VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ KARTOGRAFIE II MODUL 03 KARTOGRAFICKÉ INFORMANÍ FONDY

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ

LADISLAV PLÁNKA

KARTOGRAFIE II MODUL 03 KARTOGRAFICKÉ INFORMA NÍ FONDY

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Kartografie II · Modul 03

© RNDr. Ladislav Plánka, CSc., Brno 2007

- 2 (57) -

Úvod

OBSAH 1 Úvod 4 1.1 Cíle ........................................................................................................4 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................4 1.3 Doba pot ebná ke studiu .......................................................................4 1.4 Klí ová slova.........................................................................................5 2 Kartografická literatura ..............................................................................7 2.1 Zahrani ní literatura ..............................................................................7 2.2 eská ( eskoslovenská) literatura ......................................................10 2.3 Kartografická bibliografie...................................................................10 3 Vyhledávací systémy ..................................................................................13 3.1 Mezinárodní desetinné t íd ní (MDT) ................................................13 3.2 Deskriptory..........................................................................................13 4 Kartografické konference a seminá e ......................................................15 5 Archivace kartografických d l ..................................................................17 5.1 Evidence archiválií..............................................................................17 5.2 Zpracování archiválií ..........................................................................17 5.3 Zp ístupn ní archiválií ........................................................................18 6 Významné mapové sbírky..........................................................................19 6.1 Národní mapové sbírky.......................................................................19 6.1.1 Mapová sbírka Úst edního archívu zem m ictví a katastru20 6.1.2 Mapová sbírka Univerzity Karlovy ......................................20 6.1.3 Mapová sbírka Národního technického muzea v Praze........20 6.1.4 Mapová sbírka Národního archívu (d íve: Státního úst edního archívu...................................................................................21 6.1.5 Mapová sbírka Památníku národního písemnictví................21 6.1.6 Mapová sbírka Odd lení pro hospodá ské d jiny a historickou geografii p i Ústavu eských a sv tových d jin AV R ..................................................................................21 6.1.7 Další národní mapové sbírky ................................................21 6.2 Mezinárodní mapové sbírky................................................................22 7 Odv tvová informa ní st ediska ...............................................................23 8 Datové fondy ...............................................................................................25 9 Hodnocení kartografických d l .................................................................27 9.1 Analýza kartografických d l ...............................................................28 9.2 Hodnocení map a mapových soubor .................................................28 9.3 Hodnocení atlas .................................................................................31 9.4 Záznam výsledk hodnocení...............................................................31 10 Národní kartografické orgány a organizace ............................................33 10.1 Historický vývoj národních kartografických orgán a organizací......33 10.2 Sou asné národní kartografické orgány a organizace.........................34 10.2.1 eský ú ad zem m ický a katastrální .................................35 10.2.2 Topografická služba Armády eské republiky.....................36


10.3 Nestátní kartografické orgány a organizace – Kartografické domy ... 37 10.4 Školská a výuková za ízení ................................................................ 38 11 Zahrani ní kartografické orgány a organizace....................................... 41 11.1 Národní kartografické orgány a organizace ....................................... 41 11.1.1 Slovensko ............................................................................. 41 11.1.2 Evropa .................................................................................. 43 11.2 Nestátní kartografické orgány a organizace – Kartografické domy ... 46 11.3 Zahrani ní školská a výuková za ízení............................................... 48 11.3.1 Slovensko ............................................................................. 48 11.3.2 Evropa .................................................................................. 48 12 Mezinárodní kartografické orgány a organizace.................................... 49 12.1 International Cartographic Association.............................................. 49 12.2 EuroGeographics ................................................................................ 51 12.3 International Union for Surveying and Mapping (IUSM).................. 55 13 Záv r ........................................................................................................... 57 13.1 Shrnutí 57 13.2 Studijní prameny ................................................................................ 57

1

Úvod

1.1

Cíle

Informace, které se týkají kartografie obecn a kartografických d l lze nalézt v širokém spektru zdroj , od archív , p es asopisecké publikace až ke sv tové po íta ové síti. Nalézt konkrétní informaci však bývá v mnohých p ípadech problém, zvlášt tehdy, kdy si jednotlivé zdroje výrazn odporují. V p edkládaném textu se objevuje hrubá informace o kartografické literatu e a pracovištích, které se kartografií zabývají a už profesionáln , nebo v decky i ji vyu ují. V žádném p ípad si ne iní nárok na úplnost. Z tohoto pohledu pokládám tento modul za asov otev ený a p edpokládám jeho pr b žnou aktualizaci.

1.2

Požadované znalosti

Rychlejší zvládnutí textu umožní znalost základní terminologie obecné kartografie. I bez ní se však pohybujeme v relativn nové technologické a technické rovin , takže jej lze zvládnout p i trošce snahy vždy.

1.3

Doba pot ebná ke studiu

Doba pot ebná ke studiu je úm rná zájmu a zam ení. Pro celou problematiku kartografické tvorby a výroby je plánováno na období letního semestru (14 vyu ovacích týdn ) po 2 hodinách p ednášek a 3 hodinách cvi ení týdn . Hodiny cvi ení jsou v novány p edevším tvorb digitálních sestavitelských

- 4 (57) -

Úvod

originál kartografických d l (teoretický základ z p ednášek je ov ován na praktickém p íklad ).

1.4

Klí ová slova

Kartografická literatura, hodnocení kartografických d l, národní a mezinárodní kartografické orgány.

Kartografická literatura

2


Knižní kartografická produkce je zam ena p edevším na pot ebu vzd lávání a výchovy kartograf (u ebnice, skripta), p ípadn na historii kartografie (historické mapování, život a dílo významných kartograf ). Z odborného hlediska mají velký význam výzkumné zprávy, diplomové, diserta ní a habilita ní práce, ešící ucelené problémové okruhy praktické a teoretické kartografie. Významné jsou i p ísp vky ve sbornících odborných seminá a konferencí. Specifické postavení mají periodika, p edevším pak kartografické asopisy národního a mezinárodního významu.

2.1

Zahrani ní literatura

Kartografické ro enky: International Yearbook of Cartography, ro enka Mezinárodní kartografické asociace, vycházející od roku 1961 v N mecku Bibliographia Cartographica (Mezinárodní dokumentace kartografické literatury, 1973 - ) Kartographisches Taschenbuch (spole ná ro enka N mecké, Švýcarské a Rakouské kartografické spole nosti, 1954? -) Kartografické listy (ro enka, vydává Kartografická spole nost Slovenské republiky a Geografický ústav od roku 1993) Tabulka 2-1 Zahrani ní asopisy s p evažujícím nebo významným podílem kartografické problematiky Název Acta Cartographica Annals of the Association of American Geographers Australian Journal of Earth Sciences Bolletino della Associazione Italiana di Cartografia Bulletin du Comité Français de Cartographie Bulletin of Association of Canadian Map Libraries and Archives Bulletin of the American Society of Cartographers Bulletin of the Society of University Cartographers Caert-Thressoor Cartactual Cartográfia Cartographica Cartographica Helvetica Cartographica Hungarica

Stát Nizozemsko USA

Vydáván od: 1961 1911

Itálie Francie

1901 – 1907, dále od roku 1964 1847 -, 1958 -

Kanada

1901 -

USA

1915 -

Spojené království Nizozemsko Ma arsko Špan lsko Kanada Švýcarsko Ma arsko

1966 1982 1965 1962 1971 1941 -, 1983 1992 -


Název Cartography Cartography and Geographic Information Science

Computers & Geosciences Der Globesfreund Earth-Science Reviews GEOCARTO International Geodézia és kartográfia Geodezija i kartografija Geodezijam kartografija i zemeustrojstvo Geodezja i kartografia Geografický asopis Geographia Helvetica Geographical Review Geographische Rundschau Geoinformatica GEOINFORMATICS Geoinformation Geomatica Geomatics World GEOmedia GeoWorld GIM International GIS Professional Globen Chizu – Map Imago Mundi International Journal of Geographical Information Science ITC Journal Izvestija Rossijskoj Akademii nauk, serija geografi eskaja Journal of Geography Journal of Spatial Science Journal of the Israeli Map Collectors Society Kart og Plan Kartensammlung und Kartendokumentation Kartografie Kartografisch tijdschrift

Stát Austrálie USA

Vydáván od: 1954 - , 1972 The American Cartographer ( 1974 – ) Cartography and Geographic Information Systems

Rakousko

1952 -

Ma arsko Rusko Bulharsko

1949 1959 1963 -

Polsko Slovensko Švýcarsko USA N mecko

1952 1949 1941 1916 1949 -

Švédsko Japonsko

1922 1963 1935 – 1948 (Amsterodam), 1949 – (Spojené království)

Rusko

1945 -

USA

1902

Izrael

1984 -

Norsko N mecko

1906 1966 -

Nizozemsko Švédsko

1958 1975 -

- 8 (57) -


Název Kartographische Nachrichten Lund Sudies in Geography Mapforum – the web journal Mapline Maplines Mercator´s World Mitteilungen der Österreichischen geographischen Gesellschaft Nachrichten aus dem Karten- und Vermessungswesen Nachrichten der Niedersächsischen Vermessungsund Kartenverwaltung Österreichische Zeitschrift für Vermessung & Geoinformation

Stát N mecko Švédsko

Vydáván od: 1952 1949 -

USA

1917 -

USA Rakousko

1966 1857 -

N mecko

1956 -, 1982 -

N mecko

1951 -

Petermanns Geographische Mitteilungen Polski przegl d kartographiczny Przegl d geograficzny Revista Brasileira de cartografia Revista Cartográfica Revista Cartográfica Sbornik statjej po kartografii Slovenský geodet a kartograf South African Journal of GeoInformation SUC Bulletin

N mecko

d íve: Österreichische Zeitschrift für Vermessungswesen 1860 -

Polsko Polsko Brazílie Argentina Mexiko Rusko Slovensko

1969 1949 1970 1952 1952 1952 1996 -

Spojené království USA

1966 -

Surveying and Mapping The ACSM Bulletin The Cartographer The Cartographic Journal The Geographical Journal The Map Collector The Portolan The Professional Geographer Vermessungstechnik Vestnik Moskovskogo universiteta, serija geografija World Cartography

Kanada Velká Británie Spojené království Spojené království USA USA N mecko Rusko OSN

1953 1968 – The Canadian Cartographer (1964 – 1967) 1964 1893 1978 – USA, 1923 1963 1949 1949 1951 -


Název Zeitschrift f r Vermessungswesen

2.2

Stát N mecko

Vydáván od: 1953 -

eská ( eskoslovenská) literatura

•

Kartografický p ehled ( eskoslovensko, 1946 – 1960)

•

Geodetický a kartografický obzor (m sí ník, vydávaný spole n eským ú adem zem m ickým a katastrálním a Úradem geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky), vychází od roku 1955 dosud, jeho p edch dci byly Zem m ický v stník a Zem m ický obzor

•

P ehled informací (VÚGTK Zdiby - dvoum sí ník)

•

Pozemkové úpravy (Ministerstvo zem d lství - tvrtletník)

•

Zpravodaj ÚZK ( ÚZK - ob asník)

•

Zem m ický v stník ( eský svaz geodet a kartograf - 10 ísel ro n , od roku 1993 asopis eského svazu geodet a kartograf )

•

Ob asník ( eský svaz geodet a kartograf - 10 ísel ro n )

•

Dokumenta ní zpravodaj, ada geodézie a kartografie (Výzkumné st edisko 090 Praha - Analyticko - informa ní st edisko Topografické služby A R, dvakrát do roka)

•

Zem m i (soukromý náklad, vydavatelství Klaudián a Ji í Kanis v Praze, dvoum sí ník, vydávaný od roku 1994)

•

Sborník eské geografické spole nosti vydávaný AV R

•

Geoinformace

•

Geoinfo

•

Kartografie a geoinformatika (1999 - )

Významným informa ním zdrojem, p edevším pro rychle se rozvíjející technologie digitální kartografie, jsou asopisy prvoplánov v nované informa ním technologiím (nap . CHIP, PS World, Computer aj.) a Internet. asopisy na Internetu: G-portál, Geoinformatika on-line Geografie – Sborník eskoslovenské spole nosti zem pisné ( R, 1894 - )

2.3

Kartografická bibliografie

Základní úlohou kartografické bibliografie je souhrnné zpracování a publikování anota ních a p ípadn i hodnotících záznam o kartografických dílech a kartografické literatu e. Podle ší e záb ru rozlišujeme bibliografie mezinárodní, národní, vydavatelství aj.). Mezinárodní mapové bibliografie lze nalézt v Bibliographie Géographique Internationale, vydávané v Pa íži, rešeršním odd lení Intergéo v rámci služeb

- 10 (57) -


UNESCO. Dalším zdrojem je Bibliographia Cartographica, která vychází v Mnichov . V eské republice provádí pr b žnou bibliografii kartografické literatury VÚGTK. Svoji anota ní innost publikuje v Literární hlídce (oddíl Kartografie) P íklad anota ní innosti uvádí tabulka 2-2. Podobnou, avšak historicky uzav enou roli hraje i Kartografický p ehled (p íklad anotace viz tabulka 2-3), vyhotovený Úst edním archívem geodézie a kartografie v Praze. Kritické bibliografie významných kartografických d l a aktuální kartografické literatury jsou v tuzemsku p íležitostn publikovány v asopisech Geodetický a kartografický obzor, Zem m i a ve Sborníku eské geografické spole nosti a v P ehledu informací, kde lze nalézt informace o p ír stcích do knihovny a p eklady vybraných lánk ze sv tové zem m ické literatury. Tabulka 2-2 Ukázka anota ního záznamu VÚGTK 528.935:003.62-82 VÚGTK 17 591 VASMUT,A.S. Osnovnyje principy postrojenija sistemy uslovnych znakov dlja topografi eskich kart (Základní principy sestavení systému zna ek pro topografické mapy). Izv. vuzov Geodet. Aerofotosj., 1976, .4,s.93-104, 5 tab, list 5. Autor p edkládá základní pravidla tvorby zna ek zaru ující dobrou itelnost, velkou informa ní kapacitu a možnost automatického zpracování. 12/76 947/77 Št

Tabulka 2-3 Ukázka anotace z Kartografického p ehledu Krkonoše. Automapa. M . 1:200 000. odp. redaktor E.Aunická, 6.vyd. Praha, Kartografie 1982. 44x52 cm.(slož 22x10).Soubor automap 1:200 000 .13. Nákl.50 000. K 6,-.

P i práci s bibliografií je t eba ovládnout minimáln dva vyhledávací systémy, a to mezinárodní desetinné t íd ní a systém deskriptor .

Vyhledávací systémy

3

Vyhledávací systémy

3.1

Mezinárodní desetinné t íd ní (MDT)

Jedná se o univerzální ale pom rn t žkopádný systém pro indexování všech obor lidské innosti. MDT se lení do deseti hlavních t íd, v páté z nich (matematika, p írodní v dy) je pod kódem 528 za azena geodézie i kartografie, pod dalším d lením 528.9 je kartografie s následujícím kódováním: 528.91 - teoretická kartografie 528.92 - praktická kartografie 528.93 - topografická a chorografická kartografie 528.94 - tématická kartografie 528.95 - glóbusy, reliéfní mapy, atlasová kartografie 528.96 - revize a údržba map 528.97 - vzorové listy a p episy P i vytvá ení indexu MDT pro konkrétní mapu i kartografickou publikaci se používá dalších pomocných znak (nap . pro tematické zam ení, rozsah území, m ítko aj.). Vytvá ení výsledného indexu MDT není zcela jednozna né a p i podrobn jším len ní závisí na subjektivním p ístupu.

3.2

Deskriptory

Užívání deskriptor je založeno na systému klí ových slov, vyjad ujících obsahový smysl dokumentu (mapy, atlasu, odborného lánku). Slovník deskriptor (popisova ) a k nim vztažených klí ových slov tvo í tesaurus. Volba deskriptor se provádí vždy pro ur itou tematickou oblast, klí ová slova jsou sou ástí p irozeného jazyka. Tabulka 3-1 P íklad použití deskriptor p i popisu Atlasu SSR klí ové slovo atlas národní poznávací SSR

deskriptor podoba kartografického díla rozsah území, zam ení díla ú el díla zobrazované území atd.

Kartografické konference a seminá e

4

Kartografické konference a seminá e

Významným informa ním zdrojem jsou odborn zam ené akce národních i mezinárodních kartografických orgán , z nichž jsou obvykle publikovány obsáhlé sborníky. Tabulka 4-1 eskoslovenské kartografické konference Po ad. íslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

Rok konání 1967 1969 1972 1975 1978 1981 1984 1987 1990 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007

Místo konání Liblice u M lníka Praha Bratislava Brno Banská Bystrica Janské koupele Bratislava Pardubice Prešov Brno Bratislava Olomouc Bratislava Plze Zvolen Brno Bratislava

Archivace kartografických d l

5

Archivace kartografických d l

Kartografická díla vzniklá inností státních orgán , organizací i jednotlivc , mající vzhledem ke svému historickému, kulturnímu nebo hospodá skému významu dokumentární hodnotu, se trvale ukládají v archívech kartografických d l, nej ast ji ozna ovaných pouze jako mapové archívy. Ú elov uspo ádaný soubor archiválií tvo í archívní celek. Pokud vznikl inností jednoho p vodce nazývá se archívní fond. Byl-li vytvo en sb ratelskou inností bez ohledu na p vod jednotlivých archiválií, jde o archívní sbírku. Toto hledisko platí i pro kartografické archiválie, tj. jednotlivé mapy, jejich soubory, glóbusy aj.

5.1

Evidence archiválií

Každá archiválie musí být jako archívní p ír stek ádn zaevidovaná. K tomuto ú elu se zpracovává: •

p edávací protokol, který obsahuje ozna ení p edavatele, po adové íslo, popis a p ípadnou skarta ní lh tu p edávaných dokument ,

•

p ír stková kniha, v níž se chronologicky evidují p ír stky do archívu, v etn data jejich získání, p vodce a p ípadného vy azení,

•

loka ní plán, který obsahuje schéma ukládacího prostoru (depotu) s vyzna ením uložení jednotlivých archívních celk .

5.2

Zpracování archiválií

Archiválie se pr b žn hodnotí a t ídí za ú elem vytvá ení uspo ádaného informa ního fondu schopného všestranného využití. Uspo ádávání archiválií se provádí podle ú elu archívu, tzn. že mohou existovat r zná t ídící kritéria. B žná jsou p edevším následující kritéria: •

organiza ní, kdy se archiválie t ídí podle struktury p vodce kartografických d l. Toto kritérium je vhodné pro rozsáhlé a relativn uzav ené a úplné fondy, jako nap . výsledky historických mapování.

•

chronologické, kdy se archiválie t ídí v asovém po adí jejich vzniku bez ohledu na p vodce a místo vzniku d l. Toto kriterium je vhodné nap . pro kartografická díla vzniklá do roku 1850.

•

tematické, kdy se archiválie t ídí podle p edem daných tematických skupin,

•

druhové, kdy se archiválie t ídí podle jejich fyzické povahy (nap . mapy, glóbusy, atlasy aj.).

V praxi se jednotlivá hlediska kombinují s tím, že jedno z nich se považuje za hlavní. Pro zpracované archiválie se vyhotovují kartoté ní lístky podle jednotného, p edem dohodnutého schématu, které jsou nezbytnou podmínkou efektivního zp ístupn ní archiválií.


5.3

Zp ístupn ní archiválií

Archívy jsou sou ástí spole enských informa ních tok . Jejich efektivnost je podmín na dokonalou evidencí a snadnou orientací v uložených fondech. Zp ístupn ní archiválií je založeno na jejich inventarizaci a katalogizaci. Inventarizace se provádí v rámci archívního celku (fondu, sbírky) a jejím výsledkem je archívní inventá . Tento obsahuje charakteristiku fondu a inventární seznam, tj. soupis všech inventárních jednotek s inventárními ísly. Katalogizace se provádí pro uživatelské pot eby. Spo ívá v popisu a hodnocení archiválií v rámci archívního celku nebo jeho ásti (systematická, výb rová, tematická katalogizace). Vzniklé katalogy mohou mít lístkovou nebo knižní podobu. Moderní zp soby katalogizace a inventarizace využívají výpo etní techniku. Katalogiza ní záznam by m l obsahovat: •

adresné (vyhledávací) údaje, tj. inventární zobrazovaného území aj.,

•

výrobní údaje, tj. autora, redaktory, nakladatele, místo a rok vydání, cenu aj.

•

popisné údaje, tj. informace o obsažených mapových prvcích a zp sobu jejich vyjád ení,

•

hodnotící údaje, tj. celkovou charakteristiku kartografického díla.

íslo, název mapy, název

Jednodušší formou katalogizace jsou rejst íky. Rejst íkové záznamy jsou stru né a skládají se zpravidla pouze z hesla a odkazu na po adové íslo kartoté ního lístku. Rejst íky slouží pro rychlou orientaci v archívních fondech. adí se abecedn .

- 18 (57) -

Významné mapové sbírky

6


Zájem o staré mapy probudilo znovuobjevení Ptolemaiova geografického a kartografického díla ve druhé polovin 15. století (Semotánová, E., 2001). Od 16. století byly mapy sou ástí nejen p edních královských knihoven, ale také vatikánské knihovny, šlechtických rodinných sbírek a knihoven mnoha politik , historik , ale i obchodník a ú edník . V tšina map uložených v t chto knihovnách byla d íve nebo pozd ji vydávána jako sou ást atlas , letopis , historických pojednání, pr vodc a pozd ji i asopis . Jednotlivé mapy byly vydávány také samostatn , asto jako nást nné, podlepené plátnem a orámované. P estože se jich mnohdy kreslily desítky, a pozd ji tiskly stovky, ba i tisíce od jednoho druhu, po et exemplá , které se zachovaly do sou asnosti je srovnání s p vodním nákladem nepatrný a odhaduje se asi na 20 %. Mapy ni ily požáry, b žné denní využívání, hmyz plísn aj. Základem mnohých soukromých geografických a historických sbírek se v 17. a 18. století staly atlasy Blaeua, Janssonia a Homanna. Pro n které význa né osobnosti se také sestavovaly individuální mapové sbírky. Nap . ve druhé polovin 17. století shromáždil amsterodamský m š an Laurens van der Hem sbírku o padesáti svazcích „Atlas Blaeu-van der Hem“, která obsahovala krom Blaeuova atlasu (11 svazk ) dalších celkem 2 115 list (je uložena v Österreichische Nationalbibliothek). Pro Augusta Silného sestavili v Amsterodamu v letech 1706 – 1710 devatenáctisvazkový atlas o více než 1400 listech a v rozmezí let 1720 – 1757 shromáždil Philipp von Stosch, diplomat slezského p vodu, atlas o 324 svazcích s 28 253 mapami. Objemné kolekce map, plán a jiných rytin obsahovaly atlasy Karla II. ze druhé poloviny 17. století, Friedricha Augusta Saského z p elomu 18. a 19. století, Abrahama van Stolka z Rotterdamu z 19. století aj. Rakouský diplomat Bernard Pavel Moll založil podobnou sbírku v roce 1750, v níž se zam il na mapy rakouských a n meckých zemí, v etn území dnešní eské republiky. V 19. století vznikaly známé kartografické sbírky p i velkých knihovnách. Ve Francii roku 1828 u Bibliothéque Royal, v N mecku roku 1859 v Königliche Bibliothek, V Anglii roku 1867 v British Museum, ve Spojených státech amerických roku 1897 v Library of Congress a dále soukromé sbírky, nap . Nordenskiöldova ve Švédsku na konci 19. století. Obliba starých kartografických d l se odráží i v zájmu p edních auk ních síní – Christie´s, Sotheby´s a Jonathana Pottera v Londýn a Kennetha Nebenzahla v Glensoe v USA. Archivn zpracovat tak etný a p itom r znorodý materiál jakým jsou kartografická díla, je obtížná a nikdy nekon ící innost. v dalším uvedeme p ehled a charakteristiku nejvýznamn jších tuzemských mapových sbírek a stru nou zmínku o sbírkách zahrani ních.

6.1

Národní mapové sbírky

V eských zemích byla založena sbírka map roku 1818 p i vzniku eského muzea. Základ mapové sbírky pocházel pravd podobn z knihovních fond Karla Šternberka a Jana Krakovského z Kolovrat, pozd ji z poz stalosti


Františka Šternberka. Roku 1824 m la sbírka kolem 500 kus map a plán , roku 1834 ji obohatila poz stalost Františka Jakuba Jind icha Kreibicha (415 položek) a v roce 1864 k nim p ibyly mapy z poz stalosti Pavla Josef Šafa íka. Postupn se rozši ovala dalšími dary a výjime n i koupí. V roce 1951 byla za len na do Státní sbírky mapové, nyn jší Mapové sbírky Univerzity Karlovy. Rámcový p ehled mapových fond a sbírek podává Lexikon mapových archív a sbírek eské republiky sestavený E.Semotanovou a R.Šim nkem, který byl vydán v Praze v roce 2000. Po roce 1918 byl z ízen Úst ední archív katastrálních map p i Ministerstvu financí SR. Organiza ními zm nami prošel v letech 1928 a 1950. V roce 1993 se stal Úst edním archívem zem m ictví a katastru.

6.1.1

Mapová sbírka Úst edního archívu zem m ictví a katastru

Mapová sbírka Úst edního archívu zem m ictví a katastru (bývalý Úst ední archív geodézie a kartografie - ÚAGK) p edstavuje rozsáhlý mapový fond obsahující statisíce archiválií velké historické i odborné ceny, vytvo ený prací našich m i . Základem je fond katastrálních a pozemkových map v etn originál Stabilního katastru z let 1824-1863, v etn písemného operátu. Dalším rozsáhlým fondem jsou výsledky vojenských mapování z let 17631884. Cennými unikáty jsou historické mapy, m ické instrukce, vzory tiskopis , m ické pom cky, stabiliza ní zna ky. V ÚAGK je vedena celostátní evidence mapového fondu. Depozitá je umíst n na zámku Libo any u Žatce.

6.1.2

Mapová sbírka Univerzity Karlovy

Mapová sbírka Univerzity Karlovy (bývalá Státní sbírka mapová, mapová sbírka Geografického ústavu SAV a mapová sbírka p i kated e kartografie P írodov decké fakulty UK v Praze) byla z ízena roku 1921 p i tehdejším Geografickém ústavu Karlovy univerzity a dopln na o další sbírky ze zrušených mapových sbírek knihoven a mnoha zámk v echách a na Morav . Dokumentace map je vedena po tématických celcích nap . matematická kartografie, národní atlasy, dopravní kartografie, historická kartografie aj. Sbírka obsahuje i bývalou sbírku ( eského) Národního muzea v Praze, tvo enou mnoha cennými rukopisy, starými mapami a atlasy.

6.1.3

Mapová sbírka Národního technického muzea v Praze

Vznikla s jeho založením r. 1905 a je sou ástí geodetického odd lení muzea. Mapová sbírka v po tu cca 15 000 list je zam ena na mapy dokumentující zobrazení eských zemí a jeho vývoj.

- 20 (57) -


6.1.4

Mapová sbírka Národního archívu (d íve: Státního úst edního archívu

Mapová sbírka Národního archívu (d íve: Státního úst edního archívu obsahuje cca 60 000 list , obsahov velmi r znorodých. Unikátní jsou mapy a plány evropských bojiš , asov sahajících až do 16. století. Dále ada map lesnických, d lních, hrani ních aj.

6.1.5

Mapová sbírka Památníku národního písemnictví

Sbírka je uzav ena, obsahuje archiválie z po átku sedmnáctého do konce devatenáctého století. Zajímavé jsou rukopisné mapy Müllerovy a ada plán Prahy a dalších evropských m st.

6.1.6

Mapová sbírka Odd lení pro hospodá ské d jiny a historickou geografii p i Ústavu eských a sv tových d jin AV R

Mapová sbírka Odd lení pro hospodá ské d jiny a historickou geografii p i Ústavu eských a sv tových d jin AV R obsahuje krom map zna né množství atlas z celého sv ta, dále lexikony obcí, statistické ro enky aj.

6.1.7

Další národní mapové sbírky

Vedle uvedených sbírek obsahují etná kartografická díla depozitá e univerzitních knihoven v Praze a Brn , zemských a oblastních archív (Brno, Opava, Litom ice aj.), muzeí, památkových ú ad a klášter (nap . strahovského i tepelského) aj. •

Moravská zemská knihovna, v níž je umíst na významná Mollova sbírka obsahující adu prvních historických map našich zemí.

•

Moravský zemský archiv v Brn

•

Mapová sbírka katedry geografie P írodov decké fakulty Masarykovy univerzity v Brn

•

Státní oblastní archiv v Litom icích

•

Sbírka map a plán Zemského archivu v Opav

•

Archiv Pražského hradu

•

Archív Hlavního m sta Prahy

•

Mapová sbírka Historického ústavu Akademie v d v Praze

•

Národní knihovna eské republiky v Praze

•

Knihovna Národního muzea v Praze

•

Mapová sbírka Královské kanonie premonstrát v Praze na Strahov

•

Vojenský úst ední archiv v Praze

•

Poštovní muzeum

eské republiky


6.2

Mezinárodní mapové sbírky

Nejv tší sv tovou kartografickou sbírku má z ejm Kongresová knihovna ve Washingtonu (Library of Congress). Sbírka obsahuje cca 3 miliony map a n kolik desítek tisíc atlas . Další významné mapové sbírky jsou, asto jako sou ást univerzitních sbírek, v Moskv , Petrohradu, Amsterodamu, Leidenu, Utrechtu, Bonn-Bad Godesbergu, Berlín (Staatsbibliothek Preussischer Kulturbesitz), Mnichov (Deitsches Museum), v Helsinkách (Nordenskiöldova sbírka v Univerzitní knihovn ), v Pa íži (Bibliothéque Nationale), v Benátkách (Biblioteca Marciana), v ím (Biblioteca Nazionale), ve Florencii (Biblioteca Medicea Laurenciana), ve Vídni (Österreichische Nationalbibliothek a StaatsarchivKriegsarchiv), v Chicagu (Newberry Library), v Providence (John Carter Brown Library) a v Londýn (British Library - Map Library). Rozsáhlými sbírkami map se chlubí i v Budapešti (Széchényiho národní knihovna), v Toruni (Koperníkova knihovna), ve Varšav (Biblioteka Narodowa), v Moskv (Moskevská státní knihovna) aj.

- 22 (57) -

Odv tvová informa ní s ediska

7

Odv tvová informa ní st ediska

Informa ní innost v rámci resortu zem m ictví a katastru (d íve geodezie a kartografie), je v rámci eské republiky zabezpe ována: •

Odv tvovým informa ním st ediskem (ODIS) p i VÚGTK Zdiby, které k tomuto ú elu vydával Literární hlídku (p ír stkový seznam literatury v knihovn VÚGTK) a rešeršní materiál Informace. V nedávné dob byly oba tyto materiály spojeny pod názvem P ehled informací.

•

podnikovými (firemními) archívy, jako nap . Zem m ický ústav a Kartografie a.s., které obsluhují p edevším provozní dokumentaci kartografických d l vlastní produkce nebo p ír stky získané vým nou.

•

vysokoškolskými pracovišti geodézie a kartografie univerzitního i technického sm ru,

•

vojenskými topografickými složkami.

Datové fondy

8

Datové fondy

•

Geoportál Zem m icského ú adu (http://geoportal.cenia.cz/),

•

Mapy na serveru MŽP (http://www.env.cz/),

•

Internetový zobrazova geografických armádních dat (IZGARD) – p ístupný z Portálu ve ejné zprávy nebo z www.arwen.ceu.cz/izgard,

•

Digitální knihovna (http://mapy.vkol.cz),

•

Mapy Rakouska-Uherska 1 : 200 000 (http://lazarus.elte.hu/hun/digkonyv/topo/3felmeres).

map

V decké

knihovny

v Olomouci roku

1910

Hodnocení kartografických d l

9


Hodnocením kartografických d l rozumíme proces zjiš ování jejich vlastností, kvality a vhodnosti díla pro konkrétní ú el. Hodnocení kartografických d l je komplexní proces, p i n mž je posuzována jejich obsahová úplnost, aktuálnost, podrobnost a p esnost, použité metody interpretace a další aspekty. Analýzu a hodnocení kartografických d l je nutné provád t s ohledem na zp sob jejich vzniku a ú el, pro který je hodnocení požadováno, tedy s ohledem na cílovou skupinu lidí, pro níž jsou výsledky hodnocení ur eny. Zp soby a cíle hodnocení se mezi kartografickou a nekartografickou odbornou ve ejností odlišují S hodnocením mapových d l se m žeme setkat p edevším v odborných asopisech (Zem m i , Geodetický a kartografický obzor, Kartografické listy, Geoinformace, GeoInfo), hodnocení elektronických map obsahují asopisy a jiné publikace z oblasti informatiky (CHIP, Softwarové noviny, Computer World), s recenzemi turistických map se m žeme setkat v asopisech pro turistiku a outdoorové sporty, recenze map ur ených pro vzd lávání (školní atlasy) jsou otiskovány v asopisech ur ených pro pedagogy, hodnocení specializovaných tematických map (geologických, demografických aj.) je možné najít v p íslušných odborných asopisech a sborník z konferencí apod. Analýza a hodnocení kartografických d l je nutné: •

pro pot eby vytvá ení informa ních fond ,

•

v procesu tvorby odvozených map, kdy se hodnotí p edevším mapové podklady

•

p i ešení praktických úloh na mapách, kdy se hodnotí geometrická p esnost map s ohledem na m ítko a použité zobrazení, podrobnost aj.

•

p i užívání map pro ú ely r zných v dních obor , kdy se hodnotí jejich obsahová úplnost, názornost, aktuálnost aj.

P ed zahájením hodnocení je nutno stanovit hierarchii ukazatel kvality hodnocené mapy. V n kterých p ípadech m že být prioritním požadavkem geometrická p esnost mapy (provádíme-li na mapách m ení), v jiných jejich podrobnost (slouží-li mapa jako grafický pasport), jindy zase názornost (používáme-li ji pro orientaci v terénu). Tyto požadavky jsou asto protich dné (geometrická p esnost – míra generalizace, podrobnost – názornost). P i úplném hodnocení mapy je t eba zam it se nejprve na její konstruk ní základ (matematické prvky), úplnost a aktuálnost jejího obsahu, polohovou p esnost zobrazených prvk , názornost a estetiku jazyka mapy aj. Základem hodnocení je porovnávání mapy s p edlohou, kterou v i hodnocené map považujeme za bezchybnou. M že se nap . jednat o již zhodnocenou nejnov jší mapu v tšího m ítka, soubor geodetických m ení, kosmický nebo fotogrammetrický snímek, nejnov jší statistické údaje aj. Velmi obtížné, ale d ležité je p i hodnocení mapy odlišit objektivní názory a subjektivní sd lení. Hodnocení by m lo být o subjektivní názor hodnotitele obohaceno, ale tento názor musí být striktn odd len od objektivních požadavk na mapu. N která hodnotící hlediska však už z podstaty nemohou


být jiná než subjektivní. Subjektivn m žeme hodnotit p edevším estetiku mapy, ale áste n také kompozici mapy, zna kový klí apod.

9.1

Analýza kartografických d l

Analýza obsahu mapy p edstavuje rozbor obsahu mopy s cílem získat poznatky o r zných vlastnostech objekt , jev nebo jejich charakteristik zobrazených na ní pomocí r zných p ístup . Provádí se zpravidla s cílem hodnotit mapu. Rozlišuje se: •

grafická analýza mapy, kterou rozumíme konstrukci profil , ez , diagram , blokdiagram aj. a jejich interpretaci,

•

kartometrická analýza mapy, které spo ívá v ur ení m ítka, zobrazení, deformací, zkreslení a dalších metrických vlastností mapy nebo v ní zobrazených objekt a jev ,

•

matematickostatistická analýza mapy, která spo ívá ve využívání matematicko-statistických postup a metod ke zjiš ování r zných vlastností a vztah prvk obsahu mapy.

9.2

Hodnocení map a mapových soubor

Obecné schéma (osnova) hodnocení obsahuje: a) Obecné údaje Mezi obecné údaje pat í zejména název, m ítko, formát, vydavatel, autor, místo a rok vydání, po adí vydání, cena, distributor b) Kompozici mapy V rámci kompozice mapy hodnotíme zp sob sestavení mapy, její celkové grafické provedení a umíst ní základních i nadstavbových kompozi ních prvk . c) Matematické prvky (konstruk ní základ mapy) Hodnocení konstruk ního základu je nutno za ít identifikací m ítka a kartografického zobrazení. Neznalost zobrazení m že zcela zpochybnit výsledky kartometrického šet ení, a proto je namíst využít k jeho identifikaci metod matematické kartografie. Je-li zobrazení ur eno známým tvarem zobrazovacích rovnic a v nich užívaných konstant, je vždy výhodné zakreslit na hodnocenou mapu pr b h ekvideformát ( ar stejného zkreslení). U mapových soubor je navíc vhodné hodnotit kompozici kladu mapových list , jeho vazbu na rovinný sou adný systém, vazbu zna ení mapových list na polohu listu v území (nap . zda lze z ozna ení listu jednozna n odvodit polohu a ozna ení sousedních list ). Ostatní matematické prvky se hodnotí p ípad od p ípadu v závislosti na ú elu hodnocení. d) Úplnost a nápl obsahu (objem informací) - 28 (57) -


Uvažuje se p edevším objem udávaných informací a jejich struktura. Hodnotí se jednotlivé prvky a posuzuje se vhodnost jejich zastoupení, u každého prvku zvláš hodnotíme použitý vyjad ovací prost edek, správnost stupnic a klasifikace do skupin a kategorií. Pozornost se v nuje i použití fyzikálních jednotek. Nápl se posuzuje podle využití mapy. Hodnocení zahrnuje nejen samotný po et zobrazených objekt na map , ale i objem všech zobrazených informací, který je zakódován po tem vyjad ovaných charakteristik. Vyjád ení úplnosti mapy je v absolutní mí e velmi problematické. V tšinou se nahrazuje r znými expertními odhady, které se r zní podle ú elu hodnocení a subjektivního p ístupu experta. Ur itou míru objektivizace tohoto hodnocení m že p inést zavedení entropie (z teorie informace) jako míry neur itosti jevu, a to nejspíš až v digitálních kartografických bázích. e) V rnost (obsahová správnost) a aktuálnost znázorn ní skute nosti V podstat se jedná o stanovení míry generalizace jednotlivých obsahových prvk mapy, což lze provést porovnáním nap . s jinými mapami v tších m ítek, s leteckými nebo kosmickými snímky ze stejné oblasti, s nekartografickými zdroji (ná rty, texty, fotografiemi, terénním pr zkumem, statistickými údaji aj.) . Roli zde hraje i vhodnost použitých prost edk jazyka mapy a metod generalizace. Je vhodné, aby hodnotitelem (jedním z hodnotitel ) byl odborník pro danou oblast obsahu mapy (hydrolog, geolog aj.). Obsahový soulad mezi mapovým obrazem a realitou ur uje aktuálnost mapy. Zde je nutno vzít v úvahu, že proces zastarávání mapy za íná datem jejich redak ní uzáv rky. Vlastní zastarávání však za íná již d íve a je r zné pro jednotlivé mapové prvky, i územní celky, pokud údaje o nich byly zjiš ovány mapováním k r znému datu. V p ípad tematických map totéž platí pro data statistických šet ení. Hledisko aktuálnosti je významné u map pro ve ejnost, zejména u orienta ních plán m st, aj. Ideálním stavem je ur ení všech obsahových prvk mapy ke stejnému datu. V oblasti obecn zem pisných map zde poskytuje dobré výsledky dálkový pr zkum Zem . f) Kvalita technického provedení kartografické interpretace Kartografické výrazové prost edky je t eba posuzovat nejen jednotliv , ale i v jejich vzájemných návaznostech ve zna kovém klí i (nap . ešení vzájemného napojování jejich kresby, otázky ešení spole ného p dorysu aj.). Pozornost je t eba v novat: •

vzájemné rozlišitelnosti znak ,

•

názornosti znak (asociativnost, sch dnost tení mapy),

•

logické vazby mezi znaky, v etn vyjád ení významu prvku,

•

únosnost grafické zát že mapy,

•

barevné ešení mapy

•

polygrafické provedení (vhodnost použití papíru, p esnost soutisku, ostrost kresby),


g) V rnost znázorn ní reality a geometrická p esnost Základní metodou zjišt ní geometrické p esnosti mapy je porovnání jejího vybraného obsahu se spolehlivou mapou v tšího m ítka nebo souborem geodetických m ení. Základem je p evod mapové kresby do digitálního tvaru. P i srovnávání dvou map je vhodné p evést digitální záznam na spole ný sou adný systém. Doporu uje se vložit jej do mapového rámu hodnocené mapy a polohové odchylky kresby porovnat vzájemnou projekcí. V p ípad porovnání s geodeticky získanými kontrolními údaji je vhodný p epo et výsledk digitalizace do jednotného rovinného sou adného systému a ur ení st edních polohových chyb pro jednotlivé prvky (identické body). Výsledky m ení je t eba opravovat o vliv kartografických zkreslení, zvlášt je-li u obou map odlišné, a o vliv srážky. Je t eba vylou it i další chyby z konstruk ní p ípravy, z kartografické kresby, z generalizace a reproduk ního zpracování. U odvozených map se hodnotí i chyby p evzaté z map podkladových. Výhodná je znalost chyb provázejících proces vzniku mapy p vodní i mapy hodnocené. U map p vodních se jedná o chyby geodetických základ a m ických metod, chyby konstruk ní p ípravy a dále chyby související s kvalitou kresby, její generalizací a polygrafickým zpracováním kartografického díla. Na odvozené mapy se p enášejí chyby vzniklé p i procesu vzniku p vodních map, na které se nakládají další chyby vzniklé generalizací a kresbou „nad míru“ a „posunem kresby“, jež mají povahu systematických chyb náhodn prom nné velikosti. Geometrickou p esnost je nutno ur ovat pro jednotlivé prvky obsahu mapy, i skupiny t chto prvk . Je z ejmé, že nap . zákres geodeticky ur ených bod (nap . vrcholky hor) je polohov podstatn p esn jší než nap . pr b h vrstevnic. Odhad nap . celkové polohové chyby mapy jako souhrnu chyb jejich jednotlivých prvk (nap . dle zákona hromad ní st edních chyb) je záležitost zcela pochybná jak teoreticky tak prakticky. Zajímavou aplikaci geometrické p esnosti je odhad m ítka historických map vyhotovovaných bez geodetických základ Provádí se ur ením sou adnic identických bod a propo tem jejich délkové osnovy, kterou porovnáme se známými vzdálenostmi. Výsledkem m že být odhad lokálních deformací historické mapy a jejího st edního m ítka. Údaje o m ítku historických map je vždy nutno považovat za veli inu orienta ní. h)

itelnost mapy

Hodnotí se symbolika jednotlivých prvk (barva, tvar, rozm ry), umíst ní popisu, itelnost popisu, hierarchie, strukturovanost a dominantnost nejd ležit jších prvk mapy. i) Estetika mapy j) V decká hodnota Obsah mapy by m l být v souladu s aktuálním stavem v deckého poznání skute nosti, zejména v oboru technických, p írodních i spole enských v d. Tento požadavek je tím významn jší, ím více skute ností mapa vyjad uje a ím jsou vyšší v decké nároky na jejich využití. Týká se to zejména oblasti syntetických map, jejichž obsah vzniká složitými abstraktními postupy. Posouzení mapy z tohoto hlediska vyžaduje odbornost v p íslušném oboru.

- 30 (57) -


9.3

Hodnocení atlas

K analýze a hodnocení atlas je možno p istoupit podle kritérií uvedených výše. Výsledné hodnocení však nelze omezit na pouhý souhrn hodnocení jednotlivých atlasových map. P i hodnocení atlas p istupuje k uvedeným hledisk m ješt celková harmonie obsahu i jeho vyjád ení, vyváženost, úplnost, míra podrobnosti, kompaktnost, aj. Je nutné brát v úvahu, že mapy v rámci atlasu musí tvo it celek a že mezi nimi existuje ada funk ních vazeb. Atlas je p edevším systém map vyjad ujících geografické, socioekonomické, asové a jiné informace komplexním zp sobem. Proto je nutno hodnotit atlas jako celek, s p ihlédnutím k jeho úplnosti, vnit ní vyváženosti a mí e podrobnosti. Z kartografického hlediska je t eba hodnotit unifikaci použitých kartografických zobrazení, m ítek, forem jazyka mapy i celkové barevné ešení. P itom je t eba brát v úvahu úsp šnost vy ešení tak protikladných požadavk jakými jsou nap . formát atlasu a maximální použité m ítko ve vztahu k podrobnosti map, dále rozsah atlasu a po et map v novaných jednotlivým tematickým celk m atd. Závažným faktorem jsou i ekonomické ukazatele, dané proporcí mezi cenou atlasu a jeho reprezentativností, jeho náklad a provedení vazby. Jiná kritéria jsou kladena na atlasy, jež se vydávají asto (školní výuka, kapesní atlasy aj.) a ve velkých nákladech a jiná na špi ková díla kartografie, jakými jsou nap . národní atlasy, vydávané obvykle s odstupem desítek let. Jejich úrove je p itom m ítkem kartografické vysp losti státu v i zahrani í.

9.4

Záznam výsledk hodnocení

Výsledky hodnocení je nutno p ehledn uspo ádat. K hodnocení je vhodné p ipojit i schéma kompozice mapy a ukázku jejího obsahu z míst, kde je kresba nejsložit jší. Hodnocení mapy (kartografického díla) m že mít nap . toto uspo ádání: a) základní údaje o map (kartografickém díle), tj. název, tematika, zobrazené území, m ítko a zobrazení, údaje o autorovi,sestaviteli, vydavateli a datu vydání b) vý et obsahu mapy po prvcích, klasifikace prvk , zp soby vyjád ení c) zhodnocení jak mapa vyhovuje ú elu svým m ítkem, zobrazením, obsahem a zp sobem vyjád ení d) geometrická p esnost (odhad polohových chyb) prvk generalizace, soudobost obsahu

mapy, kvalita

e) celkové zhodnocení grafické (estetické) úrovn mapy, p ípadn srovnáním s obdobnou mapou zahrani ní f) záv r (shrnutí) s vývody pro využití mapy. Uvedená hlediska není nutno vy erpat beze zbytku. Záleží na ú elu hodnocení a možnostech jeho realizace.


- 32 (57) -

Národní kartografické orgány a organizace

10


10.1

Historický vývoj národních orgán a organizací

kartografických

Po vzniku eskoslovenské republiky byla bez podstatných zm n p evzata z bývalé rakousko – uherské monarchie i organizace velkom ítkového ve ejného vym ování a mapování i s p íslušnými legislativními normami. V roce 1919 Byl založen Reproduk ní ústav Ministerstva financí v Praze s celostátní p sobností, který vydával mapy velkých m ítek (po roce 1954 se stal sou ástí ÚSGK). Dne 27.11. 1918 bylo rozkazem . 8 vrchního velení z ízeno odd lení pro vojenské zem pisné záležitosti (kartografie). Fakticky tak vzniká topografická služba eskoslovenské armády. V prosinci 1918 bylo toto odd lení v len no do nov vytvo eného ministerstva národní obrany jako jeho IX. odbor (Zem pisný ústav). V íjnu 1919 byl tento odbor p etvo en v samostatný eskoslovenský vojenský zem pisný ústav, který m l podle organiza ního schématu z roku 1920 tyto odbory: astronomicko-geodetický, topografický, kartografický reproduk ní a pro popis a statistiku vále ných jeviš (odbor popisný). Jeho hlavním úkolem bylo vytvo ení eskoslovenského mapového díla, které m lo nahradit nevyhovující mapy víde ského vojenského zem pisného ústavu. Toto dílo zahrnovalo topografické mapy 1:20 000 (ve vybraných oblastech 1:10 000) zpracované na základ nových geodetických m ení, speciální mapu v m ítku 1:75 000, p ehlednou mapu st ední Evropy (1:500 000) a eskoslovenska (1:1 000 000). V roce 1929 bylo Ústavu sv eno kartografické zpracování a tisk Atlasu Republiky eskoslovenské a v letech ........Vojenského zem pisného atlasu. V roce 1942 byl založen Zem m ický ú ad p i Ministerstvu vnitra, do n hož se Zem pisný ústav v lenil. innost Ústavu byla p erušena v dob nacistické okupace. V roce 1948 byl vydán Zákon . 82/1948 Sb. („tzv. Zem m ický zákon“), který ukládal Ministerstvu financí m.j. i vyhotovování kartografických odvozenin ve ejných mapových d l ve všech m ítkách a jejich rozmnožování. Rozt íšt nost kartografické služby byla vládním na ízením . 1/1954 Sb. od 1.1. 1954 likvidována z ízením Úst ední správy geodézie a kartografie (ÚSGK) pro obor geodézie, topografie a kartografie, která byla pod ízena ministru místního hospodá ství a od roku 1958 ministru vnitra. Zpracovávala a vydávala kartografická díla všeho druhu a ur ení prost ednictvím t chto svých pod ízených organizací: •

Geodetický a topografický ústav v Praze (nyn jší Zem m ický ú ad),

•

Kartografický a reproduk ní ústav v Praze (nyn jší Kartografie, a.s. a Zem m ický ú ad pro státní mapová díla),

•

oblastní ústavy geodézie a kartografie pro jednotlivé kraje,

•

Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický ve Zdibech (od roku 1970).


Od roku 1968 se s p echodem na nová hospodá ská pravidla v ÚSGK vytvá ejí: •

Kartografie, n.p., Praha,

•

Kartografické nakladatelství, n.p., Praha.

Kartografické nakladatelství m lo vydavatelskou, nakladatelskou a obchodní innost na kartografická díla a publikace. Zabezpe ovalo tvorbu, redak ní zpracování a vydávání školních, kulturn – vzd lávacích a jiné. kartografických d l, u ebních kartografických pom cek, p edpis , formulá a jiné. Kartografie, n.p. zabezpe ovala zpracování a tisk topografických a státních map ve velkých m ítkách, v etn jejich tematických, školských a exportních mutací (reliéfní mapy, globusy a kniha ské práce na kartografických dílech se provád ly v sesterském podniku v Bratislav ). Po vzniku federativního státu vzniká zákonem NR . 2/1969 Sb. eský ú ad geodetický a kartografický ( ÚGK) a následn pak dochází v kartografické sfé e k t mto zm nám: • 1.1.1971 je za len no Kartografické nakladatelství do podniku Kartografie, • v roce 1984 vzniká slou ením Kartografie a Geodetického ústavu Geodetický a Kartografický podnik (GKP) v Praze, •

1.1.1972 vznikají krajské geodetické a kartografické správy jako územní orgány státní správy na zabezpe ování civilních pot eb geodézie a kartografie.

ÚGK se stal monopolním dohlížitelem, cenzorem a schvalovatelem jakéhokoliv vyhotovování a rozši ování kartografických d l. Zákonem . 46/1971 o geodézii a kartografii je veškerá kartografická tvorba (krom MNO, SAV, lesního a vodního hospodá ství a geologie) soust ed na do jeho rukou. Vydavatelskou innost vykonává prost ednictvím GKP, kartografických a polygrafických oddíl v n.p. Geodézie v Praze, eských Bud jovicích, Plzni, Liberci, Pardubicích, Brn a Opav . Kartografická díla pro širokou ve ejnost jsou vydávána i ve vydavatelství ORBIS (pr vodci apod.) a v SPN (školní mapy).

10.2

Sou asné národní organizace

kartografické

orgány

a

eští kartografové se sdružují v: •

Kartografické spole nosti eské republiky.

•

eskoslovenském kartografickém komitétu, který od roku 1965 zastupoval s. v decko-technickou spole nost ( SVTS) a SAV v ICA. V roce 1967 byla v rámci SVTS ustanovena sekce geodézie a kartografie, která se pozd ji transformovala na Spole nost geodézie a kartografie SVTS. Po roce 1989 Komitét svou innost ukon il.

•

eském svazu geodet a kartograf ( SGK) - 34 (57) -


•

eská komora inženýr geodet a kartograf (Zem m ická komora), která vznikla jako zájmové sdružení 1.4.1991

•

eská geografická spole nost

•

eská asociace pro geoinformace (CAGI)

Kartografická spole nost eské republiky byla založena v roce 1993 v Brn . Nejvyšším orgánem Spole nosti je Konference. Tiskovým orgánem Spole nosti je „Zpravodaj Kartografické spole nosti eské republiky“, který je k dosažení i na domén Spole nosti http://www.czechmaps.info. V sou asné dob zabezpe uje kartografické služby na celostátní úrovni: •

ÚZK – eský ú ad zem m ický a katastrální

•

VGHMÚ - Vojenský geografický a hydrometeorologický ú ad,

•

VÚGTK – Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický

•

Kartografie, a.s.

10.2.1

eský ú ad zem m ický a katastrální

eský ú ad zem m ický a katastrální ( ÚZK) byl z ízen zákonem . 359/1992 Sb. o zem m ických a katastrálních orgánech s ú inností od 1.1.1993. Orgány státní správy zem m ictví a katastru nemovitostí ízené ÚZK zajiš ují státní správu v oblasti pozemkové evidence, kterou p edstavuje katastr nemovitostí R. Krom toho zajiš ují zem m ické innosti ve ve ejném zákmu, kam pat í zejména správa geodetických bodových polí, vedení Základní báze geografických dat (ZABAGED), vydávání kolekce Základních map eské tepubliky, zam ování státních hranic a vedení Úst edního archívu zem m ictví a katastru. Státní správu katastru nemovitostí a zem m ické innosti ve ve ejném zájmu zajiš ují podle zákona . 359/1992 Sb., další správní ú ady ízené ÚZK, a to: •

14 krajských katastrálních ú ad , které mají 107 pracoviš ve v tších m stech,

•

7 zem m ických a katastrálních inspektorát , které kontrolují katastrální ú ady a dohlížejí nad n kterými innostmi komer ní sféry, jejichž výsledky se p ebírají do kakastru nemovitostí a státních dokumenta ních fond ,

•

Zem m ický ú ad, který vznikl dnem 1.6.1994 zákonem . 107/1994 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon . 359/1992 Sb. Tento orgán státní správy zem m ictví s celostátní p sobností soust e uje ostatní innosti zajiš ované ve ve ejném zájmu. Je právním nástupcem Zem m ického ústavu, z ízeného rozhodnutím p edsedy eského ú adu geodetického a kartografického ze dne 28.9.1990.

•

Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VÚGTK) ve Zdibech, který je také autorizovaným metrologickým st ediskem a provozovatelem Odv tvového informa ního st ediska a Zem m ické knihovny.


Veškeré kartografické innosti podléhají Zákonu o zem m ictví („Zem m ický zákon“), který po schválení Parlamentem R dne 30.9.1994 nabyl ú innosti 1.1.1995. Zem m ický ú ad nap . krom správy geodetických základ R, pé e o zna ky základního bodového pole, vedení databázových soubor bod bodového pole evidovaných v technických jednotkách a provád ní zem m ických inností na státních hranicích, vykonává správu základních státních mapových d l a tématických státních mapových d l stanovených ÚZK a správu Základní báze geografických dat R a vede Úst ední archív zem m ictví a katastru a zast ešuje Názvoslovnou komisi. Zem m ická sekce Zem m ického ú adu má v Plzni, Liberci, Pardubicích, Brn a v Opav územní pobo ky, tzv. Zem m ické odbory a v eských Bud jovicích tzv. Zem m ické odd lení. Z hlediska odborného se jako celek d lí na Odbor ZABAGED, Odbor triangulace, Odbor správy a užití geoinformací, Odbor kartografie a polygrafie a Odbor nivelace a gravimetrie.

10.2.2 Topografická služba Armády eské republiky Topografická služba Armády eské republiky se v celé historii vyvíjela a plnila úkoly v souladu s pot ebami a požadavky armády. Jako nedílná sou ást eskoslovenské armády vznikla po vyhlášení samostatného eskoslovenského státu na základ rozkazu Vrchního velitelství s. branné moci . 8 ze dne 27.11.1918, kterým se z izovalo odd lení pro vojenské zem pisné záležitosti. Z bohaté historie vojenské topografické služby je t eba vyzdvihnout zejména období 1953 – 1957, kdy bylo provedeno ucelené vojenské mapování celého území státu v m ítku 1:25 000, rok 1979, v n mž bylo zahájeno využívání automatiza ní a výpo etní techniky ve vojenské kartografii a geografii zavedením s. automatizovaného kartografického systému AKS DIGIKART, rok 1987, v n mž bylo rozvinuto hromadné využívání rozsáhlých bází íselných dat o území v podob digitálního modelu reliéfu (DMR-1 a 2) a rok 1990, kdy byla do provozního využívání p edána první ást vojenského informa ního systému o území (VISÚ) v podob digitálního modelu území (DMÚ200). Topografickou službu Armády eské republiky tvo ilo do roku 2003 Topografické odd lení HOS GŠ A R, pod které spadaly: •

Vojenský topografický ústav Dobruška,

•

Vojenský zem pisný ústav v Praze

•

Úst ední topografická základna v Praze,

•

Výzkumné st edisko 090 v Praze

•

Topografické orgány a útvary vojenských velitelství ZÁPAD, ST ED, Letectva a PVO

Profesní p íprava d stojník topografické služby probíhala na kated e vojenských informací o území na VA v Brn . Od 1. ervence 2003 je v souladu s koncepcí reformy Geografické služby rozhodující výrobní kapacitou pro zpracování a aktualizaci státních mapových d l pro pot eby státu Vojenský geografický a hydrometeorologický ú ad

- 36 (57) -


(VGHMÚ ) v Dobrušce. Krom VTOPÚ je také nástupnickou organizací Vojenského ú adu v Praze aj.). Na ízením ná elníka Generálního štábu . 34/1997 byl Geografické služb Armády R stanoven zásadní úkol – p evést topografické a tematické mapy do geodetického geocentrického a globálního prostorového sou adnicového systému WGS 84 a do konce roku 2005 provést úpravu obsahu a formy map podle standard NATO.

10.3 Nestátní kartografické orgány a organizace – Kartografické domy Velké množství kartografických d l p edevším regionálního, tematického, výukového a propaga ního charakteru vzniká v sou asné dob v celé škále drobných vydavatelství a grafických studií. Tabulka 10-1 http://search.centrum.cz/s-5627005-kartografickavydavatelstvi a http://www.firmy.cz (duben 2007) Název firmy 2000 Forza, s.r.o. 3A Design, s.r.o. Aretin Geoinformatics, s.r.o. Art Plus, s.r.o. B.A.T. Program, spol. s r.o. DPA, s.r.o. Everest, a. s. Garp HK, spol. s r. o. Geodézie S - kartografické nakladatelství, s.r.o. Geogalileo kartografie Brno spol. s r.o. Ing. Aleš Hejna Ing. Dalibor Mat jí ek Ing. Jan Guziur Ing. Jan Prášil Ing. Jaromír Krátký Ivo Novák - Žaket Jena Hanáková Ji í Beneš - Bema Praha Ji í Dan k Karel Kupka Kartografie PRAHA, a. s. Kate ina Su ková Klaudian Praha, spol. s r.o. Ladislav Suchánek-CK Haló Marco Polo, s.r.o. Mgr. Kate ina Hrabicová - Mapová tvorba

Elektronický kontakt www.travelatlas.cz www.3adesign.cz www.aretin.cz www.historicke-mapy.cz www.batprogram.cz www.dpa.cz firmy.centrum.cz/14380-everest-a-s www.garp-hk.cz/ www.geodezie.cz/ www.geogalileo.cz/ www.olles.cz www.jenasumperk.cz www.testudo.cz/ www.kartografiehp.cz firmy.centrum.cz/122164-ing-jaromirkratky www.zaket.cz/ come.to/jena web.telecom.cz/bema/ www.orienteeringmaps.eu/cze www.p3k.cz/ www.kartografie.cz/ www.volny.cz/kamenny-klic http://www.zememeric.cz www.ckhalo.com www.mairs.cz obecniplany.wz.cz/


Název firmy Mgr. Milan Konšel NÁST NNÉ MAPY.CZ Nepala, spol. s r.o. P.F. art, spol. s.r.o. Pavel Kova ík - PKT Planstudio, spol. s r.o. Robert Helvich SHOCart, spol. s r.o. (d íve GeoClub?) Topograf, spol. s r.o. Václav Horák - CNC Vojenský zem pisný ústav Praha ZES Brno, a.s. ŽAKET ROSY

Elektronický kontakt www.globinfo.cz www.nastennemapy.cz www.bonechi.cz www.pfart.cz, www.pfart.com/ www.pktdc.cz www.planstudio.cz www.helvich-multimedia.cz www.shocart.cz www.topograf.cz www.retour.cz/cnc, firmy.centrum.cz/110333-vaclavhorak-cnc www.zesbrno.cz

10.4 Školská a výuková za ízení Velkou tradici má na území našeho státu st edoškolské studium geodézie a kartografie. Od roku 1950 se na St edních pr myslových školách stavebních v Praze, Brn a Košicích otev ely t ídy st edoškolského geodetického studia. Již ve školním roce 1951/52 se v Praze osamostatnila SPŠ zem m ická, která p ipravuje techniky v oboru dodnes. Ústav geodézie V roce 1849 bylo v Brn založeno Technické u ilišt , které se v roce 1873 zm nilo na Vysokou školu technickou s n meckým vyu ovacím jazykem. V roce 1899 se osamostatnila eská c.k. vysoká škola technická v Brn , odkdy se také datuje výuka geodézie a kartografie na této škole, p estože již od roku 1896 existovala povinnost daná výnosem ministerstva kultury a vyu ování zavést na technických vysokých školách ty semestrální samostatné zem m ické studium, zam ené k pot ebám katastru. V roce 1936 p ijala škola název VŠT Dr. Edvarda Beneše. Roku 1951 bylo zem m ické studium v Brn zrušeno. V roce 1960 pak vznikla samostatná katedra geodézie (prof. Mat j Pokora) za len ná do Stavební fakulty Vysokého u ení technického, které p ijalo toto jméno v roce 1956. Katedra vojenské geografie a meteorologie Univerzita obrany Brno (d ív jší Katedra vojenských informací o území jako samostatná katedra p ešla od 1.9.2005 pod katedru vojenské geografie a meteorologie). Adresa: Univerzita obrany, Kounicova 65, 612 000 Brno Katedra geografie, Laborato geoinformatiky a kartografie

- 38 (57) -


Adresa: Katedra geografie, p írodov decká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlá ská 2, 611 37 Brno Katedra kartografie a geoinformatiky Adresa: P írodov decká fakulta Univerzity Karlovy, Albertov 6, 128 43 Praha 2 Katedra mapování a kartografie Z roku 1705 pochází první žádost o z ízení školy, na níž se m li eští stavové m.j. u it i praktická geometrie, tj. geodézie. Návrh podal Kristián Josef Willenberg, který v roce 1706 získal titul císa ského inženýra, což bylo podmínkou zahájení výuky na této škole, ke kterému došlo 1.1.1718. Dvouletý Stavovský inženýrský ústav v Praze je p ímým p edch dcem dnešního VUT (stejn jako Polytechnický ústav království eského, od roku 1875 C.k. eská vysoká škola technická a od roku 1918 eská vysoká škola technická), jehož sou asný název pochází z roku 1921. V letech 1953 – 1960 zde fungovala samostatná Zem m ická fakulta Adresa: Fakulta stavení VUT, Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Katedra geoinformatiky, P írodov decká fakulta (Univerzita Palackého Olomouc) Institut geoinformatiky, VŠB Ostrava Laborato geoinformatiky UJEP Ústí nad Labem Ústav systémového inženýrství a informatiky Fakulta ekonomickosprávní, Univerzita Pardubice

Zahrani ní kartografické orgány a organizace

11


11.1 Národní kartografické orgány a organizace 11.1.1 Slovensko Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky (ÚGKK SR) je vrcholný státní orgán, který koncep n realizuje státní politiku v oblasti zabezpe ování a vydávání státních mapových d l.. Vznikl v roce 1992. Jeho p edch dci byla Správa geodézie a kartografie na Slovensku (od roku 1958), Slovenská správa geodézie a kartografie (od roku 1969) a Slovenský úrad geodézie a kartografie (od roku 1973). ídí: •

Geodetický a kartografický ústav (Bratislava),

•

Výskumný ústav geodézie a kartografie (Bratislava),

•

Katastrálny úrad v Žilin (a postupn katastrálních správ v okresech).

obdobné ú ady ve VÚC a 79

Geodetický a kartografický ústav (GKÚ) v Bratislav vznikl v roce 1991. Jeho p edch dci byly od roku 1950 Slovenský zememera ský a kartografický ústav (SLOVZAKU), který vznikl slou ením Triangula nej kancelárie, Fotogrametrického ústavu, Reproduk ného ústavu a Archívu katastrálnych máp v etn agendy výškových základ , od roku 1954 Geodetický, topografický a kartografický ústav, od roku 1957 Geodetický ústav, od roku 1966 Kartografický a geodetický fond, od roku 1969 Geodetický ústav, od roku 1973 Geodetický ústav, národný podnik a od roku 1989 Geodetický podnik. Dnes je ústav pov en mj. správcovstvím základního polohového, výškového a gravimetrického bodového pole, provozováním Automatizovaného informa ního systému geodézie a kartografie, tvorbou, údržbou a obnovou Státních mapových d l (základních map) SR, standardizací názvosloví a kone n i archivací, zp ístup ováním a využíváním archívních dokument z oblasti geodézie, kartografie a katastra SR. Jedním z významných organiza ních útvar GKÚ je od roku 1990 Ústredný archív geodézie a kartografie (ÚAGK) v Bratislav . Zabezpe uje p ebírání, evidování, hodnocení, zp ístupn ní a využívání archívních dokument z oboru geodézie, kartografie a katastru nemovitostí a jejich všestrannou ochranu v etn konzervace. Spravuje a archivuje databázi Automatizovaného informa ního systému geodézie, kartografie a katastru nemovitostí, jakož i mapy velkých m ítek v rastrovém i vektorovém formátu. Výskumný ústav geodézie a kartografie v Bratislav byl založen v roce 1970 jako sou ást v decko-výzkumné a vývojové základny na Slovensku v oboru geodézie, geodetické astronomie, fotogrammetrie, mapování, kartografie, kartografické polygrafie, dokumentace výsledk geodetických, kartografických prací a katastru nemovitostí. Topografický ústav (TOPÚ) v Banské Bystrici byl z ízen v roce 1993 za ú elem topografického a geodetického zabezpe ení vojsk Ozbrojených sil SR.


Z oblasti topografie jde p edevším o budování Vojenského informa ního systému o území (VISÚ), práce spojené s leteckým m ickým snímkováním, realizaci topografické ásti obnovy topografických map, distribuci topografických a geografických informací v digitální form aj. VKÚ, a.s. Harmanec (http://www.vku.sk, http://www.vkuslovakia.com) vznikl p vodn jako Vojenský kartografický ústav v Harmanci v roce 1948 jako odlou ená ást Vojenského zem pisného ústavu (VZÚ) v Praze. V roce 1951 byla odlou ená ást transformována do organizace s názvem Vojenský zemepisný ústav Banská Bystrica, který byl v roce 1952 p ejmenován na 2. vojenský kartografický ústav, v roce 1958 na Vojenský kartografický ústav Banská Bystrica a v roce 1974 na Vojenský kartografický ústav Harmanec, státní podnik (VKÚ Harmanec, š.p.)). Jeho hlavní náplní bylo zabezpe ovat pot eby ( esko)slovenské armády mapami, po roce 1990 i tvorbou a výrobou kartografických d l pro širokou ve ejnost. V letech 1958 – 1965 se ústav významn kartograficky a reproduk n podílel na zpracování Vojenského zem pisného atlasu. Od roku 2002 (1992?) je soukromou kartografickou a polygrafickou akciovou spole ností. Provádí veškeré innosti související s p ípravou a tiskem vojenských map všeho druhu, zem pisných a jiných atlas , turistických map, orienta ních plán m st, automap a autoatlas a jiných map podle p ání zákazník , od roku 1996 výhradn digitálními technologiemi s využitím kartografického software RASCON. Pro jejich nasazení byla mj. vytvo ena „Jednotná a úplná digitální báze kartografických údaj “ z celého území Slovenska s podrobností na úrovni 1:50 000 (na podklad turistických map) a 1:100 000 (na podklad automapy) s využitím WGS 84. V rámci své vydavatelské innosti vydává VKÚ turistické mapy 1:50 000, jejichž klad vychází z pot eby pokrýt jednotlivé turisticky atraktivní oblasti a ve svém souhrnu celé území Slovenska. Výsledkem kompromisu t chto pot eb je vzájemné p ekrytí t chto map s r znou mírou p ekrytí i r zný formát map (v roce 2003 jich bylo vytvo eno 64). Jsou vytvo eny v Gauss-Kr gerov zobrazení, výškovém systému Balt po vyrovnání a orientované tak, že jejich jižní rám je kolmý na poledník procházející st edem mapového listu. V roce 1995 vydal pro pot eby vydání Autoatlasu SR 1:100 000 (prvního v tomto m ítku na sv t ) vícedílnou automapu Slovenské repuibliky v m ítku 1:100 000. Slovenská kartografia (SK) v Bratislav byla jako ú elová vydavatelská a nakladatelská organizace založena v roce 1970 jako národní podnik (od roku 1989 jako státní podnik), jehož p edch dcem byl Kartografický a reproduk ní ústav (KRÚ) v Modre-Harmónii. Zabezpe ovala prakticky všechny kartografické pot eby Slovenska pro civilní sféru. V roce 1992 byla transformována na akciovou spole nost, která však v roce 196 zbankrotovala. Její archívní materiály byly z ásti p evedeny na Slovenský národní archív. Významným kartografickým pracovišt m je na Slovensku i Geografický ústav SAV, který vznikl v roce 1953. Byla zde autorsky zpracována podstatná ást map národního atlasu Slovenska. V roce 1975 zde vzniklo odd lení kartografie a kartoreproduk ní laborato , v nichž byly zpracovány r zné mapy v souvislosti s geografickými výzkumy, nap . Soubor diagnostických a prognostických map o krajin a životním prost edí Slovenska v m ítku

- 42 (57) -


1:500 000, n kolik map krajinné pokrývky Slovenska zpracovaných podle evropského projektu CORINE Land Cover (1996 – 2001) aj. Kartoreproduk ní laborato byla v roce 1999 zrušena. Výzkumné a realiza ní pracovišt lesního hospodá ství Lesprojekt Zvolen zabezpe uje metodiku, tvorbu a správu ady lesnických map z celého území Slovenska. Výskumný ústav pôdoznalectva a ochrany pôdy resortu zem d lství zabezpe oval tvorbu p dních (pedogeografických) map v m ítku 1:10 000 a menších z celého území Slovenska. Je tv rcem a správcem bonitovaných p dn -ekologických jednotek (BPEJ) a vydal n kolikadílný Geochemický atlas pôd. Kartografická spolo nos Slovenskej republiky (KS SR), jako dobrovolná nepolitická profesionální organizace sdružující zájemce o kartografická díla, kartografické informace, prostorové informa ní (geoinforma ní) systémy , o rozvoj kartografie jako v dy, techniky a kartografických technologií, o výchovu a vzd lávání kartograf , o historii kartografie, tvorbu, výrobu a využívání r zných typ map a atlas a o ostatní kartografické aktivity. Vznikla v roce 1993 rozd lením Kartografické spole nosti SFR a od téhož roku je lenem ICA. Pro své leny vydává podle pot eby informa ní bulletin Spravodajca KS SR a ro enku, sborník v deckých a odborných lánk , s názvem Kartografické listy. Slovenská spolo nos geodetov a kartografov (SSGK) je dobrovolná zájmová profesionální organizace v rámci Zväzu slovenských vedeckotechnických spolo ností. Sdružuje geodety a ty kartografy, kte í mají ke geodézii blízko (zabývají se p edevším mapováním ve velkých me ítkách). Je lenem FIG. Združenie geodetov Slovenska je významným kolektivním lenem SSGK. Sdružuje v tšinou geodety – st edoškoláky, kte í nejsou leny Komory geodetov a kartografov.

11.1.2 Evropa Albánie – Vojenský zem pisný ústav Belgie – Národní geografický ústav (IGN) Bulharsko – Hlavní odbor katastru a geodézie Ministerstva místního rozvoje a ve ejných prací, který ídí 28 regionálních ú ad katastru a zem m ictví, 27 katastrálních územních spole ností a Národní katastrální st edisko. Kyperská republika – Odbor pozemk a zem m ictví Ministerstva vnitra Dánsko – Státní katastrální a zem m ický ú ad (KMS) a státní podnik Kort and Matrikelstyrelsen Estonsko – Národní pozemkový ú ad a 15 regionálních ú ad Finsko – Státní zem m ická služba Francie – Národní geografický ústav (IGN), který má Hlavní ú ad, 17 regionálních st edisek, 7 meziregionálních center, dokumenta ní st edisko,


Národní školu geov d (Marne-la-Vallée), st edisko zpracování družicových dat (Toulouse) a tiskárnu map (Saint-Mandé). Chorvatsko – Státní geodetická správa, která má Úst ední ú ad, Geodetický ústav, 20 místních ú ad a 92 detašovaných pracoviš Irsko – Národní mapovací služba (Ordnance Survey) založená v roce 1824, která má Hlavní ú ad a 6 regionálních ú ad Island – Zem m ická služba (ISK) Itálie Vojenský zem pisný ústav (IGM, Instituto Geografico Militare) Litva – Národní služba geodézie a kartografie s Fotogrammetrickým ústavem, Národním st ediskem pro geoinformatiku a DPZ a Státním zem m ickým ústavem Lotyšsko – Státní pozemková služba, která má 8 regionálních ú ad a 27 místních (katastrálních) ú ad Lucembursko – Správa katastru a kartografie Ma arsko – nejvyšším orgánem v oblasti geodézie a kartografie, který spadá pod Ministerstvo zem d lství a regionálního rozvoje, je Zem m ická a katastrální služba, v jejímž rámci pracuje Ústav geodézie, kartografie a dálkového pr zkumu Zem (F MI), Ú ad pro národní katastrální program a 19 župních a 15 okresních pozemkových ú ad . V rámci Ministerstva obrany je z ízena nezisková Mapovací spole nost. Významným vydavatelem map s dlouholetou tradicí je podnik Kartográfiai Vállalat. Moldavsko – Národní ú ad pro katastr, p írodní zdroje a geodézii s Úst edním katastrálním ú adem, regionálními katastrálními ú ady a Kartografickým fondem Nizozemsko – Topografická služba Nizozemska Norsko – Státní ú ad pro mapování (Statens Kartverk) N mecko – v jednotlivých spolkových zemích existují zem m ické ú ady, které jsou koncep n ízené Pracovním výborem zem m ických správ SRN. Celon meckou p sobnost má Spolkový ú ad pro kartografii a geodézii (BGK) Polsko – nejvyšším orgánem geodézie a kartografie je Hlavní ú ad geodézie a kartografie v ele s Hlavním geodetem Polska, kterému podléhá Fond geodetických a kartografických zdroj . Regionální zem m ická pracovišt jsou pod ízená maršálk m, vojev dstvím a powiat m (okres m). Významným vydavatelstvím kartografických d l je Pa stwove przedsiebiorstwo wydawnictw kartograficznych (PPWK) ve Varšav . Polská kartografická spole nost (www.kartografia.pl/jportal), Instytut Geografii i Przestrzennego Zagospodarowania im. Stanisława Leszczyckiego Polskiej Akademii Nauk (http://www.igipz.pan.pl/), Instytut Geodezji i Kartografii (IGiK, www.igik.pl). Rakousko – Spolkový ú ad pro metrologii a zem m ictví (BEV – Bundesamt f r Eich- und Vermessungswesen, Víde ), Geografický institut a Universita v Innsbrucku.

- 44 (57) -


Rusko – Federální služba geodézie a kartografie (Roskartografija) ídí 20 fotogrammetricko-geodetických podnik , 3 topografické bá ské podniky, 6 geoinforma ních st edisek, 3 kartografické závody, výrobní kartografické sdružení Kartografija, 2 opticko-mechanické závody, Krasovského výzkumný ústav geodézie, fotogrammetrie a kartografie, Státní výzkumné a výrobní st edisko Priroda, Úst ední kartografický a geodetický fond, Státní kartografické a geodetické st edisko, k n muž pat í nakladatelství Kartgeocentr – Geodezizdat a 4 specializovaná školní výuková za ízení. Jednou z ídících geoinforma ních institucí je Moskevský výzkumný a výrobní ú ad pro geoinformace „Rosgeoinform“. ecko – Vojenská zem pisná služba Slovinsko – Zem m ický ú ad ídí Geodetický ústav, 12 regionálních geodetických správ a 46 detašovaných geodetických ú ad . Hlavní organizace související s tvorbou map: •

Sbírka map na Institutu zem pisu, Universita Lubla

•

Geodetický pr zkum Slovinska a geodetický institut (Hlavními produkty tohoto institutu jsou topografická a polohopisná katastrální mapa, plány m st a další tematické mapy.)

•

Zem m ický a mapovací ú ad republiky Slovinsko (SMA) pracuje na projektu p etvo ení analogových topografickokartografických materiál do digitální formy (http://www.gu.gov.si/).

•

Geografický institut Antona Melika vytvá í topografické mapy 1:25 000 (http://www.zrc-sazu.si/gi/)

•

Historický institut Slovinska. Digitální vojenská mapa z let 1763-1787 zpracovávaná tímto ústavem byla dokon ena v prosinci 2001.

•

Archiv Slovinské republiky dokon il projekt na p evod katastrálních map z konce 19. století do digitální podoby.

•

Slovinská vládní komise pro standardizaci geografických názv (http://www.gov.si/kszi/ang/index.html)

•

Geodetický závod Slovinska (http://www.randburg.com/si/gs.html, http://www.gzs-dd.si/)

•

Lubla ská geodetická kancelá (http://www.lgb.si/)

•

Institut pro geodesii a fotogrammetrii (http://www.mszs.si/eng/ministry/publications/science/mzteng/p ub/science-dec98/pog3_22.htm)

Spojené království – Zem m ická služba (Ordnance Survey), která ídí neziskové státní geodeticko- kartografické aktivity formou grantu NIMSA Špan lsko – Národní geografický ústav (IGNE), který ídí Národní st edisko geografické informace. Významným vydavatelstvím je Katalánský kartografický ústav v Barcelon .


Švýcarsko – Federální topografický ú ad (Federal Office of Topography – Swisstopo – www.swisstopo.ch) s koordina ní skupinou KOGIS – mezirezortní koordina ní skupinou pro využití geografické informace a GIS ve ve ejné správ . Mapování a katastrální vym ování zabezpe ují kantonální a obecné ú ady. Významný vydavatelstvím s dlouholetou tradicí je Hallwag K mmerly und Frey (www.swisstravelcenter.ch). Švýcarská kartografická spole nost (The Swiss Society of Cartography) byla založená v roce 1969. Jako federální st edisko poskytuje prostorové referen ní data a odvozené produkty. P ehled dalších švýcarských kartografických spole ností a institucí: Anderhub Kartographie AG, Eschenbach/LU (www.zae.ch), Federal Office for Water and Geology FOWG (www.bwg.admin.ch), Endoxon AG (www.endoxon.com), Gecko Maps (www.geckomaps.com, www.rohweder.com), Geo-Atelier (www.geo-atelier.ch), Geoconcept (www.geoconcept.ch), Geomap AG (www.geomap.ch. www.stadt-info.ch), Hydrological Atlas of Switzerland (www.hydrant.unibe.ch/hades/hadeshome.htm), Institute of Cartography (www.karto.ethz.ch), Kartografie Frank Weber ([email protected]), Kohli Kartografie (www.kohlikarto.ch), Orell Füssli Kartographie AG (www.orellkarto.ch), Schad+Frey AG (www.sf-ag.ch). Švédsko – Státní zem m ický ú ad s komer ní organizací Metria a pozemkovou a geografickou informa ní službou Turecko – Hlavní velitelství pro mapování p i Ministerstvu obrany Ukrajina – V roce 1991 vznikl Hlavní ú ad geodézie, kartografie a katastru (Ukrgeodezkartografia), který byl do roku 1999 pod ízený vlád a od téhož roku pat í pod správu Ministerstva ekologie a p írodních zdroj jako Odd lení geodézie, kartografie a katastru. Podléhají mu tyto státní organizace: Státní v decko-výrobní podnik Kartografija (Kyjev), Kartografický podnik (Vinnica), podnik Aerogeodezija, který vydává i mapy a Vostok-geoinform. Mapy vydávají i Vojenský kartografický podnik a Geografický ústav Ukrajinské akademie v d, který p ipravuje spole n s podnikem Kartografija Národní atlas Ukrajiny.

11.2 Nestátní kartografické orgány a organizace – Kartografické domy Tabulka 11-1 Název firmy

Elektronický kontakt

GeoCenter International UK Ltd.

Velká Británie

www.geocenter.co.uk

Freytag-Berndt u. Artaria KG

Rakousko

www.freytagberndt.at, www.freytagberndt.com

Földmérési és Távérzékelési Intézet (FÖMI)

Ma arsko

http://www.fomi.hu

- 46 (57) -


Název firmy

Elektronický kontakt www.cartographia.hu,

Cartografia Budapest

Ma arsko

Cosmographic

Velká Británie

Cartodirect

N mecko

www.cartodirect.com

Ruskarta

Rusko

http://ruskartex.com, http://ruskarta.narod.ru/

Rough Guides

Velká Británie

www.roughguides.com/

Stiefel Eurocart GmbH

N mecko

www.stiefel-online.de/

Victoria Litho

Velká Británie

www.victoria-litho.co.uk/

Lovell Johns

Velká Británie

www.lovelljohns.com/

Borch GmbH

N mecko

www.borch.com/

AGT Geocenter

Rusko

Nicolson Maps

Velká Británie

http://nicolsonmaps.com/

Jana Seta Map Shop

Lotyšsko

www.karsuveikals.lv

Star Informatic

Belgie

Fibermark Lahnstein

N mecko

Verlag Esterbauer

Rakousko

Global Mapping

Velká Británie

Glowny Urz d Geodezji i Kartografii

Polsko

Moviken

Francie

ITMB

Kanada

Gizimap

Ma arsko

Lorienne

Francie

Scotprint

Velká Británie

Oxford Brookes

Velká Británie

Collins Bartholomew

Velká Británie

www.cartographiaonline.com


Název firmy

Elektronický kontakt

TheBeetleMap

Jižní Korea

Institute of Advanced Technologies

Ukrajina

Stellanova Verlag

N mecko

Falk-Verlag Hamburg

N mecko

www.falk.de/

Rand Mc Nally De Rouck Brussel Hallwag Bern

11.3 Zahrani ní školská a výuková za ízení 11.3.1 Slovensko Katedra mapovania a pozemkových úprav Stavebnej fakulty Slovenskej technickej univerzity vznikla ve školním roce 1956/1957 na Fakulte inženierskeho stavite stva (od školního roku 1960/1961 Stavebnej fakulty) Slovenskej vysokej školy technickej – SVŠT (od roku 1993 Slovenskej technickej univerzity – STU) v Bratislav . Vznikla odd lením od Katedry geodetických základ kv li zabezpe ení výuky mapování, katastru nemovitostí a pozemkových úprav (od roku 1960 i kartografie). První výuka geodézie a kartografie na Slovensku (v Bratislav ) v bec se datuje dnem 5.12.1938, tj. v roce vzniku SVŠT. Katedra kartografie, geoinformatiky a dia kového prieskumu Zem Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského vznikla v roce 1992 a zabezpe uje výuku geografie a kartografie v rámci celé fakulty a od školního roku 1994/1995 i pro Stavební fakultu STU

11.3.2 Evropa Polsko – Odd lení kartografie Geografické fakulty Varšavské univerzity p ipravilo dva národní atlasy Polska. Rusko – Do systému ruských státních univerzit byl v roce 1993 za azen pod novým názvem Moskovskij gosudarstvennyj universitét geodézii i kartografii (MosGUGK) prestižní Moskovskij institut inžen rov geodézii, aerofotosjomki i kartografii (MIIGAiK), který vyrostl z p vodní zem m ické školy, založené v Moskv v roce 1779. Má kartografickou fakultu a 3 kartografické katedry. Moskevská státní Lomonosovova univerzita s kartografickou katedrou na geografické fakult . Rakousko – Institut f r Kartographie Víde ské univerzity. Švýcarsko – Polytechnický institut v Curychu

- 48 (57) -

Mezinárodní kartografické orgány a organizace

12


12.1 International Cartographic Association Kartografická díla p er stají svým významem hranice jednotlivých stát . Mezinárodní spolupráce je proto v této oblasti nutná. Je organizována již od roku 1949 ve zvláštní komisi OSN. V roce 1961 byla z iniciativy nevládních kartografických organizací založena Mezinárodní kartografická asociace (ICA – International Cartographic Association, ACI – Association Cartographique International).Do té doby se mezinárodní kartografické problémy projednávaly na kongresech a konferencích Mezinárodní geografické unie (International Geographic Union – IGU). Nejvyšší orgán ICA, Valné shromážd ní delegát , se schází na sjezdech jednou za ty i roky, a to vždy ve spojitosti s konáním celosv tové kartografické konference, které se však konají i v mezidobí, tj. jednou za dva roky. V mezidobí ídí její innost výkonný výbor, který tvo í prezident, generální sekretá a 5 – 7 víceprezident . Funk ní období je t íleté )http://www.icaci.org/). Odborná innost ICA probíhá v komisích pro: •

výchovu a vzd lávání kartograf , tj. výuku kartografie (v etn mezinárodní kartografické u ebnice)

•

tvorbu mezinárodního kartografického slovníku

•

automatizaci

•

kartografickou komunikaci

•

kartografické technologie (technologie výroby map)

•

kartografickou historii (historii kartografie)

•

námo ní mapy

•

mapování p írodních zdroj

•

mezinárodní mapování

tvorby

P ípad od p ípadu jsou vytvá eny i r zné pracovní skupiny. Mezi hlavní aktivity ICA pat í po ádání mezinárodních konferencí (zpravidla po dvou letech) a sympozií zam ených na konkrétní tematiku (nap . automatizace kartografické tvorby – EUROCARTO, aj.). Významná je publika ní innost, která zahrnuje krom sborník konferencí a zpráv komisí i pracovních skupin i informa ní materiál ICA Newsletter a ro enku International Yearbook of Cartography. V roce 1973 vydal také 14ti jazy ný výkladový slovník technických termín v kartografii. eská republika ( eskoslovensko bylo lenem ICA od roku 1964, ádným lenem od roku 1968) je v i ICA zastoupena Kartografickou spole ností eské republiky, a to od roku 1994. ICA má v sou asnosti cca 81 len (stát ).


Tab. 12-1Konference Mezinárodní kartografické asociace Po adové íslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Místo konání Stockholm Londýn Amsterodam New Delhi Stresa Montreal Madrid Moskva Colege Park Jakarta Varšava Perth Morelia Budapeš Bournemouth Kolín nad Rýnem Barcelona Stockholm Ottawa Peking Durban Moskva

Stát

Rok

Švédsko Spojené království Nizozemsko Indie Itálie Kanada Špan lsko SSSR USA Indonésie Polsko Varšava Mexiko Ma arsko Spojené království SRN Špan lsko Švédsko Kanada ína Jihoafrická republika

1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009

Rusko Chile

Zastoupení R v komisích ICA (2005) Doc. RNDr. Milan Kone ný, CSc. – prezident ICA Doc. RNDr. Vít Voženílek, CSc. – komise pro výchovu kartograf Doc. Ing. Miroslav Mikšovský, CSc. – komise pro technologii výroby map Doc. RNDr. Milan Drápela, CSc. – komise pro historii kartografie Doc. Ing. Petr Rapant, CSc. – komise pro prostorové informace Doc. RNDr. Jaromír Ka ok, CSc. – komise pro teorii kartografie Prof. Ing. Aleš epek, CSc. – komise pro vizualizaci Ing. Josef Hnojil, PhD. – komise pro mapy na internetu RNDr. Karel Stan k, PhD. – komise pro generalizaci RNDr. Eduard Mu ický – komise pro družicové mapování Mgr. Lucie Friedmannová, PhD. – komise pro regionální atlasy Ing. Petr Buchar, CSc. – komise pro kartografická zobrazení Ing. Jarmila Vá ová – komise pro práci žen v kartografii RNDr. Eva Klímová – komise pro kartografii pro d ti - 50 (57) -


P ímé vazby má ICA prost ednictvím svých komisí na IGU (International Geographical Union, Mezinárodní geografickou unii), FIG (Fedération International des Geométres, Mezinárodní geodetickou federaci), ISPRS (International Society for Photogrammetry and Remote Sensing, Mezinárodní spole nost pro fotogrammetrii a dálkové snímání) a ISMS (International Society of Mine Surveying, Mezinárodní spole nost pro d lní m ictví). ada domácích, zahrani ních i mezinárodních konferencí s r zným profilovým zam ením se, n kdy i velmi významn , dotýká i kartografické problematiky. Nap . ESRI konference, Geoforum cs, Juniorstav Brno, GIS Ostrava aj.

12.2

EuroGeographics

EuroGeographics (http://www.eurogeographics.org) je sdružení, které integruje p edstavitele národních geodeticko-kartografických a katastrálních institucí evropských zemí (National Mapping and Cadastral Agencies – NMCA). Vzniklo 1. ledna 2001 jako nástupce Evropského výboru p edstavitel geodeticko-kartografických institucí (Comité Européen des Responsables de la Cartographie officielle - CERCO) a jejího dce inného sdružení Mnohoú elové evropské polohov orientované informa ní sít (Multipurpose European Ground-Related Information Network - MEGRIN).

Obr. 12-1 http://www.eurogeographics.org/eng/01_members.asp (k roku 2006) Jeho úkolem je podporovat vým nu geografických a katastrálních informací, v etn informací z topografického mapování v Evrop , ale i mezi Evropou a


dalšími státy sv ta. Jejím cílem je vytvo ení Evropské infrastuktury prostorových dat (European Spatial Data Infrastructure – ESDI). Pro dosažení tohot cíle p ijaly lenské státy EuroGeographics strategii s ozna ením EuroSpec, která je zpracovaná v souladu s postupem Evropského parlamentu a Rady Evropy sm ujícím k založení infrastruktury pro prostorové informace ve spole nosti (Directive of the European Parliament and the Council establishing an infrastructure for spatial information in the Community – INSPIRE). Cílem obou iniciativ je dosažení interoperability digitálních georeferen ních prostorových údaj vztažených na model Zem a podpo it dostupnost t chto informací za transparentních podmínek. Tabulka 12-1 lenové EuroGeographics (http://www.eurogeographics.org/eng/01_members.asp) Stát

Zastupující instituce

Albania

Institut Studimit Tokave

Armenia

State Committee (www.cadastre.am)

Austria

BEV - Bundesamt (www.bev.gv.at/)

Belarus

State Committee Cartography

of

the

für

for

Real

Eich-

Land

und

k roku

Property

2006

Cadastre

Vermessungswesen

Resources,

Geodesy

and

Nationaal Geografisch Instituut/Institut Géographique National (www.ngi.be) Belgium

Administration du cadastre, de l'enregistrement et des domaines (ACED)/Administratie van het kadaster, de registratie en de domeinen (AKRED) www.fiscus.fgov.be/interfakredfr/Taken/overzicht.htm

Bosnia & Federal Administration for Geodetic and Real Property Affairs Herzegovina Bulgaria

Ministry of Regional Development and Public Works

Croatia

Drzavna Geodetska Uprava

Cyprus

Department of Lands and Surveys, Ministry of the Interior

Czech Republic

eský ú ad zem m ický a katastralní

Denmark

Kort og Matrikelstyrelsen

Estonia

Maa-amet

Finland

- Maanmittauslaitos - Finnish Geodetic Institute

France

IGN – Institut Géographique National

Germany

BKG - Bundesamt für Kartographie und Geodäsie

Great Britain Ordnance Survey of Great Britain Greece

- Hellenic Military Geographical Service

- 52 (57) -


Stát

Zastupující instituce - Hellenic Mapping and Cadastral Organisation

Hungary Iceland

Földügyi és Térképészeti Foosztály - Landmælingar Íslands - Fasteignamat Rikisins

Ireland

Ordnance Survey of Ireland

Italy

Instituto Geografico Militare Italiano

Kosovo

Kosovo Cadastral Agency

Latvia Lithuania

- LR Valsts zemes dienests - Latvijas Geotelpiskas Informacijas Agentura - National Land Service - State Enterprise, Centre of Registers

Luxembourg Administration du Cadastre et de la Topographie Malta

Malta Environment and Planning Authority

Moldova

National Agency of Cadastre, Land Resources and Geodesy

Northern Ireland

Ordnance Survey of Northern Ireland

Norway

Statens kartverk

Poland

Glówny Urzad Geodezji i Kartografii

Portugal

Instituto Geografico Português

Romania

Agentia Nationala de Cadastru si Publicitate Imobiliara

Russia

Federal Service of Geodesy and Cartography of Russia

Serbia & Republicki Geodetski Zavod Montenegro Slovakia

Úrad geodézie, kartografie a katastra SR

Slovenia

Geodetska uprava republike Slovenije

Spain

Instituto Geográfico Nacional Dirección General del Catastro

Sweden

Lantmäteriet

Switzerland

Bundesamt für (www.swisstopo.ch)

The Netherlands

Kadaster en Openbare Registers (www.kadaster.nl)

Turkey

Harita genel komutanligi, General Command of Mapping

Ukraine

State Service of Geodesy, Cartography and Cadastre

Landestopografie

V rámci EuroGeographics pracují následující odborné skupiny:

swisstopo


1. Skupina expert na právní a komer ní záležitosti (Expert Group on Legal and Commercial Issues) 2. Skupina expert na geodézii (Expert Group on Geodesy) 3. Skupina exper na kvalitu (Expert Group on Quality) 4. Skupina expert na katastr (Expert Group on Cadastre) 5. Skupina expert na architekturu distribuovaných služeb (Distributed Services Architecture Expert Group) 6. Skupina expert na informace a standardy (Informations and Standards Expert Group). Projekty EuroGraphics jsou zam ené do oblasti: •

projekt Regionální mapy Evropy, tzv. EuroRegionalMap vyústí ve vytvo ení databanky topografických dat Evropy a digitální mapy Evropy v m ítku 1:250 000.

•

Projekt Globální mapy Evropy, tzv. EuroGlobalMap je založen na vytvo ení evropské databanky a digitální mapy Evropy v m ítku 1:1 mil.

•

Projekt Spojité administrativní hranice Evropy (SABE - Seamless Administrative Boundaries of Europe) p edstavuje vektorovou databázi administrativních hranic v Evrop .

•

Projekt Systém informací a služeb o evropských referen ních sou adnicových systémech (Information and Service System for European Coordinate Reference Systems – ISS ECRS) má poskytnout popis národních a evropských referen ních sou adnicových systém (v etn ETRS 89 a EVRS 2000). Informace jsou dostupné na adrese http://crs.bkg.bund.de/crs-eu/.

•

Projekt Evropský vyhledáva evropských map – metadata (Europe EuroMapFinder – Metadata – EMF) je projekt vytvo ení služby, která bude umož ovat vyhledávání a prezentaci geografických informací ze stát Evropy pomocí souboru metadat. Tato služba nahradí dnes neaktualizovanou službu Popisný registr geografických údaj (Geographical Data Description Directory – GDDD), který byl vytvo en v roce 1994.

•

Cílem projektu Evropské údaje pro dopravní ešení (Pan-European Road Data Solution – EuroRoadS) je vytvo ení digitální statndardizované databanky dopravní infrastruktury Evropy.

•

Proijekt Cenové a licen ní záležitosti (Princip and Licensing) sm uje k vytvo ení p íru ky o spole né cenové a licen ní politice vztažené k produkt m EuroGeographics.

- 54 (57) -


12.3 International Union for Surveying and Mapping (IUSM) Mezinárodní unie pro zem m ictví a mapování sdružovala všechny existující mezinárodní nevládní organozace v oboru geodézie, fotogrammetrie, kartografie a d lního m ictví, tj. FIG, ISPRS, ICA a ISMS (International Society for Mine Surveying) s cílem koordinace jejich innosti po stránce odborné i organiza ní, tj. odbourat termínové kolize kongres a dalších velkých mezinárodních setkání. IUSM existovala do konce dvacátého století, kdy nebyla již ani v le, ale ani prost edky dále udržovat (za cenu pom rn vysokých náklad ) tuto deštníkovou organizaci.

Záv r

13

Záv r

13.1 Shrnutí P edložený text p edstavuje digitální verzi k problematice informa ních fond v kartografii.

13.2 Studijní prameny (viz Modul 01)

rukopisných

poznámek

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ KARTOGRAFIE II MODUL 03 KARTOGRAFICKÉ INFORMANÍ FONDY

Recommend Documents