VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce

Manželství a registrované partnerství v České republice a ve Francii Bakalářská práce

Autorka: Michaela Strašíková Vedoucí práce: JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. Jihlava 2016

Copyright © 2016 Michaela Strašíková

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

………………………… Podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. za poskytnuté rady a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří mi po celou dobu studia byli velkou oporou.

Anotace Bakalářská práce se věnuje manželství a registrovanému partnerství v České republice a ve Francii. Teoretická část práce se zabývá základními pojmy daného tématu, jako například - majetkoprávní vztahy, vyživovací povinnost mezi manželi a registrovanými partnery či osvojením dítěte registrovanými partnery. Praktická část práce je realizována formou kvantitativního výzkumu, a to metodou dotazníku, který je zaměřen na komparaci mínění obyvatel ze Středočeského kraje v České republice a obyvatel z regionu Champagne - Ardenne ve Francii a zabývá se převážně vnímáním homosexuality a otázkami možného manželství či adopce stejnopohlavními páry.

Klíčová slova adopce, manželství, majetkoprávní vztahy, registrované partnerství, vyživovací povinnost

Annotation My bachelor work´s topic is marriage and registered partnership in the Czech Republic and France. Basic ideas of theoretical part are the property relations, marriage couple´s or registered partners´s maintenance obligations, adoption of registered partners. Practical part was created via questionnaire focused on comparison of opinions of Central Bohemian Region´s nad Champagne-Ardenne´s residents and follows up perception of homosexuality and possible marriage´s questions and adoption same sex couples.

Key words adoption, marriage, property relations, registered partnership, maintenance obligations

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................... 9 TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................................................ 11 I. ČESKÁ REPUBLIKA ............................................................................................................................. 12 1 MANŽELSTVÍ ..................................................................................................................................... 12 1.1

VZNIK MANŽELSTVÍ ........................................................................................................................... 13

1.2

DRUHY SŇATKŮ ................................................................................................................................ 15

1.2.1

Sňatek občanský................................................................................................................. 15

1.2.2

Sňatek církevní ................................................................................................................... 15

2 MANŽELSKÉ MAJETKOVÉ PRÁVO ...................................................................................................... 15 2.1 SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ .................................................................................................................... 16 2.2 ZÁKONNÝ REŽIM................................................................................................................................... 17 2.3 ZÁNIK A VYPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ ................................................................................... 18 3 ZÁNIK MANŽELSTVÍ .......................................................................................................................... 18 3.1 ROZVOD ............................................................................................................................................. 18 4 VYŽIVOVACÍ POVINNOST .................................................................................................................. 19 4.1 VÝŽIVNÉ MEZI MANŽELY ......................................................................................................................... 20 5 OSVOJENÍ ......................................................................................................................................... 21 6 REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ .......................................................................................................... 22 6.1 VZNIK PARTNERSTVÍ .............................................................................................................................. 23 6.2 POVINNOSTI A PRÁVA PARTNERŮ ............................................................................................................. 23 6.3 OSVOJENÍ V REGISTROVANÉM PARTNERSTVÍ............................................................................................... 25 6.4 ZÁNIK REGISTROVANÉHO PARTNERSTVÍ ..................................................................................................... 26 II. FRANCIE........................................................................................................................................... 26 1 MANŽELSTVÍ ..................................................................................................................................... 26 1.1 VZNIK MANŽELSTVÍ ............................................................................................................................... 27 2 PRÁVA A POVINNOSTI MANŽELŮ ..................................................................................................... 29 2.1 OSOBNÍ VZTAHY MANŽELŮ ..................................................................................................................... 29 2.3 MANŽELSKÉ MAJETKOVÉ PRÁVO .............................................................................................................. 30 3 ZÁNIK MANŽELSTVÍ .......................................................................................................................... 31 3.1 ROZVOD VE VZÁJEMNÉ SHODĚ ................................................................................................................ 32

3.2 ROZVOD PRO DEFINITIVNÍ NARUŠENÍ SVAZKU ............................................................................................. 32 3.3 ROZVOD NA ZÁKLADĚ VINY ..................................................................................................................... 33 4 VYŽIVOVACÍ POVINNOST .................................................................................................................. 33 4.1 VÝŽIVNÉ MEZI MANŽELY ......................................................................................................................... 33 5 REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ .......................................................................................................... 34 5.1 VZNIK PACS ....................................................................................................................................... 34 5.2 MAJETKOVÉ VZTAHY ............................................................................................................................. 35 5.3 ZÁNIK PACS ....................................................................................................................................... 36 6 OSVOJENÍ ......................................................................................................................................... 36 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................................. 38 1 VYMEZENÍ VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU .............................................................................................. 39 2 VÝZKUMNÉ CÍLE A FORMULACE HYPOTÉZ ........................................................................................ 39 2.1 METODA VÝZKUMU .............................................................................................................................. 40 2.2 VÝZKUMNÝ SOUBOR ............................................................................................................................. 40 3 PREZENTACE A INTERPRETACE DAT .................................................................................................. 41 3.1 POPISNÁ STATISTIKA.............................................................................................................................. 41 3.2 KOMPARACE VYBRANÝCH OTÁZEK POMOCÍ GRAFŮ ...................................................................................... 59 3.3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU – DISKUSE .................................................................................................. 62 ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 70 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .............................................................................................................. 73 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................... 78 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................................. 79 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................. 81

Úvod Pro téma bakalářské práce bylo zvoleno manželství a registrované partnerství v České republice a ve Francii. Toto téma pohlíží na zmíněné instituce manželství a registrované partnerství rozlišně a porovnává právní úpravu České republiky a Francie, přičemž dále věnuje pozornost možnosti adopce registrovanými páry. Tato tématika je velmi ožehavá a médii často zmiňována, budu se ji tedy snažit objasnit z více úhlů pohledu. Motivem ke zkoumání této problematiky je můj zájem o legalizaci osvojování dětí registrovanými partnery. Osvojovat děti mohou osoby za určitých podmínek pouze jako jednotlivci, manželé jako pár, ale bohužel registrovaní partneři si nemohou u nás v České republice osvojit ani dítě svého partnera či partnerky. Primárním cílem bakalářské práce je zjistit, zda jsou lidé z francouzského regionu Champagne - Ardene spokojeni s přijetím zákona z roku 2013, který povoluje sňatky homosexuálů a také adopci těmito páry v porovnání s českým krajem Středočeským, kdy jeho obyvatelé zvažují otázky, které by se v brzké době mohly uskutečnit. Samozřejmé jsou též komparace různých názorů, které by dle mne mohly ovlivnit snížení homofobie nynější populace. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena dle popisovaných zemí (Česká republika, Francie) na šest kapitol. První kapitola popisuje za jakých okolností je možno uzavřít sňatek a jeho druhy. Další se zaměřuje na manželské majetkové právo a řeší společné jmění manželů, jeho zákonný režim a vypořádání společného jmění, přičemž francouzský právní řád popisuje především práva a povinnosti manželů, jejich vztahy, ale také zmiňuje též manželské majetkové právo. Třetí kapitola se věnuje popisu zániku manželství a jeho typům, jako je například rozvod či smrt jednoho z manželů. Čtvrtá kapitola práce objasňuje, jak funguje vyživovací povinnost, na kterou navazuje pátá kapitola pojednávající o náhradní rodinné péči ve formě adopce dítěte. Jaké podmínky musí splňovat člověk, který dítě chce adoptovat a jaké dítě vlastně adoptovat lze. Poslední a závěrečnou kapitolou teoretické práce je registrované partnerství, kde je popsáno, jak partnerství vzniká, jaká práva a povinnosti mají partneři na rozdíl od manželů, jak partnerství zanikne a též je zde vysvětleno, zda a jakým způsobem adopce u registrovaných partnerů funguje.

9

Praktická část bakalářské práce obsahuje kvantitativní výzkum, který je realizován pomocí internetového dotazníku. Tato část práce se pokouší zodpovědět mé výzkumné hypotézy. Kvantitativní výzkum byl zvolen především z důvodu získání vyššího množství respondentů s jejich názory na problematiku adopce dítěte homosexuálními páry, přičemž by se jednalo o dítě jejich partnera/partnerky. Dále je zde popsána možnost adopce dětí z ústavní péče těmito páry a i dokonce manželství stejnopohlavních párů. Tyto otázky jsou zohledněné pro české respondenty, jelikož Francouzi již od roku 2013 mají platnou právní úpravu pro manželství stejnopohlavních párů i adopce.

10

TEORETICKÁ ČÁST

11

I. Česká republika 1 Manželství Dle ustanovení §655 NOZ je manželství trvalým svazkem muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon, přičemž zásadní významem manželství je zřízení rodiny, dostatečná výchova dětí a reciproční opora a pomoc. Rodina je přirozeně chápána jako společnost, která utváří vrozené vybavení a prostý status člověka. Zakládá se, jak již bylo řečeno manželstvím, do jehož svazku je vtáhla sama příroda a v tomto poutu se pak rodí děti, které prodlužují existenci celé rodiny, drží humánní společnost při životě a kompenzují ztráty rodiny. 1 Zhruba od poloviny 60. let se v České republice, také jako v ostatních socialistických zemích vytvořil tzv. východoevropský model demografického chování. Shodoval se s životním stylem, ke kterému státy „reálného socialismu“ své obyvatele směrovaly a mimo to i v úsilí zabezpečit reprodukci, a tím citovat vlídný společenský rozvoj, a současně udržovat zvyšování počtu příštího práceschopného obyvatelstva a množství vojáků. Do pracovního poměru nastupoval skoro každý člověk, včetně vdaných žen. V nynějším moderním světě se manželství stává více privátní otázkou snoubenců, než jak tomu bylo dříve. Připomínky a rady od staršího příbuzenstva směrované na mladé ženy jsou stále v módě, ale je jisté a směrodatné, že rozhodnutí je na nich samotných. Někdejší manželství byla smlouvána mezi rodinami a nebrala se v potaz láska či zamilovanost.2 Současná česká rodina má několik typických rysů, které definují i samotné jedince rodiny, jako je např. zaměřenost na zájem jednotlivce, kdy on upřednostňuje své vlastní potřeby před zájmy druhých, hledá štěstí a význam svého života. Tato charakteristika je možnou reakcí na poválečná léta, kdy to bylo zcela jinak, obráceně a používala se slova kolektiv, hromadné zájmy, společné cíle. Dále je častěji přítomné, že manželství se odkládá a chybí trvalost vztahu, kdy se člověk nechce „obětovat“ pro rodinu. Vznikají alternativy společného soužití dvou osob s co nejvolnějšími a svobodnými 1

MOŽNÝ, Ivo. Moderní rodina: (mýty a skutečnosti). 1. vyd. Brno: Blok, 1990, 17 s. ISBN 80-7029018-8 2 MURPHY, Robert Francis. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, 84 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-53-2.

12

příležitostmi, jako např. manželství na zkoušku, úmyslná bezdětnost kvůli dosažitelné kariéře a vyšších cílů nynějších žen, osamělé matky apod. V souvislosti s emancipací se stírají mužské a ženské role. Vládne taková individuální koncepce, že všichni požadují mnoho a nesrovnatelně tolik dávají.3 Po roce 1989 prodělala česká rodina mnoho osudných změn. Pokles porodnosti, sňatečnosti, narůst věku při vstupu do manželství a odklad početí prvního dítěte. Je možno přisuzovat tyto přechody ke vzrůstající míře nerovných příjmů a bohatství? Ano, ovšem. Zvýšila se také zejména míra nezaměstnanosti a strach z bídy (chudoby).

1.1 Vznik manželství Ustanovení §656 odst. 1 NOZ říká, že manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství, že spolu vstupují do manželství. Nynější úprava používá pojem „projev vůle“ namísto svobodného a úplného „souhlasného prohlášení“. Manželství vznikne i jinak než slovně, kdy typicky půjde o určitý druh rituálu oprávněné církve nebo náboženské společnosti. Je nutno zmínit i situaci, kdy je jeden ze snoubenců osobou němou, neslyšící, nemluvící česky či nerozumějící česky, tu řeší ustanovení §39 ZMat, které závazně vyžaduje přítomnost tlumočníka. Do manželství může vstoupit každá osoba, které nebrání žádná ze zákonných překážek. Jednou z nich je zletilost a plná svéprávnost člověka, i když v některých mimořádných případech lze uzavřít manželství, pokud jsou pro to závažné důvody a osoba dovršila šestnácti let věku. Manželství není možné uzavřít ani s jedincem, který má svéprávnost v této oblasti omezenou a též s tím u koho přetrvává svazek manželský či registrované partnerství nebo podobný svazek uzavřený v zahraničí a stále trvá. Dále nelze uzavřít manželství mezi potomstvem a předky a ani mezi sourozenci a to platí i v případě osvojení. Stejné je to u osob, jako je poručník a poručenec i pěstoun a dítě svěřené do péče. 4 Ustanovení §656 odst. 2 NOZ charakterizuje sňatečný obřad jako veřejný a slavnostní a vyžaduje se přítomnost dvou svědků. Svědek plní v rámci sňatečného obřadu zvlášť funkci důkazní. Pokud by došlo k zneplatnění manželství či dokázání manželství 3

FIALOVÁ, Ludmila. Představy mladých lidí o manželství a rodičovství. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000, 10-11 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-87-7. 4 ŠÍNOVÁ, Renáta a Ondřej ŠMÍD. Manželství. Praha: Leges, 2014, 336 s. Teoretik. ISBN 978-80-7502046-8

13

neexistenčního, jsou právě svědci bráni jako důkazní prostředek dle ustanovení § 125 a násl. OSŘ. Tedy primární úlohou svědků je dosvědčit, že projev vůle muže i ženy byl svobodný a úplný a tudíž svědek musí být osobou svéprávnou (způsobilost k právním úkonům). 5 Snoubenci při sňatečném obřadu rozhodnou, že: 

Jedno z příjmení snoubenců přijmou jako společné, nebo



oba dva si vlastní příjmení ponechají (je možná i pozdější změna prohlášení u orgánu veřejné moci že se shodli užívat společné příjmení), či



jedno z příjmení bude jejich společné a ten, kdo si chce ponechat i své rodné příjmení, bude za společným příjmením užívat i toto.6

Po tomto prohlášení na obřadu se počítá s tím, že jednu z variant bude uplatňovat i jejich společné dítě. Před uzavřením manželství musí snoubenci vyplnit nařízený formulář, který postoupí matričnímu úřadu spadajícího do správního obvodu, kde má manželství vzniknout. Pokud je osoba vstupující do svazku manželského; osobou zapsanou k trvalému pobytu v České republice, je povinnost k již zmíněnému tiskopisu přiložit rodný list, dokument státního občanství, výpis z evidence obyvatel o trvalém bydlišti i o trvalém stavu. Nešťastné události jako rozvod a úmrtí manžela se musí také doložit, a to pravomocným rozsudkem o rozvodu předešlého manželství či úmrtní listinou zesnulého manžela. Pokud bude jeden ze snoubenců cizincem, musí při uzavírání manželství přiložit potvrzenou písemnost od Policie České republiky o kompetenci pobytu v teritoriu České republiky (nesmí být starší 7 pracovních dnů ke dni počátku manželství). To se ovšem netýká občana Evropské unie nebo občana dalšího státu smluvní Dohody o Evropském hospodářském prostoru a jeho příslušníků rodiny. Do manželství může vstoupit i osoba 16 let věku, která přiloží k nařízenému tiskopisu soudní rozhodnutí, které povoluje uzavření manželství. 7

5

ŠÍNOVÁ, Renáta a Ondřej ŠMÍD. Manželství. Praha: Leges, 2014, 336 s. Teoretik. ISBN 978-80-7502046-8 6 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka 26.3.2012. Ostrava: Sagit, 2012, 71-72 s. ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8. 7

Zákon č.301/200 Sb.,o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. www.zakonyprolidi.cz.[online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-312

14

1.2 Druhy sňatků 1.2.1 Sňatek občanský Pokud snoubenci dají najevo, že společně vkročí do manželství, osobně před institucí veřejné moci vykonávající sňatečný obřad za přítomnosti matrikáře, jde o občanský sňatek.8

1.2.2 Sňatek církevní Možnost výběru mezi sňatkem církevním a občanským je relativně nový, vždyť zrovnoprávnění obou forem sňatku přinesla až novela ZOR provedená zákonem č. 234/1992 Sb., a to z důvodu, co největšího zmírnění intervence církve do tehdejšího socialistického práva. Zda snoubenci vysloví rozhodnutí, že společně vkráčí do manželství, samostatně před ústavem církve nebo náboženské společnosti kompetentní k tomu, jedná se o církevní sňatek. Pro uzavření církevního sňatku je třeba člověku, který oddává, odevzdat osvědčení od matričního úřadu, které není starší šesti měsíců, a kde se potvrzují stanovené požadavky pro vstup do manželství. Jestliže byl církevní sňatek již uzavřen, oddávající má povinnost doručit protokol o uzavření manželství spádově příslušnému matričnímu úřadu do tří pracovních dnů.9

2 Manželské majetkové právo V manželství mají manželé základní povinnosti, jako je například uspokojování potřeb rodiny, vzájemné zastupování a také respektování důstojnosti, společně pečovat o děti a vzájemně si pomáhat. Důležitým elementem je zejména vzájemná solidarita, která bývá někdy jedním z manželů zneužívána v ekonomické oblasti. Tudíž je na místě zohlednit konkrétní specifika, která by měla napomoci k naplnění hlavních významů manželství, a to je povinnost manželů podporovat se a pomáhat si navzájem a dále samozřejmě naplnit funkci rodiny (vztahové podpory, výchovně – socializační, ekonomickou). Režim majetkových vztahů vychází z národních, historických, právních

8

ŠÍNOVÁ, Renáta a Ondřej ŠMÍD. Manželství. Praha: Leges, 2014, 336 s. Teoretik. ISBN 978-80-7502046-8 9 tamtéž

15

a kulturních tradic a zvyklostí.10 Manželský majetkový režim je způsob, kterým jsou upravena práva a povinnosti manželů k odlišným skupinám majetku, a to také k majetku, jenž každý manžel vlastnil před vstupem do manželství, také tomu, který manželé nabyly společně i jednotlivě v době trvání manželství, jakož i společným závazkům a právům každého manžela v situaci, kdy manželství zanikne. 11

2.1 Společné jmění manželů V České právní korektuře je podstatou zákonného majetkového režimu rozsáhle popsané majetkové společenství označované jako společné jmění manželů. Společné jmění manželů je utvářeno jak majetkem manželů, tak dluhy manželů. V České republice může vzniknout jen a pouze mezi manžely a je jistým způsobem jen prozatímním uspořádáním právních vztahů k majetku manželů, poněvadž je spojeno manželstvím a zaniká spolu s ním, nebo nejdéle zanikne smrtí jednoho z manželů.12 NOZ dává příležitost manželům v rozhodování jejich vůle, aby sami vyjádřili, zda se budou řídit zákonem daným stylem a rozsahem vzniku společného jmění manželů nebo si pomocí smlouvy uspořádají jejich majetkový režim tak, že upraví rozsah společného jmění či jeho vznik zcela vyloučí, popřípadě že vznik přeloží na jiný okamžik než okamžik vzniku manželství. Pokud ovšem manželé žádnou zákonem uznanou smlouvou jejich vztah neupraví, počítá se automaticky s tím, že se na ně bude vztahovat zákonný režim upravený v NOZ § 709 a násl. Dle NOZ § 708 je společné jmění manželů vše, „co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů.“ Pokud by toto tvrzení platilo doslovně, byl by to ovšem všechen majetek manželů. V pokračujících ustanoveních je popsáno, co vše do dílčích režimů společného jmění manželů patří a nepatří a jakým způsobem se spravuje. Tudíž je zjevné, že celkový majetek manželů není shodující se s termínem společného jmění manželů, ale je jen jedním z mnoha existujících režimů, které se v manželství mohou objevit.13

10

JAN DVOŘÁK, Jiří Spáčil. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 2., rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007, s.11. ISBN 8073572621 11 ŠÍNOVÁ, Renáta a Ondřej ŠMÍD. Manželství. Praha: Leges, 2014, 336 s. Teoretik. ISBN 978-80-7502046-8 12 tamtéž 13 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka 26.3.2012. Ostrava: Sagit, 2012, 76 s. ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8.

16

2.2 Zákonný režim Zákonný režim udává, že součástí společného jmění je vše, co za délku manželství každý z manželů nebude a i to, co manželé společně nabudou, vyjma určitých skupin majetku, které jsou zaznamenány zejména v §709 odst. 1 NOZ.14 Pro odlišení od režimu společného jmění existuje označení jako výlučný majetek jednoho z manželů. K výlučnému majetku nemá druhý manžel práva, jestliže není druhým manželem zmocněn ke správě, dispozicím a podobně, nebo pokud se nejedná o záležitost běžnou dle § 696 odst. 1 NOZ.15 Například výlučným majetkem je vše, co zajišťuje osobní potřeby jednoho z manželů. Pokud tyto věci byly opatřeny za prostředky společného jmění manželů, zohledňují se při vypořádání. Dále se do tohoto majetku počítá to, co jeden z manželů nabyl darem, děděním či odkazem a také vše, co nabyl právním jednáním ohledně výlučného vlastnictví (jedná se například o příjmy, které jsou z věci výlučného vlastnictví a nepřevyšují náklady na servis věci). V neposlední řadě je výlučným majetkem i to, co bylo vydáno jednomu z manželů dle právních předpisů ohledně restituce majetku (§ 3040 OZ). Zákon to přímo nestanovuje, ale logicky vyplývá, že složkou společného jmění manželů nejsou též věci, které jeden z manželů získal již před vstupem do manželství a taktéž práva a povinnosti spojené s děděním nemovitostí, obchodními závody a podobně.16 Zákon udává, že i dluhy jsou součástí společného jmění manželů vyjma těch, které se týkají majetku výhradně jednoho z manželů [ §710 písm. a) OZ ] a též se hovoří o dluzích převzatých bez potvrzení druhého manžela, kdy se nejedná o obstarávání běžných a každodenních potřeb celé rodiny. Součástí společného jmění se stanou tedy jen ty závazky, které jsou povahy soukromoprávní a dají se převzít. Ovšem o dluhy veřejnoprávní a závazky z porušení právní povinnosti do společného jmění nepatří.17

14

tamtéž JAN DVOŘÁK, Jiří Spáčil. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 2., rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007, s.101. ISBN 8073572621 16 ELIÁŠ, Karel. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, 311 s. ISBN 978-80-7208-922-2. 17 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka 26.3.2012. Ostrava: Sagit, 2012, 76 s. ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8. 15

17

2.3 Zánik a vypořádání společného jmění manželů Společné

jmění

za

jisté

věci

zaniká

běžnými

způsoby

při

vymizení

vlastnictví, a to prodejem, spotřebováním či darováním. Tento zánik jednotlivých věcí nemá vliv na trvání společného jmění u dalších věcí. O zániku společného jmění mohou rozhodnout také manželé či soud, který prohlásí výňatek určité části ze společného jmění či jeho úplný zánik. K zániku dochází i tehdy, když manželství zanikne rozvodem či smrtí nebo prohlášení manžela za mrtvého. Po specifických možnostech zániku společného jmění přichází takzvané vypořádání. Jedná se o proces, při kterém se majetek ze společného jmění manželů přikazuje do vlastnictví nebo do podílového spoluvlastnictví jednotlivce. Zákon preferuje vypořádání mezi manžely společnou dohodu písemné formy. Pokud neproběhne dohoda mezi manžely o vypořádání, může jeden z manželů dát podnět, aby rozhodl soud.18

3 Zánik manželství Zánik manželství může nastat ovšem až po zákonem stanovených důvodech (§754 NOZ). Z teoretického pohledu je možné způsoby zániku manželství rozdělit dle zániku ze zákona (změna pohlaví, smrt, prohlášení za mrtvého) či nařízením soudu (rozvod, prohlášení manželství za neplatné). Příbuzenský vztah švagrovství zaniká rozvodem manželů, a pokud zanikne smrtí manžela, švagrovství trvá i nadále. K jejich společným dětem a jejich potomkům příbuzenský poměr také nezaniká. 19

3.1 Rozvod Rozvod je výraznou nepříznivou životní událostí, která se zrcadlí v mnoha okruzích lidského života. Konec manželství neznamená v mnoha případech definitivní nemožnost dalších partnerských soužití a ne všichni rozvedení jedinci zůstávají po rozvodu sami. Mnoho z nich znovu vstupuje do nesezdaných či sezdaných svazků.20

18

ŠÍNOVÁ, Renáta a Ondřej ŠMÍD. Manželství. Praha: Leges, 2014, 336 s. Teoretik. ISBN 978-807502-046-8 19 ŠMÍD, Ondřej a Renáta ŠÍNOVÁ. Rozvod manželství. Vyd. 1. Praha: Leges, 2013, 61 s. Teoretik. ISBN 978-80-87576-66-3. 20 HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, Jaroslava, Martin KREIDL a Barbora HUBATKOVÁ. Proměny partnerství: životní dráhy a partnerství v české společnosti. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012, 113-114 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-142-8.

18

Rozvod je nejčastější způsob, při kterém zaniká svazek manželský. Manželství lze rozvést v případě, kdy je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a neočekává se jeho obnova. Rozvody se dle NOZ dělí na sporné a nesporné. O nesporný rozvod se jedná,

pokud

manželé

ukončí

manželství

dohodou

bodech, a to se souhlasem obou manželů, písemným majetkovým

ve

všech

vypořádáním

s ověřenými podpisy a úpravou bydlení v době po rozvodu, soudem schválenou dohodou o úpravě poměrů nezletilého dítěte. Dále musí být splněno, že manželství trvalo alespoň 1 rok a manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí. V případě sporného rozvodu dokazuje jeden z manželů (žalobce) rozvrat manželství a jeho příčiny. Soud poté musí vydat rozhodnutí, kde rozhoduje o věcech jako je například vypořádání společného jmění manželů, rozhodnutí o bydlení, výživném.21

4 Vyživovací povinnost Vzájemnou vyživovací povinnost mají předci i potomci, rodiče k dětem, kterou předchází vyživovací povinnost k prarodičům a dalším předkům. Pokud jednotlivec nezvládá sám sebe živit, výživné je mu přiznáno. Příbuzní, kteří jsou vzdálení plní tuto povinnost jen tehdy, kdy to nezvládnou příbuzní bližší. Výživné lze pouze přiznat člověku, který není schopen živit sám sebe.22 Vyživovací povinnost vůči dětem je nejčastějším typem vyživovacích povinností. Vyživovací povinnost vůči dětem trvá rodičům až do období, kdy jsou děti schopny živit samy sebe. Nesouvisí to s věkem dítěte, nezaniká dovršením zletilosti; 18 let. Dítě může i v tomto věku stále studovat a vyživovací povinnost trvá až do konce tohoto studia dítěte. Musí se jednat o smysluplné studium, které je přípravou na budoucí povolání. Vyživovací povinnost může zaniknout i před 18 rokem pokud dítě ukončí školu a v navazujícím studiu nebude pokračovat. Pokud jde o určování výše výživného, vychází se z předpokladu, že i děti jsou oprávněni spolupodílet se na životní úrovni jejich rodičů. Soud by měl vycházet z příjmu rodiče, majetku a i z jiných vyživovacích povinností, které mohou mít rodiče vůči dalším dětem či jiným osobám. Stane-li se, že rodič nedisponuje značnými

21

ŠÍNOVÁ, Renáta a Ondřej ŠMÍD. Manželství. Praha: Leges, 2014, 195 s. Teoretik. ISBN 978-807502-046-8 22 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka 26.3.2012. Ostrava: Sagit, 2012, 95 s. ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8.

19

majetkovými poměry, soud může rozhodnout, že díl výživného bude vyplácen pravidelně a jeho část se bude spořit dítěti na účet.23 Jak již je výše zmíněno, vyživovací povinnost mezi dětmi a rodiči je vzájemná. Tedy, pokud jsou děti schopny se živit samy, jsou také povinny obstarat rodičům přiměřenou výživu, pokud to je potřeba. Jestliže dítě, plní vyživovací povinnost vůči svým rodičům, je vždy přihlíženo ke schopnostem rodičů, jejich možnostem a majetkovým poměrům. Z toho vyplývá, že každé dítě platí výživné v různé výši. Určování výživného pro rodiče soudem je výjimečným případem. Vyživovací povinnost mezi dalšími příbuznými vůči sobě, je jen v případě, kdy ho opravdu potřebují. Jsou to situace, jako je například nouze, kterou nedokáží smysluplně vyřešit sami a podobně. Pokud nejsou schopni potomci plnit vyživovací povinnost, přechází tato povinnost na předky. Příbuzní vzdálenější mají povinnost výživy až tehdy, není-li možné plnit povinnost bližšími příbuznými.24

4.1 Výživné mezi manžely Zde se prosazuje rovnost mezi mužem a ženou v manželství, jelikož mají oba dva stejná práva a povinnosti. Důvodem vyživovací povinnosti mezi manžely je především zaručit totožnou míru kulturní a hmotnou. Stanovit vyživovací povinnost mezi manžely lze, když jeden z manželů nedokáže zabezpečit své potřeby nebo jsou oba způsobilí k obstarání svých potřeb, ale v rozdílné míře.25 Vyživovací povinnost mezi manžely je přednější před vyživovací povinností dětí vůči rodičům. To znamená, že jeden z manželů se může domáhat výživného na druhém manželovi a pokud nemůže tento manžel povinnost plnit, přechází vyživovací povinnost na děti. Po rozvodu může jeden z bývalých manželů požádat druhého o výživné, ale jen v případě, pokud není schopen sám sebe uživit. Neplatné zde je, že rozvedení mají mít stejnou životní úroveň. Výživné se stanoví na základě oprávněných potřeb vyživovaného partnera a schopností vyživujícího manžela. Pokud rozvedený manžel, plátce výživného zavinil rozpad manželství, je možné, že mu bude vypočítáno výživné na dobu 3 let tak, aby úroveň

23

Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka 26.3.2012. Ostrava: Sagit, 2012, 95s. ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8. 24 tamtéž 25 ŠÍNOVÁ, Renáta a Ondřej ŠMÍD. Manželství. Praha: Leges, 2014, 150 s. Teoretik. ISBN 978-80-7502046-8

20

obou rozvedených manželů byla totožná. Pravomoc na výživné zaniká uzavřením nového manželství, registrovaného partnerství, smrtí nebo poskytnutím plného výživného na podstatě písemné smlouvy.26

5 Osvojení Osvojení, synonymním termínem adopce, se chápe přijetí cizího dítěte za vlastní, kdy manželé současně získávají rodičovskou povinnost vůči dítěti. Pojem osvojení vysvětluje Oldřich Matoušek jako „ poměr mezi dospělým osvojitelem a nezletilým osvojencem, který je podle platného práva ČR totožný s poměrem mezi rodičem a dítětem.“ Legislativní normy zastřešující náhradní rodinnou péči, do které osvojení spadá, jsou NOZ č. 89/2012 Sb. a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně – právní ochraně dětí (dále jen „ZOSPOD“). Pokud není možno, aby dítě vyrůstalo v biologické rodině, má právo na to, aby mu byla zaručena náhradní výchova. Dle NOZ a mezinárodních smluv se při hledání umístění takovéhoto dítěte má vždy dávat přednost náhradní rodinné péči před ústavní výchovou. Důležité je, že dítě v náhradní rodinné péči vyrůstá v prostředí, které se zcela shoduje s životem v prosté rodině. Podmínkou pro osvojitele, kteří chtějí adoptovat dítě, je zletilost a svéprávnost fyzické osoby, která také bude moci být dobrým příkladem pro dítě. Dále by měl být mezi osvojencem a osvojitelem přiměřený věkový rozdíl, udává se obyčejně šestnáct let. Nelze adoptovat dítě, které je s jedincem v přímé příbuzenské linii, avšak jeho strýc či teta si dítě osvojit mohou. Spolu smějí dítě osvojit pouze manželé, kdy se bude tedy jednat o dítě společné. Pokud by chtěl dítě osvojit jen jeden z manželů, musí obdržet svolení od manžela druhého (nelze, je-li tento manžel nesvéprávný). 27 Od 1. 1. 2014 dle NOZ; lze osvojit i dítě zletilé. Poté je možno adoptovat dítě se souhlasem biologických rodičů dítěte. Matka nezletilého dítěte má možnost dát povolení k osvojení dítěte nejprve šest týdnů před narozením dítěte, ale otec má tuto příležitost až po narození dítěte. Ovšem tento souhlas ztrácí účinnost, neproběhne-li osvojení dítěte do šesti let, kdy byl souhlas od biologických rodičů udělen. U dítěte staršího 12 let je potřeba i jeho souhlasu s osvojením. Za děti mladší 12 let poskytne souhlas opatrovník dítěte, obvykle instituce sociálně-právní ochrany dětí. Osvojení 26

Výživné a alimenty v ČR. www.vyzivne.cz. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.vyzivne.cz/rozdeleni-na-druhy-vyzivneho 27 BUBLEOVÁ, Věduna. Základní informace o osvojení (adopci). 3., přeprac. vyd. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2014,6-7 s. ISBN 978-80-87455-18-0.

21

nelze zrušit po 3 letech od vydání dítěte do péče, a to ani v případech důležitých. Výjimkou je pouze rozpor se zákonem. U osvojení dítěte zletilého rozhoduje soud podle návrhu osoby, která chce zletilé dítě osvojit, a ke kterému se připojil i zletilý. Po rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel či osvojitelé zapisují do matriky jako rodič, případně rodiče dítěte. Zrušení osvojení je možné jen z důležitých důvodů. Soud poté na návrh osvojitele či dítěte osvojeného osvojení zruší. Ovšem osvojení zrušit nelze, pokud uplynula doba tří let od rozhodnutí o osvojení dítěte. Toto tvrzení neplatí, jestliže je osvojení v rozporu se zákonem. Zrušením osvojení zanikne poměr, který vznikl osvojením společně s právy a povinnostmi vyplývající z tohoto poměru a obnovuje se předchozí poměr příbuzenství. Dítě, jež bylo osvojeno, má po zrušení osvojení na výběr, zda si ponechá své stávající příjmení či to, co mělo před osvojením. 28

6 Registrované partnerství Nejprve k pojmu homosexualita, také stejnopohlavnost. Tento termín byl poprvé vyřčen K. M. Benkertem v roce 1869, kdy tak označil lásku osob ke stejnému pohlaví. Jedná se o status nezvolený a neměnný po celý život. Homosexualita se nevyskytuje ovšem pouze v lidské civilizaci, ale i u zvířat. Jak a proč homosexualita vzniká, na to věda nemůže stále poskytnou jednoznačnou odpověď. Existují jen teorie o dědičnosti homosexuální orientace, o vlivu lidského plodu v prenatálním období, o vlivu výchovy a rodinném prostředí a teorie vlivu sexuálního zneužití.29 Cesta k přijetí zákona o registrovaném partnerství nebyla zcela lehká. Důležité podklady vypracovalo Sdružení organizací homosexuálních občanů (dále jen „SOHO“), které se mělo přičinit k zavedení registrovaného partnerství. Ovšem tento návrh byl zamítnut. SOHO se v roce 1995 pokusilo navázat kontakt s některými funkcionáři, jako například s tehdejším prezidentem Václavem Havlem či Václavem Klausem ohledně začlenění jejich konceptu do zákona o rodině (dále jen „ZOR“). Díky všeobecně známému názoru Václava Klause na homosexualitu návrh neprošel. Po pátém pokusu roku 2004 byl navrhovaný zákon neschválen o jeden pouhý hlas při 3. čtení. Avšak o pár měsíců později byl skoro totožný návrh předložen znovu a byl schválen

28

Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka 26.3.2012. Ostrava: Sagit, 2012,85-86 s. ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8 29 Homosexualita. https://www.pf.jcu.cz. [online].24.11.2015[cit.2015-11-24]. Dostupnéz:https://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b06gayove/03.pdf

22

a předložen prezidentu Václavu Klausovi, který zákon vetoval.30 Pravdou je, že jeho veto bylo přehlasováno a zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2006. Tehdy se homosexuální páry v České republice po 20 letech dočkaly legalizace svých vztahů.31 Registrované partnerství je tedy dle nynější úpravy zákona č. 115/2006 Sb. „trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví vzniklé způsobem stanoveným tímto zákonem“.

6.1 Vznik partnerství Partnerství vznikne prohlášením dvou jedinců totožného pohlaví a to podobou svobodného a souhlasného projevu, že vstupují do partnerství společně, a to osobně a před matričním úřadem. Stejně, jak je tomu u manželského sňatku, matrikář položí partnerům otázku, zda společně do partnerství vstoupit chtějí a zda jim nebrání žádná okolnost, která by zabraňovala vstupu do partnerství. Podmínky, které musí partneři vstupující do partnerství splňovat, je státní občanství, alespoň jedné z osob, nesmí být příbuzní v přímé linii. Dále nelze vstoupit do registrovaného partnerství, pokud jeden z osob není zletilý, nedosáhl věku 18 let nebo není svéprávný v této oblasti. Poslední překážkou pro vstup do partnerství je existence manželství či partnerství těchto osob.32

6.2 Povinnosti a práva partnerů Partneři vlastní stejná práva i povinnosti navzájem. Jsou také kompetentní k zastupování druhého partnera ve všedních věcech. O skutečnostech během partnerského života rozhodují partneři společně, a pokud se neshodnou v zásadních věcech, rozhodovací právo na návrh jednoho z partnerů přejímá soud. Jestliže se jedná o otázku vyživovací povinnosti mezi partnery, mají oba vzájemnou vyživovací povinnost. Zákonná úprava je zcela totožná s vyživovací povinností mezi manžely. Například u vzájemné vyživovací povinnosti partnerů, kdy má také přednost před vyživovací povinností dítěte. Díky tomu, že se nepřihlíží u registrovaných partnerů

30

SEIDL, Jan. Od žaláře k oltáři: emancipace homosexuality v českých zemích od roku 1867 do současnosti. 1. vyd. Brno: Host, 2012, 456 s. ISBN 978-80-7294-585-6. 31 Registrované partnerství. www.gay.iniciativa.cz. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://gay.iniciativa.cz/www/index.php?page=clanek&id=74 32 Zákon č.115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. www.podnikatel.cz. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-o-registrovanem-partnerstvi-a-o-zmene-nekterychsouvisejicich-zakonu/

23

ke společnému jmění, které u nich nevzniká, stává se tato úprava vyživovací povinnosti značně důležitou.33 V situaci, kdy se jedná o dědění, jsou registrovaní partneři zákonným dědicem v I. dědické třídě, a to v případě smrti partnera, jež nepořídí závěť o svém majetku, dědí tedy partner pozůstalý společně s dětmi partnera zemřelého rovným dílem. Stejně tak, jak je tomu i u manžela, který je zůstavitelem, nemůže partner zůstavitel dědit v I. třídě sám, a tak nedědí-li děti partnera zemřelého, přistupuje se k II. dědické třídě. V té dědí partner zůstavitele, jeho rodiče a společně i ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně jeden rok před jeho smrtí ve společném bydlení a pečovali o domácnost nebo byli výživou odkázáni na zůstavitele. V této skupině dědění může partner dědit sám, jestliže není jiných osob uvedených v dědické třídě II..34 Jak je tomu po zrušení registrovaného partnerství, kdy jeden z partnerů nemá dostatečné finance, které by stačily k tomu, aby mohl sám sebe živit? Druhý partner má povinnost bývalému partnerovi přispívat na přiměřenou výživu. Po zániku se každý musí živit sám a popřípadě pomoci finančně slabšímu partnerovi. Lze se na výživném dohodnout samostatně, a pokud nelze, rozhodne na návrh soud.35 Pokud se bývalý partner na nepřetržitém rozvratu nepodílel a ukončením partnerského vztahu mu byla navozena významná újma, je možno, že soud přisoudí druhému bývalému partnerovi povinnost výživného až na 3 léta započítaná od ukončení registrovaného partnerství, která by měla stejnou váhu, jako kdyby vztah ukončen nebyl a stále trval. I tato podoba výživného mezi bývalými partnery má prioritu před vyživovací povinností dětí vůči rodičům. Kompetence na výživné zaniká pouze v případě, kdy povinný partner zemře či je mrtvým prohlášen nebo v případě, kdy oprávněný partner uzavře další registrované partnerství či manželství. Poslední možností zániku výživného mezi bývalými partnery je vyplacení jednorázové sumy peněz, která byla smluvena písemnou formou mezi bývalými partnery.36

33

HRUŠÁKOVÁ, M a kol. Zákon o rodině, komentář.., s. 533 (§ 10 ZRegP); KOVÁŘOVÁ, D. Rodina a výživné, Vyživovací povinnost rodičů, dětí a dalších příbuzných. Praha: Leges, 2011. s. 54. 34 PRÁVNÍ LINKA. www.pravnilinka.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www.pravnilinka.cz/bezplatna-pravni-poradna-zdarma/prava-a-povinnosti-registrovanychpartneru.html 35 KOVÁŘOVÁ, D. Rodina a výživné, Vyživovací povinnost rodičů, dětí a dalších příbuzných. Praha: Leges, 2011 36 Zákon č.115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. www.podnikatel.cz. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné

24

6.3 Osvojení v registrovaném partnerství Registrované partnerství nezakazuje uskutečnění rodičovské povinnosti ohledně jejich dětí z předchozích vztahů. Přeci partner, rodič, má povinnost svému dítěti zajistit zdravý vývoj, dbát na jeho zájmy, respektovat důstojnost dítěte a neohrožovat tělesno, city, tělesný, rozumový a řádný vývoj dítěte. Pokud partneři sdílí stejnou domácnost, má i druhý partner, který není rodičem dítěte povinnost na výchově a ochraně tohoto dítěte. Avšak v registrovaném partnerství nelze přiznat některému z partnerů možnost osvojení dítěte.37 Ovšem blýská se na lepší časy. Dne 18.září 2015 se uskutečnila konference pod záštitou organizace PROUD, která má za hlavní cíl zrovnoprávnění rodičovství a adopce stejnopohlavními páry v registrovaném partnerství. Na konferenci v úvodních slovech mluvila Radka Maxová (z politické strany ANO, předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny) o odkládaném návrhu, který se snaží zahrnout do programu zasedání, kde bohužel neobdržely zatím takový počet hlasů, který by umožňoval vstup do druhého čtení. Avšak ministr pro lidská práva Jiří Diensbier (ČSSD) prohlásil, že by se nemělo dlouho čekat, protože se může stát a stává se a může nastat situace, kdy biologický onemocní či zemře a dítě bude odejmuto z rodiny do dětského domova, jelikož druhý partner k němu nemá právní vztah. Smluvil tedy s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) podmínku, pokud se návrh neprojedná ve Sněmovně, bude předložen jako vládní návrh. Načež koordinátor PROUDU Jan Kozubík poznamenal, že novela se projednává s českými zákonodárci už dva roky a přitom 60% populace, za kterou stojí i mnoho významných osob jako například ředitelka institutu náhradní rodinné péče či vedoucí katedry psychologie Masarykovy univerzity, se jednoznačně staví za rodičovství stejnopohlavních párů. Pokud novela projde, měla přinést možnost pro děti, které budou žít v právní jistotě a se sociální jistotou (zastupování u lékaře, sirotčí důchod, dědění první linie). A samozřejmě rodiče žijící v registrovaném partnerství získají rovnocenné postavení před zákonem.38

z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-o-registrovanem-partnerstvi-a-o-zmene-nekterychsouvisejicich-zakonu/ 37 tamtéž 38 PROUD. www.proudem.cz. [online].24.11.2015[cit.2015-11-24].Dostupné z: http://www.proudem.cz/rodicovstvi.html

25

6.4 Zánik registrovaného partnerství Registrované partnerství zaniká buď smrtí, či prohlášením jednoho z partnerů za mrtvého (dnem, kdy nabude právní moci) nebo také zrušením partnerství. Neexistuje zde žádný rozvod, jak je tomu u instituce manželství, ale právě zrušením rozhodnutím soudu. Může se stát, že prohlášení za mrtvého bude zrušeno, jelikož se zjistí, že tento člověk není mrtvý a stále žije. V tomto případě by se bralo na vědomí, že partnerství trvalo a stále trvá. Pokud ovšem jeho partner mezi tím, kdy se domníval, že je jeho partner mrtvý, uzavřel manželství nebo nové partnerství, předešlé partnerství se neobnovuje. Jak již bylo zmíněno, soud rozhodne o zrušení partnerství dle návrhu partnera, žalobce, který prokáže, že vztah opravdu netrvá. Jak je tomu u manželství, tak i u registrovaného partnerství, pokud druhý partner s žádostí o zrušení partnerství souhlasí a připojí se, soud poté nezkoumá, zda vztah fakticky netrvá a rozhodne o zrušení registrovaného partnerství.39

II. Francie 1 Manželství Ve Francii může vzniknout manželství, pokud snoubenci splňují podmínky k jeho uzavření. Musí dosáhnout sňatečného věku; 18 let a být heterosexuálním párem (muž a žena). Minimální věk pro vznik manželství není rozhodující, pokud se jedná o vážnou situaci, státní zástupce může přidělit výjimku. Stává se to například při těhotenství ženy. Samozřejmostí je, že budou znát dobře i svůj zdravotní stav. V předešlé právní úpravě se věk ženy a muže posuzoval rozdílně. Ženy měly možnost se vdát v 15 letech, za to chlapci, ti mohli pořádat ženitbu až 18 roku věku. Je zde viditelná odlišnost v psychickém a fyzickém vývoji mezi ženou a mužem. Nynější úprava zrovnoprávňuje, jak muže i ženy a mohou do manželství vstoupit dovršením věku 18 let.40 Další překážkou pro vznik manželství je příbuzenský vztah mezi snoubenci a dvojí manželství. Adoptované dítě nemůže vstoupit do manželství se svými adoptivními 39

Zákon č.115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. www.podnikatel.cz. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-o-registrovanem-partnerstvi-a-o-zmene-nekterychsouvisejicich-zakonu/ 40 CARBONNIER, Jean. Droit civil 2. : La famille. Paris : Presses universitaires de France, 1995. 618 s

26

rodiči ani se svými adoptivními sourozenci, natož se svými biologickými rodiči či sourozenci. Ve francouzském rodinném právu se uvádí i zákaz mezi příbuznými vzdálenými, jako je synovec a jeho teta či adoptované dítě a dítě osvojitele dítěte. Tyto případy se dají vyřešit jen pouze přes udělení výjimky prezidentem, který ji může uznat například v situaci, kdy je žena těhotná. Poté je možné manželství právoplatně uzavřít. Tak je tomu i v naší české zákonné úpravě, není možné oženit se či vdát za trvání jiného manželství či registrovaného partnerství.41 Další skutečností, která změnila a rozbouřila celou Francii v nedávné době je zrovnoprávnění mezi homosexuálními a heterosexuálními páry. Změna v OZF proběhla 17. května 2013, která povoluje uzavírání manželství párům stejného pohlaví. Tito snoubenci musí projevit souhlasnou vůli k uzavření manželství.42 Pro rozlišení s PACS(Pact solidarité civil; občanský pakt solidarity) se manželství uzavírá slavnostně a veřejně za účasti matrikáře. Ovšem stejně tak, jak je tomu u PACS, je zakázáno manželství s příbuznými v přímé linii. Ohledně majetkových poměrů manželům vzniká společné jmění, ale jen v případě pokud nesjednají předmanželskou smlouvu.43

1.1 Vznik manželství Před

vznikem

manželství

musí

proběhnout

předodavkové

řízení.

Například

před vstupem do manželství musí matrikář vyvěsit oznámení chystaného sňatku, které musí obsahovat celá jména snoubenců, jejich povolání, budoucí společné bydliště a místo sňatku. Toto oznámení musí na dveřích radnice vyset 10 dní. Bez tohoto úkonu nemůže být svatba konána, a kdyby k tomu přeci jen došlo, sňatek nebude brán za neplatný, ale snoubenci budou nuceni zaplatit sankci za tento přestupek ve výši 3 –30 Euro.44 Předchozí popsané předodavkové řízení připomíná dobu samostatného Československa, kdy se musela podávat též žádost o vykonání oddavek, která se podávala příslušnému úřadu. Právně upravenou otázkou byly takzvané ohlášky někdy označované jako 41

DEBOVE, Frédéric; SALOMON, Renaud; JANVILLE, Thomas. Droit de la famille. 5. vyd. Paris : Vuibert, 2010. 417 s. ISBN 978-2-71117-7792-1. 42 Dle čl.145,146,147 Legifrance.gouv.fr. www.legifrance.gouv.fr. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do?cidTexte=LEGITEXT000006070721&dateTexte=201105 26 43 Dle čl.161,162 tamtéž 44 DEBOVE, Frédéric; SALOMON, Renaud; JANVILLE, Thomas. Droit de la famille. 5. vyd. Paris : Vuibert, 2010. 417 s. ISBN 978-2-71117-7792-1

27

vyhlášky. Pojednávalo se o institut, který dával na vědomí vůli snoubenců uzavřít manželství. Snoubencům se totiž poskytovala určitá doba na promyšlení sňatku a bylo možné tak ubránit neuváženým sňatkům, jelikož dle o.z.o. (obecný zákoník občanský) se ohlášky prováděly tři neděle či svátky po sobě a pokud do doby šesti měsíců sňatek nebyl uzavřen, bylo nutné ohlášky opakovat. Také se ohláškami vyzývalo, aby ti, kteří mají případné námitky vůči sňatku, mohli námitky vznést a tím například zamezit uskutečnění sňatku neplatného (zjišťovaly se překážky k uzavření manželství). Následkem nedodržení těchto ohlášek byla neplatnost manželství. Ke zrušení zmiňovaných ohlášek došlo 1. ledna 1950 účinností zákona č. 226/1949 Sb., o zatímních změnách v některých občanských věcech právních.45 Manželství je považováno nejen ve Francii, ale i u nás v České republice za občanský a slavnostní akt. Stejně jako v České republice jsou i ve Francii dvě formy sňatku a to, sňatek církevní a sňatek občanský. Pokud chtějí snoubenci uzavřít církevní sňatek, musí splňovat zákonné požadavky jako pro sňatek občanský.46 To znamená, že pokud by snoubenci nepodstoupili nejdříve občanský sňatek před církevním, jednalo by se o neplatné manželství, jen o symbolický akt jejich lásky. Nezbytnost nejdříve projít občanským sňatkem, splnit tak všechny zákonné předpoklady pro uzavření církevního sňatku, může být pro věřící snoubence dosti stresující záležitostí, jelikož dvakrát vyslovují své ano a celý obřad je protikladem jedinečnosti.47 Podobně to bylo i za doby Československa, kdy od 22. května 1919 byl vydán zákon č. 320/1919 Sb., uváděn většinou jako „manželský zákon“ či „manželská novela“. Manželství bylo tehdy platné, jen v případě, kdy byly řádně provedené manželské ohlášky a též i manželský souhlas. Církevní sňatek si mohli zvolit ti jedinci, kteří byli již oddáni civilně a i ti, kteří si sňatek civilní nepřejí. Ovšem v roce 1960 byl zákon o právu rodinném nahrazen zákonem o rodině č. 94/1963 Sb., který se ujmul principu obligatorně civilního sňatku. Pokud manželé neuzavřeli před sňatkem církevním, sňatek

45

ŠÍNOVÁ, Renáta a Ondřej ŠMÍD. Manželství. Praha: Leges, 2014, 74 s. Teoretik. ISBN 978-80-7502046-8 46 tamtéž 47 HORÁK, Záboj. Proč alternativní forma uzavření manželství? In Pocta Sentě Radvanové k 80. narozeninám. Praha : ASPI – Wolters Kluwer, s.r.o., 2009. s. 197-209.

28

civilní, tak duchovní, jež by je oddal i přesto, byl by ohrožen odnětím svobody až na dobu jednoho roku.48

2 Práva a povinnosti manželů Po uzavření manželství se mezi manžely musí plnit určitá práva a povinnosti, které upravuje podrobně čl. 212 – 226, Code civil des Français (Občanský zákoník Francouzů, dále jen „OZF“). Určitá ustanovení uvedená v OZF jsou pro manžele povinná a musí se dle nich řídit. Jsou zde vyřčena i ustanovení, která jsou dispozitivní povahy a je zcela na úvaze manželů, jak své vztahy upraví.49

2.1 Osobní vztahy manželů V otázce osobních vztahů mezi manžely řadíme například právo přijímání manželova jména či právo na národnost manžela druhého. Čl. 213 OZF hovoří o zajištění společně vedené domácnosti a o zprostředkování vzdělání jejich dětem. Důležitými záležitostmi jsou například výběr společného bydliště i správné školy pro dítě. Tyto situace je nutno potvrdit souhlasem obou manželů. Naproti tomu rozhodnutí, které se týkají rozhodnutí jednoho z manželů s nepotřebným souhlasem druhého, jsou výměna profese, výběr církevní instituce či interupce (umělé přerušení těhotenství). Je možné, že se manželé nebudou moci shodnout na důležitých otázkách. Je možnost rozhodnutí nechat na soudu, který jednomu z manželů schválí vykonání zmíněného právního úkonu, a to bez souhlasu druhého manžela. Musí se ovšem jednat o zájem rodiny či zájem dítěte.50 Vzájemný respekt, loajalita, opora i psychická podpora, je též povinností, kterou by měli manželé vzájemně respektovat. Stejně tak by měli uznávat své ideologie, náboženství i politické smýšlení. V těchto případech není zákonem uložená sankce,

48

Pejška, Josef: Církevní právo se zřetelem k partikulárnímu právu československému, 3. svazek: Manţelské právo kanonické. Praha 1934. 49 Dle čl.212-226 Legifrance.gouv.fr. www.legifrance.gouv.fr. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do?cidTexte=LEGITEXT000006070721&dateTexte=201105 26z: http://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do?cidTexte=LEGITEXT000006070721&dateTexte=2011 0526 50 dle čl. 220, odst.1 a 217 Legifrance.gouv.fr [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Code civil. Dostupné z WWW:
29

avšak by to mělo vliv na případný rozvod či ustanovení vyživovací povinnosti.51 Podle čl. 215 mají manželé za povinnost žít společně v jedné domácnosti, která nevyvrací ale možné další bydlení, které má rodina k dispozici. Pokud jeden z manželů opustí společnou domácnost, je to bráno jako jeho vina a druhý manžel po něm má právo požadovat náhradu škody. Ten, který rodinu opustil, může být stíhán, pokud tím svou rodinu vystavil nebezpečí ohledně zdraví či výchovy a bezpečnosti morálního vývoje nezletilých dětí. Do těchto situací, kdy může být manžel stíhán, se nepočítá opuštění domova za zvlášť závažných situací jako je například domácí násilí či alkoholismus.52

2.3 Manželské majetkové právo Majetkové vztahy jsou zde mezi manžely vzájemné. Manželé jsou povinni spravovat jejich domácnost také společně. Pokud je mezi nimi manželská smlouva, která neuděluje dělbu povinností ohledně vedení domácnosti manželů, předpokládá se, že určité povinnosti se rozdělí dle možností a celkových schopností obou manželů. Jestliže manžel povinnosti nesplňuje, může jeden z manželů na druhého podat návrh plnění k občanskému soudnímu řízení.53 Toto ustanovení má nesmírně důležitou úlohu z důvodu rozdělení úkolů v rodině. Je zcela jasné, že kdyby živil dítě jen jeden z manželů a druhý vůbec nepřispíval na domácnost, bylo by v mnoha případech těžké naplnit potřeby dítěte i celkově rodiny. Podle ustanovení čl. 220 je možné, aby jeden z manželů uzavíral smlouvy samostatně, ať jsou charakteru domácnosti či vzdělání dítěte. Avšak druhý manžel je posléze zavázán také na základě principu solidarity. To neplatí v případech bezhlavého utrácení společných peněz například za nové auto, které nepotřebují či předraženou dovolenou. Manželé společně ovšem musí přispívat na chod domácnosti (nájem bytu, nakupování potravin a podobně), aby byla vytvořena stejná životní úroveň všem členům rodiny. Společné vedení domácnosti není nutné, pokud manželé disponují předmanželskou smlouvou, která se může i během manželství upravovat. Pokud se manželé nedohodnou, či jeden z nich odmítne se podílet na vedení domácnosti, je otázka převelena soudci 51

čl. 212, Legifrance.gouv.fr [online]. 24.11.2015[cit. 2015-11-24]. Code civil. Dostupné z WWW: . 52 CORNU, Gérard. Droit civil - La famille. 9. vyd. Paris : Montchrestien, 2006. 654 s. ISBN 2-70761506-4. 53 čl. 214, Legifrance.gouv.fr [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Code civil. Dostupné z WWW: .

30

rodinných záležitostí, který rozhodne, kdo z manželů by měl jakou částkou přispívat s ohledem na jejich příjmy a náklady na domácnost přičemž se finance jednoho z manželů mohou kompenzovat úkony v domácnosti.54 Z výše uvedeného vyplývá, že například ženy, které se starají o domácnost a především o výchovu dětí se nemohou plně věnovat kariéře a tudíž ani nemohou přispívat stejně velkou finanční částkou na domácnost jako jejich manžel. Zákon řeší i společné bydlení, kdy není možné, aby jeden z manželů právně konal bez vědomí druhého manžela; v otázkách právě společného bydlení, jako jsou například spotřebiče, nábytek a podobně.55 Bez souhlasu druhého manžela bydlení nelze prodat, někomu prodej slíbit, dát do pronájmu či byt pozastavit. Pokud jeden z manželů chce úvěr či půjčku, může si vše zařídit ze svého majetku a svých příjmů. V jiných případech je nutné souhlasné prohlášení i manžela druhého.56 Oba manželé mají právo vykonávat své zaměstnání, za které jsou ohodnoceni určitou mzdou, financemi, s nimiž mohou svobodně nakládat, ale až vždy po uhrazení určité částky na domácnost. Čl. 221 upravuje skutečnost, kdy manželé mohou bez souhlasného potvrzení druhého; zakládat depozitní účty či jiné na své jméno. Celkově čl. 221 – 223 se věnují již zmíněné nezávislosti manželů. Pokud během manželství nastane tíživá životní situace, jako je například nemoc, zákon pro tyto situace upravuje rozšířené pravomoci jednoho z manželů, kdy může manžel jednat bez souhlasu toho druhého. Pokud je toto rozšíření rizikem, které by mohlo uškodit zájmům rodiny, může toto oprávnění být redukováno.57

3 Zánik manželství Ve Francii může manželství zaniknout jen ve dvou případech jako je tomu v České republice, a to smrtí jednoho z manželů nebo rozvodem. FOZ zmiňuje, že manželství zaniká těmito dvěma způsoby, ale věnuje se ve vyšší míře rozvodu manželů.

54

SALOMON, Renaud; JANVILLE, Thomas. Droit de la famille. 5. vyd. Paris : Vuibert, 2010. 417 s. ISBN 978-2-71117-7792-1. 55 Dle čl. 215, odst. 3 Legifrance.gouv.fr [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Code civil. Dostupné z WWW: 56 Dle čl. 415, tamtéž 57 Dle 221-223, tamtéž

31

3.1 Rozvod ve vzájemné shodě Tato možnost rozvodu je typická tím, že na rozvodu trvají oba dva manželé a společně se dokážou domluvit i na důsledcích spojených s rozvodem.58 Dohromady totiž podají návrh žádosti k rozvodu společně s vyrozuměním ohledně jejich práv a povinností po rozvodu. V podobě rozvodu ve vzájemné shodě není potřeba, aby v žádosti o rozvod byly vypsány důvody, pro které má manželství zaniknout. Zmíněná žádost musí být potvrzena soudcem rodinných záležitostí předtím, než rozvod prohlásí za platný. V situaci, kdy soudce usoudí, že předložená žádost není dostatečná a nejsou zde plně chráněny zájmy dítěte či některého manžela, má možnost žádost odmítnout. Manželé poté mají lhůtu 6 měsíců, aby změnili svou žádost a představili ji soudu.59 České republika má ve srovnání s francouzským rozvodem ve vzájemné shodě, rozvod nesporný (bez zjišťování příčin jeho rozvratu). Pokud se k návrhu na rozvod připojí i druhý manžel, soud manželství rozvede bez zjišťování příčiny rozvratu manželství. Manželé musí prokázat, že jejich manželství je „hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a že nelze očekávat obnovení manželského soužití.“60

3.2 Rozvod pro definitivní narušení svazku Tato forma rozvodu bývá zprostředkována jen jedním z manželů. Rozvod je možno požadovat jen v případech, kdy došlo k definitivnímu narušení svazku manželského.61 Zmíněné narušení se chápe jako přerušení vzájemného života manželů, kdy nežijí společně, ale odděleně po období 2 let před podáním rozvodové žádosti. Je možné rozvod podat i společně, ovšem z důvodu definitivního narušení svazku. Soudce neprovádí zkoumání vůle se rozvádět, nýbrž splnění podmínky odděleného soužití manželů.62

58

dle čl. 249, odst.4, Legifrance.gouv.fr [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Code civil. Dostupné z WWW: . 59 DEBOVE, Frédéric; SALOMON, Renaud; JANVILLE, Thomas. Droit de la famille. 5. vyd. Paris : Vuibert, 2010. 417 s. ISBN 978-2-71117-7792-1. 60 ŠÍNOVÁ, Renáta a Ondřej ŠMÍD. Manželství. Praha: Leges, 2014,199 s. Teoretik. ISBN 978-80-7502046-8 61 Dle čl. 237, Legifrance.gouv.fr [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Code civil. Dostupné z WWW: . 62 Dle 238, tamtéž

32

3.3 Rozvod na základě viny Tato možnost rozvodu byla dříve jedinou možnou variantou. Další formy byly uznány až od 1. 1. 2005. Jestliže manželé tuto žádost o rozvod podali, mohou ji kdykoli během řízení obměnit za jinou možnost rozvodu. O rozvod žádá jeden manžel, který je přesvědčen, že manželství neplní své povinnosti a společný život se stává nemožným. Pak je na soudci, zda rozvod vyhlásí a také jestli prohlásí dodržení podmínek, jako jsou; porušení práv manžela a zánik (nemožnost) společného života.63 K nejběžnějším zásadním příkladům, které činí společný život nemožným, jsou například; nevěra, alkoholismus, gambling (patologické hráčství) a podobně.64

4 Vyživovací povinnost 4.1 Výživné mezi manžely Společně s rozvodem končí manželství, tak i manželská povinnost, která zahrnuje například vzájemnou pomoc. Ta je kompenzována formou výživného, které by mělo vytvořit identickou úroveň života oběma manželům. Částka výživného je stanovena soudcem, jenž rozhoduje na základě oprávněných potřeb manžela, který byl rozvodem poškozen. Po vzniku nového manželského svazku tato povinnost přirozeně zaniká. 65 Soudce nejdříve musí rozhodnout, zda jednomu manželovi výživné poskytne, jak vysoké a poté až mohou být manželé rozvedeni. Rozvod dohodou je na základě dohody, kterou si manželé sami zformulovali. Obsahuje výši a dobu výplaty výživného. Tato dohoda musí být potvrzena soudcem, jenž se vyjádří, zda je výhodná pro oba manžele. Dle čl. 270 je podmíněna výplata výživného nejednotnou úrovní života bývalých manželů. Tato nejednotnost musí být posouzena soudcem, bývalí manželé by měli odevzdat prohlášení o jejich příjmu, dědictví, majetku a podobně. Poté soudce vezme v úvahu trvání společného vztahu, zdraví, životní stav. Vyplacení výživného není zohledněno na tom, kdo rozvod zapříčinil. Je možné, že tedy manžel, který rozvod zavinil, může přijímat od druhého manžela výživné, jelikož se může nacházet v tíživé životní situaci, kterou nedokáže dostatečně svými příjmy zajistit. Jestliže nastanou 63

CORNU, Gérard. Droit civil - La famille. 9. vyd. Paris : Montchrestien, 2006. 654 s. ISBN 2-70761506-4. 64 DEBOVE, Frédéric; SALOMON, Renaud; JANVILLE, Thomas. Droit de la famille. 5. vyd. Paris : Vuibert, 2010. 417 s. ISBN 978-2-71117-7792-1. 65 tamtéž

33

změny v příjmech manželů či jejich výdajích, může jeden z manželů podat žádost ohledně upravení částky výživného.66

5 Registrované partnerství Francie využívá pro registrované partnerství takzvaný Pakt solidarity (Pact solidarité civil, dále jen „PACS“). PACS upravuje svazek osob totožného pohlaví, který se nazývá manželství a má i identické právní následky. Pokud se nejedná o manželství, je to registrované partnerství, kdy se nemusí jednat o vztah osob se stejným pohlavím, ale i s pohlavím různým. V neposlední řadě je zmíněna speciální úprava smlouvy o občanské solidaritě.67 PACS je smlouvou, která se uzavírá mezi dvěma osobami zletilými se stejným či jiným pohlavím bez příbuzenských vztahů. Ve Francii je PACS větší mírou využíváno páry heterosexuálními. Páry se stejným pohlavím dříve využívaly PACS, jelikož nebyla možnost uzavřít manželství.68

5.1 Vznik PACS Pro uzavření PACS musí partneři vypracovat dohodu, která nemá stanovené přímé náležitosti a předloží ji společně s důležitými dokumenty úředníkovi specializovaného soudu v obvodu, kde se pár rozhodl společně bydlet.69 Dohoda může být zprostředkována také u notáře. Pokud se společné bydlení partnerů nenachází ve Francii, ale alespoň jeden z partnerů je francouzské národnosti, je prohlášení odehráváno před diplomatickým zástupcem nebo na francouzském konzulátu.70 Partneři si mohou v dohodě upravit, jaké budou mít například vzájemné majetkové vztahy či podílení se na společném životě. Pár musí předložit průkaz identity, rodný list a prohlášení netrvání žádného jiného svazku v PACS. Po ověření všech dokladů a jejich

66

DEBOVE, Frédéric; SALOMON, Renaud; JANVILLE, Thomas. Droit de la famille. 5. vyd. Paris : Vuibert, 2010. 417 s. ISBN 978-2-71117-7792-1. 67 HRUŠÁKOVÁ, M., KRÁLÍČKOVÁ, Z. České rodinné právo. Brno: Doplněk, 2006,s. 147-148 68 Insee. www.insee.fr. [online].24.11.2015[cit.2015-11-24].Dostupné z: http://www.insee.fr/fr/themes/tableau.asp?ref_id=NATTEF02327 69 Dle čl.515-3 Legifrance.gouv.fr. www.legifrance.gouv.fr. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do?cidTexte=LEGITEXT000006070721&dateTexte=201105 26 70 Dle 515-7, tamtéž

34

údajů zaznamená notář či úředník prohlášení. Notář může poskytnout i doklad o registraci partnerů. PACS se zaznamenává do rodného listu po oznámení matrikáři, kde je evidováno narození partnerů.71

5.2 Majetkové vztahy Dřívější úprava těchto vztahů fungovala způsobem, že majetek, který byl nabytý před uzavřením PACS se řadil do výlučného vlastnictví jednoho z partnerů, pokud bylo prokázáno datum nabytí nebo byl nabyt děděním či darem. Majetek, který je nabyt při trvání PACS zůstává spoluvlastnictvím s polovičním podílem. K datu 1. 1. 2007 se režim majetku mezi partnery, jenž uzavřeli PACS, provádí na základě principu odděleného majetku.72 Oba dva partneři mají možnost prokázání ve vzájemném vztahu k výlučnému majetku vlastníka. U tohoto partnera, kterému nelze toto vlastnictví prokázat, se jedná o spoluvlastnictví partnerů.73 Partneři mají možnost měnit PACS ohledně jejich vztahu k majetku. Dohodu zákonného režimu odděleného majetku lze změnit již v počátku před registrací, nebo přizpůsobit pakt původní. Společně si partneři mohou sjednat, že jejich majetek podlehne režimu majetku neodděleného, který opatří jednotlivě nebo po zaregistrování společně. Z tohoto vyplývá, že na majetku mají každý spoluvlastnický podíl, pokud se jeden z nich nedovolá, že podíly nejsou rovné.74 Partneři vázání PACS mohou společnou dohodu upravovat nejen v oblasti majetkové, nýbrž mohou sjednávat jakékoli úpravy. Ovšem podmínkou je souhlas druhého partnera. Tato obměna v dohodě je adresována úředníkovi soudu prvního stupně či notáři, který navíc po ověření vydá potvrzení.75

71

BULLETIN OFFICIEL DU MINISTÉRE DE LA JUSTICE. http://www.textes.justice.gouv.fr/. [online]. 24.11.2015[cit.2015-11-24].Dostupné z:http://www.textes.justice.gouv.fr/art_pix/boj_20070001_0000_0015.pdf 72 Dle čl.1400 Legifrance.gouv.fr. www.legifrance.gouv.fr. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do?cidTexte=LEGITEXT000006070721&dateTexte=201105 26 73 Dle čl.515-5, tamtéž 74 Servise-Public.fr. www.service-public.f. [online].24.11.2015[cit.2015-11-24]. Dostupné z: https://www.service-public.fr/particuliers/vosdroits/F1026 75 tamtéž

35

5.3 Zánik PACS Rozlišuje se několik způsobů jakými PACS může zaniknout a těmi jsou, úmrtí jednoho z partnerů, uzavření manželství jednoho z partnerů, dohoda partnerů či jednostranné rozhodnutí jednoho partnera.76 Pokud se jedná o smrt jednoho z partnerů, účinky zániku PACS nastávají dnem smrti partnera. Matrikář, který je k věci příslušný (má u sebe uložen úmrtní či rodný list) musí informovat úředníka či notáře, který PACS registroval o smrti právě jednoho z partnerů. Notář či úředník registruje zánik PACS a má povinnost informovat o této věci pozůstalého partnera. PACS také zanikne, jak již je výše zmíněno manželstvím. Tato účinnost nastane dnem uzavření tohoto manželství. Matrikář, u něhož je uložen oddací list či list rodný, musí o této události informovat úředníka nebo notáře, jenž registroval PACS a ten provede registraci zániku PACS a oznámí to oběma partnerům. Jde-li o písemnou dohodu mezi partnery, musí dohodu nějakým způsobem doručit úředníkovi nebo notáři, který PACS registroval. Jeden z nich pak registruje zánik PACS a potvrzení zániku zašle partnerům. Možnost jednoho z partnerů dožadovat se o zánik PACS je možné, a to způsobem, že své rozhodnutí jeden z partnerů doručí soudnímu vykonavateli, který kopii tohoto rozhodnutí zašle úředníkovi či notáři, který PACS registroval. Ti pak vyrozumí partnery a zánik se stane účinným dnem zániku registrace. Osoba, která zažádala o zánik PACS, je oprávněna ke kontrole, zda bylo zrušení PACS poznamenáno v rodném listu.77

6 Osvojení Ve Francii se rozlišuje adopce dle toho, zda lidé žijí v manželství, konkubinátu (nesezdané soužití muže a ženy) či žijí sami. Pokud se jedná o manželství, nutností je, aby trvání manželství bylo alespoň dva roky, kdy oba manželé jsou ve věku více než 28 let. Žádost o adopci je možná se souhlasem obou manželů až na výjimku, jestliže se jedná o dítě jednoho z partnerů. Rozdíl věku mezi manželi a dítětem by měl být

76

Dle čl.515-7 Legifrance.gouv.fr. www.legifrance.gouv.fr. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do?cidTexte=LEGITEXT000006070721&dateTexte=201105 26 77 BULLETIN OFFICIEL DU MINISTÉRE DE LA JUSTICE. http://www.textes.justice.gouv.fr/. [online]. 24.11.2015[cit.2015-11-24].Dostupné z:http://www.textes.justice.gouv.fr/art_pix/boj_20070001_0000_0015.pdf

36

nejméně 15 let. Jedinec žijící ve formě konkubinátu, nebo když je registrován PACS, dítě může samostatně adoptovat. Ovšem není možné osvojit dítě v páru.78 Ještě před novelou OZF, která zrovnoprávnila sňatky homosexuálů včetně adopce, ESLP řešil několik let spory ohledně osvojení dětí homosexuálními páry. Proběhlo spoustu sporů, které řešil ESLP, který zakazoval výchovu dětí právě párům stejného pohlaví, které prý nejsou dostatečné z hlediska výchovy, psychického a rodinného prostředí. Ovšem vždy uváděl, že při rozhodnutí se nejednalo o přestupek zákona jako je diskriminace sexuální orientace.79 Jedním z případů byl i případ, kdy jeden partner chtěl adoptovat dítě druhého partnera v kauze Gas a Dubois. Jednalo se o situaci stěžovatelek registrovaných v PACS. Jedna z nich byla uměle oplodněna od dárce spermatu a porodila dítě. Poté její partnerka zažádala o prosté osvojení. Prosté osvojení znamená, že biologičtí rodiče ztrácí rodičovskou odpovědnost s výjimkou, kdy si manžel rodiče biologického dítěte dítě osvojí. Tento případ povolen nebyl, z důvodu nejednání se o manžele, a stěžovatelka, která dítě porodila, by ztratila zmíněnou rodičovskou zodpovědnost, což by nebylo pro dítě dobré a ani stěžovatelky tento účinek nezamýšlely, protože chtěly vychovávat dítě přeci společně. V tomto případě nejde o diskriminaci jiné sexuální orientace, ale jde o rozdílné zacházení s páry manželskými a páry registrovanými PACS. Díky tomu, že PACS uzavírají Francouzi různého i stejného pohlaví, není možné toto považovat za odlišné jednání z důvodu orientace.80 Ovšem z toho vyplývá, že Francie k nové úpravě manželství i adopci homosexuálů přistoupila i z důvodu několikaleté zkušenosti v praxi ESPL.

78

Dle čl.343,345,360,361 Legifrance.gouv.fr. www.legifrance.gouv.fr. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-1124].Dostupné z: http://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do?cidTexte=LEGITEXT000006070721&dateTexte=201105 26 79 Příručka evropského antidiskriminačního práva. www.fra.europa.eu. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-1208]. Dostupné z:https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/1510FRA_CASE_LAW_HANDBOOK_CS.pdf 80 Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci. www.centrumlidskaprava.cz. [online]. 8.12.2015 [cit.2015-12-08]. Dostupné z: http://www.centrumlidskaprava.cz/sites/centrumlidskaprava.cz/files/attachement/bulletin/bulletin-lp-iv3.pdf

37

PRAKTICKÁ ČÁST

38

1 Vymezení výzkumného problému Výzkumný problém této bakalářské práce je založen na srovnání názorů obyvatel Francie a České republiky v otázce manželství, registrovaného partnerství a především adopce dětí homosexuálními páry. Teoretická část

práce

je věnována seznámení

s problematikou manželského

a registrovaného partnerství v České republice a ve Francii. Z důvodu jasné orientace v tématu je uvedeno rozdělení teoretické práce na dvě hlavní části, Česká republika a Francie, jež každá z nich se dále dělí na 6 kapitol a těmi jsou: 

manželství,



manželské majetkové právo,



zánik manželství, rozvod,



vyživovací povinnost,



osvojení,



registrované partnerství.

Šetření je zaměřeno na názory obyvatel České republiky a Francie, jak již je výše zmíněno ve věci adopce homosexuálními páry, ať už jde o osvojení dětí z ústavní péče či pouhé osvojení dítěte partnera/partnerky. Dále se zabývá otázkami rozdílného přístupu ve vztazích k lidem homosexuální orientace, zda by bylo pro českou populaci přípustné manželství osob stejného pohlaví s přihlédnutím na věk, sexuální orientaci, vzdělání a podobně. Vybranou technikou pro sběr dat je použito dotazníkové šetření s výzkumnou metodou internetového dotazníku.

2 Výzkumné cíle a formulace hypotéz Cílem výzkumné práce je vyvrátit či potvrdit stanovené hypotézy, určit významnost smýšlení obyvatel českých i francouzských v problematice registrovaného partnerství a adopce stejnopohlavních párů.

39

Hypotéza č. 1: Mladí lidé do 30 let věku souhlasí s možností adopce dětí homosexuálními páry z ústavní péče i s možným osvojením dítěte svého partnera, kterého společně vychovávají. Hypotéza č. 2: Lidé, kteří navazují přátelské vztahy s homosexuály, podporují zrovnoprávnění heterosexuální a homosexuální orientace. Hypotéza č. 3: Lidé, kteří studují či jsou zaměstnaní v sociálních a příbuzných oborech, mají kladné mínění ohledně homosexuality a podporují adopci homosexuálních párů. Hypotéza č. 4: Francouzi neshledávají problém ve sňatcích a adopci dětí homosexuálními páry.

2.1 Metoda výzkumu Výzkumnou metodou pro tuto práci je dotazník, který byl vyvěšen na internetovém serveru Google a Survio. Tento způsob internetového dotazování je v dnešní době velmi oblíbený z důvodu možnosti získat mnoho respondentů, tudíž i rychlé a velké množství odpovědí za celkem krátkou dobu, prostřednictvím různých internetových formulářů, například na výše zmíněných stránkách.

2.2 Výzkumný soubor Výzkumným souborem této práce jsou respondenti ze Středočeského kraje České republiky a regionu Champagne – Ardenne ve Francii, kteří mají možnost přístupu na internet a byly ochotni dotazník vyplnit. Záměrně byly vybrány tyto dva kraje zemí nejen kvůli své rozloze, která je v případě francouzského regionu o něco rozsáhlejší, avšak kvůli počtu obyvatel, jenž je téměř totožný. Dotazník byl umístěn na sociální síti Facebook a v jeho skupinách, jako jsou například Gay FRANCE, Gay a lesby z celé ČR, Češi a Slováci v Paříži a podobně. Při sdílení dotazníku na těchto stránkách je vždy zmíněno, kdo je oprávněn dotazník 40

vyplnit, aby splnil vytyčený vzorek respondentů. To znamená, aby respondenti měli trvalé bydliště ve Středočeském kraji České republiky nebo francouzském regionu Champagne -Ardenne.

3 Prezentace a interpretace dat 3.1 Popisná statistika V této podkapitole jsou popsány výsledky respondentů pomocí grafů, kdy totožné otázky zodpovězené francouzskými respondenty a českými respondenty, jsou řazeny přímo pod sebou, aby bylo možné přihlédnout k porovnání těchto zemí. Samostatně se tomu věnuje i podkapitola Komparace vybraných otázek pomocí grafů. Výzkumným souborem bylo 120 respondentů ze Středočeského kraje České republiky a stejně tak i 120 respondentů z regionu Champagne - Ardenne ve Francii. Pokud se jedná o Českou republiku, respondenti byli v zastoupení 51% ženy a 49% muži a jejich věkové rozpětí bylo od 18 let do 49 let. Francouzští respondenti byli v porovnání s Českou republikou také ve vyšším zastoupení žen, ovšem s 55% ženského pohlaví a 45% mužského.

45%

43%

40% 34%

35% 30% 25% 20%

17%

15% 10%

6%

5% 0% Manželství

Kohabitace

Svobodný

Registrované partnerství

Graf č. 1 ČR: Váš aktuální stav je?

41

Graf č. 1 ČR úzce souvisí s grafem č. 12, ve kterém je znázorněno věkové rozložení respondentů. Aktuální

stav respondentů v mnoha případech odpovídá jejich

dosaženému věku. Nejvíce zastoupená ve výzkumu jsou soužití nesezdaná a svobodná, také jinak „single“, ke kterým se přihlásilo celkem 52 respondentů. Dle mého názoru je většinový věk v intervalu 18 – 25 let nejčastějším pro „single“ život. Mnoho takto žijících jedinců udržuje více početné sociální kontakty, jak s rodinou, tak i s kamarády oproti manželskému soužití, kdy partneři žijí separovaně od jejich původních rodin, mnohdy i v jiném městě a kontakt s rodinou není tak intenzivní. To, co by se dalo osobám žijících „single“ možná i závidět, je vyšší míra svobody a neodkázanosti na druhého partnera, po případě na děti. Pokud se mluví o svobodě, vyvstává i příležitost pro mnoho volného času, který tito jedinci mohou trávit dle jejich uvážení. V nynější době je hitem zmiňované generace „kavárenský a clubový“ život, při kterém se mohou „single“ osoby setkávat a dle mne i shledávají s různorodými lidmi. Tudíž i s rozdílnou sexuální orientací, díky tomu je mohou lépe pochopit a akceptovat.

60% 50% 50% 40% 30%

25%

20%

15% 10%

10% 0% Svobodný

Kohabitace

Manželství

Registrované partnerství

Graf č. 1 FR: Váš aktuální stav je?

42

Heterosexuální

Homosexuální

Bisexuální

16% 37%

47%

Graf č. 2 ČR: Jaká je Vaše sexuální orientace?

Graf č. 2 ČR odpovídá tomu, že dotazník byl vyvěšen i na stránkách Gayů a leseb v České republice a na stránkách podobných témat, kde se sdružují lidé homosexuální orientace, a proto i díky tomu je možné přisuzovat převažující homosexuální orientaci respondentů nad orientací heterosexuální. Jak je výše viditelné, tak heterosexuální orientace byla potvrzena 44 respondenty, homosexuální orientace 57 respondenty a bisexuální orientace 19 respondenty. Ovšem je důležité zmínit, že ne všichni homosexuálně orientovaní jedinci mají pozitivní vztah například k adopci dětí, kterou se výzkum také zabývá. Odmítají ji a děti nechtějí. Není možné tedy tvrdit, že každý homosexuál souhlasí s adopcí homosexuálními páry, jak se mnoho jedinců domnívá. Při porovnání výsledků s grafem č. 2 FR je znatelné, že heterosexuální orientace francouzských respondentů je také velmi nízká ve srovnání s orientací homosexuální a bisexuální. Oproti českým respondentům je procentuální míra respondentů homosexuální orientace o 7% vyšší.

43

15% 31% Heterosexuální Homosexuální Bisexuální

54%

Graf č. 2 FR: Jaká je Vaše sexuální orientace?

Jak již je výše zmíněno, v porovnání s respondenty z České republiky byly výsledky sexuální orientace velmi podobné. Francouzských respondentů heterosexuální orientace bylo dle grafu č. 2 FR 37, homosexuální orientace 65 a bisexuální orientace 18. Rozdíly byly opravdu nepatrné, a to o 7 českých respondentů více s heterosexuální orientací, a o 8 více francouzských respondentů se hlásilo k homosexuální orientaci. Ano

Ne

15%

85%

Graf č. 3 ČR: Je někdo z Vašich přátel či blízkých homosexuální orientace?

44

17%

83%

Ano

Ne

Graf č. 3 FR: Je někdo z Vašich přátel či blízkých homosexuální orientace?

Při porovnání grafu č. 3 ČR a grafu č. 3 FR jsou výsledky odpovědí respondentů velmi podobné. Rozdíl je jen nepatrný, a to o 2 české respondenty více než ve Francii, kteří se přátelí s osobami homosexuální orientace, a o 2 české respondenty méně než ve Francii, kteří nemají přátele homosexuální orientace. Tento jev je možné přisuzovat nynější moderní době, kdy se diskriminace těchto jedinců s přibývajícími roky snižuje, jelikož je společnost tolerantnější a umožňuje lidem vystupovat otevřeně. O homosexuální orientaci se častěji diskutuje, jak v kultuře, tak v médiích. Též ve velkých městech je koncentrace zejména gayů a leseb vyšší než například v České republice na Moravě, kde se některým jedincům může i zdát, že žádný gay ani lesba v jejich okolí neexistuje. Lidé žijící v těchto oblastech jsou většinou věřící, a tak mnoho mladých gayů a leseb žije v utajení jejich sexuální orientace, kterou někdy skrývají i sami před sebou. Také se obávají veřejného mínění a hodně z nich se kvůli tomu stěhuje do větších měst, kde čekají přijetí.

45

Ano

14%

Spíše ano

62%

Spíše ne

20%

Ne

4%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Graf č. 4 ČR: Myslíte si, že v místě Vašeho trvalého bydliště fungují rovnoprávné vztahy k lidem, o kterých víte, že jsou homosexuální orientace?

Graf č. 4 ČR popisující funkčnost rovnoprávných vztahů k osobám homosexuální orientace z pohledu respondentů je do jisté míry nepřekvapující, ať již díky počtu homosexuálních respondentů, tak věku respondentů. Avšak možnost „spíše ano“, která byla vybírána respondenty nejčastěji, je zajímá. Odpověď „spíše ano“ v sobě nese jistou pochybnost a nejistotu respondentů. Domnívám se, že tato pochybnost respondentů spočívá v nepochopení homosexuality jako takové a zejména tlaku okolí, které má vysoké nároky na své spoluobčany. Díky tomu se mnoho občanů bojí projevit tak, jak by sami chtěli. Rovnoprávné mezilidské vztahy fungují jen při jisté míře akceptace. Česká populace je například nespokojená s chováním jejich autorit ve společnosti, kdy autority nenesou očekávající odpovědnost za své činy. Dále s neúctou k některým jednotlivcům, skupinám či menšinám. Je to problém dnešní doby či výchovy dětí? Na tomto výsledku je zodpovědná celá řada aspektů vývoje člověka. V porovnání s francouzskými respondenty jsou vůči českým vztahům, které popisují respondenti, vřelejší. Dle grafu č. 4 FR je v regionu Champagne – Ardenne pouhých 18 respondentů, kteří tvrdí, že v jejich trvalém bydlišti spíše nejsou či neexistují rovnoprávné vztahy k osobám homosexuální orientace.

46

Ano

63%

Spíše ano

22%

Spíše ne

10%

Ne

5%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Graf č. 4 FR: Myslíte si, že v místě Vašeho trvalého bydliště fungují rovnoprávné vztahy k lidem, o kterých víte, že jsou homosexuální orientace?

100% 90%

97%

94% 88%

80% 70% 60%

Ano

50%

Nevím

40%

Ne

30% 20% 10%

10% 3%

3%

2%

2%

1%

0% Adoptovat děti svých partnerů/partnerek

Adoptovat děti z ústavní péče

Uzavřít manželství

Graf č. 5 ČR: Domníváte se, že homosexuální ženy a muži by měli mít právo:

Jak již je zmíněno v teoretické části práce, vypadá to, že by u nás v České republice mohla být potvrzena novela zákona o registrovaném partnerství, která leží ve Sněmovně 47

od září roku 2014. Ta by s sebou přinesla stejné sociální jistoty, jako mají jiní rodiče dětí. Nynější zákon o registrovaném partnerství sice udává partnerovi či partnerce povinnost sdílet výchovu dítěte, i když jsou vlastně cizí. Kupříkladu lesbické páry vychovávají dítě, které má za otce anonymního dárce spermatu, což využívá většina takových párů, stane se nehoda a biologická matka dítěte zemře. Druhá žena, která s dítětem žila dlouhou dobu a je, dá se říct jeho druhou matkou, tak jí dítě automaticky do výchovy nepřechází. K dítěti totiž nemá v této době žádný právní vztah. Což je opravdu zarážející a nepochopitelný paradox. Čeští respondenti jsou dle grafu č. 5 ČR otevřeni pro možnost adoptovat dítě svého partnera a pouze 8 respondentů o tom pochybují. Pokud se jedná o adopci z ústavní péče a uzavření manželství, výsledky jsou překvapivé. Ano, jsou pozitivní, jelikož v otázce manželství stejnopohlavních párů zodpovědělo 117 respondentů pro. Ovšem v otázce adopce dětí z ústavní péče byli respondenti jen trochu skeptičtější a pro tuto možnost bylo 106 respondentů. Francouzi jsou dle grafu č. 5 FR ve všech otázkách spíše spokojeni. Nejvíce respondentů, a to 115, je spokojeno s uzákoněním adopce dětí svého partnera/partnerky. V otázce adopce dětí z ústavní péče je spokojenost o něco nižší, a to tak, že 102 respondentů je plně spokojeno a 18 spíše ne a vůbec ne. Pokud se jedná o sňatek stejnopohlavních párů, s tím je spokojeno 101 respondentů a 19 spíše ne a vůbec ne. 100% 90%

96% 85%

84%

80% 70% 60% Ano

50%

Nevím

40%

Ne

30% 20% 10%

7%

10%

9%

0% Uzavřít sňatek

4%

5% 0%

Adoptovat děti partnera/partnerky

Adoptovat děti z ústavní péče

Graf č. 5 FR: Jste spokojeni/souhlasíte s tím, že lidé s homosexuální orientací mohou…

48

13%

87%

Ano

Ne

Graf č. 6 ČR: Máte děti?

35% Ano Ne 65%

Graf č. 6 FR: Máte děti?

Z porovnání grafu č. 6 ČR a grafu č. 6 FR je viditelné, že většina respondentů je bezdětná a to v celkovém počtu 182. Z toho 104 respondentů českých a 78 respondentů francouzských. Tento výsledek je spojen s mírou aktuálního stavu respondentů, kdy celkem 102 je svobodných. Tudíž se dá předpokládat, že i bezdětných. 49

46%

Ano 54%

Ne

Graf č. 7 ČR: Jste studentem?

39% Ano Ne 61%

Graf č. 7 FR: Jste studentem?

Dle grafů č. 7 ČR a č. 7 FR je studentem více jak polovina respondentů. Ze 120 celkových respondentů bylo českých studentů 65 a z francouzských respondentů dokonce 73. Tento výsledný počet studentů se dá přisuzovat nejčastějšímu

50

zodpovězenému věku, a to 18 – 25 let, který byl označen 172 respondenty. V tomto věku se předpokládá a je běžné, že respondent studuje.

Učitelství a sport

5%

Právo a veřejná správa

3%

Jazyky a mezinárodní studia

3%

Technika a informatika

6%

Medicína a farmacie

9%

Humanitní a společenské…

22%

Kultura a umění

15%

Ekonomika a managment

14%

Ostatní

23% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

Graf č. 8 ČR: V jakém oboru studujete?

Studující respondenti, kteří si z výčtu oborů nevybrali a označili pole „ostatní“, jednalo se o převážnou většinu jedinců, kteří studují gymnázium a například i specializaci oděvního návrhářství, které by bylo možné zařadit i do oboru kultura a umění. Z těchto zmíněných respondentů odpovědělo 8, že studuje gymnázium a zbývajících 7 respondentů studuje oděvní návrhářství. Z grafu č. 8 ČR je viditelné, že nejvyšší míra zastoupení je obor humanitní a společenské vědy, který označilo 14 respondentů. Dle mne by lidé s tímto smýšlením měli být citlivější k tématu homosexuality. Jedná se přeci o vědy zabývající se člověkem a společností. Studenti získávají a formují znalosti v sociálních, politických či kulturních otázkách moderní společnosti. Díky těmto znalostem se stávají takovými malými experty i v otázce sexuálních menšin a mají též snahu o rovnoprávnost, uznání a diverzitu každého člověka. Při porovnání s francouzskými respondenty pomocí výsledného graf č. 8 FR, je též nejčastěji volen obor humanitních a společenských věd. Tento obor označilo 21 respondentů. Z tohoto výsledku by se dalo říci, že je obor humanitních a společenských věd mezi studenty oblíbeným a poskytuje všeobecné informace i otevřenost pro formování identity studentů během jejich studia. 51

Učitelství a sport

6%

Právo a veřejná správa

3%

Jazyky a mezinárodní studia

2%

Technika a informatika

10%

Medicína a farmacie

3%

Humanitní a společenské vědy

28%

Kultura a umění

13%

Ekonomine a managment

20%

Jiné

15% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

Graf č. 8 FR: V jakém oboru studujete?

48%

Ano 52%

Ne

Graf č. 9 ČR: Jste v pracovním poměru?

52

47%

Ano Ne

53%

Graf č. 9 FR: Jste v pracovním poměru?

Na grafech č. 9 ČR a č. 9 FR je zobrazen pracovní poměr, který má 62 respondentů z České republiky a 56 respondentů z Francie. Někteří studenti, ale označili, že jsou v pracovním poměru, a to z důvodu, že Vysokou školu studují právě při zaměstnání.

Zdravotnictví

7%

Služby

18%

Administrativa

15%

Vzdělávání a školství

3%

Řemeslné a manuální práce

9%

Zemědělství, lesnictví a ekologie

3%

Státní a veřejná správa

1%

Prodej a obchod

21%

Kultrura, umění a tvůrčí práce

8%

Marketing

4%

Jiné

11% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

Graf č. 10 ČR: Pokud jste v pracovním poměru, vykonáváte zaměstnání v oboru:

53

V grafu č. 10 ČR zodpovědělo 7 respondentů, že má jiné zaměstnání z výčtu možných. Všech 7 respondentů, napsali do kolonky jiné, že jejich zaměstnání je podnikání, a to jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ).

Zdravotnictví

11%

Služby

21%

Administrativa

5%

Vzdělávání a školství

3%

Řemeslné a manuální práce

10%

Zemědělství, lesnictví a ekologie

7%

Státní a veřejná správa

2%

Prodej a obchod

17%

Kultura a tvůrčí práce

6%

Marketing

2%

Jiné

16% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

Graf č. 10 FR: Pokud jste v pracovním poměru, vykonáváte zaměstnání v oboru:

Při porovnání grafu č. 10 ČR a č. 10 FR je znatelné, že druh zaměstnání je nejčastější v oboru prodeje a obchodu a také služeb. V České republice zodpovědělo 13 respondentů, že jejich zaměstnání je v oboru prodeje a obchodu. Ve Francii označilo 12 respondentů za jejich zaměstnání, služby. Je nutné podotknout, že v dnešní době se velmi těžce hledá zaměstnání, a tak mnoho lidí musí pracovat tam, kde ani sami nechtějí, pokud zaměstnání vůbec najdou. Zaměstnanci ve výše zmíněných oborech jsou každodenně vystavováni kontaktu s cizími lidmi různého charakteru. Nejméně jsou však ve Francii zastoupeny obory, jako jsou například, vzdělávání a školství (vybrali 2 respondenti), marketing (vybral 1 respondent), státní a veřejná správa (vybral 1 respondent) a administrativa (vybrali 3 respondenti). V České republice nejméně zastoupené obory jsou například, také vzdělání a školství (vybrali 2 respondenti), zemědělství, lesnictví a ekologie (vybrali 2 respondenti), marketing (vybrali 2 respondenti) a státní a veřejná správa (vybral 1 respondent).

54

13%

Obec do 3 tis. obyvatel 27%

Obec od 3 - 10 tis. obyvatel Obec nad 10 tis. obyvatel

60%

Graf č. 11 ČR: Vaším trvalým bydlištěm je?

Dle grafu č. 11 ČR je jasně viditelné, že 87% respondentů má trvalé bydliště v obci s více než 3 000 obyvateli. Tudíž 104 respondentů. Tento počet zastoupení je také zcela očekávaným, jelikož jak již bylo zmíněno, výzkumný dotazník byl vyvěšen na sociální síti Facebook, kde je možno příspěvek uživatele sdílet dalšími uživateli a posílat jej svým přátelům, u kterých se předpokládá, že dotazník vyplní. Většina dotázaných respondentů z České republiky měla totiž trvalé bydliště v částích Prahy. Ovšem výzkum byl zaměřen na lokalitu Středočeského kraje, a tak se nejedná jen a pouze o obyvatele hlavního města Prahy. V porovnání s francouzskými respondenty z regionu Champagne – Ardenne dle grafu č. 11 FR je rovněž převažující míra zastoupení respondentů s trvalým bydlištěm v místě s více jak 3 000 obyvateli. Dokonce je z výsledného grafu viditelné, že respondenti v pouhých 3% mají trvalé bydliště v místě obce s méně než 3 000 obyvateli.

55

Obec do 3 tis. obyvatel

Obec od 3 - 10 tis. obyvatel

Obec nad 10 tis. obyvatel

3% 12%

85%

Graf č. 11 FR: Vaším trvalým bydliště je?

80% 70%

68%

60% 50% 40% 30% 16%

20%

13% 10% 2%

1%

41 - 48 let

49 let a výše

0% 18 - 25 let

26 - 32 let

33 - 40 let

Graf č. 12 ČR: Jaký je Váš věk?

Díky internetovému dotazování jsou v největší míře zastoupeni respondenti v kategorii 18 - 25 let. Z toho vyplývá, že přístup k internetu mají převážně mladí v tomto věku. Ovšem právě tito lidé, převážně studenti, mohou změnit nahlížení na tuto problematiku a prolomit „ledy“ ve změně mínění široké populace, v otázce homosexuality a její 56

možné akceptace. Lze tedy říci, že díky internetovému sběru dat, dotazník nevyplnilo mnoho osob starších 40 let, přičemž by jejich pohled na tuto problematiku mohl být velmi přínosný a zajímavý. Tento výsledek věkového zastoupení respondentů si vysvětluji tak, že mnoho osob právě v tomto věku a v této hektické době nemá mnoho volného času, ať již kvůli výchově dětí či zaměstnání, takový výzkum podpořit a vyplnit. 80%

75%

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 10%

8%

5%

2%

0% 18 - 25 let

26 - 32 let

33 - 40 let

41 - 48 let

49 let a výše

Graf č. 12 FR: Jaký je Váš věk?

49%

Muž Žena

51%

Graf č. 13 ČR: Vaše pohlaví je?

57

45%

Muž Žena

55%

Graf č. 13 FR: Vaše pohlaví je?

Dle očekávání, se představa převahy v počtu respondentů s pohlavím ženy vyplnila, i když bylo předpokládáno, že bude procentuální hodnota vyšší. Úsudek byl vyvozen z předpokladu, že žena má v porovnání s mužem vyšší úroveň empatie, tudíž se lépe a snadněji dokáže vcítit do sociálního problému a je otevřenější i k jeho řešení. Jak již bylo výše zmíněno, v porovnání s francouzským regionem Champagne – Ardenne je zastoupení respondentů poměrně stejné. Ovšem francouzské ženy byly v zastoupení 55% a muži 45%. Tudíž přesně řečeno v České republice dotazník vyplnilo 61 žen a 59 mužů a ve Francii to bylo 66 žen a 54 mužů.

58

3.2 Komparace vybraných otázek pomocí grafů 60% 50% 50% 43% 40%

34%

30%

respondenti ČR

25%

respondenti FR 17%

20%

15%

10% 10%

6%

0% Manželství

Kohabitace

Svobodný

Registrované partnerství

Graf č. 14: Komparace otázek – Váš aktuální stav je?

Heterosexuální

37%

Homosexuální

31%

47%

respondenti ČR

54%

respondenti FR

Bisexuální

16%

0%

20%

15%

40%

60%

80%

100%

Graf č. 15: Komparace otázek – Jaká je Vaše sexuální orientace?

59

70% 63%

62%

60% 50% 40% respondenti ČR 30%

respondenti FR 22%

20%

20%

14% 10%

10%

4% 5%

0% Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Graf č. 16: Komparace otázek – Myslíte si, že v místě Vašeho trvalého bydliště fungují rovnoprávné vztahy k lidem, o kterých víte, že jsou homosexuální orientace?

96%

Ano

94%

4%

Nevím

respondenti FR

3%

Ne

respondenti ČR

0% 3%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf č. 17: Komparace otázek – Domníváte se, že homosexuální ženy a muži by měli mít právo adoptovat děti svých partnerů/partnerek ? (ČR), Jste spokojeni/souhlasíte s tím, že lidé s homosexuální orientací mohou adoptovat děti svých partnerů/partnerek? (FR)

60

85%

Ano

88%

5%

Nevím

respondenti FR 10%

respondenti ČR

10%

Ne 2%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf č. 18: Komparace otázek – Domníváte se, že homosexuální muži a ženy by měli mít právo adoptovat děti z ústavní péče? (ČR), Jste spokojeni/souhlasíte s tím, že lidé s homosexuální orientací mohou adoptovat děti z ústavní péče? (FR)

84%

Ano

97%

7%

Nevím

respondenti FR

2%

respondenti ČR

9%

Ne 1%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

Graf č. 19: Komparace otázek – Domníváte se, že homosexuální ženy a muži mají mít právo na uzavření sňatku? (ČR), Jste spokojeni/souhlasíte s tím, že lidé s homosexuální orientací mohou uzavřít sňatek? (FR)

61

3.3 Shrnutí výsledků výzkumu – diskuse V této kapitole budou rozvedeny hlavní získané výsledky práce a uvedeny do širších souvislostí. Tato práce se zaměřuje na mínění osob, které žijí v regionu Champagne – Ardenne ve Francii a ve Středočeském kraji České republiky, kdy se jedná o jedince od 18 let do 49 let věku. Dotazování bylo náhodné a anonymní. Díky rozdílnosti respondentů je možné pohlédnout na otázky adopce, manželství stejnopohlavních párů a vztahů z více stran. Dále je věnována pozornost na studium, obor zaměstnání či místo trvalého bydliště, kdy tyto aspekty mohou přímo ovlivňovat rozhodnutí respondentů v hlavních otázkách výše zmíněných. Pro sběr dat byla použita metoda dotazníkového šetření s použitím nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce, který byl vyvěšen pouze na internetu. Byl zobrazován na facebookových skupinách jako například Gay a lesby v ČR, Gay FRANCE, Češi a Slováci ve Francii a podobně. Dotazník obsahoval 13 otázek ve verzi české a 13 otázek ve verzi francouzské. Doba vyplňování nepřesahovala 7 minut. Dotazníkové šetření bylo zvoleno z důvodu většího množství názorů na problematiku manželství a adopce stejnopohlavních párů. Při vyhodnocování dotazníku bylo nabyto dojmu, že přístup k internetu poskytl relativně zúžený vzorek respondentů, především mladších od 18 – 25 let. Pokud se jedná o hypotézu č. 1 zabývající se otázkou, zda mladí lidé do 30 let věku souhlasí s možností adopce dětí homosexuálními páry z ústavní péče i s možným osvojením dítěte svého partnera/partnerky, kterého společně vychovávají, tato hypotéza byla verifikována, a to naprostou většinou tázaných do 32 let věku (zastoupených 84%) v České republice ve Středočeském kraji. Z celkového počtu respondentů zodpovědělo 97% z nich i pro povolení manželství stejnopohlavních párů. Toto tvrzení mě velmi mile překvapilo, jelikož průzkum Ďurďoviče z roku 2013, vyšel tak, že občané České republiky souhlasí (72%) s uzavření registrovaného partnerství. Nižší podporu však mělo povolení uzavření sňatku (51 % pro) a nejméně byli lidé nakloněni možnosti adopce stejnopohlavními páry (34% pro). 81

81

V mém výzkumu je obrovské množství

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav v.v.i.. www.cvvm.soc.cas.cz. [online].8.12.2015[cit.2015-12-08].Dostupné z:http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7023/f3/ov130604.pdf

AV

ČR,

62

respondentů, kteří dávají zelenou pro zrovnoprávnění těchto vztahů, i když média neustále zmiňují nemožnost výchovy dětí z důvodů neposkytnutí dítěti zažité role rodiny, ničení staletého a dokázaného modelu rodiny. Dle Petra Hájka (šéfredaktor protiproud.cz) je rodina odvozena od pojmu „rodit děti a to homosexuální páry nemohou“.82 Ovšem rodit děti v dnešní době není možné i u mnoha heterosexuálních párů, kteří přistupují k adopci dětí z ústavní péče nebo žádají umělá oplodnění. Respondenti byli vstřícnější v otázce adoptování dětí svých partnerů/partnerek (v 94% pro) než v osvojení dětí z ústavní péče (v 88% pro). Takto vysoké hodnocení respondentů v kontroverzní otázce, jako je adopce stejnopohlavními páry, je možné přisuzovat i struktuře respondentů, kteří byli v zastoupení skoro poloviny homosexuální orientace, a tato otázka se jich subjektivně dotýká. Souhlasím s výroky respondentů a domnívám se, že by v České republice mělo být umožněno, jak manželství stejnopohlavních párů, tak i adopce těmito páry. V Čechách se ročně uzavírá 50 tisíc manželství heterosexuálních párů a minulý rok o rozvod zažádalo 32 300 párů. Tento poměr není zcela chvályhodný. Pro některé občany možnost vychovávat dítě ve stejnopohlavní rodině, je špatné a nemorální, ovšem 40 tisíc nezletilých dětí ročně zažívá rozvod svých rodičů.83 Homosexuální rodiče většinou vychovávají děti heterosexuálně orientované, ovšem nemívají takový smysl pro multigenerační rodiny a obzvlášť rodové cítění jako rodiny heterosexuální. Zmíněné rodové cítění znamená předávání zkušeností a tradic jedné generace na druhou. Toto tvrzení znamená, že v rodinách, v nichž se vyskytnou homosexuální jedinci, kteří mohou mít různorodé problémy, měly by pomoci rodinní poradci nebo terapeuti, kteří rodině poskytnout specializované služby. Většina i zahraničních výzkumů popírá ovšem fakt, že vývoj dítěte by byl v rodině stejnopohlavních párů nějak ohrožen, ať už se jedná o sexuální orientaci či psychické zdraví dítěte. Neprokázaly ani jiné odlišnosti v rodičovství heterosexuálních

a

homosexuálních

párů.84

K potvrzení

hypotézy

přispívá

i zodpovězená demografická otázka trvalého bydliště, kdy pouhých 13% respondentů mají trvalé bydliště v místě do 3.000 obyvatel. Jedinci ve větších obcích mají mnoho možností vyžití a také možnost přijít do kontaktu s různými osobami rozlišného charakteru, zaměření, tak i sexuální orientace než ti, kteří bydlí na vesnici a jsou 82

Institut VÁCLAVA KLAUSE. www.media.klaus.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://media.klaus.cz/files/news2014-05-2-.pdf 83 Skutečnosti. www.skutecnosti.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://skutecnosti.cz/dite-prostitutem-proc-ne-a-jeho-adopce-homosexualy-ani-omylem/ 84 SOBOTKOVÁ, Irena. Psychologie rodiny. 2., přeprac. vyd. Praha: Portál, 2007, 191 s. ISBN 978-807367-250-8.

63

odtrženi od kultury „velkoměsta“. Pokud se jedná o jedince, kteří jsou rodiči, vidí problematiku jinýma očima. Ovšem ve výzkumu bylo zahrnuto menší procento respondentů, kteří děti mají. Francouzští respondenti byli rodiči v 35 % a čeští ve 13 %. Nízká míra zastoupení rodičovství byla ovlivňována věkem respondentů, jelikož je známým trendem nynější doby mateřství odkládat a plánovat ho. Jsou častější dvoukariérové vztahy, manželství. Ti respondenti, kteří děti mají, byli skeptičtější v otázkách adopce homosexuálními páry. Ne všichni jedinci jsou pro adopci homosexuálními páry a zakládají různé petice proti novele registrovaného partnerství, adopci, jako je například internetová petice poslankyně Ing. Pavlíny Nytrové. Hovoří o právech nevinných dětí, které v této problematice nemohou jednat a o nichž se jedná. Podle ní není možné nahradit základní buňku rodiny jako je otec a matka a je nutností bojovat za to, aby základní model rodin zůstal pevným pilířem naší společnosti a nevznikali žádné jiné alternativy rodiny.85 Toto vyjádření není diskriminací? Podporuje rovnoprávnost všech menšin? Ovšem že ne. Paní Inženýrka se bojí promiskuity homosexuálních párů, které dle ní jsou zvrhlé osoby. Tvrzení, že každý homosexuál je takový, je nepravdivou domněnkou. Zmiňovaná petice byla vyvěšena 2. 9. 2015 na serveru petice.com a prozatím získala 7 962 podpisů ke dni 8. 12. 2015, kdy nejvíce podpisů získala od pražských a brněnských obyvatel v počtu 1248 hlasů. Hypotéza

č.

2,

jež

považuje

osoby,

které

navazují

přátelské

vztahy

s homosexuály, za podporující ke zrovnoprávnění heterosexuální a homosexuální orientace je potvrzena. Tázaní respondenti ze Středočeského kraje České republiky dle grafu č. 3 ČR tvrdí, že 85% z nich mají homosexuální přátele. To znamená, že je to přesně 102 respondentů. Tito respondenti v otázce, jako je například rovnoprávné jednání s osobami homosexuální orientace v místě trvalého bydliště respondentů dle grafu č. 4 ČR, toto tvrzení potvrzují. Dle mě je v dnešní době homosexualita chápána a akceptována na jiné úrovni a hlavně studenty přijímána pozitivně. Více se o těchto tématech mluví, debatuje, zkoumají se. Neustále je, ale mnoho osob, které bojují proti homosexualitě a vlastně proč? Je nutné zmínit, že ve starověkém Řecku byl považován vztah staršího muže s mladým chlapcem za společensky vhodný, kdy ho ten starší vedl a vychovával. „Problém“ homosexuality vyvstal až s nástupem křesťanství, které ho 85

Petice24.com. www.petice24.com. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. http://www.petice24.com/petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Dostupné

z:

64

považovalo za hřích. Lidé s homosexuální orientací byli pronásledováni a často končili na hranicích společně s čarodějnicemi. Církev dnes sexuální orientaci stejného pohlaví nepovažuje za „trestný čin“, ale jejím názorem je, že homosexualita je nemoc a měla by se tudíž léčit. Je to neuvěřitelné, ale ještě v sedmdesátých letech minulého století nacisté léčili gaye a lesby tak, že jim podávali pohlavní hormony, chirurgicky měnili části mozku, podávali hormony ještě nenarozeným dětem, aby se předešlo možným sklonům k homosexualitě a podobně.86 Dle mne je většina jedinců, kteří proti homosexualitě, registrovanému partnerství a adopci dětí stejnopohlavními páry bojují, jen plná strachu, stigmat a nálepek, jež jim nedovolí objektivního úsudku. V dnešní době, kdy je možno si přečíst tuto tématiku na různých serverech, fórech, podívat se v televizi na pořad, kde se prolínají kladné i záporné pohledy, je pak těžké pro člověka vybrat si a uvěřit, co je opravdu pravda?. Homosexuálové šíří AIDS, zneužívají děti a tak dále. A na další webové stránce ve zprávách uvidíme matku alkoholičku, která týrá své nezletilé dítě. Přístupy k samotné homosexualitě některých jedinců jsou například, že „ženská homosexualita je hrozbou naším společenským institucím“, a také že, „mužská homosexualita je perverze“. Tyto negativní postoje, jsou faktory, které determinují nelogický strach a obavu z homosexuality. Týž stav byl označen G. Wienbergem za homofobii. Řečené obavy jednotlivců jsou důsledkem negativního chování k homosexuálům, které může přejít až v trestné činy páchané na nich.87 Dle celosvětového srovnání je Evropa místem, kde sexuální menšiny mají poměrně dobře zajištěna svá práva. Hnutí, která bojují proti homosexuálním právům, nejsou tak razantní jako například ve Spojených státech. V Evropě je nejvíce výrazným bojovníkem proti těmto právům církev a různé extrémistické skupiny. Spousty i vládních činitelů se hlásí k odlišné sexuální orientaci. Z 28 zemí Evropské unie jich 10 umožňuje registrované partnerství homosexuálních párů a dalších 7 pak uznalo právo manželství těchto osob. Navzdory tomuto celkem optimistickému vývoji existuje stále část světa, která práva těchto homosexuálních menšin ignoruje nebo dokonce potlačuje.

86

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. www.cpzp.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www.cpzp.cz/clanek/2310-0-Homosexualita-neni-nemoc.html 87 LUCIA ŠLECHTOVÁ. www.slechtova-lucia.wgz.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://slechtova-lucia.wgz.cz/rubriky/filosofie/pristupy-spolecnosti-k

65

Jedná se například o země jako je Írán, Mauritánie, Jemen, Saúdská Arábie, Súdán či Somálsko a Nigérie. 88 Jaká je ovšem realita? Evropská agentura pro základní práva (European Agency for Fundamental Rights) v roce 2012 provedla šetření, kde zjistila, že respondenti sexuálních menšin zažili jistou diskriminaci nebo obtěžování kvůli jejich sexuální orientaci. Další respondenti byli obětmi útoků a vyhrožování násilím. Ovšem jen málokdo z nich nahlásil tuto diskriminaci a násilí úřadům, jelikož byli přesvědčeni o tom, že by se jejich problém stejně nevyřešil a mohli by zažít ještě větší míru násilí. Lidé jsou diskriminování i v zaměstnání kvůli své sexuální orientaci.89 Těmito informacemi bych chtěla primárně poukázat na to, že České republika má dlouhou cestu k dosažení úplné rovnoprávnosti sexuálních menšin. Skutečná rovnoprávnost přijde až poté, co jí poslední člen naší společnosti uzná. Každý jednotlivec k tomu může přispět a bojovat proti homofobním sklonům, ať již budou obsaženy kdekoliv. Považuji za nutné zmínit v otázce rovnoprávných vztahů pojem heterosexismus. V českých zemích nepříliš známý termín, kterým se rozumí přístup nevědomě považující heterosexualitu za jedinou možnou a přirozenou sexuální orientaci. Tento předpoklad je vcelku běžný, jelikož je obvyklé se zeptat chlapce, zda má už dívku. Málo osob napadne otázka, máš už přítelkyni nebo přítele? Tato otázka je ovšem pochopitelná z důvodu výrazně vyššího počtu jedinců s heterosexuální orientací ve společnosti a také díky vžitým zvyklostem české kultury, kde byla po dlouhá staletí homosexualita prakticky tabu. Heterosexismus by se dal považovat za automatický či neúmyslný. Přesto někteří autoři tvrdí, že je vědomý stejně tak jako bezděčný.90 Hypotéza č. 3 hovoří o možnosti, že lidé, kteří studují či jsou zaměstnaní v sociálních a příbuzných oborech, mají kladné mínění ohledně homosexuality. Dle mého výzkumu, jsou studenti s trvalým bydlištěm ve Středočeském kraji zastoupeni 22% v oborech humanitních a společenských věd a zaměstnaní respondenti jsou, ale ovšem nejvíce zastoupeni 21% v prodeji a obchodu. Ovšem 18% respondentů jsou zaměstnání ve

88

SOLIDARITA. www.solidarita.socsol.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://solidarita.socsol.cz/2013/nezarazene/rovnopravnost-sexualnich-mensin-zakony-a-realita 89 tamtéž 90 Multikulturní centrum Praha. www.mkc.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www.mkc.cz/uploaded/antidiskriminace/Homofobie.pdf

66

službách, kdy se jedná převážně o sociální služby, na které jsem se poté doptávala. Výroky

zmíněných

respondentů

v otázce

adopce

a

možnosti

manželství

stejnopohlavních párů obsahovaly odpovědi jen a pouze „ano“ a „spíše ano“. Stejně tak odpovídali i studenti humanitních a společenských věd. Lze tedy konstatovat, že zaměstnání a studium v těchto oborech ovlivňuje názor na přijímání homosexuality a výzkumnou hypotézu verifikuji. V tomto kontextu mne také zaujala studie, kterou provedl doc. PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D. z Mendelovy univerzity uveřejněnou dne 18. 4. 2015, jež pojednává o postojích univerzitních studentů pedagogicky orientovaných studijních programů k homosexualitě a zkoumá, čím jsou tyto pohledy ovlivněny. Ve svém výzkumu hovoří o závažnosti sexuálních předsudků, které tkví především v tom, že se většinou projevují nepřátelským a agresivním chováním k osobám s homosexuální orientací. Ve verbální či fyzické formě agrese. Například Rivers a D´Augelli v roce 2001 zdokumentoval, že mnoho leseb jsou díky své orientaci objetí šikany, fyzického napadání a týrání jinými jedinci, jež jsou vrstevníci, rodiče a dokonce i učitelé.91 Toto tvrzení je naprosto šokující a nepřípustné ze strany kantorů. Dle mne by měli kantoři vnášet do studia spíše pozitivní pohledy a hovořit o homosexualitě přirozeně a ne mlčky přihlížet či se dokonce podílet na diskriminaci či obtěžování gayů a leseb, což uvádí ve své studii PhDr. Olga Pechová, Ph.D., kde se i častěji objevovali muži jako oběti šikany než ženy.92 Pokud se znovu vrátím k výsledkům šetření docenta Hlaďa, výzkumné šetření dopadlo tak, že studenti těchto oborů nejsou zvláště přikloněni k homosexuálním jedincům a někteří z nich dokonce nesouhlasí s registrovaným partnerstvím homosexuálních jedinců. Doc. Hlaďa se zaměřoval i na otázky s představami intimního rázu, kdy se projevili respondenti zcela skepticky a negativně, přičemž si vždy vybavovali pouze muže. Ovšem doc. Hlaďa z výsledků vyvěral možné řešení, které by mohlo pomoci a naučit je respektu a otevřenosti k diverzitě, tak aby poté byli schopni pracovat s homosexuálními žáky, kterým by měli poskytovat adekvátní pomoc a předcházet homofobní diskriminaci. Navrhl tedy možnost zařazení tematických okruhů se zaměřením na lidskou sexualitu, kde by se probírali vědecky podložené poznatky o homosexualitě. Přičemž by bylo potřebné studentům zařadit

91

Pedagogicka orientace, 2015. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: file:///C:/Users/PC/Downloads/3674-4735-1-PB.pdf 92 E-psychologie. www.e-psycholog.eu. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://epsycholog.eu/pdf/pechova.pdf

67

do výuky audiovizuální materiály zobrazující problematiku gay a leseb společně s dokumenty, které promlouvají o předsudcích majoritní společnosti k homosexuálům.93 Stejně tak je tomu i ve Francii, regionu Champagne – Ardenne, kdy studující respondenti v humanitních a společenských vědách (z grafu č. 8 FR, 28%) jsou spokojeni s uzákoněním manželství stejnopohlavních párů a též i s adopcí těmito páry. Celkový počet 120 respondentů byl příznivý. Nejvíce byli respondenti nakloněni k adoptování dětí svých partnerů/partnerek (96% pro) a o trochu méně, ale nepatrně, potvrzují potěšení z uzavírání manželství stejnopohlavních párů (84% pro) a také adopce dětí z ústavní péče těmito páry (85% pro). Pokud se jedná o zaměstnání, převažující obor respondentů jsou služby (21%), kde lidé pracují pro lidi, tudíž se očekává, že mají jistou míru tolerance a sociálního cítění, kdy většina z nich též souhlasila a potvrdila spokojenost s uzákoněním. Avšak před dvěma roky při schvalování zákona se spousta obyvatel Francie bouřilo a demonstrovalo proti schválení zákona. V Paříži demonstrovalo 340 až 800 tisíc lidí proti zmíněnému sňatku homosexuálů, přičemž na podporu zákona se vydalo do pařížských ulic dva týdny poté 120 až 400 tisíc demonstrantů.94 Přijetí zákona dle těchto čísel bylo také opravdu bouřlivé, ale jak je z výzkumu patrné, tak se občané Francie se zákonem smířili a dokonce ho i většina podporuje. Dle hypotézy č. 4 Francouzi neshledávají problém ve sňatcích a adopci dětí homosexuálními páry. Toto tvrzení je rozvedeno již výše. Za kladné mínění Francouzů, kteří dotazník vyplnili, je možno pokládat také i přátelské vztahy s homosexuálními jedinci, kdy 83% respondentů odpovědělo, že se opravdu stýká a přichází do kontaktu s takovými jedinci. Tudíž je jim problematika blízká a dá se předpokládat, že jsou i těmi, kteří zákon podporovali. Dále je z grafu č. 4 FR viditelné, že respondenti považují vztahy ve svém trvalém bydlišti za kladné a rovnoprávné k homosexuálním osobám v 85%. Také je důležité přihlédnout na celkovou sexuální orientaci francouzských respondentů, která je v převaze nad heterosexuální orientací. Dle grafu č. 2 FR bylo ve výzkumu obsaženo 65 homosexuálů, 18 bisexuálů a 37 heterosexuálů. Nadpoloviční většina homosexuálů je v tomto výzkumu patrná. Po dlouhém čekání se Francouzi dočkali, a hned po nabytí právní moci byl v jihofrancouzské radnici ve městě 93

Pedagogicka orientace, 2015. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné file:///C:/Users/PC/Downloads/3674-4735-1-PB.pdf 94 A2. www.advojka.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné http://www.advojka.cz/archiv/2013/4/snatek-pro-vsechny

z: z:

68

Montpellier oddán první pár gayů. Sňatek byl konán za ohromné přítomnosti nejen jejich hostí, ale také novinářů a bezpečnostních sil, jelikož po uzákonění manželství homosexuálních párů ve Francii vznikly totiž dva tábory, zastánci a odpůrci schváleného zákona. Ovšem manželský pár nezažil během obřadu ani po obřadu žádné nepříjemnosti. Pár, který spolu žil sedm let se konečně mohl vzít a před obřadem skvostně prohlásil, že „Po nenávisti totiž přišel čas mluvit o lásce“. Ihned po uskutečnění obřadu prohlásilo sdružení katolických konzervativců Civitas, že tímto dnem se otevírá „Pandořina skříňka“, po které budou následovat polygamní svazky.95

95

idnes.cz/Zprávy. www.zpravy.idnes.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/homosexualove-svatba-francie-d2e/zahranicni.aspx?c=A130529_184833_zahranicni_pul

69

Závěr Má bakalářská práce se zabývala manželstvím a registrovaným partnerstvím v České republice a ve Francii. Snažila jsem se zjistit, zda respondenti Středočeského kraje v České republice by byli nakloněni pro novelu zákona o registrovaném partnerství, a zda jsou otevření pro možnost adopce dětí z ústavní péče homosexuálními páry a manželskému sňatku stejnopohlavních párů. Respondenti z regionu ChampagneArdenne ve Francii byly dotazováni na jejich spokojenost s platným zákonem o registrovaném partnerství. V teoretické části práce jsou popsány témata právních úprav České republiky a Francie. Tato část bakalářské práce je rozdělena do 6 kapitol, které popisují Českou republiku, a dalších 6 kapitol popisujících Francii. V těchto kapitolách jsou vysvětleny instituce manželství a registrované partnerství, kdy vzniká, jaké povinnosti mají manželé a partneři a tak dále. Důležitou kapitolou je osvojení dítěte, jak manželi, tak stejnopohlavními páry. Tato otázka je velmi důležitá, protože je na ní postavena praktická část práce. Kdo má právo se stát osvojitelem a jaké dítě může být vlastně osvojeno, to jsou důležité informace. Pro praktickou část práce byla zvolena metoda kvantitativního šetření ve formě dotazníku. Ke komparaci názorů bylo vybráno obyvatelstvo Středočeského kraje České republiky a obyvatelé francouzského regionu Champagne – Ardenne. Primárním cílem výzkumu bylo zjistit, zda osoby České republiky souhlasí s možným přijetím novely zákona o registrovaném partnerství. Tato novela hovoří o adopci dítěte registrovanými partnery, kdy by nebiologická matka či otec mohli dítě adoptovat a přijmout za vlastní. Dalšími danými cíli bylo zjištění pohledů respondentů na možnou adopci dětí z ústavní péče stejnopohlavními páry či možné manželství stejnopohlavních párů, které by bylo rovnocenné sňatku heterosexuálních osob. Francouzští respondenti měli objasnit jejich mínění v otázkách stejného rázu, a také zda jsou s přijatým zákon z roku 2013 o registrovaném partnerství spokojeni či nikoliv. Výzkumná hypotéza č. 1 : Mladí lidé do 30 let věku souhlasí s možností adopce dětí homosexuálními páry z ústavní péče i s možným osvojením dítěte svého partnera, kterého společně vychovávají, byla verifikována. Čeští respondenti byli nejvíce otevření možnosti adopce dětí stejnopohlavními páry, kdy by bylo možné adoptovat děti svých partnerů/partnerek. Pro povolení bylo 112 českých respondentů. V otázce adopce 70

stejnopohlavními páry, kdy by si mohli adoptovat děti z ústavní péče, byli respondenti o něco málo skeptičtější, a tuto možnost by povolilo 106 z nich. Obrovským a milým překvapením pro mne, byl výsledek odpovědí respondentů na otázku, zda by měli mít stejnopohlavní páry možnost uzavřít sňatek. 117 respondentů odpovědělo ano. Výzkumná hypotéza č. 2 : Lidé, kteří navazují přátelské vztahy s homosexuály, podporují zrovnoprávnění heterosexuální a homosexuální orientace. Tato hypotéza se též potvrdila. 102 respondentů z České republiky zmínili, že se přátelí s lidmi homosexuální orientace. Všichni z nich potvrzují rovnoprávné vztahy k jedincům homosexuální orientace v jejich místě trvalého bydliště. Stejně tak zmínění respondenti byli přízniví v otázce předešlé, která se zabývala adopcí stejnopohlavními páry a jejich možným uzavřením sňatku. Pokud se jedná o francouzské respondenty, bylo jich 100, kteří se přiznávali k přátelství s homosexuálními osobami. U nichž rovnoprávné vztahy popsali jako rovnoprávné a spíše rovnoprávné. Výzkumná otázka č. 3 : Lidé, kteří studují či jsou zaměstnaní v sociálních a příbuzných oborech,

mají

kladné

mínění

ohledně

homosexuality

a

podporují

adopci

homosexuálních párů. Také i tato hypotéza se verifikovala. Čeští respondenti byli nejvíce zastoupeni v oborech humanitních a společenských věd, a to počtem 14 respondentů z 65 studujících. Všichni z nich odpověděli v otázkách adopce pro zlegalizování a stejně tak i pro manželství stejnopohlavních párů. Pokud se jedná o zaměstnání respondentů, ti byli nejvíce početní v oborech prodeje a obchodu a službách. Respondenti, kteří jsou zaměstnáni v oboru služeb, nejčastěji působí v sociálních službách. Výzkumná otázka č. 4 : Francouzi neshledávají problém ve sňatcích a adopci dětí homosexuálními páry. Dle odpovědí francouzských respondentů musím říci, že se hypotéza potvrdila. Tito respondenti byli přívětiví a dle grafů v praktické části je zřetelné, že jsou spokojeni. Nejvíce jsou však spokojeni s uzákoněním adopce stejnopohlavních párů, které si mohou adoptovat dítě svého partnera/partnerky. Zodpovědělo tak 115 respondentů a pouhých 5 neví, zda jsou spokojeni. Stejně tak tomu bylo i u dvou dalších otázek, kdy respondenti byli u každé z nich zastoupeni ve vyšším počtu jak 100 respondentů. Dle vlastního výzkumu se domnívám, že míra homofobie není zdaleka tak vysoká, jak jsem byla sama přesvědčena, že je. Většina respondentů byla v otázkách přikloněna 71

k možnostem uzákonění adopce dítěte svého partnera či partnerky, která je zmíněna v novele o Registrovaném partnerství, jež leží na stole Sněmovny od září 2014. Všem aktivistům v této problematice je opravdu záhadou, proč tomu tak je. Za novelu bojují nejen sexuální menšiny, ale také mnoho neziskových organizací a hnutí jako je například hnutí PROUD (platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu), LOGOS či STUD a mnoho dalších, které přispívají k jejímu uzákonění. Po uvážení jsem došla k názoru, že tato práce by mohla být užitečná pro další a podrobná zkoumání v tématech příbuzných, jako je například míra homofobie ve společnosti, která by se s přibývajícími roky mohla snižovat. Dále by tato práce mohla sloužit jako podklad právě k možným legislativním změnám, které by změnili stav homosexuálních jedinců či dalších jiných sexuálních menšin.

72

Seznam použitých zdrojů Seznam tištěných zdrojů BUBLEOVÁ, Věduna. Základní informace o osvojení (adopci). 3., přeprac. vyd. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2014,6-7 s. ISBN 978-80-87455-18-0. CARBONNIER, Jean. Droit civil 2. : La famille. Paris : Presses universitaires de France, 1995. 618 s CORNU, Gérard. Droit civil - La famille. 9. vyd. Paris : Montchrestien, 2006. 654 s. ISBN 2-7076-1506-4. DEBOVE, Frédéric; SALOMON, Renaud; JANVILLE, Thomas. Droit de la famille. 5. vyd. Paris : Vuibert, 2010. 417 s. ISBN 978-2-71117-7792-1. ELIÁŠ, Karel. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, 311 s. ISBN 978-80-7208-922-2. FIALOVÁ, Ludmila. Představy mladých lidí o manželství a rodičovství. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000, 10-11 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-87-7. HASMANOVÁ

MARHÁNKOVÁ,

Jaroslava,

Martin

KREIDL

a

Barbora

HUBATKOVÁ. Proměny partnerství: životní dráhy a partnerství v české společnosti. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012, 113-114 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-142-8. HORÁK, Záboj. Proč alternativní forma uzavření manželství? In Pocta Sentě Radvanové k 80. narozeninám. Praha : ASPI – Wolters Kluwer, s.r.o., 2009. s. 197-209. HRUŠÁKOVÁ, M a kol. Zákon o rodině, komentář.., s. 533 (§ 10 ZRegP); KOVÁŘOVÁ, D. Rodina a výživné, Vyživovací povinnost rodičů, dětí a dalších příbuzných. Praha: Leges, 2011. s. 54. HRUŠÁKOVÁ, M., KRÁLÍČKOVÁ, Z. České rodinné právo. Brno: Doplněk, 2006,s. 147-148

73

JAN DVOŘÁK, Jiří Spáčil. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 2., rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007, s.11. ISBN 8073572621 KOVÁŘOVÁ, D. Rodina a výživné, Vyživovací povinnost rodičů, dětí a dalších příbuzných. Praha: Leges, 2011 MOŽNÝ, Ivo. Moderní rodina: (mýty a skutečnosti). 1. vyd. Brno: Blok, 1990, 17 s. ISBN 80-7029-018-8 MURPHY, Robert Francis. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, 84 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-53-2. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka 26.3.2012. Ostrava: Sagit, 2012, 76 s. ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8. PEJŠKA, Josef: Církevní právo se zřetelem k partikulárnímu právu československému, 3. svazek: Manželské právo kanonické. Praha 1934. SALOMON, Renaud; JANVILLE, Thomas. Droit de la famille. 5. vyd. Paris : Vuibert, 2010. 417 s. ISBN 978-2-71117-7792-1. SEIDL, Jan. Od žaláře k oltáři: emancipace homosexuality v českých zemích od roku 1867 do současnosti. 1. vyd. Brno: Host, 2012, 456 s. ISBN 978-80-7294-585-6. SOBOTKOVÁ, Irena. Psychologie rodiny. 2., přeprac. vyd. Praha: Portál, 2007, 191 s. ISBN 978-80-7367-250-8. ŠÍNOVÁ, Renáta a Ondřej ŠMÍD. Manželství. Praha: Leges, 2014, 336 s. Teoretik. ISBN 978-80-7502-046-8 ŠMÍD, Ondřej a Renáta ŠÍNOVÁ. Rozvod manželství. Vyd. 1. Praha: Leges, 2013, 61 s. Teoretik. ISBN 978-80-87576-66-3.

74

Seznam elektronických zdrojů A2.

www.advojka.cz.

[online].

8.12.2015

[cit.

Dostupné

2015-12-08].

z:

http://www.advojka.cz/archiv/2013/4/snatek-pro-vsechny BULLETIN

OFFICIEL

DU

MINISTÉRE

JUSTICE. http://www.textes.justice.gouv.fr/. [online].

DE

LA

24.11.2015[cit.2015-11-

24].Dostupné z:http://www.textes.justice.gouv.fr/art_pix/boj_20070001_0000_0015.pdf Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci. www.centrumlidskaprava.cz. [online]. 8.12.2015

Dostupné

[cit.2015-12-08].

z:

http://www.centrumlidskaprava.cz/sites/centrumlidskaprava.cz/files/attachement/bulleti n/bulletin-lp-iv-3.pdf Centrum

pro

výzkum

veřejného

mínění

Sociologický

ústav

AV

ČR,

v.v.i.. www.cvvm.soc.cas.cz. [online].8.12.2015[cit.2015-12-08].Dostupné z:http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7023/f3/ov130604.pdf Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. www.cpzp.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 201512-08].

Dostupné

z:

http://www.cpzp.cz/clanek/2310-0-Homosexualita-neni-

nemoc.html E-psychologie. www.e-psycholog.eu. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://e-psycholog.eu/pdf/pechova.pdf

Homosexualita. https://www.pf.jcu.cz. [online].24.11.2015[cit.2015-11-24]. Dostupnéz:https://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b06gayove/03.pdf idnes.cz/Zprávy. www.zpravy.idnes.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z:http://zpravy.idnes.cz/homosexualove-svatba-francie-d2e/zahranicni.aspx?c=A130529_184833_zahranicni_pul

Insee. www.insee.fr. [online].24.11.2015[cit.2015-11-24].Dostupné z: http://www.insee.fr/fr/themes/tableau.asp?ref_id=NATTEF02327 75

Institut VÁCLAVA KLAUSE. www.media.klaus.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-1208]. Dostupné z: http://media.klaus.cz/files/news2014-05-2-.pdf

Legifrance.gouv.fr. www.legifrance.gouv.fr. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do?cidTexte=LEGITEXT000006070721&d ateTexte=20110526 LUCIA ŠLECHTOVÁ. www.slechtova-lucia.wgz.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-1208]. Dostupné z: http://slechtova-lucia.wgz.cz/rubriky/filosofie/pristupy-spolecnosti-k Multikulturní centrum Praha. www.mkc.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www.mkc.cz/uploaded/antidiskriminace/Homofobie.pdf Pedagogicka orientace, 2015. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: file:///C:/Users/PC/Downloads/3674-4735-1-PB.pdf Petice24.com. www.petice24.com. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www.petice24.com/petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy PRÁVNÍ LINKA. www.pravnilinka.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z:

http://www.pravnilinka.cz/bezplatna-pravni-poradna-zdarma/prava-a-povinnosti-

registrovanych-partneru.html

PROUD. www.proudem.cz. [online].24.11.2015[cit.2015-11-24].Dostupné z: http://www.proudem.cz/rodicovstvi.html Příručka evropského antidiskriminačního práva. www.fra.europa.eu. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z:https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/1510FRA_CASE_LAW_HANDBOOK_CS.pdf Registrované partnerství. www.gay.iniciativa.cz. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://gay.iniciativa.cz/www/index.php?page=clanek&id=74

76

Servise-Public.fr. www.service-public.f. [online].24.11.2015[cit.2015-11-24]. Dostupné z: https://www.service-public.fr/particuliers/vosdroits/F1026 Skutečnosti. www.skutecnosti.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://skutecnosti.cz/dite-prostitutem-proc-ne-a-jeho-adopce-homosexualy-ani-omylem/

SOLIDARITA. www.solidarita.socsol.cz. [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné

z:

http://solidarita.socsol.cz/2013/nezarazene/rovnopravnost-sexualnich-

mensin-zakony-a-realita Výživné a alimenty v ČR. www.vyzivne.cz. [online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.vyzivne.cz/rozdeleni-na-druhy-vyzivneho Zákon č.115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. www.podnikatel.cz. [online].

24.11.2015

[cit.

2015-11-24].

Dostupné

z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-o-registrovanem-partnerstvi-a-o-zmenenekterych-souvisejicich-zakonu/ Zákon č.301/200 Sb.,o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. www.zakonyprolidi.cz.[online]. 24.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-312

77

Seznam zkratek LZSP - usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky NOZ - zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník ZOR - zákon č. 94/1963 Sb., o rodině ZMat - zákon č. 301/ 2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů ZOSPOD - zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně – právní ochraně dětí OZF - občanský zákoník Francie (Code civil des Français) ESPL - Evropský soud pro lidská práva OSŘ - občanský soud pro lidská práva SOHO - sdružení organizací homosexuálů

78

Seznam grafů Graf č. 1 ČR: Váš aktuální stav je?.................................................................................41 Graf č. 1 FR: Váš aktuální stav je?.........................................................……….………42 Graf č. 2 ČR: Jaká je Vaše sexuální orientace?...............................................…...…….43 Graf č. 2 FR: Jaká je Vaše sexuální orientace?............................................……..…….44 Graf č. 3 ČR: Je někdo z Vašich přátel či blízkých homosexuální orientace?................44 Graf č. 3 FR: Je někdo z Vašich přátel či blízkých homosexuální orientace?.................45 Graf č. 4 ČR: Myslíte si, že v místě Vašeho trvalého bydliště fungují rovnoprávné vztahy k lidem homosexuální orientace?............................46 Graf č. 4 FR: Myslíte si, že v místě Vašeho trvalého bydliště fungují rovnoprávné vztahy k lidem homosexuální orientace?............................47 Graf č. 5 ČR: Domníváte se, že homosexuální ženy a muži by měli mít právo na:…………………………………………………………….......47 Graf č. 5 FR: Jste spokojeni/souhlasíte s tím, že lidé s homosexuální orientací mohou……………………………………………………………….......48 Graf č. 6 ČR: Máte děti?..................................................................................................49 Graf č. 6 FR: Máte děti?..................................................................................................49 Graf č. 7 ČR: Jste studentem?.........................................................................................50 Graf č. 7 FR: Jste studentem?..........................................................................................50 Graf č. 8 ČR: V jakém oboru studujete?.........................................................................51 Graf č. 8 FR: V jakém oboru studujete?..........................................................................52 Graf č. 9 ČR: Jste v pracovním poměru?.........................................................................52 Graf č. 9 FR: Jste v pracovním poměru?.........................................................................53

79

Graf č. 10 ČR: Pokud jste v pracovním poměru, vykonáváte práci v oboru…………...53 Graf č. 10 FR: Pokud jste v pracovním poměru, vykonáváte práci v oboru…………...54 Graf č. 11 ČR: Vaším trvalým bydlištěm je?.................................................................55 Graf č. 11 FR: Vaším trvalým bydlištěm je?...................................................................56 Graf č. 12 ČR: Jaký je Váš věk?......................................................................................56 Graf č. 12 FR: Jaký je Váš věk?......................................................................................57 Graf č. 13 ČR: Vaše pohlaví je?......................................................................................57 Graf č. 13 FR: Vaše pohlaví je?......................................................................................58 Graf č. 14: Komparace otázek – Váš aktuální stav je?....................................................59 Graf č. 15: Komparace otázek – Jaká je Vaše sexuální orientace?.................................59 Graf č. 16: Komparace otázek – Myslíte si, že v místě Vašeho trvalého bydliště fungují rovnoprávné vztahy k lidem, o kterých víte, že jsou homosexuální orientace?..........................................................60 Graf č. 17: Komparace otázek – Domníváte se, že homosexuální muži a ženy by měli mít právo adoptovat děti svých partnerů/partnerek ? (ČR), Jste spokojeni/souhlasíte s tím, že lidé s homosexuální orientací mohou adoptovat děti svých partnerů/partnerek? (FR)…………………...60 Graf č. 18: Komparace otázek – Domníváte se, že homosexuální muži a ženy by měli mít právo adoptovat děti z ústavní péče? (ČR), Jste spokojeni/souhlasíte s tím, že lidé s homosexuální orientací mohou adoptovat děti z ústavní péče? (FR)………………………………..61 Graf č. 19: Komparace otázek - Domníváte se, že homosexuální muži a ženy by měli mít právo uzavřít sňatek?? (ČR), Jste spokojeni/souhlasíte s tím, že lidé s homosexuální orientací mohou uzavřít sňatek? (FR)………….....61 80

Seznam příloh Příloha č. 1 : Dotazník pro respondenty Středočeského kraje České republiky Manželství a registrované partnerství (Česká republika) Vážený(á) pane, paní chtěla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku s tématem Manželství a registrované partnerství v České republice a ve Francii. Tento dotazník poslouží k porovnání a následnému vyhodnocení názorů obyvatel České republiky (Středočeského kraje) a Francie (regionu Champagne – Ardenne) například v otázkách a spekulacích, jako je adopce homosexuálními páry, stejnopohlavní manželství a podobně. Dotazník je anonymní a všechny Vámi poskytnuté informace slouží jen ke zpracování mé bakalářské práce na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Dotazník není příliš dlouhý, a tak Vám zabere jen pár minut. Obecné instrukce: Otázku si vždy pozorně přečtěte, vyberte odpověď a označte tu, která nejvíce vystihuje Váš názor. Za Vaši ochotu a čas strávený při vyplňování dotazníku Vám předem děkuji. Pokud

by

Vás

zajímaly

výsledky

tohoto

dotazníku,

zašlete

e-mail

na

[email protected]. Michaela Strašíková 1. Váš aktuální stav je? a. Svobodný b. Kohabitace (nesezdané soužití) c. Manželství d. Registrované partnerství 2. Jaká je Vaše sexuální orientace? a. Heterosexuální b. Homosexuální c. Bisexuální

81

3. Je někdo z Vašich přátel či blízkých homosexuální orientace? a. Ano b. Ne 4. Myslíte si, že v místě Vašeho trvalého bydliště fungují rovnoprávné vztahy k lidem, o kterých víte, že jsou homosexuální orientace? a. Spíše ano b. Ano c. Spíše ne d. Ne 5. Domníváte se, že homosexuální ženy a muži by měli mít právo: ANO

NE

NEVÍM

Adoptovat dětí svých partnerů/partnerek Adoptovat

děti

z ústavní péče Uzavřít manželství (ústavní péče = dětské domovy, dětské domovy se školou) 6. Máte děti? a. Ano b. Ne 7. Jste studentem?(zda ne, pokračujte otázkou č. 9) a. Ano b. Ne 8. Jestliže jste odpověděli ano, v jakém oboru studujete? a. Ekonomie a management b. Kultura a umění c. Přírodní vědy d. Humanitní a společenské vědy e. Medicína a farmacie f. Technika a informatika g. Jazyky a mezinárodní studia h. Právo a veřejná správa i. Učitelství a sport j. Jiné:

82

9. Jste v pracovním poměru? a. Ano b. Ne 10. Pokud jste v pracovním poměru, vykonáváte zaměstnání v oboru: a. Zdravotnictví b. Služby c. Administrativa d. Vzdělávání a školství e. Řemeslné a manuální práce f. Zemědělství, lesnictví a ekologie g. Státní a veřejná správa h. Prodej a obchod i. Kultura, umění, tvůrčí práce j. Marketing k. Jiné: 11. Vaším trvalým bydlištěm je? a) Obec do 3.000 obyvatel b) Obec od 3.000 – 10.000 obyvatel c) Obec nad 10.000 obyvatel 12. Jaký je Váš věk? a) 18- 25 b) 26-32 c) 33-40 d) 41-48 e) 49 a výše 13. Jaké je Vaše pohlaví? a. Muž b. Žena

83

Příloha č. 2: Dotazník pro respondenty regionu Champagne-Ardenne ve Francii (česká verze) Vážený(á) pane, paní chtěla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku s tématem Manželství a registrované partnerství v České republice a ve Francii. Tento dotazník poslouží k porovnání a následnému vyhodnocení názorů obyvatel České republiky (Středočeského kraje) a Francie (regionu Champagne – Ardenne) například v otázkách a spekulacích, jako je adopce homosexuálními páry, stejnopohlavní manželství a podobně. Dotazník je anonymní a všechny Vámi poskytnuté informace slouží jen ke zpracování mé bakalářské práce na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Dotazník není příliš dlouhý, a tak Vám zabere jen pár minut. Obecné instrukce: Otázku si vždy pozorně přečtěte, vyberte odpověď a označte tu, která nejvíce vystihuje Váš názor. Za Vaši ochotu a čas strávený při vyplňování dotazníku Vám předem děkuji. Pokud

by

Vás

zajímaly

výsledky

tohoto

dotazníku,

zašlete

e-mail

na

[email protected]. Michaela Strašíková 1. Váš aktuální stav je? a. Svobodný b. Kohabitace (nesezdané soužití) c. Manželství d. Registrované partnerství 2. Jaká je Vaše sexuální orientace? a. Heterosexuální b. Homosexuální c. Bisexuální 3. Je někdo z Vašich přátel či blízkých homosexuální orientace? a. Ano b. Ne

84

4. Myslíte si, že v místě Vašeho trvalého bydliště fungují rovnoprávné vztahy k lidem, o kterých víte, že jsou homosexuální orientace? a. Spíše ano b. Ano c. Spíše ne d. Ne 5. Jste spokojeni/souhlasíte s tím, že lidé s homosexuální orientací mohou…. ANO

NE

NEVÍM

Adoptovat dětí svých partnerů/partnerek Adoptovat

děti

z ústavní péče Uzavřít manželství (ústavní péče = dětské domovy, dětské domovy se školou) 6. Máte děti? a. Ano b. Ne 7. Jste studentem?(zda ne, pokračujte otázkou č. 9) a. Ano b. Ne 8. Jestliže jste odpověděli ano, v jakém oboru studujete? a. Ekonomie a management b. Kultura a umění c. Přírodní vědy d. Humanitní a společenské vědy e. Medicína a farmacie f. Technika a informatika g. Jazyky a mezinárodní studia h. Právo a veřejná správa i. Učitelství a sport j. Jiné:

85

9. Jste v pracovním poměru? a. Ano b. Ne 10. Pokud jste v pracovním poměru, vykonáváte zaměstnání v oboru: a. Zdravotnictví b. Služby c. Administrativa d. Vzdělávání a školství e. Řemeslné a manuální práce f. Zemědělství, lesnictví a ekologie g. Státní a veřejná správa h. Prodej a obchod i. Kultura, umění, tvůrčí práce j. Marketing k. Jiné: 11. Vaším trvalým bydlištěm je? d) Obec do 3.000 obyvatel e) Obec od 3.000 – 10.000 obyvatel f) Obec nad 10.000 obyvatel 12. Jaký je Váš věk? f) 18- 25 g) 26-32 h) 33-40 i) 41-48 j) 49 a výše 13. Jaké je Vaše pohlaví? a. Muž b. Žena

86