přímým kontaktem s infikovanou osobou. Vzhledem k těmto

43

POHANKA, V. Poškozená výletní loď Carnival Triumph dorazila po 5 dnech do přístavu. Praha : Český rozhlas, 2013 [cit. 2014-01-19]. Dostupné na internetu: http://www.rozhlas.cz/zpravy/amerika/_zprava/poskozena-vyletni-lod-carnival-triumph-dorazila-po5-dnech-do-pristavu--1175880 44 ČTK. Požár na výletní lodi v Karibiku: na palubě bylo více než 3000 lidí. Praha : Blesk.cz, 2013 [cit. 2014-02-10] Dostupné na internetu: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/198231/pozar-navyletni-lodi-v-karibiku-na-palube-bylo-vice-nez-3000-lidi.html

31

charakteristikám bují zvláště rychle v uzavřených komunitách.“45 Tento typ onemocnění se jako jeden z nejčastějších vyskytuje na palubách lodí. Na desetidenní cestě lodi Explorer of the Seas společnosti Royal Caribbean International onemocnělo na konci roku 2013 téměř 700 lidí. Plavba musela být předčasně ukončena. V březnu téhož roku se stejnou nemocí nakazilo 108 cestujících na lodi Vision of the Seas od stejné společnosti. Na konci roku 2012 potkal stejný osud i luxusní Queen Mary II s 205 infikovanými osobami a loď Emerald Princess s 220 nakaženými. Ve všech těchto případech prošly lodě následně kompletní desinfekcí a klienti dostali odškodné v různé výši.46 Pro maximální eliminaci těchto rizik panují během plavby na palubě lodi velice přísná opatření. Cestující se před vstupem na loď písemně zavazují společnosti, že netrpí v dané době žádnými infekčními nemocemi. Téměř v každé místnosti na lodi jsou k dispozici bezdotykové dávkovače antibakteriálního gelu a plavidlo prakticky neustále prochází desinfekčními procesy. Nejpřísnější pravidla pak čekají na zaměstnance, kteří přichází do kontaktu s potravinami a nápoji. Zaměstnavatel v těchto případech myslí i na nejmenší detaily. Kromě toho, že každý pracovník projde podrobným hygienickým školením, jsou stanovena pravidla mimo jiné na frekvenci čištění zubů, sprchy či stříhání nehtů.47 Pokud se přece jen na palubě nějaké onemocnění objeví, je všem členům posádky a cestujícím k dispozici plně vybavená klinika. První pomoc a lékařské ošetření je zajištěno lodním lékařským personálem z asociace lodních lékařů (National Onboard Doctors Association) a sestrami. V případě onemocnění je

45

WIKIPEDIA, 2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné na internetu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Norovirus Royal Caribbean Blog. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na internetu: http://www.royalcaribbeanblog.com/category/category/norovirus; ALLEN, N. Hundreds sick with suspected norovirus on Caribbean cruise. Los Angeles : The Telegraph, 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na internetu: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/northamerica/usa/10598358/Hundreds-sick-withsuspected-norovirus-on-Caribbean-cruise.html; WALKER, J. Norovirus strikes Emerald Princess passengers on Christmas Eve Princess suffers more than 50% of U.S. norovirus cases this year. Florida : Cruise Law News, 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na internetu: http://www.cruiselawnews.com/2012/12/articles/norovirus/norovirusstrikes-emerald-princess-passengers-on-christmas-eve-princess-suffers-more-than-50-of-usnorovirus-cases-this-year/ 47 CHVALOVSKÝ, A. Loď jako droga. Praha : Reflex, 2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné na internetu: http://www.reflex.cz/clanek/cestovani/52491/lod-jako-droga.html 46

32

v pravomoci kapitána omezit pohyb nakaženého pouze na jeho kajutu a držet ho tak v karanténě, dokud nemoc nepřejde nebo dokud se nakažený nevylodí.

1.3.4

Další rizika okružních plaveb

1.3.4.1

Lidský faktor „Nejčastější příčinou nehod na moři je lidská chyba. Jde o faktor, který je

stále kritický, a to i přes století plné technologických a regulačních zlepšení - více než 75 % námořních ztrát lze totiž přičíst široké škále lidských selhání, včetně únavy, špatného řízení rizik ve spojení s konkurenčními tlaky, nedostatků v oblasti odborné přípravy posádky lodi apod. Právě na lidský faktor by se proto měl lodní průmysl zaměřit i do budoucna. Lodní katastrofy daly podnět ke klíčovým změnám v bezpečnosti. Ať už to v minulosti byly zdokonalené radary nebo globální navigační systémy, tak třeba i Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS) z roku 1914, která byla právě iniciována zkázou Titaniku. Ztroskotání trajektu Herald of Free Enterprise v roce 1987, při kterém zahynulo téměř 200 osob, zase v roce 1993 urychlilo přijetí Mezinárodního kodexu řízení bezpečnosti. A zřejmě tomu nebude jinak ani po nehodě Costa Concordia bez ohledu na výsledky oficiálního vyšetřování. … Velké lodní nehody paradoxně vždy vedly ke zvýšení bezpečnosti. Za posledních sto let se světová flotila lodí ztrojnásobila na více než 100.000 plavidel, avšak celkové ztráty poklesly z poměru 1:100 lodím v roce 1912 na poměr 1:670 v roce 2009.“48 Na četnost lidských chyb může mít vliv i neustálá snaha majitelů o snižování nákladů, tedy snižování počtu členů posádky. Zaměstnanci na lodích jsou často velmi přetěžováni a riziko chyby se tím mnohonásobně zvyšuje.

48

BÁLEK, V. Aktuální studie Allianz, nazvaná století lodních katastrof – od Titanicu ke Concordii upozorňuje na nová rizika lodní dopravy. Praha : tiskové centrum Allianz, 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné na internetu: http://www.allianz.cz/vse-o-allianz/tiskove-centrum/tiskovy-archiv/rok2012/Aktualni-studie-Allianz--nazvana-Stoleti-lodnich-katastrof---od-Titanicu-ke-Concordiiupozornuje-na--23.html

33

1.3.4.2

Technika Výletní lodě jsou zpravidla vybaveny nejmodernější technikou, která často

supluje rozhodnutí kapitána a jeho týmu. Mezi technické inovace patří zejména vylepšené stavební techniky lodí, radary, satelitní komunikace, GPS, elektronické zobrazování map a veškeré informační systémy. V mnoha případech jsou nastaveny automatické procesy a počítače „myslí“ za vedoucí členy posádky. Z tohoto důvodu se může snižovat pozornost těchto osob, které mohou až příliš důvěřovat svým strojům, bez nichž by plavba ovšem také nebyla možná. Na druhou stranu je nutné upozornit na fakt, že nehod způsobených selháním techniky je minimum. 1.3.4.3

Velikost lodí Lodě se vyrábí neustále větší a kolosálnější. Tzv. „super size ship“ jsou

obrovské parníky, které pojmou i více než 6000 cestujících. V takových prostorách a s takovým množstvím lidí je mnohem složitější zorganizovat různé akce, počínaje občerstvením na lodi, přes zajištění výletů, až po bezpečnostní cvičení. Riziko hrozí v případě, že by se musela taková loď náhle a rychle evakuovat. Z tohoto důvodu zavedla Mezinárodní námořní organizace (IMO) zásadní předpisy týkající se právě evakuace a záchrany pasažérů i v odlehlých vodách. 1.3.4.4

Arktické plavby Změna klimatu v posledních letech dovolila společnostem zařadit mezi své

itineráře také arktické cesty. Otevření nových, dříve nedostupných a nesjízdných polárních vod, zejména na severu, představuje rizika především z pohledu životního prostředí. V tomto extrémně nepříznivém prostředí je třeba zajistit nové, přizpůsobené nouzové postupy. 1.3.4.5

Přístavy Přístav musí pracovat s městem, aby splňoval potřeby provozovatelů lodí,

cestujících, cestovních kanceláří a dalších. Měl by být schopen zajistit příjemné prostředí a nastavit a udržet si odpovídající kvalitu všech služeb, protože případné negativní zkušenosti odradí od návratu nejen značnou část turistů, ale také lodních

34

společností. Připlutím lodě do přístavu nastává prostor pro širokou škálu hrozeb a rizik. Jedním z nejdůležitějších problémů, kterým čelí mnoho destinací, je logistika, přeplnění výletních kotvišť a tzv. přístavní střety, kdy omezená kapacita přístavu musí rozhodnout, zda dříve „obsloužit“ tu či onu loď. Touha měst mít v přístavech stále více a více výletních lodí, a tudíž neustále zvyšovat své příjmy, je často v rozporu s tím, co město unese. Podle kapitána jedné z lodí by přístavy neměly být umístěny v přeplněných centrech měst, nýbrž podél vhodných dopravních cest, aby logistika fungovala rychleji. Na druhou stranu, lodě by měly kotvit v dostatečné blízkosti center měst, aby se maximalizoval čas cestujících na pevnině. Je třeba říci, že zdaleka ne všechna města mají tento problém vyřešen ideálně. Další hrozba je v pořádání výletů. Klienti představují široké spektrum zájmů, cestovních stylů a očekávání. Nicméně jedno základní měřítko bychom našli. Všichni turisté mají v přístavu stejně omezenou dobu pobytu. Veškeré výlety pořádané lodními společnostmi jsou navázány na autobusovou dopravu. V tomto případě hrozí tedy nejvíce nehoda na silnici. Ať je na pevnině program cestujícího organizovaný či nikoli, může dojít ke ztrátě pasažéra, což změní předem stanovený časový harmonogram a vznikají tak účastníkům následné nepříjemnosti. Dalším nebezpečím je zvyšování přístavních poplatků. Každé město má v tomto ohledu jinou strategii. Některá zmrazují poplatky na několik let dopředu, jiná dokonce snižují poplatky, aby nalákaly více společností, jsou ale i města, která si jsou vědoma svého postavení na trhu a neustále navyšují ceny za možnost kotvit ve svém přístavu. Pokud je toto rozhodnutí náhlé a neavizované dopředu, lodní společnosti nemohou začlenit zvýšení částky do cen a vznikají tak nečekané náklady. Posledním, nicméně vážným problémem pro firmy pořádající okružní plavby, může být zákaz vplutí do města. Tato situace nastala na konci roku 2013 v italských Benátkách. Obyvatelé města sepsali petici, kde uvádí, že nechtějí tyto lodní kolosy ve svém historickém centru a vzhledem k tomu, že se ukázalo, jak nepříznivý vliv mají lodě na stabilitu domů a historických památek, rozhodla se radnice města omezit spolupráci se společnostmi Costa Cruises, Royal Caribbean International, 35

MSC a mnoha dalšími. Od ledna 2014 se o 20% zredukovala připlutí lodí o výtlaku více než 40 tisíc tun a lodě s výtlakem vyšším než 96 tisíc tun mají vplutí do přístavu zakázáno úplně. Jen pro představu, Royal Caribbean International provozující dvě z největších lodí na světě mají výtlak zhruba 225 tisíc tun. Tyto společnosti jsou nuceny najít nová kotviště tak, aby minimálně změnily dopředu stanovené itineráře a následky tak maximálně eliminovali. Náhradou je v tomto případě město Terst ve vzdálenosti cca 150km od původního kotviště. Tato města uzavřela barterový obchod, ve kterém Benátky přijmou trajekty plující do Turecka výměnou za velké výletní lodě proplouvající centrem města.49 Mnoho turistů si ovšem oblíbilo plavby právě kvůli zastávce v Benátkách. V tomto ohledu město Terst nemůže konkurovat. Lze tedy předpokládat, že tato změna bude mít vliv na ekonomiku společností, kterých se tato událost týká.

Každé z těchto rizik identifikovaných v předchozí části diplomové práce je do značné míry eliminováno řadou vhodných protiopatření. Stejně jako v ostatních oblastech cestovního ruchu není v silách jednotlivých firem hrozby eliminovat úplně, je třeba ale zdůraznit, že přes všechna tato nebezpečí okružní plavby výrazným způsobem nevyčnívají z rizikovosti v porovnání s jinými typy cestování. Turista, pokud se vydá na cestu, ať je to do jakékoli destinace a ať zvolí jakýkoli způsob cestování, ubytování a stravování, tak vždy podstupuje určité riziko, že se během jeho cesty stanou nežádané a nepředvídatelné události. Je na každém, aby před cestou všechny hrozby zvážil a následně se rozhodl, zda je akceptovat hodlá či nikoli.

49

MARANZANA, S. Baratto tra Trieste e Venezia: Navi da crociera in cambio di traghetti per la Turchia. Benátky : Il Piccolo, 2013 [cit. 2014-03-14]. Dostupné na internetu: http://ilpiccolo.gelocal.it/cronaca/2013/11/20/news/navi-da-crociera-in-cambio-di-traghetti-per-laturchia-1.8142795

36

2

Analytická část Pro nejlepší možné zhodnocení rizik společnosti Costa Cruises je nutné znát

prostředí, ve kterém se firma pohybuje, organizaci plaveb, které nabízí a také ekonomická data, se kterými firma počítá. Z tohoto důvodu se tato část diplomové práce bude v úvodu zabývat konkurencí z různých úhlů pohledu, následně prezentací firmy, její historií, detailním pohledem na jednotlivé lodě ve flotile, jejich vybaveností, nabízenými destinacemi, organizací během plaveb včetně organizační struktury na lodích a v závěrečné části také finanční analýzou společnosti.

2.1

Konkurence V současné době je zaregistrovaných 52 korporací pořádajících okružní

plavby. Dalších 40 společností zabývající se v minulosti touto činností již zaniklo. Nejvýznamnějším hráčem na trhu je Carnival Corporation & plc., což je britsko-americká nadnárodní společnost, největší a zároveň nejstarší provozovatel výletních lodí na světě, jehož historie sahá až do roku 1844. Je to společnost kótovaná na burze se sídlem na Carnival Place v Miami, Florida, USA a s prodejní kanceláří Carnival House v Southamptonu, Hampshire, Anglie, Velká Británie. Carnival se skládá z deseti individuálních firem celkem provozujících více než 100 lodí. Do této skupiny patří Costa Cruises, Carnival Cruise Lines, Princess Cruises, AIDA Cruises, Cunard Line, Holland America Line, Iberocruceros, P&O Cruises, P&O Cruises Australia a Seabourn Cruise Line.50 Royal Caribbean Cruises Ltd. je americká výletní společnost založena roku 1997 se sídlem v Miami na Floridě. Je to druhý největší provozovatel výletních lodí na světě, právě po Carnival Corporation & plc. Součástí je 6 okružních společností: Royal Caribbean International, TUI Cruises, Pullmantur Cruises, Celebrity Cruises, CDF Croisiéres de France a Azamara Club Cruises.51

50

Carnival Corporation & plc., 2006, Dostupné na internetu: http://phx.corporate-ir.net/phoenix.zhtml?c=140690&p=irol-index 51 Royal Caribbean International, 2013, Dostupné na internetu: http://www.royalcaribbean.com/home.do

37

Pro bližší ekonomické porovnání přikládám následující tabulku s daty roku 2012.

Tabulka č.3: Ekonomické porovnání společností Royal Caribbean Cruises Ltd.

Carnival Corporation & plc.

Výnosy

7.530 miliard USD

15.382 miliard USD

Provozní zisk

0.931 miliard USD

1.642 miliard USD

Čistý zisk

0.607 miliard USD

1.298 miliard USD

19.800 miliard USD

40.100 miliard USD

8.400 miliard USD

-

60.300

86.800

Aktiva celkem Vlastní kapitál celkem Počet zaměstnanců

Zdroj: Výroční zpráva Royal caribbean Cruises Ltd. a Výroční zpráva Carnival Corporation & plc. Dalším konkurentem na trhu je MSC Cruises („Mediterranean Shipping Company“), původně založena jako Lauro Lines v roce 1960, se sídlem ve švýcarské Ženevě. V roce 1989 byla flotila Lauro odkoupena „Mediterranean Shipping Company“ a o šest let později byl název změněn na MSC Cruises. S šestiprocentním příjmem z veškerých okružních plaveb (v roce 2012) se MSC řadí v konkurenci na třetí místo. Disponuje dvanácti loďmi.52 Přibližně stejný podíl na trhu ovládá také Norwegian Cruise Line, která zahájila svou činnost v roce 1966. Její flotilu tvoří celkem 13 lodí. Silversea Cruises je posledním článkem v této oblasti, i když přímá konkurence to není. Silversea disponuje 8 menšími parníky. Oproti ostatní konkurenci se liší v tom, že to není nadnárodní konglomerát, nýbrž je vlastněn a provozován jedinou rodinou – Lefebvre, z italského hlavního města Řím. Často se označuje jako nejluxusnější firma v tomto oboru.

52

MSC Cruises, 2014, Dostupné na internetu: http://www.msccruises.com/gl_en/Homepage.aspx?select=Czech

38

Tabulka č.4: Seznam vybraných společností pořádajících okružní plavby Název společnosti

Vlastník

Sídlo firmy

AIDA Cruises


Německo

Carnival Cruise Line


USA

Costa Cruises


Itálie

Cunard Line


Velká Británie

Holland America Line


Nizozemsko

Iberocruceros


Španělsko

P&O Cruises


Velká Británie

P&O Cruises Australia


Austrálie

Princess Cruises


USA

Seabourn Cruise Line


USA

Azamara Club Cruises

Royal Caribbean Cruises Ltd.

USA

CDF Croisiéres de France


Francie

Celebrity Cruises


USA

Pullmantur Cruises


Španělsko

Royal Caribbean Int.


USA

TUI Cruises


Německo

MSC Cruises

-

Švýcarsko / Itálie

Norwegian Cruise Line

-

Norsko

Silversea Cruises

Rodina Lefebvre

Monako

Zdroj: WIKIPEDIA, 2014, Dostupné na internetu: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_cruise_lines Pokud si odmyslíme vlastnickou stránku věci a zaměříme se pouze na samostatné organizace, je nezbytné konkurenci rozdělit do tří hlavních skupin. Konkurence podle nabízené destinace, dle počtu a velikosti lodí a v neposlední řadě také podle ceny. 2.1.1

Konkurence podle destinace Destinace, kde operuje Costa Cruises, rozdělujeme na následující:

Středomoří, Skandinávie, Blízký Východ, Střední Východ, Dálný Východ, Afrika, Oceánie, Pacifická Asie, Severní Amerika, Jižní Amerika. 39

Costa Cruises je leaderem v Evropě, především v oblasti Středomoří. Největším soupeřem je na tomto trhu bezpochyby MSC Cruises pořádající velmi podobné výletní okruhy. Částečně je v jižní Evropě Costa ovlivněna také aktivitou AIDA Cruises, Princess Cruises, Holland America Line. Další společnosti, jejichž lodě plují v těchto vodách, tvoří spíše doplňkovou nabídku. Situace v severní Evropě vyznívá pro společnost Costa opět dobře, i když konkurence je zde silnější, především ze strany Norwegian Cruise Line, Princess Cruises, P&O Cruises a MSC Cruises. Na americkém trhu a v oblasti Pacifické Asie je situace odlišná. Vedoucí postavení zde mají především Carnival Cruise Lines, Royal Caribbean International, Holland America Line a Princess Cruises. Costa Cruises a MSC Cruises mohou konkurovat pouze ve Střední Americe, v Karibském moři, ale i zde mají minoritní postavení. V Austrálii a na Novém Zélandu dominují Royal Caribbean International, Holland America Line, Celebrity Cruises a P&O Cruises Australia. V asijské oblasti je konkurenční boj vyrovnanější, účastní se ho především Holland America Line, Princess Cruises, P&O Cruises a Royal Caribbean International.

2.1.2

Konkurence podle počtu a velikosti lodí

Z tohoto pohledu se italská flotila Costa řadí mezi prvních pět největších na světě. Následující tabulka ukazuje sestupné pořadí společností dle množství lodí ve flotile. Pro lepší porovnání firem z pohledu velikosti plavidel je v tabulce také uvedena jejich celková tonáž.

40

Tabulka č.5: Velikost flotily jednotlivých společností Název společnosti

Počet lodí ve flotile (ks)

Celková tonáž lodí (t)

Carnival Cruise Lines

24

2 265 838

Royal Caribbean International

21

2 488 388

Princess Cruises

17

1 512 307


15

1 012 553

Costa Cruises

14

1 252 938


13

1 313 477

MSC Cruises

12

1 162 611

Celebrity Cruises

11

1 052 387

AIDA Cruises

10

615 922

P&O Cruises

7

568 440

Silversea Cruises

7

136 865


6

126 000

Pullmantur Cruises

4

242 202

Cunard Line

3

329 478

P&O Cruises Australia

3

203 630

TUI Cruises

2

154 235

Iberocruceros

2

93 314


2

60 554

CDF Croisiéres de France

1

47 427

Zdroj: oficiální internetové stránky společností53

Z tohoto přehledu je patrné, že trh ovládají Carnival Cruise Lines a Royal Caribbean International, tedy vlajkové společnosti korporací Carnival Corporation & plc. a Royal Caribbean Cruises Ltd., které ovládající celý trh. Pouze díky tomu, že se tyto

53

Oficiální webové stránky lodních společností, 2014. Dostupné na internetu: http://www.carnival.com/; http://www.royalcaribbean.com/home.do; http://www.princess.com/; http://www.hollandamerica.com/main/Main.action; http://www.costacruise.com/; http://www.ncl.eu/; http://www.msccruises.com/gl_en/Homepage.aspx?select=Czech; http://www.celebritycruises.com/home; http://www.aida.de/; http://www.pocruises.com/; http://www.silversea.com/; http://www.seabourn.com/main/Main.action; http://www.pullmantur.es/portada.html; http://www.cunard.co.uk/; http://tuicruises.com/; http://www.iberocruceros.com/; http://www.azamaraclubcruises.com/; http://www.cdfcroisieresdefrance.com/;

41

společnosti zaměřují především na americký, ale také na další mimoevropský trh, zůstává Costa Cruises ve vedoucím postavení na starém kontinentě. Největší konkurencí z tohoto úhlu pohledu jsou Princess Cruises, Holland America Line, Norwegian Cruise Line a MSC Cruises. 2.1.3

Konkurence podle ceny Po finanční stránce Costa Cruises nabízí, s ohledem na svou přímou

konkurenci, spíše levnější plavby. Nejluxusnější a zároveň nejdražší výlety nabízí společnosti Seabourn Cruise Line, Silversea Cruises a Azamara Club Cruises. Do vyšší střední třídy spadají Cunard Line (provozující známé lodě Queen Mary II, Queen Victoria a Queen Elizabeth). Dále také Royal Caribbean International, Celebrity Cruises, P&O Cruises, TUI Cruises, Princess Cruises či AIDA Cruises.

Přímou cenovou konkurencí společnosti Costa je především MSC Cruises, jejíž ceny jsou prakticky totožné. O něco málo nákladnější jsou pak plavby s Holland America Line, Iberocruceros, Pullmantur a Norwegian Cruise Line. Cenově nejvýhodnější jsou pak výlety se společností Carnival Cruise Lines. V tomto případě je ovšem nezbytné vzít v úvahu velikost firmy, se kterou souvisí široká nabídka okružních plaveb a tedy široké rozpětí cen. Na vzoru sedmidenní plavby po Středomoří v měsíci červnu jsem pro větší přehlednost vypracoval následující tabulku. Jedná se o orientační, minimální ceny, které společnosti nabízejí za tento typ dovolené ve stanoveném termínu.

Tabulka č.6: Cena zájezdů jednotlivých společností Název společnosti

Orientační cena za sedmidenní plavbu po Středozemním moři v červnu 2014 (Kč)


65 650,-

Silversea Cruises

63 000,-


49 900,-

Cunard Line

35 000,-

Royal Caribbean International

32 900,42

Celebrity Cruises

26 000,-

TUI Cruises

21 550,-

P&O Cruises

20 900,-

AIDA Cruises

18 900,-

Princess Cruises

17 300,-


14 900,-

Iberocruceros

14 400,-


12 200,-

Costa Cruises

10 800,-

MSC Cruises

10 800,-

Pullmantur Cruises

10 500,-

Carnival Cruise Lines

7 700,-54

Zdroj: Vlastní zpracování dle oficiálních internetových stránek společností55

Pokud budeme hodnotit všechny tři oblasti dohromady, tedy konkurence podle destinace, podle počtu a velikosti lodí a podle ceny, a zároveň přihlédneme k rozsahu a úrovni nabízených služeb, zjistíme, že největší konkurencí společnosti Costa Cruises jsou MSC Cruises, Norwegian Cruise Line, Holland America Line a Princess Cruises. Částečně jsou ovlivněny také aktivitou firem Royal Caribbean International, Carnival Cruise Lines a P&O Cruises.

54

Jedná se o plavbu v Karibském moři se stejnými parametry, jelikož Carnival Cruise Lines nenabízí okružní výlety v Evropě. 55 Oficiální webové stránky lodních společností, 2014. Dostupné na internetu: http://www.carnival.com/; http://www.royalcaribbean.com/home.do; http://www.princess.com/; http://www.hollandamerica.com/main/Main.action; http://www.costacruise.com/; http://www.ncl.eu/; http://www.msccruises.com/gl_en/Homepage.aspx?select=Czech; http://www.celebritycruises.com/home; http://www.aida.de/; http://www.pocruises.com/; http://www.silversea.com/; http://www.seabourn.com/main/Main.action; http://www.pullmantur.es/portada.html; http://www.cunard.co.uk/; http://tuicruises.com/; http://www.iberocruceros.com/; http://www.azamaraclubcruises.com/; http://www.cdfcroisieresdefrance.com/;

43

2.2

Costa Crociere S.p.A. S obratem přes 3 miliardy eur a se zhruba 2,5 milionů hostů za rok je Costa

Crociere S.p.A. největší italská korporace v oblasti cestování.56 Zároveň je v Evropě nejvýznamnější výletní společností. Zahrnuje značky Costa Cruises (Itálie), AIDA Cruises (Německo) a od roku 2007 také nově založenou Iberocruceros (Španělsko). Sídlo této společnosti je v italském Janově, na adrese Piazza Piccapietra 48, 161 21. Costa Crociere S.p.A., (S.p.A. neboli a.s.), je dceřinou společností Carnival Corporation & plc, největšího provozovatele výletních lodí na světě a představuje přibližně 16% příjmů této společnosti. S 344 227 975 akciemi je Carnival Corp. majoritním vlastníkem. Dalšími významnými vlastníky k datu 28. listopadu 2013 jsou například Vaninetti Cinzia (37 500 akcií), Santomauro Vincenzo (10 520 akcií), BNP Paribas Investments Partners (5 824 akcií), Ragone Giuseppe a Sagliocco Niccolino (oba 5 000 akcií). Generálním ředitelem a předsedou představenstva Costa Crociere S.p.A. je Howard Frank, který byl do této funkce zvolen 28. ledna 2014. Jeho předchůdcem byl Pier Luigi Foschi, který vedl společnost od 30. března 2011 do 30. listopadu 2013.57 Lodě této společnosti jsou rozmístěny především ve Středomoří, severní Evropě, Baltském moři, v Karibiku, ve střední a jižní Americe, ale také ve Spojených arabských emirátech, na dálném východě a na pobřeží Rudého moře. K dispozici jsou také plavby kolem světa. „Společnost Costa Crociere vlastní certifikát BEST4 italského registru námořní dopravy RINA, což je integrovaný systém dobrovolné certifikace firem, jež splňují nejpřísnější normy v oblasti společenské zodpovědnosti (SA 8000, vydáno v roce 2001), životního prostředí (UNI EN ISO 14001, vydáno 1996), bezpečnosti (OHSAS 18001, vyd. 1999) a jakosti (UNI EN ISO 9001, vyd. 2001). Costa Crociere je rovněž

56

Costa Cruises. Company profile, 2014. Dostupné na internetu: http://www.costacruise.com/B2C/USA/Corporate/The+company/aboutourselves/aboutourselves.ht m 57 Výroční zpráva 2012 Costa Crociere S.p.A.

44

oficiálním partnerem ekologické organizace WWF v oblasti ochrany mořských ekoregionů Středozemního moře, Velkých Antil a Brazílie.“58

2.3

Costa Cruises

2.3.1

Historie Společnost byla založena v roce 1854 a pojmenována po svém zakladateli

Giacomo Costovi. Původně provozovala jeho firma nákladní lodě. Převážela zboží, konkrétně olivový olej a textilie, ze Sardínie na pevninu, do města Janov. V krátké době, ještě během 19.století, rozvážely již lodě Costa zboží po celém světě, včetně Austrálie. V roce 1924 společnost přešla na syny zakladatele – Federica, Eugenia a Enrica. Ve třicátých letech také začalo tradiční pojmenovávání lodí podle členů rodiny: Federico (1931), Eugenio a Enrico (1934), Antonietta, Beatrice a Giacomo (1935). Na začátku druhé světové války měla rodina celkem 8 lodí o celkové tonáži 27 534. Po válce zůstala rodině pouze jedna loď Langano, nicméně znovu začali obchodovat a stavět nové lodě či kupovat již použité.

Zničení italské flotily

v kombinaci s novou poptávkou, ekonomickou krizí a vůlí emigrantů cestovat do Ameriky, se pozornost rodiny Costa zaměřila místo nákladní dopravy na transatlantické plavby. Na rozdíl od jiných majitelů lodí, Costa předvídala snížení migrace a začala nabízet turistické plavby první a druhé třídy. V roce 1947 parník „Maria C“ začal vozit první turisty a 31. března 1948 se loď „Anna C“ stala prvním parníkem po válce, který přeplul jižní Atlantik a zároveň první, který nabízel osobní kabiny s klimatizací. Plavba z Janova do Buenos Aires trvala 16 dnů. Postupně začala rodinná firma nabízet okružní plavby ve Středomoří a v Jižní Americe dalšími parníky „Luisa C“ (1947–1951), „Giovanna C“ (1947–1953), „Andrea C“ (1948–1981), „Anna C“ (1948–1981), „Franca C“ (1952–1977). V šedesátých a sedmdesátých letech následovaly “Federico C” (1958–1983), “Bianca C” (1959–

58

Orbis Link. Lodní společnosti, 2007 [cit. 2014-03-29]. Dostupné na internetu: http://www.okruzni-plavby.cz/planovani/lodni-spolecnosti.html

45

1961), “Enrico C” (1965–1994), “Andrea C”, „Flavia C“ (1968–1982), „Fulvia C“ (1969–1970) a “Carla C” (1967–1985, 1986–1992). Během 80. let se myšlenka lodi jako plovoucího hotelu rozšířila a stala se velice oblíbenou. Do té doby praktikované rozdělení mezi třídami již zcela zmizelo, kabiny se staly jednotnější, rozšířila se místa na lodi sloužící k zábavě hostů, přibyly bary, divadla, kasina, diskotéky. V roce 1986 byla založena společnost Costa Crociere S.p.A.. Další výrazné rozšíření flotily zaznamenala společnost na konci století, kdy postavila lodě Costa Marina (1988–2011), Costa Allegra (1989-2012), Costa Classica (1988 – současnost), Costa Romantica (1988 – současnost), Costa Victoria (1996 – současnost) a Costa Playa (1995–1998). V roce 1997 se stala Costa Crociere součástí britsko-americké společnosti Carnival Corporation a od roku 2000 začala výrazná obměna a rozšíření flotily. Záměr počítal se 16 novými loďmi mezi roky 2000 a 2014 o celkové investici 6 miliard eur. V listopadu 1999 se začala stavět Costa Atlantica a již v červenci 2000 vyplula tato loď pod italskou vlajkou. Se svými rozměry se stala největší lodí italského obchodního námořnictva. V srpnu 2000 oznámila společnost, že začíná stavba další lodi - Costa Mediterranea. V srpnu 2003 byla uvedena do provozu. Expanze byla potvrzena také koupí další lodi Costa Tropicale (v červnu 2001), původně patřící Carnival Cruise Lines, která byla kompletně zrekonstruována ve stylu ostatních lodí Costa. Ve stejném roce Costa oznámila nákup lodi Westerdam z americké sesterské společnosti Holland America Line, která vstoupila do provozu na konci dubna 2002 pod názvem Costa Europa. Spolupráce s janovskou loděnicí Fincantieri Genova Sestri Ponente započala konstrukcí lodí Costa Fortuna (2003) a Costa Magica (2004). V lednu 2004 Costa Crociere schválila memorandum o výstavbě nové lodě s názvem Costa Concordia a přesně o rok později oznámila dohodu s Fincantieri postavit další loď s názvem Costa Serena, jež vstoupila do služeb v červenci 2006, respektive v květnu 2007. V prosinci 2005 bylo jasné, že se flotila rozšíří o Costu Pacificu. Od roku 2006 začala společnost nabízet také okružní plavby v Číně, na dálném východě a v Dubaji.

46

27. června 2008 pokřtila Costa Cruises rovnou dvě nové lodě zároveň, byly to Costa Pacifica a Costa Luminosa. 29. ledna 2010 to byla Costa Deliziosa, 2. července 2011 Costa Favolosa, 9. listopadu 2011 Costa Voyager (koupě od Ibero Cruises), 2. března 2012 Costa neoRomantica (z lodi Costa Romantica, jež prošla kompletní rekonstrukcí), 5. května 2012 Costa Fascinosa a na 30. října 2014 je naplánován křest lodě Costa Diadema. Dnes je Costa Cruises evropským leaderem v pořádání okružních plaveb.59 2.3.2

Flotila Costa Cruises disponuje 14 loďmi a s další, největší z celé flotily – Costa

Diadema, se počítá v nejbližších měsících roku 2014. Lodě, kromě různého roku výroby, jsou také rozdílně velké. Pro lepší přehled přikládám následující tabulky s podrobnými údaji. Tabulka č.7 informuje o datu uvedení lodí do provozu, v případě starších lodí také o datu rekonstrukce. Dále o počtu osob, které lodě pojmou a o množství kabin na palubě.

Tabulka č.7: Flotila Costa Cruises Název lodě

Uvedena do provozu

Počet

Posádka

Počet

(zrekonstruována)

pasažérů

(Costa Allegra)

1969 (1992, 2006)

1072

413

399

Costa Classica

1991 (2001)

1 680

590

654

Costa neoRomantica

1993 (2012)

1 800

622

789

Costa Victoria

1996 (2004)

2 394

790

964

Costa neoRiviera

1999 (2013)

1 700

670

624

Costa Atlantica

2000

2 680

897

1 057

Costa Mediterranea

2003

2 680

897

1 057

Costa Fortuna

2003

3 740

1 027

1 358

Costa Magica

2004

3 740

1 027

1 358

(Costa Concordia)

2006

3 780

1 100

1 502

Costa Serena

2007

3 780

1 100

1 502

kabin

59

Costa Cruises. History of Costa Cruises, 2014. Dostupné na internetu: http://www.costacruise.com/B2C/USA/Corporate/history/thehistory.htm

47

Costa Luminosa

2009

2 260

1 050

1 130

Costa Pacifica

2009

3 780

1 110

1 504

Costa Deliziosa

2010

2 826

934

1 130

Costa Favolosa

2011

3 800

1 110

1 508

Costa Fascinosa

2011

3 800

1 110

1 508

Costa Diadema

2014

4 947

1 253

1 862

Zdroj: Costa Cruises, 2014. Dostupné na internetu: www.costacruises.com; Costa Diadema Cruise ship, Italy, 2014. Dostupné na internetu: www.shiptechnology.com/projects/costa-diadema-cruise-ship/ Tabulka č.8 obsahuje údaje o velikosti a rychlosti plavidel.

Tabulka č.8: Flotila Costa Cruises Název lodě

Výtlak

Délka

Šířka

Počet palub

Max. rychlost

(m)

(m)

(pro hosty)

(uzlů)

(Costa Allegra)

28 430

187,7

25,8

(8)

19

Costa Classica

52 926

220

31

13 (11)

20

C. neoRomantica

57 100

219

32

12 (10)

20

Costa Victoria

75 166

252

32,2

14 (12)

24

Costa neoRiviera

48 200

216

28,8

(8)

Costa Atlantica

85 619

292,6

32,2

15 (12)

24

Costa Mediterranea

85 619

292,6

32,2

16 (12)

24

Costa Fortuna

102 587

273

36

17 (13)

22

Costa Magica

102 587

271

34

17 (13)

22

(Costa Concordia)

114 147

247,4

35,5

17 (13)

23

Costa Serena

114 500

289,6

35,5

17 (14)

23

Costa Luminosa

92 600

292

32,3

17 (13)

23

Costa Pacifica

114 500

290,2

36

17 (13)

23

Costa Deliziosa

92 600

294

32,3

17 (13)

23

Costa Favolosa

114 500

290

40

17 (13)

23

Costa Fascinosa

113 200

290

36

17 (13)

23,2

Costa Diadema

132 500

306

37,2

-

-

Zdroj: Costa Cruises, 2014. Dostupné na internetu: www.costacruises.com; Costa Diadema Cruise ship, Italy, 2014. Dostupné na internetu: technology.com/projects/costa-diadema-cruise-ship/

19,5

www.ship-

48

2.3.2.1

Costa Concordia Jak jsem již uvedl, Costa Concordia byla objednána v roce 2004, tehdy jako

největší, nejmodernější a nejluxusnější loď z celé flotily. Nejnovější lodě Costa jsou stavěny na základě společné platformy s plavidly mateřské společnosti Carnival Cruise Lines. Costa Concordia získala stejný základní design jako loď Carnival Conquest, která vyplula v roce 2002. Náklady na výstavbu tohoto plavidla přesáhly 450 milionů eur. Když 7. července 2006 probíhal oficiální křest, nerozbila se slavnostní láhev šampaňského o trup lodi, což je v námořní tradici považováno za velmi nešťastné znamení. Při plné obsazenosti uvezla až 3780 cestujících a 1100 členů posádky. Měla o 144 kajut více, než do té doby největší Costa Fortuna a Costa Magica. Téměř po celou svou kariéru neopustila loď vody Středozemního moře. Svým klientům nabízela sedmidenní až dvanáctidenní plavby z Itálie do Španělska, Řecka, Kypru, Francie, Portugalska a do severní Afriky. Pouze během zimy 2009/2010 loď přeplula Atlantský oceán a nabídla itineráře se zastávkami v Brazílii. Během šesti let svého působení na trhu se na palubě lodi Costa Concordia vystřídalo 39 národností. V pátek 13. ledna 2012, během plavby z italského přístavu Civitavecchia do Savony, se rozhodl kapitán Francesco Schettino60 proplout podél břehů ostrova Giglio kvůli svému kamarádovi Mariu Palombovi, italskou legendou mezi italskými námořními kapitány a rodákovi z ostrova Giglio. Běžná lodní trasa leží přibližně 9km od ostrova, během této plavby se loď pohybovala pouhých 150 metrů od pobřeží, příliš blízko útesů. Po zhruba dvou hodinách plavby (ve 21:45 místního času) loď narazila na mělčinu, vznikla 70 metrů dlouhá trhlina v jejím boku a začala se naklánět na stranu. O hodinu později loď ztroskotala na útesu ostrova. V průběhu noci se převrátila na bok. 4229 osob na palubě bylo evakuováno, 32 z nich nehodu nepřežilo, jedna osoba je stále pohřešována. 61

60

Francesco Schettino působil ve společnosti Costa Cruises od roku 2002 jako důstojník, v roce 2006 byl povýšen na kapitána. Jeho první nehoda byla právě s lodí Costa Concordia. V současné době je zatčen a obviněn z vážných trestných činů, především trestného činu zabití a předčasné opuštění lodi. 61 DAKE, S. A short history of Costa Concordia. Maritime Matters, 2012 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na internetu: http://maritimematters.com/2012/01/a-short-history-of-the-costa-concordia/;

49

Tato událost se následující pracovní den projevila také na burze, kde akcie mateřské společnosti Carnival Corporation klesly o více než 20%, což je propad o zhruba 1,66 miliardy dolarů.62 V současné době stále probíhá rozsáhlá záchrana vraku, podle agentury AP nejsložitější a nejdražší záchrana potopené lodi v námořní historii. Dle odborníků mohou škody překročit hranici 2 miliard dolarů, přes polovinu této částky již pojišťovny vyplatily.63 Spoluúčast na pojištění lodi Costa Concordia byla stanovena ve výši 30 milionů dolarů.64 Pouze samotné otočení plavidla do svislé polohy stálo zhruba 1 miliardu amerických dolarů. Loď bude propuštěna pojistiteli jako celkové konstruktivní ztráty a následně sešrotována. Vše by mělo proběhnout podle dostupných informací ještě během roku 2014.65 2.3.2.2

Costa Allegra Costa Allegra, původně pojmenována jako Annie Johnson, byla postavena

v roce 1969 ve finských loděnicích Wärtsilä Turku jako kontejnerová loď. V roce 1986 byla prodána do Regency Cruises, přestavěna na výletní loď a přejmenována na Regent Moon. V roce 1988 byla prodána do Compania Naviera Panalexandra a znovu přejmenována na Alexandra. O dva roky později loď získala Costa Cruises a do roku 1992 probíhala přestavba v janovské loděnici. 23. listopadu vstoupila již pod názvem Costa Allegra do služeb společnosti Costa Crociere plavbou z Janova do St. Thomas v Karibiku. Do roku 2006 se loď pohybovala ve Středozemním moři a v karibské oblasti, v závislosti na ročním období. Poté byla znovu zrekonstruována a

Česká televize. Costa Concordia – loď duchů straší u pobřeží už dva roky, 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na internetu: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/258078-costa-concordia-lod-duchustrasi-u-pobrezi-uz-dva-roky/ 62 DAKE, S. A short history of Costa Concordia. Maritime Matters, 2012 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na internetu: http://maritimematters.com/2012/01/a-short-history-of-the-costa-concordia/ 63 The Independent. Náklady na vyzvednutí Costa Concordia mohou překročit 2 miliardy dolarů. Praha : opojisteni.cz, 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné na internet: http://www.opojisteni.cz/zahranici/naklady-na-vyzvednuti-costa-concordia-mohou-prekrocit-2miliardy-dolaru/ 64 DAKE, S. A short history of Costa Concordia. Maritime Matters, 2012 [cit. 2014-04-01]. Dostupné na internetu: http://maritimematters.com/2012/01/a-short-history-of-the-costa-concordia/ 65 YENKO, A. Costa Concordia $A 858,5 million - $A 1,18 billion worth salvagecontinues. International Business Times, 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné na internetu: http://au.ibtimes.com/articles/506513/20130917/costa-concordia-cap-sized-cruise-salvage.htm

50

přemístěna na asijský a indonéský trh. V roce 2010 byla znovu přemístěna do Evropy a následně na plavby podél východoafrického pobřeží.66 Právě zde, v ranních hodinách 27. února 2012 vypukl požár ve strojovně. Pomocí palubního protipožárního systému byl ihned uhašen. Loď se v té době nacházela zhruba 37 km jihozápadně od Seychelských ostrovů. Následkem této události bylo vyřazení elektrického proudu z provozu a loď tak nebyla schopna svými silami doplout do předem stanoveného přístavu, vzdáleného 370km.67 Následující den byla vzata do vleku a za další dva dny byla francouzskou rybářskou lodí dotažena k ostrovu Mahé. Cestující i posádka tak museli tři dny snášet nepříjemné podmínky na lodi způsobené nefunkčností přístrojů, které se starají o pohodlí na palubě. „Po zprávách o incidentu na další lodi společnosti Costa Crociere poklesla cena akcií její mateřské společnosti Carnival na Wall Street o téměř dvě procenta na 29,50 dolaru.“68 Snížil se i rating Carnival Corporation. 9. března 2012 oznámila Costa Crociere S.p.A., že se loď Costa Allegra po této události již znovu nevrátí do služeb společnosti a na konci téhož roku byla sešrotována. 2.3.3

Vybavení a služby Podle velikosti plavidla se liší také množství jednotlivých služeb a částečně i

styl lodi (Costa Fascinosa – loď filmových legend, Costa Favolosa – loď kouzel a pohádek, Costa Luminosa – loď světel, Costa Serena – loď bohů, atd.). Vybavení a uspořádání lodí se však příliš nemění. 15% - 25% prostor na palubě je věnováno pouze posádce. Do těchto prostor nemá host přístup, slouží jako zázemí pro zaměstnance. Patří sem především kapitánský můstek, ubytovací, gastronomické a zábavní prostory pro posádku, technické prostory, kuchyně, zázemí divadla,

66

MILLER, W.H.Jr. The Pictorial Encycpedia of Ocean Liners, 1860-1994. Mineola: Dover Publications. ISBN 0-486-28137-X, str.5 67 ČTK. Na luxusní lodi Costa Allegrahasili požár, cestující jsou v pořádku. Praha : denik.cz, 2012 [cit. 2014-04-04]. Dostupné na internetu: http://www.denik.cz/ze_sveta/na-luxusni-lodi-costa-allegrahasili-pozar-cestujici-jsou-v-poradku-20120227.html 68 Česká televize. Costa Crociere má další průšvih, tentokrát naštěstí bez obětí. 2012 [cit. 2014-0404]. Dostupné na internetu: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/166129-costa-crociere-ma-dalsiprusvih-tentokrat-nastesti-bez-obeti/

51

obchodů, restaurací, barů, ale také prádelny, dílny, pracovny, kanceláře atd. Většina těchto míst se nachází v nejnižších palubách plavidla. Dále jsou zde společné prostory, přístupné všem hostům bez výjimky. Nachází se zpravidla ve střední a nejvyšší části lodi. Tato plocha zaujímá 5 až 7 palub, v závislosti na velikosti lodi. Jedná se o restaurace, bary, diskotéky, divadlo, kasino, galerie, sportovní a zábavní hřiště, fitness a wellness centra, salony krásy, dětské koutky, ale také kino, knihovna, internetová kavárna či kaple, kde se slouží římsko-katolické bohoslužby. Do společných prostor patří také atria, venkovní terasy, promenády a chodby, například ke kajutám. Dárkové obchody a butiky nabízejí nejrůznější zboží. Pokud se jedná o alkohol, pak kvůli bezpečnosti a pohodlí hostů, je výrobek nakoupený v těchto obchodech uskladněn v lodním skladu a doručen hostovi do kajuty až na konci plavby. Toto opatření samozřejmě neplatí pro alkohol koupený v barech a restauracích. Ty jsou obvykle na palubách mezi prostory pro zaměstnance a střední částí společných prostor a dále na palubách mezi střední a nejvyšší částí. Jde o 4 až 7 podlaží, dle typu lodi. Všechny kajuty na lodích Costa, ať s oknem, balkonem či bez výhledu na moře, jsou stejně vybavené a liší se pouze velikostí. Standardní jsou dvoulůžkové, mnoho z nich ale může ubytovat až 4 pasažéry, z toho vždy 2 na přistýlkách. Všechny kajuty jsou klimatizované a jsou vybaveny koupelnou se sprchovým koutem a WC, vysoušečem vlasů, dále pak interaktivní televizí, telefonem s možností mezinárodních hovorů, bezpečnostní schránkou, minibarem. K dispozici je za poplatek také využití služeb prádelny, čistírny i žehlení. Horní apartmá jsou zpravidla luxusnější, nabízí větší prostor, obývací část se sedací soupravou a koupelnu s hydromasážní vanou. Apartmá jsou různého druhu, dělí se na Mini Suite, Suite, Panoramic Suite, Grand Suite a Samsara Suite. Všechny lodě flotily, zejména haly, salóny, kajuty a apartmá, jsou vyzdobeny uměleckými díly (sochami, plastikami, obrazy) od italských či světových umělců. V příloze C přikládám pro lepší přehled podrobnou mapu lodi Costa Fascinosa a také foto vybraných lodí a kajut (příloha D). Společnost Costa Cruises klade velký důraz na celkovou tělesnou a duševní pohodu hosta během plavby. Na novějších lodích, Costa Serena a následujících, jsou 52

vybudována lázeňská centra Samsara Spa, což jsou největší lázně, jaké kdy byly na lodi postaveny. Během většiny událostí při plavbě a výletech na pevnině jsou přítomni fotografové. Všechny fotografie jsou později vystaveny ve fotogalerii, kde si je může host prohlédnout a případně i koupit. Plavba včetně výletů je také natáčena na video. Fakultativní výlety jsou organizovány s ohledem na program lodi, tj. na časy připlutí a odplutí. Ceny za výlety zahrnují dopravu, průvodce a případná víza. Jídlo a pití je zahrnuto jen tehdy, je-li to uvedeno v popisu výletu. Děti ve věku od 4 do 14 let mají nárok na 30% slevu z ceny výletu za dospělou osobu. Děti do 4 let cestující s rodiči mají výlet zdarma, bez nároku na sedadlo v autobusu. Pro každý výlet s průvodcem v určitém jazyce je stanoven minimální počet účastníků. Pokud se na daný výlet přihlásilo méně turistů, kombinují se zpravidla národnosti účastníků. Na rezervace výletů se vztahuje 100% stornopoplatek. 2.3.4

Destinace Lodě se po většinu roku pohybují na pravidelných okružních plavbách podle

ročních období. Od jara do podzimu jsou to tradiční plavby po Středozemním moři. Od dubna až do listopadu plují na nejoblíbenějších trasách z italských přístavů k řeckým ostrovům a do Turecka, případně západním Středomořím na Maltu, Baleárské ostrovy, do Tuniska, Španělska a Portugalska. Během krátkého léta v severní Evropě navštěvují lodě také hlavní města Baltského poloostrova, norské fjordy, Island či Špicberky. Na podzim většina lodí směřuje do teplejších destinací a vydává se na delší plavby přes Atlantský oceán. Jen několik lodí zůstává ve Středomoří a vozí své pasažéry na Kanárské ostrovy, do Řecka a na Kypr. Nejoblíbenější zimní destinací je ovšem oblast Karibského moře. Zde lodě plují na okružních trasách z americké Floridy na Bahamy, Bermudy, Panenské ostrovy, do Holandských Antil a dále na Mexickou riviéru. K dispozici je také okruh Dominikánská republika, Guadeloupe, Tortola, Antigua a Svatá Lucie. Další exotické plavby jsou například v Brazílii, Spojených arabských emirátech, Dubaji či Ománu. V Asii nabízí Costa Cruises plavby do Hong Kongu, Šanghaje, Singapuru, Indonésie, Vietnamu, Filipín, Malajsie. Do africké oblasti, Austrálie, na Nový Zéland a na 53

západní pobřeží Ameriky plují pouze tzv. „Cesty kolem světa“ a „Velké plavby“, trvající od dvou do čtyř měsíců. 2.3.5

Průběh plavby Před plavbou obdrží pasažér lodní dokumenty obsahující lodní lístek,

naloďovací formulář, visačky na zavazadla, letenky a poukazy na služby na pevnině (pokud jsou součástí zájezdu). Dále klient získá konkrétní informace o plavbě včetně dalších souvisejících informací (jak se dostat do přístavu, informace o parkování, telefonní čísla na loď, počasí v navštívených destinacích, seznam služeb na lodi a úplný přehled fakultativních výletů včetně jejich popisů a cen). Zájezdy se prodávají buď včetně letecké přepravy nebo s možností transferu z nejbližšího letiště, a nebo s možností individuální dopravy do přístavu. V tomto případě poskytuje většina evropských přístavů parkovací služby. Po příjezdu do přístavu odevzdá host svá hlavní zavazadla, za asistence personálu společnosti Costa, na místě k tomu určeném. Všechna zavazadla musí být opatřena visačkami, kde je uvedeno kromě jména také číslo kajuty pasažéra. Na základě toho roznesou zaměstnanci kufry přímo do pokojů, kam patří. „Z důvodu bezpečnosti je na loď přísně zakázáno nosit následující předměty: zbraně a munici, výbušniny, ohňostroje a světlice, stlačený nebo kapalný plyn, pistole na světlice, startovací pistole, infekční nebo jedovaté látky, žíraviny, radioaktivní látky a jakékoliv ostré předměty, které by mohly být použity jako zbraně.“69 Po vyplnění naloďovacího formuláře a vyzvání k nástupu na loď předkládá host cestovní pas a cestovní dokumenty a zároveň jsou skenována jeho příruční zavazadla. Každý, kdo vstupuje na palubu je také povinen projít detektorem kovů nebo se podrobit osobní prohlídce. Pasažéři, kteří mají rezervované ubytování v apartmá nebo jsou členy Costa Clubu, mají nárok na přednostní odbavení. Nejpozději jednu hodinu před odplutím musí být všichni pasažéři na palubě. Po příchodu do kajuty nalezne host svou osobní Costa kartu, která potvrzuje jeho identitu během plavby. Na všech lodích je zaveden bezhotovostní platební systém a veškeré nákupy na lodi hradí host také Costa kartou. Výjimkou je kasino, 69

Všeobecné podmínky zájezdů společnosti Costa Crociere S.p.A.

54

kde kartu nelze použít. Costa Cruises v roce 2005 zavedla systém úhrady platebními kartami, který prováže Costa kartu s platební kartou hosta. Je k tomu však nutné písemné zmocnění dané osoby, ke kterému dochází na začátku plavby. Ještě

před

vyplutím

dochází

v nástupních

přístavech

k cvičnému

bezpečnostnímu poplachu. Je vyhlášen kapitánem lodi šesti krátkými a jedním dlouhým akustickým signálem. Všichni pasažéři jsou povinni okamžitě jít do své kajuty, obléci si záchrannou vestu, vzít s sebou předem připravenou kartu „Emergency Drill Card“ s uvedeným jménem, číslem kajuty a určeným stanovištěm pro nouzové situace a odebrat se na toto místo. Zde pasažéři odevzdají personálu kartu, podle které následně kapitánský můstek zjistí, zda se cvičení účastní všichni. Pokud se tak nestane a host se cvičení nezúčastní, je důrazně upozorněn, že tato akce je povinná. Do havárie lodi Costa Concordia probíhala tato cvičení často až během plavby a ne ve všech nástupních přístavech. Jednou z prvních změn po tomto ztroskotání byla právě úprava a zpřísnění dodržování těchto akcí. Dny a noci na lodi během plavby mohou být aktivní nebo zcela odpočinkové, záleží na přání klienta. Všechny činnosti, ať už na horních palubách nebo ve společenských místnostech, jsou pořádány animačním týmem, host se jen rozhoduje, zda některý z nabízených programů využije či nikoli. Kompletní přehled veškerých událostí během každého dne nalezne v lodních novinách „Today“70, které mu jsou doručeny do kajuty každý večer kajutovým stewardem.

Tyto noviny

zároveň obsahují všechny informace o lodi, trase a navštívených přístavech. Pokud loď kotví v některém z měst, může se jít host podívat na pevninu individuálně nebo využít některý z nabízených výletů. Pokud loď opustit nechce, jsou mu k dispozici veškeré již zmíněné služby. Snídaně jsou formou bufetu servírované na jedné z horních palub. V případě, že si host přeje snídani do kajuty, vyplní speciální formulář večer předem. Tato služba není zpoplatněna. Pokud si přeje jednu ze speciálních nabídek (pestrá ovocná snídaně z několika druhů čerstvého ovoce a ovocných džusů, romantická snídaně s rudými růžemi či VIP snídaně s kaviárem, uzeným lososem a šampaňským), zaplatí

70

Náhled novin v příloze E

55

cenu včetně servisního poplatku 15%. Kajutový servis je dostupný 24 hodin denně. Obědy jsou též formou švédských stolů ve stejných prostorách. Nabídka obsahuje italskou a mezinárodní kuchyni včetně místních specialit podle navštívených zemí a přístavů. Večeře se podává ve dvou turnusech: od 19 hodin respektive 21 hodin. Tyto časy se mohou měnit v závislosti na sezóně a programu plavby. Po celou dobu výletu má host přidělený stejný stůl a stejnou obsluhu v restauraci, která se nachází na zádi, ve střední části lodi. V průběhu plavby jsou zařazeny také tzv. „gala večeře“ zahrnující zvláštní menu a jsou spojeny s přítomností kapitána a jeho důstojníků, pokud to situace dovolí. Během každé plavby se pak koná celá řada dalších speciálních gastronomických událostí. Před skončením výletu dostane host informace o postupu vylodění od lodního personálu na zvláštní schůzce k tomu určené. Stejné informace jsou také uvedeny v lodních novinách. Pasažéři ubytovaní v apartmá a členové Costa Clubu mají opět nárok na přednostní vylodění, ihned po pasažérech s transfery k časným letům. Během posledního dne je hostovi doručen dotazník a je požádán o zhodnocení okružní plavby a kvality služeb. Dále obdrží závěrečné vyúčtování, ve kterém jsou detailně uvedeny všechny položky. Účet lze uhradit v hotovosti, cestovními šeky nebo platební kartou. Pokud dal host na začátku plavby písemný souhlas s využitím jeho platební karty, obdrží pak pouze účet, který bude automaticky zaplacen platební kartou, kterou si klient na začátku zvolil. Během poslední noci pak následně označí svá zavazadla visačkami, které získá od stewarda a nechá je na chodbě přede dveřmi své kajuty. Personál je převezme a host si je vyzvedne po vylodění na určeném místě v přístavu. Na každé plavbě je přítomen hostitelský personál zaměřený na potřeby anglicky, francouzsky, německy, italsky a španělsky mluvících klientů. Portugalsky a rusky mluvící personál je pouze na některých lodích. 2.3.6

Organizační struktura, posádka Na lodích je využívána široká škála pracovníků. Ti jsou zorganizováni do dvou

hlavních oddělení, tzv. „Marine“ (námořní) a „Hotel“ (hotelové). Hlavní pravomoci udělené zaměstnavatelem a mezinárodním právem, ale také odpovědnost za vše, co 56

se na palubě děje, má kapitán. Na lodích společnosti Costa Cruises se kapitán zaměřuje především na řízení námořního oddělení, vedoucí funkci v hotelové oblasti zastává zpravidla ředitel hotelu. Námořní oblast je pak dále rozdělena na lodní můstek a technické oddělení. Můstek je v provozu 24 hodin denně. Zpracovává navigace,

sleduje

bezpečnostní

systémy,

prakticky řídí

plavidlo. Druhou

nejvýznamnější osobou je první důstojník, který je vždy stejně kvalifikovaný jako kapitán a mnoho jejich povinností je podobných. Dále jsou na můstku další důstojníci, například důstojník životního prostředí, který je zodpovědný za bezpečnost a ochranu životního prostředí. Technické oddělení, v čele s hlavním inženýrem, je odpovědné za veškeré stroje, zařízení, elektroniku atd. Nejdůležitější osobou v hotelové oblasti je ředitel hotelu. Je zodpovědný za většinu pracovníků na lodi, dále také za zábavu a plánování činností pro cestující. Na některých linkách má také částečné povinnosti týkající se bezpečnosti.

Tabulka č.9: Organizační struktura nejvyššího vedení lodi Kapitán První důstojník

Ředitel hotelu

Druhý důstojník

Ředitel Food&Beverages

Třetí důstojník

Ředitel plavby

Důstojník životního prostředí

Ředitel administrativy

Palubní důstojník

Manažer služeb pro hosty

Navigační důstojník

Manažer fakultativních výletů

Hlavní inženýr

Hlavní šéfkuchař

Ředitel bezpečnosti

Manažer hotelu

Ředitel kliniky

Manažer housekeeping Bar manažer Manažer pro styk s hosty

Zdroj: Ředitel plavby Naim Ayub (osobní rozhovor během plavby lodí Costa Fascinosa)

57

Všichni pracovníci na lodi mají zajištěné bezplatné ubytovaní, stravování a zábavu. Kajuty posádky jsou daleko méně atraktivní než pokoje pasažérů. Jsou zpravidla pro dvě až čtyři osoby, nejvyšší vedení má jednolůžkové kajuty. Pracovníci mají také své jídelní prostory, prádelny, společenské a zábavní místnosti. Řadoví zaměstnanci uzavírají se zaměstnavatelem smlouvu na dobu určitou, většinou na 6 až 10 měsíců dle vykonávané práce, s možností prodloužení. Na lodi panuje sedmi denní pracovní týden. Mzdy se pohybují od zhruba 16 000 do 160 000 korun za měsíc v závislosti na pozici, kterou pracovník vykonává. S dobou strávenou na lodi se zvětšuje šance povýšení a tím i zvýšení platu. Výjimkou jsou umělci a baviči, kteří jsou pouze najímáni na krátké období. Jejich odměna se v průměru pohybuje ve výši 9 000 až 40 000 korun.71 Významnou částkou, kterou je doplněna pracovní mzda zaměstnance, je spropitné. To platí povinně všichni hosté automaticky (7 EUR/den/osoba). Tento poplatek je sečten a spravedlivě rozdělen mezi všechny zaměstnance. Na lodích s více než 3 000 cestujícími mohou částky před rozdělením dosahovat více než půl milionu korun českých za jediný den. Costa Cruises, stejně jako všechny ostatní společnosti v tomto oboru, se neustále snaží snižovat náklady na provoz. Vzhledem k pracovnímu vytížení na nejnižších pozicích a ne zcela úměrnou odměnou za tyto výkony (zhruba 40Kč/h), majoritní část posádky pochází ze zemí třetího světa, především z Indie, Filipín, Indonésie, Brazílie atd. Před nástupem do práce prochází zaměstnanci důkladným školením. Ta jsou různého druhu. Zaměstnanci tak absolvují pouze ta, která jsou nezbytná pro jejich působení na lodi. Na technických kurzech se posádka seznámí s mezinárodními předpisy a s interními požadavky společnosti, týkajícími se specifických témat jako je bezpečnost, ochrana životního prostředí, kurzy přežití a záchranné akce atd. Manažerská školení obsahují tréninkové programy zaměřené na zvýšení schopnosti řídit úseky na lodi. Costa Crociere, ve spolupráci s městy Savona a Janov, organizuje také bezplatné magisterské kurzy pro budoucí důstojníky. Ti, kteří mají nejlepší

71

MORELLO, R. The average salary of cruise ship workers. Demand Media, 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné na internetu: http://work.chron.com/average-salary-cruise-ship-workers-1932.html

58

hodnocení na konci kurzu, mají zaručenu budoucnost na lodích Costa. Vzhledem k diverzifikované zákaznické základně z hlediska jazyka a zvyků jsou organizovány také jazykové kurzy s cílem zlepšit komunikační dovednosti a efektivitu provozu a dále také mezikulturní manažerské kurzy s cílem lépe porozumět různým potřebám hostů. Dle potřeby jsou pak během plavby zajištěny další školení a workshopy. Costa si klade za cíl proškolit všechny nové zaměstnance. S ohledem na tento cíl má společnost školicí střediska v hlavních zemích náboru. Tři na Filipínách, dva v Indonésii, jeden v Indii a další na Dominikánské republice. Střediska jsou speciálně určena pro školení personálu na pracovní pozice kuchařů, číšníků, servírek, barmanů a kajutových stevardů. Tato centra jsou také používána pro kontinuální vzdělávání a profesní rozvoj stávajícího personálu. Během všech těchto kurzů se simulují podmínky na lodi, protože každý zaměstnanec je vedle svých běžných povinností také zodpovědný, v rámci vyhlášení nouzového stavu (ať reálného či pouze cvičného), za svůj předem stanovený úsek a je nezbytně nutné, aby i tuto oblast pravidel znal velice dobře. Cvičné poplachy jsou tak pro posádku běžnou rutinou i během každé plavby. Po ztroskotání lodi Costa Concordia se frekvence těchto cvičení ještě zintenzivnila.72 2.3.7

Finanční analýza Jak jsem již zmínil v předchozích kapitolách, v lodní dopravě existuje mnoho

rizik. Z tabulky č.9 je patrné, že nejvýraznější podíl na aktivech společnosti má dlouhodobý hmotný majetek, tedy lodě. Na to, aby Costa Cruises částečně eliminovala hrozbu rizik, a aby v případě jakéhokoliv rizikového faktoru mohla komplikacím čelit, udržuje společnost vysoký podíl krytí dlouhodobého hmotného majetku vlastním kapitálem, viz graf č.2.

72

Costa Cruises. Comprehensive training. 2014. Dostupné na internetu: http://www.costacruise.com/B2C/USA/HereForYou/SkilledCrew/ComprehensiveTraining

59

Graf č.2: Podíl vlastního kapitálu na DHM Costa Cruises 68,00% 67,50% 67,00%

Podíl vlastního kapitálu na dlouhodobém hmotném majetku

66,50% 66,00% 65,50% 2010

2011

2012

Zdroj: Rozvaha Costa Cruises

Podíl vlastního kapitálu na celkovém objemu dlouhodobého hmotného majetku ve sledovaném období roste, udržuje se na úrovni cca 65 – 70%. Dá se tedy usuzovat, že firma touto obchodní politikou chce čelit případným rizikům v oblasti dluhové pasti.

Tabulka č.10: Rozvaha Costa Cruises - aktiva73 AKTIVA (v mil. eur)

2010

2011

2012

Celkem

6 936,91

7 171,28

7 347,94

Dlouhodobý majetek nehmotný hmotný finanční

6 488,79 151,63 6 202,95 134,21

6 711,08 144,65 6 437,21 129,22

6 921,76 133,15 6 663,99 124,62

Oběžná aktiva zásoby pohledávky peníze

448,12 61,98 287,71 63,18

460,20 69,14 293,75 58,02

426,18 78,84 263,85 44,65

časové rozlišení

35,25

39,29

38,84

Zdroj: Výroční zprávy Costa Cruises za roky 2010, 2011 a 2012

73

Horizontální a vertikální analýza rozvahy v příloze A

60

Současně je vidět, že cizí zdroje se na vlastních podílí cca 45 – 55% (viz graf č.3). Firma tak usiluje o krytí svých aktiv zejména vlastními zdroji, aby mohla čelit případným rizikům bez nutnosti přílišného zadlužení. V tomto směru došlo ještě k posílení vlastního kapitálu, respektive k poklesu podílu cizího kapitálu na vlastním kapitálu. V roce 2010 tvořil cizí kapitál 53% a na konci roku 2012 to bylo už pouhých 47%.

Graf č.3: Podíl cizích zdrojů na vlastních zdrojích Podíl cizích zdrojů na vlastních zdrojích (v mil. eur) 5000

4990,78

4754,47

4529,75

4000 3000

2407,16

2416,81

Cizí zdroje

2357,16

Vlastní zdroje

2000 1000 0 2010

2011

2012


Tabulka č.11: Rozvaha Costa Cruises - pasiva PASIVA (v mil. eur)

2010

2011

2012

Celkem

6 936,91

7 171,28

7 347,94

Vlastní zdroje vlastní kapitál hospodářský výsledek fondy

4 529,75 4 102,46 289,14 138,15

4 754,47 4 230,65 388,03 135,79

4 990,78 4 688,69 168,46 133,63

Cizí zdroje zaměstnanci dodavatelé daně dlouhodobé dluhopisy krátkodobé dluhopisy dlouhodobé úvěry krátkodobé úvěry časové rozlišení

2 407,16 1,53 36,37 7,04 1594,07 128,93 537,62 36,28 65,32

2 416,81 1,62 39,90 7,73 1572,87 138,15 552,56 39,90 64,08

2 357,16 1,69 42,75 8,61 1598,65 110,43 467,12 42,75 85,16

Zdroj: Výroční zprávy Costa Cruises za roky 2010, 2011 a 2012 61

Cizí zdroje jsou tvořeny zejména vydanými dlouhodobými dluhopisy, které tvoří cca 66% cizích zdrojů. Ostatní cizí zdroje vyplývají pouze z běžné hospodářské činnosti (závazky vůči zaměstnancům, běžné závazky vůči dodavatelům ve lhůtě splatnosti, stejně jako závazky vůči státu a běžné provozní úvěry). Všechna tato stálá pasiva tvoří pouze zlomek veškerého kapitálu, jímž firma disponuje.

Tabulka č.12: Výkaz zisku a ztráty Costa Cruises - náklady74 NÁKLADY (v mil. eur)

2010

2011

2012

Celkem

2 763,24

2 667,74

3 436,39

Provozní náklady Spotřeba materiálu, energie a zboží Služby Mzdy Soc. zabezpečení Odpisy Ost. provozní náklady

2 518,14 619,52 1 389,97 153,46 20,83 248,91 85,45

2 623,93 650,63 1 450,05 167,57 21,50 262,19 71,99

2 844,25 713,76 1 544,84 179,16 22,49 287,35 96,65

245,10

43,83

37,67

0,00

0,00

554,47

Finanční náklady Mimořádné náklady


Celkový objem nákladů v roce 2012 výrazně vzrostl oproti roku 2010 z cca 2,76 mld eur na 3,43 mld eur. Při hlubším pohledu lze vidět nárůst ve všech oblastech ekonomické činnosti firmy Costa Cruises. S největší pravděpodobností se již začíná projevovat dopad hlavního rizika v lodní dopravě, a to riziko havárie. Jde o nárůst nákladů ve službách z 1,38 mld eur v roce 2010 na 1,54 mld eur v roce 2012, tj. o 11%. Lze se domnívat, že za tímto nárůstem stojí zejména právní služby. Rostou však i mzdy a spotřeba materiálu a energie. Zajímavý je nárůst mimořádných nákladů, kde se jedná o prvotní zabezpečení vraků Costa Concordia a Costa Allegra.

74

Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztráty v příloze B

62

Tabulka č.13: Výkaz zisku a ztráty Costa Cruises - výnosy VÝNOSY (v mil. eur)

2010

2011

2012

Celkem

3 061,01

3 067,41

3 612,01

Tržby z prodeje zboží a služeb

3059,80

3 109,58

3 027,91

Finanční výnosy Opravné položky fin.aktiv

1,21 0,00

0,83 -43,00

19,95 0,00

Mimořádné výnosy

0,00

0,00

564,15


Současně s růstem nákladů dochází také k poklesu vývoje tržeb z prodeje zboží a služeb. Jmenovaný ukazatel poklesl z objemu 3,06 mld eur v roce 2010, respektive 3,11 mld eur v roce 2011, na 3,03 mld eur v roce 2012 (údaje z tabulky č.13 – zaokrouhleno). K tomuto poklesu došlo zejména z toho důvodu, že firma jednak ztratila dvě lodi vinou dopravních nehod, a také vinou poklesu důvěry v tento druh trávení dovolené. K drobné kompenzaci v propadu vývoje tržeb v roce 2012 došlo prodejem vraku lodi Costa Allegra, který se projevuje v mimořádných výnosech v roce 2012. Více než 90% mimořádných výnosů ovšem představuje zálohové čerpání pojistného plnění, ke kterému došlo vinou škodní události lodi Costa Concordia. Vzhledem k tomu, že ve sledovaných minulých letech k něčemu podobnému nedošlo, jeví se tento nárůst v přehledu horizontální analýzy výkazu zisku a ztráty mezi roky 2011 a 2012 jako nepřiměřeně vysoký (viz příloha B). Následující graf zobrazuje razantní nárůst nákladů a výnosů v roce 2012.

63

Graf č.4: Náklady a výnosy Costa Cruises Náklady a výnosy (v mil. eur) 3612,01 3500 3436,39

Náklady

3067,41

3061,01

3000

Výnosy

2667,74

2763,24 2500 2010

2011

2012

Zdroj: Výkaz zisku a ztráty Costa Cruises

Pokles tržeb společnosti Costa Cruises v roce 2012 je patrný z grafu č.5.

Graf č.5: Tržby z prodeje zboží a služeb Costa Cruises Tržby z prodeje zboží a služeb (v mil. eur) 3130

3109,58 3110 3090 3070

Tržby z prodeje zboží a služeb (v mil. EUR )

3059,8

3050

3027,91

3030 3010 2010

2011

2012


Výše uvedené skutečnosti se projevují v hospodářském výsledku společnosti. Mezi roky 2010 a 2011 se potvrzuje rostoucí trend, zapříčiněný neustále větší oblibou tohoto druhu cestování. V roce 2012 zaznamenala společnost úbytek tržeb a současně nárůst nákladů, což se projevilo na razantním poklesu hospodářského výsledku. Vzhledem k tomu, že veškeré náklady spojené s likvidací vraku Costa Concordia a s odškodněním pasažérů se projeví až v následujících letech, je firma v roce 2012 ještě v zisku. (viz tabulka č.14 a graf č.6) 64

Tabulka č.14: Hospodářský výsledek Costa Cruises (v mil. eur)

HV před zdaněním

2010 297,77

2011 399,65

2012 176,62

8,63

11,62

8,16

289,14

388,03

168,46

daň HV po zdanění


Graf č.6: Hospodářský výsledek Costa Cruises

Hospodářský výsledek Costa Cruises (v mil. eur) 400

350

300 HV před zdaněn ím HV po zdanění

250

200

150 2010

2011

2012


Závěrečné grafy finanční analýzy (graf č.7 a graf č.8) doplňují pohled na italskou lodní společnost. Likviditu firma drží nad doporučenými hodnotami, lze tedy usuzovat, že je schopna splácet své závazky v předem stanovených termínech.

65

Graf č.7: Rentabilita Costa Cruises75

Rentabilita Costa Cruises 9%

8,52%

8%

7,26%

7% 6% 5%

5,44% 4,29%

ROA ROE

4,17%

4% 3%

2,46%

2% 2010

2011

2012


Graf č.8: Likvidita Costa Cruises76

Likvidita Costa Cruises 3 2,5

2,78

2,71

2,58

2,33

2,19

2

2,27 Běžná likvidita

1,5

Pohotová likvidita Okamžitá likvidita

1 0,5

0,38

0,33

0,29

0 2010

2011

2012


75

Rentabilita počítána dle vzorců: ROA = výsledek hospodaření / celková aktiva; ROE = vlastní kapitál / celková aktiva 76 Likvidita počítána dle vzorců: Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobá pasiva; Pohotová likvidita = oběžná aktiva – zásoby / krátkodobá pasiva; Okamžitá likvidita = oběžná aktiva – zásoby – krátkodobé pohledávky / krátkodobá pasiva

66

Vzhledem k tomu, že nejsou stále k dispozici údaje za rok 2013, kdy došlo k promítnutí katastrof lodí Costa Concordia a Costa Allegra, lze pouze predikovat zvýšení nákladů a tedy i snížení hospodářského výsledku firmy Costa Cruises. Jak bylo již uvedeno výše, společnost je částečně připravena na krytí této ztráty. Z rozvahy 2012 (tabulka č.10) také vyplývá, že firma začíná tvořit v rámci časového rozlišení jistou rezervu na krytí budoucích nákladů. Dá se tedy usuzovat, že tragédie lodi Costa Concordia sice výrazným způsobem ovlivní hospodaření společnosti, neměla by mít ovšem vliv na ohrožení existence společnosti na trhu. 2.3.8

Hlavní rizika pro Costa Cruises Na základě dosud zmíněných poznatků je možné zhodnotit hlavní rizika,

která ohrožují společnost Costa Cruises. Kvůli ztroskotání lodi Costa Concordia je největší hrozbou lidský faktor. Špatný úsudek a přílišná sebedůvěra kapitána měly za následek katastrofu, která má negativní dopad na celou společnost. Z krize, které čelí v současné době, se bude firma dostávat ještě další roky a není vůbec jisté, zda naváže na úspěšné roky před incidentem z ledna 2012. Důvěra v tuto společnost totiž razantně poklesla. Vzhledem k tomu, že celkově oblíbenost okružních plaveb roste, zvyšuje se i počet lodí v provozu, s čímž souvisí i počet kapitánů. Zkušenosti s tak velkými loděmi má ovšem pouze část z nich. V některých případech se tedy mohou objevit chyby právě z nedostatku získaných zkušeností. S nárůstem obliby plaveb a uváděním nových plavidel do provozu souvisí také jejich velikost, která neustále narůstá. Costa Cruises uvedla na trh od roku 2000 dvanáct nových lodí, téměř každý rok jednu. Jejich velikost se prakticky zdvojnásobila (Costa Atlantica; rok výroby 2000; počet pasažérů 2680 a Costa Diadema; rok výroby 2014; počet pasažérů 4979). S počtem osob na palubě roste i riziko spojené s organizací, financemi, technikou, nemocemi, bezpečností a sociálními jevy, jako je například jazyková bariéra. Ta je překážkou především v kritických situacích podobných těm z lodi Costa Concordia či Costa Allegra. Dalším rizikem jsou finance. Na jedné straně rostou firmě náklady spojené především s tvorbou neustále větších lodí (mzdové náklady, náklady na služby, odpisy atd.), stavbou lodi Costa Diadema (odhadovaná celková cena lodi je 550 67

milionů eur77) a zabezpečením vraku Costa Concordia (mimořádné náklady viz Tab.č.11). Na straně druhé firmě klesají tržby kvůli poškozené image.

Přírodní rizika se této italské společnosti příliš netýkají vzhledem k faktu, že většina lodí se pohybuje v evropských a dalších klidných vodách, kde nehrozí extrémní přírodní jevy. Z této kategorie stojí za zmínku pouze hrozba požáru, na kterou je firma ale dobře připravena, což se prokázalo během plavby Costa Allegra, kde bylo ohnisko požáru během chvíle uhašeno. S epidemiemi na palubě mají potíže spíše konkurenční společnosti, Costa Cruises se v novodobé historii nemusela s něčím podobným potýkat. V rámci silné konkurence si firma drží svou pozici především díky svému zaměření na jednu hlavní oblast, tedy Evropu. Při pohledu na velikost firmy a její podíl na trhu okružních plaveb se jeví tato strategie jako dobře promyšlená a smysluplně zacílená. Pokud si bude chtít firma udržet svůj stávající tržní podíl a nebudou se již opakovat další nehody či jiné faktory, které by dále zhoršovaly image podniku, lze předpokládat, že z pohledu konkurence si Costa Cruises své místo na trhu udrží. 2.3.9

Opatření proti rizikům Za účelem snížení rizik realizuje Costa mnoho aktivit. Kromě důrazu na čistotu,

kvalitu a čerstvost potravin a nápojů, jazykovou vybavenost personálu, využívají zaměstnanci firemní školící a tréninková centra v janovském „Costa Campus“, lodě jsou vybaveny nejmodernější technikou zabezpečující hladký průběh plaveb, společnost udržuje vysoký podíl vlastního kapitálu ve vztahu k cizím zdrojům, veškerý majetek je kvalitně pojištěn.

77

Costa Diadema Cruise ship, Italy, ship-technology.com, 2014. Dostupné na internetu: www.shiptechnology.com/projects/costa-diadema-cruise-ship/

68

2.3.9.1

Školení a cvičení

Od roku 2010 používá Costa moderní simulační centrum pro neustálé zlepšování navigačních dovedností svých pracovníků. Jedná se o manévrovací simulátory používající matematické modely lodí a hlavních přístavů navštěvovaných loděmi Costa. Kapitáni si tak mohou zkusit reálné situace včetně řešení nouzových situací.78 Kromě těchto simulátorů absolvují kapitáni další kurzy, jako například: Správa a vedení lodního můstku, lodní manipulace, integrované navigační systémy, stabilita lodi, manévrování s Azipod pohonným systémem. Palubní důstojníci mají 15 náhodných dnů během roku, kdy pracují v roli bezpečnostních trenérů a zajišťují tak teoretické i praktické školení posádky na palubě. Všechny posádky podstupují mnoho hodin přípravy, v roce 2011 proběhlo přes 225 tisíc hodin bezpečnostní výuky a výcviku. Pravidla a předpisy společnosti vyžadují, aby každý člen posádky měl specifický úkol v případě nouze. Tato školení kromě jiného zajišťují také znalost nouzových postupů a správné používání různých zařízení. Většina školení a cvičení se provádí přímo na palubě, když je loď zakotvená v přístavu a hlavní část cestujících je mimo loď. Jsou rozdělena do mnoha kategorií, vše podle norem IMO (Mezinárodní námořní organizace). •

Kurz na použití záchranného plavidla (určitý počet členů posádky na každé lodi musí mít tuto certifikaci)

•

Základní bezpečnostní školení (absolvují všichni členové posádky, kurz je rozdělen do následujících čtyř kategorií) o Techniky pro přežití na moři o Základní techniky k hašení požáru o První pomoc o Osobní bezpečnost a sociální odpovědnost

•

Požární cvičení včetně cvičení opuštění lodi

78

Costa Cruises. Comprehensive training. 2014. Dostupné na internetu: http://www.costacruise.com/B2C/USA/HereForYou/SkilledCrew/ComprehensiveTraining/navigation al_skills.htm

69

(absolvují všichni členové posádky každých 14 dní) •

Seznámení s lodí (absolvují všichni členové posádky při svém prvním nástupu na danou loď; součástí je závěrečná zkouška znalostí člena posádky)

V posledních letech učinila Costa Cruises významné investice do systémů k hašení požárů a do preventivních cvičení. Zaměstnance školí a cvičí profesionální hasiči, simulují se reálné požární situace, a to buď ve specializovaných hasičských centrech, nebo přímo na palubách lodí.79 2.3.9.2

Cvičný poplach V době zakotvení, když většina turistů opustí loď, posádce práce nekončí.

Naopak je třeba vyložit veškerý odpad, naložit nové suroviny (na lodi Costa Deliziosa se během jediného dne spotřebuje například 27000 litrů lahví vody a na jednu večeři kuchaři zpracují 10600 kg mořských plodů). Vše, co přichází na palubu, ať už to jsou suroviny, materiál či osoby, je kontrolováno detektory kovů. Dále se uklízí veškeré prostory včetně 1200 kajut, v případě lodi Costa Deliziosa. Školí se zaměstnanci, umělci nacvičují svá představení, inspekce inženýrů prochází loď a kontroluje funkčnost a spolehlivost všech systémů, kapitánský můstek prochází plán další cesty atd. Do těchto běžných úkonů vykonávaných v každém přístavu může kapitán vyhlásit cvičný poplach. V takovém případě musí všichni zaměstnanci zanechat své práce a „přepnout“ na nouzový režim, ve kterém každý člen posádky má svůj předem přidělený úkol a je za něj zodpovědný. Úkoly se dělí podle typu ohrožení. •

Opuštění lodě (neodvratitelná zkáza lodě)

•

Muž přes palubu (objevení trosečníka nebo pád člověka přes palubu)

•

Požár na lodi (výskyt požáru na lodi)

•

Všeobecný poplach (v případě nutnosti rychlého shromáždění posádky lodě, například při přepadení lodě piráty, teroristickém útoku,

79

Costa Cruises. Comprehensive training. 2014. Dostupné na internetu: http://www.costacruise.com/B2C/USA/HereForYou/SkilledCrew/default.htm

70

přetečení paliva a nebezpečí znečištění moře, neodvratitelné srážce s jiným plavidlem atd).80

Při nácviku například teroristického útoku dá kapitán vyhlášením poplachu posádce 5 minut, aby na lodi o rozměrech 294 x 32 metrů a výšce sedmnácti palub našla falešnou bombu o velikosti 5x10cm. V případě neúspěchu se cvičný poplach tohoto typu v blízké době opakuje. Každý takový nácvik je brán jako reálné ohrožení a přistupuje se k němu s maximální vážností.81 2.3.9.3

Pojištění Dalším opatřením, kterým Costa kryje rizika, je pojištění. Costa Crociere

spolupracuje s konzorciem pojišťoven XL Group, Generali, RSA Insurance Group a Allianz Global Assistance. V případě pojištění lodi Costa Concordia šlo o pojistku v hodnotě 405 milionů eur, přičemž cena lodi v době sjednání pojistného v roce 2006 byla přibližně 450 milionů eur.82 Podle Carstena Scheffela z firmy Allianz Global Corporate & Specialty může celkové pojistné plnění spojené s lodí Costa Concordia přesáhnout 1,5 miliardy eur.83 Z dostupných materiálů vyplývá, že sjednaná pojištění jsou kvalitní. Soudím tak na základě nehod lodí Costa Concordia a Costa Allegra, kdy pojišťovny prozatím hradí vzniklou a prokázanou škodu zálohově v plné výši. Přesné náklady jednotlivých subjektů nejsou ovšem dosud známy vzhledem k tomu, že výroční zpráva Costa Cruises 2013 v době ukončení diplomové práce ještě nebyla zveřejněna. V současné době také stále probíhá soudní řízení s kapitánem

80

Sbírka zákonů, předpis č. 378/2000 Sb. Vyhláška ministerstva dopravy a spojů o poplachové činnosti na námořní obchodní lodi. 2000 [cit.2014-04-06]. Dostupné na internetu: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00378&cd=76&typ=r 81 National Geographic. Cruise ship diaries season 2, episode 1 Full documentary. Youtube, 2014. Dostupné na internetu: https://www.youtube.com/watch?v=ETNSmO5QxZw 82 PEČENÝ, Z. Zkáza lodi Costa Concordia se pojišťovnám prodraží. Praha : E15.cz, 2012 [cit. 2014-0409]. Dostupné na internetu: http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/zkaza-lodi-costaconcordia-se-pojistovnam-prodrazi-735430 83 The Independent. Costa Concordia se stává pro pojišťovny jednou z nejnákladnějších námořních katastrof. Praha : pojistenivpraxi.cz, 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné na internetu: http://www.pojistenivpraxi.cz/costa-concordia-se-stava-pro-pojistovny-jednou-z-nejnakladnejsichnamornich-katastrof/

71

Francescem Schettinem, kterému hrozí až 20 let odnětí svobody.84 V únoru 2014 byla zahájena expertíza záložního generátoru, jehož případná závada v době nehody by mohla jednak snížit trest bývalému kapitánovi, ale také vnést jasnější světlo do pojišťovacího řízení.

K definitivnímu uzavření celé pojistné události dojde až

v okamžiku, kdy bude beze zbytku prokázána vina. Prozatím lze o vině pouze spekulovat.

84

ČTK. Soud povolil kapitánu Schettinovi návrat na loď Costa Concordia. Praha : denik.cz, 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné na internetu: http://www.denik.cz/ze_sveta/soud-povolil-kapitanuschettinovi-navrat-na-lod-costa-concordia-20140225.html

72

3

Návrhová část Na základě získaných údajů se nabízí některá řešení, která by mohla vylepšit

situaci společnosti Costa Cruises. Společnost funguje v zásadě velmi dobře, dalších příležitostí na zlepšení proto není příliš. Největší rezervy má firma ve třech oblastech: obměna destinací, marketing – veřejné mínění a péče o zaměstnance.

3.1

Obměna destinací Během posledních let uzavřela Costa Crociere smlouvy s mnoha přístavy,

kam vozí své turisty. Na základě těchto dohod jsou následně plánovány a realizovány okružní plavby. Zpravidla se jedná o velké přístavy, které mohou zajistit patřičný servis nejen klientům, ale také lodi a její posádce. Takových přístavů je na světě pouze omezené množství, a proto plavby různých společností jsou často velmi podobné. Podobné, nikoli však stejné. Také se často stává, že je sice velké množství nabízených okružních plaveb, ale navštívená města se v nich opakují. Turistům, kteří cestují na těchto lodích pouze párkrát za život, nemusí tato situace vadit. Okružních plaveb je pro ně dostatek a z katalogů či internetových nabídek si jistě vyberou. Na druhou stranu je zde ale také klientela, která si okružní plavby oblíbila natolik, že jiný druh cestovního ruchu nevyužívá nebo sice využívá, ale na okružní cesty lodí jezdí velice často. Jedná se tedy o věrné klienty, kterým by měly být zajištěny ty nejlepší možné služby. Vzhledem k tomu, že smlouvy s novými přístavy nebývají příliš časté, může nastat situace, že turista nabízené plavby vyčerpá a již nemá možnost navštívit města, která ještě nezná. V takových případech se mu nabízí jediné možné řešení, a to návštěva konkurence. Aby se zabránilo ztrátě těchto věrných turistů, je nutná častější obměna navštěvovaných přístavů, měst, destinací. Je pravda, že není lehké najít město, které by bylo zároveň zajímavé pro turisty a zároveň splňovalo podmínky vyhovující lodím společnosti Costa. Nabízí se ovšem možnost využít služeb menších přístavů, kam sice velké lodi přímo nepřiplují, ale mohou zakotvit poblíž a využít své záchranné čluny, kterými by pasažéry do přístavu dopravili. V některých případech tuto možnost Costa Cruises již využívá, není ale příliš častá. Tato varianta je sice 73

nákladnější, ale nabídla by klientům širší možnost výběru plaveb a další zážitky spojené s využitím člunů. Další výhodou takového řešení by byla větší zkušenost posádky v souvislosti s častějším využíváním záchranných člunů. Jedinou nevýhodou kromě vyšších nákladů by byla logistika. Pokud by loď kotvila na otevřeném moři, je prakticky nemožné zásobit ji ve větším množství novými surovinami, zbožím a materiálem a také se obtížně zajistí odvoz veškerého odpadu. V takových případech je ale možné zajistit větší zásobení v předchozím přístavu, kde loď zakotví přímo u pevniny a odvoz většího množství odpadu v následném přístavu. Logistiku je nutné pouze upravit dle dané situace.

3.2

Veřejné mínění Po roce 2012, kdy došlo ke dvěma nešťastným událostem lodí Costa

Concordia a Costa Allegra, se Costa Cruises dostala do povědomí mnoha lidí. Nebyl to ale způsob, který by si společnost přála. Nehody odradily mnoho potenciálních zákazníků. Část z nich přestala věřit pouze společnosti Costa Cruises a začala využívat služeb konkurence, další část odepsala okružní plavby úplně a raději zvolila jiný druh cestování. Plavby ale nejsou rizikovější než ostatní způsoby cestování, navíc Costa Cruises investovala značné prostředky do nových technologií, byl změněn systém kontrol, školení, cvičení, postupů činností, výběr tras. Bezpečnost hostů a posádky je v současnosti hlavní prioritou. Společnost částečně informuje veřejnost o svých změnách a záměrech do budoucnosti, je ale důležité, aby tuto snahu ještě posílila. K pozitivnímu ovlivnění může společnost využít jednu ze svých největších konkurenčních výhod, a tou je péče o životní prostředí. Ochrana přírody je jednou z hlavních priorit firmy. Během let 2005 až 2011 snížila Costa vyprodukovaný odpad o 26%. Vyprodukované emise lodí klesly mezi roky 2007 a 2011 o 68%. Spotřeba vody klesla díky odsolovacím jednotkám o 8% (mezi roky 2005 a 2011) a spotřeba paliva klesla o 15% (mezi roky 2007 a 2011).85 Všechny lodě mají speciální místnost na třídění odpadu. Ten je roztříděn ze 100%. V této místnosti se nachází kromě 85

Costa Cruises. Comprehensive training. 2014. Dostupné na internetu: www.costacruise.com/B2C/USA/HereForYou/HistoricalCompany/EnvironmentRespect/management .htm

74

kontejnerů na jednotlivé druhy odpadu také drtiče na bioodpad, aby byl rychleji schopný rozkladu, drtiče na sklo, zhušťovače kovu, papíru, plastu a kartonu. Lodě Costa Fascinosa, Costa Favolosa, Costa Deliziosa, Costa Pacifica a Costa Luminosa obdržely hodnocení "Green Star Plus", což je nejvyšší ocenění ve vztahu k životnímu prostředí.86 Kromě životního prostředí (certifikát UNI EN ISO 14001 ) je Costa členem integrovaného systému dobrovolné certifikace v souladu s nejvyššími mezinárodními normami týkajících se sociální odpovědnosti (SA 8000), bezpečnosti (OHSAS 18001) a kvality (UNI EN ISO 9001).87 PR oddělení Costa Cruises má mnoho příležitostí, jak pozitivně ovlivnit veřejné mínění. Právě v období, jakým společnost v současné době prochází, je tato komunikace zásadní pro další vývoj celé organizace.

3.3

Péče o zaměstnance Společnost se spoléhá na mladé a mezinárodní pracovníky: 70%

zaměstnanců, kteří pocházejí z asi 80 zemí, je mladší 40 let. Costa zaměstnává více než 19 000 lidí, část z nich pracuje na pevnině, většina ovšem pracuje na lodích. Palubní personál tvoří zhruba 18 000 lidí, na pevnině pracuje asi 1 000 lidí, z nichž 60% pracuje v prodejním a obchodním oddělení.88 Smlouvy se zaměstnanci jsou uzavírány zpravidla na 3 až 9 měsíců s možností prodloužení v případě vůle obou stran. V rámci smlouvy mají pracovníci zajištěné bezplatné ubytování, stravování a zdravotní péči. Jelikož mají málo volného času, nemají velké náklady a většinu peněz tedy ušetří. Množství volného času se liší podle vykonávané práce, často se tato délka pohybuje kolem osmi hodin denně. Jedná se tak o velice náročné zaměstnání, daleko od svých blízkých, kde je potřebná disciplína a ochota pracovat s lidmi v týmu.

86

Costa Cruises. Comprehensive training. 2014. Dostupné na internetu: www.costacruise.com/B2C/USA/HereForYou/HistoricalCompany/EnvironmentRespect/greenstar.htm 87 Costa Cruises. Comprehensive training. 2014. Dostupné na internetu: http://www.costacruise.com/B2C/USA/Corporate/human/Human+Resources.htm 88 Costa Cruises. Comprehensive training. 2014. Dostupné na internetu: http://www.costacruise.com/B2C/USA/Corporate/human/Human+Resources.htm

75

Protože si společnost uvědomuje, že se spokojenost posádky odráží na kvalitě její práce, jsou na lodích vybudovány rekreační prostory (bazény, vířivky, posilovny, sauny, počítačové herny, internet atd.) zaměstnanům plně k dispozici, aby tak „přišli na jiné myšlenky“. Dále mohou využívat bezcelních cen na palubě, mají slevy na zboží v palubních obchodech a zajištěnou zpáteční letenku do místa svého bydliště. Také Costa Cruises zajišťuje zaměstnancům možnost profesního a manažerského růstu. Na špatné podmínky v zaměstnání si stěžují především pracovníci konkurence, ovšem na základě hodnocení bývalých členů posádky lodí Costa lze najít v systému italské lodní společnosti také určité mezery. Největšími slabinami, na které pracovníci často upozorňují, jsou délka pracovní doby a benefity. Na základě těchto poznatků navrhuji následující rozšíření benefitů:

•

Zavedení možného čerpání 80 hodin placeného volna během jednoho roku.

•

Zavedení možného čerpání 100 hodin neplaceného volna během jednoho roku.

•

V případě 7 – 9 měsíčního kontraktu možnost týdenní neplacené dovolené.

•

V případě prodloužení smlouvy možnost výběru lodi a destinace.

•

Cestovní pojištění zdarma.

•

Sleva na dovolenou na lodích Costa.

•

Služby psychologa 1x/měsíc.

Tato opatření by sice znamenala částečné navýšení nákladů, ovšem zaměstnanci by tento přístup bez pochyby ocenili a jejich věrnost a oddanost by se těmito kroky zvýšila, čímž by se snížily zároveň náklady na školení nových pracovníků a jejich uvádění do praxe.

76

Závěr Ve své diplomové práci jsem se zabýval rizikem v cestovním ruchu, konkrétně oblastí okružních plaveb. Aplikoval jsem toto téma na firmu Costa Cruises, která se tímto typem cestování zabývá a je jednou z hlavních společností nabízejících okružní cesty. Nehody lodí Costa Concordia a Costa Allegra z roku 2012 ukázaly některé slabiny, které tento trh provázejí. Veškerá rizika spojená s tímto druhem cestování zmiňuji v kapitole 1.3 Rizika lodní dopravy – oblast okružních plaveb89, kde se kromě politických, přírodních a ekonomických rizik věnuji také nebezpečím spojeným s lidským faktorem, technikou, velikostí lodí atd. Silnou konkurenci90 na trhu jsem porovnal z hlediska destinace, ceny a počtu a velikosti lodí. Z celkových 19 velkých společností jsem na základě komparace určil 4 firmy, které jsou pro Costa Cruises největší hrozbou. Jednou z hypotéz diplomové práce bylo, že firma kvůli nešťastnému roku 2012 ztratila svou pozici na trhu. Po detailním rozboru situace musím konstatovat, že společnost si v tomto směru stojí více než dobře, svou pozici neztratila, není tedy ani ohroženo její budoucí fungování na trhu. Na druhou stranu je nutné podotknout, že z ekonomického hlediska především katastrofa lodi Costa Concordia výrazným způsobem ovlivnila hospodářský výsledek firmy. Hypotéza, že firma po roce 2012 prochází určitou krizí, se tedy potvrdila. Na základě výročních zpráv společnosti Costa Cruises z let 2010 až 2012 jsem zpracoval finanční analýzu91, která ukázala vzestup sektoru okružních plaveb v rámci cestovního ruchu, což kladně ovlivňuje vývoj společnosti z dlouhodobého hlediska. Vzhledem k faktu, že v současné době stále není k dispozici „Výroční zpráva Costa Cruises 2013“, která by teoreticky prokázala negativní trend ve vývoji hospodaření společnosti, lze se pouze domnívat, že firma stále krizi nepřekonala. Až následující roky definitivně ukáží, jak celou situaci opravdu zvládla. K nehodám dochází neustále. Ať se jedná o cestovní ruch, práci či osobní život, různé větší či menší katastrofy nás provází po celý život. To, jakým způsobem se 89

Rizika lodní dopravy – oblast okružních plaveb. Kapitola 1.3, str.28 Konkurence. Kapitola 2.1, str.37 91 Finanční analýza. Kapitola 2.3.7, str.59 90

77

z těchto chyb dokážeme poučit, a v budoucnu se jich vyvarujeme, rozhoduje o naší kvalitě, osobní či profesní. Stejné je to s firmami. Je tedy velice důležité, jak se Costa Cruises poučila ze svých chyb. Pro vylepšení své pozice zavedla firma několik opatření92, kterým se věnuje kapitola 2.3.9 Opatření proti rizikům. V kapitole 3 Návrhová část93 také zmiňuji další postupy, kterými by společnost mohla vylepšit své celkové působení. Rizika v cestovním ruchu nikdy zcela nezmizí, ovšem postupem času a paradoxně právě díky nehodám podobným té z 13. ledna 2012, kdy ztroskotala loď Costa Concordia u italského pobřeží, se lidstvo neustále učí a zdokonaluje techniku, systémy a postupy, čímž riziko jako takové pořád snižuje.

92 93

Opatření proti rizikům. Kapitola 2.3.9, str.68 Návrhová část. Kapitola 3, str.72

78

Seznam zdrojů Literatura Tištěné zdroje [1]

ANDREWS, N., ANGLISS, S., BOLUS, H., CHAPMAN, C. Guinnessova Kniha Přírody, Guinness Publishing LTD Translation, Aradan, 2001, 240s., ISBN: 80864692-3-9

[2]

DAŇHEL, J. a kol. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3

[3]

FOTR, J. Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko. 1. vydání. Praha: Management Press. 1992. 105 s. ISBN 80-85603-06-3

[4]

FOTR, J. a kolektiv. Tvorba strategie a strategické plánování. Praha : Grada Publishing, 2012, 384s., ISBN 978-80-247-3985-4

[5]

KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2.přepracované a doplněné vydání. Praha : C.H.Beck, 2001, 367s., ISBN 80-7179-529-1

[6]

KUKAL, Z., POŠMURNÝ K. Přírodní katastrofy a rizika, Praha : edice PLANETA, 2005, ISSN: 1213-3393

[7]

MILLER, W.H.Jr. The Pictorial Encycpedia of Ocean Liners, 1860-1994. Mineola: Dover Publications. ISBN 0-486-28137-X

[8]

MULAČOVÁ, V., MULAČ, P. a kolektiv. Obchodní podnikání v 21.století. Praha : Grada Publishing 2013. 398s. ISBN 978-80-247-4780-4

[9]

PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha : Grada Publishing, 2011, 224s. ISBN 978-80-247-3750-8

[10]

PALATKOVÁ, M. Mezinárodní turismus, 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha :Grada Publishing, 2014, 256s., ISBN 978-80-247-4862-7

[11]

PROCHÁZKA, O. Komplexní pojistná ochrana společnosti HP Konzult spol. s.r.o. [Diplomová práce] Brno : Vysoké učení technické v Brně, 2009

[12]

SMEJKAL, V. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3.rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, 2010, 360s. ISBN 978-80247-3051-6 79

[13]

SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikatelský plán a strategie. Praha : Grada Publishing, 2011. 200s. ISBN 978-80-247-4103-1

[14]

TICHÝ, M. Ovládání rizika : analýza a management, 1. Vydání. Praha :C.H.Beck. 2006. 396s. ISBN 80-7179-415-5

[15]

ZVAGULIS, P., STOHROVÁ, L. Co vám v cestovní kanceláři neřeknou: První průvodce nebezpečným světem. Praha : Beletris, 2005. 125s. ISBN 80903525-2-9

Internetové zdroje [16]

ALLEN, N. Hundreds sick with suspected norovirus on Caribbean cruise. Los Angeles : The Telegraph, 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na internetu: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/northamerica/usa/10598358 /Hundreds-sick-with-suspected-norovirus-on-Caribbean-cruise.html;

[17]

BÁLEK, V. Aktuální studie Allianz, nazvaná století lodních katastrof – od Titanicu ke Concordii upozorňuje na nová rizika lodní dopravy. Praha : tiskové centrum Allianz, 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné na internetu: http://www.allianz.cz/vse-o-allianz/tiskove-centrum/tiskovy-archiv/rok2012/Aktualni-studie-Allianz--nazvana-Stoleti-lodnich-katastrof---odTitanicu-ke-Concordii-upozornuje-na--23.html

[18]

Carnival Corporation & plc., 2006, Dostupné na internetu: http://phx.corporate-ir.net/phoenix.zhtml?c=140690&p=irol-index

[19]

Costa Diadema Cruise ship, Italy, 2014. Dostupné na internetu: www.shiptechnology.com/projects/costa-diadema-cruise-ship/

[20]

Costa Cruises. History of Costa Cruises, 2014. Dostupné na internetu: http://www.costacruise.com/B2C/USA/Corporate/history/thehistory.htm

[21]

Costa Cruises. Company profile, 2014. Dostupné na internetu: http://www.costacruise.com/B2C/USA/Corporate/The+company/aboutours elves/aboutourselves.htm

[22]

Costa Cruises. Comprehensive training. 2014. Dostupné na internetu: http://www.costacruise.com/B2C/USA/Corporate/human/Human+Resource s.htm;www.costacruise.com/B2C/USA/HereForYou/HistoricalCompany/Envir 80

onmentRespect/management.htm;http://www.costacruise.com/B2C/USA/H ereForYou/SkilledCrew/default.htm;http://www.costacruise.com/B2C/USA/ HereForYou/SkilledCrew/ComprehensiveTraining/navigational_skills.htm;htt p://www.costacruise.com/B2C/USA/HereForYou/SkilledCrew/Comprehensiv eTraining [23]

Česká televize. Costa Concordia – loď duchů straší u pobřeží už dva roky, 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na internetu: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/258078-costa-concordia-lod-duchustrasi-u-pobrezi-uz-dva-roky/

[24]

Česká televize. Costa Crociere má další průšvih, tentokrát naštěstí bez obětí. 2012 [cit. 2014-04-04]. Dostupné na internetu: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/166129-costa-crociere-ma-dalsiprusvih-tentokrat-nastesti-bez-obeti/

[25]

ČTK. Na luxusní lodi Costa Allegrahasili požár, cestující jsou v pořádku. Praha : denik.cz, 2012 [cit. 2014-04-04]. Dostupné na internetu: http://www.denik.cz/ze_sveta/na-luxusni-lodi-costa-allegra-hasili-pozarcestujici-jsou-v-poradku-20120227.html

[26]

ČTK. Požár na výletní lodi v Karibiku: na palubě bylo více než 3000 lidí. Praha : Blesk.cz, 2013 [cit. 2014-02-10] Dostupné na internetu: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/198231/pozar-na-vyletni-lodi-vkaribiku-na-palube-bylo-vice-nez-3000-lidi.html

[27]

ČTK. Soud povolil kapitánu Schettinovi návrat na loď Costa Concordia. Praha : denik.cz, 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné na internetu: http://www.denik.cz/ze_sveta/soud-povolil-kapitanu-schettinovi-navrat-nalod-costa-concordia-20140225.html

[28]

DAKE, S. A short history of Costa Concordia. Maritime Matters, 2012 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na internetu: http://maritimematters.com/2012/01/a-short-history-of-the-costaconcordia/;

[29]

GEBAUER, M., HIPP, D. Attack on MSC Melody: passengers fought pirates with tables and deck chairs. Mombasa : Spiegel online International, 2009 81

[cit. 2014-03-08]. Dostupné na internetu: http://www.spiegel.de/international/world/attack-on-the-msc-melodypassengers-fought-pirates-with-tables-and-deck-chairs-a-621708.html [30]

Greek tourism revenues up 17,8% in H1 of 2013 amid big rise in Russian spending. Atény : ekathimerini.com, 2013 [cit. 2014-02-09], Dostupné na internetu: http://www.ekathimerini.com/4dcgi/_w_articles_wsite2_1_22/08/2013_51 5002

[31]

HÁJEK, A. Konec drsné plavby. Ochromená Costa Allegra zakotvila na Seychelách. Praha : idnes.cz, 2012 [cit. 2014-01-15]. Dostupné na internetu: http://zpravy.idnes.cz/konec-drsne-plavby-ochromena-costa-allegrazakotvila-na-seychelach-1dy/zahranicni.aspx?c=A120301_071432_zahranicni_aha

[32]

HEŘMANOVÁ, E. Index iritační, Doxeyho. Arts Lexikon, 2012 [cit. 2014-0330]. Dostupné na internetu: http://artslexikon.cz/index.php/Index_irita%C4%8Dn%C3%AD,_Doxeyho

[33]

CHVALOVSKÝ, A. Loď jako droga. Praha : Reflex, 2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné na internetu: http://www.reflex.cz/clanek/cestovani/52491/lodjako-droga.html

[34]

MARANZANA, S. Baratto tra Trieste e Venezia: Navi da crociera in cambio di traghetti per la Turchia. Benátky : Il Piccolo, 2013 [cit. 2014-03-14]. Dostupné na internetu: http://ilpiccolo.gelocal.it/cronaca/2013/11/20/news/navi-da-crociera-incambio-di-traghetti-per-la-turchia-1.8142795

[35]

MORELLO, R. The average salary of cruise ship workers. Demand Media, 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné na internetu: http://work.chron.com/average-salary-cruise-ship-workers-1932.html

[36]

MSC Cruises, 2014, Dostupné na internetu: http://www.msccruises.com/gl_en/Homepage.aspx?select=Czech

82

[37]

Mudslide in Machu Picchu. Londýn : Peru Support Group, 2013 [cit. 2014-0305]. Dostupné na internet: http://www.perusupportgroup.org.uk/newsarticle-73.html

[38]

National Geographic. Cruise ship diaries season 2, episode 1 Full documentary. Youtube, 2014. Dostupné na internetu: https://www.youtube.com/watch?v=ETNSmO5QxZw

[39]

Novinky.cz. Supertajfun Haiyan bičujeFilipíny větry o rychlosti až 275km/h. Praha : Novinky.cz, 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné na internetu: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/318604-supertajfun-haiyan-bicujefilipiny-vetry-o-rychlosti-az-275-km-h.html

[40]

Oficiální webové stránky lodních společností, 2014. Dostupné na internetu: http://www.carnival.com/; http://www.royalcaribbean.com/home.do; http://www.princess.com/; http://www.hollandamerica.com/main/Main.action; http://www.costacruise.com/; http://www.ncl.eu/; http://www.msccruises.com/gl_en/Homepage.aspx?select=Czech; http://www.celebritycruises.com/home; http://www.aida.de/; http://www.pocruises.com/; http://www.silversea.com/; http://www.seabourn.com/main/Main.action; http://www.pullmantur.es/portada.html; http://www.cunard.co.uk/; http://tuicruises.com/; http://www.iberocruceros.com/; http://www.azamaraclubcruises.com/; http://www.cdfcroisieresdefrance.com/;

[41]

Orbis Link. Lodní společnosti, 2007 [cit. 2014-03-29]. Dostupné na internetu: http://www.okruzni-plavby.cz/planovani/lodni-spolecnosti.html

[42]

PEČENÝ, Z. Zkáza lodi Costa Concordia se pojišťovnám prodraží. Praha : E15.cz, 2012 [cit. 2014-04-09]. Dostupné na internetu: http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/zkaza-lodi-costaconcordia-se-pojistovnam-prodrazi-735430

[43]

PETŘÍČEK, M. Finanční řízení podniku. Přednáška Riziko 26.2.2014

83

[44]

Podnikatelské riziko a způsoby jeho měření , str.4; Dostupné na: http://is.vsfs.cz/el/6410/leto2005/BK_MUc/MU_Mereni_rizika.pdf

[45]

POHANKA, V. Poškozená výletní loď Carnival Triumph dorazila po 5 dnech do přístavu. Praha : Český rozhlas, 2013 [cit. 2014-01-19]. Dostupné na internetu: http://www.rozhlas.cz/zpravy/amerika/_zprava/poskozenavyletni-lod-carnival-triumph-dorazila-po-5-dnech-do-pristavu--1175880

[46]

Registro imprese. I dati ufficiali delle Camere di Commercio. Dostupné na internetu: http://www.registroimprese.it/ricerca-libera-e-acquisto

[47]

Royal Caribbean Blog. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na internetu: http://www.royalcaribbeanblog.com/category/category/norovirus;

[48]

Royal Caribbean International, 2013, Dostupné na internetu: http://www.royalcaribbean.com/home.do

[49]

Sbírka zákonů, předpis č. 378/2000 Sb. Vyhláška ministerstva dopravy a spojů o poplachové činnosti na námořní obchodní lodi. 2000 [cit.2014-0406]. Dostupné na internetu: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00378&cd=76&typ=r

[50]

STEJSKAL, F., TOMÍČKOVÁ, D. Cestování a možná zdravotní rizika. Praha : Zdravotní medicína, 2010 [cit. 2014-02-18], Dostupné na internetu: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/cestovani-a-moznazdravotni-rizika-zajisteni-pred-cestou-452982

[51]

The Independent. Costa Concordia se stává pro pojišťovny jednou z nejnákladnějších námořních katastrof. Praha : pojistenivpraxi.cz, 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné na internetu: http://www.pojistenivpraxi.cz/costaconcordia-se-stava-pro-pojistovny-jednou-z-nejnakladnejsich-namornichkatastrof/

[52]

The Independent. Náklady na vyzvednutí Costa Concordia mohou překročit 2 miliardy dolarů. Praha : opojisteni.cz, 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné na internet: http://www.opojisteni.cz/zahranici/naklady-na-vyzvednuti-costaconcordia-mohou-prekrocit-2-miliardy-dolaru/

84

[53]

The great Bhola Cyclone. USA : University of Rhode Island, 2013 [cit. 201403-09]. Dostupné na internet: http://www.hurricanescience.org/history/storms/1970s/greatbhola/

[54]

The World´s most politically stable countries and most politically unstable countries, 2010 [cit. 2014-01-20]. Dostupné na internetu: http://www.expatinvesting.org/the-worlds-most-politically-stable-countriesand-most-politically-unstable-countries/

[55]

VOLF, T. Řecko čeká skvělou turistickou sezonu. Z dluhů mu pomáhá egyptská krize. Praha : Ihned.cz, 2013 [cit. 2014-02-05], Dostupné na internetu: http://byznys.ihned.cz/c1-60462450-recko-ceka-skvelouturistickou-sezonu-z-dluhu-mu-pomaha-egyptska-krize

[56]

WALKER, J. Norovirus strikes Emerald Princess passengers on Christmas Eve Princess suffers more than 50% of U.S. norovirus cases this year. Florida : Cruise Law News, 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na internetu: http://www.cruiselawnews.com/2012/12/articles/norovirus/norovirusstrikes-emerald-princess-passengers-on-christmas-eve-princess-suffersmore-than-50-of-us-norovirus-cases-this-year/

[57]

WIKIPEDIA, 2014, Dostupné na internetu: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_cruise_lines

[58]

WIKIPEDIA, 2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné na internetu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Norovirus

[59]

WIKIPEDIA, 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné na internetu: http://en.wikipedia.org/wiki/MSC_Melody;

[60]

WIKIPEDIA. Riziko. 2013; Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Riziko

[61]

YENKO, A. Costa Concordia $A 858,5 million - $A 1,18 billion worth salvagecontinues. International Business Times, 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné na internetu: http://au.ibtimes.com/articles/506513/20130917/costa-concordia-capsized-cruise-salvage.htm

85

Tabulky Tabulka č.1: Řízení rizik; str.16 Tabulka č.2: Ekonomická data vybraných států světa; str.22 Tabulka č.3: Ekonomická porovnání společností; str.38 Tabulka č.4: Seznam vybraných společností pořádajících okružní plavby; str.39 Tabulka č.5: Velikost flotily jednotlivých společností; str.41 Tabulka č.6: Cena zájezdů jednotlivých společností; str.42 Tabulka č.7: Flotila Costa Cruises; str.47 Tabulka č.8: Flotila Costa Cruises; str.48 Tabulka č.9: Organizační struktura nejvyššího vedení lodi; str.57 Tabulka č.10: Rozvaha Costa Cruises – aktiva; str.60 Tabulka č.11: Rozvaha Costa Cruises – pasiva; str.61 Tabulka č.12: Výkaz zisku a ztráty Costa Cruises – náklady; str.62 Tabulka č.13: Výkaz zisku a ztráty Costa Cruises – výnosy; str.63 Tabulka č.14: Hospodářský výsledek Costa Cruises (v mil. eur); str.65

Grafy Graf č.1: Krizová matice Klause Winterlinga; str.14 Graf č.2: Podíl vlastního kapitálu na DHM Costa Cruises; str.60 Graf č.3: Podíl cizích zdrojů na vlastních zdrojích; str.61 Graf č.4: Náklady a výnosy Costa Cruises; str.64 Graf č.5: Tržby z prodejů zboží a služeb Costa Cruises; str.64 Graf č.6: Hospodářský výsledek Costa Cruises; str.65 Graf č.7: Rentabilita Costa Cruises; str.66 Graf č.8: Likvidita Costa Cruises; str.66

86

Obrázky Obrázek č.1: Costa Concordia (2006); str.93 Obrázek č.2: Costa Concordia (2012); str.93 Obrázek č.3: Costa Fascinosa (2012); str.94 Obrázek č.4: Costa Fascinosa (Suite s balkónem a výhledem na moře); str.94 Obrázek č.5: Costa Fortuna (restaurace Raffaello); str.95 Obrázek č.6: Costa Luminosa (wellness Samsara Spa); str.95 Obrázek č.7: noviny „Today“ (Costa Victoria, 25.9.2010); str.96 Obrázek č.8: noviny „Today“ (Costa Victoria, 25.9.2010); str.97 Obrázek č.9: noviny „Today“ (Costa Victoria, 25.9.2010); str.98 Obrázek č.10: noviny „Today“ (Costa Atlantica, 18.1.2010); str.99

Přílohy Příloha A: Horizontální a vertikální analýza rozvahy Costa Cruises; str.88 Příloha B: Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Costa Cruises; str.90 Příloha C: Mapa lodi Costa Fascinosa; str.92 Příloha D: Fotografie vybraných lodí a kajut; str.93 Příloha E: Lodní noviny “Today”; str.96

87

Rizika podnikání v cestovním ruchu

Recommend Documents