Pracovní rizika v automobilovém průmyslu MUDr. Anežka Sixtová MZ ČR Milovy 1.10.2013
Počet zaměstnanců vykonávajících práce v kategoriích 2+2R+3+4 – celkem ČR 0
Nezařazeno
A
Zemědělství, lesnictví a rybářství
B
Těžba a dobývání
C
Zpracovatelský průmysl
D
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu
E
Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi
F
Stavebnictví
G
Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel
H
Doprava a skladování
I
Ubytování, stravování a pohostinství
J
Informační a komunikační činnosti
K
Peněžnictví a pojišťovnictví
L
Činnosti v oblasti nemovitostí
M
Profesní, vědecké a technické činnosti
N
Administrativní a podpůrné činnosti
O
Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení
P
Vzdělávání
Q
Zdravotní a sociální péče
R
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
S
Ostatní činnosti
povinné
Počet zaměstnanců vykonávajících práce v kategoriích 2R+3+4 – celkem ČR 0
Nezařazeno
A
Zemědělství, lesnictví a rybářství
B
Těžba a dobývání
C
Zpracovatelský průmysl
D
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu
E
Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi
F
Stavebnictví
G
Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel
H
Doprava a skladování
I
Ubytování, stravování a pohostinství
J
Informační a komunikační činnosti
K
Peněžnictví a pojišťovnictví
L
Činnosti v oblasti nemovitostí
M
Profesní, vědecké a technické činnosti
N
Administrativní a podpůrné činnosti
O
Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení
P
Vzdělávání
Q
Zdravotní a sociální péče
R
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
S
Ostatní činnosti
Počet subjektů a provozoven
109 913 88147
120000 100000 80000
2011 2013
60000 40000
90532
452
20000 0
493
74002
celkový počet subjektů
automobilový průmysl
734 661
celkový počet provozoven
automobilový průmysl
Počet evidovaných zaměstnanců ve výrobě motorových vozidel dle kategorií 104 093 120 000 100 000 80 000 60 000
41 009
98 352
40 000
5 672 761
20 000
2011
5 576 2013
36 027
0
625 2 2R 3 4
ne ni
2R 3 4 ol
hi
á
e
a
le u
te ch
ni vz du
či
zá tě ž
zá tě ž
m
em la de
vá
ck
ké k
ic tla
og še ný
bi
yc
zr ak o
ps
ch
ol
e
oh
pl
ol
te
íp
zá tě ž
vn
.p
ac
uk
zá tě ž
ag
ká
m
br
hl
y
ac h
lá tk
pr ké
vi
ic
zi c
el
ac o
fy
a
em
zá tě ž
pr
z. zá ř.
zv ý
io
ch
Počet všech evidovaných zaměstnanců v rizikových kategoriích dle faktorů – celkem ČR 300000
250000
200000
150000
100000
50000
0
Počet zaměstnanců ve výrobě motorových vozidel v rizikových kategoriích dle faktorů celkem 25000 20175 20000 16271 15000 9727
10000
5000
3082
2894
2883
2231 726
539
831
10
ěž
ž
zá t
tě zr
ak
ov á
zá ick
yc h ps
žc tě zá
á
hl ad
em
le m žt tě zá
íp vn
ep
olo h
a
tě ž ac o pr
fy zic ká
zá
le el m
ag .
po
ac e vib r
hl uk
lá t em ick é
ch
pr
ac h
ky
0
Vývoj počtu zaměstnanců exponovaných v automobilovém průmyslu významným rizikovým faktorům (2003 X 2013)
25 000 20 000 2003
15 000
2013
10 000 5 000 0 hluk
fyzická zátěž
pracovní poloha
vibrace
Vývoj počtu nemocí z povolání v ČR 2001-2012 1800
1627 1600
1531
1486
1400
1329
1340
1327 1245
1228
1236
1210
1150
1200
1042 1000
800
600
400
200
0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Vývoj počtu nemocí z povolání v automobilovém průmyslu 2001-2012 160 150
147
142 140
116
120
111
Počet
100
80
56
60
52
53
2006
2007
39
40 28
29
2001
2002
26
20
0 2003
2004
2005
2008
2009
2010
2011
2012
Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu
Nárůst nemocí z povolání v automobilovém průmyslu je způsoben změnou orientace průmyslu v ČR Zaměření zejména na výrobu a montáž automobilů, jednotlivých komponent a elektrotechnických zařízení Jedná se zejména o nemoci z přetížení končetin Při pracích montážního charakteru v automobilovém průmyslu jsou zaměstnány více ženy - častější výskyt onemocnění způsobených JNDZ u žen Vedle profesionálních onemocnění kůže se zvyšuje počet alergických onemocnění dýchacích cest
Podíl nemocí z povolání v automobilovém průmyslu na celkovém počtu nemocí z povolání 2001-2012 100% 90% 80% 70% 60% Ostatní NZP
50%
NZP v autoprůmyslu 40% 30% 20% 10% 0% 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu 2001 – 2012 dle kapitol seznamu 700 603 600 500 400 300 209 200 124 100 11
2
0 Kap. I
Kap. II
Kap. III
Kap. IV
Kap. V
Nejčastější nemoci z povolání v automobilovém průmyslu 2001 - 2012 350 308 300 250 192
200 150
94
100
94
81
50 0 periferní nervy z JNDZ
šlachy z JNDZ
asthma bronchiale dermatózy z ropných výrobků
periferní nervy z vibrací
Podíl některých konkrétních nemocí na celkovém počtu nemocí v automobilovém průmyslu 2001 - 2012
16%
šlachy z JNDZ
20%
periferní nervy z JNDZ
10%
tíhové váčky
32%
22%
dermatózy astma ostatní nemoci
méně než 1%
Nemoci způsobené JNDZ v automobilovém průmyslu 2001 - 2012
60
50
40
30
20
10
0 2001
2002
2003
2004
2005
tíhové váčky
2006
2007
šlachy z JNDZ
2008
2009
2010
2011
periferní nervy z JNDZ
2012
Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu Nejčastější profese 2011-2012 (CZ-ISCO) 0
50
Montážní dělníci
100
150
200
250
230
Obsluha strojů
17
Svářeči
11
Seřizovači obráběcích strojů
6
Mechanici a opraváři
6
Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu dle pohlaví roky 2001 -2012 100 90 80 70 60
Muži
50
Ženy
40 30 20 10 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Kožní nemoci z povolání v automobilovém průmyslu 2001 - 2012 0
10
20
30
40
50
dermatózy z ropných výrobků
60
70
80
90
100 94
46
dermatózy z plastických hmot
33
dermatózy z pryže, gumárenských chemikálií
10
dermatózy z chrómu
9
dermatózy z niklu
6
dermatózy z ost. org. chem. látek dermatózy z organickcýh rozpouštědel
4
dermatózy z fyz. faktorů
3
dermatózy z ost. kovů a metaloidů
3
dermatózy z biologických látek
1
dermatózy z organických barviv
1
Nejčastější etiologické noxy u astmatu 0
10
Isokyanáty
30
40
50
60
55
Ost. neurčené chemikálie
8
Akryláty
5
Ost. nezařaditelné látky
Barevné pigmenty
20
4
3
Podíl NZP v automobilovém průmyslu a celkově v různých kategoriích práce 2001-2012 Automobilový průmysl
Celkem
11%
18%
4% 25%
6%
36%
Kat. 1
Kat. 2
Kat 2R
Kat. 3
Kat. 4
Neurčeno
MSDs – problém 21.století MSDs - tvoří skupinu onemocnění týkající se nervů, svalů, šlach a opěrných nosných struktur. Reprezentují širokou škálu onemocnění, které se liší velikostí subjektivních obtíží a závažností. Mohou vyústit v dlouhotrvající onemocnění se závažným poškozením zdraví. Většina z nich se řadí mezi onemocnění vznikající v souvislosti s prací. Jde většinou o kumulativní poruchy vyvolané opakovanou dlouhodobou expozicí vysoké pracovní zátěži.
Profesionálně podmíněné muskuloskeletární poruchy Onemocnění končetin z přetížení Onemocnění páteře
Proč jsou MSDs problém? Patří mezi nejčastější onemocnění v nejrůznějších profesích ve všech zaměstnaneckých sektorech. Představují vysoké ekonomické náklady (dlouhodobé, opakované PN). Mohou vést až k trvalé invalidizaci pracovníků. Významně ovlivňují produktivitu i kvalitu práce. Jsou nejčastějšími nemocemi z povolání
Faktory práce rozhodující pro vznik MSDs 1) Fyzikální faktory - používání velké svalové síly, vysoké počty repetitivních pohybů, nepříznivé pracovní polohy, opakované stlačování určitých pohybových struktur (např. používání ruky jako kladivo), vysoký podíl statické pracovní zátěže, vibrace, nepříznivé mikroklimatické podmínky - souvisí i s uspořádáním pracovního místa a designem pracovního úkolu, používanými pracovními nástroji a nářadím
Faktory práce rozhodující pro vznik MSDs 2) Organizační a psychosociální faktory – psychická náročnost práce, monotonie, vnucené a rychlé tempo, nedostatek možnosti vlastního rozhodování, dlouhá doba práce, časový tlak, špatná organizace práce - tyto faktory v ČR značně podceňovány, i když jejich význam pro vznik MSDs byl jednoznačně prokázán 3) Individuální faktory – věk, pohlaví, genetické faktory, fyzická zdatnost aj.
Prevence MSDs Je jednoznačně prokázáno, že u většiny MSDs může být prevence při zavedení dobré ergonomické praxe účinná Ukazuje se však, že zaměření pouze na jednotlivé faktory nevede k úspěchu, úspěšná prevence vyžaduje multifaktoriální, multidisciplinární přístup zaměstnanci, management, technici, poskytovatelé pracovnělékařských služeb, praktičtí lékaři apod.
Základní aspekty prevence Ergonomie
analýza rizikových faktorů
Posuzování zdravotní způsobilosti k práci
vstupní, periodické a mimořádné prohlídky anamnéza, klinické vyšetření, doplňující vyšetření
Výchova, trénink
Základní aspekty prevence Opatření technická a technologická, organizační, náhradní
Ergonomie pracovního místa- minimalizace nepřijatelných pracovních poloh při práci Vybavení ergonomickými pomůckami Nácvik bezpečné manipulace s břemeny a správných stereotypů Střídání pracovních činností s rozdílným pracovním stereotypem (zapojováním různých svalových skupin HK) Bezpečnostní přestávky ( 5-10 minut po 2 hod.práce) Kompenzační cvičení během přestávek Nezavádět delší pracovní směny než 8mi hod. – dostatečné odpočinkové časy pro regeneraci organismu Vhodně nastavené výkonové normy- prevence zatěžování HK v důsledku vysokého počtu pohybů rukou a předloktí
4.3. Lokální svalová zátěž končetin A. Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména prognosticky nepříznivé nemoci cév a nervů HK, závažné degenerativní a zánětlivé nemoci pohybového systému, uznané a trvající ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání z vibrací nebo z nadměrného a jednostranného přetěžování.
B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména abnormální EMG nález na horních končetinách, diabetes mellitus s farmakologickou terapií, chronické zánětlivé a degenerativní nemoci pohybového systému, závažnější poúrazové a pooperační stavy.
4.3. Lokální svalová zátěž končetin Vstupní prohlídka: základní vyšetření, EMG v rozsahu stanovení distální motorické latence středových nervů Periodická prohlídka: základní vyšetření Výstupní prohlídka: základní vyšetření, EMG v rozsahu stanovení distální motorické latence středových nervů Následné prohlídky: 0
Izokyanáty Používají se k výrobě polyuretanových plastů, nátěrových hmot Největší riziko je při rozstřikování aerosolu a při zahřívání Při termickém rozkladu polyuretanů a podobných izolačních hmot se uvolňují diizokyanáty, oxidy uhlíku a kyanovodík Diizokyanáty silně dráždí a alergizují I při nízkých koncentracích mohou vyvolávat astmatické záchvaty
Prevence Technická prevence – hermetizace větrání, odsávání Používání OOPP, zejména k ochraně kůže Dodržování zásad osobní hygieny, zákaz jídla, pití a kouření při práci S ohledem na vysokou senzibilizační aktivitu je významný výběr zaměstnanců při vstupních lékařských prohlídkách Zásadní význam má správné zhodnocení alergické anamnézy
2.21 Izokyanáty A. Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména prokázaná přecitlivělost na některý z izokyanátů, prognosticky závažné nemoci dýchacího systému, včetně alergických.
B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména chronické nemoci dýchacího systému, alergické kožní nemoci, závažné kardiální nemoci s levostrannou dekompenzací.
2.21Izokyanáty Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, RTG hrudníku Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie Lhůty prohlídek: poprvé za ¼ roku po nástupu do rizika, dále 1x za 1 rok Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky Následné prohlídky: 0
Děkuji za pozornost
