VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Hipoturistika v kraji Vysočina bakalářská práce

Autor: Martina Hausvaterová Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2009

Abstrakt HAUSVATEROVÁ, M. Hipoturistika v Kraji Vysočina: Bakalářská práce, Jihlava : VŠPJ. 2009. 65 s.

Bakalářská práce se zabývá koňskou turistikou v oblasti kraje Vysočina. V první části je popsán historický vývoj koně a jeho vyuţití člověkem. Druhá část je o koňských stezkách, způsobu jak se navrhují. Dále je tu popsán kraj Vysočina z hlediska přírodních podmínek a vyuţití dotací z Evropské unie tímto krajem. Třetí část popisuje Brodský okruh a způsob jeho realizace. Klíčová slova Hipoturistika, Havlíčkův Brod, Kráty, Trásování, Páteřní stezky

Abstract HAUSVATEROVÁ, M. Horse tourism in Vysočina region: Bachelor´s thesis, Jihlava: VŠPJ. 2009. 65 p.

The thesis deals with horse tourism in a part of Vysočina region. In the first part the evolution of a horse and its use by a man is described. The second part is about horse paths and ways they are proposed. Natural conditions of Vysočina region are mentioned here and also the posibilities of getting money from the European Union. The third part deals with Brodský circle and ways of its realization.

Key words Horse tourism, Havlíčkův Brod, Kráty, Route location, Backbone paths

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Předmluva Co se týče cestovního ruchu, není v dnešní době nic příliš daleko a nebo bez moţností způsobu dostat se i do nejskrytějších oblastí světa. Tempo moderních dopravních prostředků je tak obrovské, ţe rozdíl rychlosti mezi letadlem a koněm mi připadá srovnatelný s poměrem chůzí člověka a hlemýţdě. Přesto kůň jakoţto “dopravní prostředek” nás můţe na hřbetě odnést do krajů, které jsou stejně ne-li více vzrušující neţ nejvzdálenější končiny naší planety. Kůň pro člověka – turistu znamená cestu za poznáním méně významných krajů České republiky, ukáţe mu místa, která neuvidí z okýnka svého luxusního automobilu, ani při návštěvě “top” rezortů naší země. Role koně se v dějinách času měnila, ale vţdy tak, jak se to hodilo člověku. Kůň se vţdy podřídil lidským potřebám, bez něj by se člověk nadřel tisíckrát víc. Za tu dobu, co kůň a člověk kráčí bok po boku se mezi nimi vytvořilo silné pouto. Kůň tu byl jako snadná kořist, kdyţ měl člověk hlad, pomocník na zemědělském poli i tom bitevním a dnes se jeho stěţejní role přesouvá do oblasti cestovního ruchu. Smyslem práce bylo ukázat čtenáři koňskou turistiku v kraji Vysočina, jako alternativu záţitkové dovolené, kterou často hledáme stovky a tisíce kilometrů daleko od našeho domova doufaje, ţe čím draţší dovolenou zaplatíme, tím větší a nezapomenutelnější záţitky si přivezeme zpátky. Koňská turistika je tu pro všechny – jak pro zkušené jezdce, kteří si nekladou velké nároky na luxus a moderní vymoţenosti dnešní doby, tak pro jezdce amatéry, kteří mohou vyuţít moţnosti pronájmu koní i s průvodcem, který je bezpečně provede po kraji a seznámí je s jeho historií, památkami, slavnými lidmi, kteří se tu narodili nebo zemřeli. Ukáţe jim přírodní krásy a jedinečnosti daného kraje a v případě nesnází dovede řešit neobvyklé situace či poskytne první pomoc. Ráda bych zde poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení a přátelský přístup při psaní této práce. Dále děkuji svému otci za všechny výlety s koněm, díky nimţ mi je zvolené téma blízké.

Obsah: 1

Úvod a cíl

-7-

2

Role koně v ţivotě člověka

-9-

3

Koně a jejich vyuţití v cestovním ruchu

- 11 -

4

5

6

7

8

3.1

Typy koní pro jezdeckou turistiku

-12 -

3.2

Zařazení jezdecké turistiky v cestovním ruchu

-12 -

3.2.1

Základní formy jezdecké turistiky

-13 -

3.2.2

Pomocné formy jezdecké turistiky

-13 -

Vznik koňských stezek v ČR

- 14 -

4.1 Výhody stezek pro turisty:

- 14 -

4.2 Výhody stezek pro stanice a obyvatele okolí:

- 15 -

4.3 Koňské stezky v zahraničí

- 15 -

Koňská turistika na Vysočině

- 16 -

5.1 Přírodní podmínky pro hipoturistiku

- 16 -

5.2 Financování hipoturistiky na Vysočině

- 17 -

5.2.1 Fond Vysočiny

- 17 -

5.2.2 Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013

- 18 -

Trasování

- 19 -

6.1 Legislativa

-20 -

6.2 Značky a jejich umístění

- 20 -

6.3 Barva a číslo trasy

- 21 -

6.4 Jízdárenské okruhy

- 21 -

6.5 Obtíţnost terénu a podkladu

- 22 -

Koňské stanice

- 23 -

7.1 Kategorie koňských stanic

- 23 -

7.2 Typy koňských stanic

- 23 -

Návrh jezdeckého okruhu na Havlíčkobrodsku

- 25 -

8.1 Statek Kráty

- 25 -

8.2 Příprava a plánování

- 26 -

8.2.1 Pravidla pohybu po stezce 8.3 Den první 8.3.1 Jednotlivé záchytné objekty 8.4 Den druhý

- 27 - 29 - 30 - 34 -

8.4.1 Jednotlivé záchytné objekty 8.5 Den třetí 8.5.1 Jednotlivé záchytné objekty

- 35 - 39 - 39 -

8.6 Moţné nástrahy na trase

- 41 -

8.7 Pojištění

- 42 -

8.8 Kolik to můţe stát?

- 44 -

8.9 Shrnutí praktické části

- 45 -

9

Závěr

- 48-

10

Seznam pouţité literatury

- 50 -

11

Seznam příloh

- 54 -

Seznam ilustrací Obrázek 1 – Jezdecké značky [2]

- 20 -

Obrázek 2 - Pelestrovská hospůdka [11]

- 30 -

Obrázek 3 - Ţiţkův buk [12]

- 31 -

Obrázek 4 - Michalův statek [15]

- 32 -

Obrázek 5 - Petrkovský zámek [21]

- 36 -

Obrázek 6 - statek v Šachotíně [26]

- 38 -

Obrázek 7 – Kostel Sv. Ondřeje [27]

- 39 -

Obrázek 8 – Kostel Sv. Anna [27]

- 39 -

Obrázek 9 – Zámek v Dolní Krupé [30]

- 40 -

Tabulka 1 - Čerpání dotací z Fondu Vysočiny [5]

- 17 -

Tabulka 2 - Ceny sluţeb

- 44 -

Tabulka 3 - roční výdaje statku

- 46 -

Tabulka 4 - příjmy za Brodský okruh

- 47 -

Mapa 1 - Brodský okruh

- 25 -

Mapa 2 - trasa 1. dne

- 29 -

Mapa 3 – trasa 2. dne

- 34 -

Mapa 4 – trasa 3. dne

- 39 -

Graf 1 - porovnání příjmů a výdajů

- 47 -

1

Úvod

Dávno před tím neţ jsem se seznámila s projektem „Koňské stezky“ účastnila jsem se výletů s otcem jeho koněm a přáteli. Kůň byl zapřaţen k vozu a my jsme putovali po cestách neznámých, málo pouţívaných, které mnohdy končily u zoraných polí, v lesích nebo potoků. Potom jsme museli tvrdě improvizovat, vymýšlet řešení zapeklitých situací, kdy například nebylo moţno otočit a zkoušet jiné varianty. To jsme potom museli koně odpřáhnout, vůz vytlačit na místo odkud bylo moţno pokračovat opět zapřáhnout a jet dál. Jako dítě jsem si tolik nepřipouštěla váţnost situace, ostatně on si jí nepřipouštěl nikdo, bralo se to jako nástraha na cestě, která se musí překonat (jednou jsme dokonce museli sekerou přeseknout padlý strom abychom mohli pokračovat v cestě). Vím, ţe můj otec, starý koňák po nově značených stezkách s největší pravděpodobností jezdit nebude, je uţ takový, kde to trochu smrdí vymoţenostmi civilizace tak se tomu vyhne. Nicméně není sám na světě a lidí, kteří chtějí okusit kouzla putování s koněm krajinou přibývá. Vzhledem k oboru studia který jsem si vybrala – cestovní ruch, mne napadlo, ţe lidé nechtějí, a to je obecně známo, jen pasivní odpočinek s komfortem, ale také trochu romantiky, nebezpečí a chtějí si vyzkoušet kolik toho vlastně vydrţí v podmínkách o trochu rozdílných neţ je současný standard. Někomu se jízdou na koni můţe splnit ţivotní sen. Vědoma si tohoto, ráda bych přispěla svými schopnostmi k realizaci níţe popsaného projektu. V celých Čechách, a Vysočina není pozadu, jiţ byly osloveny stovky majitelů koňských farem, kteří souhlasili se zaregistrováním se do oficiálního seznamu koňských stanic. Jen na havlíčkobrodsku jich je 30, na celé vysočině pak necelých 180. Ty teď slouţí všem, kdo mají rádi koně a chtějí se na něm svézt. V okolí farem se nacházejí stezky, po kterých lze s koněm jet a zároveň poznávat zajímavosti daného okolí. Co se týče návštěvnosti kraje Vysočina, nestojí si na tom v porovnání s ostatními úplně nejlíp. Projekt, který jsem v této práci vytvořila by mohl přispět k rozvoji cestovního ruchu v netradiční oblasti trávení dovolené. V dnešní době jsou koňské stezky novinkou, ale rychle se dostávají do povědomí jak zkušených jezdců tak amatérů, kteří by jejich existenci téţ rádi vyuţili. Proto mne napadlo, vytvořit jakousi nadstavbu na jedné z jiţ existujících stanic a vytvořit poznávací okruh kolem metropole středního posázaví – Havlíčkova Brodu. Je to projekt ojedinělý, který na Vysočině nemá obdoby a napadl mě v souvislosti

-7-

zvýraznění mého rodného kraje pro všechny jeho návštěvníky. Tento zdánlivě fádní kus kraje v sobě skrývá mnoho tajemných zákoutí, staveb, památek a scenérií, které turista projíţdějící vlakem nebo autem lehce mine. Záţitky umocněné pohledem z koňského hřbetu se vrývají hluboko do lidských myslí a jsou to záţitky na celý ţivot. Tento pracovně nazvaný „Brodský okruh“ jsem si sama na koni projela byť v tempu poněkud sviţnějším neţ je níţe uvedeno. Ale nejedná se o program distanční jízdy, proto nezáleţí na rychlosti, ale na síle záţitku. Díky vstřícnosti manţelů Sedláčkových, kteří mi umoţnili přebývat na statku Kráty u Horní Krupé a rovněţ mi umoţnili vytvořit základnu mého projektu právě u nich jsem poznala, ţe ještě v dnešní přetechnizované době lze zvolit alternativní způsob ţivota a neřítit se hlavním silným proudem, který je podmanivý, ale snadno podrazí jedinci, rodině i společenstvu nohy. Jsem přesvědčena ţe prostředí zde osloví většinu zájemců. Po dlouhých rozvahách u kachlových kamen na Krátech jsem spřádala podmínky putování a konzultovala je s Martinem Sedláčkem, který mne v pravou chvíli trochu krotil v příliš vzletných nápadech a naopak dával odvahu ve stavech kdy mne přepadaly chmurné myšlenky, ţe vše je utopie. Nakonec byl z jisker vykřesán nástřel projektu, který jsem se snaţila v této práci rozvinout a dotáhnout do konce. Ráda bych, aby byl přínosem k rozvoji cestovního ruchu na havlíčkobrodsku a aby se způsob relaxace díky rozšířené nabídce a moţnosti vyuţít ji stal přístupný hlavně pro jezdce amatéry i kdyţ je otevřen i pro zkušené koňáky, kteří v sedle postupně poznávají další a další místa nejen v Čechách, ale v celé Unii.

-8-

2

Role koně v ţivotě člověka

Koně se na naší planetě objevili asi před 60 miliony lety. Byla to zvířata velká asi jako pes, která měla na krátkých nohách pět prstů zakončených malými kopýtky. Ţili v tropických pralesích na severu amerického kontinentu a ţivili se výhradně rostlinnou stravou. K přelomu ve vývoji koní došlo v miocénu (25 – 10 miliónů let př. Kr.). Změnilo se podnebí, pralesy vymizely a jejich místo zaujaly bezlesé pláně a stepi porostlé tuhými travinami. Kůň se novým podmínkám přizpůsobil změnou chrupu a prodlouţením krku, který mu umoţnil pohodlněji spásat trávu. Oči se mu posunuly do stran, aby zrak obsáhl co nejširší okolí a včas zpozoroval blíţící se šelmy. Nohy se prodlouţily, šlachy ohýbající prsty zesílily a nakonec zůstal plně vyvinutý jen silný prostřední prst chráněný mohutným kopytem. Všechny ty změny umoţnily koni vyvinout větší rychlost při útěku před nebezpečím. Změna podnebí s sebou přinesla i dlouhá období sucha, proto se stáda musela stěhovat za potravou a vodou. Takto koně proputovali celý svůj ţivot a prošli celými světadíly – přes Panamskou šíji se dostali do Jiţní Ameriky, přes Beringovu úţinu zase do Asie a odtud pak do Evropy. Zvláštní je, ţe během let kůň, který vzešel ze Severní Ameriky právě tam vyhynul zřejmě následkem hromadného onemocnění. Znovu se tam objevil aţ v 15. stol.n.l. kdy ho tam dovezl Kryštof Kolumbus. Na počátku lidských dějin ţily tři typy divokých koní – kůň Převalského, dosud k vidění v zoologických zahradách, dále pak tarpan obývající ukrajinské a východoevropské stepi a jeho tmavší typ, který byl doma v evropských lesích. Třetí typ koně měl být Equus silvatius nebo robustus, od něhoţ se odvozují chladnokrevná plemena. Měl být těţký a pomalý a ţít v baţinatých lesích. Není ovšem zcela prokázáno, ţe opravdu ţil, podle paleontologů totiţ nikdy neexistoval. Velcí a těţcí koně vymřeli ještě v době ledové a nikdy nebyli domestikováni. Kůň byl tedy v této době uţ vývojově „hotový“, zatímco člověk stál teprve na prahu vlastní evoluce. Kdyţ se člověk proměnil ze „sběrače“ na lovce, narazil při jedné z výprav na koně. Kůň byl pro něj snadnou kořistí, protoţe byl plachý a vţdycky se před nebezpečím radši vydal na útěk. Pro člověka znamenal obţivu na několik dní. Nejčastěji lovil člověk koně tak, ţe zahnal stádo na vysoký útes, odkud koně v panice skákali dolů, kde je lovci ještě dobíjeli. Dokládá to skála u francouzského města Solutreé, pod níţ na ploše 4000 m2 jsou kosti koní navýšeny aţ do výše 230 cm.

-9-

Pravěcí lidé ţili ze dne na den – co ulovili, to hned snědli, jinak by se maso zkazilo. Pak člověka napadlo, ţe kdyţ koně ochočí, bude mít potravu kdykoliv k dispozici a nemusí se bát, ţe se zkazí. Za zkrocení koně pravděpodobně vděčíme kočovným kmenům Árjů, které putovali ve stepích mezi Černým mořem a Kaspickým jezerem. Maso koní slouţilo za potravu, z kůţí se zhotovovaly stany a oděvy, trus se sušil na topení. Klisny poskytovaly mléko, z něhoţ se kvašením připravoval kumys, lehce opojný nápoj kočovníků. Postupem času přestal člověk v koni vidět jenom potravu. Nejdřív se stal zvířetem pracovním – to kdyţ ho člověk poprvé zapřáhl, pak se stal nosičem a pak místo zavazadel na něj člověk naloţil sám sebe, coţ byl historický okamţik. Ke svým schopnostem a inteligenci přiřadil člověk ještě sílu, rychlost a vytrvalost a získal tak obrovskou převahu. Lidská civilizace se rozjíţdí na koňském hřbetu. Kůň převeze člověka přes kontinenty, kůň byl potřeba pro vedení válek, ale také pro sportovní hry například v arénách klasické civilizace Řecka a Říma. Usedlým kmenům a národům pomáhal kůň na polích a pastvinách: rolník s ním oral a vláčel, honák s ním objíţděl početná stáda skotu a hlídal je před zatouláním nebo přepadem. Rozmach zemědělství byl bez koně nemyslitelný – kůň se pro hospodáře stal úplným poţehnáním: vzniklo pořekadlo, ţe vedle spolehlivého koně není většího štěstí. Kůň zastal práci mnoha lidí, a ti se tak mohli věnovat jiné činnosti, například rozvinuté řemeslné tvorbě. Postupně vyrobili tolik, ţe mohli přebytky vyměňovat, a to nejen mezi vesnicemi a městy, ale také mezi vzdálenými kraji. Neboť tu byl opět kůň, který utáhl ohromné náklady a dokázal překonat kontinenty. A tak se v zápřahu koní dal do pohybu obchod, vznikala doprava, docházelo k propojení zemí a států. Nejproslulejší obchodní tepnou starověku byla takzvaná „hedvábná cesta“, která spojovala Asii a Evropu a táhla se do čínských břehů Tichého oceánu aţ do Alexandrie. Zástupy koní ( a v jiţních oblastech ovšem i karavany velbloudů) prošlapali stepmi, pouštěmi i velehorskými průsmyky tisícikilometrovou trasu. Přinášeli vyhledávané plodiny, koţešiny, koberce, koření, drahokamy, výrobky ze skla i papír, a především látky, nad kterými přecházel zrak – čínské hedvábí. Kopyta koní a později i kola těţkých vozů protkala cestami kříţem kráţem celou Evropu. Dvě hlavní stezky dostaly název „solná“ a „jantarová“. Obě vedly přes naše území. „Solná“ se vinula z jihozápadní Evropy aţ na polské pobřeţí Baltu a převáţela se po ní hlavně – jak název napovídá – sůl. Na „jantarové“ stezce se obchodovalo s ozdobným zboţím. [Mahler, 1995, s. 1-3] - 10 -

3.

Koně a jejich vyuţití v cestovním ruchu

V posledních letech začíná stoupat zájem o rekreační a sportovní jeţdění, začínají se chovat lehčí jezdecké koně, vzniká mnoho jezdeckých škol, koňských stanic a stezek, které se propojují nejen v rámci krajů, ale i s jiţ existujícími zahraničními stezkami. V dnešní moderní době kdy lidé vyhledávají nejrůznější způsoby trávení volného času se hipoturistika stává čím dál více oblíbenější aktivitou. Dřív se koně hlavně vyuţívali k práci, člověk je zapřahal pro obdělávání polí, tahání klád v lese, za vůz, na který se dal naloţit těţký náklad, který kůň lehce utáhl. Dnes se takový druh vyuţití koně vidí jen zřídkakdy, přesto však ještě docela nevymizel. Kůň a člověk pracující na poli nebo projíţdějící vsí s vozem na kterém je naloţen hnůj, se stávají atrakcí téměř pro všechny obyvatele, zejména děti. Dnes je kůň atrakcí pro výletníky a turisty, kteří si rádi zaplatí za pobyt na venkovských farmách, aby na vlastní oči viděli ţivot koně takový, jaký byl před nástupem moderní techniky, která dnes dělá všechnu práci místo nich. Dalším způsobem vyuţití koní, které je dnes také velmi oblíbené je sportovní vyuţití. existuje velké mnoţství jezdeckých i vozatajských disciplín. Koně se mohou vyuţívat např. k soutěţím všestrannosti. K těm nejdůleţitějším patří drezúra, coţ je

soubor

pohybů a zvláštních chodů, které mají ukázat harmonii jezdce a koně. Cvičí se na drezurním obdélníku. Některé drezurní úlohy jsou pirueta, kontracval, pasáţ, letmý přeskok, poloviční překrok. Kromě drezúry existuje pak terénní zkouška, která má tři úseky – klusový, steeplechase a cross- country. Posledním typem soutěţí je skoková zkouška. Důleţitou kapitolou koňského světa jsou dostihy. Dělí se na rovinové dostihy, překáţkové dostihy a klusácké dostihy. Při rovinných dostizích běţí kůň po dráze bez překáţek (nejznámější jsou Derby a St.Leger v Anglii). [1] Sportovní vyuţití koní je také velmi významné z hlediska cestovního ruchu. Dostihy a další soutěţe lákají turisty do míst, kde se tyto akce konají. Je proto třeba, aby tu turisté měli kvalitní ubytovací a stravovací zařízení a moţnosti dalšího vyuţití místa (poznávací stezky, kulturní vyţití, atd.).

- 11 -

3.1

Typy koní pro jezdeckou turistiku

Pro jezdeckou turistiku nejsou stanoveny přesné poţadavky na plemeno koně. Víc neţ to je totiţ rozhodující povaha koně. Na světě existuje okolo 250 plemen koní, přičemţ většinu z nich lze pro rekreační jeţdění vyuţívat. Kůň by měl být klidný, vyrovnaný a měl by se snést s jinými koňmi. Neměl by být lekavý, kopavý a kousavý. Vhodné je aby byl otuţilý, měl zdravé nohy a pevná kopyta. Výhodou je niţší kůň, aby se na něho dobře nasedalo. Měl by také být dobře krmitelný a nenáročný na stravu. Co se týká pohlaví, nejlepší na turistiku je valach – huculové nebo islandští a fjordští pony a haflingové. Z plemen ušlechtilých jsou velmi dobří koně arabští. Všechna tato plemena vynikají nenáročností, tvrdostí, většinou není třeba je podkovávat a dobře se adaptují i na horší podmínky. Všechna jsou vytrvalá, a je moţné je pouţívat i pro distanční soutěţe a dostihy. Většina z nich má téţ schopnosti pracovat při westernových disciplínách se stádem. Koně amerických plemen, která jsou předurčena k reiningu (westernové drezúře), se u nás zatím příliš nevyskytují. V Evropě tradičně chovaný lipický kůň však zcela splňuje všechny poţadavky na tento druh výcviku. V současnosti k nám začali pronikat i koně středoasijkých plemen, kteří mají vynikající vlastnosti pro jezdeckou turistiku a rekrační jeţdění. [Hollý, 2003, s.11]

3.2

Zařazení jezdecké turistiky v cestovním ruchu

Podle výkladového slovníku rozdělujeme cestovní ruch na druhy a formy. Pokud mluvíme o druzích, pak hlavním kritériem je jevový průběh cestovního ruchu, jeho realizace a jeho účinky. Formy cestovního ruchu jsou určovány podle motivace účastníků cestovního ruchu. Dělíme je na základní, specifické a zvláštní. Specifické formy se dále dělí podle zaměření aktivit a mimo jiné sem patří i jezdecká turistika. Jezdecká turistika má svoje základní a pomocné formy. Těmi základními jsou ty, kde je dostatek času na to, aby jezdec mimo vytrvalostní zatíţení organismu a sportovnětechnické stránky pohybu v přírodě, dokázal i vnímat okolí. K pomocným formám počítáme ty, které preferují stránku pohybovou nebo technickou před poznávací. [Hollý, 2003, s.9]

- 12 -

3.2.1 Základní formy jezdecké turistiky Vycházky na koni Pod tímto pojmem rozumíme jeţdění v terénu trvající 1 – 4 hodiny, při kterém se překoná vzdálenost 7 – 30 km, a které má svou sloţku pohybovou, technickou a poznávací. Na vycházce získávají jezdci větší jistotu v sedle, učí se pravidlům jízdy v terénu, a pro většinu jízdárenských koní je to výborná rehabilitace. Koně totiţ získávají na chodivosti a upevní se jim šlachový aparát, především hrudních končetin. Na vycházky se nevyţaduje ţádná speciální výstroj koně. Pokud je v plánu přestávka, pak snad jedině ohlávka a vazák. Výlety a túry Výlety a túry na koni jsou cesty v přírodě, trvající zpravidla celý den, při kterých se překoná od 30 do 70 km a mají všechny obsahové sloţky. Výstroj a výzbroj koní a jezdců musí být doplněna lékárničkou, pláštěnkou, stájovou ohlávkou a vazákem. Putování na koni O putování hovoříme, kdyţ se spojí několik celodenních túr do jednoho celku. Putování můţe být organizované hvězdicově nebo řetězově. Organizačně náročnější je řetězové putování, vyţaduje totiţ převezení potřebného vybavení do cílů jednotlivých etap. Pokud to není moţné, musí jej jezdci vzít s sebou. Tehdy je také třeba se rozhodnout, zda s sebou vzít nákladního koně či zda naloţit koně pod jezdci. U hvězdicového putování tyto starosti odpadají, protoţe je celé vázané na jedno středisko, kde jsou stáje i celý tábor, a ze kterého se potom pořádají túry do okolí. V obou případech se jedná o náročné formy turistiky. K základním formám turistiky se dále řadí i její výkonnostní formy – zápočtové cesty a výkonnostní odznaky. Zájemci se na ně mohou informovat v příslušných turistických organizacích.

3.2.2 Pomocné formy jezdecké turistiky K těmto formám jezdecké turistiky patří distanční sport (koňské maratony), orientační závody na koni, které však u nás nemají tradici, a nakonec jezdecké hry postavené na bázi westernových soutěţí, zvané téţ gymkhaha. [Hollý, 2003, s.9 - 10]

- 13 -

4

Vznik koňských stezek v ČR

Organizovaně se turistika na koni v České republice začala rozvíjet po roce 2003, kdy v Jihočeském kraji vzniklo díky projektům pod názvem Turistika na koni základní know-how pro organizátory systémů jezdeckých stanic a stezek, které následně vyuţily i další kraje. Na podzim 2003 se uskutečnilo setkání více neţ 30 příznivců této turistiky z celé České republiky a o výsledky projektu vznikl okamţitě velký zájem a to jak u nás, tak i v zahraničí. Jihočeský kraj se tak stal vzorem pro ostatní kraje a to nejen z hlediska vyuţití vzorových formulářů a dotazníků. Cílem projektu bylo vytvořit v budoucnu síť jezdeckých stezek, napojených na jiţ existující jezdecké stezky v Německu a Rakousku. V rámci ČR to byl tenkrát ojedinělý projekt. V naší republice je teď jiţ několik tisíc kilometrů značených jezdeckých stezek a funguje zde síť stovek stanic pro přenocování koní a jezdců. Hlavními organizátory a garanty projektů jsou v jednotlivých krajích různá občanská sdruţení nebo přímo kraje. V roce 2005 vznikl specializovaný odbor Klubu českých turistů – Turistika na koni. Jeho projekty se věnují kromě vytváření systému stanic a stezek také budování úvazišť u stanic a na stezkách, otázkám vzdělávání jezdecké veřejnosti (školení o dopravě koní, veterinární péči, zdravovědě), pořádání studijních cest. Další důleţitou činností KČT je rozvoj zahraniční spolupráce, a to v oblasti vzájemné výměny zkušeností, při společném organizování akcí a společné realizaci projektů podporovaných Evropskou unií, při vzájemné účasti na akcích s koňmi a při propojování jezdeckých stezek přes státní hranice. [2]

4.1 Výhody koňských stezek pro turisty: značená a probádaná stezka odstraňuje dřívější problémy s blouděním či setkáním s neprostupným terénem, na vyznačených stezkách nemají jezdci problémy s majiteli pozemků, kteří by jim mohli zakázat vstup na svůj majetek, díky turistickým stanicím se stává turistika na koni mnohem pohodlnější díky moţnosti ubytování a ustájení koně; navíc mnohdy poskytují stanice další zajímavé sluţby (výcvik koně i jezdce, projíţďka kočárem, průvodce po koňské stezce)

- 14 -

4.2 Výhody koňských stezek pro stanice a obyvatele okolí stezky: rozšíření nabídky sluţeb pro klienty a turisty, moţnost vyuţití koňských stezek při vlastním podnikání – provádění projíţděk po stezkách, příjmy z ubytování turistů a ustájení koní i z výdajů turistů v místních obchodech, stravovacích zařízeních, návštěv památek apod., zatraktivnění území v okolí koňských stezek. [2,3]

4.3 Koňské stezky v zahraničí Rakousko Platí zde velice přísná pravidla pro pohyb koní v terénu, kvůli kterým je vytváření systému značených stezek nutností. Značky ve formě čtvercových hliníkových tabulek s emblémem koňské hlavičky jsou instalovány na sloupcích a doplněny stejnými tabulkami s údaji o směru a vzdálenosti. Pohyb po stezkách je v některých místech zpoplatněn a výtěţek je pouţíván na údrţbu stezek a značení.

Německo V Německu jsou pravidla pro pohyb v terénu podobná pravidlům, která známe od nás. Značené stezky jsou vodítkem, pomůckou pro orientaci, nikoli nutností. Většina informací a map je jiţ zpracovaná v elektronické podobě. Francie a Itálie Ve Francii a v Itálii nejsou aktivity v oblasti turistiky na koni organizovány centrálně, ale liší se dle jednotlivých oblastí, v kterých je moţno vyuţívat i systému značených stezek.

USA V USA má jezdecká turistika dlouhou tradici, existuje řada jednotných předpisů, především v oblasti bezpečnosti jezdců a v oblasti ochrany přírody. Kůň v této zemi nikdy nepřestal být běţným dopravním prostředkem a do problematiky jezdeckých stezek není problém zavést něco nového. [Andrlová, 2008, s.19-21]

- 15 -

5

Koňská turistika na Vysočině

V kraji Vysočina je rozvoj této turistiky velmi intenzivní a o mapování a značení nových stezek mají zájem jak organizátoři projektu Turistika na koni, tak samotné koňské stanice. Také se jedná o propojení místních stezek se sousedními kraji. Dále zde bylo vytvořeno Občanské sdruţení pro podporu jezdecké turistiky, „které vzniklo za účelem podporování rekreačního vyuţití koní a zejména pak jednodenního či vícedenního putování v sedle.“ Významná je také přeshraniční spolupráce v oblasti koňské turistiky se sousedním Rakouskem v jejímţ rámci bylo Vysočině zprostředkováno know-how pro vytvoření koňských stezek. [4]

5.1

Přírodní podmínky pro hipoturistiku

Díky rozmanité krajině Vysočiny jsou zde ideální podmínky pro jezdeckou turistiku. Lze vyuţít síť polních a lesních cest, které vedou převáţně v nenáročném terénu. Náročnější jezdci mohou vyuţít zalesněný masiv Ţelezných hor, jejichţ jiţní část zasahuje na území kraje Vysočina. Jejich rozloha je téměř 750 km2, ale vzhledem k průměrné nadmořské výšce cca 450 metrů se ve skutečnosti jedná spíše o vrchovinu či pahorkatinu. Nejvyšším vrcholem je Pešava (697 m n.m.). Většina území je pokryta lesy s převahou smrkových monokultur a částečně i s chráněnými původními listnatými porosty. Vyskytuje se zde asi 1200 druhů vyšších rostlin a 500 druhů ţivočichů. Hlavními toky jsou řeka Chrudimka, která tvoří hranici kraje Vysočina a řeka Doubrava, ohraničující jiţní část Ţelezných hor. Největšími vodními plochami jsou nádrţe Seč a Křiţanovice. Na velké části území byla roku 1991 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Ţelezné hory o rozloze 284 km2 a významnými vrcholy Vestec (668 m nm) a Spálava (663 m nm). Nejcennější lokality chrání národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory. Centrem oblasti je starobylé město Havlíčkův Brod, leţící na obou březích Sázavy. [Dyntarová, Stejskalová, 2006]

- 16 -

5.2

Financování hipoturistiky na Vysočině

V letech 2004 – 2006 zde byla zmapována situace koňských stezek a koňských stanic za účelem rozvoje venkova a agroturistiky. Na tomto základě byl vytvořen turistický průvodce po koňských stezkách a stanicích v kraji Vysočina. Celkové náklady projektu činily 1 mil Kč. 749 tis. Kč bylo hrazeno z dotace ERDF (Interreg IIIA) [4]

5.2.1 Fond Vysočiny Fond Vysočiny je samostatný účelový rozvojový fond. Soustřeďuje část rozvojových prostředků

kraje

Vysočina,

které

jsou

poskytovány

jednotlivým

subjektům

prostřednictvím grantových programů. Prostředky jsou poskytovány formou dotací na základě stanovených pravidel (výzev grantových programů) a v souladu se schválenými prioritami kraje, a to nezávisle na rozpočtovém roce. Cílem programu je rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu na území kraje Vysočina vyuţitelné pro pobytově – rekreační turistiku. Z tohoto fondu lze financovat mimo jiné budování hipostezek, koňských úvazišť, boxů, míst k ustájení koní, venkovních jízdáren, krytých jezdeckých hal, jezdeckých areálů apod. Minimální výše dotace je 20 tis. Kč, maximální 200 tis. Kč. Můţe být poskytnuta fyzické nebo právnické osobě ve veřejném i podnikatelském sektoru. Ţádosti se přijímají na Odboru regionálního rozvoje v Jihlavě. [5] [KČ]

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

poţadováno 0

0

0

314 946

989 483

447 636

595 000

schváleno

0

0

200 000

200 000

398 400

595 000

0

Tabulka 1 - Čerpání dotací z Fondu Vysočiny Z tabulky zpracované na základě prostudování vyhodnocených programů Fondu Vysočiny vyplývá, ţe zájem o financování projektů týkajících se hipoturistiky z tohoto zdroje rok od roku vzrůstá. To, ţe první tři roky o dotace neměl nikdo zájem svědčí o tom, ţe koňská turistika stála tehdy na samém počátku svého vývoje a také o neinformovanosti potencionálních zájemců o finanční příspěvek. V roce 2007 byl velký rozdíl mezi poţadovanou a skutečně vyplacenou částkou poměrně velký. Většina ţádostí o dotaci byla zamítnuta z důvodu špatného vypracování projektu. To se od té

- 17 -

doby ale změnilo – v letošním roce byly schváleny všechny ţádosti a lze se domnívat, ţe o příspěvky týkající se hipoturistiky bude i v budoucnu zájem stoupat.

5.2.2 Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 Program rozvoje venkova (PRV) je státní program, čerpající prostředky v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Jeho gestorem je Ministerstvo zemědělství, ţádosti o podporu vybírá Státní zemědělský intervenční fond na svých regionálních pracovištích. PRV je prioritně zaměřen na pomoc zemědělským subjektům. V rámci jedné jeho osy je podporován cestovní ruch (Osa III.1.3). Díky tomuto programu lze financovat hipostezky (směrové tabule, značky, odpočinková místa). Maximální výše dotace činí 90% způsobilých výdajů. Minimální způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 50 000,- Kč Maximální způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 1 500 000,- Kč. Ţadateli o doatce mohou být nestátní neziskové organizace, zájmová sdruţení právnických osob, zemědělští podnikatelé, nezemědělští podnikatelé s kratší neţ dvouletou historií podnikání v oblasti cestovního ruchu. Podat ţádost lze na Státním zemědělském intervenčním fondu v Brně. [6]

- 18 -

6

Trasování

Na Vysočině zatím existuje pouze několik desítek kilometrů dlouhá trasa mezi Telčí a jihočeskou Maříţí. To se má ale brzy změnit. Uţ letos na podzim došlo ke zmapování asi 600 kilometrů a k jejich značení dojde během příštího roku. [7] Ideálním povrchem pro jezdeckou stezku je pevná a pruţná cesta. V okolí stezek by měl být dostatek stanic pro přenocování jezdců a koní, na trase dostatek míst vhodných k odpočinku, moţnost občerstvení a napojení koní. V ČR se jezdecké stezky značí obdobným způsobem, jako funguje pěší značení v Klubu českých turistů a to z těchto důvodů: 1. Na stezce se jen málokdy cválá a zejména při delších jízdách se koně převáţně pohybují krokem. Z tohoto důvodu je rychlost pohybu blízká spíše pěšímu turistovi neţli cyklistovi nebo lyţaři 2. Četnost a výška umístění pěších značek vyhovuje putujícím jezdcům lépe neţ jiné druhy značení 3. Při dlouhém putování a v kopcovitém terénu jezdci často vedou koně na ruce, takţe se z nich stávají pěšáci. Umisťovat značku příliš vysoko by tedy bylo zbytečné. Po vytipování trasy je třeba napsat ţádost a získat písemný souhlas majitelů pozemků s vyznačením stezky na jejich pozemku (viz. příloha č.1). Při vyznačování stezky je nutné znát parcelní číslo, výměru území, katastrální území lokality, způsob vyuţití a vlastnické právo (viz příloha č. 2). Pokud trasa vede i přes území spravované obcí, je nutné poţádat o projednání trasy i se starostou obce (viz. příloha č.3). Vznik jezdecké stezky však neznamená povinnost jezdců pouţívat výhradně tuto stezku. Na důleţitých místech jsou značky doplněny o směrovky a rozcestníky. Údrţbu značení stezek, které jiţ jsou osazeny směrovkami, přebírá Klub českých turistů a financuje ji ze zdrojů získaných od státu a krajů. Z hlediska výběru trasy je třeba ujasnit si, která místa mohou být riziková. Mohou jimi být např. silně frekventované silnice, trati, brodění větších, kamenitých nebo hlubokých vodních toků, přechod hlubokých koryt, průjezd městy a obcemi, ohrazenými pastvinami, místa neprostupná vzhledem k zájmům ochrany přírody nebo z hlediska legislativy, zemědělské plochy. Nevhodný je také souběh s cyklistickými stezkami. Pokud to však jinak nejde a souběh je v určitém úseku nezbytný, je moţné vyznačit

- 19 -

jezdeckou stezku pouze tehdy, kdyţ je její šířka v celém souběţném úseku minimálně dva metry (aby se jezdec na koni bezpečně vyhnul jiným uţivatelům stezky). Pokud se nejedná o zpevněnou cestu a hrozí nebezpečí poškození povrchu stezky, je současně nutné na obou koncích takového souběhu umístit upozornění pro jezdce, po jaké straně musí své koně vést, aby ji koňská kopyta nepoškodila v celé šířce. [Andrlová, 2008, s. 35]

6.1

Legislativa

Ještě předtím neţ lze začít značit stezky, je nutné seznámit se s následujícími zákony, které se této činnosti mohou týkat: Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Veterinární zákon č. 166/1999 Sb. Zákon o ochraně zvířat proti týrání č. 243/1992 Sb. Silniční zákon č. 411/2005 Sb. Zákon o lesích č. 289/1995 Sb. Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. Další legislativa (evidence zvířat) [Andrlová, 2008, s.34]

6.2 Značky a jejich umístění

Obrázek 1 – Jezdecké značky

- 20 -

Jezdeckou značku tvoří bílý čtverec o rozměrech 10 x 10 cm, uvnitř kterého je souměrně umístěn barevný kruh o průměru 6 cm. Šířka mezery mezi bílou a barevnou částí je 0,5 cm Provedení šipek je shodné se šipkami u místního značení pěších tras. Pro zlepšení viditelnosti na větší vzdálenost (např. na druhém konci lučního porostu) můţeme pouţít i značku větších rozměrů, tzv. volavku. Značky a šipky jezdeckých stezek umisťujeme ve výšce cca 180 cm nad zemí. V případě souběhu se značenou trasou jiného přesunu je umisťujeme 10 cm nad kaţdou pěší nebo lyţařskou značkou a 20 cm pod kaţdou cykloznačkou. Značky a šipky v terénu malujeme na vhodné objekty způsobem shodným s pravidly umisťování značek a šipek pěších tras. Rovněţ hustota značení jezdeckých a pěších tras je shodná.

6.3

Barva a číslo trasy

Určení barvy konkrétní jezdecké stezky odpovídá systému barevného odlišení u pěších značených tras. Páteřní stezky jsou značeny červeně, zatímco „vedlejší větve“ jsou značeny modře. Regionální a místní jezdecké trasy, popřípadě odbočky k úvazištím nebo jezdeckým stanicím, označujeme zeleně a ţlutě. Je nutné dbát na to, aby se pokud moţno nekříţily jezdecké stezky téţe barvy, či aby se hlavní větve tranzitu při svém rozdvojení nebo dalším dělení nerozdělily na barevně stejně značené stezky. Kaţdé nové značené jezdecké stezce je přiděleno její celostátně platné třímístné evidenční číslo, které odpovídá její barvě: červené trasy č. 101 – 299, modré trasy č. 301 – 499, zelené trasy č. 501 – 699 a ţluté trasy č. 701 – 899. Barvu i evidenční číslo nově plánovaným trasám centrálně přiděluje pověřený pracovník Sekce značených stezek Rady značení KČT.

6.4

Jízdárenské okruhy

Jízdárenské okruhy (pro komerční jezdeckou turistiku) budou značeny barevným symbolem podkovy v bílém čtverci o vnějším rozměru 10 x 10 cm. Tyto okruhy nemají evidenční číslo, nevybavují se směrovkami ani tabulkami a značkaři KČT je značí a provádějí jejich údrţbu pouze na základě Dohody o provedení práce, uzavřené mezi majitelem stáje a příslušným značkařem, na základě které jim budou uhrazeny všechny náklady (tj. materiál, cestovní náklady i práce).

- 21 -

6.5

Obtíţnost terénu a podkladu

Obtíţnost terénu je značena čísly, obtíţnost podkladu velkými písmeny. 1. Lehký terén – rovný terén s minimálními poţadavky na vedení koně, typ pastviny (nasčítaná převýšení do 1% délky trasy) 2. Středně těţký terén – zvlněný terén s občasnými kratšími sestupy nebo výstupy, s vyššími nároky na vedení koně, např. polní a lesní cesty (nasčítaná převýšení do 2% délky trati) 3. Těţký terén – dlouhé a strmé sestupy a výstupy, strţe, srázy, místa, která se dají přejít pouze s koněm na ruce, vysoké poţadavky na vedení koně (nasčítaná převýšení nad 2% délky trati) A. Dobrý podklad - Pruţný, tráva, mech, měkká lesní cesta. B. Středně dobrý podklad - tvrdší nebo hlubší a příliš měkký, suché polní a lesní cesty, výskyt nerovností v podkladu, překáţky nutící jezdce občas k vyšší pozornosti, při deštivém počasí dlouhodobě podmáčená půda. C. Špatný podklad – tvrdý nebo baţinatý, asfalt, beton, dlaţba, močály, brody. [8]

- 22 -

7

Koňské stanice

V kraji Vysočina je pět okresů, ve kterých se nachází dohromady 173 koňských stanic. Na Havlíčkobrodsku jich je 30, ale zatím nejsou propojeny koňskými trasami, i kdyţ to se má uţ během příštího roku změnit. Nejvíc stanic se nachází v okolí Havlíčkova Brodu, proto je tento region vhodný k vytipování koňské stezky a vytvoření jezdeckého okruhu, který by vedl po jednotlivých stanicích.

7.1

Kategorie koňských stanic

kategorie 1 – jedná se o stanici, která nabízí pro jezdce ubytování typu penzion, popř. velmi kvalitní ubytování v soukromí a pro koně ustájení v boxech nebo jiný kvalitní druh ustájení. kategorie 2 – stanice, která nabízí ubytování pro jezdce pod střechou a pro koně ustájení na kvalitní úrovni. kategorie 3 – stanice, která nabízí jezdcům místo pro postavení vlastních stanů a pro ustájení koní nejsou nejvhodnější podmínky. Na Havlíčkobrodsku jsou pouze 2 stanice v kategorii 1 a 13 v kategorii 3.

7.2

Typy koňských stanic

Komerční stanice Misto na jezdecké trase, které nabízí základní sluţby, zaměřuje se však spíše na rozšířené komplexní sluţby pro jezdce i pro koně. Sluţby pro koně: - moţnost ustájení pro 3 – 4 koně pod venkovním přístřeškem, pevná ohrada, seno, jádro, granule k zakoupení, přístup k pitné vodě, kontakt na veterináře, kováře, jezdecké potřeby, přepravce s vozíkem. Sluţby pro jezdce: 3 – 4 postele, moţnost postavit stan, provést základní hygienu, toalety, kontakt na prodejnu potravin, restauraci. Domácí stanice Poskytuje zázemí pro odpočinek jezdce i koně. Sluţby pro koně: 2 místa pro koně pod venkovním přístřeškem, pevná ohrada, seno jádro k zakoupení, přístup k pitné vodě, kontakt na veterináře, kováře, jezdecké potřeby, přepravce s vozíkem.

- 23 -

Sluţby pro jezdce: moţnost postavit stan, provést základní hygienu, toalety, kontakt na prodejnu potravin, restauraci Samoobsluţná stanice Poskytuje základní zázemí pro odpočinek jezdce a koně. Stanici tvoří pevná ohrada, přístřešek, informační tabule s kontakty, uzavíratelná skříňka Sluţby pro koně: pevná ohrada, moţnost zakoupit seno, jádro, přístup k vodě do 2 km, kontakt na veterináře, kováře, jezdecké potřeby, přepravce s vozíkem. Sluţby pro jezdce: moţnost postavit stan, voda pro základní hygienu, kontakt na správce samoobsluţné stanice, kontakt na prodejnu potravin, restauraci Úvaziště Místo kde lze uvázat koně. Musí tu být pevné úvaziště a informační tabule s kontakty. Při návštěvě stanic kategorie 1 – 3 je třeba předem telefonicky kontaktovat provozovatele a zjistit, zda v daný den bude ve stanici volno, popř. jaké jsou aktuální ceny za poskytnutí sluţeb. [8]

- 24 -

8

Návrh jezdeckého okruhu na Havlíčkobrodsku

Mapa 1 - Brodský okruh Jak jiţ bylo zmíněno výše, v okolí Havlíčkova Brodu se nachází poměrně hustá síť koňských stanic. Propojením některých z nich vznikne jezdecká trasa pro všechny zájemce (dále jen Jezdci) o třídenní putování v sedle koně. Tuto trasu jsem pojmenovala Brodský okruh. Tento název by se při realizaci projektu mohl uchytit a pokud by byl zájem ze stran turistů, znamenal by jednu z moţných cest prosazení kraje Vysočina v cestovním ruchu. Cílem vytvoření této trasy bude nabídka pro statek Kráty, který tak rozšíří nabídku svých sluţeb. Okruh bude rozdělen do tří etap, celková délka bude cca 65 km. Základní tábor bude v Horní Krupé na statku Kráty. Tuto usedlost provozuje Olga Sedláčková s manţelem. Je zde moţné ubytování jak samotných Jezdců, tak i případně jejich vlastních koní. Pro absolvování Brodského okruhu je moţno vyuţít vlastní koně i koně paní Sedláčkové. Z tohoto důvodu jsem vybrala jako výchozí stanici Statek Kráty.

8.1

Statek Kráty

Statek Kráty je soukromý statek s celoročním provozem na samotě poblíţ obce Horní Krupá. Je zaměřen na chov ovcí, skotu a koní a nabízí ubytování ve venkovském stylu. Je zde 10 míst k uvázání koní, výběh a pastvina s elektrickým ohradníkem. Cena za ustájení venku je 100 Kč. Je zde i moţnost ustájení ve stájích. Cena zahrnuje i krmení - 25 -

(seno, pastva, nasečená tráva, jádro). Koně zde mají k dispozici kruhovou ohradu, skokový materiál, sedlovnu, sprchování. Je zde moţnost zabezpečení odstavení přívěsu, průvodce jezdeckou stezkou a plavení koní. K zapůjčení je k dispozici 5 koní. Pro jezdce jsou k dispozici 2 třílůţkové pokoje a jeden čtyřlůţkový v rodinném domě s bezbariérovým přístupem. Cena za lůţko je 200 Kč za osobu na noc. Je tu kuchyňka, společenská místnost, rádio, televize, sauna, úschovna lyţí, v případě potřeby i moţnost praní a ţehlení. Další moţností je spaní ve vlastních stanech nebo spaní pod přístřeškem. Nedaleko statku je obchod s potravinami, restaurace a koupaliště. Statek nabízí jednodenní vyjíţďky po trasách od 10 do 30 km do chráněné přírodní oblasti Doubravy, na Volský vrch (590 m n.m.), skanzenu v Pohledi a okolních jezdeckých stanic v Květnově (15 km), Rozsochatci (4 km), Lučici (4 km) a Vilémově (25 km). Speciální atrakcí jsou zde zimní vyjíţďky na saních a na lyţích za koněm. [9] Pro náročnější Jezdce jsem rozšířila tuto nabídku o třídenní putování havlíčkobrodskem v sedle s průvodcem. Tato sluţba je časově náročná a proto je třeba si v dostatečném předstihu dohodnout termín jízdy. Po dohodě s majitelkou statku je moţno absolvovat okruh v měsících červen – září.

8.2

Příprava a plánování

Z praktického hlediska dorazí Jezdci na Kráty uţ den před plánovanou vyjíţďkou. Budou mít moţnost se během odpoledne sţít s koňským prostředím, ubytovat se a budou zde ukazovat své jezdecké schopnosti před trenérkou Gábinou. Toto je nutné k tomu, aby si průvodce udělal obrázek o skupině, kterou povede a mohl dopředu počítat s případnými obtíţemi (např. zvolit správnou obtíţnost terénu, odhadnout fyzickou výdrţ skupiny, atd.). Večer budou jezdci důkladně seznámeni s trasou a různými zajímavostmi, které je na ní čekají a budou také obeznámeni s obecnými pravidly pohybu po stezce. Kaţdý kůň ponese kromě Jezdce ještě celtu, spací pytel a hygienické potřeby pro kaţdého Jezdce. K výbavě by měl patřit i zavírací nůţ a mobil. Mobil se můţe hodit, pokud bude třeba kontaktovat veterináře, kováře nebo lékaře. Kontakty na ně jsou uvedeny na kaţdé koňské stanici. Třídenní Brodský okruh povede ze statku Kráty do Horní Pohledi, kde budou Jezdci první noc ubytováni. Cestou tam, v Lučici si mohou odpočinout na jedné ze tří

- 26 -

koňských stanic, kterými jsou Westernová stáj Lučice, Vrzákův mlýn a nebo v Hospůdce U Elfa. Úsek prvního dne bude přibliţně 14 km dlouhý. Druhý den se vypraví na cestu jiţ brzy ráno, tento den je naplánována trasa dlouhá 25 km a povede přes Okrouhlici, Petrkov, Vysokou aţ do statku v Šachotíně, kde budou trávit druhou noc. Třetí den pojedou přibliţně stejný počet kilometrů jako předešlý den a uzavřou okruh jízdou přes Pohled, zříceninu Ronovec, Dolní Krupou a konečnou stanicí bude opět statek Kráty.

8.2.1 Pravidla pohybu po stezce Ještě neţ Jezdci nasednou na koně a vydají se na cestu, měli by mít na paměti několik nejdůleţitějších pravidel, které se týkají moţných situací, které cestou mohou nastat. Čím lépe budou připraveni, tím pohodlněji se budou cítit na koňském hřbetě a budou si moci vychutnat poţitek z jízdy a poznávání zajímavých míst. 1) Ve vztahu k ţivotnímu prostředí i provozu na stezce jsou nejvýhodnější skupinky tvořené pěti, maximálně však deseti jezdci. Menší skupina jezdců je schopna snáze řešit nenadálou situaci na stezce. U organizovaných výprav odpovídá za skupinu vedoucí. 2) Buďte ke Stezce ohleduplní – ukliďte po sobě odpadky (odvezte si je); chraňte prostředí Stezky, tj. neodstraňujte nic, co k ní patří, nebo co vyznačuje nové trasy. 3) Na zaplněných cestách postupujte v řadě po jednom. 4) Pomalejší uţivatelé stezky se drţí po pravé straně, rychlejší je míjejí po levé straně. 5) Neprojíţdějte rychle úzkými ohyby cesty – jeďte jen pokud jasně vidíte cestu před sebou a ty, kdo se pohybují v protějším směru. 6) Míjíte-li ostatní uţivatele Stezky, upozorněte je na sebe odpovídajícím způsobem a zpomalte. 7) Zvířata se mohou na Stezce chovat nečekaným způsobem. Pokud se cítíte nejistě při setkání se psem nebo s koněm, poţádejte majitele o radu nebo o pomoc. 8) Postupujte ohleduplně po blátivých cestách; lidské šlápoty, koleje od kol či stopy kopyt mohou Stezku poškodit. 9) Pokud najdete zraněného jezdce nebo cyklistu, seţeňte hned pomoc. Pokud se setkáte s koněm bez jezdce a nemáte s koňmi zkušenost, nepřibliţujte se k němu. Vyhledejte

- 27 -

pomoc profesionála. Pokud se rozhodnete ke koni jít, klidně na něj mluvte, aby o vás věděl. 10) Váš kůň by měl mít temperament a výcvik vhodný pro jeţdění na přeplněných veřejných cestách. Respektujte značky omezující rychlost (chody koně) a v přeplněných oblastech se řiďte zdravým rozumem. Cválání nebo jízda tryskem po rušné cestě ohroţuje všechny kolem. 11) Upozorněte lidi před sebou, ţe budete předjíţdět a zpomalte tak, abyste je minuli bezpečně. 12) Pokud čekáte problémy s chováním svého koně, opusťte stezku. 13) Uţívejte stezky určené pro jezdce na koních. 14) Mějte na paměti, ţe ostatní lidé na stezce nemusejí znát koně a jejich reakce při setkání s novou zkušeností. Váš kůň můţe být první, kterého uţivatelé nové stezky poznají. To, jak se zachováte, vytvoří obraz místní jezdecké komunity. Na otázky o koni odpovídejte s ochotou, jste v té chvíli představitelem všech jezdců. 15) Pokud si váš kůň potřebuje ulevit na víceúčelové stezce, sejděte z cesty (je-li to moţné), nebo z ní trus odstraňte. 16) Pokud se rozhodnete tábořit mimo stanici, učiňte tak na vyhrazeném tábořišti nebo na místě, kde vám to povolil majitel pozemku. Buďte očima a ušima sítě stezek. Upozorněte stanici na moţné problémy (vyvrácené stromy, poškozené značení, vysypané odpadky, sesuv půdy apod.) [Kraj Vysočina, 2006, s. 7, 10]

- 28 -

8.3

Den první

Mapa 2 - trasa 1. dne První den ujedou Jezdci úsek dlouhý přibliţně 15 km. Vyrazí ze statku Kráty v dopoledních hodinách a poté co se přiměřeně občerství, naloţí na koně svá zavazadla. Odtud se budou ubírat po červené koňské stezce (páteřní), která tudy prochází a která je zavede aţ do vesnice Zboţice. Trasa dále pokračuje přes Rozňák a hlavní silnici 1. třídy (při přechodu silnice je třeba bezpodmínečně dodrţovat pokyny průvodce, tento zdánlivě lehký úkon je velmi nebezpečný, v případě nutnosti je třeba zastavit dopravu) do lesa, kde se nachází Pelestrovská hospůdka. Tam se bude konat první odpočinková zastávka. Tento úsek trasy je pro Jezdce nenáročný, jen je třeba dbát zvýšené opatrnosti při pohybu přes hlavní silnici v obci Rozňák. Pak se Jezdci vydají na další úsek, který povede přes obec Lučici, kde bude moţno zastavit se ve stanici provozované Antonínem Zadinou, která se jmenuje Ubytování a Hospůdka „U Elfa“. Pokud se Jezdci rozhodnou stravovat se tu, bude tu moţnost uvázání koní. Ustájení za jiným účelem je zajištěno v nedaleké westernové stáji Lučice nebo Vrzákově mlýně. Asi kilometr za Lučicí uhnou Jezdci vpravo do lesů kudy dorazí do lokality Dobrá voda, kde se zastaví u Ţiţkova buku a u Ţiţkovy studánky. Odtud pak stezka vede do Pohledi, kde se ubytují v Pohleďské Rychtě, kterou provozují manţelé Karolína a Jindřich Holubovi. V obci je největší zajímavostí skanzen Michalův statek – jediné muzeum tohoto typu v kraji Vysočina provozované majiteli Rychty.

- 29 -

8.3.1 Jednotlivé záchytné objekty trasy:

Obrázek 2 - Pelestrovská hospůdka Pelestrovská hospůdka se svým vybavením a zabezpečením je ideální pro pořádání akcí všeho druhu. Vzhledem ke kapacitě restaurace a moţnosti ubytování a stravování zajišťuje svatby, rodinné oslavy a výročí, vícedenní školení, podnikové večírky, setkání nebo srazy, country večery a to vše s moţností odpočinku, relaxace s pobytem v přírodě, nebo jakéhokoli sportovního, nebo kulturního vyţití. V letních měsících je přímo lahůdkou moţnost občerstvení, grilování a roţnění v prostorách altánku a venkovního posezení. Naopak milovníci zimních sportů obdivují a rádi vyuţívají “stodolu’ v Alpském stylu s krbem. Pelestrovská hospůdka dále poskytuje svou polohou ideální zázemí a základní tábor pro cyklistiku (úschovna a půjčovna kol), běţkové lyţování (strojní stopa) a turistiku vůbec. Okolí dále poskytuje optimální prostředí pro pobyt a pohyb v přírodě, pořádání sportovních akcí, závodů a soutěţí. Mnohokrát uţ byla svědkem konání místních soutěţí jako Ţdárský vlk, závodu na historických lyţích SKIMAN, Perknovské běţky, jarních a podzimních cyklovýletů atd. Pěší turistika, běh, rybolov a houbaření patří k samozřejmosti tohoto kraje. V areálu je moţnost WIFI připojení k internetu. [11]

- 30 -

Ţiţkův buk a Ţiţkova studánka

Obrázek 3 - Ţiţkův buk V krásné přírodě Vysočiny, u osady Dobrá Voda, roste buk obřích rozměrů, opředený řadou pověstí. První z nich se vztahuje k Janu Ţiţkovi. Roku 1422 pronásledoval vůdce husitů vojsko krále Zikmunda, které porazil u Kutné Hory. Vojáci prchali k Německému (dnes Havlíčkovu) Brodu, kde byli opět poraţeni. Část vojska navíc utonula při přechodu přes nedostatečně zamrzlou řeku Sázavu. Historická událost nezůstala v Malčíně (buk se nachází poblíţ této obce, pozn. autora) bez odezvy. Při pronásledování se prý Ţiţka dostal aţ do osady poblíţ Malčína, kde sesedl z koně, aby se napil a odpočinul. Kdyţ ţízeň uhasil, prohlásil vodu za dobrou. Od té doby se osada nazývá Dobrá Voda. Při tomto zastavení odpočíval prý Ţiţka se svou druţinou pod bukem, který také od té doby nese jeho jméno. Další pověst vypráví o Reţné paní. Podle ní se pod bukem nachází zakopaný poklad. Pověst je pravděpodobně inspirována chováním jedné ze tří dcer zakladatele sklářské huti v Dobré Vodě, Jana Jiřího Hogla. Ţiţkův buk , z jedné strany obklopen alejí buků a smíšeného porostu, z druhé strany smrkovým lesem, tvoří dominantu mezi ostatními stromy, viditelnou jiţ z osady Dobrá Voda. Moţná také jiţ ve čtrnáctém století vyznačoval haberskou obchodní stezku spojující Čáslav s Jihlavou. Stáří buku se odhaduje na 500 aţ 600 let, je vysoký 11 aţ 13 m a obvod kmene 480 cm. Nedaleko buku se nachází Ţiţkova studánka, která se stala Studánkou Vysočiny roku 2009. [12,13]

- 31 -

Pohleďská rychta Pohleďská rychta je koňská stanice, která nabízí ubytování v chatách, v soukromí nebo pod vlastním stanem. Pro koně jsou zde připraveny boxy, vázaná stání venku i uvnitř a ohrada. Krmení senem a nasečenou trávou je v ceně, oves je moţno zakoupit. Majitel zde provozuje agroturistiku, nabízí výuku jízdy na koni, vyjíţďky s klienty, westernové a anglické jeţdění. V místě jsou ustájení dva koně, kteří jsou k dispozici k zapůjčení. Lze tu vyuţít venkovní jízdárny a skokového materiálu. Cena za ustájení koně ať venku nebo vevnitř je 100 Kč. Poblíţ stanice se nachází obchod se smíšeným zboţím a restaurace. Poplatek za ubytování je 100 Kč za lůţko. Je zde společné sociální zařízení, sprchy a topení. Nocleţníkům je k dispozici jeden třílůţkový pokoj. V našem případě pokud máme pětičlennou skupinu (4 + průvodce), bude moct vyuţít moţnosti spaní na kachlových kamnech na peci, nebo pak spaní ve stanu. Provoz stanice je celoroční, majitelé disponují jazykovými znalostmi němčiny a angličtiny. [14] Michalův statek

Obrázek 4 - Michalův statek Michalův statek je jediným muzeem tohoto typu v kraji Vysočina. Jeho majitelem je obec Pohleď, která se stará o provoz a opravy. Roku 2003 byl celý soubor staveb Michalova statku i s přilehlou zahradou prohlášen nemovitou kulturní památkou a 1.srpna 2004 byl statek slavnostně otevřen pro širokou veřejnost. Kromě klasických prohlídek se zde konají také akce zaměřené na významné svátky v roce, např. Velikonoce a Vánoce , Svatojánská noc. Ve statku jsou expozice z doby konce třicetileté války (1648) aţ do časů zrušení roboty v českých zemích v roce 1848. Základní část statku tvoří obytná část (světnice, síň,

- 32 -

černá kuchyň a komora ) na kterou stavebně navazuje chlév pro dobytek. Na protilehlé straně dvora stojí špejchar, kolny na dřevo a polní nářadí. Dvůr je potom uzavřen stodolou a vejminkem. Nescházejí tu i drobnější stavby jako sklep na potraviny (mlíčník),sklep na brambory,studna a v neposlední řadě dřevěná vstupní brána. Pro oţivení celkového dojmu jsou na statku chována domácí zvířata původních českých plemen. Otevírací doba: červen – srpen: Út – Ne od 10.00 do 17.00, v květnu a v září je otevřeno o sobotách a nedělích od 10.00 do 17.00. Vstupné pro dospělé je 20 Kč, pro děti 10 Kč, pro děti do šesti let zdarma. Délka prohlídky je 45 minut, průvodcem je pan Jindřich Holub. Po domluvě s Jindřichem Holubem je moţno uskutečnit prohlídku i pro Jezdce, kteří se zúčastní Brodského okruhu, protoţe očekávaný příjezd do místa ubytování je mezi 18 a 19 hodinou. Michalův statek je drţitelem turistické známky č. 576 (viz. příloha č. 4) [15, 16,]

Turistické známky Turistické známky jsou kulaté, dřevěné, vypalované plakety, které jsou jak suvenýrem, tak zároveň potvrzením o dosaţení turisticky atraktivního místa. Jinde je nelze koupit. Navazující číslovaná řada známek sleduje hřebeny hor, toky splavných řek, mapuje hrady, zámky, přírodní i technické památky, historická města, zpřístupněné jeskyně, zoologické zahrady a mnoho dalších zajímavých míst Turistické známky spolu s kaţdoročně aktualizovanými mapami mohou hrát roli průvodce po krásách naší vlasti. [17]

- 33 -

8.4

Den druhý

mapa 3 – trasa 2. dne Druhý den vyjedou Jezdci hned ráno po snídani a budou před sebou mít úsek dlouhý 25 km. Jezdci budou na cestě celý den a budou se muset vybavit jídle, protoţe po cestě nebudou mít moţnost zastavit se v místě se stravovacími sluţbami kde by zároveň mohli uvázat své koně. Z Pohledi se vydají do Okrouhlice. Tam se krátce zastaví u tvrze kde jim také průvodce sdělí zajímavé informace o Okrouhlici. Tento úsek trasy je poměrně dobře schůdný, musel však být plánován s ohledem na vlakovou trať procházející Okrouhlicí a také silnicí 2. třídy č.150. Tu budou muset Jezdci přejít, ale díky tomu se vyvarují nebezpečnému přechodu přes trať, pokud by chtěli jet jinudy. Z Okrouhlice povede trasa do Vadína, kde se nachází Samota U Malátů a kde si Jezdci budou moci v případě potřeby odpočinout. Odtud se vydají přes Klanečnou do Poděbab a do Šmolov, kde budou muset překročit silnici 1. třídy č.34 z Havlíčkova Brodu na Humpolec. V Petrkově budou upozorněni na jedno významné jméno - Bohuslav Reynek – básník, překladatel, výtvarník a grafik, který ţil v letech 1891 – 1971. Tady se napojí na zelenou turistickou trasu, která je povede k obci Vysoká. Z Vysoké pak přes obec Šlapanov do osady Kněţská a následně do Šachotína.

- 34 -

8.4.1 Jednotlivé záchytné objekty Okrouhlice Okrouhlice je významná mimo jiné tím, ţe se tu 5.11. 1890 v základní škole v rodině řídícího učitele Jana "Hanuše" Zrzavého narodil jako šesté. dítě Jan Zrzavý - český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf, významný představitel české výtvarné avantgardy nastupující začátkem 20. stol. Studoval také na gymnáziu v Havlíčkově Brodě. Na základní škole byla 15.9. 2009 připevněna jeho pamětní deska (viz příloha č. 5). [18] V obci se nachází také tvrz, zaloţená kolem roku 1400, rozšířená po roce 1637 hrabaty ze Solmsu v pozdně renesanční zámek, upravený v 18. století barokně. Zámek je dvoukřídlý, patrový. Dvoupatrová věţová tvrz se připojuje k jihovýchodnímu nároţí. Západní průčelí je v barokní úpravě s erbem Straků nad vchodem, na tvrzi v přízemí zazděná střílnová okénka. V nádvoří zazděné arkády na kamenných pilířích s okosenou hranou. V přízemí tvrze se nachází gotický sedlový portálek. [19] Samota u Malátů Samota u Malátů je koňská stanice ve Vadíně, kde jsou ustájeni dva koně. Je zaměřena na práci s koňmi v lese a zemědělství. Jejím provozovatelem je pan Richard Adamec, který nabízí ubytování po celý rok. Hosté tu mohou provozovat vlastní agroturistiku, učit se jezdit na koni nebo vyjet si na koni s průvodcem. Ubytováni budou ve čtyřlůţkovém pokoji nebo mohou spát ve vlastních stanech. Je jim k dispozici kuchyňka, společenská místnost, moţnost praní, ţehlení, venkovní krb a ohniště. Provozovatel nebrání vstupu ani domácím zvířatům (pes, kočka).. Koně mohou být ustájeni ve 4 boxech ve stájích a nebo ve 2 boxech a 10 vazných stání venku v ohradě. Cena zahrnuje i krmení pro koně (seno, nasečená tráva, pastva), oves si lze koupit. Koně se mohou pást v kruhové ohradě. [20]

- 35 -

Petrkov

Obrázek 5 - Petrkovský zámek Zde stojí za zmínku Petrkovský zámeček, rodiště básníka a překladatele Bohuslava Reynka. Jako grafik vytvářel grafické listy technikou suché jehly. U vchodu do dvora je do zdi zasazena deska s nápisem: "V tomto domě ţil básník a grafik Bohuslav Reynek". Dnes tu ţijí jeho synové - Jiří a Daniel, kteří jdou ve šlépějích svého otce. Věnují se překladům děl z francouzštiny a fotografování. [21] Svatý Kříţ V této obci stojí kostel Nalezení svatého kříţe. Původně zde stávala stará hornická kaple, podle pověsti postavená kolem r. 1300 na místě, kde byl nalezen kříţ. Podle jiné pověsti jel údajně po staré obchodní cestě na koni význačný člen řádu Německých rytířů, v místě kde je dnes vesnice Svatý Kříţ s koně spadl a zlomil si nohu. Ránu si omyl v nedaleké studánce a noha se mu zázračně ihned zhojila a mohl pokračovat v cestě. Jako díkůvzdání za zázrak nechal postavit nad studánkou kapli. V letech 1712 – 14 byl na místě kaple postaven na popud německobrodského děkana Seidla nový kostel barokního slohu. Kostel postavil stavitel T.Schopper. Studánka s léčivou radioaktivní vodou je dodnes pod oltářem kostela, zakrytá ţulovou deskou. Z tohoto pramene byla voda vedena dřevěným potrubím aţ do nedalekých lázní Petrkov . Při kostele se konaly - 36 -

dvakrát v roce velké a slavné pouti, na které se sjíţděli věřící z dalekého okolí. Kostel byl před několika léty opraven, většinou z příspěvků věřících občanů, a opět je dominantou vesnice. Svatokříţští občané jsou pyšní na to, ţe se za minulého reţimu přes veškeré snahy nepodařilo vesnici přejmenovat, a také se nikdy nepodařilo v kostele přerušit bohosluţby. [22] Vysoká Koňská stanice Sportovní jezdecký klub Havlíčkův Brod je v provozu od května do října. Je zde ustájeno 10 koní z nichţ 4 jsou k dispozici k zapůjčení. K ustájení vevnitř je k dispozici sedm boxů a čyři vazná místa, venku je pak 12 boxů a pevná ohrada. Nachází se zde venkovní i krytá jízdárna, skokový materiál. V ceně ustájení je seno, nasečená tráva a jadrné krmivo. Stanice nabízí ubytování pouze ve vlastních stanech. Vysoká je také velmi navštěvovaným místem v zimních měsících. Patří totiţ k nejvyšším bodům okolí Havlíčkova Brodu (587 m n.m.). Nad vsí se nachází lyţařský vlek vybaven moderní technikou včetně umělého zasněţování a osvětlení. Přímo u vleku je chata, kde mají lyţaři moţnost se občerstvit. Mezi turistické zajímavosti obce patří zejména selská usedlost čp. 16. Jedná se o lidovou architekturu z 18. století se zvoničkou nad střechou stavení. Usedlost je bohuţel znehodnocena nevhodnými stavebními úpravami. Dále pomník obětem 1. světové války v horní části obce vedle hasičské zbrojnice a nově opravená a vysvěcená kaplička u silnice pod vsí směrem od Havlíčkova Brodu. [23, 24]

- 37 -

Statek Šachotín

Obrázek 6 - statek v Šachotíně Statek Šachotín provozovaný panem Jaroslavem Pospíchalem nabídne Jezdcům komfortní ubytování v selském stylu jak pro ně, tak i pro jejich koně. K objektu náleţí rybníky s moţností rybolovu. Jsou zde dvě apartmá s kapacitou 17 lůţek. Ke kaţdému patří samostatná kuchyň a WC. Cena za ubytování v sezóně je od 250 Kč na osobu za noc, cena za ustájení je do 150 Kč. Hosté si mohou postavit také vlastní stany. Koně budou ustájeni ve venkovních boxech nebo ve stáji. Cena za ustájení uvnitř je 150 Kč. [25, 26]

- 38 -

8.5

Den třetí

mapa 4 – trasa 3. dne Trasa bude necelých 25 km dlouhá, Jezdci půjdou přes Dlouhou ves a Pohled, okolo kostela sv. Ondřeje a poutní místo u Svaté Anny. Odtud dojdou do Ţdírce a přes Kyjov dorazí do lesa kde se nachází zřícenina hradu Ronovec. Tento den bude z hlediska obtíţnosti terénu náročnější, Jezdce čekají jízdy lesem, přes luka a přes vesnice. Několikrát budou muset přejít přes silnici 1. třídy.

8.5.1 Jednotlivé záchytné objekty Pohled

Obrázek 8 – Kostel Sv. Anna

Obrázek 7 – Kostel Sv. Ondřeje - 39 -

Pohled je jiţ po dlouhá léta známým a vyhledávaným poutním místem, kde se uţ od roku 1730 konaly vţdy na svátek svaté Anny procesí a další církevní obřady. Ovšem poutě jsou spjaty spíše s kostelem sv. Anny nad obcí. Přímo ve vesnici najdete klášterní kostel sv. Ondřeje, který byl postaven v letech 1265-1277 v gotickém slohu. V tom období zde totiţ vznikl klášter cisterciaček, definitivně dokončený aţ roku 1734 (roku 1714 vniklo podle vzoru J. Santiniho probošství a obydlí abatyše). Po zrušení kláštera slouţil komplex jako továrna a roku 1807 byla hlavní budova upravena na zámek (ten byl později vyuţíván také jako škola). Nejlépe dochovanou součástí bývalého kláštera tak zůstává kostel sv. Ondřeje, jehoţ dnešní podoba má původ v 15. století (další úpravy proběhly ve století 18.). Na vzhledu interiéru se podepsali takoví mistři jako J. Santini, Ř. Thény nebo P. Brandl. [27] Zřícenina Ronovec Zřícenina hradu Ronovec stojí na ostrohu nad levým břehem Břevnického potoka jihovýchodně od Dolní Krupé na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Z hradu se do dnešních dnů dochovala část paláce, zbytky hradby a čtverhranné věţe, dále příkopy a valy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad, který byl nazýván Sommerburg (Letní hrad), zaloţil kolem poloviny 13. století Smil z Lichtemburka. Vystřídalo se zde několik většinou zástavních drţitelů. V období husitských válek jiţ hrad nebyl obydlen a v 1. polovině 16. století zpustl. Část hradního paláce byla v letech 1957 – 1960 odkryta a v roce 1980 konzervována. [28, 29] Zámek Dolní Krupá

Obrázek 7 – Zámek v Dolní Krupé

- 40 -

O Dolní Krupé poprvé píše Jindřich Špetle z Prudic, který sem přesídlil z nedalekého Ronovce. Za Haugviců z Biskupic, kteří Krupou drţeli v letech 1510-1580, se tvrz poprvé výslovně připomíná roku 1533. V letech 1580-1636, kdy byla Krupá součástí trčkovského panství Světlá, se jí asi příliš pozornosti nedostalo, svým dílem mohla přispět i třicetiletá válka. Tak či tak, při konfiskaci majetku Jana Rudolfa Trčky není tvrz zmíněna a kdyţ roku 1651 koupil Krupou Jan Mencl z Bernfelsu, musel ji raně barokně obnovit. Za Jana Jeronýma z Löwenfelsu byl v blízkosti zámku obnoven kostel, jeho dcera pak přinesla Krupou věnem do rodu Schönowtzů z Ungarswertu, jimţ patřil aţ do roku 1830. Během následujícího století se majitelé několikrát vystřídali a roku 1948 převzala zámek od druţstva lihovarníků obec. Ve druhé polovině 20. století byl zámek vyuţíván ke kulturním účelům a jako mateřská škola. [30]

8.6

Moţné nástrahy trasy

Jezdci ani průvodce nikdy nemohou vědět úplně o všech moţných úskalích, která je po cestě mohou potkat. Jedině průvodce však nejlépe zná trasu a proto by měl důrazně upozornit na průjezd místy, kde je nutno dbát zvýšené pozornosti a kde se Jezdci musí řídit zásadně pokyny vedoucího výpravy. Nebezpečnými místy budou zejména silnice 1. tříd, přes které výprava bude muset přejet. V průběhu prvního dne to bude silnice 1. tř. č 38 v obci Rozňák, druhý den silnice 1. tř. č. 34 u obce Šmolovy a dále pak ve Svatém Kříţi silnice 1. tř. č. 38 a v průběhu třetího dne to budou ještě silnice č.19 v obci Pohled a 34 při výjezdu z lesa od Svaté Anny. Přejezdy přes tyto silnice jsou nutné a nejde se jim vyhnout, zároveň však jsou vymyšleny tak, aby místa styku se silnicemi 1. tř. byla co moţná nejkratší. Skupina Jezdců musí přejít silnici najednou tak, ţe na povel vedoucího všichni přejedou silnici a na druhé straně se zase srovnají za sebou do řady. Pokud bude nutné koně vést přes silnici na uzdě, jsou Jezdci vţdy mezi koněm a moţnou dopravou. Jezdec má tak koně lépe pod kontrolou. Podobně rizikovými místy jsou ţelezniční přejezdy, kterých je na havlíčkobrodsku mnoho, neboť spojují ţelezniční stanice nejen větších měst, ale i malých obcí. Při přechodu přes přejezd je nutné být opatrný zejména na to, aby se koni nezaklínilo kopyto do mezery u kolejnic. Jezdci budou muset přejet druhý den výpravy ţelezniční přejezd mezi Šmolovami a Petrkovem a pak ještě jeden ve Šlapanově.

- 41 -

Největší úsek trasy vede lesními a polními cestami. I tady bude nutné být velice opatrný, neboť zde můţe být změklý terén, zejména při deštivém počasí, půda můţe klouzat koni pod nohama, nebo můţe být ztíţena kamenitými úseky. I lesní oblasti jsou protkány různými silnicemi a proto by Jezdci nikdy neměli cválat na cestě, která na takovou silnici napojuje. Ve skupině musí vedoucí skupiny varovat ostatní, kdyţ zjistí ţe cesta ústí na silnici. Kaţdý den budou Jezdci projíţdět různými obcemi, kde budou účastníky silničního provozu a budou pro ně tedy platit určitá pravidla. V dopravních předpisech je kůň, stejně jako kolo, povaţován za dopravní prostředek. To znamená, ţe ostatní účastníci provozu musí vůči jezdci na koni dodrţovat předpisy a chovat se k němu jako k ostatním, ale zároveň i jezdec na koni musí dodrţovat dopravní předpisy. Je třeba dávat pozor na dopravní značky, semafory a přednosti v jízdě. Mnozí řidiči nevědí, ţe kůň je útěkové zvíře, které můţe leknutím najednou odskočit do strany, vzepnout se nebo i splašit. Proto Jezdci musí řidiče včas varovat tím, ţe mu dají rukou znamení, aby kolem koní projíţděl pomalu. Jezdci na koni se drţí na pravé straně vozovky, co nejblíţe u krajnice a jedou za sebou tak, aby co nejméně zasahovali do silnice. Na začátku a na konci skupiny by měli jít klidnější koně a Jezdci by se vţdy navzájem měli nahlas upozornit na blíţící se vozidlo. Jakmile zepředu přijíţdí auto, první jezdec zavolá „AUTO“, upaţí levou rukou a dělá s ní pohyby shora dolů , aby řidiči naznačil, ţe má jet pomaleji. Ostatní jezdci si varování postupně předávají, aţ k poslednímu. Pokud auto přijíţdí zezadu, musí dát varování poslední jezdec. Je-li kam uhnout, je lepší zastavit a počkat aţ vozidlo přejede. Obecně platí, ţe je dobré řídit se heslem „Vidět a být viděn“. Ve skupině by měli první a poslední Jezdci mít na sobě reflexní vesty. Při noční jízdě jsou reflexní pruhy předepsané, vzadu musí být červené a vpředu bílé. [31]

8.7

Pojištění

Právním předpokladem pro komerční provozování stáje je ţivnostenské oprávnění pro tuto činnost. Odpovědnost za škodu, jak obecnou, tak zvláštní případy odpovědnosti upravuje občanský zákoník.

- 42 -

Pojištění na náhradu škody Náhrada škody způsobená poškozením zdraví koně Odpovědnost za škodu při uzavření smlouvy o ustájení koně Provozovatel jezdecké stáje, který uzavřel s nájemcem smlouvu o ustájení koně, ze zákona odpovídá za škodu, která koni vznikne v přímé příčinné souvislosti s uzavřenou smlouvou. Jedná se tedy o poškození zdraví koně v důsledku špatného stavu boxů, podestýlky, krmiva, výběhů, překáţkového materiálu apod. Je nutné prokázat přímou příčinnou souvislost mezi porušením smluvní povinnosti a následnou škodou. Odpovědnost za škodu v případě ztráty, odcizení nebo poškození jezdeckých potřeb Ve smlouvách o ustájení koně je zpravidla sjednáno, ţe nájemce má k dispozici sedlovnu. Provozovatel stáje je rovněţ odpovědný za odcizení č poškození jezdeckých potřeb, jeţ jsou ve vlastnictví nájemce. Sedlovnu musí tudíţ zabezpečit tak, aby k odcizení věcí nedošlo. Odpovědnost za škodu při výcviku jezdce V tomto případě je provozovatel chráněn v tom směru, ţe z jeho strany došlo k maximálnímu úsilí prevence vzniku úrazu a ţe tomuto nemohl zabránit při vynaloţení veškerého úsilí. Doporučuje se před zahájením výcviku nechat zájemci podepsat listinu, ţe byl seznámen s moţným rizikem úrazu a s tímto je srozuměn. U osob do 18 let takovéto prohlášení podepíše zákonný zástupce. Zájemce do této listiny uvede stupeň svého výcviku (jezdec-začátečník, schopen práce na lonţi, schopen samostatné práce na jízdárně, schopen samostatné vyjíţďky do terénu), dále se zde uvede, ţe byl jezdec seznámen s momentální připraveností koně (kůň je v parkurovém výcviku, kůň na vyjíţďky, …). Dále zájemce prohlásí, ţe byl upozorněn na pouţití bezpečnostní přilby a vhodné obuvi. Je také vhodné vést knihu výcviku, kde se prokáţe zpětně jak bylo s koněm pohybováno a ţe i v tomto směru byla učiněna veškerá opatření k zabránění vzniku škody. Výcvik by měla vést osoba, která má alespoň cvičitelské oprávnění a je v právním vztahu vůči provozovateli (pracovněprávní vztah, smlouva o poskytování sluţeb dle obchodního zákoníku). [32]

- 43 -

8.8

Kolik to můţe stát?

Stanovit cenu při plánování jezdeckého putování není vţdy jednoznačné. Ceny se od stanice ke stanici liší a rozdíly mohou být v řádech stovek korun. Zde se berou v potaz nároky zájemců o koňskou turistiku. Lidé typu „koňáků“ si na velké pohodlí nepotrpí. Je jim nejlépe pod širým nebem u táborového ohně, na kterém si opečou kus masa, zají ho chlebem a zapijí pivem či vínem. Rádi mezi sebou hovoří o záţitcích, které je během výpravy poznamenaly, vtipkují spolu a s nadsázkou zlořečí dnešnímu světu, který je pro ně zkázou, neboť jim bere jejich turisty nepoznamenané staré úvozové cesty, neobydlená a moderní technikou neposkvrněná místa. Nekladou si velké nároky na hygienu. Ráno sebe i koně osvěţí v potoce, posnídají zbytky svých zásob, uvaří si v koltlíku čaj a jsou připraveni vyskočit do sedla a jet dál. Dnešní koňské stanice se snaţí vyjít vstříc všem skupinám zákazníků a ti zde proto většinou mají moţnost výběru úrovně pohodlí. Proto lze vyuţít moţnosti přespání venku ve stanu a nebo v pohodlné posteli ve vlastním pokoji. Zájemci si mohou obstarat vlastní jídlo, vyuţít moţnosti vaření v kuchyňce, která je součástí mnohých stanic. Náročnější zájemci mohou zase vyuţít místních stravovacích zařízení a uspokojit tak své vyšší nároky v této oblasti. Není ovšem pravidlem, ţe všechny nároky všech zájemců o koňskou turistiku budou splněny. Koňská turistika se stále rozvíjí a do budoucna je ještě mnoho co doplňovat a vylepšovat co se týče jak stanic, tak i koňských stezek. Tabulka níţe ukazuje ceny týkající se Brodského okruhu.

1 den

Brodský okruh

[Kč]

[Kč]

ubytování

150

600

pronájem koně

500

1500

ustájení koně

150

300

průvodce

500

1500

celkem

1300

3900

1 osoba

Tabulka 2 - Ceny sluţeb

- 44 -

Celková cena zahrnuje ubytování na statku Kráty, Pohleďské rychtě a statku Šachotín, pronájem koně a průvodce na statku Kráty, ustájení koně v místě noclehu. V ceně není zahrnuto stravování Jezdců a placená potrava pro koně. Cena je pouze orientační a je pro jednoho účastníka. S vyšším počtem účastníků bude klesat cena průvodce a ubytování na jednu osobu. Musím zde zdůraznit, ţe uvedené ceny platí pro statek Kráty a stanice, kterých se Brodský okruh týká. V tomto případě jsou to ceny poměrně nízké a všude jinde můţe být cena vyšší v řádech stovek nebo i tisíců korun.

8.9

Shrnutí praktické části

Z pohledu provozu koňských stanic a hipoturistiky je zajímavé zjištění, ţe narozdíl od ostatních typů nabídek dovolené (z katalogů cestovních kanceláří, internetu ad)., je hipoturistika provozována za jiným cílem neţ je výdělečná činnost. Přesto se uţitek z tohoto typu dovolené můţe pro turisty rovnat uţitku atraktivní dovolené nabízející se nám z výše zmíněných prostředků. Jak potvrzuje Martin Sedláček a většina provozovatelů dalších koňských stanic mu určitě dá za pravdu, hipoturistika se dá provozovat pouze pro zábavu a výdělek z toho neplyne ţádný. Dokazuje to i fakt, ţe si na statku Kráty nevedou ani statistiky příjmů a výdajů a dosud nevyuţili ţádný z dotačních programů. Zároveň však Martin můţe potvrdit, ţe zájem o jízdy na koni rok od roku lehce stoupá a zájem je zde především ze stran menších firemních skupin. Z výše uvedeného lze říci, ţe pokud by existovala větší propagace hipoturistiky, koňské stanice by přilákaly více typů zájemců. Jedním z trendů cestovního ruchu do budoucna je i to, ţe lidé budou čím dál víc inklinovat ke kratší dovolené víckrát za rok, neţ jak tomu bylo dosud, kdy si celý rok šetřili na jednu dlouhou dovolenou na jednom místě. [33] Myslím si, ţe v tuto chvíli stojí hipoturistika před prahem jejího velkého rozmachu. Existují neziskové organizace, majitelé koní a koňských stanic, kteří spolu spolupracují a krok za krokem trasují okolí měst za podpory starostů obcí, majitelů pozemků a dotačních programů Evropské unie. Čím dál více stanic buduje moderní ubytovací zařízení, aby vyhověli potenciální náročné klientele. Je třeba si ovšem uvědomit, ţe všechno, co doposud vzniklo je otázka pouhých šesti let. Za tu dobu byl odveden velký kus práce a ještě ho velký kus zbývá. Já osobně však věřím, ţe aţ se projekty turistiky na koni dotáhnou do konce, poslouţí jako reklama pro - 45 -

sebe sama a do koňských stanic přilákají více turistů neţ tomu bylo doposud. Nelze ani vyloučit, ţe v budoucnu se nabídky koňských stanic dostanou do katalogů cestovních kanceláří a ze stran turistů o ně vznikne dlouhodobě velký zájem. Pak se můţe stát, ţe se dovolená jako hipoturistika stane stejně oblíbenou jako nynější atraktivní dovolené. Pro majitele koňských stanic to bude znamenat příjem prostředků pro další zlepšování bez nutnosti ţádat o dotace. S tímto výsledkem mě však ještě napadá otázka týkající se samotného vztahu ke koni. Myslím, ţe i přes velký zájem o hipoturistiku, by majitel koní nikdy nedovolil, aby se z jeho koní stali typy koní, jaké můţeme vídat u pouťových atrakcí. To znamená, ţe pokud by poptávka převyšovala nabídku, nebo se jí alespoň rovnala, z koní se nikdy nestanou otroci vozící na hřbetě nadšené turisty od rána do večera po celou sezónu. Ať by hipoturistika byla sebevýnosnější, duše provozovatele statku – koňáka se nezapře. Peníze, kromě nutných výdajů na provoz, v této branţi cestovního ruchu prostě nehrají téměř ţádnou roli. Kromě toho, ţe se zájemci budou moci účastnit kratších nebo delších vyjíţděk s koněm, mohou dále na statku Kráty trávit svůj volný čas i jinými aktivitami, např. učením se, jak se správně starat o koně, krmit je, kydat hnůj, sekat kosou krmení. Tyto činnosti jsou jiţ běţně provozované na ekofarmách. Za sezónu od května do září by statek Kráty mohl uskutečnit dvacet výletů po Brodském okruhu, coţ jsou čtyři výlety během jednoho měsíce, coţ je jeden kaţdý týden. Tabulky níţe zobrazují náklady na péči o koně za celý rok a příjmy z kapsy účastníků putování. 1 kůň

5 koní

[Kč]

[Kč]

seno

30

150

ošetřování

20

100

jádro

10

50

1 den

60

300

kovář 2x ročně

800

4 000

veterinář 1x ročně

500

2 500

23 320

116 600

výdaje statku

1 rok

Tabulka 3 - roční výdaje statku

- 46 -

1 osoba

4 osoby

[Kč]

[Kč]

300

1 200

průvodce

1 500

1 500

zapůjčení koně

1 500

6 000

celkem 1 výlet

3 300

8 700

celkem 20 výletů

66 000

174 000

výdaje účastníků 2 noci na Krátech

Tabulka 4 - příjmy za Brodský okruh Číselné údaje týkající se výdajů v tabulce č. 3 odpovídají přibliţným reálným částkám, které statek Kráty vynaloţí na péči o koně.

Graf 1 - porovnání příjmů a výdajů

Pokud by se stanice rozhodla vydělávat na provozování Brodského okruhu, začaly by příjmy převyšovat výdaje po uskutečnění čtrnáctého výletu v sezóně.

- 47 -

9

Závěr

Vytvořením Brodského okruhu bude moţno rozšířit nabídku pro zájemce o hipoturistiku v kraji Vysočina. Je to typ turistiky, který lze organizovat spíše pro jednotlivce nebo malé skupiny lidí vzhledem k individuálnímu přístupu ke kaţdému zájemci. Třídenní okruh pro putování na koni, je určen pro všechny, kdo rádi poznávají nejen nejčastěji zmiňované památky v turistických průvodcích kraje Vysočina, ale hlavně pro ty, kdo chtějí poznávání krás spojit s dobrodruţstvím a niterními pocity, které se v člověku odehrávají pouze kdyţ sedí na koni, kterého zdaleka nemůţeme přibodobnit k ţádnému jinému dopravnímu prostředku. Kůň je ţivá bytost, která má svou vlastní hlavu a dává důrazně najevo, kdyţ se mu něco nelíbí. Je třeba respektovat jeho potřeby a nedělat z něho hračku na ovládání. Kdyţ jede člověk na koni, jsou jako jedna bytost, oba musí cítit harmonii mezi sebou navzájem. Takto se mezi nimi můţe vytvořit přátelství na celý ţivot. Kůň dovede vycítit nejistotu nebo obavy člověka a podle toho se zachová. Nemá rád rychlé pohyby okolo něho a kdyţ se něčeho zalekne, splaší se a utíká co mu nohy stačí. Kůň potřebuje dobrého vůdce a cvičitele. Trvá to léta, neţ se přizpůsobí podmínkám chování svého majitele, jsou za tím nekonečné hodiny náročné práce. Kůň, který je dobře vycvičený, zvyklý na lidi, dospělé i děti, který dobře poslouchá svého jezdce je vhodný pro provozování koňské turistiky. Neţ se člověk rozhodl zapojit se do provozování tohoto typu turistiky, prošel si dlouhým obdobím staráním se a cvičením koně. Ačkoliv je turistika na koni rok od roku oblíbenějším způsobem trávení volného času, nelze se domnívat, ţe by její provozování byla činnost, na které by se dalo zbohatnout.. Jistě je nutné počítat s náklady na provoz stáje, krmení, postrojů na koně, ohrad a dalších příslušenství, ale více či méně je to o celkovém ţivotním stylu lidí, ţijících na farmě, kteří dělají všechnu práci okolo koní s láskou a pro radost. Ceny za veškeré sluţby, které farmy nabízí jsou rovněţ úměrné jejich potřebám pro správný provoz. Jednotlivé úseky trasy, které jsem pro kaţdý den putování zvolila, jsou navrţeny tak, aby se Jezdci cestou nenudili a poznali co moţná nejvíce zajímavostí na trase a měli moţnost občerstvit se na odpočinkových zastávkách. Pokud by se nově navrţená trasa měla realizovat, bylo by vhodné postarat se o atraktivitu výše zmiňovaných zajímavostí. Např. místo, kde se nachází Ţiţkův buk a studánka by mohlo být lépe označeno a na místě by mohla být informační tabule. Michalův statek v obci Pohleď také není velmi

- 48 -

často zmiňovaným cílem turistů a přesto je to unikátní muzeum lidové architektury, byť je na Vysočině jediné takové. Přínos této práce vidím v tom, ţe jsou v ní zdůrazněna místa, která nejsou běţnými turisty navštěvována a proto by mohla pomoci k propagaci výše zmíněných lokalit havlíčkobrodska. Výhodou je i to, ţe provozovatelé všech stanic, kde budou Jezdci ubytováni se dobře domluví anglicky, německy a ve výchozí stanici na statku Kráty dokonce i španělsky. To povaţuji za velký přínos, protoţe to můţe přilákat zahraniční turisty, kteří by jinak na dovolenou bez moţnosti dorozumění se nepřistoupili. Další výhodou je moţnost zapůjčení si koní. Pro amatérské jezdce je to tak jedinečná příleţitost, jak bez námahy a za přijatelnou cenu uskutečnit vysněnou dovolenou. Za výhodné povaţuji i to, ţe jednotlivé koňské stanice se na Brodském okruhu nacházejí poměrně blízko u sebe. Jezdci tak mohou být klidní, ţe při případných potíţích např. při velké únavě bude místo odpočinku nebo pomoci nablízku. Po příjezdu do výchozí stanice Kráty mohou Jezdci budou-li mít zájem, zůstat i další dny a vyuţít tak další z poskytovaných nabídek jako např. výlet do dalších zajímavých míst v okolí v sedle nebo s bryčkou. Hipoturistika v kraji Vysočina má do budoucna velmi dobré podmínky pro další rozvoj. Způsoby, jakými je moţno ji propagovat a dostat do povědomí jak českých tak zahraničních turistů je téma pro další diplomovou práci.

- 49 -

10

Seznam pouţité literarury

HOLLÝ,

Karol.

Jezdecká

turistika.

Přel.

Helena

Görnerová.

Vydavatelství

MONTANEX, a.s., 2003. 109 s. ISBN 80-7225-104-X MAHLER, Zdeněk. Člověk a kůň. DONA, 1995. 183 s. ISBN 80-85463-52-0 Koňské stanice v kraji Vysočina. 1. vyd. Jihlava: Kraj vysočina 2006 ANDRLOVÁ, Milena. Na koni křížem krážem po Česku. 1. vyd. Praha: FRAGMENT, 2008, s. 128. ISBN 978-80-253-0569-0 DYNTAROVÁ, Věra. STEJSKALOVÁ, Simona. Návrh koňských stezek v kraji Vysočina a charakteristika jednotlivých jezdeckých stanic. 2006

[1]

Zemědělská fakulta Jihočeská fakulta v Českých Budějovicích [online] Dostupné z WWW: < http://home.zf.jcu.cz/public/departments/ksz/studium/kone/1vyznam.ppt > [cit. 2009 – 03 − 27]

[2]

Turistika na koni [online] Dostupné z WWW: < http://www.jiznicechy.cz/turistikanakoni/pages/metodika.php > [cit. 2009 – 04 − 05]

[3]

Ministerstvozemědělství [online] Dostupné z WWW: < http://www.mzevyzkuminfobanka.cz/search.aspx?search=54438 > [cit. 2009 – 04 – 05]

[4]

Ministerstvo zemědělství [online] Dostupné z WWW: < http://www.mze-vyzkum-infobanka.cz/search.aspx?search=54438 > [cit. 2009 – 13 – 06]

[5]

Fond Vysočiny [online] Dostupné z WWW: < http://extranet.kr-vysocina.cz/fv/index.php?typ=vyh > [cit. 2009 – 09 – 15]

- 50 -

[6]

Vysočina Tourism Vysočina [online] Dostupné z WWW: < http://www.vysocinatourism.cz/index.php?akce=clanek&id_clanek=75 > [cit. 2009 – 09 – 15]

[7]

Kraj vysočina [online] Dostupné z WWW: < http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4020931 &p1=29352 > [cit. 2009 – 05 – 19]

[8]

Turistika na koni [online] Dostupné z WWW: < http://www.jiznicechy.cz/turistikanakoni/pages/metodika.php > [cit. 2009 – 08 − 03]

[9]

Vysočina – turistický průvodce [online] Dostupné z WWW: < http://www.region-vysocina.cz/kone/index.php?akce=detail&id=57 > [cit. 2009 – 08 – 15]

[10]

Jezdecká turistika [online] Dostupné

z WWW:

<

http://jezdecka-

turistika.sothis.cz/dokumenty/clanky/pravidla-pohybu-po-stezce.pdf > [cit. 2009 – 04 – 11] [11]

Pelestrov [online] Dostupné z WWW: < http://www.pelestrov.cz/v1/?idpg=akce > [cit. 2009 – 10

– 15] [12]

Mapy [online] Dostupné z WWW: < http://wiki.mapy.cz/index.php/Ţiţkův_buk_v_Malčíně > [cit. 2009 – 07 – 15]

[13]

Vysočina_news [online] Dostupné z WWW: < http://www.vysocina-news.cz/clanek/na-vysocine-uzzname-studanku-roku-2009/email/ > [cit. 2009 – 07 – 26]

[14]

Vysočina – turistický průvodce [online] Dostupné z WWW: < http://www.region-vysocina.cz/kone/index.php?akce=detail&id=7 > [cit. 2009 – 06 – 09] - 51 -

[15]

Skanzen Michalův statek [online] Dostupné z WWW: < http://www.michaluv-statek.estranky.cz/stranka/o-nas > [cit. 2009 – 09 – 14]

[16]

Města a obce online [online] Dostupné z WWW: <

http://mesta.obce.cz/mool-vol/dokumenty2.asp?id_org=13623&id=1015

>

[cit. 2009 – 09 – 14] [17]

Turistické známky [online] Dostupné z WWW: < http://www.turisticke-znamky.cz/main.php > [cit. 2009 – 09 – 15]

[18]

Galerie Art [online] Dostupné z WWW: < http://www.galerieart.cz/zrzavy_zivotopis2.htm > [cit. 2009 – 05 – 08]

[19]

mapy [online] Dostupné z WWW: < http://wiki.mapy.cz/index.php/Okrouhlice_(tvrz) > [cit. 2009 – 01 – 08] < http://www.obec-okrouhlice.cz/ > [cit. 2009 – 01 – 08]

[20]

vysočina – turistický průvodce [online] Dostupné z WWW: < http://www.region-vysocina.cz/kone/index.php?akce=detail&id=16 > [cit. 2009 – 02 – 11]

[21]

ZŠ Lípa [online] Dostupné z WWW: < http://www.zslipa.hbnet.cz/reynek/petrkov.php > [cit. 2009 – 08 – 16] < http://jaroslavdavid.rajce.idnes.cz/Fotky-Petrkov_zima_2006/#IMG_0141.jpg > [cit. 2009 – 08 – 16]

[22]

Toman a Toman pohlednice [online] Dostupné z WWW: < http://www.tomanatoman.com/pohlednice/mesta/svatykriz-u-havlickova-brodu/ > [cit. 2009 – 08 – 13]

[23]

Vysočina – turistický průvodce [online] Dostupné z WWW: < http://www.region-vysocina.cz/kone/index.php?akce=detail&id=46 > [cit. 2009 – 04 – 09]

- 52 -

[24]

Chata [online] Dostupné z WWW: < http://www.chata.cz/posazavi/vysoka-14/ > [cit. 2009 – 09 – 15]

[25]

Statek Šachotín [online] Dostupné z WWW: < http://www.region-vysocina.cz/kone/index.php?akce=detail&id=56 > [cit. 2009 – 09 – 15]

[26]

Statek Šachotín Dostupné z WWW: < http://www.stateksachotin.cz/index.html > [cit. 2009 – 09 – 15]

[27]

Pohled [online] Dostupné z WWW: [cit. 2009 – 10 – 16]

[28]

Ronovec [online] Dostupné z WWW: < http://www.turistik.cz/cz/kraje/vysocina/okres-havlickuvbrod/dolni-krupa-okres-havlickuv-brod/hrad-ronovec/ > [cit. 2009 – 10 – 16]

[29]

Smrk na Ronovci [online] Dostupné z WWW: [cit. 2009 – 10 – 16]

[30]

Zámek Dolní Krupá [online] Dostupné z WWW: < http://www.hrady.cz/index.php?OID=1093 > [cit. 2009 – 08 – 14]

[31]

Katčiny koniny [online] Dostupné z WWW: < http://www.koniny.ic.cz/jizdanakoni/index_Page951.htm > [cit. 2009 – 06 – 26]

[32]

Equiweb.cz [online] Dostupné z WWW: < http://www.equiweb.cz/pojisteni/ > [cit. 2009 – 03 – 21]

[33]

Czechtourism: [online] Dostupné z WWW: < http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/etctrendy.pdf > [cit. 2009 – 03 – 21] - 53 -

Seznam příloh Příloha č. 1

Souhlas majitelů pozemků

- 54 -

Příloha č. 2 Podrobný popis trasy Horní Pohleď - Kráty

- 55 -

Příloha č. 3

Ţádost starosty obce o projednání stezky

- 62 -

Příloha č. 4

Turistické známky Michalův statek

- 63 –

Dostupné z WWW: < http://www.turisticke-znamky.cz/znamka.php?id=576 > [cit. 2009 – 03 – 21] > Příloha č. 5

Pamětní deska Jana Zrzavého v Okrouhlici

Dostupné z WWW: < http://www.obec-okrouhlice.cz/ > [cit. 2009 – 09 – 08] > Příloha č. 1 – 3 – Vlastní zdroj

- 54 -

- 64 -

Příloha č. 1

Souhlas majitelů pozemků

OBČANSKÉ SDRUŢENÍ PRO PODPORU JEZDECKÉ TURISTIKY se sídlem v Moravských Budějovicích Jiráskova 858, 676 02 Mor. Budějovice, IČO: 269 92 213

Váţení přátelé, dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti s vyznačováním tras pro rekreační jezdeckou turistiku, podporovaný KÚ Vysočina (Vysočina Tourism, p.o.) a EU. Je velmi potěšující, ţe se na území kraje Vysočina se podařilo zaregistrovat velké mnoţství tzv. jezdeckých stanic, kde má putující s koněm moţnost přenocovat a občerstvit se. Tato místa je třeba propojit stezkami, které budou velmi jednoduše označeny (obdobnými značkami jako pro pěší turistiku), aby jezdci, kteří krajinu neznají, nezabloudili. Chtěli bychom Vás poţádat o Váš souhlas s tím, aby byla označena, po konzultaci s Vámi, taková stezka na následující trase: …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… Předpokládáme, ţe se po stezce budou pohybovat nepravidelně malé skupinky cca pěti jezdců na koních. Děkujeme Vám za mnohokrát Vaši spolupráci a pomoc. Za Občanské sdružení pro podporu jezdecké turistiky Ing. Simona Stejskalová, jednatelka Souhlas: Souhlasím s vyznačením jezdecké stezky na výše uvedené trase:

Jméno:…………………………………Datum:………………………….Podpis:……… ……. - 55 -

Příloha č. 2

Popis trasy

Červená trasa Horní Pohleď – Lučice – Pelestrov - Zboţice – Kráty Z Pohledi vychází stezka po polní cestě až k lesu: Parcelní číslo: 563/1, Výměra [m2]: 4029, Katastrální území: Způsob vyuţití:

Pohleď 736236

ostatní komunikace

Vlastnické právo - Obec Pohleď Parcelní číslo: 423, Katastrální území: Číslo LV:

Pohleď 736236

parcela není zapsána na LV

Druh pozemku:

orná půda

Pak jde stezka po lesních cestách skrze lesní komplex (vše vlastní Lesy ČR) k Dobré Vodě (cesty také vlastní LČR) až vychází z lesa na silnici Pohleď – Lučice a jde po ní až k obci Lučice. Potom po průjezdu obcí Lučice okračuje po polní cestě až k dalšímu lesu: Parcelní číslo: 1578, Výměra [m2]: 7225, Katastrální území: Způsob vyuţití:

Lučice 688282

ostatní komunikace

Vlastnické právo - Obec Lučice Parcelní číslo: 1580/1, Výměra [m2]:

913, Katastrální území:

Lučice

688282 Číslo LV:

parcela není zapsána na LV

Způsob vyuţití:

ostatní komunikace

Potom stezka pokračuje po lesních cestách přes velký soukromý lesní pozemek až k výjezdu z lesa: Parcelní číslo: 669/1, Výměra [m2]: 472978, Katastrální území: Lučice 688282 Druh pozemku:

lesní pozemek

Vlastnické právo - Mgr. Jitka Nováková, Nejedlého 386/16, Brno, Lesná, 638 00 Odtud jde k silnici po cestě:

- 56 -

Parcelní číslo: 366, Výměra [m2]:

291, Katastrální území:

Radostín

u

Havlíčkova Brodu Způsob vyuţití:

ostatní komunikace

Vlastnické právo: Lesy ČR Po překročení silnice Chlum - Radostín jde opět lesním komplexem, nejprve přes několik soukromých lesnich pozemků, vždy v úsecích tak cca 100-150 metrů: Parcelní číslo: 226/2, Katastrální území: Druh pozemku:

Radostín u Havlíčkova Brodu 738361

lesní pozemek

Vlastnické právo - Josef Hladík

Radostín 16, Radostín, 580 01

Parcelní číslo: 226/3, Katastrální území: Druh pozemku:

lesní pozemek

MUDr. Miloslav Sýkora Miloslav Sýkora

Radostín u Havlíčkova Brodu 738361

Radostín 9, Radostín, 580 01 1/2

Radostín 9, Radostín, 580 01 ½

Parcelní číslo: 226/6, Katastrální území: Druh pozemku:

Radostín u Havlíčkova Brodu 738361

lesní pozemek

Vlastnické právo Josef Choutka 6, Radostín, 580 01 Marie Choutková

1/2

6, Radostín, 580 01

Parcelní číslo: 226/4, Katastrální území: Druh pozemku:

1/2 Radostín u Havlíčkova Brodu 738361

lesní pozemek

Vlastnické právo - Jaroslav Kotěra 5, Radostín, 580 01 Parcelní číslo: 226/5, Katastrální území: Druh pozemku:

Radostín u Havlíčkova Brodu 738361

lesní pozemek

Vlastnické právo - Zdeněk Uchytil Vančurova 2578, Havlíčkův Brod, 580 01 Potom jde cesta delší úsek přes soukromý lesní pozemek: Parcelní číslo: 165/1, Katastrální území: Druh pozemku:

Radostín u Havlíčkova Brodu 738361

lesní pozemek - 57 -

Vlastnické právo - Mgr. Petra Matoušková Preslova 295/13, Brno, Pisárky, 602 00 Pak už stezka po lesních cestách vstupuje na pozemky Lesů ČR a nakonec vychází z lesa po cestě: Parcelní číslo: 1895, Výměra [m2]: 764, Katastrální území: Způsob vyuţití:

Veselý Ţďár 780961

ostatní komunikace

Vlastnické právo - Obec Veselý Ţďár Za silnicí Veselý Žďár – Pelestrov stezka pokračuje po cestě a pak vchází do lesa: Parcelní číslo: 1906, Katastrální území: Způsob vyuţití:

Veselý Ţďár 780961

ostatní komunikace

Vlastnické právo: Lesy ČR Parcelní číslo: 1430, Katastrální území: Číslo LV:

Veselý Ţďár 780961

parcela není zapsána na LV

Druh pozemku:

lesní pozemek

Po výjezdu z lesa pokračuje polní cestou přes pozemek do Pelestrova: Parcelní číslo: 1661, Katastrální území: Číslo LV:

Knyk 667200

parcela není zapsána na LV

Druh pozemku:

orná půda

Z Pelestrova do Zbožic se jde po silnici: Parcelní číslo: 1490/1 a 391 Katastrální území:

Knyk 667200

Způsob vyuţití:

silnice

Správa nemovitostí ve vlastnictví kraje - Krajská správa a údrţba silnic Vysočiny Ze Zbožic jde stezka po cestě: Parcelní číslo: 381, Výměra [m2]: Způsob vyuţití:

2873, Katastrální území:

ostatní komunikace

Vlastnické právo - Město Havlíčkův Brod Pak krátce protíná okraj pozemků: - 58 -

Zboţice 667234

Parcelní číslo: 148, Katastrální území: Číslo LV:

Zboţice 667234

parcela není zapsána na LV

Druh pozemku:

orná půda

Parcelní číslo: 147/3, Katastrální území: Druh pozemku:

Zboţice 667234

lesní pozemek

Vlastnické právo - Město Havlíčkův Brod A pokračuje opět po cestě: Parcelní číslo: 379/1, Výměra [m2]: 3166, Katastrální území: Způsob vyuţití:

Zboţice 667234

ostatní komunikace

Vlastnické právo - Město Havlíčkův Brod Stezka pak prochází cípkem a krajem lesa, je to kratší úsek, ale protíná asi deset soukromých lesních pozemků, takže bych to doporučovala objet po kraji lesa po: Parcelní číslo: 2510/2, Výměra [m2]: Způsob vyuţití:

705

ostatní komunikace

Vlastnické právo - Obec Olešná Parcelní číslo: 1261, Katastrální území: Číslo LV:

Olešná u Havlíčkova Brodu 710296

parcela není zapsána na LV

Druh pozemku:

orná půda

A pak se stezka napojuje na polní cestu až do Krátů: Parcelní číslo: 2511/2, Výměra [m2]: 1288, Katastrální území:

Olešná u Havlíčkova

Brodu Způsob vyuţití:

ostatní komunikace

Vlastnické právo - Obec Olešná Z Krátů jde stezka k silnici po cestě: Parcelní číslo: 2674, Katastrální území: Způsob vyuţití:

Horní Krupá u Havlíčkova Brodu 643157

ostatní komunikace

Vlastnické právo - Obec Horní Krupá

- 59 -

Pak jde krátce po silnici na Olešnou, z níž odbočuje doprava po polní cestě k lesu: Parcelní číslo: 742, Katastrální území: Číslo LV:

Horní Krupá u Havlíčkova Brodu 643157

parcela není zapsána na LV

Druh pozemku:

orná půda

TADY BUDE JEŠTĚ ÚSEK PŘES LES NA JILEM, Z NĚHOŢ ODBOČUJE MODRÁ TRASA

Modrá trasa přes Lysou na Rozsochatec Z lesa vychází stezka přes velký lesní pozemek: Parcelní číslo: 1029, Výměra [m2]: 563196 Katastrální území:

Horní Krupá u Havlíčkova Brodu 643157

Druh pozemku:

lesní pozemek

Vlastnické právo - JUDr. Jitka Greifová, Jasmínová 2691/41, Praha, Záběhlice, 106 00 (majitelka Zámeckého penzionu v Rozsochatci) A pokračuje k Lysé po cestě jdoucí přes pozemky: Parcelní číslo: 2445, Výměra [m2]: 1658 Katastrální území:

Horní Krupá u Havlíčkova Brodu 643157

Druh pozemku:

trvalý travní porost

Vlastnické právo SJM

Provazník Pavel a Provazníková Ludmila Pavel Provazník

Lysá 10, Horní Krupá, Lysá, 580 01

Ludmila Provazníková

Lysá 10, Horní Krupá, Lysá, 580 01

Parcelní číslo: 2432/1 a 2452/1 Katastrální území: Číslo LV:

Horní Krupá u Havlíčkova Brodu 643157

parcela není zapsána na LV

Druh pozemku:

trvalý travní porost a orná půda

Parcelní číslo: 2694/2, Katastrální území: Číslo LV:

Horní Krupá u Havlíčkova Brodu 643157

parcela není zapsána na LV

Způsob vyuţití:

ostatní komunikace

- 60 -

Parcelní číslo: 2466/2, Katastrální území: Způsob vyuţití:

Horní Krupá u Havlíčkova Brodu 643157

neplodná půda

Vlastnické právo - Obec Horní Krupá Po průchodu Lysou pokračuje stezka napříč soukromým lesem: Parcelní číslo: 499/1, Výměra [m2]: 498821, Katastrální území: Čachotín 618187 Druh pozemku:

lesní pozemek

Vlastnické právo - JUDr. Jitka Greifová

Jasmínová 2691/41, Praha, Záběhlice, 106

00 Za ním pokračuje po polní cestě: Parcelní číslo: 475/1, Katastrální území: Druh pozemku:

Čachotín 618187

trvalý travní porost

Vlastnické právo - Miloslav Konfršt Horní Krupá 90, Horní Krupá, 580 01 Přes ten soukromý pozemek jde jen kousek cesty od kraje lesa k samotě, od ní už vede obecní cesta: Parcelní číslo: 1513, Výměra [m2]: 2057, Katastrální území: Způsob vyuţití:

ostatní komunikace

Vlastnické právo - Obec Čachotín Pak odbočuje stezka doprava po cestě až do lesa: Parcelní číslo: 1516, Katastrální území: Způsob vyuţití:

Čachotín 618187

ostatní komunikace

Vlastnické právo - Obec Čachotín A dál stezka pokračuje skrze les po cestě: Parcelní číslo: 2709/1, Výměra [m2]:

1695

Katastrální území:

Horní Krupá u Havlíčkova Brodu 643157

Způsob vyuţití:

ostatní komunikace

Vlastnické právo - Obec Horní Krupá Za lesem jde stezka k obci Zálesí po cestě: - 61 -

Čachotín 618187

Parcelní číslo: 2707/26, Výměra [m2]: 1800, Katastrální území:

Horní

Krupá

u

Havlíčkova Brodu Číslo LV:

parcela není zapsána na LV

Způsob vyuţití:

ostatní komunikace

Po průchodu Zálesím stezka pokračuje po polních cestách až do Rozsochatce: Parcelní číslo: 2719, Katastrální území: Číslo LV:

Horní Krupá u Havlíčkova Brodu 643157

parcela není zapsána na LV

Způsob vyuţití:

ostatní komunikace

Parcelní číslo: 2720, Výměra [m2]: 1314, Katastrální území:

Horní

Krupá

u

Havlíčkova Brodu Způsob vyuţití:

ostatní komunikace

Vlastnické právo - Obec Horní Krupá Parcelní číslo: 348/1, Katastrální území: Číslo LV:

Dolní Krupá u Havlíčkova Brodu 629405

parcela není zapsána na LV

Druh pozemku:

orná půda

Parcelní číslo: 358, Výměra [m2]:

400, Katastrální území: Dolní Krupá u Havlíčkova

Brodu Číslo LV:

parcela není zapsána na LV

Způsob vyuţití:

ostatní komunikace

Parcelní číslo: 619, Výměra [m2]: Způsob vyuţití:

597, Katastrální území:

Rozsochatec 742392

ostatní komunikace

Vlastnické právo - OBEC ROZSOCHATEC Parcelní číslo: 614, Výměra [m2]: Číslo LV:

4494, Katastrální území:

parcela není zapsána na LV

Způsob vyuţití:

ostatní komunikace

- 62 -

Rozsochatec 742392

Příloha č. 3

Ţádost o projednání stezky

Vážený pane starosto, Dovoluji se na Vás obrátit s prosbou o pomoc v souvislosti s realizací projektu kraje Vysočina zaměřeného na návrh dálkových jezdeckých stezek. Jedná se o podobné vyznačení tras jako u metodiky KČT pro pěší turistiku, kdy vytvořená stezka umožňuje jezdci na koni lepší orientaci v neznámém terénu (případně "stáhne" jezdce z problematických lokalit do určeného místa). Z tohoto důvodu bych Vás co nejdříve ráda navštívila a prodiskutovala s Vámi možnost řešení jezdecké stezky a požádala o souhlas s jejím vyznačením na Vámi spravovaném území. Pro upřesnění, stezka v žádném případě neznamená, že by se zde objevila větší zátěž koní než doposud (dálkové turistice se věnuje pouze velmi málo příznivců), spíše se bude jednat o průjezd dvou až tří malých skupinek ročně. Na druhou stranu může řešit problém lokálních jezdeckých center, jak již máme pětileté zkušenosti z Telčska a rakouského příhraničí. Bylo by, prosím, možné, za Vámi přijet a tuto problematiku projednat? Prosím Vás proto o odpověď, nejlépe na telefonní číslo 603 265 059. Děkuji a těším se na spolupráci. Věřím, že řešení ve Vaší oblasti nalezneme a slibuji, že se budu snažit vyjít vstříc Vašim požadavkům. Simona Stejskalová Ing. Simona Stejskalová, realizátorka sítě hipotras pro příspěvkovou organizaci Vysočina Tourism Občanské sdružení pro podporu jezdecké turistiky Jiráskova 858 676 02 Mor. Budějovice Tel.: 603 265 059 Mail: [email protected]

- 63 -

Příloha č. 4

Turistické známky

- 64 -

Příloha č. 5

Pamětní deska J. Zrzavého v Okrouhlici

- 65 -