VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Všeobecná sestra

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2014

Markéta Bohdálková, DiS

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Rizikové faktory Infarktu myokardu

Bakalářská práce

Autor: Bohdálková Markéta, DiS Vedoucí práce: Prof. MUDr. Jozef Novotný, Ph.D. (in Med.) Jihlava 2014

2

List zadání

3

ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Název práce: Rizikové faktory infarktu myokardu Datum zadání: 2014-01-15 Datum odevzdání: 2014-04-05 Vysoká škola, fakulta, ústav: Vysoká škola Polytechnická Jihlava, katedra zdravotnických studií oboru všeobecná sestra Autor práce: Bohdálková Markéta, Dis Vedoucí práce: Prof. MUDr. Jozef Novotný, Ph.D. (in Med.) Abstrakt v ČJ: Bakalářská práce se zabývá rizikovými faktory infarktu myokardu. Jejím cílem bylo zjistit vědomosti respondentů o rizikových faktorech infarktu myokardu a dodržování životosprávy. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část objasňuje zásadní pojmy, které souvisí s celou prací. Na začátku jsem uvedla okrajově historii, dále stručně popisuji anatomii srdce. K pochopení tématu je v další části zahrnut pojmem ateroskleróza a aterogeneze. Dále se zabývám samotným onemocněním IM, dělením, základními příznaky při vzniku onemocnění. V neposlední řadě popisuji rizikové faktory. Praktická část bakalářské práce byla zpracována na základě kvalitativního výzkumného šetření, technikou sběru dat byl strukturovaný dotazník. Analýza a interpretace získaných dat z dotazníkového šetření poskytuje informace o znalostech pojmu infarkt myokardu, ateroskleróze, dodržování správné životosprávy a znalosti rizikových faktorů. Klíčová slova v ČJ: Infarkt myokardu, kardiovaskulární onemocnění, rizikové faktory, ateroskleróza, zdravá životospráva.

4

Arbeitsbezeichnung in der Deutschen Sprache: Risikofaktoren von Herzinfarkt Abstraktion in der Deutschen Sprache: Die Bakkalaureusarbeit befasst sich mit Risikofaktoren vom Herzinfarkt. Ihr Ziel war die Kenntnisse der Befragten festzustellen von Risikofaktoren des Infarktes Myocardu und Einhaltung der Lebensweise. Die Arbeit besteht aus zwei Teilen. Der theoretische Teil erläutert die prinzipiellen Begriffe, mit der ganzen Arbeit zusammenhängend. Am Anfang führte ich die marginale Geschichte an, weiter beschreibe ich kurz die Anatomie des Herzens. Um das Thema zu begreifen ist im weiteren Teil der Begriff Atherosklerose und Atherogese eingeschlossen. Weiter befasse ich mich mit der eigentlichen Krankheit IM, Gliederung, Symptome beim Entstehen der Krankheit. Nicht zuletzt beschreibe ich die Risikofaktoren. Der praktische Teil der Bakkalaureusarbeit wurde auf Grund einer qualitativen Forschungserhebung verarbeitet, Technik der Datensammlung war ein struktureller Fragebogen.Analyse und Interpretation der erworbenen Daten von der Forschungserhebung gewährt Informationen von Kenntnissen des Begriffes Infarkt Myocard, Atherosklerose, Einhaltung der richtigen Lebensweise und Kenntnisse von. Klíčová slova v NJ: Myokardinfarkt, kardiovaskuläre Erkrankung, Risikofaktoren, Atherosklerose, gesunde Lebensweise. Rozsah: 82 s.

5

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem jí samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užití své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do její skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 10. 4. 2014

……………………………

6

Na tomto místě bych ráda poděkovala Prof. MUDr. Jozefu Novotném, Ph.D. (in Med.) za cenné rady, připomínky a čas, který mi věnoval. Děkuji také Bc. Michaele Vrábelová, zaměstnankyni Městské knihovny ve Znojmě, za poskytnutí zapůjčené literatury a dalších materiálů, týkajících se tohoto tématu. Také děkuji svému manželovi a dětem za čas, který mi při vypracování této práce poskytli.

….…...................................

7

Obsah 1

Úvod .................................................................................................................................... 8 1.1

2

Cíl práce a hypotézy .................................................................................................. 10

TEORETICKÁ ČÁST....................................................................................................... 11 2.1

Současné názory na civilizační nemoci ..................................................................... 11

2.2

Kardiovaskulární systém ............................................................................................ 12

2.2.1

Anatomie srdce ................................................................................................. 12

2.2.2

Vrstvy srdeční stěny .......................................................................................... 12

2.2.3

Srdeční dutiny ................................................................................................... 12

2.2.4

Srdeční chlopně ................................................................................................. 13

2.2.5

Průtok krve srdcem ........................................................................................... 13

2.2.6

Koronární oběh ................................................................................................. 14

2.3

Ateroskleróza ............................................................................................................. 14

2.3.1 2.4

Patofyziologie ................................................................................................... 15

Infarkt myokardu ....................................................................................................... 16

2.4.1

Projevy infarktu myokardu ............................................................................... 17

2.4.2

Dělení infarktu .................................................................................................. 17

2.5

Rizikový faktor .......................................................................................................... 17

2.6

Věk ............................................................................................................................. 18

2.7

Pohlaví ....................................................................................................................... 18

2.8

Genetické faktory, rodinná zátěž ............................................................................... 19

2.9

Nadváha / obezita....................................................................................................... 19

2.9.1

Terapie .............................................................................................................. 20

2.9.2

Dietní léčba ....................................................................................................... 20

2.10 Stres ........................................................................................................................... 21 2.11 Hypertenze ................................................................................................................. 23 2.12 Alkohol ...................................................................................................................... 24 2.13 Kouření ...................................................................................................................... 25 8

2.14 Diabetes mellitus........................................................................................................ 27 2.15 Poruchy metabolizmu lipidů ...................................................................................... 27

3

4

2.15.1

Cholesterol ........................................................................................................ 28

2.15.2

Hypercholesterolemie ....................................................................................... 28

2.15.3

Hypertriacylglycerolemie ................................................................................. 28

PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 30 3.1

Metodika výzkumu .................................................................................................... 30

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a zkoumaného prostředí ................................... 30

3.3

Průběh výzkumu ........................................................................................................ 31

3.4

Zpracování získaných dat .......................................................................................... 31

3.5

Výsledky výzkumu .................................................................................................... 31

Diskuze .............................................................................................................................. 55 4.1

Návrh řešení a doporučení pro praxi .......................................................................... 60

5

Závěr.................................................................................................................................. 61

6

Seznam použité literatury .................................................................................................. 62

7

Seznam použítých zkratek ................................................................................................. 66

8

Seznam tabulek ................................................................................................................. 67

9

Seznam grafů ..................................................................................................................... 68

10 Seznam příloh............................................................... Chyba! Záložka není definována.

9

Motto: „Zdraví je vzácný poklad. Jeho skutečnou hodnotu pochopíme až „když o něj přijdeme…“ Charles Caleb Colton

1

Úvod

Česká republika se řadí mezi státy s nejvyšší kardiovaskulární úmrtností v Evropské unii. V České republice ročně zemře na choroby srdce a cév více než 50000 osob. Jsou to smutné statistiky i přes veškeré úspěchy a pokroky současné vědy. Položme si otázku, jak je možné, že ischemická choroba srdeční, kterou máme zdokumentovanou již před 3000 lety na mumiích dávného Egypta, patří dnes k chorobám s největší úmrtností? Kardiovaskulární nemoc zůstává hlavním zdravotním problémem dnešní populace, v popředí s diagnózou infarktu myokardu (Čupka, 2007). Není se čemu divit, vzhledem k tomu, jak se nezdravě stravujeme, neustále se něčím stresujeme. Mým cílem bylo poukázat na důležitost znalosti rizikových faktorů u kardiovaskulárního onemocnění. Dle mého názoru je velmi důležité, abychom znali všechny rizikové faktory, které způsobují onemocnění infarkt myokardu. Ve své profesi se s infarktem myokardu setkávám velmi často a to jako zaměstnanec jednotky intenzivní péče interního oddělení znojemské nemocnice. Inspirovalo mě to k tomu, zjistit, zda pacienti znají pojem infarkt myokardu, znají rizikové faktory a dodržují správnou životosprávu. Infarkt myokardu se netýká jen těch nemocných a starších lidí, týká se nás všech a bohužel i mladých. V dnešní moderní době počítačů, internetu, mobilních telefonů, jsme zapomněli chodit na vycházky do přírody, zdravě a pravidelně se stravovat, umět si odpočinout a relaxovat. Infarkt myokardu má spektrum klinických projevů, od náhlé smrti v prvních minutách až po němý průběh. Dokud nás nic nebolí a nic netrápí, je vše v pořádku. Pakliže nežijeme „zdravě“, nemoc nás postihne dřív, nebo později. Dejme si sami sobě otázku – je pro nás nedosažitelné střídmost v jídle a výběr jídelníčku, nekouření cigaret a pravidelný pohyb? Čeho si v životě vážíme, čeho v životě chceme dosáhnout a co dokážeme pro sebe udělat? Stále bude platit, že nemocem je lépe předcházet, než je léčit. V průběhu života je člověk vystavován mnoha okolnostem, jen některé však můžeme ovlivnit. Každý z nás dostává do vínku genetickou informaci, kterou ovlivnit nelze. Někteří své zdraví podceňují, někteří dokáží pro své zdraví udělat více.

8

Akutní infarkt se řadí mezi civilizační nemoci, a proto znalost rizikových faktorů tohoto onemocnění pokládám za velmi důležité. Chtěla jsem zjistit, zda klienti mají informace o onemocnění infarktu myokardu, vědí, co toto onemocnění znamená, jaké jsou hlavní příznaky a dodržují zásady správného životního stylu. Dle mého názoru u nás stále chybí dostatek tzv. edukačních materiálů, kde by klienti získali nové informace, co například našemu srdci škodí a naopak prospívá. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část objasňuje zásadní pojmy, které souvisí s celou prací. Na začátku práce jsem uvedla okrajově historii, dále stručně popisuji anatomii srdce. K pochopení tématu je v další části zahrnut pojmem ateroskleróza a aterogeneze. Dále se zabývám samotným onemocněním infarktu myokardu, dělením, základními příznaky při vzniku onemocnění. V neposlední řadě popisuji rizikové faktory. Praktická část bakalářské práce byla zpracována na základě kvalitativního výzkumného šetření, technikou sběru dat byl strukturovaný dotazník.

9

1.1 Cíl práce a hypotézy Cíl Sledovat a zjistit vědomosti respondentů o rizikových faktorech infarktu myokardu a dodržování životosprávy.

Pracovní hypotézy: Hypotéza č. 1 Předpokládám, že 50 % respondentů nemá správné znalosti o onemocnění infarktu myokardu. Hypotéza č. 2 Předpokládám, že 50 % respondentů nedodržuje správný životní styl a správnou životosprávu. Hypotéza č. 3 Předpokládám, že 50 % jedinců nedodržuje pohybovou aktivitu.

10

2

TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Současné názory na civilizační nemoci Historie přináší nespočet dokladů o tom, jak se lidé chovali ke svému zdraví. Již u velmožů starého Egypta se často vyskytovaly choroby spojené s přejídáním, např. ateroskleróza, cukrovka. Informace o zdraví Egypťanů přinesly pitvy a rentgenové snímky mumií. Převažovaly zde nemoci infekční a parazitární, zejména tuberkulóza, zápaly plic, dětská obrna. Nedostatečná výživa a špatné hygienické podmínky vedly též k velké úmrtnosti dětí (Holčík, 2005). Velmi vzácnou záležitostí byl infarkt myokardu ve dvacátých letech devatenáctého století. V roce 1912 byla doktorem Jamesem Harrickem popsána studie o následcích uzávěru tepen vyživující srdeční svalovinu. Tehdy byly poprvé zmíněny i příznaky srdečního infarktu. O několik let později byl doktorem Heroldem Pardem poprvé popsán a charakterizován EKG záznam o průběhu ischemické choroby srdeční. Po druhé světové válce se stal infarkt myokardu jedním z nejčastějších příčin úmrtí u dospělých pacientů. Začal vzrůstat velký zájem o informace o této chorobě i o příčinách, které ji způsobují (Riedel, 2009). Bylo nevyhnutelné zkoumat příčiny nárůstu tohoto onemocnění, pochopit jeho etiologii, zlepšit diagnostické a léčebné metody a také hledat možnosti, jak snížit jeho výskyt. V roce 1948 inicioval americký National Heart Institute první epidemiologickou studii provedenou na framinghamské populaci. Studie poskytla první vědecké informace o tom, že hypertenze, kouření a zvýšené hladiny cholesterolu v krvi jsou tři hlavní rizikové faktory pro rozvoj ischemické choroby srdeční, jejich ovlivněním lze riziko vzniku choroby snížit (Rosolová, 2013). Lidé lépe situovaní byli už tehdy vystaveni riziku aterosklerózy a ostatních srdečně cévních nemocí. V českých zemích byla do roku 1932 tuberkulóza vedoucí příčinou smrti. V roce 1933 ji vystřídaly srdečně cévní nemoci (Holčík, 2005).

11

2.2 Kardiovaskulární systém 2.2.1 Anatomie srdce Srdce je dutý svalový orgán, má tvar nepravidelného kužele. Srdce dospělého člověka má hmotnost 230–340 gramů. Hmotnost srdce závisí na věku člověka a objemu srdeční svaloviny. Je umístěné za sternem v mediastinu, v dutině, která obsahuje tkáně a orgány oddělující dva pleurální vaky. Srdce leží tak, že jeho širší část, báze, směřuje nahoru a doprava a jeho hrot dolů a doleva. Hrot srdce je bodem maximálního impulzu, kde jsou srdeční ozvy nejhlasitější (Wilkins, 2013).

2.2.2 Vrstvy srdeční stěny Epikard – vnější vrstva se skládá z dlaždicových epitelových buněk pokrývající pojivovou tkáň. Myokard – střední vrstva, tvoří většinu srdeční stěny. Skládá se z příčně pruhovaných svalových vláken, které způsobují kontrakci srdce. Nachází se zde specializované buňky převodního systému. Převodní systém koordinuje kontrakce jednotlivých oddílů. Endokard – vnitřní vrstva, skládá se z endotelové tkáně s malými krevními cévami a svazky hladké svaloviny, tvoří srdeční chlopně. Perikard obklopuje srdce a kořeny velkých cév. Skládá se ze dvou vrstev – fibrózní perikard (tuhá bílá fibrózní tkáň) a serózní perikard (tenká hladká vnitřní část). Mezi fibrózním a serózním perikardem je perikardiální prostor obsahující perikardiální tekutinu, která lubrikací povrchu ulehčuje pohyb srdce během kontrakce (Wilkins, 2013).

2.2.3 Srdeční dutiny Srdce se skládá ze čtyř dutin, dvou síní a dvou komor. Pravá a levá síň slouží jako nádrže na krev, která pak proudí do komor. Mezisíňové septum odděluje síně, pomáhá jim kontrahovat a vypuzovat krev do komor. Komory slouží jako čerpadla. Mezikomorové septum odděluje komory a taky jim pomáhá čerpat krev (Wilkins, 2013).

12

2.2.4 Srdeční chlopně V srdci se vyskytuje několik druhů chlopní. Atrioventrikulární (cípaté) chlopně mají zhruba trojúhelníkovitý tvar. Cípaté chlopně mají vazivové ploténky (laminae fibrosae) z tuhého vaziva šlašitého vzhledu, které jsou na zevním obvodu každého cípu připojeny k vazivovému prstenci (anulus fibrosus). Z názvu vyplývá, kde se atrioventrikulární chlopně nacházejí, mezi komorami a síněmi. Mezi pravou komorou a pravou síní je valva atrioventricularis dextra (valva tricuspidalis), která sestává ze tří hlavních cípů. Mezi levou komorou a levou síní se nachází valva atrioventricularis sinistra (valva mitralis seu bicuspidalis), která je složena ze dvou hlavních cípů (Čihák, 2003). Další v srdci vyskytující se chlopně, jsou chlopně semilunární (poloměsíčité). Semilunární chlopně jsou umístěny na hranici výtokové části pravé i levé komory a velkého tepenného kmene, vystupujícího z výtokové části komory. Všechny tři poloměsíčité kapsy chlopně jsou připojeny na obvodový vazivový prstenec, uložený ve stěně srdce na hranici komory a tepenného kmene. Prstenec zde ovšem není kruh v ploše, ale je trojnásobně zakřiven podle jednotlivých úponů poloměsíčitých kapes na stěnu (Čihák, 2004). Čerpací činnost srdce je založena na rytmickém střídání relaxace (diastola) a kontrakce (systola) svaloviny komor. Komory se během diastoly plní krví a během systoly ji pak vypuzují do velkých tepen (aorty a plícnice). Krev se dostává z velkých žil (z horní, dolní duté žíly do pravé síně a z plicních žil do levé síně) do srdečních síní a pak teče do komor. Systola síní předchází těsně systolu komor, a tak síně fungují jako pomocná čerpadla, která napomáhají dokonalému plnění komor. Jednosměrný tok krve zajišťují chlopně, které jsme si zmínili výše. Umožňují tok pouze z předsíní do komor a z komor do velkých tepen (Kittnar, 2011).

2.2.5 Průtok krve srdcem Krev plní všechny srdeční dutiny. Do pravé síně se dostává odkysličená krev z těla horní a dolní dutou žílou. Do levé síně proudí okysličená krev z plic čtyřmi plicními žilami. Pasivní plnění komor začíná v diastole. Síně kontrahují a krev proudí ze síní do komor. Síně vypuzují krev přes dvě atrioventrikulární chlopně přímo do příslušných komor. Komory kontrahují a krev proudí do aorty a plícnice. Pravá komora pumpuje krev přes chlopeň plícnice do plicních tepen a do plic. Poté se okysličená krev vrací z plic do levé síně a uzavírá tím plicní

13

cirkulaci. Levá komora pumpuje krev přes aortální chlopeň do aorty a poté do celého těla. Odkysličená krev se vrací do pravé síně a tím se uzavírá systémová cirkulace (Wilkins, 2013).

2.2.6 Koronární oběh Koronární oběh zajišťuje zásobení myokardu metabolickými substráty (klíčová je dodávka kyslíku) a odvádění metabolických zplodin, proto je průtok krve koronárními tepnami poměrně mohutný. Na dostatečném průtoku závisí kontraktilita i relaxace myokardu. Pokles stažlivosti se projeví už při omezení perfuze o 10–20 %. Dodávku krve myokardu zajišťují dvě koronární (věnčité) cévy a to arteria coronaria dextra a arteria coronaria sinistra. V uspořádání koronárního oběhu ovšem existuje velká individuální variabilita, která se projevuje zejména v počtu tepen a v jejich průběhu, v lokalizaci odstupu a v anomálním způsobu terminace (Langmeier, 2009, Kittnar, 2011, Aschermann, 2004). Arteria coronaria sinistra odstupuje ze sinus aortae sin., její ostium měří 3–5 mm, kmen je dlouhý 1–2 cm a dělí se na ramus interventricularis anterior a ramus circumflexus sin. Protéká jí 85 % krve (Štejfa, 2007). Ramus interventricularis anterior zásobuje přední část levé komory a přední část mezikomorového septa. Ramus circumflexum sin. zásobuje zbytek levé komory, tedy její laterální a horní část a celou levou síň (Kittnar, 2011). Arteria coronaria dextra odstupuje ze sinus aortae dx., její ostium má v průměru 3–4 mm a protéká jí zhruba 15 % krve (Štejfa, 2007). Arteria coronaria dextra zásobuje pravou komoru, pravou síň, spodní stěnu levé komory a horní a zadní část mezikomorového septa (Kittnar, 2011).

2.3

Ateroskleróza

Ateroskleróza je chronické onemocnění doprovázeno akumulací cholesterolu, fibrózní tkáně, některých dalších komponent krve a změnami subendoteliálně a v médii cévní stěny (Svačina, 2008). Příčiny vzniku aterosklerózy nejsou přesně definovány, zřejmě se jedná o multifaktoriální etiologii tohoto onemocnění. Charakteristický proces pro vznik aterosklerózy je patologické stupňování ochranných odpovědí cévní stěny na poškození endoteliálních a hladkých svalových buněk (Špinar, 2003). Je prokázáno, že ateroskleróza je základní rizikový faktor v etiologii a patogenezi ischemické choroby srdeční (Špinar, 2003).

14

Rozvoj aterosklerózy trvá desítky let, počáteční stádia lze prokázat už v dětství. Pokročilé stupně postihují jedince obvykle v 55–60.letech. Ve vývoji aterosklerózy hraje důležitou roli genetika. Známe řady genů, které zvyšují náklonnost ke kardiovaskulárním chorobám (Dolina, 2009).

2.3.1 Patofyziologie Ischemická choroba srdeční je častým onemocněním srdce, jeho podstatou je porucha prokrvení srdečního svalu, například na podkladě aterosklerózy. Ischémie je stav, kdy dochází k -

špatnému prokrvení tkáně či orgánu

-

nedostatku zásobení kyslíku a živin

-

špatnému odplavování zplodin metabolismu

Následně vznikají poruchy funkce orgánů. Při úplné poruše prokrvení dochází k nekróze buněk. Myokard je prokrvován dvěma koronárními tepnami a prokrvuje se pouze v diastole. Pro perfuzi myokardu je důležitá hodnota diastolického tlaku. Zvýšenou potřebu kyslíku si myokard dokáže zajistit pouze zvýšením průtoku (Šafránková, 2006) Aterosklerotický proces, při kterém vznikají aterosklerotické změny se nazývá aterogeneze. Jakmile dojde k poškození endotelu, zvýší se propustnost pro lipidové molekuly. Dále se sníží tvorba oxidu dusnatého, který brání postupu lipidových molekul do endotelu. To je důležitým vazodilatačním faktorem (Šafránková, 2006). Změny, které probíhají při aterogenezi v tepnách, můžeme rozdělit na tři stupně. I. stádium – lipidový proužek – vzniká tak, že do vnitřní výstelky a hladké svaloviny cév pronikají z krve lipoproteiny o nízké hustotě, ty přitahují monocyty, které fagocytují lipidy. I. stádium v procesu je bezpříznakové. II. stádium vzniká mezi 30-40. rokem a nazývá se fibrózní plát. Tento plát již prominuje do lumen cévy a zužuje jej. Začínají se projevovat první příznaky z nedokrvení orgánů. Do tohoto stádia řadíme i příznaky zúžení tepen – aterosklerotický plát (vyskytuje se spíše po

15

50. roce věku). Charakterizuje jej přítomnost ateromu, což je dutina ve ztluštělé intimě vyplněna žlutavou mastnou kaší (nekrotická hmota s velkým obsahem krystalů cholesterolu). Vrchní vrstva může být tenká, vlivem námahy, rozčílení praskne a nastává další. III. stadium se nazývá ateromový vřed. Ten vzniká právě z ateromového plátu, který na svém povrchu praskne a tím povrch přestává být nesmáčivý. Začnou se na něm shlukovat trombocyty a vzniká trombus až uzávěr tepny (Šafránková, 2006). K zúžení přívodných tepen v oblasti myokardu vedou tři mechanismy. První z mechanismů je aterosklerotický plát – projev aterosklerózy a je důležitý jeho charakter. Zajímá nás velikost a stabilita. Pláty se dělí podle rizika prasknutí. Rozlišujeme pláty – stabilní (tvrdé, roky staré pláty), které mají vysoký podíl vaziva a pevný vazivový kryt, zužují lumen cévy, nemají však tendenci ke komplikacím. Ohrožují pacienta pouze zužováním cévy. - nestabilní, neboli maligní (měkké pláty), které obsahují tukovou a nekrotickou hmotu, jejich kryt je tenký, může zde vzniknout štěrbina, která vředovatí, mají tendenci k nestabilitě. Velkým nebezpečím na takovémto plátu je vznik trombózy (Šafránková, 2006). Trombóza vzniká na narušeném plátu, kdy se zde aktivují a agregují krevní destičky, spouští se koagulační kaskáda a vzniká krevní sraženina, která může tepnu uzavřít. Spasmus je třetím mechanismem, který může přechodně zmenšit lumen tepny (Vokurka, 2013). V důsledku ischémie dochází ke vzniku bolesti. Z funkčního hlediska dochází k poruchám srdeční kontraktility s možnými projevy srdečního selhání a k arytmiím. V okamžiku, kdy dojde k úplnému přerušení toku krve, dochází k nekróze srdečního svalu a vzniká tak infarkt myokardu (Vokurka, 2013).

2.4 Infarkt myokardu Infarkt myokardu je tedy akutní ložisková ischemická nekróza srdečního svalu, vzniklá na podkladě náhlého uzávěru či extrémního zúžení věnčité tepny zásobující krví danou oblast.

16

2.4.1 Projevy infarktu myokardu Projevy IM – krutá bolest na hrudníku mnohdy s vyzařováním do levé ruky, do krku a dolní čelisti. Bolest často vzniká v klidu nebo v noci, trvá 20–30 minut a neustupuje po podání nitroglycerinu. Bolest je stálá, nemění se polohou těla, je provázena pocením, únavou, úzkostí, strachem, dušením, nevolností, poruchami krevního tlaku a srdeční frekvence. Při některých komplikacích může být – stav těžkého šoku, rychlá ztráta vědomí až náhlá smrt (Vokurka, 2013).

2.4.2 Dělení infarktu Infarkt myokardu se dělí podle místa, které postihl. Lokalizace místa poškození je dána místem uzávěru věnčité tepny. Dále můžeme rozdělit infarkt na transmulární – nekróza prochází celou stěnou a na netransmulární. Jak jsem již uvedla, při vzniku nekrózy v dané oblasti se po čase sval hojí neplnohodnotnou vazivovou jizvou, která není schopna kontrakce. Jizva se též může vyklenout a vzniká tak výduť (aneurysma), nebo může dojít k protržení (ruptura) buď zjizevnatělého ložiska, nebo aneurysmatu. (Vokurka, 2013). Další dělení infarktu myokardu se opírá o elektrokardiografii (EKG) obraz, kdy rozlišujeme infarkt myokardu bez elevací ST úseku (NSTEMI) nebo infarkt myokardu s ST elevacemi segmentu (STEMI) (Souček, 2011). V důsledku infarktu myokardu dochází k zhoršené stažlivosti dané komory, která pak může vézt k srdečnímu selhání, kardiogennímu šoku, poškození funkce chlopní (při poškození papilárního svalu), závažnou komplikací je též porucha srdečního rytmu a nejzávažnější je fibrilace komor, která vede ke ztrátě vědomí a bez rychlé pomoci ke smrti (Vokurka, 2013).

2.5 Rizikový faktor Rizikový faktor lze definovat jako určitý klinický nebo laboratorní znak, zjištěný u jedinců bez manifestních příznaků onemocnění, jehož přítomnost je sdružena se statisticky významně vyšším relativním rizikem, že k onemocnění v budoucnu dojde (Žák, 2011). Choroby srdce a cév mají zásadní rizikové faktory, kterých je mnoho (až 250). Mnozí autoři popisují více dělení rizikových faktorů, tedy znaků, které ukazují na spojitost s výskytem tohoto onemocnění. Omezení rizikových faktorů je důležitou součástí prevence a léčby. 17

K nejzávažnějším příčinám srdečně cévních chorob patří nevhodná výživa, nedostatek tělesného pohybu a kuřáctví. Výrazným nedostatkem naší národní stravy je taky vlažný vztah k ovoci a k zelenině. Zcela odlišná je tzv. středomořská strava, rozsáhle založená na olivovém oleji, zelenině a rybách. Právě touto stravou se vysvětluje, že výskyt srdečně cévních chorob je ve Středozemí podstatně nižší, než v mnoha ostatních zemích Evropy (Riečanský, 2009). Dělení rizikových faktorů Riečanský (2009) rozděluje rizikové faktory podle těchto hledisek: 1. Podle původu a)

vnější – nadměrný příjem energie s vysokou spotřebou živočišných tuků sacharidů, kouření, nedostatek fyzické aktivity, stres, vysoký příjem alkoholu, znečištěné ovzduší.

b) vnitřní – chyby tukového metabolismu, hypertenze, různé cévní anomálie. 2. Podle ovlivnitelnosti a)

neovlivnitelné – věk, pohlaví, dědičnost, tělesná konstituce.

b) ovlivnitelné – špatný lipidový profil, hypertenze, kouření, diabetes mellitus, c)

vedlejší – obezita centrálního typu, inzulínová rezistence, nedostatek pohybu, nevhodné složení potravy, psychosomatický typ, psychosociální zátěž, hormonální zátěž (Riečanský, 2009).

2.6 Věk Výskyt aterosklerózy je u starších osob mnohem vyšší, jak u mladých. Ohroženi jsou hlavně muži ve věku nad 45 let a ženy starší 55. let (Riečanský, 2009). U žen se věkové hranice pro riziko aterosklerózy snižuje, je-li žena po menopauze a neužívá substituční dávku estrogenů (Češka, 2012).

2.7 Pohlaví Muži do 70. roků jsou ohroženi 3-4 krát více jak ženy. Koronární artérie ženy jsou o 10-20 roků „mladší“ jak u muže. Mezi příznivé faktory u žen patří – vyšší koncentrace HDL – cholesterolu, nižší hodnoty triglyceridů a menší výskyt centrální obezity (Riečanský, 2009). 18

2.8 Genetické faktory, rodinná zátěž Dědičné faktory dnes můžeme přímo zjišťovat, o jejich významu v jednotlivých rodinách informuje posouzení rodinné anamnézy – historie výskytu onemocnění u příbuzných. Odráží také duální vliv genetických faktorů a společného rodinného prostředí, především stravování a sociální zvyklosti. Přibližně 2–5 % jedinců v populaci má vrozený sklon k vyšším hladinám lipidů v krvi.

2.9 Nadváha / obezita Vzhledem k celosvětovému nárůstu otylosti Světová zdravotnická organizace v roce 1997 vyhlásila obezitu epidemií. Obezita je stav spojený s nadměrnou tvorbou a ukládáním tuku a jeho nedostatečnou mobilizací z tukové tkáně. Z části je podmíněna dědičně, závisí však na způsobu života, poměru mezi energetickým příjmem prostřednictvím výživy a energetickým výdejem prostřednictvím tělesného pohybu. Nadváhou u nás trpí asi dvě třetiny mužů a polovina žen. Normální podíl tuku v organismu je u žen do 25–30 % a u mužů do 20–25 % (Dolina, 2009). Klasifikace obezity podle Queteletova indexu, který je nazýván jako body mass index BMI, rozděluje obezitu do tří stupňů. I. stupeň je BMI 30,0-34,9 kg / m2, II. stupeň je BMI 35,0-39,9 kg / m2 a BMI větší jak 40,0 kg / m2 hovoříme jako o III. stupni obezity. BMI je tedy celosvětovým měřítkem ke stanovení diagnózy. Měří se jako podíl tělesné hmotnosti (kg) a čtverce tělesné výšky m2 (Studenčan, 2007). Další důležité měření je distribuce tukové tkáně v organismu. Nejpoužívanějším klinickým parametrem je obvod pasu. Za zvýšené riziko považujeme obvod pasu u žen nad 80 cm a u mužů nad 94 cm. Dle rozložení tuku v organismu rozlišujeme androidní a gynoidní typ obezity. Androidní typ je charakterizován zvýšeným ukládáním tukové tkáně v abdominální části. Tento typ je spojen též s vyšším výskytem metabolických onemocnění. Významné je zmnožení tukových buněk ve svalové tkáni a v jaterním parenchymu, tím dochází ke kvalitativním a funkčním změnám těchto orgánů. Pro druhý typ obezity, tedy gynoidní je typické ukládání tuku v oblasti hýždí a stehen (Dolina, 2009). Doporučovaný BMI je 18,5-25 a obvod pasu do 102 cm u mužů a do 88 cm u žen (Studenčan, 2007).

19

2.9.1 Terapie Terapie obezity vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje změnu životního stylu, dietní, pohybovou léčbu s behaviorální intervencí a farmakologickou léčbu. Pohybová aktivita u léčby obezity přispívá k negativizaci energetické bilance organismu, má také pozitivní vliv na řadu metabolických parametrů, např. pokles inzulinémie, snížení hladiny fibrinogenu, pokles hladiny triglyceridů a vzestupu HDL. Edukace k pohybu má být zaměřená na každodenní běžnou aktivitu a také na zvýšení fyzické aktivity v rámci pravidelného kondičního cvičení (Dolina, 2009).

2.9.2 Dietní léčba Dietní léčba obezity spočívá v nízkoenergetické dietě, u níž je cílem negativní energetická bilance organismu. Dolina (2009) uvádí několik pravidel k racionální dietě: -

Omezení tuků v potravě, jak tuky vázané obsažené v potravinách, tak volné používané na přípravu různých pokrmů. Důraz klademe na zastoupení nízkotučných potravin, jako jsou libová masa a nízkotučné výrobky.

-

Při přípravě pokrmů je nejlepší technologický postup dušení, pečení na vodě a opékání na sucho.

-

Celkové snížení energetického příjmu docílíme výběrem energeticky chudých potravin a zmenšením porcí se zařazováním optimálního množství zeleniny. Dosáhneme tím také k větší porci pokrmu a zvýšíme příjem vlákniny.

-

Dalším pravidlem je dodržování pestrosti stravy. Makroživiny jsou v potravě zastoupeny ve formě sacharidů, jejímž zdrojem jsou v potravě výrobky z žitné mouky, celozrnné pečivo, brambory, luštěniny, rýže, těstoviny, zelenina a ovoce.

-

Bílkoviny – ve formě jak rostlinné, tak živočišné. Plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy v potravinách živočišného původu, jejímž zdrojem je libové maso (kuře, krůta, králík, ryby), z vepřového masa je nejvhodnější kýta, z hovězího masa zadní. Další plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy v nízkotučných mléčných výrobcích. Neplnohodnotné bílkoviny obsažené v rostlinných potravinách jsou např. luštěniny a obiloviny.

20

-

Tuky jsou též důležité pro naše tělo a jsou nejvydatnějším zdrojem energie. Měly by převažovat tuky rostlinného původu a tuky z ryb, živočišné tuky v minimálním množství.

-

Pro přípravu pokrmů je nejvhodnější používat rostlinný, olivový, slunečnicový nebo kukuřičný olej. Rybí tuk je zástupcem mastných kyselin a vitamínu D.

-

Mikroživiny jsou neenergetické složky potravy a jsou důležité jejich optimální dávky. Do této skupiny patří – vitamíny např. vitamín D důležitý pro optimální ukládání minerálních látek do kostí, vitamín K pro normální krevní srážlivost, vitamín B pro správný průběh metabolických pochodů.

-

Minerální látky – vápník doporučován pro růst kostí, zubů, fyziologické procesy jako přenos nervových vzruchů, svalové stahy a krevní srážlivost. Zdroj vápníku v potravinách jsou mléčné výrobky a mléko.

-

Dodržováním pravidelnosti stravy předcházíme k poklesům glykémie, která končí rychlým a nadměrným doplněním energie. Strava by měla být přijímána v menším množství vícekrát za den (4 - 5 porcí).

-

V neposlední řadě je důležitý dostatečný příjem tekutin, což je dva a více litrů za den (Dolina, 2009).

2.10 Stres Stres je široký a obsáhlý pojem, jednotliví autoři publikací se snaží přiblížit význam slova různými definicemi. V historii byl stres definován jako připravenost pečující o dostatek energie k útěku nebo boji. Hormony, které se uvolňují při stresu, nám umožňují reagovat pohotově a efektivně (Hauser, 2003). Pod pojmem stres rozumíme jistý stav napětí, díky jemuž je organismus schopen reagovat na různé podněty. Podměty jsou odborně nazývány stresory (Plamínek, 2008). Podle obecné interpretace stres ohrožuje pocit celkové pohody a zdraví, přílišného napětí a zátěže (Hartl, 2000). Při stresu dojde ke změně fyzického stavu jedince, což vede ke zrychlení tepové frekvence, zrychlení dechu, zvýší se svalové napětí a frekvence mozkových vln, zvýší se vylučování steroinu, který zabraňuje vzniku depresí. Začnou se produkovat hormony adrenalin, 21

noradrenalin, kortizol, z jater je uvolňován krevní cukr, což vede k získání energie a v neposlední řadě se začne vlivem stresu z tukové tkáně spalovat tuk. Hypofýza začne produkovat adrenokortikotropní hormon, který působí na nadledviny a společně se sekrecí nadledvinek probíhá celá řada humorálních změn. Jednou z humorálních změn při stresu je také zvýšení krevního tlaku (Cungi, 2001). Stres je odborným termínem, který vyjadřuje tíseň, zátěž, nebo tlak jedince. Stává se tak hlavním faktorem ovlivňujícím zdraví. Pod tímto pojmem si lze představit soubor reakcí člověka na vnitřní a vnější změny, které narušují normální chod organismu. Tyto změny mohou dokonce narušit existenci. Stres často vede k nemocím, stává se jejich příčinou, vede k rychlejšímu stárnutí, v extrémních případech dokonce k rychlejší úmrtnosti (Hartl, 2000). Stres můžeme rozdělit na akutní a chronický. Příznaky při akutním stresu jsou nespavost, stav trvalého napětí, trávicí potíže, palpitace, svíravé bolesti na hrudi, migréna dále to mohou být organické poruchy jako žaludeční vředy, rozvinutí diabetes. Akutní stres může nejčastěji navazovat na traumatický zážitek. Pokud jde o chronický stres, dostavuje se únava, vyčerpanost až deprese (Cungi, 2001). Individuální reaktivita na stres je velmi variabilní. Závisí jak na vrozených, tak na naučených vlastnostech. Nejdůležitější v prevenci stresu je harmonický životní styl. Praško (2007) publikuje, chceme-li být ke stresu odolnější, musíme udělat některé změny v našem každodenním životě. Uvádí tyto změny: -

Dbejte o sebe – dobrá rozcvička, kvalitní spánek a vyvážená strava mají vliv na kvalitu života.

-

Uspořádejte si svůj denní program.

-

Buďte realističtí – určete si realistické termíny, které můžeme stihnout.

-

Využijte svůj volný čas.

-

Každý den udělejte něco, co vám přinese potěšení.

-

Chovejte se asertivně – jak doma, tak v zaměstnání.

-

Mějte dobré vztahy jak v zaměstnání, tak se svými blízkými.

-

Ponechte si svoji bojovou náladu a naučte se počítat do deseti.

22

-

Nepomlouvejte.

-

Vyhýbejte se nadměrné únavě.

-

Nevyhýbejte se tomu, čeho se bojíte.

-

Pravidelně cvičte.

-

Odolejte přejídání, opíjení se a kouření.

-

Racionalizujte svoje stravování.

-

Nezapomeňte na pochvalu.

-

Nezapomeňte na kulturní zájmy.

-

Definujte si priority, nemusíte mít všechno.

-

Používejte humor.

-

Nedovolte, aby váš stres příliš narostl.

-

Nevybíjejte si zlost na nepravých lidech.

2.11 Hypertenze Hypertenze představuje hlavní rizikový faktor infarktu myokardu. Krevní tlak je tlak, kterým působí krev na stěnu cévy. Souvisí se stavbou a funkcemi krevního oběhu a je vytvářen srdcem, jako krevní pumpou (Šafránková, 2006). Arteriální hypertenzí se podle světové zdravotnické organizace (WHO) a mezinárodní společnosti pro hypertenzi rozumí opakující se zvýšení systolického krevního tlaku na 140 a více mm Hg nebo diastolického krevního tlaku na 90 a více mm Hg. Hodnoty je potřeba naměřit ve dvou ze tří měření (Widimský, 2008). Výskyt v dospělé populaci je 20–25 %. Se stoupajícím věkem stoupá i výskyt. Vysoký tlak krve mechanicky poškozuje endotel cév, přes který pak snáze pronikají molekuly lipidů a začíná proces aterosklerotických změn cév. Ateroskleróza a změny v cévách jsou popsány v kapitole ateroskleróza. Vlivem poškozeného endotelu cév se mění elektrolytové transportní mechanismy přes buněčnou membránu, což způsobuje trvalou vasokonstrikci, tím se pak zvyšuje tlak krve (Šafránková, 2006).

23

Dělení hypertenze Hypertenzi můžeme rozdělit dle příčin na esenciální (primární) a sekundární. U esenciální hypertenze je příčina neznámá, známe pouze rizikové faktory. Rizikové faktory napomáhající vzniku primární hypertenze jsou – genetická dispozice, kouření, zvýšený přísun NaCl, nedostatek kalia, kalcia a magnezia, obezita, alkohol a stres. Sekundární hypertenzí je postižena 4 % populace a má souvislosti s jiným onemocněním (Šafránková, 2006). Léčba hypertenze Léčbu hypertenze můžeme rozdělit na nefarmakologickou a farmakologickou. Nás bude zajímat z hlediska RF nefarmakologická léčba hypertenze. Nefarmakologická léčba zahrnuje: zanechání kouření, což významně sníží riziko kardiovaskulárních nemocí, snížení tělesné hmotnosti s následnou stabilizací váhy u osob s nadváhou a obezitou, dostatečná fyzická aktivita, fyzická zátěž. Dále redukce příjmu soli - omezení příjmu NaCl pod 5 g / 24 hod., redukce příjmu alkoholu na 20–30 g denně u mužů a na 10–20 g denně u žen. Léčba zahrnuje též úpravu stravovací návyků (Widimský, 2008).

2.12 Alkohol Z hlediska účinků na lidský organismus a zdraví jedince je alkohol toxická látka. Dobře prochází biologickými membránami, rychle se vstřebává z gastrointestinálního traktu a prostupuje hematoencefalickou bariérou do mozku, alkohol též ovlivňuje nervový systém (Fischer, 2009). Etanol (ethylalkohol) vzniká alkoholovým kvašením rostlinných produktů s obsahem sacharidů, případně následnou destilací. Je hlavní psychoaktivní složkou alkoholických nápojů (Fischer, 2009). Alkohol je tlumivá látka poškozující orgány, má též všestranné účinky. Je vyhledáván pro své působení na lidskou psychiku, nabízí chuťové požitky, dodává do organismu vodu, elektrolyty a do jisté míry i živiny (Heller, Pecinovská, 2011). Alkohol negativně působí na jednotlivé orgány. Poškození orgánů závisí na frekvenci pití, celkovém množství požitého alkoholu a na denní dávce. Míra poškození organismu také závisí na genetické dispozici, individuální vnímavosti a na prodělaných onemocněních. Etanol je považován i za rizikový faktor vzniku nádorového onemocnění (Heller, Pecinovská, 2011). Nás samozřejmě bude zajímat vliv alkoholu na kardiovaskulární systém. 24

„Srdce a krevní oběh jsou jednak přímo poškozovány alkoholem a jeho metabolity, jednak jsou ohroženy zvýšeným ukládáním lipidů do cévní stěny, které je způsobeno poruchou jejich přeměny v játrech.“(Heller, Pecinovská, 2011, s. 60). V lékařských kruzích se o alkoholu hovoří nejvíce v souvislosti s ischemickou chorobou a to vesměs v příznivém světle. Alkohol je z medicínského hlediska značně složitou a kontroverzní záležitostí. O škodlivosti nadměrné konzumace snad nikdo nepochybuje. Riziko je nejnižší při určité mírné konzumaci, odpovídá přibližně 20 g / den a liší se podle pohlaví. U žen by toto množství nemělo překračovat 0,3 l vína, 0,3 l piva nebo 20 ml lihovin denně. U mužů je tato dávka dvojnásobná (Widimský, 2008). Světová zdravotnická organizace v projektu MONICA, poukazuje na snížení kardiovaskulární mortality a morbidity spojené se střídmou konzumací alkoholických nápojů. Snížení mortality je spojené především s červeným vínem. Střídmé pití alkoholu zvyšuje hladiny HDL – cholesterolu. Díky zvýšené hladině HDL – se snižuje riziko výskytu aterosklerózy, infarktu myokardu, ischemické choroby srdeční (Widimský, 2008). Na tomto místě bych chtěla shrnout účinky alkoholu na kardiovaskulární systém obecně. Vysoký příjem alkoholu přispívá ke vzniku vysokého krevního tlaku, k porušení srdečního rytmu a k funkčním poruchám srdeční svaloviny. Ochranný vliv alkoholu na kardiovaskulární systém se týká velmi střídmé konzumace. Malé dávky alkoholu konzumované obden mohou mít pozitivní dopad na výskyt infarkt myokardu. Při vyšších dávkách však dochází naopak k poškození srdeční tkáně.

2.13 Kouření V České republice má kouření na svědomí 15 % všech úmrtí na choroby srdce a cév, zejména u osob ve věku do 60. let (Králíková, 2008). Už po jednom roce ukončení kouření lze prokázat pozitivní vliv na vznik infarktu myokardu a na mortalitu. Podle průzkumů se jedna třetina až polovina pacientů po prodělaném infarktu myokardu ke kouření vrací do 6 – 12. měsíců (Studenčan, 2007). Kouření cigaret zvyšuje výskyt ischemické choroby srdeční a také úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění. Cigareta s nižším obsahem nikotinu riziko onemocnění nesnižuje. Riziko onemocnění se snižuje po zanechání kouření a to po krátké době několika měsíců téměř na úroveň nekuřáka (Fait a kol., 2008).

25

Z hlediska populace je kouření nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem kardiovaskulárního onemocnění a u pacientů s manifestním kardiovaskulárním onemocněním je požadavek úplné abstinence základem úspěšné léčby (Štěpánková, 2008). Kouření a jeho škodlivý vliv se uplatňuje především v přítomnosti jiných predisponujících činitelů, jako je hypertenze, zvýšená hladina lipidů v krvi aj. Při společném působení dvou nebo více těchto faktorů stoupá riziko onemocnění ischemické choroby srdeční geometrickou řadou (Novák a kol., 1980). V různých studiích byl zkoumán vztah mezi onemocněním ischemické choroby srdeční a počtem vykouřených cigaret. Ukázalo se, že nemoc je významně častější u mužů kouřících více než 10 cigaret za den. Úmrtnost kuřáků na tuto chorobu stoupá s počtem vykouřených cigaret a s dobou kouření. Nikotin uvolňuje z dřeně nadledvin katecholaminy a tím způsobuje zvýšení krevního tlaku, minutového i tepového volumu srdce i tepové frekvence. To vše znamená větší práci levé komory a vyšší spotřebu kyslíku. Oxid uhelnatý, respektive karbonylhemoglobin, který v důsledku jeho působení vzniká, zhoršuje zásobování tkání kyslíkem a usnadňuje průnik lipidů do stěn tepen. Je-li kouření hlavním činitelem ischemické choroby srdeční, pak je příčinou zvýšení úmrtnosti především zvýšené vystavení organismu působení oxidu uhelnatého (Novák a kol., 1980). Aktivní i pasivní forma kouření se podílejí na progresi aterosklerózy. Vede ke spuštění a udržování patologických změn, kdy poškozuje cévní reaktivitu, vytváří prokoagulační stav, startuje a akceleruje zánět v cévní stěně, mění spektrum krevních lipidů (Černohous, 2011). Kouření cigaret je spojeno se vznikem endotelové dysfunkce, což se projeví zhoršenou dilatací cév závislou na endotelu, proliferací hladké svaloviny cévní stěny a sníženou vazodilatační odpovědí. Velmi důležitým a klinicky snadno zjistitelným markerem endotelové dysfunkce je mikroalbuminurie, která je zároveň prediktorem renálního poškození, kardiovaskulárního rizika i celkové mortality. Na základě těchto poznatků je evidentní, že kouření cigaret vede ke vzniku endotelové dysfunkce malých i velkých arterií a tedy k rozvoji aterosklerotického procesu (Rosolová, 2013). Při vzniku aterosklerózy má mnohem větší význam oxid uhelnatý než sám nikotin. U osob, které mají v krvi více než 5 % karbonylhemoglobinu (u silnějších kuřáků běžné) riziko aterosklerotických nemocí (infarkt myokardu) je více než 20 krát vyšší. Bylo prokázáno, že při kouření cigaret se ateroskleróza zhoršuje, bez ohledu na obsah nikotinu v cigaretách.

26

Naopak nemocní, kteří kouřit přestanou, snesou větší fyzickou zátěž a méně často trpí touto chorobou (Klener, 1999).

2.14 Diabetes mellitus Diabetes mellitus je též v laické veřejnosti nazýván jako cukrovka. Jedná se o chronické onemocnění, jehož znakem je hyperglykémie, která vzniká nedostatečnou sekrecí nebo účinkem inzulínu. Inzulín snižuje glykémii působením v játrech a zasahuje i do metabolismu tuků a bílkovin. Pokud je sekrece inzulínu nedostatečná, dochází k hyperglykémii (Navrátil, 2008). Diagnoza diabetu je založena na typických klinických příznacích (polyurie, polydipsie, polyfagie). Pro glykémii na lačno je norma pod 5,6 mmol/l a diabetes diagnostikován od 7 mmol/l (Navrátil, 2008). Nejčastější formy diabetu jsou typ 1 a typ 2. Diabetes mellitus především 2. typu je vnímán jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů kardiovaskulárního onemocnění. Jsou příčinou 2/3 úmrtí pacientů s diabetem mellitem 2. typu. Framinghamské studie však neprokázaly, že by agresivnější léčba diabetiků vedla ke snížení výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Dalo by se říci, že diabetik má vysoké riziko kardiovaskulárního onemocnění tehdy, pokud je nositelem dalších rizikových faktorů, mezi které patří bezpochyby diabetická dyslipidémie (Dolina, 2009).

2.15 Poruchy metabolizmu lipidů Poruchy metabolizmu lipidů jsou skupinou metabolických chorob hromadného výskytu. Jsou charakterizovány patologicky zvýšenou nebo sníženou hladinou lipidů a lipoproteinů v plazmě. Vznikají v důsledku zvýšené syntézy nebo sníženého katabolismu lipoproteinových částic, jež zajišťují transport tukových látek (Češka, 2012). Prezentují se jako jeden z nejdůležitějších rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, které jsou stále nejvýznamnější příčinou mortality na celém světě. Tuky se dostávají do organismu stravou (živočišnou, rostlinou), které se v krvi vážou na bílkoviny (proteiny), a vznikají lipoproteiny. V krvi se nachází několik druhů tuků. Nejznámější je cholesterol (Navrátil, 2008).

27

2.15.1 Cholesterol Cholesterol je pro člověka životně důležitá látka. Tvoří se především v játrech, přibližně 1 gram. Tuto látku potřebujeme například pro vznik některých hormonů v nadledvinách, vzniká z ní i vitamín D a je součástí žlučových kyselin. Pokud cholesterol přijímáme ve stravě, náš organismus sníží jeho tvorbu. Když jsou přijímány dlouhodobě vyšší dávky cholesterolu, může dojít k poruše jeho regulaci v organismu. Výsledkem rovnováhy mezi příjmem, tvorbou a na druhé straně odbouráváním je hladina cholesterolu v krvi (Češka, 2012). Pro nás je z praktického hlediska nejdůležitější LDL a HDL cholesterol. HDL cholesterol (high desity lipoprotein), nazývaný jako „dobrý“ cholesterol, který má vysokou hustotu a je pro nás přínosný, jelikož snižuje riziko kornatění cév (Navrátil, 2008). Naproti tomu LDL (low desity lipoprotein), nazývaný „zlý“ cholesterol, má nízkou hustotu a jeho zvýšené množství v krvi vede ke zrychlení aterosklerotického procesu a následnému kornatění cév. Většinou zjišťujeme čtyři hodnoty v krevním vzorku: LDL, HDL, celkový cholesterol a triglyceridy. U zdravého jedince by se měl celkový cholesterol pohybovat do 5 mmol/l, LDL do 3 mmol/l, HDL do 1mmol/l a triglyceridy do 1,75 mmol/l (Navrátil, 2008).

2.15.2 Hypercholesterolemie Většina poruch je primární, podmíněná metabolickými odchylkami a posílená nezdravým životním stylem, např. nestřídmou dietou. Léčba spočívá v redukční dietě s omezením potravin bohatých na cholesterol. Pokud redukční dieta nestačí, podáváme léky, z nichž nejúčinnější jsou statiny. Je též doporučována pohybová aktivita, která zvyšuje HDL (Češka, 2012).

2.15.3 Hypertriacylglycerolemie Hypertriacylglycerolemie je obvykle způsobena zvýšenou jaterní syntézou VLDL, ke které přispívá obezita, inaktivita, inzulinorezistence a zvýšený přívod koncentrovaných cukrů, nasycených tuků a alkoholu. Dieta by měla směřovat k ideální hmotnosti, s omezením škodlivých vlivů (Navrátil, 2008).

28

Součástí léčby u poruch metabolismu lipidů by měla být úprava stravovacích návyků s

minimalizací

příjmu

mastných

kyselin

a

cholesterolu.

Doporučuje

se

příjem

omega-3 mastných kyselin, ovoce, zeleniny, vláknin a zeleniny (Navrátil, 2008). Praktický přehled doporučených a zakázaných potravin je v Tabulce 2. Pokud bych měla shrnout základní cíle léčby hyperlipoproteinémie a dyslipidémie jsou to nejen normalizace parametrů lipidového a lipoproteinového metabolismu, ale především ovlivnění kardiovaskulárního rizika a snížení rizika ischemické choroby srdeční. Uvědomímeli si, že ischemická choroby srdeční vzniká na podkladě kombinací několika rizikových faktorů současně, musíme i režimová opatření u těchto chorob pojímat komplexně. Základem je nefarmakologická léčba jako úprava dietních a režimových návyků. Jestliže nejsou tyto režimová doporučení dostatečně účinná, přistupujeme k dalším způsobům léčby.

29

3

PRAKTICKÁ ČÁST

3.1 Metodika výzkumu Pro sběr dat od respondentů jsem si vybrala formu anonymního dotazníku (Příloha 5). K získání informací o rizikových faktorech infarktu myokardu jsem sestavila anonymní dotazník, který obsahoval 24 otázek. Otázky byly dvou typů. Prvním typem, otázky uzavřené, kdy měli respondenti označit jemu vyhovující odpověď. Uzavřené otázky nabízely hotové alternativní odpovědi. Na některé otázky mohl respondent jako odpověď vybrat pouze jednu možnost, na některé mohl respondent vybrat více možností (otázky 10, 18, 20, 24).

Záhlaví dotazníku stručně popisovalo jeho účel, informace o anonymitě a poděkování respondentů, nutné bylo přiložit prohlášení o zachování soukromí. V první části samotného dotazníku jsem zjišťovala demografické údaje respondentů (otázky 1–6). V položce 3 jsem vypočítala BMI respondentů z uvedené výšky v centimetrech a váhy v kilogramech. Pro výpočet jsem použila vzorec: BMI = hmotnost (kg) / výška (m)2. Tato hodnota sloužila jako indikátor nadváhy či obezity u respondentů. Další otázky se týkaly především rizikových faktorů. Zajímalo mě, zda respondenti kouří, zda se zdravě stravují, dodržují pitný režim (otázky 7, 9, 11, 12). Informace související s onemocněním infarktu myokardu, ateroskleróze, jak ovlivňuje kouření srdeční systém (otázky 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20). Dále jsem se ptala na pohybovou aktivitu a vystavování se stresovým situacím (otázky 21–23). V poslední položce dotazníku mě zajímalo, zda respondenti trpí na onemocnění – vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol v krvi, diabetes mellitus a v neposlední řadě zda prodělali již zmiňovaný infarkt myokardu. Otázky v dotazníku byly formulovány v návaznosti na stanovený cíl a hypotézy. K hypotéze 1 se vztahovaly otázky 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20. K hypotéze 2 se vztahovaly otázky 7, 8, 9, 10, 11 a 12. K poslední hypotéze se vztahovala otázka 23.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a zkoumaného prostředí V dotazníkovém šetření jsem distribuovala 130 dotazníku, které byly umístěny ve znojemské nemocnici a to na interním oddělení a na jednotce intenzivní péče interního oddělení od února 2014 do dubna 2014. Dotazník vyplňovali pacienti hospitalizovaní na uvedených odděleních.

30

Povolení pro sběr dat a distribuci dotazníků jsem dostala od hlavní sestry znojemské nemocnice PhDr. Jany Vackové (Příloha 4).

3.3 Průběh výzkumu Díky výborné spolupráci personálu interního oddělení a jednotky intenzivní péče interního oddělení byla návratnost dotazníků 100 %, vrátilo se tedy všech 130 dotazníků. Z tohoto sta dotazníku byly 2 (2,6 %) dotazníky nepoužitelné z důvodu částečného vyplnění. Má práce tedy obsahuje výsledky ze 128. dotazníků.

3.4 Zpracování získaných dat Výsledky jsem zpracovávala v programu Microsoft Office Excel 2010 a v Microsoft Office Word 2010. Položky jsou zpracované v tabulkách s absolutní a relativní četností. Položka v dotazníku 1 je znázorněna pomocí grafu.

3.5 Výsledky výzkumu Graf 1 Pohlaví respondentů

128

140 120 100 72

80 60

ženy

56

Muži celkem

40 20 0 pohlaví

Položka 1 zjišťovala pohlaví respondentů. Mužů bylo 72 (56,25 %) a žen 56 (43,75 %).

31

Tabulka 1 Věk respondentů

Pohlaví Věk

Ženy Absolutní Relativní četnost četnost

Muži Absolutní Relativní četnost četnost

Celkem Absolutní četnost

Relativní četnost

25–44 let

11

19,64 %

17

23,61 %

28

21,88 %

45–64 let

11

19,64 %

33

45,83 %

44

34,38 %

65–83 let

34

60,71 %

22

30,56 %

56

43,75 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100%

Položka 2 zjišťovala věk respondentů. Věk respondentů jsem rozdělila do tří věkových skupin. První skupina – střední dospělost, 25–44 let, tvořilo 28 (21,88%) respondentů, 11 žen a 17 mužů. Druhá skupina – pozdní dospělost, 45–64 let, tvořilo 44 (34,38 %) respondentů, 11 žen a 33 mužů. Třetí skupina nazývána stáří 65–84 let, tvořilo 56 (43,75 %) respondentů, 34 žen a 22 mužů.

32

Tabulka 2 Hodnoty BMI

Pohlaví BMI




Relativní četnost

˂ 18,5

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

18,9–24,9

26

46,43 %

2

2,78 %

28

21,88 %

25–29,9

21

37,50 %

35

48,61 %

56

43,75 %

30–34,9

3

5,36 %

21

29,17 %

24

18,75 %

35–39,9

4

7,14 %

14

19,44 %

18

14,06 %

˃ 40

2

3,57 %

0

0,00 %

2

1,56 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100%

V položce 3 mě zajímala současná váha a výška respondentů. Ze zjištěných hodnot jsem vypočítala Body Mass Index (BMI) a rozdělila do šesti skupin. První skupina byla hodnota BMI pod 18,5, což je nazývána jako podváha. Do této skupiny se mi nepodařilo zařadit žádného z respondentů. Druhou skupinu s BMI 18,9–24,9, což je ideální váha, tvořilo 28 (21,88 %) respondentů, z toho 26 žen a 2 muži. Nejpočetnější skupinu s BMI 25–29,9 tvořilo 56 (43,75 %) respondentů, 21 žen a 35 mužů. Tato skupina je klasifikována jako nadváha a je zde zvýšené zdravotní riziko. Další skupinu s BMI nad 30 nazýváme jako obezitu. Obezita I. stupně s BMI 30–34,9, tvořilo jí 24 (18,75 %) respondentů, 3 ženy a 21 mužů. Zdravotní riziko je zde vysoké. Obezita II. stupně s BMI 35–39,9 s velmi vysokým zdravotním rizikem tvořilo 18 (14,06 %) respondentů, 4 ženy a 14 mužů. Extrémní zdravotní riziko s BMI nad 40, tvořila obezita III. stupně a zařadili se zde 2 (1,56 %) respondenti a obě byly ženy.

33

Tabulka 3 Vzdělání respondentů

Pohlaví Vzdělání




Relativní četnost

Odpověď A

8

14,29%

20

27,78%

28

21,88%

Odpověď B

20

35,71%

32

44,44%

52

40,63%

Odpověď C

23

41,07%

1

1,39%

24

18,75%

Odpověď D

3

5,36%

9

12,50%

12

9,38%

Odpověď E

2

3,57%

10

13,89%

12

9,38%

Celkem

56

100%

72

100%

128

100%

Legenda:

Odpověď A – základní vzdělání Odpověď B – středoškolské vzdělání bez maturity Odpověď C – středoškolské vzdělání s maturitou Odpověď D – vyšší odborné Odpověď E – vysokoškolské V položce 4 mě zajímalo nejvyšší dosažené vzdělání respondentů. Z položky vyplynulo 28 (21,88 %) respondentů z toho 8 žen a 20 mužů mělo ukončeno pouze základní vzdělání. Dalších 52 (40,63 %) respondentů, 20 žen a 32 mužů mělo středoškolské vzdělání bez maturity, naopak středoškolské vzdělání s maturitou absolvovalo 24 (18,75 %) respondentů, 23 žen a jeden muž. Další možné vzdělání bylo vyšší odborné a vysokoškolské. Vyšší odborné vzdělání absolvovalo 12 (9,38 %) respondentů a to 9 mužů a 3 ženy a stejný počet, tedy 12 (9,38 %) respondentů vysokoškolské vzdělání, 2 ženy a 10 mužů.

34

Tabulka 4 Zaměstnání respondentů

Pohlaví Zaměstnání

Ženy Muži Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost


Relativní četnost

Student

3

5,36 %

1

1,39 %

4

3,13 %

Zaměstnaný

14

25,00 %

22

44,44%

36

28,13 %

Nezaměstnaný

2

3,57 %

6

8,33 %

8

6,25 %

Mateřská dovolená

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

Důchodce

36

64,29 %

40

55,56 %

76

59,38 %

Invalidní důchodce

1

1,79 %

3

4,17 %

4

3,13 %

Celkem

56

100%

72

100 %

128

100 %

V položce 5 mě zajímalo, v jaké sociální situaci se respondenti nachází. Studující respondenti byli 4 (3,13 %), z tohoto počtu byly 3 ženy a jeden muž. Zaměstnaných respondentů 36 (28,13 %), 14 žen a 22 mužů. Možnost nezaměstnaných uvedlo 8 (6,25 %) respondentů a to 2 ženy a 6 mužů. Na mateřské dovolené je 0 respondentů. Nejvíce respondentů je v důchodu, což bylo 76 (59,38 %) a to 36 žen a 40 mužů a v invalidním důchodu byli respondenti 4 (3,13 %), jedna žena a 3 muži.

35

Tabulka 5 Bydliště respondentů

Pohlaví Bydliště




Relativní četnost

Vesnice

17

30,36 %

27

37,50 %

44

34,38 %

Město

39

69,64 %

45

62,50 %

84

65,63 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100 %

V položce 6 mě zajímalo, zda respondenti bydlí ve městě či na vesnici. Ve městě bydlí 44 (34,38 %) respondentů a na vesnici uvedlo 84 (65,63 %). Z toho bydlí 17 žen na vesnici a 39 ve městě. Mužů bydlí 27 na vesnici a 45 ve městě.

36

Tabulka 6 Kouření u respondentů

Pohlaví Návyk




Relativní četnost

Odpověď A

53

94,64 %

27

37,50 %

80

62,50 %

Odpověď B

0

0,00 %

32

44,44 %

32

25,00 %

Odpověď C

0

0,00 %

10

13,89 %

10

7,81 %

Odpověď D

3

5,36 %

3

4,17 %

6

4,69 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100 %

Legenda:

Odpověď A – Nekouřím, nikdy jsem nekouřil. Odpověď B – Nekouřím, přestal jsem. Odpověď C – Kouřím nepravidelně Odpověď D – Kouřím pravidelně V následujících otázkách dotazníku mě zajímali přímo rizikové faktory. V otázce 7 jsem se respondentů ptala na problematiku kouření. Respondentů, kteří nekouří a nikdy nekouřili, bylo nejvíce a to 80 (62,5 %), 53 žen a 27 mužů. Respondentů, kteří kouřili, ale již přestali, bylo 32 (25 %) a to 32 mužů a žádná žena. Nepravidelně kouří 10 (7,81 %) respondentů a byli to jen muži a 6 (4,69 %) respondentů, z toho 3 ženy a 3 muži odpověděli, že kouří pravidelně. V položce u respondentů, kteří kouří, mě zajímalo, kolik kusů cigaret denně vykouří. Ze tří žen vykouří dvě ženy 7 cigaret a jedna žena 5 kusů cigaret. Dva muži uvedli 20 cigaret denně, jeden muž uvedl, že vykouří 5 – 10 cigaret.

37

Tabulka 7 Vědomosti respondentů o dodržování diety

Pohlaví Odpověď




Relativní četnost

Ano

50

89,29 %

54

75,00 %

104

81,25 %

Ne

0

0%

4

5,56 %

4

3,13 %

Nevím

6

10,71 %

14

19,44 %

20

15,63 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100%

Položka 8 znázorňovala, zda si respondenti myslí, že dodržování diety je důležité. Ze 128 respondentů si nejvíce z nich myslí, že dodržování diety je důležité, uvedlo 104 (81,25 %) respondentů z toho 50 žen a 54 mužů. Další možnost a to že dodržování diety není důležité, uvedli 4 (3,13 %) respondenti a byli to muži. 20 (15,63 %) respondentů a to 6 žen a 14 mužů neví, zda dodržování diety je důležité.

38

Tabulka 8 Pravidelnost stravování u respondentů

Pohlaví Stravování




Relativní četnost

Odpověď A

25

44,64 %

35

48,61 %

60

46,88 %

Odpověď B

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

Odpověď C

3

5,36 %

13

18,06 %

16

12,50 %

Odpověď D

28

50,00 %

16

22,22 %

44

34,38 %

Odpověď E

0

0,00 %

8

11,11 %

8

6,25 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100 %

Legenda:

Odpověď A – Jím pravidelně 3 jídla denně. Odpověď B – Celý den hladovým a najím se večer. Odpověď C – Stane se, že vynechám 1–2 jídla denně. Odpověď D - Jím 3–5 jídel denně. Odpověď E – Občas se přejídám U položky 9 jsem se zajímala o to, zda respondenti dodržují zásady pravidelného stravování. Nejvíce respondentů 60 (46,88 %), 25 žen a 35 mužů, jí pravidelně tři jídla denně. Celý den hladový 0 respondentů. U 16 respondentů (12,5 %), 3 ženy a 13 mužů se stane, že vynechají 1–2 jídla denně. Jím pravidelně 3–5 jídel odpovědělo 44 (34,38 %) respondentů, z toho 28 žen a 16 mužů. Na poslední otázku, zda se respondenti přejídají, odpovědělo 8 (6,25 %) respondentů a byli to pouze muži.

39

Tabulka 9 Znalosti respondentů o nevhodnosti konzumace druhů masa

Pohlaví Potraviny – maso




Relativní četnost

Kuřecí

2

2,47 %

14

13,59 %

16

8,70 %

Hovězí

17

20,99 %

7

6,80 %

24

13,04 %

Vepřové

45

55,56 %

39

37,86 %

84

45,65 %

Králičí

0

0,0 %

8

7,77 %

8

4,35 %

Rybí

0

0,00 %

4

3,88 %

4

2,17 %

Jiné (zvěřina)

17

20,99 %

31

30,10 %

48

26,09 %

Celkem

81

100 %

103

100 %

128

100 %

V položce 10 jsem se zajímala, zda respondenti mají znalosti o tom, jaký druh masa je nevhodné konzumovat. Nejvíce z dotazovaných respondentů odpovědělo – vepřové maso 84 (45,65 %) a to 45 žen a 39 mužů, kuřecí maso 16 (8,7 %), dvě ženy a 14 mužů, hovězí maso 24 (13,04 %), 17 žen a 7 mužů, králičí maso 8 (4,35 %) uvedli pouze muži, ryby 4 (2,17 %) uvedli také pouze muži. Možnost jiné (zvěřina) uvedlo 48 (26,09 %) respondentů a to 17 žen a 31 mužů.

40

Tabulka 10 Pitný režim u respondentů

Pohlaví Pitný režim




Relativní četnost

Půl litru

3

5,36 %

5

6,94 %

8

6,25 %

1–2 litry

36

64,29 %

60

83,33 %

96

75 %

Více než 2 litry

17

30,36 %

7

9,72 %

24

18,75 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100 %

V položce 11 jsem se ptala, kolik respondenti vypijí za den tekutin. Nejvíce respondentů 96 (75 %), (36 žen a 60 mužů) uvedlo, že vypijí 1–2 litry tekutin za den. Za celý den vypije 1 litr tekutin 8 (6,25 %) respondentů, (3 ženy a 5 mužů). Více než 2 litry vypije 24 (18,75 %) respondentů, (17 žen a 7 mužů).

41

Tabulka 11 Užívání alkoholu u respondentů

Pohlaví Užívání alkoholu




Relativní četnost

1–2 krát týdně

3

5,36 %

1

1,39 %

4

3,13 %

3 krát týdně

0

0%

4

5,56 %

4

3,13 %

Každý den

0

0%

12

16,67 %

12

9,38 %

Abstinent

20

35,71 %

12

16,67 %

32

25 %

Příležitostně

33

58,93 %

43

59,72 %

76

59,38 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100 %

Položka 12, pijete alkohol, byla další z položek dotazníku. Příležitostné pití alkoholu uvedlo 76 (59,38 %) respondentů, 1–2 krát týdně popíjí alkohol 4 (3,13 %) respondenti, 3 krát týdně pijí alkohol respondenti 4 (3,13 %). Každý den popíjí alkohol 12 (9,38 %) respondentů a abstinenci uvedlo respondentů 32 (25 %). Z celkového počtu respondentů popíjí alkohol 1–2 krát týdně (3 ženy a 1 muž), 3 krát týdně žádná z žen a 4 muži, každý den alkohol popíjí 12 mužů a žádná z žen, abstinenci uvedlo 20 žen a 12 mužů, nejvíce odpovědí a to – alkohol popíjí příležitostně 33 žen a 43 mužů.

42

Tabulka 12 Znalosti respondentů o závažnosti infarktu myokardu

Pohlaví Znalosti o IM




Relativní četnost

Odpověď A

7

12,5 %

5

6,94 %

12

9,38 %

Odpověď B

0

0%

0

0%

0

0%

Odpověď C

49

87,50 %

63

87,5 %

112

87,5 %

Odpověď D

0

0%

0

0%

0

0%

Nevím

0

0%

4

5,56 %

4

3,13 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100 %

Legenda:

Odpověď A – Ano jen u starších lidí. Odpověď B – Ne Odpověď C – Ano na věku nezáleží. Odpověď D – Ne u mladých lidí. Položka 13 zjišťovala, zda je infarkt myokard vážné onemocnění. Žádný z respondentů si nemyslí, že infarkt myokardu není vážné onemocnění a nepostihuje mladé lidi. 4 (3,13 %) respondenti neví, uvedli pouze muži. Nejvíce respondentů 112 (87,5 %) a to 49 žen a 63 mužů, si myslí, že infarkt myokardu je vážné onemocnění. 12 (9,38 %) respondentů, (7 žen a 5 mužů), si myslí, že infarkt myokardu je závažný jen u starších lidí.

43

Tabulka 13 Znalosti respondentů o patofyziologii vzniku infarktu myokardu

Pohlaví Odpověď




Relativní četnost

Odpověď A

45

80,36 %

39

54,17 %

84

65,63 %

Odpověď B

3

5,36 %

13

18,06 %

16

12,5 %

Odpověď C

8

14,29 %

16

22,22 %

24

18,75 %

Nevím

0

0%

4

5,56 %

4

3,13 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100 %

Legenda:

Odpověď A – Nedokrevnost srdečního svalu, vzniká na podkladě přerušení průtoku krve věnčitou tepnou do příslušné oblasti srdce. Odpověď B - Srdeční infarkt je porucha srdečního rytmu, vzniklá na podkladě abnormální tvorby impulzů v srdci, nebo jejich poruchy. Odpověď C - Srdeční infarkt je postižení srdečního svalu se zvětšením srdečních oddílů a poruchou stažlivosti, na podkladě zánětlivého onemocnění srdce. Na otázku, co je srdeční infarkt, jsem se ptala v položce dotazníku 14. Správnou odpověď a tou je - nedokrevnost srdečního svalu, vzniklá na podkladě přerušení průtoku krve věnčitou tepnou do příslušné oblasti srdce odpovědělo 84 (65,63 %) respondentů, (a to 45 žen a 39 mužů). Druhou odpověď – srdeční infarkt je porucha srdečního rytmu, vzniklá na podkladě abnormální tvorby impulzů v srdci, nebo jejich poruchy vedení odpovědělo 16 (12,5 %) respondentů, (3 ženy a 13 mužů). Co je srdeční infarkt neví 4 (3,13%) respondenti a to pouze muži a 24 (18,75 %) respondentů, (8 žen a 16 mužů), si myslí, že srdeční infarkt je postižení srdečního svalu se zvětšením srdečních oddílů a poruchou stažlivosti, na podkladě zánětlivého onemocnění srdce. Správnou odpověď tedy uvedlo 84 (65,63 %) respondentů a 44 (34,38 %) respondentů neví, co je srdeční infarkt.

44

Tabulka 14 Znalosti respondentů o typických příznacích infarktu myokardu

Pohlaví Odpověď




Relativní četnost

Odpověď A

42

75 %

58

80,56 %

100

78,13 %

Odpověď B

8

14,29 %

8

11,11 %

16

12,5 %

Odpověď C

6

10,71 %

2

2,78 %

8

6,25 %

Nevím

0

0%

4

5,56 %

4

3,13 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100 %

Legenda:

Odpověď A – Silná krutá bolest, vzniklá v klidu, úzkost, nevolnost, pocení, dušnost, neklid. Odpověď B - Silná krutá bolest, vzniká po námaze, průjem, pocení, kašel, únava. Odpověď C - Píchavá bolest vzniklá v klidu, zčervenání kůže na hrudníku, pocení. Další položkou dotazníku byla otázka, zda dotazovaní znají typické příznaky infarktu myokardu. Ze 128 dotazovaných 100 (78,13 %) respondentů (42 žen a 48 mužů) odpovědělo správně a to – typické příznaky infarktu myokardu jsou silná krutá bolest, vzniklá v klidu, úzkost, nevolnost, pocení, dušnost, neklid. Další výběr z možností byla – silná krutá bolest, vzniká po námaze, průjem, pocení, kašel, únava odpovědělo na ni 16 (12,5 %) respondentů (8 žen a stejný počet mužů). Jaké jsou typické příznaky infarktu myokardu neví 4 (3,13 %) dotazovaní a to pouze muži. Poslední možnost byla píchavá bolest vzniklá v klidu, zčervenání kůže na hrudníku, pocení, na tuto možnost odpovědělo 8 (6,25 %) respondentů (6 žen a 4 muži). Položku 15 zodpovědělo správně 100 (78,13 %) respondentů a 28 (21,87 %) nikoli.

45

Tabulka 15 Vědomosti respondentů o komplikacích infarktu myokardu

Pohlaví Odpověď




Relativní četnost

Odpověď A

25

44,64 %

5

6,49 %

30

23,44 %

Odpověď B

4

7,14 %

0

0%

4

3,13 %

Odpověď C

22

39,29 %

63

87,5 %

85

66,41 %

Odpověď D

3

5,36 %

0

0%

3

2,34 %

Nevím

2

3,57 %

4

5,56 %

6

4,69 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100 %

Legenda:

Odpověď A – Hypertenze. Odpověď B – Zánětlivé reakce žilní stěny. Odpověď C – Pokročilé aterosklerózy věnčitých tepen. Odpověď D – Nepravidelného srdečního rytmu. Položka 16 se dotazovala na to, co je nejčastější komplikací infarktu myokardu. Možnost hypertenze, což byla správná odpověď, uvedlo 30 (23,44 %) respondentů, (25 žen a 5 mužů). 4 (3,13 %) ženy si myslí, že je nejčastěji komplikací zánětlivé reakce žilní stěny. Největší počet 85 (66,41 %) respondentů (22 žen a 63 mužů), uvedlo komplikací pokročilé aterosklerózy věnčitých tepen. Nepravidelný srdeční rytmus uvedly 3 (2,34 %) ženy. 6 (4,69 %) respondentů (2 ženy, 4 muži) neví, čeho je infarkt myokardu nejčastěji komplikací.

46

Tabulka 16 Znalosti respondentů o ateroskleróze

Pohlaví Odpověď




Relativní četnost

Odpověď A

48

85,71 %

60

83,33 %

108

84,38 %

Odpověď B

2

3,57 %

6

8,33 %

8

6,25 %

Odpověď C

6

10,71 %

5

6,94 %

11

8,59 %

Nevím

0

0%

1

1,39 %

1

0,78 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100 %

Legenda:

Odpověď A – Ukládání tukových buněk do stěn tepen. Odpověď B – Zbytnění svaloviny okolo stěn tepen. Odpověď C – Ztráta elasticity žilní stěny. Položka 17 měla zjistit, zda respondenti vědí, co je pojem ateroskleróza. Správnou odpověď a tou je - ateroskleróza je ukládání tukových buněk do stěn tepen uvedlo 108 (84,38 %) respondentů, 48 žena a 60 mužů. 11 (8,59 %) respondentů, 6 žen a 5 mužů si myslí, že ateroskleróza je ztráta elasticity žilní stěny, 8 (6,25 %) respondentů, 2 ženy a 6 mužů uvedlo, že ateroskleróza je zbytnění svaloviny okolo stěn tepen a 1 (0,78 %) muž neví, co je ateroskleróza.

47

Tabulka 17 Signifikantní rizikové faktory infarktu myokardu

Pohlaví Odpověď

Kouření




Relativní četnost

42

21,21 %

50

17,48 %

92

19,01 %

26

13,13 %

50

17,48 %

76

15,7 %

34

17,17 %

38

13,29 %

72

14,88 %

Obezita

26

13,13 %

58

20,28 %

84

17,36 %

Diabetes mellitus

22

11,11 %

30

10,49 %

52

10,74 %

Stres

28

14,14 %

48

16,78 %

76

15,7 %

Fyzická nečinnost

20

10,1 %

12

4,2 %

32

6,61 %

Celkem

198

100 %

286

100 %

484

100 %

Vysoká hladina cholesterolu Vysoký krevní tlak

Položka v dotazníku 18 zjišťovala, jaké jsou nejvýznamnější rizikové faktory infarktu myokardu. Respondenti měli na výběr z více možností a také mohli označit více možností. Nejméně respondentů 32 (6,61 %) označilo fyzickou nečinnost, (20 žen, 12 mužů). Nejvíce respondentů 92 (19,01 %), 42 žen a 50 mužů si myslí, že nejvýznamnější rizikový faktor při vzniku infarktu myokardu je kouření. Vysoká hladina cholesterolu označilo 76 (15,70 %) respondentů, (26 žen a 50 mužů), Vysoký krevní tlak označilo 72 (14,88 %) respondentů, (34 žen, 38 mužů). Obezitu označilo 84 (17,36 %) respondentů, z toho 26 žen a 58 mužů. Diabetes mellitus 52 (10,74 %) respondentů, 22 žen a 28 mužů. Stres uvedlo 76 (15,70 %) respondentů, z toho 28 žen a 48 mužů.

48

Tabulka 18 Vědomosti respondentů o vlivu kouření na vznik infarktu myokardu

Pohlaví Odpověď




Relativní četnost

Odpověď A

6

10,71 %

6

8,33 %

12

9,38 %

Odpověď B

36

64,29 %

40

55,56 %

76

59,38 %

Odpověď C

2

3,57 %

6

8,33 %

8

6,25 %

Nevím

12

21,43 %

20

27,78 %

32

25 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100 %

Legenda:

Odpověď A – Není prokázán vliv kouření na vznik infarktu myokardu. Odpověď B – Kouření snižuje prokysličení tkání, zvyšuje aktivitu krevních destiček, které napomáhají srážení krve. Odpověď C – Kouření maximálně pěti cigaret / den neškodí srdečnímu systému, ale pouze systému dýchacímu. Další položkou jsem se respondentů ptala, zdali vědí, jak ovlivňuje kouření srdeční systém. Nejvíce respondentů 76 (59,38 %), 36 žen a 40 mužů, odpovědělo správně a to – kouření snižuje prokysličení tkání, zvyšuje aktivitu krevních destiček, které napomáhají srážení krve. Odpověď – není prokázán vliv kouření na vznik infarktu myokardu odpovědělo 12 (9,38 %) respondentů, 6 žen a stejný počet mužů. Kouření maximálně pěti cigaret neškodí srdečnímu systému, ale pouze systému dýchacímu, tuto možnost označilo 8 (6,25 %) respondentů (2 ženy a 6 mužů) a 32 (25 %) respondentů, 12 žen a 20 mužů neví, jak kouření ovlivňuje srdeční systém.

49

Tabulka 19 Vliv rizikových faktorů na vznik infarktu myokardu

Pohlaví Odpověď




Relativní četnost

Odpověď A

42

39,25 %

54

31,95 %

96

34,78 %

Odpověď B

6

5,61 %

30

17,75 %

36

13,04 %

Odpověď C

0

0%

0

0%

0

0%

Odpověď D

45

42,06 %

47

27,81%

92

33,33 %

Odpověď E

14

13,08 %

38

22,49 %

52

18,84 %

Celkem

107

100 %

169

100 %

276

100 %

Legenda:

Odpověď A – Způsob stravování má vliv na vznik infarktu myokardu. Odpověď B – Srdci nejvíce škodí znečištěné ovzduší a výkyvy počasí. Odpověď C – Kouření srdci neškodí, poškozuje pouze plíce. Odpověď D – Psychický stres má vliv na vznik infarktu myokardu. Odpověď E – Vlastním úsilím lze snížit pravděpodobnost vzniku infarktu myokardu. Položka 20 byla položkou otevřenou a dávala respondentům na výběr zvolit více odpovědí. Způsob stravování má vliv na vznik infarktu myokardu označilo 96 (37,78 %) respondentů, 42 žen a 54 mužů. Srdci nejvíce škodí znečištěné ovzduší a výkyvy počasí označilo 36 (13,04 %) respondentů, 6 žen a 30 mužů. Žádný z respondentů si nemyslí, že kouření srdci neškodí a poškozuje pouze plíce. Psychický stres má vliv na vznik infarktu myokardu uvedlo 92 (33,33 %) respondentů, 45 žen a 47 mužů. Na poslední možnost – vlastním úsilím lze snížit pravděpodobnost vzniku infarktu myokardu označilo 52 (18,84 %) respondentů, z toho 14 žen a 38 mužů. 50

Tabulka 20 Výskyt stresových situací u respondentů

Pohlaví Stres

Ženy Muži Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost


Relativní četnost

Nepociťuji

5

8,93 %

27

37,5 %

32

25 %

Spíše zřídka

17

30,36 %

15

20,83 %

32

25 %

Poměrně často

20

35,71 %

20

27,78 %

40

31,25 %

Velmi často

14

25 %

10

13,89 %

24

18,75 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100 %

Položka 21 měla zjistit, zda jsou respondenti často vystavování stresovým situacím. Nepociťuji, odpovědělo 32 (25 %) respondentů, 5 žen a 27 mužů, spíše zřídka uvedlo 32 (25 %) respondentů, 17 žen a 15 mužů. Poměrně často je vystaveno stresovým situacím nejvíce a to 40 (31,25 %) respondentů, 20 žen a stejný počet mužů. Nejméně 24 (18,75 %) respondentů, 14 žen a 10 žen, odpovědělo, že jsou stresovým situacím vystaveni velmi často.

51

Tabulka 21 Vyrovnanost respondentů se stresem

Pohlaví Vyrovnanost se stresem




Relativní četnost

Velmi dobře

8

14,29 %

24

33,33 %

32

25 %

Celkem dobře

20

35,71 %

40

55,56 %

60

46,88 %

20

35,71 %

8

11,11 %

28

21,88 %

8

14,29 %

0

0%

8

6,25 %

56

100 %

72

100 %

128

100 %

Spíše hůře než dobře Špatně, dělá mi to velké problémy Celkem

S položkou 22 měla souvislost další otázka v dotazníku a to jak se respondenti dokáží se stresem vyrovnat (položka 22). Velmi dobře, nevidím v tom problém, odpovědělo 32 (25 %) respondentů, 8 žen a 24 mužů. Celkem dobře se dokáže vyrovnat se stresem 60 (46,88 %) respondentů, 20 žen a 40 mužů. Spíše hůře než dobře 28 (21,88 %) respondentů a to 20 žen a 8 mužů. Nejméně odpovědí a to - špatně, dělá mi to velké problémy, označilo 8 (6,25 %) respondentů a byly to pouze ženy.

52

Tabulka 22 Dodržování pohybové aktivity u respondentů

Pohlaví Pohybová aktivita




Relativní četnost

Odpověď A

11

19,64 %

5

6,94 %

16

12,5 %

Odpověď B

23

41,07 %

1

1,39 %

24

18,75 %

Odpověď C

13

23,21 %

51

70,83 %

64

50 %

Odpověď D

9

16,07 %

7

9,72 %

16

12,5 %

Jiné (tvrdě pracuji)

0

0%

8

11,11 %

8

6,25 %

Celkem

56

100 %

72

100 %

128

100 %

Legenda:

Odpověď A – Aktivně a pravidelně cvičím. Odpověď B – Sportuji a cvičím občas. Odpověď C – Nyní již ne, dříve jsem cvičil/a. Odpověď D – Nesportuji a ani sportovat nehodlám. Zhodnocení pohybové aktivity bylo uvedeno v položce 23. Aktivně a pravidelně cvičí, sportuje 16 (12,5 %) respondentů, 11 žen a 5 mužů. Sportuje a cvičí občas 24 (18,75 %) respondentů, 23 žena a jeden muž. Nyní již necvičí, ale dříve sportovalo, uvedlo nejvíce 64 (50 %) respondentů, 13 žen a 51 mužů. Nesportuje a ani sportovat nehodlá 16 (12,5 %) respondentů, 9 žen a 7 mužů. V položce jiné uvedlo 8 (6,25 %) respondentů, tvrdě pracuji a byli to pouze muži.

53

Tabulka 23 Výskyt signifikantních rizikových faktorů u respondentů

Pohlaví Odpověď Vysoký cholesterol Vysoký krevní tlak




Relativní četnost

14

20 %

29

35,80 %

43

28,24 %

25

35,71 %

14

17,28 %

39

25,83 %

Diabetes mellitus

9

12,86 %

9

11,11 %

18

11,92 %

Infarkt myokardu

12

17,14 %

14

17,28 %

26

17,22 %

Nevím

10

14,29 %

15

18,52 %

25

16,56 %

Celkem

70

100 %

81

100 %

151

100 %

Poslední položka dotazníku 24 měla představovat, jaké rizikové faktory respondenti mají. Z celkového počtu 128 respondentů má vysokou hladinou cholesterolu v krvi 43 (28,24 %) a to 14 žen a 29 mužů. Vysoký krevní tlak má 39 (25,83 %) respondentů, 25 žen a 14 mužů. Diabetes mellitus uvedlo 18 (11,92 %) respondentů, 9 žen a stejný počet mužů. Infarkt myokardu prodělalo 26 (17,22 %) respondentů, 12 žen a 14 mužů. Odpověď nevím, uvedlo 25 (16,56 %) respondentů, 10 žen a 15 mužů.

54

4

Diskuze

Vzhledem k tomu, že výskyt kardiovaskulárních onemocnění stále narůstá, předpokládám, že pacienti nemají dostatečné informace o rizikových faktorech, které mohou sami ovlivnit. Zjištění vědomostí od pacientů bylo prokázáno z nasbíraných informací z dotazníku. Cífková, ve studii MONICA sledovala vývoj dlouhodobých trendů rizikových faktorů u kardiovaskulárních onemocnění. Zjistila, že od roku 1985 se snížila úmrtnost na kardiovaskulární choroby o 45 %, na níž měla především vliv změna životního stylu obyvatelstva. V letech 2006 – 2009 u náhodně vybraného vzorku české populace středního věku, byla nalezena vysoká prevalence základních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Tyto rizikové faktory jsou stále příčinou vysoké kardiovaskulární mortality v České republice (http://www.e-coretvasa.cz/casopis/view?id=3981). Dotazníkové šetření proběhlo ve znojemské nemocnici na interním oddělení a jednotce intenzivní péče interního oddělení. Pro zpracování výsledků jsem použila 128 dotazníků. Položky v dotazníku 1–6 zjišťovaly demografické údaje respondentů. Z celkového počtu 128 respondentů, bylo 56 (43,75 %) žen a 72 (56,25 %) mužů. V celém průzkumném šetření, jsem porovnávala znalosti mužů a žen. Respondenty jsem rozdělila do tří věkových kategorií – střední dospělost (25–44 let), pozdní dospělost (45–64 let), stáří (65–83 let). Ve věkovém rozmezí 25-44 let bylo 28 (21,88 %) respondentů, v další věkové kategorii 45–64 let bylo 44 (34,38 %) respondentů a nejvíce respondentů bylo v kategorii 65–83 let a to 56 (43,75 %). Nejstarší z dotazovaných byl muž ve věku 83 let a nejmladší byla žena ve věku 25 let. Průzkumného šetření se zúčastnili respondenti s různým vzděláním. Nejvíce respondentů 52 (40,63 %) bylo se středoškolským vzděláním ukončeným bez maturitní zkoušky. Středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou uvedlo 24 (18,75 %) respondentů. Velký počet dotazovaných a to 28 (21,88 %) mělo pouze základní vzdělání. Stejný počet respondentů 12 (9,38 %), uvedlo vyšší odborné vzdělání a vzdělání vysokoškolské. Nadváha/Obezita je jeden z hlavních rizikových faktorů infarktu myokardu. Obezita je celosvětovým problémem a je považována za epidemii 3. tisíciletí. Widimský (2008) uvádí, že více než 2/3 mužů a téměř 2/3 žen mají nadváhu/obezitu. Za alarmující považuji zjištění, že pouze 28 (21,88 %) respondentů má dle BMI ideální hmotnost. Z 28 respondentů s ideální hmotností je většina žen a to 26. Nadváhou trpí 56 respondentů (43,75 %) z toho je 21 žen 55

a 35 mužů. Nejvíce mužů bylo tedy dle BMI v kategorii nadváha a stejný počet tedy 35 v kategorii obezita. Obézních respondentů bylo celkem 44, z toho 9 žen a 35 mužů. Při výpočtu BMI byla nejvyšší hodnota u ženy 42,2. Nadváha/obezita jsou úzce spojeny s celkovým životním stylem. Optimální cesta ke snížení hmotnosti je úprava stravovacích návyků a pohybový režim. V první hypotéze předpokládám, že 50 % respondentů nemá správné znalosti o onemocnění infarktu myokardu. V položce zjišťující závažnost infarktu myokardu, odpověděla většina respondentů 112 (87,5 %) správně. Žen odpovědělo správně 49 a mužů 63. Uvedli, že infarkt myokardu je závažné onemocnění a na věku vzniku infarktu myokardu nezáleží. Další položkou byly znalosti respondentů o patofyziologii vzniku infarktu myokardu. Na otázku odpovědělo 84 (65,63 %) správně, 45 žen a 39 mužů. Domnívali se, že infarkt myokardu je nedokrevnost srdečního svalu a vzniká na podkladě přerušení průtoku krve věnčitou tepnou do příslušné oblasti srdce. Špatnou odpověď uvedlo 44 (34,37 %) respondentů. Respondenti měli i správné znalosti o typických příznacích infarktu myokardu. Správně odpovědělo 100 (78,13 %) respondentů, z toho 42 žen a 58 mužů. Správnou odpovědí tedy byla možnost – typické příznaky infarktu myokardu jsou silná krutá bolest vzniklá v klidu, úzkost, nevolnost, pocení, dušnost, neklid. Mezi nejčastější komplikací infarktu myokardu je hypertenze, na tuto možnost odpovědělo pouze 30 respondentů (23,44 %). Nejvíce respondentů 85 (66,41 %) odpovědělo, že nejčastější komplikací infarktu myokardu je pokročilá ateroskleróza věnčitých tepen, což nebyla správná odpověď. Ženy odpovídaly na otázku komplikací infarktu myokardu správně, muži nikoliv. Kladných výsledků dosáhla i položka, co je ateroskleróza. Ateroskleróza je ukládání tukových látek do stěn tepen, odpovídali správně ženy 48 (85,71 %) i muži 60 (83,3 %). Celkem odpovědělo ze 128 respondentů správně 108 (84,38 %). V další položce měli respondenti označit, co považují za nejvýznamnější rizikové faktory při vzniku infarktu myokardu. Na výběr byly tyto možnosti: kouření, vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, obezita, diabetes mellitus, stres a fyzická nečinnost. Všechny možné odpovědi byly správné. Z celkového počtu respondentů uvedlo 92 (19,01 %), že 56

nejvýznamnější rizikový faktor je kouření. Naopak nejméně 32 (6,61 %) respondentů uvedlo fyzickou nečinnost. U žen bylo na prvním místě kouření uvedlo 42 žen, poté vysoký krevní tlak uvedlo 34 žen a nakonec fyzickou nečinnost uvedlo 20 žen. Muži uváděli nejvíce obezitu (58 mužů), se stejným počtem odpovědí 50, byla možnost kouření a vysoká hladina cholesterolu. Nejméně odpovídali stejně jako ženy na možnost fyzické nečinnosti 12 mužů. Správně odpovídali respondenti i na vliv kouření a vznik infarktu myokardu. Správnou odpověď a tou je – kouření snižuje prokysličení tkání, zvyšuje aktivitu krevních destiček, které napomáhají srážení krve, odpovědělo 76 (59,38 %) respondentů. Správnou odpověď volili muži (40) i ženy (36). Na položku 20, kde respondenti měli označit správné odpovědi, 96 (42,86 %) respondentů odpovědělo správně a to, že způsob stravování má vliv na vznik infarktu myokardu. Muži uváděli tuto možnost nejčastěji (54 mužů). Druhou nejvíce uváděnou možností – psychický stres má vliv na vznik infarktu myokardu, označilo 92 (41,07 %) respondentů. Tuto možnost naopak nejvíce uváděly ženy 45. Na poslední otázku a tou byla možnost – vlastním úsilím lze snížit pravděpodobnost vzniku infarktu myokardu se shodlo pouze 52 (18,84 %) dotazovaných a to 14 žen a 38 mužů. Je patrné, že laická veřejnost je o základních pojmech týkajících se infarktu myokardu dobře informována. Hypotéza 1 se potvrdila. V některých otázkách mají respondenti nedostatky. V druhé hypotéze předpokládám, že 50 % respondentů nedodržuje správný životní styl a správnou životosprávu. V České republice kouří v současné době více než 40 % dospělých mužů a více než 30 % žen (Špinar a kol., 1999). Z výsledků Fialové, vyplynulo, že kouřilo 23 % mužů a 34 % žen (Fialová, 2011, s. 68). Z celkového počtu 128 respondentů kouří 16 (12,5 %) respondentů, z toho 10 respondentů nepravidelně, což je velmi uspokojivé číslo. Pravidelně kouří 3 (5,36 %) ženy a stejný počet mužů. Překvapivě uvedlo 80 (62,5 %) respondentů, že nekouří a nikdy nekouřili. Nikdy nekouřilo 53 (94,64 %) žen a 27 (37,5 %) mužů. Nekouřím, přestal jsem uvedlo 32 (44,44 %) mužů. Riziko onemocnění se snižuje po zanechání kouření a to po krátké době několika měsíců téměř na úroveň nekuřáka (Fait a kol., 2008). Zda si respondenti myslí, že dodržování diety je důležité, uváděla další položka. Celkem 104 (81,25 %) respondentů si myslí, že dodržování diety je důležité, což byla také správná odpověď. O vhodnosti dodržování diety jsou správně přesvědčeny ženy i muži. 57

Další položka dotazníku byla zaměřena na pravidelnost stravování respondentů. Strava by měla být přijímána v menším množství vícekrát za den, což je 4–5 porcí, (Dolina, 2009). Nejvíce respondentů jí pravidelně 3 jídla denně 60 (46,88 %). Jím pravidelně 3–5 jídel denně odpovědělo 44 (34,38 %) respondentů. Správně tedy mají rozložené porce během dne ženy a to 50 % žen. Důležitou součástí jídelníčku je dostatečný příjem tekutin. Pitný režim dodržuje 96 (75 %) respondentů. Alkohol popíjí příležitostně 76 (59,38 %) respondentů a abstinentů je 32 (25 %). Abstinence se u mužů vyrovnala se stejným počtem mužů, kteří uvedli každodenní pití alkoholu 12 (16,67 %). Poškození orgánů závisí na frekvenci pití, celkovém množství požitého alkoholu a na denní dávce.(Heller, Pecinovská, 2011) O nevhodnosti konzumace masa mají větší vědomosti ženy. Nejvíce respondentů uvedlo, že nejméně vhodné je konzumovat maso vepřové 84 (45,65 %), 45 žen, 39 mužů. Jako druhou nejčastější odpověď uváděli zvěřinu 48 (26,09 %), 17 žen, 31 mužů. Dolina (2009) uvádí, že nejvhodnějším druhem masa, jsou masa libová jako například kuře, králík, ryby. Z vepřového masa je nejvhodnější kýta a z hovězího masa hovězí zadní. K nezdravému životnímu stylu patří také stres a vyrovnávání se se stresovou situací. Stres Rosolová (2006) ve své publikaci uvádí, že v dnešní době je každý z nás vystaven pravidelnému stresu. Fialová došla k výsledkům, že nadměrným a dlouhotrvajícím stresem trpělo 17 % respondentů (Fialová, 2011, s. 68). Poměrně často se se stresem setkává celkem 40 (31,25 %) respondentů a to stejný počet žen i mužů. Respondentů, kteří stres pociťují velmi často, bylo 24 (18,75 %). Nejvíce ženy odpovídaly, že se se stresem setkávají velmi často 25 %. Muži nejvíce uváděli, že stres nepociťují 37,5 %. Se stresem se 35,71 % respondentů vyrovnává celkem dobře a stejné procento uvedlo, že se stresem se vyrovnává spíše hůře než dobře. Muži v 55,56 % odpovídali, že se vyrovnávají celkem dobře. Hypotéza 2 se potvrdila. Ve třetí hypotéze předpokládám, že 50 % respondentů nedodržuje pohybovou aktivitu. Pohyb má být zaměřen na zvýšení fyzické aktivity v rámci pravidelného kondičního cvičení (Dolina, 2009). Z celkového počtu respondentů uvedlo alarmující číslo 64 (50 %) respondentů, že dříve sportovalo, nyní však již nesportuje. Ženy sportují více jak muži. 23 (41,07 %). Pravidelně, aktivně cvičí pouze 11 žen a 5 mužů. Nepravidelně pak 23 žen a jeden muž. Hypotéza 3 se potvrdila.

58

V poslední položce dotazníku mě zajímalo, u kolik z dotazovaných respondentů se vyskytují tyto rizikové faktory: vysoký cholesterol 11 žen, 22 mužů, vysoký krevní tlak 25 žen 14 mužů, diabetes mellitus II. typu 9 žen a 9 mužů. Infarkt myokardu prodělalo celkem 24 dotazovaných, 11 žen a 13 mužů. Možnost nevím označilo 14 respondentů. Znamená to snad, že 14 respondentů nepečuje o své zdraví, nezná hodnotu cukru a cholesterolu v krvi a nezná hodnotu krevního tlaku?

59

4.1 Návrh řešení a doporučení pro praxi Správné životní návyky si budujeme již od dětství. Rodiče nám napomáhají a učí nás ke správným návykům již od raného dětství. Preventivní programy ve školství ve spolupráci s rodiči, semináře pro rodiče, edukační materiály, by mohly být součástí školního vzdělávacího programu. Velkou roli hraje pohybová aktivita jak u dětí, tak u dospělých. Návrhy řešení ve zdravotnictví: - Dostatek znalostí a vědomostí všeobecných sester, pravidelné školení a vzdělávání nelékařských zdravotníků v oblasti novinek. - Vyčlenění všeobecné sestry jako sestry, která provádí edukaci u pacientů a jejich příbuzných. Zapojení rodiny je nedílnou součástí. - Tvorba výukové místnosti v nemocnicích. - Zdůrazňujeme důležitost pohybu a dodržování zásad správné životosprávy našim pacientům opakovaně. Cílem je alespoň půl hodiny fyzické aktivity (jízda na kole, plavání chůze), po většinu dnů v týdnu. Veškeré informace podáváme pacientům jasně a stručně. - Brožury, letáky, informační materiály dostupné ne jen v ambulancích, ale i v lůžkových částech nemocnic. - Zapojení médií při osvětě a podávání informací široké veřejnosti.

60

5

Závěr

Bakalářská práce je věnována rizikovým faktorům infarktu myokardu. Cílem práce bylo sledovat a zjistit vědomosti respondentů o rizikových faktorech infarktu myokardu. Pro mě bylo velice přínosné se dozvědět spoustu nových informací o rizikových faktorem. Při vzniku infarktu myokardu hrají rizikové faktory, jak ovlivnitelné, tak neovlivnitelné nezastupitelnou roli. Velmi důležitá je prevence, spočívající ve vedení zdravého životního stylu (obezita, kouření, stres, špatné stravovací návyky). Šíření preventivních programů má ve zdravotnictví vysokou důležitost. Byla jsem lile překvapena s výsledky dotazníku. Respondenti mají velké znalosti o závažnosti infarktu myokardu 112 respondentů odpovědělo správně, o patofyziologii vzniku infarktu myokardu 84 respondentů zvolilo správnou odpověď, příznaky infarktu myokardu umí popsat 100 respondentů, pojem ateroskleróza zná 108 respondentů, vliv kouření na vznik infarktu zná 76 respondentů. Respondenti znali i rizikové faktory infarktu myokardu. V možnosti výběru z rizikových faktorů si respondenti nejčastěji vybírali kouření, dále pak následovala obezita, vysoká hladina cholesterolu společně se stresem a vysoký krevní tlak. Nejméně si respondenti myslí, že diabetes mellitus a fyzická nečinnost jsou považovány za rizikové faktory infarktu myokardu. V otázce vlivu rizikových faktorů na vznik infarkt myokardu mě nejvíce znepokojila odpověď – vlastním úsilím lze snížit pravděpodobnost vzniku infarktu myokardu, na kterou odpovědělo pouze 52 respondentů. Veškerá snaha odborníků v podávání informací ztrácí smysl, pokud pacienti nebudou chtít sami usilovat o své zdraví. Mnozí pacienti si musí uvědomit, že péče o jejich zdraví je hlavně na nich samotných. Za alarmující považuji to, že 50 % respondentů se nevěnuje pohybové aktivitě, která je tak důležitá při zachování vlastního zdraví a v prevenci různých nemocí.

61

6

Seznam použité literatury

ADÁMKOVÁ, V. Nemocné srdce, aneb, Nemoc není bezmoc. vyd. 1., Brno: Facta Medica, 2010. 152 s. ISBN 978-80-904260-7-8. ASCHERMANN, M. Kardiologie. vyd. 1., Praha: Galén, 2004. 753 s. ISBN 80-726-2290-0. CUNGI, Ch. Jak zvládat stres. vyd. 1., Praha: Portál, 2001. 208 s. ISBN 80-7178-465-6. ČERNOHOUS, M. Kouření a arterioskleróza. Praha: Postgraduální medicína. 2011. Roč. 13., č. 7. ISSN: 1212:4184. Česká kardiologická společnost [online].(cit. 23. 04. 2014). Dostupné z: http://www. e-coretvasa.cz/casopis/view?id=3981. Česká společnost pro aterosklerózu Tabulka kardiovaskulárního rizika [online]. 16. 06. 2007 (cit. 2014-23-04 v 17:09 hod). dostupné z WWW:
ČEŠKA, R. et al. Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémie. Vyd. 4., Praha: Triton. 2012. 406 s. ISBN 978-80-7387-599-2. ČEŠKA, R. Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií. Vyd. 1., Praha: Triton, 2005. 343 s. ISBN 80-725-4738-0. ČEŠKA, R. et al. Interna. Vyd. 1. Praha: Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0. ČIHÁK, R. Anatomie 3. Druhé, upravené a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2004. 692 s. ISBN 978-80-247-1132-4. ČIHÁK, R. Anatomie 3. Druhé, upravené a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 978-80-247-3817-8. ČUPKA, J. Lifestyle medicine – O medicíně životního stylu, ateroskleróze a KVO. Prakticus 2007, roč. 6, č. 8, 42 s. ISSN: 1213-8711. DOLINA, J. et al. Civilizace a nemoci. 1. vyd. Praha: Futura, 2009. 272 s. ISBN 978-80-86844-53-4.

62

ENGLIŠ, M. a ŠOCHMAN, J. Srdeční troponiny v klinické praxi. 2., přeprac. a dopl. Vyd. Praha: TAC-TAC agency, 2009. 74 s. ISBN 978-80-260-4045-3. FAIT, T.; VRABLÍK, M.; ČEŠKA, R., a kolektiv. Preventivní medicína. Praha: Maxdorf s. r. o., (Jessenius), 2008. 552 s. ISBN 978-80-7345-160-8.

FISCHER, S., a ŠKODA, J. Sociální patologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2781-3. HARTL, P. a HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000, 776 s. ISBN 807178-303-10 HAUSER, P. Joachim. Neuer Grosser Gesundheitskompass. Munich: Compact Verlag, 2003, 280 s. ISBN 80-247-0934-1. HELLER, J. a PECINOVSKÁ, O. Pavučina závislosti. 1. vyd. Praha: Togga, spol. s.r.o., 2011. 215 s. ISBN 978-80-87258-62-0. HOLČÍK, J., KAŇKOVÁ, P., PRUDIL, L. Systémy péče o zdraví a zdravotnictví – východiska, základní pojmy a perspektivy. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. 186 s. ISBN 80-7013-417-8. KITTNAR, O. a kol. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4. KLENER, P. et al. Vnitřní lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 1999. 949 s. ISBN 80-7262-007-10. KOLÁŘ, J. et al. Kardiologie pro intenzivní péči. 4., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2009. 480 s. ISBN 978-80-7262-604-5. KÖLBEL, F. et al. Praktická kardiologie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2011. 305 s. ISBN 97880-246-1962-0. LANGMEIER, M. Základy lékařské fyziologie. 1. vyd., Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80-247-2526-0.

NAVRÁTIL, L. a kol. Vnitřní lékařství: pro nelékařské obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-2319-8. NOVÁK, M. a kol. O kouření. 1.vyd. Praha: Avicenum, 1980. 164 s. 63

PLAMÍNEK, J. Sebepoznání, sebeřízení a stres. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, 184 s. ISBN 978-80-247-2593-2. PRAŠKO, J. a PRAŠKOVÁ, H. Asertivitou proti stresu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 280 s. ISBN 978-80-247-1697-8. RIEČANSKÝ, I. Aterosklerotické choroby. 1. vyd. Herba, 2009. 252 s. ISBN 978-80-8917-164-4. RIEDEL, M. Dějiny kardiologie. 1. Vyd. Praha: Vyd. Galén, 2009. 668 s. ISBN 978-80-7262-614-4. ROSOLOVÁ, H. Preventivní kardiologie v kostce. 1. vyd. Axonite, 2013. 248 s. ISBN 978-80-904899-5-0 ROSOLOVÁ, H. Nefarmakologická léčba arteriální hypertenze. Kardiologická revue, ročník VIII/2006, číslo 1-2, s. 44-46. ISSN 1212-4540. SIZER, F., S. Nutrition: concepts and controversies. 11th ed. Belmont, CA: Thomson/ Wadsworth.2011. ISBN 9780495390657. SOUČEK M. et al. Vnitřní lékařství. 1. Vyd. Praha. Grada Publishing. 2011. 1788 s. ISBN 978-80-247-2110-1. STUDENČAN, M. Akutní koronární syndrom. 1.vyd. Sport Media Group, 2007. 191 s. ISBN 978-80-239-8710-2. SVAČINA, Š. et al. Klinická dietologie. 1. vydání. Praha: GRADA, 2008. 384 s. ISBN 978-80-247-2256-6. ŠAFRÁNKOVÁ, A. a NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství. 1. Vyd. Praha: Grada, 2006. 280 s. ISBN 80-247-1148-6. ŠPAČEK, R., WIDIMSKÝ, P. Infarkt myokardu. 1. vyd. Praha: Vyd. Galén, 2003. 231 s. ISBN 80-7262-197-1. ŠPINAR, J., VÍTOVEC, J. a kol. Ischemická choroba srdeční. 1. vyd. Praha: Vyd. Grada Publishing, 2003. 364 s. ISBN 80-247-0500-1. ŠPINAR, J. a kol. Hypertenze – diagnostika a léčba. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 228 s. ISBN 80-7169-736-2. 64

ŠTEJFA, M. a kol. Kardiologie. 3. přepr. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2007. 722 s. ISBN 97880-247-1385-4. ŠTĚPÁNKOVÁ L., VRÁBLÍK M., Kouření a léčba tabákové závislosti u nemocných s manifestním KVO, Praha, Remedia, 2008, roč. 18, č. 5, s. 352, ISSN:0862-8947. VOKURKA, M. a kol. Patofyziologie pro nelékařské směry. Karolinum, 2013. 306 s. ISBN 978-802-4620-329. WIDIMSKÝ, J. a kol. Hypertenze. 3. vyd. Praha: Triton, 2008. 124 s. ISBN 978-80-7387-077-5. WILLIAMS and WILKINS: Kardiologie pro sestry: obrazový průvodce. Překlad kolektiv autorů, 1. české vyd. Praha: Grada, 2013. 248 s. Sestra. ISBN 978-80-247-4083-6. ŽÁK, A. a kol. Ateroskleróza: nové pohledy. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 183 s. ISBN 978-802-4730-523.

65

7

Seznam použítých zkratek

BMI

body mass index

cm

centimetr

č.

číslo

EKG

elektrokardiografie

et al.

a ostatní

g

gram

HDL

high density lipoprotein cholesterol

IM

infarkt myokardu

ICHS

ischemická choroba srdeční

L

litr

LDL

low density lipoprotein cholesterol

M

metr

ml

mililitr

mm Hg

milimetr rtuťového sloupce

mmol/l

milimol na litr

NaCl

chlorid sodný, kuchyňská sůl

s.

strana

vyd.

vydání

WHO

World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)

66

8

Seznam tabulek

Tabulka 1 Věk respondentů ...................................................................................................... 32 Tabulka 2 Hodnoty BMI .......................................................................................................... 33 Tabulka 3 Vzdělání respondentů .............................................................................................. 34 Tabulka 4 Zaměstnání respondentů .......................................................................................... 35 Tabulka 5 Bydliště respondentů ............................................................................................... 36 Tabulka 6 Kouření u respondentů ............................................................................................ 37 Tabulka 7 Vědomosti respondentů o dodržování diety ............................................................ 38 Tabulka 8 Pravidelnost stravování u respondentů .................................................................... 39 Tabulka 9 Znalosti respondentů o nevhodnosti konzumace druhů masa ................................. 40 Tabulka 10 Pitný režim u respondentů ..................................................................................... 41 Tabulka 11 Užívání alkoholu u respondentů ............................................................................ 42 Tabulka 12 Znalosti respondentů o závažnosti infarktu myokardu .......................................... 43 Tabulka 13 Znalosti respondentů o patofyziologii vzniku infarktu myokardu ........................ 44 Tabulka 14 Znalosti respondentů o typických příznacích infarktu myokardu ......................... 45 Tabulka 15 Vědomosti respondentů o komplikacích infarktu myokardu ................................ 46 Tabulka 16 Znalosti respondentů o ateroskleróze .................................................................... 47 Tabulka 17 Signifikantní rizikové faktory infarktu myokardu ................................................. 48 Tabulka 18 Vědomosti respondentů o vlivu kouření na vznik infarktu myokardu .................. 49 Tabulka 19 Vliv rizikových faktorů na vznik infarktu myokardu ............................................ 50 Tabulka 20 Výskyt stresových situací u respondentů .............................................................. 51 Tabulka 21 Vyrovnanost respondentů se stresem .................................................................... 52 Tabulka 22 Dodržování pohybové aktivity u respondentů ....................................................... 53 Tabulka 23 Výskyt signifikantních rizikových faktorů u respondentů .................................... 54 Tabulka 24 Přehled doporučených a zakázaných potravin pro pacienty s hyperlipoproteinémií ............................................................................................. Chyba! Záložka není definována. Tabulka 25 Kardiovaskulárního rizika- SCORE ................. Chyba! Záložka není definována.

67

9

Seznam grafů

Graf 1 Pohlaví respondentů ...................................................................................................... 31

68

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Recommend Documents