VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ KAREL ČUPR TZB I (S) MODUL 1 HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ V BUDOVÁCH

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ

KAREL ČUPR

TZB I (S) MODUL 1 HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ V BUDOVÁCH

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

ZTI I (S) · Modul 1

© Ing. Karel Čupr,CSc., Brno 2006

- 2 (24) -

Obsah

OBSAH 1 Úvod ...............................................................................................................5 1.1 Cíle ........................................................................................................5 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................5 1.3 Doba potřebná ke studiu .......................................................................5 1.4 Klíčová slova.........................................................................................5 1.5 Metodický návod na práci s textem ......................................................5 2 Hygienická zařízení v budovách..................................................................7 2.1 Návrh hygienických místností ..............................................................7 2.1.1 Komplexnost řešení hygienických zařízení ............................8 2.1.2 Umístění hygienických zařízení v budovách ..........................8 2.1.2.1 Umístění hygienických místností vzhledem ke světovým stranám....................................................................................8 2.1.2.2 Vzdálenost k hygienickým místnostem ..................................9 2.1.3 Volba potřebného množství zařizovacích předmětů...............9 2.1.4 Dispoziční uspořádání zařizovacích předmětů ....................10 2.1.4.1 Obytné budovy......................................................................11 2.1.4.2 Stavby občanského vybavení................................................12 2.1.5 Soustředění instalací .............................................................16 2.1.6 Větrání hygienických místností ............................................17 2.2 Autotest ...............................................................................................18 2.3 Vybavení hygienických zařízení .........................................................18 2.3.1 Zařizovací předměty .............................................................18 2.3.1.1 Druhy zařizovacích předmětů ...............................................19 2.3.1.2 Zdravotnické armatury..........................................................21 2.4 Autotest ...............................................................................................23 3 Závěr ............................................................................................................23 3.1 Shrnutí.................................................................................................23 3.2 Studijní prameny .................................................................................23 3.2.1 Seznam použité literatury .....................................................23 3.2.2 Seznam doplňkové studijní literatury ...................................23 3.2.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny ...........................24 3.3 Klíč......................................................................................................24

- 3 (24) -

Úvod

1

Úvod

1.1

Cíle

Posluchač v tomto modulu najde základní požadavky které musí projektant zohlednit při řešení typologie hygienických místností. Po prostudování bude vědět jak postupovat při návrhu potřebného množství hygienických místnosti v konkrétním druhu budovy, kde hygienické místnosti umístit a jaké zvolit zařizovací předměty a výtokové armatury.

1.2

Požadované znalosti

Pro pochopení probírané tématiky by měl mít posluchač základní znalosti z předmětu pozemní stvitelství a typologie bytových a občanských staveb.

1.3

Doba potřebná ke studiu

Každá kapitola vyžaduje průměrnou dobu prodtudování cca ½ hod. až 1 ½ hodiny.

1.4

Klíčová slova

hygienická místnost, zařizovací předmět, instalační šachta, instalační jádro, instalační příčka, instalační chodba, instalační mezipatro, instalační kanály, ventil, kohout, šoupátko, klapka, výtoková armatura, průchozí armatura, pojistná armatura, regulační armatura, odpadní armatura.

1.5

Metodický návod na práci s textem

Při vlastním studiu autor doporučuje následující postup studia. Nejdříve si pročíst jednotlivé ucelené kapitoly v jednom celku. Dále si podtrhnou nejdůležitější pasáže a pokusit se zodpovědět otázky k samostudiu. V případě, že otázky budou zodpovězeny správně je možné přejít na další kapitolu. V opačném případě je nutné se vrátit k těm pasážím kterým neporozuměl, nebo znovu prostudovat text u těch otázek, které nebylý zodpovězeny správně.

- 5 (24) -

Hygienická zařízení v budovách

2


Pod pojmem hygienická zařízení v budovách se rozumí všechny místnost, zařizovací předměty a ostatní součásti s nimi související, sloužící k uspokojování základních lidských potřeb. Nedílnou součástí je také typologie hygienických místností. Jedná se dispoziční umístění hygienických místností v objektu a stanovení jejich rozměrů s ohledem na charakter budovy, počet a druh zařizovacích předmětů. Hygienické místnosti tvoří nezbytnou součást všech budov. Doplňují komfort objektu a tvoří nezbytnou součást budov. Do hygienických místností patří: • • • • •

šatny umývárny sprchy záchody kabinky pro osobní hygienu

Jedná se o místnosti, sloužící: • • • • •

2.1

k odstranění biologických potřeb (záchody, pisoáry, hygienické kabiny) k hygienické očistě (umyvárny, šatny, lázně, sauny) k očištění prádla a pracovních svršků (prádelna, sušárna, žehlírna) k úklidu a odstranění odpadu (úklidová komora, shozy na odpady) k přípravě malého množství jídel (bytové kuchyně, čajové kuchyně)

Návrh hygienických místností

Při návrhu hygienických místností musíme splnit zásady, které jsou dány závaznými ČSN, souvisejícími právními předpisy a směrnicemi. K nejdůležitějším zásadám patří: 1 – komplexnost řešení hygienických místností 2 – umístění hygienických místností v budově 3 – zvolení potřebného počtu zařizovacích předmětů 4 – dispoziční uspořádání zařizovacích předmětů a volba rozměrů místnosti 5 – soustředění instalací 6 – výběr vhodných zařizovacích předmětů 7 – návrh zdravotnických armatur 8 – větrání hygienických místností

- 7 (24) -


2.1.1

Komplexnost řešení hygienických zařízení

Komplexnost řešení spočívá v celkové rozvaze o umístění hygienických místností vůči ostatním prostorům v objektu. Zde máme především na mysli -

centralizaci a decentralizaci zařizovacích předmětů umístěných v jednotlivých hygienických místnostech, ale i centralizaci a decentralizaci místností samých.

-

umístění hygienických místností vzhledem na konstrukci stavby (sloupy, průvlaky atd.)

-

variabilitu (pouze v případech, kde to má smysl – např. při změně skladby pracovníků v závodě)

-

životnost (morální i fyzickou)

-

ekonomii

2.1.2

Umístění hygienických zařízení v budovách

Při situování hygienických místností v objektu vycházíme z obecných typologických zásad, platných dle charakteru budovy. I přes některé specifika jednotlivých stavebních objektů platí obecné zásady pro umístění hygienických místností. Jedná se především o: 1. 2.

Umístění hygienických místností vzhledem ke světovým stranám Vzdálenost hygienických místností od ostatních provozů

2.1.2.1 Umístění hygienických místností vzhledem ke světovým stranám S ohledem na funkci a provoz umísťujeme hygienické místnosti přednostně na sever, eventuálně severovýchod. V krajních případech na východ nebo severozápad. (viz. Obr.č.2.1)

S SZ

SV

Z

V J

Vždy ale není možné umístit hygienické místnosti k výše uvedeným světovým stranám (řadová zástavba, atypicky řešený objekt, atd.) V těchto případech se snažíme zabránit přímému dopadu slunečních paprsků. Místo tradičního zasklení používáme determální skla, žaluzie atd.

Obr.č.2.1

- 8 (24) -


Možná je i situace uvnitř dispozice, za předpokladu zabezpečení nejmenší dovolené výměny vzduchu v m3 za hodinu. Nejmenší dovolené výměny vzduchu v hygienických zařízeních v době provozu udává tabulka č.2.1 Druh místnosti

Výměna venkovního vzduchu v m3.h-1

Šatny

20 na jedno šatní místo

Umývárny a záchodové předsíně

30 na jeden výtok teplé vody

Sprchy

150 až 200 na sprchu

Záchody

50 na mísu, 25 na pisoár

Tab.2.1– Nejmenší dovolené výměny vzduchu v hygienických zařízeních 2.1.2.2 Vzdálenost k hygienickým místnostem V obytných budovách a rodinných domcích jsou vždy navrhovány samostatné hygienické místnosti. Problematika maximální vzdálenosti hygienických místností od ostatních místností nabývá aktuálnosti v případě půdorysně rozlehlých staveb. Maximální vzdálenost těchto místností od ostatního provozu nemá být větší jako 30 m na jednom podlaží. Vzdálenost mezi dvěma hygienickými komplexi v jednom podlaží nemá být větší než 50 m. (Obr.č.2.2) U průmyslových hal by neměly být hygienické místnosti od nejvzdálenějšího pracovního místa vzdáleny více než 120 m. Za optimální vzdálenost je považováno 75 m.

Obr.č.2.2

2.1.3

Volba potřebného množství zařizovacích předmětů

Stanovení potřebného počtu zařizovacích předmětů v jednotlivých objektech je velice složitý problém. Při návrhu zařizovacích předmětů, zvláště určených pro společné hygienické místnosti, je nutné vždy vycházet z počtu uživatelů, z předpokladu soudobosti používání a z provozních zkušeností obdobných - 9 (24) -


provozů. Optimální počty zařizovacích předmětů, zajišťující potřebný komfort a bezproblémový provoz hygienických místností, jsou stanoveny příslušnými hygienickými směrnicemi a předpisy. V přiložené tabulce (tab.č.2.2 ) jsou uvedeny počty jednotlivých druhů zařizovacích předmětů ve vybraných objektech. Pro standardní vybavení bytů se požadují tyto zařizovací předměty: 1 WC, umyvadlo, sprcha nebo vana , dřez a plynový nebo elektrický sporák. Podle provozních zkušeností se u tří a více pokojových bytů doporučuje některé zařizovací předměty zdvojit. Jedná se o druhé umyvadlo na WC a druhou záchodovou mísu v koupelně. U rodinných domků je toto zdvojené vybavení zařizovacími předměty samozřejmostí. Tab.č.2.2 – Počty zařizovacích předmětů ve vybraných budovách Objekt poč./ženy závody

WC poč./muži

1/10

1/10

pisoár

umývárny

sprchy

hyg.kab.

1

1/10 *1

1/20 *1

1/ do 300

*1

čistý provoz

*2

1/10

*2

+1/na300

*2

teplý provoz

1/8

*3

*3

špinavý provoz

2/11-30

2/11-50

2

1/15

3/31-50

3/51-100

3

1/25 *3

4/51-80

+1/ na 50

1

poznámka

+1/ na 30 školky

4/30

5/30

2/30

1

2

1

základní školy

1/20

1/40

1

2

1

1

internáty, koleje atd admin. budovy

1/6

1/9

2/12

1/1 -10

1/1 -10

1

1/6 1/na3 WC 1

2/11-30

2/11-50

2

2

kulturní zařízen (kino, divadlo,.)

30 = 1 oddělení pro učitelky

1/na2 WC pro učit. v každ. podl.

3/31-50

3/51-100

3

3

+1/na 30

+1/ na 50

+1

+1

2/30

1/50

2

3/31-50

2/51-100

4

4/51-100

+1/100

+2

1/6

1/18 v předsíni WC 1/ 51

+1/na 50 tělových. zařízení

2.1.4

1/10

1/10

1

1/8

1/8

2/11-25

2/11-35

3

3/9-25

3/9-25

3/26-40

3/36-60

4

4-5/26-50

12/26-50

+1/ na 15

+1/na 25

+1

7/51-100

1/200

1/250

1

2/na6 WC

pro cvičící

20/51-100 návštěvníci

Dispoziční uspořádání zařizovacích předmětů

Pro hygienické místnosti v obytných budovách platí ČSN 73 4301 [3]. Budovy určené pro administrativu a občanské vybavení (budovy určené pro obchod, - 10 (24) -


stravování, tělovýchovu, kulturu, vědu atd.) se řídí ČSN 73 4108 [4]. Tyto budovy musí rovněž obsahovat hygienické místnosti pro tělesně postižené osoby dle obecných technických požadavků, zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu [6]. Velikost jednotlivých hygienických místností je ovlivněna , kromě jiného, počtem zařizovacích předmětů. V souladu se zněním článků souvisejících norem je nutné respektovat minimální rozměry hygienických místností.

2.1.4.1 Obytné budovy Prostory pro osobní hygienu v bytě musí umožňovat používání instalovaných zařizovacích předmětů sloužících k mytí, koupání, sprchování a uspokojování ostatních potřeb osobní hygieny všech členů domácnosti [3]. K zabezpečení osobní hygieny jsou určeny následující zařizovací předměty: umyvadlo, umývátko, vana, sprchová mísa, bidet a záchodová mísa. Prostor pro umístění záchodové mísy nesmí být přímo přístupný z obytných místností, ani z prostoru pro vaření, pro stolování, pro ukládání potravin nebo z prostoru, který plní některé funkce obytných místností [3]. Nejmenší rozměry hygienických místností se odvozují z velikosti navrženého zařizovacího předmětu, z minimálních vzdáleností mezi jednotlivými zařizovacími předměty a stěnami. Dle ČSN 73 4108 mají byt dodrženy následující nejmenší vzdálenosti: a) mezi okrajem záchodové mísy a dovnitř otvíravým křídlem dveří v kterékoliv poloze ……………………………………… b) mezi předním okrajem mísy a protilehlou stěnou nebo otopným tělesem …………………………………………… c) průchod mezi vanou nebo umyvadlem a stěnou nebo otopným tělesem …………………………………………… d) mezi stěnou a osou umývadla nebo záchodové mísy …… 1 500

300 mm 500 mm 650 mm 400 mm

1100

300 900

500

Obr.č.2.3

Minimální půdorysné rozměry místnosti: • s normální záchodovou mísou musí být: a – při otevírání dveří ven - 11 (24) -

900 x 1100 mm


b – při otevírání dveří dovnitř

900 x 1500 mm

• s kombinovanou nebo speciální mísou délky 640 až 680 mm mají být a – při otevírání dveří ven 900 x 1200 mm b – při otevírání dveří dovnitř

900 x 1550 mm

• při bočním umístění dveří se doporučuje zvětšit rozměr 1100 mm nejméně na rozměr 1200 mm a rozměř 1200 mm nejméně na 1300 mm. Doporučuje se navrhovat přednostně záchody s dveřmi otvíravými ven.

2.1.4.2 Stavby občanského vybavení Hygienické zařízení v těchto budovách jsou určeny k osobní hygieně uživatelů občanských staveb (žáků, studentů, sportovců, návštěvníků kin a divadel, zákazníkům atd.) a zaměstnanců. Minimální rozměry hygienických místností v občanských stavbách vychází z navrženého počtu a druhu zařizovacích předmětů a jejich vzájemné poloze. Důležitý ukazovatel je i požadavek na rozsah tělesné očisty. Typické příklady možného uspořádání zařizovacích předmětů při dodržení minimálních rozestupových vzdáleností jsou uvedeny na následujících obrázcích.

1500

1 200

900

1 100

Obr.č.2.4 – Nejmenší dovolené vzdálenosti mezi stěnou a záchodovou kabinou

- 12 (24) -


1500

900

A

1800

B

C 2100

Obr.č.2.5- Minimální vzdálenosti mezi a) – kabinami s dveřmi otvíravými dovnitř b) – kabinami s dveřmi otvíravými ven a dovnitř. c) – kabinami s dveřmi otvíravými ven

750

750

750

450

450

a) Pisoárové mušle

b) Pisoárová mušle s dělící stěnou

c) Pisoárové stání

Obr.č.2.6 – Pisoáry 1 100

2100

1650

900

Obr.č.2.7– Minimální vzdálenost mezi pisoáry a záchodovými kabinkami otvíravými ven a dovnitř.

- 13 (24) -


1500

900

900

2100

900

900

2000

900

1200

700

1500

700

1800

900

900

700

700

1500

900

700

900

Obr.č.2.8– Minimální vzdálenost mezi kabinovými sprchami při kombinacích:

700

700

400

bez předsíňky bez předsíňky a řadou umyvadel kombinace s předsíňkou a bez předsíňky kombinace kabinových sprch s předsíňkou a řadou umyvadel

1500

2000

Obr.č.2.9– Minimální vzdálenosti mezi stěnou a řadou umyvadel a minimální vzdálenosti mezi dvěma řadami umyvadel.

- 14 (24) -


450

sklopné madlo

1600

1900 450 800

Obr.č.2.10– Možné dispoziční uspořádání kabiny pro tělesně postižené Při projektování a návrhu hygienických místností je mimo jiné nutné dodržovat následující zásady: • •

hygienické místnosti se navrhují odděleně pro muže a ženy (neplatí v zařízeních pro děti předškolního věku) výškové osazení jednotlivých zařizovacích předmětů musí splňovat ustanovení ČSN 73 4108

Výška horní hrany umyvadla od podlahy musí být: -

750 – 850 mm pro dospělé 400 – 430 mm pro děti do 3 let 500 mm pro děti do 6 let 800 mm pro tělesně postižené

Výška horní hrany umývacího žlabu nebo umývací fontány od podlahy musí být: -

800 – 850 mm pro dospělé 600 – 750 mm pro děti

Výška horní hrany vaničky na mytí nohou musí být 300 – 400 mm od podlahy. Okna v hygienických místnostech musí mít větrací křídlo ovladatelné z podlahy. Je-li okno umístěné níže než 1800 mm, musí být neprůhledně zasklené. Vstupní dveře do prostoru skupinových záchodů, umýváren a šaten musí mít samouzavírací zařízení a mají byt řešeny tak, aby bylo zabráněno přímému pohledu dovnitř.

- 15 (24) -


2.1.5

Soustředění instalací

Centralizace hygienických místností vede k soustřeďování instalací. Soustředění instalací podmiňuje soustředění zařizovacích předmětů kolem instalační šachty, instalačního jádra nebo instalační příčky. U rozsáhlejšího objektu je možné vytvářet instalační chodby a instalační mezipatra. V odůvodněných případech jsou vytvářeny instalační kanály. Pro soustředěné vedení venkovních sítí se zřizují kolektory. • Instalační šachta je stavebně vytvořený prostor průběžný přes všechna podlaží. Velikost instalační šachty se pohybuje v rozmezí 300 – 600mm / 600 – 900mm. Vynímečně a ze souhlasem hasičů se zřizují průlezné instalační šachty rozměrů 600900mm/900-1200mm. • Instalační jádro je termín pro instalační šachtu, doplněnou vertikálním a horizontálním instalačním rozvodem k jednotlivým zařizovacím předmětům. Část stavby, obsahující instalační jádro, zařizovací předměty, příčky s povrchovou úpravou, podlahy, stropy, elektroinstalaci a výtokové armatury se nazývá bytové jádro. • Instalační příčka je mezera mezi dvěma příčkami, sloužící pro rozvod instalací. Tloušťka této mezery je 150 – 300mm. • Instalační chodba se zřizuje u řady místností, vybavených zařizovacími předměty v případě, že připojovací a rozvodná potrubí dosahují větších délek. Šířka instalační chodby bývá 600 – 1200mm. • Instalační mezipatro se zřizuje v budovách s velkým počtem horizontálních rozvodů, kde nestačíme s umístěním instalací a rozvodů do konstrukce stropu, instalační příčky, nebo zavěšením pod stropem. Výška instalačního mezipatra odpovídá množství a velikosti rozvodů. Instalační mezipatra rozdělujeme na : průchozí mezipatra s výškou 1800 – 2000mm průlezná mezipatra s výškou 1200 – 1800mm Instalační mezipatra mohou být situována pod celým podlaží, nebo jen pod částí podlaží. • Instalační kanály se používají k rozvodům horizontálních instalací v budovách, kde není možné potrubí umístit v suterénu pod stropem, v podlaze atd. Podle přístupu k rozvodům se kanály rozdělují na: shora přístupné do 1200 mm světlé výšky průlezné od 1200 do 1800 mm světlé výšky průchozí od 1800 mm světlé výšky.

- 16 (24) -


•

2.1.6

Kolektory, pro větší soustředění inženýrských sítí v městských aglomeracích.

Větrání hygienických místností

Větráním se rozumí výměna vzduchu v uzavřených místnostech. Cílem větrání je odvedení znehodnoceného vzduchu za současného nahrazení vzduchem čerstvým. Při větrání je nutné respektovat základní fyzikální poznatek – vzduch se vždy šíří z prostoru vyššího tlaku do prostoru nižšího tlaku. V hygienických místnostech proto musíme vytvořit menší tlak (podtlak), než v místnostech sousedních. Vytvoření podtlaku v místnosti zajistíme tím, že odvádíme větší množství vzduchu než přivádíme. Přetlak v místnosti zajistíme tím, že přivedeme větší množství vzduchu než odvedeme. Způsoby výměny vzduchu - větráním : přímým, nepřímým horizontálním, nepřímým vertikálním, samotížným, nuceným - teplovzdušným vytápěním - klimatizací K zajištění hygieny prostředí je bezpodmínečně nutné dokonalé odvětrání záchodů, koupelen, kuchyní a ostatních hygienických místností. Dle požadavku ČSN 73 4301 – Obytné budovy je doporučeno : - nad sporákem nebo varnými plochami má být umístěn odváděč par a pachů s odtahem do venkovního prostoru, - pro zajištění zvýšené intenzity větrání po dobu zvýšeného výskytu škodlivin včetně vlhkosti se doporučuje vybavit prostory pro uskladnění potravin, osobní hygienu a pro umístění záchodové mísy nucené větrání, řízeným ručně nebo automaticky v závislosti na použití příslušného prostoru nebo dosažení mezní hodnoty stanoveného parametru tohoto prostoru, s odtahem do venkovního prostředí. - Prostor pro osobní hygienu a prostor se záchodovou mísou v případě nuceného větrání nebo ve vynímečných případech lze připojit na společný průduch, pokud to jeho detailní řešení dovolí. Na větrací průduch nelze napojit společné prostory různého určení (např. prostor pro vaření, záchod a prostor pro uskladnění potravin, atd.)

- 17 (24) -


2.2 -

Autotest

co rozumíme pod pojmem hygienické místnosti ke které světové straně se přednostně umísťují hygienické místnosti maximální vzdálenost hygienických místností od ostatních místností v objektu minimální rozměr místnosti s normální a kombinovanou záchodovou mísou minimální rozměr hygienické místnosti určené pro invalidy, rozvržení zařizovacích předmětů minimální šířka chodby mezi záchodovou kabinou s dveřmi otvíravými ven a stěnou minimální vzdálenost mezi pisoárovými mušlemi minimální vzdálenost mezi řadou umyvadel a kabinovou sprchou s předsíňkou jaká je výška horní hrany umyvadla pro dospělé, děti do 3, do 6let a tělesně postižené co je instalační šachta, příčka , chodba a mezipatro podle čeho se stanovuje počet zařizovacích předmětů

2.3

Vybavení hygienických zařízení

Aby hygienické zařízení plnilo svoji funkci musí obsahovat zařizovací předměty pro daný účel. Do těchto zařizovacích předmětů je přiváděna jak studené tak teplá voda pomocí výtokových armatur. Znehodnocena voda je odváděna pomocí výtokových armatur do připojovacího kanalizačního potrubí.

2.3.1

Zařizovací předměty

Zařizovacími předměty jsou vybaveny veškeré hygienické místností. Zařizovací předměty slouží bezprostředně ke každodenním hygienickým potřebám člověka. Svým tvarem, funkčností a osazením v interiéru vytváří v každém uživateli bezprostřední vjem. Správně zvolený zařizovací předmět může umocnit celkový estetický výsledek celého stavebního díla. Aby zařizovací předmět mohl beze zbytku plnit svou funkci měl by mít následují vlastnosti: • • • • • •

dobrou mechanickou a tepelnou odolnost vůči působení odpadních vod dobrou čistitelnost a nízkou obrusnost vhodný tvar z hlediska jeho funkce a architektonicky sladěný s ostatními prvky (zápachová uzávěrka, výtokové baterie, popřípadě s doplňky interiéru) zdravotní nezávadnost použitého materiálu vyřešení všech detailů bezprostředně souvisejících z jeho funkcí volba konkrétního typu zařizovacího předmětu je záležitosti domluvy projektanta a budoucího uživatele. Současný sortiment zařizovacích předmětů je pestrý jak po stránce tvarové, tak i materiálové.

- 18 (24) -


2.3.1.1 Druhy zařizovacích předmětů Záchodové mísy: Záchodové mísy můžou míst různý tvar, různou konstrukci a různý způsob splachování . Podle odpadu dělíme záchodovou mísu s vnějším šikmým odpadem nebo s vnitřním svislým odpadem (alternativně se vyrábí záchodová mísa s vnějším svislým odpadem) Splachovací nádržka u těchto typů záchodů se umísťuje v různé výšce nad horní hranu záchodové mísy. Podle výšky umístění splachovací nádržky nad vrchní hranou záchodové mísy rozdělujeme na : a – s vysoko poleženou splachovací nádržkou

(1630 –1900mm)

b – se středně položenou splachovací nádržkou

(620 mm)

c – s nízko zavěšenou splachovací nádržkou

(220-300 mm)

Dále máme záchodovou mísu kombinační s vnějším vodorovným odpadem nebo s vnitřním svislým odpadem, kde nádržkový splachovač je integrovaný s vlastní záchodovou mísou. Současné době se často používá záchodová mísa konzolová (závěsný WC). Splachovací nádržka u tohoto typu záchodu bývá zabudovaná pod omítkou (obkladem), eventuálně integrovaná do nosné konstrukce zavěšeného WC. Záchodové mísy se dále rozdělují podle tvaru zápachové uzávěrky na : -

suché (bez zápachové uzávěrky) s mělkým vodním polštářem s hlubokým vodním polštářem odsávací mísa

Jednotlivé tvary záchodových mis se liší podle provedení zápachové uzávěrky, podle směru odpadu, způsobu splachování a typové nabídky výrobních firem. Umyvadla a umývátka: Podle způsobu ukotvení se umyvadla rozdělují na umyvadla : - ukotvena kotvícími šrouby - ukotvená do desky - uložená na konzole Velikost běžného umyvadla se pohybuje v rozmezí: šířka 450 – 600 mm hloubka 390 – 490 mm Umývátka: šířka cca 400 mm hloubka 265 –335 mm Umyvadlo invalidní: šířka 640 mm hloubka 505 mm výška hrany 800 mm

- 19 (24) -


Výška přední horní hrany:

při normálním použití. mateřské školky jesle

800 – 850 mm 500 mm 430 mm

Umyvadla , s výjimkou lékařských, musí být opatřena přelivem, umožňující bezpečný odtok při ucpání odpadu. Minimální množství odtoku 0,25 l.s-1. Z estetického důvodu lze zápachové uzávěrky zakrýt sloupkem nebo polosloupem. Kromě základních typů a tvarů umyvadel je možné použít umyvadla zápustné, polozápustné, dvojumyvadla atd. Bidety: Určení – pro intimní hygienu. Podle konstrukce rozdělujeme bidety na osazené na podlaze nebo zavěšené (konzolové) Pisoáry: Pisoáry se rozdělují na: - pisoárové mísy - pisoárové stání - pisoárové stěny Rozměry a tvar jsou závislé na typu a výrobci. Při instalaci musí být dodržena výška předního horního okraje pisoárové mušle – 600 –650 mm. Šířka pisoárového stání se doporučuje nejméně 750 mm. (osová vzdálenost jednotlivých mušlí, nebo pisoárových stání- viz kap. 2.1.4.2, obr.č.2.6) Výlevky: Výlevky slouží k plnění a vylévání věder pro mokrý úklid podlahy. Umísťují se většinou v samostatných úklidových komorách. Jsou opatřeny vždy výtokovou armaturou. Mohou být vybaveny nádržkovým splachovačem. Vaničky na nohy: Použití : v zařízeních, kde lze důsledně udržet čistotu – pedikérské provozy. (jinak možnost šíření plísňových onemocnění dolních končetin. Výška horní hrany nad podlahou : 300 –400 mm Vany: Vany podle způsobu zabudování do stavby rozdělujeme na vany volně stojící nebo obezděné. Podle tvaru na : Rozměry:

obdélníkové, rohové, kruhové, půlkruhové, sedací atd. délka 1600,1700,1800, 1900 mm šířka 800 a 900 výška horní hrany: max. 600 mm Rohová vana nejčastěji v rozměrech 1300 x 1300 mm, 1400 x 1400 mm Vany mohou být vybaveny systémem trysek, čerpadlem, kompresorem, dohřívacím tělesem a řídící elektronikou – masážní vany. - 20 (24) -


Sprchy: Sprchy podle vztahu ke stavebním konstrukcím jsou řešeny jako: - stavební konstrukcí vytvořený sprchový prostor - zabudováné sprchové mísy do stavební konstrukce - kompletované sprchovací kabiny Rozměry : Řídí se typem a tvarem sprchové mísy. Ve většině případů 800 x 800, 900 x 900 mm Dřezy: Dřezy rozdělujeme na jednodílné nebo dvoudílné. Dřezy mohou být doplněny odkapávačem na nádobí, třetí nádobkou na mytí ovoce atd.Rozměry dřezů jsou koordinované s pracovní plochou kuchyňské linky. Šířka dřezů bývá cca 500 mm. Délka dle typu a výrobce dřezů. Dřezy jsou jedinými zařizovacími předměty s odtokovým ventilem, které nemají přeliv.

2.3.1.2 Zdravotnické armatury Zdravotní armatury tvoří nedílnou součást zařizovacích předmětů. Slouží k přivádění vody do zařizovacích předmětů a k odvodu použité vody. V trubních rozvodech k uzavírání a regulaci proudící kapaliny. Podle funkce dělíme zdravotnické armatury na průchozí (uzavírací), výtokové, pojistné, regulační a odpadní (zápachové uzávěrky) . Podle konstrukčního hlediska rozlišujeme: ventily, kohouty, šoupátka a klapky. Ventily - jsou armatury v kterých se průtočné množství ovládá šroubením. Pro úplné otevření, nebo zavření se musí několikrát otočit o 3600. Kohouty - jsou uzavírací armatury výtokové nebo průchozí, které se otevírají nebo uzavírají pootočením držadla o 900. Šoupátka - jsou armatury určené k uzavírání průtoku kapalin ve větších profilech potrubí. Potrubí se uzavírá stavítkem kolmo ke směru proudu. Šoupátka se skládají z těla s víkem, vřetene, hradítka a ovládacího kolečka. Klapka - je armatura zajišťující průchod kapaliny pouze v jednom směru. Do menších profilů se používají zpětné ventily (cca do DN 50 mm). U větších profilů používáme zpětné klapky. Výtokové armatury: Výtokové armatury zajišťují odběr vody. Jsou nedílnou součástí všech zařizovacích předmětů. Podle toho, u jakého zařizovacího předmětu jsou nainstalované rozeznáváme výtokové armatury umyvadlové, dřezové, vanové, sprchové,

- 21 (24) -


bidetové atd. Podle místa osazení rozdělujeme výtokové armatury na nástěnné nebo stojánkové. Dále se dělí na výtokové ventily a mísící baterie. Samostatnou kategorii výtokových armatur tvoří splachovací zařízení u WC a výlevek. Rozděluje se na nádržkové a tlakové. Konkrétní typy jednotlivých výtokových armatur lze volit z katalogu jednotlivých výrobních firem dle funkce, provedení a cenové hladiny. Průchozí (uzavírací) armatury: Do uzavíracích armatur patří šikmé, přímé a rohové ventily, klasické a kulové kohouty a šoupátka. Ventily a kohouty mohou být provedeny s vypouštěním, to znamená, že na tělese armatury je umístěn vypouštěcí kohoutek. Přímé ventily a kohouty se používají na rozvodu studené vody. Šikmé ventily na rozvodu TUV a cirkulace. Pro rozvod plynu se zásadně používají klasické nebo kulové kohouty. Rohové ventily najdou své uplatnění u nádržkových splachovačů. U potrubí vedených v drážkách ve stěně se používají speciální podomítkové ventily. (např.TE 1300S nebo T patřičného profilu) Pojistné armatury: Slouží k samočinné ochraně ostatních armatur a rozvodů v systému. V případě zvýšení tlaku nad stanovenou hranici se automaticky otevírají a odvádí přebytečné médium (např. vodu) ven. Jako pojistné armatury se používají různé typy závažových, pružinových nebo membránových pojistných ventilů. Mezi pojistné armatury můžeme zařadit i zpětný ventil a zpětnou klapku. Regulační armatury: Slouží k regulaci protékajícího media. V případě vyššího tlaku, než na který je dimenzován rozvod, výtokové armatury a zařizovací předměty, se používá redukční ventil. K regulačním armaturám lze počítat i přivzdušňovací a odvzdušňovací ventil (PO ventil). PO ventil reguluje (odvádí ) vzduch z potrubí a vyrovnává tlak v soustavě. Odpadní armatury: Jsou armatury (zápachové uzávěrky), které uzavírají a otvírají odtok ze zařizovacího předmětu. Dle konstrukce rozlišujeme zápachové uzávěrky na: - trubní zápachové uzávěrky (tvaru U nebo S) - zápachové uzávěrky k zařizovacím předmětům - integrované (zabudované) zápachové uzávěrky v zařizovacích předmětech Zápachové uzávěrky plní následující funkce:[7] -

zamezuje vnikání kanalizačních plynů při přetlaku plynu v kanalizaci do místnosti. vytváří akustickou clonu proti hluku proudící vody v odpadním potrubí

- 22 (24) -


-

napomáhá snížit průtok splašků v připojovacím potrubí vhodnou výškou zabezpečuje, aby nenastalo přetržení vodního sloupce vlivem podtlaku a přetlaku v kanalizační síti zachycuje sedimentující kal odplavený splaškovými vodami

2.4 -

Autotest

Jak dělíme zdravotnické armatury ? Vyjmenujte armatury které patří do průchozích (uzavíracích) armatur. Vyjmenujte odpadní armatury. Které armatury patří mezi pojistné a regulační armatury?

3

Závěr

3.1

Shrnutí

Předkládaný modul si kladl za cíl seznámit posluchače ze základní terminologií a postupem při návrhu hygienických zařízení v bytových domech a staveb občanského vybavení. Jsou zde vyjmenovány nejdůležitější zásady při vlastním návrhu. Je zde spomenuta terminologie při řešení sousdředění instalací. V kosce jsou zde popsány jednotlivé zařizovací předměty a zdravotnické armatury.

3.2

Studijní prameny

3.2.1

Seznam použité literatury

[1]

Čupr, K. , Bartošová,B., Počinková, M., Vrána,J.,Zdravotní technika pro kombinované studium, Akademické nakladatelství CERN, s.r.o. Brno 2002

[2]

Kucbel J. a kol. Technické zariadenia budov II, SNTL Praha 1988

[3]

ČSN 73 4301 – Obytné budovy

[4]

ČSN 73 4108 – Šatny, umývárny a záchody

3.2.2

Seznam doplňkové studijní literatury

[5]

Sborník technických řešení staveb a jejich části – Hygienická zařízení v občanských stavbách a ve výrobě, STU Praha 1990

[6]

Sborník technických řešení staveb a jejich části – Hygienická zařízení pro invalidy, STU Praha 1991

- 23 (24) -


[7]

Čupr, K., Götz, J., Gebauer, G., Aplikovaná fyzika pro technická zařízení budov , Skripta, VUT Brno, 1990.,

3.2.3

Odkazy na další studijní zdroje a prameny

[8]

www.tzb-info.cz

[9]

www.jika.cz

3.3

Klíč

-

Je místnost sloužící k odstranění biologických potřeb (záchody,pisoáry atd.), k hygienické očistě (umývárny,šatny,koupelny atd.), očištění prádla (prádelny, sušárny, atd.),k úklidu (klidová komora) a přípravě malého množství jídel(bytové a čajové kuchyně)

-

sever eventuálně severovýchod

-

max.30m v jednom podlaží

-

900x1100 (900x1200)při otevírání dveří ven (u kombinovaného záchodu) , 900x1500 (900x1550)při otevírání dveří dovnitř(u kombinovaného záchodu)

-

1600 x 1900mm , dle uspořádání zařizovacích předmětů

-

1500mm

-

750mm

-

1500mm

-

750-850mm pro dospělé, 400-430mm pro děti do 3 let, 500mm pro děti do 6let a 800mm pro tělesně postižené

-

Instalační šachta- stavebně vytvořený prostor průběžný přes všechna podlaží. Instalační příčka – mezera mezi dvěma příčkami tl.150-300mm. Instalační chodba – dtto jako instalační příčka ale tl.600-1200mm. Instalační mezipatro – konstrukčně vytvořený prostor na vedení horizontálních rozvodů v celém podlaží nebo v části podlaží. Výška je 1800-2000mm (průchozí mezipatro) nebo 1200-1800mm (průlezné mezipatro)

-

Podle počtu uživatelů, z předpokládané soudobosti a z provozních zkušeností obdobných provozů

-

Podle funkce na průchozí, výtokové, pojistné, regulační a odpadní. Podle konstrukčního hlediska na ventily, kohouty, šoupátka a klapky

-

Přímé, šikmé a rohové ventily, klasické a kulové kohouty a šoupátka

-

Trubní zápachové uzávěrky, zápachové uzávěrky k zařizovacím předmětům a integrované zápachové uzávěrky v zařizovacích předmětech

-

Pojistné – pojistné ventily různé konstrukce, zpětný ventil a zpětná klapka. Regulační – regulační ventil , přivzdušňovací a odvzdušňovací ventil.

- 24 (24) -

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ KAREL ČUPR TZB I (S) MODUL 1 HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ V BUDOVÁCH

Recommend Documents