VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Strategický plán rozvoje lokality cestovního ruchu Mušovská jezera Bakalářská práce
Autor: Jan Caudr Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2016
Abstrakt CAUDR Jan - Strategický plán rozvoje lokality cestovního ruchu - Mušovská jezera. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Bakalářská práce se zabývá sestavením strategického plánu rozvoje oblasti Mušovských jezer. V teoretické části vysvětluji základní pojmy, které jsou spojené s cestovním ruchem, protože ve své práci se chci zaměřit na zvýšení cestovního ruchu. V praktické části je obsažen profil Mušovských jezer, SWOT analýza, analýza návštěvnosti a vyhodnocení dotazníkové šetření spokojenosti turistů v této oblasti. Klíčová slova: cestovní ruch, jezera, cíle, SWOT analýza, strategický plán
Abstract
CAUDR Jan - Strategic Plan of Development for the Tourist Destination – Mušovská Lakes. Bachelor thesis. College of Polytechnics. Department of Tourism. Supervisor Ing. Vera Nečadová. Level of professional qualification: Bachelor's degree. This thesis deals with drawing up a strategic plan of development for the area of Mušovská Lakes. The theoretical part explains the basic terms that are related to tourism, as I want to focus on increasing of tourism in this work. The practical part contains the profile of Mušovská Lakes, SWOT analysis, the turnout analysis and the evaluation of the tourists satisfaction survey in this area. Keywords: tourism, lakes, objectives, SWOT analysis, strategic plan
Poděkování Chtěl bych na tomto místě poděkovat mé vedoucí bakalářské práce paní Ing. Věře Nečadové, která mi po celou dobu tvorby mé bakalářské práce poskytovala cenné informace a udělovala mi připomínky, které vedly ke zlepšení mojí bakalářské práce. Vždy byla velmi ochotná a vstřícná. Dál bych chtěl poděkovat informačnímu centru v městě Pasohlávky, které mi poskytlo zajímavé informace o této lokalitě, které jsem využil ve svoji práci. Děkuji také respondentům, kteří byli ochotni sdělit svoje názory v dotazníkovém šetření. Také bych chtěl poděkovat svoji rodině za podporu, kterou mi po dobu mé práce dávali.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce ve školní knihovně VSPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na moji bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Brně dne 7. 4. 2016
..................................................... Podpis
Copyright © 2016 Jan Caudr
Obsah 1
Úvod a cíl práce ....................................................................................................... 9 1.1
2
Úvod do problematiky a cíle práce ................................................................... 9
Teoretická část související s tématem a cílem práce .......................................... 11 2.1
Vymezení pojmu cestovního ruchu ................................................................. 11
2.1.1 Formy cestovního ruchu ............................................................................. 12 2.1.2 Druhy cestovního ruchu .............................................................................. 13 2.2 3
Cestovní ruch a vymezení v národním hospodářství ...................................... 13
Cestovní ruch ve světě .......................................................................................... 14 3.1
Navštěvované lokality ve světě....................................................................... 15
4
Historie cestovního ruchu .................................................................................... 18
5
Současná situace cestovního ruchu v České republice ...................................... 22
6
5.1
Hmotné dědictví UNESCO ............................................................................. 22
5.2
Nehmotné dědictví UNESCO ......................................................................... 23
5.3
Navštěvované lokality cestovního ruchu v České republice .......................... 23
5.4
Postavení cestovního ruchu v současné ekonomice České republiky ............ 27
5.5
Měření ekonomické výkonosti........................................................................ 27
5.6
Zaměstnanost v cestovním ruchu .................................................................... 27
5.7
Spotřeba návštěvníků ...................................................................................... 28
5.8
Cestovní ruch v Jihomoravském kraji ............................................................ 29
5.9
Návštěvnost Jihomoravského kraje ................................................................ 31
5.10
Čerpání Evropských dotací v Jihomoravském kraji ....................................... 32
Teorie k programu rozvoje cestovního ruchu .................................................... 33 6.1
Regionální politika .......................................................................................... 33
6.2
Strategické plány rozvoje města a oblastí ....................................................... 35
7
SWOT analýza ...................................................................................................... 36
8
Praktická část ........................................................................................................ 37
9
8.1
Vymezení zkoumaného území, přírodní podmínky a poloha oblasti .............. 37
8.2
Přírodní podmínky a poloha oblasti ................................................................ 38
8.3
Obecná charakteristika oblasti Mušovských jezer .......................................... 39
8.4
Historie Mušovských jezer ............................................................................. 40
Cestovní ruch u Mušovských jezer...................................................................... 42 9.1
Potenciál cestovního ruchu v oblasti Mušovských jezer ................................ 42
9.2
Předpoklady cestovního ruchu ........................................................................ 43
9.2.1 Přírodní předpoklady .................................................................................. 43 9.2.2 Kulturně – historické předpoklady ............................................................. 44 9.3
Základní turistická infrastruktura.................................................................... 46
9.3.1 Ubytovací zařízení ...................................................................................... 46 9.3.2 Stravovací zařízení ...................................................................................... 49 9.4
Doprovodná turistická infrastruktura .............................................................. 50
9.4.1 Sportovně – rekreační infrastruktura .......................................................... 50 9.4.2 Dopravní turistická infrastruktura ............................................................... 52 9.5
Druhy a formy cestovního ruchu Mušovských jezer ...................................... 56
10 SWOT analýza cestovního ruchu u Mušovských jezer ..................................... 58 10.1
Rozbor SWOT analýzy ................................................................................... 64
10.2
Návrhy na řešení priorit .................................................................................. 70
10.2.1 Priorita č. 1 .................................................................................................. 70 10.2.2 Priorita č. 2 .................................................................................................. 71 10.2.3 Priorita č. 3 .................................................................................................. 72 10.2.4 Priorita č. 4 .................................................................................................. 73 11
Dotazníkové šetření............................................................................................... 74
12 Sumarizace výsledků dotazníku .......................................................................... 82 13 Shrnutí praktické části ......................................................................................... 85 14 Závěr ...................................................................................................................... 89 Seznam literatury a použitých zdrojů ......................................................................... 91 Seznam obrázků ............................................................................................................ 94 Seznam tabulek ............................................................................................................. 94 Seznam příloh ................................................................................................................ 95
1
Úvod a cíl práce
1.1
Úvod do problematiky a cíle práce
Zpracoval jsem bakalářskou práci na téma: Strategický plán rozvoje lokality cestovního ruchu - Mušovská jezera. K sepsání mé bakalářské práce na právě toto téma mne vedlo hned několik důvodů. Hlavním důvodem proč jsem si toto téma vybral je, že oblast Mušovských jezer je mi blízká jak vzdáleností tak i přírodou a okolím. Jedná se o jezera, která jsou blízko jak z města Brna (cesta trvá cca 20 min autem) tak i z ostatních částí Jihomoravského kraje. Jezera se nachází také kousek od Česko- Rakouských hranic a tím si myslím, že toto místo má velký turistický potenciál a bylo by dobré to lépe využít. K oblasti Mušovských jezer mám velice kladný vztah, protože když jsem byl malý, jezdili jsme sem s rodiči na prodloužené víkendy. V současné době Mušovská jezera také navštěvuji. Jednak v létě kdy nám vzdálenost z města Brna dovoluje jet po kvalitních cyklostezkách až právě k Mušovským jezerům a tam se ubytovat na víkend v kempu. K jezerům jezdíme také jen tak na procházku po krásném okolí Národního parku. V současnosti zde byl téměř na břehu Mušovského jezera vybudován nový aquapark, který jsem také parkrát navštívil a ze kterého je právě nádherný výhled na celá Mušovská jezera. Cílem mé bakalářské práce je představení významné lokality cestovního ruchu a vypracování strategického plánu rozvoje lokality Mušovských jezer a upozornit na silné a slabé stránky, jakož i příležitosti a v úvahu připadající hrozby za použití SWOT analýzy. Dalším cílem práce je zkusit vymyslet nějaké nápady, jak by se dali do této oblasti přilákat další turisté a zvětšit návštěvnost této oblasti nejen tím, že se zde postaví aquapark nebo že se zde mají v nejbližší době začít stavět nové Čínské lázně. Má bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám především vysvětlením pojmů spojených s cestovním ruchem, protože svoji práci orientuji právě na zvýšení cestovního ruchu v této oblasti. V této časti, se budu 9
snažit popsat cestovní ruch na celkovou ekonomiku, vývoj cestovního ruchu ve světě i v České republice, definovat cestovní ruch a popsat jeho formy a druhy. Zaměřit se na návštěvnost České republiky, na nejnavštěvovanější místa v České republice a poté se zaměřit více na Jihomoravský kraj, tedy na oblast, ke které se vztahuje téma mé bakalářské práce. Praktická část mé bakalářské práce se věnuje přímo oblasti Mušovských jezer a získané informace budou sloužit jako podklady pro sestavení SWOT analýzy tak i pro sestavení strategického plánu pro tuto oblast. V mé bakalářské práci se navíc objevuje dotazníkové šetření. V profilu jezer se zabývám polohou jezer, historií jezer, rozdělením jezer, technickou infrastrukturou, materiálně technickou základnou, dopravním spojením do oblasti, ubytováním v oblasti, sportovním a kulturním vyžitím v této oblasti. Pro sepsání praktické časti, mé bakalářské práce bylo nutností vypracovat dotazníkové šetření na spokojenost turistů v této oblasti a přispění jejich názorů na zlepšení služeb v této oblasti. Dotazníky, které jsem vytvořil, jsem poté osobně rozdal po respondentech a z toho vytvořil výsledné hodnocení šetření. Při zpracování své bakalářské práce jsem využil metod:
sběr informací,
SWOT analýza,
studování odborné literatury,
grafické a statistické metody,
dotazníkové šetření,
zhodnocovací (vyhodnocovací) metody
zobrazování pomocí tabulek
10
2
Teoretická část související s tématem a cílem práce
2.1
Vymezení pojmu cestovního ruchu
Pro cestovní ruch jako takový existuje mnoho různých definic. Do dnešního dne nebyla schválená ani nalezena jednotná definice cestovního ruchu, která by vyhovovala všem stranám a proto se stále vedou dohady, která definice je tedy ta správná a která ne. Podle světové organizace cestovního ruchu UNWTO (sídlo v Madridu), která udává směr pro současný celosvětový cestovní ruch, říká že: cestovní ruch je ,,činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu mimo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a za jinými účely.“
1
Další definici pak uvádí např.: PÁSKOVÁ, ZELENKA (2002) ve výkladovém slovníku cestovního ruchu. Uvádí cestovní ruch jako „souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejných aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“2 Autoři se potom tuto definici cestovního ruchu rozšiřují dle UNWTO o průmysl cestovního ruchu a další složky. Průmysl cestovního ruchu jsou podle UNWTO„ zařízení poskytující služby a zboží návštěvníkům, včetně ubytování, stravování, dopravy, cestovních kanceláří a agentur, atrakcí a jiných odvětví hospodářství zabezpečující návštěvníky.“ Zjednodušeně můžeme tedy cestovní ruch definovat jako: dočasnou změnu místa pobytu mimo trvalé místo bydliště za účelem rekreace, za účelem poznávání a spojení mezi lidmi. Z CR kongres WTO v roce 1991 vyloučil přestěhovávání se za účelem práce. Základní dělení cestovního ruchu - na druhy a formy cestovního ruchu. Přečetl jsem si několik různých zdrojů o problematice cestovního ruchu a když se podívám i do
RUX, Jaromír. Vybrané kapitoly z cestovního ruchu II. Jihlava: Vysoká škola polytechnická. Katedra cestovního ruchu, 2004. Skripta 2 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha, MMR. 2002. 1
11
poznámek co mám ze školy zjistil jsem, že v v označování forem a druhů cestovního ruchu vznikají rozpory. Každý autor označuje druhy a formy jinak a mnohdy jsem narazil i na to, že dva autoři tuto problematiku označují úplně jinak než ten druhý. Podle toho co jsem si však načetl jsem dospěl k závěru, že formy cestovního ruchu se dělí podle motivu k účasti na cestovním ruchu tedy důležitá je zde motivace nebo impuls, který nás vede k tomu, abychom cestovali a druhy se dělí v závislosti na na průběhu cestování a způsobu jeho realizace v závislosti např: na ekonomických aspektech.
2.1.1 Formy cestovního ruchu 1) Základní formy cestovního ruchu
pobytový
poznávací
2) Specifické formy cestovního ruchu
rekreační
sportovní
kulturně – poznávací
lázeňský
kongresový
incentivní
náboženský
sociální
nákupní
12
2.1.2 Druhy cestovního ruchu 1) Podle druhu pobytu
krátkodobý
dlouhodobý
2) Podle počtu účastníků
individuální
skupinový
masový
3) Podle zabezpečení služeb
organizovaný
neorganizovaný (individuální)
4) Podle původu hosta
domácí
zahraniční Cestovní ruch a vymezení v národním hospodářství
2.2
Cestovní ruch je jedním z odvětví průmyslu. Cestovní ruch jako takový zasahuje asi do pěti oblastí národního hospodářství:
podílí se na tvorbě HDP
přispívá na platební bilanci
tvoří příjmy státního rozpočtu
má vliv na příjmy z regionů
příznivě působí na investiční aktivitu
rozvíjí malé a střední podnikání 13
Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP: Svět
11%
Evropská unie
13,5%
Východní Evropa
7-8%
Česká republika
9-11%
Cestovní ruch patří k významným složkám ekonomik států po celém světě. K tomu, aby cestovní ruchu byl přínosem pro ekonomiku daného státu je potřeba, aby byly splněny některé podmínky. Lidé musí mít dostatek volného času tak aby mohli volně cestovat, jak chtějí. Musí mít volné finanční prostředky, protože náklady na cestování neustále rostou a v neposlední řadě lidé musí mít chuť cestovat. Což v dnešní době začíná být problém kvůli válečným a teroristickým problémům ve světě. Některé státy, které byly hojně navštěvované už nejsou bezpečné a tak roste zájem o jiné destinace. Tím se stává, že řada destinací bývá hodně dopředu vyprodaná a tak někteří lidé se už nemusí ani dostat na dovolenou kam budou chtít. Opakem je, že někteří lidé se začínají bát cestovat a raději volí dovolenou v České republice.
3
Cestovní ruch ve světě
Cestovní ruch je pro mnoho zemí důležitým zdrojem finančních prostředků. V některých zemích, které jsou vzdálené nebo třeba odlehlé ostrovy žijí právě z velké části z cestovního ruchu, který je pro ně nezbytný. Mezi tyto oblasti patří ostrovy v Oceánii, Havajské ostrovy, Kanárské ostrovy nebo třeba Maledivy. Nejedná se však pouze o oblasti v letních sezónách. Jedná se také o některé části Rakouska nebo Švýcarska kdy některé regiony tak odlehlé, že zde žije jen hrstka obyvatel a počet návštěvníků několikanásobně převažuje počet místních obyvatel. Velmi závislými státy na cestovním ruchu jsou i nejmenší státy Evropy. Monako, San Marino nebo Vatikán, které mají malý počet obyvatel a jsou tak velká jak průměrná česká města. Žijí právě z cestovního ruchu a zaměstnávají velký počet místních obyvatel. Nejvíce na cestovním ruchu z těchto států vydělává Monako díky své poloze u moře. Vyhlášenou destinací, závody formule 1 a hlavně díky svým vyhlášeným kasinům. Vatikán je zase státeček, který je navštěvován z náboženských důvodů každý víkend a na křesťanské svátky jsou zde davy lidí. Většina lidí co přijede do Říma jde určitě navštívit i právě tento malý stát. Příjmy ze suvenýru a vstupů do Vatikánských muzeí a 14
galerií jsou hlavním zdrojem příjmů. Dalším malým státem je San Marino, které ke kousek vzdálenému italskému letovisku. Jedná se o krásné malé město na kopci odkud je nádherný výhled do okolí a na moře. Samozřejmě ceny jsou zde vyšší než jinde v Itálii a odtud vedou příjmy tohoto státu. Každý stát na světě má samozřejmě jiné předpoklady pro cestovní ruch a od toho se odvíjí samozřejmě příjmy z cestovního ruchu. Když si vezmeme jen jednotlivé kontinenty, uvidíme rozdíly, jaké v cestovním ruchu jsou.
3.1
Navštěvované lokality ve světě
Evropa Evropa je kontinent, kde cestovní ruch je opravdu zajímavý po všech směrech. Evropa má bohatou minulost, takže zde můžeme najít velké množství kulturních památek po celém kontinentu. Nejvíce památek bývá povětšinou v hlavních městech, ale kulturní památky najdeme i na odlehlejších místech. Najdeme zde velké množství muzeí, hradů, zámků, mostů a hlavně zachovalých starých městských center. Samozřejmostí jsou i přírodní památky, kterých je v Evropě také velké množství, jako jsou propasti, vodopády, hory, sopky, jezera a další. Evropa může nabídnout, jak vysoké hory za kterými se turisté sjíždějí tak také nabízí ideální podmínky pro letní dovolenou u moře. V Evropě si můžeme vybrat z velkého množství destinací kam v letě vyrazit na dovolenou můžeme k Jaderskému moři, ke Středozemnímu moři, kde můžeme navštívit některý z ostrovů nebo můžeme jet na západní pobřeží Francie a tím se dostat až k Atlantickému oceánu. Pro otužilejší je pak ještě možnost Severního moře a nebo Baltského moře na severu Evropy. Evropa je tedy kontinentem velice zajímavým a láká turisty z celého světa. Nejvíce turistů do Evropy přijíždí z Asie (Japonci a Čínané) a z Ameriky. Nejnavštěvovanějším městem Evropy za rok 2015 je pak Londýn 15,96 milionu turistů, druhá je Paříž a třetí Istanbul. Praha se v tom to žebříčku umístila na 10. místě v Evropě.
15
Austrálie a Oceánie Austrálie je největší ostrov na světě a zároveň nejmenším kontinentem na světě. Austrálie nabízí poznání krásného moře a tropického středozemí. Nejnavštěvovanějšími místy jsou velká města jako Sydney nebo Melbourne, ale také nemůžeme zapomínat na ostrovy v oceánii, které jsou častým cílem Evropských turistů kvůli jejich kráse. Nesmíme také zapomenout na největší zajímavost Austrálie, která je viditelná až z vesmíru a to na Velký bariérový útes, který je domovem velkého množství živočichů a potápění zde je opravdovým lákadlem pro všechny turisty. Austrálie je oblastí cílovou i zdrojovou a má silný domácí cestovní ruch. Australané vyjíždějí často do jiných světadílů, hlavně do východní Asie a Oceánie.
Severní a Jižní Amerika Po Evropě je nejdůležitější oblastí cestovního ruchu Severní Amerika.
Účastníky
zdejšího cestovního ruchu jsou nejčastěji samy Američané a ze zahraničních turistů jsou to pak nejvíce Japonci a obyvatelé západní Evropy. Severní Amerika má mnoho lákadel, jak kulturních, tak i přírodních a samozřejmě navštěvována jsou hodně i velká americká města. Vůbec nejnavštěvovanějšími místy Severní Ameriky jsou Florida, Havajské ostrovy a Kalifornie. Turistickými lákadly jsou i velké národní přírodní parky jak v Americe tak i v Kanadě. Nejznámější jsou Yosemitský národní park a Yellowstonský národní park, které každoročně navštíví miliony návštěvníků. Z velkých měst jsou nejčastěji navštěvovány New York, Washington, Chicago nebo San Francisco. Pokud se posuneme o něco jižněji dalšími lákadly Ameriky jsou Latinská Amerika, kde najdeme tropické klima a turisté se zde sjíždějí z celého světa do států, jako jsou Kuba, Jamajka a nebo Dominikánká republika. Dalším lákadlem je pak Jižní Amerika kvůli památkám starých kultur a to nejčastěji v Peru nebo v Mexiku.
16
Asie Asie nabízí návštěvníkům mnoho zajímavých míst, které jinde na světě nenajdeme. Cestovní ruch tu poměrně kvete i přes politickou nestabilitu v některých státech a i přes hrozbu chorob, které jsou s těmito destinacemi spojeny. Nejčastěji turisté jezdí na východ a jihovýchod Asie především do Japonska, Číny a Thajska. Právě Thajsko je čím dál tím více oblíbenou destinací pro české turisty. Nachází se zde nádherné ostrovy s krásně čistým mořem a mnohdy jsou tyto ostrovy považovány za ráj na zemi. Začíná se však objevovat i další destinace a to hlavně kvůli nízkým cenám a to je Vietnam. V Asii také nemůžeme zapomenout na pohoří Himaláje, které je obrovským lákadlem pro horolezce. Zajímavostí je, že nejnavštěvovanějším městem na světě je Thajský Bangkok, který navštívilo 15,98 milionu turistů. Toto číslo vyplynulo z výzkumu Global Destination Cities Index společnosti MasterCard.
Afrika Afrika je kontinentem, který má velký potenciál pro cestovní ruch. Bohužel politická situace a válečné konflikty téměř po celé Africe nedovolují větší rozmach cestovního ruchu na tom to kontinentu. Dalšími problémy v této oblasti jsou nedostačující materiálně technická základna, odlehlost některých zemí, hygienické problémy, tropické choroby. V poslední době je samozřejmě velkým problémem hrozba teroristických útoků, které prakticky zmrazili cestovní ruch v destinacích cestovního ruchu, kam jezdilo tradičně mnoho turistů z celého světa jako Egypt, Tunis nebo Maroko. Afrika má přitom přístup k moři a její pláže jsou velice zajímavé. Můžeme zde najít krásné korálové útesy a dobrý přístup do moře. Na tomto kontentu nalezneme i další přírodní atraktivity jako jsou sopky, národní parky s ohroženými druhy zvířat. Oblíbeným cílem je například výjezd na Safary do Keni, ale i to je problém, protože i zde je občanská válka. K přitažlivosti Afriky přispívají kulturní odlišnosti života zdejších lidí, což je pro turisty z celého světa opravdovým zážitkem.
17
Antarktida
Ačkoliv je tento kontinent kvůli svému drsnému podnebí neobyvatelný nemůžeme na něj z hlediska cestovního ruchu zapomínat. Na tomto kontinentu se nikdy neusadili natrvalo lidé. Pouze na určitou dobu vždy skupina vědců, kteří zde pracují na určitých výzkumech. Na Antarktidě je zákaz těžby jakýchkoliv surovin a jakékoliv vojenské atraktivity a to nejméně do roku 2048, podle Arktického smluvního systému. Cestovní ruch však i zde alespoň nějaký je. Lidé sem vyjíždějí na lodích, aby viděli vzácné druhy tuleňů, tučňáků a rypoušů.
4
Historie cestovního ruchu
Historie cestovního ruchu je spjata s dějinami cestování a je rozdělena do několika období.
Pravěk
Člověk v pravěku podnikal lovecké cesty za potravou. Nejznámější naší pravěkou památkou je Věstonická Venuše. Obec Věstonice se nachází v Jihomoravském kraji právě kousek od Mušovských jezer. Soška nahé ženy má stáří asi 25 000 let a je uložená v Moravském zemském muzeu v Brně.
Starověk Je to období od vzniku prvých civilizací na Středním východě, ve Středomoří, a v jižní a východní Asii. Největším objevem tohoto období je objev písma. Cestování v této době bylo ovlivněno převážně Středomořskými výpravami a rozvojem mořeplavectví. Nejvíce v této době cestovali Egypťané, Féničané a po nich bezprostředně Řekové a Římané. Egypťané byli dle všeho první národ, který cestoval vyloženě za poznáním.
Antika Na objevné a obchodní cesty Féničanů navázali Řekové. Již v předkřesťanské době byl 18
v Řecku zájem o vzdělávací cesty a poznání cizích kultur a národů. Za nejstarší organizovanou akci turismu jsou považovány první olympijské hry v roce 776 před naším letopočtem. První dochované popisy cest ze Středomoří pocházejí od řeckého dějepisce Herodota (485 - 425 .př. n. l.). Byl vynikajícím pozorovatelem a zanechal nám dokonalé popisy cest do Středomoří do Aeskulapova chrámu v Epidauru a do věštírny v Delfách. Velkým přínosem pro cestovní ruch bylo také stavění cest v Římské říši. Nejprve se jednalo o výstavbu cest z důvodu válek tak, aby se vojska mohla rychleji přesouvat později cesty využívali i občané, které cestovali např.: na svá venkovská sídla. Kolem roku 300 n. l. měla silniční síť 5 000 km dálkových cest a 200 000 km cest místního významu.
Středověk V raném středověku byly původní římské silnice ve velmi špatném stavu. Navíc byly stavěny pro pohyb vojsk a dlážděný povrch byl právě vhodný pro tažná zvířata. Začali se se proto stavět nové silnice, které byli užší a mapovali ráz krajiny a lépe vyhovovali lide, kteří cestovali na koních, začali se stavět kamenné mosty a vše vedlo ke zlepšování cestování. Jako cestovní prostředky se používali povozy tažené voli nebo koňmi. Ve středověku se také poprvé začalo cestovat za poutními cestami. Cestovalo se často pešmo a cesty byly nepohodlné. Cestovalo se např.: do Jeruzaléma, Mekky u nás pak na Velehrad, na Svatý kopeček u Olomouce nebo Staré Boleslavi.
Novověk Rozpad silniční sítě ve středověku znamenal též zánik turismu. Na začátku novověku nenastaly, žádné podstatné změny. Síť silnic byla řídká a ve špatném stavu cestovní rychlost byla velmi nízká (5-7 km/h). Kromě toho bylo cestování namáhavé a především na moři i nebezpečné. Státy jako Anglie nebo Francie začali budovat od 17. století silniční síť. V Novověku se objevuje pojem Grad Tour což znamenalo cestování mladých šlechticů do zahraničí. Nejednalo se pouze o naučné cesty, ale také o zábavné. Mělo se jednat o 19
cestu, která měla mladého šlechtice připravit na další práci a seznámit jej s cizími kulturami a tradicemi. Tyto cesty se už nekonali na koních, ale na vozech. V České republice se začala budovat síť cest až od 18 století. Na konci Novověku se začalo rozvíjet v Evropě lázeňství což vedlo k dalšímu cestování do Německa, Francie, Švýcarska nebo do České republiky. Česká republika se stala lázeňskou velmocí a vznikl tzv. Lázeňský trojúhelník – Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy lázně.
Průmyslová revoluce Průmyslová revoluce přinesla velké změny do života občanů. Jednou z nich bylo zrušení nevolnictví 1781 a tedy byl možný volný pohyb osob, které se mohli svévolně přesouvat za prací jak chtěli. O moderním cestovním ruchu se někdy říká, že je dítětem průmyslové revoluce. Průmyslová revoluce přinesla parní stroj, který právě měl velký dopad na cestovní ruch a cestování jako takové. Začaly se stavět železnice, po kterých mohli začít jezdit první vlaky, parní stroj byl využíván v lodní dopravě a to jak po řekách, tak i mezi Evropou a Amerikou což bylo pro cestování opravdu ideální. S organizovaným cestovním ruchem bylo prvně spojováno jméno Angličana Thomase Cooka, jenž založil první cestovní kancelář (1841) a pořádal první organizované výlety. Thomas Cook a jeho cestovní kancelář fungují dodnes stejně tak jako jeho voucher.
Počáteční fáze turismu v Čechách a na Moravě Na území Čech a Moravy se začalo nejdříve v souvislosti s masovým cestovním ruchem mluvit o tzv. letních bytech. Letní byty byly označovány jako dočasná změna bydliště v letním období, kdy se lidé vydávali často mimo město právě do svých domů na venkově. Nejčastější bylo odjíždění z Prahy právě na venkov v okolí hlavního města. Samozřejmě takový letní dům si nemohl dovolit každý a byla to možnost pro bohatší společnost. Později se toto začalo týkat i střední vrstvy jako byly právníci, lékaři nebo třeba profesoři. Počátkem 20. stol. se tyto cesty staly prakticky nutností pro vyšší vrstvy
20
Další formou masového cestovního ruchu u nás byly nedělní výlety. Ty byly možné hlavně díky železniční dopravě, kdy se celé rodiny vydávali na celodenní výlety do okolí. Jízdenky nebyly nikterak drahé, takže si je mohli dovolit i lidé z nižších tříd. Koncem 19. stol. vznikl první turistický spolek a to Sokol. Byl to první spolek, který organizoval masové výlety a akce u nás. Sokol se později stal symbolem komunistického režimu a v této době byl až milionovou organizací. Poté začaly vznikat další spolky jako Klub českých turistů. Tento klub nejdříve organizoval výlety pešky poté už i po železnici, v zimě se pořádali zájezdy na hory, v létě pak do různých krajů republiky. Další spolek, který vznikl a je známý dodnes je Junák. Jednalo se o výlety do přírody, kdy mladí lidé se učili soužití s přírodou. Spávali pod otevřeným nebem nebo později ve stanech. Toto cestování začalo být později označováno jako Tramping, který se nejvíce rozmohl po první světové válce kdy lidé neměli tolik peněz a proto na víkend odjížděli pryč z měst a trávili čas v přírodě. Cestovní ruch se bohužel u nás i v celém světě vždy zadrhl válkami a to hlavně 2. světovou válkou po, které byla Evropa rozdělena na východní a západní a cestovní ruch byl tak značně omezen. Cestovat se mohlo jen do určitých států a i tak bylo cestování omezeno. Jednalo se se tedy spíše o domácí cestovní ruch. Začali vznikat rekreační střediska a to přinášelo nové pracovní pozice. Po válce se začala také rozšiřovat čím dál tím více letecká doprava. Začaly vznikat letecké společnosti a začalo se létat do celého světa. Hlavně po roce 1989 kdy se otevřeli hranice, se začal cestovní ruch u nás hodně projevovat. Lidé začali více cestovat, začalo vznikat více a více cestovních kanceláří a počet turistů, kteří začali přijíždět do České republiky také začalo přibývat což mělo pozitivní vliv na ekonomiku státu. Bylo však nejdříve potřeba vystavět kvalitní materiálně technickou základnu, aby vůbec turisté mohli do České republiky jezdit a byli zde spokojení. Bylo potřeba vybudovat a zlepšit dopravní cesty, vystavět nové ubytovací zařízení, začali se otevírat nové restaurace a celkově se začali rozvíjet služby pro turisty.
21
Současná situace cestovního ruchu v České republice
5
Česká republika se dostala do podvědomí turistů z celého světa hlavně díky svým kulturně historickým památkám, přírodním krásám, zajímavostem a kultuře. V nabídce cestovního ruchu České republiky můžeme najít tématické oblasti jako:
dovolená v přírodě
městský cestovní ruch
kulturní cestovní ruch
sportovní a aktivní dovolená
lázeňské pobyty
kongresový cestovní ruch
zimní cestovní ruch
Česká republika těží také z toho, že na to že jsme docela malá země máme dost památek zapsaných na seznamu kulturního dědictví UNESCO což samozřejmě turisty láká, protože označení UNESCO je jakousi jistotou toho, že jde o zajímavou památku. Na seznamu UNESCO v České republice jsou zapsány:
5.1 Hmotné dědictví UNESCO
Historické centrum Prahy
Historické centrum Českého Krumlova
Historické centrum Telče
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou
Historické centrum Kutné Hory s kostelem sv. Barbory
Lednicko – Valtický areál
Zámek s přilehlými zahradami v Kroměříži
22
Vesnická památková rezervace v Holašovicích
Zámek v Litomyšli
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
Vila Tugendhat v Brně
Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči
5.2 Nehmotné dědictví UNESCO
Tanec Verbuňk
Sokolnictví
Masopustní průvody s maskami na Hlinecku
Jízda králů
Tyto památky jsou hojně navštěvovány a jsou mezi turisty opravdu oblíbené. V České republice je výhoda, že je zde dobře propojená síť turistických tras, které jsou pro turisty dobře značené. Česká republika má na trhu cestovního ruchu v současnosti možnost prorazit s novými možnostmi cestovního ruchu, které jsou šetrné k přírodě. Česká republika má vynikající podmínky k rozvoji ekoturistiky, agroturistiky nebo ekoagroturistiky, o které je mezi turisty stále větší zájem protože se jedná o návrat k přírodě což pro lidi z města je příjemná změna a pokud se dovolená spojí ještě třeba s pobytem mezi zvířaty, což je zajímavé pro děti může z toho vzniknout opravdu zajímavá dovolená. Jsou i nabídky dovolených, kdy se lidé ubytují na farmě a starají se o sebe pouze z místních zdrojů.
5.3
Navštěvované lokality cestovního ruchu v České republice
Agentura CzechTourism sestavil za rok 2014 seznam nejnavštěvovanějších míst v České republice. Deset nejnavštěvovanějších míst jsem seřadil do tabulky 1. První místo si i nadále udržuje Pražský hrad, který navštívilo o 50 tisíc platících turistů více než v roce předchozím. Druhé i třetí místo patří místům také v hlavním městě. 23
Na druhém místě je zoologická zahrada v Praze, která každý rok přilákává více a více turistů. Za rok 2014 byla Zoo Praha 7. nejnavštěvovanější na světě. Na třetím místě v počtu turistů je pak pražský AquaPalace Praha v Čestlicích. Nejnavštěvovanějším muzeem v České republice je Židovské muzeum v Praze a porazilo tak Národní muzeum v Praze se, kterým se o toto umístění neustále přetahují. Mezi hrady je samozřejmě nejnavštěvovanější tedy Pražský hrad. Mezi kostely a katedrálami je pak nejnavštěvovanější katedrála sv. Víta. Mezi zámky je na prvním místě zámek v Českém Krumlově. Z přírodních krás a zajímavostí je na prvním místě jeskyně Moravského krasu. Z technologických památek je pak nejnavštěvovanější Landek Park v Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě – jedná se o soubor industriálních památek. Pokud se podíváme na seznam nejnavštěvovanějších míst v České republice zjistíme, že 6 z prvních 10 nejnavštěvovanějších míst v České republice je v Praze. Tato skutečnost je na jednu stranu dobrá, že máme takové město, které přitahuje tolik návštěvníků, ale na druhou stranu jde vidět, že zájem turistů o další města a místa v republice není tak velký a mělo by se na tom více zapracovat. Druhé největší město Česka – Brno za Prahou až propastně zaostává a přitom si myslím, že je i tady možné z cestovního ruchu vytěžit více i když tu není tolik památek a zajímavostí jako v Praze. Tabulka 1 - Nejnavštěvovanější místa ČR
Turistický cíl
Počet návštěvníků
1.
Pražský hrad
1 799 300
2.
Zoo Praha
1 383 200
3.
AquaPalace Praha
845 300
4.
Dolní oblast Vítkovic, Landek Park, Ostrava
808 900
5.
Staroměstská radnice
739 800
6.
Pivovary Plzeňský Prazdroj, Gambrinus, Pivovarské muzeum
600 000
7.
Zoologická zahrada Zlín
585 100
8.
Židovské muzeum v Praze
580 000
9.
Petřínská rozhledna v Praze
557 400
10. 540 500 Zoologická zahrada Ostrava Zdroj: [Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism (ČCCR)] 24
Tabulka 2 - Nejnavštěvovanější místa v krajích
Kraj
1. místo
2. místo
3. místo
Praha
Pražský hrad
ZOO Praha
AquaPalace Praha
Středočeský
Kostnice Sedlec
Chrám sv. Barbory Kutná hora
Zámek a arboretum Průhonice
Jihočeský
Státní hrad a zámek Český Krumlov
Stezka v korunách stromů, Lipno
ZOO Ohrada, Hluboká nad Vltavou
Plzeňský
Plzeňský prazdroj
ZOO Plzeň
Techmania Centrum Plzeň
Karlovarský
Hrad Loket
Zámek Bečov nad Teplou
Jan Becher muzeum Karlovy Vary
Ústecký
Památník Terezín
ZOO Chomutov
Edmundova soutěska
Královehradecký
ZOO Dvůr Králové
Zámek Dětenice
Státní zámek Ratibořice
Pardubický
Východočeské muzem v Pardubicích
Soubor lidových staveb Vysočina, Hlinsko
Státní zámek Litomyšl
Vysočina
ZOO Jihlava
Státní zámek Telč
Muzeum Vysočiny v Jihlavě
Olomoucký
ZOO Olomouc
Muzeum umění Olomouc
Vlastivědné muzeum v Olomouci
Jihomoravský
Státní zámek Lednice
ZOO Brno
Katedrála sv. Petra a Pavla, Brno
Zlínský
ZOO Zlín
Moravskoslezký
Dolní oblast Vítkovic a Landek Park, Ostrava
Valašské muzeum v Muzeum regionu Valašsko přírodě, Rožnov p. R. ve Vsetíně ZOO Ostrava
Slezskoostravský hrad a MiniUni, Ostrava
Zdroj: [Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism (ČCCR)] 25
Jak jde vidět podle tabulky č. 2. skoro ve všech krajích je na jednom z prvních třech místech zoologická zahrada, z čeho plyne, že zoologické zahrady jsou v České republice opravdu hodně oblíbené u turistů. Můžeme také vidět, že nejnavštěvovanější místa v krajích jsou kombinací kultury, zábavy a poznání. V žádném kraji se nejedná pouze o kulturu, ale vždy jde o kombinaci různých možností návštěv různých míst. Tabulka 3 - Počet návštěvníků v jednotlivých krajích
Kraj
Počet návštěvníků
Hlavní město Praha
4 922 276
Jihomoravský kraj
1 536 186
Jihočeský kraj
1 346 652
Královehradecký kraj
1 111 886
Středočeský kraj
916 144
Karlovarský kraj
860 875
Liberecký kraj
821 170
Moravskoslezký kraj
775 061
Zlínský kraj
663 412
Plzeňský kraj
649 190
Olomoucký kraj
544 599
Ústecký kraj
488 869
Vysočina
474 029
Pardubický kraj
414 276
Celkem Zdroj:[Český statistický úřad - ČSÚ]
17 175 487
Podle zdroje Českého statistického úřadu je nejnavštěvovanějším krajem v České republice hlavní město Praha, která má velký náskok v počtu turistů před druhým krajem v pořadí Jihomoravským krajem. Na třetím místě se nachází Jihočeský kraj, který má návštěvnost přes 1,3 mil. turistů. Na čtvrtém místě je Královehradecký kraj, který se má ještě také milionové návštěvnost kraje. Na pátém místě je pak Středočeský kraj, který se blíží miliónové návštěvnosti, ale dále je to pak už určitý sešup v počtu turistů v jednotlivých krajích.
26
5.4 Postavení cestovního ruchu v současné ekonomice České republiky Podíváme-li se na současné postavení cestovního ruchu u nás i ve světě, zjistíme, že cestovní ruch je významným faktorem ekonomik po celém světě a ta česká ekonomika není výjmkou. Přínos cestovního ruchu na pozitivní ekonomiku České republiky lze vyčíst z několika faktorů. Ať už je to podíl na hrubém domácím produktu, počtu zaměstnaných osob v cestovním ruchu nebo příjmy z cestovního ruchu celkově a podíl jednotlivých skupin na těchto příjmech.
5.5
Měření ekonomické výkonosti
Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty a hrubého domácího produktu české ekonomiky tvoří
2,8%, respektive 2,9%. Znamená to mírné zvýšení.
Tyto významné ekonomické ukazatelé jsou v České republice velice podobné jako v jiných zemích jako jsou např.: Švédsko (2,9%) nebo Nizozemsko (2,7%). O něco málo vyšší má podíl náš západní soused Německo (3,2%). Nejvyšší hodnoty podílu na hrubém domácím produktu vykazují destinace, které jsou přímo spjaté s cestovním ruchem, jako jsou Kypr (9,1%) či Portugalsko (8,2%). Celková produkce cestovního ruchu dosáhla hodnoty téměř 440mld. Kč. Nejvíce se na této produkci podílela odvětví: stravovací služby (25%), sportovní a rekreační služby (14%), služby cestovních kanceláří a agentur (12%), ubytovací služby (10%) a osobní silniční a letecká doprava (9, resp. 7 %). Všechny tyto odvětví spadají do cestovního ruchu a pozitivně ovlivňují ekonomiku, protože ze všech těchto služeb do státu plynou velké peníze z daní.
5.6
Zaměstnanost v cestovním ruchu
Pokud se podíváme na strukturu zaměstnanosti v cestovním ruchu zjistíme následující informace. Celkově bylo v roce 2015 v cestovním ruchu zaměstnaných 231 300 osob což je o 0,8% větší číslo než v roce předcházejícím. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,5%. Nejvíce lidí 72,5% pracuje v oborech charakteristických pro cestovní ruch. Jedná se především o služby v ubytovacích zařízení, pohostinství, odvětví osobní dopravy, cestovní kanceláře, kulturní, sportovní a jiné rekreační služby. Ve stravovacích a pohostinských zařízeních našlo díky 27
cestovnímu ruchu uplatnění 70,4 tis. osob, v ubytovacích službách 39,6 tis. V cestovních kancelářích a cestovních agenturách pracuje okolo 13tis. zaměstnanců a toto číslo každoročně sice mírně, ale neustále stoupá, což je ekonomicky výhodné. Kromě těchto lidé ještě dalších 60tis. lidí pracuje v odvětvích která souvisí s cestovním ruchem. Jako je třeba výroba různých suvenýrů, map, upomínkových předmětů nebo v telekomunikaci. Pokud se podíváme na strukturu zaměstnanosti v cestovním ruchu, tak zde převažují zaměstnané ženy, kterých pracuje v cestovním ruchu o 14 tis. více než mužů. Velká většina zaměstnaných v cestovním ruchu (83%) má dosažené středoškolské vzdělání a každý desátý pak vysokoškolské vzdělání. Tabulka 4 - Podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu
Zaměstnání
Podíl v % na zaměstnanosti v cestovním ruchu
Ubytovací služby
17 %
Stravovací služby a pohostinství
30%
Železniční doprava
6%
Silniční doprava
5%
Letecká doprava
1%
Služby CK a CA
6%
Kulturní a sportovní služby
6%
Ostatní charakteristická odvětví CR
2%
Související odvětví cestovního ruchu Zdroj:[Statistika a My]
5.7
27 %
Spotřeba návštěvníků
Celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu v roce 2015 dosáhla hodnoty 234mld.Kč, což znamená meziroční nárůst o více než 7,3%. Je to souhrný ukazatel poptávky a vyjadřuje komplexní objem výdajů za cestovní ruch v národním hospodářství. Příjezdový cestovní ruch v České republice tvořil necelých 60% což je v přepočtu asi 140mld.Kč. Zbytek peněz (40%) z celkového množství plynul od tuzemských návštěvníků
v
domácím
cestovním
ruchu
tedy
asi
94
mld.
Kč.
Pokud se podíváme kolik v České republice utrácí zahraniční turisté v porovnání s českými turisty jde o velmi rozdílné číslo. Zahraniční turista v České republice utratí denně v průměru 5 330 Kč. Oproti tomu český turista utratí v průměru za den 1 250 Kč. Jde tedy o velký rozdíl finančních prostředků, který je daný způsobem trávení času 28
stráveného mimo své trvalé bydliště. Zahraniční turisté navštěvují známé i méně známé památky, nakupují suvenýry a chtějí si vyzkoušet všemožné atrakce a aktivity. Český turista oproti tomu často tráví čas v podobě chataření a chalupaření kde nejsou tak velké finanční nároky, protože zde odpadává placení hotelů a dražšího stravování. Poslední skupinou zahraničních návštěvníků v České republice jsou tranzitní návštěvníci. Jedná se o návštěvníky, pro které není Česká republika cílovou destinací, ale pouze Českou republikou projíždějí do své cílové destinace.
Ti to tranzitní
návštěvníci se na celkovém počtu zahraničních návštěvníků podílejí 14 %. Počet tranzitních návštěvníků každým rokem v České republice klesá. V současné době se jedná o jev spojený s opravou hlavního silničního tahu dálnice D1, kde se tvoří velké kolony a časové omezení je zde poměrně dost vysoké, proto cizinci využívají mnohdy delších cest tak aby se vyhnuli případným komplikacím u nás. V souvislosti s tranzitními návštěvníky se nejčastěji se jedná o Poláky, Slováky a Němce. Do budoucna by se Česká republika měla stát podle odhadů v roce 2020 jednou z desíti nejnavštěvovanějších destinací cestovního ruchu na světě. Odhaduje se, že do České republiky může zavítat až 44 milionů turistů za rok, toto číslo se však v současnosti zdá až nereálné.
Cestovní ruch v Jihomoravském kraji
5.8
Jihomoravský kraj je, co se týče návštěvnosti druhý v pořadí v České republice. Ročně jej navštíví přes 1,5 milionů turistů. Kraji tomu dopomáhá dobrá dopravní dostupnost jak silniční, tak železniční tak i mezinárodní letiště, které se nachází v Brně. Jihomoravský kraj má nejlepší předpoklady pro tyto formy cestovního ruchu:
městskou turistiku (návštěvy kulturních památek)
ekologicky šetrné pobyty (agroturistika, ekoturistika)
sportovně zaměřené pobyty (cykloturistika, peší turistika)
rekreační pobyty (rybolov)
29
Jihomoravský kraj se může pochlubit jednou památkou zapsanou na seznamu UNESCO a to Vilu Tugendhat v Brně. Vila byla zapsána na seznam UNESCO v roce 2001. Jedná se o tří úrovňovou vilu postavenou v roce 1929 -1930 a zajímavá je hlavně díky svému interiéru. Vila byla za války obsazena gestapem a značně poničená. V současné době je však po rozsáhlé rekonstrukci znovu přístupná veřejnosti. Z přírodních atraktivit se může Jihomoravský kraj chlubit několika chráněnými krajinnými územími (CHKO): Bílé Karpaty, Moravský kras, Pálava. Můžeme zde najít i jeden národní park a to Národní park Podyjí. Dalšími významnými atraktivitami v kraji jsou: město Brno se svymi památkami jako chrám sv. Petra a Pavla, hrad Špilberk, brněnské podzemí, brněnská radnice nebo i brněnská přehrada, která je relaxační oblastí města. Za zmínku stojí určitě i nově nejvyšší budova České republiky AZ tower která se v Brně nachází. Dalšími zajímavými místy jsou Slavkov u Brna, bojiště Napoleónských válek. Přímo ve městě se nachází slavkovský zámek s přilehlými zahradami. Kousek od města se nachází památník na bitvu Tří císařů a to Mohyla míru, kde se nachází i muzeum k této době. Další atraktivitou Jihomoravského kraje je bezesporu Moravský kras. Je to největší krasová oblast v České republice. V Moravském krasu se nachází jedna z nejznámějších propastí – Macocha, která je součástí komplexu Punkevních jeskyní. Dalšími navštěvovanými místy v Moravském krasu jsou přístupné jeskyně. Čtyři jeskyně jsou zde přístupné i s prohlídkou a jsou to jeskyně: Sloupsko – Šošuvské, Balcarka, Kateřínská a Punkevní jeskyně. Nachází se zde, ale i mnoho dalších jeskyní, které však nejsou veřejnosti přístupné. V okolí se nachází také několik naučných stezek, krasové kaňony, krasová propadání. Další velkou oblastí cestovního ruchu v Jihomoravském kraji je oblast Pálavy. Jedná se o oblast, která je především spojována s vínem. Každoročně se zde konají vinobraní, která lákají turisty ve velkém počtu. Tato oblast se z vinařství snaží vytěžit maximum, dokonce jsou zde i vinařské stezky, které vedou od sklípku ke sklípku. Jezdí se sem i za cestovním ruchem, který je s vinařstvím spojený. K největším městům zde patří Mikulov a Znojmo. V okolí těchto měst jsou i vodní nádrže, které jsou vhodná na letní rekreaci.
30
5.9
Návštěvnost Jihomoravského kraje
Počet návštěvníků bohužel v roce 2015 byl o 22 tisíc menší, než v roce 2014 v Jihomoravském kraji roste. Jihomoravský kraj je druhý nejnavštěvovanější v republice hned za Prahou. Bohužel rozdíl mezi návštěvností Prahy a Jihomoravského kraje je až příliš vysoký. Je to dané tím, že v Praze je vše na jednom místě, ale i Jihomoravský kraj má návštěvníkům co nabídnout jak po kulturní tak i po přírodní stránce, akorát to vyžaduje větší cestování po větším území než-li v Praze. V roce 2015 navštívilo, Jihomoravský kraj celkem 1 536 186 hostů z čehož bylo 408 353 nerezistentů. Počet přenocování byl v Jihomoravském kraji 2 572 809 což je číslo, které je až na pátém místě v počtu přenocování v republice. Průměrný počet přenocování v Jihomoravském kraji vzrostl na 2,1 noci, ovšem pokud srovnáme nárůst mezi kraji tak Jihomoravský kraj měl nejmenší nárůst. Průměrná doba pobytu v turistů v Jihomoravském kraji je 3,1 dne. Mezi 1 536 186 hosty bylo 492 505 návštěvníků z ciziny a to nejvíce ze Slovenska, Polska a Německa. Jihomoravský kraj navštívilo v roce 2015 o 22tis. Turistů méně než v roce 2014 jedná se o úbytek zahraničních turistů. Jednalo se o propad 4,3 % a Jihomoravský kraj tak byl spolu s krajem Vysočina jedinými kraji, kde meziroční příliv zahraničních hostů klesl. Naopak ubytování na jižní Moravě využilo téměř milión tuzemských turistů což je v mezi krajském pozorování největší počet vůbec. Z dat českého statistického úřadu lze zjistit, že už čtyři roky po sobě je největší zájem o Jihomoravský kraj v měsících červenci, srpnu a listopadu, kdy se podíl českých hostů pohybuje kolem 70% z celkového množství. Nejvíce zahraničních hostů přijelo v roce 2015 ze Slovenska a to 90,3tis. osob což je o desetinu více než v roce 2014. Po mnoha letech Slováci vystřídali na prvním místě v návštěvnosti Jihomoravském kraji Poláky, kterých přijelo o 16,6 tis. méně než v roce předchozím. Na třetím místě co do počtu návštěvníků Jihomoravského kraje se umístili turisté z Německa, kdy se počet návštěvníků z této země pohybuje každoročně okolo 51 tis. turistů. Další pořadí viz tabulka č. 5.
31
Tabulka 5 - Počet turistů a jejich národnost v Jihomoravském kraji
Kraj
Počet hostů
Jihomoravský kraj
1 536 186
Rezistenti (tuzemští hosté)
1 043 681
Nerezistenti (zahraniční hosté)
492 605
Slovensko
90 272
Polsko
82 938
Německo
51 557
Rakousko
31 711
Litva
19 715
Itálie
18 377
Rusko
16 883
Spojené království
15 857
Jižní Korea
15 611
Spojené státy americké Zdroj:[Český statistický úřad - ČSÚ]
11 611
Podle tabulky můžeme vidět, že na prvních třech, místech jsou návštěvníci ze sousedících států. Na dalších místech už jde vidět, že turistů je výrazně méně a jsou ze vzdálenějších zemí. V roce 2015 nejdéle nocovali v Jihomoravském kraji hosté z Jihoafrické republiky, jejichž pobyt byl v průměru 6,5 přenocování a turisté z Mexika 6,4 přenocování. Naopak nejkratší dobu zde byli ubytováni turisté z Litvy 1,2 přenocování a Estonska 1,3 přenocování. Průměrný počet přenocování jednoho hosta staví na první místo v republice Karlovarský kraj 5,4 naopak Jihomoravský kraj s hodnotou 2,0 žebříček mezi kraji uzavírá.
5.10 Čerpání Evropských dotací v Jihomoravském kraji V období v letech od 2008 do roku 2014 získala ze tří fondů Evropské unie a to: z Evropského fondu regionálního rozvoje, z Evropského sociálního fondu a z Fondu soudržnosti celkem 490,2 mld. Kč. Kraje se na tomto čísle podíleli 7% a získali tak 33,6 mld. Kč. 32
Největší díl z evropských dotací získal Moravskoslezský kraj a to téměř 6mld. Kč. Jihomoravský kraj získal za toto období z fondů evropské unie 2,1mld.Kč. Jihomoravský kraj získal peníze z 55% ze sociálního fondu a pouze 45% z fondu regionálního rozvoje, což si myslím, že na zlepšení a zvýšení cestovního ruchu v kraji je potřeba čerpat více peněz z dotací právě fondu regionálního rozvoje na to by se měl kraj zaměřit nejvíce. Za období 2008 až 2014 bylo dokončeno v České republice 716 projektů. Bohužel Jihomoravský kraj dokončil pouze pětinu ze svých projektů a proto část peněz na projekty nevyčerpal. Ve většině krajů České republiky je počet dokončených projektů vyšší než počet probíhajících projektů. Jihomoravský kraj má téměř srovnatelný počet dokončených a probíhajících projektů.
6
Teorie k programu rozvoje cestovního ruchu
6.1
Regionální politika
Pojem regionální politika vznikal ve 30. letech ve Velké Británii. V České republice byl tento pojem neznámým až do počátku 90. let. V této době totiž Česká republika řešila spíše problémy s makroekonomickou podstatou. K obratu došlo až v druhé polovině 90. let kdy narůstaly meziregionální rozdíly v socioekonomickém prostředí a bylo potřeba tedy vytvořit systém regionální politiky ve vazbě na přípravu naší země na vstup do Evropské unie. Až v roce 1998 přijala vláda České republiky Zásady regionální politiky. Dalším zásadním krokem v regionální politice České republiky byl vznik dokumentu Strategie regionálního rozvoje České republiky, který byl přijatý 12. 7. 2000. Vůbec prvním zákonem, který se u nás zabýval pouze regionálním rozvojem a politikou byl zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Přijetí právě toho to zákona bylo pro Českou republiku velice důležité, protože se přijetím toho to zákona výrazně přiblížila k legislativní úpravě regionální politiky v rámci Evropské unie. Dalšími zákony, které navazují na regionální rozvoj a jsou stejně důležité, jako zákon o podpoře regionálního rozvoje jsou zákony: zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a zákon 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 33
Téma mé bakalářské práce se právě dotýká problému Strategického rozvoje lokality cestovního ruchu. Jeho zásadními dokumenty jsou Koncepce pro rozvoj státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013, Strategie hospodářského růstu a Strategie regionálního rozvoje. Rozvoj území cestovního ruchu musí respektovat některé omezení spojené s danou lokalitou jako udržitelný cestovní ruch. Udržitelný cestovní ruch je cestovní ruch takový, aby nedocházelo k ničení přírodního prostředí dané lokality v důsledku cestovního ruchu, musejí být dodrženy maximální limity návštěvnosti oblasti tak, aby nedocházelo právě k ničení přírody v dané lokalitě. Udržitelný cestovní ruch je tak zachování přírodních předpokladů i pro další generace. Limity se v České republice řídí Státní politikou životního prostředí 2004–2010 a ochranou přírody. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice pro období 2007 -2013 navazuje na Koncepci státní politiky pro cestovní ruch v České republice z období 2002 – 2007. Koncepce státní politiky pro cestovní ruch České republiky pro období 2007 – 2013 byla zkrácena a aktualizována v roce 2006 materiálem Postup realizace a aktualizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice do roku 2006. V rámci této aktualizace se vláda České republiky shodla na uložení návrhu ministrovi pro místní rozvoj na rozvoj nové Koncepce. Koncepce jako taková je strategický dokument na středně dlouhou dobu, která vyhází z možností České republiky v oblasti cestovního ruchu, snaží se najít úspěšné nástroje na zdokonalení cestovního ruchu a podněcuje rozvoj cestovního ruchu. Dalším významným dokumentem pro rozvoj cestovního ruchu v České republice se stala Strategie hospodářského růstu České republiky. Jedná se o zcela zásadní a přelomový dokument, který zásadně ovlivnil českou ekonomiku. Dokument Strategie a hospodářského růstu České republiky je jakýmsi zastřešujícím dokumentem pro veškeré další dílčí koncepce a politiky. Strategie hospodářského růstu České republiky usiluje o vyrovnaný regionální rozvoj ve všech krajích České republiky., který je zaměřen na aktivaci málo využívaného potenciálu a podporu hospodářského rozvoje regiónů a jednak taky na snižování meziregionálních rozdílů, které jsou v České republice docela velké. Dále se pak soustředí na pomoc méně vyspělím ekonomickým oblastem, které by nebyly schopný přijat změny v ekonomické a sociální struktuře vlastními silami. Strategie regionálního rozvoje České republiky je středně dlouhodobý dokument, který 34
se zaměřuje na přístup státu k podpoře regionálního rozvoje. Jeho rámcové zaměření je definováno v § 5 zákona č. 248/2000 Sb.,o podpoře regionálního rozvoje.
6.2
Strategické plány rozvoje města a oblastí
Řada měst, krajů nebo oblastí si nechávají zpracovat různé studie a nebo rozvojové dokumenty tak, aby našli optimální cestu, která vyřeší problémy které zde mohou být. Tyto problémy mohou být hospodářské, demografické, ekonomické nebo sociální. Jedná se o předcházení těchto možných budoucích problémů. Strategický plán rozvoje oblasti lze charakterizovat jako významný koncepční dokument, který se dívá na danou oblast jako na celek a dohlíží na jeho celkový rozvoj, definuje dlouhodobé cíle a jeho priority do budoucna a navrhuje různé projekty. U těchto projektů navrhuje Strategický plán rozvoje oblasti i způsob realizace a navrhuje také způsob, jakým budou projekty financovány, což je vždy jedna z nejdůležitějších otázek, zda půjde o státní financování, peníze z krajů nebo obcí a nebo zda se budou hledat finance u fondů evropské unie. Hlavním cílem tohoto strategického plánu je stanovení formulaci rozvojových programů a sestavení jejich priorit tak, aby co nejvíce bylo omezeno možné ohrožení budoucího vývoje oblasti, ale naopak aby byly co nejvíce posíleny silné stránky dané oblasti. Program rozvoje by měl navrhovat nové možnosti podnikání tak, aby se posílila ekonomika oblasti, ale zároveň aby se braly ohledy na životní prostředí a nedocházelo k jeho ničení a byly dodrženy principy trvale udržitelného rozvoje. Programové šetření rozvoje oblasti je prakticky rozděleno na dvě části. První část obsahuje podrobné analýzy a hodnocení oblasti. Druhá část potom přináší informace o předpokladech, problémech, projektech a strategie rozvoje do budoucna. Oblast Mušovských jezer, která spadá pod obec Pasohlávky, neměla nikdy vypracovaný žádný strategický plán rozvoje. Mušovská jezera, řeší největší problém s návštěvností. Je zde velký potenciál, protože se jedná o velkou vodní plochu, která by mohla být lépe využitá než doposud. Nachází se zde i termální a geotermální prameny, které by se určitě daly také lépe zúročit v cestovním ruchu. Nachází se zde autokemp, který nabízí různé možnosti ubytování a pořádá různé akce tak, aby do této oblasti přilákali více turistů. Do oblasti přijíždí více a více turistů i kvůli nově vybudovanému aquaparku 35
Pasohlávky, který se nachází prakticky na břehu jezera. Na základě informací o návštěvnosti této oblasti jsem se rozhodl právě pro tuto oblast a vypracovat právě pro tuto oblast Strategický plán rozvoje oblasti cestovního ruchu, který bude nápomocný oblasti tak, aby co nejvíce naplnila svůj potenciál cestovního ruchu. Tato otázka mi není lhostejná, protože tato oblast se nachází kousek od mého bydliště a je natolik zajímavá a na relaxaci vhodná, že by si zasloužila trošku větší péči. Snažím se získat co nejvíce informací o této problematice a o skutečných číslech tak, abych se do své práce mohl co nejvíce ponořit a přispět svojí prací k rozvoji této oblasti.
7
SWOT analýza
SWOT analýza je metoda, která umožňuje identifikovat silné (Strengths) a slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), které jsou spojené s nějakým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem a politikou. SWOT analýza je metoda, která je používána hlavně v marketingu. Jedná se o součást strategického plánování na delší období. Základ této metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení faktorů, který plán ovlivňují a jsou rozděleny do čtyř základních skupin.
Vzájemnou interakcí faktorů silných a
slabých stránek na jendé straně oprti hrozbám a příležitostem na druhé straně, lze získat nové a kvalitní informace, které hodnotí jejich vzájemný střet.
Obrázek 1 - SWOT analýza
36
8
Praktická část
8.1
Vymezení zkoumaného území, přírodní podmínky a poloha oblasti
Mušovská jezera se nacházejí na Jižní Moravě, jihovýchodně od města Brna. Jezera jsou vzdálená od krajského města zhruba 35 km. Jezera se nachází také kousek od hraničního přechodu s Rakouskem. Mušovská jezera spadají do oblasti Břeclav a Brno – venkov. Jezera také patří do oblasti Pálavy, která je chráněným krajinným územím.
Obrázek 2 - Mušovská jezera
37
8.2
Přírodní podmínky a poloha oblasti
V členění České republiky spadají Mušovská jezera do oblasti Pálavy. Jedná se o rozsáhlou vodní plochu, která je první ze tří navazujících nádrží vodního díla Novomlýnských nádrží, které bylo vybudováno mezi roky 1975 až 1988. Jedná se o údolní nádrž na řece Dyji, které leží na rozhraní Břeclav a Brno – venkov. Území leží v nadmořské výšce zhruba 478 m. n. m. Nejvyšším vrcholem v oblasti je Děvín s nadmořskou výškou 549m, který vystupuje z nížiny, kde se nachází Mušovská jezera a tvoří zde tak výškovou dominantu. V oblasti Mušovských jezer je velké množství vápencové horniny, která vznikla v druhohorním moři Alpinským vrásněním. Vybudování jezer měl velký dopad na životní prostředí v této oblasti. Nejdříve se mluvilo o tom, že jezera budou postavena kvůli zavlažování zemědělské půdy a budou zde vedeny zavlažovací kanály, ale z tohoto plánu nakonec sešlo. Po zaplavení této oblasti zaniklo několik desítek hektarů původních lučních lesů, které zajišťovali rozliv vody v krajině. Po velkých protestech byla vodní hladina prostřední nádrže snížena o 85cm a byly zde zachovány dva ostrůvky, na kterých se alespoň částečně povedlo obnovit původní luční lesy. Mušovským jezerům musela ustoupit zcela obec Mušov, která byla zcela zatopena a dochován byl pouze místní kostel, který stojí nad vsí na kopečku. Krásnou malebnou krajinu v oblasti jezer dotváří lesy a hlavně krásný výhled na Pálavské vrchy směrem k městu Mikulov, které je vzdálené 3 km od jezer. Mušovská jezera spadají pod vodní dílo Novomlýnské nádrže, které se dělí na tři menší na sebe navazující nádrže a to: Mušovskou nádrž (horní nádrž), Věstonickou (střední nádrž) a Novomlýnskou (dolní nádrž). Pokud se podíváme na pobřeží, zjistíme, že zemní hráz je vysoká 6,4 m a dlouhá 2484 m. Tvoří východní břeh, vede po ní silnice I/52 Pohořelice – Mikulov a na její druhé straně se nachází Věstonická nádrž. Na severním břehu se nachází obec Pasohlávky s autokempem a novým aquaparkem a dvěma od nádrže oddělenými umělými jezery: Velká Laguna a Malá Laguna. 38
Podnebí je zde velice příznivé, protože samotný Jihomoravský kraj má velice teplé podnebí. Podnebí je zde vhodné k rekreaci i z důvodu toho, že zde je každoročně malé množství srážek. Zdejší podnebí a velikost vodních ploch je vhodné pro velké množství živočichů i rostlin. Střední nádrž Mušovských jezer je vyhlášena kvůli přírodní rezervaci s malými umělými ostrůvky, které často slouží jako hnízdiště ptáků. Mušovská jezera plní více funkcí. Poskytují relaxaci u vodní plochy. Jezera poskytuji také výrobu elektřiny a to převážně na dolní nádrži. Také závlahu širokému okolí, protože v této oblasti je každoročně velké sucho a dešťové srážky jsou zde spíše ojedinělé. V poslední době jsou také na jezerech rozvinuté čím dál tím častěji sporty. Uskutečňuje se zde rybolov, jak rekreační tak sportovní. Dále se zde více a více rozšiřují sporty, jako jsou jachting nebo surfing.
8.3
Obecná charakteristika oblasti Mušovských jezer
Mušovská jezera patří pod vodní dílo Novomlýnských nádrží. Vodní díla jsou definovány jako stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod. Umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami. Ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným vodním zákonem (č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
39
Tabulka 6 - Základní informace o Mušovských jezerech
Rozloha
527,5 ha
Délka
6,5 km
Objem
7,49 mil.m3
Maximální hloubka
4,5 m
Kraj
Jihomoravský
Katastrální území
Obec Pasohlávky
Okresy
Břeclav a Brno – venkov
Kontaktní adresa
Turistické informační centrum Pasohlávky
Tel.
519 427 624
WWW stránky
www.pasohlavky.cz
Typ nádrže
Údolní nádrž
Přítok vody
Dyje
Odtok vody
Dyje
Zdroj:[www.pasohlavky.cz]
8.4
Historie Mušovských jezer
Historie Mušovských jezer je silně propojena s historii obce Mušov. První písemná zmínka o Mušovu pochází z roku 1276. Vesnice byla založena ve 13. stol. německými kolonizátory na stezce z dnešního Brna do Vídně. Nacházela se zde řeka Dyje, která zde protékala lužními lesy a pravidelně zaplavovala okolí. Obec Mušov byla odstraněna z katastrálního území koncem 70. let. 20. stol. na základě socialistických orgánů, které rozhodly, že oblast bude vyklizena a zaplavena v důsledku výstavby vodního díla Nové Mlýny. Obec Mušov bývala samostatnou obcí až v roce, kdy měla být zatopena. Byla spojena s obcí Pasohlávky a místní obyvatelé si mohli vybrat ze dvou možností náhradního bydlení. Buď dostali byt a nebo si postavili nové domy na pozemcích jim přiděleným v nové ulici v obci Pasohlávky. Zatopení vesnice nezabránily ani velké protesty místních občanů. Z vesnice se díky snaze památkářů podařilo zachránit pouze kostel svatého Linharta. Mušovská jezera definitivně vznikla v roce 1987, jak už bylo zmíněno, vznikly tři na sebe navazující nádrže, které jsou popsané v tabulce č. 7.
40
Obrázek 3 - kostel sv. Linharta Tabulka 7 - Přehled nádrží
přehradní nádrž
pořadí nádrže na
rozloha (ha)
maximální hloubka
toku
(m)
Mušovská
I
528
4,3
Věstonická
II
1031
5,3
Novomlýnská
III
1668
7,8
Zdroj:[www.pasohlavky.cz] Jak můžeme vidět z tabulky č. 7 Mušovská nádrž je nejmenší z vodního díla Novomlýnských nádrží, ale pro cestovní ruch je nejdůležitější, protože je z těchto tří nádrží nejnavštěvovanější a nejvíce slouží pro potřeby cestovního ruchu.
41
9
Cestovní ruch u Mušovských jezer
9.1
Potenciál cestovního ruchu v oblasti Mušovských jezer
Cílem cestovního ruchu se může stát území, které musí splňovat určité podmínky. Můžeme je rozdělit na dvě hlavní podmínky: lokalizační a realizační podmínky. Lokalizační podmínky v cestovním ruchu umožňují rozvíjet a umístit aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě a za předpokladu co dané území nabízí. Lokalizační podmínky mohou být vyjádřeny buď aktivitou místní přírody a místní krajiny nebo místní kulturou, zvyky a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu oproti lokalizačním podmínkám umožňují uspokojovat vlastní potřeby účastníků cestovního ruchu. Můžeme je rozdělit na předpoklady spojené s dopravou a materiálně technickou základnou, které vyjadřují vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Pokud zhodnotíme lokalizační podmínky a předpoklady pro další rozvoj cestovního ruchu zjistíme jaký je zde potenciál cestovního ruchu. V roce 2001 byla zpracována studie Ministerstvem pro místní rozvoj na Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky. Tuto studii zpracoval Ústav územního rozvoje Brno. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu se vypočítalo pomocí bodů za přírodní a kulturní subsystémy. Přírodní subsystém je založený na aktivní turistice, rekreaci a poznávání přírody. Kulturní subsystém je vyjádřený cestami za kulturním poznáním. Oblast Mušovských jezer byla ohodnocena 47 body za přírodní prostředí v tomto mikroregionu, což znamená střední atraktivitu přírodního prostředí. Pokud se podíváme na celkovou využitelnost oblasti pro cestovní ruch je tato oblast s 22 body (maximum na Jižní Moravě 43) na dolní polovině škály tohoto hodnocení. Z těchto ukazatelů můžeme zjistit tedy, že oblast má určité přírodní předpoklady, ale celkové předpoklady pro cestovní ruch zde nejsou až tak velké v důsledku ne zcela využitého území.
42
9.2
Předpoklady cestovního ruchu
9.2.1 Přírodní předpoklady Přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu patří mezi základní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Tyto předpoklady přímo souvisí s rozmanitostí přírodního prostředí. K přírodním předpokladům rozvoje území patří hlavně poloha, povrch území, povrchové vody i podzemní vody, fauna, flora a také chráněné území. Mušovská jezera se nacházejí v oblasti Pálavy na Jižní Moravě.
Pálava Je vyhlášená chráněná krajinná oblast České republiky, která byla vyhlášena v roce 1976 Ministerstvem kultury. Tato oblast o celkové výměře 83 km² zasahuje až k hranicím s Rakouskem. V roce 1986 byla tato oblast zařazena organizací UNESCO do mezinárodní sítě biosférických rezervací nejznámějších světových ekosystémů. Oblast Mušovských jezer a celé Pálavy je také vyhlášena jako ptačí oblast. Předmětem ochrany jsou populace čápa bílého, orla mořského, včelojeda lesního, strakapouda jižního, strakapouda prostředního, pěnice vlašské, lejska bělokrkého a ťuhýka obecného. CHKO Pálava ochraňuje také jedny z nejcennějších biotopů druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny. Zajímavostí této krajiny jsou také Vápencová bradla z období Jury, které zde tvoří významný morfologický prvek.
Kočičí skála Je chráněný vápencový skalní útvar s typickou pálavskou stepní květenou. Přírodní památka Kočičí skála je izolovaným úlomkem kry pevných druhohorních vápenců označovaných jako ernstbrunnské vrstvy. Na těchto horninách se vyvinuly mělké půdy rendziny, které mají vysoký obsah vápencového štěrku.
43
Svatý kopeček Jedná se přírodní o rezervaci, která byla vyhlášena v roce 1946 na rozloze 37,2 ha. Svatý kopeček je jeden z kopců Pavlovských vrchů. Spolu se zvonicí a kaplí Sv. Šebestiána tvoří významnou krajinnou dominantu nad Mikulovem. Dále se zde nachází ještě Kaple Božího hrobu se zaklenutou kopulí, která je na turistické stezce v navazujícím lesním porostu
Hydrotermální zdroje Na území Mušovských jezer prakticky na jejich břehu se nachází hydrotermální zdroje, které byly objeveny v roce 1990 a 1995. Jedná se o termální pramen o teplotě 46 °C. Jedná se o celkově dva vrty s označením Mušov – 3G a Pasohlávky – 2G. Tyto termální prameny jsou označeny Ministerstvem zdravotnictví jako léčebné. K významným přírodním předpokladům samozřejmě patří samotná Mušovská jezera. Nabízejí velké množství možností k cestovnímu ruchu. Je zde vybudována materiálně technická základna, která pokrývá ubytovací zařízení, stravovací zařízení, zábavní zařízení a sportovní vyžití. Nachází se zde i lázeňská zařízení. Po obvodu břehu Mušovských jezer je vybudováný velký autokemp Merkur, jsou zde chatky, které je možné si pronajmout k ubytování, nachází se zde hotel Termal, který nabízí termální bazén a je zde i aquapark a plány jsou i na vybudování nových Čínských lázní.
9.2.2 Kulturně – historické předpoklady Vyplívají z výsledku lidské činnosti a souvisí s historickým vývojem území. Předmětem jsou architektonické památky, technické památky, muzea, galerie a archeologická naleziště. V blízkosti Mušovských jezer můžeme nalézt historické památky.
Kostel sv. Linharta Jedná se o římskokatolický chrám, který se nachází na malém umělém ostrůvku na Mušovském jezeře. Chrám je chráněn jako kulturní památka České republiky. Kostel spadá pod obec Pasohlávky, která v roce 2012 žádala o evropské dotace pro zpřístupnění ke kostelu a na jeho opravu. Zpřístupnění kostela se povedlo, jezdí k němu 44
lodní doprava a kostel je staticky zajištěný, ale jeho celková oprava by se vyšplhala k 16mil. Kč.
Římská vojenská pevnost u Mušova Archeologická lokalita, která je součástí obce Pasohlávky. Nachází se na kopci Hradisko nad Mušovským jezerem. První výkopy, které se zde uskutečnili v 20. letech 20. stol. zde objevili vojenskou pevnost římského vojska z konce 2. stol. našeho letopočtu. Jedná se kulturní památku České republiky.
Mikulov Toto město se nachází kousek od Mušovských jezer a tak turisté z této oblasti hodně navštěvují právě toto nejbližší město. Město Mikulov je historické město, jehož historické centrum má status městské památkové rezervace. Nachází se zde památky:
Dietrichsteinská hrobka
Gotická hranolová městská věž
Kaple svatého Šebestiána
Kostel Povýšení svatého Kříže
Kostel sv. Václava
Křížová cesta a kaple Božího hrobu
Obří sud (Mikulov)
Linie československého opevnění s pěchotním srubem MJ-S 29, která byla budována na ochranu před nacistickým Německem.
Raně barokní piaristický klášter s kostelem sv. Jana Křtitele z let 1666 – 1689
Sloup Nejsvětější Trojice od Ignáce Lengelachera z roku 1724.
Synagoga v Mikulově
Věž na Kozím vrchu
Zámek Mikulov
Zámecká zahrada - založena v roce 1691
Židovská čtvrť
Židovský hřbitov 45
Každoročně se zde v této oblasti konají kulturní akce. Přímo u Mušovských jezer se každoročně v kempu Merkur koná zahájení turistické sezóny jako takový menší hudební festival. V největším kempu u vodní nádrže Autokemp Merkur se v sezóně konají různé akce jako koncerty, divadelní představení, maškarní plesy a je zde provozováno i letní kino. V Mikulově se pak každoročně koná vinobraní, které do oblasti přiláká velké množství lidí a jedná se o největší akci v okolí.
9.3
Základní turistická infrastruktura
Infrastruktura je jednou z nejdůležitějších složek pro cestovní ruch. Pokud totiž není zabezpečená infrastruktura cestovního ruchu jako je doprava, ubytovací a stravovací zařízení není možné zajistit kvalitní chod cestovního ruchu. Turistickou infrastrukturu lze rozdělit na základní a doprovodnou. Základní turistickou infrastrukturou rozumíme ubytovací a stravovací zařízení a jejich kapacity.
9.3.1 Ubytovací zařízení Pro rozvoj cestovního ruchu je asi nejdůležitějším faktorem nabídka a kvalita ubytovacích zařízení. Podle státní koncepce cestovního ruchu a podle jednotné klasifikace ubytovacích zařízení můžeme rozlišit hotel, hotel garni, pension, motel, ubytovny, ubytování v soukromí, kempy a chaty. Pokud se podíváme na možnosti ubytování u Mušovských jezer, zjistíme, že jsou rozmanité. Pokud by i byly vyčerpány všechny možnosti ubytování přímo u jezera je možnost se ubytovat v nedalekém Mikulově.
46
Tabulka 8 - Možnosti ubytování v blízkosti Mušovského jezera
Ubytovací
Adresa
WWW stránky
zařízení Hotel Termal
Ubytovací možnosti
Mušov
www.hoteltermal.cz
pokoje, apartmány, freedomky
Autokemp
Mušov -
Merkur
Pasohlávky
www.kemp-merkur.cz
apartmány, chaty, stany, obytné buňky, bungalovy
Penzion Pálava
Pasohlávky
www.penzion-palava.cz
pokoje
Penzion sv.
Pasohlávky
www.penzionsvanny.cz
pokoje, apartmány
Anny Vranovice
www.penzionveritas.cz
apartmány
Chata Kjara
Mušov
www.chaty-musov.cz/kjara
chata
Chata Terezka
Mušov
www.chaty-
chata
Penzion Veritas
musov.cz/terezka Pálavské
Pasohlávky
apartmány
www.palavske-
apartmány
apartmany.cz
Zdroj:[www.abc-hotel.cz] Největší ubytovací možnosti v blízkosti Mušovského jezera nabízí Autokemp Merkur. V Autokemp můžeme najít až 1000 míst pro stany, bungalovy, chaty, ale i apartmány. Autokemp se nachází přímo na břehu jezera směrem od Brna po pravé straně. Druhé ubytování, které je opravdu v těsné blízkosti jezera je hotel Termal, který se nachází před autokempem Merkur a nabízí ubytovaní ve více budovách s různým 47
vybavením pokojů. Zajímavostí je, že součástí hotelu jsou freedomky, které jsou umístěné v zahradě hotelu a jedná se o samostatné apartmány ze dřeva, které dokonale zapadají do rázu krajiny. Ubytování poskytuje i obec Pasohlávky, pod kterou vodní nádrž spadá a nachází se odtud nedaleko. Další ubytovací zařízení poskytuje nejbližší město od jezera a to Mikulov. V tabulce č. 9 jsou napsány, nejlépe hodnocené ubytovací zařízení v Mikulově. Ve městě je celkem 56 možností k ubytování. Tabulka 9 - Možnosti ubytování v Mikulově
Ubytovací
Adresa
WWW stránky
zařízení Hotel Maroli
Ubytovací možnosti
K Vápence 609
www.hotelmaroli.cz
pokoje, apartmány
Hotel Galant
Mlýnská 2
www.galant.cz
pokoje
Hotel Golf Garni
Vídeňská 54
www.hotelgolfgarni.cz
pokoje
Pension Baltazar
Husova 44
www.pensionbaltazar.cz
pokoje
Hotel Zámeček
K Vápence 6
www.zamecekmikulov.cz
pokoje, apartmány
Penzion Crhan
Hliniště 25
www.crhan.cz
pokoje
Hotel Vivaldi
Kostelní náměstí
www.vivaldihotel.cz
pokoje, apartmány
155 Hotel Templ
Husova 305/50
www.templ.cz
pokoje, apartmány
Penzion Verde
Dukelská 36
www.penzionverde.cz
pokoje, mobilhouse
Zdroj:[www.booking.com] Pokud se podíváme celkově na ubytovací možnosti v oblasti Mušovských jezer a blízkém okolí zjistíme, že ubytovací možnosti jsou dostatečné. Turisté mají na výběr z mnoha kategorií hotelů, pensionů, chalup, kempu a ubytování v soukromí. V případě rozvoje cestovního ruchu zde by měla ubytovací kapacita stačit.
48
9.3.2 Stravovací zařízení Další složkou pro rozvoj turistické infrastruktury je nabídka stravovacích zařízení. Ubytovací a stravovací zařízení jsou nezbytnou nutností pro kvalitní cestovní ruch v dané oblasti. Možnosti stravovaní u Mušovských jezer jsou uvedeny v tabulce č. 10. Tabulka 10 - Možnosti stravovaní u Mušovského jezera
Umístění stravovacího
Stravovací zařízení
Typ podniku
Hotel Termal
Restaurace hotel Termal
restaurace
Hotel Termal
Grill centrum hotel Termal
grill
Aqualand Moravia
Imperium Restaurant
restaurace
Autokemp Merkur
Restaurace Grill bistro
grill, bistro
zařízení
Mušov Autokemp Merkur
Pizzarestaurant Laguna
pizzerie
Autokemp Merkur
Občerstvení Kučera
buffet
Autokemp Merkur
Restaurace Rybářská bašta
restaurace - rybí
Autokemp Merkur
Pizzerie u Římana
pizzerie
Autokemp Merkur
Restaurace Mušovský řízek
restaurace – pouze řízky
Autokemp Merkur
Restaurace u Tlusťocha
restaurace
Autokemp Merkur
Restaurace NAHÁČKU
restaurace - rybí
Autokemp Merkur
Restaurace u Pavouka
restaurace
Pasohlávky
Restaurace u Lasa
restaurace
Pasohlávky
U jezera
restaurace
Pasohlávky
Poseidon
restaurace
Pasohlávky
U Raka
restaurace
Zdroj:[www.ceske-hospudky.cz] V okolí Mušovských jezer nalezneme velké množství restaurací a občerstvení. Nejvíce stravovacích zařízení se nachází v Autokempu Merkur, kde je nabídka stravování opravdu široká tak, aby si každý turista mohl vybrat. Najdeme zde restaurace s českou, mezinárodní kuchyní, rybí restaurace, bufety, pizzerie, bufety a také kiosky a rychlé občerstvení. V hotelu Termal, který se nachází také na břehu jezera je restaurace, která nabízí českou a mezinárodní kuchyni a nabízí také grill bar se specialitami z grilu. Další restaurace se nachází v nedalekých Pasohlávkách, kde je výběr restaurací také 49
dobrý a je zde také možnost vybrat si podle oblíbenosti kuchyně.
9.4
Doprovodná turistická infrastruktura
Pod doprovodnou infrastrukturu cestovního ruchu se řadí hlavně sportovně – rekreační a turistická dopravní infrastruktura.
9.4.1 Sportovně – rekreační infrastruktura Do sportovně - rekreační infrastruktury patří všechna zařízení, která poskytují sportovní a rekreační služby. Do této infrastruktury tedy patří bazény, sportovní stadióny, zábavní komplexy a parky, fitness centra, welness centra a relaxační salóny, solária a další. V okolí Mušovských jezer můžeme naleznout různé sportovně – rekreační vyžití jako: fotbal, plavaní, tenis, bowling, jezdectví, jachting, lázeňství a další.
Sportovní možnosti na jezeru: Plavání Jachting Surfing Potápění Sportovní rybolov Vodní lyžování Kajaky a šlapadla Kiteboarding Aquazorbing
50
Sportovní možnosti v okolí jezera:
Fotbal – hřiště v autokempu Merkur, hřiště v obci Pasohlávky
Tenis – tenisové kurty v autokempu Merkur
Bowling – dráhy v hotelu Termal
Jezdectví – stáje v obci Pasohlávky
Plavání – aquapark Moravia
Adrenalinové sporty (tobogány) – aquapark Moravia
Volejbal – hřiště v autokempu Merkur
Paintball – aréna v autokempu Merkur Minigolf – hrací plocha v autokempu Merkur Půjčovna kol a elektrokol v autokempu Merkur Dětská hřiště – autokemp Merkur i u aquaparku
Rekreační možnosti v okolí jezera: Termální bazén - v hotelu Termal (Zdroj 3G Mušov) Welness centrum - ,,Forum Romanum,, v aquaparku Morávia Masáže – Aqualand Moravia Solárium –Aqualand Moravia Dětské sauny – Aqualand Moravia Koupaliště Mikulov Mušovská jezera a nejbližší okolí nabízejí velké množství sportovního a rekreačního využití. Velký podíl na tom má autokemp Merkur, který ve svém areálu nabízí mnoho sportovišť a také nabízí možnost vyzkoušet si různé vodní sporty přímo na vodní ploše. U sportů jako např. vodní lyžování je k zapůjčení všechno vybavení a také jsou zde školení instruktoři.
51
Rekreaci a odpočinek nabízí zase více hotel Termal a Aqualand Moravia. V hotelu Termal můžeme najít termální bazén, který však není moc velký. Jedná se o bazén, který je zásobovaný geotermální vodou s vysokým obsahem sirovodíku a minerálních látek s výstupní teplotou pramene 46 °C. Tento pramen je v České republice ojedinělý a je vhodný k léčbě pohybového aparátu. Tento bazén je velmi oblíbený, protože se jedná o termální bazén v blízkosti Brna a tím, že je to menší bazén může se stát, že bude bazén obsazený a musí se třeba i hodinu čekat. Aqualand Moravia nabízí kombinaci adrenalinových zážitků a relaxace. Nově vybudovaný aquapark je zásobován geotermální vodou a tím je voda v bazénech příjemně teplá. Nachází se zde velké množství tobogánů a skluzavek, ale také velké welness centrum s řadou výhřivek, lázní a saun různých druhů. Je zde také možnost různých procedur, jako jsou masáže nebo zábaly. Každoročně se na Mušovských jezerech konají i sportovní akce. Konají se zde závody dračích lodí nebo třeba závody ve windsurfingu a nově se také zde uskutečňují závody v motosurfingu, který je novým sportem, ale jedná se o mezinárodní mistrovství světa, takže sem na tuto akci přijíždí i zahraniční turisté.
9.4.2 Dopravní turistická infrastruktura Pod pojmem dopravní turistická infrastruktura si představíme hlavně naučné stezky, cyklotrasy a cyklostezky, pěší stezky a také běžecké trasy pro zimní lyžovaní, které se však v oblasti Mušovských jezer nevyskytují. Za cyklotrasy, považujeme silnice nižších tříd, polní a lesní cesty. V okolí kolem Mušovských jezer nalezneme množství cyklotras, které vedou buď jen kolem jezer a nebo jsou delší a dá se na kole příjemně dojet až třeba do Lednicko-Valtického areálu.
52
Tabulka 11 - cyklotrasy okolo Mušovského jezera
Název cyklotrasy
Trasa
Délka
Náročnost
Naučná archeologická
Mušov – Dolní Věstonice -
5 km
nejnižší
stezka
Pavlov
Naučná stezka
Pasohlávky – Dolní Věstonice
11 km
nejnižší
Pasohlávky – Kletnice – Dolní
11 km
střední
Pasohlávky - Pavlov
3 km
nízká
Pasohlávky – Strachotín – Brod
15 km
nízká
82 km
střední
Věstonická nádrž Naučná stezka Děvín
Věstonice Naučná stezka Pavlovské vinice Okolo ATC Merkur
nad Dyjí Mikulovská vinařská
Pasohlávky – Mikulov – Milovice
stezka
- Pavlov- Valtice - Sedlec
Pohádkovou krajinou
Pasohlávky – Mikulov - Lednice
32 km
nízká
Naučná vinařská stezka
Pasohlávky - Mikulov – Bavory-
20 km
střední
Mikulov
Perná – Horní Věstonice – Dolní
na kole
Věstonice – Pavlov - Kletnice Zdroj:[www.slovacko.cz]
Pěší turistické trasy Pěší turistika kolem Mušovských jezer je velmi rozmanitá. Jelikož poloha jezer je uprostřed nížiny a je obklopena, polnostmi a loukami je zde možné se vydat na pěší turu jen po polních nebo lesních cestách, které nejsou ani značené. Výlety do okolí jezer jsou tak velmi časté a pokud se turisté odkloní od hlavní silnice, která vede směrem do Mikulova mohou si užít pěknou procházku v krásné krajině v blízkosti jezer. Pěší turistika je zde i ve formě, kdy turisté jdou na vycházku kolem jezer. Pokud se vydají okolo celých jezer, může se jednat o opravdu dlouhou procházku.
53
Další možností jsou, ale také běžně značené turistické trasy, které se v okolí nacházejí. Tyto trasy povětšinou začínají kousek od jezer a nabízejí zajímavé výlety do okolí. Turistické trasy v blízkosti jezer jsou uvedeny v tabulce č. 12. Tabulka 12 - Pěší turistické trasy Mušovská jezera
Barva
Číslo trasy
Trasa
Délka
Zelená
4565
Nové Mlýny – Pavlov – Horní Věstonice
13 km
Červená
0521
Popice – Děvičky – Mikulov – Pasohlávky
18,5 km
Modrá
2054
Děvíčky – Perná
5 km
Zdroj:[www.obec-pavlov.cz]
Naučné pěší trasy Mušovská jezera se nachází v oblasti Pálavy, která je vyhlášena vinařskou oblastí, proto je jasné, že je zde velké množství naučných stezek, které se věnují právě vínu. Většina naučných stezek jsou spíše cyklotrasy, které jsem uvedl v tabulce č. 11, ale najdou se i naučné stezky, které jsou vyloženě pro pěší turistiku. Hlavně u naučných stezek, které se týkají vína je lepší, jít pěšky, protože tyto stezky téměř vždy obsahují i zastávky v místních sklípcích a vinotékách a proto kolo není až tak vhodné pro přepravu. Vinařská naučná stezka Mikulov – ačkoliv podle názvu by se mohlo zdát, že stezka začíná ve městě Mikulov, není to až tak pravda. Stezka začíná už prakticky kousek od Mušovských jezer a pokračuje dále do města Mikulov. Pod mikulovským náměstím se nachází panel s informacemi. Cesta vede dále pryč z města. Nejprve do Bavor, dále do Perné a pak dále do Horních a Dolních Věstonic. Další trasa vede z Mikulova do Pavlova, kde je pozoruhodná sklepní architektura a dále do obce Kletnice. Trasa je vedena po silnicích 3. třídy, je nenáročná.
54
Obsah panelů: Úvodní panel – mapa trasy a plán města Mikulov Informace o vinařské oblasti Bavory – historie vinařské obce Perná – historie vinařské obce Perenské vinice Horní Věstonice - historie vinařské obce Dolní Věstonice - historie vinařské obce, Pavlov - historie vinařské obce, ekologické vinohradnictví Panoramatická mapa, klimatologické podmínky Klentnice - historie vinařské obce, mapa NS vinařské Mikulov Zdroj:[www.mikulov.cz/turistika]
Naučná stezka Děvín Jedná se o tradiční naučnou stezku, která prochází Národní přírodní rezervací Děvín, která je významnou dominantou celého okolí a Pálavských vrchů. Trasa naučné stezky je vedena po značených trasách. Stezka má celkem 15 zastavení a seznamuje skladbou vegetace lokality, s vodohospodářskou a zemědělskou problematikou, geologickým složením oblasti Pálavy, historií a osídlením hradu Děvín a myslivostí v této oblasti. Délka trasy je 10,8 km a jedná se poměrně o náročnou stezku, protože je hodně kopcovitá.
55
Obsah panelů: NPR Děvín v ochraně přírody a krajiny Teplomilné doubravy v NPR Děvín Skalní stepi v NPR Děvín Historie hradu Děvičky a osídlení krajiny Dubohabrový les v NPR Děvín Historie a současnost lesního hospodářství v NPR Děvín Lipová javořina a suťový les v NPR Děvín Geologická stavba a geomorfologie Pavlovských vrchů Horolezectví a ostatní sporty v NPR Děvín Pastviny v NPR Děvín a jejich údržba Invazní rostliny a dřeviny v NPR Děvín Historie a současnost myslivosti v NPR Děvín Technická zařízení v NPR Děvín Drnová a luční step v NPR Děvín Vodní hospodářství pod Pálavou Zdroj:[www.obec-pavlov.cz/turisticke-zajimavosti]
9.5
Druhy a formy cestovního ruchu Mušovských jezer
Formy cestovního ruchu se dělí podle motivace na účasti na cestovním ruchu a druhy cestovního ruchu se dělí podle průběhu cestovního ruchu a způsobu jeho realizace v závislosti na geografických a ekonomických podmínkách. Nejoblíbenější formou cestovního ruchu u Mušovských jezer je sportovně – rekreační cestovní ruch a to především v letní sezóně. Tato forma cestovního ruchu je pevně vázaná na vodní plochu Mušovských jezer a centrem pro tuto formu cestovního ruchu 56
jsou tedy přímo Mušovská jezera. Rekreaci nabízí jak vodní plocha a její břehy tak i okolí a sportovní vyžití nabízí hlavně zařízení, která se zde nacházejí. Další formou cestovního ruchu v této oblasti je kulturně – poznávací cestovní ruch. Tato forma cestovního ruchu je nevíce rozšířena v blízkém okolí Mušovských jezer např. ve městě Mikulov nebo v obci Pasohlávky. Lázeňství je formou cestovního ruchu, za kterou se do této oblasti sice jezdí, ale nejsou pro ni zde takové podmínky, které by si tato oblast zasloužila a podmínky pro lázeňství jsou zde značně omezené. Přitom se zde jedná o dva vrty, které poskytují geotermální vodu a je škoda, že jsou tak málo využity pro léčebné účinky. Oblast je také vhodná pro chataření a chalupaření a tyto formy jsou často spojovány s rybařením, pro které jsou zde také vhodné podmínky. Určitý potenciál se naskýtá i ve formě kongresového cestovního ruchu, protože hotel Termal, který se zde nachází, se snaží právě o to, aby sem přilákal kongresy a zasedání a vybudovali proto vhodné podmínky. V malé formě, ale přece se zde vyskytuje i náboženský cestovní ruch, kdy na Jižní Moravě žije poměrně velké procento věřících a v této oblasti se nachází sv. Kopeček, který věřící láká k výletu. Jsou zde i kostely, které jsou krásně vyzdobeny a proto lákají turisty. V této oblasti se nevyskytuje forma cestovního ruchu a to nákupní. Lidé oblasti Mušovských jezer jezdí za nákupy naopak do Brna nebo případně přes hranice do Rakouska. Nákupní centra, které známe především z velkých měst zde nenajdeme. Nevýhodou oblasti cestovního ruchu Mušovských jezer je sezónnost. V letních měsících jsou zde podmínky pro cestovní ruch dobré, ale v zimní sezóně zde cestovní ruch prakticky neexistuje. Nejsou zde lyžařské areály ani běžecké trasy a proto toto území v druhé polovině roku značně strádá.
57
10
SWOT analýza cestovního ruchu u Mušovských jezer
Pro formulaci silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb byla provedena analýza situace cestovního ruchu v oblasti Mušovských jezer, poskytnuté informace informačního centra Pasohlávky a informačního centra Pavlov, určitý Strategický plán pro tuto oblast, spolupráce s internetem a odbornou literaturou a také sem musím započítat vlastní poznatky. SWOT analýza cestovního ruchu v oblasti Mušovských jezer je rozdělena do pěti základních částí: přírodní předpoklady; turistická infrastruktura a atraktivita území; služby a produkty cestovního ruchu, akce; informace, komunikace a marketing v oblasti; lidské zdroje a finance. Zpracovaná SWOT analýza mi poslouží jako polopatické ukázaní toho co je potřeba v oblasti zlepšit, na co se více nebo méně soustředit a také poslouží jako podklad pro sestavení strategie rozvoje cestovního ruchu a navržení priorit, opatření a konkrétních aktivit.
58
Přírodní předpoklady Silné stránky
Slabé stránky
Výhodná geografická poloha území
Špatné označení přírodních zajímavostí
Čisté životní prostředí
Znečištěná voda ve vodních nádržích
Zachovalý ráz krajiny
Množství odpadků na břehu vodních nádrží
Existence chráněných území
Špatný přístup k vodě
Vodní nádrže vhodné pro rekreaci
Břeh nádrže zabraný kempem, špatný přístup
Přírodní zajímavosti (skály)
Slabá atraktivita území
Dobrá kombinace nížiny a Pálavské vrchy Zajímavé malé ostrůvky Příležitosti
Ohrožení
Větší využití vodních ploch
Ještě větší znečištění vodních nádrží
Rozvoj venkovské turistiky
Změna krajiny v důsledku budování nových lázní
Vybudování další turistických pěších
Ničení přirozených hnízdišť ptactva
tras
59
Turistická infrastruktura a atraktivita území Silné stránky
Slabé stránky
Kvalitní cyklotrasy a naučné stezky
Sezónnost – zimní sezóna neexistuje
Dobrá dopravní dostupnost
Špatný přístupna některá sportoviště (pouze v kempu)
Vybudování zábavního – relaxačního
Nedostatek toalet u Mušovských jezer
aquaparku Velké množství půjčoven sportovních
Kulturně – historický potenciál ve
potřeb
vzdálenějším Mikulově
Relaxační možnosti
Mále množství památek bezprostředně u jezera
Malá vzdálenost od rakouských hranic
Mimo kemp žádné převlíkací kabinky
Velké nezastavěné území
Na výběr pouze jeden kemp
Příležitosti
Ohrožení
Vybudování více dostupných hřišť
Nedostatek financí na údržbu nádrží
Zlepšení vodní dopravy
Špatná komunikace turistů s místními obyvateli
Organizace více sportovních a
Zastaralost materiálně technické základny
kulturních akcí Obnova materiálně technické základny
Vandalismus
Vybudování dalšího kempu
Vybudování dálnice směrem do Vídně – odklon turistů
Vybudování veřejných toalet a převlíkáren Kostel sv. Linharta lepší dostupnost
60
Služby a produkty cestovního ruchu, akce Silné stránky
Slabé stránky
Velká kulturní akce v okolí - Vinobraní
Malá možnost výběru ubytování (pouze jeden hotel u jezera)
Rozvoj kulturních akcí u jezera
Špatná komunikace ze zahraničními
(koncerty, kino)
hosty
Vyhlídkové lety nad oblastí
Sezónnost nabídky
Možnost letních outdoorových aktivit
Krátká doba pobytu návštěvníků
Vinařské stezky
Rozvinuté služby CR pouze v ubytovacích zařízeních
Lázeňské služby
Malá kapacita pro poskytování lázeňských služeb
Možnost kongresových akcí Příležitosti
Ohrožení
Vybudování nových lázní (chystaný
Ekonomická situace
projekt) Udržení a rozšíření pořádání sportovních
Neatraktivnost oblasti
akcí Zvětšení možností pro kongresový CR
Cestovní ruch možný pouze v letních měsících
Větší a větší zájem o cykloturistiku
Nízká jazyková vybavenost personálu CR
Růst zájmu českých obyvatel o poznávání krás ČR Získání více turistů z nedalekého Rakouska
61
Informace, komunikace a marketing Silné stránky
Slabé stránky
Činnost informačních center
Informační centrum ve vzdálenějších obcích
Turistické ukazatelé
Nízká návštěvnost
Propagace území při velkých kul. akcích
Špatná komunikace s informačním centrem
Zájem zahraničních investorů o tuto
Nedostatek informačních materiálů
oblast Špatné informovanost turistů o lokalitě Špatná spolupráce s okolními městy Příležitosti
Ohrožení
On-line rezervace ubytování
Nízký efekt propagace
Lepší propagace lokality
Špatná spolupráce na regionální úrovni
Vytvoření monitoringu návštěvnosti
Nevypracovaný marketingový plán
Vytvoření marketingové strategie
Zapomenutí turistů na tuto lokalitu
Zlepšení spolupráce s okolními městy Vytvoření webových stránek o lokalitě Propagace lokality díky novému Aquaparku
62
Lidské zdroje a financování Silné stránky
Slabé stránky
Existence střední školy v oboru CR
Pracovnice informačního centra
Množství nových pracovních míst v
Omezený počet kvalifikované pracovní
aquaparku
síly v CR
Kvalitní instruktoři vodních sportů
Malý počet podnikatelů ochotných zde začít podnikat Malý zájem středoškoláků o práci v CR Slabé financování z obecního a městského rozpočtu
Příležitosti
Ohrožení
Profesní vzdělávání pracovníků CR
Nedostatek financí pro lokalitu
Lepší jazyková vybavenost pracovníků
Nedostatečná kooperace mezi subjekty
CR
CR
Lepší čerpání peněz z evropských fondů Vytváření nových pracovních míst v CR Lepší spolupráce mezi subjekty CR Nová pracovní místa v nově připravovaných lázních
63
10.1 Rozbor SWOT analýzy Přírodní předpoklady Pokud se podíváme na SWOT analýzu přírodních předpokladů zjistíme, že jsou zde silné stránky, které převažují slabé stránky oblasti. Můžeme si, ale také všimnout, že zde existují určité hrozby, které je potřeba řešit, aby nedošlo k ničení této lokality. Silné stránky lokality spočívají především v její dobré geografické poloze, protože oblast se nachází na významné trase vedoucí z Brna do Mikulova a dále do Rakouska. Silnou stránkou je velká vodní plocha, která slouží pro rekreaci a sportovní vyžití. Dalšími výhodami území je ráz krajiny, kdy jsou nížiny doplněny o Pálavské vrchy a tedy od jezera je krásný výhled na tyto vrchy. Nejdůležitějším předpokladem pro přírodní předpoklady je existence chráněného krajinného území Pálava, které je vyhlášené svoji nádhernou přírodou. Slabé stránky vidím v tom, že zde jsou sice přírodní zajímavosti, ale tyto zajímavosti jsou špatně značené a proto je někdy pro turisty těžké tyto zajímavosti najít. Znečištěná voda v jezeře a špatný přístup k vodě z druhé strany jezera, než je autokemp Merkur je další slabou stránkou oblasti. Určitě by bylo vhodné, aby se kolem jezera více sekala tráva a prosekávaly se křoviny a více vůbec břeh udržovat, protože zde najdeme i množství odpadků. Určitě by stálo za to i udělat zde nějakou pláž, na které by turisté mohli odpočívat tak, jak je pláž vybudovaná na Vranovské přehradě. Příležitosti tedy vidím hlavně v záležitostech, které jsou spojeny s vodní plochou a jeho okolím. Kdyby se více vodní plocha využívala, pro další sporty nebo vodní dopravu bylo by to jen dobře a kdyby se k tomu přidala větší péče o břeh jezera, bylo by to ideální. Jednou z hrozeb je další znečišťování vody v této rekreační oblasti. Voda zde je už i tak znečištěná a jezero by bylo potřeba vyčistit. V jezeře je velké množství řas a bláta, které kvalitě vody neprospívají. Domnívám se, že by bylo dobré jezero vypustit a vybagrovat tak, aby se vyčistilo. Samozřejmě tato metoda je finančně náročná a bylo by zapotřebí financí ze státního rozpočtu a z fondu evropské unie. Další hrozbou přírodních předpokladů, ale zároveň se jedná podle mého názoru i o příležitost a to budování nových čínských lázní u Mušovských jezer. Už na konci roku 64
2018 zde mají vyrůst tyto lázně na rozloze asi 100 hektarů a mají mít celkově 12 lázeňských objektů. Má se jednat o jedny z největších středoevropských lázní. Dle mého názoru je takový projekt samozřejmě dobrý pro cestovní ruch lázně nabídnou nová pracovní místa a vzroste zájem o tuto lokalitu. V ohrožení je, ale krajina, která se zde nachází a přirozené prostředí pro hnízdiště vzácného ptactva. Můžeme jen doufat, že přírodní prostředí a ráz krajiny nebudou nějak výrazně narušeny v souvislosti s touto stavbou.
Turistická infrastruktura a atraktivita území V této oblasti podle výsledku SWOT analýzy má oblast určité příležitosti, které podle mne nejsou nedosažitelné a zároveň jsou zde, ale i hrozby, které by mohly mít nepříjemný dopad. Atraktivitu území určitě v poslední době zvýšilo postavení nového aquaparku Moravia, který přilákal řadu turistů a zvýšil relaxační možnosti v této oblasti, které jsou na dobré úrovni si myslím. Do oblasti láká turisty i výhodná poloha a dobrá dostupnost z Rakouska. Dobré podmínky nabízí lokalita i co se týče cyklotras a s tím je spojená půjčovna sportovního zařízení, kterých je zde dostatečné množství. Příležitostí v této oblasti turistické infrastruktury, je postavení převlékáren a veřejných toalet, kterých je zde po obvodě jezera až zoufale málo a vznikají z toho zbytečné komplikace pro turisty. Velkou příležitostí je podle mě pořádání více kulturních akcí, protože se jedná o rozsáhlé území, které není až tak zastavěné a dostupnost do okolních měst je dobrá. Tak proč zde nepořádat třeba velké hudební festivaly? Ubytování by bylo zajištěno v místním kempu a nebo by tu mohl vzniknout další kemp tak, aby si turisté mohli vybrat. Další kemp v této oblasti si myslím, že by nebyl vůbec na škodu třeba s více obytnými chatkami, než je v autokempu Merkur. Ohrožení u turistické infrastruktury je hlavně skryto ve vybudování nové dálnice směrem na Vídeň. Tato dálnice by od této oblasti odtáhla další turisty a všechny vylepšení jako postavení nových lázní by byly k ničemu. Další hrozbou je zastaralost materiálně technické základy a to hlavně v ubytovacích zařízeních. Autokemp Merkur je zastaralý a i když se snaží o jeho rekonstrukci, nejde to tak rychle, jak by bylo potřeba. Vidinou na lepší zítřky je postavení nového ubytovacího zařízení k aquaparku Moravia, které se v současnosti staví. Je zde také ohrožení, které se týká lidí, kteří zde 65
žijí. Místní obyvatelé nejsou moc nadšení z turistů, kteří sem přijíždí a nejsou k nim zrovna milí a ochotní. Toto by bylo potřeba určitě zlepšit, protože takový postoj nevyvolává u turistů zrovna dobré pocity. Poslední hrozbou, ale ta je podobná, jako u přírodních předpokladů je nedostatek finančních prostředků na vyčištění jezera.
Služby a produkty cestovního ruchu, akce V oblasti služeb, produktů cestovního ruchu a akcí převažují možné příležitosti před ostatními možnostmi SWOT analýzy. Ze silných stránek lokality můžeme vyzdvihnout hlavně velké kulturní akce v okolí, jako je Vinobraní v Mikulově, na které se sjíždí mnoho návštěvníků nejen z České republiky ale také ze zahraničí. Jde o to, že turisté přijíždějí do oblasti za touto akcí, ale navštíví při této příležitosti také i jiná místa této lokality když sem už jedou. Vyzdvihnout můžeme i vinařské stezky, kterých je zde velké množství. Tyto stezky jsou vytvořeny tak, aby směřovaly do nejzajímavějších vinařských oblastí jako je např. obec Pavlov se známými sklepy. Vinařské stezky jsou mezi turisty oblíbené a putování po místních sklípcích je opravdu zajímavé. Dobré je, že se zde rozvíjí i lázeňství, sice jen v malé míře, ale přece. Hotel Termal nabízí termální bazén sice malý, ale zato hodně oblíbený mezi návštěvníky, ale dle mého názoru by bylo potřeba lépe využít dvou termálních vrtů, které se zde nachází. Asi právě toho si čínští investoři všimli a chtějí tohoto potenciálu termálních vrtů využít na maximum, protože lázeňství a relaxace láká stále víc a víc. Další věcí, která se řadí dle mého názoru do silných stránek, je možnost vyhlídkových letů nad touto oblastí, které jsou hodně oblíbené, protože oblast Pálavy je nádherná. Mezi příležitosti určitě patří získání více turistů z nedalekého Rakouska. Turisté z Rakouska to mají do této lokality blízko a navíc ceny, které jsou zde jsou nesrovnatelně nižší, než jsou ceny v Rakousku. Tudíž toto by mohlo být jedním z lákadel jak sem turisty dostat, ale k tomu by se musela přidat dobrá propagace a také hlavně, aby lokalita měla co nabídnout. K vybudování nových lázní jsem se vyjádřil už v předchozím odstavci. Oblast je vhodná i pro kongresový cestovní ruch, čehož by se dalo využít. Kongresy je dobré pořádat v hezkém prostředí tak aby se účastníci mohli v pauze nebo po skončení mohli projít v hezkém prostředí. Je proto potřeba vybudovat zázemí pro kongresy, které v nejbližší oblasti nabízí zatím jen hotel Termal. Další příležitostí je určitě zvětšující zájem českých turistů o domácí cestovní ruch a poznávání 66
krás České republiky. Tato situace by mohla mít za následek zvětšení návštěvnosti této oblasti, protože tato oblast je nádherná a je potřeba aby se to i čeští turisté dozvěděli, proto je potřeba zapracovat na propagaci destinace. Slabá stránka nejvíce spočívá v sezónnosti. Cestovní ruch zde existuje, pouze v letních měsících za to v zimních měsících zde prakticky žádný cestovní ruch není. Další slabá stránka spočívá v špatné komunikaci ze zahraničními hosty. Stává se, že pracovníci v cestovním ruchu neumí ani anglicky. Malá kapacita v lázeňském cestovním ruchu je také slabou stránkou a je to škoda, že je tak málo využitý. Slabou stránkou, kterou je potřeba zlepšit je krátkodobost pobytu zde. Je potřeba si myslím, aby se povedlo do oblasti turisty nalákat a také je zde udržet. K tomu je potřeba, aby je oblast zaujala a já si myslím, že oblast Mušovských jezer na to potenciál má a je nutno ho akorát využít. Ohrožení ve službách cestovního ruchu je tedy nízká jazyková vybavenost pracujících v cestovním ruchu což je nepřijatelné v současné době, kdy právě zahraniční turisté jsou pro cestovní ruchu moc důležití a je potřeba jim nabídnou potřebný komfort do kterého jazyková komunikace určitě patří. Ohrožení je i v neatraktivnosti oblasti, ale ta je daná podle mě spíše z toho důvodu, že se o této oblasti všeobecně málo ví a co může nabídnout. Cestovní ruch pouze v letních měsících je sice ohrožení, ale pokud by zde cestovní ruch fungoval na maximum alespoň v letních měsících a v zimních měsících by fungovali např. jen aquapark nebo připravované lázně, nebylo by to pro cestovní ruch zde vůbec špatné. Ekonomická situace je také ohrožení pro cestovní ruch v této oblasti, ale nejen zde. Pokud turisté budou mít méně peněz, nebudou jich mít tolik, aby mohli cestovat a peněžní prostředky u turistů, jak víme, jsou jednou ze základních podmínek pro kvalitní cestovní ruch a jeho rozvoj.
Informace, komunikace a marketing V oblasti informací, komunikaci a marketingu vidím asi největší problém oblasti Mušovských jezer. V této oblasti sice najdeme turistické informační centra a to hlavně v Pasohlávkách a Mikulově, které nám poskytnou informace o této lokalitě, ale najít pod které informační centrum jezera patří, není nic lehkého. Propagace území při velkých kulturních akcích je určitým pozitivem, ale tolik velkých kulturních akcí zde není. Silnou stránkou oblasti je určitě potenciál oblasti, který si uvědomují především zahraniční investoři, kteří zde 67
chtějí vybudovat velkou rekreační oblast až pro 15tis. rekreantů. Kvalitní síť turistických stezek je zde dobře značená a je to tedy výhoda pro cestovní ruch zde. Slabými stránkami v této oblasti je, že informační centra jsou až ve vzdálenějších obcích, kam se nejprve musí turisté dostat. Nízká návštěvnost se začala zlepšovat v poslední letech, kdy se oblast celkově začala více rozvíjet, ale stále není využitý potenciál této oblasti. Bohužel propagaci území nepřispívá ani to, že v hotelech nebo i v kempu nenajdeme žádné propagační materiály pro tuto oblast. Určitě investování do těchto materiálů by vůbec nebylo na škodu a pomohlo by to upozornit na tuto oblast. Materiály by mohly být k dostání v místních ubytovacích a stravovacích zařízeních a informačních centrech. Toto vede ke špatné informovanosti turistů o této oblasti. Špatná je zde i komunikace s okolními městy, které by přitom měly mít také zájem o propagaci tohoto území, protože by z toho také měly přínos. Příležitostmi jsou možnost on-line rezervace ubytování v oblasti pro lepší možnosti. Příležitostí je také zlepšení propagace oblasti tak, aby se více upozornilo na tuto oblast na její krásy a možnosti. Bylo by také dobré vytvořit monitoring návštěvnosti, protože toto tu chybí a nejsou moc jasné údaje o tom, kolik návštěvníku oblast navštíví každý rok. S propagací je spojená možnost vytvoření webových stránek o lokalitě. Na internetu najdeme spoustu odkazů na internetové stránky, na kterých se o jezeru píše, ale žádné stránky nejsou přímo jen o jezeru. Proč tedy v zájmu lepší propagace oblasti nevytvořit webové stránky např. www.musovska-jezera.cz? Další možností je vytvoření celkové marketingové strategie pro tuto oblast, která zde chybí. Pro oblast Mušovských jezer je největším ohrožením samotná propagace, protože je tak mizivá, že hrozí, že nový turisté ani nemají podvědomí o této oblasti. Na tuto otázku zda vůbec lidé ví o lokalitě Mušovských jezer, se chci zaměřit ve svém dotazníkovém šetření. Oblast jezer byla hodně navštěvována do doby, kdy se necestovalo tolik do zahraničí. V této době byla jezera hodně vyhledávaným místem, ale od této doby už uplynula nějaká doba a proto je potřeba znovu na tuto oblast upozornit a znovu ji turistům připomenout tak, aby se na ni úplně nezapomnělo. Lidské zdroje a financování Silné stránky v oblasti lidských zdrojů a financování jsem podle SWOT analýzy našel tři. První je, že v Mikulově se nachází střední škola cestovního ruchu, tudíž studenti by
68
mohli po dokončení studia nastoupit v zařízeních cestovního ruchu. Tím by se i zlepšila celková úroveň pracovníků cestovního ruchu. V oblasti samozřejmě je nezaměstnanost, která se zlepšila novými pracovními místy, které vytvořil aquapark Moravia a další pracovní příležitosti by se zde mohly naskytnout. Jezero je vhodné pro vodní sporty a velké množství se jich zde i provozuje, k jejich provozování je ale zapotřebí mít kvalitní instruktory a ty tato oblast má. Slabou stránkou v této oblasti je určitě, fungování informačních center, které by se měly rozhodně více snažit zviditelnit tuto oblast. Bohužel komunikace s informačními centry zde vázne a je zdlouhavá. Je zde i problém, že v této oblasti je malý zájem středních a malých podnikatelů, provozovat svoji činnost zrovna zde. Pokud by tu bylo více malých a středních podnikatelů vzrostla by zde konkurence, která není nikdy na škodu a zase by to tuto oblast posunulo o něco dál. Poslední slabou stránkou podle mě je malý počet kvalifikovaných pracovníků cestovního ruchu. To je spojeno s malým zájmem vystudovaných středoškoláků o cestovní ruch zde. Je to škoda, protože v Mikulově se nachází střední škola cestovního ruchu. Příležitosti jsou v informacích, komunikaci a marketingu opravdu velké na zlepšení jen je využít. Určitě sem patří profesní vzdělávání pracovníků cestovního ruchu, protože pokud recepční na hotelu neumí pořádně anglicky je to nepřijatelné a pokud pracovnice informačního centra neumí kvalitně odpovědět na otázky spojené s místním cestovním ruchem je to taky špatně. Bylo by dobré taky, aby se vytvářela nová pracovní místa, protože za prací sem by mohli jezdit i lidé z Brna a okolí. Tyto pracovní místa by mohly přinést projekt nových čínských lázní. Určitě by oblasti také prospělo, aby získalo více peněz z evropských fondů. Fond na podporu regionálního rozvoje, podporuje právě takové oblasti jako oblast Mušovských jezer a je škoda o tyto peníze nebojovat. Jednalo by se pro lokalitu o jakousi finanční injekci, která by zde byla určitě potřeba. Jen by to chtělo vypracovat projekt tak, aby splnil všechny náležitosti. Ohrožení jsou zde nedostatečné finanční prostředky, protože bez peněz nebude ani kvalitní marketingová propagace ani zkvalitnění prostředí. Další je pak nedostatečná kooperace mezi subjekty cestovního ruchu. Tato spolupráce tu téměř neexistovala, ale alespoň v poslední době došlo k mírnému zlepšení. Po vybudování aquaparku, zde začal aquapark spolupracovat s hotelem Termal i s turistickými informačními centry a tato spolupráce je potřeba aby se dále rozvíjela. 69
10.2 Návrhy na řešení priorit Pokud se podíváme na výsledky SWOT analýzy musíme si uvědomit co je prioritou pro tuto oblast tak, aby zde došlo k rozvoji cestovního ruchu. Sestavení priorit je důležité i z hlediska sestavení strategického plánu rozvoje území. Prioritami by měli být nejdůležitější a nejzásadnější problémy a možnosti lokality. Priority jsem sestavil tak, aby šli postupně za sebou. Nejdůležitější je do oblasti přilákat turisty, potom jim mít co nabídnout v lokalitě. Poté je důležité udržet si zde hosty, aby se sem chtěli vracet a následují služby tak, aby zde turisté měli vše, co potřebují.
10.2.1 Priorita č. 1 Zlepšení marketingu – musí být vypracována lepší marketingová strategie pro tuto oblast. Marketing by měl mít za výsledek lepší informovanost o oblasti a také zvětšení návštěvnosti v oblasti. Bohužel dosavadní propagace a marketing je nedostačující a je tedy potřeba tento problém začít řešit. Moje návrhy na řešení: Vytvoření webových stránek oblasti Propagační materiály o oblasti Pravidelná aktualizace webových stránek Propagace kulturních akcích v médiích Spolupráce se subjekty cestovního ruchu, které nejvíce lákají turisty do oblasti Spolupráce s okolními regióny Vytvoření turistické prezentace na DVD Vytvoření publikace o lokalitě Spolupráce s tuzemskými cestovními kancelářemi
70
10.2.2 Priorita č. 2 Zlepšení kvality vody a okolí jezera – pokud se povede přes marketingovou strategii do oblasti přilákat nové turisty je potřeba je zaujmout, aby se sem rádi vraceli a trávili zde svůj čas. Dominantou lokality jsou Mušovská jezera, která jsou pro cestovní ruch nejdůležitější a je potřeba, aby se zde turisté cítili dobře. Pokud však turisté vyjedou na jezera, očekávají čistou vodu, hezké, uklizené okolí jezera a taky dobrý vstup do vody. Moje návrhy na řešení: Získat peníze na vyčištění jezera Vznik správy o jezero (čištění břehů) Vybudování pláže na druhém břehu jezera než je autokemp Merkur Postavit veřejné toalety a převlékárny okolo jezera Rozšíření sportovní infrastruktury
71
10.2.3 Priorita č. 3 Zlepšení materiálně technické základny – pokud dosáhneme toho, že marketingová strategie bude fungovat a do oblasti dostaneme nové turisty a oblast bude mít co nabídnout turistům a ti zde budou spokojeni je potřeba vybudovat a zkvalitnit ubytovací a stravovací služby v lokalitě tak, aby lokalita splňovala všechny požadavky turistů. Moje návrhy na řešení: Vylepšit ubytovací zázemí v autokempu Merkur Postavit zde nový kemp tak, aby se zvedla konkurence mezi kempy Rozšířit počet apartmánů v hotelu Termal Postavit zde nový hotel, jak pro aquapark, tak i pro nové chystané lázně Otevřít nové stravovací zařízení na břehu jezera, však mimo kemp Zprovoznit restauraci vedle hlavní silnice, která zde vede tak, aby se zde turisté zastavili Vytvořit databázi ubytovacích a stravovacích zařízení Zvýšení standartu vybavenosti ubytovacích zařízení
72
10.2.4 Priorita č. 4 Vylepšení produktů cestovního ruchu – pokud budou splněny všechny tři v předchozí priority, dostává se na řadu poslední významná priorita a to produkty cestovního ruchu. Produkty cestovního ruchu jsou důležitou složkou pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Za produkty cestovního ruchu můžeme považovat některé formy cestovního ruchu a také např. prodej suvenýrů a místních výrobků. Moje návrhy na řešení: Zlepšení lázeňského cestovního ruchu Zvýšení možností kongresového cestovního ruchu Prodej místních výrobků a produktů (víno) Vytvoření produktů cestovního ruchu zaměřených na kulturní pobyty, zábavné akce, sportovní akce jako jsou zábavné programy na zámku nebo jarmark v Mikulově, kde se tyto akce konaly již dříve Celkové zkvalitnění služeb turistům
73
11
Dotazníkové šetření
V rámci moji bakalářské práce je cílem také dotazníkové šetření, které se bude zabývat, zda veřejnost zná oblast Mušovských jezer a zda respondenti někdy navštívili tuto bezesporu velmi zajímavou a atraktivní oblast. Svůj dotazník jsem vyvěsil na internetové stránky a také jsem si vedl dotazníkové šetření osobně. Dotazníkové šetření jsem prováděl na dvou místech. První bylo přímo u Mušovských jezer a druhé místo bylo v centru Brna, protože si myslím, že právě turisté z Brna mají tuto lokalitu blízko a mohla by být pro ně zajímavá. Dotazník jsem vytvořil tak, aby nebyl zdlouhavý a aby otázky byly jasné a srozumitelné. Na internetových stránkách mi dotazník vyplnilo 62 lidí. Osobním dotazováním jsem samozřejmě oslovil více lidí, ale ne každý mi byl ochotný na otázky odpovídat. Dostal jsem dalších 74 odpovědí na svůj dotazník. Celkově mi tedy odpovědělo 136 respondentů. Z toho bylo 89 žen a 47 mužů. Pokud to vyjádříme v procentech tak ženy 65% a muži 35%.
Obrázek 4 - Graf pohlaví respondentů
Z dotázaných respondentů bylo nejvíce respondentů z věkové skupiny 18 až 30 let, kterých bylo 48 což je 35% z celkového počtu dotázaných. Na druhém místě byla věková skupina 31 až 45 let s 36 respondenty což představuje 27% z celkového počtu 74
respondentů. Věková skupina 46 až 60 let má 33 respondentů, v procentuálním vyjádření se jedná o 24% z celkového počtu. Poslední skupinou skupina 61 a více let kdy mi dotazník vyplnilo 19 lidí a jedná se o 14% z celkové počtu oslovených respondentů.
Obrázek 5 - Graf věkové kategorie respondentů
Pokud se podíváme na otázku nejvyššího dosažené vzdělání, zjistíme, že nejvíce respondentů bylo ze skupiny s dosaženým vzděláním střední školy s maturitou a to 82 respondentů, tedy 60% z celkového počtu dotázaných. Na druhém místě s počtem 30 odpovídajících je střední škola s vyučním listem, jedná se o 22% z celkové počtu. 16 respondentů je ze skupiny s dosaženým vzděláním Vysoké školy a jedná se o 12% z celkového počtu. Poslední skupinou byli respondenti s dokončenou základní školou. Jednalo se o 8 respondentů, tedy o pouze 6% z celkového počtu dotázaných.
75
Obrázek 6 - Graf nejvyššího dosaženého vzdělání respondentů
Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření jsem sestavil tak, abych zjistil co nejvíce odpovědí na otázky týkající se lokality Mušovských jezer, ale také abych zjistil něco o lidech, kterých jsem se dotazoval. Otázky se týkají výzkumu této lokality. Otázka č. 1: Říká Vám něco pojem Mušovská jezera? Tuto otázku jsem do dotazníku vložil, abych zjistil, zda se respondenti vůbec někdy setkali s názvem této oblasti. Ze 136 odpovědí jsem dostal 131 odpovědí ANO, že respondenti už o Mušovských jezerech slyšeli. Pouze 5 dotázaných odpovědělo, že nikdy o jezerech neslyšelo. Z grafu můžeme vidět, že ANO odpovědělo 96% respondentů a NE odpověděli pouze 4% respondentů. Můžeme tedy říct, že téměř každý z respondentů už o Mušovských jezerech slyšel.
76
Obrázek 7 - Graf první otázka dotazníku
Otázka č. 2: Víte, v jakém kraji se nachází Mušovská jezera? Druhá otázka byla do dotazníku vložena z důvodu zjištění, zda respondenti ví, kde se jezero nachází v jakém kraji a je to důležitá otázka z marketingového pohledu. Dal jsem na výběr celkem šest krajů a to Karlovarský, Vysočina, Jižní Morava, Moravskoslezký, Olomoucký a Středočeský kraj. Správně byla odpověď: Jihomoravský kraj. Z celkového množství 136 respondentů správně odpovědělo 103 respondentů tedy 76% ze všech respondentů. Špatně odpovědělo 33 respondentů. Nejvíce si dotázaní špatně mysleli, že se Mušovská jezera nachází v Olomouckém kraji a to 17 respondentů, což je 12% z celkového množství. Na druhém místě ve špatných odpovědích byl Moravskoslezký kraj, který tipovalo 11 dotázaných tedy 8%. Dalších 5 chybných odpovědí bylo rozděleno do dvou krajů. Třikrát byl zmíněny Středočeský kraj, což jsou 2% a dvakrát byl zmíněný kraj Vysočina a to je 1%. Podle výsledků druhé otázky, tedy můžeme vidět, že dotázaní lidé z většiny ví, kde se Mušovská jezera nachází, ale jedna čtvrtina respondentů to neví, což je docela vysoké číslo. Lidé si často mysleli, že jedná o sousední kraj, toto se stát může. Tři odpovědi byly, že se jezero nachází ve Středočeském kraji. Tyto odpovědi jsou až zarážející, protože se jedná o úplná nesmysl.
77
Obrázek 8 - Graf druhá otázka dotazníku
Otázka č. 3: Navštívil/a jste někdy Mušovská jezera? Třetí otázka je postavená tak, abychom zjistili kolik respondentů navštívilo již Mušovská jezera a kolik respondentů zde zatím nebyla. Z dotazníkového šetření jsem zjistil, že 79 respondentů odpověděla ANO (58%) tedy, že v oblasti byla a 57 respondentů odpovědělo NE (42%) tedy, že oblast nikdy nenavštívili.
Obrázek 9 - Graf třetí otázka dotazníku
78
Otázka č. 4: Co jste zde navštívil/a? Čtvrtá otázka dotazníku je zaměřena na respondenty, kteří tuto oblast již navštívili. Jedná se o otázku, kde je na výběr z možností. Otázka se týká míst, které respondent navštívil v oblasti. Respondenti vybírali z možností: Kostel sv. Linharta, Aquapark Moravia, přímo jezero, hotel Termal, autokemp Merkur nebo něco jiného co v nabídce nebylo. Respondenti mohli vybrat z více možností. Z předchozí otázky zjistíme, že 79 respondentů v minulosti oblast navštívilo. Tedy s těmito respondenty budu v této otázce pracovat. Podle výsledků z dotazníkového šetření zjistíme, že nejvíce 41 respondentů do jelo kvůli novému aquaparku Moravia. Na druhém místě 28 respondentů odpovědělo, že zde navštívilo přímo jezero.
Na třetím místě s 14 odpověďmi je hotel Termal
s termálním bazénem. Na další místě je pak kostel sv. Linharta s 12 odpověďmi. Následuje autokemp Merkur s 10 odpověďmi. V poslední možnosti z nabídky odpovědí mi respondenti uvedli i jiná místa, která zde navštívili. Celkem tři odpovědi byly jiné než v nabídce a to: dvakrát cyklotrasu a jednou město Mikulov. Z dotazníkového šetření jsem také zjistil, že respondenti v oblasti téměř vždy navštívili více objektů, povětšinou dva až tři.
Obrázek 10 - Graf čtvrtá otázka dotazníku
Otázka č. 5: Co by bylo možné zde zlepšit? Jedná se o důležitou otázku, protože názor a pohled turistů, kteří do lokality jezdí je velice důležitý. U této otázky jsem dal na výběr celkem ze šesti možností, které jsou pro moji práci nejdůležitější. Na výběr měli respondenti jen jednu možnost. Možnosti byly: 79
ubytování, stravování, kvalitu vody, poskytování služeb, servis pro turisty a dopravní dostupnost. Nejčastější odpovědí bylo kvalitu vody, kdy odpovědělo pro tuto možnost 37 respondentů (46%) z celkového počtu 79, kteří oblast navštívili. Na druhém místě pak byla odpověď 15 respondentů (19%) a to stravování. Na třetím místě s 11 odpověďmi (14%) se nachází odpověď servis pro turisty. Další byla odpověď dopravní dostupnost a jednalo se o 8 odpovědí (11%). Poskytování služeb odpovědělo 5 respondentů (6%) a poslední ubytování pouze 3 respondenti (4%).
Obrázek 11 - Graf pátá otázka dotazníku
Otázka č. 6: Doporučil/a by jste tuto oblast svým známým? Další otázka, která je pro turisty, kteří již oblast Mušovských jezer navštívili. V této otázce jde o to, abych zjistil, zda zde turisté byly tak spokojeni, zda by ji doporučili svým známým k pobytu, protože doporučení od známých je dobrá propagace. Z nabídky bylo možné tentokrát vybrat čtyři možnosti a to: ANO doporučil/a bych, Spíše Ano, Spíše Ne a NE nedoporučil/a. Z 79 respondentů, kterých jsem se v dotazníkovém šetření dotazoval mi 35 odpovědělo ANO, tedy že by oblast svým známým doporučilo a 16 dotázaných mi odpovědělo Spíše ANO, Spíše NE odpovědělo 17 respondentů a odpověď NE byla v 11 případech.
80
Obrázek 12 - Graf šestá otázka dotazníku
Otázka č. 7: Láká Vás dovolená u Mušovských jezer? Tato sedmá otázka je zase otázkou na, kterou odpovídali všichni respondenti, bez rozdílu zda někdy Mušovská jezera navštívili nebo ne. Celkem mi tedy na tuto otázku odpovědělo 136 respondentů. Pokud se podíváme na odpovědi, zjistíme, že 52 respondentů (38%) odpovědělo ANO tedy, že je dovolená zde láká a 84 respondentů (62%) odpovědělo NE, že je tato dovolená neláká. Tady u této otázky můžeme podle odpovědí respondentů vidět, že oblast Mušovských jezer až tak tolik neláká turisty k dovolené.
Obrázek 13 - Graf sedmá otázka dotazníku
81
12
Sumarizace výsledků dotazníku
Pokud se podíváme, na celkové výsledky dotazníkové šetření zjistíme, podstatné informace o propagaci destinace, spokojenosti turistů, kteří oblast navštívili a zjistíme také obecné informace o respondentech, kteří na dotazník odpovídali. Dotazníkové šetření, které jsem sestavil, jsem z důvodu délky bakalářské práce musel dát do přílohy, která je přiložena k bakalářské práci jako příloha č. 1. Celkem odpovědělo 136 respondentů, což si myslím, že není ani nijak vysoké, ale ani nízké číslo. Zajímavé bylo, že podstatně více mi odpovídaly ženy (89) než muži (47). Muži více tvrdili, že spěchají a také mě odmítlo více mužů než žen. Co se týče druhé obecné otázky a to věkové skupiny respondentů můžeme vidět, že nejvíce odpovídala skupina 18 až 30 let. Jednalo se především o lidi okolo 25 let. Nejméně z věkových skupin mi odpovídala skupina 61 let a více. Docela mě to překvapilo, protože jsem si myslel, že zrovna tito lidé by mohli mít nejvíce času, ale bylo tomu jinak. Vysvětluju si to i tím, že starší lidé v této době moc mladým lidem, kteří je oslovují, nedůvěřují. Třetí obecná otázka se týkala nejvyššího dosaženého vzdělání. Nejvíce dotázaných bylo ze skupiny střední škola s maturitou, kterých bylo 60% s celkového počtu, tedy jednalo se o vysoké číslo. Nejméně bylo naopak lidí s dokončenou základní školou, kterých bylo pouze 6%. Z výsledků si můžeme tedy všimnou, že se jednalo spíše o vzdělané lidi. Pokud se podíváme na otázky, které byly tvořeny kvůli zjištění, jaká je znalost a propagace oblasti jsem podle dotazníku zjistil že: velká většina respondentů (96%) pojem Mušovská jezera již někdy slyšela nebo se s pojmem setkala. Pokud se podíváme na druhou otázku, která byla na zjištění, ve kterém by respondenti Mušovská jezera hledali, tam už bylo počet správných odpovědí méně než lidí, kteří o jezeru slyšeli. Jednalo se o 76%, kteří správně odpověděli, že se jezero nachází na Jižní Moravě. Objevili se zde, ale až šokující odpovědi kdy za kraj, kde se jezero nachází, byl označený Středočeský kraj, ale na druhou stranu takhle odpovědělo pouze 5 lidí. Jde tedy vidět, že lidé spíše ví, kde by jezero hledali, což je základ proto, aby lokalitu navštívili. 82
Pokud se však podíváme, na další otázku zjistíme, že tady vzniká mírný problém. Na otázku zda dotázaný někdy navštívil Mušovská jezera, odpovědělo sice 58%, že ANO, ale i tak se jedná podle mě o nižší číslo, než by mělo být a určitě je potřeba s tím něco dělat, protože se jednalo o výzkum v městě Brně a na internetu a lidé z Brna, kteří to na Mušov mají kousek je potřeba zkusit do oblasti nalákat. Další otázkou z dotazníku, jsem chtěl zjistit co je nevíce oblíbené v oblasti. Zjistil jsem, že nejvíce turistů sem přijíždí kvůli novému aquaparku Moravia, který zde byl vybudován a nabízí, jak odpočinek a relax, tak i adrenalinové vyžití na tobogánech a skluzavkách. Odpovědí, že zde navštívili respondenti přímo jezero bylo 28, což jezero dostalo na druhé místo za aquapark. Myslím si, že jezero má určitě větší potenciál než aquapark takže si myslím, že pokud by se propagace jezera a kvalita služeb zde zlepšila určitě by se jezero mohlo posunout na první příčku. Na otázku co by zde turisté, kteří oblast navštívili, zlepšili jsem byl opravdu zvědavý, protože se jedná o cenné informace při sestavování strategického plánu rozvoje této oblasti. Z dotazníkového šetření jsem zjistil, že nejvíce lidí by zde zlepšilo kvalitu vody v jezeru a to 46% což je vysoké číslo. Na druhém místě pak bylo stravování. Podle výsledků, tedy vyšlo to, co navrhuji v tom, co se má v oblasti zlepšit. Určitě bylo potřeba zlepšit kvalitu vody a počet stravovacích zařízení by bylo dobré taky zvýšit i kvůli konkurenci i kvůli tomu, aby turisté zde měli větší možnost výběru. Šestá otázka, kdy byly lidé dotázaní zda by tuto oblast doporučili svým známým je dobrá v tom, že pokud člověk odpoví ANO tuto oblast bych doporučil, tak můžeme tvrdit, že se mu zde líbilo a byl zde spokojený, protože člověk nebude doporučovat něco, kde nebyl spokojený. Z výsledku jsem upřímně mírně v rozpacích, protože 35 respondentů odpovědělo ANO, doporučil bych a 16 lidí Spíše ANO, ale 28 lidí (17 a 11) odpovědělo, že by oblast spíše nedoporučilo nebo, že by ji vůbec nedoporučilo. Z celkového počtu 79 respondentů je číslo 28 lidí, kteří by oblast nedoporučili docela vysoké číslo, jedná se o jednu třetinu dotázaných (35%). Poslední otázka, ve které jsem se ptal, zda respondenty láká dovolená u Mušovských jezer mě v odpovědích nepotěšila, protože 62% z dotázaných uvedla, že dovolená zde neláká a pouze 38% dotázaných odpovědělo, že ANO. Bohužel se jedná o výraznou převahu negativních odpovědí, které mohou být spojeny tedy s problémy s kvalitou vody, s některými nedostatky v oblasti, ale také s tím, že pořád je pro české občany 83
zajímavější trávit dovolenou v zahraničí než v České republice. Pokud tedy uděláme celkové shrnutí, zjistíme, že lidé o Mušovských jezer vědí. Ví kde je najdou, ale chtěli by, aby se tady zlepšila kvalita vody pro lepší rekreaci a také aby se zlepšil a rozšířil stravovací úsek. Ti turisté, kteří v této lokalitě již, byli ji spíše, doporučují svým známým k pobytu, ale velkou část oslovených lidí dovolená u Mušovských jezer neláká. Podle výsledků tedy mužů říct, že propagace není až tak zlá, i když je potřeba na ni hodně zapracovat, ale i tak lidé vědí, kde jezera najdou, ale musíme říct, že tito lidé jsou povětšinou z Brna a Mušovská jezera jim povětšinou jsou blízká. Horší než s propagací je to určitě s kvalitou vody v jezeru, protože se jedná zajímavou lokalitu s hezkým prostředím, ale kvalita vody turisty odrazuje. Dalším problém je pak stravování v oblasti, protože většina stravovacích zařízení je umístěná v kempu, kam ti co zde nejsou ubytováni, nemají přístup. Chtělo by to také, aby zde bylo více takových zařízení, jako je nový aquapark. Jde tedy o věci, které jsem již zmiňoval. Především zlepšit kvalitu vody a okolí jezera, lepší materiálně technická základna a zlepšit propagaci. Pokud by se tyto tři složky zlepšili, určitě dojde k rozvoji cestovního ruchu v oblasti.
84
13
Shrnutí praktické části
V praktické části mé bakalářské práci jsem vytvořil profil lokality, ve které jsem popsal obecnou charakteristiku jezera a okolí, historii jezera, demografickou situaci, turistickou infrastrukturu, přírodní předpoklady, kulturně – historické předpoklady, doprovodnou turistickou infrastrukturu, dopravní turistickou infrastrukturu, sport a SWOT analýzu lokality. Pro vytvoření SWOT analýzy jsem vycházel z vlastních poznatků a materiálů, které mi poskytlo turistické informační centrum. SWOT analýza byla důležitá pro uvědomění si možností na zlepšení v této lokalitě. Tato analýza je významnou součástí strategického plánu rozvoje, který budu zpracovávat a bude uvedený v přílohách jako příloha č. 2. Jde o vytvoření plánu na to jak do této oblasti přilákat co nejvíce turistů a rozvíjet zde cestovní ruch, protože tato oblast určitě potenciál má a musí využít svých silných stránek, aby turisty tato lokalita přilákala, musí využít příležitostí, co možná nejvíce eliminovat slabé stránky a zapracovat na nich a musí omezit hrozby, které se zde naskýtají. Silné stránky: Geografická poloha Lázeňské příležitosti Relaxační možnosti Přírodní předpoklady Chráněné území Velká vodní plocha Nezastavěné území – velká příležitost pro nové projekty Vinařské stezky
85
Slabé stránky: Nedostatek kvalifikované pracovní síly Špatná komunikace mezi subjekty cestovního ruchu Špatná jazyková vybavenost pracovníků cestovního ruchu Znečištěná voda v jezeře Krátká doba pobytu Informační centra ve vzdálenějších obcích Zarostlé břehy rybníku Nedostatek převlékáren a veřejných toalet Příležitosti: Lepší propagace Nové projekty – čínské lázně Profesní vzdělávání pracovníků cestovního ruchu Nové pracovní místa Vybudování nových cyklotras a pěších tras Lepší spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu Lepší využití vodní plochy Monitoring návštěvnosti Ohrožení: Nedostatek financí Ničení přirozeného rázu krajiny Další znečišťování vodní plochy a okolí Neatraktivnost území, sezónnost 86
Vytvořil jsem si určitou vizi, kam má tato lokalita směřovat a proto jsem sestavil priority, které je potřeba splnit, podle mě v tom pořadí jaké uvádím tak, aby se zde cestovní ruch rozvíjel. Pro všechny tyto priority jsou, však potřeba peníze a hlavně snaha místních úřadů a turistických center, což mi tady trošku chybí. Aby sem turisté jezdili a byli zde spokojeni, bylo by potřebné uskutečnit především strategické cíle, kterou jsou pro cestovní ruch zde nejdůležitější. Dle mého názoru nejdůležitější co by oblast potřebovala je zlepšení kvality vody v jezeru a okolí jezera. Relaxace je spojena s vodou většinou, ale žádný turista nechce sportovat nebo odpočívat u vody, která je kalná a špinavá a taky určitě nechce ležet na břehu jezera, který je plný odpadků, je zarostlý a má špatný přístup do vody. Vytvoření jezerní správy by určitě nebylo na škodu a vybudování pořádné pláže určitě taky ne. Zlepšení materiálně technické základny je dalším cílem, aby zde bylo možnost kvalitního ubytování a dobrého stravování. Tyto složky jsou pro cestovní ruch hodně důležité a je potřeba materiálně technickou základnu pořád zkvalitňovat a rozvíjet. Oblast potřebuje lepší marketing, lepší spolupráci celkově s Jihomoravským krajem, s okolními městy a obcemi. Je potřeba oslovit více lidí, oslovit i turisty z nedalekého Rakouska nebo Slovenska, ale na to je potřeba kvalitní propagace ve formě letáků, internetových stránek, poutačů atd. Pálava, jako oblast má typický produkt a to víno, je potřeba tohoto typického produktu pro tuto oblast lépe využít a profitovat s vinařských stezek a prodeji vína. Je škoda, že v jediném hotelu, který zde je prakticky nemají na prodej místní víno, za kterým sem turisté taky jezdí, protože víno z oblasti Pálavy je vyhlášené. Pro tyto cíle je potřeba více peněžních prostředků, aby tyto cíle mohly být realizovány. Jedná se o oblast, která je rozvojová a ta se bez dotačních titulů ministerstev a bez fondů Evropské unie neobejde. Jednotlivé projekty, jde provádět ve více etapách. Oblast by měla využít více peněz z Evropského fondu regionálního rozvoje a nebo využít dlouhodobého úvěru, aby peníze získala.
87
Dotazníkové šetření, které jsem zpracovával, bylo pro moji práci velice důležité, protože jsem zjistil postoj lidí k této oblasti, jejich názory a právě na ty by se pracovníci v této oblasti měli soustředit a řídit se jimi. Zpracování této bakalářské práce, bylo pro mne velice zajímavé a hodně mi to dalo. Naučil jsem se nové věci a snažil jsem se co nejlépe vycházet ze strategických cílů tak, aby moje bakalářská práce mohla být využita v praxi a mohla být přínosem pro rozvoj cestovního ruchu v této lokalitě, která si to určitě zaslouží.
88
14
Závěr
Jako téma svoji bakalářské práce jsem si vybral Strategický plán rozvoje lokality cestovního ruchu Mušovská jezera. K sepsání této bakalářské práce mě vedlo několik důvodů. Jedním z hlavních důvodů je, že se jedná o oblast, která se nachází kousek od mého bydliště a obecně vzdálenost od města Brna. Bakalářskou práci jsem se snažil psát pravdivě a svědomitě, aby tato práce mohla být využita v praxi, protože oblast, nemá vypracovaný žádný takový dokument. Cílem moji práce je sestavení strategického plánu rozvoje lokality Mušovských jezer, představení této významné lokality cestovního ruchu a navrhnout možnosti, jak by se dala v oblasti zvýšit návštěvnost turistů. V praktické části jsem se zabýval profilem této oblasti a následně jsem zpracovával SWOT analýzu, což bylo dalším cílem mojí práce, tak abych upozornil na silné, slabé stránky lokality a příležitosti a hrozby. Sestavil jsem čtyři priority o kterých jsem přesvědčen, že by pomohly rozvoji cestovního ruchu v této lokalitě. V bakalářské práci jsem došel k závěrům, že lokalita Mušovských jezer je zajímavou oblastí, s dobrou geografickou polohou, krásnou scenérií, přírodními předpoklady a dobrou dostupností. Také jsem došel k tomu, že je potřeba tu hodně věcí zlepšit jako marketing, materiálně technickou základnu, kvalitu vody, služby turistům a technickou infrastrukturu. Jde o to, aby se lokalita co nejvíce a nejdříve začala rozvíjet. Strategické cíle, které jsem vytvořil, jsou následující: Vytvořit propagační materiály o oblasti Mušovských jezer Vytvořit jedny jednotné internetové stránky o oblasti Mušovských jezer Vybagrovat jezera a vyčistit je tak Vybudovat zde na březích jezera pláže pro odpočinek Vybudovat nové ubytovací a stravovací zařízení
89
Všechny získané informace, poznatky, údaje a cíle nyní využiji při sestavování strategického plánu, který bude vložen do příloh této práce. Moje bakalářská práce bude po dohodě se starostkou obce Pasohlávky poskytnuta obecnímu úřadu v Pasohlávkách, pod který Mušovská jezera spadají, když obec bude využívat zpracovaný Strategický plán rozvoje lokality Mušovská jezera jako podklad pro svoji činnost a další případná jednání související s oblastí Mušovských jezer.
90
Seznam literatury a použitých zdrojů A) Tištěné zdroje [1] HOLEČEK, Milan, Miroslav STŘÍDA a Peter MARIOT. Zeměpis cestovního ruchu: učebnice pro hotelové a jiné střední školy : příručka pro průvodce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 1999. ISBN 80-860-3439-9. [2] JAKUBÍKOVÁ, D. 2008. Strategický marketing. Praha: Grada Publishing, 2008. str. 272.
978-80-247-2690-8.
[3] KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4603-6. [4] NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava : Studijní opora,Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. [5] NEČADOVÁ,V.:
Veřejné finance,
Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola
polytechnická, 2012, 327 str. ISBN 978-80-87035-69-6 [6] PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4862-7. [7] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha, MMR. 2002 [8] PRESS, Jan. Pálavské kostely. 1. vydání. Římskokatolická farnost Klentn, 2007. ISBN 978-80-239-7758-5 [9] REKTOŘÍK, Jaroslav a Jan ŠELEŠOVSKÝ. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999. Příručka. ISBN 80-2102126-8. [10] ROSEN, H. S.: Public finance. Irwin: Homewood. 1992. ISBN 0-256-08376-2 [11] RUX, Jaromír. Vybrané kapitoly z cestovního ruchu II. Jihlav: Vysoká škola polytechnická. Katedra cestovního ruchu, 2004. Skripta. 91
[12] ŠTEMBERK, Jan. Kapitoly z dějin cestovního ruchu. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov ve spolupráci s katedrou společenských věd Vysoké školy obchodní v Praze, 2012. ISBN 978-80-7415-065-4.
B) Internetové zdroje ABC HOTEL: Ubytování Jižní morava [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.abc-hotel.cz/cz/rr097-k1-ubytovani-jizni-morava-jihomoravsky-kraj AQUALAND
MORAVIA
[online].
[cit.
2016-03-25].
Dostupné
z:
[cit.
2016-03-25].
Dostupné
z:
http://www.aqualand-moravia.cz/ ARCHEOLOGIE
MUŠOV
[online].
http://www.archeologiemusov.cz/ AUTOKEMP MERKUR [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.kempmerkur.cz BOOKING.COM: Ubytování Mikulov [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.booking.com/ CESTOVATEL.CZ: Cestovatelé sobě [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.cestovatel.cz/serialy/svetove-trendy-v-cestovnim-ruchu/ ČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU – CZECH TOURISM [online]. 2016 [cit.
2016
-3-20].
Dostupné
z
http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-
zpravy/nejnavstevovanejsi-turisticke-cile-roku-2014/ ČESKÉ HOSPŮDKY [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.ceskehospudky.cz/zarizeni/rozsirene-vyhledavani?s=Pasohl%C3%A1vky ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. SLDB 2011 [online]. 2015 [cit. 2016-3-20]. Dostupné z https://www.czso.cz/csu ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Krajská správa ČSÚ v Brně [online]. [cit. 2016-0325]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/cestovni-ruch-v-jihomoravskem-kraji-vroce-2015
92
HOTEL
TERMAL:
Mušov
[online].
[cit.
2016-03-25].
Dostupné
z:
http://www.hoteltermal.cz/ ITRAS: To nej z české krajiny [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://itras.cz/naucna-stezka-devin/ KOSTEL MUŠOV: Kostel sv. Linharta [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://kostelmusov.cz/ MANAGEMENT MANIA: Swot analýza [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/swot-analyza MĚSTO MIKULOV: Město s vůni jihu [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.mikulov.cz/turistika/ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ: Regionální polita [online]. [cit. 2016-0325]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalnipolitika OBEC PASOHLÁVKY: Rekraační oblast [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.pasohlavky.cz/vylety-do-okoli-pasohlavek/ OBEC PAVLOV: Pěší turistické trasy [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.obec-pavlov.cz/turisticke-zajimavosti/trasy-pro-pesi PORTÁL JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Cestovní ruch [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=39410&TypeID=12 SLOVÁCKO: Úplný průvodce regionem [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.slovacko.cz/aktivni-pobyt/15399 SPRÁVA CHKO PÁLAVA: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://palava.ochranaprirody.cz/ STATISTIKA A MY: Měsíčník českého statistického úřadu [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.statistikaamy.cz/2014/03/v-cestovnim-ruchu-pracuje-vice-nezctvrt-milionu-lidi/ ZANIKLÉ OBCE A OBJEKTY: Mušov [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=3255
93
Seznam obrázků Obrázek 1 - SWOT analýza ............................................................................................ 36 Obrázek 2 - Mušovská jezera.......................................................................................... 37 Obrázek 3 - kostel sv. Linharta ....................................................................................... 41 Obrázek 4 - Graf pohlaví respondentů ............................................................................ 74 Obrázek 5 - Graf věkové kategorie respondentů ............................................................ 75 Obrázek 6 - Graf nejvyššího dosaženého vzdělání respondentů .................................... 76 Obrázek 7 - Graf první otázka dotazníku........................................................................ 77 Obrázek 8 - Graf druhá otázka dotazníku ....................................................................... 78 Obrázek 9 - Graf třetí otázka dotazníku.......................................................................... 78 Obrázek 10 - Graf čtvrtá otázka dotazníku ..................................................................... 79 Obrázek 11 - Graf pátá otázka dotazníku ....................................................................... 80 Obrázek 12 - Graf šestá otázka dotazníku ...................................................................... 81 Obrázek 13 - Graf sedmá otázka dotazníku .................................................................... 81
Seznam tabulek Tabulka 1 - Nejnavštěvovanější místa ČR ...................................................................... 24 Tabulka 2 - Nejnavštěvovanější místa v krajích ............................................................. 25 Tabulka 3 - Počet návštěvníků v jednotlivých krajích .................................................... 26 Tabulka 4 - Podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu....................................................... 28 Tabulka 5 - Počet turistů a jejich národnost v Jihomoravském kraji .............................. 32 Tabulka 6 - Základní informace o Mušovských jezerech ............................................... 40 Tabulka 7 - Přehled nádrží .............................................................................................. 41 Tabulka 8 - Možnosti ubytování v blízkosti Mušovského jezera ................................... 47 Tabulka 9 - Možnosti ubytování v Mikulově .................................................................. 48 Tabulka 10 - Možnosti stravovaní u Mušovského jezera ............................................... 49 Tabulka 11 - cyklotrasy okolo Mušovského jezera ......................................................... 53 Tabulka 12 - Pěší turistické trasy Mušovská jezera ........................................................ 54
94
Seznam příloh Příloha č. 1 – Dotazník Příloha č. 2 – Strategický plán rozvoje
95
Přílohy
Příloha č. 1 – Dotazník
Dotazník Strategický plán rozvoje lokality cestovního ruchu – Mušovská jezera Dobrý den, jmenuji se Jan Caudr a jsem studentem bakalářského studia oboru cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Tímto bych Vás požádal o vyplnění krátkého dotazníku na téma Strategický plán rozvoje lokality cestovního ruchu – Mušovská jezera. Odpovědi, které uvedete v dotazníku, budou využity pouze jako zdroj informací, které by měli vést ke zlepšení cestovního ruchu v této lokalitě. Dotazník je zcela anonymní a získané informace nebudou nikde jinde zveřejňovány než v mé bakalářské práci. Děkuji Vám za Váš čas. Jan Caudr Upozornění! Otázku si vždy pořádně přečtěte! Vyberte si odpověď a zakroužkujte vždy jen jednu odpověď, pokud není u otázky uvedeno jinak. Na nejasnosti se zeptejte tazatele. Děkuji za pochopení. 1. Říká Vám něco pojem Mušovská jezera? o Ano o Ne 2. Víte, v jakém kraji se nachází Mušovská jezera? o Karlovarském o Vysočina o Jižní Moravě o Moravskoslezkém o Olomoucký o Středočeském 3. Navštívil/a jste někdy Mušovská jezera? (pokud ne pokračujte otázkou č. 7) o Ano o Ne
4. Co jste zde navštívil/a? (vyberte z více možností) o Kostel sv. Linharta o Aquapark Moravia o Přímo Jezero o Hotel Termal o Autokemp Merkur o Něco jiného …………… 5. Co by bylo možné zde zlepšit? o Ubytování o Stravování o Kvalitu vody o Poskytování služeb o Servis pro turisty o Dopravní dostupnost 6. Doporučil/a by jste tuto oblast svým známým? o Ano o Spíše Ano o Spíše Ne o Ne 7. Láká Vás dovolená u Mušovských jezer o Ano o Ne 8. Jakého jste pohlaví? o Žena o Muž 9. Kolik Vám je let? o 18 až 30 let o 31 až 45 let o 46 až 60 let o 60 a více let
10. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? o Základní o Středoškolské s vyučím listem o Středoškolské s maturitou o Vysokoškolské
Příloha č. 2 – Strategický plán rozvoje
Strategický plán oblasti cestovního ruchu Mušovských jezer
Vypracoval: Caudr Jan V Jihlavě dne 30. března 2016
Obsah 1
Analytická část ..................................................................................................... 103 1.1
Charakteristika a vývoj jezera ........................................................................ 103
1.2
Ekonomická činnost ....................................................................................... 103
1.3
Ekonomická bilance oblasti ........................................................................... 104
1.4
Sociální struktura ........................................................................................... 104
1.5
Poskytování služeb a produkty cestovního ruchu .......................................... 105
1.6
Infrastruktura .................................................................................................. 106
1.7
Přírodní předpoklady...................................................................................... 107
1.8
Kulturní předpoklady ..................................................................................... 108
1.9
Turistická infrastruktura ................................................................................. 109
1.10 Marketing ....................................................................................................... 109 1.11 Životní prostředí ............................................................................................. 110 2
3
4
SWOT analýza ..................................................................................................... 110 2.1
Silné stránky ................................................................................................... 110
2.2
Slabé stránky .................................................................................................. 111
Strategická vize .................................................................................................... 111 3.1
Vize oblasti ..................................................................................................... 111
3.2
Cíle oblasti ..................................................................................................... 112
Strategický plán rozvoje ...................................................................................... 113 4.1
Vytvoření webových stránek a jejich pravidelná aktualizace ........................ 113
4.2
Propagační materiály o oblasti ....................................................................... 113
4.3
Propagace kulturních akcích v médiích ......................................................... 114
4.4
Spolupráce se subjekty cestovního ruchu ...................................................... 114
4.5
Spolupráce s okolními regióny....................................................................... 114
4.6
Spolupráce s tuzemskými cestovními kancelářemi........................................ 115
4.7
Získat peníze na vyčištění jezera.................................................................... 115
4.8
Vznik správy o jezero (čištění břehů) ............................................................ 116
4.9
Vybudování pláže ........................................................................................... 116
4.10 Vybudování dětských hřišť ............................................................................ 116 4.11 Postavit veřejné toalety a převlékárny okolo jezera ....................................... 117 4.12 Rozšíření sportovní infrastruktury ................................................................. 117 4.13 Postavit nový kemp tak, aby se zvedla konkurence mezi kempy .................. 117
4.14 Rozšíření stávající hotelu Termal a postavení nového hotelu ........................ 117 4.15 Otevřít nové stravovací zařízení..................................................................... 118 4.16 Vytvořit databázi ubytovacích a stravovacích zařízení .................................. 118 4.17 Zlepšení lázeňského cestovního ruchu ........................................................... 119 4.18 Zvýšení možností kongresového cestovního ruchu ....................................... 119 4.19 Otevření kostelu sv. Linharta ......................................................................... 119 4.20 Prodej místních výrobků a produktů (víno) ................................................... 120 4.21 Vytvoření produktů cestovního ruchu zaměřených na kulturní pobyty, zábavné akce, sportovní akce jako jsou zábavné programy na zámku nebo jarmark v Mikulově, kde se tyto akce konaly již dříve .......................................................... 120 5
Strategický plán podle města Pasohlávky ......................................................... 120
1 Analytická část 1.1 Charakteristika a vývoj jezera Mušovská jezera se skládají ze tří jezer:
Mušovské Věstonické Novomlýnské
Mušovská jezera též Vodní nádrž Nové Mlýny byly vybudovány v letech 1975 – 1988. Jezera byla vybudována jako závlahová nádrž pro tuto suchou oblast. Kvůli vybudování tohoto jezera zanikla původní obec Mušov, která musela ustoupit právě jezeru a byla zatopena. Mušovská jezera se nachází v Jihomoravském kraji kousek od krajského města Brna, v oblasti Pálavy nedaleko od hranic s Rakouskem. Jezero leží na řece Dyji na rozhraní okresů Brno – venkov a Břeclav. Celková rozloha jezera je 527,5 ha, je dlouhé 6,5 km a maximální hloubka je zde 4,5 m. Mušovská jezera územně spadají pod obec Pasohlávky, kde najdeme i turistické informační centrum. Celá oblast spadá do CHKO (chráněná krajinná oblast) Pálavy. Patří sem Pálavské vrchy s významnými vápencovými bradly. V oblasti nalezneme velké množství cyklostezek, pěších stezek nebo naučných tras.
1.2 Ekonomická činnost Pokud se podíváme, jaké jsou možnosti v okolí jezera a přímo na jezeru, kterých mohou návštěvníci zde využít je jasné, že největší příjmy budou právě plynout z cestovního ruchu. Je to ovšem zajímavé, protože Mušovská jezera byla vytvořena kvůli tomu, že oblast Pálavy je jednou nejsušších oblastí v České republice a bylo tedy potřeba vyřešit závlahu této oblasti. Proto vznikla Mušovská jezera. Až později se jezera a přilehlé okolí začali využívat k rekreaci a turistice. Příjmy tedy plynou hlavně z cestovního ruchu, jak z využití ubytovacích zařízení, stravovacích zařízení nebo třeba místního aquaparku, který ročně navštíví kolem 700tis turistů. Tyto objekty cestovního ruchu poskytují i pracovní místa pro místní obyvatele a lidi z přilehlého okolí. Velkým přínosem pro místní ekonomiku by měl být nový projekt čínských lázní u Mušovských
jezer. Lázně by měli být vybudovány koncem roku 2018. Lázně by měli vytvořit až 500 nových pracovních míst a stát by měli přes 2. mil Kč. Lázně by měly mít 12 objektů, stát by měli na ploše 25 hektarů a měli by pojmout až 2000 hostů. Lázně budou financovat čínští investoři z provincie Hebei ve spolupráci s Jihomoravským krajem a společností Thermal Pasohlávky. 80% z celkové struktury budou mít Číňané a 20% pak česká strana. Lázně budou čerpat jednu z nejkvalitnějších vod s vysokým obsahem síry je ideální na léčení kožních chorob. Vrty geotermální vody budou v hloubce až 1,5 km.
1.3 Ekonomická bilance oblasti Daňové příjmy
12 193,14 tis. Kč
Nedaňové příjmy
39 523,17 tis. Kč
Kapitalové příjmy
435,4 tis. Kč
Přijaté dotace
2 292,76 tis. Kč
Příjmy celkem
54 444,47 tis. Kč
Běžné výdaje
34 974,13 tis. Kč
Kapitálové výdaje
8 901,99 tis. Kč
Výdaje celkem
43 876,12 tis. Kč
Saldo Příjmů a výdajů
10 568,35 tis. Kč
Pokud se podíváme na tabulku, nejvíce zajímavé jsou dotace, kdy obec Pasohlávky čerpali dotace 2 292 760 tis. Kč.
1.4 Sociální struktura
Obec Pasohlávky pod, kterou Mušovská jezera patří má k dnešnímu dni 727 obyvatel.
Průměrný věk obyvatel v obci Pasohlávky je: 31 let, tento věk se prakticky pořád zvyšuje, což můžeme vidět v grafu.
1.5 Poskytování služeb a produkty cestovního ruchu Mušovská jezera a přilehlé okolí nabízí rozmanité služby, jak pro turisty, tak i pro místní obyvatele. Můžeme zde najít restaurace, ubytovací zařízení nebo obchody, které jsou však spíše v nedalekém Mikulově. Oblast nabízí i dobré lékařské pokrytí, kdy v Mikulově najdeme zdravotní středisko. Je to důležité, protože turisté se mohou zranit a lékařská pomoc bude nutná. Přímo u jezera se dále nachází letní kino, bowling, termální lázně, aquapark a kostel sv. Linharta. Kousek od jezera najdeme informační turistické centrum, hřbitov, knihovnu, koupaliště nebo městský úřad.
Přímo u jezera a to v největším kempu Merkur jsou turisté informování prostřednictvím rozhlasu. Stejně je to i v nedalekých Pasohlávkách nebo v městě Mikulov. V Mikulově pak k informovanosti občanů slouží i letáky, které jsou vydávány každý měsíc. Nejvíce služeb je v této lokalitě samozřejmě spojeno s vodní plochou jezer. Jezera nabízí velké množství vodních sportů od těch obyčejnějších, jako je půjčení šlapadel nebo plavání až po ty náročnější jako je aquazorbing nebo jízda na vodních lyžích. Další služby najdeme na břehu jezera. Stravovací zařízení různých druhů a velikostí, ubytovaní v různých typech ubytovacích zařízení, sportoviště, aquapark, bowling nebo termální lázně. Součástí služeb je pořádání kulturních a sportovních akcí. Přímo na jezerech se pořádají závody v jachtění nebo v rybolovu. Pořádají se zde hudební festivaly nebo divadelní představení v místním kempu. Z historických zajímavostí zde najdeme hlavně kostel sv. Linharta, který se nachází na jednom z umělých ostrůvku na jezeře. Další historické památky pak najdeme v okolí jezera. Jsou to archeologické vykopávky nebo další památky v Mikulově nebo v Pasohlávkách. Nejvýznamnějším produktem této oblasti je tedy víno, které je možné zakoupit v nejbližších městech.
1.6 Infrastruktura Mušovská jezera mají ideální polohu z důvodu, že se nachází kousek od města Brna a zároveň i kousek od rakouských hranic. Této dobré poloze dopomáhá i dobrá dopravní dostupnost. Hlavní komunikaci je tedy silnice I/52, která vede z Brna do Mikulova a vede tedy přes Mušovská jezera. Dále pak silnice vede až na hranice s Rakouskem. Další důležitou komunikací je silnice, která vede z Mikulova do Lednice. Dalšími dopravními spojeními v oblasti jsou vlakové a autobusové spojení. Vlakové spojení je Brno – Mikulov. Autobusové spojení je autobusem č. 105 na trase Brno – Mikulov se zastávkou v Pasohlávkách. Další spojení jsou pak s městem Lednice nebo s Břeclaví.
Do infrastruktury však musíme započítat i turistické trasy. Mezi turistické trasy patří cyklotrasy, pěší trasy nebo naučné stezky. V okolí jezera najdeme velké množství cyklotras, které vedou buď jen kolem jezer a nebo jsou delší a dá se na kole příjemně dojet až třeba do Lednicko-Valtického areálu. Nejdeme zde také cyklotrasu po, které se můžeme dostat až do Brna. Pokud sečteme délku všech cyklostezek, které zde najdeme, dostaneme se na číslo 179 km cyklotras. Pěší turistika kolem Mušovských jezer je velmi rozmanitá. Jelikož poloha jezer je uprostřed nížiny a je obklopena, polnostmi a loukami je zde možné se vydat na pěší turu jen po polních nebo lesních cestách, které nejsou ani značené. Výlety do okolí jezer jsou tak velmi časté a pokud se turisté odkloní od hlavní silnice, která vede směrem do Mikulova mohou si užít pěknou procházku v krásné krajině v blízkosti jezer. Pěší turistika je zde i ve formě, kdy turisté jdou na vycházku kolem jezer. Pokud se vydají okolo celých jezer, může se jednat o opravdu dlouhou procházku. Další možností jsou, ale také běžně značené turistické trasy, které se v okolí nacházejí. Tyto trasy povětšinou začínají kousek od jezer a nabízejí zajímavé výlety do okolí. Naučné stezky se v této oblasti věnují hlavně vínu. Většina naučných stezek zde jsou cyklotrasy, ale najdou se i naučné stezky, které jsou vyloženě pro pěší turistiku. Pokud se turisté vydávají, na naučné stezky s tematikou vína, je stejně lepší jít pěšky, protože tyto trasy jsou spojené s konzumací vína.
1.7 Přírodní předpoklady Přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu patří mezi základní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Tyto předpoklady přímo souvisí s rozmanitostí přírodního prostředí. K přírodním předpokladům rozvoje území patří hlavně poloha, povrch území, povrchové vody i podzemní vody, fauna, flora a také chráněné území. Mušovské jezero se nachází na území chráněné krajinné oblasti Pálava. Tato oblast vyhlášena jako ptačí oblast. Předmětem ochrany jsou populace čápa bílého, orla mořského, včelojeda lesního, strakapouda jižního, strakapouda prostředního, pěnice vlašské, lejska bělokrkého a ťuhýka obecného. Zajímavostí této krajiny jsou také Vápencová bradla z období Jury, které zde tvoří
významný morfologický prvek, které jsou unikátní v celé Evropě. Zajímavostmi v téhle oblasti jsou: Kočičí skála a Svatý kopeček. Zajímavostí v oblasti jsou i geotermální prameny s léčivými prameny. Přímo u Mušovského jezera se naCházejí dva tyto geotermální prameny, které mají v budoucnu zásobovat termální vodou nové čínské lázně. V současné době tuto vodu čerpají aquapark Moravia a hotel Termal.
1.8 Kulturní předpoklady V bezprostřední blízkosti Mušovských jezer se nenachází mnoho památek, ale alespoň jedna stojí určitě za zmínku. Kostel sv. Linharta – novogotický kostel, který se jako jediný dochoval ze zaplavené obce Mušov. Kostel se nachází na jednom s umělých, malých ostrůvků na jezeře. Kostel je přístupný veřejnosti, tak že se k němu sice turisté dostanou, ale bohužel dovnitř kostela se nedostanou. Kostel je sice zajištěný, tak aby byla zajištěna jeho stabilita, avšak jeho stav nedovoluje jej zpřístupnit turistům, což je obrovská škoda, protože se jedná o zajímavou památku. Kostel, který se jako jediný dochoval z celé zatopené vesnice, kdy místní obyvatelé bojovali za to, aby byla snížena hladina jezera, aby mohli vykouknout z jezera ostrůvky a na jednom z nich mohl být právě kostel sv. Linharta, který je na malém ostrůvku. Kdyby tato situace nastala někde v zahraničí, udělá se vše proto, aby místo bylo co nejlépe zpřístupněné turistům a aby z takového místa vzniklo turisticky významné místo. Bohužel u nás tomu tak není a bohužel nejsme ani schopni sehnat dostatečné finanční prostředky na opravu tak zajímavého a vzácného místa, který je notabene i jakýmsi památníkem na zatopenou obec Mušov. Další kulturně zajímavá místa najdeme v nedalekých městech a obcích. V obci Pasohlávky najdeme kostel svaté Anny, kapli sv. Ducha a římský vojenský tábor u Mušova. Tento vojenský tábor je archeologickým nalezištěm. V Mikulově najdeme pak ještě více památek. Vidět zde můžeme Židovskou čtvrt a hřbitov, zámek Mikulov, Synagogu, Sloup Nejsvětější trojice, Křížovou cestu a kapli božího hrobu, kostel sv. Václava, kostel Povýšeného sv. Kříže, kapli sv. Šebestiána, gotickou městskou věž a Dietrichsteinkou hrobku.
1.9 Turistická infrastruktura V oblasti jezera je dobře rozvinutá turistická infrastruktura neboli materiálně technická základna. Najdeme zde možnosti pro ubytování, stravování nebo sportovní vyžití. Nejkvalitnější bytování přímo u jezera nabízí asi hotel Termal. Můžeme si zde vybrat z různých typů ubytování, jak v hlavní budově, vedlejších apartmánech nebo ubytování v zahradě. Nově se zde buduje ubytování pro návštěvníky aquaparku Moravia, kteří dosud využívali možnosti ubytování právě v hotelu Termal. Dalším ubytovacím zařízením, které by zde mělo vzniknout je hotel k novým čínským lázním. Další možností ubytování je autokemp Merkur. V současné situaci zde došlo ke zkvalitňování služeb, rekonstrukci pokojů a apartmánů a výstavbě nových pokojů. Pořád by však bylo potřeba zde zlepšit kvalitu ubytování avšak pro ubytování ve stanu nebo karavanu je autokemp Merkur ideální. Co se týče stravování tady je trošku problém. Sice je zde množství restaurací, ale všechny se nachází v některém z komplexu. V autokempu najdeme množství restaurací a občerstvení, ale pro neubytované nejsou přístupné. Pokud však jsme návštěvníkem přímo autokempu Merkur, budeme určitě spokojeni. Výběr stravovacích zařízení je zde opravdu velký od kiosků až po rybí restaurace. Další restaurace se nachází v aquaparku, která také není přístupná pro ty, co nejsou návštěvníky aquaparku. Jedinou restaurací v těsné blízkosti jezera je tedy restaurace v hotelu Termal, což je opravdu nedostatečné. Další restaurace najdeme až ve vzdálenějších Pasohlávkách nebo v Mikulově.
1.10
Marketing
Oblast Mušovských jezer není dostatečně propagována. Oblasti chybějí vlastní jednotné internetové stránky, turistické brožury nebo třeba propagace oblasti na DVD nebo CD mediích. Neexistují ani další knižní publikace a jediným zdrojem informací jsou tedy nesjednocené internetové stránky a turistické mapy. Mušovská jezera jsou v oblasti marketingu zaostalá a pokud budeme do oblasti přilákat více turistů bude potřeba na této oblasti zapracovat a vynaložit na ni finanční prostředky. Pokud se na marketing oblasti někdo pořádně zaměří, může do oblasti přilákat hodně zahraničních turistů, kvůli poloze Mušovských jezer.
1.11
Životní prostředí
U jezera je kvalitní a čisté životní prostředí a ovzduší. Tyto příznivé podmínky jsou dané tím, že oblast je chráněnou krajinnou oblastí a tím jsou zde vyšší postihy za znečišťování přírody. Ani v okolních městech se nenachází žádný významný znečišťovatel. Pokud se, ale podíváme tak břehy jezera v letní sezóně znečištěné jsou a je potřeba tento problém odstranit.
2 SWOT analýza 2.1 Silné stránky
Výhodná geografická poloha území
Čisté životní prostředí
Zachovalý ráz krajiny
Existence chráněných území
Vodní nádrže vhodné pro rekreaci
Přírodní zajímavosti
Dobrá kombinace nížin a pálavských vrchů
Zajímavé umělé ostrůvky
Kvalitní cyklotrasy a naučné stezky
Dobrá dopravní dostupnost
Vybudování zábavního aquaparku
Velké množství půjčoven sportovních potřeb
Relaxační možnosti
Malá vzdálenost od rakouských hranic
Velké doposud nezastavěné území
Poskytování lázeňských služeb
Vinařské stezky
Možnost kongresových akcích
Turističní ukazatelé
Zájem zahraničních investorů o oblast¨
2.2 Slabé stránky
Špatné značení přírodních zajímavostí
Znečištěná voda ve vodních nádržích
Množství odpadků na břehu vodních nádržích
Špatný přístup k vodě
Břeh nádrže zabraný autokempem – špatný přístup k vodě
Slabá atraktivita území
Sezónnost – zimní sezóna zde neexistuje
Nedostatek toalet u Mušovských jezer
Malé množství památek bezprostředně u jezera
Mimo kemp žádné převlíkací kabinky
Informačním centrum ve vzdálenějších obcích
Nízká návštěvnost
Špatná komunikace s informačním centrem
Nedostatek informačních materiálů
Špatná spolupráce s okolními městy
Malá kapacita pro poskytování lázeňských služeb
Špatná komunikace ze zahraničními hosty
Omezený počet kvalifikované pracovní síly v cestovním ruchu
Malý počet podnikatelů ochotných zde začít podnikat
Slabé financování oblasti z obecního a městského rozpočtu
3 Strategická vize 3.1 Vize oblasti Zlepšení marketingu lokality, zvýšení návštěvnosti, zlepšení kvality vody a okolí jezera, zlepšení materiálně-technické základny a vylepšení produktu cestovního ruchu. Z vize oblasti vyplívají níže uvedené cíle oblasti, které jsou spíše dlouhodobého charakteru a jsou závislé na finančních možnostech oblasti a případných dotacích z České republiky a Evropské unie.
3.2 Cíle oblasti Strategické cíle jsou brány, jako prioritní cíle, kterých chceme v oblasti Mušovských jezer dosáhnout ve spolupráci s ostatními subjekty cestovního ruchu a obcemi. Cíle jsou: Vytvoření webových stránek oblasti Propagační materiály o oblasti Propagace kulturních akcích v médiích Spolupráce se subjekty cestovního ruchu, které nejvíce lákají turisty do oblasti Spolupráce s okolními regióny Spolupráce s tuzemskými cestovními kancelářemi Získat peníze na vyčištění jezera Vznik správy o jezero (čištění břehů) Vybudování pláže Vybudování dětských hřišť Postavit veřejné toalety a převlékárny okolo jezera Rozšíření sportovní infrastruktury Postavit zde nový kemp tak, aby se zvedla konkurence mezi kempy Rozšíření stávající hotelu Termal a postavení nového hotelu. Otevřít nové stravovací zařízení Vytvořit databázi ubytovacích a stravovacích zařízení Zvýšení standartu vybavenosti ubytovacích zařízení Zlepšení lázeňského cestovního ruchu Zvýšení možností kongresového cestovního ruchu
Otevření kostelu sv. Linharta Prodej místních výrobků a produktů (víno) Vytvoření produktů cestovního ruchu zaměřených na kulturní pobyty, zábavné akce, sportovní akce jako jsou zábavné programy na zámku nebo jarmark v Mikulově, kde se tyto akce konaly již dříve
4 Strategický plán rozvoje 4.1 Vytvoření webových stránek a jejich pravidelná aktualizace Na internetu najdeme řadu adres, které odkazují na Mušovská jezera. Popisují jejich základní informace a udávají informace o oblasti. Bohužel chybí komplexní webová stránka, která by nabízela lokalitu Mušovských jezer, jako celek a poskytovala komplexní informace. Tyto webové stránky je potřeba vytvořit, tak aby turisté mohli získat všechny informace o oblasti přehledně na jednom místě. Informace o dopravě, ubytování stravování, kulturních akcích, kvalitě vody a počasí. Musí být prováděná pravidelná aktualizace tak, aby stránky odkazovaly na aktuální dění. Pokud vytvoříme ucelené internetové stránky, které by nebyly pravidelně aktualizované, by byly prakticky zbytečné.
4.2 Propagační materiály o oblasti
Pro přilákání více turistů do oblasti je potřeba kvalitní propagace, ke které patří i propagace pomocí informačních brožurek. Je potřeba takové brožury vydávat ve spolupráci s turistickým informačním centrem tak, aby byly k dostání přímo v infocentru. Brožury by měly být k dostání ve všech místních hotelích a také v turistických informačních centrech v okolních městech. Určitě by měly být k dostání i v Brně, abychom právě obyvatelé Brna do oblasti dostali.
Brožura by měla být přehledná a barevná. Měla by upozorňovat na atraktivity jezer a okolí takže na velkou vodní plochu, kostel sv. Linharta nebo aquapark. Dále by brožura
měla obsahovat fotografie možnosti ubytovacích zařízení v lokalitě a kontakt na jejich webové adresy. Určitě by zde měla být zmíněna i stručná historie jezera.
4.3 Propagace kulturních akcích v médiích Na břehu jezera i v autokempu Merkur se koná řada kulturních akcí. Nejbližšími takovými akcemi jsou Závody na dračích lodí 1. 5. 2016 a Zahájení turistické sezóny v autokempu Merkur 6 - 7. 5. 2016 – hudební festival. Takových akcí je potřeba využít a co nejvíce je propagovat v médiích, aby přilákali další turisty. Určitý posun v této oblasti už nastal, protože právě zmíněná akce už je propagována na facebooku nebo na billboardech u silnic. Je však potřeba využívat ještě více rádio pro tuto propagaci. Konají se zde však i další kulturní akce, jako jsou srazy motorkářů, dny Věstonické Venuše, další hudební festivaly, divadelní představení a větší sportovní akce. Tyto akce jsou dobrou propagací pro oblast, protože se jedná vždy o větší počet účastníků. Takže čím větší a lepší propagace těchto akcí bude tím lepší, to bude propagace pro oblast a cestovní ruch zde.
4.4 Spolupráce se subjekty cestovního ruchu Jedná se o vytvoření jakéhosi svazu subjektů cestovního ruchu v této oblasti, které tady chybí. V současné době u Mušovských jezer existuje spolupráce jen mezi aquaparkem a hotelem Termal nebo informačním centrem v Pasohlávkách. Je potřeba, aby subjekty cestovního ruchu spolu začaly více spolupracovat tak, aby vznikla spolupráce např.: Mušovské jezero s aquaparkem a bude to výhodné pro obě strany. Samozřejmě nejde to v situaci, kdy se jedná o konkurenci, ale pokud se jedná o zábavní centrum a ubytování např. tak je to výhodné pro obě strany.
4.5 Spolupráce s okolními regióny Oblast Pálavy se snaží o spolupráci hlavně s Jihomoravským krajem. Je potřeba se snažit navázat větší spolupráci se všemi okolními oblastmi a kraji. Oslovit by se měla Haná nebo Olomoucko. Určitě by měla vzniknout větší spolupráce i s Rakušany, pro které je to k Mušovskému jezeru kousek a mohlo by se jednat o velký počet turistů. Je tedy potřeba oslovit rakouské okresy, které jsou nejblíže k našim hranicím, protože lidé z těchto oblastí jsou potenciálními účastníky na cestovním ruchu zde. Potřeba je, aby
tyto okolní oblasti na Mušovská jezera upozorňovaly, což ale nebude možné, pokud nebudou existovat nějaké propagační materiály.
4.6 Spolupráce s tuzemskými cestovními kancelářemi Tuzemské cestovní kanceláře, jak jsem hledal na internetu moc pobytů na Mušově, nenabízejí bohužel. Prakticky je nenabízejí vůbec. Jediné co jsem našel, z nabízených pobytů byl pobyt od cestovní kanceláře Slantour. Cestovní kancelář nabízí pobyt v hotelu Termal. Určitě by měl vzniknout větší nabídka cestovních kanceláří i třeba do místního aquaparku a lepší spolupráce s autokempem Merkur by taky nebyla na škodu. Přitom autokemp Merkur je největším kempem v České republice a cestovní kanceláře by ubytování zde mohly nabízet. Nejen cestovní kanceláře z České republiky by bylo dobré více oslovit. Cestovní kanceláře ze Slovenska a Rakouska by o tuto možnost mohly mít zájem, ale je potřeba je oslovit a nabídnout jim oblast, jako produkt, který mohou nabízet. Jedná se o důležitou záležitost, protože stále dost lidí cestuje na svoji dovolenou nebo na výlet přes cestovní kancelář.
4.7 Získat peníze na vyčištění jezera Pokud chceme, aby do oblasti začalo jezdit více turistů je potřeba, aby zde byla zajištěna čistá voda v jezeře, protože jezero je právě tím co by mělo turisty nejvíce lákat. Samozřejmě náklady na vyčištění jezer bývají obrovské a je tedy potřeba zajistit finanční prostředky. Čištění obdobně velkého jezera v Luhačovicích stálo 155 mil. Kč. Spolupráce s Jihomoravským krajem na zisk financí je samozřejmostí. Další finance by se měli sehnat z Povodí řeky Dyje. Dále se dá zažádat o peníze ze Státního fondu životního prostředí, který je právě pro tyto záležitosti určený. Nebylo by také vůbec na škodu zažádat o peníze z Evropské unie konkrétně z fondu Regionálního rozvoje, který pro tyto účely také slouží, je akorát potřeba splnit všechny náležitosti. Převážně se jedná o vyčištění dna jezera od bahna, protože bahno a to co se v něm nachází, způsobují znečištění vody. Vybagrování dna jezera by tady nemuselo být ani tak náročné, protože hloubka jezera je pouze 4,5 m. Samozřejmě problém je v tom, že jednak se nejedná o malou finanční částku, ale také o to, že v případě čištění jezera se jedná o záležitost několika měsíců. Jezero by muselo být vypuštěno a tím pádem by cestovní ruchu, který je zde nyní upadnul na nějakou
dobu ještě více. Takže by místní podnikatelé určitě tratili a byli by proti tomuto čistění.
4.8 Vznik správy o jezero (čištění břehů) Mušovské jezero je velkou vodní plochou s velkým potenciálem pro cestovní ruch. Pokud však jezero nebude čisté a nebude mít uklizené břehy, jak odpadků, tak i od plevelu nemůže být tohoto potenciálu dosaženo. Bylo by proto, třeba aby obec Pasohlávky vytvořili nějakou správu jezera, která by se o tento pořádek starala. Nemělo by to být nějak extra finančně náročné a účel by to určitě splnilo. Pomoct by mohla i nějaká nezisková organizace nebo skupina dobrovolníků, kteří by břeh jezera pomohli vyčistit. Také mě napadá, že by mohla vzniknout čas od času neplacená brigáda pro dobrovolníky, kterým není Mušovské jezero lhostejné a chtěli by pomoci vyčistit jednu stranu břehu. Brigáda by mohly být třeba jednou za dva měsíce. Takové brigády se moc dobře osvědčily v Brně při čištění zchátralého fotbalového stadiónu za Lužánkami.
4.9 Vybudování pláže Pokud se podíváme na celé Mušovské jezero nebo si ho v lepším případě celé obejdeme, zjistíme, že z jedné strany je jezero zastavěno, je zde autokemp Merkur. Z další strany je potom silnice, která směřuje na Mikulov. Pokud se však podíváme na protější břeh jezera, než je autokemp zjistíme, že tato část jezera je nevyužita. Sem tam tu maximálně sedí nějaký rybář, ale jinak nikde nikdo. Proč? Není tu příjezdová cesta, lidé by museli jít kus cesty pěšky, ale to by nebyl ten problém. Hlavním problémem je, že je tu špatný přístup do vody a břeh je zarostlý. Bylo by proto dobré vybudovat zde písčitou nebo travnatou pláž, která by sloužila k odpočinku a relaxaci a měla dobrý přístup do vody.
4.10 Vybudování dětských hřišť Mušovské jezero si představuji, jako turistickou oblast pro rodiny s dětmi. Bylo by tedy dobré tu vybudovat v okolí jezera nová dětská hřiště. Tyto hřiště ať se jedná o skluzavky nebo pískoviště vznikají všude ve městech, tak proč by nemohli vzniknout tady. Může se jednat třeba jen o travnaté plácky, které však budou určeny pouze pro děti a doprovod, tak aby si měly děti kde hrát.
4.11 Postavit veřejné toalety a převlékárny okolo jezera Když jsem četl různé články na internetu o sociálním zařízení, narazil jsem na diskuzi z roku 2010, kdy si lidé stěžují, že na břehu Mušovského jezera (tedy tam kde není autokemp) není ani jedna veřejná toaleta nebo převlíkarna. Když chceme turisty k jezeru dostat, musí k tomu zde být podmínky a toto jsou základní podmínky. Pokud nebudou mít turisté ani, kde se převlíknout určitě tu nebudou chtít trávit svůj čas. Je potřeba do těchto zařízení investovat. Tato investice je snad ještě důležitější než vyčištění jezera snad.
4.12 Rozšíření sportovní infrastruktury Pokud se bude někdy, někdo v budoucnu zajímat o to, jak vypadá druhý břeh Mušovského jezera a bude se snažit ho upravit, tak aby byl zajímavý pro turisty, bylo by dobře, aby zde vznikly pingpongové stoly nebo třeba hřiště na basketball. Samozřejmě nic není zadarmo a k těmto realizacím je potřeba velkých finančních prostředků, které však podle mne není takový problém sehnat sice třeba ne na všechno, ale na něco určitě.
4.13 Postavit nový kemp tak, aby se zvedla konkurence mezi kempy Autokemp Merkur je největším kempem v České republice. Nabízí různé možnosti ubytování a stravování a výhodou je že se nachází přímo u vody. Autokemp se neustále snaží rekonstruovat svůj areál, ale není to tak rychlé, jak by se očekávalo, protože se jedná o kemp s velkou rozlohou. Autokemp Merkur se zde už nachází celou řadu let a některé vybavení je zastaralé, ale tím že je to jediný kemp u jezera není až tak důležité a potřeba s opravami někam spěchat. Proto by bylo dle mého názor dobré, kdyby se zde postavil ještě jeden kemp právě třeba na neuvyužitém druhém břehu tak, aby Merkuru vznikla konkurence. Kemp by mohl být výrazně menší, ale pokud by byl nový s novým zařízením, určitě by autokemp Merkur ještě více zvýšil své úsilí o zlepšení svého kempu.
4.14 Rozšíření stávající hotelu Termal a postavení nového hotelu Hotel Termal, jako jediný hotel, který se se zde nachází a nabízí ubytování v 66 zařízených pokojích, apartmánech nebo freedomcích. Právě freedomky jsou možnost ubytování o které je velký zájem a počet freedomků se určitě zvýší z počtu 5 na číslo
vyšší. Freedomky jsou čtyřlůžkové apartmány, které najdeme v zahradě hotelu a jedná se o samostatně stojící apartmány. Především v letní sezóně bude o tyto domky velký zájem i když cena za noc v tomto domku je pro rodinu 2 900 Kč. Další hotely se zde mají stavět. Aquapark Moravia zde začala stavět pro své návštěvníky hotel, protože návštěvníci aquaparku často přespávali v hotelu Termal a logicky jim tak utíkali peníze. Dalším hotelem by pak měl být lázeňský hotel k novým čínským lázním.
4.15 Otevřít nové stravovací zařízení Stravovací zařízení patří do základní turistické infrastruktury a je potřeba, aby byl výběr z restaurací, protože každému chutná něco jiného. U Mušovského jezera najdeme velké množství stravovacích zařízení, ale velká většina z nich se nachází v autokempu. Chybí zde restaurace, které nejsou v žádném zařízení cestovního ruchu. Bylo by dobré udělat restauraci u hlavní silnice I52 Mikulov – Brno z hlediska strategického místa, protože tato restaurace by mohla návštěvníkům poskytnout výhled na jezero a tím na něj více upozornit. Návštěvník restaurace, který normálně oblastí jen projížděl na trase Mikulov – Brno se zde zastaví na oběd a najednou si všimne přírody kolem sebe a řekne si, že by si sem mohl zajet na víkend. Když lidé řídí, nesoustředí se na přírodu a okolí kolem sebe a když pak najednou zastaví, začne si těchto věcí všímat. Další restaurace by mohla vzniknout na druhém břehu jezera, když by se na tomto břehu začalo něco dělat viz. předchozí odstavce.
4.16 Vytvořit databázi ubytovacích a stravovacích zařízení U Mušovských jezer a v okolí se nachází množství ubytovacích a stravovacích zařízení, které však nejsou nikde na internetu k dostání vcelku. Bylo by proto potřeba vytvořit databázi těchto zařízení dejme tomu v okolí 5 km od jezera a dát tento seznam k dispozici turistům, aby měli jasný přehled, kde najdou jaké zařízení. Jedná se o jasné zlepšení a určitě by jej turisté uvítali, protože by jim to značně usnadnilo život. Je potřeba sepsat všechny tyto zařízení, jejich adresy a kontakty nejlépe udělat i fotku provozovny a vložit tento seznam na internet (k tomu by byly vhodné jednotné stránky o jezeru) nebo tento seznam dát k dispozici i na turistické informační centrum, kde jej budou mít turisté po příjezdu do oblasti k dispozici.
4.17 Zlepšení lázeňského cestovního ruchu Lázeňský cestovní ruch u Mušovských jezer není moc rozšířený avšak má zde ideální podmínky a jejich potřeba využít. V současnosti lázeňské služby poskytuje jen hotel Termal, který má k dispozici jen malý termální bazén. Hotel Termal čerpá vodu z vrtu Mušov-3G Geotermální vodu ze dvou vrtů čerpá i Aqualand Moravia, takže i zde se nachází do jisté míry lázeňské služby. Lázeňský cestovní ruch v této oblasti by se měl razantně zlepšit tím, že zde budou vybudovány nové čínské lázně, které budou nabízet, jak klasické lázeňství, tak i čínskou medicínu.
4.18 Zvýšení možností kongresového cestovního ruchu Kongresový cestovní ruch se v oblasti Mušovských jezer realizuje, ale jen v omezeném množství díky malému počtu kongresových sálů a vybavenosti. Je tedy potřebné vybudovat zde více těchto sálů a udělat lepší propagaci kongresovému cestovnímu ruchu, protože jsou zde ideální podmínky. Ubytování a sál je zajištěný v hotelu Termal, kde tyto možnosti jsou. Účastníci by byli v krásném prostředí a pokud by zrovna nepracovali měli by k dispozici nádhernou krajinu, odpočinkové možnosti a také možnosti adrenalinové zábavy v aquaparku. Tím si myslím, že jsou toto ideální podmínky pro kongresový cestovní ruch sice i tak v omezením množství, ale více než teď. V hotelu Termal jsou k dispozici: velký sál pro cca 80 osob, malý sál pro 14 osob a největší je přednáškový sál, který je nejvhodnější právě pro kongresový cestovní ruch.
4.19 Otevření kostelu sv. Linharta Největší kulturní dominantou v oblasti Mušovských jezer je kostel sv. Linharta. Tento novogotický kostel je však zavřený. Jedná se o vzácnou památku a je potřeba ji opravit a ukázat veřejnosti, protože kostel uprostřed vodní nádrže už to samo od sebe je velkým lákadlem pro turisty a když se k tomu přidá ještě historie kostela, bylo by to opravdu zajímavé turistické místo. Potřeba je sehnat finanční prostředky o co by se měla postarat obec Pasohlávky a měla by je shánět přes ministerstvo kultury a národní památkový úřad. Pokud by se realizace tohoto projektu vydařila, mohli by jsme mít, na Jižní Moravě novou zajímavou a přístupnou památku.
4.20 Prodej místních výrobků a produktů (víno) Místní výrobky jsou pro turisty vždy zajímavé a hodně turistů si takový výrobek místní výroby často odváží, jako suvenýr nebo dárek pro rodinu a přátelé. V této věci je potřeba zvýšit úsilí, protože když jsem Mušovská jezera navštívil tak jediné, kde se daly místní výrobky koupit a jednalo se o víno byla restaurace v hotelu Termal. Je potřeba, aby turistické informační centrum začalo více a lépe pracovat a aby si v každém zařízení cestovního ruchu mohli tyto věci turisté koupit. Udělat třeba i nějaký stánek v letních měsících, protože i tyto předměty napomáhají k tomu, aby se turisté do oblasti vraceli. V informačním centru v Pasohlávkách tyto výrobky jsou sice k dispozici, ale je potřeba je dostat blíž k jezerům, protože přímo do Pasohlávek taky nejede každý.
4.21 Vytvoření produktů cestovního ruchu zaměřených na kulturní pobyty, zábavné akce, sportovní akce jako jsou zábavné programy na zámku nebo jarmark v Mikulově, kde se tyto akce konaly již dříve V současné době jsou podle trendů oblíbené tradiční jarmarky nebo zábavní akce na zámcích apod. Je tedy potřeba tyto akce dostat do této oblasti a více je pořádat. Jarmark by se mohl konat klidně i na břehu jezera v krásném prostředí a kulturní akce zase třeba na Mikulovském zámku, kde jsou na to ideální podmínky. Tyto akce lákají opravdu hodně turistů a je potřeba se na ně zaměřit dokud tato možnost je, protože po zavedení elektronické evidence tržeb dle mého názoru už jarmarky a trhy nebudou.
5 Strategický plán podle města Pasohlávky Obec Pasohlávky, nemá vypracovaný žádný dlouhodobý strategický plán pro rozvoj cestovního ruchu u Mušovských jezer. Obec se spoléhá na investice zahraničních investorů, jako to bylo u Aqualandu Moravia. Nejvíce si obec slibuje od vybudování čínských lázní, které by měli být obrovské a měly by zlepšit ekonomiku v oblasti a určitě by měly přinést nová pracovní místa. S výstavbou komplexu čínských lázní souvisí výstavba ubytovacího zařízení, stravovacích zařízení a dalších doplňkových staveb, jako parkoviště nebo vybudování parku, kde budou moci návštěvníci lázni také odpočívat. Pro oblast znamená tento projekt i další výhody. Mají se opravit hlavní
silnice okolo jezera a vzniknout nová spojení s většími městy. Samozřejmě tyto všechny věci vzniknou na úkor nádherné přírody, která zde je a já si myslím, že oblast pod lepším vedením nebo s lepšími nápady by udělala z oblasti Mušovských jezer také vyhlášenou turistickou oblast, jakou už tato oblast byla i bez těchto velkých investorů. Samozřejmě je také škoda, že se musí jednat o zahraniční investory, když této možnosti mohli v minulosti několikrát využít investoři z České republiky.
