VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Ošetřovatelská péče o pacienty s poruchami sluchu, kompenzační pomůcky a edukace
Bakalářská práce
Autor: Jana Bibrová Vedoucí práce: Mgr. Irena Točíková Jihlava 2014
Anotace: Bakalářská práce se věnuje péči o pacienty s poruchami sluchu a moţnostmi kompenzace jednotlivých sluchových vad. Teoretická část je rozdělena do několika kapitol. Je v ní popsána anatomie sluchového aparátu, rozdělení sluchových vad, diagnostika těchto vad a moţnostmi korekce sluchových vad. Praktická část je zaloţena na kvantitativním výzkumu, na dotazníkovém šetření v konkrétní skupině lidí s vyšetřenou a potvrzenou poruchou sluchu. Snaţí se zjistit, jak velké problémy v komunikaci a začlenění do společnosti mají respondenti s poruchami sluchu, jak dalece jsou informováni o moţnostech kompenzace sluchových vad a jak jsou spokojeni s nabídkou kompenzačních pomůcek. Klíčová slova: sluch, sluchové vady, kompenzační pomůcky, komunikace
Annotation: The thesis deals with the care of patients with hearing difficulties and possible compensation for hearing defects. The theoretical part is divided into several chapters. It describes the anatomy of the auditory system, the distribution of hearing defects, these defects diagnosis and correction of hearing defects. The research is based on a quantitative research which is questionnaire in a particular group of people with identified and confirmed hearing loss. Trying to find out how big are the communication problems and social inclusion of respondents with hearing loss and how far they are informed about the possibility of compensation of hearing impairments and how satisfied they are with assistive devices. Key words: hearing, deficiency of hearing, compensation aids, communication
Touto cestou bych chtěla především poděkovat Mgr. Ireně Točíkové, vedoucí bakalářské práce, za metodické vedení, podnětné návrhy a trpělivost. Zároveň chci poděkovat všem svým respondentům, kteří se podíleli na spolupráci při dotazníkovém šetření. Také chci poděkovat rodině za trpělivost a psychickou podporu. V neposlední řadě děkuji i svému oponentovi za cennou kritiku této práce. Všem upřímně děkuji.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ............................................. Podpis
Obsah 1
2
Úvod ......................................................................................................................... 7 1.1
Cíle práce ........................................................................................................... 9
1.2
Hypotézy ............................................................................................................ 9
Teoretická část ...................................................................................................... 10 2.1
Sluch................................................................................................................. 10
2.2
Zvuk ................................................................................................................. 10
2.3
Poruchy sluchu ................................................................................................. 10
2.3.1 2.4
Vyšetření sluchu ............................................................................................... 12
2.4.1
Zkouška řečí .............................................................................................. 13
2.4.2
Zkouška ladičkami .................................................................................... 13
2.4.3
Audiometrické vyšetření ........................................................................... 14
2.5
Klasifikace a hodnocení sluchové poruchy ...................................................... 15
2.5.1
Stupeň sluchové ztráty posouzený vzhledem ke komunikaci ................... 16
2.5.2
Sluchové zkoušky ..................................................................................... 16
2.5.3
Průměrem .................................................................................................. 16
2.5.4
Výpočtem procent dle Fowlera ................................................................. 16
2.5.5
Výpočet podle slovního audiogramu ........................................................ 17
2.6
Léčba sluchových vad ...................................................................................... 17
2.6.1
Léčba převodních poruch sluchu .............................................................. 17
2.6.2
Léčba senzorineurálních poruch sluchu .................................................... 17
2.7
Kompenzační pomůcky.................................................................................... 17
2.7.1
3
Vrozené poruchy sluchu dělené podle věku a fixace řeči ......................... 11
Sluchadla ................................................................................................... 17
2.8
Edukace nedoslýchavých ................................................................................. 18
2.9
Psychosociální důsledky pacientů se sluchovou vadou ................................... 19
2.10
Komunikace se sluchově postiţenou osobou ............................................... 20
2.11
Prevence poškození sluchu hlukem .............................................................. 21
Praktická část ........................................................................................................ 22 3.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 22
3.2
Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 22
3.3
Průběh výzkumu............................................................................................... 23
3.4
Zpracování získaných dat ................................................................................. 23
3.5
Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................... 24
3.6
Diskuze............................................................................................................. 42
3.7
Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 48
4
Závěr ...................................................................................................................... 50
5
Seznam pouţité literatury: ................................................................................... 53
6
Přílohy .................................................................................................................... 57
1 Úvod Téma „Ošetřovatelská péče o pacienty s poruchami sluchu, kompenzační pomůcky a edukace“, je v současné době aktuální vzhledem k demografickému trendu stárnutí naší populace i vzhledem ke zvyšujícímu se vlivu vnějších faktorů na poruchy sluchového aparátu. Vystavení dětí pasivnímu kouření významným způsobem zvyšuje výskyt mnoha onemocnění,
včetně
zánětů
středního
ucha.
Bylo
to
prokázáno
četnými
epidemiologickými studiemi, ale i odhalení mechanismů, kterými tabákový kouř onemocnění vyvolává. Nejvíce jsou chemickým škodlivinám obsaţeným v cigaretovém kouři vnímaví kojenci, batolata a děti v předškolním věku (www.szu.cz). Záněty středního ucha, zejména pokud jsou opakující, či přecházejí do chronického stádia, mohou vést k následnému poškození sluchu, mohou být provázeny meningeálními komplikacemi, zatěţují vyvíjející se organismus dítěte. Bolest, která je obvykle provází, případně nutnost hospitalizace představují pro děti psychický stres. Legislativní opatření omezující kouření na veřejných místech nejsou účinná pro ochranu dětí, které jsou vystavovány cigaretovému kouři především v domácím prostředí (www.prolekare.cz) V některých zemích probíhá úspěšně kampaň „Smoke-free homes" a „Smoke-free cars", motivující kuřáky, aby se zdrţeli kouření v přítomnosti dětí, a vybízející kuřáky, aby přestali kouřit. Tento postup vyţaduje účinnou podporu lékařů, zejména pediatrů, pečujících o děti. Měli by se samozřejmostí upozorňovat kouřící rodiče svých malých pacientů na to, ţe své děti vědomě poškozují (www.prolekare.cz) Reakci sluchu lze zjistit krátce po narození. Screening se provádí jen u rizikových novorozenců, proto se odborná společnost snaţí o zavedení celoplošného screeningu sluchových vad u všech novorozenců. Tím by byla moţnost včasného zachycení moţných sluchových vad a jejich následné řešení a korekce.
7
Čím dříve se u dítěte diagnostikuje porucha sluchu a kompenzuje sluchadly, tím větší je šance, ţe dítě proţije normální dětství. Náš sluchový smysl je po narození plně rozvinutý a sluchové problémy je moţné zjistit jiţ u novorozenců. Je vhodné, aby se sluch dítěte vyšetřil co nejdříve, především, jsou-li v rodině zastoupeny dědičné vady sluchu (www. tribune.cz) Výzkumy prokazují, ţe kromě případů těţkých sluchových vad je vývoj řeči u dětí se sníţeným sluchem srovnatelný s dětmi normálně slyšícími, pokud mají děti přidělena sluchadla do 6 měsíců věku. V první části se zabýváme rozdělením sluchových vad podle toho, v kterém období ţivota vznikly a do jaké míry poté můţe být následná porucha sluchu a tím i ztíţená komunikace s okolím. Dále vyšetřováním sluchových poruch, jejich diagnostikou, moţnou léčbou a korekcí sluchových vad. Praktická část se zabývá zjišťováním, jak klienti řeší svoje sluchové postiţení, zda je jim překáţkou v běţném ţivotě, zda mají problémy v komunikaci v zaměstnání, jak dalece jsou limitování sluchovou vadou. Kdo nerozumí dobře, co slyší, upadne rychle do zvukové samoty. Sníţení kvality ţivota a lidská izolovanost jsou důsledkem. Na závěr bychom rádi uvedli citát od Herakleita, řeckého filosofa: „Díky nemoci známe hodnotu
zdraví,
díky
zlu
hodnotu
dobra,
díky
hladu
sytost,
díky
únavě
odpočinek.“(Marek, 1999, str. 67).
8
1.1 Cíle práce Zjistit, do jaké míry ovlivňují poruchy sluchu klientovo začlenění do společnosti. Zmapovat, jak jsou
klienti s poruchami sluchu spokojeni s nabídkou
kompenzačních sluchových pomůcek.
1.2 Hypotézy Respondenti se střední a těţkou poruchou sluchu mají značné problémy v komunikaci s okolím. Respondenti s poruchami sluchu nemají díky moderním kompenzačním pomůckám problémy v začlenění do společnosti. Více jak třetina respondentů je spokojená s nabídkou pomůcek pro pacienty se sluchovým postiţením. Více jak polovina respondentů nezná aktuální nabídku kompenzačních pomůcek pro pacienty se sluchovou vadou. Méně jak polovina respondentů se sluchovým postiţením nemá informace od sestry a lékaře o sociálních příspěvcích nebo výhodách ZTP. Většina respondentů je pravidelně edukována o ochraně sluchu a aktuální nabídce kompenzačních pomůcek.
9
2 Teoretická část 2.1
Sluch
Sluch je schopnost vnímat zvuky, kterou mají všichni ţivočichové, jenţ jsou vybaveni smyslovým orgánem – uchem. Jeho hlavním úkolem je umoţnit slyšení vnějších akustických signálů. Lidská sluchová oblast je od 19 Hz do 20 000 Hz. Zvuk frekvencí niţších neţ je schopnost lidského vnímání je infrazvuk a zvuk frekvencí vyšších neţ je schopnost lidského vnímání se nazývá ultrazvuk. Nejdůleţitější frekvenční rozsah z hlediska řeči je 200 – 6000 Hz. Vysoké frekvence ale vnímá i člověk. Je s určitostí dokázáno, ţe novorozenec slyší i frekvence kolem a nad 20 000 Hz (Lejska, 2003, str. 13).
2.2 Zvuk Zvuk, který je tvořen podélným kmitáním částic prostředí, prochází zvukovodem a naráţí do bubínku, ten se rozkmitá a vibrace jsou přenášeny přes kladívko, kovadlinku a třmínek do hlemýţdě. Pohyby membrán se přenáší na smyslové buňky, které reagují vysláním nervového vzruchu k sluchovému nervu a k dalšímu zpracování do mozku (Naňka, Elišková, 2009, str. 323).
2.3 Poruchy sluchu Omezená schopnost sluchu se nazývá nedoslýchavost a úplná ztráta sluchu je hluchota. Vady a poruchy sluchu se dělí vzhledem k vývoji řeči. Poruchy sluchu mohou být buď vrozené, nebo získané a dále se dělí na převodní poruchy a senzorineurální vady. Ztráta sluchu známá jako percepční nedoslýchavost, která je nejčastějším typem, je charakterizována poškozením vláskových buněk v kochleárním aparátu. Toto poškození můţe být způsobeno přirozeným stárnutím nebo nadměrným vystavením hlučnému prostředí. V takových případech se vţdy doporučují sluchadla.
10
K takzvané převodní ztrátě sluchu dochází tehdy, jestliţe ušní bubínek, kůstky či membrána bubínku správně nepřenášejí zvukové vibrace do hlemýţdě. Příčinou tohoto druhu ztráty sluchu můţe být chronický zánět, poranění hlavy nebo i těţký porod. Tento druh nedoslýchavosti je moţné napravit chirurgicky. U smíšené ztráty sluchu, která zahrnuje jak převodní tak percepční ztrátu sluchu, je běţným řešením chirurgický zákrok v kombinaci se sluchadlem nebo pouze sluchadlo (Lejska, 2003, str. 23).
2.3.1 Vrozené poruchy sluchu dělené podle věku a fixace řeči Vady a poruchy sluchu u dětí před fixací řeči způsobují pokaţdé poruchu vývoje řeči a tím i omezené komunikační schopnosti. Pokud sluchová vada vznikne časněji, potíţe v komunikaci jsou větší. Geneticky podmíněné U hereditárních vad sluchu geneticky podmíněných můţeme potvrdit nebo jednoznačně předpokládat poruchu genetické informace, která je přenášena z generace na generaci. U hereditárních vad, které jsou děděny autosomálně recesivně, kdy je jedinci předávána dvojice znaků od otce a od matky a získá alespoň jeden nepoškozený, tato vada nenastane. Pokud ale získá od obou rodičů znaky poškozené, tak porucha vzniká (Lejska, 2003, str. 24). Kongenitálně získané Vady sluchu, které dítě získá v průběhu těhotenství nebo během porodu. Důsledkem např. některých infekčních onemocnění (Lejska, 2003, str. 24). Získané poruchy sluchu Poruchy sluchu, které se objeví po narození dítěte. Čím dříve před fixací řeči tato sluchová vada vznikne, tím větší má dopad na komunikační schopnosti dítěte. Hlavní příčinou těchto vad jsou infekční choroby, které zanechávají postiţení sluchu různého stupně.
Onemocnění
centrálního
nervového
systému,
traumata,
onkologická
onemocnění také mohou způsobit různá poškození sluchu. Dále jsou to opakované 11
hnisavé záněty středouší, které mohou poškodit sluch přechodně nebo trvale (Lejska, 2003, str. 24). 2.3.2 Vady a poruchy sluchu po fixaci řeči u větších dětí a dospělých Převodní poruchy sluchu u starších dětí a dospělých Při této nedoslýchavosti je porucha v převodním aparátu ucha. Znamená to, ţe zvuk, který je přiváděný kostní cestou se dobře dostává do zdravého labyrintu, ale zvuk, který je přiváděn vzdušnou cestou, tedy zvukovodem a středouším je oslabený překáţkou. Mohou to být různé příčiny, ať uţ ucpání zvukovodu mazem, cizím tělesem, nádorem, srůsty nebo roztrţením řetězu kůstek, proděravěním blanky bubínku, zánětem nebo traumatem, fixací celého středoušního prostoru při chronických zánětech (Lejska, 2003, str. 27). Senzorineurální vady sluchu u dospělých Tento typ nedoslýchavosti je u dospělých lidí nejčastější. Jako kaţdý lidský orgán i sluchový aparát spolu s věkem stárne. Sluchové buňky odumírají a sluch se stává horším a nastává nedoslýchavost aţ hluchota. Někdy ale můţe nastat nedoslýchavost následkem úrazu nebo můţe nastat poškození sluchu vlivem hluku. Další moţností poškození sluchu je působením toxinů, které vznikají v těle a poškozují jej. Negativní účinky na sluch mají i některé imunitní, krevní a hormonální onemocnění, nebo jsou to látky, přicházející z venčí a poškozují sluch, jako je například nikotin. Ten poškozuje ty nejjemnější cévy ve vnitřním uchu. Některé léky také mohou trvale poškodit sluch. Mezi vzácnější onemocnění poškozující sluch patří nádory (Lejska , 1994, str. 50).
2.4 Vyšetření sluchu Sluch vyšetřujeme běţnou řečí, ladičkami a audiometricky. Můţeme vyšetřovat obě uši zároveň nebo kaţdé ucho zvlášť. Správně provedená sluchová zkouška nám docela dobře napoví, jak bude vypadat audiometrická křivka (Hahn a kol.,2007, str. 36).
12
2.4.1 Zkouška řečí Před vlastní řečovou zkouškou musí pacient absolvovat otoskopické vyšetření, kdy je lékařem prohlédnut vnější zvukovod, kdy mohou být zjištěny změny, srůsty, perforace bubínku, případně odstraněna mazová zátka ze zvukovodu. Při řečové zkoušce zjišťujeme z jaké vzdálenosti je vyšetřovaný schopen opakovat slova. Nejprve se sluch vyšetřuje šepotem a hlasitou řečí. Minimální délka, ze které vyšetřujeme, je 6 m. Místnost, ve které probíhá vyšetřování, by měla být tichá, aby nebylo rušeno vyšetřování pacienta. Vyšetřujeme kaţdé ucho zvlášť a dbáme na to, aby pacient nemohl odezírat. Podle vzdálenosti, ze které vyšetřovaný slyší hlasitou řeč, se rozeznává: Normální sluch – vyšetřovaný slyší všechna slova ze vzdálenosti 6 m Lehká nedoslýchavost – rozumí hlasitou řeč ze vzdálenosti 4 – 6 m Středně těţká nedoslýchavost – 2 – 4 m Těţká nedoslýchavost – 1 – 2 m Velmi těţká nedoslýchavost – pod 1m Praktická hluchota – slyší zvuk, ale slova nerozumí Úplná hluchota – neslyší ţádný zvuk (Kollár, 1974, str.31).
2.4.2 Zkouška ladičkami Tyto zkoušky mohou do určité míry určit, zda jde o poruchu převodní, percepční nebo smíšenou. Jde o běţné ladičkové zkoušky, které byly pojmenovány po svých vynálezcích. Ladičku rozezvučíme a necháme znít poblíţ boltce nebo přikládáme za ucho. Takto se srovnává pacientovo vzdušné a kostní vedení – Rinného zkouška, srovnání kostního vedení obou uší – Weberova zkouška, kde se srovnává kostní vedení vyšetřovaného a vyšetřujícího – Schwabachova zkouška. Tato zkouška je validní, za předpokladu, ţe vyšetřující má v pořádku sluch (Kollár, 1974, str. 33).
13
2.4.3 Audiometrické vyšetření Audiometrické vyšetření se provádí pomocí přístroje – audiometru. Výsledkem běţného audiometrického vyšetření je tzv. audiogram. Zanáší se do předtištěného formuláře, na němţ jsou horizontálně zaznamenávány frekvence v Hz, vertikálně hodnoty intenzity v dB. Prahová tónová audiometrie Audiometrické vyšetření se provádí v tichých komorách, které splňují všechny parametry k tomuto vyšetření. Audiometr je generátor čistých frekvenčně nastavitelných tónů a šumů.(Kollár, 1974, str. 42). Pomocí audiometru pacientovi vyšetřujeme vzdušné a kostní vedení. Tóny jsou vyšetřovanému přes sluchátka pouštěny do uší a ten nám signalizuje tlačítkem, zda je slyší. Takto získáme audiometrický záznam – audiogram stavu sluchu u pacienta. Podle audiogramu rozeznáváme tyto typy sluchových vad (Kollár, 1974, str. 43). 1. Senzorineurální Basokochleární Mediokochleární Apikokochleární Pankochleární 2. Převodní Zvýšení hmoty převodního systému Sníţení pruţnosti převodního systému Slovní audiometrie Řečová audiometrie nás přesněji informuje o stavu a činnosti celého sluchového aparátu. Podstatou slovní audiometrie je opakování slov, které jsou pacientovi pouštěny většinou z CD přehrávače do prostoru komory, ve které je vyšetřován. Určujeme tak 14
procenta rozuměných slov, které je pacient schopen bez problémů zopakovat. Správně zopakovaná slova se zaznamenávají. Sestava vyšetřovaných slov se skládá ze 100 slov, dělených po desítkách. Tyto desítky slov se pacientovi reprodukují se zvyšující se intenzitou aţ do té doby, kdy vyšetřovaný zopakuje správně všechna slova. (Kollár, 1974, str. 113). Tympanometrie Tympanometrické vyšetření nám pomůţe zjistit stav ve středouší. Vyšetření obsahuje tzv. tympanometrickou křivku a vyšetření reflexu třmínkového svalu (Hahn, 2007, str. 43). Tuhost bubínku Stav řetězu kůstek Obsah středního ucha Bera – akusticky evokované potenciály mozkového kmene Vyšetření kmenových potenciálů má velký význam v otoneurologické diagnostice, při diferenciální diagnostice percepční nedoslýchavosti, při vyšetřování malých dětí nebo obtíţně vyšetřujících se dospělých (Lejska, 2003, str. 45). Otoakustické emise Tyto patří mezi objektivní metody vyšetření sluchu. Je to jednoduchá, rychlá a neinvazivní metoda, v dnešní době hojně pouţívaná ke screeningu sluchu u novorozenců. Hodnotí se výbavnost nebo nevýbavnost emisí. Emise jsou spontánní nebo jako odpověď na daný zvukový podnět (Lejska, 2003, str. 47).
2.5 Klasifikace a hodnocení sluchové poruchy Dle stupně se dělí na vady jednostranné, oboustranné, lehké, středně těţké a těţké. Dále podle toho zda je poškozen převodní systém nebo percepční systém nebo oba. To jsou poruchy převodní, percepční a smíšené.
15
2.5.1 Stupeň sluchové ztráty posouzený vzhledem ke komunikaci Odhadujeme, zda se pacient domluví v běţných situacích, jaké úsilí musíme vynaloţit ke vzájemné komunikaci. Sledujeme, zda pacient slyší, nebo se snaţí odezírat.(Kollár, 1974, str. 116).
2.5.2 Sluchové zkoušky Posouzení stavu sluchu vyšetřením sluchu šepotem, hlasitou řečí a ladičkovými zkouškami. Vyšetřujeme buď obě uši zároveň, nebo kaţdé ucho zvlášť. Dříve, dokud nebyla rozvinuta audiometrie, se vyšetřoval sluch pouze ladičkami a řečí.
2.5.3 Průměrem Výpočtem průměrné ztráty prahových hodnot vzdušného vedení pro frekvence 500, 1 000 a 2 000 Hz dojdeme ke zhodnocení stupně sluchové ztráty. (a+b+c):3 a – ztráta na 500 Hz b – ztráta na 1 000 Hz c – ztráta na 2 000 Hz
2.5.4 Výpočtem procent dle Fowlera Výpočet se provádí podle speciálních tabulek, kde jsou ke kaţdé frekvenci a sluchové ztrátě přiřazena procenta. Procentuální hodnoty na jednom uchu se sčítají. Výpočet celkové ztráty sluchu v procentech se vypočítá podle vzorce. (B-A):4+ A A – % ztráty lépe slyšícího ucha B – % ztráty hůře slyšícího ucha
16
2.5.5 Výpočet podle slovního audiogramu Tato metoda nám poskytne moţnost zjistit nejenom funkci slyšení, ale i rozumění. Normální sluch – rozumění 90 – 100 % Lehká porucha sluchu – 75 – 90 % Středně těţká nedoslýchavost – 60 – 75 % Těţká nedoslýchavost – 50 – 60 % Velmi těţká nedoslýchavost – pod 50 % (Kollár, 1974, str. 112).
2.6 Léčba sluchových vad 2.6.1 Léčba převodních poruch sluchu Cílem léčby je nalezení prvotní příčiny poruchy, její léčba a moţné odstranění příčiny.
2.6.2 Léčba senzorineurálních poruch sluchu Cílem je zjištění kauzální příčiny těchto vad, jejich léčba, případné pozastavení a zhoršování stavu nebo odstranění příčiny.
2.7 Kompenzační pomůcky Na dnešním trhu existuje spousta druhů kompenzačních pomůcek pro všechny typy sluchových vad. Od sluchadel přes různé signalizační systémy, telefony, mobilní telefony s indukční smyčkou, budíky a indukční smyčky. Poskytování dávek na pořízení těchto kompenzačních pomůcek osobám se zdravotním postiţením se řídí podle § 37 zákona č. 329/2011 Sb. (www.sbirka.cz).
2.7.1 Sluchadla Sluchadla jsou elektronická zařízení, která zesilují zvuk a tím pomohou zlepšit srozumitelnost řeči u nedoslýchavého člověka. Neustále jsou vyráběny technicky 17
zdatnější a sofistikovanější přístroje pro lepší poslech pacienta. Sluchadla se vyrábějí v provedení závěsném – za boltec, nebo nitroušním (zvukovodovým) – přímo do zvukovodu. Sluchadlo se skládá z mikrofonu, který zachycuje zvukové vlny a mění je na elektrický signál, dále ze zesilovače, který upravuje a zesiluje tyto signály, reproduktoru (u sluchadel se nazývá také sluchátko), který přeměňuje zesílené signály na zvuk, ušní tvarovky, která se nasazuje do ucha a skrze kterou zvuk prochází k bubínku (u závěsných modelů), plastová hadičky, která vede zvuk ze sluchadla do ušní tvarovky (u závěsných modelů). Dále jsou to další funkce a příslušenství mikrofonu, které lze vyuţít – mikrofon, indukční cívka, regulátor hlasitosti, vypínač a zásuvka pro baterii a další. Kaţdé sluchadlo je jedinečné a je vyrobeno a nastaveno přímo na míru pro daného pacienta (Havlík, 2007, str. 79). Sluchadlo je třeba udrţovat suché a čisté, bez ušního mazu a nesmí se vystavovat extrémním teplotám a vlhkosti. Samozřejmostí je správné zacházení s tímto zařízením. Pokud se nepouţívá, má být uschováno ve svém pouzdře či krabičce. Sluchadla nenavrátí normální sluch, ale umoţní velice efektivně vyuţít zbývající sluchové schopnosti. Zesílením zvuků a řeči pomáhají sluchadla svým uţivatelům proţít plně kaţdý den. (Havlík, 2007, str. 9).
2.8 Edukace nedoslýchavých V edukačním procesu by měl pacient získat nové informace, pochopit je a pouţít. Sestra edukátorka musí mít dobré teoretické znalosti a praktické dovednosti v oboru audiologie. K pacientovi by měla být vstřícná, měla by umět získat klienta pro spolupráci, dobře motivovat. Edukační sestra pacientovi nabízí informace o jeho onemocnění (samozřejmě vzhledem ke svým kompetencím), o diagnostických a terapeutických postupech, seznámí pacienta se zdravotnickým zařízením. Poučí jej o rizikových faktorech, které mají vliv na zdravotní problém klienta, nabízí vlastní zkušenosti a zkušenosti jiných klientů s daným onemocněním.
18
Cílem edukace je uvést pacienta do problematiky zdravotního stavu. Klient bude po skončení edukace schopen zopakovat údaje, pravidla a návyky, které získal od sestry edukátorky. Úspěšnost edukace závisí na mnoha faktorech. Na povaze vlastního onemocnění, na disciplinovanosti a znalostech pacienta a v neposlední řadě na kvalitě a zájmu zdravotnického týmu. Forma edukace je individuální vzhledem k věku a zdravotnímu stavu pacienta. Zásadou správně vedené edukace je dostatečná motivace pacienta a srozumitelnost vysvětlování vzhledem k věku a vzdělání pacienta. Dále názornost edukace. Zapojit nemocného do komunikace, diskuzím, aktivně řešit dané problémy a neustálé opakování. Rozloţení edukačního plánu do několika bloků, pro lepší vstřebání informací a případnou přípravu otázek na další schůzku (Naumann, 2002).
2.9 Psychosociální důsledky pacientů se sluchovou vadou Pacient, který má sluchovou vadu, velmi těţce vnímá svůj stav. Nezáleţí na tom, jestli je sluchová vada vrozená nebo získaná. Nejtěţší je asi situace, kdy sluchová vada vznikne náhle a prognóza na zlepšení nebo úplné vyléčení je nejistá. Vrozená sluchová vada ovlivní psychiku některých pacientů. Nechápou, proč zrovna oni byli postiţení touto vadou, někdy bývají k okolí agresivní. Podobně jsou na tom pacienti, u kterých vzniká sluchová vada plíţivě po nějakou dobu. Postupně se mění jejich psychika, často jsou podezřívaví ke svému okolí. Korekcí sluchadly nebo dalšími kompenzačními pomůckami se stav zlepšuje. Největším problémem pacientů se sluchovými vadami je jejich sociální dopad. Jestliţe navštěvují školu pro sluchově postiţené, jsou jejich školní znalosti omezené jen na školní osnovy, to zásadně ovlivňuje v budoucnu volbu povolání pacientů. Jen malému mnoţství jedinců se podaří vystudovat střední školu a následně vysokou školu. Sluchová vada, která vznikla v dospělosti, někdy postiţeného limituje v zaměstnání natolik, ţe je nucen v zaměstnání změnit pracovní zařazení nebo dokonce opustit zaměstnání. Toto se týká i zaměstnanců pracujících v hlučném prostředí a dle postiţení sluchu jejich přeřazení do méně hlučného prostředí. Tím mohou utrpět i finanční ztrátu přechodem na jiné místo (Lejska, 2003, str. 69). 19
2.10 Komunikace se sluchově postiţenou osobou Sluchadla jsou velkou pomocí, ale nemohou zcela nahradit normální sluch. Jedním z několika problémů pro sluchově postiţené je určit, ze kterého směru řeč nebo zvuky přicházejí. I kdyţ pokročilá sluchadla jsou v rozlišování a oddělování zvuků dokonalejší, můţe být stále obtíţné rozlišit různé zvuky a tím jim porozumět. Poslech vyţaduje od sluchově postiţených velké soustředění a energii. Proto je zapotřebí dodrţovat několik pravidel při této komunikaci. Ke sluchově postiţené osobě nikdy nemluvte otočení zády. Nevzdalujte se od nedoslýchavého příliš daleko. Zajistěte i zrakový kontakt. Pokud hovoří několik lidí, je lepší oslovovat osoby jejich jménem. Ve velmi hlučném prostředí je velkou pomocí, kdyţ se před mluvením nedoslýchavého dotknete. Hovořte pomalu a zřetelně – ale nekřičte. Často to není otázkou hlasitosti, ale jasnou artikulací kaţdého slova. Neporozumění jednoho slova můţe změnit význam komentáře nebo způsobit konec konverzace. Pokud osoba neporozumí větě i po několikátém opakování, pokuste se zvolit jiná slova. U mnoha typů nedoslýchavosti dochází ke zvýšení citlivosti na hlasité zvuky a hluk, coţ znamená, ţe sluchově postiţená osoba má potíţe nejen s poslechem slabých zvuků ale i zvuků silných. Velmi hlasitá řeč můţe být tím pádem právě tak nesrozumitelná jako řeč tichá a silné zvuky mohou dokonce někdy působit aţ fyzicky nepříjemně (např. zvuky nákladních automobilů, křik dětí apod.) Sluchově postiţení lidé mají většinou potíţe rozlišit řeč od hluku. To je ještě více patrné u dětí, protoţe jejich řeč ještě není plně rozvinuta. Mají tak větší problém doplnit si slovo, které přeslechnou (Lejska, 2003, str. 71).
20
2.11 Prevence poškození sluchu hlukem Děti tráví mnoho času v hlučném prostředí, například při společných hrách, ve třídě nebo na hřišti. Dlouhodobý účinek velkého hluku můţe způsobit dočasné zhoršení sluchu, které můţe vyústit v poškození trvalé. Je důleţité, aby děti byly vystaveny hluku co moţná nejméně. Rodiče i učitelé by měli vyuţít kaţdou moţnost, jak sníţit hluk v okolí dětí, aby jim zajistili příjemné zdravé prostředí. Na základě dlouholetého sledování poruch sluchu z hluku jsou stanovena pravidla pro hodnocení sluchových ztrát tak, aby byli zaměstnanci preventivně uchráněni před vznikem těţšího poškození hlukem. Byly stanoveny pravidla vstupu do rizika hluku u těch, kteří v dřívějším průběhu produktivního věku v hluku nepracovali. Tímto je kladený velký důraz na prevenci zaměstnanců, pracujících v hlučném prostředí. To nejlepší co můţeme pro náš sluch udělat je samozřejmě nevystavovat se velmi silnému hluku. To můţe být někdy obtíţné, ale několik důleţitých kroků udělat můţeme. Všeobecně bychom měli začít přemýšlet o různých zdrojích hluku a snaţit se pobývat spíše ve zdravějším hlukovém prostředí. Pokud nám je hlasitý zvuk nepříjemný nebo je bolestivý, náš sluch nám tím říká, ţe by nám mohl tento zvuk sluch poškodit. To je výstraţný systém našeho vlastního těla. Schopnost našich uší nás včas varovat před nebezpečným hlukem bohuţel klesá například po poţití alkoholu. Dobrým řešením pro ochranu před silným hlukem je pouţívání zvukových chráničů na uši. Na koncertech, diskotékách a hudebních festivalech je dobré pouţívat ucpávky do uší. Tyto maličké, diskrétní ucpávky poskytují dobrou ochranu proti poškození sluchu hlukem (www.szu.cz)
21
3
Praktická část
Tato část práce se zaměřuje na dosavadní zjištěný výzkum, popis metodiky práce, charakteristiku vzorku respondentů, charakteristiku výzkumného prostředí, průběh výzkumu, zpracování získaných dat a vlastní výsledky výzkumu.
3.1 Metodika výzkumu Metodika praktické části bakalářské práce vychází z principů kvantitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl dotazník, obsahující 18 otázek (příloha č. 2). Dotazník byl sestaven na podkladě prostudované literatury a předem stanovených cílů a hypotéz. Respondenti anonymně odpovídali na otázky, které se týkaly vnímání jejich sluchového postiţení, komplikací, které jim jejich handicap způsobuje a jejich začlenění do společnosti. Odpovědi jsou formou výběru z moţností, u některých otázek je moţnost doplnění vlastními slovy. Ke stanovenému cíli číslo 1 a stanovené hypotéze číslo 1 a 2 se vztahují tyto otázky z dotazníku: 1, 2, 9, 10, 12, 13, 14, 16 a 18. Ke stanovenému cíli číslo 2 a stanoveným hypotézám číslo 3, 4, 5 a 6 se vztahují tyto otázky z dotazníku: 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 15 a 17.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Respondenti byli k výzkumu cíleně vybráni v ORL ambulanci na poliklinice ve Velkém Meziříčí, kde byl výzkum povolen ředitelem polikliniky MUDr. Jindřichem Zemanem. Byli oslovováni muţi i ţeny, jejichţ věkový rozdíl se pohyboval mezi 19 a 90 lety. Celková ztráta sluchu, vypočítaná dle Fowlera se u sledovaných respondentů pohybovala od 12 % do 95 %. Respondentům bylo provedeno audiometrické vyšetření, sluchová ztráta byla zaznamenána do dotazníku a ten byl následně anonymně vyplněn respondentem a odevzdán do připravené krabice na dotazníky. Dotazníky byly po jejich zpracování skartovány, aby se zachovala úplná anonymita respondentů. Rozdaných dotazníků bylo 100 kusů a návrat byl 96 kusů. Mezi dotazovanými bylo 62 ţen a 34 muţů. Návratnost dotazníků tedy byla 96 %.
22
Tabulka 1 Charakteristika vzorku respondentů věk respondentů
do 30 do 50 do 70 nad 70 celkem
muţi
10
10
9
5
34
ţeny
15
19
22
6
62
26 %
41 %
54 %
71 %
48 %
průměrné celkové sluchové ztráty dle Fowlera
3.3 Průběh výzkumu Výzkumným prostředím byla ORL ambulance na poliklinice ve Velkém Meziříčí, kde mi byl výzkum povolen ředitelem společnosti MUDr. Jindřichem Zemanem. Výzkum probíhal od října 2013 do března 2014.
3.4 Zpracování získaných dat Bakalářská práce byla zpracována v programu Microsoft Office Word 2007 a data získaná z dotazníků byla zpracována pomocí softwarové aplikace Microsoft Office Excel 2007. Ve všech tabulkách je zobrazena absolutní a relativní četnost odpovědí. Všechna procenta uvedená v grafech a komentářích jsem počítala z celku 96 respondentů.
23
3.5 Vlastní výsledky výzkumu 3.5.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.1 Omezuje Vás sluchový handicap v zaměstnání? Tabulka 2 Sluchový handicap (zdroj: vlastní výpočty) do 30
do 50
do 70
nad 70
celkem
n
%
n
muţi ţeny
handicap v zaměstnání n
%
n
n
n
ano
3
3,1
19 19,8 15 15,6
2
2,1
39 40,6
14
25
ne
20 20,8 10 10,4 12 12,5
9
9,4
51 53,1
17
34
jiná odpověď
2
0
0
6
6,3
3
3
∑
25 26,0 29 30,2 31 32,3 11 11,5 96
100
34
62
2,1
0
%
0
n
4
%
4,2
%
Na otázku č. 1, uveďte, zda Vás sluchový handicap omezuje v zaměstnání, odpovědělo 96 respondentů, z celkového počtu 62 ţen a 34 muţů. Určité omezení v zaměstnání pociťuje 40,6 % (39 respondentů), 53,1 % (51 respondentů) ţádné omezení nemá a 6,3 % (6 respondentů) cítí omezení jen určitých situacích, např. ve velkém sále, kde je větší hluk a šum.
24
3.5.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.2 Omezuje Vás sluchový handicap v soukromém ţivotě? Tabulka 3 Sluchový handicap v soukromém ţivotě (zdroj: vlastní výpočty) handicap v soukromém ţivotě
do 30
do 50 %
do 70 n
%
nad 70
celkem
n
%
n
n
%
n
ano
3
3,1
18 18,8 25 26,0
9
9,4
ne
15 15,6
9
9,4
4
4,2
1
částečně
5
5,2
1
1,0
2
2,1
jiná odpověď
2
2,1
1
1,0
0
0
∑
%
muţi ţeny n
n
55 57,3
12
43
1,0
29 30,2
15
14
1
1,0
9
9,3
6
3
0
0
3
3.1
1
2
25 26,0 29 30,2 31 32,3 11 11,4 96 99,9
34
62
Na otázku č. 2, zda Vás sluchový handicap omezuje v osobním ţivotě, odpovědělo 96 respondentů. Omezení v soukromém ţivotě pociťuje většina dotázaných, t.j. 57,3 % (55 respondentů), ţádný problém v soukromí nevnímá 30,2 % (29 respondentů), částečně řeší nějaké sluchové problémy 9,3 % (9 respondentů) a 3,1 % (3 respondenti) odpovědělo, ţe omezení vnímá jen v určitých situacích.
25
3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.3 Znáte aktuální nabídku kompenzačních pomůcek? Tabulka 4 Aktuální nabídka kompenzačních pomůcek (zdroj: vlastní výpočty) znalost kompenzačních pomůcek
n
ano
do 30
nad 70
celkem
n
%
n
20 20,8 17 17,7 20 20,8
5
5,2
částečně
5
5,2
8
8,3
9
9,4
4
ne
0
0
4
4,2
2
2,1
2
∑
%
do 50 n
%
do 70 n
%
%
muţi ţeny n
n
62 64,5
15
47
4,2
26 27,1
13
13
2,1
8
8,4
6
2
25 26,0 29 30,2 31 32,3 11 11,5 96
100
34
62
Na otázku č. 3, zda znáte aktuální nabídku kompenzačních pomůcek, odpovědělo 96
respondentů.
Aktuální
nabídku
kompenzačních
pomůcek
zná
64,5
%
(62 respondentů), částečně některé pomůcky zná 27,1 % (26 respondentů) a neznalost kompenzačních pomůcek uvedlo 8,4 % (8 respondentů).
26
3.5.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.4 Aktuální nabídku kompenzačních pomůcek znám Tabulka 5 Znalosti kompenzačních pomůcek (zdroj: vlastní výpočty) do 30
nad 70
celkem
n
%
n
19 19,8 17 17,1 12 12,5
5
5,2
4
4,2
11 11,5
9
9,4
3
2
2,1
0
0
4
4,2
z médií, od známých
0
0
1
1,0
6
jiná odpověď
0
0
0
0
0
∑
25 26,1 29 29,6 31 32,4 11 11,4 96 99,5
znalost kompenzačních pomůcek
n
od lékaře od sestry z ORL ambulance z poradny pro neslyšící
%
do 50 n
%
do 70 n
%
%
muţi ţeny n
n
53 54,6
11
42
3,1
27 28,2
8
19
1
1,0
7
7,3
6
1
6,3
2
2,1
9
9,4
9
0
0
0
0
0
0
0
0
34
62
Na otázku č. 4, odkud mají respondenti informace ohledně kompenzačních pomůcek, odpovědělo 96 respondentů. Informace od lékaře má 54,6 % (53 respondentů), informace od všeobecné sestry z ORL ambulance má 28,2 % (27 respondentů), z poradny pro neslyšící má informace 7,3 % (7 respondentů) a z médií nebo od známých získalo informace 9,4 % (9 respondentů).
27
3.5.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.5 Vyuţil (a) jste některé pomůcky pro nedoslýchavé? Pokud ano, jaké? Tabulka 6 Pomůcky pro nedoslýchavé (zdroj: vlastní výpočty) pouţití kompenzační pomůcky
do 30
do 50
do 70
nad 70
celkem
muţi ţeny
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
n
n
sluchadla
1
1,0
6
6,4
7
7,3
4
4,2
18
18,9
11
7
sluchátka k televizoru
3
3,1
13 13,5 12 12,5
6
6,3
34
35,4
7
27
světelný budík
0
0
1
1,0
4
4,2
1
1,0
6
6,2
4
2
jiné
2
2,1
3
3,1
5
5,2
0
0
10
10,4
1
9
ţádné
19 19,8
6
6,3
3
3,1
0
0
28
29,2
11
17
∑
25 26,0 29 30,3 31 32,3 11 11,5 96 100,1
34
62
Na otázku č. 5, zda respondenti vyuţili některé sluchové kompenzační pomůcky, odpovědělo 96 respondentů. Sluchadla pouţívá 18,9 % (18 respondentů), sluchátka k televizoru vyuţívá 35,4 % (34 respondentů), světelný budík pouţívá 6,2 % (6 respondentů), jiné kompenzační pomůcky uvedlo 10,4 % (10 respondentů) a ţádné kompenzační pomůcky nepouţívá 29,2 % (28 respondentů).
28
3.5.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.6 Máte informace o moţné úhradě sluchadel pojišťovnou? Tabulka 7 Úhrada sluchadel pojišťovnou (zdroj: vlastní výpočty) informace o úhradě sluchadel
do 30 n
%
do 50 n
%
do 70 n
%
nad 70
celkem
muţi ţeny
n
%
n
n
n
n
ano
16 16,7 14 14,6 22 22,9
2
2,1
54
56,3
19
35
ne
9
9,4
jiná odpověď
0
0
∑
25 26,1 29 30,2 31 32.3 11 11,5 96 100,1
15 15,6
9
9,4
9
9,4
42
43,8
15
27
0
0
0
0
0
0
0
0
0
34
62
0
Na otázku č. 6, zda jsou respondenti plně informováni o úhradě sluchadel pojišťovnou, odpovědělo 96 dotázaných. Informace o moţné úhradě sluchadel má 56,3 % (54 respondentů), informaci o této úhradě nemá 43,8 % (42 respondentů) a jinou odpověď neuvedl nikdo z respondentů.
29
3.5.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.7 Máte informace o sociálních příspěvcích a výhodách ZTP pro nedoslýchavé? Tabulka 8 Informace o sociálních příspěvcích a výhodách ZTP pro nedoslýchavé (zdroj: vlastní výpočty) informace o příspěvcích
do 30
do 50
n
%
n
ano
7
7,3
muţi ţeny
n
%
n
n
14 14,6 18 18,8
9
9,4
48
50,1
21
27
ne
12 12,5 12 12,5 11 11,5
2
2,1
37
38,6
11
26
jiná odpověď
6
0
0
11
11,5
2
9
∑
25 26,1 29 30,2 31 32,4 11 11,5 96 100,2
34
62
3,1
2
%
celkem
%
3
n
nad 70 n
6,3
%
do 70
2,1
Na otázku č. 7, zda mají respondenti informace o příspěvcích a výhodách ZTP pro nedoslýchavé, odpovědělo 96 respondentů. Informace o těchto příspěvcích má 50,1 % (48 respondentů), ţádné informace o příspěvcích a výhodách ZTP nemá 38,6 % (37 respondentů) a částečné informace o této problematice uvedlo 11,5 % (11 respondentů).
30
3.5.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.8 Informace o sociálních příspěvcích a výhodách ZTP pro nedoslýchavé jsem se dozvěděl (a). Tabulka 9 Zjištění informací o příspěvcích a výhodách ZTP pro nedoslýchavé (zdroj: vlastní výpočty) informace o výhodách ZTP
do 30
do 50
do 70 %
nad 70
celkem
n
%
n
n
%
n
%
n
od lékaře
3
3,1
6
6,3
12 12,5
5
5,2
od všeobecné sestry na ORL ambulanci
3
3,1
4
4,2
6
6,3
3
z médií
1
1,0
4
4,2
5
5,2
jiná odpověď
18 18,8 15 15,6
8
8,3
∑
25 26,0 29 30,3 31 32,3 11 11,4 96
%
muţi ţeny n
n
26 27,1
9
17
3,1
16 16,7
8
8
1
1,0
11 11,4
4
7
2
2,1
43 44,8
13
30
34
62
100
Na otázku č.8, odkud jste získali informace o sociální příspěvcích a výhodách ZTP pro nedoslýchavé, odpovědělo 96 respondentů. Od lékaře získalo veškeré informace 27,1 % (26 respondentů), od všeobecné sestry získalo informace 16,7 % (16 respondentů), z médií získalo informace 11,4 % (11 respondentů) a 44,8 % (43 respondentů) zatím neměli potřebu získávat informace k této problematice.
31
3.5.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.9 Do společnosti chodím Tabulka 10 Návštěva společnosti (zdroj: vlastní výpočty) do 30
do 50
do 70
nad 70
celkem
muţi ţeny
návštěva společnosti n
%
n
%
n
%
n
%
n
5
5,2
2
2,1
%
n
n
41 42,7
14
27
pravidelně
20 20,8 14 14,6
občas
4
4,2
10 10,4 10 10,4
4
4,2
28 29,2
13
15
nechodím
1
1,0
5
5,2
14 14,6
2
2,1
22 22,9
6
16
jiná odpověď
0
0
0
0
2
3
3,1
5
5,2
1
4
∑
25 26,0 29 30,2 31 32,3 11 11,5 96
100
34
62
2,1
Na otázku č. 9, zda chodí do společnosti, odpovědělo 96 respondentů. Do společnosti pravidelně chodí 42,7 % (41 respondentů), občas do společnosti chodí 29,2 % (28 respondentů), do společnosti vůbec nechodí 22,9 % (22 respondentů) a 5,2 % (5 respondentů) chodí do společnosti jen výjimečně (pohřby, svatby....).
32
3.5.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.10 Máte problémy domluvit se na úřadech, u lékaře, na nákupech? Tabulka 11 Problémy s komunikací na úřadech, u lékaře, na nákupech (zdroj: vlastní výpočty) problémy s komunikací
do 30
do 50
do 70
nad 70
celkem
muţi ţeny
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
n
n
ano, nikam proto nechodím
2
2,1
5
5,2
5
5,2
2
2,1
14
14,6
7
7
ano, špatně rozumím
6
6,3
14 14,6 19 19,8
9
9,4
48
50,1
19
29
nemám ţádné problémy s dorozuměním
17 17,7 10 10,4
0
0
34
35,4
8
26
∑
25 26,1 29 30,2 31 32,3 11 11,5 96 100,1
34
62
7
7,3
Na otázku č. 10, zda mají respondenti problémy s komunikací na úřadech, u lékaře nebo na nákupech, odpovědělo 96 respondentů. Problémy s komunikací má 14,6 % (14 respondentů), proto nikam nechodí, špatně rozumí, a proto často ţádají o zopakování 50,1 % (48 respondentů), problémy s dorozuměním nemá 35,4 % (34 respondentů).
33
3.5.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.11 Byla Vám lékařem nabídnuta kompenzační pomůcka – sluchadlo? Tabulka 12 Nabídka kompenzační pomůcka – sluchadla (zdroj: vlastní výpočty) nabídka kompenzační pomůcky
do 30
do 50
do 70 %
nad 70
celkem
n
%
n
n
%
n
%
n
ano, mám sluchadlo
9
9,4
6
6,3
12 12,5
8
8,3
ano, ale nepotřebuji jej
2
2,1
4
4,2
6
6,3
1
ano, nechci jej
2
2,1
6
6,3
5
5,2
ne, nebyla
12 12,5 13 13,5
8
8,3
∑
25 26,1 29 30,3 31 32,3 11 11,3 96
n
muţi ţeny n
n
35 36,5
12
23
1,0
13 13,6
7
6
1
1,0
14 14,6
4
10
1
1,0
34 35,3
11
23
34
62
100
Na otázku č. 11, zda byla respondentům nabídnuta kompenzační pomůcka – sluchadlo, odpovědělo 96 respondentů. Sluchadlo bylo nabídnuto a má jej 36,5 % (35 respondentů), sluchadlo bylo nabídnuto, ale podle pocitu respondenta je nepotřebuje 13,6 % (13 respondentů), sluchadlo bylo nabídnuto, ale respondent jej nechce 14,6 % (14 respondentů), kompenzační pomůcka nebyla lékařem nabídnuta 35,3 % (34 respondentů).
34
3.5.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.12 Svoji kvalitu ţivota, vzhledem ke sluchovému handicapu hodnotím Tabulka 13 Hodnocení kvality ţivota vzhledem ke sluchovému handicapu (zdroj: vlastní výpočty) do 30
do 50
do 70
nad 70
celkem
n
%
n
muţi ţeny
kvalita ţivota n
%
n
%
n
%
%
n
n
velmi dobře
21 21,9 19 19,8 14 14,6
3
3,1
57 59,4
16
41
dobře
3
3,1
7
7,3
5
5,2
1
1,0
16 16,6
12
4
ani dobře, ani špatně
0
0
2
2,1
8
8,3
6
6,3
16 16,7
3
13
špatně
1
1,0
1
1,0
3
3,1
1
1,0
6
6,1
2
4
velmi špatně
0
0
0
0
1
1,0
0
0
1
1,0
1
0
∑
25 26,0 29 30,2 31 32,2 11 11,4 96 99,8
34
62
Na otázku č. 12, jak respondenti hodnotí svoji kvalitu ţivota vzhledem ke svému sluchovému handicapu, odpovědělo 96 respondentů. Velmi dobře svoji kvalitu ţivota hodnotí 59,4 % (57 respondentů), dobře svoji kvalitu ţivota hodnotí 16,6 % (16 respondentů), nerozhodnou situaci hodnotí 16,7 % (16 respondentů), jako špatnou hodnotí svou ţivotní situaci vzhledem ke sluchovému handicapu 6,1 % (6 respondentů) a za velmi špatnou svou situaci hodnotí 1,0 % (1 respondent).
35
3.5.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.13 Kulturní akce - divadlo, kino, přednášky – navštěvuji Tabulka 14 Návštěva kulturních akcí (zdroj: vlastní výpočty) návštěva kulturních akcí
do 30 n
%
do 50 n
%
do 70 n
%
nad 70
celkem
muţi ţeny
n
%
n
%
n
n
ano, pravidelně
22 22,9 23 24,0 18 18,8
2
2,1
65
67,8
23
42
ano, občas
2
2,1
4
4,2
6
6,3
4
4,2
16
16,8
8
8
ne, nenavštěvuji
1
1,0
2
2,1
7
7,3
5
5,2
15
15,6
3
12
∑
25 26,0 29 30,3 31 32,4 11 11,5 96 100,2
34
62
Na otázku č. 13, zda a jak často navštěvují dotázaní kulturní akce, odpovědělo 96 respondentů. Pravidelně navštěvuje kulturní akce 67,8 % (65 respondentů), občas se kulturních akcí zúčastní 16,8 % (16 respondentů) a vůbec se kulturních akcí neúčastní 15,6 % (15 respondentů).
36
3.5.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.14 Ohroţuje mě sluchový handicap na ţivotě (např. neslyším přijíţdějící auto....) Tabulka 15 Ohroţení sluchovým handicapem na ţivotě (zdroj: vlastní výpočty) ohroţení sluchovým handicapem
do 30
do 50
do 70
n
%
n
%
n
ano
2
2,1
8
8,3
někdy
3
3,1
6
%
nad 70
celkem
muţi ţeny
n
%
n
%
n
n
18 18,8
8
8,3
36
37,5
12
24
6,3
7
7,3
2
2,1
18
18,8
6
12
ne
20 20,8 15 15,6
6
6,3
1
1,0
42
43,7
16
26
∑
25 26,0 29 30,2 31 32,4 11 11,4 96 100,0
34
62
Na otázku č. 14, zda se respondenti cítí být ohroţeni na ţivotě vlivem sluchového handicapu, odpovědělo 96 respondentů. Velký vliv sluchového handicapu pociťuje 37,5 % (36 respondentů), někdy se cítí být ohroţeni vlivem sluchového handicapu 18,8 % (18 respondentů) a ţádné ohroţení na ţivotě vlivem sluchového handicapu necítí 43,7 % (42 respondentů).
37
3.5.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.15. Informace o ochraně a péči o sluch jsem se dozvěděl (a) Tabulka 16 Informace o ochraně a péči o sluch (zdroj: vlastní výpočty) do 30
do 50
do 70
nad 70
celkem
n
%
n
muţi ţeny
ochrana a péče o sluch n
n
%
n
9
9,4
10 10,4
3
3,1
11 11,5 13 13,5 15 15,6
5
z médií
2
2,1
5
5,2
2
2,1
jiná odpověď
0
0
2
2,1
4
4,2
∑
od lékaře od sestry na ORL ambulanci
%
n
n
34 35,4
12
22
5,2
44 45,8
16
28
1
1,0
10 10,4
4
6
2
2,1
8
8,3
2
6
25 26,1 29 30,2 31 32,3 11 11,4 96
100
34
62
12 12,5
%
%
Na otázku č. 15, kde získali respondenti informace o ochraně a péči o sluch, odpovědělo 96 respondentů. Od lékaře získalo tyto informace 35,4 % (34 respondentů), od všeobecné sestry z ORL ambulance získalo tyto informace 45,8 % (44 respondentů), z médií získalo informace o ochraně a péči o sluch 10,4 % (10 respondentů) a jinou odpověď uvedlo 8,3 % (8 respondentů).
38
Tuto část vyplňovali respondenti, kteří pouţívají kompenzační pomůcku – sluchadlo. 3.5.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.16 Jste spokojeni s kompenzační pomůckou – sluchadlem? Tabulka 17 Spokojenost s kompenzační pomůckou (zdroj: vlastní výpočty) spokojenost se sluchadlem
do 30 n
%
do 50 n
%
do 70 n
%
nad 70
celkem
muţi ţeny
n
%
n
%
n
n
ano, nosím je pořád
8 22,9 4 11,4
5
14,3 3
8,6
20
57,2
8
12
nosím je někdy, nemohu si na něj zvyknout
1
2,9
2
5,7
4
11,4 2
5,7
9
25,7
2
7
ne, nenosím je
0
0
0
0
3
8,6
8,6
6
17,2
2
4
∑
9 25,8 6 17,1 12 34,3 8 22,9 35 100,1
12
23
3
Na otázku č. 16, zda jsou respondenti spokojeni s kompenzační pomůckou, odpovědělo 35 respondentů. Kompenzační pomůcku – sluchadlo pouţívá a je s ní spokojeno 57,2 % (20 respondentů), kompenzační pomůcku má, ale pouţívá ji jen někdy 25,7 % (9 respondentů) a sluchadlo má, ale nepouţívá jej 17,2 % (6 respondentů).
39
3.5.17 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.17 Jste na pravidelných návštěvách lékaře informováni o aktuálních pomůckách pro nedoslýchavé a ochraně sluchu? Tabulka 18 Informace o pomůckách pro nedoslýchavé (zdroj: vlastní výpočty) do 30
do 50
do 70
nad 70
celkem
muţi ţeny
informace o pomůckách n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
n
n
ano
5 14,3 4 11,4 10 28,6 3
8,6
22
62,9
8
14
ne
3
8,6
2
5,7
2
5,7
5 14,3 12
34,3
3
9
jiná odpověď
1
2,9
0
0
0
0
0
2,9
1
0
∑
9 25,8 6 17,1 12 34,3 8 22,9 35 100,1
12
23
0
1
Na otázku č. 17, zda jsou respondenti na pravidelných návštěvách informováni o aktuálních pomůckách pro nedoslýchavé a ochraně sluchu odpovědělo 35 respondentů. Pravidelnou informovanost uvedlo 62,9 % (22 respondentů), ţádné informace na návštěvách u lékaře nezískává 34,3 % (12 respondentů) a jinou odpověď uvedlo 2,9 % (1 respondent).
40
3.5.18 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.18 Zlepšila se kvalita Vašeho ţivota s kompenzační pomůckou – sluchadlem? Tabulka 19 Kvalita ţivota s kompenzační pomůckou (zdroj: vlastní výpočty) do 30
do 50
do 70
nad 70
celkem
n
%
n
5,7
muţi ţeny
kvalita ţivota s pomůckou n
%
n
%
n
%
%
n
n
20 57,1
8
12
ano, výrazně
5 14,3 4 11,4
9
25,7 2
ano, trochu
3
8,6
2
5,7
2
5,7
4 11,4 11 31,4
1
10
ne, nezměnil
1
2,9
0
0
1
2,9
2
4
11,5
3
1
∑
9 25,8 6 17,1 12 34,3 8 22,8 35
100
12
23
5,7
Na otázku č. 18, zda se respondentům zlepšila kvalita ţivota s kompenzační pomůckou, odpovědělo
35
respondentů.
Výrazně
se
zlepšila
kvalita
ţivota
57,1
%
(20 respondentů), trochu se zlepšila kvalita ţivota 31,4 % (11 respondentů) a ţádnou změnu nepocítilo 11,5 % (4 respondenti).
41
3.6 Diskuze Výzkumné šetření přineslo mnoho dat, která nám pomohla nahlédnout do problémů lidí, kteří jsou různou měrou postiţeni sluchovou poruchou. Pomohlo nám pochopit různé problémy těchto lidí, které si někdy vůbec neuvědomujeme. Před vypracováním bakalářské práce jsem si stanovila dva hlavní cíle, jimiţ bylo zjistit, do jaké míry ovlivňují poruchy sluchu klientovo začlenění do společnosti a zmapovat, jak jsou klienti s poruchami sluchu spokojeni s nabídkou kompenzačních sluchových pomůcek. Hypotéza č. 1: Respondenti se střední a těţkou poruchou sluchu mají značné problémy v komunikaci. První hypotéza se vztahuje k otázkám č. 1,2,9,10,12,13 a 14. V těchto otázkách zjišťujeme, jak dalece klienty ovlivňuje jejich sluchový handicap v zaměstnání, osobním ţivotě, v běţné komunikaci s okolím a v neposlední řadě, zda vnímají svůj handicap natolik, ţe se cítí v některých ţivotních situacích nejistě nebo mají dokonce strach o ţivot. V první otázce jsou pacienti tázáni, zda je omezuje sluchový handicap v zaměstnání. Určité omezení
v zaměstnání
(51 respondentů) ţádné omezení
pociťuje 40,6
% (39 respondentů), 53,1
%
nemá a 6,3 % (6 respondentů) cítí omezení jen
určitých situacích, např. ve velkém sále, kde je větší hluk a šum. Ve druhé otázce jsou pacienti dotazováni, jak je omezuje sluchové postiţení v soukromém ţivotě. Omezení v soukromém ţivotě pociťuje většina dotázaných, tj. 57,3 % (55 respondentů), ţádný problém v soukromí nevnímá 30,2 % (29 respondentů), částečně řeší nějaké sluchové problémy 9,3 % (9 respondentů) a 3,1 % (3 respondenti) odpovědělo, ţe omezení vnímá jen v určitých situacích. Otázka č. 9 se zabývá společenským ţivotem dotázaných. Zjišťuje, jak často pacienti chodí do společnosti. Do společnosti pravidelně chodí 42,7 % (41 respondentů), občas do společnosti chodí 29,2 % (28 respondentů), do společnosti vůbec nechodí 22,9 % (22 respondentů) a 5,2 % (5 respondentů) chodí do společnosti jen výjimečně (pohřby, svatby....). 42
Desátá otázka řeší, zda mají respondenti problémy s komunikací na úřadech, u lékaře nebo na nákupech. Problémy s komunikací má 14,6 % (14 respondentů), proto nikam nechodí, špatně rozumí, a proto často ţádají o zopakování 50,1 % (48 respondentů), problémy s dorozuměním nemá 35,4 % (34 respondentů). V otázce č. 12 zjišťujeme hodnocení kvality ţivota vzhledem ke sluchovému handicapu. Velmi dobře svoji kvalitu ţivota hodnotí 59,4 % (57 respondentů), dobře svoji kvalitu ţivota hodnotí 16,6 % (16 respondentů), nerozhodnou situaci hodnotí 16,7 % (16 respondentů), jako špatnou svou ţivotní situaci vzhledem ke sluchovému handicapu hodnotí 6,1 % (6 respondentů) a za velmi špatnou svou situaci hodnotí 1,0 % (1 respondent). V otázce č. 13, zjišťujeme, jak často dotázaní navštěvují různé kulturní akce. Pravidelně navštěvuje kulturní akce 67,8 % (65 respondentů), občas se kulturních akcí zúčastní 16,8 % (16 respondentů) a vůbec se kulturních akcí neúčastní 15,6 % (15 respondentů). V poslední otázce, vztahující se k této hypotéze, zjišťujeme, zda respondenti vnímají svůj handicap natolik, ţe se cítí být dokonce ohroţeni na ţivotě (např. při přecházení silnice – neslyší projíţdějící auto). Velký vliv sluchového handicapu pociťuje 37,5 % (36 respondentů), někdy se cítí být ohroţeni vlivem sluchového handicapu 18,8 % (18 respondentů) a ţádné ohroţení na ţivotě vlivem sluchového handicapu necítí 43,7 % (42 respondentů). V těchto otázkách se mi stanovená hypotéza částečně potvrdila. Respondenti se střední a těţkou poruchou sluchu mají docela velké problémy v komunikaci s okolím. Špatně rozumí, obzvláště tichému mluvení a tak musí často ţádat o zopakování, coţ je pro ně stresující. Z těchto otázek vyplynulo, ţe respondenti navštěvují různé kulturní akce, i kdyţ hůře rozumí, ale nechtějí se nechat omezit svým sluchovým handicapem a nechat se vyřadit ze společnosti. Respondenti s velmi těţkou sluchovou poruchou mají v některých běţných situacích dokonce strach, zda činnost dobře zvládnou. Navzdory svému sluchovému handicapu hodnotí respondenti svoji kvalitu ţivota jako velmi dobrou.
43
Hypotéza č. 2: Respondenti s poruchami sluchu nemají díky moderním kompenzačním pomůckám problémy v začlenění do společnosti. Druhá hypotéza se vztahuje k otázkám č. 16 a 18. V otázkách je zjišťováno, jak jsou klienti spokojeni s kompenzační pomůckou – sluchadlem, a jak jim pomohla v začleňování do společnosti. V první otázce, jak jsou respondenti spokojeni s kompenzační pomůckou, odpovědělo 35 respondentů, kteří pouţívají kompenzační pomůcku. Kompenzační pomůcku – sluchadlo pouţívá a je s ní spokojeno 57,2 % (20 respondentů), kompenzační pomůcku má, ale pouţívá ji jen někdy 25,7 % (9 respondentů) a sluchadlo má, ale nepouţívá jej 17,2 % (6 respondentů). V druhé otázce se ptáme na zlepšení kvality ţivota dotázaných po získání a uţívání kompenzační pomůcky. Výrazně se zlepšila kvalita ţivota 57,1 % (20 respondentů), trochu se zlepšila kvalita ţivota 31,4 % (11 respondentů) a ţádnou změnu nepocítilo 11,5 % (4 respondenti). V těchto otázkách se stanovená hypotéza potvrdila. Na otázku č. 16 odpovídali jen dotázaní, kteří pouţívají sluchadlo. Více jak 50 % respondentů pouţívajících sluchadlo, je s ním spokojeno a pociťují výrazné zlepšení kvality ţivota, avšak 25,7 % klientů, kterým byla kompenzační pomůcka nabídnuta, ji stále odmítá, většinou z důvodu studu před okolím. Hypotéza č. 3: Více jak třetina respondentů je spokojena s nabídkou pomůcek pro pacienty se sluchovým postiţením. Třetí hypotéza se váţe k otázkám č. 3, 5 a 11. Tato hypotéza zjišťuje spokojenost klientů s nabídkou kompenzačních pomůcek pro pacienty se sluchovým postiţením. První otázka se zabývá znalostí kompenzačních pomůcek. Aktuální nabídku kompenzačních pomůcek zná 64,5 % (62 respondentů), částečně některé pomůcky zná 27,1 % (26 respondentů) a neznalost kompenzačních pomůcek uvedlo 8,4 % (8 respondentů). Druhá
otázka
zjišťuje,
zda
respondenti
jiţ
vyuţili
některou
z nabízených
kompenzačních pomůcek. Sluchadla pouţívá 18,9 % (18 respondentů), sluchátka 44
k televizoru vyuţívá 35,4 % (34 respondentů), světelný budík pouţívá 6,2 % (6 respondentů), jiné kompenzační pomůcky uvedlo 10,4 % (10 respondentů) a ţádné kompenzační pomůcky nepouţívá 29,2 % (28 respondentů). Otázka č. 11 zjišťuje, zda byla respondentům nabídnuta nějaká kompenzační pomůcka. Sluchadlo bylo nabídnuto a má jej 36,5 % (35 respondentů), sluchadlo bylo nabídnuto, ale podle pocitu respondenta jej nepotřebuje 13,6 % (13 respondentů, sluchadlo bylo nabídnuto, ale respondent jej nechce 14,6 % (14 respondentů) kompenzační pomůcka nebyla lékařem nabídnuta 35,3 % (34 respondentů). V těchto otázkách se stanovená hypotéza potvrdila. Z druhé otázky vyplývá, ţe respondenti kompenzační pomůcky znají a více jak 60 % dotázaných některou z nabízených pomůcek pouţívá. Zde mě překvapila široká paleta těch, které klienti pouţívají. Hypotéza č. 4: Více jak polovina respondentů nezná aktuální nabídku kompenzačních pomůcek pro pacienty se sluchovou vadou. Čtvrté hypotézy se týká otázka č. 3. Tato zjišťuje znalost kompenzačních pomůcek pro pacienty se sluchovou vadou. Aktuální nabídku kompenzačních pomůcek zná 64,5 % (62 respondentů), částečně některé pomůcky zná 27,1 % (26 respondentů) a neznalost kompenzačních pomůcek uvedlo 8,4 % (8 respondentů). V této otázce se stanovená hypotéza nepotvrdila. Ze zkoumání vyplynulo, ţe více jak 60 % zná alespoň některé z kompenzačních pomůcek pro pacienty se sluchovou vadou. Problematika poruch sluch je stále aktuálnější a trh nabízí stále nové kompenzační pomůcky pro sluchově postiţené, které najdou své uplatnění. Hypotéza č. 5: Méně jak polovina respondentů se sluchovým postiţením nemá informace od sestry a lékaře o sociálních příspěvcích nebo výhodách ZTP. Pátá hypotéza se vztahuje k otázkám č. 6, 7 a 8. a zabývá se informovaností respondentů o sociálních příspěvcích a výhodách ZTP.
45
Otázka č. 6 se zabývá problematikou informovaností respondentů o úhradě sluchadel. Informace o moţné úhradě sluchadel má 56,3 % (54 respondentů), informaci o této úhradě nemá 43,8 % (42 respondentů) a jinou odpověď neuvedl nikdo z respondentů. Otázka č. 7 zjišťuje míru informovanosti respondentů o sociálních příspěvcích a výhodách ZTP. Informace o těchto příspěvcích má 50,1 % (48 respondentů), ţádné informace o příspěvcích a výhodách ZTP nemá 38,6 % (37 respondentů) a částečné informace o této problematice uvedlo 11,5 % (11 respondentů). Otázka č. 8 zjišťuje, odkud získali respondenti informace o sociálních příspěvcích a výhodách ZTP pro nedoslýchavé. Od lékaře získalo veškeré informace 27,1 % (26 respondentů), od všeobecné sestry získalo informace 16,7 % (16 respondentů), z médií získalo informace 11,4 % (11 respondentů) a 44,8 % (43 respondentů) zatím neměli potřebu získávat informace k této problematice. V těchto otázkách se hypotéza potvrdila. Hypotéza č. 6: Většina respondentů je pravidelně edukována o ochraně sluchu a aktuální nabídce kompenzačních pomůcek. Šestá hypotéza se váţe k otázkám č. 15 a 17. Těmito otázkami byla zjišťovaná informovanost
o pravidelnosti
edukace ochrany sluchu a aktuální
nabídce
kompenzačních pomůcek. První otázka nám zjišťuje, kde respondenti získali informace o ochraně a péči o sluch. Od lékaře získalo tyto informace 35,4 % (34 respondentů), od všeobecné sestry z ORL ambulance získalo tyto informace 45,8 % (44 respondentů), z médií získalo informace o ochraně a péči o sluch 10,4 % (10 respondentů) a jinou odpověď uvedlo 8,3 % (8 respondentů). Odpovědi na druhou otázku nás seznamují s tím, zda jsou dotazovaní na pravidelných návštěvách u lékaře informováni o aktuálních pomůckách pro nedoslýchavé a o ochraně sluchu. Pravidelnou informovanost uvedlo 62,9 % (22 respondentů), ţádné informace na návštěvách u lékaře nezískává 34,3 % (12 respondentů) a jinou odpověď uvedlo 2,9 % (1 respondent). Tato hypotéza se potvrdila. 46
Jsem potěšena, ţe většina pacientů získává potřebné informace o kompenzačních pomůckách a o ochraně sluchu právě ve zdravotnickém zařízení. Pokud srovnám výsledky mé bakalářské práce s jinou bakalářskou prací, např. studentky Bc. Zuzany Jatelové s tématem Analýza vyuţití a moţnosti financování surdopedické protetiky u osob se sluchovým postiţením z roku 2010, tak se ve většině výsledků k této problematice shodneme. Jak vyplývá z výzkumu Jatelové (2010), ţe převáţná většina osob se sluchovým postiţením nějaké kompenzační pomůcky pouţívá. O tom, ţe pomůcky mají pro osoby se sluchovým postiţením nějaký přínos a v ţivotě jim pomáhají, je přesvědčeno 88% respondentů
47
Návrh řešení a doporučení pro praxi Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacienty se sluchovou vadou, jejich edukace a kompenzační pomůcky. Výsledky výzkumu této práce poukazují na některé oblasti, kde by mohlo nastat určité zlepšení. Zlepšení by mohlo nastat v oblasti edukace
pacientů,
např.
formou
přednášek
s názornou
ukázkou
některých
kompenzačních pomůcek. Určitě bych chtěla upozornit na zvýšení hlučnosti prostředí, ve kterém ţijeme a pracujeme. Ztráta sluchu v důsledku intenzivního zvuku dříve postihovala pracovníky na stavbách, rockové muzikanty nebo starší občany. Dnes postihuje lidi rozdílného věku a zaměření. Je to důsledek rostoucího pouţívání poslechových zařízení. Lékaře navíc vyhledávají mnohem mladší pacienti Zejména edukace pacientů, pracujících v hlučném prostředí, je velmi důleţitá. Prevencí rozumíme sníţení doby expozice hluku na sluchový aparát a pouţívání ochranných sluchových pomůcek. Kladla bych velký důraz na ochranné sluchové pomůcky, které by měly být k dispozici na kaţdém pracovišti, kde jsou zaměstnanci vystaveni hluku. Existují různé úrovně postiţení a je podstatné, jestli pacient neslyší od narození, nebo o sluch přišel v průběhu ţivota. Někteří neslyšící velmi dobře odezírají i mluví, jde většinou o jedince, kteří ohluchli v pozdějším věku. Většina z nás pociťuje při kontaktu se zdravotně postiţenými lidmi určitou nejistotu. Postiţení sluchu silně ovlivňuje právě oblast komunikace. Přesto bychom se měli pokusit zábrany překonat a pokusit se vyjít postiţenému člověku vstříc, zvláště pokud se s ním setkáváme v situaci, kdy je na nás nějakým způsobem závislý. Typickým příkladem je komunikace mezi sluchově postiţeným a zdravotnickým personálem. Zde bych chtěla upozornit, ţe ne kaţdý zná pravidla komunikace se sluchově postiţenými, bohuţel je mezi nimi i zdravotnický personál. V oblasti, kde probíhal můj dotazníkový výzkum, bylo před dvěma lety zřízeno detašované pracoviště poradny pro osoby se sluchovým postiţením. Toto pracoviště poskytuje sluţby pro osoby se sluchovým postiţením. Jedná se o tlumočnické sluţby, základní sociální poradenství, doplňkové sluţby – půjčovna kompenzačních pomůcek, 48
drobná údrţba, čištění olivek ultrazvukem, výměna hadiček. Tuto sluţbu uvítalo a vyuţilo několik sluchově postiţených respondentů. Zhodnocení cíle č. 1 Zjistit, do jaké míry ovlivňují poruchy sluchu klientovo začlenění do společnosti. Cíl č. 1 byl pomocí dotazníkového šetření splněn. Zjišťovala jsem, do jaké míry ovlivňují poruchy sluchu klientovo začlenění do společnosti. Respondenti s těţší poruchou sluchu mají docela velké problémy v komunikaci s okolím. Špatně rozumí, proto musejí často ţádat o zopakování a pro některé je to velmi stresující situace. Někteří respondenti se za své postiţení stydí, a proto omezili komunikaci s okolím a postupně se uzavírají do svého tichého světa. Ale naopak většina respondentů se nechce nechat svým sluchovým handicapem omezit a navštěvují různé kulturní akce. Navzdory svému sluchovému handicapu hodnotí respondenti svoji kvalitu ţivota jako velmi dobrou. Dále bylo zjištěno u klientů, pouţívajících kompenzační pomůcku, výrazné zlepšení kvality ţivota. Zhodnocení cíle č. 2 Zmapovat, jak jsou klienti s poruchami sluchu spokojeni s nabídkou kompenzačních sluchových pomůcek. Cíl č. 2 byl pomocí dotazníkového šetření také splněn, zjišťovala jsem, jak jsou klienti s poruchami sluchu spokojeni s nabídkou kompenzačních sluchových pomůcek. Respondenti jsou seznámeni s aktuální nabídkou kompenzačních pomůcek, více jak polovina respondentů pouţívá některé z kompenzačních pomůcek. 35 respondentů pouţívá sluchadlo, které jim bylo nabídnuto a doporučeno odborným lékařem, ostatní pacienti, kterým bylo nabídnuto sluchadlo, ještě necítí potřebu tuto kompenzační pomůcku pouţívat. Více jak 80 % dotázaných získalo veškeré informace o kompenzačních pomůckách a příspěvcích ZTP v ORL ambulanci od lékaře nebo od audiologické sestry. Chtěla bych doporučit, aby někdo zpracoval podobný výzkum v jiném zařízení. Tak by mohl vzniknout materiál k porovnání výsledků a tím i ke zjištění nedostatků informovanosti pacientů a následně k moţnému zlepšení edukace pacientů. „Slepota odděluje člověka od věcí – hluchota od lidí.“ (Helena Kellerová, 1991, str. 16)
49
4 Závěr V bakalářské práci se zaměřuji především na edukaci sluchově postiţených, jejich edukaci a prevenci sluchových vad. Tuto problematiku jsem si zvolila proto, ţe nedoslýchavost začíná být častý problém dnešní doby. Hlavním důvodem nárůstu sluchových vad je rostoucí mnoţství hluku v našem okolí. Překvapivě mnoho dospělých a starších lidí ţije s nedoslýchavostí mnoho let - i přesto, ţe pomoc mají na dosah. Nedoslýchavost by neměla být přijímána pasivně – zejména ne tehdy, pokud postihuje kvalitu ţivota a komunikaci s rodinou a přáteli. S lidmi, kteří jsou postiţeni jakoukoli sluchovou vadou, se běţně potkáváme, tudíţ je nesmírně důleţité umět s nimi komunikovat. Cílem mého výzkumu bylo zjistit, do jaké míry ovlivňují poruchy sluchu klientovo začlenění do společnosti a zmapovat, jak jsou klienti s poruchami sluchu spokojeni s nabídkou kompenzačních sluchových pomůcek. V teoretické části se zabývám sluchem jako takovým, poruchami sluchu, jejich vzniku, vyšetřovacími metodami sluchového aparátu a korekcemi sluchových vad. Následuje edukace sluchově postiţených a prevence sluchových vad. Pro vypracování praktické části jsem si zvolila kvantitativní formu výzkumu, kterou je dotazník. Byla to nesnadnější forma, jak získat dostatek informací. Dotazník byl určen pro pacienty, kteří jsou pravidelně sledováni v ORL ambulanci na poliklinice ve Velkém Meziříčí. Celkem jsem rozdala 100 dotazníků. Návratnost správně vyplněných dotazníků, které jsem pouţila, činí 96 dotazníků, tj. 96 %. Výsledky z dotazníků jsem zpracovala do tabulek a doplnila komentářem a na základě výsledků vyhodnotila hypotézy. Ve své práci jsem si zvolila šest hypotéz: Hypotéza č. 1: Respondenti se střední a těţkou poruchou sluchu mají značné problémy v komunikaci s okolím. Tato hypotéza se mi částečně potvrdila. Respondenti se střední a těţkou poruchou sluchu mají poměrně velké problémy v komunikaci s okolím. Špatně rozumí, obzvláště tichému rozhovoru, a tak musí často ţádat o zopakování, coţ je pro ně stresující a někdy i poniţující. Z otázek, které jsem vyuţila k potvrzení této hypotézy, vyplynulo, ţe respondenti navštěvují různé kulturní akce, i kdyţ hůře rozumí, ale nechtějí se nechat omezit svým sluchovým handicapem a 50
nechat se vyřadit ze společnosti. Respondenti s velmi těţkou sluchovou poruchou mají v některých běţných situacích dokonce strach, zda činnost dobře zvládnou. Navzdory svému sluchovému handicapu hodnotí respondenti svoji kvalitu ţivota jako velmi dobrou. Hypotéza č. 2: Respondenti s poruchami sluchu nemají díky moderním kompenzačním pomůckám problémy v začlenění do společnosti. Tato hypotéza se mi potvrdila. Více jak 50 % respondentů nosících sluchadlo je s ním spokojeno a pociťují výrazné zlepšení kvality ţivota. Hypotéza č. 3: Více jak třetina respondentů je spokojená s nabídkou pomůcek pro pacienty se sluchovým postiţením. Tato hypotéza se mi potvrdila. Z otázek pouţitých k této hypotéze jasně vyplývá, ţe respondentům jsou kompenzační pomůcky nabízené, respondenti většinu z nich znají a pouţívají. Více jak 60 % zná aktuální nabídku kompenzačních pomůcek. Hypotéza č. 4: Více jak polovina respondentů nezná aktuální nabídku kompenzačních pomůcek pro pacienty se sluchovou vadou. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Z tohoto zkoumání vyplynulo, ţe více jak 60 % zná alespoň některé z kompenzačních pomůcek pro pacienty se sluchovou vadou. A to znamená, ţe se lidé se sluchovou poruchou snaţí dosáhnout lepšího sluchu, kterého mohou dosáhnout s některými kompenzačními pomůckami. Hypotéza č. 5: Méně jak polovina respondentů se sluchovým postiţením nemá informace od sestry a lékaře o sociálních příspěvcích nebo výhodách ZTP. Tato hypotéza se mi potvrdila. Respondenti s poruchami sluchu (jen 16 % respondentů) mají první informace o příspěvcích a výhodách ZTP z médií, od známých, z úřadu sociálního zabezpečení nebo tyto informace nepotřebují a tudíţ je ani nevyhledávají. Hypotéza č. 6: Většina respondentů je pravidelně edukována o ochraně sluchu a aktuální nabídce kompenzačních pomůcek. Tato hypotéza se mi potvrdila. Většina dotázaných uvádí, ţe veškeré informace o ochraně sluchu získávají ve zdravotnickém zařízení od lékaře a všeobecné sestry a na kontrolách u lékaře jsou pravidelně edukováni a seznamováni s aktuální nabídkou kompenzačních pomůcek.
51
Cílem této práce bylo zkoumání, do jaké míry ovlivňují poruchy sluchu klientovo začlenění do společnosti. Pokud uţ dojde k poškození sluchového aparátu, tak jak jsou pacienti s poruchami sluchu spokojeni s aktuální nabídkou kompenzačních pomůcek a jak jsou informováni o moţnostech korekce sluchových vad.
52
5 Seznam pouţité literatury: Knihy 1. DUBOVÝ, P. Gross anatomy and structure of the human nervous system. 1. vyd. Brno: Masaryk University, 1999, 138 s. ISBN 80-210-2176-4. 2. HAHN, A. Otorinolaryngologie a foniatrie v současné praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 390 s. ISBN 978-802-4705-293. 3. HAVLÍK, R. Sluchadlová propedeutika. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2007, 209 s. ISBN 978807-0134-580. 4. JAROŠOVÁ, Jindra. Via lucis. Vyd. 1. Praha: Fokus, 1991, 269 s., s. obr. příl. ISBN 80-900-0939-5. 5. KOLLÁR, A. Audiometrie: Učební text. 1. vyd. Brno: Ústav pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, 1974. 6. LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 2003, 156 s. ISBN 80-731-5038-7. 7. LEJSKA, M. Základy praktické audiologie a audiometrie. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1994, 171 s. ISBN 80-701-3178-0. 8. MAREK, V. Něco v síti: fejetony, které vycházely od roku 1997 na internetu na adrese http://svet.namodro.cz. 1. vyd. Praha: Dharma Gaia, 1999, 172 s. ISBN 80-860-1357-X. 9. NAŇKA, O, ELIŠKOVÁ M. a ELIŠKA. O. Přehled anatomie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Editor Lubomír Houdek. Praha: Karolinum, 2009, 416 s. ISBN 978-802-4617-176. 10. NAUMANN, F. Umění konverzace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 170 s. ISBN 80-717-8622-5.
53
11. PLCH, J. Otorinolaryngologie: Určeno pro SZP se speciální částí určenou pro instrumentářky. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1994, 182 s. Učební text. ISBN 80-701-3176-4. 12. VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 319 s. ISBN 80-717-8998-4.
Elektronické zdroje 13. MEDICAL TRIBUNE CZ TRIBUNA LÉKAŘŮ A ZDRAVOTNÍKŮ: tribune [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/29257lekari-chteji-prosadit-plosny-screening-sluchu-unovorozencu 14. PRO LÉKAŘE: Pasivní kouření a otitis media [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.prolekare.cz/prakticky-lekar-clanek/pasivni-koureni-aotitis-media-34393 15. SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.sbirka.cz/2011/11-329.htm 16. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV: [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/pracovni-prostredi/hluk-v-pracovnimprostredi?highlightWords=po%C5%A1kozen%C3%AD+sluchu 17. DIPLOMOVÁ PRÁCE, MASARYKOVA UNIVERZITA, BRNO, 2010, Bc. JATELOVÁ
ZUZANA
[online].
[cit.
2014-03-30].
Dostupné
z:
http://is.muni.cz/th/174020/pedf_m/Diplomova_prace_-_Jatelova_Zuzana.txt
54
Seznam tabulek Tabulka 1 Charakteristika vzorku respondentů .............................................................. 23 Tabulka 2 Sluchový handicap (zdroj: vlastní výpočty) .................................................. 24 Tabulka 3 Sluchový handicap v soukromém ţivotě (zdroj: vlastní výpočty) ................. 25 Tabulka 4 Aktuální nabídka kompenzačních pomůcek (zdroj: vlastní výpočty) ........... 26 Tabulka 5 Znalosti kompenzačních pomůcek (zdroj: vlastní výpočty) .......................... 27 Tabulka 6 Pomůcky pro nedoslýchavé (zdroj: vlastní výpočty) ..................................... 28 Tabulka 7 Úhrada sluchadel pojišťovnou (zdroj: vlastní výpočty) ................................ 29 Tabulka 8 Informace o sociálních příspěvcích a výhodách ZTP pro nedoslýchavé (zdroj: vlastní výpočty) ........................................................................................... 30 Tabulka 9 Zjištění informací o příspěvcích a výhodách ZTP pro nedoslýchavé (zdroj: vlastní výpočty)....................................................................................................... 31 Tabulka 10 Návštěva společnosti (zdroj: vlastní výpočty) ............................................. 32 Tabulka 11 Problémy s komunikací na úřadech, u lékaře, na nákupech (zdroj: vlastní výpočty) .................................................................................................................. 33 Tabulka 12 Nabídka kompenzační pomůcka – sluchadla (zdroj: vlastní výpočty) ........ 34 Tabulka 13 Hodnocení kvality ţivota vzhledem ke sluchovému handicapu (zdroj: vlastní výpočty)....................................................................................................... 35 Tabulka 14 Návštěva kulturních akcí (zdroj: vlastní výpočty) ....................................... 36 Tabulka 15 Ohroţení sluchovým handicapem na ţivotě (zdroj: vlastní výpočty).......... 37 Tabulka 16 Informace o ochraně a péči o sluch (zdroj: vlastní výpočty) ....................... 38 Tabulka 17 Spokojenost s kompenzační pomůckou (zdroj: vlastní výpočty) ................ 39 Tabulka 18 Informace o pomůckách pro nedoslýchavé (zdroj: vlastní výpočty) ........... 40 Tabulka 19 Kvalita ţivota s kompenzační pomůckou (zdroj: vlastní výpočty) ............. 41
Seznam pouţitých zkratek apod. – a podobně BERA – Brainstem Evoked Responses Audiometry – vyšetření kmenových potenciálů dB – decibel, jednotka pro měření hladiny intenzity zvuku Hz – hertz, jednotka frekvence 55
m – metr, základní jednotka délky např. – například ORL – otorhinolaryngologie Sb. – sbírky zákona str. – strana SZU – státní zdravotní ústav tzv. – takzvaně ZTP – zvlášť těţce postiţený ∑–
56
6 Přílohy Příloha č.1: Ţádost o umoţnění výzkumu
Ředitel Mudr. Jindřich Zeman Dům Zdraví s.r.o. Poříčí 11 594 01 Velké Meziříčí 4.11.2013 Velké Meziříčí Věc: Ţádost o umoţnění distribuce dotazníku v zařízení Dům Zdraví s.r.o. na ORL ambulanci
Váţený pane řediteli, Jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a zpracovávám bakalářskou práci na téma: Ošetřovatelská péče o pacienty s poruchami sluchu, kompenzační pomůcky a edukace. Chtěla bych Vás poţádat o distribuci dotazníků na ORL ambulanci. Dotazník bude zpracován anonymně. Cílem dotazníku je: 1. Zjistit, do jaké míry ovlivňují poruchy sluchu klientovo začlenění do společnosti. 2. Zjistit, jak jsou klienti s poruchami sluchu spokojeni s nabídkou kompenzačních sluchových pomůcek.
Děkuji Jana Bibrová
57
Příloha č.2: Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Jana Bibrová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor Všeobecná sestra. Ráda bych Vás touto cestou poţádala o vyplnění dotazníku, jehoţ odpovědi budou pouţity ke zpracování bakalářské práce na téma: „ Ošetřovatelská péče o pacienty s poruchami sluchu, kompenzační pomůcky a edukace“ Dotazník je anonymní. Prosím, přečtěte si pečlivě otázky a pravdivě zakrouţkujte vţdy jednu odpověď. U odpovědí, kde se nachází tečky, vypište odpověď vlastními slovy. Po vyplnění dotazníku jej vhoďte do připravené uzavřené schránky v ambulanci. Děkuji za ochotu a spolupráci Bibrová Jana
Celková ztráta sluchu: Fowlera
% (vyplní audiologická sestra) -výpočet ztráty sluchu dle
Věk respondenta a) do 30 let b) do 50 let c) do 70 let d) nad 70 let Pohlaví a) muţ b) ţena ---------------------------------------------------------------------------------------------------------1. Omezuje Vás sluchový handicap v zaměstnání? a) ano b) ne c) jiná odpověď…………………….. 2. Omezuje Vás sluchový handicap v soukromém ţivotě? a) ano b) částečně - musím často ţádat o zopakování věty, slov c) ne d) jiná odpověď……………………..
58
3. Znáte aktuální nabídku kompenzačních pomůcek? a) ano b) částečně – některé znám, ale zřejmě ne všechny c) ne 4. Aktuální nabídku kompenzačních pomůcek znám a) od lékaře b) od zdravotní sestry z ORL ambulance c) z poradny pro neslyšící d) z medií, od známých e) jiná odpověď…………………….. 5. Vyuţil (a) jste některé pomůcky pro nedoslýchavé? Pokud ano, jaké? .......................................................................................... 6. Máte informace o moţné úhradě sluchadel pojišťovnou? a) ano b) ne c) jiná odpověď…………………….. 7. Máte informace o sociálních příspěvcích a výhodách ZTP pro nedoslýchavé? a) ano b) ne c) jiná odpověď…………………….. 8. Informace o sociálních příspěvcích a výhodách ZTP pro nedoslýchavé jsem se dozvěděl (a) a) od lékaře b) od zdravotní sestry na ORL ambulanci c) z médií d) jiná odpověď 9. Do společnosti chodím a) pravidelně b) občas c) nechodím d) jiná odpověď…………………….. 10. Máte problémy domluvit se na úřadech, u lékaře, na nákupech? a) ano, nikam proto nechodím b) ano, špatně rozumím, často ţádám o zopakování c) nemám ţádné problémy s dorozuměním 59
11. Byla Vám lékařem nabídnuta kompenzační pomůcka – sluchadlo? a) ano, mám sluchadlo b) ano, myslím si, ţe jej ještě nepotřebuji c) ano, nechci jej, nenosil (a) bych je d) ne, nebyla mi lékařem nabídnuta ţádná kompenzační pomůcka 12. Svoji kvalitu ţivota, vzhledem ke sluchovému handicapu hodnotím a) velmi dobře b) dobře c) ani dobře, ani špatně d) špatně e) velmi špatně 13. Kulturní akce - divadlo, kino, přednášky – navštěvuji: a) ano, pravidelně b) ano, občas c) ne, nenavštěvuji 14. Ohroţuje mě sluchový handicap na ţivotě (např. neslyším přijíţdějící auto....) a) ano b) někdy c) ne 15. Informace o ochraně a péči o sluch jsem se dozvěděl (a): a) od lékaře b) od zdravotní sestry na ORL ambulanci c) z médií ( časopisy, televize..) d) jiná odpověď............ Tato část je pouze pro respondenty, kteří pouţívají kompenzační pomůcku – sluchadlo 16. Jste spokojeni s kompenzační pomůckou – sluchadlem? a) ano, nosím je pořád b) nosím je někdy, nemohu si na něj zvyknout c) ne, nenosím je 17. Jste na pravidelných návštěvách lékaře informováni o aktuálních pomůckách pro nedoslýchavé a ochraně sluchu? a) ano b) ne d) jiná odpověď…………………….. 60
18. Zlepšila se kvalita Vašeho ţivota s kompenzační pomůckou – sluchadlem? a) ano, výrazně b) ano, trochu c) ne, nezměnil
61
