VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Cestovní ruch na Kypru bakalářská práce

Autor: Veronika Ederová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2012

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu RNDr. Milanu Kameníkovi za pomoc a cenné rady při jejím zpracováním. Také bych chtěla poděkovat všem mým respondentům, kteří byli ochotni věnovat svůj čas na vyplnění mých dotazníků. Poděkování si zaslouží i Onur Şener, žijící na severním Kypru, který byl velice vstřícný a pomohl mi k pochopení řešení dané problematiky. Také děkuji své rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu práce podporovali.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

ABSTRAKT EDEROVÁ, Veronika: Cestovní ruch na Kypru, bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Počet stran: 85 Tato bakalářská práce je zaměřena na středomořský ostrov Kypr. Jejím cílem je zjistit zájem o cestování českých turistů do této země. V teoretické části je Kypr popsán, charakterizován a následně zhodnocen z hlediska předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Praktická část se na základě dotazníků zabývá vyhodnocením výsledků marketingového výzkumu. Součástí práce jsou návrhy na opatření, které by mohly vést ke zvýšení počtu příjezdů českých občanů na Kypr. KLÍČOVÁ SLOVA Kypr, Středozemní moře, Zelená linie, referendum, potenciál cestovního ruchu, dotazníkové šetření.

ABSTRACT EDEROVÁ, Veronika: Tourism in Cyprus, bachelor thesis. College of Polytechnics in Jihlava. Department of tourism. Supervisor of the bachelor thesis RNDr. Milan Kameník. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2012. Number of pages: 85 The Bachelor Thesis is focused on the Mediterranean island called Cyprus. The main aim is to find out the interest of Czech people in traveling to this country. In the theoretical part, there is a description and characterization of Cyprus, and its subsequent evaluation according to assumptions of tourism development. The practical part is based on questionnaires. It deals with results evaluation related to marketing research. The next part of this work is based on the proposals for measurement which could lead to the increase of the Czech people visits to Cyprus. KEY WORDS Cyprus, Mediterranean Sea, Green line, referendum, potential of tourism, questionnaire surfy.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1

Teoretická část ........................................................................................................ 10 1.1

1.1.1

Informační minimum ................................................................................ 12

1.1.2

Poloha ....................................................................................................... 13

1.1.3

Povrch ....................................................................................................... 14

1.1.4

Vodstvo ..................................................................................................... 14

1.1.5

Historie...................................................................................................... 14

1.1.6

Charakteristika politického systému ......................................................... 17

1.1.7

Složení obyvatel ........................................................................................ 18

1.1.8

Náboženství .............................................................................................. 20

1.1.9

Doprava ..................................................................................................... 21

1.1.10

Důležité adresy ......................................................................................... 22

1.2

Rozbor předpokladů rozvoje cestovního ruchu na Kypru................................ 22

1.2.1

Přírodní předpoklady ................................................................................ 23

1.2.2

Kulturně-historické předpoklady .............................................................. 31

1.2.3

Dopravní předpoklady .............................................................................. 37

1.2.4

Materiálně-technické předpoklady ........................................................... 39

1.3

2

Charakteristika vybrané destinace.................................................................... 10

Příjezdový cestovní ruch na Kypru .................................................................. 44

1.3.1

Vývoj počtu turistů ................................................................................... 44

1.3.2

Příjmy z cestovního ruchu ........................................................................ 46

1.3.3

Zdrojové země .......................................................................................... 47

Praktická část .......................................................................................................... 50 2.1

Dotazníkový výzkum ....................................................................................... 50

2.2

Výsledky dotazníkového výzkumu .................................................................. 51

2.3

Celkové shrnutí výsledků dotazníkového šetření ............................................. 70

2.4

Navrhovaná opatření ke zvýšení návštěvnosti ................................................. 71

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 73 SEZNAM TIŠTĚNÝCH ZDROJŮ ................................................................................ 75 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ..................................................................... 76 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 80 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 81 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 82

ÚVOD Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Cestovní ruch na Kypru“. Důvodem mého zaměření se stala semestrální praxe, kterou jsem vykonávala v turisticky navštěvované lokalitě – Protaras. Díky mému tříměsíčnímu pracovnímu pobytu v hotelu Sunrise Beach jsem měla možnost zemi lépe poznat a prozkoumat ji. Uvědomila jsem si, že během mého působení jsem češtinu skoro nevyužila. Nicméně, potkat zde české turisty je obtížné. Na základě dotazníků jsem se rozhodla zjistit hlavní důvody, které brání Čechům v pobytu na tomto ostrově a navrhnout řešení. Další podnět k mé práci přišel právě při tomto pracovním pobytu, a to při výletu z Protarasu na severní část Kypru. Severní oblast je téměř neosídlená a turisty skoro nenavštěvovaná. Proto jsem si položila otázku, z jakého důvodu je severní část ostrova téměř nedotknutá, ačkoli jižní část je z pohledu cestovního ruchu zcela přesycená. Rozhodla jsem se zjistit podstatu problému a navrhnout různá opatření. V této práci se snažím čtenáře seznámit s nabídkou cestovního ruchu na Kypru a s problematikou mezi jižní a severní části ostrova. Hlavním cílem této práce je zjištění povědomí českých občanů o Kypru a jejich zájem o cestování do této země. Respondenti jsou dotazováni na otázky, které se týkají jejich povědomí, zájmu a názorů na tuto navštěvovanou destinaci. Součástí práce jsou návrhy na opatření, které by mohly zvýšit počet návštěvníků z České republiky. Dalším cílem je nastínit rozdíly mezi Kyperskou republikou a Severní tureckou republikou. Práce je zaměřena především na severní část, která je prakticky neosídlená, přičemž se zde nacházejí jak přírodní, tak i kulturní předpoklady pro turistický ruch. Práce rovněž přináší návrh na zlepšení současné situace. Teoretická část popisuje využití celého ostrova z pohledu cestovního ruchu. Zaměřuje se na základní charakteristiku ostrova především ze stránky geografické, historické a demografické. Popisuje hlavní předpoklady rozvoje cestovního ruchu a hodnotí přírodní a kulturní podmínky této země. Další část této práce je zaměřena na příjezdový cestovní ruch Kypru. Soustředí se na turistický ruch jako na hlavní zdroj financí pro tento ostrov.

8

Praktická část je tvořena marketingovým výzkumem, který byl prováděn na základě dotazníkového šetření formou osobního dotazování a formou elektronickou. Výsledky dotazníků jsou graficky znázorněny a krátce popsány. Závěr celé práce obsahuje doporučení, která by měla přimět české turisty k návštěvě této destinace. Aktuální informace, které jsem v práci použila, mi pomohl získat pan Onur Şener žijící v severní Nikósii. Z literatury bych zmínila dva kyperské průvodce, zejména velmi praktický průvodce z řady Lonely Planet. Také jsem nahlédla do katalogu CK Venus Trade and Tour. Pro pochopení složité kyperské historie jsem čerpala z mnoha publikací, především z knihy od autora Günter Nelles vydanou v roce 1994. Ve své práci jsem také využila internetové zdroje, zejména oficiální webový portál Kypru, ale také stránky Kyperského velvyslanectví v Praze.

9

1 Teoretická část 1.1 Charakteristika vybrané destinace Kypr se úředně jmenuje Kyperská republika. Je to po Sicílii a Sardinii třetí největší ostrov ve Středozemním moři. Z geografického pohledu patří Kypr jednoznačně k Asii. Politicky ho ale zařazujeme do Evropy. [1] Kypr, zvaný též „Afroditin ostrov“, okouzluje své návštěvníky tím nejrozmanitějším způsobem. Tento ostrov je obdařený zlatými plážemi, pyšní se průzračnou modrou vodou, bezpočtem památek a vynikajícím klimatem. Je nejslunnější zemí v Evropě s více než 300 slunečných dnů ročně. Tato perla Středozemního moře je jistou zárukou báječné dovolené a všeho, co k ní patří: úžasné koupání a potápění, zlatavé pláže, čisté moře a záplava slunce. Najdeme tu malebné horské vesničky, osamělé kláštery, křižácké hrady i impozantní chrámové komplexy. Podle Světové zdravotnické organizace je životní prostřední na Kypru jedno z nejzdravějších na světě a je relativně nenarušenou industrializací. [1] Díky své poloze v subtropickém pásu je letní sezóna na Kypru delší než v jižních částech pevninské Evropy, ale se zástupy turistů, kteří přijeli prozkoumat vnitrozemí ostrova, se zde mohou setkat i v zimních měsících. Kypr je jednou z nejoblíbenějších destinací ve Středomoří, i když mezi českými cestovateli se stále jedná o víceméně neobjevenou destinaci. To může být způsobeno i vyššími cenami na celém ostrově, za něž však dostaneme služby na vysoké úrovni. [2] Turisté přijíždějí na Kypr hlavně kvůli odpočinku a dovolenou tráví v oblíbených prázdninových přímořských letoviscích v jižní části ostrova. I když jsou výborně vybavené a nabízejí dostatek kulturního i sportovního vyžití, jejich nevýhodou jsou přeplněné pláže hlavně během letních měsíců. Mezi nejoblíbenější místa v řecké části Kypru patří Agia Napa, Larnaka, Limassol a městečko Paphos. Pokud turisté hledají klidnější místo pro strávení dovolené, mohou se vydat do severní, turecké části ostrova. Místní střediska zatím nepodléhají náporu turistů a dovolená je zde mnohem klidnější a méně uspěchaná. Musí se zde počítat s nižší kvalitou poskytovaných služeb ve srovnání

10

s jihem Kypru, což turistům bohatě vynahradí překrásné poloprázdné písečné pláže v letoviscích jako je Kyrenia nebo Famagusta. [2] Kypr přináší turistům také široké spektrum sportovního vyžití. Někteří návštěvníci jezdí na dovolenou na Kypr hlavně kvůli golfu a to zejména kvůli spolehlivému počasí a mírnému klimatu. „Mnozí turisté, kteří milují podmořský svět, volí tento ostrov díky potápěčským lokalitám, které na Kypru patří mezi TOP 10 Středozemního moře. Je tu mnoho potápěčských klubů a center, kde může turista absolvovat potápěčský kurz“. [3] Tento ostrov zaujme i milovníky historie. Dalším důvodem, proč turisté volí právě Kypr, je velmi bohatá historie, jejíž stopy cítíme na každém kroku. Právě Kypr se stal podle starých bájí a pověstí místem zrození Afrodity. Tato bohyně krásy a lásky se stala symbolem ostrova. Návštěvníci můžou trávit celé dny prozkoumáváním historie a poznáváním starověkých míst, které tu byly objeveny. Kypr je ideálním místem pro poznávání starověkých míst a tradic. Při návštěvě Kypru čeští občasné nepotřebují vízum, neboť Kyperská republika i Česká republika jsou členy Evropské unie. Není tedy nutné se prokazovat při vstupu na Kypr cestovním pasem, stačí občanský průkaz. Úředními jazyky jsou zde řečtina a turečtina, ovšem angličtinou se zde běžně domluvíme. Další zajímavostí je, že na kyperských silnicích se stejně jako ve Velké Británii jezdí vlevo. [4]

Obr. 1: Socha bohyně Afrodité v muzeu v Nikósii [5]

11

1.1.1 Informační minimum

Oficiální název státu:

Kyperská republika, Kypriaki Dimokratia (řecky), Kibris Cumhuriyeti (turecky)

Hlavní město:

Nikósie (řecky Lefkosia)

Rozloha:

9 251 km² (161. na světě)

Nejvyšší bod:

Olympos (1 952 m n. m.)

Časové pásmo:

+2 h (o hodinu víc než v ČR)

Počet obyvatel (říjen 2011):

838 897

Národnostní složení:

Řečtí Kypřané 75,4 %, turečtí Kypřané 10 %, cizinci s trvalým pobytem na Kypru 14,6%

Úřední jazyk:

řečtina, turečtina

Náboženství:

pravoslavné křesťanství (97 %)

Státní zřízení:

prezidentská republika (vznik 16. srpna 1960)

Prezident:

Dimitris Christofias

Měna:

Euro (od 1.1.2008) [6], [7]

Obr. 2: Oficiální vlajka Kyperské republiky [8]

12

1.1.2 Poloha Jak jsem již zmínila výše, Kypr je třetím největším ostrovem ve Středozemním moři. Zaujímá velmi strategickou polohu ve východní části Středozemního moře na křižovatce mezi Evropou, Afrikou a Asií – leží 75 km jižně od Turecka a 370 km severně od Egypta. Vzdálenost Kypru od další velmi oblíbené turistické destinace Rhodosu je asi 400 km a od pevniny Řecka 800 km. [9] „Díky své výhodné poloze je Kypru v blízkosti rušných obchodních cest spojujících Evropu se Středním východem, Střední Asií a Dálných východem. Tento ostrov měří 240 kilometrů od východu na západ a 100 km od severu na jih.“ [VTT, 2012]

Obr. 3: Poloha Kypru ve světě [10]

Kypr je ostrov o rozloze 9 251 km2. Celý ostrov je rozdělen na severní tureckou a jižní kyperskou část takzvanou zelenou linií, což je demilitarizované, vysídlené pásmo. Tato hranice oddělující tureckou a kyperskou část vede středem hlavního města Nikósie. Kyperská republika zabírá dvě třetiny ostrova (56%), zatímco severokyperská turecká republika zaujímá severovýchodní třetinu ostrova (37 % území je obsazeno tureckými vojsky). Další část území v turecké republice zabírají britské základny Akrotiri a Dhekelia (3 %) a poslední část je zabíraná nárazníkovou zónou nazývanou Zelená linie (3 %). [6]

13

1.1.3 Povrch Povrch Kypru je převážně hornatý. Nalezneme zde písečné pláže, horské lesy, slaná jezera, citrusové plantáže, rozsáhlé planiny i zelené vinice. [11] Tento ostrov se z hlediska povrchu dělí na tři velké oblasti. Pohoří Troodos pokrývá většinu jižní a západní části ostrova a přibližně zabírá třetinu celkové rozlohy. Nachází se zde nejvyšší bod Olympos, který dosahuje výšky 1952 metrů. Pohořím Kyrénia je tvořena severní hranice ostrova, jehož nejvyšší hora sahá do výšky 1026 metrů. Rozsáhlou oblast pokrývá rovina nazývaná Mesaória, v jejímž centru leží hlavní město – Nikósie. [12]

1.1.4 Vodstvo Velkým problémem po dlouhá staletí byl odvodňovací systém kvůli odlesňování ostrova, což mělo velký dopad na dostupnost zdrojů vody během celého roku. V létě 2008 tyto problémy s nedostatkem vody vyvrcholily a byly nejhorší v kyperské historii. Mezi roky 2005 a 2008 nebyly žádné významné deště, což vedlo k vyčerpání ostrovních rezervoárů. Od srpna do prosince se z Řecka posílaly každý den cisterny s pitnou vodou pro veřejnost. Aby se zabránilo budoucím krizím s nedostatkem vody, bylo postaveno několik odsolovacích továren. [Marić, 2009] K nejvýznamnějším řekám Kypru patří Yialias a Pedheios, která je nejdelší řekou ostrova o délce 96 km. Další významnou řekou je řeka Serraghis. V letních měsících jsou ale všechny řeky suché. Kypřané museli vybudovat velký počet přehrad a kanálů, aby se voda zachytila hlavně pro zavlažování farem a lesů. Na ostrově se také nachází velké množství slaných jezer a několik lázní. [13]

1.1.5 Historie Historie Kypru je vzhledem k jeho příznivému klimatu a výhodné strategické poloze dlouhá a bohatá. Tento ostrov byl předmětem zájmu už od starověku. První zmínky o lidském osídlení se datují již z doby neolitu, přibližně tedy z roku 8500 let př. n. l. [14] Díky bohatým nalezištím mědi, zásobám dřeva a dalším nerostným surovinám byl v průběhu své existence několikrát kolonizován, a to například Féničany, Egypťany a Peršany. 14

V roce 58 př. n. l. se Kypr dostal do rukou Římanů a začalo období rozkvětu a klidných časů. V průběhu následujících tří set let se začal projevovat značný vliv křesťanství. Následovalo rozdělení Kypru mezi Byzantskou a Islámskou říši a významné změny ve vládě. Křižáckou vládu vystřídala vláda francouzská, benátská a později v roce 1571 si podmanili celý ostrov Turci. V tomto roce se začal prosazovat islám a opět řecká ortodoxní církev. [15] Od roku 1878 byl ostrov okupován britskou vládou. Na začátku první světové války v roce 1913 byl Kypr připojen k Velké Británii. Většina Kypřanů narukovala do britské armády pod slibem, že až válka skončí, ostrov získá svobodu a bude připojen k Řecku. To se ovšem nestalo, a proto roku 1955 Kypřané zahájili násilný boj proti britské vládě. Britové do boje nasadili četné kyperské Turky jako pomocné vojáky proti kyperským Řekům. Turecko-kyperští nacionalisté bojovali za rozdělení ostrova a kyperští Řekové za osvobození Kypru. Na základě dohody roku 1960 získal Kypr nezávislost a stal se členem OSN. Součástí této dohody byla podmínka Velké Británie o ponechání dvou vojenských základen Akrotiri a Dhekelia ve svém držení. Od roku 1960 začala společná vláda Turků a Kypřanů. Moc na ostrově byla rozdělena poměrně podle zastoupení jednotlivých etnik (70 % Řeků, 30 % Turků). Prvním prezidentem se stal vůdce kyperských Řeků arcibiskup Makarios a viceprezidentem naopak turecký zástupce Fazil Küçük. Na ostrově však narůstaly problémy mezi oběma národy a po třech letech společné vlády v roce 1963 propukla občanská válka. V roce 1964 poslalo OSN na Kypr mírové jednotky k podpoře britských vojáků a vytvořilo tzv. zelenou míli, aby obnovili na ostrově mír. „Britští důstojníci si zelenou tužkou na mapě zakreslili linii příměří napříč hlavním městem Nikósií. Tato čára na vojenské mapě se proslavila jako Green Line.“ [Nelles, 1994] Zelená linie tedy představovala oddělenou zónu mezi Kypřany a Turky. Občanská válka na Kypru trvala až do roku 1974. Zlomem v novodobých dějinách Kypru se stala turecká invaze v červenci roku 1974. Turecká vláda využila neúspěšného puče řecké armády proti prezidentovi Makariovi jako záminku k invazi tureckých vojáků na ostrov a osídlení severní části. Od této doby je ostrov rozdělen na dvě části tzv. Zelenou linií, která byla prodloužena a protažena napříč celým územím ostrova. „Je 180 kilometrů dlouhá a táhne se od Kokkiny na 15

severozápadě až po Famagustu na východě.“ [Nelles, 1994]. Samostatná Kyperská republika zaujímá dvě třetiny jižní části ostrova, zatímco turecká armáda obsadila téměř 37 % území severní části ostrova. V roce 1974 se tedy rozdělení Kypru stalo realitou.

Obr. 4: Zelená linie rozdělující Kypr na dvě části [16]

Zlomem v novodobých dějinách Kypru se stala turecká invaze v červenci roku 1974. Turecká vláda využila neúspěšného puče řecké armády proti prezidentovi Makariovi jako záminku k invazi tureckých vojáků na ostrov a osídlení severní části. Od této doby je ostrov rozdělen na dvě části tzv. Zelenou linií, která byla prodloužena a protažena napříč celým územím ostrova. „Je 180 kilometrů dlouhá a táhne se od Kokkiny na severozápadě až po Famagustu na východě.“ [Nelles, 1994]. Samostatná Kyperská republika zaujímá dvě třetiny jižní části ostrova, zatímco turecká armáda obsadila téměř 37 % území severní části ostrova. V roce 1974 se tedy rozdělení Kypru stalo realitou. V roce 1983 Rauf R. Denktash, tehdejší prezident kyperských Turků, vyhlásil Tureckou republiku severního Kypru za samostatný a nezávislý stát. Kromě Turecka tento státní celek neuznává žádný jiný stát. Kromě území patřící Kyperské republice a Turecku se na ostrově nachází dvě vojenské základny, které spadají pod území Velké Británie. [17] V dubnu roku 2004 proběhlo referendum o sjednocení Kypru. Severokyperští Turci ho sice přijali, ale Řekové sjednocení bohužel odmítli. Ostrov tedy zůstává i nadále rozdělený. Žádost Kypru o vstup do Evropské unie byla schválena a jižní Kyperská republika se v roce 2004 stala součástí EU. Vstup Turecka do EU závisí hlavně na uznání Kyperské republiky. [18] 16

1.1.6 Charakteristika politického systému Vzhledem k rozdělení Kypru na dvě části není možné mluvit o jednom politickém systému. Je nutné rozlišit politický systém v severokyperské turecké části, kterou uznává pouze samotné Turecko, a politický systém v Kyperské republice, která mezinárodně uznaná je. Celý stát oficiálně zastupuje mezinárodně uznávaná vláda, která má sídlo v hlavním městě  Nikósii. Jak jsem již uvedla v předchozí kapitole, Kypr je od roku 1960 nezávislým státem. V čele demokratické republiky je prezident, který je volen každých pět let ve svobodných volbách. Současným prezidentem Kyperské republiky je Dimitris Christofias, který byl zvolen 28. Února roku 2008. Ústava stanovuje, že vládu tvoří 11 ministrů jmenovaných prezidentem. [19] Volby do parlamentu se konají jednou za pět let a poslední proběhly v roce 2011. „Parlament je i nadále jednokomorový, ale byl rozšířen na počet jeho členů na celkových 83; k této změně došlo v souvislosti se změnou volebního zákona v roce 1985. 56 mandátů je vyhrazeno pro zástupce kyperských Řeků, 24 mandátů pro zástupce kyperských Turků – tyto mandáty však zůstávají trvale neobsazeny. Zbývající tři mandáty – vždy po jednom – jsou vyhrazeny pro představitele náboženských menšin – Maronity, Armény a římské katolíky. Prezident disponuje suspenzivním právem veta, které může parlament přehlasovat absolutní většinou hlasů.“ [Ženíšek a kol., 2007] Soudní systém Kyperské republiky je dvoustupňový. Ten představuje nejvyšší soud, který je nadřazen obvodním soudům. Nejvyšší soud se skládá z dvanácti soudců a předsedajícího, kterého jmenuje prezident republiky na šest let. Plní stejné funkce jako soud ústavní; mimo jiné má právo i na preventivní kontroly a ověřuje, jestli jsou zákony a další právní normy v souladu s ústavou. Kypr se v současné době dělí na šest administrativních obvodů pro potřeby moci soudní i výkon veřejné správy. Tyto správní kraje jsou Nikósie, Famagusta, Limassol, Pafos, Larnaka a Kyrenie.

17

„V čele každého obvodu stojí regionální zástupce vlády; tito správci obvodu jsou jmenováni vládou a představují hlavní koordinátory politik jednotlivých ministerstev v jimi spravovaných obvodech. Zodpovídají rovněž za to, aby se samosprávné jednotky chovaly v souladu se zákony a finančními předpisy.“ [Ženíšek a kol., 2007]

Obr. 5: Správní členění Kypru [7], [Překlad autorka]

Kyperská republika je členem Evropské unie od 1. května 2004. V Radě Evropské unie má 4 hlasy a do Evropského parlamentu volí 6 poslanců. Kypr není členem Schengenu, ale je členem eurozóny. [20]

1.1.7 Složení obyvatel Sčítání lidu se uskutečnilo naposledy v říjnu 2011. Podle statistiky tohoto roku žije v Kyperské republice 838 897 obyvatel a v Severokyperské turecké republice pouze 294 906 obyvatel. Stanovit poměr přistěhovalců a tureckých Kypřanu je ale hodně obtížné. Na ostrově jednoznačně převažují řečtí Kypřané (75,4 %), turečtí obyvatelé zastupují pouze 10 % a zbylých 14,6 % jsou cizinci s trvalým pobytem na ostrově [5]. „Průměrný roční přírůstek obyvatelstva je +0,8%“. [6] Složení obyvatelstva a demografickou strukturu vyjadřují následující grafy:

18

Složení obyvatel Kyperské republiky 75,4 %

80% 60% 40% 20%

10 %

14,6 %

0% Řekové

Turci

Cizinci s trvalým pobytem

Graf 1: Složení obyvatel Kyperské republiky [6]

Demografické složení obyvatel

49,6 %

50,4 % Muži Ženy

Graf 2: Demografické složení obyvatel [6]

19

Věkové složení obyvatel 13 %

0-14 let

16,9 %

15-44 let

25 %

45-64 let 45,1 % 65+ let

Graf 3: Věkové složení obyvatel [6]

1.1.8 Náboženství Náboženství je pro celý Kypr velmi důležité. Co se týká víry, na celém ostrově jsou značné rozdíly. Řekové vyznávají řeckou pravoslavnou církev, zatímco Turci se hlásí k islámu. Další církve působící na Kypru jsou arménská, maronitská a katolická.

Náboženství na Kypru 80%

75,4 %

60% 40% 10 %

20%

14,6 %

0% ortodoxní církev

muslimové

ostatní

Graf 4: Náboženství na Kypru [6]

20

Podle sčítání lidu v roce 2011 žije na Kypru 75,4 % obyvatel, kteří vyznávají ortodoxní církev, 10 % obyvatel jsou muslimové, zbytek je díky mnoha přistěhovalcům těžké stanovit. Muslimové žijí v současné době většinou v severní části ostrova. [6] Podle sčítání lidu v roce 2011 žije na Kypru 75,4 % obyvatel, kteří vyznávají ortodoxní církev, 10 % obyvatel jsou muslimové, zbytek je těžké díky mnoha přistěhovalcům stanovit. Muslimové žijí v současné době většinou v severní části ostrova [5]. Pro většinu Řeků vyznávajících pravoslavnou církev, je náboženství důležitou součástí každého dne. Většina domácností se soustředí na rituály, uctívají ikony, dodržují určité svátky pravoslavného kalendáře a v neposlední řadě navštěvují kostely a kláštery. Kyperští Turci vyznávají muslimskou víru. Nedodržují však přísně všechna pravidla, jako je například požívání alkoholu, které je právě u muslimů velmi běžné. Také nedodržují tak přísná pravidla, co se týče oblékání u žen. „Maronité žijí převážně na severu ve vesnici Kormakitis. Jsou to příslušníci maronitské křesťanské církve, která se nazývá podle legendárního zakladatele Marona. Tyto náboženské obce se začaly objevovat už v 5. Století v Sýrii.“ [Marić, 2009]

1.1.9 Doprava Nejčastěji využívaným veřejným dopravním prostředkem je sběrné taxi. Jsou to protáhlé limuzíny značky Mercedes se sedmi sedadly. Další hojně používanou dopravou je linkový autobus. Ceny jízdného ve sběrném taxi a v autobusech jsou nízké. Turisti si velmi často pronajímají auta, motorová kola, skútry a jízdní kola, a to hlavně za účelem poznávání a objevování dalších částí ostrova. Tyto půjčovny jsou v každém městě a rekreačním středisku. Ceny za auto jsou mimo hlavní sezónu až o polovinu levnější. Hlavní podmínkou je, že pronájemci auta musí být alespoň jedenadvacet let. Především v hlavní sezóně se dají zamluvit vyhlídkové výletní lodě u místních cestovních kanceláří. Železniční dopravu na Kypru nenajdeme. Určitě stojí za zmínku fakt, že se na Kypru jezdí vlevo. Značení je uváděno řeckým písmem i latinkou. [Bötig, 2003]

21

1.1.10 Důležité adresy Velvyslanectví Kyperské republiky v Praze „Velvyslanectví Kyperské republiky v Praze vykonává diplomatickou a konzulární činnost pro Českou republiku. Prosazuje zájmy Kyperské republiky v České republice, převážně v oblasti bilaterálních vztahů, a to v politických, obchodně-ekonomických, vědeckých, vzdělávacích, kulturních, konzulárních i bezpečnostních záležitostech.“ [20] Adresa: Pod Hradbami 9, 160 00 Praha 6 Tel.: (+420) 222 253 097 Fax: (+420) 222 251 639, e-mail: [email protected] Velvyslanectví ČR na Kypru: Adresa: 48, Arsinois Str. Acropolis, Nikosia Tel.: 0035722/421118, 314058 Fax: 0035722/421059, email: [email protected]

1.2 Rozbor předpokladů rozvoje cestovního ruchu na Kypru Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu představují podmínky, které přispívají k existenci a růstu cestovního ruchu. Tyto předpoklady se dělí na selektivní faktory, lokalizační a realizační. Selektivní faktory ovlivňují vznik a rozvoj cestovního ruchu z hlediska poptávky. Lokalizační a realizační faktory se zaměřují na nabídku daného území. Kyperská republika je z hlediska lokalizačního potenciálu, tedy z přírodních a kulturně historických předpokladů rozvoje cestovního ruchu velmi bohatou zemí. V této i následující kapitole se zaměřuji především na lokalizační a kulturní předpoklady. Kypr je turistická destinace, která má všechny předpoklady, aby sem návštěvníci nejenom jezdili, ale hlavně aby se co nejčastěji vraceli. Cestovní ruch na ostrově je ovlivněn moderními trendy, které nemají za cíl jen poskytnout turistům čisté pláže a azurové moře, které najdou skoro ve všech přímořských letoviscích, ale nabídnout jim co nejvíce různých alternativ, aby byl jejich pobyt co nejpestřejší. 22

Na Kypru je mnoho hotelových letovisek a lokalit pro dovolenkové ubytování a odpočinek. Najde se tu opravdu všechno, co uspokojí i nejnáročnějšího návštěvníka: služby na úrovni, výborné restaurace, kluby i hospůdky, od vodních sportů až po aktivity pro cyklisty i pěší, golf, plachtění, fakultativní výlety do archeologických nalezišť ostrova, zábavní parky i extrémní sporty. Pro ty, kteří si chtějí jen odpočinout a oddechnout si od každodenních starostí, je od ranních hodin až do večera možnost odpočinku na pláži, u bazénu nebo v některých z okouzlujících lázní. [Marić, 2009]

1.2.1 Přírodní předpoklady Na Kypru se nachází velké množství přírodních památek a uspokojuje tedy i nejnáročnější turisty. Ostrov může nabídnout od každého něco – členité pobřeží, které se střídá s písčitými či oblázkovými plážemi, slaná jezera, skalnatá pobřeží a mysy, rozsáhlé planiny a zalesněné hory. Rozmanitá flóra a fauna a ničím nenarušená krajina dělá z Kypru jednu z nekrásnějších oblastí ve Středomoří. Je to ostrov, kde si můžeme opravdu uvědomit krásy přírody.

Pohoří „Každého návštěvníka Kypru jistě překvapí zjištění, že ještě před 90 miliony let byl tento ostrov součástí hlubokého mořského dna praoceánu Tethys. Mohutné posuny zemské kůry v té době způsobily, že na sebe narazily africký a eurasijský pevninský blok, které se na sebe tlačí a posouvají jeden pod druhý. Následkem toho tlaku se z moře už před 20 miliony let vynořily dva ostrůvky – a tak se zrodil Kypr.“ [Nelles, 1994] V současné době je Kypr z jedné pětiny pokryt stromy. Je tedy jedním z nejlesnatějších ostrovů ve Středomoří. Území tohoto ostrova je tvořeno třemi hlavními oblastmi. Největší část je pokryta rovinou nazývanou Mesaoria, v jejím centru leží hlavní město ostrova. Rovina Mesaoria má rozlohu cca 188 000 hektarů a zhruba polovina jejího území je využívána pro zemědělství. Další části ostrova se skládají ze dvou velkých horských masivů – pohoří Troodos a pohoří Kyrenia. Pohoří Troodos je dlouhé 80 kilometrů a 60 km široké a zabírá větší část západní poloviny ostrova. Nejvyšší horou je Mt. Olympos, který má 1951 metrů. Pohoří Kyrénia, které je dlouhé 100 kilometrů, ale jen pár kilometrů široké, zabírá velkou část území na severu ostrova. Tento horský 23

masiv dosahuje do výšky 1026 metrů, ale narozdíl od Troodosu připomíná Alpy. Západ ostrova tvoří pohoří Akamas, které vyniká divokou přírodní krásou. Tato oblast je neobydlená a špatně přístupná. Na severovýchodě se rozkládá poloostrov Karpas. [21]

Obr. 6: Pohoří na Kypru [22]

Obr. 7: Soutěska Akamas [23]

24

Flóra a fauna Podle statistiky z roku 2003 představuje Kypr 8,3 % celosvětové biodiverzity1. [24] Zdejší flóra a fauna je ovlivněna především zeměpisnou polohou ostrova. Hodně zvířat a rostlin je endemických, tj. objevujících se pouze na Kypru. Flóra Území Kypru už není tak zalesněné jako dříve. V současné době ostrov tvoří necelých 17 % zalesněných ploch a je rozdělen na šest hlavních vegetačních zón. Rostlinám se daří nejvíce v borovicových lesech, na pobřeží moře, také v horách, na horských loukách, na pohoří Troodos a v horách Kyrenia. Pro cestovatele, kteří přijíždí na tento ostrov poprvé, není rozmanitost kyperské flóry zřejmá na první pohled. Kvůli poloze ostrova je zdejší půda na mnohých místech úplně vyprahlá a někde dokonce neroste vůbec nic. Na jaře ale turisté spatří záplavu barev endemické květeny. „Na ostrově roste asi 1800 druhů a poddruhů rostlin, z nichž asi 7% je původních kyperských.“ [Marić, 2009]. Endemickými rostlinami jsou proslavené především dvě oblasti: pohoří Troodos a panenský poloostrov Akamas. Mezi významné rostlinné druhy patří:  Orchideje, kterých se na ostrově vyskytuje 45 druhů, z nichž tořič čmelákovitý je jeden je endemický. Orchideje se vyskytují nejčastěji v pohoří Troodos.  Kyperský brambořík, který je národní květinou ostrova.  Zalesněné plochy: borovice pinie, borovice černé, cedry.  Rohovník obecný („svatojánský chléb“), myrta obecná, oleandr obecný  Ovocné stromy, vinice a křovitá vegetace – macchie.  Bílý a žlutý šafrán, tmavě červený kyperský tulipán, tříbarevný heřmánek a ostropes trubil, pivoňky, krokusy.

Fauna Podle zpráv turistů, kteří na ostrov přijížděli mezi 15. a 19. stoletím, můžeme říct, že zvířat na Kypru drasticky ubývalo. Dnes žije na ostrově jen 32 druhů savců. Zato pro

1

Biodiverzita znamená rozmanitost živých organismů. [24]

25

pozorovatele ptactva je Kypr téměř nutností, neboť se zde vyskytuje několik druhů přísně chráněných ptáků. Především kvůli své poloze ve Středozemním moři se kyperská fauna může chlubit velkým množstvím ryb. Je jich téměř 190 druhů. Kypr má své vlastní národní zvíře – kyperského muflona, podle kterého se razily mince.

Obr. 8: Kyperský muflon a 5 Euro cent z roku 2009 [25], [26]

Mezi významné živočišné druhy patří: Savci:  muflon kyperský, tuleň středomořský, delfín, daněk, liška obecná, zajíc, ježek ušatý, bělozubka kyperská, netopýr, kaloň egyptský. Mořští živočichové:  kareta obrovská, kareta obecná, mořský ježek, delfín, mořské ryby. Sladkovodní živočichové:  želva kaspická, sladkovodní ryby, žáby, kajmanka dravá. Ptactvo  plameňák, kachna, sup bělohlavý, sokol, vodní ptáci, lyska a slípka zelenonohá, kulík písečný, čejka, mořský racek, jespák bojovný a jespák malý, kachna Hmyz  motýl, cikáda, komár, štěnice, šváb, mravenec, blecha, můra, pavouk, mol. Plazi  zmije levantská, širohlavec ještěrčí a hlavatka kočičí jsou jedovatí. 26

Klimatické poměry Především jedinečné klima s téměř stálým slunečným počasím po celý rok, tvoří ideální předpoklady pro příjemnou dovolenou. Tento ostrov se může pyšnit středozemním klimatem, které je typické tím, že léta jsou velmi horká a suchá a zimy mírné a vlhké. V letních měsících jsou rozdíly mezi severním a jižním pobřežím nepatrné. Srážky od června do září jsou na celém Kypru téměř neobvyklé. Říká se, že slunce na Kypru svítí až 320 dní v roce, což je 4x více, než v České republice. Zato v zimním období na severu spadne srážek o dost více. To znamená, že v zimě ve vyšších polohách pohoří Troodosu i sněží a na svazích nejvyšší hory tohoto pohoří se dá i lyžovat. Tab. 1: Průměrné teploty vzduchu a vody v jednotlivých měsících na Kypru

Měsíc

I

II

III

IV

V

VI

Průměrná teplota vzduchu (ºC)

17

17

19

22

26

30

33

Průměrná teplota vody (ºC)

16

16

17

20

21

25

26

VII VIII

IX

X

XI

XII

33

30

28

22

18

28

28

27

21

19

Průměrné teploty vzduchu a moře [°C]

30 26 25 22 21 19 20 17 17 17 16 16

33 26

33 30 28 28

28 27 22 21 19 18

Voda Vzduch

Graf 5: Průměrné teploty vzduchu a moře na Kypru [28]

27

Jak jsem již zmínila výše, Kypr má přes 300 slunečných dnů za rok. Doporučuji ostrov navštívit v rozmezí dubna až října, v tuto dobu svítí slunce v průměru 11 hodin denně. Suché a horké léto trvá od června do září. Nejtepleji je v červenci a srpnu, kdy teplota vzduchu dosahuje 40 až 45 stupňů a voda má až 28 stupňů. Noční teploty se v tuto dobu pohybují kolem 20 – 25 stupni Celsia. Chcete-li Kypr navštívit kvůli památkám, nejlepší volbou je květen, začátek června, či září a říjen. Podzim je typický příjemným vánkem, voda má kolem 25 stupňů. Na jaře se teplota vzduchu pohybuje kolem 12 – 20 stupňů a teplota vody dosahuje téměř 22 stupňů. V zimě se průměrné teploty pohybují kolem 16 stupňů, slunce zapadá již kolem půl páté odpoledne. V tomto období se můžeme v pohoří Troodos setkat s vrstvou sněhu, v provozu jsou i sjezdovky. Prší velmi ojediněle a výhradně během krátké a mírné zimy. Kypr má 320 slunečných dnů za rok. Právě to ho činí velmi oblíbeným pro turisty prahnoucí po teplých slunečních paprscích. Nejpříjemnější měsíce jsou duben a květen, kdy prší minimálně a zároveň je optimální teplota. Přes léto se rtuť teploměru běžně vyšplhá až na 45°C, což je při cestování ubíjející. Léta jsou proti zimě suchá. V zimě hodně prší a ve vyšších polohách pohoří Tróodosu i sněží. Koupání v moři začíná být příjemné v dubnu a trvá až do listopadu. Nejvyšší teploty voda dosahuje v srpnu, tj. 27°C. Zato na přelomu ledna a února se nad 17°C nevyhoupne.

Ochrana přírody a národní parky Počet přírodních oblastí, kterým byl udělen statut národního parku, v poslední době velmi roste. Největší pozornost v ochraně přírody jižní oblast ostrova. Národní parky a přírodní rezervace:  Troodos Central – nachází se na nejvyšším pohoří ostrova v Troodosu o rozloze 9307 ha a byl vyhlášen v roce 2002. Nejvyšší vrchol je oplocený a hlídaný místními vojáky. V zimních měsících se zde dá lyžovat a v letním období je pohoří jediným místem, kde jsou potoky plné vody, vodopády a zelené stromy.

28

 NP Akamas – nachází se čtyřicet kilometrů od pohoří Troodos na západní části poloostrova. Pohoří Akamas je neobydlené nabízí nedotčenou kyperskou přírodu a je dostupné pouze místními jeepy. Tento park se dále pyšní vysokými mořskými útesy, opuštěnými planinami a panenskou přírodou a v neposlední řadě Afroditinou lázní, což je malý pramenný rybník.  NP Cape Greko – tento národní park se nachází na jihovýchodní části ostrova mezi turisticky navštěvovanými městy Agia Napa a Paralimni. Překrásné pláže poskytují turistům možnost koupání, potápění i rybolovu. Nádherná zdejší příroda je výzvou ke sportování. Na tomto území je k vidění okolo 300 druhů rostlin a různé druhy zvířat.  NP Athalassa – leží jihovýchodním směrem od města Nikósie. Nachází se zde velké množství botanických zahrad o rozloze 840 ha a je zde k vidění přes 500 druhů stromů, keřů a rostlin.  NP Polemidia – je poblíž města Limassol a má rozlohu 125 ha. Turistům nabízí rekreační zařízení.  NP Rizoelia – lesní park poblíž města Larnaky pokrývá oblast 92 ha.  Národní rezervace Tripylos – je jednou z prvních přírodních rezervací a jejíž součástí je i slavné Cedrové údolí.  Mořská národní rezervace Lara Toxeftra – byla založena na ochranu mořských želv a pláží, na kterých snášejí vejce. [29] „Na jihu se nyní podrobují oblasti údolí Platitis, Mavroi Kremnoi, Madari a solná jezera Larnaka a Akrotiri studiím, podle kterých by se mělo rozhodnout, zda budou začleněny mezi národní parky.“ [Marić, 2009] Ekologové se snaží čím dál víc prosadit zákon, který by uchránil vzácné a zranitelné lokality před rozvojem. Na rozhodnutí, zda poloostrovu Karpas na Severu bude udělen status přírodní rezervace, se stále čeká.

29

Vodopis Jednou z největších chloub ostrova jsou Afroditiny lázně, které se nachází na západním výběžku ostrova na poloostrově Akamas. Je to chladná jeskyně s přírodním mělkým bazénkem, která je obklopená zelení. Lázně přitahují neuvěřitelné množství lidí, u kterých očekávání předčí realitu. Podle tradice každý člověk, který do lázně vstoupí, zůstane věčně mladý. [Marić, 2009]

Využití přírodního potenciálu pro cestovní ruch Kyperská republika je sice vhodná pro turisty, kteří milují jen pobyt u pláže, ale je také ideálním místem pro aktivní turisty. Kypr je všeobecně skvělou destinací pro provozování venkovních sportů a to především díky svému příjemnému klimatu. Hlavní aktivitou na ostrově je pěší turistika, tedy kromě července a srpna, kdy je příliš horko. Díky dovolené plné túr může turista spatřit ostrov z jiné perspektivy, které si většina návštěvníků ani nevšimne. Objevování nepoškozené přírody a divočiny je velkým lákadlem i pro ty, kteří z pěší turistiky doposud nebyli nadšeni. Na pobřeží kyperské části ostrova najdeme širokou nabídku vodních aktivit. Mezi nejoblíbenější patří potápění, jachting, šnorchlování, windsurfing, vodní lyžování a v poslední době také Paraschuting Slith (let na padáku za člunem). Na mnoha místech se nachází i školy potápění, např. v Larnace, Limassolu nebo Agia Napa. Kypr je nejspíš snem každého cyklisty. Rozmanitost cyklostezek v kombinaci s krásným počasím jsou ideálními podmínkami horského turisty. Masiv Troodos nabízí cyklistům jedny z nejhezčích scenerií ostrova. Pro mnohé turisty je až k neuvěření, že na Kypru se dá také lyžovat. Pohoří Troodosu nabízí sice krátkou, ale velmi čilou lyžařskou sezónu. Lyžuje se na nejvyšší hoře Olympu. Hora je pokryta sněhem od ledna do poloviny března a nabízí čtyři sjezdovky. Pokud turista narazí na příznivé počasí, tak v únoru dopoledne si může zalyžovat a odpoledne se koupat ve vlnách Středozemního moře.

30

Hlavně díky své úžasné kombinaci moře, slunce a trávníku je Kypr ideálním místem pro golfisty. V současné době jsou vytvořena čtyři hlavní golfová hřiště a další hřiště se nachází v různých fázích vývoje. Na ostrově si přijdou na své také milovníci koní.

1.2.2 Kulturně-historické předpoklady Přestože je ostrov navštěvován především kvůli přírodním zajímavostem, má také velké kulturní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Kyperská republika má bohatou a rozmanitou historii, kterou zachycují historické i kulturní objekty jako jsou středověké kostely, kláštery, hrady, chrámy, městské pevnosti, mešity, atd. Kulturními předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu na Kypru jsou především kulturně-historické památky a kulturní akce a lidové zvyky.

Kulturně-historické památky Kypr je i přes svou malou rozlohu velmi bohatý na historické památky. Velkou roli v tom hraje fakt, že stojí na křižovatce Afriky, Asie a Evropy, což se nakonec zřetelně promítlo do jeho památek. Na ostrově se nachází tři oblasti, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Jsou jimi pohoří Troodos, archeologická lokalita Pafos a sídliště Choirokoitia. V současnosti je v pohoří Troodos na seznamu celkem 12 kulturních památek. V následující části se zaměřuji právě na oblasti, kde se vyskytují památky zapsané na seznamu kulturního dědictví. TROODOS Pro mnoho turistů je hlavním důvodem návštěvy pohoří Troodos řada pozoruhodných malých kostelíků, které byly postaveny a bohatě vyzdobeny pestrými freskami v období 11. až 15. století. V následující části bude popsáno jedenáct z těchto kostelů a jeden klášter, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. [30] Klášter Agios Ioannis Lampadistis Tento komplex postavený s velkou střechou připomínající spíše stodolu zahrnuje vlastně tři kostely – Agios Herakleidios, Ioannis Lampadistis a Latinskou kapli. Tento složený kostel je jedním z nejzachovalejších troodoských kostelů a je vyzdoben nejsložitějšími a nejbarevnějšími freskami. Kostel Agios Herakleidios nabízí vynikající 31

fresky z 13. a 16. století a nejstarší dřevěný chrám na Kypru, pokrytý ornamenty heraldických zvířat, např. byzantského orla, a zbraněmi různých románských rytířů. Kaple Agios Ioannis Lampadistis byla postavena ve 12. století, později se ale zřítila a z velké části pak byla v 18. Století zrekonstruována. Následně byla vybudována nová kaple pod názvem Latinská kaple. [31] Kostel Agios Nikolaos tis Stegis Tento kostel by se dal do češtiny přeložit jako sv. Mikuláš se střechou. Tento vysoký kostel připomínající stodolu dostal přízvisko podle své velké a těžké střechy, která byla postavena, aby ho chránila před vlivy počasí. Tento kostel se považuje za jeden z nejzajímavějších byzantských kostelů na ostrově.

Obr. 9: Kostel Agios Nikolaos tis Stegis a interiér kostela [32]

Kostel Archangelos Mihail Hlavním cílem většiny lidí přijíždějících do oblasti Pedoulas v pohoří Troodos je právě kostel Archangelos Mihail (archanděla Michala). Jedná se o malou budovu s obvyklou skloněnou střechou. Tento nedotčený chrám se nachází asi 10 minut od Nikosie. Kostel Metamorfosis tou Sotiros Tento kostel (Proměna Spasitele) pochází z 16. století a jedná se o kapli na kopci s výhledem na krásnou starou vesnici Palaichori. Její vnitřní malba je jednou z nejstálejších sérií post-byzantského období na Kypru.

32

Kostel Panagia Asinou Název Asinou pochází z řeckého slova Asine, které označovalo antické město založené imigranty z řeckého města Argolis v 11. století před n. l. Nachází se zde nejhezčí série byzantských fresek v Troodosu. Po prohlídce fresek si turisté mohou vychutnat nádherný den ve zdejším klidném venkovském prostředí. Kostel Panagia Poditho Tento významný kostel se nachází pár kilometrů severně od letoviska Lefkósie. Tato památka byla postavena v roce 1502 a jeho malby jsou vyvedeny v italsko-byzantském stylu, který se na ostrově objevuje ke konci 15. století. Kostel Panagia tou Araka Tento kostel pocházející z 12. století patří k těm navštěvovanějším na ostrově a to především díky krásným freskám pozdně neoklasicistního stylu. Zvenku vypadá spíše jako švýcarský chlév, ale jeho interiér je kouzelný. Kostel Panagia tou Moutoulla Tato malá kaplička pochází ze 13. století a je typická svou strmou dřevěnou střechou a freskami pocházejícími z roku 1280. Turisté si mohou vypůjčit klíč ve vedlejším domě. Kostel Stavros tou Agiasmati Památka se nachází přibližně 3 kilometry od horské vesničky Platanistasa. Kostel Timios Stavros Kostel byl postaven ve 14. Století a je zdoben znamenitými nástěnnými malbami paleologického období. [31] Další významnou památkou v pohoří Troodos, která ale není oproti předchozím zapsána na seznamu kulturního dědictví, je velmi známý hrad Kolosi. PAFOS (Paphos) Město Pafos se stalo především díky velkému množství zajímavých architektonických památek jedním z nejvíce navštěvovaných oblastí a v roce 1980 byl právem zapsán na 33

seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Toto město je také zajímavé tím, že si dodnes zachovalo atmosféru starobylé kyperské kultury a mentality. Královské hrobky Zhruba dva kilometry severně od pafoského přístavu se nachází archeologické naleziště královských hrobek. Pohřebiště králů je tvořeno více než stovkou podzemních hrobů, které jsou vytesány do skály. Po rozlehlém areálu je roztroušeno sedm odkrytých hrobek a všechny jsou přístupné veřejnosti.

Obr. 10: Královské hrobky v Pafosu [33]

Pafoské mozaiky – Jedná se o sbírku pestrobarevných mozaik, které jsou umístěny v Dionýsově domě. Název tohoto domu je odvozen od množství mozaik zobrazujících boha Dionýsosa. Při pokropení vodou začnou barvy těchto mozaik krásně zářit. Afroditin chrám – Významná svatyně určená k uctívání bohyně početí, krásy a lásky. Hrad Paphos – Původně byzantská pevnost nacházející se nedaleko přístavu. Archeologické muzeum – Památka zapsána do seznamu UNESCO láká návštěvníky sbírkou zahrnující mince, výrobky ze skla a jiné památky z dob minulých. [33]

34

CHOIROKOITIA Milovníci archeologie a rané historie by při návštěvě Kypru určitě neměli vynechat fascinující neolitickou lokalitu – Choirokoita Tato archeologická oblast je vzdálena 32 km jihozápadně od Larnaky a v roce 1998 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Tato lokalita je známá především kvůli nejzachovalejším historickým památkám celého Středomoří a v současnosti tvoří jednu z důležitých kyperských památek. Další oblasti a významné památky na ostrově: Hirokitia – Vesnice v Larnace stará asi 8500 let a patří mezi první sídliště na světě. Pro návštěvníky je běžně přístupná, a proto je možné si prohlédnout zbylé domy a zjistit, jak se v dávné době na ostrově žilo. Citadela – Pevnost, která chrání město a je považována za původní dějiště Shakespearova dramatu Othello. Starověká Salamis – jedna z nejdůležitějších archeologických nalezišť na ostrově. Nachází se devět kilometrů severně od Famagusty. Je velmi rozsáhlá, a proto na její prohlídku návštěvníci potřebují minimálně půl dne. Starověký Kourion – založen již v neolitu a byl postavený v nádherných svazích s výhledem na moře. Je to místo, kde se pořádají operní vystoupení pod hvězdami. Benátské hradby – Hradby postavili benátští vládci v 16. století jako ochranu hlavního města ostrova před nájezdy Turků. Sice ostrov neochránily, ale díky nim získala Lefkósie svůj tvar. Klášter Stavrovouni – nejstarší klášter na ostrově. Kostel Agios Lazaros – postaven v Larnace v 10. století na počest evangelisty Lazara. Hrad Limassol – nejzajímavější památka města Limassol s návštěvou muzea. Hrad Kantara – místo s nejlepší vyhlídkou na Karpasu založený v gotickém stylu. [30]

35

Kulturní a jiné akce Na Kypru celoročně probíhá celá řada různých a zábavných festivalů. Při nich se mohou místní obyvatelé sejít a jen tak popíjet, tancovat a bavit se. Na severní části ostrova se koná méně festivalů, ale ty, které tu probíhají, jsou rozmanité a přitažlivé. Největší význam na Kypru mají církevní svátky, jako jsou například Velikonoce, karneval nebo svatodušní svátky. Vánoce pro místní obyvatelé nejsou tolik významným svátkem. Důležitou rodinnou událostí na ostrově je svatba, která skoro vždy probíhá v kostele. Na vesnici se svatby účastní celá vesnice. Většinou se na svatbě sejde přes sto hostů. V únoru (50 dní před Velikonocemi) začíná jedenáctidenní limassolský karneval. Je to jediný pravý festival s karnevalovou atmosférou na Kypru, který si užívají hlavně děti. Tři dny po začátku festivalu se koná i dětský karnevalový průvod. V únoru slaví svátek nazvaný zelené pondělí. Jedná se o postní den2, který se na jihu ostrova vyznačuje tím, že si řečtí Kypřané berou den volna a schází se na vesnici při piknicích bez masa. V březnu se odehrává mezinárodní festival dokumentárních filmů v Lefkósii. Stejně jako u nás se tu v dubnu slaví Velikonoce, ale na rozdíl od České republiky se na Kypru všechno zastaví a zavřou se obchody. Den vstupu do EU se slaví 1. května, což byl nejvýznamnější den v moderních dějinách. Na přelomu května a června se koná Hudební festival v Bellapais a Mezinárodní festival umění a kultury ve Famagustě. Během letních měsíců se zájemci o kulturu mohou zúčastnit také Pomerančového festivalu v Güzelyurtu, Mezinárodního hudebního festivalu v Lemesosu nebo jazzového festivalu Paradise. V průběhu celého července se nabízí fantastická příležitost spatřit řecké hry přímo pod hvězdami v amfiteátru na festivalu starověkého řeckého dramatu. Srpen patří dokumentárním a filmovým festivalům. V tomto měsíci si přijdou na své i milovníci vína, neboť se zde konají dva festivaly zaměřené na ochutnávky vín. Jedním z nejdůležitějších muslimských svátků je Ramadán. Během tohoto roku drží někteří obyvatelé severu půst. V roce 2012 oslavy Ramadánu začnou v pátek 20. července a budou pokračovat třicet dní do 18. srpna. V prosinci slaví Vánoce. [Marić, 2009]

2

Čas půstu označuje postní doba, která je pro křesťany nejdůležitějším svátkem v roce. Je to navíc

pohyblivý svátek, který začíná na začátku sedmého týdne před Velikonoční nedělí. [34]

36

1.2.3 Dopravní předpoklady Na Kypr se dá dostat především díky jeho poloze pouze letadlem nebo trajektem. Přímé spojení z České republiky na Kypr existuje pouze letadlem. Přímý let z Prahy trvá asi 3,5 hodiny. Letecké spojení s Kyprem má více jak 40 leteckých společností, včetně české aerolinky ČSA. Mezinárodní letiště se nachází v Larnace (5 km od centra města) a menší letiště v Pafosu (15 km východně od města), které bylo otevřeno v roce 2008. Pro snadnější přístupnost pro zahraniční turisty na ostrov prošlo letiště v Larnace nedávno nákladnou rekonstrukcí a v roce 2009 byl otevřen nový moderní terminál s kapacitou 7,5 milionu cestujících ročně. Určitě se vyplatí včasná rezervace letenky z Prahy do Larnaky, kdy se ceny pohybují již od čtyř tisíc. Samozřejmě se dá sehnat letenka na poslední chvíli i více než za deset tisíc. Národní leteckou společností Kypru jsou Cyprus airways, které létají do několika evropských zemí. Severokyperská turecká republika má mezinárodní letiště Ercan. Česká republika ani sousední země ale nemají s letištěm v Ercanu přímé letecké spojení. Letadla, která směřují na Severní Kypr, musí nejprve přistát v Turecku a teprve potom mohou pokračovat na letiště Ercan. Turisté cestující na tureckou část si musí připravit platný cestovní pas. Méně důležitým dopravním předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu na Kypru je lodní doprava. Existují pouze dvě možnosti lodního spojení s pevninou. Hlavními přístavy Kypru jsou Larnaka a na jihu ostrova Limmasol. Z Limassolu existuje spojení s Řeckem, řeckými ostrovy a Egyptem. Z Larnaky je možný pouze kontakt s Libanonem a Izraelem. Limmasol je frekventovanější přístav, protože se používá jako zastávka na delších mezinárodních cestách a občas slouží i jako základna pro kratší výlety do Řecka nebo Egypta. Cena lodního lístku závisí na počtu dnů a způsobu dopravy. Kypr nemá žádný železniční systém a neexistuje ani jiné spojení s pevninou.

37

Obr. 11: Národní letecká společnost Kypru „Cyprus Airways“ [Zdroj: CK Blue Sky Travel]

Obr. 12: Interaktivní mapa zobrazující 3 letiště a 2 přístavy na Kypru [35]

38

1.2.4 Materiálně-technické předpoklady Ubytovací služby Cestovní ruch představuje hlavní zdroj příjmů Kypru. Proto je zde o turisty bezpochyby dobře postaráno. Pokud si hodláte pobyt na Kypru zařídit sami a chystáte se tam na delší dobu, je určitě vhodné zajistit si ubytování dopředu. Ubytovací kapacity jsou totiž během hlavní sezóny většinou plné. Možnosti ubytování na Kypru jsou rozmanité. Od méně nákladných kempů, chatek na pláži, hotelových apartmánů a domů, penzionů a hostelů až po velmi luxusní pětihvězdičkové hotely na pláži. Nejvíce ubytovacích kapacit se nachází na jižní části ostrova, která je hojně navštěvovaná. Na ostrově je mnoho jedno až pětihvězdičkových hotelů. Na jižní části se ceny pohybují od 40 EUR až po více 200 EUR za noc. Většina hotelů přednostně přijímá skupiny turistů z hromadných zájezdů, kteří mají levnější skupinové ceny. Proto se doporučuje zařídit zájezd přes cestovní kancelář nebo agenturu. Kypr se v poslední době stává velmi známou destinací pro ruskou, anglickou a německou klientelu. To je hlavní důvod, proč ceny hotelových pokojů jsou pro Čechy tak drahé.

Počet hotelů v období 2000-2012 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

95

57 37

2000

72 34

45

31

42 20

13

2012 8 27

6 17

3 18

2 6

Graf 6: Počet hotelů v období 2000 a 2012 v jednotlivých lokalitách na Kypru [30]

Z grafu je patrné, jak obrovský nárůst hotelů proběhl v období 2000-2012.

39

Nejzajímavější možností ubytování jsou ubytovací zařízení, která jsou zařazená do střední kategorie a většinou mají bazén. Zde je poměr mezi kvalitou a cenou přijatelný. Levnější ubytování bývá obvykle v menších hotýlcích. Pronajímání soukromých pokojů není pro Kypřany běžné. Až na pár výjimek tento typ ubytování vůbec neznají. To je dle mého názoru škoda, ale nejspíš proto mají své důvody. V dnešní době je velmi oblíbenou formou cestovního ruchu tzv. agroturistika, která se na Kypru objevuje pod názvem „ubytování typu B&B“. Jedná se o hodně úsporný způsob, jak nezávislí cestovatelé mohou prozkoumávat zemi. Mohou být ubytováni v opravených vesnických domcích nebo v účelových penzionech. Na jihu ostrova je celkem sedm legálních kempů. Ceny v kempu se pohybují od 3 EUR za osobu a od 3,50 EUR za stan. Přestože se na severu nachází šest kempů a není zde tak dobré zázemí ani služby jako na jihu, platí se za ně podobná cena jako na jihu. V Kyperské republice jsou provozovány celkem čtyři hostely. Na Kypru se údajně někdy může přenocovat v klášteře zdarma, ale za to se očekává nějaký dar. Spaní v přírodě se vůbec nedoporučuje, a ani není povoleno.

Graf 13: Interaktivní mapa zobrazující množství ubytovacích zařízení [35]

„Vzhledem k tomu, že část ubytovacích a stravovacích zařízení je provozována nelegálními vlastníky, orgány Kyperské republiky nedoporučují pobyt na okupovaných územích přes noc a upozorňují, že pobyt v takovýchto zařízeních je nelegální“ [Marić, 2009]. 40

Stravovací služby Stravovací zařízení jsou také velmi důležitým předpokladem rozvoje cestovního ruchu na Kypru. Místní gastronomie může být dalším důvodem příjezdu turistů. Stravování je jedna z nejrychleji rostoucích služeb cestovního ruchu. Většina produktů je vyrobena místními obyvateli, kteří nevyžadují žádné velké investice k pěstování. V současné době představuje stravování na ostrově důležitý finanční příjem pro udržitelnost cestovního ruchu. Na jižní části Kyperské republiky se nachází mnoho místních taveren, restaurací a rychlých občerstvení. Restaurace jsou přítomny téměř na každém rohu a uspokojí jakoukoliv chuť turistů, ať už v kyperských tavernách, tak i v pětihvězdičkových hotelech. V restauraci je třeba počítat s tím, že si připočítávají 10 % navrch za obsluhu a dalších 5% je daň. Říká se, že kyperská národní kuchyně je jednou z nejlepších věcí na Kypru. Jedná se v podstatě o kuchyň středomořskou, která je ovlivněna prvky řecké, turecké, anglické i kuchyně Blízkého Východu. Kyperská kuchyně si z velké části postačí s místními produkty, které sám ostrov nabízí. Má výborné klima pro pěstování různých druhů ovoce, zeleniny, různých bylin, brambor, obilí, ořechů, citrusových plodů atd. Většina pokrmů je vyráběna právě z těchto natrhaných plodin a to je hlavní důvod, proč kyperské jídlo je tak dobré a pestré. Jak jsem již zmínila výše, kyperská kuchyně je velmi podobná řecké. Objevují se tady speciality jako souvlaki, gyros, kleftiko, řecký salát, tzatziki, musaka, pastitsio, stifado, kalamáry, chobotnice, mušle, ryby a jiní mořští živočichové. Stejně tak jako Řekové, tak i Kypřané dávají velký význam předkrmům, a proto si nechávají před hlavním jídlem na stůl přinést spoustu malých talířků s „jednohubkami“. Stejně tak se snaží pohostit i své hosty, a to například dobrým chlebem nebo teplým rohlíčkem s máslem. Kypr má své typické speciality, které určitě stojí zato ochutnat, a to např. tyto:  Meze – jedna z nejslavnější kyperských specialit. Je to velký talíř (pro 2, 3 nebo i 4 osoby), na kterém můžou být např. různé druhy grilovaného masa nebo třeba ryb a mořských plodů. Porce pro 2 osoby stojí okolo 40 €.

41

 Halloumi – smažený sýr z ovčího nebo kozího mléka vyrábějící se pouze na Kypru. Tento sýr je základ kyperské diety a nabízí se ke každému jídlu.  Loukoumia – známá jako „turecký med“. Jedná se o sladké žvýkací želé s oříšky nebo jinou příchutí obalené moučkovým cukrem bez chemických přísad.  Souvlakia – známá jako „kebab“. Malé kousky napíchnutého vepřového, jehněčího nebo rybího masa pečeného na dřevěném uhlí. Podává se s cibulí, rajčaty a čerstvou petrželí v pita chlebu.  Moussaka – nákyp uvařený z brambor, dýně, hovězího masa s vajíčkem zapečený v keramickém nádobí.  Flaounes – známé jako „cheese cakes“, tradiční tvarohové koláče.  Kleftiko – pečené jehně pečené v římském hrnci.  Yemista – jsou plněné vinné listy, které se podávají studené nebo teplé. Kyperská kuchyně je celkem lehká a zdravá, ale u sladkých dezertů to samozřejmě můžeme vyloučit. Typický sladký pokrm je jogurtový krém s medem baklavas, také sezamová pasta, medové koblížky nebo pudingy. Mezi typické nápoje na ostrově patří místní sherry, likérové víno Commandaria a nápoj Brandy Sour. Jeho základ tvoří kyperské brandy a jedinečnou chuť mu dodává citrónový sirup a angustura, do kterého se ještě přidává sodovka. Velkou chloubou Kypru jsou kyperská vína. Hroznové víno tvoří nejdůležitější zemědělský produkt ostrova, ale je tu i obrovská nabídka bílých a růžových vín. Z teplých nápojů se nejvíce pije sáčkový čaj a káva. Mladí Kypřané spíše preferují frappé (studenou napěněnou kávu).

Zábavní zařízení Zábavní zařízení jsou doplňujícími i zvyšujícími předpoklady pro efektivnější rozvoj cestovního ruchu na Kypru. Ostrov nabízí 2 akvaparky, zábavní parky, zoo, akvária, atd. Většina z nich je otevřena pouze přes letní sezónu, kdy je příliv turistů největší.

42

Ostrov nabízí různá zábavní zařízení:  Aphrodite Waterpark – největší vodní park se nachází se v Pafosu čtvrt hodiny jízdy od Agia Napy a Protarasu. Nabídka vodních atrakcí je velká. Děti i dospělí mohou využít skluzavky, vodní řeku, umělé vlny a další adrenalinové atrakce. Jsou tu ale vysoké ceny za vstupy (29 Eur/dosp. os, 16 Eur/dítě) [36]. Na náramek se zaznamenává celková denní útrata a platí se při odchodu. Dostat do parku se dá například kyvadlovou dopravou.  Fasouri Watermania – park vzdálený čtvrt hodiny jízdou od Limassolu vybudovaný v roce 1999 nabízí nespočet vodních atrakcí, po kterých šílí nejen děti. Pro adrenalinové povahy je k dispozici prudká skluzavka nebo bazén s vlnobitím. Pro klidnější návštěvníky je tu klasický bazén. (Vstupy: 29 Eur/dosp. os, 16 Eur/dítě) [37]. V roce 2007 byl tento vodní park oceněn jako hlavní evropská vodní atrakce cenou World Travel Awards, což je největší a nejprestižnější ocenění v oblasti cestovního ruchu na světě.  Pafos Aquarium nabízí 72 nádrží s mnoha druhy rybek a také s krokodýly. Za zmínku jistě stojí nejlepší ZOO na Kypru – Pafos Bird Park. Zde můžou být turisté ohromeni množstvím zvířat, jako jsou ptáci, žirafy, antilopy, gazely, jeleni, mufloni, plazi, želvy slonní, emu pštrosi nebo malé kozičky. Jedním z největších zábavních parků na Kypru se nazývá Lucky Star Park, který se nachází v blízkosti Larnaky. Návštěvníci zde mohou vyzkoušet kolečkové brusle, motorkáry zvané „go“, lunapark autíčka, jednokolejnou visutou dráhu, zábavné čluny, skákací hrad, trampolíny a další zábavné atrakce uvnitř parku. „Space Bowling“ se nachází v Limassolu a nabízí 16 drah.

43

1.3 Příjezdový cestovní ruch na Kypru Cestovní ruch jako takový je bezesporu mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytování ubytování, stravování, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby, turistický informační systém a jiné. Cestovní ruch se ve své podstatě dělí na různé formy a druhy a víceméně se vyskytuje na celém světě. Ve své podstatě i v rámci prostorového rozmístění je velice nerovnoměrný a závisí tak i na uplatnění předpokladů, které z cestovního ruchu vyplývají. Oblasti a země se tak podle Holečka [2009] dělí na:  Zdrojové oblasti – ze kterých pochází více účastníků cestovního ruchu – jedná o vyspělé země s vysokým stupněm zaměstnanosti a životní úrovní  Cílové oblasti – jsou ty oblasti, kam směřují účastníci cestovního ruchu nejvíce Cílovou oblastí této kapitoly je právě Kypr, který se v současné době řadí mezi nejvyhledávanější turistické destinace.

1.3.1 Vývoj počtu turistů Světová turistická organizace (Word Tourism Organization; dále jen UNWTO) [38] uvádí, že v posledních letech se celosvětově počet mezinárodních turistických příjezdů snížil a to zejména s ohledem na ekonomickou krizi, která zasáhla celý svět před rokem 2008. Dopad ekonomické krize znamenal pokles všech odvětví cestovního ruchu. V roce 2010 byl však již podle výše uvedené organizace zaznamenán nárůst, který vrátil cestovní ruch do hodnot, kterých se dosahovalo před rokem 2008. UNWTO ve svých pravidelných intervalech vydává zprávu World Tourism Barometer, ve které hodnotí stav cestovního ruchu, jeho trendy a přidružené marketingové strategie, zaměřené na sledování krátkodobého vývoje cestovního ruchu.

44

V rámci Kypru byla založena polovládní organizace „Cyprus tourist organization“. Tato organizace si kladla a stále klade za cíl regulovat dohled nad veškerou činností, která se vyskytuje v cestovním ruchu. Za její pomoci se tak Kypr dostal opět do hledáčku zahraničních turistů a ti jej opět začali hojně navštěvovat. [39] Příliv zahraničních turistů od roku 2001 zaznamenal mírný pokles. Výjimkou byly zejména léta 2005–2007, kdy byly zaznamenány nepatrné přírůstky. Avšak v roce 2005 byl zaznamenán meziroční pokles přílivu zahraničních turistů, o 2,8 % v roce 2006 a meziroční růst o pouhých 0,6 % v roce 2007, v roce 2008 zaznamenán opět meziroční pokles o 0,5 %. Pokles turistů v celkovém objemu byl způsoben zejména ekonomickou krizí, která již byla zmíněna výše. Tato skutečnost však zasáhla i do ambicí Kypru být v cestovním ruchu vyhledávanou turistickou destinací a to celoročně. Rok 2009 byl pro Kypr taktéž neúspěšný. V roce 2009 vláda Kypru přistoupila k řešení celé situace v cestovním ruchu a byly tak schváleny balíčky, které byly zaměřeny na odvrácení finanční krize a to ve výši 52 mil EUR, které byly přímo určeny pro cestovní ruch. Počet turistů v tomto roce tak dosáhl 2 141 193, což zahrnuje meziroční pokles o 10,9 %. V roce 2010 byl zaznamenán růst a počet turistů vzrostl pouze o 1,5 %, tj. 2 172 993. V roce 2011 byl již zaznamenán mírný vzrůst počtu turistů, kteří Kypr navštívili. Přicestovalo okolo 2 milionů turistů. Nejvíce z Velké Británie, Německa a Řecka. [40] Tab. 2: Vývoj počtu turistů na Kypru [6]

Rok Počet Turistů

2009 2 141 193

2010 2 172 993

2011 1 974 147 (měs. 1 - 9)

Pozn.: Pro názorné zobrazení vývoje počtu turistů je ve výše uvedené tabulce znázorněno období 2009 – září 2011. Obecně lze však říci, že každoročně přijíždí na ostrov Kypr více než 2 600 000 turistů.

Rok 2011 byl pro kyperský turismus nejlepším za posledních deset let. Za tímto úspěchem stojí především vysoký příliv ruských turistů.

45

Počet turistů v letech 2009–září 2011 2172993 2200000

2141193

2150000 2100000 2050000

1974147

2000000 1950000 1900000 1850000 2009

2010

2011 (leden-září)

Graf 7: Vývoj počtu turistů na Kypru [Vlastní zpracování], [6]

1.3.2 Příjmy z cestovního ruchu Cestovní ruch lze hodnotit nejen na základě zahraničních příjezdů, ale také na základě příjmů z cestovního ruchu. Obecně lze říci, že cestovní ruch je spojen s tvorbou hodnot. Ty jsou často prezentovány tak, že cestovní ruch vystupuje jako zaměstnavatel, tvoří pracovní místa, tvoří kapitálové příjmy a umožňuje pozemkovou rentu. [Vystoupil, 2006] Cestovní ruch představuje jednu z nejvýznamnějších forem ekonomického rozvoje. Je tak i označován jako šiřitel ekonomických, pracovních, sociálních a fyzických příležitostí a dále představuje zdroj příjmů ze služeb na daném území. K měření ekonomického dopadu cestovního ruchu slouží řada metod. Samotné měření je však velice obtížné. Většina metod je zaměřena na celkové sčítání produkce, avšak ve smyslu příjmů z cestovního ruchu jsou metody zaměřeny na definici výdajů turistů. Je tak patrné, že turisté vynaloží své úspory v destinaci za řadu zboží i přidružených služeb. Takto vynaložené prostředky však znamenají pro hostitelskou zemi, kterou je právě Kypr, zdroj příjmů vyvolaný poptávkou. Kypr je hospodářsky vyspělým státem. Hospodaření tohoto státu je zaměřeno na sektor služeb cestovního ruchu. Má vyšší HDP na osobu a vykazuje tak i vyšší kvalitu života oproti jiným státům. Z hlediska výše HDP na obyvatele je Kypr 13. nejbohatší zemí. Sektor služeb představuje pro Kypr jeden z nejdůležitějších faktorů, protože s ohledem 46

na rok 2010 se na tvorbě HDP podílel 73,9 % a zaměstnáno bylo tak 74 % obyvatelstva. Je nutno říci, že pozice cestovního ruchu jako motoru Kypru v posledních letech zaznamenává mírné oslabení. Tab. 3: Podíl služeb na tvorbě HDP [39]

Tvorba HDP

2006

Terciální sektor služeb, spojený s cestovním ruchem

2007

7,20

2008

7,00

2009

6,50

6,00

2010 6,00

Pozn.: Uvedené hodnoty v tabulce jsou v % vyjádření. Hodnoty vyjadřují podíl na tvorbě HPD ve vztahu k celkovému objemu HDP, tj. 100%.

Podíl služeb na tvorbě HDP 8,00%

7,50% 7,00%

7,00%

6,50% 6,00%

6,00%

6,00%

5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% 2006

2007

2008

2009

2010

Graf 8: Podíl služeb na tvorbě HDP [Vlastní zpracování], [39]

K roku 2011 je nutno dodat, že v roce 2011 vzrostla turistika na Kypru o 10,1 %. Za tímto úspěchem stojí vysoké číslo příjezdové turistiky a výnos z turismu tak i vzrostl o 12,9 %, což pro samotný Kypr znamená nejlepší hodnoty od roku 2000. [41]

1.3.3 Zdrojové země Mezi nejvýznamnější země, které se nejvíce podílí na příjezdovém cestovním ruchu, patří zejména evropské státy. Nejvíce turistů na Kypr přicestovalo tedy ze států Evropské unie a to v celkové výši 78,3 %. Jednotlivé rozdělení turistů, kteří navštívili Kypr za rok 2010 je uvedeno v následující tabulce. 47

Tab. 4: Podíl služeb na tvorbě HDP [39]

Tvorba HDP

2006

Terciální sektor služeb, spojený s cestovním ruchem

7,20

2007

2008

7,00

2009

6,50

2010

6,00

6,00

Pozn.: Uvedené hodnoty v tabulce jsou v % vyjádření. Hodnoty vyjadřují podíl na tvorbě HDP ve vztahu k celkovému objemu HDP, tj. 100 %.

Segmentace turistů, která je uvedena níže představuje rozložení turistů pro dané období 2010. Rok 2010 je uveden pro lepší představu segmentace zdrojových zemí na vybraném roce. Obecně lze však říci, že přes 93 % všech turistů, kteří přicestují na ostrov, tvoří právě evropské země, jak již bylo zmíněno, avšak z obecného hlediska jsou nejvíce zdrojovými zeměmi zastoupeny Anglie 50,74 %, dále severské státy 9,80 %, Německo 8,70 %, Rusko a další státy bývalého sovětského bloku 5,47 % a Řecko 3,73 %. Tab. 5: Zdrojové země podílející se na cestovním ruchu na Kypru [6]

Segmentace Turistů

2010

Velká Británie

46,6

Rusko

9,7

Německo

7,2

Řecko

6,8

Švédsko

4,8

Pozn.: Hodnoty uvedené v tabulce jsou procentuální vyčíslení počtu turistů ze zemí podílející se na cestovním ruchu na Kypr.

V roce 2011 se výrazně zvýšil zájem o příjezdovou turistiku zejména ze strany ruských turistů a zvýšil se zájem německých turistů. Ruští turisté si našli cestu na Kypr již před nějakým časem, avšak až po zjednodušení vízových povinností způsobil nevídaný růst turistů z Ruska, který dosahuje opravdu vysokých čísel. Počet ruských turistů tak v roce 2011 výrazně stoupl až o 49,2 % a čím dál tím více se přidávají i němečtí turisté, kdy jich v roce 2011 přijelo o 13,4 % více, než v roce 2010. 48

Podle statistiky ministerstva financí Kyperské republiky z roku 2012 je patrné, že pro rok 2011 byla největším turistickým přínosem pro ostrov Velká Británie. Zhruba o třetinu méně než Angličanů sem přijelo Rusů. Následují je Řekové, Norové, Finové, atd. Česká republika se umístila až na 15. místě v počtu 21 000 turistů.

Počet turistů na Kypru v roce 2011 Irsko

10 tis.

Itálie

17 tis.

Česko

21 tis.

Rakousko

23 tis.

Belgie

30 tis.

Izrael

32 tis.

Francie

34 tis.

Dánsko

34 tis.

Finsko

36 tis.

Nizozemí

42 tis.

Švýcarsko

45 tis. 64 tis.

Norsko

112 tis.

Švédsko Řecko

139 tis.

Německo

158 tis. 334 tis.

Rusko Anglie

1,21 mil. tis.

200tis.

400tis.

600tis.

800tis.

1000tis.

1200tis.

počet turitů Graf 9: Počet turistů na Kypru v roce 2011 [Vlastní zpracování], [40]

49

2 Praktická část 2.1 Dotazníkový výzkum „Dotazníkové šetření je metoda shromažďování dat o respondentech v rámci primárního výzkumu, a to na základě dotazníků. Každý respondent buď odpovídá na stejnou sadu otázek pokládaných ve stejném pořadí a stejným způsobem školenými tazateli, anebo dotazníky vyplňují samostatně. Dotazníkové šetření se provádí např. pro zjištění motivace návštěvníků, vztahu rezidentů k cestovnímu ruchu nebo spokojenosti návštěvníků s kvalitou služeb.“ [Pásková, Zelenka, 2002] Součástí mé bakalářské práce je dotazník, jehož cílem bylo zjistit všeobecné povědomí českých občanů o Kypru a jejich zájem o cestování do této exotické země. Chtěla jsem znát názory lidí, kteří tento ostrov doposud nenavštívil, ale i postřehy těch, kteří již měli možnost tuto destinaci navštívit. Dotazníkový výzkum probíhal v celé České republice od ledna do března roku 2012 prostřednictvím e-mailů, sociální síti Facebook a také osobním dotazováním. Dotazník byl přizpůsoben pro ty, kteří na Kypru ještě nebyli a chtěli by ho navštívit, ale také pro respondenty, kteří už na Kypru byli. Každý dotazník obsahuje celkem 20 otázek, z nichž je 13 uzavřených, 5 polouzavřených a také jedna zcela otevřená, kde se odpovídající mohli rozepsat. U uzavřených i polootevřených otázek každý mohl zvolit jen jednu odpověď, pokud nebylo uvedeno jinak. Mého výzkumu se zúčastnilo celkem 247 občanů české národnosti. Snažila jsem se docílit vyrovnané demografické segmentaci respondentů, aby výsledky byly objektivní. Dotazník mě přinesl velmi důležité a zajímavé informace, které jsem následně zpracovala a znázornila v grafech. Dotazník byl zcela anonymní a byl zpracován pouze pro účely mé bakalářské práce.

50

2.2 Výsledky dotazníkového výzkumu 1. Co se Vám vybaví jako první, kdy se řekne „Kypr“?

Hora Olymp

1

Golf

1

Rozdělení území

1

Křesťanství

2

Příroda

2 3

Luxusní hotely

4

Larnaka Aktivní dovolená,…

5 5

Nevím Noční život

7

Dobré jídlo, pití

7 8

Protaras

10

Ostrov "lásky"

15

Agia Napa

19

Památky, historie

25

Pláže, slunce

26

Dovolená,…

30

Ostrov

36

Řecko

40

Moře 0

10

20

30

40

Graf 10: Představa českých turistů o Kypru [Zdroj vlastní]

Na první otázku respondenti odpovídali zcela otevřeně, kde se mohli rozepsat. Většina z nich odpovídala jedním nebo dvěma slovy. Z tohoto grafu je patrné, že většině se na otázku vybavilo moře (40x). Jelikož se jedná o řecký ostrov, proto byla druhá nejčastější odpověď Řecko (36x) a hned za ním se vyskytl ostrov (30x). Tuto prázdninovou destinaci si spojuje 26 lidí s dovolenou a odpočinkem. Těsně za nimi 51

následovaly pláže a slunce (26x). 19 odpovídajících neopomněli ani na bohatou historii a památky, kterými se Kypr může pochlubit. Na nejoblíbenější přímořské letovisko na ostrově Agia Napa odpovědělo 25 dotazujících. Dalších 10 odpovědělo ostrov „lásky“, kde se zrodila bohyně Afrodita. Těsně za ním se umístilo menší turistické letovisko Protaras (8x). Na stejných příčkách se objevilo dobré jídlo a pití a noční život (vše 7x). 5 respondentů vůbec nevědělo co odepsat, a proto zvolili odpověď nevím. Aktivní dovolenou zaškrtlo 5 osob. Další 4 respondenti odpověděli Larnaka, kde jedna z těchto osob k tomuto městu připsala mezinárodní letiště. Jiné představy byly spojeny s luxusními hotely (3x), přírodou (2x), křesťanstvím (1x). Nejspíše nějaký golfista, který jistě ví, že Kypr je ideálním golfovým místem, odpověděl právě golf. Zároveň také pouze jeden respondent si vybavil rozdělení Kypru na tureckou a řeckou část. Z grafu je zřejmé, že Češi mají ostrov spojený hlavně s mořem, dovolenou, pohodou, odpočinkem a sluncem. Pozitivním výsledkem této otázky je, že si občané vybavovali pouze pozitivní myšlenky a to je výzva pro další část mého dotazníkového výzkumu. 1. Považujete Kypr za exotickou destinaci?

28%

72%

Ano Ne

Graf 11: Pohled na Kypr jako exotickou destinaci [Zdroj vlastní]

Z grafu je zřejmé, že 72% z celkových 247 respondentů nepovažuje Kypr za exotickou destinaci. Zbylých 68 odpovídajících (28 %) považuje ostrov za exotickou lokalitu.

52

2. Už jste někdy navštívil/a Kypr?

9%

Ano 91%

Ne

Graf 12: Návštěvnost Kypru [Zdroj vlastní]

Z výše znázorněného grafu jasně vyplývá, že naprostá většina Kyperskou republiku ještě nikdy nenavštívila. Pouhých 9 % z 247 respondentů, což je 22 osob, tento ostrov navštívili. Ačkoliv se z těchto výsledků může zdát, že by Kypr mohl být dosud neobjevenou destinací na cestovním trhu, zájezdy na tento ostrov prodává mnoho cestovních kanceláří. Nabízí se otázka, proč je tedy příjezd českých občanů na ostrov tak malý. Problémem může být fakt, že na Kypr se specializují pouze dvě české cestovní kanceláře. Problémem u ostatních cestovních kanceláří nabízejících tuto destinaci může být fakt, že v záplavě dalších nabízejících zemí se Kypr může lehce ztratit. Kdyby existovalo více CK jako je například V.T.T. (Venus Trade Tour), která již ve svém názvu představuje symbol celého ostrova – bohyni krásy Venuši, příjezdy českých občanů by mohly stoupnout. Tento fakt by mohl být velkou výzvou pro další potenciální CK specializující se na tento ostrov. Podle mého názoru jsou dalším problémem finance. Následujících 8 otázek byly určeny pro 22 respondentů, kteří již ostrov navštívili. Ostatní pokračovali otázkou č. 4.

53

Jakou část Kypru jste navštívil/a?

10%

5% Jižní řecká 81%

Turecká část Severní i turecká část

Graf 13: Návštěvnost lokalit na Kypru [Zdroj vlastní]

Zde mohli dotazovaní zaškrtnout Severní tureckou republiku (Kyrenia, severní Nikósie) nebo jižní řeckou část ostrova (Agia Napa, Larnaka, Protaras, Limassol, Pafos). Z grafu je patrné, že celých 89 % z nich, tedy 19 respondentů navštívilo turisticky oblíbená letoviska na řecké straně ostrova a pouhých 7 %, což jsou 2 osoby, navštívily Severokyperskou tureckou republiku. Pouze jedna osoba přešla turecké hranice (4 %). Tyto výsledky odpovídaly mým předpokladům. Cestovní kanceláře nabízí turistům zájezdy především v jižní části ostrova a to proto, že na té severní se skoro nenachází zázemí pro turistický ruch. Jak jsem již zmínila v teoretické části, ostrov byl v roce 1974 rozdělen na část řeckou a tureckou, jejíž bezprostřední okolí je nepřístupné a na mnoha místech obehnané ostnatým drátem. Přechod mezi oběma částmi je možný pouze na základě platného cestovního pasu a vyplnění formuláře pro získání vstupního razítka za nezbytné asistence vojáků OSN. Přímé lety do této oblasti neexistují, letadla musí absolvovat mezipřistání v Turecku. Je to obrovská škoda, že severní část Kypru je pro turisty hůře přístupná, neboť jde o nádherné a nedotčené území. Všechno by se jistě vyřešilo, kdyby Turecko vstoupilo do EU a tudíž by došlo ke sjednocení celého ostrova. Referendum o sjednocení ostrova je aktuálně v jednání.

54

Situaci o přístupu do Severní turecké republiky vysvětluje Onur Şener, žijící v severní Nikósii, který byl velice ochoten a vysvětlil mi tuto problematiku. Naše diskuse probíhala většinou prostřednictvím e-mailu. V následujícím textu ho cituji, tudíž chyby v angličtině i gramatice jsem ponechala. „Others countries don´t recognize Turkish side. We have embargo over North Cyprus. That’s the reason we don´t have direct flights from other countries so tourism develop under difficult conditions here. Greeks organize bad propagandas about North so people think that this is not safe place but it is very safe place. Even safer than Greek side because of small population. Unfortunately, people think that Turkey invaded and divided the island but there are reasons behind the consequences. We have lovely beaches here and North Cyprus more natural. Not commercialized”. [ Onur Şener, 2012]. Následuje volný překlad z angličtiny. Pan Onur říká, že žádná jiné země neuznává tureckou stranu, pouze samotné Turecko. Severní Kypr je podřízen mezinárodnímu embargu. To je hlavní důvod, proč neexistují přímé lety z jiných zemí, a proto se zde turistický ruch rozvíjí za tak složitých podmínek. Řekové prohlašují špatné informace o té severní části a z toho důvodu si lidé myslí, že to není bezpečné místo. Ale Onur říká, že je to velmi bezpečné místo, dokonce bezpečnější než na té jižní straně a to z důvodu malého počtu obyvatel. Bohužel lidé si myslí, že právě Turci do toho ostrova vpadli a rozdělili ho, ale důvody jsou jiné. Na severu jsou nádherné pláže a celá část je přírodní. Ne tak zkomercializovaná jako ta jižní. [Volný překlad autorka]

55

Pokud jste tuto destinaci navštívil/a v podobě zájezdu, jednalo se o?

5%

10%

Poznávací zájezd Pobytový zájezd

85% Zájezd jsem si naplánoval/a sama

Graf 14: Typ zájezdu [Zdroj vlastní]

Kypr navštívilo v rámci pobytového zájezdu 19 osob z celkového počtu 22 dotazovaných. 2 osoby se zúčastnily poznávacího zájezdu a pouze 1 člověk si zájezd zorganizoval sám. Z grafu je patrné, že Češi jezdí do této destinace převážně na dovolenou. Poznávací zájezd uskutečnili pouze dva lidé, z čehož opět vyplívá, že cestovní kanceláře mají další výzvu pro realizaci poznávacích zájezdů.

56

Zjišťovali jste si nějaké informace před vycestováním na Kypr?

9%

23%

68%

Ano, důležité informace jsem si vyhledal/a na internetu Všechny potřebné informace jsem získal/a u CK/CA

Graf 15: Informovanost turistů o ostrově [Zdroj vlastní]

68 % dotázaných veškeré potřebné informace získali u své pořádající cestovní kanceláře. 5 % zvolilo nejjednodušší a nejrychlejší volbu vyhledávání informací, a tím je internet. Pouze 2 osoby si nezjišťovaly vůbec nic. Těžko říct, zdali znali podmínky vstupu na ostrov nebo jim to bylo jedno. Jaký byl hlavní důvod Vaší cesty?

0% 0%

0% 0% 0% Poznávání památek Dovolená, relaxace

4% 14%

9%

Služební cesta Studijní vzdělávací pobyt

73%

Aktivní dovolená Welness a spa Kulturní akce Nakupování Jiné důvody

Graf 16: Důvod cesty na Kypr [Zdroj vlastní]

57

Respondenti měli možnost vybrat jednu z osmi nabízených odpovědí nebo napsat jiné důvody, které v nabídce nebyly. Hlavním důvodem se jednoznačně stala dovolená a relaxace (73 %). Celkem 3 osoby, což je 9 %, považovaly za hlavní cíl cesty poznání místních památek. Protože byl můj dotazníkový výzkum vyplňován také pracovníky cestovních kanceláří, není divu, že 2 osoby z nich (4 %) byly na služební cestě. Jedna osoba odpověděla, že na Kypru vykonávala studijní praxi, kterou jí zařídila škola. Nikdo z odpovídajících nezaškrtl studijní vzdělávací pobyt, aktivní dovolenou, wellnes a spa, kulturní akce ani nakupování. Výsledky tohoto grafu mě utvrzují v tom, že čeští občané nemají mnoho informací o přírodní kráse tohoto ostrova, neboť Kypr je přímo ideálním místem pro aktivní dovolenou. Jak dlouho jste na Kypru pobýval/a?

0% 5% 10% 3–6 dní 7–11 dní

85%

12–16 dní 17 dní a více

Graf 17: Délka pobytu na Kypru [Zdroj vlastní]

U této otázky respondenti zaškrtávali jednu ze čtyř nabízených odpovědí. Záměrně jsem zvolila první možnost výběru délky pobytu na ostrově 3–6 dní, protože na kratší dobu by se sem z důvodu ceny letenky ani nevyplatilo letět a ani jsem nepředpokládala, že by to někdo mohl zaškrtnout. Z grafu jasně vyplívá, že do této destinace lidé jezdí na 7–11 dní, což je průměrná doba pobytu na dovolené. Delší dobu 12–16 dní zde pobývalo 10 % mých respondentů, což jsou 2 osoby. Z výsledků předchozí otázky si vysvětluji jednu osobu, která zaškrtla délku svého pobytu více jak 17 dní, neboť zde vykonávala

58

studijní praxi. Tyto výsledky mě nijak nepřekvapily, neboť jsem předpokládala, že většina odpoví délku pobytu zhruba týden. Byli jste spokojeni s úrovní služeb cestovního ruchu v porovnání cena versus kvalita? 0% 0% 0%

9% Rozhodně ano Spíše ano Nevím 91%

Spíše ne Rozhodně ne

Graf 18: Spokojenost s úrovní služeb [Zdroj vlastní]

Stejně jako u předchozí otázky respondenti měli na výběr jednu ze čtyř odpovědí. Z tohoto grafu jasně vyplývá, že 91 % mých respondentů byli na Kypru s úrovní služeb v poměru s cenou rozhodně spokojeni, což je pro předpoklady turistického ruchu na ostrově velmi pozitivní. Jenom 2 osoby si nebyly zcela jisty, proto zvolily odpověď spíše ano. Nikdo ale neuvedl, že by byl z části nespokojený nebo zcela nespokojený. Tento graf jasně zobrazuje, že cena odpovídá kvalitě služeb. S výsledky tohoto grafu zcela souhlasím, neboť jsem během svého tříměsíčního pobytu na ostrově poznala, že turistovi jsou opravdu poskytnuty kvalitní služby v poměru s cenou.

59

Doporučil/a byste návštěvu tohoto ostrova svým přátelům? 0%

Určitě ano Spíše ano 100%

Ano Spíše ne Určitě ne

Graf 19: Doporučení návštěvy ostrova [Zdroj vlastní]

Na základě předchozích grafů se dalo odhadnout, jak tyto výsledky dopadnou. Kypr zaujal všechny natolik, že by ho určitě doporučili svým známým nebo kamarádům. Je patrné, že všichni si svou otázkou byli zcela jisti, protože nikdo z 22 dotazujících neuvedl prosté ano, ale všichni napsali určitě ano. Nikdo tedy neuvedl, že by ho nedoporučil nebo spíše nedoporučil. S těmito výsledky taktéž plně souhlasím, neboť Kypr je ostrov, který by měl navštívit opravdu každý z nás. Tyto výsledky jsou jasným předpokladem pro rozvíjející se cestovní ruch na Kypru. Pozitivní doporučení destinace od známých a přátel je velmi ovlivňujícím faktorem pro výběr dovolené, a to znamená zvýšený příjezd českých turistů.

60

Kdo/co Vás motivoval/o k návštěvě této destinace?

0%

5%

9%

18%

18%

Dobré recenze od přátel Reklamy na internetu Pracovníci CK/CA

50%

Časopis Televize, rádio Nikdo/nic, rád/a cestuji

Graf 20: Motivace návštěvy ostrova [Zdroj vlastní]

Přesná polovina dotazujících odpověděla, že hlavní motivací realizace cesty do této destinace byly reklamy na internetu. V současné době je internet čím dál více ovlivňujícím faktorem, a proto není divu, že na tuto otázku odpovědělo celkem 11 osob. Dobré recenze od přátel motivovalo 18 % respondentů, stejně tak jako 18 % zlákali pracovníci cestovních kanceláří nebo agentur. Necelých 9 % oslovených lidí se nenechali motivovat ničím, mají svou představu a nejspíše chtěli navštívit a poznat novou zemi. Pouze 5 % se nechalo inspirovat televizí nebo rádiem. Na další otázky odpovídalo 225 osob, které Kypr ještě nikdy nenavštívili.

61

3. Láká Vás návštěva Kypru?

19% 11% 70%

Ano Ne Nevím

Graf 21: Zájem o návštěvu Kypru [Zdroj vlastní]

Na tuto otázku odpovídalo celkem 225 respondentů, kteří Kypr ještě nikdy nenavštívili. Velmi pozitivním výsledkem pro celý můj výzkum je, že skoro tři čtvrtiny (70 %), neboli 158 respondentů, by se na tento ostrov rádo podívalo. Dalších 19 % nebyli zcela rozhodnuti, a proto zvolili odpověď nevím. Podle mého názoru by se ale těchto 42 osob dalo snadno a rychle do této destinace zlákat. Pouze 25 osob uvedlo, že je Kypr vůbec neláká, což si myslím, že z celkového počtu odpovídajících na tuto otázku je pořád ještě pozitivní zpráva. Další 2 otázky jsou určeny pro ty, které tento středomořský ostrov láká. Respondenti, kteří zaškrtli odpověď nevím nebo že se do této země podívat nechtějí, pokračuji otázkou č. 5.

62

4.1 Uveďte hlavní důvody, proč byste tuto destinaci chtěl/a navštívit. (označte max. 2 odpovědi)

Azurové moře, písečné pláže, korálové zátoky Poznání místní kultury a zvyků

1% 2%

15%

3%

51% 18% 3%

7%

Přírodní zajímavostí, národní parky Kulturní památky, historie Aktivní dovolená Zdokonalení cizího jazyka Jistota slunečné dovolené Jiné důvody

Graf 22: Hlavní důvody návštěvy ostrova [Zdroj vlastní]

Tato otázka byla určená skupině 158 osob, které tento ostrov ještě nenavštívily, ale velice rádi by se sem někdy podívaly. Více jak polovinu mých respondentů inspiruje průzračné azurové moře, písečné pláže a korálové zátoky (51 %). Poznání kulturních památek a zájem o historii zaujalo 18 %. Dalším lákadlem návštěvy ostrova je jistota, že budou mít slunečnou dovolenou (15 %). Pozadu nezůstává ani poznávání místní kultury a zvyků (7 %). S 3% zájmem se setkaly přírodní zajímavosti a národní parky, ale také aktivní dovolená, jako je například potápění, cyklistika, nebo golf. Zdokonalení cizího jazyka jako důvodem návštěvy ostrova zaujali 2 %. Při zaškrtnutí odpovědi jiné důvody zazněla práce u moře a místní likérové víno Commandaria (1 %). Tento graf opět ukázal, že největší chloubou ostrova je čisté azurové moře, kulturní a historické památky, ale také jedinečné klima s poměrně stálým slunečným počasím po celý rok.

63

4.2 Co Vám brání v realizaci cesty na Kypr? (označte max. 2 důvody)

12%

5% 2%

Omezené finance Strach z létání

5% 4%

44% 25%

Nedostatek volného času Věk

3%

Jazyková bariéra Rodinné důvody Zdravotní důvody Jiný důvod

Graf 23: Překážky bránící respondentům v návštěvě Kypru [Zdroj vlastní]

Na tuto otázku odpovídalo 225 lidí, kteří v mém výzkumu projevili zájem Kypr navštívit. Cílem bylo zjistit nejčastější důvody, které komplikují realizaci cesty na ostrov. Zaměřila jsem se na odstranění těchto překážek. Respondenti měli na výběr sedm možností, ze kterých mohli vybírat nanejvýš dvě odpovědi. Z výše zpracovaného grafu vyplývá, že největší překážkou pro české turisty je nedostatek financí. Kypr je všeobecně drahá destinace a toho si jsou respondenti vědomi. Doprava na Kypr je možná pouze leteckou dopravou a od toho se odvíjí i cena letenky. Na ostrově jsou ceny vysoké a pro nás Čechy značně předražené, a to hlavně díky vysokému počtu turistů z Anglie, Ruska a Německa. Výzkum prokázal, že velká skupina lidí (25 %) nenavštívila Kypr z důvodu nedostatku volného času. Podle mého názoru se tato odpověď netýkala pouze této destinace, ale všeobecně cestování. Tyto výsledky mě velmi překvapily. Podle mého názoru si lidé hledají důvody proč necestovat, a proto uvedli nedostatek času jako jeden ze svých důvodů. 27 osob uvedlo rodinné problémy jako hlavní důvod, který jim brání v cestování (12 %). Pod těmito problémy si můžeme představit situaci, kdy se rodina musí starat o starší členy. Kvůli zdravotnímu stavu by na ostrov nemohla odletět 5% menšina mých respondentů. Na stejné úrovni se umístila jazyková bariéra (5 %). Na Kypru jsou úředními jazyky řečtina a kyperština, i přesto se na ostrově domluvíte běžně anglicky. 4 % uvedlo věk jako 64

bariéru v cestování. 3 % osob odmítá cestovat letadlem z důvodu obavy z létání. Jiné důvody uvádějí 2 % dotazovaných, konkrétně bezpečnost na ostrově, politické konflikty a obava z nemoci. Cesta na Kypr nemusí být vždy značně finančně náročná. Pokud si letenku vyberete s dostatečným předstihem, je velká pravděpodobnost, že seženete letenku i za čtyři tisíce korun. Ze své zkušenosti doporučuji internetovou stránku www.letenky-servis.cz, kde si zadáte zemi odletu, příletu a tento webový portál vám vyhledá nejlevnější cenu. Ostrov doporučuji navštívit v srpnu nebo na začátku září, kdy končí hlavní sezóna a ceny znatelně padají. Pokud klienti cestují s českou cestovní kanceláří, tak za ně všechno vyřídí český delegát. Následující otázky jsou již určeny všem 247 zúčastněným.

4. Jakou maximální částku jste schopen/schopna investovat za 10denní dovolenou v zahraničí? (Cena je konečná včetně letecké dopravy, ubytování, stravy all inclusive, cestovního pojištění a útraty na dovolené).

1% 1%

6% 29%

15%

Méně než 10 000 Kč/os. 10 001 Kč – 15 000 Kč/os. 15 001 Kč – 20 000 Kč/os.

47%

20 001 Kč – 25 000 Kč/os. 25 001 Kč – 30 000 Kč/os. Více než 30 000 Kč/os.

Graf 24: Útrata za dovolenou [Zdroj vlastní]

Jak jsem již zmínila výše, této otázky se zúčastnilo všech 247 osob, stejně jako u těch následujících. Tato otázka je spíše obecnějšího charakteru, tedy nezaměřuje se pouze na Kypr, ale i na ostatní destinace.

65

Podle výsledků mého výzkumu na tuto otázku jednoznačně vyhrála odpověď útrata za dovolenou v cenovém rozmezí 10 001–15 000 Kč/osobu. Tuto variantu zvolilo 117 osob, což představuje 47 % z celkového počtu odpovídajících. To znamená, že Češi si sice chtějí užít a dopřát si komfortu na dovolené, ale na druhou stranu nehodlají příliš utrácet. Útratu do deseti tisíc by bylo schopno investovat 29 %, což představuje 72 osob. Z tohoto výsledku je patrné, že lidé jsou rozmlsaní ze současné nabídky levných leteckých zájezdů do afrických zemí nebo by za dovolenou prostě víc nedali. Dalších 35 lidí by za dovolenou utratilo více jak 15 000 Kč/osobu, ale ne více jak 20 000 Kč/osobu (15 %). 6 % je schopno investovat za tento typ dovolené v rozmezí 20 001 Kč–25 000 Kč/osobu (15x). Další 2% menšina neboli 5 osob si může dovolit dovolenou za více jak 25 000 Kč, ale ne více jak 30 000 Kč/osobu. Pouze 1 osoba si může dovolit zájezd za více jak 30 000 Kč/osobu. 5. Je pro Vás důležité přímé letecké spojení?

18%

0

21%

Ano, přestupy na letišti jsou nepřijatelné Ne, přestupy mi nevadí

61% Nevím, ještě nikdy jsem neletěla

Graf 25: Důležitost přímého spojení [Zdroj vlastní]

Z důvodu existence přímých letů pouze na jižní řeckou část, je důležité znát preference potenciálních turistů, co se spojení týče. Důležitost této otázky považuji opravdu za vysokou, neboť tyto výsledky mě pomohly k vyhodnocení zajímavých myšlenek a nápadů. Jak jsem již zmínila výše, na tureckou stranu se turisté mohou dostat pouze s přestupem v Turecku. Z tohoto grafu plyne, že 61 % turistů s leteckými přestupy nemá problémy a nevadí jim. Bohužel 21 % považuje přímé letecké spojení za velmi důležité 66

a jiné pro ně nepřichází v úvahu. 18 % mých respondentů ještě nikdy neletělo, a tak nedokázalo posoudit, co letecké přestupy obnáší. Velmi pozitivní zprávy do tohoto výzkumu přineslo 151 lidí, kterým by mezipřistání v Turecku nevadilo. Tyto výsledky mi přinesly nápad pro zvýšení příjezdů turistů na severní část Kypru. Severní část by se potenciálně mohla stát stejně tak turisticky osídlenou částí jako ta jižní. Podle Onura Şenera, žijícího na severu, je Turecká republika ještě hezčí než ta jižní. Hlavním problémem je, že na tuto část prakticky neexistují přímé lety. Podle mého výzkumu by většině turistů mezipřistání na letišti v Ercan nevadilo, navrhla bych tedy naplánovat více letů s mezipřistáním v Turecku a vybudování zde většího počtu hotelů. Tím by se jistě rozšířil cestovní ruch na celém ostrově. 6. Myslíte si, že příjezd turistů je velkým finančním přínosem pro cestovní ruch na Kypru? 1%

26%

0%

41%

Určitě ano Spíše ano

32%

Nedokážu posoudit Spíše ne Určitě ne

Graf 26: Finanční přínos turistů pro cestovní ruch [Zdroj vlastní]

V této otázce lidé vyjadřovali svůj názor, zdali je pro Kypr příjezd turistů velkým finančním přínosem. Většina z dotazovaných odpověděla kladně, odpověď „určitě ne“ nepadl ani jednou. 42 % si bylo určitě jisto a 32 % se přiklonilo k odpovědi „spíše ano“. Tuto situaci nedokázalo posoudit 26 %. Zcela si nebyla jista 3 %, neboť se přiklonila k odpovědi „spíše ne“. Nikdo z mých respondentů si nemyslí, že by cestovní ruch nebyl finančním přínosem pro Kypr. Výsledky tohoto grafu ukazují, že většina odpovídajících 67

věděla nebo alespoň tušila, že turistický cestovní ruch představuje pro ostrov jeden z největších finančních příjmů. 7. Znáte nějaké cestovní kanceláře, které prodávají zájezdy na Kypr?

47%

53% Ano Ne

Graf 27: Znalost cestovních kanceláří [Zdroj vlastní]

V této otázce jsem záměrně využila tzv. polootevřený typ, abych získala více odpovědí. Cílem této otázky bylo zjistit, jaký přehled mají respondenti o cestovních kancelářích, které prodávají zájezdy na Kypr. Po zpracování všech 247 odpovědí jsem zjistila, že nadpoloviční většina (53 %), tedy 131 osob se domnívala, že znají CK prodávající Kypr nebo je opravdu znala. Ostatních 47 % neboli 116 lidí neznali žádnou takovou cestovní kancelář. Z výsledků jsem vyhodnotila, že 104 respondentů odpověděli na tuto otázku správně. Zazněly cestovní kanceláře jako je Fischer (30x), Čedok (18x), Exim Tours (17x), Blue Style (15x), Firo Tour (14x), VTT (7x), Alex (5x), Redgreentours (3x). 27 osob se domnívalo, že cestovní kanceláře znají nebo si vědomě tiplo. Respondenti si často pletli kancelář s cestovní agenturou. Zde zazněla odpověď jako Invia (7x), Kovotour (6x), Student Agency (4x).

68

8. Jaké je Vaše pohlaví?

45%

55% Ženy Muži

Graf 28: Pohlaví respondentů [Zdroj vlastní]

Z celkových 247 zúčastněných respondentů odpovídalo 55 % žen a 45 % mužů. Tento výsledek můžeme považovat za srovnatelný, neboť 5% rozdíl je při takovém počtu dotazovaných zcela zanedbatelný. 9.

Jaká je Vaše věková skupina?

8% 16%

21% Do 20 let

19%

21-30 37%

31-40 41-50 55 let a více

Graf 29: Věk respondentů [Zdroj vlastní]

69

V mém dotazníkovém výzkumu jsem se také chtěla dozvědět věkovou strukturu mých respondentů. Podle mých očekávání odpovídalo nejvíce osob ve věkové skupině 21 – 30 let (37 %). Převaha této věkové kategorie je dána hlavně tím, že dotazník byl umístěn na sociální síti Facebooku a internetu. 21 % tvořila věková skupina 31 – 40 let. 8% zastoupení měla nejmladší věková kategorie do 20 let. Lidé v rozmezí 41 – 50 let v grafu zaujímají 16 %. Nejmenší skupinou se stali respondenti věku 55 let a více (8 %).

2.3 Celkové shrnutí výsledků dotazníkového šetření Velice mě potěšila ochota oslovených lidí zúčastnit se mého dotazníkového šetření na toto téma. Největším překvapením pro mě byla 80% úspěšnost návratu rozeslaných emailů a dokonce 100% úspěch z osobního dotazování. Z celkových 129 odeslaných emailů se mi jich vrátilo celkem 103. Na sociální síti Facebook dotazník vyplnilo 42 respondentů. Osobního dotazování se zúčastnilo 72 osob, od kterých se mi vrátilo všech 72 dotazníků. Zjištěné výsledky tohoto výzkumu odpovídaly mému očekávání. Čeští turisté o existenci Kypru vědí a mají na něj většinou pozitivní náhled. Většině oslovených respondentů se při první zmínce o Kypru vybavilo moře, řecký ostrov, dovolená, slunce, pláže a památky. Navzdory tomu, že v současnosti zájezdy na Kypr nabízí hodně cestovních kanceláří, ho ale navštívilo pouze malé procento lidí (9 %). Z těchto výsledků mohu potvrdit, že Kypr nepatří mezi nejvyhledávanější destinace ze strany Čechů. Pokud se tam ale rozhodnou vycestovat, tak převážná většina turistů jezdí na dovolenou na jižní část ostrova, která je v současnosti hlavní turistickou destinací. Nejvíce respondentů realizovalo svůj zájezd v podobě komplexního pobytového balíčku od cestovní kanceláře na 7–11 dní. Zhruba polovina získala vše potřebné informace právě u své pořádající kanceláře. Všichni by návštěvu ostrova jednoznačně doporučili svým blízkým a přátelům. Spokojenost turistů s poskytovanými službami na ostrově je v poměru s cenou na vysoké úrovni. Nikdo neuvedl, že by se službami nebyl spokojen. Co se týče ostatních, kteří se na Kypr doposud nedostali, by si přálo ho alespoň jednou navštívit 70 %. A to zejména díky azurovému moři, kulturním památkám a v jistotě slunečné dovolené. Hlavní příčinou menšího počtu českých turistů na Kypru je 70

nedostatek financí. Většina Čechů je ochotna za dovolenou v zahraničí investovat částku 10 000–15 000 Kč/osobu (včetně stravy all inclusive a ostatních výdajů spojených s pobytem). Zájezdy na tento ostrov se pohybují ve vyšší cenové relaci. Velmi významných výsledků pro celý můj výzkum jsem dosáhla v otázce č. 6, která měla zjistit, zdali je přímé letecké spojení pro mé respondenty důležité. 61 % lidí uvedli, že by jim nepřímé lety nevadily, neboť nemají problémy s přestupy. Pokud nadpoloviční většině nevadí mezipřistání na letišti Ercan v Turecku, mohlo by se naplánovat více letů z České republiky na severní tureckou část. Zde bych také navrhla vybudování většího množství hotelů v přímořských lokalitách a tím by se mohl rozšířit cestovní ruch na celém ostrově. Zhruba polovina respondentů zkusila napsat názvy cestovních kanceláří, o kterých si myslí, že prodávají zájezdy na Kypr. Úspěšnost byla téměř 80%. Ostatní si často pletli kancelář s cestovní agenturou. Největší skupinou mých respondentů se staly ženy ve věku 21–30 let.

2.4 Navrhovaná opatření ke zvýšení návštěvnosti Cestovní ruch na Kypru by měl plně využít své možnosti týkající se přírodního a kulturního potenciálu na celém ostrově. Opatření, jak zvýšit povědomí českých občanů o této destinaci je zvýšit reklamu především na internetu, který je dnes nedílnou součástí každodenního života každého z nás. Dalším návrhem je spolupráce mezi tureckou a řeckou částí, která se jistě projeví i v image destinace. Výsledky mého výzkumu jasně prokázaly, že největším problémem malé účasti českých občanů na Kypru je nedostatek financí. Protože pracuji v cestovní agentuře tak vím, že ceny zájezdů na Kypr se pohybují ve vyšších částkách, než je ochota většina respondentů investovat do dovolené (potvrzují výsledky z dotazníku), tedy maximálně 15 000Kč/osobu. Některé zájezdy se ale pohybují jen o pár tisíc korun výš, což nemusí většinu potenciálních cestujících odradit. Cesta ani pobyt nemusí být vždy vysokým finančním nákladem. Doporučuji letenku zakoupit s dostatečným předstihem, neboť tím můžete ušetřit až několik tisíc. Ze své zkušenosti doporučuji internetový webový portál www.letenky-servis.cz, který Vám vyhledá nejlevnější cenu. Nejlepší je ostrov navštívit 71

v srpnu nebo začátkem září, kdy končí hlavní sezóna a ceny za pobyt i za služby jsou v porovnání s hlavní sezónou až o několik tisíc nižší. Podle mého názoru je velká škoda, že severní část ostrova je turisticky málo navštěvovaná oblast, neboť tato část ostrova by mohla být pro turisty další potenciální lákavou nabídkou. Severní turecká republika má ideální přírodní i kulturní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Můj návrh na zlepšení této situace je rozšířit počet cestovních kanceláří, které se soustředí především na severní část ostrova a vybudování dalších hotelů v přímořských letoviscích. Tím pádem by došlo k situaci, kdy domácí nabídka cestovního ruchu roste a zároveň se zvyšuje poptávka. Dalším pozitivem by bylo zastavení současné zvyšování míry nezaměstnanosti. Zaujala mě cestovní kancelář Redgreentours, která vznikla před třemi lety a vnesla do tohoto ekonomického odvětví výbornou myšlenku, a to zaměřit se právě na severní kypr. Pokud by tedy vzniklo více CK, které svoji nabídku zaměřují do této málo navštěvované lokality, mohl by se celkový cestovní ruch na Kypru rapidně zvednout. Velmi důležitým předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu je dobrá reklama. Podle výsledků dotazníků většinu inspirovaly internetové reklamy. Zde se nabízí řešení, aby cestovní kanceláře uváděly své balíčky především na webovém portálu. Je důležité, aby se na těchto stránkách nezkušení klienti dozvěděli vše, co potřebují a také je důležitá aktuálnost informací. Dalším návrhem je zavést u CK specializovaných na severní Kypr diskusní webové stránky, které by byli zpřístupněny všem klientům této CK, kde by mohli předávat svoje zkušenosti a poznatky dalším potenciálním klientům. Mohlo by dojít k odbourání všech fiktivních domněnek a to zejména o bezpečnosti této oblasti. Minulý rok se ze všech stran začaly šířit informace o řecké krizi, která táhne ke dnu i Kypr. Kyperský bankovní sektor má v rukou mnoho závazků řeckých firem i domácností, což by mohlo ohrozit zdraví celé ekonomiky. Pokud se ale na tuto problematiku podíváme z oblasti cestovního ruchu, mohlo by v budoucnu dojít ke snížení cen na ostrově. To by bylo v konečném důsledku značným pozitivem pro turisty.

72

ZÁVĚR Ve své práci jsem se snažila dokázat, že Kypr jako turistická destinace je pro české turisty dosažitelným cílem. Při psaní této práce jsem se dozvěděla plno nových a zajímavých informací. A to zejména při studování historie ostrova, která je součástí dnešní politické situace. V teoretické části jsem ostrov představila a charakterizovala. Následně jsem zhodnotila předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu z hlediska přírodních, kulturních, dopravních a materiálně-technických předpokladů. Detailně jsem se zaměřila na přírodní a kulturní bohatství, neboť tam jsou hlavní důvody, proč turisté tento ostrov navštěvují. Charakterizovala jsem cestovním ruch, který představuje největší finanční příjem Kypru. Zjistila jsem, že největší zdrojovou zemí je Velká Británie (50 %), dále Rusko, Německo, Řecko. Česká republika se řadí až na 21. příčku. To byl také důvod, proč jsem o Kypru psala. Celá má práce je doplněna informacemi z cestovních průvodců, katalogů cestovních kanceláří, knih, také zkušenostmi místního Kypřana Onura Şenera, ale i mými poznatky, které jsem během mého pobytu na ostrově získala. V praktické části jsem pomocí dotazníkového šetření provedla marketingový výzkum, kterého se zúčastnilo 247 občanů České republiky. Jeho hlavním cílem bylo zjistit povědomí českých turistů o Kypru a jejich zájem o navštívení této destinace. Výsledky marketingového výzkumu ukázaly, že čeští turisté o Kypru jako řeckém ostrově vědí a mají na něj pozitivní náhled. Z dotazníků vyplývá, že ho navštívilo pouze 9 % českých turistů, ale 70% většina by ho jednou ráda navštívila. Největší překážkou návštěvy jsou omezené finance. Jako návrh na zvýšení příjezdu českých turistů doporučuji zájezd na Kypr zakoupit v podobě „last moment“ nebo dokonce „super last moment“. Dalším návrhem na zlepšení je navštívit ostrov v srpnu nebo začátkem září, kdy končí hlavní sezóna a ceny za pobyt i za služby jsou až o několik tisíc nižší. Pokud si turisté zájezd na ostrov zařizují sami, tak doporučuji letenku zakoupit s dostatečným předstihem, neboť tím opět ušetří. Dalším návrhem je spolupráce mezi tureckou a řeckou částí, která se jistě projeví i v image destinace. 73

Severní část Kypru má očividné přírodní i kulturní předpoklady pro cestovní ruch. Je velká škoda, že tato oblast není turisty prakticky navštěvována. Hlavním důvodem minimálního turistického ruchu je, že severní část nemá přímé letecké spojení s ostatními zeměmi. Velmi přínosné výsledky mi přinesl dotazníkový výzkum. Většina respondentů odpověděla, že by jim nevadilo mezipřistání během letu. Můj návrh na zlepšení této situace je rozšířit počet cestovních kanceláří, které se soustředí především na severní část ostrova a vybudování dalších hotelů v přímořských letoviscích. Dalším návrhem je zavést u CK specializovaných na severní Kypr diskusní webové stránky, které by byly zpřístupněny všem klientům této CK, kde by mohli předávat svoje zkušenosti a poznatky dalším potenciálním klientům.

74

SEZNAM TIŠTĚNÝCH ZDROJŮ BÖTIG, Klaus. Kypr: 17. 2. vyd. Praha: Jan Vašut, 2003, s. 128. Merian live!. ISBN 807236-244-5. HOLEČEK, M., MARIOT, P. Zeměpis cestovního ruchu: učebnice pro hotelové a jiné střední školy: příručka průvodce cestovního ruchu. Praha: Nakladatelství České geografické spol., 1999. Katalog VTT Léto: Řecko, řecké ostrovy a Kypr 2012 Katalog FISCHER Letní dovolená u moře: Kypr, Kréta, Rhodos, Kos, Zakynhtos, Korfu 2012 MARIĆ, Vesna. Kypr. Svojtka, 2009, s. 268, Lonely Planet: z řady průvodců. ISBN 978-80-256-0271-3. NELLES, Günter. Kypr. Praha: GeoCenter International, 1994, s. 256. ISBN 3-88618206-1. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448s. VYSTOUPIL, J., et al. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ŽENÍŠEK, Marek; ŠANC, David a kol. Commonwealth: Politické systémy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, s. 276. ISBN 978-80-7380-078-9.

75

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ [1] Cyprus: Introduction to Cyprus [online]. 2008 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: [2]

Minutex:

Kypr

[online].

2009-2012

[cit.

2012-02-14].

Dostupné

z:

[3]

Catamarane: Potápění na Kypru [online]. 2006 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z:

[4] Velvyslanectví Kyperské republiky v Praze: všeobecné informace [online].2006-2012 [cit.2012-02-21]. Dostupné z: [5] Poznejte Kypr, ostrov bohyně krásy Afrodité i biskupa Larnackého. [online]. roč. 2008 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: [6] BusinessInfo: Základní informace o teritoriu Kypr [online]. 1997-2011, 1.12.2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: [7] Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 19.3.2012 [cit. 2012-03-20]. Kypr. [8] Státní vlajky států světa: Vlajka Kypr [online]. 2007 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: [9] MOJE CESTY.NET: Kypr. [online]. [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: [10] Mapy.cz. [online]. [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: [11] Eximtours: Kypr [online]. 2009 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: 76

[12] Worldisland: Kypr - info o Kypru [online]. 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: [13]

I15.cz:

Kypr

[online].

2001-2012

[cit.

2012-03-27].

Dostupné

z:

[14] Cyprus 44: Dějiny Severního Kypru [online]. 2001-2012 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: [15]

Turismo:

Historie

Kypru

[online].

[cit.

2012-03-20].

Dostupné

z:

[16] Travelon.cz: Kypr: mapa destinace. [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: [17] Řekyně: Historie Kypru [online]. 2007 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: [18] Geo-Evropa: Historie Kypru [online]. 14.2.2008 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: [19] BusinessInfo: Kypr: Vnitropolitická charakteristika [online]. 2007-2011, 1.12.2011 [cit. 2012-04-5]. Dostupné z: [20] Velvyslanectví Kyperské republiky v Praze: Velvyslanectví [online]. 2006-2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: [21] Kypr.info: Přírodní podmínky [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: [22] Web-Greece: Cyprus: Geography and Morphology [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: [23] Treknature: Akamas Peninsula [online]. 2008 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: 77

[24] EarthTrends: Biodiversity and Protected Areas - Cyprus [online]. 2003 [cit. 201204-21]. Dostupné z: [25]

Mundo:

[online].

Fauna

©

2008

[cit.

2012-04-25].

Dostupné

z:

[26]

Treknature:

Mouflon

[online].

2012

[cit.

2012-04-25].

Dostupné

z:

[27] Numista: 5 Euro Cent [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: [28] Kypr.cz: Podnebí [online]. © 2009-2010 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: [29] Orbion.cz: Kypr - národní parky [online]. 2007-2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: [30] Visitcyprus.com: Pamětihodnosti a památky [online]. [cit. cit. 2012-04-26]. Dostupné z: [31] WorldHeritageSite: Cyprus [online]. 1997-2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: [32] Mountains travel photography: Cyprus [online]. 2011 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [33] Kypr: Památky a muzea: Královské hrobky [online]. © 2009-2011 [cit. 2012-0428].

Dostupné

z:


muzea/kralovske-hrobky#gallery>

78

[34] Kypr.travel.cz: Zelené pondělí [online]. 19.1.2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: [35]

Cyprus:

Interaktivní

mapa

[online].

[cit.

2012-04-30].

Dostupné

z:

[36] Aphroditewaterpark: Prices & Offers [online]. 2010 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: [37] Fasouri-watermania: pricelist [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: [38] World Tourism Organization UNWTO: annual report a year of recovery 2010 [online].

2010

[cit.

2012-04-30].

Dostupné

z:


1.amazonaws.com/storageapi/sites/all/files/pdf/final_annual_report_pdf_3.pdf> [39] CYPRUSNET: Cyprus Tourism [online]. © 2004-2012, 2005 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: [40] Ministry of finance: Other data [online]. Republic of Cyprus, © 2011 - 2012, 30.4.2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: [41] TOURISM-REVIEW.CZ: Kypr zažívá nejlepší rok za posledních 10 let [online]. © 2010, 27.2.2012 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z:

79

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Složení obyvatelstva Kyperské republiky Graf 2: Demografické složení obyvatelstva Graf 3: Věkové složení obyvatel Graf 4: Náboženství na Kypru Graf 5: Průměrné teploty vzduchu a moře na Kypru Graf 6: Počet hotelů v období 2000 a 2012 Graf 7: Vývoj počtu turistů na Kypru v letech 2009 – září 2011 Graf 8: Podíl služeb na tvorbě HDP Graf 9: Počet turistů na Kypru v roce 2011 Graf 10: Představa českých turistů o Kypru Graf 11: Pohled na Kypr jako exotickou destinaci Graf 12: Návštěvnost Kypru Graf 13: Návštěvnost lokalit na Kypru Graf 14: Typ zájezdu Graf 15: Informovanost turistů o ostrově Graf 16: Důvod cesty na Kypr Graf 17: Délka pobytu na Kypru Graf 18: Spokojenost s úrovní služeb Graf 19: Doporučení návštěvy ostrova Graf 20: Motivace návštěvy ostrova Graf 21: Zájem o návštěvu Kypru Graf 22: Hlavní důvody návštěvy ostrova Graf 23: Překážky bránící respondentům v návštěvě Kypru Graf 24: Útrata za dovolenou Graf 25: Důležitost přímého spojení Graf 26: Finanční přínos turistů pro cestovní ruch Graf 27: Znalost cestovních kanceláří Graf 28: Pohlaví respondentů Graf 29: Věk respondentů

80

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Socha bohyně Afrodité v muzeum v Nikósii Obrázek 2: Oficiální vlajka Kyperské republiky Obrázek 3: Poloha Kypru ve světě Obrázek 4: Zelená linie rozdělující ostrov na dvě části Obrázek 5: Správní členění Kypru Obrázek 6: Pohoří na Kypru Obrázek 7: Soutěska Akamas Obrázek 8: Kyperský muflon a 5 Euro cent Obrázek 9: Kostel Agios Nikolaos tis Stegis Obrázek 10: Královské hrobky v Pafosu Obrázek 11: Národní letecká společnost Cyprus Airways Obrázek 12: Interaktivní mapa zobrazující letiště a přístavy na ostrově Obrázek 13: Interaktivní mapa zobrazující množství ubytovacích zařízení

81

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Dotazník z pohledu českého turisty Vážení respondenti, jmenuji se Veronika Ederová a jsem studentkou bakalářského studia oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. V rámci své bakalářské práce provádím výzkum na téma „Pohled českého turisty na významnou turistickou destinaci Kypr“. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění krátkého dotazníku, který mě bude velmi nápomocný při řešení dané problematiky. Tento dotazník je zcela anonymní a slouží pouze pro účel bakalářské práce. Předem Vám děkuji za vyplnění. Vaše odpovědi zvýrazněte/zakřížkujte nebo doplňte.

1. Co se Vám vybaví jako první, když se řekne „Kypr“.

2. Považujete Kypr za exotickou destinaci?   

Ano Ne Nevím

3. Už jste někdy navštívil/a Kypr?  

Ano Ne (přejděte na otázku č. 4)

3.1 Jakou část Kypru jste navštívil/a?  Severní tureckou část (Severní Nikósie, Kyrenia)  Jižní řeckou část (Limassol, Larnaca, Protaras, Aqia Napa, Paphos) 3.2 Pokud jste tuto destinaci navštívil/a v podobě zájezdu, jednalo se o?  Poznávací zájezd  Pobytový zájezd  Zájezd jsem si naplánoval/a individuálně 3.3 Zjišťovali jste si nějaké informace před vycestováním na Kypr?  Ano, důležité informace jsem si vyhledal/a na internetu  Všechny potřebné informace jsem získal/a u CK/CA  Ne, nic jsem nezjišťoval/a 82

3.4 Jaký byl hlavní důvod Vaší návštěvy?         

Dovolená (relaxace, odpočinek) Poznání místních památek Služební cesta (infocesta) Studijní vzdělávací pobyt (erasmus, jazyková škola) Aktivní dovolená (potápění, cyklistika, golf, atd.) Welness a spa Kulturní akce (festivaly, karnevaly) Nakupování Jiné důvody:

3.5 Jak dlouho jste na Kypru pobýval/a?    

3 – 6 dní 7 – 11 dní 12 – 16 dní 17 dní a více

3.6 Byli jste spokojeni s úrovní služeb cestovního ruchu v porovnání cena vs. kvalita?     

Rozhodně ano Spíše ano Nevím Spíše ne Rozhodně ne

3.7 Doporučil/a byste návštěvu tohoto ostrova svým přátelům?     

Určitě ano Spíš ano Ano Spíš ne Určitě ne

3.8 Kdo/co Vás motivoval/o k návštěvě této destinace?      

Dobré recenze od přátel Reklamy na internetu Pracovníci cestovní kanceláře/cestovní agentury Časopisy Televize, rádio Nikdo/nic, rád/a cestuji

Přejděte na otázku č. 5

83

4. Láká Vás návštěva Kypru?   

Ano Ne (přejděte na otázku č. 5) Nevím

4.1 Uveďte hlavní důvod, proč byste tuto destinaci chtěl/a navštívit? (označte max. 2 odpovědi)       

Azurově průzračné moře, písečné pláže, korálové zátoky Poznání místní kultury a zvyků Přírodní zajímavosti, národní parky, přírodní rezervace Kulturní památky, historie Aktivní dovolená (potápění, cyklistika, golf, atd.) Zdokonalení cizího jazyka Jiné atraktivity

4.2 Co Vás odrazuje od realizace cesty na Kypr? U odpovědi „Mám zájem o jiné destinace“, prosím, napište o které.        

Omezené finance Strach z létání Nedostatek času Věk Jazyková bariéra Rodinné důvody Zdravotní omezení Jiný důvod

5. Je pro Vás důležité letecké spojení?  Ano, přestupy na letiště jsou zbytečně dlouhé  Ne, přestupy mi nevadí  Nevím, ještě jsem nikdy neletěl/a 6. Jakou max. částku jste schopen/schopna investovat za 10 denní dovolenou v zahraničí? (cena konečná včetně povinných příplatků)     

Méně než 10 000 Kč/os. 15 001 Kč – 20 000 Kč/os. 20 001 Kč – 25 000 Kč/os. 25 001 Kč – 30 000 Kč/os. Více než 30 000 Kč/os.

84

7. Myslíte si, že příjezd turistů je velkým finančním přínosem pro cestovní ruch Kypru?     

Určitě ano Spíše ano Nedokážu posoudit Spíše ne Určitě ne

8. Je pro Vás důležité přímé letecké spojení?  Ano, přestupy na letiště jsou zbytečně dlouhé  Ne, přestupy mi nevadí  Nevím, ještě nikdy jsem neletěl/a 9. Znáte nějaké cestovní kanceláře, které prodávají zájezdy na Kypr?  Ne  Ano 9. Jaký typ zájezdu byste preferoval/a?    

Pobytový Poznávací Kombinovaný Zájezd bych si zařídil/a zcela sám

10. Jaké je Vaše pohlaví?  Žena  Muž 11. Jaká je Vaše věková skupina?     

Do 20 let 21-30 31-40 41-50 55 let a více

Děkuji za Váš čas

85