VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Využití projektů přeshraniční spolupráce pro rozvoj cestovního ruchu
Autor: Veronika Holíková Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012
Copyright 2012 Veronika Holíková
Abstrakt HOLÍKOVÁ Veronika: Využití projektů přeshraniční spolupráce pro rozvoj cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 46 stran. Práce se zaměřuje na využití a zhodnocení operačního programu přeshraniční spolupráce na česko – poslké a česko – rakouské hranici. Hodnotí jejich přínos pro cestovní ruch v příhraničních obcích či krajích. Na základě zjištěných faktů pomocí dotazníkového šetření, zhodnotí, jak jsou operační programy přínosné a v čem by se měla realizace projektů zlepšit. Klíčová slova: přeshraniční spolupráce, strukturální fondy, operační programy, Interreg, česko – polská spolupráce, česko – rakouská spolupráce
Abstract HOLÍKOVÁ Veronika: The use of cross-border cooperation projects for tourism development. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Level of professional qualification: Bachelor´s degree. Jihlava 2012. 46 pages.
This thesis focuses on the use and evaluation of cross-border cooperation programs at the Czech – Polish and Czech – Austrian border. The thesis evaluate their contribution of projects to tourism in border regions or municipalities. Based on the facts found out trought a questionnaire survey, this thesis also assess how beneficial operational programs are and what should be improved in project implementation.
Key words: cross-border cooperation, structural funds, operational programs, Interreg, Czech – Polish cooperation, Czech – Austrian cooperation
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc., vedoucímu mé bakalářské práce, za metodické vedení, cenné rady a připomínky. Také děkuji Centru pro regionální rozvoj za poskytnutí podkladových materiálů a svých názorů. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu během studia a všem respondentům, kteří věnovali čas vyplnění dotazníku, a poskytly mi tím potřebné informace.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 25. 4. 2012 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 1 Vývoj přeshraniční spolupráce ................................................................................. 11 1.1 Historie programů přeshraniční spolupráce v ČR ................................................. 13 2 Strukturální fondy ..................................................................................................... 15 3 Programovací období 2004 – 2006 ........................................................................... 17 4 Programovací období 2007 – 2013 ........................................................................... 18 4.1 Operační program.................................................................................................. 19 5 Implementace operačních programů ....................................................................... 20 5.1 Žádost o projekt na přeshraniční spolupráci ......................................................... 20 6 Evropská územní spolupráce .................................................................................... 22 6.1 Česká republika – Rakousko ................................................................................. 22 6.2 Česká republika – Polská republika ...................................................................... 23 7 Srovnání projektů česko – rakouské a česko – polské přeshraniční spolupráce . 25 7.1 Žadatelé ................................................................................................................. 25 7.2 Partneři .................................................................................................................. 26 7.3 Zaměření projektu ................................................................................................. 26 7.4 Finance .................................................................................................................. 27 7.5 Délka trvání projektů............................................................................................. 28 8 Dotazníkové šetření.................................................................................................... 30 8.1 Vyhodnocení dotazníků ........................................................................................ 31 8.2 Shrnutí ................................................................................................................... 37 9 Závěr ........................................................................................................................... 39 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 41 Seznam příloh ................................................................................................................ 44
Seznam obrazových ilustrací Seznam obrázků Obrázek 1: Rozvoj společenství Interreg [4] .................................................................. 12 Obrázek 2: Mapa 14 krajů (NUTS III) a 8 regionů soudržnosti (NUTS II) [8] ............. 22
Seznam grafů Graf 1: Poměr žadatelů na česko - polské hranici .......................................................... 25 Graf 2: Nejčastěji se objevovaný počet partnerů v projektu ........................................... 26 Graf 3: Průměrná částka ne jeden projekt ....................................................................... 28 Graf 4: Délka trvání projektů .......................................................................................... 29 Graf 5: Délka spolupráce s partnerem před realizací projektu ....................................... 32 Graf 6: Problémy v komunikaci...................................................................................... 33 Graf 7: Realizace projektů v jiných osách ...................................................................... 34
Seznam tabulek Tabulka 1: Statistika projektů v česko - polské přeshraniční spolupráci [21] ................ 24
Úvod S pojmem přeshraniční spolupráce se v oboru cestovní ruch setkávám často, a tudíž jsem si vybrala toto téma jako mou bakalářskou práci s cílem se blíže seznámit s problematikou a dozvědět se něco víc o projektech na hranicích česko-polských a česko-rakouských. Přeshraniční spolupráce se dnes stále více rozšiřuje a vzniká mnoho nových projektů. Důsledkem toho jsou Evropskou unií poskytovány stále větší obnosy peněz. Pro aktuální programovací období 2007 – 2013 byl vytvořený nový samostatný cíl Evropská územní spolupráce a právě tímto cílem se zabývá bakalářská práce. Cílem bakalářské práce je srovnat přeshraniční spolupráci ve dvou operačních programech (OPPS Česká republika – Polská republika a OPPS Rakouská republika a Česká republika) a zjistit jaké přínosy a dopady pro cestovní ruch má tato spolupráce pro obce a regiony zapojené do realizace projektů v těchto dvou operačních programech. Analýza názorů příjemců dotace potom zjišťuje, jak se na spolupráci dívají samotní realizátoři projektů, jaká přináší úskalí a naopak jaká má pozitiva. Úvod práce je zaměřen na vývoj přeshraniční spolupráce. Je zde přiblížen pojem hranice a okrajovost příhraničních oblastí, která podpořila snahy zde žijícího obyvatelstva o jejich rozvoj a přiblížení se centru rozvoje. Dále kapitola popisuje vznik iniciativy Iterreg a její další utváření, které vyústilo v současný Cíl 3 – Evropská územní spolupráce. Následující kapitola se zabývá historií operačních programů, které přímo souvisí s přeshraniční spoluprácí. Kapitola pokračuje pojmem strukturální fondy a zabývá se jejich základním rozdělením. Poté je zde rozvedeno předchozí programovací období v letech 2004 – 2006 a období aktuální, tedy 2007 – 2013. Obě období jsou zde uvedena proto, že je mezi nimi zásadní rozdíl, který je v této kapitole rozveden. Práce dále rozvádí pojem operační program, nastiňuje návod jak má žadatel vytvářet projekt a jaké orgány se na schválení a následné kontrole projektu podílí. Další část rozvádí aktuální Cíl 3 - Evropskou územní spolupráci a konkrétní operační programy. Protože se moje práce má zabývat srovnáním spolupráce na česko – polské a česko – rakouské hranici, další část práce je věnována právě tomuto tématu. Po prostudování
9
projektů, které byly realizovány v oblasti cestovního ruchu na obou hranicích - jsou zde tyto projekty srovnány z hlediska partnerů, délky trvání a dalších ukazatelů. Praktická část práce se skládá z analýzy dotazníkového šetření mezi realizátory projektů, jimž byl dotazník zaslán. Jsou zde shrnuty jejich názory na realizaci projektů, spolupráci s partnery a přínos projektů se zaměřením na cestovní ruch.
10
1 Vývoj přeshraniční spolupráce Ve spojení s přeshraniční spolupráci se často objevuje pojem „hranice“, toto slovo má více významů a ráda bych přiblížila ten, který s touto spolupráci souvisí. Hranice byly vytvářeny až v průběhu 19. a 20. století a je jich na celém světě mnoho. Jejich linie se obvykle měnila a existuje již málo států, jejichž hranice zůstala po celou dobu své existence nezměněna. Hranice v dnešní době rozděluje obvykle dva státy, kraje, okresy, kontinenty, dvě jazykové oblasti a další. Mezi hlavní typy hranic patří hranice přírodní a umělé. Přírodní hranice jsou dány prvky v krajině – pohoří, moře, řeky. Umělé hranice jsou spojené s činností člověka či s jeho existencí. Tyto hranice rozlišujeme na etnické, jazykové, náboženské a další. [1] Pojem, který se nám při pojmu hranice vybaví nejčastěji, jsou politické hranice. Ty jsou chápany, jako line, které oddělují dva různé politické systémy. Existují tři základní typy politické hranice: [2]
hraniční linie
příhraniční území
hraniční zóna
Opakující se problémy, které se vyskytovaly na obou stranách hranic, vedly v 50. letech 20. století k pokusům o jejich odstranění. Motivem k tomuto jednání byly snahy o trvalé zajištění míru, zlepšení životní úrovně obyvatel a vyrovnání se vnitrozemským oblastem. Právě rozvoj území vedený pouze z národních center zapříčinil značnou okrajovost příhraničních oblastí a snahu zde žijícího obyvatelstva o odstranění tohoto negativního vlivu hranic. Tato snaha obyvatelstva nakonec vedla ke vzniku přeshraniční spolupráce, která se stala nástrojem k zlepšování života obyvatel a následné meziregionální spolupráce sloužící k výměně zkušeností a poznatků k daným problémům regionu. [2] Příhraniční regiony byly nejvíce zasaženy procesy, které se odehrály na konci 80. let. Tyto změny spolu politicky a hospodářsky velice úzce souvisely. Odstraňovaly se vnitřní hranice Evropské unie (EU), které měly být přesunuty a plnit svou funkci na vnější hranici Unie. [2] Na přelomu let 1989 – 1990 bylo založeno společenství pod názvem Interreg, které stavělo na plánech přeshraničního rozvoje a na příslušných operačních programech. [2] 11
Toto společenství bylo zaměřeno na přeshraniční spolupráci a rozvoj pro malé a střední firmy, rozvoj turistického ruchu a agroturistiky, rozvoje venkova, školení a vzdělávání pracovníků, rozvoj dopravy, komunikace, školství a další. [3] V letech 1991 – 1993 podporovalo 31 operačních programů na vnější i vnitřní hranici Evropské unie. Iniciativa společenství se osvědčila a v dalším období 1994 – 1999 byla rozšířena na Interreg II, který se dělil na tři větve: [4]
Interreg IIA – přeshraniční spolupráce
Interreg IIB – spolupráce v rámci energetických sítí
Interreg IIC – územní rozvoj
V letech 2000 – 2006 bylo zavedeno uspořádání: [4]
Interreg IIIA – přeshraniční spolupráce
Interreg IIIB – nadnárodní spolupráce
Interreg IIIC – meziregionální spolupráce
Spolupráce mezi státy a jejich územní rozvoj se stal důležitou prioritou, což se projevilo v plánování dalšího období 2007 – 2013, kde se územní spolupráce stala samostatným cílem politiky soudržnosti Evropské unie. [5]
Obrázek 1: Rozvoj společenství Interreg [4]
12
Díky tomuto společenství vznikla řada přeshraničních regionů s dlouhodobými cíli a strategiemi. Dnes existuje množství euroregionů. Euroregion jinak také evropský region, slouží pro označení formy spolupráce. Tato spolupráce je zpravidla přes hranice evropských zemí. Cílem euroregionů je sbližovat sousední země ve společenském a kulturním životě. [6] Různé projekty a akce jsou realizovaný takřka ve všech státech Střední a Východní Evropy. [2] Hlavními cíli přeshraniční spolupráce ve Střední a Východní Evropě jsou: [2]
Přeměna hranice coby dělící čáry na místo setkání sousedů
Překonání vzájemných předsudků mezi obyvatelstvem příhraničních oblastní, jež jsou historickým důsledkem
Budování demokracie a funkční regionální a komunální správy
Překonávání národní periferní polohy a izolace
Podpora hospodářského růstu a růstu životní úrovně
Rychlé začlenění do Evropské unie při zachování si co nejvyššího stupně autonomie
1.1 Historie programů přeshraniční spolupráce v ČR V roce 1995 vznikl program přeshraniční spolupráce CBC Phare (Phare Cross Border Cooperation Programme). Tento program byl vytvořen na základě usnesení Evropského parlamentu. Byl určen pro kandidátské země, usilující o vstup do EU a sousedící s členskými zeměmi EU. V členských státech již existovala výše zmíněná iniciativa Společenství Interreg. Díky těmto dvěma programům mohly být realizovány společné programy CBC Phare – Interreg. Nicméně oba nástroje přeshraniční spolupráce se řídily odlišnými postupy a proto zde vznikaly i určité komplikace. [Dočkal, 2005, str. 29] „Od roku 1990 program Phare podporoval řešení klíčových otázek hospodářské transformace a strukturálních reforem. Podpora měla formu většinou technické pomoci a používala se především ve prospěch soukromého sektoru a na rozvoj infrastruktury, tvorbu institucí a rozvoj politik.“ [Evropská integrace v dokumentech, 2000, str. 15]
13
Hlavním cílem nástroje Phare CBC bylo připravit kandidátské státy na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. V ČR byl program velmi hojně využíván a nejvíce projektů bylo uskutečněno na hranici česko-německé a česko-rakouské. [Dočkal, 2005, str. 29]
14
2 Strukturální fondy Fondy EU charakterizujeme takto: „Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. [7] Evropská politika soudržnosti – tato politika dává největší váhu hospodářskému a společenskému rozvoji všech členských států a jejich regionů. Cílem je zmírnit rozdíly mezi chudšími a bohatšími zeměmi EU a zvyšovat schopnost Evropské unie čelit výzvám
21.
století.
Přikládá
se
důraz
na
udržitelný
růst,
inovace
a
konkurenceschopnost. To vede k vytváření flexibilní a soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti. Souhrnně se tomuto úsilí říká evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti nebo také kohezní politika (koheze = soudržnost). Evropská unie na tuto politiku vynakládá více než třetinu svého společného rozpočtu. [8] Evropská unie disponuje třemi hlavními fondy: [7]
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – založen v roce 1975 a dodnes je objemem finančních prostředků největším fondem. Z toho fondu jsou financovány projekty spadající do cílů 1 a 2.
Evropský sociální fond (ESF) – založen v roce 1960 a je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti. Financovány jsou projekty zaměřené na mládež, dlouhodobě nezaměstnané a sociálně znevýhodněné skupiny ve všech 3 cílů regionální politiky.
Fond soudržnosti (FS) – speciální fond, který pomáhá nejméně rozvinutým členským státům.
„V právě probíhajícím programovém období 2007 – 2013 má ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard eur. Ke srovnání jsou to asi tři čtvrtiny ročního státního rozpočtu ČR.“ [8] Žádat o peníze z těchto fondů na své projekty mohou kraje, obce, podnikatelé, neziskové organizace, ministerstva a další. Z fondů EU jsou financovány tyto projekty: [8]
15
Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury – výstavba a opravy silnic, železnic, dálnic, budování přestupních terminálů integrované veřejné dopravy, nákup dopravních prostředků městské hromadné dopravy apod.
Ochrana životního prostředí – výsadba regenerační zeleně, výstavba větrných elektráren, budování čistíren odpadních vod apod.
Rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce – infrastruktura pro poskytování sociálních, vzdělávacích a zdravotních služeb, výsadba okrasné zeleně, regenerace bytových domů apod.
Rozvoj cestovního
ruchu
–
zvětšování
kapacit
ubytovacích zařízení,
rekonstrukce skanzenů, budování cyklostezek, prezentace turistických destinací apod.
Rozvoj lidských zdrojů – poskytování sociálních služeb, zvyšování kvality výuky cizích jazyků, inovace vzdělávacích programů, rekvalifikační kurzy apod.
Zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou – zavádění moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy apod.
Podpora podnikání, vědy a výzkumu – podpora patentové aktivity podniků, vědeckovýzkumných institucí a vysokých škol, rozvoj průmyslových parků apod.
Program rozvoje venkova – tyto programy jsou financovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD).
16
3 Programovací období 2004 – 2006 Toto programovací období se týkalo České republiky až od doby, kdy vstoupila do Evropské unie. Tento vstup se uskutečnil 1. května roku 2004. Tímto se stala součástí plánovacího období, kterého probíhalo v letech 2000 – 2006. Pro programové období 2000 – 2006 byly Evropskou komisí vytyčeny tři cíle: [12]
Cíl 1 – Podpora rozvoje zaostávajících regionů – v tomto cíli se regiony s HDP pod hranicí 75% průměru EU mohou těšit podpoře udržitelného rozvoje zejména investic do výroby.
Cíl 2 – Podpora regionů a oblastí potýkajících postižených restrukturalizací – Všechny oblasti nespadající pod Cíl 1, které dlouhodobě vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, špatnou úroveň školství nebo životního prostředí.
Cíl 3 – Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání – tento cíl se zaměřuje na snížení nezaměstnanosti prostřednictvím různých rekvalifikací, vzdělávání a školení.
V tomto období se čerpá ze čtyř fondů. Mimo Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu, které byly již výše zmíněny, se zde objevují také Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (EAGGF). Tento fond poskytuje podporu v modernizaci a zlepšování zemědělství a na venkově. Poslední čtvrtý fond Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) se využívá, jak už napovídá název, na podporu rybolovu a modernizaci rybářství. [12]
17
4 Programovací období 2007 – 2013 Tento národní rozvojový plán analyzuje stávající situaci. Zabývá se slabými místy a i možnostmi růstu hospodářství České republiky. Na rozdíl od období 2004 – 2006 jsou stanovené Třetí kohezní zprávou tyto tři cíle: [12]
Cíl 1 – Konvergence
Cíl 2 – Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
Cíl 3 – Evropská územní spolupráce
Nové cíle mění a redukují cíle v předchozím období. Evropská komise také navrhuje, aby se používaly jen tři fondy: [12]
Evropský fond pro regionální rozvoj, který financuje cíl 1,2 a 3
Evropský sociální fond – cíl 1 a 2
Fond soudržnosti – cíl 1
V aktuálním programovacím období 2007 – 2013 pro Cíl 3 je realizováno 5 Operačních programů Přeshraniční spolupráce: [13]
ČR – Sasko
ČR – Bavorsko
ČR – Rakousko
ČR – Slovensko
ČR – Polsko
Řídící orgán pro spolupráci ČR – Polsko je Ministerstvo pro místní rozvoj. U ostatních programů plní ministerstvo funkci národního orgánu. Dále je zde centrum pro regionální rozvoj, které je pověřeno kontrolou podle článku 16 nařízení Evropské komise číslo 1083/2006.
18
4.1 Operační program Operační program je definován jako: „Dokument předložený členským státem a přijatý Evropskou komisí, který stanoví strategii rozvoje s uceleným souborem priorit, jež má být prováděna s podporou některého ze strukturálních fondů.“ [14] Pro podporu z některého ze Strukturálních fondů EU je základem příprava programového dokumentu jeho projednání a schválení. Česká republika má v nynějším období 2007 – 2013 vyjednáno 26 operačních programů. Osm programů je zaměřeno tématicky například na dopravu, životní prostředí, vzdělávání. U sedmi z nich je zaměření zeměpisné pro kraje a oblasti. Ostatní operační programy jsou vytvořeny pro přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci, nebo mohou zajišťovat technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti. [7]
19
5 Implementace operačních programů Pro úspěšnou realizaci operačního programu je definována soustava několika orgánů, které vedou projekt k jeho úspěšné realizaci. Orgán, který řídí program, vybírá projekt a dohlíží na jejich realizaci, se nazývá řídící orgán. Některé činnosti může řídící orgán přenechat tzv. zprostředkujícím subjektům. Jsou to činnosti jako vybírání a hodnocení projektových žádostí, konzultace se žadateli, vypisování výzev apod.. Zprostředkující subjekty jsou většinou instituce s regionálními pobočkami (např. kraje, úřady práce apod.). Také to mohou být různé odbory na ministerstvech. Dále je zde monitorovací výbor, který provádí dohled nad realizací operačního programu a schvaluje projekty, kterým bude poskytnuta dotace. S řídícím orgánem řeší problémy, navrhuje změny v programu a schvaluje závěrečnou a výroční zprávu. Odbor Národního fondu Ministerstva financí ČR má roli platebního a certifikačního orgánu. Zajišťuje tok prostředků z fondů EU. Orgán, který zajišťuje metodické vedení všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a další úkoly spojené s auditem se nazývá Auditní orgán – pro Českou republiku plní tuto funkci Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR. [8]
5.1 Žádost o projekt na přeshraniční spolupráci
Nalezení vhodného projektu a nápad
Po vhodném nápadu, na který byste chtěli dostat podporu z Evropské unie, si je třeba zjistit, jaký operační program by připadal v úvahu pro získání dotace. Mohou to být tématické operační programy nebo regionální, které se řídí podle toho, kde realizujete své aktivity – regionální operační programy, programy přeshraniční spolupráce apod. Z fondů EU se obecně podporují projekty, které jsou veřejně prospěšné, zlepšující sociální a ekonomické prostředí. Příjemce musí vždy prokázat a doložit, že jeho záměr je obecně prospěšný. Získat podporu mohou i soukromé firmy na vývoj nové technologie či vzdělávání zaměstnanců – podpora zaměstnanosti v regionu. [9]
20
Určení výzvy
Projektové žádosti jsou přijímány v rámci tzv. výzev. Jsou to časově vymezené úseky, které jsou určeny k podání žádosti o dotaci. V této fázi je důležité sledovat vypsané výzvy, jaké jsou plánované na nejbližší období. [9]
Projektová žádost
Tento dokument je klíčový pro úspěšné získání podpory z evropských fondů. Proto existují příručky pro žadatele, které postupně provedou žadatele postupem jak správně žádost vytvořit. Žádosti jsou a musí být vyplňovány v elektronické podobě. K tomuto dokumentu se často přikládají různé přílohy, mohou to být: [9]
Logický rámec – popisuje záměry projektu v souvislosti s konkrétními činnostmi a určité přínosy – výstupy z aktivit projektu
Studie proveditelnosti – posuzuje uskutečnitelnost a životaschopnost projektu. Je zde popsána i finanční stránka projektu. Cíle popisované v tomto dokumentu musí být dosaženy, protože je závazný a v opačném případě může být dotace odebrána.
Analýza nákladů a přínosů – Cost – Benefit Analysis – Vyhodnocení projektu. Je zde uvedeno, co konkrétně projekt přináší a naopak bere po stránce finanční i společenské.
Rozpočet projektu – tento dokument je nezbytný pro každou žádost o získání prostředků z fondů Evropské unie.
21
6 Evropská územní spolupráce Bakalářská práce je zaměřena na operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika a Česká republika – Rakouská republika. Rakouskou jsem si vybrala, protože bydlím ve městě Znojmo, a mám k němu tedy ze všech hranic nejblíže. Polsko mě zaujalo tím, že má nejdelší společnou hranici a zároveň je to jediný operační program přeshraniční spolupráce, který má Řídící orgán na české straně. [5] Programy pro přeshraniční spolupráci podporují spolupráci subjektů z území NUTS III krajů, které přiléhají ke státní hranici.
Obrázek 2: Mapa 14 krajů (NUTS III) a 8 regionů soudržnosti (NUTS II) [8]
6.1 Česká republika – Rakousko Pro přeshraniční spolupráci ČR – Rakousko jsou určené české kraje Vysočina, Jihočeský a Jihomoravský. Na rakouské straně to jsou Waldviertel, Weinviertel, Weiner Umland, Nordteil, Mühlviertel a město Vídeň. Řídící orgán je zde na straně Rakouska a je to Úřad spolkové vlády Dolního Rakouska, který má celkovou odpovědnost za realizaci programu. O podporu v operačních programech (OP) může žádat veřejnosprávní instituce a nezisková organizace. OPPS ČR – Rakousko je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. [10] U operačních programů přeshraniční spolupráce je důležitý přeshraniční dopad projektu. Realizace projektu musí mít prokazatelný přínos pro obě strany hranice a musí spolupracovat na společné přípravě, vlastní realizaci projektu a financování. [10] 22
V tomto programu existují 3 prioritní osy, které rozdělují programy na určité celky a ty se dále dělí na oblasti činností. V těchto činnostech se realizují projekty a ty mohou být následně v rámci určité osy podpořeny. Prioritní osy jsou: [10]
Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know how – z fondu EU je na tuto osu vyčleněno 51,8 milionů eur.
Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj – na tuto osu je z fondu EU vyčleněno 49,2 milionů eur.
Technická pomoc – na 3. prioritní osu je vyčleněno 6,4 milionů eur.
Pro tento operační program je z fondů EU vyčleněno 107,44 milionů eur, které jsou z českých a rakouských národních veřejných zdrojů doplněny o 18,96 milionů eur. Pro českou stranu je z fondů EU plánováno 69,12 milionů eur. To činí asi 0,26 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. [19] Dne 30. 11. – 1. 12. 2011 se konal desátý Monitorovací výbor Programu Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 - 2013. Byl uskutečněn v prostorách Minoritského kláštera v Jindřichově Hradci. Výboru zde bylo předloženo 18 projektů, z nichž 16 bylo schváleno a 2 zamítnuty. [16]
6.2 Česká republika – Polská republika Tento operační program je určen pro kraj Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský. Na polské straně jsou to regiony Jeleniogórsko – Walbrzyský, Opolský, Rybnicko – Jastrzebský a Bielsko – Bialský. V této přeshraniční spolupráci se řídící orgán nachází na české straně a je jím Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Činnosti spojené s realizací zajišťuje na straně Polska v podobě Národního orgánu Ministerstvo regionálního rozvoje. O podporu v tomto programu mohou žádat obce, kraje, Euroregiony, vzdělávací a výzkumné instituce a další. [11] Stejně jako v předchozím programu je tento také financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. A je zde taktéž důležitý přeshraniční dopad. Tento program obsahuje 4 prioritní osy: [11]
Posilování dostupnosti, ochrana životního prostředí a prevence rizik – z fondů EU je vyčleněno 70,2 milionů eur.
23
Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu – na tuto prioritní osu je vyčleněno z fondů EU 79 milionů eur.
Podpora spolupráce místních společenství – z fondů EU je vyčleněno 57,1 milionů eur.
Technická pomoc – na osu 4 je vyčleněno z fondů EU 13,2 milionů eur.
Pro tento operační program je z fondů vyčleněno 219, 46 milionů eur, které jsou z českých a polských národních veřejných zdrojů doplněny o 38, 73 milionů eur. Pro českou stranu je z fondů EU plánováno 103, 68 milionů eur, to je asi 0, 39 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. [20] Ve dnech 15. – 16. listopadu 2011 se v Třinci uskutečnilo 8. zasedání společného česko – polského Monitorovacího výboru v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013. Hlavní bod tohoto jednání bylo schvalování projektů. Předloženo bylo celkem 70 projektových žádostí. Zaregistrováno jich bylo 40 a na zasedání schválil Monitorovací výbor 27 projektů. [18] V následující tabulce lze vidět statistiku schválených a zaregistrovaných projektů v období do 20. 11. 2009. Tabulka 1: Statistika projektů v česko - polské přeshraniční spolupráci [21]
24
7 Srovnání projektů česko – rakouské a česko – polské přeshraniční spolupráce Ke srovnání přeshraniční spolupráce jsem si vybrala 16 projektů z každého OPPS, které budu porovnávat z hlediska žadatelů, partnerů, financí, zaměření projektů a délky trvání.
7.1 Žadatelé Co se týče žadatelů, je jak na straně polské tak i rakouské převaha České republiky jednoznačně znát. Ve 13 projektech se jako lead partner objevily instituce, kraje či obce z České republiky. V obou operačních programech se projevuje větší aktivita z české strany. Na straně rakouské se v projektech objevil 12x jako lead partner Česká republika a ve zbývajících čtyřech projektech to bylo Rakousko. Ve spolupráci Česká – republika Polsko se jako lead partner objevila Česká republika dokonce 13x. Je možné, že zahraniční partneři nemají takovou potřebu podporovat cestovní ruch, protože mají dostatek turistů nebo pracují v jiných prioritních osách. Na tomto grafu je vidět v česko – polské přeshraniční spolupráci výrazná převaha lead partnerů z České republiky jak už bylo uvedeno výše. 16 13
14 Počet projektů
12 10 8 6 4
3
2 0 Polsko
Česká republika
Graf 1: Poměr žadatelů na česko - polské hranici
25
7.2 Partneři Z hlediska počtu partnerů je u obou přeshraničních programů převaha pouze jednoho partnera za každé participující země. Často na projektu spolupracují pouze dvě obce a jiného partnera už nepřibírají. U programu přeshraniční spolupráce s Polskem se často objevují také tři partneři. Pouze v jednom případě se mezi mnou analyzovanými projekty vyskytl větší projekt partnerů. Jednalo se o projekt realizovaný v rámci česko – polské přeshraniční spolupráce a počet partnerů byl pět. Na větší počet jsem v žádném projektu nenarazila. Často se objevovali také 3 a 4 partneři. Rakousko – česká přeshraniční spolupráce má v průměru v projektu 2 partnery zatímco u polsko – české přeshraniční spolupráce vychází necelí dva partneři na projekt. Z toho vyplývá, že na rakouských hranicích spolupracují většinou s více než jedním partnerem na jednom projektu. V tomto grafu je vidět výrazná převaha jednoho partnera v projektech na přeshraniční spolupráci Česká republika – Rakousko. 8 7 7 6 5 4 4
Počet projektů
3 3 2 2 1 0 1 partner
2 partneři
3 partneři
4 partneři
Graf 2: Nejčastěji se objevovaný počet partnerů v projektu
7.3 Zaměření projektu V tomto bodě se přeshraniční spolupráce lišila nejvíce. Na hranici s Rakouskem se nejvíce budují cyklostezky, singltreky – terénní cyklistika, turistické stezky, běžecké tratě. Je to hlavně kvůli vinařské turistice či cyklistice, která se často na tomto přeshraničním území provozuje. Ve Znojmě se také nachází Národní park Podyjí, který 26
pokračuje až na rakouskou stranu jako Nationalpark Thaytal. Krásná příroda přímo vybízí k budování turistických cest a cyklo - stezek. Na hranici s Polskem se projekty více zaměřují na propagaci určitého místa, oblasti nebo na rozvoj území co se týče cestovního ruchu, výstavbu infrastruktury a rozšíření nabídky. Snaží se spíše pomocí letáku, informačních tabulí apod. vytvořit povědomí o existenci určitého místa či oblasti a tím zvýšit návštěvnost.
7.4 Finance Finanční stránka, co se týče celkových způsobilých výdajů, se zde v průměru liší o 600 000 eur. V programu přeshraniční spolupráce s Rakouskem, kde se často budují různé stezky, jsou projekty finančně výrazně levnější, než je tomu ve spolupráci s Polskem. V přeshraniční spolupráci Česká republika – Polsko jsou často projekty, které přesahují jeden milion eur, a občas jsem narazila také na projekty, které stály dokonce přes dva miliony eur. V této spolupráci se celkově zaplatilo za 16 projektů 16 110 869 eur, což vychází přes milion na každý projekt. Ve spolupráci Česká republika – Rakousko jsou z 16 projektů pouze 2 projekty, které přesáhly 1 milion eur. Za 16 projektů se zde zaplatilo 7 184 658 eur. Na jeden projekt tedy vychází necelý půl milion eur. Podle mého názoru se větší náklady objevují u propagace a rozvoje území v přeshraniční spolupráci Česká republika – Polsko, protože se zde často jedná o výstavbu infrastruktury a renovace, které mají podpořit cestovní ruch. V přeshraniční spolupráci Česká republika – Rakousko kde se tvoří spíše cyklo – stezky a turistické trasy se jedná spíše o značení a tvorbu letáků. Na následujícím grafu je názorně vidět jak se v průměru celkové způsobilé výdaje liší v obou operačních programech.
27
1 200 000 € 1 006 929 € 1 000 000 € 800 000 € 600 000 € 449 041 €
400 000 € 200 000 € 0€ Česká republika - Rakousko
Česká republika - Polsko
Graf 3: Průměrná částka ne jeden projekt
7.5 Délka trvání projektů V délce trvání se často objevují 2, 3 a 4 roky. U programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko projekty trvají většinou 2 – 3 roky. Jen ve třech případech z 16 se stalo, že by projekt trval déle, ale nepřekročil hranici 4 let. Kratší trvání je podle mého názoru způsobeno tím, že se v této spolupráci realizuje více propagace a rozšíření nabídky jen pomocí informačních tabulí a propagačních letáků. Tato realizace není tak náročná na čas a proto je trvání těchto projektů kratší. Ve spolupráci Česká republika – Rakousko se nejvíce opakuje délka realizace 4 roky, která se objevila ve většině projektů. Dále se pak objevují 2 a poté 3 roky. Myslím si, že operační programy jsou zde složitější na realizaci i na výstavbu (cyklostezky, turistické stezky, propojení lázeňských míst cyklo - stezkou a turistickými cestami apod.), proto zde realizace trvá déle. Přesto je průměr v délce trvání v obou operačních programech zhruba stejný. U česko – rakouské hranice je to v průměru něco málo přes tři roky a u česko – polské spolupráce bez dvou desetinek také tři roky. Na následujícím grafu jde vidět, že v programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko se nejčastěji objevují v realizaci projektu 3 roky.
28
8 7 7 6 6 5 4 3
Počet projektů
3 2 1 0
2 roky
3 roky
4 roky
Graf 4: Délka trvání projektů
29
8 Dotazníkové šetření Praktická část bakalářské práce je zaměřena na výzkum formou dotazníkového šetření. Cílem tohoto šetření je zjistit, jak realizátoři projektů hodnotí operační programy přeshraniční spolupráce na česko – polské a česko – rakouské hranici. Zjistit zda budou projekty realizovat dále a jak se dívají na jejich přínosy a dopady pro kraje, obce či regiony. Marketingový výzkum je členěn do několika fází. V první fázi definujeme problém nebo otázku, která bude pomocí dotazníku šetřena a analýza situace. Další fází je tvorba dotazníků, vhodné zvolení otázek, tak abychom se dozvěděli konkrétní informace. Poté se informace interpretují a nakonec se problém řeší. Získávat informace můžeme metodou šetření nebo metodou pozorování. Marketingové šetření bylo pro bakalářskou práci provedeno formou kvantitativního výzkumu. Konkrétní metoda – osobní dotazování. Dotazník byl pro realizátory projektů složen z 10 otázek. Skladba dotazníků byla vytvořena jak pro realizátory v přeshraniční spolupráci Česká republika – Polsko tak pro Česká republika – Rakousko. Otázky v dotazníku měly dvě různé formy. Uzavřené a otevřené. Uzavřené otázky nabízí respondentovi na výběr z několika možností odpovědi. Otázka tohoto typu byla v dotazníku
např.
„Máte
již
zkušenosti
s realizací
projektů
z
předchozích
programovacích období (v letech 2004 – 2006)?“. Většina otázek však byla otevřených. Tento typ otázek požaduje po respondentovi vlastní odpověď. Otevřené otázky typu „Jak hodnotíte operační programy přeshraniční spolupráce? Co byste změnili?“, jsem využila proto, že jsem se chtěla pomocí co nejméně otázek dozvědět co nejvíce. Záměrem bylo dát respondentům možnost vyjádřit se ke všem tématům a napsat co si myslí o realizaci projektů v operačním programu přeshraniční spolupráce. Vyplnění dotazníků bylo zcela dobrovolné a anonymní. Dotazníky byly posílány emailem přímo konkrétním osobám. Vzhledem k malé návratnosti dotazníků byly odeslány na více jak 80 e-mailových adres. I přes velký rozptyl odeslání došlo celkově pro oba programy nazpět jen 15 dotazníků. Potěšující byl fakt, že většina respondentů projevila zvýšenou ochotu ve vyplnění dotazníků díky informaci, že jde o podklad pro bakalářskou práci. Získaná data byla zpracována a vyhodnocena do přehledných grafů.
30
8.1 Vyhodnocení dotazníků Názory realizátorů projektů jsou vypracovány podle patnácti vypracovaných dotazníků. Četnost odpovědí je vyjádřena procenty zaokrouhlenými na celé desítky pro lepší přehlednost. Pokud součet procent nedává celkově 100%, znamená to, že žadatelé měli více odpovědí a návrhů. U první otázky, zda realizátoři mají předchozí zkušenosti s realizací projektů v minulých obdobích, byla odpověď ve všech případech kladná. 100% respondentů odpovědělo, že zkušenost s realizací z předchozích let mají. Většina odpovědí zněla, že mají zkušenosti s realizováním mikroprojektů a nebo s realizací v jiných osách než je podpora cestovního ruchu. Často se však objevovala i odpověď, že realizátoři pracují pouze s osou pro rozvoj cestovního ruchu a mají zkušenosti hlavně z této oblasti. 100% shoda nebyla překvapující. Realizátoři tak velkých projektů už musí mít zkušenosti z předchozích období. Následující otázka se týkala partnerů a spolupráce s nimi. 98% realizátorů projektů odpovědělo, že se svými partnery spolupracovali již před realizací projektů nejméně jeden rok. Což znamená, že žádný z respondentů neuvedl, že by s partnerem před realizací projektů nespolupracoval. U zbývajících 2% respondentů byla odpověď záporná. Jako další vysvětlení dodávali, že si vybírají vždy jiného partnera z jiné oblasti, co se týče prioritních os. Výsledkem toho je rozvoj cestovního ruchu po celé délce hranic a ne jen v určitých místech. V kladné odpovědi, jak je vidět z grafu níže, se často objevovalo, že příjemci spolupracují s partnerem před realizací projektů i 5 let. Další nejčastější odpověď byla 10 let. V dotazníku se mi objevila také odpověď, že se stejným partnerem spolupracují už od roku 1999. Bylo to konkrétně na přeshraniční spolupráci Česká republika – Polsko. Respondent zde odpověděl, že s polským městem Jawor spolupracují na základě přátelských kontaktů a výborné komunikace. V přeshraniční spolupráci Česká republika – Rakousko se objevila velmi podobná odpověď. Respondent uvedl, že s partnerem spolupracuje už od roku 1992. Spolupráce s partnery je tedy velmi rozdílná. U této otázky byly překvapující odpovědi respondentů, kteří uvedli, že spolupracovali s partnery před realizací projektů více než 4 roky. Předpokladem bylo, že předchozí spolupráce nebude tak dlouhá. Z odpovědí však vyplývá, že čím delší je spolupráce s partnery, tím lepší je s nimi komunikace a domluva. To je jeden z nejdůležitějších prvků vzájemné spolupráce Je tedy logické, že 31
příjemci si vybírají pro realizaci projektů partnery, které znají delší dobu, aby zabezpečili co nejméně problémovou spolupráci a úspěšné dokončení projektu.
Jak dlouho spolupracujete s partnery před realizací projektu? 4 roky 8%
1 rok 8%
7 let 7%
5 let 46%
10 let 31%
Graf 5: Délka spolupráce s partnerem před realizací projektu
Na otázku jestli realizátoři s partnery zažívají nějaké problémy v komunikaci, byly odpovědi různé. Nejvíce dotazovaných odpovědělo, že žádné problémy nemají. Většinou si organizace, obce či kraje najdou tlumočníka, který jim v komunikaci s partnery pomáhá. Také se zde objevila odpověď, že v průběhu let ve spolupráci s partnerem je komunikace čím dál lepší a rozumí si navzájem stále víc. Jiná odpověď se objevila v dotazníku u přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko. Zde dotazovaný uvedl, že jsou zařízené kurzy polského jazyka pro partnery v České republice a kurzy českého jazyka pro partnery z Polska. Tyto kurzy jsou podle jejich názorů velice přínosné a komunikace je tak lepší. Organizaci na česko – rakouské přeshraniční spolupráci se osvědčilo komunikování e-mailem, kde se vyjadřují co nejstručněji a nejjednodušeji. Na druhou stranu ale dodávají, že v dodržování lhůt nebo předávání informací s partnery komunikace vázne, pokud v tom není jejich zájem. U této otázky nebylo překvapující to, že s partnery v rakouské spolupráci komunikace občas vázne. Přeci jen jsou zde asi znát ještě problémy z historie. Výjimkou v odpovědi také nebylo to, že v komunikaci s partnery organizace či obce používají tlumočníky k lepšímu dorozumění se. Partneři jistě ocení, když se druhý partner snaží mluvit odpovídající cizí řečí. Na druhou stranu je třeba zabezpečit jasnou domluvu a tak pokud 32
partneři navzájem neovládají jazyk toho druhého, je určitě dobré mít tlumočníka, který může zabránit případným nejasnostem nebo špatnému pochopení. Překvapivý byl kurz polského a českého jazyka. Takovýmito kurzy se určitě spolupráce utuží nejvíce a dá se předpokládat, že partneři spolu budou spolupracovat i nadále, protože výsledky kurzů budou trvalé a lépe si porozumí i bez zprostředkujících subjektů jako je tlumočník.
Máte nějaké problémy v komunikaci s přeshraničními partnery?
ne 47% ano 53%
Graf 6: Problémy v komunikaci
V otázce, zda spolupracují při realizaci projektů vždy se stejným partnerem, respondenti v 80% odpověděli, že ano. Spolupráce se stejnými partnery je jednodušší stejně jako komunikace. Často respondenti uváděli, že dlouhodobá spolupráce má velké plus v tom, že víte co od partnera čekat a na jaké otázky vám odpoví a na jaké ne. Lze také odhadnout, o jaký projekt by mohl mít zájem a jak jeho zájem podnítit. U respondentů, kteří uvedli zápornou odpověď, se vyskytovalo vysvětlení, že spolupráce s partnerem se neosvědčila. Častá odpověď byla také, že z hlediska rozvoje určité oblasti musí spolupracovat pokaždé s jiným partnerem. Překvapivá byla vyrovnanost odpovědí, ale předpokladem byly spíše kladné odpovědi. Dlouhodobější spolupráce musí být v mnoha ohledech jednodušší pro oba partnery. Na přeshraniční spolupráci Česká republika – Polsko dotazovaný odpověděl, že je velice těžké najít vhodného a ochotného partnera pro spolupráci například v jiných osách.
33
Další otázka se týkala prioritních os, a zda respondenti realizují projekty v jiných prioritních osách než je rozvoj cestovního ruchu. Odpovědi zde byly velice vyrovnané. 8 respondentů uvedlo, že v jiných osách projekty nerealizují. 7 dotázaných odpovědělo naopak, tedy - že projekty v jiných osách realizují. U přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko se nejčastěji objevovala odpověď, že realizují projekty v prioritní ose 2 – Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj. Na přeshraniční spolupráci Česká republika – Polsko pokud realizují projekty v jiných osách, tak nejčastěji v prioritní ose 3 – Podpora spolupráce místních společenství. Často se v dotazníku u česko – rakouské spolupráce také objevilo, že realizují projekty jen v první ose, ale v různých rovinách. Například – Infrastruktura a služby spojené s podnikáním a inovacemi. Taková vyrovnanost odpovědí nebyla očekávána. Předpokladem bylo, že respondenti často realizují projekty také v jiných osách než cestovní ruch, proto bylo překvapující, že odpovědi byly více méně vyrovnané. Na druhou stranu realizace projektů vždy ve stejné ose, například v cestovním ruchu, podporuje rozvoj jednoho odvětví, které je tomuto území přínosem. Také se určitě lépe hledají partneři v oblastech, ve kterých již partner měl možnost pracovat. Realizátoři znají svůj region nejlépe a tak jistě vědí, v jakých osách mají vzájemně spolupracovat, aby napomohli propagování a rozvoji svého území.
Realizujete projekty i v jiných prioritních osách než je rozvoj cestovního ruchu?
ne 47% ano 53%
Graf 7: Realizace projektů v jiných osách
34
V otázce, jak dotazovaní hodnotí přínos projektů cestovního ruchu, se respondenti na 100% shodli. Jak na přeshraniční spolupráci Česká republika – Polsko tak na přeshraniční spolupráci Česká republika – Rakousko dotázaní odpověděli, že přínos hodnotí velmi pozitivně. Nejčastější odpovědí bylo, že projekty mají oboustranný přínos, rozvíjí cestovní ruch formou nepřímé podpory drobných podnikatelů v oblasti ubytovacích a pohostinských služeb. Konkrétně ve spolupráci česko – rakouské dotazovaný uvedl, že díky těmto projektům mají vše nutné pro rozvoj cykloturistiky (cyklo-stezky, cyklistické značení, a infrastrukturu pro cyklistiku). Na těchto hranicích je cyklistika turisty hojně provozována jak ze strany Rakouska, tak ze strany České republiky. Proto je to pro tuto oblast přínosem a alespoň v tomto bodě se částečně přiblížila turistice v Rakousku. Ve spolupráci česko – polské se zase zvětšuje povědomí obyvatel žijících v polském příhraničí o pravidelných akcích, spolupráci a setkáních. Respondenti často uvádí, že počet polských turistů v českém pohraničí roste (vytvořené jazykové mutace v turisticky atraktivních regionech). Polští partneři dokonce navštěvují akce konané u nás se svými rodinami. Z toho vyplývá, že projekty slouží hlavně k odbourávání bariér, které tu díky historickým událostem vznikly a vzájemnému sbližování obyvatel na obou stranách. U této otázky byla samozřejmě kladná odpověď očekávána. Ještě než se dotazníky došly vyplněné nazpět, předpoklad byl, že projekty pro cestovní ruch rozhodně musí přinést pozitivní vliv pro obce, kraje či regiony v příhraničním území. Při pročítání odpovědí z dotazníkového šetření bylo nabyto dojmu, že rozvoj cestovního ruchu je pozitivnější v přeshraniční spolupráci Česká republika – Polsko. Vládnou zde přátelské vztahy a navštěvují se navzájem. Projekty jsou více orientovány na vzájemné poznávání obyvatel. Následující otázky se týkaly hodnocení přeshraničních programů. Co by chtěli realizátoři v tomto programu změnit a co vidí jako největší překážku. Respondenti se shodli, že přeshraniční program hodnotí velice pozitivně, což je zhodnoceno výše. Ale i přesto jsou v přeshraničních programech určité chyby a věci, které realizátorům projektů vadí a brzdí průběh projektu. Nejvíce problémů vidí žadatelé v oblasti financí a administrativy. 90% žadatelů si stěžuje na byrokracii v administrativě. Administrativa je velice náročná a zdlouhavá. Respondenti často uvádí, že lhůty orgánů jsou moc dlouhé, a přesto je kontroloři nedodržují. Žadatelé si také často stěžovali na odlišný přístup orgánů v ČR a v zahraničí. V České republice tuto problematiku řeší 3 místa – Centrum pro regionální rozvoj, Společný technický sekretariát a ministerstvo místního rozvoje. 35
Tímto se lhůty v česku prodlouží a partneři ze zahraničí musí zbytečně čekat. 70% žadatelů si také stěžují na finanční stránku programu. Náklady na projekt se proplácí zpětně a to až s ročním zpožděním a ne každý je schopný projekt předfinancovat sám. Podle některých dotázaných jsou také špatně vypracované příručky pro příjemce. Tento problém vede k nejednoznačnosti výkladu a zdržování při řešení nastalých situacích. Na otázku, co vidí jako největší překážku v realizaci, obsahovali odpovědi také návrhy na zlepšení. Mezi těmito návrhy převažoval názor na zjednodušení administrativy a sjednocení postupů kontrolorů na české, rakouské a polské straně. Tento názor se objevil ve více než 70%. Téměř 50% by ocenilo včasné proplácení peněz a více peněz pro celý operační program. Podle kontrolorů to není tak černobílé jak respondenti uvádí. Prodlužování lhůt ze strany kontrolorů je způsobeno především tím, že partnerovi něco ke zprávě chybí, poté kontroloři musí žádat opravy nebo doložení chybějícího dokumentu a partneři nejsou schopni tento nedostatek splnit a dokument dodat. Lhůty kontrolorů platí až od okamžiku, kdy mají k dispozici kompletní podklady, což partneři většinou neberou na vědomí. Pokud zprávy a přílohy vrací k přepracování, nebo žádají něco navíc, jejich lhůta se přerušuje. To je ale ostatně uvedeno i v Příručkách pro příjemce, které si partneři samozřejmě pozorně nepřečtou. Příjemci po kterých kontroloři chtějí doložit chybějící dokumenty nebo cokoliv opravit, považují toto za zbytečnou administrativu. Kontrolní kroky musí však být také podložené a všechny dokumenty, které kontroloři vyžadují, jsou nutné k tomu, aby kontrolní systém byl schopen obstát při auditu z Evropské komise. Stejně přínosné je to i pro příjemce, který bude mít vše v pořádku doložené a nemusí se bát auditních operací. Kontroloři tedy dělají a vyžadují pouze to, co mají nařízeno vyžadovat Řídícími (příp. Národními) orgány nebo Evropskou komisí. Příjemci si tedy nejdříve musí projít veškerou dokumentaci a zamyslet se, jestli jsou schopni dokládat vše potřebné a jestli opravdu stojí o finanční pomoc z Evropské unie. V této otázce jsou názory obou subjektů (kontrolorů a příjemců) často protichůdné. Je to pochopitelné, protože jejich roje jsou v procesu schvalování různé. Kontroloři musí dodržovat stanovená pravidla a za správný průběh kontroly jsou odpovědni svým nadřízeným. Příjemci si neuvědomují, že kontroloři dělají pouze svou práci a to co mají nařízeno od vyšších orgánů. Samozřejmě vždy se mohou najít chyby jak u příjemců, tak u kontrolorů. 36
V předposlední otázce, zda realizace projektu pomohla obci, kraji či regionu se žadatelé na 100% shodli a odpověděli ano. Realizace jim přinesla větší návštěvnost turistů, rozvoj cestovního ruchu a infrastruktury, větší možnost sportovních aktivit a podporu drobných podnikatelů. V této otázce bylo očekáváno hodně kladných odpovědí a hypotéza se potvrdila. Realizování projektů, jak je vidět z přechozích odpovědí, určitě obci, kraji i regionu pomáhá v rozvoji jak cestovního ruchu tak i v jiných oblastech. Poslední otázka, zda by příjemci podali a realizovali projekt v přeshraniční spolupráci v nadcházejícím období, žadatelé opět ve všech případech odpověděli, že by neváhali a znovu projekt realizovali. Když příjemci zjistí, co všechno realizace projektu obnáší a našli vhodného partnera, není realizace dalších projektů už takovou neznámou. Zároveň by byla škoda, kdyby další projekty partneři nerealizovali a tím přestali rozvíjet důležité oblasti realizace pohraničí.
8.2 Shrnutí Názory žadatelů na česko – polské hranici se v podstatě nelišily od rakouských. S operačním programem přeshraniční spolupráce jsou spokojeni. Tento program jim napomáhá v rozvoji území, kraje, obce a odbourává bariéry mezi lidmi. Počet turistů narůstá a díky větší propagaci lidé navštěvují místa, o kterých doposud nevěděli. 100% dotázaných hodnotí přeshraniční spolupráci jako příznivou i přes problémy s administrativou a proplácením peněz. Bez této spolupráce by se rozvoj příhraničních a zanedbaných kulturních míst rozvíjel špatně a možná by nebyl ani dostatek financí. Díky Evropskému fondu pro regionální rozvoj (ERDF) se spousta projektů realizuje velice dobře, díky možnosti získat z tohoto fondu peníze. Navíc dopady jsou, jak je vidět z odpovědí, velmi příznivé. Z výše uvedeného můžeme vyvodit, že ve spolupráci existuje také určitá komunikační bariéra mezi partnery. Co se týče názorů v dotaznících, se z odpovědí dalo vyhodnotit, že partneři na česko – polské hranici si rozuměli a spolupracovali spolu lépe než na česko – rakouské. Je možné, že je to způsobeno polským jazykem, kterému v Česku v podstatě rozumíme. Němčina je úplně odlišný jazyk a navíc může hrát roli minulost česko – rakouského pohraničí a ochota lidí navzájem spolupracovat. U otázky, problémů s partnery, byl právě na česko – rakouské hranici uveden nezájem rakouských 37
partnerů spolupracovat pokud to není v jejich zájmu. Projevuje se zde neochota a prodlevy stanoveny předem ve stanovených lhůtách. Avšak ve dlouholeté spolupráci se partnerství, podle odpovědí respondentů, stále zlepšuje a zdokonaluje. Lze usoudit, že realizace v přeshraniční spolupráci pro cestovní ruch je velice přínosná nejen ve výstavbě cyklo-stezek, turistických tras, rozvoji infrastruktury, rekonstrukci památek či lázní, ale také podporuje společnou spolupráci, vzájemné porozumění a zvýšení povědomí lidí o využití volného času.
38
9 Závěr Válečná a politická historie Evropy zapříčinila stěhování lidí do vnitrozemí. Z pohraničí se tedy stala oblast, která byla méně zalidněná a izolovaná státu a centra rozvoje. Obyvatelstvo, které žilo v příhraničních oblastech, se snažilo překonat geografické i politické bariéry a navázat mezilidské vztahy s lidmi z druhé strany hranice. Tato snaha dala vzniknout myšlence přeshraniční spolupráce. V 90. letech 20. století bylo založeno společenství Interreg, které stavělo na plánech přeshraničního rozvoje a na příslušných operačních programech. Toto společenství se dále rozvíjelo a bylo natolik populární, že pokračovalo v letech následujících jako Interreg II a v programovacím období 2004 – 2006 jako Interreg III. Pro kandidátské země byl určen program CBC Phare. Mezi těmito zeměmi byla i Česká republika. Díky tomu mohla být rozvíjena přeshraniční spolupráce s Německem a Rakouskem. Financování této spolupráce je možné díky tzv. Strukturálním fondům. Tyto fondy jsou určené především ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Pro přeshraniční spolupráci je hlavní a nejdůležitější Evropský fond pro regionální rozvoj, ze kterého se na tento program čerpají finanční prostředky. U aktuálního programovacího období 2007 – 2013 se vyskytly zásadní změny. V předcházejícím období 2004 – 2006 byl Interreg samostatná iniciativa a 3 hlavní cíle tohoto programu se financovali ze čtyř fondů. V období 2007 – 2013 se stala Evropská územní spolupráce samostatným cílem. U tohoto programovacího období bylo doporučeno financovat nynější 3 cíle pouze z 3 fondů. Z Evropské územní spolupráce jsem si vybrala z pěti programů přeshraniční spolupráci Česká republika – Polská republika a Česká republika – Rakouská republika. Vztahy mezi obyvateli v pohraničí a otázka rozvoje těchto oblastí byl jedním z důvodů výběru tématu bakalářské práce. Cílem bylo zjistit a zhodnotit přínos realizovaných projektů v těchto příhraničních regionech a jak se žadatelé dívají na realizaci projektů, jejich přínos a také jak funguje spolupráce s partnery. V porovnání projektů bylo znát, že větší zájem o spolupráci je na česko – polské než na česko – rakouské hranici. S polskými partnery se lépe spolupracuje a vzájemné vztahy 39
jsou založené na přátelství. V tomto příhraničí se také často pořádají kulturní společná setkání k výročí slavného malíře či zakladatele, kde společně diskutují a dozví se mnohem více o kultuře sousedního státu. Rakouští partneři mají zájem spíše o budování infrastruktury pro cyklo-turistiku a pěší turistiku, která je často spojená s turistikou vinařskou. Nesetkávají se tak často, ale myslím, že i budování stezek je pro cestovní ruch v příhraničních oblastech velmi důležité pro vzájemné propojení obyvatel. I přes jazykovou bariéru, která byla na česko – rakouské hranici znát více než u přeshraniční spolupráce česko – polské si všichni oslovení myslí, že operační program přeshraniční spolupráce je pro rozvoj cestovního ruchu velmi přínosný ve všech ohledech. Napomáhá sbližování obyvatel, kulturnímu rozvoji, budování nové infrastruktury a zároveň podporuje drobné podnikatele v ubytovacích a pohostinských službách. Z odpovědí bylo dále patrné, že největší nespokojenost je s administrativou projektů a financováním. Bylo zde poukázáno na byrokracii a zbytečně zdlouhavou administrativu, která souvisí s nedodržováním lhůt ze strany kontrolorů. Na druhé straně kontroloři mají opačný názor. Možnou příčinou neshod mezi těmito subjekty může být nepochopení systému kontrolory nebo neochota partnerů dokládat potřebné dokumenty. Výsledkem dotazníkového šetření je zjištění, že jednotliví realizátoři jsou v operačním programu přeshraniční spolupráce spokojeni a v názorech na přínos projektů se v podstatě neliší. I přes některé problémy s administrativou a financováním by rádi realizovali i další projekty. Jako doporučení pro nastavení kontrolního systému v budoucnu byl vysloven názor, že by bylo vhodné sjednotit postup kontroly na všech hranicích. Tímto by se administrativa zmírnila a rozdílné nastavení kontroly by nemátlo příjemce.
40
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje DOČKAL, Vít: Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky, Růžový obláček a hrana reality. 1. vydání Brno: Masarykova univerzita, 2005, 140 str. ISBN 80-210-3751-2 EU: Česká republika v hodnocení evropské komise 1999. 1. vydání Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 1999, 118 str. ISBN 80-85864-78-9
Evropská integrace v dokumentech: Pravidelné zprávy evropské komise. 1. vydání Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2000, 308 str. ISBN 80-85864-81-9
Internetové zdroje [1]
Sociologický ústav Akademie věd [online]. 2012 [cit. 2012-3-27]. Geografická analýza ČR. Dostupné z WWW:
[2]
Texty RNDr. Petra Rumpela Ph.D. [online]. 2012 [cit. 2012-3-26]. Přeshraniční spolupráce. Dostupné z WWW:
[3]
Společenství Interreg [online]. 2012 [cit. 2012-3-27]. Interreg. Dostupné z WWW:
[4]
Cíl 3 [online]. 2012 [cit. 2012-3-27]. Historie společenství Interreg. Dostupné z WWW:
[5]
Cíl 3 [online]. 2012 [cit. 2012-3-26]. Evropská územní spolupráce. Dostupné z WWW:
41
Regionální informační servis [online]. 2012 [cit. 2012-3-19] Euroregiony.
[6]
Dostupné z WWW: Strukturální fondy [online]. 2012 [cit. 2012-3-26] Fondy Evropské unie.
[7]
Dostupné z WWW: Strukturální fondy [online]. 2012 [cit. 2012-3-26] Řízení fondů. Dostupné
[8]
z WWW: Strukturální fondy [online]. 2012 [cit. 2012-3-27] Jak tvořit projekt. Dostupné
[9]
z WWW: [10]
Strukturální fondy [online]. 2012 [cit. 2012-4-5] Evropská územní spolupráce
Rakousko – Česká republika. Dostupné z WWW: [11]
Strukturální fondy [online]. 2012 [cit. 2012-4-5] Evropská územní spolupráce
Polsko – Česká republika. Dostupné z WWW: [12]
Ministerstvo vnitra [online]. 2008 [cit. 2012-4-6] Evropské fondy. Dostupné
z WWW: [13]
Businessinfo [online]. 2012 [cit. 2012-4-6] Přeshraniční spolupráce. Dostupné
z WWW: [14]
NUTS 2 Moravskoslezsko [online]. 2012 [cit. 2012-4-6] Operační program.
Dostupné z WWW: [15]
DHV CR [online]. 2012 [cit. 2012-4-6] Operační programy. Dostupné na
WWW: 42
[16]
European territorial co-operation [online]. 2012 [cit. 2012-4-9] Přeshraniční
spolupráce. Dostupné z WWW:
[17]
Centrum regionálního rozvoje [online]. 2012 [cit. 2012-4-9] Operační programy.
Dostupné na WWW:
[18]
Královéhradecký kraj [online]. 2011 [cit. 2012-4-12] Monitorovací výbor.
Dostupné na WWW:
[19]
Businessinfo [online]. 2010 [cit. 2012-15-4] Přeshraniční spolupráce Česká
republika – Rakousko. Dostupné na WWW:
[20]
Businessinfo [online]. 2010 [cit. 2012-15-4] Přeshraniční spolupráce Česká
republika – Polsko. Dostupné na WWW: [21]
Královéhradecký kraj [online]. c2008 [cit. 2012-15-4] Informace regionálního
subjektu. Dostupné na WWW:
V případě že není uveden u obrázku, grafu či tabulky zdroj, jedná se o vlastní zdroj autora práce.
43
Seznam příloh Příloha č. 1: Vzor dotazníku
44
