VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Zaměstnanecké benefity - daňová řešení výhod na straně zaměstnance a zaměstnavatele Bakalářská práce
Autor: Jana Šípková Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2012
Anotace Předmětem bakalářské práce je posouzení vlivu zavedení zaměstnaneckých benefitů na daňové zatížení na straně zaměstnance a zaměstnavatele a výši plateb na sociální a zdravotní pojištění. V teoretické části se píše o dani z příjmů ze závislé činnosti a daňových řešení u jednotlivých zaměstnaneckých benefitů. Další díl práce se zabývá způsobem odměňování zaměstnanců pomocí benefitů v konkrétní firmě. Poslední část je zaměřena na výpočty daně z příjmů ze závislé činnosti, čistých mezd zaměstnanců a nákladů u zaměstnavatele a obsahuje shrnutí a srovnání výsledků ve dvou firmách.
Klíčová slova Zaměstnanecké benefity, benefity poskytované zaměstnancům, pracovní poměr, odměňování, daň z příjmů, základ daně, sazba daně, daňová povinnost, daňový poplatník, pojistné
Annotation The subject of this thesis is to assess what effect an implementation of benefits has on the tax burden of the employee and the employer and on the amount of payment for social and medical insurance. The theoretical part describes the taxation of personal income from employment and tax solving of various benefits provided to employees. The other part concentrates on the ways of remuneration with employee benefits in a particular company. The last part is focused on the calculation of personal income tax, net incomes, and expenses of the employeer and summarizes and compares the results in two companies.
Key words Employee benefits, benefits provided to employees, employment, remuneration, income tax, tax base, tax rate, tax liability, tax-paying citizen, insurance
Na tomto místě bych chtěla velmi poděkovat vedoucí bakalářské práce paní Ing. Magdě Morávkové za cenné odborné rady, veškeré poskytnuté informace, ochotu a pomoc při zpracování této bakalářské práce. Dále děkuji své rodině za podporu nejen při zpracování této práce, ale po celou dobu studia.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. 5. 2012
Podpis
Obsah 1
Úvod ........................................................................................................................... 7
2
Pracovněprávní vztahy................................................................................................ 9 2.1
2.1.1
Dohoda o provedení práce ............................................................................ 9
2.1.2
Dohoda o pracovní činnosti ........................................................................ 10
2.2 3
4
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ............................................ 9
Pracovní poměr .................................................................................................. 10
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků .................. 13 3.1
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob ........................................................... 13
3.2
Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků .................................................. 13
3.3
Příjmy ze závislé činnosti nepodléhající dani .................................................... 14
3.4
Příjmy osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti .................................. 15
3.5
Zdanitelné příjmy ............................................................................................... 16
3.6
Základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků .......................... 16
3.7
Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení ...................................... 17
3.7.1
Sazby pojistného na zdravotní pojištění ..................................................... 17
3.7.2
Sazby pojistného na sociální pojištění ........................................................ 17
3.8
Zdanění příjmů za závislé činnosti..................................................................... 18
3.9
Výpočet měsíční daňové povinnosti .................................................................. 19
3.10
Roční zúčtování daně ..................................................................................... 20
3.11
Výpočet ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění .. 21
3.12
Sleva na dani (roční)....................................................................................... 23
3.13
Daňové zvýhodnění (roční) ............................................................................ 23
3.14
Nezdanitelná část základu daně ...................................................................... 24
Co jsou zaměstnanecké benefity, jejich členění a daňová řešení ............................. 26 4.1
Nejrozšířenější a nejčastější zaměstnanecké benefity ........................................ 27 5
4.2
5
Daňová řešení u jednotlivých zaměstnaneckých benefitů ................................. 29
4.2.1
Příspěvek na penzijní připojištění a na životní pojištění ............................ 29
4.2.2
Příspěvek na odborný rozvoj zaměstnanců................................................. 30
4.2.3
Příspěvek na stravování – poskytování stravenek ...................................... 30
4.2.4
Poskytnutí vozidla k soukromým účelům zaměstnance ............................. 31
4.2.5
Příspěvek na kulturu, sport, rekreaci .......................................................... 32
4.2.6
Doprava zaměstnanců do a ze zaměstnání.................................................. 33
4.2.7
Dary nepeněžní zaměstnancům .................................................................. 33
4.2.8
Půjčky zaměstnancům ................................................................................ 34
4.2.9
Poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti .................................... 34
Daňové dopady a vyhodnocení při zavedení zaměstnaneckých benefitů ................. 37 5.1
Historie a charakteristika firem Výhodný s.r.o. a Vhodný s.r.o. ....................... 37
5.2
Sociální politika ................................................................................................. 38
5.3
Sociální politika ve firmě Výhodný s r.o. .......................................................... 39
5.4
Náklady u zaměstnavatele, čistá mzda a daň z příjmů za rok 2009 .................. 41
5.5
Náklady u zaměstnavatele, čistá mzda a daň z příjmů za rok 2010 .................. 45
5.6
Náklady u zaměstnavatele, čistá mzda a daň z příjmů za rok 2011 ................... 48
5.7
Shrnutí nákladů u zaměstnavatele, čisté mzdy zaměstnanců, pojistného a daně
z příjmů zaměstnanců za roky 2009 – 2011 ................................................................. 52 6
Závěr ......................................................................................................................... 56 Seznam použité literatury ............................................................................................. 58 Seznam tabulek ............................................................................................................. 60 Seznam obrázků ............................................................................................................ 61
1
Úvod
Jako téma bakalářské práce jsem si vybrala zaměstnanecké benefity a jejich dopad na daňové zatížení na straně zaměstnance a na straně zaměstnavatele. Tato problematika mě velmi zaujala, jelikož jsem mohla v praxi vytvářet a realizovat poskytování zaměstnaneckých benefitů. Pracovala jsem ve firmě, která zanikla, její dva společníci založili v roce 2009 nové dvě samostatné firmy a do těchto firem nastoupili zaměstnanci z původní firmy. Jedna firma se rozhodla jít cestou mzdového nárůstu a druhá firma místo zvyšování mezd začala poskytovat zaměstnancům zaměstnanecké benefity. Firmy si uvědomují, že uspět na trhu v dnešní silné konkurenci a v současné poměrně složité ekonomické situaci, je velmi náročné a firmy obecně ve větším měřítku začínají opět zavádět benefity, které jim pomáhají snížit mzdové náklady a daňová zatížení. Zaměstnavatelé jsou si vědomi, že získání a udržení jejich kvalifikovaných a zkušených zaměstnanců je pro ně velmi prospěšné a snaží se zaměstnance určitým způsobem motivovat, protože spokojení a kvalitní zaměstnanci zajistí firmě prosperitu a konkurenceschopnost. V současné době ovšem ze všech stran slyšíme o návrhu daňové reformy, která počítá s omezením či úplným zrušením všech dosavadních benefitů a zavedením jedné slevy na dani. Jaká bude ovšem budoucnost benefitů či konečný návrh daňové reformy, není schopen nikdo nyní předpovědět a zatím stále platí, že poskytování určitých zaměstnaneckých benefitů je pořád výhodnější než mzdový nárůst. Proto je cílem této práce zjistit skutečný stav při porovnání těchto dvou možností. V první části práce popisuji pracovněprávní vztahy, jak vznikají, jak zanikají, jaké jsou povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele a jaké mohou mít podoby. Další velmi obsáhlou částí je problematika daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, kde vysvětluji, které příjmy patří do zdanitelné mzdy, které jsou osvobozené od daně či nepodléhající dani, jaké jsou sazby daně a výše pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení až po výpočet měsíční daňové povinnosti a ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění. Čtvrtá kapitola se zabývá členěním zaměstnaneckých benefitů a jejich daňovým řešením. Uvádím zde nejčastěji poskytované benefity a vybrala jsem ty, které v průběhu 7
let 2009 až 2011 poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům v konkrétní firmě, vysvětluji zde u každého jednotlivého zvýhodnění daňové řešení u zaměstnance a daňové řešení u zaměstnavatele. V další kapitole již popisuji činnosti konkrétních firem se smyšlenými názvy Výhodný s.r.o.a Vhodný s.r.o., jejich sociální politiku, podmínky a rozsah poskytování benefitů zaměstnancům uvedených ve vnitřním předpise zaměstnavatele a věnuji se zde praktickým výpočtům týkající se ročních daňových povinností obou firem během let 2009 až 2011, rozdílům ve výši daně z příjmů a plateb pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na straně zaměstnanců a rozdílů výše mzdových nákladů u zaměstnavatele. Jednotlivé výpočty jsou zde graficky znázorněny a porovnány s pomocí tabulek a grafů. V závěrečné části bakalářské práce shrnuji výsledky řešené problematiky a získaných výpočtů a analyzuji, zda zavedení zaměstnaneckých benefitů oproti mzdovému nárůstu má vliv na daňovou povinnost a daňové zatížení zaměstnanců a zaměstnavatelů.
8
2
Pracovněprávní vztahy
Pracovněprávní vztahy vznikají mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a jsou upraveny zákoníkem práce, což je zákon č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007. Pracovněprávní vztah má podobu buď dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr či pracovního poměru.
Zaměstnavatel
Pracovněprávní
Zaměstnanec
(plátce příjmu)
vztahy (§1 zákoníku
(poplatník daně)
Dohody o pracích konaných
Pracovní poměr
Pracovní
Jmenování
smlouva
mimo pracovní poměr
Dohoda
Dohoda o pracovní
o provedení práce
činnosti
Obrázek 1 - Znázornění pracovněprávních vztahů (Zdroj: Pelcl Luděk (4-5/2010 str. 31))
2.1 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 2.1.1 •
Dohoda o provedení práce může být uzavřena na max. 300 hodin u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce
•
musí být uvedena doba, na kterou se uzavírá
•
musí být uzavřena písemně
•
nevzniká povinnost platit sociální a zdravotní pojištění
•
povinnost hradit daň z příjmu
•
při odměně vyšší jak 10 000 Kč měsíčně musí být hrazeny odvody na sociální a zdravotní pojištění jak na straně zaměstnavatele, tak i u zaměstnance. Daň se poté vypočítá ze mzdy zvýšené o 34% na pojistné na sociální a zdravotní pojištění 9
•
při odměně menší jak 5 000 Kč měsíčně zaměstnavatel strhává 15% srážkovou daň, tzn. konečnou daň
•
při odměně vyšší jak 5 000 Kč měsíčně zaměstnavatel strhává 15% zálohovou daň
2.1.2 •
Dohoda o pracovní činnosti rozsah práce nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby
•
musí být uzavřena písemně
•
vzniká povinnost platit sociální a zdravotní pojištění
•
povinnost hradit daň z příjmu
2.2 Pracovní poměr Pracovní poměr vzniká jmenováním nebo uzavřením pracovní smlouvy, což je v praxi nejčastější
forma
a
významný
písemný
dokument
mezi
zaměstnavatelem
a zaměstnancem. Každý z nich obdrží jedno vyhotovení pracovní smlouvy. Povinné obsahové náležitosti pracovní smlouvy: •
druh práce, který má pracovník vykonávat
•
místo nebo místa výkonu práce, kde bude práce vykonávána
•
den nástupu do práce
Pokud v pracovní smlouvě nejsou uvedena práva a povinnosti vyplývajících z pracovního poměru, musí zaměstnavatel zaměstnance o nich písemně informovat do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru. Toto platí i o změnách těchto údajů. Obsah těchto náležitostí:1 •
jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou
1
•
bližší označení druhu a místa výkonu práce
•
nárok na délku dovolené, případně uvedení způsobu určování dovolené
•
údaj o výpovědních dobách
•
údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení
§37 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
10
•
údaj o mzdě či platu a způsobu odměňování, splatnosti, termínu výplaty, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu
•
údaj o kolektivních smlouvách
Povinnosti zaměstnavatele vyplývající z pracovního poměru:2 •
přidělovat zaměstnanci práci podle sjednané pracovní smlouvy
•
platit mu mzdu či plat za vykonanou práci
•
vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů
Povinnosti zaměstnance •
konat osobně práci podle pokynů zaměstnavatele a ve stanovené pracovní době
•
dodržovat povinnosti vyplývající z pracovního poměru
Skončení pracovního poměru3 Pracovní poměr může být rozvázán: •
dohodou – je nutná písemná dohoda zaměstnance a zaměstnavatele
•
výpovědí – musí být písemná a doručená druhému účastníku, jinak je neplatná. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení. Zaměstnanec je oprávněn dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce. Výpověď daná ze strany zaměstnavatele může být pouze dle podmínek uvedených v zákoníku práce dle §52 (např. ruší-li se zaměstnavatel či přemísťuje-li se, pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady pro výkon sjednané práce atd.)
Za těchto podmínek náleží zaměstnanci odstupné.
Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, např. zaměstnanci dočasně práce neschopnému, při výkonu vojenského cvičení, uvolněnému
pro
výkon
veřejné
funkce,
těhotné
zaměstnankyni
nebo
zaměstnankyni, která čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou. •
okamžitým zrušením – zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud zaměstnanec byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody delší než 1 rok nebo čin spáchaný
2 3
§38 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce §48-61, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
11
při plnění pracovních úkolů k nepodmíněnému trestu delší než 6 měsíců nebo porušil pracovní kázeň hrubým způsobem. Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení zdraví dle lékařského posudku a zaměstnavatel ho nepřevedl do 15 dnů na jinou vhodnou práci nebo mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat do 15 dnů po uplynutí splatnosti mzdy. •
zrušením ve zkušební době – zaměstnanec i zaměstnavatel může zrušit bez udání důvodu, musí písemně a pracovní poměr skončí dnem zrušení, pokud není uveden den pozdější
Odstupné4 Zaměstnanec, který dostane výpověď od zaměstnavatele nebo dohodou z důvodů nadbytečnosti, ruší-li se či přemísťuje-li se zaměstnavatel, obdrží odstupné dle doby trvání pracovního poměru. Jestliže pracovní poměr trval: •
méně než 1 rok, přísluší zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku
•
alespoň 1 rok a méně než 2 roky, přísluší zaměstnanci dvojnásobek průměrného výdělku
•
alespoň 2 roky, přísluší zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku
Nastoupil-li zaměstnanec opětovně ke stejnému zaměstnavateli a doba od skončení předchozího pracovního poměru nepřesáhla 6 měsíců, považuje se doba předchozího pracovního poměru za dobu trvání. V případě rozvázání pracovního poměru v době tzv. zařazení do konta s převedením přesčasových
hodin do následujícího
vyrovnávacího období, přísluší zaměstnanci
součet trojnásobku jeho průměrného výdělku a částky výše uvedené dle doby trvání pracovního poměru. Zaměstnanec, který okamžitě zruší pracovní poměr, jestliže nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení zdraví dle lékařského posudku a zaměstnavatel ho nepřevedl do 15 dnů na jinou vhodnou práci, dostane odstupné ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tzn. za 2 měsíce. 4
§67 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
12
Pokud byl se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr z důvodu nemožnosti konat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání, pro ohrožení touto nemocí, pro pracovní úraz či pro dosažení nejvyšší přípustné expozice, náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.
3
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
Daň z příjmů patří mezi přímé daně a tuto problematiku upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
3.1 Poplatníci daně z příjmů fyzických osob Poplatníci daně z příjmů ze závislé činnosti jsou fyzické osoby, zaměstnanci, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují alespoň 183 dnů v daném kalendářním roce. Daňová povinnost se vztahuje jak na jejich příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na jejich příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, tzn. mají neomezenou daňovou povinnost. Zatímco poplatníci, kteří se zdržují na území České republiky po období menší než 183 dnů v příslušném kalendářním roce, mají omezenou daňovou povinnost a ta se vztahuje na jejich příjmy ze závislé činnosti plynoucí pouze ze zdrojů na území České republiky.5
3.2 Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků6 Mezi příjmy ze závislé činnosti, vymezené §6 odst. 1 zákona, patří: •
příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru, tj. příjmy z pracovního poměru, dohod o provedení práce nebo pracovní činnosti
•
příjmy ze současného nebo dřívějšího služebního nebo členského poměru, tj. příjmy vojáků z povolání, policistů atd.
•
příjmy z obdobného poměru, v nichž zaměstnanec při výkonu práce pro plátce příjmů musí dbát příkazů plátce, např. příkazní smlouvy nebo mandátní smlouvy
•
5 6
příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku
§2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů §6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
13
•
příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komandistů komanditních společností, i když nejsou povinni při výkonu práce dbát příkazů plátce
•
příjmy za práci likvidátorů
•
odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, např. člen představenstva, dozorčí rady, poradních orgánů nebo kontrolní komise
•
příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle výše uvedených bodů nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnosti nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnosti nebo funkci nevykonává. Např. náhrada mzdy od pojišťovny při odškodnění pracovního úrazu nebo náhrada mzdy přísedících u soudu.
Mezi příjmy z funkčních požitků náleží dle §6 ost. 10: •
funkční platy spojené s výkonem funkce, např. členů vlády, poslanců a senátorů
•
odměna za výkon funkce v orgánech obcí, státních orgánech, v občanských a zájmových sdruženích, např. starosta, místostarosta obce
3.3 Příjmy ze závislé činnosti nepodléhající dani7 Jedná se o příjmy, které se nepovažují a nejsou předmětem daně, např. •
náhrady cestovních výdajů do výše stanovené zvláštním předpisem poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Předmětem zdanění není také hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách.
•
hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na jejich udržování
•
částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele
•
náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce
7
§6 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
14
3.4 Příjmy osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti 8 Mezi příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků od daně osvobozené řadíme za určitých podmínek např. •
odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo na rekvalifikaci zaměstnanců – nepeněžní plnění, mimo náhrady mzdy apod.
•
stravování na pracovišti nebo v rámci závodního stravování prostřednictvím jiných subjektů – nepeněžní plnění
•
nápoje nealkoholické ke spotřebě na pracovišti – nepeněžní plnění
•
možnost používat rekreační, zdravotnická, vzdělávací, tělovýchovná zařízení apod. v úhrnu do 20 000 Kč za kalendářní rok jako nepeněžní plnění, možno i pro rodinné příslušníky
•
bezplatné nebo zlevněné jízdenky zaměstnancům a rodinným příslušníkům zaměstnavatelů provozující veřejnou dopravu osob
•
nepeněžní dary do úhrnné výše 2 000 Kč za kalendářní rok
•
přechodné ubytování do 3 500 Kč v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s trvalým bydlištěm zaměstnance a jedná se o nepeněžní plnění
•
mzdové vyrovnání ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění na dřívějším pracovišti a novém pracovišti, kam byl pracovník převeden z důvodu nezpůsobilosti k dosavadní práci
•
úrokově zvýhodněné nebo bezúročné půjčky návratné do 100 000 Kč na bytové účely, do 20 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace, při živelné pohromě do 1 000 000 Kč na bytové účely a do 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace
•
sociální výpomoc do 500 000 Kč poskytnutá zaměstnanci při živelní pohromě, ekologické nebo průmyslové havárii, např. při povodni, krupobití, sesunutí lavin či zemětřesení.
•
penzijní a životní pojištění do 24 000 Kč za kalendářní rok v úhrnu, pokud zaměstnavatel poukazuje obnos na účet pojišťovny a za podmínky, že ve smlouvě je výplata pojistného plnění sjednána po 60 kalendářních měsících a současně v roce dosažení věku 60 let.
8
§6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
15
•
náhrady výdajů představitelům státní moci, státních orgánů a soudců, např. výdaje na ubytování, stravování, dopravu, na činnost průvodce atd.
3.5 Zdanitelné příjmy Zákon o daních z příjmů stanoví v §6, které příjmy patří mezi příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které příjmy nejsou předmětem daně a které příjmy jsou za určitých podmínek od daně osvobozené. Právě vyjádření „za určitých podmínek“ rozhoduje, které příjmy vstupují nebo nevstupují do základu daně a do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Například pokud zaměstnavatel přispívá více jak 24 000 Kč penzijnímu fondu na penzijní připojištění zaměstnance nebo pojišťovně na životní pojištění zaměstnance, poskytuje peněžní příspěvek na rekreaci či sportovní a kulturní vyžití, uhradí nájemné v přechodném bydlišti nad limit 3.500 Kč měsíčně, zajistí dopravu zaměstnance do a ze zaměstnání a nežádá úhradu od zaměstnance, vyplácí zaměstnanci náhrady cestovních výdajů nad limit, poskytuje zaměstnanecké benefity formou peněžního plnění, tak všechny tyto příjmy budou zahrnuty do základu daně a do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Totéž platí, jestliže zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně vozidlo pro použití ke služebním i k soukromým účelům. Částka ve výši 1% vstupní ceny vozidla (včetně DPH) za každý i započatý měsíc a náklady za spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely se považují za nepeněžní příjem zaměstnance, který vstupuje do zdanitelné mzdy a do vyměřovacího základu pojistného pro sociální a zdravotní pojištění. Jestli je vstupní hodnota automobilu nižší než 1 000 Kč, bere se částka 1 000 Kč a poskytuje-li zaměstnavatel k používání více automobilů postupně za sebou v měsíci, bere se za nepeněžní příjem částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny vozidla. Tyto určité nepeněžní příjmy se musí zahrnout do zdanitelné mzdy a zaměstnavatel i zaměstnanec bude muset z těchto nepeněžních benefitů zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a samozřejmě daň z příjmů ze závislé činnosti.
3.6 Základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků9 K zdanitelnému příjmu (hrubé mzdě) ze závislé činnosti a funkčních požitků (mimo příjmů do 5 000 Kč, které se daní srážkovou daní) se připočte pojistné na sociální 9
§6 odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
16
zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (25 %) a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (9 %), které je povinen platit zaměstnavatel a výsledkem je základ daně nebo-li také označování jako superhrubá mzda. Povinné pojistné se zaokrouhlí na celé Kč směrem nahoru. Základ daně = 100 % HM + 34 % pojistné = 134 % HM
3.7 Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, mají povinnost plátci platit pojistné za pojištěnce. Plátci pojistného jsou stát, zaměstnavatelé,
osoby
samostatně
výdělečně
činné,
zaměstnanci
a
osoby
bez zdanitelných příjmů. Podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jsou povinni zaměstnavatelé platit pojistné za zaměstnance. 3.7.1
Sazby pojistného na zdravotní pojištění10
Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel je povinen hradit za zaměstnance část pojistného (9 %) a zbývající část (4,5 %) strhává zaměstnanci z jeho platu či mzdy a tuto část také odvádí na účet pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn. Minimální měsíční pojistné činí 1 080 Kč a maximální vyměřovací základ pro placení pojistného činí 1 809 864 Kč pro rok 2012. 3.7.2
Sazby pojistného na sociální pojištění11
Pojistné činí buď: •
31,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel je povinen hradit za zaměstnance část pojistného 25 %, které se skládá z odvodů na nemocenské pojištění (2,3 %), na důchodové pojištění (21,5 %) a státní politiku zaměstnanosti (1,2 %).
•
32,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel je povinen hradit za zaměstnance část pojistného 26 %, které se skládá z odvodů na nemocenské pojištění (3,3 %), na důchodové pojištění (21,5 %) a státní politiku zaměstnanosti (1,2 %), jde-li o zaměstnavatele zaměstnávající průměrně max. 25 osob a sám si dobrovolně stanoví placení pojistného na nemocenského pojištění ve výši 3,3 %.
10
§2, §5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění §7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
11
17
Zaměstnavatel má v tomto případě nárok na odečet od pojistného na sociální zabezpečení polovinu z vyplacených náhrad mzdy zaměstnancům za dobu dočasné pracovní neschopnosti Zbývající část (6,5 %) strhává zaměstnanci z jeho platu či mzdy a odvádí do státního rozpočtu. Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného činí 1 206 576 Kč pro rok 2012 a rozhodný měsíční příjem zaměstnance, který zakládá účast na nemocenském pojištění činí 2 500 Kč.
3.8 Zdanění příjmů za závislé činnosti Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků jsou zdaňovány každý měsíc. Sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 % dle § 16 ZDP a uplatňuje se také pro výpočet záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Při výpočtu záloh na daň ze závislé činnosti přihlíží plátce (zaměstnavatel) k tomu, má-li poplatník (zaměstnanec) u plátce podepsaný formulář Prohlášení k dani.12 Poplatník jej ale může podepsat pouze u jednoho plátce za příslušné období. U poplatníka, který má podepsané Prohlášení k dani, není výše příjmů rozhodná a plátce zdaňuje tento příjem 15% zálohovou daní. Při nepodepsaném Prohlášení k dani je příjem za měsíc rozhodný a do výše 5 000 Kč plátce zdaní příjem srážkovou, tzn. konečnou daní,13 jak ukazuje následující tabulka.
12 13
§38k odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů §6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
18
Tabulka 1: Režim zdanění příjmů ze závislé činnosti (Zdroj: Děrgel, 2012, str. 146)
Zdanění závislé činnosti Pracovní označení Hlavní pracovní poměr
Režim zdanění
Hlavní parametry určující zdanění Prohlášení k dani
Příjem za měsíc
Slevy na dani
Sazba
Zdanění
Podepsáno
Nepodstatný
Ano
15 %
Zálohové
Vedlejší pracovní poměr
Nepodepsáno
> 5 000 Kč
Ne
15 %
Zálohové
Dohody mimo pracovní poměr
Nepodepsáno
≤ 5 000 Kč
Ne
15 %
Konečné
Záloha na daň
se stanovuje za každý kalendářní měsíc zvlášť, a to z příjmů buď
zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnanci za příslušný kalendářní měsíc. Plátci daně (zaměstnavatelé) jsou povinni srazit a odvést zálohu na daň do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.
3.9 Výpočet měsíční daňové povinnosti Plátce daně zdanitelný příjem (hrubou mzdu) zvýší o povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění (34 %) a ze zaokrouhleného základu daně vypočte zálohu na daň (15 %). V případě, že poplatník podepsal u něj Prohlášení k dani a předložil potřebné doklady, vypočtenou zálohu na daň sníží o měsíční slevy na dani a o měsíční daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Prohlášení k dani podepisuje poplatník u svého
zaměstnavatele, nejpozději do 30 dnů od vstupu do zaměstnání a dále pak do 15. února pro každý příslušný rok. Pokud bude měsíční daňové zvýhodnění vyšší než záloha na daň, vyplatí plátce zaměstnanci měsíční daňový bonus. Daňový bonus přísluší poplatníkovi, který dosahuje příjmů ze závislé činnosti alespoň ve výši 4 000 Kč. 14 Jestliže poplatník nepodepsal Prohlášení k dani, plátce nepřihlíží ani ke slevám na dani ani k daňovému zvýhodnění.
14
§35d zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
19
+
Hrubá mzda
Povinné pojistné zaměstnavatele 34%
Základ pro 15 % Vypočtená výpočet na daň (zaokrouhlený)
Záloha na daň snížená o slevy na dani
-
záloha
Daňové zvýhodnění
=
Základ pro výpočet zálohy na daň
-
Sleva na dani (podle §35ba)
= >0 Konečná
záloha (bude sražena)
(podle §35c,§35d)
<0 Daňový bonus (bude vyplacen)
Obrázek 2: Výpočet měsíční daňové povinnosti. (Zdroj: Děrgel, 2012, str. 147)
3.10 Roční zúčtování daně15 Plátce daně provede po skončení roku roční vyúčtování záloh daně ze závislé činnosti za předpokladu, že poplatník (zaměstnanec) není povinen podat daňové přiznání a ve lhůtě nejpozději do 15. 2. následujícího roku požádá svého posledního zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a náležitým způsobem prokáže uplatňované nároky na daňové zvýhodnění, např. prostřednictvím tiskopisu Prohlášení poplatníka k dani.16 Roční zúčtování provede poslední plátce za předpokladu, že poplatník mu předloží veškerá Potvrzení o výši vyplaceného příjmu od předchozích postupných plátců za zdaňovací období. Jestliže zanikne plátce daně bez právního nástupce, provede příslušný správce daně roční zúčtování daně na základě žádosti poplatníka, kterou je třeba předložit nejpozději do 15. 2. po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník v průběhu roku neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě či některou ze slev na dani, může si je uplatnit až při ročním zúčtování.
15 16
§38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů §38k odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
20
Za správný výpočet a úhradu daně z příjmů poplatníků zaměstnavatelé nesou plnou odpovědnost a nejpozději do 31. 3. 2012 musí provést výpočet ročního zúčtování záloh. Přeplatek se vrací, pokud je vyšší než 50 Kč. Avšak nedoplatek se poplatníkovi nesráží. Jak bylo zmiňováno výše, plátce daně provede po skončení roku roční vyúčtování záloh daně ze závislé činnosti za předpokladu, že poplatník není povinen podat daňové přiznání.17 Což znamená, že neměl: •
jiné zdanitelné příjmy podle §7 až 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6 000 Kč
•
neměl zdanitelné příjmy současně od více plátců
•
příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí a nebyla z nich sražena záloha prostřednictvím provozovny ČR nebo které jsou vyjmuty podle §38f vyjmuty ze zdanění
•
neuplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v §15 odst. 1 zákona o dani z příjmů
•
příjmy vyplacené za uplynulá léta
3.11 Výpočet ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění Plátce daně úhrn zdanitelných příjmů od všech postupných zaměstnavatelů zvýší o úhrn povinného pojistného na sociální a zdravotní pojištění a ze základu daně odečte prokázané nezdanitelné části základu daně. Po zaokrouhlení na celé stokoruny dolů vypočte daň (15 %). Vypočtenou daň sníží o prokázané slevy na dani (max. do výše daňové povinnosti). Takto stanovenou daň plátce sníží o daňové zvýhodnění na vyživované dítě a porovná s úhrnem skutečně sražených záloh. Dále plátce porovná úhrn vyplacených daňových bonusů s bonusem vypočteným a vznikne rozdíl, tj. doplatek na daňovém bonusu nebo přeplatek na daňovém bonusu. Tento rozdíl zkompenzuje s vypočtenou daní po slevě a v případě přeplatku větším než 50 Kč vrátí poplatníkovi. Ovšem nedoplatek se již od poplatníka nevybírá.
17
§38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
21
Úhrn základů daně včetně povinného pojistného
-
=
-
Vypočtená daň (§16)
-
Sleva na dani max. do výše daňové povinnosti
=
Rozdíl 1 (na dani po slevě)
Nezdanitelné části základu daně (§15ZDP)
=
Roční základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů
15 %
Sleva na dani do výše stanovené daně (§35ba ZDP)
=
Stanovená daň snížená o slevu na dani
-
Konečná daňová povinnost
-
Skutečný úhrn zaplacené daně
=
Nárok na daňový bonus (min. 100Kč, max. 60 300 Kč)
-
Poskytnutý bonus v průběhu roku
=
Rozdíl 2 (na daňovém bonusu)
=
Rozdíl 2 (na daňovém bonusu)
Rozdíl 1 (na dani po slevě)
+ -
Přeplatek vyšší než 50 Kč Nedoplatek se nevybere
Obrázek 3: Postup zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (Zdroj: Pelcl, 2010, str. 251)
22
3.12 Sleva na dani (roční)18 •
24 840 Kč na poplatníka
•
24 840 Kč na vyživovanou manželku žijící s poplatníkem ve společné domácnosti a nemá vlastní příjem přesahující 68 000 Kč za rok. Do tohoto limitu se nezahrnují některé dávky sociálního charakteru, např. rodičovský příspěvek nebo příspěvek na bydlení, příspěvek na péči a stipendium poskytované studujícím. Je-li manželka držitelkou průkazu ZTP/P činí sleva 49 680 Kč.
•
2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně
•
5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně
•
16 140 Kč, je-li poplatník držitelem ZTP-P
•
4 020 Kč za podmínky, že se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání studiem do 26 let, případně do 28 let
3.13 Daňové zvýhodnění (roční)19 Podmínky uplatnění daňového zvýhodnění řeší §35c zákona č. 586/1992 Sb., a jeho výše je: •
13 404 Kč na každé vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti následujícím postupem:
•
poplatník uplatní nejprve slevu na dani až do výše daňové povinnosti
•
poté jako daňový bonus za podmínky, že úhrn mezd od všech plátců daně, kde se provádí roční zúčtování záloh, dosáhl aspoň 48 000 Kč, za příslušný kalendářní měsíc alespoň výše poloviny minimální mzdy. Pro rok 2012 tedy činí výše 4 000 Kč. Na daňový bonus má poplatník nárok, pokud jeho výše je alespoň 100 Kč a max. do výše 60 300 Kč.
•
daňové zvýhodnění smí využít pouze jeden z rodičů
•
za vyživované dítě je považované dítě vlastní, osvojené, v péči, které nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů, vnuk nebo vnučka, jestli příjmy jeho rodičů jsou nízké a nelze u nich využít daňové zvýhodnění a žije ve společné domácnosti s prarodiči, nezletilé dítě, zletilé dítě do dovršení věku 26 let a nepobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně a připravuje se soustavně na budoucí povolání, zletilé dítě do dovršení 26 let, které se nemůže připravovat pro nepříznivý
18 19
§35ba zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů §35c,d, §38k,l, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
23
zdravotní stav na budoucí povolání pro nemoc, zletilé studující dítě, které uzavře manželství a žije společně s manželem, manžel si může uplatnit slevu na dani. Nemá-li manžel dostatečný příjem pro uplatnění daňového zvýhodnění, může si jej uplatnit rodič, pokud s ním žije v domácnosti. •
nárok na uplatnění daňového zvýhodnění vzniká již v měsíci, ve kterém se dítě narodilo a nárok musí být uplatněn do 30 dnů od narození, u dítěte osvojeného nebo převzatého do péče již v měsíci, je-li nárok uplatněn do konce měsíce, kdy změna nastala a taktéž u dítěte zletilého plnící studijní povinnosti.
•
uplatní-li poplatník nárok pozdě, plátce přihlédne k měsíční slevě nebo daňovému zvýhodnění od následujícího měsíce a dodatečně v rámci ročního zúčtování
•
poplatník uplatňuje nárok prohlášením k dani, potvrzením zaměstnavatele, že druhý manžel neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, potvrzením školy u zletilých dětí, průkazem ZTP/P dítěte, potvrzením správce daně, že se dítě nemůže připravovat z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu na budoucí povolání či vykonávat výdělečnou činnost a nepobírá invalidní důchod třetího stupně
3.14 Nezdanitelná část základu daně20 Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně se provádí až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období a za podmínky, že poplatník do 15. února následujícího roku podepíše „Prohlášení pro roční zúčtování.“21 Poplatník, v případě nepodepsání „Prohlášení pro roční zúčtování“, může tyto nezdanitelné částky zohlednit také v daňovém přiznání, které musí dát na příslušný finanční úřad do 31. 3. následujícího roku, pokud mu nezpracovává toto daňové přiznání daňový poradce. O nezdanitelné částky si sníží poplatník základ daně před výpočtem daňové povinnosti. Na rok 2012 jsou určeny dle §15 tyto nezdanitelné částky: •
dary poskytnuté obcím, krajům, organizačním složkám státu nebo právnickým osobám se sídlem na území České republiky a i právnickým osobám, které pořádají veřejné sbírky na zákonem stanovené účely. Např. na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kulturu, školství, policii, požární ochranu, na podporu mládeže, na ochranu zvířat, na účely ekologické,
20 21
§15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů §35k zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
24
humanitární,
charitativní,
náboženské,
tělovýchovné,
sportovní,
sociální
a zdravotnické. Jako na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje 2 000 Kč. Dále je možno poskytnout dary politickým stranám či hnutím na jejich činnost, fyzickým osobám s trvalým bydlištěm na území České republiky, které provozují školská a zdravotnická zařízení a na financování zařízení pro opuštěná zvířata či ohrožené druhy zvířat. Lze také poskytnout dar fyzickým osobám s trvalým bydlištěm na území ČR, pokud jsou poživateli invalidního důchodu, anebo nezletilým dětem závislým na péči jiné osoby na zdravotnické prostředky, rehabilitační a kompenzační pomůcky dle zvláštního předpisu. Úhrnná hodnota darů činí min. 1 000 Kč nebo 2 % ze základu daně a max. 10 % ze základu daně. Lze ji odečíst pouze v tom zdaňovacím období, ve kterém poplatník tuto hodnotu poskytl. Je možno poskytnout i dar ve formě nepeněžního plnění včetně služeb. Jestli není známa cena, ocení se dle zákona o oceňování majetku. Prokázání je možno dokladem, kde je uvedeno, kdo je příjemce daru, hodnota daru, účel darování a datum. •
úroky zaplacené bance z úvěru na financování bytových potřeb max. do výše 300 000 Kč na domácnost a podmínkou je nutnost trvalého bydlení vymezeného zákonem. Pokud jsou úroky placeny jen po část roku, uplatňuje se částka ve výši 1/12 za každý měsíc placení úroků. Jedná se o úvěry ze stavebního spoření, o meziúvěry, hypoteční úvěry snížené o státní příspěvek podle zvláštních právních předpisů. Ve smlouvách musí být stanoveno, že se jedná o bytovou potřebu. Např. výstavba bytového domu, bytu nebo změny stavby, koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby, koupě domu, bytu včetně rozestavěné stavby, splacení členského vkladu za účelem užívání bytu, vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo spoludědiců při úhradě podílu spojeného se získáním bytu či domu. Jestliže účastníky smlouvy o úvěru je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, nebo každá z nich, a to rovným dílem. Odpočet lze uplatnit, pokud poplatník předmět bytové potřeby vlastnil nebo spoluvlastnil, užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků nebo prarodičů obou manželů.
25
V případě používání bytové potřeby k podnikatelské činnosti nebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání uplatnit pouze v poměrné výši. •
příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní připojištění v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč snížené o 6 000 Kč. Uplatnění je možné za podmínky sjednání smlouvy u instituce penzijního pojištění a výplaty plnění po 60 kalendářních měsících a nejdříve v 60 letech. Poplatník prokazuje výši platby příspěvku potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem a uplatňuje jej po skončení zdaňovacího období.
•
příspěvky zaplacené poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění max. do výše 12 000 Kč i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv. Jestliže je uzavřena smlouva s pojišťovnou na pevně sjednanou pojistnou částku pro případ dožití, musí být pojistná částka alespoň 40 000 Kč při pojistné době od 5 do 15 let a pojistná částka 70 000 Kč při pojistné době na 15 let. Smlouva musí obsahovat 3 druhy pojištění, na dožití určitého věku, na smrt a na důchodové pojištění. Výplata plnění musí být sjednána nejdříve po 60 kalendářních měsících a v roce dosažení 60 let poplatníka.
•
členské příspěvky zaplacené poplatníkem odborové organizaci max. do výše 1,5 % zdanitelných příjmů nebo max. do výše 3 000 Kč. Poplatník prokazuje potvrzením odborové organizace o výši částky zaplacené za uplynulé zdaňovací období a musí se jednat o člena odborové organizace. Není povinnost být členem celý kalendářní rok.
•
úhrady za zkoušky ověřující další vzdělávání nejvýše do částky 10 000 Kč, do 13 000 Kč u osoby se zdravotním postižením, do 15 000 Kč u osoby s těžším zdravotním postižením. Poplatník prokazuje výši platby potvrzením o zaplacené úhradě a nezkoumá se, zda se jedná o úspěšnou či neúspěšnou zkoušku nebo již opakovanou.
4
Co jsou zaměstnanecké benefity, jejich členění a daňová řešení
Zaměstnanecké benefity neboli výhody jsou v současné době velmi aktuální, neboť většina benefitů jsou daňově výhodnější než mzda a firma si pomocí benefitů může snížit nejenom náklady, ale zvýšit výkon, motivaci a loajalitu zaměstnanců k zaměstnavateli.
26
Zaměstnanecké benefity členíme především z pohledu jejich daňové a odvodové výhodnosti:22 •
benefity mimořádně výhodné – výhody, které jsou daňově účinné (případně do limitu) jak na straně zaměstnavatele, tak i na straně zaměstnance jsou osvobozeny (případně do limitu) od daně z příjmů fyzických osob a nevstupují do vyměřovacího základu pojistného pro odvod sociálního a zdravotního pojištění
•
benefity částečně výhodné – výhody, které jsou buď
-
na straně zaměstnavatele daňově účinné, ale na straně zaměstnance vstupují do mzdy ke zdanění a do vyměřovacího základu pojistného pro odvod sociálního a zdravotního pojištění
-
na straně zaměstnavatele nejsou daňově účinné, ale na straně zaměstnance jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a nejsou součástí vyměřovacího základu pro platbu pojistného na sociální a zdravotní pojištění
.
4.1 Nejrozšířenější a nejčastější zaměstnanecké benefity Dle studie zveřejněné na internetových stránkách platy.cz dostávali nefinanční benefity k platu v roce 2011 více než tři čtvrtiny zaměstnanců. Velmi také záleží na úrovni pozice, kterou zaměstnanec vykonává, jak můžeme vidět v níže uvedené tabulce. Např. pomocní zaměstnanci (42 %) nemají vůbec žádný benefit, u kvalifikovaných dělníků a zaměstnanců ve službách je to 35 %, zatímco vrcholoví manažeři (96 %) mohli využívat nějaký benefit. Důležitá je také velikost firmy, neboť dle průzkumu se ukázalo, že daleko více benefitů poskytují firmy s více zaměstnanci. Např. u firem do 10 zaměstnanců nemá nárok na žádný benefit 37% ze všech dotazovaných, ovšem u firem nad 1 000 zaměstnanců je to pouze 11 %.
22
Pelc, Zaměstnanecké benefity v roce 2009
27
Tabulka 2: Podíl lidí s jednotlivými benefity (Zdroj: www.platy.cz)
Podíl zaměstnanců s benefity
Benefity stravenky nebo závodní stravování
35 %
pružná pracovní doba
26 %
dovolená nad zákonný nárok
26 %
vzdělávání zaměstnanců
25 %
mobilní telefon k soukromým účelům
21 %
nápoje na pracovišti zdarma
20 %
penzijní připojištění či životní pojištění
18 %
firemní vozidlo i k soukromým účelům
8%
proplácení sportovních, kulturních aktivit
6%
proplácení dopravy do práce
6%
nad 1000 zaměstnanců
251-1000 zaměstnanců
11-20 zaměstnanců
51-250 zaměstnanců
do 10 zaměstnanců
Dovolená navíc
9%
13% 17% 26% 36% 45%
Pružná pracovní doba
24% 22% 22% 26% 29% 26%
Penzijní připojištění
9%
14% 23% 27% 40% 45%
Proplácení sportovních, kulturních aktivit
2%
2%
Stravenky
26% 40% 44% 49% 46% 55%
Vzdělávání zaměstnanců
10% 13% 15% 18% 26% 28%
Žádný benefit
37% 31% 24% 20% 15% 11%
Velikost firmy
21-50 zaměstnanců
Tabulka 3: Podíl lidí s benefity podle velikosti firmy (Zdroj: www.platy.cz)
3%
4%
8%
9%
28
4.2 Daňová řešení u jednotlivých zaměstnaneckých benefitů Zákon o daních z příjmů, §6 odst. 9, obsahuje několik možností plnění zaměstnaneckých benefitů, které jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny. U některých plnění zaměstnavatele jsou stanoveny limity pro osvobození a některá plnění zaměstnavatel vyplácí z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo sociálního fondu, tj. ze zisku po zdanění nebo z výdajů, které nevstupují do nákladů na dosažení příjmů: 4.2.1 •
Příspěvek na penzijní připojištění a na životní pojištění Daňové řešení u zaměstnance23 Příspěvek je osvobozen od placení daně z příjmů u zaměstnance v celkovém úhrnu nejvýše 24.000 Kč ročně za oba druhy pojištění. Jedná se o příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu a příspěvek na pojistné hrazené pojišťovně na soukromé životní pojištění. Pojistná smlouva je uzavřena mezi zaměstnancem a pojišťovnou, která má oprávnění provozovat pojišťovací činnost buď na území České republiky nebo má sídlo na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Ve smlouvě je sjednána podmínka výplaty pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a zároveň nejdříve dosažení věku 60 let. V případě, že zaměstnavatel poskytl přímo tento příspěvek zaměstnanci, nejedná se o daňové osvobození a u zaměstnance musí být tento příjem v plné výši zdaněn společně s jeho mzdou a zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Totéž platí u překročení stanovené souhrnné částky a nadlimitní výše bude připočtena ke zdanitelné mzdě v příslušném měsíci.
•
Daňové řešení u zaměstnavatele24 Příspěvek na penzijní připojištění a na životní pojištění jsou uznatelným nákladem za podmínky, že náklady na pracovní a sociální podmínky jsou vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanový jinak. Z výše uvedeného vyplývá, že náklady jsou na straně zaměstnavatele daňově účinné a to bez limitu.
23 24
§6 odst. 9 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů §24 odst. 2 písm. j) bod 5, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
29
4.2.2
Příspěvek na odborný rozvoj zaměstnanců
Péči zaměstnavatele o odborný rozvoj zaměstnanců řeší ustanovení §227 až 235 zákoníku práce, které zahrnuje hlavně: zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů škol, prohlubování kvalifikace, zvyšování kvalifikace25 •
Daňové řešení u zaměstnance26 Podle výše uvedeného ustanovení je od daně z příjmů osvobozeno nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo na rekvalifikaci zaměstnanců. U rekvalifikace není vyžadována podmínka, aby rekvalifikace souvisela s předmětem činnosti zaměstnavatele. V případě zvyšování či prohlubování kvalifikace, které nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, se vychází z §6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů a nepeněžní příjmy jsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti a plnění je poskytováno z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo z výdajů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů. O zdanitelný příjem a zahrnutí tohoto příspěvku do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění se jedná vždy, pokud hradí zaměstnavatel náklady přímo zaměstnanci jako peněžní plnění.
•
Daňové řešení u zaměstnavatele27 Pokud výdaje spojené s odborným rozvojem a rekvalifikací zaměstnanců souvisejí
s předmětem
činnosti
zaměstnavatele,
jsou
daňově
uznatelné.
Nerozlišuje se zde podmínka peněžního či nepeněžního plnění. Mezi daňové výdaje lze zahrnout také náhrady mzdy za dobu poskytnutí pracovního volna dle zákoníku práce za účelem zvyšování kvalifikace. 4.2.3 •
Příspěvek na stravování – poskytování stravenek Daňové řešení u zaměstnance28 Podle znění příslušného ZDP je poskytnutí stravenek, což je nepeněžní příjem, osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance bez stanoveného
25
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce §6 odst. 9 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 27 §24 odst. 2 písm. j) bod 3 a 5, §25 odst. 1 písm. h) bod 2, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 28 §6 odst. 9 písm. b, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 26
30
limitu hodnoty stravenky. Výše poskytnutí záleží pouze na rozhodnutí zaměstnavatele. V případě peněžního příspěvku k úhradě stravování se jedná o příjem podléhající zdanění a vstupující do vyměřovacího základu pojistného pro odvod na sociální a zdravotní pojištění. •
Daňové řešení u zaměstnavatele29 Poskytování stravenek je zajišťováno jinými subjekty ne vlastními stravovacími zařízeními. Výše příspěvku je daňově uznatelná do hodnoty 55% ceny jednoho jídla za jednu pracovní směnu a maximálně 70% stravného (z 69 Kč pro rok 2012, tj. 48,30 Kč)30 vymezeného pro zaměstnance v §6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Pokud je zaměstnanec přítomen v práci alespoň 3 hodiny, lze příspěvek na stravování uplatnit jako daňově účinný, pokud bude déle jak 11 hodin v úhrnu včetně povinné přestávky, lze uplatnit další jedno jídlo jako uznatelný náklad. V případě nároku zaměstnance na stravné nelze uplatnit příspěvek na stravování jako výdaj daňově uznatelný.
4.2.4 •
Poskytnutí vozidla k soukromým účelům zaměstnance Daňové řešení u zaměstnance31 V případě poskytnutí vozidla zaměstnavatelem bezplatně zaměstnanci pro použití i k soukromým účelům, se považuje částka ve výši 1% vstupní ceny vozidla (včetně DPH) za každý i započatý měsíc za příjem zaměstnance, který vstupuje do zdanitelné mzdy a do vyměřovacího základu pojistného pro sociální a zdravotní pojištění. Jestli je vstupní hodnota nižší než 1 000 Kč, bere se částka 1 000 Kč. Pokud používá zaměstnanec postupně za sebou v průběhu měsíce více motorových vozidel, pro příjem zaměstnance je rozhodná vyšší vstupní cena motorového vozidla. Ale při používání bezplatně více motorových vozidel současně v průběhu kalendářního měsíce, vstupuje do příjmu zaměstnance 1% částka z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel. Náklady za spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely, které jsou hrazeny zaměstnavatelem, jsou nepeněžním příjmem zaměstnance a vstupují taktéž
29
§24 odst. 2 písm. j) bod 4, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů §176 odst. 1 písm. a), zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 31 §6 odst. 6, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 30
31
do vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění a podléhají zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti. •
Daňové řešení u zaměstnavatele32 Jestli zaměstnavatel poskytne bezplatně vozidlo, které je zahrnuto v obchodním majetku poplatníka nebo v pronájmu, zaměstnanci jak pro služební či i pro soukromé účely, neuplatní si zaměstnavatel režim poměrné výše nákladů. U zaměstnavatele jsou náklady, např. odpisy, silniční daň, havarijní pojištění, náklady na opravy a udržování, na spotřebované pohonné hmoty pro služební účely, daňově uznatelné v plné výši. Ovšem náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely nejsou daňově uznatelné u zaměstnavatele. V případě úhrady těchto spotřebovaných pohonných hmot pro soukromé účely zaměstnavatelem a sjednáním buď v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní nebo jiné smlouvě, jsou považovány za benefit a u zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad.
4.2.5 •
Příspěvek na kulturu, sport, rekreaci Daňové řešení u zaměstnance33 Od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance je osvobozeno nepeněžní plnění poskytované z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo z výdajů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Příjem je osvobozen až do výše 20 000 Kč za kalendářní rok pro zaměstnance a jeho rodinné příslušníky. Za rodinné příslušníky se rozumí nejen manželé a příbuzní, ale také např. vztah přítel a přítelkyně, druh a družka nebo osoby žijící v registrovaném partnerství. Jedná se o možnost používat např. rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo využít příspěvek na kulturní pořady a sportovní akce. V případě, že by se jednalo o peněžní plnění, musel by být tento příjem zdaněn u
zaměstnance
společně
s jeho
mzdou
a
vstoupil
by
tento
příjem
do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
32 33
§28 odst. 6, §24 odst. 2 písm. j) bod 5, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů §6 odst. 9 písm. d), zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
32
•
Daňové řešení u zaměstnavatele34 Zde je možné vycházet ze dvou ustanovení zákona o dani z příjmů. Podle ustanovení §24 odst. 2 písm. j) bod 5 při peněžním plnění se bude jednat u zaměstnavatele o jeho daňově uznatelný výdaj bez limitu, pokud půjde o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanový jinak. Podle ustanovení §25 odst. 1 písm. h) bod 1 při nepeněžním plnění jsou výdaje na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce a možnost používat např. rekreační, zdravotnická a sportovní zařízení nedaňově uznatelný výdaj u zaměstnavatele.
4.2.6 •
Doprava zaměstnanců do a ze zaměstnání Daňové řešení u zaměstnance35 Pokud zaměstnavatel provozuje veřejnou dopravu osob a poskytuje ji svým zaměstnancům a rodinným příslušníkům ve formě bezplatných či zlevněných jízdenek, je toto zvýhodnění osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Jestliže se ale nejedná o provozovatele veřejné dopravy a zaměstnavatel zajišťuje dopravu zaměstnance do a ze zaměstnání a nežádá úhradu, podléhá tato částka ve výši ceny obvyklé (např. jízdné v autobusové přepravě) zdanění a je zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Totéž platí, když zaměstnavatel proplácí zaměstnanci jízdenky ve veřejné hromadné dopravě.
•
Daňové řešení u zaměstnavatele36 Všechny výdaje na dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání, jsou na straně zaměstnavatele daňově účinné, ať jsou poskytovány v peněžní či nepeněžní formě. Podmínkou je sjednání v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu nebo v jiné smlouvě.
4.2.7 •
Dary nepeněžní zaměstnancům Daňové řešení u zaměstnance37 Hodnota nepeněžních darů zaměstnancům je do částky 2 000 Kč osvobozena od daně z příjmů a tedy i od pojistného za podmínek specifikovaných ve vyhlášce
34
§24 odst. 2 písm. j) bod 5, §25 odst. 1 písm. h) bod 1, zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů §6 odst. 9 písm. e), zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 36 §24 odst. 2 písm. j) bod 5, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 37 §6 odst. 9 písm. g), zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 35
33
o fondu kulturních a sociálních potřeb.38 Např. dary při pracovních výročích, při příležitosti životního jubilea. •
Daňové řešení u zaměstnavatele39 Výdaje na tyto benefity nejsou daňově účinné u zaměstnavatele.
4.2.8 •
Půjčky zaměstnancům Daňové řešení u zaměstnance40 Peněžní
zvýhodnění
zaměstnancům
v souvislosti
s poskytováním
půjček
návratných buď bezúročných nebo s nižším úrokem je osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob a nevstupuje do vyměřovacího základu na pojistné, pokud zaměstnanec obdržel půjčku: - do 100 000 Kč na bytové účely nebo do 20 000 Kč k překlenutí tíživé situace - do 1 000 000 Kč na bytové účely nebo do 200 000 Kč k překlenutí tíživé situace u zaměstnance postiženého živelní pohromou V případě, že půjčka přesahuje dané limity, peněžní zvýhodnění z těchto úroků není
od
daně
z příjmů
u
zaměstnance
osvobozeno
a
vstupuje
také
do vyměřovacího základu na pojistné. •
Daňové řešení u zaměstnavatele Výdaje na tyto benefity jsou daňově neuznatelné, na straně zaměstnance jsou hrazeny ze sociálního fondu, resp. ze zisku po jeho zdanění.
4.2.9 •
Poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti Daňové řešení u zaměstnance41 Hodnota nepeněžních plnění na nealko nápoje ke spotřebě na pracovišti je od
daně
z příjmů
ze
závislé
činnosti
osvobozena
a
nevstupuje
ani
do vyměřovacího základu pro pojistné. V případě peněžního příspěvku na nákup nealko nápojů se jedná o zdanitelný příjem a také je zahrnován do vyměřovacího základ pro odvod pojistného. •
Daňové řešení u zaměstnavatele42 Zde může zaměstnavatel vycházet ze dvou možností v zákoně, buď za podmínky peněžního plnění či nepeněžního.
38
§14, Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb §25 odst. 1 písm. t), zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů 40 §6 odst. 9 písm. l), zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 41 §6 odst. 9 písm. c), zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 42 §25 odst. 1 písm. zm), §24 odst. 2 písm. j) bod 5, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 39
34
U zaměstnavatele je hodnota nápojů, které poskytuje zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti jako nepeněžní plnění, daňově neúčinná a zaměstnavatel ji může poskytovat pouze ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj. Pokud se bude ale jednat o poskytnutí benefitů ve formě finančního plnění a toto je sjednáno ve vnitřním předpise zaměstnavatele, půjde o daňově uznatelný náklad.
35
Tabulka 4: Daňové řešení benefitů u zaměstnavatele a zaměstnance (Zdroj: Macháček, 2009, doplnění a úprava vlastní)
Zaměstnanecká výhoda
Náklad zaměstnavatele
Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění Odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele – nepeněžní plnění Odborný rozvoj zaměstnanců nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele – nepeněžní plnění Odborný rozvoj zaměstnanců nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele – peněžní plnění Poskytování stravenek jako nepeněžní plnění
ANO Bez limitu §24 odst.2 písm.j) bod 5 ANO Bez limitu §24 odst.2 písm.j) bod 5 ANO §24 odst.2 písm.j) bod 3
daně Vyměřovací základ zaměstnance NE NE Do limitu Do 24 000 Kč, §6 odst.9 písm.p ANO ANO nad limit Nad 24 000 Kč, §6 odst.9 písm.p NE NE §6 odst.9 písm.a
NE §25 odst.1 písm.h) bod 2
NE §6 odst.9 písm.d
NE
ANO §24 odst.2 písm.j) bod 5
NE §6 odst.9 písm.a
NE
ANO – do limitu §24 odst.2 písm.j) bod 4 NE – nad limit §25 odst.1 písm.j Manažerské vozidlo ANO k soukromým účelům §24 odst.2, pokyn D-300
NE §6 odst.9 písm.b
NE
Nepeněžní příspěvek na rekreaci, sportovní a kulturní vyžití do 20 000 Kč Peněžní příspěvek na rekreaci, sportovní a kulturní vyžití Bezúročné či půjčky zaměstnancům
NE §25 odst.1 písm.h) bod 1 ANO §24 odst.2 písm.j) bod 5
ANO ANO §6 odst.6 1 % pořizovací ceny vč. DPH měsíčně NE NE §6 odst.9 písm.d
ANO §24 odst.2 písm.j) bod 5
ANO §6 odst.9 písm.d §3 odst.2 NE §6 odst.9 písm.l Do 100 000 Kč, 20 000 Kč,u živelní pohromy do 1 000 000 Kč a 200 000 Kč NE §6 odst.9 písm.g Do 2 000 Kč/rok ANO §6 odst.1 písm.d
ANO §24 odst.2 písm.j) bod 5 ANO §24 odst.2 písm.j) bod 5
ANO §3 odst.2 ANO §6 odst.1 písm.d
zvýhodněné NE poskytnuté jen ze zisku nebo z fondů
Nepeněžní dary s vyloučením NE reklamních předmětů §25 odst.1 písm.t Odměna při odchodu do důchodu, při pracovních výročích Doprava zaměstnanců do a ze zaměstnání Prodloužená dovolená, zdravotní dny volna
Základ zaměstnance
ANO NE Do limitu
NE Do limitu ANO ANO ANO
36
5
Daňové dopady a vyhodnocení při zavedení zaměstnaneckých benefitů
V této části budu srovnávat a analyzovat zavedení zaměstnaneckých benefitů oproti mzdovému nárůstu ve dvou konkrétních firmách a dopad těchto benefitů na daň z příjmů zaměstnanců a daň z příjmů zaměstnavatele. Pro toto srovnání jsem si vybrala konkrétní existující firmu, která se v roce 2009 rozdělila na dvě společnosti. Jedna společnost (Výhodný s.r.o.) se rozhodla, že svým zaměstnancům bude místo mzdového nárůstu poskytovat zaměstnanecké benefity a druhá společnost (Vhodný s.r.o.) bude každý rok zaměstnancům zvyšovat platy. Obě společnosti mi poskytly údaje a data, ovšem si nepřály zveřejnit své názvy společností a proto názvy společností a jména zaměstnanců jsou smyšlené. Ale nic na tom nemění skutečnost, že vypočtené hodnoty neovlivní výsledky závěru.
5.1 Historie a charakteristika firem Výhodný s.r.o. a Vhodný s.r.o. Firma Výhodný s.r.o. vznikla v roce 2009 rozdělením firmy Trefný s. r.o. na 2 samostatné firmy. Má sídlo ve Žďáře nad Sázavou. Firma Výhodný s.r.o. nabízí komplexní řešení v oblasti hydrauliky, elektriky a pneumatiky a v rámci svých služeb společnost poskytuje
komplexní
obchodně-technickou
podporu
a
poradenskou
činnost
při rekonstrukcích, opravách a modernizacích strojů a zařízení ve strojírenství. Pro tyto zařízení je dodavatelem náhradních dílů a má výhradní zastoupení několika německých firem pro prodej na území České a Slovenské republiky. Hlavní snahou je vysoká kvalita a technická úroveň nabízených služeb a výrobků s cílem garantovat spokojenost zákazníka. Společnost vlastní certifikát kvality na poskytované služby dle normy ISO 9001:2000. Firma se orientuje především na české zákazníky. Hlavními odběrateli jsou firmy v oblasti
strojírenství,
hlavně
v automobilovém
průmyslu.
Jedním
z největších
a nejvýznamnějších odběratelů je Škoda Auto a.s., Mladá Boleslav, Škoda Machine Tool a.s., Plzeň, Automotive Lighting s.r.o., Jihlava a mnoho dalších. Firma Vhodný s.r.o. vznikla v roce 2009 rozdělením firmy Trefný s r.o. na 2 samostatné firmy. Má sídlo ve Žďáře nad Sázavou. Firma Vhodný s.r.o. nabízí maloobchodní a velkoobchodní prodej valivých ložisek, servisní činnost, opravy a rekonstrukce mechanických částí strojů a technologických zařízení a servisní výrobu. V každé firmě pracuje momentálně 10 zaměstnanců.
37
Pro svou práci jsem vybrala z každé firmy 5 zaměstnanců pracujících na stejné pozici a stejného platového zařazení. Tzn. 2 ekonomy, 2 servisní manažery, 2 obchodní manažery, 2 vedoucí skladu a 2 pracovnice účtárny. Jedná se o společnosti s ručením omezeným, které jsou povinny vést účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a mzdy včetně plateb zaměstnavatele na pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění jsou daňově uznatelné náklady.
5.2 Sociální politika V této kapitole se vychází nejen z přání a podmínek zaměstnanců, ale zejména z finančních možností podniku. Jak jsem uváděla výše, benefity jsou buď daňově účinné nebo neúčinné na straně zaměstnavatele či zaměstnance a v případě neuznatelných nákladů u zaměstnavatele je možná úhrada ze sociálních fondů tvořených organizací. Poplatníci, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, a veřejné vysoké školy tvoří fond kulturních a sociálních potřeb (dále FKSP) do výše 1 % z ročního objemu mezd.43 Zaměstnavatelé, na které se vyhláška o FKSP44 nevztahuje, mohou vytvářet sociální fond a z něj vyplácet či přispívat zaměstnancům na nejrůznější benefity. Sociální fond se tvoří ze zisku, buď z uplynulého účetního období nebo převodem z nerozděleného zisku minulých let. Z toho vyplývá, že náklady na některé benefity jsou daňově neúčinné, např. nepeněžní dary či úrokově zvýhodněné půjčky. Zaměstnavatel musí mít vytvořenu vnitropodnikovou směrnici či předpis, který je závazný pro zaměstnavatele a všechny zaměstnance45. Ve směrnici stanoví nároky zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, podmínky a rozsah poskytování, účinnost a platnost směrnice. Použití
sociálních
fondů
se
řídí
zákony
upravujícími
finanční
hospodaření
podnikatelských subjektů, kolektivními smlouvami a stanovami společností. Jedná se hlavně o zisky po zdanění podniků a z těchto fondů zaměstnavatel hradí náklady, např.: na stravování,na provoz středních odborných učilišť, odměny při odchodu do důchodu, podpory rodinám při narození dítěte, odměna při pracovních výročích, příspěvek na penzijní připojištění nebo dny volna s náhradou mzdy.
43
§24 odst. 1 písm. zr), zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb 45 §305, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 44
38
5.3 Sociální politika ve firmě Výhodný s r.o. Společnost Výhodný spol. s r.o. poskytuje zaměstnancům níže uvedené benefity, které jsou stanoveny ve vnitřních předpisech. Zaměstnavatel svou vnitřní směrnici postupně doplňoval o přidané benefity a níže uváděný výtah ze směrnice je platný k 1. 1. 2011. Podmínkou pro poskytnutí odměny je, že zaměstnanec v průběhu posledního roku před vznikem nároku neměl neomluvenou absenci v délce 7,5 a více hodin. Budoucnost - Penzijní připojištění Zaměstnavatel vytvoří svým zaměstnancům podmínky pro podporu ve stáří finančním příspěvkem k jejich penzijnímu připojištění. Právo na příspěvek má každý zaměstnanec, který má pracovní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Zaměstnanec musí mít uzavřenu smlouvu o penzijním připojištění dle zákona č. 42/1994 Sb. v platném znění a výše příspěvku zaměstnance musí činit nejméně 300 Kč za kalendářní měsíc na jím uzavřené penzijní připojištění. Výše příspěvku je pro zaměstnance stanovena na 2 000 Kč za kalendářní měsíc. Vzdělávání - Příspěvek na jazykové vzdělávání a na vzdělávání v informačních technologiích Pracovníci, kteří sami projeví zájem o vzdělávání v uvedených oblastech a jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli nejméně půl roku, mohou obdržet příspěvek na vzdělávání ve výši maximálně 6 000 Kč za kalendářní rok. Tento příspěvek bude hrazen přímo vzdělávací agentuře. Mobilita - Mimořádná doprava ze Žďáru nad Sázavou do Nového Města na Moravě Zaměstnavatel zajistí svoz svých zaměstnanců do a ze zaměstnání a bude přispívat zaměstnancům na tuto dopravu v ceně obvyklé. Věrnost - Pracovní výročí Při nepřetržitém trvání pracovního poměru je poskytována odměna tímto způsobem: 3 roky
2 500 Kč
15 let
10 000 Kč
5 let
5 000 Kč
20 let
15 000 Kč
10 let
8 000 Kč
25 let
20 000 Kč
39
Věrnost - Odměna při odchodu do důchodu Po minimálně 10 letech nepřetržitého zaměstnání u zaměstnavatele, ke dni dosažení důchodového věku a ukončení pracovního poměru z důvodu odchodu do starobního či předčasného důchodu, obdrží zaměstnanec odměnu ve výši 2 průměrných měsíčních výdělků. Věrnost - Program seniority Seniorem se stává zaměstnanec po 30 letech nepřetržitého zaměstnání u zaměstnavatele. V případě nutnosti výpovědi seniora z organizačních či zdravotních důvodů mu zaměstnavatel poskytne peněžní sociální výpomoc (ze sociálních výdajů), jejíž výše je závislá na délce zaměstnání u zaměstnavatele dle níže uvedené tabulky: Doba zaměstnání v letech a výše podpory v tis. Kč: 30 let
136 000 Kč
33 let
141 000 Kč
36 let
145 000 Kč
31 let
138 000 Kč
34 let
142 000 Kč
37 let
147 000 Kč
32 let
139 000 Kč
35 let
144 000 Kč
38 a více
148 000 Kč
Bydlení - Poskytování bezúročné návratné půjčky Zaměstnavatel poskytne v rámci rozpočtu sociálních výdajů pro podporu řešení bytové situace především nebydlícím zaměstnancům návratné bezúročné účelové vázané půjčky s dobou splácení max. 6 let u půjček do 125 tis. Kč a u půjček do 350 tis. Kč max. 10 let: Do 350.000 Kč na zaměstnance za účelem koupě nebo stavby bytu či rodinného domu, přístavby nebo bytové jednotky, splacení členského podílu bytového družstva. Do 125.000 Kč na zaměstnance na přístavbu nebo modernizaci rodinného domu nebo bytu v osobním vlastnictví anebo na koupi užívaného bytu či rodinného domu do osobního vlastnictví. V případě rozvázání pracovního poměru je půjčka splatná nejpozději do 12 měsíců od skončení pracovního poměru. Zdraví - Podpora a ochrana zdraví Zaměstnavatel uhradí obecné i cílené rehabilitační programy, rekreační, podpůrné a speciální programy pro své zaměstnance a jejich rodinné příslušníky v hodnotě maximálně 18 000 Kč za kalendářní rok. 40
Ze sociálních výdajů bude poskytnuta odměna ve výši 1 000 Kč pro dárce krve a 5 000 Kč dárcům kostní dřeně a jiných tělesných tkání. Šťastné chvíle v životě – Příspěvek při narození dítěte Při narození dítěte rodičům, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele min. 3 měsíce, se každému z nich vyplatí ze sociálních výdajů částka 3.500,-Kč na každé narozené dítě. Stejná částka bude vyplacena i v případě nezrušitelného osvojení dítěte. Solidarita - Dny volna s náhradou mzdy - podpora rodinám zaměstnanců při péči o osoby se zdravotním postižením a o mladistvé Zaměstnavatel rozšiřuje důvody pro poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy při osobních překážkách v práci. Volno z jiných důvodů než jsou uvedeny v příloze vládního nařízení, kterým se provádí zákoník práce, se poskytuje zaměstnancům v pracovním poměru vždy ve každém pololetí následovně: •
Osamělým zaměstnancům pečujícím o dítě ve věku do 12 let
•
Osamělým zaměstnancům, kteří po rozvodu mají ve společné nebo střídavé péči
2 dny
dítě ve věku do 12 let.
1 den
•
Osobám se zdravotním postižením
2 dny
•
Rodinnému příslušníku držitele průkazu ZTP/P
1 den
Příplatek za práci na zakázkách mimo region Příplatek ve výši 100 Kč za každý odpracovaný den se poskytuje zaměstnancům, kteří konají pracovní cesty a nevrací se denně domů. Příplatek za odpracování směny ve dnech pracovního klidu Příplatek ve výši 300 Kč za odpracovanou 6-ti až 8-hodinovou směnu se poskytuje zaměstnancům pracujících o sobotách, nedělích a svátcích se mzdou za příslušný měsíc
5.4 Náklady u zaměstnavatele, čistá mzda a daň z příjmů zaměstnanců za rok 2009 Pro mou praktickou část jsem vybrala 10 zaměstnanců. 5 zaměstnanců po rozdělení firmy Trefný s.r.o. v roce 2008 přešlo do firmy Výhodný s.r.o. a 5 do firmy Vhodný s.r.o. Firma Trefný s.r.o. zanikla. Níže uvádím mzdy těchto zaměstnanců v roce 2008
41
a z těchto objemů mezd se vychází v roce 2009. Zaměstnanci jsou odměňováni měsíční mzdou, což je pevná částka za odpracovaný měsíc. V mé práci jsem v ročním zúčtování u žádného zaměstnance neodečítala nezdanitelné částky dle § 15 zákona o daních z příjmů kvůli správnému srovnání a dále nebylo zohledněno daňové zvýhodnění na děti žijící s poplatníkem v domácnosti dle §35c zákona o daních z příjmů ze stejného důvodu.
Tabulka 5: Úhrn příjmů a měsíční mzdy jednotlivých zaměstnanců (Zdroj: vyhotovení vlastní)
ROK 2008 – TREFNÝ s.r.o. Úhrn příjmů od všech plátců (§6) Měsíční mzda
Lakomý Havlíček Mach Šípek Machová Štědrý Havlík Novotný Růžička Novotná 194 400 330 000 327 600 304 800 186 000 16 200 27 500 27 300 25 400 15 500
Firma Vhodný s.r.o. přislíbila zaměstnancům, že následující 3 roky dostanou přidáno každý rok 2 000 Kč měsíčně. Firma Výhodný s.r.o. se rozhodla, že po následující 3 roky bude poskytovat zaměstnancům odměnu také ve výši 2 000 Kč měsíčně, ale formou zaměstnaneckých benefitů. Zaměstnavatel se ve vnitřním předpise v roce 2009 zavázal, že bude poskytovat příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem ve výši 2 000 Kč měsíčně, který bude hrazen na účet zaměstnance u pojišťovny.
42
Tabulka 6: Výpočet roční daňové povinnosti společnosti Vhodný s.r.o. za rok 2009 (Zdroj: vlastní)
Zvýšení mzdy o 2000 Kč měsíčně ROK 2009 - Vhodný s.r.o. Štědrý Havlík Novotný Růžička Novotná Celkem Daňové řešení u zaměstnance Úhrn příjmů od všech plátců (§6) 218 400 354 000 351 600 328 800 210 000 Povinné pojistné (§6 odst.13- 34 %) 74 256 120 360 119 544 111 792 71 400 Dílčí základ daně od všech plátců 292 656 474 360 471 144 440 592 281 400 Nezdanitelné částky (§15) 0 0 0 0 0 Základ daně snížený o nezdanitelné částky (zaokrouhlený na celé stovky Kč dolů) 292 600 474 300 471 100 440 500 281 400 Vypočtená daň (15%) 43 890 71 145 70 665 66 075 42 210 Sleva na dani podle §35ba -na poplatníka Daň po slevě na dani podle §35ba Úhrn sražených záloh na daň Přeplatek (+), nedoplatek (-) Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) Čistá mzda celkem za rok v Kč Náklady u zaměstnavatele celkem v Kč
24 840
24 840
24 840
24 840
24 840
19 050
46 305
45 825
41 235
17 370
19 080
46 440
45 900
41 400
17 460
30
135
75
165
90
24 024
38 940
38 676
36 168
23 100
175 326
268 755
267 099
251 397
169 530 1 132 107
292656
474360
471144
440592
281400 1 960 152
169 785
160 908
43
Tabulka 7: Výpočet roční daňové povinnosti společnosti Výhodný s.r.o. za rok 2009 (Zdroj: vlastní)
Penzijní připojištění 2000 Kč
ROK 2009 Výhodný s.r.o. Lakomý Havlíček Mach Šípek Machová Celkem Daňové řešení u zaměstnance Úhrn příjmů od všech plátců (§6) 194 400 330 000 327 600 304 800 186 000 Povinné pojistné (§6 odst.13- 34 %) 66 096 112 200 111 384 103 632 63 240 Dílčí základ daně od všech plátců 260 496 442 200 438 984 408 432 249 240 Nezdanitelné částky (§15) 0 0 0 0 0 Základ daně snížený o nezdanitelné částky (zaokrouhlený na celé stovky Kč dolů) 260 400 442 200 438 900 408 400 249 200 Vypočtená daň (15%) 39 060 66 330 65 835 61 260 37 380 Sleva na dani podle §35ba na poplatníka 24 840 24 840 24 840 24 840 24 840 Daň po slevě na dani podle §35ba 14 220 41 490 40 995 36 420 12 540 145 665 Úhrn sražených záloh na daň 14 400 41 580 41 040 36 540 12 600 Přeplatek (+), nedoplatek (-) 180 90 45 120 60 Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) 21 384 36 300 36 036 33 528 20 460 147 708 Čistá mzda celkem za rok v Kč 158 796 252 210 250 569 234 852 153 000 Příspěvek na penzijní připojištění 24 000 24 000 24 000 24 000 24 000 Celkem za rok v Kč 182 796 276 210 274 569 258 852 177 000 1 169 427 Náklady u zaměstnavatele celkem v Kč 284 496 466 200 462 984 432 432 273 240 1 919 352
Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nepřevýšil za rok 24 000 Kč, a proto je osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti a tato částka nevstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele je tento příspěvek daňovým nákladem. Z výše uvedených tabulek vidíme, že při zvýšení mzdy o 2 000 Kč zaměstnanci budou mít příjem o 37 320 Kč (1 132 107 – 1 169 427 Kč) nižší než zaměstnanci při zvýšení mzdy formou příspěvku na penzijní připojištění. Navíc náklady na pojistné hrazené zaměstnanci jsou o 13 200 Kč vyšší (160 908 –- 147 708). 44
Zaměstnavatel, který poskytuje příspěvek na penzijní připojištění ušetří na osobních nákladech 40 800 Kč za rok (1 919 352 – 1 960 152). Tuto úsporu ale ještě musíme snížit o daň z příjmů právnických osob, která činí pro rok 2009 20 %, protože zaměstnavatel má nižší náklady a tudíž vyšší základ daně. Čistá úspora činí tedy 32 640 Kč za rok 2009. Celková úspora na dani z příjmů je ve výši 24 120 Kč (169 785 – 145 665 Kč) za rok 2009 .
5.5 Náklady u zaměstnavatele, čistá mzda a daň z příjmů zaměstnanců za rok 2010 Zaměstnanci ve firmě Vhodný s.r.o. dostanou v roce 2010 dle dohody přidáno 2 000 Kč měsíčně. Firma Výhodný s.r.o. rozhodla, že mimo příspěvku na penzijní připojištění ve výši 2 000 Kč měsíčně, bude poskytovat měsíčně 500 Kč na jednoho zaměstnance na jazykový kurz, jelikož firma spolupracuje se zahraničím. Tento příspěvek zaměstnavatel hradí přímo vzdělávací instituci. Dále zaměstnavatel poskytne příspěvek v maximální výši 18 000 Kč za rok na tuzemskou či zahraniční rekreaci a tento příspěvek uhradí přímo cestovní kanceláři.
45
Tabulka 8: Výpočet roční daňové povinnosti společnosti Vhodný s.r.o. za rok 2010 (Zdroj: vlastní)
Zvýšení mzdy o další 2000 Kč měsíčně ROK 2010 - Vhodný s.r.o. Daňové řešení u zaměstnance Úhrn příjmů od všech plátců (§6) Povinné pojistné (§6 odst.13- 34 %) Dílčí základ daně od všech plátců Nezdanitelné částky (§15) Základ daně snížený o nezdanitelné částky (zaokrouhlený na celé stovky Kč dolů) Vypočtená daň (15%) Sleva na dani podle §35ba na poplatníka Daň po slevě na dani podle §35ba Úhrn sražených záloh na daň Přeplatek (+), nedoplatek (-) Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) Čistá mzda celkem za rok v Kč Náklady u zaměstnavatele celkem v Kč
Štědrý
Havlík
Novotný Růžička Novotná
Celkem
242 400
378 000
375 600
352 800
234 000
82 416
128 520
127 704
119 952
79 560
324 816
506 520
503 304
472 752
313 560
0
0
0
0
0
324 800
506 500
503 300
472 700
313 500
48 720
75 975
75 495
70 905
47 025
24 840
24 840
24 840
24 840
24 840
23 880
51 135
50 655
46 065
22 185
23 940
51 300
50 760
46 080
22 320
60
165
105
15
135
26 664
41 580
41 316
38 808
25 740
191 856
285 285
283 629
267 927
186 075 1 214 772
324 816
506 520
503 304
472 752
313 560 2 120 952
193 920
174 108
46
Tabulka 9: Výpočet roční daňové povinnosti společnosti Výhodný s.r.o. za rok 2010 (Zdroj: vlastní)
Penz. připojištění 2 000 Kč, vzdělávání 500 Kč, rekreace - nepen. příspěvek 1 500 Kč
ROK 2010 Výhodný s.r.o. Lakomý Havlíček Mach Šípek Machová Celkem Daňové řešení u zaměstnance Úhrn příjmů od všech plátců (§6) 194 400 330 000 327 600 304 800 186 000 Povinné pojistné (§6 odst.13- 34 %) 66 096 112 200 111 384 103 632 63 240 Dílčí základ daně od všech plátců 260 496 442 200 438 984 408 432 249 240 Nezdanitelné částky (§15) 0 0 0 0 0 Základ daně snížený o nezdanitelné částky (zaokrouhlený na celé stovky Kč dolů) 260 400 442 200 438 900 408 400 249 200 Vypočtená daň (15%) 39 060 66 330 65 835 61 260 37 380 Sleva na dani podle §35ba -na poplatníka 24 840 24 840 24 840 24 840 24 840 Daň po slevě na dani podle §35ba 14 220 41 490 40 995 36 420 12 540 145 665 Úhrn sražených záloh na daň 14 400 41 580 41 040 36 540 12 600 Přeplatek (+), nedoplatek (-) 180 90 45 120 60 Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) 21 384 36 300 36 036 33 528 20 460 147 708 Čistá mzda celkem za rok v Kč 158 796 252 210 250 569 234 852 153 000 Příspěvek na penzijní připojištění 24 000 24 000 24 000 24 000 24 000 Odborný rozvoj 6 000 6 000 6 000 6 000 6 000 Rekreace 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 Celkem za rok v Kč 206 796 300 210 298 569 282 852 201 000 1 289 427 Náklady u zaměstnavatele celkem v Kč 308 496 490 200 486 984 456 432 297 240 2 039 352
Zaměstnavatel Výhodný s.r.o. poskytuje oproti roku 2009 navíc jazykový kurz, který souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele a u zaměstnavatele jde o daňově uznatelné náklady. Ale u nepeněžního příspěvku na rekreaci se jedná o daňově neuznatelné náklady u zaměstnavatele. Na straně zaměstnance se jedná u všech v roce 2010 poskytovaných benefitů o příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti a tyto částky nevstupují do vyměřovacího základu daně pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. 47
Opět z výše uvedených tabulek vidíme, že při zvýšení mzdy o dalších 2 000 Kč zaměstnanci ve firmě Vhodný s.r.o. budou mít příjem v úhrnu o 74 655 Kč (1 289 427 – 1 214 772 Kč) nižší než zaměstnanci ve firmě Výhodný s.r.o. při zvýšení mzdy formou příspěvku na penzijní připojištění, na jazykový kurz a na rekreaci. Navíc náklady na pojistné hrazené zaměstnanci ve firmě Vhodný s.r.o. jsou o 26 400 Kč vyšší (174 108 – 147 708). Zaměstnavatel Výhodný s.r.o., který poskytuje příspěvek na penzijní připojištění, jazykový kurz a rekreaci ušetří na osobních nákladech 81 600 Kč za rok (2 039 352 – 2 120 952) ve srovnání s firmou Vhodný s.r.o. Tuto úsporu ale ještě musíme snížit o daň z příjmů právnických osob, která činí pro rok 2010 19 %, protože zaměstnavatel má nižší náklady a tudíž vyšší základ daně. Čistá úspora činí tedy 66 096 Kč za rok 2010. Z rok 2010 je celková úspora na dani z příjmů 48 255 Kč (193 920 – 145 665 Kč).
5.6 Náklady u zaměstnavatele, čistá mzda a daň z příjmů zaměstnanců za rok 2011 Zaměstnanci ve firmě Vhodný s.r.o. dostanou v roce 2011opět dle dohody přidáno 2 000 Kč měsíčně. Zaměstnanci ve firmě Výhodný s.r.o. mají sjednáno v interní směrnici, že v tomto roce jim zaměstnavatel bude poskytovat příspěvky na: •
penzijní připojištění ve výši 2 000 Kč měsíčně
•
jazykový kurz ve výši 500 Kč měsíčně
•
tuzemskou či zahraniční rekreaci v maximální výši 18 000 Kč za rok
•
stravenky ve jmenovité hodnotě 80 Kč na jednu směnu. Zaměstnanec si hradí z této částky 36 Kč, tzn. že zaměstnavatel hradí zaměstnanci na jedno jídlo částku 44 Kč.
•
kávu, čaj a minerálku v ceně 280 Kč měsíčně jako nepeněžní plnění
•
peněžité odměny ve výši 2 500 Kč za věrnost při nepřetržitém pracovním poměru trvající 36 měsíců. Tato částka byla všem zaměstnancům vyplacena v prosinci 2011.
•
dopravu do a ze zaměstnání v ceně obvyklé, což činí 17 Kč za jednu jízdu, jelikož se firma k 1. 1. 2011 přestěhovala ze Žďáru nad Sázavou do Nového Města na Moravě
48
V roce 2011 bylo 253 pracovních dnů, z toho každý zaměstnanec si vybral 20 dnů řádné dovolené a žádný neměl pracovní neschopnost či neomluvenou absenci. Zaměstnavatel tedy vyplácel příspěvek na dopravu do a ze zaměstnání a na stravenky na 233 pracovních dnů.
Tabulka 10: Výpočet roční daňové povinnosti společnosti Vhodný s.r.o. za rok 2011 (Zdroj: vlastní)
Zvýšení mzdy o další 2000 Kč měsíčně ROK 2011 - Vhodný s.r.o. Štědrý Havlík Novotný Růžička Novotná Celkem Daňové řešení u zaměstnance Úhrn příjmů od všech plátců (§6) 266 400 402 000 399 600 376 800 258 000 Povinné pojistné (§6 odst.13- 34 %) 90 576 136 680 135 864 128 112 87 720 Dílčí základ daně od všech plátců 356 976 538 680 535 464 504 912 345 720 Nezdanitelné částky (§15) 0 0 0 0 0 Základ daně snížený o nezdanitelné částky (zaokrouhlený na celé stovky Kč dolů) 356 900 538 600 535 400 504 900 345 700 Vypočtená daň (15%) 53 535 80 790 80 310 75 735 51 855 Sleva na dani podle §35ba na poplatníka 23 640 24 840 24 840 24 840 24 840 Daň po slevě na dani podle §35ba 29 895 55 950 55 470 50 895 27 015 219 225 Úhrn sražených záloh na daň 28 800 55 980 55 620 50 940 27 180 Přeplatek (+), nedoplatek (-) -1 095 30 150 45 165 Pojistné hrazené 29 304 44 220 43 956 41 448 28 380 187 308 zaměstnancem (11 %) Čistá mzda celkem za rok v Kč 207 201 301 830 300 174 284 457 202 605 1 296 267 Náklady u zaměstnavatele celkem v Kč 356 976 538 680 535 464 504 912 345 720 2 281 752
49
Tabulka 11: Výpočet roční daňové povinnosti společnosti Výhodný s.r.o. za rok 2011 (Zdroj: vlastní)
Penz. připojištění 2 000 Kč, vzdělávání 500 Kč, rekreace - nepen. příspěvek 1 500 Kč, stravenky, příspěvek na občerstveni, za věrnost, dopravné
ROK 2011 Výhodný s.r.o. Lakomý Havlíček Mach Šípek Machová Celkem Daňové řešení u zaměstnance Úhrn příjmů od všech plátců (§6) 194 400 330 000 327 600 304 800 186 000 +dopravné, odměna za věrnost 10 422 10 422 10 422 10 422 10 422 Úhrn příjmů od všech plátců 204 822 340 422 338 022 315 222 196 422 včetně odměn Povinné pojistné (§6 odst.13- 34 %) 69 639 115 743 114 927 107 175 66 783 Dílčí základ daně od všech plátců 274 461 456 165 452 949 422 397 263 205 Nezdanitelné částky (§15) 0 0 0 0 0 Základ daně snížený o nezdanitelné částky (zaokrouhlený na celé stovky Kč dolů) 274 400 456 100 452 900 422 300 263 200 Vypočtená daň (15%) 41 160 68 415 67 935 63 345 39 480 Sleva na dani podle §35ba na poplatníka 23 640 23 640 23 640 23 640 23 640 Daň po slevě na dani podle §35ba 17 520 44 775 44 295 39 705 15 840 162 135 Úhrn sražených záloh na daň 17 700 44 880 44 340 39 840 15 900 Přeplatek (+), nedoplatek (-) 180 105 45 135 60 Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) 22 530 37 446 37 182 34 674 21 606 153 440 Čistá mzda celkem za rok v Kč 164 772 258 201 256 545 240 843 158 976 Příspěvek na penzijní připojištění 24 000 24 000 24 000 24 000 24 000 Odborný rozvoj 6 000 6 000 6 000 6 000 6 000 Rekreace 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 Stravenky 10 252 10 252 10 252 10 252 10 252 Příspěvek na nealko, kávu, čaj 3 360 3 360 3 360 3 360 3 360 Odměna za věrnost započítána ve mzdě 0 0 0 0 0 Dopravné - započítáno ve mzdě 0 0 0 0 0 Celkem za rok v Kč 226 384 319 813 318 157 302 455 220 588 1 387 395 Náklady u zaměstnavatele celkem v Kč 322 461 504 165 500 949 470 397 311 205 2 109 179
50
Zaměstnavatel Výhodný s.r.o. oproti roku 2010 navíc poskytuje zaměstnancům stravenky ve jmenovité hodnotě 80 Kč. Zaměstnanec si hradí z této částky 36 Kč, tzn. že zaměstnavatel hradí zaměstnanci na jedno jídlo částku 44 Kč. Jedná se o nepeněžní příspěvek, který je osvobozený na straně zaměstnance od daně z příjmů ze závislé činnosti. Zaměstnavatel splnil 2 podmínky pro daňovou uznatelnost, což jsou 70% z horní hranice stravného (pro rok 2011 je 51,80 Kč) a 55 % z nominální hodnoty stravenky. Dále je sjednáno v interní směrnici poskytování kávy, čaje a minerálky v ceně 280 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance jako nepeněžní plnění. U zaměstnance se jedná o příjem osvobozený od daně a u zaměstnavatele o výdaje daňově neúčinné. V prosinci 2011 byla vyplacená zaměstnancům peněžitá odměna ve výši 2 500 Kč za věrnost při nepřetržitém pracovním poměru trvající 36 měsíců. Na straně zaměstnance se jedná o zdanitelný peněžní příjem a musí být započten do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelné náklady. Zaměstnancům hradí zaměstnavatel náklady za dopravu do a ze zaměstnání v ceně obvyklé, což je 17 Kč za jednu jízdu. Za celý rok tato částka činí 7 922 Kč. Na straně zaměstnance tato částka vstupuje do příjmů a do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele se jedná o daňově účinné náklady. Po shrnutí vidíme, že při zvýšení mzdy o dalších 2 000 Kč zaměstnanci ve firmě Vhodný s.r.o. budou mít příjem v úhrnu o 91 128 Kč (1 387 395 – 1 296 267 Kč) nižší než zaměstnanci ve firmě Výhodný s.r.o. při zvýšení mzdy formou příspěvku na penzijní připojištění, na jazykový kurz, rekreaci, stravenky, nealko nápoje, za věrnost a dopravné. Navíc náklady na pojistné hrazené zaměstnanci ve firmě Vhodný s.r.o. jsou o 33 868 Kč vyšší (187 308 – 153 440 Kč). Zaměstnavatel Výhodný s.r.o. při poskytování výše uvedených benefitů ušetří na osobních nákladech 172 573 Kč za rok (2 109 179 – 2 281 752) ve srovnání s firmou Vhodný s.r.o. Tuto úsporu ale ještě musíme snížit o daň z příjmů právnických osob, která činí 19 % pro rok 2011, protože zaměstnavatel má nižší náklady a tudíž vyšší základ daně. Čistá úspora činí tedy 139 784 Kč za rok 2011. Úspora na dani z příjmů je nyní ve výši 57 090 Kč ( 219 225 – 162 135 Kč). 51
Zajímavé je ale ještě srovnání s rokem 2009 a 2010, kde úspora u zaměstnanců firmy Výhodný byla 37 320Kč, v roce 2010 74 655 Kč, zatímco v tomto roce 2011 činila 91 128 Kč. Tento ne již tak markantní nárůst je způsoben vlivem benefitů, které nejsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti a vstupují do základu daně a do vyměřovacích základů pro pojistné (odměna za věrnost a dopravné).
5.7 Shrnutí nákladů u zaměstnavatele, čisté mzdy zaměstnanců, pojistného a daně z příjmů zaměstnanců za roky 2009 – 2011 Tabulka 12: Výsledné náklady a čisté mzdy zaměstnanců v Kč za roky 2009 - 2011 (Zdroj: vlastní)
Firma Výhodný s.r.o.
Vhodný s.r.o.
Rok
Náklady u zaměstnavatele
2009 2010 2011 2009 2010 2011
1 919 352 2 039 352 2 109 179 1 960 152 2 120 952 2 281 752
Čistá mzda 1 169 427 1 289 427 1 387 395 1 132 107 1 214 772 1 296 267
Pojistné hrazené zaměstnancem 147 708 147 708 153 440 160 908 174 108 187 308
Daň z příjmů 145 665 145 665 162 135 169 785 193 920 219 225
Tabulka 13: Shrnutí výsledných nákladů a čistých mezd zaměstnanců v Kč za roky 2009 - 2011 (Zdroj: vlastní)
Vhodný s r.o. Výhodný s.r.o. Rozdíly v Kč Rozdíl v %
Mzdové náklady zaměstnavatele 6 362 856 6 067 883 294 973 4,64
Čistá mzda Pojistné placené zaměstnanců zaměstnanci 3 643 146 522 324 3 846 249 448 856 -203 103 73 468 -5,57 14,07
Daň z příjmů 582 930 453 465 129 465 22,21
Ve výše uvedených tabulkách jsem se pokusila shrnout dosavadní výsledky šetření u dvou firem za tři roky. Ve všech letech firma Výhodný s.r.o. při poskytování různých benefitů zaměstnancům měla výrazně nižší náklady na zaměstnance a i zaměstnanci měli díky nižším odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a daním z příjmů vyšší čistou mzdu. V druhé tabulce jsem vyčíslila rozdíly za všechny tři roky a v úhrnu uvádím i rozdíly v procentním vyjádření. Z výsledků vyplývá, že firma Vhodný s.r.o. měla mzdové náklady v průměru za tři zkoumané roky o 4,64 % vyšší než firma Výhodný s.r.o. a zaměstnanci ve firmě Výhodný s.r.o. obdrželi čistou mzdu o 5,57 % vyšší než zaměstnanci firmy Vhodný s.r.o. 52
Náklady u zaměsttnavatele v Kč 2 300 0 000 2 200 0 000
92,4%
96,2% %
2 100 0 000
97,9% Vhodný s.r.o.
2 000 0 000
Výhodný s.r.o.
1 900 0 000 1 800 0 000 1 700 0 000 2 2009
2010
2011
Obrázek 4:: Mzdové nák klady ve firm mách Vhodný s.r.o. a Výhodný s.r.o. v leetech 2009 – 2011 (Zdroj: vla astní)
Čisstá mzda v Kč 1 400 0 000
103,3%
106,1%
107,0% %
1 200 0 000 1 000 0 000 800 0 000
Vh hodný s.r.o.
600 0 000
Výýhodný s.r.o.
400 0 000 200 0 000 0 2 2009
2010
2011
Ob brázek 5: Čistá mzda zam městnanců ve firmách f Vhod dný s.r.o. a Výhodný V s.r.oo. v letech 200 09 – 2011 (Zdroj: vla astní)
53
Pojisstné hraazené zaaměstnaanci v Kčč 200 000
91,8%
81,9 9%
84,8% %
150 000 Vhodný s.r.o.
100 000
Výhodný s.r.o. 50 000 0 20 009
2010
2011
O Obrázek 6: Ceelkové pojistn né na sociálníí zabezpečeníí a zdravotní pojištění hraazené zaměstn nanci ve firmách h Vhodný s.r.o. a Výhodný ý s.r.o. v letecch 2009 – 2011 (Zdroj: vla astní)
Daň ň z příjm mů v Kč 250 000 200 000
73,9 9%
75,1%
85,8%
150 000
Vhodný s.r.o.
100 000
Výhodný s.r.o.
50 000 0 20 009
2010
2011
Obrázek k 7: Daň z přííjmů ze závislé činnosti vee firmách Vhoodný s.r.o. a V Výhodný s.r..o. v letech 2009 – 2011 (Zdroj: vla astní)
Naa předchozícch grafech jsem j se pokkusila zobraazit jednotlivvé rozdíly zza každý zk koumaný rokk. Vždy jsem m uvedla vyjádření v v procentech, p , kolik zam městnanci firrmy Výhod dný s.r.o. zapplatili na daani z příjmůů, na pojistnném oproti zaměstnanců z ům firmy V Vhodný s.r.o o., jakou měěli čistou mzzdu a samoozřejmě jakéé činily mzzdové náklaady těchto ddvou firem. Myslím si, že výsledkky jsou velmi zajímaavé a málok který zaměěstnavatel ssi je vědom m těchto nabbízejících see úspor v náákladech. 54
Je třeba si ještě povšimnout srovnání jednotlivých let, např. čistá mzda zaměstnanců porovnávaných firem se v posledním roce oproti předchozím letům nezvýšila již tak markantně, pouze o 0,9 % ve srovnání s rokem 2009 a 2010. Tento ne již tak velký nárůst je způsoben vlivem benefitů (odměna za věrnost a dopravné), které nejsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti a vstupují zároveň do vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
55
6
Závěr
Cílem bakalářské práce bylo posouzení vlivu zavedení zaměstnaneckých benefitů na daňové zatížení na straně zaměstnance a zaměstnavatele a výši plateb pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Společnosti, které byly posuzovány, mají dobré postavení na trhu a eminentní zájem na udržení svých kvalitních a zkušených zaměstnanců a proto přistupují ke mzdové problematice a péči o zaměstnance velice důsledně. Navíc zaměstnanecké výhody harmonizují
vztah
zaměstnance
vůči
zaměstnavateli,
zaměstnavatel
se
stává
pro zaměstnance atraktivnější a pracovníci se snaží pracovat podle svých nejlepších schopností. Pro svou práci jsem vybrala pět zaměstnanců z každé firmy a tito zaměstnanci zastávají ve firmě důležité pozice a tudíž jejich mzdové ohodnocení je na velmi dobré úrovni. Jedna z posuzovaných firem se rozhodla, svým zaměstnancům místo mzdového nárůstu zvyšovat mzdy různými zaměstnaneckými výhodami, neboť zaměstnanci o ně projevili zájem a jednatel společnosti má ekonomické vzdělání a byl si vědom, že poskytování určitých zaměstnaneckých benefitů je daňově výhodné buď na straně zaměstnavatele či zaměstnance nebo výhodné i pro obě strany. Ve společnosti se smyšleným názvem Výhodný s.r.o. byla vytvořena interní směrnice o poskytování zaměstnaneckých výhod a každým rokem do ní byly zařazovány další a další benefity. Výtah z této směrnice s rozsahem poskytovaných výhod uvádím ve své práci a v posledním roce zaměstnanci obdrželi následující příspěvky dle určitých kritérií a určitých výší uvedených v předchozích kapitolách: •
penzijní připojištění
•
jazykový kurz
•
tuzemskou či zahraniční rekreaci
•
stravenky
•
kávu, čaj a minerálku jako nepeněžní plnění
•
peněžité odměny za věrnost při nepřetržitém pracovním poměru trvající 36 měsíců
•
dopravu do a ze zaměstnání v ceně obvyklé
Výše zmíněné benefity jsou kromě peněžité odměny za věrnost a dopravy do a ze zaměstnání na straně zaměstnance dle zákona o dani z příjmů osvobozeny 56
od daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, nevstupují do základu daně ani do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel kromě nepeněžního plnění na tuzemskou či zahraniční rekreaci může veškeré náklady s poskytnutými příspěvky zahrnout do daňově uznatelných nákladů. Výši příspěvku na tuzemskou nebo zahraniční dovolenou zaměstnavatel poskytuje z nedaňových nákladů. Pro výpočet a srovnání jsem provedla roční zúčtování mzdy a daňové povinnosti všech deseti zaměstnanců za poslední tři roky. Porovnala jsem úhrny daně z příjmů, čistých mezd zaměstnanců, odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a mzdové náklady zaměstnavatele těchto dvou firem. Ze získaných výsledků je zřejmé, že firma Výhodný s.r.o. se snaží vybírat výhody, které mají pozitivní dopad na daňovou povinnost, optimalizuje firemní mzdové náklady, ale také zaměstnanci obdrží větší čistou mzdu, platí státu menší daně z příjmů, odvádí nižší platby na pojistné s porovnáním se zaměstnanci firmy Vhodný s.r.o., kterým zaměstnavatel zvyšuje jejich mzdy. Přesné numerické srovnání rozdílů je uvedeno v předchozí kapitole. Dle mého názoru jsou tyto rozdíly poměrně velké, výhodné jsou pro zaměstnance a zaměstnavatele poskytující zaměstnanecké benefity, ovšem velmi nepříznivá je tato skutečnost pro státní pokladnu, zejména při dnešní napjaté fiskální politice.
57
Seznam použité literatury Odborné publikace DĚRGEL, Martin. Daně, účetnictví-vzory a případy: Vše o zdanění mezd. Český Těšín: Poradce, 2012. ISSN 1213-9270. DĚRGEL, Martin. Roční zúčtování příjmů. Český Těšín: Poradce, 2011. ISBN 978-807365-329-3. MACHAČEK, Ivan. Daně, účetnictví-vzory a případy: Benefity - daňové řešení zaměstnaneckých výhod v roce 2009. Český Těšín: Poradce, 2009. ISSN 1213-9270. PELCL, Luděk. Daně, účetnictví-vzory a případy 4-5/10: Příručka mzdové účetní pro rok 2010. Český Těšín: Poradce, 2010. ISSN 1213-9270. PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2009. Praha: Linde, 2009, 233 s. Praktické ekonomické příručky. ISBN 978-807-2017-546. SEDLÁKOVÁ, Eva. Daňové a nedaňové výdaje. Český Těšín: Poradce, 2012. ISBN 978-80-7365-333-0. ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Alena SKOUMALOVÁ, Antonín DANĚK, Helena PŘIKRYLOVÁ, Iva ŽILINSKÁ, Dana LUKEŠOVÁ, Jana DORČÁKOVÁ a Martin MIKYSKA. Abeceda mzdové účetní 2012. 22. dopl. vyd.Olomouc: ANAG, 2012. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-716-4. ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Alena SKOUMALOVÁ, Antonín DANĚK, Helena PŘIKRYLOVÁ, Iva ŽILINSKÁ, Dana LUKEŠOVÁ, Jana DORČÁKOVÁ a Martin MIKYSKA. Abeceda mzdové účetní 2011. 21. dopl. vyd.Olomouc: ANAG, 2011. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-635-8. ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Alena SKOUMALOVÁ, Antonín DANĚK, Helena PŘIKRYLOVÁ, Iva ŽILINSKÁ, Dana LUKEŠOVÁ, Jana DORČÁKOVÁ a Martin MIKYSKA. Abeceda mzdové účetní 2010. 20. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-574-0. ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Alena SKOUMALOVÁ, Antonín DANĚK, Helena PŘIKRYLOVÁ, Iva ŽILINSKÁ, Dana LUKEŠOVÁ, Jana DORČÁKOVÁ
58
a Martin MIKYSKA. Abeceda mzdové účetní 2009. 19. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-497-2. VYBÍHAL, Václav, Jan PŘIB a Tom BERNREITER. Mzdové účetnictví 2011: praktický průvodce : [zásadní změny v předpisech k 1. 1. 2011]. Praha: Grada, 2011. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3617-4. Zákony 2009 - Zákoník práce. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení, Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Český Těšín: Poradce, 2009. ISSN 1802-8268. Zákony 2010 - Zákoník práce. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení, Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Český Těšín: Poradce, 2010. ISSN 1802-8268. Zákony 2011 - Zákoník práce. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení, Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Český Těšín: Poradce, 2011. ISSN 1802-8268. Zákony 2012 - Zákoník práce. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení, Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Český Těšín: Poradce, 2012. ISSN 1802-8268. Zákony 2009 - Zákon o daních z příjmů. Český Těšín: Poradce, 2009. ISSN 1802-8284. Zákony 2010 - Zákon o daních z příjmů. Český Těšín: Poradce, 2010. ISSN 1802-8284. Zákony 2011 - Zákon o daních z příjmů. Český Těšín: Poradce, 2011. ISSN 1802-8284 Zákony 2012 - Zákon o daních z příjmů. Český Těšín: Poradce, 2012. ISSN 1802-8284. Interní směrnice společnosti pro rok 2009, 2010, 2011. Internetové zdroje Jaké benefity poskytují velké a malé firmy? [online]. Aktualizováno 7. 9.2011.[cit. 201204-16].Dostupné z: http://www.platy.cz/analyzy/jake-benefity-poskytuji-velke-a-jakenaopak-malefirmy/50025#a282260083108ac8df327f1986cd29a4#4f8c7a7214ea6#hidden-offline
59
Seznam tabulek Tabulka 1: Režim zdanění příjmů ze závislé činnosti .................................................... 19 Tabulka 2: Podíl lidí s jednotlivými benefity .................................................................. 28 Tabulka 3: Podíl lidí s benefity podle velikosti firmy ..................................................... 28 Tabulka 4: Daňové řešení benefitů u zaměstnavatele a zaměstnance ............................. 36 Tabulka 5: Úhrn příjmů a měsíční mzdy jednotlivých zaměstnanců .............................. 42 Tabulka 6: Výpočet roční daňové povinnosti společnosti Vhodný s.r.o. za rok 2009 ..... 43 Tabulka 7: Výpočet roční daňové povinnosti společnosti Výhodný s.r.o. za rok 2009 ... 44 Tabulka 8: Výpočet roční daňové povinnosti společnosti Vhodný s.r.o. za rok 2010 ..... 46 Tabulka 9: Výpočet roční daňové povinnosti společnosti Výhodný s.r.o. za rok 2010 ... 47 Tabulka 10: Výpočet roční daňové povinnosti společnosti Vhodný s.r.o. za rok 2011 ... 49 Tabulka 11: Výpočet roční daňové povinnosti společnosti Výhodný s.r.o. za rok 2011 . 50 Tabulka 12: Výsledné náklady a čisté mzdy zaměstnanců v Kč za roky 2009 - 2011 .... 52 Tabulka 13: Shrnutí výsledných nákladů a čistých
mezd zaměstnanců v Kč
za roky 2009 - 2011 .......................................................................................................... 52
60
Seznam obrázků Obrázek 1 - Znázornění pracovněprávních vztahů ............................................................ 9 Obrázek 2: Výpočet měsíční daňové povinnosti .............................................................. 20 Obrázek 3: Postup zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh ...................................... 22 Obrázek 4: Mzdové náklady ve firmách Vhodný s.r.o. a Výhodný s.r.o. ....................... 53 Obrázek 5: Čistá mzda zaměstnanců ve firmách Vhodný s.r.o. a Výhodný s.r.o............. 53 Obrázek 6: Celkové pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění hrazené zaměstnanci v letech 2009 – 2011 ................................................................................... 54 Obrázek 7: Daň z příjmů ze závislé činnosti v letech 2009 – 2011 ............................... 54
61
