VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Vliv životního stylu na civilizační onemocnění
Autor: Pavlína Fialová Vedoucí práce: prof. MUDr. Josef Novotný, CSc Jihlava 2015
1
Anotace Moje bakalářská práce na téma „Vliv životního stylu na civilizační onemocnění“ je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Má výzkumný charakter. Cílem výzkumu bylo zjistit postoj lidí k životnímu stylu a jeho dopadu na výskyt civilizačních onemocnění. Teoretická část je zaměřena na problematiku životního stylu a jeho fragmenty stejně jako na jednotlivá civilizační onemocnění. V praktické části jsou uvedeny výsledky výzkumu v tabulkách a grafech.
Klíčová slova: civilizační onemocnění, zdravý životní styl
Annotation My bachelor thesis is called “The Influence of Lifestyle over Lifestyle Diseases”. It is divided into two parts: the theoretical one and the practical one. The whole thesis has research nature. The goal of the research was to discover attitude of people to lifestyle and its impact on the occurrence of lifestyle diseases. The theoretical part of the thesis focuses on the issues of lifestyle a its fragments as well as on the individual lifestyle diseases. In the practical part results of the research are presented in tables and graphs.
Key words: lifestyle disease, healthy lifestyle
Poděkování Chtěla bych velmi poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, panu prof. MUDr. Jozefu Novotnému, CSc za odborné vedení a užitečné rady při zpracovávání mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat respondentům, kteří se ochotně podíleli na výzkumu prostřednictvím dotazníkového šetření.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 SB., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“) Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít svou bakalářskou práci či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ……………………………………… podpis
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1.
Teoretická část ...................................................................................................................... 9 1.1.
Pohyb ............................................................................................................................ 9
1.2.
Výživa ........................................................................................................................... 9
1.2.1.
Sacharidy (cukry) ................................................................................................ 10
1.2.2.
Lipidy (tuky) ....................................................................................................... 11
1.2.3.
Proteiny (bílkoviny) ............................................................................................ 12
1.2.4.
Pitný režim .......................................................................................................... 12
1.3.
Odpočinek ................................................................................................................... 13
1.3.1. 1.3.1.1.
Metody mapování spánku ............................................................................... 13
1.3.1.2.
Spánkové cykly ............................................................................................... 14
1.3.1.3.
Spánková stadia............................................................................................... 14
1.3.2.
2.
Spánek ................................................................................................................. 13
Duševní hygiena .................................................................................................. 14
1.4.
Požívání alkoholu ........................................................................................................ 15
1.5.
Kouření........................................................................................................................ 15
1.6.
Životní prostředí .......................................................................................................... 15
Civilizační onemocnění ....................................................................................................... 16 2.1.
Obezita ........................................................................................................................ 16
2.1.1.
Stupně obezity ..................................................................................................... 17
2.1.2.
Tuk ...................................................................................................................... 17
2.1.3.
Ukládání tuku ...................................................................................................... 18
2.1.4.
Rizika vzniku obezity .......................................................................................... 18
2.2.
Diabetes mellitus ......................................................................................................... 19
2.2.1.
Inzulín ................................................................................................................. 19
2.2.2.
Příčiny ................................................................................................................. 19
2.2.3.
Typy diabetu mellitu ........................................................................................... 20
2.2.4.
Léčba ................................................................................................................... 21
2.2.5.
Komplikace diabetu mellitu ................................................................................ 21
2.3.
Onemocnění kostí a kloubů......................................................................................... 22
2.3.1.
Osteoporoza......................................................................................................... 23
2.3.2.
Osteoartroza ........................................................................................................ 23
2.4.
Deprese........................................................................................................................ 24
2.5.
Stres............................................................................................................................. 24
2.6.
Oběhová onemocnění .................................................................................................. 25
2.7. 3.
Hypertenze .............................................................................................................. 25
Praktická část ...................................................................................................................... 27 3.1.
Metodika výzkumu...................................................................................................... 27
3.2.
Charakteristika respondentů ........................................................................................ 27
3.3.
Průběh výzkumu ......................................................................................................... 27
3.4.
Zpracování dat............................................................................................................. 27
3.5.
Výsledky výzkumu...................................................................................................... 27
Věk respondentů ................................................................................................................. 28 Pohlaví ................................................................................................................................ 28 Rodinný stav ....................................................................................................................... 28 Nejvyšší dosažené vzdělání................................................................................................. 29 Prostředí, v němž respondenti stráví nejvíce času (včetně času stráveného v zaměstnání a volného času) ...................................................................................................................... 29 Činitel zhoršující zdraví v blízkosti obydlí ......................................................................... 30 Postoj lidí k zdravému životnímu stylu ............................................................................... 31 Subjektivní vnímání dodržování zdravého životního stylu ................................................. 32 Chronická onemocnění u dotazovaných ............................................................................. 32 Kouření................................................................................................................................ 33 Konzumace zeleniny ........................................................................................................... 36 Stravovací režim ................................................................................................................. 37 Dodržujete pitný režim? ...................................................................................................... 37 Pohybový režim respondentů .............................................................................................. 38 Únava, odpočinek................................................................................................................ 40
4.
3.6.
Vyhodnocení hypotéz a diskuze.................................................................................. 41
3.7.
Porovnání s literaturou ................................................................................................ 42
Závěr ................................................................................................................................... 43
Zdroje .......................................................................................................................................... 45 Seznam použitých zkratek........................................................................................................... 46 Dotazník .................................................................................................................................. 49
Úvod Zdravý životní styl zahrnuje množství složek, jejichž význam má stejnou nebo alespoň velmi podobnou váhu v péči o zdraví každého jedince. Každý segment zdravého životního stylu více nebo méně ovlivňuje jeden nebo více orgánů či orgánových soustav. Stejně tak lidský organismus zahrnuje mnoho soustav, které jsou v rovnováze pouze tehdy, pokud jsou zastoupeny všechny, a teprve pak mohou tvořit celek. Úroveň životního stylu ať už složek, které lze ovlivnit snadněji (stravovací návyky, pohybový režim…) nebo složek, které lze ovlivnit podstatně obtížněji (životní prostředí, v němž žijeme) přímo souvisí se vznikem řady onemocnění. Některá z nich se vyskytují v takovém měřítku, že dostala přívlastek civilizační. Vzhledem k tomu, že každá společnost se vyznačuje do jisté míry stejným nebo podobným životním stylem, měl by být patrný odraz po stránce zdraví. Civilizační onemocnění by více, než kterákoliv jiná měla souviset s životním stylem každého jedince. V mé bakalářské práci se věnuji problematice životního stylu jako faktoru, který vlivem negativním nebo pozitivním působí na zdraví a s ním spojenou kvalitu života každého jedince. Čím více aspektů životního stylu je kladných, tím příznivěji je ovlivňována tělesná i duševní stránka člověka. Ve své práci jsem uvedla nejdůležitější složky zdravého stylu a jeho fragmentů. Práce zahrnuje stravovací návyky, pohybový režim, odpočinek, Ve druhé fázi jsem představila civilizační onemocnění, jejich rizikové faktory, a dopad na zdraví organismu člověka a ve fázi třetí jejich konfrontaci.
8
1. Teoretická část „Životní styl je soubor významných činností a vztahů, životních projevů a zvyklostí charakteristických pro určitý živý subjekt nebo objekt. Jde o souhrn relativně ustálených každodenních praktik, způsobů realizace, činností a způsobů chování.“ (Šmídová, 1992)
1.1.
Pohyb
Pohyb jako složka zdravého životního stylu by měl být příjemný, nemusí jít pouze o vrcholový sport, jde zejména o přiměřené a pravidelné fyzické zatěžování organismu. Díky tomu by každý jedinec měl dosáhnout rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie, čím se sníží riziko vzniku obezity, jež má výrazný podíl na rozvoji mnoha civilizačních onemocnění. Neabsolvování pravidelné přiměřené námahy prodlužuje nemocnost jedince a snižuje celkovou odolnost organismu, odolnost vůči psychické zátěži, fyzické zátěži, ale také odolnost obranyschopnosti. Snížená je v případě nedostatečného pohybového režimu také účinnost inzulínu, kterého je pak třeba větší množství. (Svačina, Bretšnaidrová, 2008) Naopak nedobrovolné přetěžování může rovněž působit komplikace v podobě odporu k fyzické aktivitě, bolestem některých svalů nebo dlouhodobé únavě, v některých případech i depresi. Fyzická zátěž by měla být vždy vyvážená a z dlouhodobějšího hlediska nikdy ne jednostranná. Jednostranné zatěžování (například u volejbalistů či jiných sportovců) vede
k nadměrnému
navýšení
hmotnosti
jedné
poloviny
těla,
a
tím
k nerovnoměrnému přetěžování páteře a dále k chronickým bolestem zad.
1.2.
Výživa
„O tom, zda onemocníme některou ze závažných civilizačních chorob, rozhoduje naše genetická výbava a prostředí, v němž žijeme. Genetickou složku neovlivníme, výživa je však tím faktorem, který máme téměř zcela pod kontrolou.“ (Kunová, 2011, str. 10) Zdravá výživa znamená maximální pokrytí všech nároků organismu na cukry, tuky, bílkoviny, ionty, minerály, antioxidanty a všechny látky, které lidské tělo fyziologicky potřebuje. Je tedy nutné, aby byla strava pestrá a zahrnovala všechny důležité živiny v dostatečném množství, uškodit však může i nadbytek.
9
1.2.1. Sacharidy (cukry) Sacharidy jsou energetickou hodnotou lidského těla. Jeden gram sacharidů poskytne tělu cca 16 kJ energie. Rozlišujeme jednoduché cukry (monosacharidy a disacharidy) a cukry složité neboli komplexní či polysacharidy. Převahu výživy by měly tvořit cukry komplexní. Buňkou využívány jsou monosacharidy a disacharidy (glukosa, fruktosa), jež se rychle vstřebávají z potravy a dostávají s do krevního oběhu. Při takto rychlém vstřebání jednoduchých cukrů z potravy dojde k prudkému nárůstu glykémie a dále ke stejně rychlému poklesu (mají tedy vysoký glykemický index). Takovýto výkyv je důvodem vyplavení většího množství inzulínu při rychlém nárůstu glykemie, přičemž nespotřebovaná, tedy přebytečná glukosa je ukládána ve formě tuků. Náhlý pokles je pak zdrojem únavy a pocitu chuti k jídlu. Nadměrné požívání jednoduchých cukrů je rizikovým faktorem pro vznik obezity. Jednoduché cukry obsahuje běžný cukr na slazení, sladkosti, ale také ovoce a mléko. V ovoci a mléce je jeho vstup do krevního oběhu zpomalován některými vazbami (vlákninou v případě fruktózy). Při využívání komplexních cukrů nedochází k náhlému výkyvu glykemie, tyto složité cukry, škroby, jsou vstřebávány z potravy pozvolna a v krvi setrvávají jako tzv. krevní cukr. Škroby jsou obsaženy v chlebu, luštěninách, ovoci a obsahují jej také brambory. Mezi neškrobové polysacharidy patří vláknina, jejíž velká část je pro náš organismus nestravitelná. Dělíme ji na vlákninu ve vodě rozpustnou a nerozpustnou. Vláknina rozpustná má schopnost na sebe vázat vodu a bobtnáním zvětšit svůj objem. Tato vláknina je probiotikum, tedy energetická hodnota pro střevní mikroflóru a zpomaluje střevní peristaltiku. Dále na sebe naváže cholesterol a sníží tak jeho potenciální hladinu v krvi. Jde o pektin nebo také pallium. Vláknina nerozpustná ve vodě je pro náš organismus nestravitelná. Má na trávicí trakt očistný účinek a zrychluje střevní peristaltiku. Jejími zástupci jsou celulosa a lignin. Rozpustná i nerozpustná vláknina je ve značném množství přítomna v ovoci a zelenině v určitém poměru. (Vítek, 2008) Pokud mluvíme o přítomnosti cukru v krvi, mluvíme o glykemii, jejíž normální hodnota se pohybuje mezi 3 až 6,1 mmol/litr krve. Fyziologicky se hladina cukru v krvi zvyšuje například po jídle, naopak patologicky je zvýšená u diabetu mellitu.
10
1.2.2. Lipidy (tuky) Při prosazování zdravé výživy je vhodné preferovat nenasycené mastné kyseliny a HDL cholesterol. Zdravost požívání tuků závisí právě na poměru zdravých (výše zmiňovaných) a nezdravých (LDL cholesterol, nasycené mastné kyseliny a trans nasycené mastné kyseliny) forem tuků ve stravě. Součástí tukům cholesterol, jehož denní příjem by neměl přesáhnout 300 mg. (Kunová, 2011) Mononenasycené mastné kyseliny chrání oběhový systém před rozvojem patologických procesů. Tyto mastné kyseliny lze najít v rybách, ale také v některých druzích ovoce, jako je například avokádo, ořechy nebo slunečnice. Polynenasycené mastné kyseliny jsou stále diskutované omega-3 a omega-6 polynenasycené mastné kyseliny, které by měly být zastoupeny v ideálním poměru. Při nadměrném příjmu omega-6 mastných kyselin mohou vzniknout nežádoucí metabolické procesy. Omega-3 mastná kyselina by měla představovat 1-2% celkového energetického příjmu a omega-6 5-8%. Obě tyto mastné kyseliny se vyskytují v rostlinných olejích (omega-6 polynenasycená mastná kyselina více), mořských rybách (zejména makrelách, lososech, sledích sardinkách nebo jiných tučnějších druzích), pstruzích, ale také ve všech druzích ořechů. Další složkou zdravé výživy by měly být některé látky tukové povahy, které jsou v trávicím traktu vstřebávány pomaleji a v menší míře než cholesterol, a proto snižují jeho množství v krevním oběhu. Jde o rostlinné steroly a stanoly, které se v organismu nehromadí, ale jsou vylučovány transportním systémem. Tyto látky můžeme najít v některých výrobcích, které jimi mohou být obohaceny. Jde o margaríny, sýry nebo jogurty. (Petrásek, 2004) Hladina celkového cholesterolu v krvi by měla být do 5 mmol/litr krve. Vyšší může být (hypercholesterolemie) v důsledku některých onemocnění, ale také primárně při výživě, která obsahuje nadměrné množství zejména LDL cholesterolu.
11
1.2.3. Proteiny (bílkoviny) Bílkoviny jsou chemickou stavbou řadou aminokyselin, kterých musí být více než sto, aby bylo možné mluvit o bílkovině. Její vlastnosti pak závisí na pořadí a počtu aminokyselin. Pro lidské tělo jsou nezbytnou součástí jako stavební jednotka, také součástí imunitního systému, mají i skladovací funkci (v případě skladování železa v lidském těle) a přímo se podílí také na endokrinní funkci. Ve stravě lze bílkoviny dělit na proteiny živočišného původu a proteiny rostlinného původu. Živočišné lze čerpat z vajec, mléka a mléčných výrobků, a také z masa. Rostlinné bílkoviny jsou zastoupeny zejména v luštěninách, bramborách, sóji a obilovinách. (Grofová, 2007)
1.2.4. Pitný režim Zásobovat organismus dostatečným množstvím tekutin znamená umožnit mu zbavovat se odpadních látek a také udržovat stále vnitřní prostředí. Obojí je podmínkou pro fyziologické fungování organismu. Lidské tělo potřebuje stálý přísun tekutin (s výjimkou noci), nikoliv nárazový. Z důvodu delší doby bez příjmu tekutin se doporučuje vypít alespoň malé množství tekutin i před spaním. Při krátkodobě nízkém příjmu tekutin se u jedince může objevit bolest hlavy, únava nebo poruchy soustředění, dále také pocit sucha v ústech. Při dlouhodoběji nízkém příjmu tekutin (v řádech dní) lze pozorovat oschlé rty nebo také bíle povleklý jazyk a při dlouhodobě nízkém pitném režimu (v řádech let) se mohou rozvinout i orgánové obtíže jako například ledvinné kameny, viditelnější stárnutí kůže nebo obtíže s klouby. (Svačina, 2008) Dostatečný pitný režim je přímo závislý na fyzické aktivitě během dne, ročního období a dalších faktorech, množství vypité tekutiny by u dospělé osoby však nemělo klesnout pod 1,5 litru/den, pokud není vystavena vyšší fyzické zátěži nebo se nepohybuje v prostředí s vyšší teplotou vzduchu (ztráta tekutin vlivem potřeby chladit organismus pomocí pocení). (Svačina, 2008) 12
1.3.
Odpočinek
Odpočinek organismu je stejně důležitý jako kterákoliv jiná složka životního stylu. Při odpočinku lidské tělo znovu získává či obnovuje ztracenou fyzickou a psychickou energii, která zvyšuje jeho celkovou odolnost.
1.3.1. Spánek Kvalitní spánek je zdrojem znovuobnovování fyzických i psychických sil organismu. Pokud jedinec nezískává energii ze spánku, klesá jeho výkonnost i celková odolnost vůči psychické i fyzické zátěži a objevuje se tendence nahradit tuto energii vyšším příjmem potravy. Potřeba spánku je vysoce individuální a s věkem obvykle klesá. Dospělý člověk potřebuje spát průměrně 6 až 8 hodin denně, avšak jak už jsem zmínila, potřeba spánku se odvíjí od pocitu únavy. Kvalitní spánek zahrnuje všechny jeho fáze a cykly, střídání různé hloubky během celé doby spánku, správnou délku a také vhodné prostředí.
1.3.1.1.
Metody mapování spánku
Věda k mapování a zkoumání spánku využívá několik metod, které mají za úkol osvětlit důležitost zdravého spánku pro celkové zdraví každého jedince. EEG slouží k zaznamenávání mozkové aktivity v různých fázích spánku stejně jako během celé noci. V REM-fázi například vznikají v záznamu EEG křivky specifické hroty. Díky EEG bylo také zjištěno, že se může stát, že aktivita mozku v některých fázích převýší aktivitu mozku v bdělém stavu. (Rokyta, 2008) Dále se zaznamenává EKG, kdy je mapována srdeční akce. Srdeční frekvence je ovlivněna stejně jako všechny měřitelné parametry spánkovými fázemi. V pomalé fázi srdeční frekvence klesá stejně jako systolický tlak, zatímco ve fázi rychlé je tomu naopak, frekvence srdce stejně jako proměnlivost rytmu se zvyšuje. Dalším parametrem je tonus šíjového svalstva. K tonickým změnám antigravitačního šíjového svalstva dochází při přechodu do non-REM fáze.
13
Monitoruje se také dýchání, kožně galvanická reakce a elektrookulogram. Všechny zjištěné parametry jsou zkoumány jako celek, který pak může utvářet náhled na zdravý spánek a odpočinek. (Rokyta, 2008)
1.3.1.2.
Spánkové cykly
Spánkový cyklus je tvořen fázemi. Fyziologický spánek má dvě základní fáze REM fázi (rychlou fázi) a non-REM fázi (pomalou fázi). Za celou noc se vystřídá 4 až 6 cyklů spánku. Spánkový cyklus trvá v průměru 90 až 100 minut, přičemž se během celé noci mění. Večerní spánkové cykly, stejně jako ty ranní bývají kratší, než cykly uprostřed noci. Během noci délkou v cyklech přibývá REM- spánku, jehož je nejvíce k ránu před probuzením. (Rokyta, 2008)
1.3.1.3.
Spánková stadia
Díky zaznamenávání EEG a typických změn v jeho záznamu se pomalý spánek dělí na čtyři stadia, která jsou označována římskou číslicí, přičemž každé z nich má jinou hloubku. Střídají se také různé typy vln, jež jsou označovány písmeny řecké abecedy. Stadium I. je typické mozkovou aktivitou podobnou pro stavům relaxace v bdělém stavu, která je postupně nahrazována a spánek se stále prohlubuje. Ve IV. Stadiu je hloubka pomalého spánku, tedy non-REM-fáze největší a v EEG záznamu zcela převládají δ-vlny. (Rokyta, 2008)
1.3.2. Duševní hygiena Duševní hygiena tvoří také samostatný obor, který se zabývá péčí o psychickou stránku zdravého člověka. Duševní hygiena pomáhá předcházet vzniku duševních onemocnění, tedy zachovat psychické a s ním spojené také somatické zdraví. (Křivohlavý, 2010)
14
Součástí duševní hygieny je umění správně relaxovat, jehož cílem je oddělovat například pracovní problémy od soukromého života nebo umět aktivně řešit stresové situace. Toho lze dosáhnout mnoha metodami, ale vždy pouze takovými, které vyhovují danému jedinci. Může jít například o jógu, práci na zahradě, manuální práce, pohovor s odborníkem (při pocitu přetlaku) nebo jiné koníčky zaměřené na asertivní jednání. Dalšími metodami jsou například soustředění na vlastní dech či srdeční akci.
1.4.
Požívání alkoholu
Požívání alkoholu se stává rizikovým faktorem, pokud množství jeho užívání překročí pomyslnou hranici, která představuje toleranci organismu. Je známo, že v malé míře působí alkohol blahodárně na lidský organismus (například 1-2 dcl vína/den, 3 dcl piva/den). Nadměrná konzumace alkoholu však přetěžuje, následně také poškozuje zejména játra. Dále působí likvidačně pro mozkové buňky. Neméně rizikově působí alkohol i jako látka návyková.
1.5.
Kouření
Při kouření běžných tabákových cigaret nedochází pouze k prostupu nikotinu do organismu, pro který je kouření návykové, ale jsou inhalovány také další tabákové zplodiny, z nichž mnoho je karcinogenních. Ty jsou příčinou dlouhodobého znečišťování plic a zhoršení jejich funkce stejně jako zvýšení náchylnosti na plicní onemocnění. Kouření je také příčinou poškozování cévního řečiště, čímž se stává výrazným rizikovým faktorem pro vznik srdečně cévních onemocnění. Dále kouření zvyšuje riziko vzniku zhoubných nádorů plic a dutiny ústní ve větší míře se u kuřáků také objevuje karcinom slinivky břišní, tlustého střeva, močového měchýře nebo ledvin. (Králíková, 2013)
1.6.
Životní prostředí
Prostředí, v němž žijeme, na nás působí každý den, a proto je tolik významným faktorem ať už faktorem příznivým nebo naopak. Životní prostředí má kompletní dopad na celý organismus a to zejména proto, že zahrnuje mnoho fragmentů, z nichž každý přímo působí přinejmenším na jednu ze soustav lidského organismu (ovzduší- dýchací soustava, kvalita vody- vylučovací soustava, síla ozonové vrstvy- kůže…).
15
Životní prostředí zahrnuje ovzduší, které je čistší a tedy příznivější na vesnici než ve městě, dále ve městě s menším počtem obyvatel, což je spojeno s menším množstvím výfukových plynů nebo látek vzniklých spalováním tuhých paliv. Tento fragment životního prostředí, v němž se nacházíme lze ovlivnit nesnadno, ale dopad dalších fragmentů lze omezit až minimalizovat. Mám na mysli například sílu ozonové vrstvy, kdy je možné chránit kůži ochrannými prostředky nebo postupy jako například používání opalovacích krémů nebo vyhýbání slunění v době jeho největší síly (pravé poledne až cca 16:00) apod. V dnešní době už lze ovlivnit i kvalitu vody, kterou se rozhodneme konzumovat. Životní prostředí se z globálního pohledu neustále zhoršuje vlivem působení člověka, avšak některé z jeho složek lze ovlivnit způsobem pozitivním, ale také negativním.
2. Civilizační onemocnění Jako civilizační onemocnění jsou označovány nemoci, které se v nemalé míře vyskytují v současné společnosti, a jejich příčina je z velké části dána špatným životním stylem, jež se více nebo méně v moderním světě vyskytuje.
2.1.
Obezita
Obezita, tedy silná nadváha nebo otylost, kdy BMI (váha/výška v metrech umocněná2, tedy kg/m2) dosahuje hodnot nad 30 kg/m2. Pokud, jak už jsem výše uvedla, není příjem a výdej energie v rovnováze, ukládá se přebytečná energie do podkoží ve formě tuků. Jde
o
rezervoár
energie,
jehož
množství
však
nesmí
poškozovat
zdraví.
Přesáhne-li množství uloženého tuku pro organismus zdravou hranici, může docházet k rozvoji dalších civilizačních onemocnění. U dospělého člověka lze klasifikovat stav jeho tělesné hmotnosti pomocí několika škál. Jednou z nich je Body Mass Index (BMI), zohledňující váhu a výšku jedince, nezohledňuje však věk (pouze nezahrnuje nedospělou populaci), a jehož jednotkou je kg/m2. K výsledku BMI lze dojít výpočtem: podíl tělesné hmotnosti v kilogramech k umocněné výšce v centimetrech. Tato stupnice bodů vystihuje stav tělesné hmotnost a tedy i v ní odražené množství tuku. Normální hodnota BMI je 20-25 kg/m2 v evropské populaci. Hodnoty nad 25 se označují jako lehká nadváha, dále nadváha a nad 30 kg/m 2 jde o obezitu, která je pak rozdělena do tří stupňů.
16
WHR je dalším možným postupem k měření nadváhy, obezity. Jde o poměr obvodu pasu a obvodu boků. Tato metoda zohledňuje sklon jedince ukládat tuk do abdominální nebo periferní krajiny. Ukládání tuků probíhá u každého jinak (viz níže), a proto jsou hodnoty WHR odlišné pro obě pohlaví. U mužů je obezita stanovena u hodnot ≤0,95 a u žen ≤0,85. Stanovení poměru obvodu pasu k výšce jedince je další metodou, která by měla sloužit jako indikátor ke vzniku některých civilizačních onemocnění (zejména diabetes mellitus, hypertenze nebo metabolický syndrom). Další možností je dříve používaný Brocův index, jehož výpočet je prováděn poměrem tělesné hmotnosti v kilogramech ku výšce v metrech, je ale značně nepřesný. Neposlední metodou je měření tuku bioimpedačními přístroji, nebo ultrasonografií, počítačovou tomografií nukleární magnetickou resonancí. (Vítek, 2008)
2.1.1. Stupně obezity Dle hodnot BMI rozlišujeme několik stupňů nadváhy až obezity. O nadváhu jde, pokud jedinec dosahuje hodnost BMI od 26-30 bodů. O mírnou obezitu jde, pokud se jedinec pohybuje v rozmezí 31-35 bodů, při hodnotách 36- 40 bodů, jde o obezitu střední, u hodnot vyšších než 40 bodů jde o obezitu morbidní. Stupně obezity vypovídají o stupni přetěžování organismu (zejména pohybového aparátu a oběhového systému) a s tím spojeném riziku vzniku některých onemocnění. (Adámková, 2009)
2.1.2. Tuk Tuk je nezbytná součást lidského organismu. Tvoří buněčné membrány a určuje jejich propustnost pro určité látky, je zásobárnou energie pro organismus, jeho termoregulačním orgánem, také mechanickou ochranou a navíc umožňuje využití vitamínů rozpustných v tucích (A,D,E,K). Díky produkci tukových hormonů, jako je leptin, ho lze zařadit i mezi endokrinní orgány a je také rezervoárem pro imunitní buňky.
17
Podle chemické stavby rozlišujeme mononenasycené, polynenasycené a nasycené mastné kyseliny, dále triglyceridy a cholesterol. Choleterol je pak rozlišován na LDL (low density lipoprotein) a HDL (high density lipoprotein). (Bašková, 2009)
2.1.3. Ukládání tuku Systém ukládání tuků je u každého jedince podmíněn také geneticky. U mužů převažuje centrální ukládání tuků abdominální, androidní), tedy zejména v oblasti břicha. Zde může být uložen v podkoží (subkutánní tuk, ale může jít také o také ukládání tuku viscerálního (útrobního), což je tuk uložený v orgánech nebo jejich těsné blízkosti a zhorčuje jejich funkčnost. U žen naopak převládá ukládání tuku na periferiích (periferní, gynoidní ukládání), zejména na bocích, stehnech, hýždích a pažích. Takto uložený tuk je méně rizikový pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. (Svačina, 2008) Podle
způsobu
ukládání
tuků
rozlišujeme
tři
základní
druhy
somatotypu, které se u každého jedince vyskytují v různé míře. Endomorf je první z těchto tří somatotypů, jde o typ, mající velký sklon k obezitě a uloženého tuku se zbavuje s obtížemi. Dalším typem je mezomorf, atletický typ s převahou hmoty svalové a ektomorf, jež je hubený, astenický jedinec. V případě přebytků tuků, zejména LDL cholesterolu dochází také k jeho ukládání ve stěnách cév (ateromové pláty), což vede k rozvoji aterosklerózy. Ukládání cholesterolu v cévách je podmíněno skladbou stravy, ale také genetickými faktory. Zapříčiňuje
ztrátu
elasticity
cév,
což
omezuje
kompenzační
mechanismy
při vyrovnávání tlaku v důsledku změny nároku organismu. Dále má za následek zúžení průsvitu cév nebo jejich úplné ucpání, a to pak vede k infarktu myokardu, nebo jiné tkáně (například mozkové příhody) nebo jiným akutním příhodám (jako například stabilní či nestabilní angína pectoris). (Svačina, 2008)
2.1.4. Rizika vzniku obezity Rizika vzniku obezity mohou být ovlivnitelná nebo neovlivnitelná. Mezi neovlivnitelné patří genetika, která se podílí na rozvoji obezity, ale pouze v malé míře. Pohlaví, konkrétně distribuce tuků, ke které má každé pohlaví sklony (centrální a periferní 18
ukládání
tuků), ale
také hormonální
výkyvy u žen v těhotenství. Dalším
neovlivnitelným faktorem je věk, s nímž se hospodaření tuků mění. Také náhradní strava v kojeneckém věku, kdy pak v dospělosti častěji dochází k rozvoji obezity nebo nadváhy. Ovlivnitelné faktory vzniku obezity jsou spánkový deficit, snížená fyzická aktivita ať už vlivem únavy, nedostatku času nebo jiného onemocnění, hypofunkce štítné žlázy, u některých jedinců stres a deprese (u některých zapříčiňují spíše hubnutí), nevhodné stravovací návyky, užívání hormonální léčby či antikoncepce, ale také styl trávení volného času. (Adámková, 2009)
2.2.
Diabetes mellitus
Diabetes mellitus, úplavice cukrová neboli cukrovka je onemocněním slinivky břišní. Jde o postižení její endokrinní funkce, při němž slinivka břišní (pankreas), přesněji βbuňky Langerhansových ostrůvků, neprodukují hormon inzulín dle nároků organismu. Produkce může být omezena jen částečně (diabetes mellitus II. typu), nebo je utlumena úplně (diabetes mellitus I. typu). Diabetes mellitus se může vyskytnout při graviditě, pak jde o gestační diabetes mellitus. (Spáčil, 2001)
2.2.1. Inzulín Hormon inzulín, produkt bílkovinné povahy, je v organismu nezbytný pro využití glukosy. Dík němu může glukosa proniknout membránou buňky a v buňce je využita jako energetická hodnota. Při nedostatku nebo absenci inzulínu v krvi se glykemie (hladinaglukosy v krvi) zvyšuje a jako energetická hodnota je použit uskladněný tuk, který ale není určen k takovému využití. Glykemie, která dosahuje nadměrných hodnot (normální hodnota se pohybuje v rozmezí 3 až 6,1 mmol/l) je regulována činností vylučovací soustavy. V případě, že hladina cukru v krvi přesáhne hodnotu 10 mmol/l, tedy překročí ledvinný práh, je glukóza součástí sekundární moči a je touto cestou vylučována z těla. (Spáčil, 2001)
2.2.2. Příčiny K rozvoji diabetu mellitu může dojít z několika příčin. Jednou z nich může být trauma, často tupé poranění přes stěnu dutiny břišní (například prudkým nárazem na volant při 19
autonehodách). Dále také jako sekundární onemocnění, jehož příčinou je jiné primární onemocnění s negativním účinkem vůči slinivce břišní (pankreatitis). V některých případech není příčina vzniku onemocnění jednoznačně potvrzená, ale mluvíme o tzv. rizikových faktorech. Těmi může být genetická zátěž (familiární výskyt), obezita, špatná životospráva (nevhodné stravování, kouření, nadměrné požívání alkoholu, snížená fyzická aktivita). Další významnou příčinou je autoimunitní reakce organismu namířená proti β-buňkám Langerhansových ostrůvků.
2.2.3. Typy diabetu mellitu Jednotlivé typy diabetu jsou rozděleny podle rozsahu zachované endokrinní funkce slinivky břišní. V případě diabetu mellitu I. typu je vnitřní sekretorická funkce úplně zničena. Je nazýván také inzulin-dependentní diabetes mellitus. K jeho rozvoji dochází při autoimunitních reakcích, které zničí buňky produkující inzulín. Pacient se stává závislým na substituční léčbě inzulínem. K jeho rozvoji dochází v mladém věku, nejčastěji do 40 roku života. (Rybka, 2006) U diabetu mellitu I. typu se vyskytuje polyurie (nadměrné močení, nad 2 l/24hodin) vlivem nadměrné osmotické zátěže, v souvislosti s polyurií také polydipsie (nadměrný příjem tekutin), dále nykturie (potřeba nočního močení), rozostřené vidění, hubnutí a únava. Dalšími z klinických příznaků je bolest břicha, svalů, křeče ve svalech, svědění kůže jako důsledek prostupu glukosy do potu, výskyt plísňových onemocnění, které se obtížně léčí. (Perušičová, 2008) Další forma diabetu mellitu I. typu je LADA. Tato forma je také způsobena absolutním nedostatkem, ale může se rozvinout v kterémkoliv věku. U dětí se diabetes mellitus I. typu projevuje až při poklesu počtu β buněk na 25%. U dospělých probíhají autoimunitní procesy skrytě a onemocnění se může rozvíjet řadu let, často je onemocnění diagnostikováno v souvislosti s vyšetřením kvůli jiné nemoci. (Perušičová, 2008)
20
Podstata diabetu mellitu II. typu tkví v relativním nedostatku inzulínu. Jde o rezistenci inzulinových receptorů, které tak na inzulín nereagují a i přes dostatek inzulínu nedochází k využívání glukosy buňkami (inzulínová rezistence). (Rybka, 2006) Diabetes mellitus II. Typu postihuje nejčastěji obézní jedince nebo jedince s metabolickým syndromem, který popsal pan Reaven jako spojení porušené glukosou tolerance, hyperinzulinémie (vysoká hladina inzulínu v krvi), inzulinorezistence (necitlivost receptorů vůči inzulínu), arteriální hypertenze, hypertriacylglycerolémie (porucha lipidového metabolismu) a snížená hladina HDL cholesterolu. (Spáčil, 2001)
2.2.4. Léčba Léčba je závislá na zbylé funkčnosti endokrinní sekretorické části slinivky břišní, jejím cílem je však vždy stabilizace inzulínu v krvi a tím možná přeměna glukosy na energii. Další podmínkou úspěšné léčby je však také dodržování diabetické diety.
2.2.5. Komplikace diabetu mellitu U diabetu rozdělujeme časné a pozdní komplikace. Mezi časné komplikace řadíme takové, které mohou pacienta postihnout kdykoliv bez ohledu na délku trvání nemoci. Pozdními komplikacemi lze označit takové, které vznikají přímo úměrně tomu, jak dlouho pacient chorobou trpí. S délkou trvání choroby se riziko vzniku pozdních komplikací zvyšuje. Akutní
komplikací
je
hypoglykemie,
hyperglykemie
nebo
látková
acidoza.
Při hypoglykemii poklese hladina cukru pod 3,3 mmol/l v kapilární plazmě. Projevuje se „vlčím“ hladem, studeným lepkavým potem, celkovým třesem, neklidem postiženého jedince, tachykardie (pulz nad 100 tepů/min), bušení srdce, nervozita, přeříkávání zmatenost. Další akutní komplikací je hyperglykémie, kdy hladina cukru v krvi vzroste nad 15 mmol/litr. Rozvíjí se pomalu a dělí se na diabetickou ketoacidózu, kdy dojde k překyselení organismu vlivem sštěpení tuků a bílkovin jako náhradních energetických zdrojů. Výsledkem jsou odpadní látky ketony a urea, které vedou k acidóze (posun do kyselého pH). Glulóza je vylučována močí, což má za následek zbavování těla vody a iontů (Na, K, a fosfáty). Hyperglykemický osmolární syndrom, kdy glykémie stoupne nad 33 mmol/litr, je vyvolána nízkou hladinou inzulínu, výraznou hyperosmolaritou 21
a dehydratací, v tomto případě nedochází ke ketoacidóze. Látková acidóza je vyvolána nahromaděním laktátu v organismu. Všechny tyto stavy mohou mít za následek smrt. Diagnostika se provádí odběrem biologického materiálu (krev, moč). (Spáčil, 2001) K pozdním komplikacím dochází až delším zatížením organismu. Jde o makroskopické poškození cév (makroangiopatie), kdy se rozvine ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda nebo ischemická choroba dolních končetin. Cévy mohou být poškozeny také mikroskopicky (mikroangiopatie), kdy dochází k poškozování některých
orgánů:
ledvin
(nefropatie),
sítnice
(retinopatie),
viscerálních
nebo periferních nervů (neuropatie). Další pozdní komplikací je syndrom diabetické nohy. V tomto případě vlivem neuropatie a mikroangiopatiedochází ke špatnému prokrvení a inervaci dolních končetin, které jsou pak necitlivé a chladné. Při poranění pak nedochází k nastartování procesu hojení a může se objevit až nekróza (odumření) tkáně. (Spáčil, 2001) K minimalizování výskytu komplikací je nutná pečlivá kompenzace diabetu, na níž se podílí odborník, ale také pacient, který důsledně dodržuje doporučení. 2.2.6.
Diabetická dieta
Toto dietní omezení má za úkol rozložit denní stravu do menších, ale častějších porcí, aby se spotřeba inzulínu také rozložila na menší a přijatelnější dávky. Cílem je ale také snížit přísun kalorických a těžko stravitelných jídel. Stravu si pacient převádí na tzv. chlebové nebo také výměnné jednotky. Tyto jednotky označují množství sacharidů přijaté stravou v různé podobě (ovoci, pečivu,…). Jedna výměnná jednotka obsahuje 12 gramů sacharidů. (Rybka, 2006) Příjem potravy by měl zahrnovat šest denních jídel, a to snídani, svačinu, oběd, první večeři a druhou večeři. Ze stravy by měl být vyloučen alkohol, pamlsky, příliš tučná jídla (vepřový ovar). Perorální antidiabetika jsou také jednou možností léčby diabetu mellitu
2.3.
Onemocnění kostí a kloubů
Mezi tato onemocnění patří například osteoporoza, osteoartroza. V obou případech jde o onemocnění, která postihují skeletální část pohybového aparátu.
22
2.3.1. Osteoporoza Řídnutí kostí, tedy osteoporóza je onemocnění, kdy se v kostech vytvoří vlivem odvápnění póry a dojde k jejich demineralizaci. Objevuje se zejména ve vyšším věku, kdy už nedochází k ukládání vápníku do kostí v takové míře, jako v mladém věku. Další příčinou může být hypovitaminoza nebo avitaminoza, přičemž v tomto případě je nejvíce postrádán vitamín D a K, které umožňují ukládání vápníku do kostí. Neméně důležitým faktorem při vzniku tohoto onemocnění je menopauza, kdy hormonální změny zapříčiní odvápnění kostí. S nedostatkem vitamínů a minerálů může v některých případech souviset podvýživa, jež může být další příčinou. Rizikovým faktorem je nedostatek pohybu, kdy tělo začne kostní hmotu narušovat. (Svačina, 2008) Příznakem pokročilé osteoporozy je snížení tělesné výšky, bolesti zad, snížená pohyblivost páteře a vysoká lomivost kostí. Prevence spočívá v dostatečné a pestré výživě bohaté na vitamíny a minerály. Dále také dostatečný pohybový režim, který vede organismus k důslednému udržování kostní tkáně.
2.3.2. Osteoartroza Osteoartroza je degenerativní kloubní onemocnění postihující velké vláhonosné klouby, jako jsou kolenní a kyčelní klouby, ale také malé klouby například klouby prstů. Popisuje se osteoartroza lokalizovaná, která postihuje pouze kloubní skupinu a generalizovaná, ta postihuje tři a více kloubů či kloubních skupin. Dále je ostaoartroza dělena na primární a sekundární. Primární je taková, která vznikla na podkladě genetické zátěže, nebo vystavení jiných rizikových faktorů jako je nadváha, jednostranné přetěžování kloubů například u některých druhů sportovců (přesné příčiny vzniku onemocnění nejsou zcela známy). Sekundární osteoartroza je následkem jiné deformace nebo přetížení kloubu. Sekundárně může vzniknout u vrozených vývojových vad kloubů (kyčelních), po zánětlivých onemocněních kloubů, po úrazech kloubů či metabolických onemocnění. (Svačina, 2008)
23
2.4.
Deprese
Slovo deprese pochází z latinského potlačovat. Jde o dlouhodobě ponuré myšlenky, špatné nálady, pocity beznaděje, samoty. Deprese je také spojená s velmi nízkým sebevědomím, špatným soustředěním, obtížným a vyčerpávajícím soustředěním se. Může jít až o život ohrožující stav, kdy se jedinec může vyznačovat suicidiálním jednáním. Deprese může být střídána mánií, která je pravým opakem deprese, oba stavy jsou však extrémními krajními body, ani jeden stavy se nevyznačuje realistickým racionálním myšlením, a proto je třeba obě polohy léčit. Rizikovými faktor pro vznik deprese je povaha jedince, psychicky náročné a vyčerpávající povolání, rodinné tragédie, traumatické zážitky, dlouhodobý stres. Příčiny však mohou být také organického původu, jako například poškození mozku v případě úrazů či nádorů, důsledek krvácení, endokrinní poruchy, poškozená funkce jater, nebo také poškození organismu pesticidy nebo jinými jedovatými látkami. Deprese může mít různou hloubku. Může jít o depresi lehkou, středně těžkou, těžkou a depresi s psychotickými příznaky. Podle hloubky deprese se odvíjí také její léčba, která může spočívat v terapii farmaky (antidepresiva, antipsychotika), pracovní terapií, pohovory s odborníkem (psychoterapie), pobyt ve specializovaných zařízeních. (Křivohlavý, 2010)
2.5.
Stres
Jde o souhrn fyzických a psychických pochodů, které se objeví při vystavení jedince fyzické či psychické zátěži či hrozbě. Jde o proces, kdy je stimulována potřeba záchovy organismu. Pokud jde o přiměřenou míru stresu, která působí jako motivace a jedinec je schopen podávat kvalitnější výkony, mluvíme o eustresu. V opačném případě, tedy pokud je stresový podnět natolik závažný nebo na jedince působí nepřiměřeně dlouhou dobu, jde o distres. Ten je naopak důvodem nemožnosti problém vyřešit. Každý člověk vnímá stresory v běžném životě rozdílně a rozdílně stres také snáší. Při vystavení organismu stresovému podnětu dochází k neurologické, a také hormonální odpovědi. Do krve je vyplaven noradrenalin sloužící jako mediátor nervových vzruchů, jenž se pak šíří rychleji. Hormonální odpověď spočívá ve vyplavení tzv. stresových
24
hormonů, které dočasně změní metabolismus cukrů (jde o glukokortikoidy). (Křivohlavý, 2010)
2.6.
Oběhová onemocnění
Oběhová onemocnění jsou taková, která se vyznačují poruchou oběhového systému. Může jít o poškození srdce nebo také jiné části oběhového systému (tepenného či žilního systému nebo poruchou krevní srážlivosti apod.) Z velkého výčtu oběhových onemocnění jsem se rozhodla jmenovat hypertenzi, o které domnívám, že je v současné době civilizačním onemocněním.
2.7.
Hypertenze
Krevní tlak je tlak, kterým krev působí na stěny cév. Jde tedy o tlak pulzové vlny, která se vytváří vlivem funkce srdce. Tlak je rozlišován na tlka systolický a tlak diastolický. Systolický tlak vypovídá o tlaku, jenž je vyvíjen na stěny cév v době kontrakce srdečního svalu a systolický tlak odpovídá tlaku vyvíjenému v době relaxace srdečního svalu. Krevní tlak je regulován různými systémy, které udržují jeho optimální hodnotu odpovídající momentální zátěži organismu. Centrum regulace krevního tlaku se nachází v prodloužené míše. Při fyzické zátěži je tlak fyziologicky zvýšený stejně jako například při stresových situacích. Proto je nutné při měření tlaku, aby byl klient v relativním klidu. Krevní tlak je regulován neurogenně, a také endokrinně. Podmínkou úspěšné regulace krevního tlaku je elasticita cév. Při potřebě zvýšit krevní tlak se cévy kontrahují (například při námaze) v opačném případě dilatují (při potřebě chlazení organismu). Kontrakce
i
dilatace
mohou
být
ovlivňovány
nejen
nároky
organismu,
ale také některými složkami obsaženými ve stravě (například kofein, alkohol apod.). (Mačák, 2004) Za hypertenzní nemoc lze označit stav, kdy je pacientovi či klientovi třikrát po sobě za stejných podmínek naměřen vysoký krevní tlak, přesněji více než 95/145 torrů. Hypertenze se dělí dle celkového poškození organismu na tři stupně označované římskou číslicí.
25
Hypertenzní nemoc může být primárním onemocněním, jehož příčinou mohou být různé rizikové faktory, jako kouření, těhotenství, nadměrné pití kávy, nadměrné solení, dlouhodobý a trvalý stres agenetická dispozice. Sekundárním onemocněním může být například v případě aterosklerózy nebo kornatění cév. (Spáčil, 2001) 2.4.1. Komplikace hypertenze Dlouhodobě vysoký krevní tlak je hrozbou pro všechny orgány, na nichž se v prvním stupni onemocnění nevyskytují žádné změny ani poškození, ve druhém stupni onemocnění se již objeví orgánové změny a ve třetím jde o poškození orgánů. Hypertenze poškozuje i nejdůležitější a nejkomplikovanější orgán lidského těla, mozek. Nejde o primární poškození, avšak mozek hypertoniků je ohrožen vznikem hemoragické cévní mozkové příhod. Tlak krve v nadměrné míře působí na stěny cév, které mohou, zejména v místech, kde se nachází výdutě nebo jiná poškození (ateroskleróza), prasknout. Dále jsou lidé trpící hypertenzí ohroženi slepotou v důsledku městnavé pupilly. Městnání krve může utlačit zrakový nerv, jehož dlouhodobé utlačování může vést k rozvoji slepoty. Vlivem dlouhodobě vysokého krevního tlaku se také může patologicky zvětšit některá z komor srdce, nejčastěji jde o pravou předsíň. Závažnou komplikaci tohoto onemocnění představuje také hypertenzní krize, což je stav, kdy dojde ke zvýšení krevního tlaku nad 210/130 torrů (také v případě zvýšení pouze systolického či diastolického tlaku). Jde o život ohrožující stav, který vede k přímému poškození zejména výše zmíněných orgánů. Orgánová poškození však postihují i další orgány, jako například ledviny, oběhový systém, centrální nervová soustava atd. (Spáčil, 2001)
26
3. Praktická část 3.1.
Metodika výzkumu
Výzkum na téma Vliv životního stylu na civilizační onemocnění jsem provedla formou kvantitativního dotazníku. Ten se skládal z 35 otázek, z nichž 2 byly otevřené, 5 polootevřených a 28 uzavřených. Do výzkumu se zapojilo 100 respondentů. V dotazníku jim bylo nabízeno v průměru 3-5 možností, přičemž u 5 otázek jim byla nabídnuta možnost vlastní odpovědi. K hypotéze č.1 se v mém dotazníku vztahovaly otázky č. 10., 11., 12., 15., 16., 17., 18., 19., 20., 22., 23., 24., 25., 26., 27., 28., 30., 31., 32. a 33. K hypotéze č. 2 se v mém dotazníku vztahovaly otázky č. 10., 11., 12., 13., 14., 15., 16., 17., 18., 19., 20., 22., 23., 24., 25., 26., 27., 28., 30., 31., 32. a 33.
3.2.
Charakteristika respondentů
Cílová skupina mého výzkumu je široká veřejnost od věku 10 let kdy podle mého názoru mohou začít problematiku životního stylu vnímat. Nejstarší respondent, který se dotazníkového šetření účastnil je starý 85 let. V dotazníkovém šetření převažovaly ženy.
3.3.
Průběh výzkumu
Výzkum jsem prováděla od 1. října 2014 pomocí elektronické komunikace, zejména e-maily, ale také pomocí sociální sítě Facebook. Do výzkumu se zapojilo 102 respondentů, ve dvou dotaznících nebylo vyplněno ani 30% odpovědí. Proto jsem tyto dva dotazník do vyhodnocení nezahrnula. Celkem se tedy výzkumu účastnilo 100 respondentů (100%).
3.4.
Zpracování dat
Získaná data jsem zpracovala za pomoci programu Microsoft Word a Microsoft Office Excel.
3.5.
Výsledky výzkumu
Výsledky mého dotazníkového šetření jsou zobrazeny v tabulkách a grafech.
27
Věk respondentů Tabulka č. 1 Věk respondentů
Věk
Počet respondentů (n) 4 49 17 10 10 4 6 100
10-20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 61-70 let Více než 70 let Celkem
Počet respondentů (%) 4% 49% 17% 10% 10% 4% 6% 100%
Skupina 21-30let zahrnovala nejvíce respondentů (49%), naopak nejméně skupina 61-70 let, do níž spadaly 4 (4%) respondenti.
Pohlaví Tabulka č. 2 Pohlaví respondentů
Muž Žena
49 51
49% 51%
Výzkumu se účastnilo 49% mužů a 51% žen.
Rodinný stav
Graf č. 1 Rodinný stav respondentů
5
7
45
Svobodný/á Ženatý, vdaná Ve společné domácnosti
43
Vdovec, vdova
28
Většinu účastníků tvořili respondenti svobodní a ženatí či vdané. Svobodných bylo 45, ženatých či vdaných 43. Menšinu pak zaujímali respondenti žijící ve společné domácnosti, kterých bylo 5 a respondentů ovdovělých, kterých bylo 7. Možnost rozvedený/á neoznačil žádný z účastníků.
Nejvyšší dosažené vzdělání Graf č. 2 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů
2 9
Základní
28
Střední bez maturity 31
Střední s maturitou Vysokoškolské Jiné
30
Výzkumu se účastnilo 9% respondentů se základním vzděláním. Střední školu bez maturitního vysvědčení absolvovalo 31% respondentů, střední školu s maturitou 30% respondentů, vysokoškolsky vzdělaných respondentů bylo 28% a možnost „jiné“ označily 2% respondentů.
Prostředí, v němž respondenti stráví nejvíce času (včetně času stráveného v zaměstnání a volného času) Tabulka č. 3 Prostředí, v němž respondenti tráví většinu času
Většina stráveného času Na venkově Ve městě
Počet respondentů (n odpovídá %) 74 26
74 respondentů uvedlo, že většinu času tráví na venkově, z nichž 70 jich na venkově také bydlí. 26 respondentů uvedlo, že většinu času tráví ve městě, kdy plných 26 jich ve městě také bydlí. Tabulka č. 4 Bydliště respondentů
Bydliště
Počet respondentů 29
Na vesnici Ve městě s počtem obyvatel do 10 000 obyvatel Ve městě s počtem obyvatel do 30 000 obyvatel Ve městě s počtem obyvatel do 50 000 obyvatel Ve městě s počtem obyvatel do 100 000 obyvatel Ve městě s počtem obyvatel do 500 000 obyvatel Ve městě s počtem obyvatel nad 500 000 obyvatel
74 11 2 1 3 4 5
Činitel zhoršující zdraví v blízkosti obydlí Na otázku, zda se v blízkosti obydlí respondentů nachází činitel, který podle nich zhoršuje životní prostředí, jich 16 odpovědělo kladně a 84 respondentů označilo odpověď zápornou. 16% respondentů tedy žije v rizikovém prostředí. Nachází se v blízkosti Vašeho obydlí činitel, který podle Vás zhoršuje životní prostředí? Tabulka č. 5 Přítomnost činitele zhoršujícího životní prostředí v blízkosti obydlí respondentů
Odpověď
Počet respondentů 16 84
Ano Ne
V následující otázce respondenti označovali v možnostech, o jaký druh činitele jde. 2 respondenti (13% z těch, kteří mají v blízkosti svého bydliště činitel, který podle nich zhoršuje životní prostředí) označili možnost hutě, 3 respondenti (19%) jadernou elektrárnu, 5 účastníků (31%) továrnu a 6 respondentů (38%) označilo možnost „jiné“. Graf č. 3 Druh škodlivého činitele nacházejícího se v blízkosti obydlí respondentů
2 Hutě
6 3
Jaderná elektrárna Továrna Jiné
5
30
Postoj lidí k zdravému životnímu stylu Graf č. 4 Postoj respondentů ke zdravému životnímu stylu
Vnímáte zdravý životní styl jako důležitý a přímý prvek péče o Vaše zdraví?
25 Ano Ne 74
Jako důležitý a přímý prvek péče o své zdraví vnímá zdravý životní styl 74 respondentů. 25 respondentů zdravý životní styl jako důležitý a přímý prvek péče o své zdraví nepovažuje a jeden respondent otázku nevyplnil. Graf č. 5 Dodržování zdravého životního stylu
Dodržujete zdravý životní styl?
8
5 Ano Z větší části ano
42
45
Z vetší části ne Ne
5 účastníků se domnívá, že dodržuje zdravý životní styl, 45 jich uvedlo, že zdravý životní styl dodržuje z větší části. Z větší části zdravý životní styl nedodržuje 42 respondentů a 8 jich zdravý životní styl nedodržuje vůbec.
31
Subjektivní vnímání dodržování zdravého životního stylu Graf č. 6 Subjektivní vnímání zdravého životního stylu
Vnímáte dodržování zdravého životního stylu jako omezení?
14
23
Jednoznačně ano Zpočátku ano, jde o zvyk Občas ano
37
26
Jednoznačně ne
Jako omezení dodržování zdravého životního stylu vnímá 23 respondentů. Možnost, že jde o zvyk, označilo 26 respondentů. Jako občasné omezení vnímá dodržování zdravého životního stylu 37 respondentů. Jako omezení dodržování zdravého životního stylu vůbec nevnímá 14 respondentů.
Chronická onemocnění u dotazovaných Graf č. 7 Přítomnost chronického onemocnění respondentů
Trpíte některým z chronických onemocnění?
38 Ne, žádným Ano, trpím 62
Tabulka č. 6 Vybraná chronická onemocnění respondentů
Onemocnění Diabetes mellitus (cukrovka) Onemocnění jater Onemocnění kloubů Bolesti zad Žaludeční vředy
Počet respondentů 4 1 8 15 2 32
Obezita Hypertenzní nemoc Migrény nebo časté bolesti hlavy Kardiovaskulární onemocnění Jiné
9 26 7 7 5
Z 38 respondentů, kteří odpověděli kladně na otázku, zda trpí některým z chronických onemocnění, označilo jednu nebo více možností ve výběru onemocnění. 4 Dotazovaní trpí diabetem mellitem, 1 onemocněním jater, 8 onemocněním kloubů, 15 bolestmi zad, 2 žaludečními vředy, 9 obezitou, 26 hypertenzní nemocní, 7 migrénami nebo častými bolestmi hlavy stejně jako kardiovaskulárním onemocněním, 5 respondentů označilo možnost „jiné“.
Kouření Tabulka č. 7 Kouření
Odpověď Ano Ne
Počet respondentů (n) 42 56
Počet respondentů (%) 43 57
Výzkumu se účastnilo 42 kuřáků a 56 nekuřáků, 2 respondenti na otázku neodpověděli. Avšak v následující otázce se angažovalo 44 respondentů. Možnost příležitostného kouření označilo 12 dotazovaných (26%), 1-3 cigaret denně vykouří 5 účastníků (11%), 3-5 cigaret denně vykouří 7 respondentů (15%) stejný počet označil možnost 5-10 cigaret denně. 10-15 cigaret denně vykouří 8 respondentů (17%), 15-20 cigaret denně vykouří 2 dotazovaní (4%) a více než 20 cigaret denně vykouří 5 účastníků (11%).
33
Graf č. 8 Množství vykouřených cigaret
Kolik cigaret vykouříte?
5 2
Kouřím příležitostně
12
Asi 1-3 cigaret denně Asi 3-5 cigaret denně 8
Asi 5-10 cigaret denně Asi 10-15 cigaret denně 5
Asi 15-20 cigaret denně Více než 20 cigaret denně
7
7
Graf č. 9 Množství zkonzumovaného tvrdého alkoholu
Kolik tvrdého alkoholu průměrně zkonzumujete?
1
9
Méně než 1 dcl tvrdého alkoholu/den 24
Asi 1 dcl tvrdého alkoholu/den
7 Do půl litrutvrdého alkoholu/den Do jednoho litru tvrdého alkoholu/týden
25
Do dvou litrů tvrdého alkoholu/týden
V otázce na konzumaci tvrdého alkoholu označilo 24 respondentů (36%) možnost, že zkonzumují méně než 1 dcl tvrdého alkoholu/den. 25 dotazovaných (38%) uvedlo, že zkonzumují průměrně asi 1 dcl tvrdého alkoholu/den. 7 respondentů (11%) uvedlo, že průměrně konzumuje do půl litru tvrdého alkoholu/den. 9 respondentů (14%) uvedlo, 34
že průměrně konzumuje do jednoho litru tvrdého alkoholu/týden. Průměrnou konzumaci tvrdého alkoholu do dvou litrů/týden označil 1 respondent (2%). Možnost konzumace tvrdého alkoholu nad dva litry/týden neoznačil žádný respondent. 44 respondentů na otázku neodpovědělo. Graf č. 10 Množství zkonzumovaného vína
Konzumujete víno? 2 Vůbec nekonzumuji víno
31
Víno konzumuji příležitostně Víno konzumuji téměř každý den
67
Na otázku, zda respondenti konzumují víno, negativně odpovědělo 31 z nich (31%). Příležitostnou konzumaci označilo 67 respondentů (67%) a 2 respondenti (2%) označili možnost každodenní konzumace. Konzumace vína zaujímala menšinu oproti konzumaci piva, ale také tvrdého alkoholu. Graf č. 11 Množství zkonzumovaného piva
Vůbec nekonzumuji pivo 23
24 Pivo konzumuji nejvýše jedenkrát do půl roku Pivo konzumuji nejvýše jedenkrát za měsíc 14
19 14
Pivo konzumuji nejvýše jedenkrát v týdnu Pivo konzumuji téměř každý den
35
Na otázku, zda respondenti konzumují pivo, odpovědělo negativně 24 respondentů (26%). Odpověď, že pivo konzumují nejvýše jedenkrát do půl roku, odpovědělo 14 respondentů (15%) stejně jako u možnosti následující, že konzumují pivo nejvýše jedenkrát v týdnu. Možnost konzumace piva téměř každý den označilo 23 dotazovaných (24%).
Konzumace zeleniny Graf č. 12 Konzumace čerstvého ovoce a zeleniny
Konzumujete čerstvé ovoce a zeleninu?
15 39
Každý den Každý týden Každý měsíc
46
39 respondentů uvedlo, že konzumuje čerstvou zeleninu a ovoce každý den, každý týden jej konzumuje 46 respondentů a 15 jich konzumuje čerstvé ovoce a zeleninu každý měsíc. Možnost „Vůbec nekonzumuji čerstvé ovoce a zeleninu“ neoznačil žádný respondent. 57 dotazovaných uvedlo, že konzumují čerstvé ovoce a zeleninu pravidelně. Tabulka č. 8 Pravidelnost konzumace ovoce a zeleniny
Pravidelná konzumace čerstvého ovoce a zeleniny Ano Ne Neodpověděl
Počet respondentů 57 42 1
36
Stravovací režim Graf č. 13 Častost stravování
Kolikrá denně jíte? 5 1-2x 3x
51
44
4-5x
1-2x denně jí 5 respondentů, 44 dotazovaných jí 3x denně a 51 účastníků jí 4-5x denně. Přičemž oběd je hlavním jídlem dne pro 86 respondentů. Snídaně je hlavním jídlem pro 4 dotazované, pro 3 je hlavním jídlem svačina mezi obědem a večeří a večeře je hlavním jídlem pro 7 respondentů. Graf č. 14 Hlavní jídlo dne respondentů
Vaše hlavní jídlo dne?
7
4 3 Snídaně Svačina mezi snídaní a obeděm Oběd Večeře 86
Dodržujete pitný režim? Tabulka č. 9 Subjektivní vnímání dodržování pitného režimu
Odpověď Ano Ne
Počet respondentů 73 27
37
Graf č. 15 Množství vypitých tekutin denně
5 20 Do 1 liru tekutin/den 1-2 litry tekutin/den
38
2-3 litry tekutin/den Víc než 3 litry/den 37
73 respondentů uvedlo, že dodržuje pitný režim, opačně odpovědělo 27 dotazovaných. Přesto, že 73% uvedlo, že dodržuje dostatečný pitný režim, zároveň v následující otázce (kolik tekutin denně vypijí) uvedlo možnost 2-3 litry pouhých 38 respondentů. 1-2 litry tekutin/den vypije 37 dotazovaných, do jednoho litru tekutin/den vypije 20 respondentů a víc než 3 litry tekutin/den označilo 5 účastníků. Kdy pijete nejvíce? Tabulka č. 10 Denní doba, kdy respondenti vypijí nejvíce tekutin
Odpověď
Počet respondentů 35 65
Spíše dopoledne Spíše odpoledne
35 respondentů vypije více tekutin dopoledne a 65 více odpoledne. Pijete před spaním? Tabulka č. 11 Pití tekutin před spaním
Odpověď Ano Ne
Počet respondentů 45 55
Před spaním pije 45 respondentů, 55 nikoliv.
Pohybový režim respondentů Sportujete, cvičíte? 38
Tabulka č. 12 Věnování se sportu či cvičení
Odpověď
Počet respondentů 39 61
Ano Ne
39% respondentů se tedy věnuje některému druhu sportu jako součásti duševní hygieny. Graf č. 16 Druh provozovaného sportu
Druh sportu 9 8 7 6 5 4 Druh sportu
3 2 1 0
V otevřené otázce, kde měli respondenti uvést sporty, kterým se rekreačně věnují, se
v největším
(15%,
6
zastoupení
respondentů),
objevila
míčové
hry
cyklistika (15%,
(20%, 6
8
respondentů),
respondentů)
a
běh
posilování
(12%, 5 respondentů). Věnujete se některému sportu aktivně a pravidelně? Tabulka č. 13 Aktivní a pravidelné sportování respondentů
Odpověď Ano Ne
Počet respondentů 23 76
Kterému? Tabulka č. 14 Druh aktivně a pravidelně vykonávaného sportu
Odpověď Míčové hry (fotbal, florbal,…)
Počet respondentů 5 39
Vytrvalostní disciplíny (běh, plavání,…) Rekreační závodění (hasičský sport,…) Jiné
7 11 4
Na otázku, zda se respondenti věnují některému sportu aktivně a pravidelně kladně odpovědělo 23 z nich, 76 odpovědělo záporně a jeden odpověď neoznačil. Při bližším dotazu měli respondenti možnost označit více možností. Míčové hry označilo 5 respondentů, vytrvalostní disciplíny 7, rekreační závodění 11 respondentů a možnost „jiné“ využily 4 respondenti. Graf č. 17 Počet ujitých kilometrů denně
Kolik kilometrů přibližně denně ujdete?
11
3 20 Pěšky nechodím Do 3 km/den
16
Do 6 km/den Do 10 km/den Do 15 km/den 50
V dotazu vztahujícímu se k pěší chůzi uvedlo 20 respondentů, že pěšky nechodí, 50 respondentů, že denně ujde do 3 km, možnost do 6 km/den označilo 16 respondentů, 11 dotazovaných uvedlo, že denně pěšky ujde do 10 km a 3 respondenti uvedli, že denně pěšky ujdou do 15 km. Možnosti nad 15 km/den nevyužil žádný respondent.
Únava, odpočinek Cítíte se během dne unavený/á? Tabulka č. 15 Pocit únavy respondentů v průběhu dne
Odpověď Ano, ale až během dne Ano, hned po probuzení Necítím se unavený/á významně často
Počet respondentů 34 13 21
% 33 13 20
40
Nepociťuji únavu v nepřiměřené míře (přiměřeně zátěži)
23
22
34 dotazovaných uvedlo, že se cítí unaveni během dne, 13 z nich se cítí unaveni už po probuzení. 21 respondentů se necítí unaveni významně často a 23 pociťuje únavu přiměřenou zátěži. 9 respondentů na otázku neodpovědělo. Který typ odpočinku preferujete? Tabulka č. 16 Preferovaný typ odpočinku
Odpověď Spíše aktivní odpočinek Spíše pasivní odpočinek Aktivní a pasivní odpočinek půl na půl
Počet respondentů 12 61 27
Aktivní odpočinek upřednostňuje 12 respondentů, 61 dává přednost pasivnímu odpočinku a 27 mezi těmito dvěma druhy odpočinku nedělá přílišné rozdíly.
3.6.
Vyhodnocení hypotéz a diskuze
Hlavní součástí mé výzkumné práce byly anonymní dotazníky, na jejichž základě ověřím své hypotézy. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že 50% respondentů nedodržuje zdravý životní styl. K této hypotéze se vztahují otázky č. 5., 6., 10., 11., 12., 15., 16., 17., 18., 19., 20., 22., 23., 24., 25., 26., 27., 28., 30., 31., 32. a 33. 74 respondentů uvedlo, že vnímá zdravý životní styl jako důležitý a přímý prvek péče o své zdraví. 5 z nich zároveň uvedlo, že zcela dodržují zdravý životní styl a 45, že jej dodržují z větší části. Z toho vplývá, že 24 respondentů si uvědomuje váhu zdravého životního stylu, ale přesto jej nedodržují. Jako omezení vnímá zdravý životní styl 24 respondentů, že jde o zvyk, označilo 26 respondentů. Zdravý životní styl jako občasné omezení vnímá 37 respondentů a jako omezení bez výhrad 14 respondentů. Z toho usuzuji, že někteří z respondentů nedodržují zdravý životní styl proto, že ho považují za omezení, což přičítám špatným zvykům. 73 respondentů uvedlo, že dodržuje dostatečný pitný režim (27 uvedlo opak), ale pouhých 38 respondentů uvedlo, že denně vypijí 2-3 litry tekutin. Velmi podobná část respondentů, přesně 37 jich uvedlo, že denně vpijí 1-2 litry přesto, že 14 z nich 41
současně označilo možnost, že cvičí, jeden z těchto respondentů označil mezi chronickým onemocněním onemocnění srdce a hypertenzi. Z toho usuzuji, že mají lidé zkreslenou představu o dostatečném pitném režimu. Aktivnímu pohybu se věnuje 39 respondentů, z nichž pouhých 5 uvedlo, že trpí některým z chronických onemocnění (z toho ve 3 případech byli starší 40 let). Hypotéza se potvrdila částečně. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že nedodržování zdravého životního stylu patří mezi hlavní rizikové faktory civilizačních onemocnění. K této hypotéze se vztahují otázky č. 10., 11., 12., 13., 14., 15., 16., 17., 18., 19., 20., 22., 23., 24., 25., 26., 27., 28., 30., 31., 32. a 33. Pouhých 6 respondentů s některým z civilizačních onemocnění v žádné z otázek nenaznačilo, že nedodržují zdravý životní styl. Ze 46 kuřáků jich 32 (všichni ve věku mezi 30 až 70 lety), označilo jednu nebo více možností v otázce chronického onemocnění. 23 z nich označilo možnost téměř každodenní konzumace piva a současně konzumaci asi 1 dcl tvrdého alkoholu/den. Pouze 1 fyzicky aktivní respondent trpí chronickým onemocněním. Hypotéza se potvrdila
3.7.
Porovnání s literaturou
Výsledky mého dotazníkového šetření se shodují s tvrzením s Doc. Mgr. Martinou Baškovou PhD. a jejími spoluautory, kteří v knize Výchova k zdraviu (Bašková, 2009) poukazují na důležitost dodržování zdravého životního stylu i přesto, že vlivem modernizace různých složek společnosti (doprava, modernizace domácností,…) jsou některé složky zdravého životního stylu odsouvány do pozadí, jako například pohybový režim.
42
4. Závěr Při výběru tématu mé bakalářské práce mě zaujala šíře této problematiky, která se dotýká bez výjimky každého jedince, ale ne každý je v ní dostatečně orientovaný a ne každá jí přikládá dostatečnou vážnost. Chtěla jsem se alespoň pokusit zmapovat situaci edukovanosti a zájmu okolí o zdravý životní styl. Základy zdravého životního stylu by měly být vštěpovány již od dětství, aby nebyly vnímány jako omezení, ale jako určitý druh životního stylu. Pokud jsou tyto základy pevné, záleží už pak na každém člověku, jak s nimi naloží. V mém dotazníku (viz příloha) jsem zjišťovala, jak lidé dodržují zdravý životní styl a jaké je jejich vnímání vlastního životního stylu. Praktická část byla zaměřena na vyhodnocení dotazníkového šetření, v jehož první části jsem zjišťovala základní údaje respondentů, následně jsem se zaměřila na jejich názor a postoj k zdravému životnímu stylu, které se pak měly potvrdit nebo naopak vyvrátit v otázkách přímo souvisejících se zdravým životním stylem. Dotazník obsahoval 35 otázek, na něž odpovídalo 100 respondentů. Zhodnocení cíle: Studovat a zjistit vliv životního stylu jako rizikového faktoru, který ohrožuje zdraví. Vliv zdravého životního stylu jako rizikového faktoru ohrožujícího zdraví jsem zjišťovala u 100 respondentů, kteří odpovídali na 32 otázek. Ve vzorku respondentů nepatrně převažovaly ženy (51%) a většina respondentů v přibližně stejném počtu byla středoškolsky vzdělaná. Respondenti se střední školou s maturitou 30% a bez maturity 31%. Ve většině také převažují lidé, kteří tráví většinu času na venkově či v přírodě (74). Dále převažovali respondenti svobodní (45%) za nimiž byli v těsném závěsu respondenti ženatí či vdané respondentky (43%). Důležitosti dodržování zdravého životního stylu si je vědomo 75% respondentů (25% nepovažuje zdravý životní styl za důležitá a přímý prvek péče o své zdraví). Zároveň však 42% respondentů uvedlo, že z větší části zdravá životní styl nedodržují a 8% jej nedodržuje vůbec a vnímají jej jako omezení.
43
Respondenti, kteří jsou si vědomi alespoň 3 vážných nedostatků (např. Pěšky téměř nechodí, kouří přinejmenším 1-3 cigarety/den a pijí pivo téměř každý den) označovali přinejmenším jedno z chronických onemocnění. Všichni respondenti, kteří trpí obezitou, trpí zároveň bolestmi zad, hypertenzí, také téměř nechodí pěšky, více než polovina z nich kouří a konzumuje pivo téměř každý den. Uvědomuji si, že vzhledem k rozsahu celé problematiky zdravého životního stylu je mé dotazníkové šetření pouhým nástinem.
44
Zdroje 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
ADÁMKOVÁ, Věra. Obezita: příčiny, typy, rizika, prevence a léčba. Vyd. 1. Brno: Facta Medica, 2009, 122 s. ISBN 978-809-0426-054 BAŠKOVÁ, Martina. Výchova k zdraviu. Martin: Osveta, 2009, 226 s. ISBN 978-808-0633-202 GROFOVÁ, Zuzana. Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 237 s., [8] s. barev. obr. příl. Sestra. ISBN 978-802-4718682 HOWELL, Edward. Enzymová výživa: jak jsou enzymy důležité. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2007, 197 s. ISBN 978-80-7205-109-0 KRÁLÍKOVÁ, Eva. Závislost na tabáku: epidemiologie, prevence a léčba. 1. vyd. Břeclav: Adamira, 2013, 503 s. ISBN 978-809-0421-745 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Optimismus, pesimismus a prevence deprese. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 138 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4740-072 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Sestra a stres: příručka pro duševní pohodu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 119 s. ISBN 978-802-4731-490 KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2011, 140 s. Zdraví. ISBN 978-802-4734-330 MAČÁK, Jiří, Jana Mačáková. Patologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004. ISBN 978-802-4707-853 NAVRÁTIL, Leoš. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 424 s. ISBN 978-802-4723-198 PERUŠIČOVÁ, Jindra. Diabetes mellitus 1. typu. Vyd. 2. Semily: Geum, 2008, 615 s. Monografie (Geum). ISBN 978-80-86256-62-7. PERUŠIČOVÁ, Jindra. Diabetes mellitus 2. typu: léčba perorálními antidiabetiky, inkretiny, inzulíny, hypolipidemiky a antihypertenzivy. 1. vyd. Semily: Geum, 2011, 583 s. ISBN 978-80-86256-78-8 PETRÁSEK, Richard a kol., Co dělat, abychom žili zdravě. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004. ISBN 978-807-0217-115 ROKYTA, Richard. Fyziologie: pro bakalářská studia v medicíně, ošetřovatelství, přírodovědných, pedagogických a tělovýchovných oborech. 2., přeprac. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2008, 426 s. ISBN 80-866-4247-X. RYBKA, Jaroslav. Diabetologie pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 283 s. ISBN 80-247-1612-7 SOUČEK, Miroslav a kol., Vnitřní lékařství. Vyd. 1. Editor Miroslav Souček. Praha: Grada Publishing, 2011, xliv, 805 s. ISBN 978-802-1054-189 SPÁČIL, Jaromír a Jiří. Vnitřní lékařství. 1. vyd. Editor Pavel Klener. Praha: Karolinum, 2001, 359 s. Scripta. ISBN 80-246-0291-1 SVAČINA, Štěpán a Alena BRETŠNAJDROVÁ. Jak na obezitu a její komplikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 139 s. Doktor radí. ISBN 978-8024723-952 ŠAFRÁNKOVÁ, Alena Marie Nejedlá. Interní ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-802-4711-485 ŠAFRÁNKOVÁ, Alena Marie Nejedlá. Interní ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-802-4717-777 ŠMÍDOVÁ, Olga, Životní styl a styl života, Praha Karolinum, 1992, 187 s, ISBN: 80-7066-660-9 45
Seznam použitých zkratek BMI
Body mass index
EEG
Elektroencefalograf
EKG Elektrokardiograf HDL High density lipoprotein LDL
Low density lipoprotein
REM Rapide eye movement Seznam tabulek
Tabulka č. 1 Věk respondentů Tabulka č. 2 Pohlaví respondentů Tabulka č. 3 Prostředí, v němž respondenti tráví většinu času Tabulka č. 4 Bydliště respondentů Tabulka č. 5 Přítomnost činitele zhoršujícího životní prostředí v blízkosti bydliště respondentů Tabulka č. 6 Vybraná chronická onemocnění respondentů Tabulka č. 7 Kouření Tabulka č. 8 Pravidelnost konzumace ovoce a zeleniny Tabulka č. 9 Subjektivní vnímání dodržování pitného režimu Tabulka č. 10 Denní doba, kdy respondenti vypijí nejvíce tekutin Tabulka č. 11 Pití tekutin před spaním Tabulka č. 12 Věnování se sportu či cvičení Tabulka č. 13 Aktivní a pravidelné sportování respondentů Tabulka č. 14 Druh aktivně a pravidelně vykonávaného sportu Tabulka č. 15 Pocit únavy respondentů v průběhu dne Tabulka č. 16 Preferovaný typ odpočinku
46
Seznam grafů
Graf č. 1 Rodinný stav respondentů Graf č. 2 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Graf č. 3 Druh škodlivého činitele nacházejícího se v blízkosti obydlí respondentů Graf č. 4 Postoj respondentů ke zdravému životnímu stylu Graf č. 5 Dodržování zdravého životního stylu Graf č. 6 Subjektivní vnímání zdravého životního stylu Graf č. 7 Přítomnost chronického onemocnění respondentů Graf č. 8 Množství vykouřených cigaret Graf č. 9 Množství zkonzumovaného tvrdého alkoholu Graf č. 10 Množství zkonzumovaného vína Graf č. 11 Množství zkonzumovaného piva Graf č. 12 Konzumace čerstvého ovoce a zeleniny Graf č. 13 Častost stravování Graf č. 14 Hlavní jídlo dne respondentů Graf č. 15 Množství vpitých tekutin denně Graf č. 16 Druh provozovaného sportu Graf č. 17 Počet ujitých kilometrů denně
47
Příloha č. 1
Pavlína Fialová, Vysoká škola polytechnická Jihlava, katedra zdravotnických studií, 3. ročník, obor všeobecná sestra Vážená respondentko, vážený respondente, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava, a pro úspěšné ukončení mého studia, ke státní závěrečné zkoušce vypracovávám bakalářskou práci na téma „Vliv zdravého životního stylu na civilizační onemocnění“. Dovoluji si Vás požádat o vyplnění přiloženého dotazníku, který slouží jako podklad pro tvorbu mé bakalářské práce. Dotazník je anonymní a zjištěné údaje poslouží pouze pro vypracování mé bakalářské práce.
Za Váš čas Vám předem upřímně děkuji.
V úctě a s pozdravem
Pavlína Fialová
Jihlava, duben 2014
48
Dotazník Uveďte prosím Vaše iniciály (např.: PF): ______ 1. Váš věk? a. 10-20 let b. 21-30 let c. 31-40 let d. 41-50 let e. 51-60 let f. 61-70 let g. Více než 70 let 2. Pohlaví a. Muž b. Žena 3. Rodinný stav a. Svobodný/á b. Ženatý, vdaná c. Ve společné domácnosti d. Vdovec, vdova e. Rozvedený, rozvedená 4. Vaše nejvyšší dosažené školní vzdělání? a. Základní b. Střední bez maturity c. Střední s maturitou d. Vysokoškolské e. Jiné:__________________ 5. V jakém prostředí trávíte nejvíce času? (čas strávený v zaměstnání i volný čas) a. Na venkově, v přírodě b. Ve městě 6. Bydliště: a. Na vesnici b. Ve městě s počtem obyvatel do 10 000 c. Ve městě s počtem obyvatel do 30 000 d. Ve městě s počtem obyvatel do 50 000 e. Ve městě s počtem obyvatel do 100 000 f. Ve městě s počtem obyvatel do 500 000 g. Ve městě s počtem obyvatel nad 500 000 7. Nachází se v blízkosti Vašeho obydlí činitel, který podle Vás zhoršuje životní podmínky ve svém okolí (továrna, fabrika…) a. Ano b. Ne 8. O jaký druh škodlivého činitele jde? a. Hutě b. Jaderná elektrárna c. Továrna d. Jiný: _____________________ 49
9. Vnímáte zdravý životní styl jako důležitý a přímý prvek péče o Vaše zdraví? a. Ano b. Ne 10. Dodržujete zdravý životní styl? a. Ano b. Z větší části ano c. Z větší části ne d. Ne 11. Vnímáte dodržování zdravého životního stylu jako omezení? a. Jednoznačně ano b. Zpočátku ano, jde o zvyk c. Občas ano d. Jednoznačně ne 12. Trpíte nějakým chronickým (dlouhodobým) onemocněním? a. Ne, žádným b. Ano, trpím 13. Pokud jste na předchozí otázku odpověděl/a kladně, jakým onemocněním? a. Diabetem melitem (cukrovkou) b. Onemocněním jater c. Onemocněním kloubů d. Bolestí zad e. Žaludečními vředy f. Obezitou g. Hypertenzní nemocí (dlouhodobě vysoký krevní tlak) h. Migrénami nebo častými bolestmi hlavy i. Nějakým z kardiovaskulárních onemocnění (onemocnění srdce a cév) j. Jiné, uveďte: __________________________________________________________ 14. Kouříte? a. Ano b. Ne 15. Pokud jste odpověděl/a kladně na předchozí otázku, kolik cigaret vykouříte? a. Kouřím příležitostně b. Asi 1-3 cigarety denně c. Asi 3-5 cigaret denně d. Asi 5-10 cigaret denně e. Asi 10-15 cigaret denně f. Asi 15-20 cigaret denně g. Více než 20 cigaret denně 16. Množství alkoholu, který zkonzumujete? a. Méně než 1dcl tvrdého alkoholu/den b. Asi 1 dcl tvrdého alkoholu/den c. Do půl litru tvrdého alkoholu/den d. Do jednoho litru tvrdého alkoholu/týden e. Do dvou litrů tvrdého alkoholu/týden f. Více než dva litry tvrdého alkoholu/týden 17. Konzumujete víno? a. Vůbec nekonzumuji víno 50
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
b. Víno konzumuji příležitostně c. Víno konzumuji téměř každý den Konzumujete pivo? a. Vůbec nekonzumuji alkohol b. Pivo konzumuji nejvýše jedenkrát do půl roku c. Pivo konzumuji nejvýše jedenkrát za měsíc d. Pivo konzumuji nejvýše jedenkrát v týdnu e. Pivo konzumuji téměř každý den Konzumujete čerstvé ovoce nebo zeleninu? a. Každý den b. Každý týden c. Každý měsíc d. Nejím ovoce a zeleninu každý měsíc Je ovoce a zelenina součástí Vaší stravy pravidelně? a. Ano b. Ne Kolikrát denně jíte? (snídaně, svačiny, oběd, večeře) a. 1-2x b. 3x c. 4-5x Vaše hlavní jídlo dne? a. Snídaně b. Svačina mezi snídaní a obědem c. Oběd d. Svačina mezi obědem a večeří e. Večeře Dodržujete pitný režim? a. Ano b. ne Kolik tekutin denně vypijete? a. Do 1 litru tekutin/den b. 1-2 litry/den c. 2-3 litry/den d. Více než 3 litry/den V kterou denní dobu vypijete nejvíce tekutin? a. Piju spíše dopoledne b. Piju spíše odpoledne Pijete před spaním? a. Ano b. Ne Sportujete, cvičíte? a. Ano b. Ne Pokud jste kladně odpověděli na předchozí otázku, uveďte prosím druh sportu:
_____________________________________________________________________________ _____
51
29. Věnujete se aktivně a pravidelně nějakému sportu? a. Ano b. Ne 30. Pokud jste na předchozí otázku odpověděl/a kladně, jakému sportu se věnujete? a. Míčové hry (fotbal, basketball, voleyball…) b. Vytrvalostní disciplíny (běh, chůze, rychlochůze, vytrvalostní plavání…) c. Rekreační závodění (hasičský sport…) d. Jiné, uveďte prosím: _________________________________________ 31. Kolik kilometrů přibližně denně ujdete? a. Pěšky nechodím b. do 3 km/den c. do 6 km/den d. do 10 km/den e. do 15 km/den f. více než 15 km/den 32. Kolik času denně věnujete odpočinku? a. Nemám čas odpočívat b. Asi 1 hodinu/den c. do 2 hodin/den d. do 3 hodin/den e. Více než 3 hodiny denně 33. Cítíte se často unavený/á? a. Ano, ale až během dne b. Ano, hned po probuzení c. Necítím se unavený/á často d. Nepociťuji únavu v nepřiměřené míře 34. Jaký typ odpočinku preferujete? a. Spíše aktivní odpočinek b. Spíše pasivní odpočinek c. Aktivní a pasivní odpočinek půl na půl
52
