Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Vysoké Mýto-Město (karta obce: 41149_09)
A. NÁZEV OBCE Vysoké Mýto-Město
Název části obce (ZSJ):
Obsahuje části obcí: Choceňské Předměstí, Litomyšlské Předměstí, Vysoké Mýto-Město, Pražské Předměstí Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):
3611.5314.104.01 Vysoké Mýto 18822 (581186)
Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:
1252 (5314) Vysoké Mýto
Kód OPOU2 ČSÚ:
53142
Název OPOU2:
Vysoké Mýto
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK:
A.1
Název části obce:
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
Choceňské Předměstí
581186
Litomyšlské Předměstí
581186
Pražské Předměstí
581186
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: 3611.5314.104.01
Název části obce: Vysoké Mýto-Město
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
41149
581186
B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
Ve městě Vysoké Mýto (270 - 300 m n.m.), části Choceňské Předměstí (268 - 290 m n.m.), části Litomyšlské Předměstí (278 - 292 m n.m.) a části Pražské Předměstí (280 - 300 m n.m.) žije 11 668 trvale bydlících obyvatel a 280 rekreantů. Ve výhledu k roku 2015 se předpokládá 12 000 trvale bydlících obyvatel a 280 rekreantů. Město a sídelní jednotky leží v CHOPAV Východočeská křída a část v Přírodní památce U Vinic. Jedná se o město s rozvinutou podnikatelskou činností, místní průmysl nabízí dostatek pracovních míst. V obci se nachází 1962 nemovitostí, 60 chat a 3 ubytovacích zařízení. Ve městě Vysoké Mýto se předpokládá výstavba cca 30 domů. Významnější průmyslové a zemědělské podniky ve městě: - Karosa a.s. - strojírenská výroba (1 668 zaměstnanců) - Nemocnice - Nopek s.r.o. - výroba pečiva - Tomil s.r.o. - výroba čistících prostředků
C. PODKLADY Dotazník k PRVKÚC Informace MěÚ Vysoké Mýto, OÚ Slatina, Sruby, Zámrsk, Domoradice, Vraclav, Tisová, Zálší, Vračovice Orlov, České Heřmanice Informace Vak Vysoké Mýto s.r.o. Plán rekonstrukcí a oprav vodohospodářských zařízení ve správě Vodovodů a kanalizací Vysoké Mýto, s.r.o. (únor 2000) Provozní řád vodovodu Povolení k odběru podzemních vod Realizační projekt OP vodního zdroje – Pekla (12/1999) Zprávy o hydrogeologickém průzkumu Přepočet vodovodní sítě Vysoké Mýto (04/1998) Kanalizační řád Vysoké Mýto Povolení k vypouštění odpadních vod Provozní řády ČOV
D. VODOVODY D.1
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Vodovod - současný stav Vlastníkem skupinového vodovodu Vysoké Mýto je Město Vysoké Mýto, VaK Vysoké Mýto, s.r.o. a příslušné obce, v Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 12.1.2015
Stránka 1 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Vysoké Mýto-Město (karta obce: 41149_09)
jejichž kat. územích se vodovodní řady včetně objektů nacházejí. Provozovatelem skupinového vodovodu je VAK Vysoké Mýto, s.r.o. V Tisové je provozovatelem Obec Tisová. Skupinový vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele, průmysl a ostatní odběratele ve městě Vysokém Mýtě, v obcích Tisová, Slatina, Sruby, Zámrsk, Domoradice, Vraclav a v sídelních jednotkách Brteč, Vanice, Sedlec, Janovičky a Nová Ves. Od roku 2001 jsou dále zásobovány pitnou vodou obce Zálší, Vračovice Orlov a sídelní jednotky Chotěšiny, Nořín a Orlov, a to přes stávající vodojem Pekárka, ke kterému byla přistavěna akumulační nádrž a dále přes nový vodojem Vračovice za spotřebištěm. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel: 14 879 Počet zásobovaných rekreantů: 436 Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel / rekreantů Vysoké Mýto - 11 671 / 180 Brteč - 94 / 10 Vanice - 84 / 12 Slatina - 393 / 22 Sruby - 400 / 0 Zámrsk + Nová Ves - 580 / 0 Janovičky - 120 / 30 Vraclav, Svatý Mikuláš - 520 / 48 Sedlec - 174 / 57 Domoradice - 170 / 57 Tisová - 220 / 20 Zálší - 181 / 0 Vračovice -78 / 0 Orlov - 74 / 0 Chotěšiny - 65 / 0 Nořín - 55 / 0 Vodovod byl uveden do provozu ve Vysokém Mýtě po roce 1900 (v 50. letech byl provedena kompletní rekonstrukce), v Tisové v roce 1990, v Brtči v roce 1998, v Zámrsku v roce 1975, v Janovičkách v roce 1975, v Nové Vsi v roce 1975, v Domoradicích v roce 1980, ve Vanicích v roce 1996, ve Vraclavi v roce 1998 a v Sedleci roce 1998. Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová. Z čerpací stanice je voda čerpána do Vysokého Mýta (konec ul. Žižkova) a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha. Z vodojemu Vrcha ovládající vyšší tlakové pásmo je voda přivedena zásobním řadem do spotřebiště Vysoké Mýto (konec ul. Žižkova). V souběhu s tímto vodovodním řadem je veden další řad, který slouží jako přepouštěcí do vodojemu Pleso. Z vodojemu Pleso ovládající nižší tlakové pásmo jsou vedeny dva zásobní řady do spotřebiště Vysoké Mýto. Z vodojemu Pleso je dále veden zásobní řad do spotřebiště Slatina, který pokračuje do spotřebiště Sruby. Část obce Sruby je zásobována přes čerpací stanici. Z přečerpávací stanice v přízemí původního vodojemu Vrcha je veden výtlačný řad do vodojemu Brteč za spotřebištěm. Z výtlačného řadu je provedeno odbočení, přes které je zásobováno spotřebiště Vanice. Z výtlačného řadu je provedeno další odbočení za účelem zásobování spotřebiště Domoradice, Vraclav a Sedlec. Z vodojemu Vrcha je přes část spotřebiště Vysoké Mýto plněn vodojem Zámrsk, odkud je zásobováno spotřebiště Zámrsk, Janovičky a Nová Ves. Z hlavní čerpací stanice Hrušová je pomocí dvou čerpadel plněn vodojem Pekárka, odkud je zásobováno spotřebiště Tisová. Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody skupinového vodovodu Vysoké Mýto je zvodeň, jejímž kolektorem jsou vápnité pískovce nejvyšší etáže středního turonu v centrální části hydrogeologického rajónu 427 Vysokomýtská synklinála v lokalitě Pekla, v prostoru nejvýraznější přírodní drenáže struktury, vyvolané existencí bočně nepropustných tektonických linií pekelské a javornické. Popis jímacího objektu: Vodovod je zásobován vodou jímanou studní S1 situovanou v prameništi Cerekvice nad Loučnou- Pekla (okres Svitavy). Z hlediska stavebního se jedná o betonovou kruhovou studnu, o světlosti 3 000 mm a hloubce 5,3 m. Okraj studny s pracovní plošinou je situován asi 1,5 m nad původním povrchem terénu a do této výšky dosahuje také umělý násyp okolo studny (288,45 m n. m.). Celý objekt je zastřešen, cihlová nástavba je asi 3,7 m vysoká. Hladina vody je limitována kótou odběrných potrubí a udržuje se ve výšce cca 286,65 m n.m. Zvláštností objektu je, že je současně využíván pro zásobování dvou samostatných vodovodních skupin, a to skupinového vodovodu Vysoké Mýto a skupinového vodovod Záhoran. Vydatnost jímacího objektu: Využitelná vydatnost jímacího objektu činí minimálně 100 l/s při snížení hladiny na stav 1,5 ode dna studny. Jakost vody: Jakost vody byla posouzena na základě výsledků laboratorních analýz, pocházejících z období testovacích prací na studni a z následného vodárenského provozu. Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vody alkalické reakce (Ø pH 7,4), tvrdou, Ca-HCO3 typu, s celkovou mineralizací okolo 450 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 – 2003 je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní s výjimkou koncentrace dusičnanů a berylia, při nedostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě také dusitanů a amonných iontů, popř. zinku; - koncentrace dusičnanů je sledována dlouhodobě od roku 1979. Z počáteční hodnoty cca 26 mg/l dochází k setrvalému nárůstu až na současnou koncentraci téměř 40 mg/l. Jedinou výjimkou je období let 1983 a 1984, kdy po výrazném klimatickém suchu v roce 1982 došlo k poklesu koncentrace dusičnanů až na 12 mg/l. V posledních třech letech je u vzorků odebíraných přímo ze studny sledován opětovný nárůst koncentrace dusičnanů z 33 Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 12.1.2015
Stránka 2 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Vysoké Mýto-Město (karta obce: 41149_09)
na 38 mg/l (Ø 36 mg/l). Nejvyšší mezná hodnota pro obsah dusičnanů v pitné vodě sice nebyla ve sledovaném období nikdy překročena, ale trend je setrvale vzestupný; - v období leden až říjen 1995 došlo k výraznému snížení nasycenosti podzemní vody kyslíkem (průměrná hodnota rozborů z tohoto období činí 35,62 % oproti dlouhodobému průměru 57,93 %), současně došlo v souvislosti s více anaerobním prostředím k výraznému nárůstu koncentrace dusitanů (průměrná hodnota rozborů z tohoto období, kdy bylo naměřeno všech 5 překročení limitu pro dusitany v pitné vodě, činí 0,623 mg/l oproti dlouhodobému průměru 0,108 mg/l) a také k jedinému výkyvu v koncentraci amonných iontů, kdy dosáhla koncentrace NH4+ 0,54 mg/l; - v jisté souvislosti s koncentrací kyslíku a změnou oxidačně – redukčních podmínek je zřejmě koncentrace zinku v podzemní vodě, u kterého byly v období září až listopadu 1995 naměřeny 3 z celkových 4 nadlimitních hodnot (přes 8 mg/l); - koncentrace berylia překročila při jednom ze šesti provedených měření v průběhu let 1996 - 2003 nejvyšší meznou hodnotu a činila 260 ng/l; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie a enterokoky). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. V rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1. Povolení k odběru vody a ochranná pásma: Rozhodnutím bývalého VčKNV Hradec Králové, odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství byl povolen následující odběr podzemní vody a stanovena tato ochranná pásma: Rozhodnutí: Vod/372/90-AB ze dne 12. 7. 1990 Množství: S-1 100 l/s Platnost: neomezena PHO: 1. a 2. stupně (v současné době probíhá proces přehodnocování ochranného pásma 2. stupně podle návrhu OHGS Ústí n.O. Správní řízení je dokončeno pro k.ú. Pekla a Cerekvice n.L.) Platnost: neomezena Rozhodnutím RŽP OkÚ Svitavy došlo k následujícímu navýšení odběrného množství: Rozhodnutí: ŽP/VH/199/2000/Ra ze dne 19. 9 2000 Množství: 15 l/s (pro vodovod Záhoran), resp. 250 000 m3/rok Platnost: do 31.12.2020 OP: 1. stupně Stanovení OP: ŽP/VH/199-I/2000/Ra ze dne 6. 11. 2000 OP: část 2. stupně Rozhodnutím RŽP OkÚ Svitavy došlo k následujícímu snížení odběrného množství ze zdroje S-1 Rozhodnutí: ŽP/VH/2002/2001/Ra ze dne 8.10.2001 Množství: S-1 810 000 m3/rok Rozhodnutím RŽP MěÚ Litomyšl došlo k následujícímu zvýšení odběrného množství ze zdroje S-1. Rozhodnutí: ŽP/VH/815/2003//Ra ze dne 16.12.2003 Množství: S-1 1 200 000 m3/rok Doplňující údaje: Původní zdroje vody pro vodovod Vysoké Mýto - studny „Vinice“ jsou v současné době vyřazeny z provozu a odběr vody je zajišťován pouze z vodního zdroje S-1 - Pekla. Podobně jsou vyřazeny ze systému zásobování vrty v lokalitě „Šnakov“, které byly využívány v době nedostatku vody v předcházejících letech (velký odběr vody pro SA). V zájmové lokalitě Cerekvice - Pekla se dále nachází vrt LO-15/4, který byl v roce 2000 - 2001 úspěšně testován za účelem jeho dalšího využití jako alternativního nebo doplňujícího zdroje vody skupinového vodovodu Vysoké Mýto. Úprava vody - současný stav Voda ze zdroje je k pitným účelům používána bez úpravy. Hygienicky je zabezpečována dávkováním plynného chlóru v čerpací stanici Hrušová zařízením typu ADVANCE a ve vodojemu Brteč je osazeno dávkovací zařízení typu MAGDOS pro spotřebiště Domoradice, Sedlec, Vraclav, Brteč a Vanice. Doprava vody - současný stav Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová s akumulací o objemu 800 m3. Z čerpací stanice je voda čerpána horizontálními čerpadly do Vysokého Mýta (konec ul. Žižkova) a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha o objemu 5 500 m3. Z vodojemu Vrcha ovládající vyšší tlakové pásmo je voda přivedena zásobním řadem do spotřebiště Vysoké Mýto (konec ul. Žižkova). V souběhu s tímto vodovodním řadem je veden další řad, který slouží jako přepouštěcí do vodojemu Pleso. V ulici Žižkově přecházejí oba řady z AC na litinu. Z vodojemu Pleso o objemu 1000 m3 ovládající nižší tlakové pásmo jsou vedeny dva zásobní řady do spotřebiště Vysoké Mýto. Z vodojemu Pleso je dále veden zásobní řad do spotřebiště Slatina, který pokračuje do spotřebiště Sruby. Část obce Sruby je zásobována přes čerpací stanici. Z tohoto důvodu se vodojem Sruby nevyužívá. Z přečerpávací stanice v přízemí původního vodojemu Vrcha je veden výtlačný řad do vodojemu Brteč o objemu 500 m3 za spotřebištěm. Z výtlačného řadu je provedeno odbočení a přes redukční šachtu je zásobováno spotřebiště Vanice. Z výtlačného řadu je provedeno další odbočení za účelem zásobování spotřebiště Domoradice a přes redukční šachtu spotřebiště Vraclav a Sedlec. Z vodojemu Vrcha je přes část spotřebiště Vysoké Mýto plněn vodojem Zámrsk o objemu 250 m3, odkud je zásobováno spotřebiště Zámrsk, Janovičky a Nová Ves. Z hlavní čerpací stanice Hrušová je pomocí dvou čerpadel plněn vodojem Pekárka, odkud je zásobováno spotřebiště Tisová a od roku 2001 jsou rovněž zásobovány spotřebiště Zálší, Vračovice Orlov, Chotěšiny, Nořín a Orlov. Z tohoto důvodu byla k vodojemu Pekárka přistavěna akumulační nádrž o objemu 250 m3 a byl vybudován vodojem Vračovice o objemu 250 m3 za spotřebištěm. Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 12.1.2015
Stránka 3 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Vysoké Mýto-Město (karta obce: 41149_09)
Evakuační stanice: - strojovna je vystrojena vývěvou (2 ks) a ATS - rok uvedení do provozu: 1984 Hlavní čerpací stanice Hrušová s akumulací o objemu 800 m3 - (1+1, 1+2, 1, 1+1) - je umístěna po pravé straně silnice III. Tř. Hrušová - Tisová - je rozdělena na strojovnu, pomocné provozy, chlorovnu, armaturní prostor, akumulační prostor s akumulačními nádržemi (300 m3 a 500 m3) - jsou osazena čerpadla (1+1) typu 200 AFG, Q = 100 l/s, H = 15 m - je osazeno čerpadlo typu (1 Vysoké Mýto) typu CVE 200, Q = 100 l/s, H = 100 m - jsou osazena čerpadla (1+1 Vysoké Mýto) typu CVE 150, Q = 75 l/s, H = 100 m - jsou osazena čerpadla (1+1 Tisová) typu CVX 125.8, Q = 4 l/s, H = 60 m - rok uvedení do provozu: ČS pro spotřebiště Tisová: - v hlavní čerpací stanici Hrušová jsou umístěna čerpadla pro plnění vodojemu Pekárka - rok uvedení do provozu: 1989 Čerpací stanice Vrcha - 1+1: - je osazeno čerpadlo typu 65-CVX-3-00, Q = 14 l/s, H = 90 m - je osazeno čerpadlo typu CVX 50, Q = 8 l/s, H = 90 - rok uvedení do provozu: 1997 Čerpací stanice Sruby - je osazeno čerpadlo typu HYDROVAR s plynulou regulací otáček - rok uvedení do provozu: 1999 Vodojemy - současný stav Vodojem Vrcha (VTP): - původní vodojem - zemní tříkomorový o objemu 1 500 m3 (3 x 500 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce 1952. Max hladina 352,50 m n.m. Dno vodojemu 348,50 m n.m. - nový vodojem - zemní dvoukomorový o objemu 4 000 m3 (2 x 2000 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce 1984. Max hladina 353,60 m n.m. Dno vodojemu 348,50 m n.m. Původní a nový vodojem zásobují část Vysokého Mýta, Zámrsk, Novou Ves a Janovičky. Vodojem Pleso (NTP): - původní vodojem - zemní jednokomorový o objemu 400 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1903. Max hladina 316,16 m n.m. Dno vodojemu 312,16 m n.m. - nový vodojem - zemní jednokomorový o objemu 600 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1950. Max hladina 316,16 m n.m. Dno vodojemu 312,16 m n.m. Původní a nový vodojem zásobují část Vysokého Mýta, Slatinu a Sruby. Vodojem Brteč: Zemní dvoukomorový o objemu 500 m3 (2 x 250 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce 1996. Max hladina 425,10 m n.m. Dno vodojemu 421,60 m n.m. Zásobuje spotřebiště Domoradice, Vraclav, Sedlec, Brteč, Vanice. Vodojem Zámrsk: Zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1975. Max hladina 315,80 m n.m. Dno vodojemu 312,50 m n.m. Zásobuje spotřebiště Zámrsk, Janovičky a Novou Ves. Vodojem Sruby: Nevyužívá se Vodojem Pekárka: - původní vodojem - zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1975. Max hladina není známa. Dno vodojemu není známo; - nová komora - zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Nová komora uvedena do provozu v roce 2001. Max hladina není známa. Dno vodojemu není známo. Původní vodojem a nová komora zásobují spotřebiště Tisová, Zálší, Vračovice Orlov, Nořín, Orlov a Chotěšiny. Vodojem Vračovice: Zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Vodojem uveden do provozu v roce 2001. Max hladina není známa Dno vodojemu není známo Zásobuje spotřebiště Zálší, Vračovice Orlov, Nořín, Orlov a Chotěšiny. Akumulační nádrž u ČS Hrušová o objemu 800 m3: Byla uvedena do provozu v roce 1984. Vodovodní síť - současný stav Délka vodovodní sítě Vysoké Mýto bez přípojek celkem: 68.44 km Počet přípojek: 2053 ks Celková délka skup. Vodovodu Vysoké Mýto (bez přípojek) činí 122,125 km. Požární voda - zajištěna z vodovodu. Zhodnocení současného stavu Množství vody ve vodním zdroji je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita vody je po hygienickém zabezpečení v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 12.1.2015
Stránka 4 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Vysoké Mýto-Město (karta obce: 41149_09)
a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody a v souladu s vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Výrazným rizikovým faktorem je koncentrace dusičnanů (kolem 40 mg/l) a zvyšující se tvrdost vody. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí (použito potrubí z AC DN 300 v délce 2 x 1,600 km (VDJ Vrcha - okraj spotřebiště), z AC DN 300 v délce 2 x 0,350 km (úsek v ul Žižkova). Průměrné stáří horního tlakového pásma je cca 60 let, řad ze Srubů do Slatiny z AC DN 150 v délce 1,450 km). Celý systém skupinového vodovodu Vysoké Mýto je napojen pomocí radiového systému Conel na centrální dispečink provozovatele vodovodu v provozní budově VaK Vysoké Mýto, s.r.o. Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaného města, obcí a sídelních jednotek s tím, že obec Vraclav má zájem na připojení dalších obyvatel (nová výstavba 11 RD). Významnější odběratelé vody Název subjektu // Zdroj vody: vodovod, vlastní // Odběr 1999 (m3/rok) // Odběr 2000 (m3/rok) // Odběr 2015 (m3/rok) // Poznámka KAROSA a.s. // vodovod // 65 823 // 64 376 // 75 000 //
D.2
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
Návrh VaK Vysoké Mýto, s.r.o. 1) Vodojem Vrcha 3 x 500 m3 - rekonstrukce stavebního stavu akumulačních nádrží a vnitřních armaturních prostor vodojemu Odůvodnění: netěsnost nádrží 2) Vodojem Pleso o objemu 400 m3 - kompletní rekonstrukce stavební část, vodojemu Odůvodnění: stáří, špatný stavební stav Přepočet vodovodní sítě Vysoké Mýto (04/1998): Bylo provedeno zhodnocení akumulací (5 500 m3 - VDJ Vrcha, 1000 m3 - VDJ Pleso, 500 m3 VDJ Brteč, 250 m3 VDJ Zámrsk, 250 m3 se závěrem, že stávající akumulace svoji velikostí plně odpovídají i pro výhled. Plán rekonstrukcí a oprav vodohospodářských zařízení ve správě Vodovodů a kanalizací Vysoké Mýto, s.r.o.: 1) Povodňová ochrana prameniště Pekla a ČS: Podle studie "Ochrana prameniště Pekla a čerpací stanice před Q100" zpracované Agroprojekcí Vysoké Mýto v 08/1997 je navrženo vytvoření ochranných hrázek a zdí kolem prameniště a ČS a úprava stávajících šachet osazením kanálových šoupátek a vytvoření vnitřní povrchové kanalizace s přečerpáváním při zvýšených vodních stavech ve vodoteči. Termín realizace: do 2005 náklady: 2 786 tis. Kč Projektová dokumentace: zpracována 1997 2) Optimalizace jímacího území Pekla: - bylo provedeno testování stávajícího vrtu LO-15/4, který je situován na jižním okraji jímacího území Cerekvice nad Loučnou - Pekla z důvodu možnosti jeho využití. 3) Rekonstrukce přívodních řadů VDJ Vrcha - Vysoké Mýto, regulace tlaku - z AC DN 300 v celkové délce 3,900 km: (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) Rozsah stavby: - úsek VDJ Vrcha - okraj spotřebiště - z LT DN 300 v délce 2 x 1,600 km - redukční šachta na okraji spotřebiště - snížení tlaku v horním tlakovém pásmu o cca 0,1 - 0,15 MPa - úsek v Žižkově ulici - z LT DN 300 v délce 2 x 0,350 km Odůvodnění: poruchovost AC potrubí, AC nemá atest pro pitnou vodu Termín realizace: do 2004 4) Skupinový vodovod Vysoké Mýto - Svařeň - IV.: Stavba Svařeň je zásobována z vlastního zdroje v dolní části obce v nevyhovující kvalitě (vysoký obsah dusičnanů kolem 60 mg/l a časté biologické znečištění). Voda je dopravována do spotřebiště pomocí AT stanice. Navrhuje se napojení na skupinový vodovod Vysoké Mýto přes vodojem Vrcha. Předpokládá se vybudování zásobního řadu od Brtče do Svařeně (lokalita „Cejpka“) a dobudováním vodovodní sítě v obci. Současně bude zajištěno zásobování osady Sejtinka na odbočce ze zásobního řadu „A“ přes malou AT stanici. Čerpání AT stanice bude napojeno na dispečink VAK Vysoké Mýto, s.r.o. Tlakově bude Svařeň řízena VDJ Brteč. Doporučuje se zpracovat variantní řešení spočívající v upřesnění profilu vodovodních řadů v souvislosti s poklesem spotřeby vody a zabezpečení potřebných tlakových poměrů v obci pomocí AT stanice s elektronickým řízením otáček v závislosti na okamžité spotřebě (např. typ HYDROVAR). Termín realizace: realizováno 2003 5) Rekonstrukce přívodních řadů VDJ Vrcha - Vysoké Mýto, regulace tlaku - z AC DN 300 v celkové délce 3,900 km: (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) Rozsah stavby: - úsek VDJ Vrcha - okraj spotřebiště - z LT DN 300 v délce 2 x 1,600 km - redukční šachta na okraji spotřebiště - snížení tlaku v horním tlakovém pásmu o cca 0,1 - 0,15 MPa - úsek v Žižkově ulici - z LT DN 300 v délce 2 x 0,350 km Odůvodnění: poruchovost AC potrubí, AC nemá atest pro pitnou vodu Termín realizace: do 2004 Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 12.1.2015
Stránka 5 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Vysoké Mýto-Město (karta obce: 41149_09)
6) Zkapacitnění zásobních řadů dolního tlakového pásma vodovodu Vysoké Mýto z VDJ Pleso: (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) Rozsah stavby: - zásobovací řad z LT DN 300 v délce 1,250 km + řízené přepouštění ze sítě vyššího tlakového pásma Odůvodnění: nedostatečná kapacita zásobních řadů (tlakové ztráty činí cca 90 %), nepříznivé výškové umístění vodojemu "Pleso" Termín realizace: do 2004 7) Rekonstrukce vodovodu Vysoké Mýto - ul. Českých bratří, přepouštěcí šachta ul. Generála Závady: (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) Rozsah stavby: - řad z PVC (PE) 160 mm v délce 0,330 km - přepouštěcí šachta - bude osazena redukčním ventilem a stávající neřízené přepouštění bude zrušeno Odůvodnění: nedostatečná kapacita zásobních řadů (tlakové ztráty činí cca 90 %), nepříznivé výškové umístění vodojemu "Pleso" Termín realizace: 2001 Dokumentace stavby: bude zpracována v roce 2001 8) Rekonstrukce vodovodní sítě Vysoké Mýto: (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) Rozsah stavby: - rekonstrukce a opravy řadů Termín realizace: dle provozních potřeb a finančních prostředků 9) Propojení vodovodu Vysoké Mýto - Hrušová: Rozsah stavby: - řad z PVC 110 mm v délce 1,600 km Termín realizace: do 2004 10) Přeložka přívodního řadu do VDJ Pleso a násoskových řadů ve Vysokém Mýtě: Rozsah stavby: I. etapa - přívodní řad DN 250 v délce 0,185 km + 0,050 km - násoskový řad DN 300 v délce 0,185 km + 0,050 km II. etapa - přívodní řad DN 250 v délce 0,255 km - násoskový řad DN 300 v délce 0,255 km Termín realizace: 2004 Projektová dokumentace: zpracována 1996 11) Zásobování lokality Vysoké Mýto - Vinice: (navrženy 3 varianty - nutno posoudit) Rozsah stavby: - rozvodné řady DN 50 - 80 v délce cca 2,100 km - AT stanice (Q = cca 7 m3/h, H = 30 m (např. HYDROVAR s regulací otáček) Termín realizace: v závislosti na stavu hladin a kvalitě vody v domovních studních 12) Výměna zásobního řadu z VDJ Pleso do Slatiny: Rozsah stavby: - zásobní řad z PVC (PE) 160 mm v délce 1,450 km Odůvodnění: poruchovost AC potrubí, AC nemá atest pro pitnou vodu Termín realizace: 2006 13) Zásobování lokality plánované bytové výstavby mezi ulicemi Pivovarská - Rokycanova: (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) Rozsah stavby: - vodovodní řady DN 80 - 200 v délce 0,600 km Termín realizace: v závislosti na výstavbě v řešené lokalitě 14) Rekonstrukce výtlačného řadu z ČS Hrušová do VDJ Vrcha: Rozsah stavby: - výtlačný řad z tvárné litiny DN 400 v délce 5,600 km Termín realizace: 2014 Navrhované řešení Zdroj vody: V důsledku podmíněně vyhovující jakosti vody ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, navrhujeme v letech 2007 – 2009 postupnou náhradu stávajícího zdroje S-1 nevyužívaným zdrojem vody – vrtem LO-15/4, využívající nižší střednoturonskou zvodeň s mimořádně příznivou jakostí vody. S ohledem na nedostatečnou ochranu a zabezpečenost jímacího objektu S-1, resp. hlavní čerpací stanice Hrušová navrhujeme jejich technickou úpravu a zabezpečení (protipovodňovou ochranu). Úprava vody I v případě navrhovaného využití vrtu LO-15/4 bude zachován současný stav, kdy je voda ve vodovodní síti pouze hygienicky zabezpečována chlorací. Doprava vody: V případě navrhovaného využití vrtu LO-15/4 budou využity stávající čerpací stanice a navíc bude v letech 2008 – 2009 realizována nová čerpací stanice o Q = 70 l/s a H = do 60 m, která bude dopravovat vodu z nového zdroje do Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 12.1.2015
Stránka 6 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Vysoké Mýto-Město (karta obce: 41149_09)
stávající hlavní čerpací stanice Hrušová. Vodojemy: S ohledem na vyhovující stav vodojemů a dostatečnou minimálně 60 % zabezpečenost maximální denní potřeby vody v roce 2015 nenavrhujeme, s výjimkou běžné údržby, změnu současného stavu. Vodovodní síť: Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů. Do navrhovaného plánu rekonstrukce vodovodní sítě jsme zařadili úseky, které byly posouzeny jako nevyhovující, s respektováním požadavků provozovatele VaK Vysoké Mýto, s.r.o. Stávající nevyhovující stav potrubí skupinového vodovodu se navrhuje zlepšit výměnou nevyhovujícího trubního materiálu za potrubí z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou. Jedná se o řady AC DN 80 o délce 0,525 km, AC DN 200 o délce 0,553 km, AC DN 300 o délce 3,9 km, LT DN 300 o délce 1,95 km, LT DN 500 o délce 5,555 km. Rekonstrukce je navržena v letech 2004 až 2015. S ohledem na změnu koncepce v zásobování vodovodu navrhujeme rozšíření vodovodní sítě v letech 2005 až 2009 o výtlačný řad 2 x LT DN 250 o délce 1,5 km. Dále je plánováno propojení vodovodní sítě skupinového vodovodu Vysoké Mýto a vodovodní sítě vodovodu č. 56 Záhoran v obci Hrušová. Navržen je propojovací řad PVC DN 100 o délce 1,6 km. Navrženo je napojení vodovodu č. 85 Zaháj. S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě v letech 2007 až 2015 o následující řady PVC DN 200 o délce 0,5 km, PVC DN 150 o délce 0,45 km, PVC DN 100 o délce 1,3 km, lokalita Vinice – PVC DN do 80 o délce 2,1 km.
D.3
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
V případě havárie na jímacím objektu S-1 skupinového vodovodu Vysoké Mýto bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno dodávkou vody z nevyužívaného zdroje LO-15/4, pokud bude zajištěna zdravotní nezávadnost jímané vody. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody z nepoškozeného vodovodního systému s kapacitně dostatečnými zdroji, tj. ze skupinového vodovodu Choceň – profil Choceň (popř. Dvořisko), dovozová vzdálenost asi 5 – 6 km. V obou případech budou pro nouzové zásobování využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě.
E. KANALIZACE A ČOV E.1
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Kanalizace - současný stav Ve městě Vysoké Mýto a částích Vysoké Mýto - město, Choceňské Předměstí, Litomyšlské Předměstí a Pražské Předměstí je vybudována jednotná kanalizační síť se společným odváděním dešťových, splaškových a průmyslových odpadních vod. Kanalizační systém je různého stáří a stavu. Převážná část produkovaných odpadních vod je čištěna na ČOV Vysoké Mýto a zbylá část na ČOV Pivovarská. Odpadní vody z lokality Vinice jsou čištěny na ČOV typu Biofluid 12. Část odpadních vod odtéká po předčištění přes domovní septiky do vod povrchových a jednou vyústí v lokalitě Voštice do vod podzemních. Vlastníkem kanalizace je Město Vysoké Mýto a provozovatelem je VaK Vysoké Mýto s.r.o. Počet obyvatel připojených na kanalizaci: 11 335 - z toho zakončenou ČOV Vysoké Mýto: cca 10850, tj. 9200 EO - z toho připojených přes septik na kanalizaci vyústěnou do Loučné: 160 Jednotná kanalizace celkem: 45,45 km Přípojky celkem: ; 1 447 ks v celkové délce 11,0 km Čerpací stanice odpadních vod: je umístěna v ulici Lípová u čp. 90. Odvádí splaškové vody z části areálu Karosa - dolní závod a z části ul. Lípová prostřednictvím kanalizačního sběrače na ČOV Vysoké Mýto. Stavba byla uvedena do provozu v roce 1996. kapacita 2,5 l/s, 5 – 10 m Výtlačný řad – PVC potrubí 160, délka cca 0,650 km z roku 1996 Sběrač B – PVC 400 – 600 v délce 0,857 km Vyústi Lipová - V78, V79, V 82, V83: Dotčená vodoteč: Loučná, 1-03-02-050 Vyúsť - V2 Benzina: Dotčená vodoteč: Knířovský potok, 1-03-02-054 Lokalita Voštice: Dotčená vodoteč: podzemní vody, 1-03-02-040 Počet vyústí: 1 Čištění odpadních vod - současný stav Ve městě Vysoké Mýto jsou následující ČOV: 1) Centrální ČOV Vysoké Mýto - napojeno Vysoké Mýto - město, část Pražského Předměstí, Choceňské Předměstí (mimo sídliště za Rybárnou, od roku 2002 napojeno), Litomyšlské Předměstí, stoky jsou z betonu, kameniny a PVC Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 12.1.2015
Stránka 7 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Vysoké Mýto-Město (karta obce: 41149_09)
2) ČOV Pivovarská - zrušena 3) ČOV Vinice - napojena lokalita Vinice, stoky jsou z PVC 4) ČOV Sokolská - zrušena Na ČOV jsou přiváděny dešťové, průmyslové a odpadní vody z města Vysoké Mýto (připojeno 11 210 EO, tj. cca 10 620 trvale bydlících obyvatel). Odpadní vody od 615 trvale bydlících obyvatel jsou vypouštěny po předčištění v septicích u jednotlivých nemovitostí do veřejné kanalizace vyústěné do Loučné a od cca 100 trvale bydlících obyvatel přímo bez čištění do povrchových vod. Odpadní vody jsou po předčištění v septicích popř. ČOV u jednotlivých nemovitostí vypouštěny přímo do vod povrchových. Centrální ČOV Vysoké Mýto: Charakteristika: mechanicko-biologická ČOV Počet připojených obyvatel: 10 290, cca 10 880 EO Vlastník: Město Vysoké Mýto Provozovatel: VaK vysoké Mýto, s.r.o. Uvedení do provozu: 1994 Odkanalizované lokality: město Vysoké Mýto, část Pražského Předměstí, Choceňské Předměstí (mimo sídliště za Rybárnou, od roku 2002 napojeno), Litomyšlské Předměstí (mimo lokality Voštice) Druh kanalizace: jednotná Dotčený recipient: Loučná (1-03-02-056) Technický popis ČOV: Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV s kryofilním vyhníváním kalu. ČOV byla navržena na kapacitu: - biologická část 245 l/sec - mechanická část 392 l/sec - látkové znečištění 1890 kg/O2 dle BSK5 - návrhový ekvivalent 31500 EO při uvažované produkci 60 g BSK/os/den V roce 2003 byla ukončena intenzifikace ČOV. Čistírna má kapacitní rezervy a dle podkladů provozovatele ČOV je ČOV hydraulicky vytížena z cca 47 % látkově a z 27 % proti projektované kapacitě. Mechanicko - biologická ČOV se skládá z šnekové a čerpací stanice, hrubého předčištění, monobloku, dmýchárny, vyhnívací nádrže, zahušťovací nádrže, odvodnění kalů, kolektoru mimo monoblok, měrných objektů, propojovacích potrubí a kanalizace. Likvidace produktů ČOV: v zemědělství a skládkování (1 666,31 m3/rok) ČOV Vinice: Charakteristika: biologická ČOV Počet připojených obyvatel: cca 60 Vlastník: Město Vysoké Mýto Provozovatel: VaK Vysoké Mýto, s.r.o. Uvedení do provozu: nebylo zjištěno Odkanalizované lokality: lokalita Vinice Druh kanalizace: oddílní Dotčený recipient: Loučná Technický popis ČOV: Balená čistírna odpadních vod se skládá z přítokového potrubí, usazovacího prostoru, dosazovacího prostoru a biologického reaktoru, odtokového žlabu, odtokového potrubí, pochůzkového roštu, elektrického rozvaděče. Likvidace produktů ČOV: ČOV Vysoké Mýto (80 m3/rok) V letech 2004 až 2013 byly provedeny opravy, rekonstrukce a nové investice kanalizačních stok o celkové délce přesahující 1km a s nákladem 4,33mil. Kč. Ve stejném období byly provedeny opravy kanalizačních stok bez výkopovou technologií – vystýlkou o celkové délce přesahující 9,5km a s nákladem přes 86mil. Kč.
E.2
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
Plán rekonstrukcí a oprav vodohospodářských zařízení ve správě Vodovodů a kanalizací Vysoké Mýto, s.r.o. (únor 2000): 1) Vysoké Mýto - kanalizace ze sídliště za Rybárnou: - čerpací stanice splaškových vod, řešená jako podzemní jímka se dvěma ponornými čerpadly a příslušnými armaturami včetně elektroinstalace pro: Qd = 36 m3/den, Qm = 54 m3/den, Qh = 1,31 l/s, Qčerp = 2,5 l/s, H = 8 m - výtlačné potrubí DN 65 v délce 0,135 km - gravitační kanalizace - stoka AIVb DN 200 - 200 v délce 0,085 km Odůvodnění: odpadní vody jsou do stávající kanalizace odváděny přes septiky a následně vypouštěny do náhonu řeky Loučné. Technický stav předčistících zařízení je nevyhovující. Čerpací stanice byla již v roce 2002 realizována. 2) Čerpací stanice odpadních vod Vysoké Mýto - Lipová: SO 01 Čerpací stanice splaškových vod, řešená jako podzemní jímka s ponornými čerpadly a příslušnými armaturami včetně elektroinstalace, Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 12.1.2015
Stránka 8 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Vysoké Mýto-Město (karta obce: 41149_09)
- propojovací potrubí mezi oběma stávajícími stokami DN 150 v délce 0,017 km včetně odlehčovací komory, - propojovací potrubí splašků do čerpací stanice DN 150 v délce 0,046 km včetně odlehčovací komory, - výtlačné potrubí DN 100 v délce 0,050 km. Čerpací stanice byla již realizována. SO 02 Přípojka NN - kabelová: Odůvodnění: odpadní vody jsou do stávající kanalizace odváděny přes septiky (od cca 280 obyvatel) a následně vypouštěny do náhonu řeky Loučné. Technický stav předčisticích zařízení je nevyhovující. Termín realizace: do 2008 Náklady: 1 190 tis. Kč Zpracování PD: 11/1992, dodatek 01/1996 (Kvarta s.r.o. Choceň) + stavební povolení 3) Rekonstrukce kanalizační sítě ve Vysokém Mýtě: Kromě centrální ČOV umístěné pod městem je v provozu ještě balená ČOV Pivovarská typu BČ 90, na kterou jsou napojeny objekty ze sídliště Pivovarská. Pouze z několika menších lokalit jsou nyní odpadní vody vypouštěny přímo do vodotečí. I tyto lokality budou postupně napojeny na kmenové stoky, a tím na centrální ČOV. Přepojování těchto lokalit není součástí rekonstrukce kanalizační sítě. Z hlediska kapacit lze stávající kanalizační síť považovat za vyhovující. Problematická je spíše vysoká poruchovost některých starých úseků kanalizace. Předpokládá se rekonstrukce stok v těchto ulicích: Svatopluka Čecha - dokončení, A.V. Šembery, nám. Přemysla Otakara II, Fügnerova, Vrchlického, Sladkovského, Vladislavova, Purkyňova, Šafaříkova, Žižkova. Termín realizace: dle potřeby oprav Náklady: 2 000 tis. Kč/rok 4) Odkanalizování lokality plánované bytové výstavby mezi ul. Pivovarská - Rokycanova, Vysoké Mýto: Návrh odkanalizování je řešen orientačně v závislosti na bytové výstavbě. - převážná část odpadních vod ze zájmové lokality bude odvedena ul. Chmelovou do ul. Vraclavské a dále do stávající stoky cca DN 1000, která je vedena podél ul. Průmyslové na stávající ČOV Pivovarská. Po zrušení této ČOV (řešeno níže) budou odpadní vody převedeny do kmenové stoky „B“ - menší část zájmové lokality, spádově příslušející do ul. Rokycanova bude odvodněna do stávající stoky v této ulici. Množství odpadních vod je omezeno volnou kapacitou stávající stoky a dalších stok, kterými budou tyto vody odváděny do kmenové stoky „B“ Termín realizace: v závislosti na výstavbě v dané lokalitě Náklady: 5 150 tis. Kč Navrhované řešení Navrhujeme prohlídku stávající kanalizační sítě. Její případné využití pro navrhované koncepční řešení odvedení odpadních vod je podmíněno dobrým stavebně-technickým stavem. V případě nevyhovění stávající kanalizace požadavkům ČSN 756114 (EN 1610) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení bude tato kanalizace rekonstruována. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. Navržena je rekonstrukce kanalizace dle výše uvedených podkladů, tj. souhrnně: kamenina DN 500 o délce 0,8 km, PVC DN 300 o délce cca 2 km, PVC DN 400 o délce cca 1,5 km, PVC DN 500 o délce 0,5 km, výtlačné řady PVC DN 80 o délce 0,135 km, PVC DN 200 o délce 0,085 km, PVC DN 150 o délce 0,063 km, PVC DN 100 o délce 0,05 km. Dále byly navrženy 2 x ČS (do 5 l/s), které jsou již realizovány. Rekonstrukce bude realizována v letech 2004 až 2013. Navrženo je rozšíření o splaškovou kanalizaci PVC DN 300 o celkové délce 1,03 km s odvedením odpadních vod od všech obyvatel města na centrální mechanicko-biologickou ČOV, výstavba navržena v letech 2011 až 2015. Při navrhování rekonstrukcí a rozšíření kanalizace byly respektovány požadavky dle plánu rekonstrukcí provozovatele VaK Vysoké Mýto, s.r.o. Na centrální ČOV je navrženo napojení odpadních vod od obyvatel z obcí Slatina, Sruby, Zámrsk, Nová Ves, Janovičky, Vraclav, Sedlec. V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel Vysokého Mýta: - na centrální ČOV - 12 000 - na DČOV - 0 - na septiky se zemním filtrem - 0 - na jímky - 0 Zbývající volné kapacity bude využito pro likvidaci splaškových odpadních vod ze svozu z jímek z obcí a sídelních jednotek Domoradice, Džbánov u Vysokého Mýta, Javorník, Javorníček, Libecina, Hluboká, Tisová, Zaháj, Džbánov u Litomyšle, Voděrady, Orlov, Vračovice, Brteč, Knířov, Lhůta, Vanice, Zádolí, Zálší. Obdobně bude využita volná kapacita kalového hospodářství pro stabilizaci kalu z lokálních ČOV, DČOV a septiků z obcí a sídelních jednotek Domoradice, Džbánov u Vysokého Mýta, Javorník, Javorníček, Libecina, Hluboká, Tisová, Zaháj, Džbánov u Litomyšle, Voděrady, Orlov, Vračovice, Brteč, Knířov, Lhůta, Vanice, Zádolí, Zálší, České Heřmanice, Chotěšiny, Hrušová, Svařeň, Nořín.
AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 12.1.2015
Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 12.1.2015
Popis: Aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (PRVKUK) 2014.
Stránka 9 z 9
