VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Srovnání potenciálu cestovního ruchu Jihočeského kraje s krajem Vysočina užitím clusterové analýzy

Bakalářská práce

Autor: Eliška Vavřičková Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2014

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20.4.2014 ..................................................... Podpis

Copyright © 2014 Eliška Vavřičková

Poděkování Ráda bych poděkovala všem profesorům Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, a to především za jejich přístup, díky kterému jsem měla možnost patřičného profesního rozvoje. Hlavně bych chtěla poděkovat za možnost podílení se na výzkumu pana RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc. a jeho kolegů, díky kterému jsme se dostala k zajímavé myšlence pro vytvoření této bakalářské práce. Obzvláště bych pak chtěla poděkovat panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za jeho pomoc k úspěšnému dokončení bakalářské práce.

Abstrakt VAVŘIČKOVÁ, Eliška: Srovnání potenciálu cestovního ruchu Jihočeského kraje s krajem Vysočina užitím clusterové analýzy. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 38 stran. Teoretická část mé práce je zaměřena na popis krajů Vysočina a Jihočeského a jejich turistického potenciálu. Popisuji přírodní předpoklady, kulturně-historické předpoklady a společenské akce v obou regionech. Déle popisuji dosavadní metodiku výpočtu potenciálu. Praktická část je zaměřena na využití metody shlukové analýzy pro zjištění potenciálu cestovního ruchu a jeho využití pro všechna ORP v daných krajích. Posléze jsem sestavila mapu zobrazující vytvořené oblasti. Posléze jsem tuto část zakončila vlastním zhodnocením vlastností vytvořených skupin. Klíčová slova ORP, cestovní ruch, potenciál cestovního ruchu, regionalizace, shluková analýza Abstract VAVŘIČKOVÁ, Eliška: Assessments of Tourism Potential in the South Bohemian Region and the Vysočina Region by Using Cluster Methods. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2014. 38 pages. My theoretical part is focused on description of Bohemian Region and the Vysočina Region and its tourist use. I describe natural aspects, culture-historical aspects and social aspects located in each district. Furthermore, I describe existing methods used for calculation of tourism potential. The practical part is focused on the using cluster methods in tourism industry, assessment of tourism potential in chosen region and its usages. This part is ended by personal summary about features of created clusters.

Key words Municipalities with extended powers, tourism potential, regionalization, cluster methods

Obsah 1.

Úvod .......................................................................................................................... 3

2.

Vysočina - obecné informace .................................................................................... 5

2.1 Primární nabídka cestovního ruchu ............................................................................ 6 2.1.1 Přírodní předpoklady ............................................................................................... 7 2.1.2 Kulturně – historické předpoklady .......................................................................... 7 2.1.3 Společenské akce ..................................................................................................... 8 Kraj Vysočina – geografické vymezení ................................................................. 8

2.2 3.

Jižní Čechy – obecné informace .............................................................................. 10

3.1

Přírodní předpoklady ........................................................................................... 11

3.2

Kulturně – historické předpoklady ...................................................................... 12

3.3

Společenské akce ................................................................................................. 12

3.4

Jihočeský kraj – geografické vymezení ............................................................... 13

4.

Potenciál cestovního ruchu ...................................................................................... 14

4.1

Lokalizační předpoklady...................................................................................... 14

4.2

Realizační předpoklady........................................................................................ 14

4.3

Selektivní předpoklady ........................................................................................ 15

4.4

Dosavadní přístupy k hodnocení potenciálu ........................................................ 15

4.4.1

Hodnocení dle Mariota ..................................................................................... 15

4.4.2

Hodnocení dle ÚÚR Brno ................................................................................ 16

4.5

Význam hodnocení potenciálů............................................................................. 17

5.

Praktická část ........................................................................................................... 18

6.

Shluková analýza ..................................................................................................... 18

6.1

Hodnocení potenciálu .......................................................................................... 20

6.2

Skupina 1: Písek – Vimperk – Jindřichův Hradec - Tábor – Třeboň – Nové

Město …………………………………………………………………………………..23 6.3

Skupina 2: Prachatice – Třebíč – Pelhřimov ....................................................... 25

6.4

Skupina 3: Strakonice – Žďár nad Sázavou – Soběslav – Telč – Blatná -

Humpolec ........................................................................................................................ 26 6.5

Skupina 4: Zbylé ORP v krajích .......................................................................... 28

6.6

Využití potenciálu cestovního ruchu ................................................................... 29

7.

Výstup v podobě map .............................................................................................. 33

8.

Závěr ........................................................................................................................ 34

9.

Zdroje ...................................................................................................................... 36

9.1 Knižní zdroje............................................................................................................. 36 9.2. Jiné ........................................................................................................................... 36 9.2.1 Akademické práce.................................................................................................. 36 9.2.2 Periodika ................................................................................................................ 36 9.2.3 Turistické příručky ................................................................................................. 36 9.3 Internetové zdroje ..................................................................................................... 37 10.

Seznamy ............................................................................................................... 39

10.1 Použité obrázky....................................................................................................... 39 10.2 Použité grafy ........................................................................................................... 39 10.3 Použité tabulky ....................................................................................................... 40 10.4 Seznam zkratek ....................................................................................................... 40

1. Úvod Cestovní ruch je neustále se rozvíjející odvětví, které by však nemohlo existovat bez patřičného potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu. Historické památky, přírodní úkazy či důležité společenské akce jsou to, co láká turisty k návštěvě místa. Tyto atraktivity jsou však nerovnoměrně rozložené a každá země, oblast či region mají jiné vlastnosti a množství lákadel, kvůli kterým se turisté rozhodnou místo navštívit. Proto je důležité určit systém pro výpočet daných vlastností a být si vědom, jakým potenciálem se daná oblast vyznačuje a následně znát, zda jej dokáže patřičně využít. Téma bakalářské práce jsem si vybrala, neboť jsem se měla možnost podílet na probíhajícím výzkumu RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc a jeho kolegů. Myšlenka určit nový systém výpočtu potenciálu v cestovním ruchu mi přišla natolik zajímavá, že jsem se ji rozhodla využít pro svou bakalářskou práci. RNDr. PaedDr. Jaromíra Rux, CSc takto popsal například města na seznamu UNESCO. V teoretické části stručně popisuji kraj Vysočina a Jihočeský kraj, které jsem si vybrala pro svůj průzkum. Popisuji je z hlediska jejich přírodních, kulturně-historických a společenských předpokladů. Jelikož je daná oblast poměrně rozsáhlá, snažím se popsat pouze nejdůležitější místa a události, které přilákají nevětší počet turistů. Jelikož jsem si za oblast pro zjištění a výpočet daných hodnot zvolila celky ORP, stručně vysvětluji, co daný pojem přesně znamená. Déle popisuji potenciál cestovního ruchu a dosavadní přístupy k jeho výpočtu. Zabývám se konkrétně přístupem k výpočtu potenciálu dle Mariota a Bíny. Vysvětluji důležitost znalosti této hodnoty vztahující se k určité krajině a její následné využití. V mé praktické části vycházím z postupu RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc a jeho kolegů. Konkrétně využívám program IBM SPSS Statistics 21 k vytvoření shluků, které spojují podobné vlastnosti. Následně se snažím zjistit konkrétní vlastnost spojující právě dané shluky a popisuji ji ve srovnání s celkovými hodnotami všech ORP. K vytvoření shluků vycházím z dat veřejné databáze Českého statistického úřadu, Ústavu územního rozvoje v Brně a svých výpočtů, které jsem vypočítala dle pokynů svého vedoucího bakalářské práce.

Ke srovnání využívám průměrování hodnot a pro přehlednost

vytvářím grafy. Takto zjišťuji potenciál cestovního ruchu v daných ORP, který následně

3

hodnotím i z hlediska jeho využití. Využívám opět stejnou metodu. Na závěr veškerá data zanáším do mapy, kde stejnou barvou zobrazuji svými vlastnostmi shodné ORP. Cílem práce RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc a jeho kolegů je vytvoření metodiky pro výpočet potenciálu, regionalizace České republiky a zjištění využití potenciálu cestovního ruchu. Mým cílem je jejich výzkum podpořit a využitím jimi vytvořené metodiky analyzovat potenciál pro ORP Vysočina a jižní Čechy a zhodnotit jeho využití. Touto prací chci zároveň podpořit názor RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc o existenci cestovního ruchu jako samostatné vědecké disciplíny.

4

2. Vysočina - obecné informace „Vysočina je místem, kde se dá dobře žít, pracovat, podnikat a kam se dá přijet na návštěvu za poznáním a odpočinkem.“ [1] Vysočina, region, o němž můžeme říct, že se nachází v samotném srdci Evropy a tvoří hranici mezi Čechami a Moravou. Nejenom malebná krajina Českomoravské vrchoviny, nedotčené přírodní krásy, nezapomenutelná scenérie, ale i bezpočetné kulturní bohatství zanechané předcházejícími generacemi lákají k návštěvě této oblasti. [2] Krajinu Vysočiny charakterizují zvlněné, zalesněné kopce, táhlá údolí se skalními útvary a rozsáhlé louky. Dříve se zde nacházel nepropustný prales, ale člověk si území přetvořil na harmonickou kulturní krajinu. Pramení zde mnoho řek, které vytvářejí hustou síť vodních cest po celé krajině, která spadá do dvou úmoří. Úmoří Severního moře, do kterého spadá západní část oblasti – jedná se o celý okres Havlíčkův Brod, a úmoří Černého moře, do kterého spadá východní část oblasti, tedy celý okres Třebíč. Okresy Pelhřimov, Jihlava a Žďár nad Sázavou se rozdělují mezi tato dvě úmoří. [3] Rozsáhlou síť potoků přehrazuje bezpočet rybníků, jenž plní nejenom hospodářskou, ale i rekreační funkci. Vytváření zdejšího systému rybníků sahá do dávného Středověku, období kolem 13. století. Místní přehrady tvoří nejenom významné zásobárny pitné vody, ale i místo k rekreaci obyvatel během horkých letních měsíců. [1] [2] Díky jedinečnému kulturnímu a přírodnímu bohatství není divů, že zde bylo mnoho oblastí prohlášeno za chráněné zóny a přírodní rezervace, ať už národní či místní. Za nejvýznamnější zde můžeme považovat CHKO Žďárské vrchy s nejvyšším vrcholem Devět skal, oblast chráněnou pro nacházející se rulové skalní útvary, již zmiňovanému vodnímu systému, rašeliništím a mokřadnímu systému. [4] Stejně významné jsou i CHKO Železné Hory, NPR Mohelenská hadcová step či Velký Špičák. [1] Nesmíme však zapomínat na člověka, který svým působením přetvořil krajinu a zanechal zde odkaz kulturního bohatství či venkovské osídlení s prvky horácké lidové architektury. Mezi perly tohoto odkazu zapsané na seznamu UNESCO patří – historické centrum Telče, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře a Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. [1] [4]

5

Centrem kraje Vysočina je historické město Jihlava, které díky nalezišti stříbra patřilo v době své největší slávy k nejdůležitějším a zároveň nestarším horním městům českého království. Historické centrum obklopené pozoruhodnými měšťanskými domy, vzácné církevní stavby, městské hradby a jediná dochovaná gotická brána Matky Boží jsou dodnes připomínkou významné historie města Jihlavy. (Langerová R., s. 13) [1] Kraj, stejně se samotným městem Jihlava je velmi dobře dopravně dostupný, neboť leží na nejstarší a nejdůležitější dopravní tepně mezi Prahou a Brnem dálnici D1. Můžeme jí brát i jako pomyslnou spojnici mezi Prahou a Vídní. Možná právě díky své poloze mají ubytovací zařízení v Jihlavě značný počet tranzitních cestujících. Strategické umístění mezi Prahou a Brnem dokázalo přilákat i zahraniční investory, kteří sem soustředí výrobní kapacity, ale i výzkum a vývoj. Oblast se jako první z krajů České Republiky pyšní členstvím v organizaci zdravých měst a regionů, které získalo díky zachovanému a čistému životnímu prostředí. [1] [5]

Obrázek 1: Umístění z hlediska dopravní dostupnosti [2]

2.1 Primární nabídka cestovního ruchu Jak je již zmíněno v předchozí části, region Vysočina má mnoho atributů, které lákají k návštěvě oblasti a mohou být i důvodem, kvůli kterému se návštěvníci vracejí. Z hlediska cestovního ruchu hovoříme o primární nabídce, která je tvořena přírodními, kulturně – historickými památkami a společenskými akcemi. [6]

6

2.1.1 Přírodní předpoklady Kraj Vysočina disponuje jedinečnou zachovalou krajinou přitahující milovníky aktivní dovolené, pěší turistiky či cykloturistiky. Oblast Českomoravské vrchoviny pokrývá celé území kraje. Na jihu je krajina tvořena Jevišovickou a Javorickou pahorkatinou, na západě Křemešickou vrchovinou, na severu Hornosvrateckou pahorkatinou a na východě vrchovinou Křižanovskou. Nejvyšší hora Javořice dosahuje výšky 837 m.n.m. Mezi nejvýznamnější zástupce, spadající mezi místní hojný hydrologický systém, určitě patří téměř 200 kilometrů dlouhá řeka Jihlava, vytvářející hluboké skalnaté údolí, které bylo však přeměněno vybudováním nádrží Dalešice a Mohelno. (Langerová R., s. 44). Mezi další důležité řeky se řadí Sázava a Svratka. [7] Roční období a tvrdší klimatické podmínky ovlivňuje vyšší nadmořská výška, díky které je zde delší a chladnější zima. Oblast čítá dvě chráněné krajinné oblasti a to CHKO Žďárské Vrchy a CHKO Železné Hory.

Národní přírodní rezervací Dářko

a Radostínské rašeliniště prochází naučná stezka seznamující s významem rašelinišť, ochranou přírody a místními živočišnými druhy. K nejcennějším přírodním rezervacím území České republiky patří Mohelenská hardcovská step. Přírodních rezervací se zde nachází celkem 32, ovšem mezi nejdůležitější patří PR Zaječí skok rovněž vyhlášen za evropsky významnou lokalitu Natury 2000. [8]

2.1.2 Kulturně – historické předpoklady Hodnot zanechaných předcházejícím generacemi není pomálu a vytvářejí zde zajímavý soubor zvyšující zajímavost krajiny. Vedle tří již zmíněných památek zapsaných na seznam světového kulturního dědictví UNESCO stojí určitě za zmínku i neméně významné historické centrum Pelhřimova, Brtnice či Jemnice. Santiniho rukopis lze nalézt u Želivských staveb a rovněž u staveb ve Žďáře nad Sázavou. Impozantní kostel Nanebevzetí Panny Marie, zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou, zámek v Náměšti nad Oslavou, hrady v obci Kámen, Ledči nad Sázavou, Roštejně, klášterní kostely s expozicemi v Nové Říši a Želivi můžeme zařadit mezi jedinečný odkaz lidské činnosti. Příběh místní historie zachycuje památník Bible kralické v Kralicích nad Oslavou popisující produkci bratrské tiskárny, jihlavské muzeum zachycující významnou éru těžby stříbra, třebíčské muzeum se pyšní sbírkou výtvarných díl rudolfínské renesance, baroka a sbírkou betlémů. (Langerová R.,s. 8) S Vysočinou se pojí i mnoho významných osobností například rodáci: básník Otokar Březina či Antonín 7

Sova, hudební velikáni Gustav Mahler a Jan Václav Stamic, zakladatel české žurnalistiky Karel Havlíček Borovský. Franz Kafka získal námět k povídce Venkovský lékař

právě

v Třešti,

kde

jako

student

o

prázdninách

pobýval

u svého strýce, lékaře Siegfrieda Löwye. (Langerová R., s. 24)

2.1.3 Společenské akce Mezi každoroční společenské akce připomínající slavnou jihlavskou historii se jednoznačně zařazuje Jihlavský havířský průvod. Další lidové slavnosti připomínající obyvatelům Vysočiny dávnou kulturu a tradice jsou např. jemnický Barchan nebo poutě do Pohledu u Havlíčkova Brodu. Za nejdůležitější akce zde konané lze jednoznačně považovat Mezinárodní festival dokumentárního filmu, zaměřený nejen na české, ale i evropské či světové dokumentární filmy (Langerová R., s. 34), hudební festival Mahler Jihlava, přinášející do 21. století odkaz Gustava Mahlera (Langerová R.,s. 32) a nejvýznamnější lyžařský závod Zlatá lyže konaný v Novém Městě na Moravě, který přiláká přes 20 tisíc diváků. (Langerová R., s. 147)

2.2 Kraj Vysočina – geografické vymezení Tento méně zalidněný kraj patřil v minulosti k několika českým a moravským krajům. Během 14. – 16- století se začaly utvářet kraje a území současného kraje Vysočina se dělilo mezi Bechyňský, Čáslavský, Jihlavský a Znojemský kraj. Až v letech 1949 – 60 se Československo rozdělilo na 12 krajů a vznikl i kraj Jihlavský, kterému se nynějším rozsahem a vymezením hranice podobá dnešní kraj Vysočina. Tato klidná krajina tedy prošla bouřlivou minulost na administrativních mapách, ale stále však tvoří hranici mezi Čechami a Moravou. (Langerová R., 2004, s. 8)

Obrázek 2: Geografické vymezení kraje Vysočina [9]

8

Dnešní kraj zaujímá rozlohu 925 km2, čímž se řadí mezi 5 největších krajů, ovšem z hlediska hustoty 75 obyvatel na km2 se řadí mezi 3 nejmenší kraje. V kraji se nachází celkem 15 obcí s rozšířenou působností.

Obrázek 3: Mapa zobrazující ORP kraje Vysočina [10]

Definice obce s rozšířenou působností: „ORP představují nový typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Na území, které spravují, se nacházejí i obce s pověřeným úřadem. Vznikly 1. 1. 2003 v rámci reformy území veřejné správy.“ [10]

9

3. Jižní Čechy – obecné informace „Kraj, který umí „pohladit duši“ i doplnit hladinu adrenalinu. To všechno jsou jižní Čechy.“ [11] Jižní Čechy jsou oblastí, která se řadí svými fenomény mezi turisticky nejoblíbenější v České Republice. Rozsáhlá a rozmanitá krajina vyznačující se bezpočtem přírodních a kulturních krás, množstvím hradů, zámků, klášterů či historických měst, nabízí návštěvníkům mnoho činností k využití volného času. (David P., s. 13) Husté lesy, množství vody nejenom v podobě pramenících řek, ale i zde od 13. století tradičnímu rybníkářství, mokřady, rozsáhlé lány a horské pásmo tvořící přirozenou hranici České republiky,

jsou

typickým

obrazem

krajiny.

(Langhammerová

J.,

s. 7) Území, často označované jako malý stát ve státě a v minulosti spravované významnými šlechtickými rody například Rožmberky či později Schwarzenbergy, hrálo významnou roli v dějinách země a snad právě díky tomu se krajina může pyšnit zachovalým kulturním odkazem předků. Fakt, že region zůstal v pozadí během průmyslové revoluce v 19. a částečně 20. století, umožnil dochovat historický a neporušený přírodní obraz dodnes. (Langhammerová J., s. 6) Územní je tvořené horskými oblastmi Šumavy, Šumavského podhůří, Novohradskými horami, vrchovinami a pahorkatinami převládajících na Strakonicku, Písecku, Táborsku a Jindřichohradecku, ale i rovinami v oblasti Jihočeských pánví. Jihočeská krajina ukrývá, pro svou nenarušenou přírodu, vysokým vrchům a bezpočtem rybníkům, oblast nazvanou Česká Kanada. Jižní Čechy se pyšní nejedním NEJ – je to například největší vodní nádrž Lipno, největší rybník Rožmberk, největší ledovcové jezero Černé nacházející se na Šumavě, největší národní park Šumava mající 685,2 km2, nejstarší přírodní rezervace Žofínský prales z roku 1838 a hned za ním prales Boubínský z roku 1858, nejstarší dochovaný most v Písku z roku 1348 či nejstarší koněspřežnou železnici vedoucí z Českých Budějovic do Lince. [12] Díky rychlostní silnici E55 vedoucí z Prahy do Lince je zajištěna dobrá dopravní dostupnost. Je tedy lehce dostupný jak pro návštěvníky z České republiky i pro návštěvníky ze sousedního Rakouska a Německa. Metropole kraje, České Budějovice, se nachází na půli cesty z Prahy do Rakouska a je dobře dostupná pravidelnými linkovými autobusy či vlakovými spoji. [13] 10

Obrázek 4: Umístění z hlediska dopravní dostupnosti [13]

3.1 Přírodní předpoklady Prvním fenoménem Jižních Čech jsou rybníky, jež utvářejí typický vzhled zdejší krajiny. Rybnikářství má zde tradici již od středověku a místní krajinu dodnes pokrývají téměř dvě třetiny vodních ploch. Rybníky zde začaly vznikat kolem 13. století, ovšem největší rozmach přišel v 16. století, kdy se ryba stávala důležitým příjmem klášterů nebo šlechtických velkostatků. Dodnes zde tvoří největší ucelenou skupinou Třeboňská soustava. Velikostí vodní polohy pak dominuje rybník Rožmberk. (David P., s. 6) Jižní Čechy však nejsou pouze krajem rybníků, ale i dalších jedinečných přírodních krás. Nachází se zde největší národní park ve střední Evropě – NP Šumava rozkládající se podél státních hranic s Německem a Rakouskem. V minulosti se z politických důvodů jednalo o velmi střeženou oblast a krajina byla protkaná důmyslnými bezpečnostními systémy a vojenskými prostory, díky kterým však muselo ustoupit značné množství lesů či lidských sídel a známky jsou zde viditelné dodnes. Šumavské klima je velmi drsné a srážkově bohaté. Nalezneme zde ledovcová jezera Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské a jezero Laka, všechna jezera jsou přístupná a každoročně přilákají mnoho návštěvníků. K Černému jezeru vede nenáročná cyklostezka a je zde možnost aktivně sportovat či využití k procházce i pro pohybově omezené. Dalšími skvosty zde jsou charakteristické náhorní plán s nejcennějšími rašeliništi a zachovalými rašelinnými jezírky. Na Šumavě pramení řeka Vltava, která je dnes nejoblíbenější vodáckou řekou. Mezi další chráněná území patří CHKO Třeboňsko, CHKO Blanský les a přírodní park Novohradské hory. Na území se nachází 24 národních přírodních rezervací a národních přírodních památek a více než 250 přírodních rezervací a památek. 11

Z hlediska fauny je zde možno v některých oblastech spatřit vzácnou vydru říční, čápa černého či rysa ostrovida. K relaxaci u vody láká například vodní nádrž Orlík, Lipno nebo rybník Svět. (David P., s. 6 -13) Díky hojně se nacházejícím přírodním léčivým zdrojům, zde má tradici i lázeňství. Využívá se tedy převážně slatiny z rašelinišť. Tradičními lázeňskými městy jsou zde Bechyně a Třeboň. Dnes je zde pobyt spojen nejen s léčebnými procedurami, ale i wellness aktivitami. [12]

3.2 Kulturně – historické předpoklady V žádné jiné oblasti České republiky není tak významná kumulace historických památek jako v jižních Čechách. Druhý fenomén je zde lidová architektura, hodnotné soubory převážně zděných statků s branami a zdobenými štíty, označované jako selské baroko, které je krásně zachovalé například v Holašovicích zapsaných na seznamu UNESCO. Pro podhorské oblasti Šumavy jsou naopak typické roubenky či poloroubené stavby. Dalším cenným fenoménem je s převážně renesančními domy s gotickými jádry Český Krumlov, který je rovněž zapsán na seznamu UNESCO. Z desítek historických měst je osm chráněno jako městská památková rezervace, a svými historickými domy se mohou pochlubit i města Slavonice, Prachatice, Třeboň nebo Písek. Hrady Zvíkov, Nové Hrady či Strakonice patří k nejzachovalejším, k nejnavštěvovanějším zámkům se zde řadí pohádková Červená Lhota, Kratochvíle a další skvost na seznamu UNESCO – zámek Hluboká nad Vltavou. Dá se říct, že oblast je kolébkou husitství, neboť je zde rodiště náboženského reformátora Jana Husa a centrum kališnického hnutí. Díky tomu se zde dochovaly husitské tradice a památky. K jedinečným technickým památkám patří jednoznačně

pozůstatky

koněspřežné

dráhy

České

Budějovice

–

Linec,

Schwarzenberský kanál vybudovaný na Šumavě ke splavování dřeva, Jindřichohradecká úzkokolejka či nejstarší dochovaný mlýn v České Republice – Hoslovický mlýn. (David P., s. 11 -13)

3.3 Společenské akce Ke každému městu či oblasti se vztahuje určitá tradice či historická událost, která vyvolává podmět místních k pořádání společenských a kulturních akcí, kterou přilákají návštěvníky a zároveň přiblíží její příběh a důležitost. V kraji je mnoho měst a každé z nich je jedinečné a nabízí odlišné kulturně společenské či sportovní akce. K nejznámějším festivalům patří Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově. Jedná se 12

o červnové třídenní renesanční slavnosti, které přenáší návštěvníky zpět do dob vznešených šlechticů, kejklířů a žebráků, do dob rytířských slavností a jarmarků s historickým průvodem kostýmů a závěrečným ohňostrojem. Další důležitou událostí Českého Krumlova je Mezinárodní hudební festival, kde kromě českých sólistů, souborů a orchestrů vystupují i zahraniční umělci předvádějící hudbu nejrůznějších žánrů. Město Strakonice oživuje dobu středověku během akce Rumpálování ve Strakonicích, kdy jsou pro diváky připraveny kočovná divadla, dobová hudba, ukázky zapomenutých řemesel, jarmarky a další bohatý doprovodný program. Nesmíme zapomenout ani na Strakonický dudácký festival konající se každé dva roky na konci srpna, a jehož účastnící jsou dudáci nejenom z České republiky, ale i Skotska, Francie či Turecka. Město Tábor pořádá mezinárodní historický festival Táborská setkání, který má připomenout dobu, kdy se vlády nad městem ujal husitský vůdce Jan Žižka z Trocnova. Mezinárodní rozhlasová soutěž Concertino Praga pořádaná v Jindřichově Hradci dává prostor ukázat svůj talent mladým hudebníkům. Další významné akce v regionu jsou Holašovické selské slavnosti s ukázkou řemesel a zvyků, Písecké rýžování zlata nebo Pašijové slavnosti v Hořicích. [14]

3.4 Jihočeský kraj – geografické vymezení Jihočeský kraj se s rozlohou 10 057 km2 a počtem obyvatel 625 267 řadí mezi kraje z nejmenší hustotou zalidnění. V roce 2000, kdy byl kraj vytvořen, se nazýval Budějovický a o rok později byl přejmenován na současný název. Kraj se nachází převážně na území Čech, pouze částí v okolí Dačic zasahuje i na území Moravy. Oblast je rozdělena celkem na 17 obcí s rozšířenou působností. [15]

Obrázek 5: Mapa zobrazující ORP Jihočeského kraje [16]

13

4. Potenciál cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu je v literatuře definován jako souhrn podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu na daném území. Tyto podmínky jsou rozmanité a každé území může disponovat odlišnými podmínkami, proto je i složité samotný potenciál hodnotit jednotným systémem. Lze na něj pohlížet ze dvou hledisek – z ekonomického a geografického. Geografické hledisko představuje schopnost území poskytnout podmínky pro rozvoj a ekonomické jeho strukturu, kapacitu a využívání jeho infrastruktury v období sezóny a období mimosezóny. Potenciál cestovního ruchu tvoří nejen přírodní a kulturně historické předpoklady, ale i aktuální činnost člověka na daném území. Jedná se o heterogenní systém cestovního ruchu. Vlastní potenciál krajiny je však ovlivněn i vnějšími podmínkami, jako je například dopravní dostupnost. Vymezení předpokladů cestovního ruchu určujeme podle Mariotova funkčně chronologického členění, podle něhož rozlišujeme lokalizační, realizační a selektivní předpoklady.

4.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady jsou tvořeny přírodními předpoklady, jedná se o vzhled krajiny, její reliéf, klima, vodstvo, zdejší fauna a flóra. Přírodními předpoklady jsou tedy například Alpy, Jaderské moře nebo Punkevní jeskyně. Dále sem řadíme kulturněhistorické předpoklady a společenské akce. Konkrétně se jedná o hrady, zámky, rozhledny, muzea, galerie, divadla, sportovní akce, výstavy či kongresy. Převážně jsou tyto předpoklady neměnné a do jisté míry určují, jaký druh cestovního ruchu se bude v dané lokalitě rozvíjet, a umožňují ji odlišit od ostatních. Tyto předpoklady jsou důležitou částí rozvoje cestovního ruchu, neboť jsou samotným základem pro tvorbu produktu a tedy i rozvoje navazující infrastruktury, kterou tvoří realizační předpoklady.

4.2 Realizační předpoklady Hovoříme-li o realizačních předpokladech, jedná se o vytvoření dopravní infrastruktury, ubytovacích a stravovacích kapacit a dalších služeb spojené s realizací cestovního ruchu. Jedná se o tedy o materiálně technickou základnu. V některých případech mohou být tyto předpoklady významnější, než samotné lokalizační předpoklady. Zde je důležité zastoupení lidského faktoru a vysoká iniciativa při vytváření produktů. 14

Konkrétně se jedná například o budování aqvaparků ve městech, které tímto odstraňují nedostatek vhodných vodních ploch k rekreaci a odstraňují i nepříznivé vlivy klimatických podmínek.

4.3 Selektivní předpoklady Ty umožňují vznik a určují rozvoj cestovního ruchu. Jedná se o politické, administrativní, ekologické, sociologické či demografické předpoklady. Konkrétně se jedná například o členství dané země v Evropské unii, či možnost platby eurem v dané zemi nebo uvolnění vstupu do dané krajiny vytvořením a vstupem do Schengenského prostoru. Důležitá je ale i spolupráce soukromých organizací s veřejnými a správná činnost destinačního managementu. Správně zaměřená činnost může snížit rozdíly mezi regiony, i když jeden z nich nemá z daleka tak výhodné geografické předpoklady jako druhý. Veřejný sektor by měl podporovat rozvoj veřejných statků, jako jsou služby policie, zdravotnictví nebo školství a zároveň by měl i určit minimální kvalitu poskytovaných služeb. Je třeba dbát na dodržení míry únosné kapacity pro rozvoj cestovního ruchu, aby nebyl potenciál naopak snižován. Například znečištěním moře, pláží nebo nízkou kvalitou ovzduší. (Zelenka, Pásková, 2012). [6]

4.4 Dosavadní přístupy k hodnocení potenciálu Díky nehmotnému charakteru prováděných služeb jako je například genius loci daného místa, nestejnorodé nabídce, odlišnosti názorů a hodnocení různými skupinami návštěvníků je složité hodnotit potenciál. Do hodnocení vstupuje objektivní faktor, který posuzuje, zda je dané území vhodné pro rozvoj cestovního ruchu a druhý je faktor subjektivní, který naopak posuzuje schopnost území přilákat návštěvníky, tedy jeho atraktivitu. Existuje mnoho odlišných přístupů k jeho hodnocení a snahu o jeho zhodnocení popisují ve svých publikacích například Mariot, Bína, Novotná či Vystoupil.

4.4.1 Hodnocení dle Mariota Mariot bere potenciál jako synonymum pro schopnost souhrnných podmínek krajiny pro rozvoj. Jak jsem již popsala v předchozím odstavci, základním předpokladem je rozčlenění kvalitativních podmínek dle funkčně- chronologického členění, které zjišťuje empirickým pozorováním. Navrhuje metodu hodnocení potenciálu, kterou aplikoval na 15

území Slovenska. Tato metoda se skládá ze tří fází inventarizace, analýza a syntéza. Etapa inventarizace shrnuje veškeré údaje nutné pro hodnocení dané oblasti. Etapa analýzy podrobněji zkoumá údaje získané předchozí etapou a určuje jednotlivé charakteristiky, podle nichž je vytvořeno sedm pohledů na potenciál krajiny. Poslední etapa vyžaduje samotné prověření v terénu a následně jsou vytvořeny hranice a funkční využití území. Společné průniky jednotlivých typů krajiny jsou přeneseny do jediné mapy. (Hrubešová, 2007)

4.4.2 Hodnocení dle ÚÚR Brno Další metodu hodnocení potenciálu navrhuje Ústav územního rozvoje v Brně, podle níž postupuje Jan Bína ve svých pracích. Uvádí, že pro zjištění celkového potenciálů, je potřeba rozdělit území na několik segmentů. Tyto segmenty představují stejnorodé aktivity cestovního ruchu. Jedná se tedy například o cykloturistiku, kulturně poznávací turistiku a podobně. Celkový potenciál je ve finále složen z množství dílčích potenciálů existujících na území pro provozování dané aktivity. Dále rozděluje lokalizační podmínky do třech forem. První forma představuje vhodnost území k provozování dané aktivity, tedy vhodné přírodní podmínky pro zimní sporty, vodní sporty a podobně. Druhou formou je fixně daná atraktivita lákající návštěvníky do dané obce. Jedná se například o památky, muzea či skanzeny. Poslední formou jsou pořádané kulturní akce v obci. Potenciál cestovního ruchu je rozdělen do dvou subsystému – kulturního a přírodního. Přírodní subsystém představují složky založené na turistice, rekreaci či využívající prostředí pro specializované sporty. Kulturní subsystém tvoří složky zaměřené na kulturu, poznání či návštěv zábavných a jiných zařízení. Zvláštní postavení zde má lázeňství, které díky převládající lidské složce nad přírodní řadíme do složky kulturní. Dále zavádí tři stupně lokalizačních podmínek. 1. stupeň značí jev v prostoru registrovatelný. 2. stupeň představuje zvýšené podmínky, jev je na daném území zřetelný a výrazný. 3. stupeň signalizuje jev dominantní a podmínky pro jeho provozování jsou zde na vysoké úrovni. Pro některé aktivity jako je například horolezectví či rybolov, existuje pouze jeden stupeň. Což je vysvětleno tím, že území je pro danou aktivitu vhodné nebo nevhodné. Jelikož každý návštěvník vnímá význam daných aktivit jinak, bylo vytvořeno váhové hodnocení za pomoci bodové metody. Váhové počty byly získání dle expertního odhadu, který se skládá z významového postavení příslušné aktivity, přihlíží k součastným trendům a předpokládanému počtu

16

zapojených osob do dané aktivity. Konečný význam potenciálu je rozložen do několika zón. V případě výskytu negativního jevu, jako je například výskyt negativně společenských jevů, snižuje se hodnota potenciálu o jednotku. (Bína a Linderová strana 55) Pro hodnocení potenciálu využívá ÚÚR Brno tyto údaje: délku pěších turisticky značených cest, délku značených cyklotras, počet rozhleden, počet a významovou diferenciaci kulturních zařízení navštěvovaných turisty a rekreanty (muzea, galerie, zoologické a botanické zahrady aj.), počet a významovou diferenciaci sportovně rekreačních zařízení rovněž navštěvovaných turisty a rekreanty (aquaparky, golfová hřiště, farmy pro hipoturistiku), počet lyžařských vleků a lyžařských lanovek, počet turistických informačních center, počet pohostinských a veřejně stravovacích subjektů a počet ubytovacích zařízení. Shrneme-li přístup k potenciálu dle ÚÚR Brno, jedná se o souhrn potenciálu atraktivit a potenciálu krajiny. Na potenciál pohlíží jako na hodnotu, která se dá vyjádřit číselně. Což však naráží na údaje jako je estetická hodnota krajiny či genius loci. Díky nemožnosti vyjádřit tyto prvky kvantitativně dochází ke zjednodušení systému.(Rux, 2014) [18]

4.5 Význam hodnocení potenciálů Výsledky z hodnocení potenciálů přináší cenné údaje o daném území. Pomáhá při vytváření produktu cestovního ruchu v dané destinaci, neboť přináší údaje o vhodnosti území pro provozování dané aktivity. Přináší přehled o územním rozložení nestejnorodě rozložených a vyvinutých předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu v obcích, regionech a krajích. Není však využívaný pouze pro potřeby cestovního ruchu. Díky vytvořenému přehledu o typologickém strukturování umožňuje vytvořit podklad pro přípravu a zpracování dokumentace pro odbory územního plánování. (Linderová , s. 55)

17

5. Praktická část Pro zhodnocení potenciálu ve své bakalářské práci používám metodu shlukové analýzy, jejíž využití v cestovním ruchu navrhli a použili RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc, Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc a Mgr. Martin Prokop. Zaměřuji se na zjištění shodných vlastností obcí s rozšířenou působností v kraji Jihočeském a Vysočina. Tyto vlastnosti zjišťuji pomocí programu IBM SPSS Statistics 21 vytvořených shluků a konečného dendrogramu. Údaje o obcích, které dosazuji do matice, jsou převzaty z veřejné databáze Českého statistického úřadu a Ústavu územního rozvoje v Brně. Pro data o obcích ve stejném shluku vytvořím tabulku a tyto data následně porovnávám s celkovým průměrem krajů. Pomocí průměrování zjistím konkrétní společnou vlastnost daného shluku. Tímto způsobem zjistím potenciál, který pro přehlednost vyznačím do kartogramu. Je ovšem nezbytné zjistit i využití daného potenciálu, které dle postupu RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc. provedu dalším výstupem vytvořeným shlukovou analýzou. Nyní ovšem dosazuji počet turistů, neboť se RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. domnívá, že toto hodnocení je vhodnější než hodnocení využití potenciálu dle ÚÚR, který ho hodnotí aktivitami jako je počet cyklostezek, vleků a podobně.

Za turistu zde

považujeme návštěvníka, který v daném místě přenocoval. Tato definice je ve shodě s definicí UNWTO. (Rux,2014) Vzniklé konečné údaje opět porovnávám s celkovým průměrem krajů. Výsledek vyznačím do kartogramu a tím získám přehledný údaj o využívání daného potenciálu jednotlivými ORP v krajích Vysočina a Jihočeském.

6. Shluková analýza Metoda shlukové analýzy je využívaná v řadě vědeckých oborů. RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. se rozhodl využít této metody v oboru cestovního ruchu s cílem vytvořit metodiku pro výpočet potenciálu a regionalizaci České republiky z hlediska potenciálu a jeho využití.

Jak sám uvádí, chce tímto zároveň podpořit chápání

cestovního ruchu jako samostatné vědecké disciplíny.(Chalupa, Prokop, Rux, 2013) „Metoda umožňuje rozdělení množiny objektů vstupní datové matice do několika shluků. Shlukovat lze jak objekty, tak proměnné. Vycházíme z datové matice X typu n  p , n je počet objektů, p je počet proměnných. Počet shluků označme k. Uvažujme různé

18

rozklady množiny n objektů do k shluků. Cílem je dosáhnout stavu, kdy objekty uvnitř shluku jsou si podobné co nejvíce a objekty z různých shluků co nejméně. Metodu popisuje např. Hendl (2006). Podrobněji dle Hebáka (2007) pro hodnocení kvality rozkladu se používají různá kritéria, např. Wardovo kritérium: G  stE     xhij  xhj  , k

nh

p

h 1

i 1

j 1

2

kde E je matice vnitroshlukové variability

E    x hi  x h x hi  x h  , k

nh

h 1

i 1

T

x hi je vektor pozorování u i-tého objektu v h-tém shluku, xh je vektor průměrů pro h-tý shluk, nh je počet objektů v h-tém shluku. Vytvoření co nejvíce vzdálených kompaktních shluků nastane při minimálním celkovém součtu čtverců odchylek všech hodnot od příslušných shlukových průměrů. Pro hodnocení podobnosti objektů používáme míry vzdálenosti. Vypočtou se vzájemné vzdálenosti pro všechny dvojce n objektů, vznikne symetrická čtvercová matice vzdáleností typu n n . Pro kvantitativní proměnné lze využít euklidovskou vzdálenost

 x p

D E  x i , x i´  

í 1

 x i´ j  , 2

ij

nebo čtvercovou euklidovskou vzdálenost

DE2 xi , xi´    xij  xi´ j  . p

2

í 1

Mezi nejčastější postupy shlukové analýzy patří hierarchické shlukování, tedy vytváření hierarchické posloupnosti rozkladů. Výsledek hierarchického shlukování lze nejlépe zobrazit ve formě stromového grafu, dendrogramu. Vzdálenosti mezi shluky se odvozují ze vzdáleností mezi objekty. Lze použít např. nejmenší, největší nebo průměrnou vzdálenost. Proto existuje několik aglomerativních postupů. Často je za nejlepší z těchto postupů považována Wardova metoda, která vychází z výše uvedeného Wardova kritéria kvality rozkladu G. Kritériem pro spojování shluků je přírůstek celkového vnitroskupinového součtu čtverců odchylek pozorování od shlukového průměru: G    xgij  xgj     xhij  xhj     xh´ij  xh´ j  , g

p

h

p

i 1

j 1

i 1

j 1

2

h´

p

i 1

j 1

2

19

kde je tento přírůstek vyjádřen jako součet čtverců ve vznikajícím shluku zmenšený o součty čtverců v zanikajících shlucích. Výraz lze zjednodušit na tvar G 

2 nh nh´ p  xhj  xh´ j  . nh  nh´ j1

Přírůstek je vyjádřen jako součin euklidovské vzdálenosti mezi centroidy shluků uvažovaných pro spojení a koeficientu závisejícím na velikosti shluků. Hodnota koeficientu roste s rostoucí velikostí shluků a pro pevné nh  nh´ je maximální při shlucích shodné velikosti nh  nh´ . Provádí se spojení zajišťující minimalizaci kritéria

G , Wardova metoda má tedy tendenci odstraňovat malé shluky. Pro přepočet matice vzdáleností v každém kroku shlukovacího algoritmu lze pří použití euklidovské vzdálenosti využít vztah

Dgg´ 

1 nh  ng´ Dhg´  nh´  ng´ Dh´g´  ng´ Dhh´  , nh  nh´  ng ´

kde Dgg´ považujeme za vzdálenost mezi g-tým a g´-tým shlukem.“ (Chalupa, Prokop, Rux, 2013)

6.1 Hodnocení potenciálu Jak jsem již uvedla v předchozích odstavcích, pro hodnocení potenciálu využívám dat získaných od ÚÚR Brno, jedná se konkrétně o bodové hodnoty velikost krajinného potenciálu, potenciálu atraktivit, kulturních a sportovních zařízení. Poslední dvě složky se skládají konkrétně z pěších turisticky značených tras, značených cyklotras, rozhleden, kulturních zařízení, sportovně rekreačních zařízení, lyžařských vleků, turistických informačních center a ekonomických subjektů pohostinství (Bína 2010b, s. 12)., které dle výzkumu RNDr. PaedDr. Jaromír Ruxe, CSc přepočítávám následujícím způsobem 10 km pěších stezek =10 km cyklostezek= 10 lůžek= 1 bod. Tyto hodnoty nám umožní získat potenciál infrastruktury. Dále doplňuji tabulku o údaj počet lůžek v jednotlivých ORP, jenž jsem získala z veřejné databáze Českého statistického úřadu. Získávám následující tabulku.

20

Tabulka 1: Údaje pro zjištění potenciálu. Zdroj: ČSÚ, ÚÚR Brno, vlastní zpracování dle postupu RNDr. PaedDr. Jaromír Ruxe, CSc Města K A I P K/P A/P I/P P/R L D ITZ Blatná 160 355 141 655,7 0,24401 0,54141 0,21458 2,35018 1209 8,761 4,33333 Bystřice nad Pern. 531 135 238 903,5 0,58771 0,14942 0,26287 2,59626 675 3,346 1,93966 Dačice 425 365 183 972,5 0,43702 0,37532 0,18766 2,06038 970 4,85 2,05509 Havlíčkův Brod 835 245 255 1335 0,62566 0,18358 0,19077 2,11171 1085 2,08 1,71677 Humpolec 357 110 102 569,1 0,62731 0,19329 0,17941 2,49605 1652 9,483 7,24561 Chotěboř 415 110 128 653,1 0,63543 0,16843 0,19614 1,98511 833 3,729 2,53192 Jindřichův Hradec 1281 580 425 2286 0,56027 0,25367 0,18606 2,45059 4103 8,656 4,39764 Kaplice 805 210 128 1143 0,70447 0,18378 0,11175 2,35608 256 1,299 0,52784 Milevsko 495 195 169 859,4 0,57598 0,2269 0,19711 2,23221 968 5,122 2,51429 Mor. Budějovice 441 130 126 697,1 0,63262 0,18649 0,18089 1,68382 552 2,326 1,33333 Náměšť n. Osl. 329 190 161 679,9 0,4839 0,27945 0,23665 3,22228 296 2,201 1,40284 Nové Město na M. 467 210 135 812 0,57512 0,25862 0,16626 2,77133 3601 18,53 12,2901 Pacov 345 150 101 595,7 0,57915 0,25181 0,16905 2,53489 281 2,879 1,19575 Pelhřimoc 1244 370 334 1948 0,6386 0,18994 0,17146 2,3555 2304 5,094 2,78597 Písek 1272 595 462 2329 0,5462 0,2555 0,1983 3,13854 4687 9,101 6,31671 Prachatice 1765 680 574 3019 0,58459 0,22523 0,19018 3,59429 2764 8,178 3,29048 Soběslav 302 485 119 905,3 0,33304 0,53573 0,13123 2,79414 1412 6,389 4,35803 Strakonice 603 470 201 1274 0,4735 0,36906 0,15744 2,21864 1905 4,205 3,31882 Světlá nad Sázavou 453 180 109 742,3 0,61027 0,24249 0,14725 2,55966 1068 5,304 3,68276 Tábor 850 815 598 2263 0,37564 0,36017 0,26419 2,25828 4814 5,98 4,80439 Telč 443 295 113 851,4 0,52032 0,34649 0,13319 2,92577 1303 9,827 4,47766 Trhové Sviny 500 400 193 1093 0,4575 0,366 0,1765 2,41792 739 4,106 1,63496 Třebíč 1219 425 401 2045 0,59609 0,20782 0,19609 2,44033 2506 3,313 2,99045 Třeboň 942 440 196 1578 0,59715 0,27892 0,12393 2,93216 4852 19,18 9,01859 Týn nad Vltavou 425 80 201 705,7 0,60224 0,11336 0,2844 2,69351 833 5,908 3,17939 Velké Meziříčí 705 165 259 1129 0,6245 0,14616 0,22934 2,38668 661 1,843 1,39746 Vimperk 1515 300 677 2492 0,60785 0,12037 0,27179 4,65869 4674 26,41 8,73645 Vodňany 174 215 75,1 464,1 0,37492 0,46326 0,16182 2,59274 472 4,069 2,63687 Žďár nad Sázavou 710 145 241 1096 0,64781 0,1323 0,21989 2,36207 1877 4,347 4,04526

Legenda k tabulce: K= krajinně rekreační potenciál, A = potenciál územně zakotvených atraktivit CR, I = potenciál infrastruktury, P = celkový potenciál je součtem K, A, I, K/P = podíl krajinně rekreačního potenciálu na celkovém potenciálu, A/P = podíl potenciálu územně zakotvených atraktivit na celkovém potenciálu, I/P = podíl potenciálu infrastruktury na celkovém potenciálu, P/R hustota potenciálu = potenciál /rozloha ORP, L = počet lůžek, D = Defertova funkce, ITZ = index turistického zatížení území = L/ rozloha ORP. Z dané tabulky jsem vyřadila město Český Krumlov, kvůli jeho jedinečným vlastnostem z pohledu cestovního ruchu a dále krajská města České Budějovice a Jihlava, které mají s porovnáním s ostatními městy díky svému postavení odlišné vlastnosti. Vypočítala jsem průměr daných hodnot, který dále budu porovnávat s průměry ORP ve vytvořených shlucích. Tabulka 2: Vypočítané průměry všech ORP K 689,91

A 311,90

I 242,86

P 1244,67

K/P 0,55

A/P 0,26

I/P 0,19

P/R 2,59

L 1839,72

D 6,78

ITZ 3,80

21

Obrázek 6: Vytvořený dendrogram ke zjištění potenciálu CR, vlastní zpracování

Dendrogram byl zjištěný pomocí programu IBM SPSS Statistics 21 za využití shlukové analýzy. Shlukování bylo zjištěno pomocí Wardovy metody.

22

6.2 Skupina 1: Písek – Vimperk – Jindřichův Hradec - Tábor – Třeboň – Nové Město

Graf 1: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 1

Graf 2: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 1

Vytvořená skupina vykazuje ve srovnání s průměrnými hodnotami kraje téměř ve všech hodnotách nadprůměr. Nejvíce se jednotlivé ORP shodují v hodnotách celkového potenciálu a počtu lůžek. Počet lůžek je zde ve srovnání s hodnotami zbývajících skupin velmi nadprůměrný. Hodnoty zde dosahují průměrně 4455 lůžek, celkový průměr lůžek v krajích je 1840. Domnívám se tedy, že i díky tomuto faktu byl vytvořen shluk zrovna daných ORP. Pokud ve veřejné databázi Českého statistického úřadu vyhledám počet hromadných ubytovacích zařízení, zjišťuji, že se zde ve srovnání s ostatními ORP nachází vyšší počet hotelů, motelů a tedy celkově hromadných ubytovacích zařízení. 23

Pro srovnání Vimperk disponuje 118 hromadnými ubytovacími zařízeními, kdežto Třebíč pouze 33 a Blatná například pouze 14. Díky vysoké hodnotě lůžek u většiny ORP vychází nadprůměrná hodnota Defertovy funkce, která zde nabývá hodnoty 14,64 oproti celkovému průměru 6,8. Nejvyšší hodnoty nabývá pro ORP Vimperk, Třeboň a Nové Město na Moravě. Tento údaj mi sděluje vysokou hustotu ubytovacích kapacit a signalizuje vysoké zatížení území cestovním ruchem, které zde vyšlo také nadprůměrně 7,6 k průměru všech ORP 3,8. Největší index turistického zatížení zaujímá ORP Vimperk, což by se dalo vysvětlit skutečností, že se na jeho území nachází obce Kvilda, Borová Lada, Strážný a Kubova huť, což je hojně navštěvovaná část Šumavy. ORP Vimperk nabývá maximální hodnoty i co se týká potenciálu infrastruktury, což bychom mohli znova přisuzovat NP Šumava. Ten jednoznačně disponuje značným množství pěších turisticky značených tras, cyklotras, rozhleden a dalšími objekty. Další vysokou hodnotu u Defertovy funkce a indexu turistického zatížení nabývá ORP Třeboň. Jedná se opět o turisticky velmi navštěvovanou oblast, zde však z důvodu vhodných přírodních podmínek pro lázeňství, léčebné a rekreační pobyty. Zároveň se zde nachází biosférická oblast zapsaná na seznamu UNESCO. ORP Třeboň disponuje úplně nejvyšší hodnoty počtu lůžek a to konkrétně 4852 lůžek. Zajímavostí je, že vysoké hodnoty Defertovy funkce, konkrétně 18,53, a zároveň úplně nevyššího indexu turistického zatížení, konkrétně 12,29, dosahuje ORP Nové Město na Moravě, tento fakt bych vysvětlila tím, že v porovnání s ostatními lokalitami je s 293 km2 oblastí s nejmenší rozlohou avšak s vysokým počtem lůžek, stejně jako ostatní ORP v dané skupině. Domnívám se, že tato skutečnost je zapříčiněna důležitými sportovními událostmi konanými během roku, které přilákají mnoho návštěvníků. Jedná se o závod světového poháru v běhu na lyžích Zlatá lyže, cyklistický závod Rovner Vysočina, dále závody horských kol či triatlonu. V roce 2013 se zde konalo Mistrovství světa v biatlonu 2013. [17] ORP Tábor, Písek a Jindřichův Hradec v porovnání s ostatními nejsou tolik turisticky zatíženým oblastmi, avšak počet lůžek je zde stále vysoký. ORP Tábor má jako druhý ve skupině nevyšší hodnotu potenciálu infrastruktury. Déle se na území nachází lázně Bechyně, které mohou zvyšovat počet lůžek.ORP Písek je v pořadí indexu turistického zatížení na čtvrtém místě s počtem 6,3, což je o polovinu vyšší hodnota než celkový 24

průměr všech ORP v kraji, má i vysoký krajinný potenciál a potenciál infrastruktury. Tento fakt bych vysvětlovala blízkostí k rekreaci využívané přehrady Orlík, hradu Zvíkov a i samotným historickým městem Písek. Krajinný potenciál u ORP Jindřichův Hradec nabývá hodnoty 1281, jedná se o oblast, kde se nachází Česká Kanada, což by opět mohlo vysvětlovat danou skutečnost. Shrneme-li vlastnosti vytvořeného shluku, můžeme říci, že v každém ORP se z pohledu cestovního ruchu nachází turisticky či společensky významné místo. Obce spojuje vysoký počet lůžek, nadprůměrná hodnota Defertovy funkce a vysoký index turistického zatížení oblastí.

6.3 Skupina 2: Prachatice – Třebíč – Pelhřimov

Graf 3: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 2

ORP Prachatice, ORP Třebíč a ORP Pelhřimov jsou skupinou, která se opět vyznačuje nadprůměrnými hodnotami ve srovnání s celkovým průměrem. Do grafu jsem vložila pouze těchto pět hodnot, neboť zbylé hodnoty se od celkového průměru lišily pouze o několik desetin. Pro skupinu je charakteristický vysoký krajinný potenciál, celkový potenciál a nadprůměrný počet lůžek. Hodnota krajinného potenciálu je zde ze všech skupin v průměru nejvyšší a to konkrétně 1409,33 ve srovnání s celkovým průměrem 689,91. Skupina se zároveň vyznačuje nejvyšší hodnotou celkového potenciálu, který je zde v porovnání s celkovým průměrem o 1 092,73 vyšší. Počet lůžek všechny tři ORP mají podobný, průměrně 2524,7. Tato hodnota je opět ve srovnání s průměrem o 685 vyšší. 25

Největší hodnoty krajinného potenciálu dosahuje ORP Prachatice, které nabývá úplné maximální hodnoty i ve srovnání se všemi ORP v krajích. Jeho hodnota dosahuje 1765, což je dokonce více jak u předchozího ORP Vimperk. Prachatice se jsou vstupní bránou Šumavy a podstatná část ORP leží na jejím území, což by vysvětlovalo vysokou hodnotu krajinného potenciálu. Zároveň dosahuje i úplně největšího celkového potenciálu 3019,2, který je součtem krajinného, potenciálu atraktivit a potenciálu infrastruktury, což zároveň hovoří o vysokých hodnotách všech těchto složek. ORP Třebíč a ORP Pelhřimov mají vysoké hodnoty z pohledu potenciálu celkového, potenciálu krajinného a počtu lůžek. Naopak Defertova funkce a index turistického zatížení je zde podprůměrná. Shrneme-li vlastnosti skupiny 2, jedná se tedy o skupinu s nadprůměrnými hodnotami z hlediska potenciálů a počtu lůžek, ovšem z pohledu Defertovy funkce a indexu turistického zatížení ORP dosahují mírného podprůměru.

6.4 Skupina 3: Strakonice – Žďár nad Sázavou – Soběslav – Telč – Blatná Humpolec

Graf 4: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 3

ORP v třetím vytvořeném shluku mají veškeré hodnoty, co se týkají krajinného potenciálu, potenciálu atraktivit. Infrastruktury a celkového potenciálu podprůměrné. Z pohledu počtu lůžek dosahují také mírného podprůměru. ORP Strakonice a ORP Žďár nad Sázavou mají jako jediné ve skupině počet lůžek vyšší jak celkový průměr všech 26

ORP . Jejich hodnota dosahuje 1905 a 1877, což je ovšem ve srovnání s předchozími dvěma skupinami nízká hodnota. Jediná ORP dosahující nadprůměru z hlediska krajinného potenciálu je ORP Žďár nad Sázavou s hodnotou 710 k celkovému průměru 690, tato hodnota je naopak kontrastem z hlediska potenciálu atraktivit, zde dosahuje v dané skupině jedné z nejnižších hodnot a to 145 k celkovému průměru 311. Krajinný potenciál by mohla vysvětlovat oblast Sázavy, nacházející se UNESCO památka poutní kostel svatého Jana Nepomuckého, vodní nádrž Velké Dářko či oblast Žďárských vrchů.

Graf 5: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 3

Následující hodnoty jsou ve vytvořeném shluku naopak nadprůměrné. Ve srovnání se skupinou 2, které měla sice vysokou hodnotu potenciálů, ale naopak nízkou hodnotu Defertovy funkce a indexu turistického zatížení, se zde jedná o opačnou situaci. Vytvořená skupina 3 má nízké hodnoty z hlediska potenciálů, avšak u hodnot Defertovy funkce a indexu turistického zatížení nabývá nadprůměrné hodnoty 7,17 a 4,63. Nejvyšších hodnot D a ITZ nabývá ORP Humpolec, jedná se konkrétně o 9,48 a 7,25, který má i nejmenší rozlohu v porovnání s ORP ve vytvořeném shluku. Všechny ostatní ORP se hodnotou ITZ pohybují kolem průměrné hodnoty 4,63. Zajímavé mi přišlo, že i když ORP Telč disponuje památkou dědictví UNESCO, její hodnoty nejsou nikterak výrazné. Shrneme- li vlastnosti 3. shluku, jedná se o opak skupiny 2. Hodnoty z hlediska potenciálu zde v průměru nabývají podprůměrné hodnoty, stejně tak i počet lůžek je mírně podprůměrný. Naopak hodnota Defertovy funkce a indexu turistického zatížení je zde mírně nadprůměrná.

27

6.5 Skupina 4: Zbylé ORP v krajích

Graf 6: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 4

Graf 7: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 4

V poslední skupině se nacházejí ORP Bystřice nad Pernštejnem, Dačice, Havlíčkův Brod, Kaplice, Milevsko, Moravské Budějovice, Pacov, Světlá nad Sázavou, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Velké Meziříčí, Chotěboř a Vodňany. Jedná se o skupinu s podprůměrnými vlastnosti a hodnotami. Dalo by se říct, že z hlediska cestovního ruchu nejsou tolik zajímavé, jako ORP v předchozích skupinách. Jediná ORP Havlíčkův Brod vykazuje nadprůměrné hodnoty ve více oblastech, jedná se o krajinný potenciál, 28

potenciál infrastruktury a celkový potenciál. Zároveň má v této skupině nejvyšší počet lůžek, což je ovšem stále pod hodnotou celkového průměru. Naopak nejnižších hodnot krajinného potenciálu, potenciálu infrastruktury a celkového potenciálu nabývá ORP Vodňany. Jeho hodnoty jsou velmi podprůměrné, například potenciál infrastruktury zde má 75,1 k celkovému průměru 242,86. Průměrná hodnota počtu lůžek ve skupině je 692,07, což je ve srovnání s celkovým průměrem o 1 147,64 lůžek méně. Nejnižšího počtu dosahuje ORP Pacov s 281 lůžky. Index turistického zatížení nedosahuje ani u jedné z ORP větší hodnoty než je celkový průměr, nejmenší hodnota ITZ je 0,53 u ORP Kaplice. Shrneme-li vlastnosti poslední skupiny, jedná se o ORP s podprůměrnými vlastnosti všech hodnot. Mohli bychom říci, že se jedná o obce, které jsou z pohledu cestovního ruchu nezajímavé. Dle dendrogramu bychom mohli říci, že se vlastnosti první a druhé skupiny podobají, neboť se v dalším kroku slučují do jedné skupiny. Obě mají nadprůměrný počet lůžek, vysoký krajinný potenciál a celkový potenciál. Skupina třetí je podobná čtvrté, ze stejného důvodu. Hodnoty potenciálů a počtu lůžek dosahují podprůměrných hodnot. Ve čtvrté skupině jsou naopak od třetí veškeré hodnoty podprůměrné.

6.6 Využití potenciálu cestovního ruchu Při hodnocení využití potenciálu vycházím opět z postupu RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc, který na rozdíl od ÚÚR Brno, hodnotí potenciál počtem turistů. Toto hodnocení zdůvodňuje faktem, že se využívá po celém světě. Opět aplikujeme stejnou metodu shlukové analýzy a vytvořené shluky nám vytvoří přehled o využívání potenciálu cestovního ruchu.

29

Tabulka 3 : Ukázka dat vložených do matice, vlastní zpracování dle postupu RNDr. PaedDr. Jaromír Ruxe, CSc ORP Pelhřimov Třebíč Bystřice nad Pern. Havlíčkův Brod Prachatice Světlá nad Sázavou Soběslav Velké Meziříčí

Počet hostů 7868 38041 16740 24979 36792 11977 11967 15019

H/O 0,83 0,50 0,83 0,48 1,09 0,59 0,54 0,42

H/R 45,61 45,39 48,10 39,52 43,80 41,30 36,94 31,75

H/P 19,36 18,60 18,53 18,72 12,19 16,13 13,22 13,30

H/L 16,37 15,18 24,80 23,02 13,31 11,21 8,48 22,72

Legenda k tabulce H/O = počet hostů na 1 obyvatele, H/R = počet hostů na rozlohu, H/P počet hostů na celkový potenciál, H/L počet hostů na počet lůžek.

30

Obrázek 7: Dendrogram vytvořený ke zjištění využití potenciálu CR, vlastní zpracování

Z daného shluku opět vznikají 4 skupiny. Porovnám-li data daných skupin s celkovým průměrem, zjišťuji, že nejlepší využití svého potenciálu mají ORP Třeboň a ORP Vimperk. Podobnými vlastnostmi disponuje i ORP Nové město na Moravě, neboť se hned v dalším kroku se zmíněnými obcemi slučují. Tato tři ORP obhájila svou první pozici i z předchozího výzkumu. Můžeme říci, že se jedná o obce, které nabízejí atraktivní potenciál cestovního ruchu a zároveň ho umí patřičně využít. A jejich

31

schopnost využití j tak odlišná od ostatních skupin, že se slučuje s ostatními shluky až za dlouhou dobu. Další vzniklé skupiny mají podobné vlastnosti. Vytvořená skupina ORP Telč, ORP Žďár nad Sázavou, ORP Písek, ORP Tábor, ORP Jindřichův Hradec, ORP Strakonice a ORP Humpolec mají o něco lepší ukazatele, proto bych je z pohledu využití svého potenciálu zařadila na druhé místo. Svými hodnotami podobná skupina ORP Pelhřimov, ORP Třebíč, ORP Bystřice nad Pernštejnem, ORP Havlíčkův Brod, ORP Prachatice, ORP Světlá nad Sázavou, ORP Soběslav a ORP Velké Meziříčí, vypovídá o nižší schopnosti využití potenciálu. Poslední skupina ORP Náměšť nad Oslavou, ORP Trhové Sviny, ORP Týn nad Vltavou, ORP Vodňany, ORP Dačice, ORP Milevsko, ORP Chotěboř, ORP Moravské Budějovice, ORP Pacov a ORP Kaplice mají nejnižší hodnoty, tudíž o nich můžeme říci, že jejich využití potenciálu je nízké. Jedná se převážně o ORP, které mají i nízkou hodnotu potenciálu cestovního ruchu.

32

7. Výstup v podobě map

Obrázek 8: Shodné ORP z hlediska potenciálu cestovního ruchu, vlastní zpracování

Obrázek 9: Shodné ORP z hlediska využití potenciálu, vlastní zpracování

33

8. Závěr Ve své práci jsem se snažila shrnout výzkum, na kterém jsem se měla možnost během akademického roku podílet. Získaná data byla pouze čísla, která nedokázala přesně vypovědět o vlastnostech daných obcí s rozšířenou působností. Výzkum byl aplikován pro celé území České republiky. Já jsem se však rozhodla zaměřit a srovnat pouze ORP v kraji Vysočina a Jihočeském. Vysočinu jsem si vybrala i z důvodu, že zde studuji a kraj jsem měla možnost poznat osobně. Srovnání s jižními Čechy jsem zvolila, neboť se jednalo z mého pohledu o kraj disponující vysokým turistickým potenciálem, díky atraktivitám jako Šumava, obec Holašovice, vodní nádrže pro rekreaci, řeky lákající nepřeberné množství vodáků či samotný unikát UNESCO Český Krumlov. Zajímalo mne jak je na tom Vysočina, kraj disponující třemi skvosty na seznamu UNESCO, ve srovnání s jižními Čechami a zda mají některé obce společné vlastnosti i mimo hranice svého kraje. V teoretické části jsem se pokusila stručně popsat nejdůležitější atraktivity z hlediska cestovního ruchu v obou krajích. Část mi přišla náročná, neboť se jedná o poměrně rozsáhlá území a vybrat místa, která jsou z tohoto pohledu nejvýznamnější, může být dosti selektivní názor. Z přírodních předpokladů jsem vybrala oblasti jako NP Šumava, CHKO Žďárské Vrchy, CHKO Železné Hory, biosférická rezervace Třeboňsko, NPR Dářko, vodní nádrž Dalešice, Orlík, Lipno, Novohradské hory či soustavu jihočeských rybníků. Kulturně historické předpoklady představuji památkami UNESCO v Třebíči, Telči, Holašovicích, Žďáru nad Sázavou a Českém Krumlově. Dále danou oblast reprezentují například zámek Zvíkov, Hluboká nad Vltavou, Červená Lhota, historické centrum

Jihlavy, Pelhřimova

či

technická

památka Schwarzenberský kanál.

Ze společenských událostí zmiňuji hudební festival Mahler, Strakonický dudácký festival, Slavnosti pětilisté růže, Havíření v Jihlavě, závod Zlatá lyže v Novém Městě na Moravě či Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě. V poslední části vysvětluji pojem potenciál v cestovním ruchu a jeho využití. Popisuji doposud využívané přístupy k hodnocení potenciálu a to konkrétně dle Mariota, který předpoklady cestovního ruchu rozděluje na lokalizační, realizační a selektivní, a dále přístup dle ÚÚR Brno, který využívá ve svých pracích Jan Bína. ÚÚR využívá pro hodnocení potenciálu hodnoty jako délku pěších turistických značených tras, počet rozhleden, lyžařských vleků apod. 34

Svou praktickou část zahajuji vysvětlením postupu shlukové analýzy a představuji výzkum RNDr. PaedDr. Jaromír Ruxe, CSc. a jeho kolegů. Dle jimi vytvořeného postupu a využití programu IBM SPSS Statistics 21 vytvářím shodné ORP a snažím se dále zkoumat, proč se právě dané oblasti spojily a jaká je jich společná vlastnost. Z výzkumu vyřazuji ORP Český Krumlov, který disponuje naprosto jedinečnými vlastnosti z pohledu CR a dále ORP Jihlava a ORP České Budějovice, díky nacházejícím se krajským městům. Získávám čtyři skupiny. O první skupině s ORP Písek, Vimperk, Jindřichův Hradec, Tábor, Třeboň a Nové Město na Moravě bychom mohli říci, že se jedná z hlediska cestovního ruchu o zajímavé oblasti s nadprůměrným počtem lůžek a vysokým indexem turistického zatížení. Druhá skupina je charakteristická vyšším počtem lůžek a nadprůměrem hodnot potenciálů cestovního ruchu. Patří sem například ORP Prachatice, Třebíč či Pelhřimov. Třetí skupinou získávám ORP s podprůměrnými hodnotami potenciálu CR, ovšem Defertova funkce a index turistického zatížení je zde nadprůměrný na rozdíl od poslední skupiny, kde jsou veškeré hodnoty podprůměrné a o níž bychom mohli říct, že je z pohledu cestovního ruchu nezajímavá. Do této skupiny patří například ORP Chotěboř, ORP Pacov či ORP Kaplice. Stejnou metodu aplikuji i pro zjištění, jak ORP svého potenciálu využívají. Získávám opět čtyři skupiny, kde zjišťuji, že některá ORP jako například Vimperk, Třeboň či Nové Město na Moravě svou pozici obhájily i z pohledu využití svého potenciálu. Jsou však obce, jež mají vzhledem ke svému vhodnému potenciálu pro rozvoj CR stále rezervy z pohledu využití. Mým cílem bylo podpoření daného výzkumu a prokázat, že vytvořená metodika je vhodná pro výpočet potenciálu cestovního ruchu. Zároveň jsem vytvořila regionalizaci dvou krajů v České republice, díky níž jsem schopna zjistit shodnost celků z jiného pohledu, než jsou pouze hranice kraje. Doufám, že má práce pomůže RNDr. PaedDr. Jaromír Ruxe, CSc. při dalším bádání.

35

9. Zdroje 9.1 Knižní zdroje LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7422-136-1. MIKYSKOVÁ, Pavla a Petr DAVID. Jižní Čechy. Praha: S & D, Nakladatelství a vydavatelství, s.r.o., 2013. ISBN 978-80-86899-66-4.

9.2. Jiné 9.2.1 Akademické práce HRUBEŠOVÁ, Marika. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu. Brno, 2007. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno. LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch- Základní a právní úprava. Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. Učební text. VŠPJ. PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch. Jihlava, 2011. Studijní materiál. VŠPJ.

9.2.2 Periodika CHALUPA, Petr. PROKOP, Martin. RUX, Jaromír. 2013. Užití shlukové analýzy k hodnocení potenciálu území z hlediska cestovního ruchu (informace o probíhajícím výzkumu), připraveno k tisku RUX, Jaromír, Potenciál cestovního ruchu v některých českých městech zapsaných v seznamu UNESCO. Auspicia.2014, připraveno k tisku

9.2.3 Turistické příručky Vysočina plná života [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. ISBN 978-80-260-1439-3. Dostupné z: http://extranet.kr-vysocina.cz/download/pdf/edice/Vysocinaplnazivota.pdf

36

9.3 Internetové zdroje [1] Kraj

Vysočina

[online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z:

http://www.kr-

vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205 [2] Vysočina plná života [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. ISBN 978-80-260-1439-3. Dostupné z: http://extranet.kr-vysocina.cz/download/pdf/edice/Vysocinaplnazivota.pdf [3] Vodstvo

kraje

Vysočina

[online].

2011

[cit.

2014-02-18].

Dostupné

z:

http://gym.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=4&cat=c&typ=menu [4] Správa CHKO Žďárské vrchy [online]. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/ [5] Vysočina plná života [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. ISBN 978-80-260-1439-3. Dostupné z: http://extranet.kr-vysocina.cz/download/pdf/edice/Vysocinaplnazivota.pdf [6] LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch- Základní a právní úprava. Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. Učební text. VŠPJ. [7]

Přírodní

podmínky

[online].

2013

[cit.

2014-02-18].

Dostupné

z:

http://www.krajvysocina.estranky.cz/clanky/prirodni-podminky/prirodnipodminky.html [8] PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch. Jihlava, 2011. Studijní materiál. VŠPJ. [9] Geografická mapa kraje Vysočina [online]. 2006 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://notes3.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/3E0049FA59/$File/vys.jpg [10] Obce s rozšířenou působností [online]. 2012 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.risy.cz/Files/Images/vysocina/cleneni/ORP_VYSO.jpg [11] DAVID, Petr. Jižní Čechy. Praha: S & D, 2013, s. 13. ISBN 978-80-86899-66-4. [12] Vybraná fakta

[online].

[cit. 2014-02-19]. Dostupné z:

2003

http://www.jiznicechy.cz/cs-CZ/jizni-cechy/o-kraji/vybrana-fakta.html [13] Doprava

[online].

2003

[cit.

2014-02-19]. Dostupné z:

http://www.jiznicechy.cz/cs-CZ/jizni-cechy/o-kraji/doprava.html [14] Jižní Čechy

[online].

2014

[cit.

2014-03-20]. Dostupné z:

http://www.holasovice.eu/udalosti-v-obci/selske-slavnosti-2013/ [15] O kraji

[online].

O

kraji.

2009

[cit.

2014-03-21]. Dostupné z:

http://www.jiznicechy.cz/cs-CZ/jizni-cechy/o-kraji/vybrana-fakta.html [16] Správní obvody obcí s rozšířenou působností [online]. 2014 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihocesky-kraj/obce-s-rozsir-pusobnosti/ 37

[17] Nové Město na Moravě [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://cokdykam.mraveniste.cz/vysocina-oblast-nove-mesto-na-morave/ [18] BÍNA, Jan. 2010. Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice [online].

1. vydání. Brno: Ústav územního rozvoje, [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3962

38

10. Seznamy 10.1 Použité obrázky Obrázek 1: Umístění z hlediska dopravní dostupnosti, zdroj: http://extranet.krvysocina.cz/download/pdf/edice/Vysocinaplnazivota.pdf Obrázek 2: Geografické vymezení kraje Vysočina, zdroj: http://notes3.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/3E0049FA59/$File/vys.jpg Obrázek 3: Mapa zobrazující ORP kraje Vysočina, zdroj: http://www.risy.cz/Files/Images/vysocina/cleneni/ORP_VYSO.jpg Obrázek 4: Umístění z hlediska dopravní dostupnosti, zdroj: http://www.jiznicechy.cz/cs-CZ/jizni-cechy/o-kraji/doprava.html Obrázek 5: Mapa zobrazující ORP Jihočeského kraje, zdroj: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihocesky-kraj/obce-s-rozsir-pusobnosti/ Obrázek 6: Vytvořený dendrogram ke zjištění potenciálu CR, zdroj: vlastní zpracování Obrázek 7: Dendrogram vytvořený ke zjištění využití potenciálu CR, zdroj: vlastní zpracování

10.2 Použité grafy Graf 1: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 1, vlastní zpracování Graf 2: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 1, vlastní zpracování Graf 3: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 2, vlastní zpracování Graf 4: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 3, vlastní zpracování Graf 5: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 3, vlastní zpracování

39

Graf 6: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 4, vlastní zpracování Graf 7: Srovnání celkových průměrných hodnot všech ORP s hodnotami s obcemi ve shluku 4, vlastní zpracování Obrázek 8: Shodné ORP z hlediska potenciálu cestovního ruchu, vlastní zpracování Obrázek 9: Shodné ORP z hlediska využití potenciálu, vlastní zpracování

10.3 Použité tabulky Tabulka 3: Údaje pro zjištění potenciálu. Zdroj: ČSÚ, ÚÚR Brno, vlastní zpracování dle postupu RNDr. PaedDr. Jaromír Ruxe, CSc Tabulka 4: Vypočítané průměry všech ORP, vlastní zpracování Tabulka 3 : Ukázka dat vložených do matice, vlastní zpracování dle postupu RNDr. PaedDr. Jaromír Ruxe, CSc

10.4 Seznam zkratek NRP – národní přírodní rezervace CHKO – Chráněná krajinná oblast ÚÚR – Ústav územního rozvoje ČSÚ- Český statistický úřad ORP – Obec s rozšířenou působností ITZ - Index turistického zatížení

40