VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Edukace pacientů o astma bronchiale Bakalářská práce
Autor: Martina Jeníčková Vedoucí práce: Mgr. Petra Vršecká Jihlava 2015
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na edukaci pacientů o astma bronchiale. Skládá se ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje anatomii dýchací soustavy, onemocnění astma bronchiale a související edukaci pacientů. Praktická část byla prováděna za pomoci dotazníků. Jejím cílem bylo zjistit úroveň edukace pacientů o astma brochniale a dodržování režimových opatření v závislosti na pohlaví. Součástí praktické části je vyhodnocení výzkumu v grafické a slovní podobě.
Klíčová slova Astma brochiale, prevence, inhalační léčba, edukace, pacient.
Die Annotation Die Bakkalaureatsarbeit ist auf die Bildung der Patienten vom Asthma bronchiale konzentriert. Sie besteht aus zwei Teilen, teoretischem und praktischem. Theoretischer Teil beschriebt die Anatomie des Atmungssystems, die Erkrankung Asthma bronchiale und zusammenhängende Bildung der Patienten. Praktischer Teil war mit Hilfe der Fragebögen geführt. Sein Ziel war das Niveau der Bildung
der
Panienten
vom
Asthma
bronchiale
und
die
Einhaltung
der
Regimemaßnahmen in der Abhängigkeit vom Geschlecht festzustellen. Der Bestandteil des praktischen Teils ist die Auswertung der Forschung in grafischer und wörtlicher Form.
Die Schlüsselwörter Das Asthma bronchiale, die Prophylaxe, die Inhalationstherapie, die Bildung, der Patient
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Petře Vršecké za odborné vedení, ochotu, cenné rady, které mi poskytovala a také za čas, který mi věnovala při psaní této práce. Poděkování patří také zdravotnickým pracovníkům a respondentům, kteří se podíleli na výzkumné části. Dále chci také velmi poděkovat své rodině a blízkým za velkou podporu a trpělivost během celého mého studia.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne
............................................... Podpis
Obsah 1
2
Úvod.......................................................................................................................... 7 1.1
Cíl práce ............................................................................................................. 8
1.2
Pracovní hypotézy .............................................................................................. 8
Teoretická část .......................................................................................................... 9 2.1
2.1.1
Horní cesty dýchací .................................................................................... 9
2.1.2
Dolní cesty dýchací ................................................................................... 10
2.2
4
Astma bronchiale ............................................................................................. 11
2.2.1
Etiologie .................................................................................................... 11
2.2.2
Rizikové faktory ....................................................................................... 11
2.2.3
Klinický obraz........................................................................................... 13
2.2.4
Klasifikace ................................................................................................ 13
2.2.5
Diagnostika ............................................................................................... 14
2.2.6
Léčba ......................................................................................................... 17
2.2.7
Prevence .................................................................................................... 21
2.3
3
Anatomie dýchací soustavy................................................................................ 9
Edukace ............................................................................................................ 22
2.3.1
Metody ...................................................................................................... 23
2.3.2
Cíle ............................................................................................................ 23
2.3.3
Fáze ........................................................................................................... 23
2.3.4
Edukace pacienta s astma bronchiale........................................................ 24
Praktická část .......................................................................................................... 26 3.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 26
3.2
Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 26
3.3
Průběh výzkumu............................................................................................... 27
3.4
Zpracování získaných dat ................................................................................. 27
3.5
Výsledky výzkumu........................................................................................... 28
3.6
Diskuze............................................................................................................. 48
3.7
Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 51
Závěr ....................................................................................................................... 52
Seznam použité literatury ............................................................................................... 54 Seznam grafů .................................................................................................................. 57 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 58 Seznam příloh ................................................................................................................. 59
1 Úvod Jako téma mé bakalářské práce jsem si zvolila Edukaci pacientů o astma bronchiale. Ve svém okolí mám několik známých, kteří mají astma. Během své praxe v nemocnici jsem se již také setkala s mnoha pacienty trpícími tímto onemocněním. Tento fakt u mě vyvolal zájem o toto téma. Touto prací bych ráda zjistila, jaká je úroveň edukace pacientů o onemocnění astma brochniale a jak pacienti dodržují režimová opatření. Pro zajímavost jsem se rozhodla porovnat získané informace podle pohlaví. Zajímá mě totiž, zda jsou důslednější ohledně svého zdraví muži nebo ženy. Astma bronchiale je ve světě jedním z nejčastějších onemocnění především v dětském věku. (Schad, Haufs, 2008) Ve světě žije asi 300 000 000 osob trpících astmatem. Prevalence v ČR je u dospělých přibližně 8 % a u dětí 12 až 15 %. (Souček a kol., 2011). Důvody proč prevalence stoupá, nejsou zcela jasné. Pravděpodobně se na tom podílí znečištěné ovzduší, které narůstá kvůli automobilovému provozu, styl bydlení, zvýšené standardy hygieny, častá léčba ATB atd. (Špičák, Panzner, 2004) Incidence v ČR se pohybuje kolem 30 000 lidí. Mortalita je ve světě odhadována na 250 000 osob za rok. V ČR je to v posledních letech asi 100 osob ročně. (Souček a kol., 2011) Bylo zjištěno, že v mnoha případech dochází k mortalitě z důvodu podcenění zdravotního stavu, jak ze strany pacienta tak i lékaře, kdy důležitým faktorem byla pozdní aplikace léčby, nedostatek preventivní léčby, nedostatek spolupráce a informací pacienta. (Špičák, Panzner, 2004) V ČR byla v roce 1996 založena pneumology, alergology a lékaři, kteří se zabývají dýcháním společnost s názvem Česká iniciativa pro astma (ČIPA). Tato společnost připravuje odborná školení pro lékaře a přednáškové akce pro pacienty. Vydává časopis Alergie, astma, bronchitida psaný odborníky, který obsahuje zajímavé a přínosné informace o této problematice. ČIPA je součástí Globální iniciativy pro astma (GINA), která byla založena v roce 1992 Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a institutem pro výzkum nemocí srdce, plic a krve (NHLBI). Cílem GINA je prezentace a objasňování uznávaných strategií při prevenci a léčbě astma.
Tato organizace
vyhlašuje každoročně Světový den astmatu, který se koná v květnu. (Janíčková, 2003)
7
1.1 Cíl práce 1. Zjistit úroveň edukace pacientů o onemocnění astma bronchiale v závislosti na pohlaví. 2. Zjistit, jak pacienti s astma bronchiale dodržují režimová opatření v závislosti na pohlaví.
1.2 Pracovní hypotézy 1. Předpokládám, že více žen než mužů se cítí dostatečně informováno o svém onemocnění. 2. Předpokládám, že zájem vyhledat si další informace o onemocnění, budou mít více ženy než muži. 3. Domnívám se, že dodržovat zásady spojené s léčebným režimem, bude více žen než mužů. 4. Domnívám se, že dodržovat preventivní opatření v domácím prostředí, bude více žen než mužů.
8
2 Teoretická část 2.1 Anatomie dýchací soustavy Úlohou dýchací soustavy je především výměna dýchacích plynů. Rozlišujeme vnější a vnitřní dýchání. Během vnějšího dýchání dochází k výměně plynů mezi vnějším prostředím a plícemi. Při vnitřním dýchání dochází k výměně plynů mezi vnitřním prostředím (krví) a tkáněmi. Výměna kyslíku a oxidu uhličitého udržuje acidobazickou rovnováhu. Další funkcí dýchací soustavy je ochrana před vniknutím cizích těles, kterou zajišťují obranné reflexy jako je kašel, kýchání, reflexní zástava dechu. DC slouží jako fonační aparát. (Ňaňka, Elišková, 2009) Dýchací soustava je rozdělena na horní a dolní cesty dýchací (viz příloha č. 1). Mezi horní DC patří dutina nosní a nosohltan. Mezi dolní DC patří hrtan, průdušnice, průdušky a plíce. (Kachlík, 2013)
2.1.1 Horní cesty dýchací Dutina nosní lat. cavitas nasi začíná nosními dírkami jako vstupní část dýchacích cest, které jsou ohraničeny nosními křídly. Přepážka tvořená chrupavkou a kostí rozděluje dutinu nosní na dvě poloviny. Strop dutiny je tvořen kostí čelní, čichovou a tělem kosti klínové, dno je tvořeno tvrdým a měkkým patrem, stěny jsou tvořeny horní čelistí a třemi nosními skořepami. Nosní skořepy rozčleňují dutinu na tři nosní průduchy. Z dutiny se proudící vzduch dostává do nosohltanu přes nosní východ. (Kachlík, 2013) Dutina nosní komunikuje s vedlejšími dutinami nosními lat. sinus paranasales. Ty vznikají jako výchlipky sliznice při vývoji nosní stěny. Zvětšují se v průběhu růstového období. Konečnou velikost mají v dospělém věku po 20. roce života. Uplatňují se při tvorbě hlasu, kdy působí jako resonanční prostory. Mezi tyto dutiny patří: sinus frontalis, sinus maxilaris, sinus sphenoidalis a sinus ethmoidales. (Čihák, 2002) Nosohltan lat. nasopharynx navazuje na nosní dutinu. Jeho funkcí je převod vzduchu z nosní dutiny do ústní části hltanu a odtud do hrtanové části hltanu. Z bočních stran ústí do nosohltanu levá a pravá Eustachova trubice, která ho pojí se středoušní dutinou. V zadní stěně nosohltanu je uložena hltanová mandle sloužící k zachycení a likvidaci mikroorganismů, které se vyskytují ve vdechovaném vzduchu. (Merkunová, Orel, 2008)
9
2.1.2 Dolní cesty dýchací Hrtan lat. larynx je trubice tvořená chrupavkami. Navazuje na hrtanovou část hltanu, která je uzavřena hrtanovou příklopkou lat. epiglottis. Základ hrtanu tvoří štítná a prstencová nepárová chrupavka, hlasivkové párové chrupavky a další menší chrupavky. Ve frontální rovině má hrtan tvar přesýpacích hodin, kdy je v horní a dolní části rozšířen a ve střední části zúžen. Slouží k vytváření základního hlasového tónu. V dolní části přechází do trachey. (Kachlík, 2013) Průdušnice lat. trachea je trubice asi 12 cm dlouhá a 2 cm široká. Je umístěna na přední straně krku před jícnem, se kterým vstupuje do hrudníku. Navazuje na hrtan a její stěnu zpevňuje 15 až 20 prstencových chrupavek. Průdušnice se větví na levý a pravý hlavní bronchus. (Merkunová, Orel, 2008; Kachlík, 2013) Průdušky lat. bronchi jsou charakterizovány jako krátké trubice, které vznikají dělením průdušnice na levý a pravý bronchus. K místu rozdělení dochází za horním okrajem hrudní kosti. Pravá průduška lat. bronchus dexter je oproti levé kratší a širší, její sestup je strmější. Levá průduška lat. bronchus sinister je delší a užší, její sestup je pozvolný. Jako hlavní průdušky jsou označovány úseky, které jsou uloženy mimo plíce. Když vstupují obě průdušky do plic, větví se na segmentové průdušky a jsou již součástí plic. (Dylevský, 2009) Plíce lat. pulmones jsou párovým orgánem dýchací soustavy. Místem jejich uložení je pohrudniční dutina. (Kachlík, 2013) Velikost plic závisí na velikosti hrudníku. Pravá plíce je oproti levé velikostně větší. (Dylevský, 2009) Je rozdělena na tři laloky: horní, střední a dolní. Ty se dále dělí na deset plicních segmentů. Levá plíce je dělena na dva laloky: horní a dolní, které se dělí na osm segmentů. V plicích pokračuje průduškový strom a dále se větví. Poslední jeho částí jsou plicní sklípky lat. alveoli pulmonis, které jsou vystlány plicními buňkami. Vnitřní povrch těchto sklípků slouží k výměně dýchacích plynů. (Kachlík, 2013) Povrch plic je krytý blánou, která se nazývá poplicnice lat. pleura visceralis. Vnitřní stěna hrudníku je pokryta blánou zvanou pohrudnice lat. pleura parietalis. Mezi pohrudnicí a poplicnicí je prostor, tzv. pleurální dutina, která obsahuje malé množství tekutiny snižující mezi nimi tření. (Merkunová, Orel, 2008)
10
2.2 Astma bronchiale Astma bronchiale je chronickým zánětlivým onemocněním DC, ve kterém se účastní mnoho buněk a buněčných působků. Chronický zánět je spojený s bronchiální hyperreaktivitou a způsobuje opakované epizody pískotů při dýchání, dušnosti, kašle a také tlaku na hrudi. Tyto stavy jsou obvykle spojeny s obstrukcí DC, která bývá často reverzibilní buď spontánně, nebo vlivem léčby. (Souček a kol., 2011) Pokud není zánět vhodně léčen, může dojít k remodelaci bronchiální stěny, která vede až k ireverzibilní obstrukci dýchacích cest. (Špičák, Panzner, 2004) Příčinou astmatických obtíží, které vyvolávají obstrukci DC je bronchosmazmus, otok sliznice DC a nadměrná produkce vazkého hlenu. (Navrátil a kol., 2008) Při astmatu se střídají období bez obtíží a astmatické záchvaty. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Astmatický záchvat může vzniknout velmi rychle a náhle. Záchvaty doprovází strach z udušení. (Peters, 2007) Pokud trvá astmatický záchvat i před podání léků více než 24 hodin, mluvíme o astmatickém stavu. Těžký astmatický záchvat přechází do astmatického stavu plynule. U pacienta dochází k těžké dušnosti až bezvědomí. Tento stav ohrožuje na životě, proto musí být postižený hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. (Schad, Haufs, 2008)
2.2.1 Etiologie Na vzniku onemocnění se podílí dědičné faktory společně s negativními vlivy prostředí. Podle etiologie se astma rozlišuje na alergické astma spojené s atopií a nealergické objevující se bez průkazu alergie. Alergické astma: je spojeno s pozitivní osobní či rodinnou anamnézou alergické rýmy, atopického ekzému nebo kopřivky a zvýšenou hladinou IgE protilátek v krvi. Nealergické astma: alergologická anamnéza je negativní, výsledky kožních testů jsou také negativní a hladina IgE v krvi je v normě. (Souček a kol., 2011)
2.2.2 Rizikové faktory Rozlišují se rizikové faktory hostitele a faktory prostředí.
11
Faktory hostitele Genetická predispozice. (Souček a kol., 2011) Atopie: je vrozenou dispozicí organismu k alergické reakci, kterou zprostředkovávají IgE protilátky. (Kašák, Pohunek, 2003) Podílí se zhruba na 50 % případů astma. Riziko onemocnění astmatem je u atopika oproti neatopikovi až dvacetkrát vyšší. (Souček a kol., 2011) Bronchiální hyperreaktivita: je rizikovým faktorem pro vznik astma, může být dědičná, má blízký vztah k sérovému IgE a zánětu cest dýchacích. Věk a pohlaví: v dětství je větší výskyt astma u chlapců vlivem užších dýchacích cest. V dospělosti je vyšší výskyt u žen v souvislosti s pohlavními hormony. Prenatální faktory: nízká porodní hmotnost, kouření matky. (Souček a kol., 2011) Faktory prostředí Alergeny: v domácím prostředí je to prach, zvířecí srst, roztoči, plísně, peří. Ve vnějším prostředí se jedná o pyly a plísně. (Souček a kol., 2011; Schad, Haufs, 2008) Kouření: aktivní kouření způsobí zánět dýchacích cest a výrazně zvyšuje riziko vzniku astma, pasivní kouření je pro atopika rizikový faktor. (Souček a kol., 2011) Znečištěné ovzduší: např. smog může způsobit zánětlivou reakci v dýchacích cestách. (Schad, Haufs, 2008) Infekce DC: jedná se především o infekce virové. (Schad, Haufs, 2008) U dětí s opakovanými virovými infekcemi, probíhajícími jako obstrukční bronchitida se téměř ve 30 % vyvine astma. (Špičák, Panzner, 2004) Potraviny: mezi nejčastější potravinovou alergii patří alergie na bílkovinu kravského mléka. Dále to může být alergie např. na ořechy, jahody, vejce a další. (Souček a kol., 2011; Schad, Haufs, 2008) Profesní senzibilizující látky: jedná se o anorganické a organické chemické látky, rostlinné a živočišné proteiny. (Souček a kol., 2011) Tělesná námaha: větší tělesná zátěž vyvolá u 40 až 90 % astmatiků obstrukci dýchacích cest. (Špičák, Panzner, 2004) Za příčinu astmatického záchvatu je považován rychle 12
vdechovaný studený vzduch. Proto se vyskytuje mnohem více astmatických záchvatů při běhání a jízdě na kole, než např. při plavání nebo turistice. (Schad, Haufs, 2008) Prostředky proti bolesti: jedná se o prostředky na bolest, revma a horečku. Příkladem je kyselina acetylsalicylová nebo ibuprofen. (Schad, Haufs, 2008)
2.2.3 Klinický obraz Astma se může vyskytnout pouze jako jednorázová epizoda projevující se lehkou dušností a dráždivým kašlem, která se už nikdy více neobjeví nebo naopak může zatěžovat nemocného po většinu jeho života těžkou dušností. (Navrátil a kol., 2008) Rozlišují se čtyři hlavní příznaky: Prvním příznakem je pískavý dech, který může nastat bez konkrétního důvodu nebo reakcí na určitý podnět. Dále bývá typická záchvatovitá výdechová dušnost, která vzniká náhle přes den i v noci. Může být doprovázena pískavým dechem nebo kašlem. Dalším příznakem je kašel, který může být buď suchý, nebo naopak doprovázený vykašláváním vazkého hlenu. Čtvrtým nejčastějším příznakem astmatu je tlak na hrudi, který ovšem bývá často omylně pokládán za projev onemocnění srdce. (Ayres, 2001) Dalšími příznaky mohou být: svědění očí, otoky očních víček, tekutá rýma, únava, nevolnost, malátnost. (Schad, Haufs, 2008) Příznaky astmatu se u mnoha nemocných objevují mezi třetí až šestou hodinou ranní, kdy jsou snížené plicní funkce. K vyvolání astmatických příznaků dochází v této době z původu snížené koncentrace adrenalinu a kortizolu. Adrenalin přispívá k uvolňování průduškového svalstva a kortizol brání zánětlivým reakcím. (Pütz, 2007)
2.2.4 Klasifikace Astma bronchiale je dělené na čtyři stupně, podle tíže příznaků a jejich četnosti. (Janíčková, 2003) 1) Stupeň: lehké intermitentní astma – nemocný trpí obtížemi, které se objevují méně než jedenkrát za týden, noční dušnost nebo kašel se vyskytuje maximálně dvakrát za měsíc. Plicní funkce jsou v normě, pohybují se nad 80 % a kolísání PEF bývá menší než 20 %. Sezónní pylové astma bývá nejčastějším příkladem tohoto stupně. 13
2) Stupeň: lehké perzistující astma – projevuje se dušností, která je častěji než jedenkrát za týden, ale méně než jedenkrát denně. Příznaky narušují denní aktivitu či spánek nemocného a v noci ho budí více než dvakrát měsíčně. Funkce plic je stále v mezích normy nad 80 %, ale měřené hodnoty PEF během dne kolísají až o 30 %. 3) Stupeň: středně těžké perzistující astma – příznaky se vyskytují denně, omezují tělesnou aktivitu i spánek, v noci jsou častější než jedenkrát za týden. Tento stupeň vyžaduje každodenní inhalaci bronchodilatačních léků. Plicní funkce jsou mezi 60 až 80 % normy, kolísání PEF je větší než 30 %. 4) Stupeň: těžké perzistující astma – příznaky zatěžují nemocného každodenně, často dochází k záchvatům, obtíže v noci jsou velmi četné, běžná tělesná zátěž způsobuje nemocnému narušení fyzické aktivity. Hodnota plicní funkce je snížena pod 60 %, kolísání PEF je větší než 30 %. (Janíčková, 2003; Kašák, Pohunek, Seberová, 2003) U prvního stupně se podávají úlevové léky dle potřeby nemocného. Ostatní stupně vyžadují pravidelné užívání protizánětlivých léků. (Janíčková, 2003)
2.2.5 Diagnostika Diagnóza vychází s podrobně provedené anamnézy, fyzikálního vyšetření, vyšetření funkce plic a dodatečných testů. (Novotná, Novák, 2012) Anamnéza Anamnéza má pro lékaře v diagnostice astma nezastupitelnou roli, protože pacient většinou přichází do ordinace v bezpříznakovém období a kvalitní anamnestický rozbor umožní orientovat se v typu a intenzitě příznaků. (Špičák, Panzner, 2004) Lékař se informuje o všech pacientových potížích. Zajímá se, kdy k potížím dochází, zdali netrpí on nebo někdo z jeho rodiny alergií, jestli se v rodině nevyskytuje astma, v jakém prostředí pacient žije a pracuje a také, co vyvolává jeho problémy např. kontakt se zvířaty, psychický stres, tělesná námaha atd. (Schmoller, Meyer, 2012)
14
Fyzikální vyšetření V klidové fázi bývají pacienti bez příznaků. Při astmatickém záchvatu je typická přítomnost expiračních pískotů, tachypnoe, viditelné zatahování jugula. Hrudník bývá v inspiračním postavení. Poslechově můžeme slyšet suché či vlhké bronchitické fenomény, pískoty a vrzoty, které jsou převážně v expiriu. U těžkých stavů se můžeme setkat s obrazem tzv. tichého hrudníku, což znamená, že vedlejší poslechové fenomény vymizí. (Špičák, Panzner, 2004) Laboratorní vyšetření krve Sleduje se hladina eozinofilů a IgE protilátek, která bývá zvýšená. Při astmatickém záchvatu dochází k hyperkapnii a respirační acidóze a proto se provádí i Astrup. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Laboratorní vyšetření sputa Zjišťuje se množství hlenu vznikajícího v plicích a počet eozinofilů ve sputu, které bývá zvýšené. (Navrátil a kol., 2008) Koncentrace vydechovaného NO Oxid dusnatý je vytvořený epitelem v dýchacích cestách. Ve vydechovaném vzduchu je jeho koncentrace přímo úměrná výdechové rychlosti. Je ukazatelem pro nespecifický zánět. (Souček a kol., 2011) Množství vydechovaného NO je u astmatika až desetkrát vyšší než u zdravého člověka. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Kožní testy Tyto testy se užívají k prokázání nebo vyloučení alergického původu obtíží, k vyhledání příčinného alergenu a ke zjištění míry senzitivity na daný alergen. (Kašák, Pohunek, Seberová, 2003) Podstatou vyšetření je aplikování alergenu na povrch kůže, buď intradermálně, nebo náplastí. Projevem přecitlivělosti je výskyt erytému nebo kožní indurace v místě aplikovaného alergenu. (Šafránková, Nejedlá, 2006)
15
Bronchoskopie Je to endoskopické vyšetření bronchiálního kmene, kdy se přes dutinu ústní zavádí tzv. bronchoskop. Vyšetření se provádí v lokální nebo celkové anestezii. (Slezáková a kol., 2010) Z důvodu invazivity a dostupnosti jiných diagnostických metod není bronchoskopie příliš využívána. (Souček a kol., 2011) Spirometrie Je vyšetřením sloužícím k hodnocení plicních funkcí. Provádí se pomocí přístroje zvaného spirometr. (Šafránková, Nejedlá, 2006). Měří se rychlost, jakou se pacient nadechuje a vydechuje a množství nadechovaného a vydechovaného vzduchu. Ke znázornění výdechových rychlostí se užívá tzv. křivka průtok/objem, která má typický tvar. Díky tomu lze často jen z pohledu na křivku zjistit, zda jde o patologickou poruchu a případně určit její typ a stupeň. (Kašák, Pohunek, Seberová, 2003) Na křivce se hodnotí vitální kapacita při usilovném výdechu (FVC), vydechnutý objem při usilovném výdechu za první sekundu (FEV1), poměr mezi FVC a FEV1, nejvyšší hodnota výdechové rychlosti při usilovném výdechu (PEF), maximální výdechová rychlost (MEF). Pokles těchto ukazatelů vypovídá o obstrukci v dýchacích cestách. (Špičák, Panzner, 2004) Bronchodilatační test Využívá se, pokud spirometrické vyšetření odhalí určitý stupeň obstrukce v DC. Inhalačně se podá bronchodilatační lék, po 30 min. se znovu provádí spirometrické vyšetření ke zjištění, zdali se nález zlepšil. Pokud je reakce na tento test pozitivní, jde o důkaz reverzibilní poruchy. (Kašák, Pohunek, Seberová, 2003) Bronchoprovokační test Slouží k potvrzení hyperreaktivity průdušek. Provádí se v případech, ve kterých nebyla při spirometrickém vyšetření zjištěna porucha funkce plic i když si pacient stěžuje na problémy s dýcháním. Inhalačně se podá provokační látka a zkoumá se spirometrická odpověď. U pacientů s bronchiální hyperreaktivitou, vyvolají tyto látky mírný stupeň obstrukce v DC, což bývá spolu s příznaky, které uvádí pacient obvykle považováno za
16
průkaz astma. Pozitivní reakce na test se kompenzuje podáním bronchodilatačního léku. (Kašák, Pohunek, Seberová, 2003)
2.2.6 Léčba Léky užívané při astmatu jsou dělené na dvě hlavní skupiny. (Špičák, Panzner, 2004) 1) Léky úlevové: Podávají se při akutních astmatických obtížích. Úleva po inhalační aplikaci těchto léků nastává během několika minut a trvá několik hodin. Rychle pomáhají při dušnosti, ale nemají vliv na dlouhodobý průběh onemocnění. (Špičák, Panzner, 2004; Janíčková, 2003) •
Inhalační beta2-mimetika s krátkodobým účinkem: Účinkují během několika minut a působí čtyři až šest hodin. Uvolňují průdušky a rozšiřují je. Mohou vyvolat přechodné nežádoucí účinky jako bušení srdce, třes prstů a zrychlení pulsu, které vznikají při podání vyšší dávky léku. Mezi zástupce patří Berotec, Ventolin, Buventol, Salbutamol.
•
Perorální beta2-mimetika: Jsou to stejné léky jako v předchozí skupině, ale jsou podávány v tabletách nebo sirupu. Jejich nevýhodou je pomalejší uvolnění průdušek. Vhodné jsou pro pacienty, kteří nejsou schopni inhalovat léky dostatečně účinně.
•
Inhalační anticholinergika: Rozšiřují průdušky, ale jejich účinek je menší než u léků předchozí skupiny. Nástup účinku je za třicet minut až hodinu. Mohou způsobit sucho v ústech. Patří sem Atrovent, Berodual, Combivent.
•
Systémové kortikosteroidy: Mají největší protizánětlivý účinek. Zmírňují příznaky, snižují počty astmatických záchvatů, zlepšují plicní funkce a snižují přecitlivělost průdušek. Jejich podávání, ale může vést např. k osteoporóze nebo poruchám kůže. Mezi systémové kortikosteroidy podávané ve formě tablet patří Prednison a Medrol, ve formě čípků je to Rectodelt.
•
Teofyliny s krátkodobým účinkem: Podávají se ve formě tablet nebo injekcí. Tablety jsou méně účinné. Injekční forma je používána pro léčbu
17
těžkého astmatického záchvatu. Nežádoucím účinkem může být průjem, zvracení, neklid. Zástupcem je Syntophyllin, Pharophyllin. (Janíčková, 2003) 2) Léky s protizánětlivým účinkem: Jsou užívané v dlouhodobé preventivní léčbě. Ovlivňují průběh onemocnění. Mají protizánětlivý účinek a snižují přecitlivělost průdušek. Jsou indikovány u všech stupňů perzistujícího astma. (Špičák, Panzner; 2004; Janíčková 2003) •
Inhalační beta2-mimetika s dlouhodobým účinkem: Mají stejný princip jako úlevová beta2-mimetika, ale jejich doba působení je až dvanáct hodin. Jsou vhodné pro pacienty trpící nočními příznaky. K zástupcům patří: Foradil, Oxis, Severent.
•
Perorální beta2-mimetika s dlouhodobým účinkem: Mají dlouhodobý dilatační účinek. Podávají se v tabletách nebo sirupu. Jejich užívání může způsobovat neklid. Zástupci jsou: Spiropent, Volmax. (Janíčková, 2003)
•
Inhalační kortikosteroidy: Výhodou při užívání je vdechování léku, který se dostává přímo k místu zánětu a léčba je tak dostatečně účinná na zánětlivé změny stěny průdušek. Při užívání nedochází k vážným nežádoucím účinkům. (Janíčková, 2003) Mezi zástupce patří: Beclomet, Flunisonid. (Šafránková, Nejedlá, 2006)
•
Teofyliny s dlouhodobým účinkem: Jsou pouze ve formě tablet. Účinkují protizánětlivě i bronchodilatačně. Při jejich předávkování mohou vznikat bolesti hlavy, průjem, zvracení, nespavost, poruchy srdečního rytmu. Zástupci jsou: Syntophyllin, Euphyllin, Teotard.
•
Kromony: Prvním inhalačním lékem je Kromoglykát sodný – jeho protizánětlivý účinek je mírný, brání rozvoji dušnosti a alergické reakci po kontaktu s alergenem. Podává se třikrát denně. Ojediněle po inhalaci dráždí ke kašli. Zástupcem je Intal. Druhým inhalačním lékem je Nedokromil sodný – má výraznější protizánětlivý účinek. Dávkuje se dvakrát denně. Může vyvolat bolest hlavy. Zástupcem je Tilade.
18
•
Antileukotrieny: Svým účinkem chrání průdušky před vznikem obstrukce. Užívají se u lehkého trvalého astmatu. Dávkují se jednou až dvakrát denně. Při užívání mohou vzniknout bolesti hlavy nebo zvýšené jaterní testy. Zástupcem je Accolate.
•
Antihistaminika: Užívají se u léčby alergií, nejsou přímo určené k léčení astmatu. Vliv, který mají na průdušky, je velice malý. Patří sem např. Zyrtec, Cerex, Claritine. (Janíčková, 2003)
Vlastní měření vrcholového výdechového průtoku Pomocí výdechoměru si může astmatik sám kontrolovat funkci plic. Při měření se zjišťuje nejsilnější proud vzduchu během maximálního vydechnutí. Výdechoměr je přístroj jednoduše ovladatelný, malý s číselnou stupnicí. Užívá se tak, že do něj pacient ze všech sil vydechne. Naměřená hodnota ukazuje rychlost výdechu v l/min. Je důležité měření provádět pravidelně ráno a večer a výsledky zapisovat. V tabulce si pacient dohledá, zdali změřená rychlost odpovídá normě. U dobře léčeného pacienta by měli být hodnoty 80 a více %. Kolísavost u jednotlivých měření by neměla být větší než 20 %. Při lehčím astmatu se nemusí PEF měřit každý den, u těžších forem se měří každodenně. Pokud se astmatikům špatně dýchá, měřením zjišťují zhoršení jejich dýchání a podle toho si upravují svoji léčbu, nebo navštíví lékaře a poradí se s ním. (Janíčková 2003; Schad, Haufs, 2008) Inhalační terapie Podávání inhalačních léků je z důvodu rychlého působení přímo v DC a minimálních vedlejších účinků ideální. Základem je však správná inhalační technika, kterou se pacient musí naučit. Při lékařské návštěvě by měla být tato technika vždy kontrolována, protože mnoho z pacientů ji provádí špatně, což vede k neefektivní inhalaci. (Navrátil a kol., 2008) Mezi typy inhalačních systémů patří nebulizátory, aerosolové inhalátory a práškové inhalátory (viz příloha č. 3). (Janíčková, 2003) 1) Nebulizátory: Jsou to přístroje, tvořící z roztoku léčiva aerosol, který je vdechován pomocí náustku. Nevýhodou tohoto systému je únik velkého
19
množství léčivé látky do ovzduší a tudíž nižší příjem do DC pacienta. Proto se musejí podávat vyšší dávky léků. (Janíčková, 2003) •
Tryskové: tvoří aerosol pomocí stlačeného plynu.
•
Ultrazvukové: k vytvoření aerosolu se užívá energie ultrazvuku. (Špičák, Panzner, 2004)
2) Aerosolové inhalátory: Jsou to tlakové nádobky, které obvykle obsahují 200 až 300 dávek léčivé látky. Stisknutím nádobky se aplikuje dávka aerosolu. U této formy inhalace často dochází k chybné aplikaci, proto se k usnadnění aplikace mohou užívat inhalační nástavce. (Janíčková, 2003) 3) Práškové inhalátory: Spouštějí se proudem vzduchu při nádechu, jejich aplikace je snadnější než u aerosolových inhalátorů. Inhalátor se liší podle mechanických vlastností a potřeby nádechové rychlosti. (Janíčková, 2003) •
Kapslové inhalátory: do inhalátoru se vkládá kapsle obsahující lék, která se zmáčknutím prorazí a lék je připravený k inhalaci. V této formě inhalátoru existuje Spinhaler a na velmi podobném způsobu pracující Aerolizer a inhalátor M. (Janíčková, 2003)
•
Diskhaler: lék se dodává ve formě disku se 4 nebo 8 dávkami, před inhalací se prorazí fólie a lék je připravený k inhalaci.
•
Diskus: lék je připraven stisknutím páčky, inhalátor obsahuje 60 dávek, je vybaven počítadlem ukazujícím zbývající počet dávek.
•
Easyhaler: dávka léku k inhalaci se odměří stisknutím nádobky. Tento inhalátor je také na více dávek s počítadlem. (Kašák, Pohunek, Seberová, 2003)
•
Turbuhaler: dávka léku k inhalaci se uvolňuje ze zásobníku otočením spodní části inhalátoru. (Janíčková, 2003) Obvykle obsahuje 200 dávek, jeho součástí je také počítadlo. (Kašák, Pohunek, Seberová, 2003)
20
Alternativní metody léčby Astmatici mohou využít mnoho metod alternativní léčby. Je však důležité, aby si uvědomovali, že tyto metody mohou jejich onemocnění pomoci, ale nemohou nahradit lékařskou léčbu. (Schad, Haufs, 2008) Mezi tyto metody patří dechová cvičení, jóga, akupunktura, pobyty u moře, detoxikační kůry, speleoterapie, psychoterapie, poklepové masáže atd. (Šafránková, Nejedlá 2006; Peters, 2007) Lázeňská léčba Patří do komplexní péče o astma, při které se užívají nejrůznější léčebné metody a to např. masáže, koupele, speciální cvičení atd. Tato léčba se zaměřuje také na získání vědomostí o onemocnění a na provádění nácviku konkrétních dovedností. Aby mohla být poskytnuta komplexně a plně hrazena zdravotní pojišťovnou, musí pacient splňovat určitá kritéria. Je nutné získat potvrzení alergologa nebo pneumologa a schválení revizního lékaře. Léčbu je možno poskytovat každý rok a délka pobytu trvá čtyři týdny. Druhou možností je příspěvková lázeňská léčba, při které je zdravotní pojišťovnou hrazena pouze zdravotní péče a pacient si stravování a ubytování hradí sám. Možnost využití mají astmatici jednou za dva roky na dobu tří týdnů. Poslední možností je léčba, kterou si pacient v celém rozsahu hradí sám. Lázeňská léčba pro pacienty s astmatem je poskytována v Jeseníku, Jánských Lázních, Mariánských Lázních, Luhačovicích a Velkých Losinách. (Kašák, Pohunek, Seberová, 2003)
2.2.7 Prevence 1) Primární: Tato prevence není možná, žádné prenatální doporučení neexistuje. Výslovné doporučení je, zamezit expozici tabákového kouře. 2) Sekundární: Je zaměřená na období po primární alergické senzibilizaci. Do této prevence patří eliminace expozice alergenům. 3) Terciální: Má za cíl snížit expozici odstraněním spouštěcích faktorů nebo alespoň kontakt s nimi. Terciální prevence by měla být zahájena již při prvních příznacích nemoci. (Souček a kol., 2011) Preventivní opatření: nahrazení nealergických materiálů v lůžkovinách, výměna ložního prádla každé dva týdny, pravidelné stírání prachu, odstranění koberců a závěsů 21
v domácnosti, používání čističek vzduchu a vysavačů s Hepa filtrem, vyhýbání se psychickému stresu, nekouřit a nevyskytovat se v zakouřených prostorách, nemít domácí zvířata, sledovat pylový kalendář, kdy jsou rostliny v květu (viz příloha č. 2), neužívat léky, na které je pacient s astmatem citlivý např. beta-blokátory, kyselina acetylsalicylová, nesteroidní protizánětlivé léky. (Pütz, 2007; Čáp, Průcha, 2006)
2.3 Edukace Edukace je procesem, který má vliv na chování a jednání jedince. Cílem tohoto vlivu je vyvolání pozitivní změny ve vědomostech, dovednostech, návycích a postojích. Edukace má význam především při výchově a vzdělání jedince. (Juřeníková, 2010) Je nikdy nekončícím procesem, který začíná stanovením diagnózy. (Kašák, Pohunek, Seberová, 2003) Výchova je procesem účelného působení na člověka. Její snahou je docílit pozitivních změn v jeho vývoji. Má vliv na rozvoj postojů, potřeb, zájmů a chování. Vzdělání rozvíjí u člověka dovednosti, vědomosti, zvyky, schopnosti a jeho výsledkem je vzdělanost, kvalifikace. Vzdělanost je úroveň vzdělání jedince, která v sobě zahrnuje úroveň vědy a techniky, ošetřovatelství a medicíny, sociálně-kulturní život společnosti atd. Edukační proces je činností, při které se jedinec něco nebo něčemu učí, buď vědomě, nebo nevědomě. Probíhá celý život. Existují 4 determinanty, které vstupují do procesu edukace: edukant, edukátor, edukační konstrukty, edukační prostředí. Edukant je subjekt učení. Jedná se o individuální osobnost, s fyzickými, afektivními a kognitivními vlastnostmi. Charakteristické rysy edukanta, ovlivňuje také sociální prostředí, ve kterém žije, víra, etnická příslušnost. Edukátor znamená představitel edukační aktivity. Ve zdravotnictví je to lékař, všeobecná sestra, porodní asistentka, fyzioterapeut, nutriční terapeut atd. Očekává se, že edukátor bude mít potřebné znalosti dané problematiky, komunikační schopnosti, bude respektovat klientovy požadavky atd. Edukační konstrukty jsou plány, zákony, edukační materiály, edukační standardy, které mají mít pozitivní vliv na kvalitu edukačního procesu. 22
Edukační prostředí je místem probíhající edukace. Jedná se např. o ambulanci, ve které je pacient edukován lékařem nebo všeobecnou sestrou. (Juřeníková, 2010)
2.3.1 Metody Edukační metodu chápeme jako cílevědomé a předem promyšlené působení edukátora, které vede k aktivizaci edukanta v jeho učení tak, aby došlo k naplnění cílů učení. U volby jednotlivých edukačních metod přihlížíme k osobnosti edukanta, k tomu jaké má dosavadní vědomosti, dovednosti a zkušenosti. Musíme přihlédnout k cílům, které byly stanoveny, obsahu a zvolené formě edukace. Při výběru metody musí být respektován zdravotní a psychický stav edukanta, prostředí, ve kterém se edukace uskuteční. Stanovená metoda edukace by měla být zajímavá, jak pro edukátora, tak pro edukanta a měla by být v praxi použitelná. Edukační metody se dělí na teoretické (přednáška, seminář, cvičení), praktické (instruktáž, exkurze, asistování, rotace práce, stáž) a teoreticko-praktické (programová výuka, projektové metody, diskuzní metody, diagnostické a klasifikační metody). Nejčastější používané metody ve zdravotnictví jsou: přednáška, vysvětlování, instruktáž a praktická cvičení, rozhovor, diskuze, konzultace, práce s textem. (Juřeníková, 2010)
2.3.2 Cíle Edukátor musí vědět jaké změny ve vědomostech, dovednostech, hodnotové orientaci, postojích a návycích chce vytvořit u klienta. Správná formulace cíle napomáhá edukaci vhodně a dobře naplánovat. Edukační cíl je očekávaný výsledek, kterého chceme docílit u daného pacienta. Správně stanovený cíl by měl odpovídat schopnostem jedince. Edukační cíle jsou vždy formulovány ze strany edukanta, ne edukátora. Mají být formulovány konkrétně a jasně. Dělí se na krátkodobé, dlouhodobé, nižší a vyšší. (Juřeníková, 2010)
2.3.3 Fáze Edukace je dělena na pět fází: 1) Fáze počáteční pedagogické diagnostiky – Edukátor se snaží zjistit rozsah vědomostí, dovedností, návyků a postojů edukanta. Aby zjistil potřebné 23
informace, využívá pozorování nebo rozhovor. Tato fáze má velký význam pro stanovení cílů edukace. 2) Fáze projektování – Edukátor plánuje cíle, časovou náročnost, vybírá vhodnou metodu, formu, obsah edukace a vhodné pomůcky. 3) Fáze realizace – Tato fáze začíná motivací edukanta, na ni navazuje expozice, u které poskytujeme edukantům nové znalosti. Dále navazuje fixace, při které je důležité, aby byly získané vědomosti nebo dovednosti cvičeny a opakovány v návaznosti na předchozí. Na fixaci navazuje průběžná diagnostika, ve které se snažíme testovat a prověřit chápání daného učiva a zájem edukanta. Posledním krokem této fáze je aplikace. Při aplikaci usilujeme o to, aby edukant uměl získané vědomosti a dovednosti použít. 4) Fáze upevnění a prohlubování učiva – Tato fáze je nezbytným krokem k uchování vědomostí v dlouhodobé paměti. Osvojené učivo v 50 % zapomene člověk do druhého dne. Proto je opakování a procvičování velice důležité. Bohužel bývá tato fáze edukace velmi často opomíjena. 5) Fáze zpětné vazby – V této fázi se hodnotí výsledky edukanta a také edukátora. Vyhodnocení výsledků umožňuje zpětnou vazbu mezi edukátorem a edukantem. (Juřeníková, 2010)
2.3.4 Edukace pacienta s astma bronchiale Je velmi důležité, aby lékař důkladně poučil nemocného o jeho chorobě, o tom, jaké jsou příznaky, mechanismus vývoje, komplikace a příčiny astmatu pro správné pochopení významu léčby. (Isajev, Mojsjuková, 2005) Klient má být poučen o tom, které léky mají protizánětlivý účinek, a proč je nutno je pravidelně užívat. Musí vědět, jak postupovat při akutních obtížích. Nezbytný je nácvik inhalační techniky, která by měla být při každé návštěvě kontrolována, zdali je prováděna správně. Nemocný by měl být seznámen se spouštěči, které mohou způsobovat jeho obtíže, aby se mohl vyvarovat kontaktu s nimi. (Špičák, Panzner, 2004) Další součástí edukace by mělo být poskytnutí letáků, brožur nebo doporučení videí, knih, věrohodných internetových zdrojů atd., ve kterých může astmatik získat další potřebné informace o svém onemocnění. (Globální strategie péče o astma a jeho prevenci, 2003) Podstatné je také edukovat o dané problematice rodinu pacienta, aby mohla zabránit případným zbytečným zdravotním 24
komplikacím. (Špirudová a kol., 2006) Edukací astmatiků se zabývá také několik sdružení a klubů, které organizují různé přednáškové večery nebo společenské akce. (Kašák, Pohunek, Seberová, 2003)
25
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Pro praktickou část mé bakalářské práce a sběr dat pro vypracování kvantitativního výzkumu jsem použila metodu dotazníku. Bezmála jednu třetinu informací do dotazníků jsem získala technikou řízeného rozhovoru od pacientů v alergologických ambulancích a známých v mém okolí. Zbývající část dotazníků jsem předala vedoucím pracovníkům v alergologických ambulancích s prosbou, aby dotazníky pacientům rozdali. Dotazník se skládá z 19 otázek, kde 15 otázek je základních a 4 doplňující (viz příloha č. 8). V úvodu informuji respondenta o účelu dotazníku a uvádím instrukce k vyplnění. Dále ujišťuji respondenta o tom, že údaje jsou anonymní a budou sloužit pouze pro zpracování mé bakalářské práce. První dvě otázky obsahují informativní údaje o pohlaví a věku. Položky v dotazníku byly formulovány v návaznosti na stanovené cíle a hypotézy. Základní část obsahuje 14 uzavřených a 1 polouzavřenou otázku. Doplňující část obsahuje 2 uzavřené, 1 polouzavřenou a 1 otevřenou otázku. K hypotéze č. 1 se vztahují položky č. 3, 4, 5. K hypotéze č. 2 se vztahují položky č. 11, 12. K hypotéze č. 3 jsou zaměřeny položky č. 13, 14, 15, 16, 17 a ke čtvrté hypotéze se vztahují položky č. 18, 19.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Cílovou skupinou výzkumu byli pacienti s astma bronchiale. Podle stanovených cílů bylo nutné získat stejný počet respondentů mužského a ženského pohlaví. Výzkumné šetření probíhalo v alergologických ambulancích a v okruhu známých a blízkých přátel. Rozdala jsem celkem 130 dotazníků, kde návratnost byla 86 %, tedy 112 dotazníků. 6 % (8 dotazníků) bylo vyplněno neúplně a nebylo možné je použít ke zpracování výzkumu. Z rozdaného počtu 130 dotazníků jsem k výzkumu použila 104 dotazníků, tedy 80 %, kdy mi odpovědělo 52 respondentů mužského pohlaví a 52 respondentů ženského pohlaví různých věkových kategorií.
26
3.3 Průběh výzkumu Sběr dat probíhal v období od ledna 2015 do března 2015. Místem výzkumu byly alergologické ambulance v Jihlavě a Chrudimi. Kopie potvrzených žádostí o distribuci dotazníků jsou v příloze č. 5, 6 a 7. Část dotazníků jsem také rozdala mezi své známé.
3.4 Zpracování získaných dat Pro napsání textu bakalářské práce jsem použila Microsoft Office Word 2007. Získaná data jsem zpracovala v programu Microsoft Office Excel 2007.
27
3.5 Výsledky výzkumu Pohlaví 60 52
52
Absolutní četnost
50
40
30 muži ženy 20
10
0 muži
ženy Pohlaví
Graf 1 Pohlaví
Výzkumu se zúčastnilo celkem 52 respondentů (50 %) mužského pohlaví a 52 respondentů (50 %) ženského pohlaví.
28
Věk respondentů 19
20 18
17
18 16 Absolutní četnost
14 14 12 10 8
muži
7
8 6
ženy
6 4 3
4
3
3
2 2 0 méně než 20 21 - 30 let
31 - 40 let
41 - 50 let
51 - 60 let 61 a více let
Věk
Graf 2 Věk respondentů
Graf znázorňuje věkovou hranici mužů a žen. Mužů ve věku 21 – 30 let je 18 (34,6 %). Dále je 14 (26,9 %) mužů ve věku 41 – 50 let. V další věkové kategorii méně než 20 let je 8 (15,4 %) mužů. 7 (13,5 %) mužů spadá do věkové kategorie 31 – 40 let. 3 (5,8 %) muži spadají do věkové kategorie 61 a více let. Nejmenší počet 2 (3,8 %) muži jsou ve věkové kategorii 51 – 60 let. Nejvíce žen s počtem 19 (36,5 %) je ve věkové kategorii 21 – 30 let. Dalších 17 (32,7 %) žen je ve věkové kategorii 31 – 40 let. 6 (11,5 %) žen spadá do věkové kategorie méně než 20 let. 4 (7,7 %) ženy jsou ve věku 41 – 50 let. Nejmenší počet respondentek tvoří dvě věkové kategorie kdy 3 (5,8 %) ženy jsou ve věku 51 – 60 let a 3 (5,8 %) ženy jsou ve věku 61 a více let.
29
Hodnocení informací o vzniku a průběhu onemocnění Ke grafu 3 se vztahuje otázka č. 3: Jak ohodnotíte informace o podstatě vzniku a průběhu astma bronchiale, které jste obdrželi? 35 30 30
27
Absolutní četnost
25
22
21
20 muži
15
ženy 10 5
3 1
0 dostatečné
průměrné
nedostatečné
Informace o vzniku a průběhu onemocnění
Graf 3 Hodnocení informací o vzniku a průběhu onemocnění
Graf znázorňuje, jak muži a ženy hodnotí sdělené informace týkající se podstaty vzniku a průběhu jejich onemocnění. Nejčastější odpovědí 27 (51,9 %) mužů je, že jsou informace dostatečné. 22 (42,3 %) mužů považuje získané informace za průměrné. Nedostatečné informace označili 3 (5,8 %) muži. Ženy v nejvíce případech s počtem 30 (57,7 %) označily informace za dostatečné. Informace jako průměrné jsou hodnoceny 21 (40,4 %) ženami. Pouze 1 (1,9 %) žena považuje informace za nedostatečné.
30
Hodnocení informací o pravidlech léčby Ke grafu 4 se vztahuje otázka z dotazníku č. 4: Jak ohodnotíte informace o pravidlech léčby? 40 35
37 33
Absolutní četnost
30 25 20
18 muži
14
15
ženy
10 5 1
1
0 dostatečné
průměrné
nedostatečné
Informace o pravidlech léčby
Graf 4 Hodnocení informací o pravidlech léčby
Na tomto grafu vidíme, že 37 (71,2 %) mužů považuje informace týkající se pravidel léčby za dostatečné. 14 (26,9 %) mužů hodnotí informace jako průměrné. Nedostatečné informace označil 1 (1,9 %) muž. 33 (63,5 %) žen považuje informace za dostatečné. Dalších 18 (34,6 %) žen považuje poskytnuté informace za průměrné. Nejmenší počet a to 1 (1,9 %) žena hodnotí informace jako nedostatečné.
31
Hodnocení informací o úpravě domácího prostředí Ke grafu 5 se vztahuje otázka z dotazníku č. 5: Jak ohodnotíte informace o úpravě domácího prostředí? 40
38 35
35
Absolutní četnost
30 25 20 16 15
muži 13
ženy
10 5 1
1
0 dostatečné
průměrné
nedostatečné
Informace o úpravě domácího prostředí
Graf 5 Hodnocení informací o úpravě domácího prostředí
Graf znázorňuje, že nejčastější odpovědí jsou dostatečné informace týkající se úpravy domácího prostředí, kterou označilo 35 (67,3 %) mužů. Dalších 16 (30,8 %) mužů hodnotí informace jako průměrné. Nedostatečné informace označil 1 (1,9 %) muž. Ženy s počtem 38 (73,1 %) hodnotí informace za dostatečné. 13 (25 %) žen označilo informace jako průměrné. Odpověď nedostatečné informace označila 1 (1,9 %) žena.
32
Porozumění respondentů problematice jejich onemocnění Ke grafu 6 se vztahuje otázka č. 6: Porozuměli jste problematice svého onemocnění podle poskytnutých informací? 35 31
30
30
Asolutní četnost
25 20
17
16
muži
15
ženy 10 5 5
3 1
1
0 ano
spíše ano
spíše ne
ne
Porozumění problematice onemocnění
Graf 6 Porozumění respondentů problematice jejich onemocnění
Na grafu vidíme, že na otázku zdali respondenti porozuměli problematice svého onemocnění 30 (57,7 %) mužů odpovědělo spíše ano. 16 (30,8 %) mužů odpovědělo, že porozumělo. Odpověď spíše ne označilo 5 (9,6 %) mužů. 1 (1,9 %) muž odpověděl, že neporozuměl problematice svého onemocnění podle poskytnutých informací. Ženy nejčastěji odpovídaly, že problematice svého onemocnění porozuměly a to v 31 (59,6 %) případech. Dalších 17 (32,7 %) žen uvádí odpověď spíše ano. Spíše ne označily 3 (5,8 %) ženy. 1 (1,9 %) žena napsala, že neporozuměla.
33
Dostatek času při podávání informací zdravotnickým personálem Ke grafu 7 se vztahuje otázka č. 7: Věnoval Vám zdravotnický personál dostatek času při podávání informací? 30
Absolutní četnost
25
28 24
20 17 15 15 muži ženy
10 7
6 4
5
3
0 ano
spíše ano
spíše ne
ne
Dostatek času při podávání informací
Graf 7 Dostatek času při podávání informací zdravotnickým personálem
Graf znázorňuje, že nejčastěji byl mužům poskytnut dostatek času při podávání informací a to ve 24 (46,2 %) případech. Odpověď spíše ano označilo 15 (28,8 %) mužů. 7 (13,5 %) mužů označilo, že jim nebyl poskytnut dostatek času při podávání informací. Nejmenší počet 6 (11,5 %) mužů uvádí odpověď spíše ne. Nejvíce žen a to 28 (53,8 %) odpovědělo, že jim byl poskytnut dostatek času. 17 (32,7 %) žen uvádí odpověď spíše ano. Další 4 (7,7 %) ženy označily odpověď spíše ne. 3 (5,8 %) ženy napsaly, že jim nebyl poskytnut dostatek času při podávání informací.
34
Osoba, která o onemocnění informovala Ke grafu 8 se vztahuje otázka č. 8: Kdo Vám podával informace o Vašem onemocnění? (možno označit více odpovědí) 60 49
Absolutní četnost
50
46
40 30
26
20
24
muži ženy
16 12
10
8 4
2
0 praktický lékař
alergolog
plicní lékař
všeobecná sestra
jiný
Kdo pacienta o onemocnění informoval
Graf 8 Osoba, která o onemocnění informovala
Na tomto grafu je znázorněno celkem 92 (100 %) odpovědí od mužů a 95 (100 %) odpovědí od žen, protože jich mohli respondenti označit více. Muži nejčastěji uvádějí, že jim informace poskytoval alergolog a to ve 46 (50 %) případech. 26 (28,3 %) mužů označilo všeobecnou sestru. Dalších 12 (13 %) mužů označilo plicního lékaře. 8 (8,7 %) mužů označilo odpověď praktický lékař. Možnost odpovědět někoho jiného nebyla uvedena ani jednou. U žen byla ve 49 (51,6 %) případech označena odpověď alergolog. 24 (25,3 %) žen uvedlo všeobecnou sestru. Praktický lékař byl označen 16 (16,8 %) ženami. Pouze 4 (4,2 %) ženy uvedly plicního lékaře. Odpověď jiný byla označena u 2 (2,1 %) žen, kdy uváděly, že jim informace byly poskytnuty od příbuzného, který má také astma bronchiale.
35
Poskytnutí edukačních materiálů Ke grafu 9 se vztahuje otázka č. 9: Byly Vám poskytnuty nějaké edukační (vzdělávací) materiály k problematice astma bronchiale? 30
28
25
Absolutní četnost
20 20
18 14
15
13
11
muži ženy
10
5
0 ano
ne
nevím
Poskytnutí edukačních materiálů
Graf 9 Poskytnutí edukačních materiálů
Na grafu vidíme, že 28 (53,8 %) mužům byly edukační materiály k problematice astma bronchiale poskytnuty. 13 (25 %) mužů neví, jestli ano nebo ne a celkem 11 (21,2 %) mužům nebyly poskytnuty vůbec. Ženám byly poskytnuty edukační materiály ve 20 (38,5 %) případech. Jestli ano nebo ne neví 18 (34,6 %) žen a ve 14 (26,9 %) případech ženám poskytnuty nebyly.
36
Druhy poskytnutých edukačních materiálů Ke grafu 10 se vztahuje otázka č. 10: Pokud jste na předchozí otázku odpověděl/a ano uveďte jaké edukační materiály? 18 16 16
Absolutní četnost
14 12
11
10
9
9
8
muži
6
ženy
4
3
2 0 odborný časopis
odborný leták
brožura
Druhy poskytnutých edukačních materiálů
Graf 10 Druhy poskytnutých edukačních materiálů
Graf se vztahuje k předchozí otázce kde 28 (53,8 %) mužů a 20 (38,5 %) žen odpovědělo, že jim byly poskytnuty edukační materiály. Vidíme, že 16 (30,7 %) mužů uvádí jako poskytnutý edukační materiál odborný leták. Dalších 9 (17,3 %) mužů napsalo brožuru a 3 (5,8 %) muži odpověděli odborný časopis. Ženy v 11 (21,2 %) případech napsaly odborný leták a 9 (17,3 %) žen označilo brožuru.
37
Zájem vyhledat si informace Ke grafu 11 se vztahuje otázka č. 11: Měl/a jste sám/sama zájem vyhledat si další informace? 40 35
37 32
Absolutní četnost
30 25 20 20 15 15
muž žena
10 5 0 ano
ne
Vlastní zájem vyhledat si informace
Graf 11 Zájem vyhledat si informace
Na tomto grafu vidíme, že 32 (61,5 %) mužů mělo zájem vyhledávat si další informace a 20 (38,5 %) mužů zájem nemělo. 37 (71,2 %) žen mělo zájem vyhledat si další informace a 15 (28,8 %) žen zájem nemělo.
38
Využité zdroje informací Ke grafu 12 se vztahuje otázka č. 12: Pokud jste v předchozí edchozí otázce odpově odpověděl/a ano, jaké zdroje jste využil/a ? (možno označit ozna více odpovědí) 30 26
25 Absolutní četnost
25
23 21
20
21
18 15
15
muži
12
10
ženy
8 6
5 1
2
0
Využité zdroje informací
Graf 12 Využité zdroje informací
Graf se vztahuje k předchozí ředchozí otázce kde 32 3 (61,5 %) mužů a 37 (711,2 %) žen odpovědělo, lo, že si vyhledávali další informace o svém onemocnění. onemocn Na grafu je znázorněno celkem 73 (100 %) odpovědí odpov od mužů a 1055 (100 %) odpově odpovědí od žen, protože jich mohli respondenti označit ozna více. Nejčastějším jším zdrojem informací je pro muže v 21 (28,8 %) případech řípadech internet. Druhou nejčastější odpovědí ědí je zdravotní personál a to u 18 (24,7 %) mužů. muž Dalších 15 (20,5 %) mužů označilo odborn odborné letáky, brožury. 12 (16,4 %) mužů ů uvedlo odborné časopisy. Odpověď odborné knihy byla označena 6 (8,2 %) muži a pouze 1 (1,4 (1, %) muž označil jako zdroj informací kluby astmatiků. Ženy nejčastěji č ěji využívají jako zdroj informací internet a to ve 226 (24,8 %) případech. Druhým nejčastějším častějším zdrojem je u 25 (23,8 %) žen zdravotní personál. Dalších 23 (21,9 %) žen uvedlo odborné knihy. 21 (20 %) žen označilo odborn odborné letáky, brožury. 8 (7,6 %) žen označilo označ odpověď odborné časopisy asopisy a pouze 2 (1, (1,9 %) ženy uvedly kluby astmatiků.
39
Kouření Ke grafu 13 se vztahuje otázka č. 13: Kouříte? 45
41
40 34
Absolutní četnost
35 30 25 18
20 15
muži ženy
11
10 5 0 ano
ne Kouření
Graf 13 Kouření
Graf poukazuje na to, že 41 (78,8 %) mužů nekouří. Naopak 11 (21,2 %) mužů uvedlo, že kouří. Ženy ve 34 (65,4 %) případech nekouří a naopak v 18 (34,6 %) případech kouří.
40
Pravidelné návštěvy alergologa Graf 14 se vztahuje k otázce č. 14: Navštěvujete pravidelně Vašeho alergologa? 50
47
45 40
36
Absolutní četnost
35 30 25 muži 20
16
ženy
15 10 5 5 0 ano
ne Pravidelné návštěvy alergologa
Graf 14 Pravidelné návštěvy alergologa
Na grafu vidíme, že pravidelně navštěvuje alergologa 36 (69,2 %) mužů. Odpověď nepravidelných návštěv, uvádí 16 (30,8 %) mužů. Pravidelné návštěvy dodržuje až 47 (90,4 %) žen. Nepravidelné návštěvy označilo 5 (9,6 %) žen.
41
Frekvence návštěv alergologa Ke grafu 15 se vztahuje otázka č. 15: Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a ano, tak jak často? 30 27 25 Absolutní četnost
21 20 15
13 10
muži ženy
10 7 5 5 0 každý měsíc
1x za 2-3 měsíce
1x za 4-6 měsíců
Frekvence návštěv alergologa
Graf 15 Frekvence návštěv alergologa
Graf navazuje na předchozí otázku kde 36 (69,2 %) mužů a 47 (90,4 %) žen odpovědělo, že svého alergologa navštěvují pravidelně. Návštěvy jsou u 21 (40,4 %) mužů jednou za 2 – 3 měsíce. U 10 (19,2 %) mužů jsou jednou za 4 – 6 měsíců a 5 (9,6 %) mužů odpovědělo, že navštěvuje alergologa každý měsíc. Ženy navštěvují svého alergologa v 27 (51,9 %) případech jednou za 2 – 3 měsíce. 13 (25 %) žen označilo odpověď jednou za 4 – 6 měsíců a 7 (13,5 %) žen navštěvuje lékaře každý měsíc.
42
Užívání léků i v období bez potíží Ke grafu 16 se vztahuje otázka č. 16: Užíváte léky i v období, kdy nemáte obtíže? 35
32
30 24
Absolutní četnost
25 20
18 muži
15 11
10
ženy 9
10 5 0 vždy
občas
nikdy
Užívání léků i v období bez potíží
Graf 16 Užívání léků i v období bez potíží
Graf poukazuje na to že, 24 (46,2 %) mužů nikdy neužívá léky i v období, kdy nemají potíže. 18 (34,6 %) mužů napsalo, že léky užívá vždy. Dalších 10 (19,2 %) mužů uvedlo, že léky užívají občas. Ženy nejčastěji odpověděly, že léky užívají vždy a to ve 32 (61,5 %) případech. 11 (21,2 %) žen odpovědělo, že léky užívají pouze občas. Odpověď, že léky neužívají nikdy, označilo 9 (17,3 %) žen.
43
Nošení inhalátoru Ke grafu 17 se vztahuje otázka č. 17: Nosíte pro případ astmatického záchvatu inhalátor u sebe? 30 27 25
Absolutní četnost
25 19
20 14
15
11 10
muži ženy
8
5
0 vždy
občas
nikdy
Nošení inhalátoru
Graf 17 Nošení inhalátoru
Na tomto grafu vidíme, že 25 (48,1 %) mužů u sebe vždy inhalátor nosí. V 19 (36,5%) případech uvádějí muži, že inhalátor nikdy nenosí u sebe. 8 (15,4 %) mužů uvedlo, že inhalátor nosí u sebe pouze občas. Nejčastější odpovědí žen je, že inhalátor u sebe nosí vždy a to v 27 (51,9 %) případech. 14 (26,9 %) žen nosí inhalátor občas. Odpověď, že inhalátor nenosí nikdy, uvádí 11 (21,2 %) žen.
44
Dodržování preventivních opatření v domácím prostředí Ke grafu 18 se vztahuje otázka č. 18: Dodržujete preventivní opatření v domácím prostředí? 45 39
40
Absolutní četnost
35 30
27
25
25 20
muži 13
15
ženy
10 5 0 ano
ne
Dodržování preventivních opatření v domácím prostředí
Graf 18 Dodržování preventivních opatření v domácím prostředí
Na tomto grafu vidíme, že preventivní opatření v domácím prostředí dodržuje 27 (51,9 %) mužů a naopak 25 (48,1 %) mužů preventivní opatření nedodržuje. 39 (75 %) žen preventivní opatření dodržuje a naopak 13 (25 %) žen nedodržuje.
45
Preventivní opatření v domácím prostředí Ke grafu 19 se vztahuje otázka č. 19: Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a ano, tak jaké dodržujete preventivní opatření? (možno označit více odpovědí)
40
36
Absolutní četnost
35 30
19
20
10
26
24
25
15
29
27 28
27
19
16 12
13
14 15 11
10 8
9
5 0
muži ženy
Preventivní opatření v domácím prostředí
Graf 19 Preventivní opatření v domácím prostředí
Graf navazuje na předchozí otázku kde 27 (51,9 %) mužů a 39 (75 %) žen odpovědělo, že dodržují preventivní opatření v domácím prostředí. Na grafu je znázorněno celkem 131 (100 %) odpovědí od mužů a 212 (100 %) odpovědí od žen, protože jich mohli respondenti označit více. Graf znázorňuje, že 27 (20,6 %) mužů označilo odpověď odstranění koberců z domácího prostředí. Odpověď nemít domácí zvířata, byla označena u 26 (19,8 %) mužů. 15 (11,5 %) mužů odpovědělo, že stírají prach na mokro. 13 (9,9 %) mužů označilo odpověď užívání odvlhčovačů vzduchu. 12 (9,2 %) mužů uvedlo, že používají antialergické lůžkoviny. Užívání čističek vzduchu označilo 11 (8,4 %) mužů. Odstranění záclon a závěsů v domácnosti bylo označeno 10 (7,6 %) muži. 46
9 (6,9 %) mužů označilo odpověď používání vysavače s Hepa filtrem a praní lůžkovin v teplotě minimálně 60° C 1x za dva týdny označilo 8 (6,1 %) mužů. Možnost uvést jinou odpověď nebyla využita ani jedním mužem Nejvíce ženy a to ve 36 (17 %) případech uváděly, že stírají prach na mokro. 29 (13,7 %) žen označilo odpověď nemít domácí zvířata. Odstranění koberců v domácnosti uvedlo 28 (13,2 %) žen. 27 (12,7 %) žen odpovědělo používání antialergických lůžkovin. 24 (11,3 %) žen označilo užívání čističek vzduchu. Praní lůžkovin v teplotě minimálně 60° C 1x za dva týdny dodržuje 19 (9 %) žen. Odstranění záclon a závěsů odpovědělo 19 (9 %) žen. 16 (7,5 %) žen užívá odvlhčovače vzduchu a 14 (6,6 %) žen používá vysavač s Hepa filtrem. Možnost uvést jinou odpověď nebyla využita ani jednou ženou.
47
3.6 Diskuze Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit úroveň edukace pacientů o astma bronchiale v závislosti na pohlaví a zjistit, jak pacienti s astma bronchiale dodržují režimová opatření v závislosti na pohlaví. K vyhodnocení těchto cílů jsem použila čtyři hypotézy. Hypotéza č. 1 Předpokládám, že více žen než mužů se cítí dostatečně informováno o svém onemocnění. Na tuto hypotézu jsem měla zaměřeny otázky číslo 3, 4, 5. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Jako dostatečné informace týkající se vzniku a průběhu onemocnění uvedlo 51,9 % mužů a 57,7 % žen. Dostatečné informace o pravidlech léčby označilo 71,2 % mužů a 63,5 % žen. Informace o úpravě domácího prostředí považuje za dostatečné 67,3 % mužů a 73,1 % žen. Ostatní respondenti odpovídali, že považují informace v těchto oblastech za průměrné nebo nedostatečné. Hypotéza č. 2 Předpokládám, že zájem vyhledat si další informace o onemocnění, budou mít více ženy než muži. Na vyhodnocení této hypotézy jsem použila otázky číslo 11, 12. Tato hypotéza se mi potvrdila. Zájem vyhledat si další informace o svém onemocnění mělo 61,5 % mužů a 71,2 % žen. Zaujalo mě, že zájem jak mužů, tak žen není až tak velký, jak jsem čekala, protože 15 mužů a 20 žen odpovědělo, že si další informace nevyhledávalo vůbec. V otázce informovanosti označili respondenti obou pohlaví také odpovědi, že poskytnuté informace pro mě byly průměrné a dokonce i nedostatečné, proto by se dalo očekávat, že budou mít větší snahu a zájem prohloubit si informace sami. Nejčastěji využívali respondenti obou pohlaví jako zdroj internet a to 21 mužů a 26 žen. Nejméně využitým zdrojem u mužů i u žen byly kluby astmatiků, kdy je označil 1 muž a 2 ženy. 48
Ve výzkumu Spěvákové (2014) odpovědělo 55 % respondentů z celkového počtu 65, že si sami vyhledávali informace. Hypotéza č. 3 Domnívám se, že dodržovat zásady spojené s léčebným režimem, bude více žen než mužů. Pro vyhodnocení této hypotézy sloužily otázky číslo 13, 14, 15, 16, 17. Tato hypotéza se mi nepotvrdila 78,8 % mužů a 65,4 % žen uvedlo, že nekouří. Ostatních 21,2 % mužů a 34,6 % žen kouří. Na pravidelné návštěvy lékaře dochází 69,2 % mužů a 90,4 % žen. Respondenti obou pohlaví dochází v různých časových intervalech (viz. Graf 15), 30,8 % mužů a 9,6 % žen uvedlo, že svého alergologa nenavštěvuje pravidelně. 34,6 % mužů a 61,5 % žen užívá léky vždy i v období, kdy nemají potíže. Ostatní respondenti odpověděli, že léky užívají jen občas nebo dokonce nikdy. Inhalátor u sebe vždy nosí 48,1 % mužů a 51,9 % žen. Z výzkumu, který provedla Vítková (2012) vyplývá, že kouří 31 % dotazovaných z celkového počtu 100 respondentů. Z výzkumu Spěvákové (2014) vyplývá, že léky užívá vždy i v období bez obtíží 31 % dotazovaných z celkového počtu 65 respondentů. Je dost zarážející, že se najdou pacienti, kteří při astma kouří, kdy dokonce zjišťuji, že u ženského pohlaví je počet vyšší než jedna třetina z celkového počtu respondentek. U mužů je počet přes jednu pětinu z celkového počtu respondentů. Vidíme, že přístup některých pacientů ke svému zdravotnímu stavu není vůbec zodpovědný. Z dotazníkového šetření také vyplývá, že ani v užívání léků v období, kdy nemají respondenti potíže a nošení inhalátoru nejsou příliš důslední. I když jsou podle výzkumu ženy důslednější než muži, myslím si, že pozitivních odpovědí by mělo být rozhodně mnohem více. Hypotéza č. 4 Domnívám se, že dodržovat preventivní opatření v domácím prostředí, budou více ženy než muži. 49
Na tuto hypotézu jsem měla zaměřeny otázky číslo 18, 19. Tato hypotéza se mi potvrdila Z mého výzkumu vyplývá, že 51,9 % mužů a 75 % žen dodržuje preventivní opatření v domácím prostředí. Bohužel zbývajících 48,1 % mužů a 25 % žen opatření nedodržuje. Všechny možnosti odpovědí preventivních opatření, které byly v dotazníku, označovaly více ženy než muži. Možnost uvést jinou odpověď nebyla využita ani u mužů ani u žen. Nejčastější odpovědí mužů bylo ve 27 případech odstranění koberců z domácího prostředí a nejméně odpovědí bylo u 8 mužů praní lůžkovin v teplotě minimálně 60°C 1x za dva týdny. Ženy nejčastěji ve 36 případech označily odpověď stírání prachu na mokro a nejmenší počet odpovědí a to 14, patřil používání vysavače s Hepa filtrem. Podle mého výzkumu je vidět, že dodržování režimu hlavně mužů, ale i u žen v této oblasti má poměrně velké nedostatky.
50
3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Vzhledem k rostoucímu počtu pacientů s onemocněním astma bronchiale a faktem, že se s astmatikem můžeme setkat na jakémkoliv oddělení v nemocnici, v domácím a ambulantním ošetřování, by měli lékaři i všeobecné sestry znát dostatečně danou problematiku. Měli by vést pacienta k získání co nejvíce informací o svém onemocnění. K tomu, aby si zdravotnický personál mohl rozšiřovat své znalosti, slouží nejrůznější semináře nebo např. odborná literatura. Problém, který vyplývá z mého výzkumu, je, že muži jsou ve většině případů mnohem méně důslední ke svému zdraví než ženy. I když jsou ženy důslednější, výsledky nejsou i tak podle mého názoru úplně uspokojivé. Největším problémem je dodržování léčebného režimu, hlavně v oblasti kouření, kdy jsem zjistila, že velká část respondentů kouří, v mém výzkumu více ženy. Zdravotní personál by měl pacientům zdůrazňovat nežádoucí vliv kouření, který může mít za následek zhoršení průběhu jejich onemocnění. Nezodpovědnost nemocných také spočívá v pravidelných návštěvách alergologa, užívání léků i v období bez obtíží, nošení inhalátoru a dodržování preventivních opatření v domácím prostředí, kdy jsou ve všech případech méně zodpovědní muži. Zdravotní personál by měl dbát na to, aby byli pacienti dostatečně poučeni o nutnosti prevence a zásadách léčby z důvodu eliminace počtu akutních obtíží a uvědomovali si tak, závažnost jejich onemocnění a nebrali jej na lehkou váhu. Zdravotnická zařízení by měla mít dostatek edukačních materiálů k dané problematice, které budou pacientům poskytovat. V těchto materiálech jsou podstatné informace, které mohou prohloubit jejich znalosti. Pacient se v těchto materiálech dočte o tom, co je astma bronchiale, o projevech, prevenci, léčbě a dalších informacích týkajících se tohoto onemocnění. (viz příloha č. 4)
51
4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na edukaci pacientů o astma bronchiale. V teoretické části jsem se pokusila shrnout anatomii dýchacího systému, samotné onemocnění astma bronchiale, kde jsem psala o definici tohoto onemocnění, etiologii, rizikových faktorech, klinickém obrazu, klasifikaci, diagnostice, léčbě a prevenci. Poslední část jsem věnovala edukaci pacienta. Praktická část obsahuje metodiku výzkumu. Respondenti zodpověděli 15 základních otázek, na které ještě navazovaly 4 doplňující otázky anonymního dotazníku. Tento dotazník byl určen pro pacienty s astma bronchiale. Odpovědi byly následně vyhodnoceny a znázorněny v grafech. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit úroveň edukace astmatiků o onemocnění astma bronchiale v závislosti na pohlaví a zjistit, jak pacienti s astma bronchiale dodržují režimová opatření v závislosti na pohlaví. Mezi hlavní problémy jsem zařadila úroveň informovanosti, vlastní zájem pacientů vyhledat si informace, zásady spojené s léčebným režimem (kouření, pravidelné návštěvy lékaře, užívání léků, nošení inhalátoru) a preventivní opatření v domácím prostředí. Výzkumu se zúčastnilo celkem 52 respondentů mužského pohlaví nejčastěji ve věku 21 – 30 let (34,6 %) a 52 respondentů ženského pohlaví také nejčastěji ve věku 21 – 30 let (36,5 %). První hypotéza byla zaměřena na úroveň informovanost dotazovaných. Ověřovala jsem, jak respondenti obou pohlaví hodnotí informace, které získali v oblasti vzniku a průběhu onemocnění, pravidel léčby a úpravy domácího prostředí. Z výzkumu můžeme vidět, že dostatečné informace o vzniku a průběhu onemocnění a o úpravě domácího prostředí mají více ženy než muži, ale v oblasti pravidel léčby mají dostatečné informace více muži. Proto se mi tato hypotéza nepotvrdila. Ve druhé hypotéze jsem se zaměřila na to, zda si respondenti sami vyhledávají další informace týkající se jejich onemocnění. Z výzkumu vyplývá, že si informace vyhledává více žen než mužů. Tato hypotéza byla tedy ověřena v plné míře. U třetí hypotézy jsem se domnívala, že zásady spojené s léčebným režimem týkající se kouření, pravidelných návštěv alergologa, užívání léků i v období bez obtíží a nošení inhalátoru u sebe bude dodržovat více žen než mužů. Tato domněnka se mi nepotvrdila, protože z výzkumu jsem zjistila, že kouří více ženy než muži. Alergologa pravidelně
52
navštěvuje více žen než mužů. Léky užívají vždy i v období bez obtíží také více ženy než muži a stejně tak více žen než mužů nosí inhalátor vždy u sebe. U poslední hypotézy jsem se domnívala, že dodržovat preventivní opatření v domácím prostředí, budou více ženy než muži. Tato hypotéza se mi potvrdila, protože z výzkumu můžeme vidět, že podstatně větší počet žen než mužů tato opatření dodržuje. Zajímavé také je, že ani jedna nabízená možnost odpovědi týkající se těchto opatření, nebyla označena více muži než ženami. Prevalence astma bronchiale neustále stoupá. Toto onemocnění se stává nejčastějším chronickým onemocněním dětského věku a jde o jedno z nejčastějších chronických onemocnění u dospělých. Nemocnost přináší mimo individuální zátěž pro nemocné i významnou celospolečenskou zátěž, která je dána stoupajícími náklady na komplexní léčbu, omezením v pracovních schopnostech, u dětí a mladistvých absencemi ve škole a někdy i invaliditou chronických astmatiků. (Fait, Vrablík, Češka, 2008) Proto, aby pacient mohl vést co nejkvalitnější život, je opravdu důležité dodržovat zásady léčebného režimu a prevenci, aby se co nejvíce eliminoval počet akutních obtíží a komplikací.
53
Seznam použité literatury 1. AYRES, J. Astma: informace a rady lékaře. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-0091-3. 2. Celoroční
pylový
kalendář
[online].
[cit.
2015-03-18].
Dostupné
z:
http://www.claritine.cz/stranka/14/pylovy-kalendar/ 3. ČÁP, P., PRŮCHA, M. Alergologie v kostce. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-779-8. 4. ČIHÁK, R. Anatomie 2. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 470 s. ISBN 80247-0143-x. 5. Druhy
inhalačních
systémů
[online].
[cit.
2015-03-18].
Dostupné
z:
http://www.remedia.cz/Clanky/Lekove-formy/Nove-inhalacni-systemy-uzivanev-lecbe-chronickych-nemoci-dychaciho-ustroji-s-obstrukci-dychacich-cest/6-Hhf.magarticle.aspx 6. DYLEVSKÝ, I. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80247-3240-4. 7. Dýchací
soustava
člověka
[online].
[cit.
2015-03-11].
Dostupné
z:
http://www.uzdravim.cz/dychaci-soustava-cloveka.html 8. Edukační leták Bronchiální astma [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.astrazeneca.cz/ 9. FAIT, T., VRABLÍK, M. a ČEŠKA, R. Preventivní medicína. Praha: Maxdorf, 2008. ISBN 978-80-7345-160-8. 10. Globální strategie péče o astma a jeho prevenci. Praha: Jalna, 2003. ISBN 80863-9610-X. 11. ISAJEV, J., MOJSJUKOVÁ, L. Průduškové astma: dýchání, masáže, cvičení. Vyd. 1. Praha: Granit, 2005. ISBN 80-729-6042-3. 12. JANÍČKOVÁ, H. Povídání o astmatu 1. 1. vyd. Praha: Triton, 2003, 95 s. ISBN 80-725-4376-8.
54
13. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 77 s. ISBN 978-802-4721-712. 14. KACHLÍK, D. Úvod do preklinické medicíny: Anatomie. 1. vyd. Karolinum, 2013. ISBN 978-80-87878-01-9. 15. KAŠÁK, V., POHUNEK, P. a SEBEROVÁ, E. Překonejte své astma. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Maxdorf, 2003. ISBN 80-85912-96-1. 16. MERKUNOVÁ, A., OREL, M. Anatomie a fyziologie člověka: pro humanitní obory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4715-216. 17. NAŇKA, O., ELIŠKOVÁ, M. Přehled anatomie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2009, 416 s. ISBN 978-80-246-1717-6. 18. NAVRÁTIL, L. a kol. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8. 19. NOVOTNÁ, B., NOVÁK, J. Alergie a astma: v těhotenství, prevence v dětství. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4390-5. 20. PETERS, D. Moderní lékař: průvodce zdravím pro celou rodinu: pohled konvenční a alternativní medicíny, homeopatie, tradiční léčebné metody jako akupunktura, masáže a bylinkářství. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2007. ISBN 978802-4908-427. 21. PÜTZ, J. Jak žít s alergií. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 136 s. ISBN 978-80-251-1662-3. online 22. SCHAD, O., HAUFS, A. Můj problém...astma. 1. české vyd. Praha: Olympia, 2008. ISBN 978-807-3761-110. 23. SCHMOLLER, T., MEYER, A. Das Asthma-Selbsthilfebuch: Damit Ihnen nie mehr die Luft wegbleibt. 2., überarb. Aufl. Stuttgart: TRIAS, 2012. ISBN 978383-0466-475. 24. SLEZÁKOVÁ, L. a kol. Ošetřovatelství v chirurgii. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3129-2.
55
25. SOUČEK, M. a kol. Vnitřní lékařství. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-2110-1. 26. SPĚVÁKOVÁ, P. Edukace pacienta sestrou u nemocného s astma bronchiale. Vysoká škola polytechnický Jihlava, 2014. Bakalářská práce. Dostupné z: http://knihovna.vspj.cz/bakalarske-prace/obhajene/studijni-obor/5341R009 27. ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-802-4711-485. 28. ŠPIČÁK, V., PANZNER, P. Alergologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2004, 348 s. ISBN 80-246-0846-4. 29. ŠPIRUDOVÁ, L. a kol. Multikulturní ošetřovatelství 2. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 248 s. ISBN 80-247-1213-X. 30. VÍTKOVÁ, I. Dodržování zdraví prospěšných zásad u dospělých nemocných s astma bronchiale. Vysoká škola polytechnický Jihlava, 2012. Bakalářská práce. Dostupné
z:
http://knihovna.vspj.cz/bakalarske-prace/obhajene/studijni-
obor/5341R009
56
Seznam grafů Graf 1 Pohlaví ................................................................................................................. 28 Graf 2 Věk respondentů .................................................................................................. 29 Graf 3 Hodnocení informací o vzniku a průběhu onemocnění ....................................... 30 Graf 4 Hodnocení informací o pravidlech léčby ............................................................ 31 Graf 5 Hodnocení informací o úpravě domácího prostředí ............................................ 32 Graf 6 Porozumění respondentů problematice jejich onemocnění ................................. 33 Graf 7 Dostatek času při podávání informací zdravotnickým personálem ..................... 34 Graf 8 Osoba, která o onemocnění informovala ............................................................. 35 Graf 9 Poskytnutí edukačních materiálů ......................................................................... 36 Graf 10 Druhy poskytnutých edukačních materiálů ....................................................... 37 Graf 11 Zájem vyhledat si informace ............................................................................. 38 Graf 12 Využité zdroje informací ................................................................................... 39 Graf 13 Kouření .............................................................................................................. 40 Graf 14 Pravidelné návštěvy alergologa ......................................................................... 41 Graf 15 Frekvence návštěv alergologa ........................................................................... 42 Graf 16 Užívání léků i v období bez potíží ..................................................................... 43 Graf 17 Nošení inhalátoru............................................................................................... 44 Graf 18 Dodržování preventivních opatření v domácím prostředí ................................. 45 Graf 19 Preventivní opatření v domácím prostředí ........................................................ 46
57
Seznam použitých zkratek Astrup
vyšetření acidobazické rovnováhy
ATB
antibiotika
atd.
a tak dále
cm
centimetr
č.
číslo
ČIPA
Česká iniciativa pro astma
ČR
Česká republika
DC
dýchací cesty
FEV1
jednosekundová vitální kapacita
FVC
usilovný výdech vitální kapacity
GINA
Globální iniciativa pro astma
IgE
imunoglobulin (protilátka) E
l
litr
lat.
latinsky
MEF
maximální výdechová rychlost
min
minuta
např.
například
NHLBI
Institut pro výzkum nemocí srdce, plic a krve
NO
oxid dusnatý
PEF
vrcholová výdechová rychlost
tzv.
takzvaný
WHO
Světová zdravotnická organizace
58
Seznam příloh Příloha č. 1: Dýchací soustava člověka Příloha č. 2: Celoroční pylový kalendář Příloha č. 3: Druhy inhalačních systémů Příloha č. 4: Edukační leták Bronchiální astma Příloha č. 5: Žádost o distribuci dotazníků Příloha č. 6: Žádost o distribuci dotazníků Příloha č. 7: Žádost o distribuci dotazníků Příloha č. 8: Dotazník
59
Příloha č. 1: Dýchací soustava člověka
(Zdroj: http://www.uzdravim.cz/dychaci-soustava-cloveka.html)
Příloha 2: Celoroční pylový kalendář
(Zdroj: http://www.claritine.cz/stranka/14/pylovy-kalendar/)
Příloha č. 3: Druhy inhalačních systémů
(Zdroj: http://www.remedia.cz/Clanky/Lekove-formy/Nove-inhalacni-systemy-uzivane-
v-lecbe-chronickych-nemoci-dychaciho-ustroji-s-obstrukci-dychacich-cest/6-Hhf.magarticle.aspx)
Příloha č. 4: Edukační ční leták Bronchiální astma
(Zdroj: http://www.astrazeneca.cz/)
Příloha č. 5: Žádost o povolení distribuce dotazníků
Příloha č. 6: Žádost o povolení distribuce dotazníků
Příloha č. 7: Žádost o povolení distribuce dotazníků
Příloha č. 8: Dotazník Vážení respondenti, jmenuji se Jeníčková Martina a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické Jihlava v oboru všeobecná sestra. Ráda bych Vás požádala o vyplnění tohoto dotazníku, který mi pomůže ve výzkumu k mé bakalářské práci na téma Edukace pacientů o astma bronchiale. Dotazník obsahuje 19 otázek a k jeho vyplnění je potřeba přibližně 5 minut. Vámi zvolené odpovědi prosím zakroužkujte. Dotazník je anonymní a zaručuji Vám, že získané informace budou použity pouze pro účely mé bakalářské práce. Předem Vám děkuji za vyplnění dotazníku i za Váš čas. Jeníčková Martina 1) Vaše pohlaví a. Žena b. Muž 2) Váš věk a. Méně než 20 b. 21 – 30 let c. 31 – 40 let d. 41 – 50 let e. 51 – 60 let f. 61 a více let 3) Jak ohodnotíte informace o podstatě vzniku a průběhu astma bronchiale, které jste obdrželi? a. Dostatečné b. Průměrné c. Nedostatečné 4) Jak ohodnotíte informace o pravidlech léčby? a. Dostatečné b. Průměrné c. Nedostatečné 5) Jak ohodnotíte informace o úpravě domácího prostředí? a. Dostatečné b. Průměrné c. Nedostatečné
6) Porozuměli jste problematice svého onemocnění podle poskytnutých informací? a. b. c. d.
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
7) Věnoval Vám zdravotnický personál dostatek času při podávání informací? a. b. c. d.
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
8) Kdo Vám podával informace o Vašem onemocnění? (možno označit více odpovědí) a. Praktický lékař b. Alergolog c. Plicní lékař d. Všeobecná sestra e. Jiný (uveďte kdo) ………………. 9) Byly Vám poskytnuty nějaké edukační (vzdělávací) materiály k problematice astma bronchiale? a. Ano b. Ne c. Nevím 10) Pokud jste na předchozí otázku odpověděl/a ano, uveďte jaké edukační materiály? ……………………………………………………
11) Měl/a jste sám/sama zájem vyhledat si další informace? a. Ano b. Ne 12) Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a ano, jaké zdroje jste využil/a? (možno označit více odpovědí) 1. 2. 3. 4. 5.
Zdravotní personál Internet Odborné knihy Odborné časopisy Odborné letáky, brožury
6. Kluby astmatiků 13) Kouříte? a. Ano b. Ne 14) Navštěvujete pravidelně Vašeho alergologa? a. Ano b. Ne 15) Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a ano, jak často? 1. každý měsíc 2. 1x za 2 – 3 měsíce 3. 1 x za 4 – 6 měsíců 16) Užíváte léky i v období, kdy nemáte obtíže? a. Vždy b. Občas c. Nikdy 17) Nosíte pro případ astmatického záchvatu inhalátor u sebe? a. Vždy b. Občas c. Nikdy 18) Dodržujete preventivní opatření v domácím prostředí? a. Ano b. Ne 19) Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a ano, jaké dodržujete preventivní opatření? (možno označit více odpovědí) a. b. c. d. e. f. g. h. i. j.
Používání antialergických lůžkovin Užívání odvlhčovačů vzduchu Užívání čističek vzduchu Odstranění koberců Odstranění záclon, závěsů Praní lůžkovin v teplotě minimálně 60°C 1 x za dva týdny Používání vysavačů s Hepa filtrem Stírání prachu na mokro Nemít domácí zvířata Jiné (uveďte jak) ………………………………….
