VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Pozice zdraví na žebříčku hodnot mladých lidí do 25 let věku
Bakalářská práce
Autor: Monika Paťhová Vedoucí práce: Mgr. Petra Vršecká Jihlava 2014
Anotace Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na mladé lidi do 25 let věku. Její název je „ Pozice zdraví na žebříčku hodnot mladých lidí do 25 let věku“. Její cíl spočívá ve zjištění, jaké mají mladí lidé znalosti v oblasti zdraví a zdravého životního stylu a jak dodržují jeho zásady. V teoretické části jsem se zaměřila na hodnotový systém, zdraví a jeho ovlivňující i neovlivňující faktory, zdravý životní styl a jeho aspekty, nemoci způsobené špatným dodržováním zdravého životního stylu a v neposlední řadě na vývojovou psychologii osobnosti od narození po 25. rok života. Praktickou část jsem prováděla formou dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na osobní otázky u mladých lidí. Výsledky dotazníků jsem znázornila v relevantních grafech. V dotaznících jsem se zaměřila na životní hodnoty, prevenci zdraví a dodržování zásad zdravého životního stylu u mladých lidí. Klíčová slova: hodnota, zdraví, zdravý životní styl, vývojová psychologie osobnosti
Annotation This thesis focuses on young people under 25 years of age. Its title is "Position of a health on the scale of values of young people under 25 years of age". Its aim is to find out what knowledge in the field of health and healthy lifestyles young people have and how they comply with its principles. In the theoretical part, I focused on the value system of health and its influencing as well as non-influencing factors and healthy lifestyle and its aspects, illnesses caused by poor adherence to a healthy lifestyle and the developmental psychology of personality from her birth till 25 years of life. The practical part is conducted through questionnaires that focus on personal issues among young people. I presented the results coming from the questionnaires in the relevant charts. In the questionnaires, I focused on the values of life, health prevention and respect for the principles of a healthy lifestyle of young people. Keywords: value, health, healthy lifestyle, developmental psychology, personality
Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce Mgr. Petře Vršecké za odborné a cenné rady, podporu a trpělivost při zpracovávání mé závěrečné práce. Dále bych ráda poděkovala všem respondentům, kteří byli ochotni mi vyplnit dotazníky. A také bych ráda poděkovala své rodině, za jejich trpělivost a podporu po celou dobu psaní mé bakalářské práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod .................................................................................................................................8
2
3
4
1.1
Cíle výzkumu ............................................................................................................... 10
1.2
Hypotézy ..................................................................................................................... 10
Teoretická část ........................................................................................................... 11 2.1
Definice hodnot člověka.............................................................................................. 11
2.2
Axiologie ...................................................................................................................... 11
2.3
Druhy hodnot člověka ................................................................................................. 12
2.4
Funkce hodnot člověka ............................................................................................... 12
2.5
Zdraví a jeho definice .................................................................................................. 12
2.5.1
Neovlivnitelné faktory ......................................................................................... 13
2.5.2
Ovlivnitelné faktory ............................................................................................. 13
2.6
Zdravý životní styl a jeho definice ............................................................................... 13
2.7
Základní principy zdravého životního stylu a faktory, které ho mohou ovlivnit ......... 14
2.7.1
Výživa .................................................................................................................. 14
2.7.2
Pitný režim .......................................................................................................... 19
2.7.3
Pohybová aktivita ................................................................................................ 20
2.7.4
Spánek ................................................................................................................. 21
2.7.5
Duševní rovnováha.............................................................................................. 23
2.7.6
Zaměstnání a volný čas ....................................................................................... 24
2.8
Zdravotní problémy související se zdravým životním stylem ...................................... 24
2.9
Definice mládeže do 25 let věku ................................................................................. 27
Praktická část ............................................................................................................. 33 3.1
Metodika výzkumu ...................................................................................................... 33
3.2
Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ................................... 33
3.3
Průběh výzkumu.......................................................................................................... 34
3.4
Zpracování získaných dat ............................................................................................ 34
3.5
Výsledky výzkumu ....................................................................................................... 35
3.6
Diskuze ........................................................................................................................ 57
3.7
Návrh řešení a doporučení pro praxi .......................................................................... 62
Závěr .......................................................................................................................... 64
Seznam použité literatury .................................................................................................. 67 Seznam grafů ..................................................................................................................... 70
Seznam použitých zkratek .................................................................................................. 71 Seznam příloh .................................................................................................................... 72
1 Úvod Tématem mé bakalářské práce je „Pozice zdraví na žebříčku hodnot u mladých lidí do 25 let věku“. Během svého studia na základní škole, jsem nikdy moc nepřemýšlela o hodnotách svého života, o zdraví a ani o zdravém životním stylu. Během studia na střední a vysoké škole jsem přišla na to, že hodnoty jsou pro život důležité, protože bez nich člověk nemá motivaci dosahovat svých cílů. Zdraví a zdravý životní styl se pro mě stal nevyčerpatelným tématem. Až v posledních letech jsem si začala všímat, že málo lidí z mého blízkého i vzdáleného okolí neřeší zdravý životní styl a tím ani své zdraví. Proto jsem se rozhodla svoji bakalářskou práci zaměřit na toto téma. Chtěla bych touto prací a dotazníkem zjistit, zda mladí lidé dodržují alespoň některé zásady zdravého životního stylu, co je pro ně v životě důležité a jestli na sebe berou zodpovědnost za svoje zdraví včasnou prevencí. Zdraví by mělo být pro člověka na nejvyšším místě hodnotového žebříčku, protože zdraví nám nikdo nedá, ani nedaruje a bez něj není člověk schopen vykonávat své každodenní činnosti, ale ani svá přání a touhy. Sice v této době pokročila medicína tak daleko, že lze život zkvalitnit i prodloužit, ale pravé zdraví má každý jen jedno. Proto by měl každý člověk na své zdraví dostatečně dbát a hlídat si ho, ať už prevencí jako je očkování, nebo lidovými způsoby, neboli způsoby „našich babiček“. Zdravý životní styl je v této době velmi diskutované téma. Jako takový je totiž také velkou prevencí pro zdraví. Na jeho dodržování záleží vznik mnoha onemocnění od obyčejné rýmy přes mozkovou mrtvici, infarkt myokardu nebo rakoviny, až k horším komplikacím onemocnění, ale i pooperačních komplikací. Jednou z nejdůležitějších složek zdravého životního stylu je výživa. Ta je důležitá pro doplňování důležitých živin pro organismus, a tím i pro lepší zdraví. Další nevyhnutelnou součástí je pohyb. Bez pohybu a špatnou životosprávou vzniká nejčastěji obezita, a s ní spojené další zdravotní komplikace. Kapitola zdravý životní styl se skládá z mnoha podkapitol. Každá podkapitola se zabývá hlavními aspekty zdravého životního stylu, které jsou obecně dále vysvětleny a rozvedeny. Mezi nejčastější důvody proč člověk nedodržuje zdravý životní styl a nepečuje o své zdraví, může patřit jak finanční situace u většiny rodin, tak zaměstnání a rodinné zvyky. 8
Některé rodiny nejsou ani dostatečně informovány o jeho vlivu na zdraví. U některých zaměstnání je velmi dlouhá pracovní doba a na sport ani na pravidelnou stravu pak nezbývá dostatek času. V poslední kapitole jsem se zabývala obecnou vývojovou psychologií člověka od jeho narození po 25. rok života. Zaměřila jsem se na psychickou, vývojovou i motorickou část jednotlivých období života. Svou bakalářskou práci jsem napsala obecně, protože její téma je nevyčerpatelné. Zdraví a zdravý životní styl jsou v dnešní době velmi probíraná témata, která se vyskytují všude kolem nás.
9
1.1 Cíle výzkumu 1. Zjistit, jak mladí lidé do 25 let věku vnímají své zdraví na žebříčku hodnot. 2. Zjistit, zda mladí lidé do 25 let věku dodržují zásady zdravého životního stylu. 3. Zjistit, kolik mladých lidí dbá prevencí na svoje zdraví.
1.2 Hypotézy 1. Domnívám se, že u většiny žen bude zdraví na žebříčku hodnot na vyšším místě než u mužů. 2. Domnívám se, že muži kouří více než ženy. 3. Domnívám se, že ženy více dodržují zásady zdravého životního stylu, ale i přes to jsou obéznější než muži. 4. Domnívám se, že ženy jsou zodpovědnější ke svému zdraví než muži.
10
2 Teoretická část Hodnoty sehrávají v lidském životě velice důležitou roli, existují v pocitech příjemných i nepříjemných. Už malé dítě má hodnoty, které vidí v rodině, postupem času si vytváří svoje. Výběr hodnot je ovlivněn nejen rodinou, ale i společenskými vlivy. Každá osoba, skupina i rodina má i svůj vlastní hodnotový žebříček, který se může během života měnit. Obvykle jsou na vysokých místech rodina, zdraví, v dnešní době se tam můžou objevit i finance. Hodnotou se můžou stát lidé, příroda, náboženství, zvířata a další. (Čačka, 2009)
2.1 Definice hodnot člověka Hodnoty tvoří jednu z nejvyšších složek řídících mechanizmů osobnosti a ve svém celku vykazují přirozenou tendenci k relativní stabilitě uspořádání do hierarchické struktury. Pojem hodnota se v jednotlivých oborech neshoduje, a proto pro něj není pevná definice. (Čačka, 2009) Hodnota je abstraktní pojem, přidáváme ji k předmětu. Hodnoty vnímáme pomocí citů. City je netvoří, ale dovolují, aby se v nich projevily. Hodnotami se filozofové a myslitelé zabývají celá staletí (I. Kant, F. Nietzsche a další). (Čačka, 2009)
2.2 Axiologie Axiologie (z řeckého původu axiá- hodnota) je nauka o hodnotách a hodnocení. „K základní problematice axiologie v dějinách filozofie patří zkoumání podstaty hodnot, podíl subjektu a objektu na vzniku hodnot, dále subjektivní a objektivní, absolutní a relativní platnost hodnot, podstata procesu hodnocení, jeho vztah k poznání z hlediska logiky, gnoseologie a psychologie, podíl racionální a iracionální složky lidského vědomí na procesu hodnocení, hierarchie hodnot.“ (Kučerová, 1996, str. 46) Neopozitivismus, popírá reálnou podobu hodnot, hodnoty nelze rozdělit na dobré a špatné, ale je to pouhý výraz, který přičítáme předmětu či jevu, který hodnotíme. Idealistické pohledy berou hodnotu jako nadpřirozený jev, který nepochází z tohoto světa. (Čačka, 2009)
11
2.3 Druhy hodnot člověka Každý člověk má jiné hodnoty, které závisí na různých faktorech. Jsou závislé na věku, prostředí, ve kterém vyrůstáme, na zájmech a dalších životních situacích. Některé hodnoty máme více materiálního charakteru, jiné hmotného nebo duchovního charakteru. Hodnoty můžeme rozlišovat na primární a sekundární. Podle Morrisonovy klasifikace se hodnoty dělí na fyziologicky operativní (důležité pro organismus), sociálně uznávané a obecně univerzální (nadosobní). (Čačka, 2009) Hodnoty jsou úzce spjaty s teorií potřeb, které rozvinul americký psycholog Abraham H. Maslow. Tento psycholog zobrazoval potřeby jako pyramidu. viz příloha č. 1. Podle něj má člověk pět základních potřeb, které jsou seřazeny vzestupně od nejnižší po nejvyšší. Níže položené potřeby jsou pro jedince důležitější než hodnoty na vyšších stupních pyramidy. Jsou také podstatné pro uspokojení vyšších potřeb. (Čačka, 2009)
Funkce hodnot člověka
2.4
Funkce hodnot lze rozdělit podle McGuira na individuální a sociální. - Individuální funkce podporuje adaptaci na fyzické a kulturní podmínky. Tyto hodnoty pomáhají člověku orientovat se v nových situacích. Další funkcí individuálních hodnot je překonání vlastní existence (sebehodnocení, duchovní hodnoty,...). - Sociální funkci lze rozdělit na sociální integraci (tato funkce působí hlavně v oblasti sociálního života, velmi důležitá na udržení skupiny a společnosti) a na sociální racionalizaci (působí hlavně v dynamice společnosti, kde se podle zájmů skupiny utváří hodnoty pro celou společnost). (Cakirpaloglu, 2004) Obě funkce se prolínají a ovlivňují. Bez orientace v hodnotách se nemůže plně rozvíjet život.
2.5 Zdraví a jeho definice Zdraví by mělo být pro každého člověka to nejdůležitější co má. Většina lidí ho ovšem zaznamená až když se s organismem něco děje, či není něco v pořádku. 12
Zdraví má různé definice, ale jsou vždy v principu stejné. Podle WHO je zdraví „stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo tělesné chyby“. (Vokurka, Hugo, 2008, str. 501) Na zdraví působí ovlivnitelné a neovlivnitelné faktory, které mohou způsobit nemoc.
2.5.1 Neovlivnitelné faktory Mezi neovlivnitelné faktory, které působí na zdraví, patří pohlaví (muži trpí více infarktem, ženy po menopauze více osteoporózou), zeměpisná poloha (ve městech je více smogu než na vesnicích, proto jsou lidé ve městech více ohroženi respiračními onemocněními), věk (průměrná délka života), porodní váha (předčasně narozené děti mají vyšší předpoklady k onemocněním) a sociální zařazení (kdy příjem odpovídá úrovni bydlení a onemocnění). (ATAC spol. s.r.o., 2009)
2.5.2 Ovlivnitelné faktory Mezi ovlivnitelné faktory na zdraví patří strava (viz Výživa, Pitný režim), kouření (riziko rakoviny plic, vyšší u aktivních kuřáků, ale hrozí i u pasivních), stres a pracovní zátěž (snižují imunitní systém a zvyšují výskyt mozkových a srdečních příhod), nedostatek tělesného pohybu (vede k obezitě, viz Pohybová aktivita), očkování (povinně probíhá již od dětství, ale jsou vakcíny, které jsou nepovinné). (ATAC spol. s.r.o., 2009)
2.6 Zdravý životní styl a jeho definice O zdravém životním stylu se v dnešní moderní době mluví čím dál více. Málo lidí, ale ví co přesně tento styl obsahuje, co je třeba dodržovat a co by měli ve svém životě doplnit. I zde existuje mnoho definic, které jsou nicméně specifikovány na každé internetové stránce a v knize jinak. V základním principu jsou všechny stejné, nebo alespoň hlavní aspekty se podobají. Zdravý životní styl je komplexní stav fyzické, duševní a sociální rovnováhy. (Čeledová, Čevela, 2010)
13
2.7 Základní principy zdravého životního stylu a faktory, které ho mohou ovlivnit Základními principy pro zdravý životní styl jsou výživa (pestrá strava, kvalita potravin, pravidelné stravování, pitný režim, ovoce a zelenina), pohyb, psychická pohoda (bez stresu, spánkový režim). (Piťha, Poledne, 2009) Mezi faktory ovlivňující zdravý životní styl patří kouření (aktivní i pasivní, kterému se v dnešní době asi nikdo nevyhne), alkohol, drogy, sedavé zaměstnání, málo pohybu a špatné stravovací návyky. 2.7.1 Výživa Výživa je pro člověka velmi důležitá. Již jako plod v děloze dítě přijímá živiny od matky. Ta by se proto měla postarat o správné rozložení jídelníčku a vyvarovat se škodlivým látkám. Žena má jíst 5 - 6 malých porcí jídla denně. Do jídelníčku by měla zařadit dostatek bílkovin, celozrnné výrobky, kuřecí maso vysoké kvality, ale i ostatní masa by měla být kvalitnější. Měla by zvýšit příjem minerálů (hořčík, vápník), stopových prvků (jód, zinek, železo), mléčných výrobků, vitaminů (A, např. v játrech; E v rostlinných olejích; kyselina listová a další), omega 3 mastných kyselin (ryby nebo formou kapslí), ořechů (malé množství), ovoce a zeleniny. Naopak by se měla vyvarovat alkoholu, chininu, který se nachází v některých sladkých limonádách (tonik, Bitter Lemon,…). Preventivně by se měly též vyloučit luštěniny. Nicméně v případě, že se jich žena v těhotenství nechce vzdát, je vhodné zkoušet je pouze po malých porcích a pozorovat, jaký je jejich vliv na její tělo. (Sabersky, 2009) Po narození dítěte nastupuje fáze kojení, nebo umělé stravy (sunary), pokud matka nemůže z jakéhokoliv důvodu kojit. Kojení je ideální výživa kojence a ochraňuje dítě před infekčními i neinfekčními onemocněními. Mateřské mléko obsahuje imunologické složky, které se mění s nároky dítěte (např. sekreční imunoglobuliny A, lysozym a laktoferin). Mateřské mléko je jedno z mlék, které obsahuje nejmenší množství bílkovin, jedna část obsahuje imunologické složky a hlavní část laktalbumin a kasein. Tuky v mléce se objevují v objemech od 2-4 g/100ml a závisejí na čase kojení v průběhu dne. Mastné kyseliny jsou nenasycené až v 60 %. V mléce se nacházejí kyseliny linolová, linolenová a arachidonová, které podporují centrální nervový systém novorozence. Mateřské mléko má vysoký obsah cholesterolu. Sacharidy, především 14
laktóza, jsou v mléce v objemu od 4–7g/100ml a jsou hlavní složkou energie. V mateřském mléce se dále nacházejí vitaminy (K, E, D, B, C), minerální a stopové prvky (železo, vápník, fosfor, jód a další). (Brázdová, Klimová, Mydlilová, Paulová, Schneidrová, Šulcová, 1999) Při přípravě příkrmu by měla být zachována správná hygiena, zacházení s potravinami, ukládání potravin a servírování. Denní doporučená dávka u kojeného dítěte je od 130 do 580 kcal/den, zvyšující se s věkem. U nekojeného dítěte se potom nachází v intervalu přibližně 600 kcal až 900 kcal/den, přičemž rovněž záleží, v jakém věku dítě je. S věkem dítě zvládá rozdílné konzistence stravy. Na začátku příkrmů v 6. měsíci by měla být strava ve formě pyré nebo kašovité hmoty, od osmého měsíce si dítě může vzít jídlo do ruky a jíst samo (např. rohlík), v jednom roce dítě zvládá jíst stravu stejnou jako rodina, ale jídlo musí být bohaté na živiny a nemělo by obsahovat potraviny, které může dítě lehce vdechnout. Průměrný přísun potravy by měl být rozložen podle věku od 6-8 měsíců na 2-3 dávky denně, od 9-11 měsíců na 3-4 dávky denně a od jednoho roku na 3 - 4 dávky denně a k tomu ještě 1 - 2 krát denně svačina dle potřeby dítěte. (Kudlová, Mydlilová, 2004) Výživa je velmi důležitá již od dětství, kdy stravovací návyky lze ovlivnit primárně rodiči a sekundárně v mateřské školce a později ve škole. Rozin rozdělil faktory ovlivňující výběr a příjem potravy na přímé a nepřímé vlivy. Přímé vlivy jsou neovlivnitelné a nezáměrné což je třeba dostupnost potravin v obchodech, dále pak ovlivnitelné a naučné to znamená podání informací o potravinách, přípravě pokrmů a další. Nepřímé vlivy jsou rozděleny do dvou skupin, kdy v první jsou zahrnuty kulturně, ekonomicky a technologicky podmíněné vlivy, jako cena či dostupnost potravin. Ve druhé skupině jsou osobní a individuální vlivy jako jsou normy (porce jaké si člověk dává na talíř), význam potravy (jaký význam má potrava pro člověka, zda jí jen aby přežil, nebo je jídlo jeho koníček), postoje (zde je problém hlavně u dospívajících dívek, kdy se může objevit porucha příjmu potravy z důvodu nespokojenosti s vlastní postavou), znalosti o potravinách, preference a tradice. Potravinová pyramida, viz příloha č. 2. (Fialová, 2012) Výživa v dospívání, dospělosti a stáří zůstává již stejná. Záleží jen na nás, jak velká porce bude a jaké živiny si připravíme. Ke každé složce však existuje tzv. doporučená denní dávka. 15
Mezi základní složky potravy patří bílkoviny, tuky a sacharidy. Dalšími složkami jsou vitaminy, minerální látky a voda. (Piťha, Poledne, 2009) Bílkoviny jsou důležité pro tvorbu a obnovu tkání v organizmu. Dělí se na rostlinné a živočišné. Rostlinné (neplnohodnotné) se nacházejí především v sóje, luštěninách, obilovinách, těstovinách a bramborách. Živočišné neboli plnohodnotné se nacházejí v mase jatečních zvířat, drůbeži, zvěřině, v rybách, mléce a vejcích (nachází se v nich větší množství tuků a cholesterolu). Nelze je nahradit. Jsou velmi důležité například, pro stavbu buněčného jádra a svalové hmoty. Tělo je, ovšem může i ztrácet, a to v látkových proměnách, ve stolici, slinách nebo moči. Bílkoviny se skládají z aminokyselin. Esenciální aminokyseliny si tělo samo nevyrobí, musí se konzumovat v potravinách. Nejlepší pro tělo je, když jsou obě dvě složky bílkovin přijímány ve stejném poměru. Nedostatek bílkovin se objevuje pouze u lidí, kteří dodržují speciální stravovací návyky (například vegani), přičemž u jejich dětí se můžou následně objevit poruchy růstu. Nadbytek bílkovin může způsobit záchvaty dny. Příjem bílkovin závisí na období života a vývoje. V růstové fázi je vhodné zdvojnásobit denní doporučenou dávku, z toho by mělo být asi 40 % živočišného původu. V dospělosti je dávka již normální, a to 0,8 g/kg/den. (Piťha, Poledne, 2009) Tuky neboli lipidy, jsou důležitým zdrojem energie, jsou nezbytné pro organismus (vitaminy rozpustné v tucích, steroly a další), vyvolávají pocit sytosti. Tuky rozdělujeme na živočišné a rostlinné (např. oleje). Živočišné tuky mají vyšší stabilitu a lepší chuťové vlastnosti, nevýhodou je vysoký obsah nasycených mastných kyselin a cholesterolu.
Základní
stavební
jednotkou
tuků
jsou
mastné
kyseliny
(nasycené a nenasycené). Nasycené mastné kyseliny jsou živočišného původu, v rostlinném původu jsou převážně v kokosovém tuku. Nenasycené mastné kyseliny se také rozdělují na monoenové (olivový, řepkový a sójový olej) a na polyenové (nejsou syntetizovány, tělo je musí přijímat potravinami – např. rybí tuk). Transnenasycené mastné kyseliny jsou obsaženy v živočišných tucích. Mají nepříznivý vliv na vývoj diabetu mellitu 2. typu a obezity. Doporučená denní dávka tuků by neměla překročit 80 g/den. (Piťha, Poledne, 2009) Sacharidy
jsou
hlavním
zdrojem
energie.
Rozdělujeme
je
na
využitelné
(monosacharidy, disacharidy, polysacharidy, rozpustná vláknina) a nevyužitelné což jsou sacharidy. 16
-
Monosacharidy - mají jednu cukernou jednotku, hlavním zástupcem je glukóza a fruktóza. Hlavními zdroji jsou ovoce, hrozny a med.
-
Disacharidy - mají 2-10 stejných nebo různých monosacharidů, hlavním zástupcem je maltóza, sacharóza a laktóza, můžou zde být i cukry obsažené v luštěninách. Hlavními zdroji jsou cukrová řepa, mléko, slad, slazené nápoje, luštěniny.
-
Polysacharidy - mají více jak 10 monosacharidů, hlavním zástupcem je škrob a celulóza. Mezi rozpustnou vlákninu řadíme pektin a inulin. Hlavními zdroji jsou brambory, luštěniny, obiloviny, ovoce a zelenina.
-
Složené sacharidy - mohou obsahovat příměsi bílkovin, tuků a dalších látek.
Cukry mohou být obsaženy i v alkoholických nápojích. Sacharidy by měly tvořit 55 – 60 % celkového energetického příjmu. Nespotřebovaná energie se uloží ve formě tuku. Zvýšeným příjmem monosacharidů a disacharidů hrozí výskyt zubního kazu. Pro diabetiky je dobré používat alkoholické cukry (polyoly), kde hlavním zástupcem je sorvitol. Ten obsahuje o polovinu méně energie než sacharidy. (Piťha, Poledne, 2009) Vláknina je část stravy, která se nerozkládá enzymy trávicího ústrojí. Mezi, hlavní zástupce patří polysacharidy. Vláknina se nachází v obilovinách, luštěninách, zelenině, ovoci a pečivu. Většinou se rozkládá až mikroflórou v tlustém střevě na nižší mastné kyseliny. Vláknina má ochrannou onemocněními.
funkci,
neboť chrání před neinfekčními
Zrychluje střevní pasáž, snižuje vstřebávání tuků a cholesterolu,
ale také železa, vápníku, minerálních látek a vitaminů. Doporučená denní dávka je 35g za den. (Piťha, Poledne, 2009) Vitaminy jsou pro organismus nezbytné. Tělo si samo utváří vitaminy D a K, ostatní musí přijímat potravou. Dělíme je na rozpustné ve vodě (B1-12, C, H) a rozpustné v tucích (A, D, E, K). Vitaminy se vyskytují především v ovoci a zelenině, dále v celozrnných potravinách a rovněž v kvalitním mase. (Piťha, Poledne, 2009) Minerální látky jsou nezbytné pro lidský organismus. Podílejí se na mnoha pochodech v těle (růst a tvorba tkáně, výměna látek v těle). Dělíme je podle potřeby v těle na makroelementy (množství na gramy; patří sem vápník, hořčík, sodík, chlor a síra), mikroelementy (množství v miligramech, patří sem železo, jód, zinek, mangan, selen, měď a chróm) a stopové prvky (množství na mikrogramy; patří sem např. křemík, nikl a vadan). (Insel, Ross, McMahon, Bernstein, 2007) 17
Pro prevenci nadváhy a obezity existuje celá řada světových programů. Dělí se dle rozsahu působení na mezinárodní, vytvářené WHO, UNICEF, FAO, které se podílejí na práci s dalšími složkami státních orgánů v jednotlivých zemích, dále národní, jež jsou utvářeny národními nebo veřejnými institucemi, a regionální neboli místní, které jsou vytvářeny z iniciativy jednotlivců, podle potřeb obyvatelstva. Další dělení může být provedeno podle cílové skupiny. Celokomunitní preventivní programy, se zaměřují na určité téma pro celou společnost (WHO - program Zdravé město), školní, které jsou primárně pro školy (HPS- Škola podporující zdraví) a specifické. Mezi mezinárodní preventivní programy se řadí: a) Health Promoting School - na tento program navázalo WHO s Global School Health Iniciative. Cílem těchto programů je zlepšit zdravotní stav primárně na školách mezi žáky, učiteli a studenty a sekundárně mezi širším okolím. Tento program začal v letech 1996 - 1998 v Číně a Vietnamu, v roce 2008 se objevil v Evropě pod názvem Evropská síť škol podporující zdraví. Projekt se skládá ze tří pilířů: 1. Pohoda prostředí - spočívá ve vytvoření zdravého prostředí ve škole, jak sociální tak organizační. Prostředí dobré pro vzdělávání ve výživě. 2. Zdravé učení - snaha zajistit efektivní a smysluplnou výuku. 3. Otevřené partnerství - připojit do projektu i širokou komunitu. Snažit se zlepšit zdraví pomocí spolupráce a projektů. b) Focusing Resources on Effective School Health - tento preventivní program byl představen v roce 2000 v Senegalu, na konferenci World Education Forum. Zde spojily svoje úsilí WHO, UNESCO, Světová banka a UNICEF. Má 4 klíčové požadavky. 1. „Zavedení takové školní politiky, která umožňuje vytvořit zdravé školní prostředí nejen fyzické, ale také psychosociální. 2. Zajištění kvalitní pitné vody a hygienického zázemí. 3. Vzdělávání ke zdraví založené na sdílení zkušeností a na spolupráci škol. 4. Zajištění dostupnosti lékařské péče a možnosti zdravého stravování dětí.“(Fialová, 2012, str. 22) Program
je
rozšířen
především
v rozvojových zemích.
Cílem
tohoto
preventivního programu je, zajistit zdravé, čisté a bezpečné školní prostředí. 18
Baby - Friendly Hospital Initiative - tento program založilo WHO ve spolupráci s UNICEF v roce 1991. Snaží se docílit správné výživy již od narození. Zaměřuje se především na nemocnice a porodnice. Definuje 10 kritérií ohledně zdravého kojení. (Fialová, 2012) Nutrition
-
Friendly
Scholls
Initiative
-
nejnovější
preventivní
program,
který se zaměřuje na rozvoj zdravého školního prostředí. Hlavní důraz klade na správnou výživu a zdravý životní styl. Poprvé byl představen v únoru roku 2006 ve Švýcarsku. Poté byl dodán do 11 evropských zemí, avšak Česká republika se ho neúčastnila. Má 22 kritérií zaměřených na oblast psané politiky, oblast kontaktů a spolupráce s veřejností, oblast rozsahu školního kurikula ve smyslu podpory správné výživy a zdravého životního stylu, oblast tvorby školního prostředí podporujícího zdravý vývoj dítěte a oblast podpůrných zdravotních služeb. Jeho cílem je vytvořit další preventivní programy, projekty a kampaně. Vytvořit spolupráci se všemi klíčovými partnery, nejen rodiči, ale i širším okolím. Umožňuje školám nechat se akreditovat na Školu zdravé výživy. (Fialová, 2012) Česká republika je zapojena do programu Health 21 neboli Zdraví 21, Zdraví pro všechny v 21. století, který funguje od roku 1998. Další program v ČR se jmenuje Škola podporující zdraví, kterou garantuje Státní zdravotnický ústav, který dodává odbornou literaturu, pořádá konzultace, přednášky, vzdělání učitelů a další. Od roku 1992 se k němu připojilo více než 200 mateřských, základních a středních škol. V roce 1993 byl pod vedením Laktační ligy a Českého výboru pro UNICEF zařazen do nemocnic program Baby - Friendly Hospital Initiative. Nyní je do něj zapojeno 68 českých a moravských zařízení. (Fialová, 2012)
2.7.2 Pitný režim Pitný režim je pro člověka velmi důležitý, ať už z pohledu zdravotního, nebo i estetického. Celé tělo je složeno z vody. Tělo obsahuje asi 13 miliard buněk, které spočívají ve vodě. Voda je součástí kloubního maziva, kůže rychleji stárne, když nemá dostatek vody. Vodou se ředí krev, v plicích mohou tím pádem červené krvinky uchovávat více kyslíku. Voda je součástí DNA, vaziva, očí, kostí, svalů, ledvin a jater. Při ztrátě kolem 10 % vody v krevním řečišti se zvyšuje riziko infarktu
19
myokardu nebo mrtvice. Při nedostatku vody v těle mohou začít bolesti hlavy, únava a výpadky paměti (mozek je totiž tvořen z 95 % vodou). Dítě po narození se kojí mateřským mlékem, které obsahuje jak živiny, tak tekutiny. Jestli je dítě plně kojeno, nemusí být doplňovány tekutiny. Malé dítě nemá plně vyvinutou hematoencefalitickou bariéru, tím pádem je velmi důležité vybírat správnou kojeneckou vodu. Ta by neměla obsahovat více jak 1,5 mg/l fluoiridů. (Kalač, 2003) Nápoje dělíme na alkoholické a nealkoholické. Nejlepší na pití je minerální voda (pitná voda z lahve, pramenitá voda, stolní voda, apod.). (Merten, 2007) Dobré je také pít čaje, které zlepšují krevní oběh, vylučují škodlivé látky z těla a zvyšují odolnost vůči některým onemocněním. Mají také antioxidační účinky. Čaje obsahují asi 40 mg kofeinu, někdy i méně, záleží na době vyluhování. Denní maximální dávka by měla být 300 mg. Vegetariáni, batolata a senioři by neměli čaj pít během jídla (rychleji zasycuje a nezíská se stravou tolik živin), ale mezi jídly. Další vhodné nápoje k pití jsou džusy s dužinou nebo vymačkaná šťáva z čerstvého ovoce. (Kalač, 2003) Mělo by se vypít 30 ml na 1 kg. (Merten, 2007) Méně vhodné na pití jsou sycené tekutiny, které mohou způsobit nadýmání. Sice rychleji tlumí žízeň, ale nevypije se jich takové množství. Do pitného režimu neřadíme černou kávu, kolové nápoje, silné černé čaje, sladké limonády, alkohol a mléko. (Piťha, Poledne, 2009)
2.7.3 Pohybová aktivita S pohybovou aktivitou se v běžném životě setkáváme stále - chodíme do práce, školy nebo na nákup, běháme, když nestíháme autobus atd. Ale provádíme i mnoho jiných pohybů, například posilujeme nebo cvičíme ve fitness centrech. Máme pět základních druhů cvičení, přičemž každý člověk upřednostňuje jiné, pro něj vhodné. Izometrické cvičení je založeno na principu protitlaku, je vhodné pro získání svalové hmoty, ale neovlivňuje pohyblivost. Izotonické cvičení je posilování v posilovně, kdy člověk zatíná svaly a přitom potřebuje plně pohyblivé klouby. Izokinetické cvičení jsou cviky probíhající na speciálních trenažérech v tělocvičně, kde je zapojen jak svalový aparát, tak klouby, navíc je zde možnost regulace odporu. Anaerobické cvičení je krátkodobé vydání maximální síly, například při vzpírání činek, nebo běhu na 100 metrů. Aerobické cvičení je cvičení, při kterém dojde k dlouhodobému zvýšení potřeby kyslíku a srdeční činnosti až o 85 % z normální hodnoty. Pohybová aktivita má na člověka dobrý vliv 20
nejen z pohledu hubnutí, ale i posílení orgánů (srdce), je to prevence proti rakovině, velmi důležité je také pro psychiku člověka (nižší výskyt depresí, úzkostí, zvýšené sebevědomí a další). (Křivohlavý, 2003)
2.7.4 Spánek Spánek je charakterizován jako „stav snížené mentální i pohybové aktivity, který slouží k obnově psychických a fyzických sil a svojí kvalitou citlivě reaguje na fyziologické a patologické změny v organismu.“ (Praško, Espa, 2004, str. 11) Spánek obvykle přichází do 15 – 30 minut po ulehnutí do lůžka, člověk se 2 - 3 krát za noc probudí, ale hned usne a ráno si to nepamatuje, definitivní probuzení přichází po 6-8
hodinách
spánku.
Centrum
pro
spánek
se
nachází
v hypotalamu,
a jedná se o shluk nervových buněk v podobě tzv. jádra, který je umístěn nad zkřížením optických nervů (chiasma opticum) a nazývá se suprachiazmatické jádro. (Praško, Espa, 2004) Spánek můžeme rozdělit do čtyř stádií. -
I. stádium - je charakterizováno nejlehčím spánkem, trvá asi 10 minut. V tomto stádiu si člověk pamatuje sny, dochází k psychickému uvolnění, relaxaci svalstva, zpomalení srdečního tepu a dechu.
-
II. stádium - je charakterizováno nehlubokým spánkem s nepravidelnými pohyby očí, spící člověk je snadno probuditelný.
-
III. a IV. stádium - spící člověk je v hlubokém spánku, trvajícím okolo 20 minut. Člověk nereaguje na běžné podněty okolí, svalstvo je dokonale uvolněné, zpomalený dech, pokles krevního tlaku a tepu. (Praško, Espa, 2004)
Stádia trvají přibližně 60 - 120 minut a 4 - 5 krát se během noci opakují. Dále se dá rozdělit do fází. REM fáze spánku je spojena se sny, ale ty se mohou objevovat i v non-REM fázi. Sny vyskytující se v non-REM fázi spánku jsou černobílé, málo emotivní a postrádají jakýkoliv scénář, který je typický pro REM fázi. Spící člověk si ho po probuzení nepamatuje. V REM fázi si člověk velmi dobře pamatuje podrobně sen (místo, barvy, zvuky, vůně). V těle během dne probíhá tzv. homeostatická regulace spánku, což znamená, že se během dne nastřádá v organismu spánkový faktor S, díky kterému večer usneme,
21
přes
noc
je
pak
faktor
S vstřebáván,
a
když
dojde
tak
se
probudíme.
(Praško, Espa, 2004) Mozek pracuje i během spánku. Reaktivita na podněty z okolí klesá a objevují se sny. Ani v hlubokém spánku není vědomí odděleno od vnějšího světa (např. nespadneme z postele, když se otáčíme na bok – jedná se o tzv. prostorové vnímání). Každá osoba potřebuje individuální dobu spánku. Zdravý člověk spí 6-8 hodin, některým lidem stačí 5 - 6 hodin, ale jsou i lidé, kterým stačí méně než pět hodin spánku. Dobu spánku také ovlivňuje věk. Batole spí kolem 18 - 20 hodin denně, dítě předškolního věku spí asi 12 hodin a dospívající 8 hodin. Novorozenci spí v pravidelném intervalu v tzv. polyfázickém spánku, kojenci mají spánek trifázický (noční, dopolední a odpolední spánek), předškoláci spí už jen v noci a po obědě, s nástupem do školy probíhá už jen noční spánek, tzv. monofázický. U seniorů se opět objevují odpolední siesty. (Praško, Espa, 2004) Spánek má důležitou funkci: umožňuje psychickou a fyzickou obnovu, zvyšuje obranyschopnost, pomáhá ukládání paměti, zdravému růstu organismu, regeneraci tkání a hojení apod. Příčinou usnutí je ospalost. To je stav, kdy organismus jen obtížně odolává spánku, pouhý odpočinek nestačí. Usnutí může ulehčit pravidelný režim. Jako například vhodný čas ke spánku, nesmí nás rušit žádné vnější vjemy (hluk, světlo, bolest a další), emoční vzrušení (nadšení, strach). Spánek podporuje šero, ticho a zvuky (šumění deště, vodopád). (Praško, Espa, 2004) Ke spánku patří i nepříjemné fyziologické jevy. Mezi ně se řadí hypnagogické záškuby, které jsou náhlé, spontánní, rychlé. Záškuby se objevují na končetinách, ale mohou se vyskytovat i na trupu a hlavě. Objevují se zejména během usínání, vyšší emocionální zátěži, při tělesné námaze a po požití kofeinu. Hypnagogické pseudohalucinace, které patří mezi nepravé halucinace, jsou způsobeny tím, že se při usínání uvolní snový automatismus. Jde vlastně o přechod z bdělého stavu do snů. Jsou zrakové i sluchové. Ronchopatie (chrápání) je zcela běžná. Nepravidelné a neobvyklé chrápání může být příznakem nějakého problému například syndromu spánkové apnoe. Bruxismus (skřípání zubů) může být velmi hlučné, spícího nevzbudí, ale hrozí poškození chrupu. Hrozí záněty dásní či okostnice a poruchy čelistního kloubu. Léčbou můžou být různé ortodontické aparáty nebo léky (Clonazepam). 22
Somnilogie představuje mluvení ze spaní. Někdy spící mluví spontánně, ale může i odpovídat
na
otázky,
které mu
někdo
pokládá.
Somnambulismus
(lidově
náměsíčnost), je stav, kdy má člověk kompletní motorické chování ve spánku. Nejčastěji se objevuje v non-REM fázi. Spící člověk má otevřené oči a dokáže se pohybovat, jako by byl vzhůru, dokonce může i jít ven. Tento stav je nebezpečný z důvodu úrazu nebo dokonce smrti. Spánková opilost je popisována obecně jako stav, kdy se člověk částečně probudí a je dezorientovaný, chová se jako opilý, mluví z cesty a motá se. Nastává v období non-REM spánku. Spánková obrna, je pro člověka asi jednou z nejhorších poruch. Spící se probudí do plného vědomí, je orientovaný, ale nemůže se nějakou dobu pohnout. Tento stav je typický pro REM fázi. Častěji se objevuje u lidí se směnným provozem, při letech do jiného časového pásmu nebo při jiné změně cirkadiánního rytmu. (Praško, Espa, 2004)
2.7.5 Duševní rovnováha Duševní rovnováha velmi úzce ovlivňuje zdraví. Pokud je člověk duševně spokojený, lépe se potýká s případnými zdravotními problémy a lépe zvládá životní situace. Velmi důležitý termín je životní energie, která je ve všech životních oblastech (mezilidské vztahy, pohybová aktivita, zdraví). Pokud jsou všechny oblasti v rovnováze, člověk se cítí spokojeně. Pokud jedna z nich není v pořádku, je člověk nespokojený. Jeho projevy mohou být agresivní, cítí se podrážděně a unaveně. Podle dominance určitých oblastí se můžou vytvářet vzorce chování, zálib a nedostatků. Když člověk žije ve vyrovnané rovnováze, je dobré ji ještě více rozvíjet. Předejde tím větším výkyvům v rovnováze a bude méně náchylný na nemoci. Čím je životní energie vyšší, tím lépe se člověk orientuje v psychických i fyzických požadavcích během dne. Rovnováha se podílí také na sportovních výkonech. Narušení duševní rovnováhy způsobuje negativní emoce a tělesné pocity (nedostatek spánku). Při zjištění narušení, je nutné rychle příčinu odstranit. Nejvhodnější postup je izolace od rušivých vlivů na dobu potřebnou a změna činností. Úroveň duševní rovnováhy je dána především geneticky, dále jsou významnými faktory výchova, sociální vlivy a snaha jedince utvářet si ji sám. (Wolfgang, 2007)
23
2.7.6 Zaměstnání a volný čas V dnešní době se začíná práce objevovat na prvním místě v životě. Lidé dávají přednost pracovnímu vzrůstu a vůbec nepomýšlí na odpočinek a relaxaci. V nepřetržitém pracovním provozu hrozí i vyhoření. Je dobré mu předcházet odpočinkem ve volném čase. Člověk by se měl snažit hledat stále nové úkoly, které by ho naplňovaly, koukat na povinnosti s pozitivním nadhledem, aby se vyvaroval vyhoření. (Voll, 2004) V práci hrozí také zdravotní riziko. Nejen, úrazy při práci (ať už těžké nebo lehké), ale i psychické. Hlavními rizikovými faktory jsou nedostatek pohybu z důvodu sedavého zaměstnání (vznik varixů, ochabnutí svalstva), špatné držení těla (u počítače je pohybový aparát stále v jedné poloze, což ho namáhá), chybná strava (při sedavém zaměstnání není vhodné jíst tučnou, nezdravou stravu, ale lehká jídla), hrozí nadváha z nedostatku pohybu, návyky (cigarety, káva- ve stresovém zaměstnání bezpochyby první volba), narušení denního plánu z důvodu směnných provozů a přetěžování se. Tyto faktory mohou vyústit až v závažné zdravotní problémy. Člověk, i když nechodí pravidelně cvičit, se může stále pohybovat. Již, cestou do práce lze jít pěšky místo jet autem, chodit po schodech, u počítače cvičit nohy pod stolem, protahovat se. (Voll, 2004) Volný čas je velmi důležitý z důvodu relaxace. Je jenom na nás, co budeme dělat během našeho volného času. Někdo rád sportuje, jiný zase relaxuje, pečuje o rodinu, domov, zahradu. Je velmi dobré uspořádat si denní plán tak, aby zbyl čas i na odpočinek. (Voll, 2004) 2.8
Zdravotní problémy související se zdravým životním stylem
Onemocnění, která vznikají z porušení zdravého životního stylu, jsou především nadváha a později obezita. Může to být ale i naopak, kdy tělo nedostává dostatek živin a může vzniknout anorexie. Jedno specifické onemocnění, které obsahuje jak přejídání, tak nadměrné omezení jídla, je bulimie. Hlavní vyšetření při onemocnění z důvodu porušení zdravého životního stylu je vyšetření tuků v těle, a dále také krve (cholesterol). Existují různé způsoby, jak změřit tuk v těle:
24
-
BMI (body mass index) - je podíl hmotnosti v kg k druhé mocnině výšky jedince v m (kg/m2). Rozdělení hodnot BMI viz příloha č. 3.
-
Měření obvodu pasu - rizikové je u žen nad 88 cm, u mužů nad 98 cm.
-
Obvod pasu k obvodu boků - muži
< 0,95; ženy < 0,85. Tuk se dělí
na viscerální a subkutánní, poměr těchto tuků je důležitý pro zjištění rizika kardiovaskulárních a dalších onemocnění. Zde rozlišujeme dva typy obezity, tvar postavy hruška a tvar jablko, viz příloha č. 4 -
Měření tloušťky podkožní tukové vrstvy – měření tzv. kaliperem na několika definovaných místech + výpočet předpokládaného % tukové tkáně.
-
Bisimpedanční přístroj - součástí vah, není příliš spolehlivý.
-
U dětí se mohou používat stejné metody, ale nejsou tolik přesné. Chlapci s 25 % tuku a dívky s 30 % tuku jsou považovány za obézní. U dětí se jedná o antropometrické měření, cílem tohoto měření je stanovit index tělesné hmotnosti a stanovení obezity v břišní oblasti. (Vítek, 2008)
Nadváha a obezita Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které může poškodit zdraví. (Vokurka, Hugo, 2008) Nadváha je charakterizována BMI nad 25 a obezita nad 30. Faktory ovlivňující nadváhu a obezitu jsou neovlivnitelné (věk, pohlaví, geny,...) a ovlivnitelné (výživa, fyzická aktivita, alkohol, ...). Příčinou nadváhy a obezity jsou vnější (menší fyzická aktivita, přejídání se, některé léky, stres, atd.) a vnitřní faktory (genetické neboli dědičné). Léčba obezity primárně závisí na člověku, který jí trpí, sekundárně může vyhledat lékaře. Primární léčba je založena na motivaci a pevné vůli vydržet, člověk může začít držet redukční dietu a cvičit. Sekundárně lékař doporučí správnou dietoterapii, fyzickou aktivitu, psychoterapii, farmakologii a může předepsat i chirurgickou léčbu. (Svačina, Bretšnajdrová, 2008) Nadváha a obezita jsou příčinou mnoha komplikací, a to jak mechanických (bolesti zad, kloubů, dušnost a další), tak metabolických (DM II. typu, hypertense, a další). Mentální anorexie a bulimie Mentální anorexie je charakterizována úmyslným snižováním tělesné hmotnosti, BMI nižší než 18,5. Lidé s anorexií odmítají jíst, i když mají hlad, nadměrně cvičí, aby spálili 25
co nejvíce kalorií, vyvolávají zvracení, berou projímadla a jiné přípravky na zhubnutí. Příčina není známá, ale anorexie je založena na chorobném strachu z tloušťky. Ten je posílen především kulturou, společností (tlak médií, ideál krásy, obezita v rodině, nevhodný jídelníček v rodině, aj) a individuálně (zdravotní problémy, úzkost, ctižádostivost, aj). Při anorexii se objevují somatické obtíže, mezi které patří padání vlasů, většinou nezvratné postižení zrakového nervu, postižení dutiny ústní a zubů, onemocnění kardiovaskulárního systému (nízký krevní tlak, může vyústit až v náhlou smrt), ženy nemají menses, jsou neplodné, atrofie svalstva, kožní problémy a další. Léčba by měla být především psychická, kdy by si dotyčný měl uvědomit, že jeho hmotnost není v pořádku. Měl by mít pevnou vůli a začít tento problém řešit s lékaři. Ti mu doporučí správný, vyvážený jídelníček, který by měl postupně přidávat kalorie od 5 000 až po normální denní doporučenou dávku kolem 10 500 kJ ( záznamy o stravě, pocit při jídle, ...), tělesnou aktivitu, dále doporučí návštěvy psychologa, aby se vyřešily psychické problémy. Lékař zakáže projímadla a jiné medikamenty na hubnutí. (Krch, 2010) Mentální bulimie je záchvatovité přejídání spojené s vyvoláváním zvracení. Velmi často jsou také používána laxativa, diuretika, nadměrná pohybová aktivita nebo hladovění. Bulimie má stejné příčiny jako anorexie. Obě tyto poruchy jsou způsobeny především ze stresu. Rozdíl je v tom, že u anorexie je na člověku vidět, jak je hubený. Lidé s bulimií mohou mít štíhlou postavu, ale i lehkou nadváhu. Z důvodu zvracení se u nich často objevují bolesti v krku a ústech, jsou poškozeny zuby a dásně, otok slinných žláz na tvářích. Celkově jsou unavení, dehydratovaní, se suchou pokožkou, na které se mohou objevovat defekty. Jsou přítomny i bolesti břicha, nadýmání, arytmie, u žen nepravidelný nebo žádný menses. Léčba spočívá v nápravě vnitřního prostředí pomocí infuzních roztoků, dále je důležitá psychoterapie. (Krch, 2007) Mezi další onemocnění způsobená nezdravou stravou a nepřiměřeným životním stylem patří například arteriální hypertenze, diabetes mellitus 2. typu, metabolický syndrom, kloubní onemocnění, nemoci zažívacího traktu, nádorová onemocnění, psychosociální problémy, zdravotní rizika při těhotenství, komplikace při chirurgických výkonech a mnoho dalších. Kardiovaskulární onemocnění se řadí mezi nejčastější příčinou úmrtí. (Krch, 2010)
26
2.9 Definice mládeže do 25 let věku V této kapitole se budu zabývat vývojem jedince, od narození do 25. roku života. Do tohoto období se řadí novorozenec, kojenec, batole, předškolní věk, školní věk, adolescence a dospělý člověk. Novorozenec je období od narození do jednoho měsíce. Hned po porodu se dítě začíná adaptovat na vnější svět. Dítě za sebe začíná přebírat plnou zodpovědnost, samo dýchá, přijímá potravu, vylučuje moč a stolici a reguluje si samo tělesnou teplotu. Motorika je reflexivní a ochranná. Během prvních týdnů nemá dítě nad svými pohyby kontrolu. Zatím většinu období prospí. Reaguje pomocí pláče. Během několika dní se kůže vyhladí a hlavička se upraví do normálního tvaru. Průměrná hmotnost se nachází mezi 3 až 4 kilogramy, výška pak kolem 50 centimetrů. Mezi základní reflexy patří sací, polykací, kašlací, zívací, mrkací a vylučovací. Další reflex je při dotyku na tvářích a ústech tzv. hledací. Moroův reflex se objevuje při hluku, doteku, podtržení podložky. V kognitivní vývoj se nejlépe vyvíjí sluch. Zrak je omezen, dokáže zaostřit blízké předměty nebo pomalu se pohybující osoby. Dítě komunikuje neverbálně (pláčem). Dítě je plně závislé na svých rodičích. (Doležalová, Vlková, 2008) Kojenec je období od jednoho měsíce do 12 měsíců. Toto je období rychlého růstu a ustálení organismu. Zlepšuje se motorika. Dítě roste přibližně kolem 3 cm za měsíc, hmotnost se pohybuje okolo 7 kg. Mění se reflexivní motorické chování, je dobře vyvinut hledací a sací reflex. Kojenec už uchopuje předměty do ruky, ale nemá sílu je udržet. Vleže na břiše zvedá hlavičku, obrací hlavu na obě strany. Na konci tohoto období se růst zpomaluje na 1,3 cm za měsíc, hmotnost se ustaluje kolem 10 kg. Kojenec dokáže podávat předměty a brát je do ruky, manipuluje s předměty, používá klešťový úchop, začíná stavět kostky. Dítě dokáže stát s pomocí, sedí bez pomoci, leze po schodech. Všímá si a sleduje předměty na vzdálenost 6 metrů, strká všechny předměty do pusy, uvědomuje si souvislosti. Začíná vrtět hlavou jako nesouhlas, brouká, žvatlá, nakonec dokáže říct „mama“, „tata“. Má strach z neznámých lidí, chce být neustále v dohledu rodičů, je společenské a extrovertní. (Wollfson, 2004) Batole se vyvíjí velmi rychlým tempem. Dítě je v tomto období zvědavé, začíná se stávat nezávislým, ale jeho sebejistota kolísá. Batole je období od 12 měsíců do 3 let. V jednotlivých obdobích se vyvíjí pohyb, jemná motorika, řeč, učení, sociální a emocionální vývoj. 27
Do 18. měsíce dítě stále chodí nejistě do schodů a ze schodů, po domě již chodí s jistotou, zvedá předměty ze země a neupadne při tom, při běhu ztrácí rovnováhu, začíná lézt po prolézačkách, ale musí být pod neustálým dohledem. V jeho jemné motorice se rozvíjí pohyb rukou, dokáže pohybovat hračkami, čmárá pastelkami po papíře, zkouší se samo krmit lžící, chce se samo oblékat, začíná se projevovat preference pravé nebo levé ruky, tleská rukama, umí zasouvat předměty do otvorů podle velikosti. Dítě rozumí již drobným pokynům a umí jim vyhovit, používá 6 - 7 slov, ale rozumí více slovům, má rádo písničky a říkanky. Dovede již provádět složitější úkoly, jako je sestavení skládačky, umí řešit jednoduché problémy jako sundat víčko ze sklenice, dokáže udržet pozornost, sleduje a chápe pohádky, pamatuje si, kam odložilo předmět a je schopno ho později najít. Dítě se zvládne vztekat, začíná prosazovat svou nezávislost, chce se o sebe starat samo, obléci se, nakrmit se. Do dvou let umí samo chodit do schodů, ze schodů s pomocí, stoupne si na špičky. Umí si obléknout ponožky, zkouší navlékat korálky. Napodobuje hry, které někde vidělo jako například starost o panenku, tvoří jednoduché věty, sebe chápe jako třetí osobu. Do konce batolecího období střídá dítě při chůzi do schodů nohy, objevuje se „letová fáze“ při běhu. Už si umí rozepnout knoflík, jí samo lžičkou a nerozlije nápoj, drží tužku v prstech. Zná 100 až 200 slov, řekne říkanku, udržuje čistotu, začíná si hrát s ostatními dětmi. (Woolfson, 2004) Předškolní věk představuje věk od tří let do doby, kdy je jedinec schopen nástupu do školy, což přichází kolem 6 let. V tomto období je nejnižší růst z celého dětského věku. Dítě nedokáže oddělit skutečnost od fantazie, vnímá svět egocentricky, nechápe vztah mezi příčinou a následkem, neživým předmětům přisuzuje lidské pocity (mluví s plyšáky), začíná si hrát s ostatními dětmi. Toto období lze rozdělit podle jednotlivých let. (Allen, Marotz, 2005) Ve věku tří let je dítě klidnější, uvolněnější a poslušnější. Měří okolo 100 centimetrů a váží průměrně do 20 kilogramů. Už umí chodit samo do schodů i ze schodů, chvíli vydrží stát na jedné noze, kope do míče, už nepotřebuje pomáhat při jídle, učí se jezdit na tříkolce a tužku udrží mezi ukazováčkem, prostředníčkem a palcem. Rádo poslouchá pohádky, které komentuje, dívá se do knih a vysvětluje obrázky, které vidí. Jeho hry jsou projevem toho, co vidí u ostatních, takže krmí panenku, jako to vidí u sebe, nebo svého sourozence, ukládá ji ke spánku, přikrývá, zkouší dávat návěs za auto. Zkouší nakreslit obrázek. Začíná mluvit o jiných lidech, předmětech a událostech, 28
odpovídá na jednoduché otázky, klade mnoho otázek, používá slovní obraty, přivolává pozornost na svoji osobu, recituje říkanky a básničky. V sociálním vývoji chápe, co znamená střídání, ale ne vždy je ochotno ho dodržovat. Je vstřícné, přátelské a snaží se zavděčit. Při hře pozoruje děti a občas se k nim i přidá, ale stále si chrání svoje hračky, někdy se tato ochrana může projevit násilím, kdy dítě vytrhává hračky ostatním dětem z ruky nebo si je schovává. Vydrží sedět a naslouchat 10 minut bez přerušení. (Allen, Marotz, 2005) Ve čtyřech letech je vysoké asi 115 centimetrů, a váží stále kolem 20 kilogramů. Umí chodit po rovné přímce, poskakuje na jedné noze, leze po žebřících, umí šplhat po stromě a po dětských prolézačkách. Dokáže skákat přes 15 centimetrovou překážku, umí překreslovat tvary a písmena. Skládá pyramidu z kostek. Ke konci 4 roku poznává až 20 velkých tiskacích písmen, některá umí i napsat. Zkouší se samo podepsat a samo přečte i některá slova, proto zkouší číst jednoduché knížky, kde je jen málo slov, ale mnoho obrázků. Ve vývoji řeči se objevují předložky, přivlastňovací a tázací zájmena, skládá složitá souvětí, začíná používat minulý čas, umí měnit hlas a dokáže říci základní osobní údaje o sobě i o ostatních blízkých členech rodiny. Ve společnosti je přátelském otevřené, ale rychle se u něho střídají nálady. Vychloubá se, přehání a překrucuje pravdu, zkouší mluvit sprostě a čeká na reakce okolí. Ve hře spolupracuje s okolím a je hrdé na dosažené výsledky v různých aktivitách. (Allen, Marotz, 2005) V pěti letech váží dítě něco málo přes 20 kilogramů a měří přibližně 120 centimetrů. Dítě dokáže chodit pozpátku, učí se dělat kotrmelce, přejde přes kladinu, skáče přes švihadlo, udrží rovnováhu na jedné noze, zkouší vybarvovat omalovánky a vystřihuje podle předkreslených čar. V tomto období je zcela jasné, jaká ruka je dominantní. Dítě na konci 5. roku umí sestavit z kostek schody, dokáže srovnat předmět podle velikosti. Počítá do dvaceti, některé děti i do sta, umí celou abecedu, velká i malá písmena. Slovní zásoba se skládá z 1 500 slov, dítě zvládne převyprávět příběhy, zná 4 - 8 barev, rozumí vtipům. Dokáže o sobě říci, kdy se narodilo, kde bydlí a další osobní údaje. Rádo uzavírá kamarádství, je štědré a velkorysé, rádo si hraje ve skupině, chová se ochranitelsky k menším a zranitelnějším dětem. (Allen, Marotz, 2005) Školní věk je období od nástupu do školy po ukončení základní školy, což je asi od 6 do 15 let. Školní věk dělíme na mladší a starší. Mladší školní věk je specifický, tím že se dítě adaptuje na změnu, která nastoupí se školní docházkou, získává základní 29
školní návyky, znalosti a dovednosti. Ve starším školním věku je velký nárůst duševní kapacity, dítě má schopnost přijímat nové poznatky a uchovávat je v paměti, zdokonaluje
proces
učení,
získává
znalosti,
dovednosti
a
vzdělání.
(Allen, Marotz, 2005) Mladší školní věk je období od 6 do 8 let. V těchto letech se už rozděluje vývoj na dívčí a chlapecký. Jsou zde rozdíly ve výšce i hmotnosti. V šesti letech měří dívky kolem 115 centimetrů a chlapci asi 117 centimetrů. Děvčata váží přibližně 23 kilogramů a chlapci 22 kilogramů. Narůstá i svalová hmota, vypadávají mléčné zuby a narůstá druhý chrup, rysy v obličeji se začínají podobat dospělému. Mají větší sílu díky svalům, chlapci jsou silnější, zlepšuje se hrubá i jemná motorika. Jedinec je obratnější, zručnější a má lepší koordinaci těla. Pozornost dítěte se prodlužuje. Pozná roční období, zná svátky. Baví ho skládačky, malování, lehké logické hry. Zná některá slova, a proto je rychle přečte, jiné přeslabikuje. Rozeznává mince. Zná strany pravou a levou. Získává povědomí o smrti a umírání. Dítě si rádo povídá, každý den se naučí 5 až 10 slov, umí časovat slovesa a skloňovat podstatná jména, rozhořčení dává najevo slovně, už ne tělesně, vypráví vtipy, dává hádanky, má rádo předčítání a vymyšlené příběhy. V tomto období se začíná učit i jinému jazyku. Dítě je velmi náladové, z nejlepšího přítele se může lehce stát nejhorší nepřítel. Není již tolik závislé na rodičích, nemá rádo, když ho někdo opravuje. Mívá strach z bouřky, tmy neznámých zvuků a psů. (Allen, Marotz, 2005) V sedmi letech měří dívky kolem 116 a chlapci 124 centimetrů. Přibližně váží 25 kilogramů. Svalová hmota je u obou pohlaví stejná. Stále vypadávají první zuby a rostou druhé zuby. Jedinec se stává opatrnější při sportovních aktivitách, novou aktivitu cvičí stále dokola, dokud ji neumí dokonale. Umí zacházet s vidličkou a nožem. Dokáže správně psát číslice i písmena. Zná hodiny i kalendářní rozdělení času na dny, měsíce a roky. Plánuje do budoucna. Dítěti se líbí kouzelnické triky a rádo je napodobuje. Snadno čte a počítá. Snaží se psát vlastní příběhy, vyjadřuje se přesně a pečlivě. Slovní projevy provází gesty, vše popisuje do velkých detailů. Dokáže splnit až pět úkonů. Rádo sbírá suvenýry z výletů. (Allen, Marotz, 2005) V osmi letech dítě váží kolem 28 kilogramů, dívky většinou méně než chlapci, měří kolem 130 centimetrů. U některých dívek se může objevit růst prsou a sekundární ochlupení. U obou pohlaví je výrazná změna nálad, vlivem hormonální aktivity. 30
Dítě nebývá tak často nemocné. Rádo vydává mnoho energie - tancuje, skáče, sportuje. Začíná rychle opisovat z tabule. Rádo sbírá různé předměty, šetří peníze, zajímá se o odměny za práci. Velmi rádo vypráví vtipy a říkanky, rozumí pokynům. Chválí, ale i kritizuje ostatní. Zná gramatiku mluvení i psaní. Zde v tomto období se poprvé objevuje názor na morální hodnoty a postoje. Má kamarády stejného věku a pohlaví. Je velmi kritické vůči sobě. Touží po pozornosti a uznání. (Allen, Marotz, 2005) Starší školní věk je charakterizován od 8 do 15 let, ale jedná se spíše o období od 8 let do nástupu puberty, což je u každého dítěte individuální. Toto stádium dospívání se také nazývá prepuberta, což představuje období předcházející pubertě. Začínají se objevovat první známky zvýšené hormonální činnosti pohlavních žláz, které mají za následek změnu ve vzhledu dítěte. Začíná se urychlovat růst, u dívek rychleji než u chlapců. Začínají se utvářet pohlavní rozdíly v šířce pánve, zúžení v pase a tvaru obličeje. Zvyšuje se hladina obranných látek. Do 12 let narůstá množství červených krvinek a hemoglobinu. Mezi 11. a 12. rokem života dívky nastává vylučování estrogenu z vaječníků, což má vliv na vývoj pohlavních orgánů. Hlavním mužským hormonem je testosteron, který také umožňuje růst zevních pohlavních orgánů a druhotných pohlavních znaků. V tomto období má dítě již naučené normy chování, základy učiva a svojí roli ve společnosti. Kolem 12. roku života se u dítěte objevují změny v chování. Má neurovnané city, stále je upnuté k rodině, ale snaží se v ní více uplatnit, snaží se o samostatnost. Zkoumá pohlavní rozdíly, ale raději se drží ve skupině stejného pohlaví. Mravní zásady jsou podobné, jako mají rodiče, učitelé a parta. Chlapci i dívky začínají zlobit, neučí se a jsou roztržití. Poprvé se setkávají se sexuální výchovou, která vyvolává u obou pohlaví rozpaky. Zde by se měli dozvědět informace o změnách pohlavních orgánů a objevují se první otázky na sexuální život. Dívky by se měly dozvědět o menses od matky doma, nebo ve škole během vyučovacích hodin. Rozumová vyspělost závisí na vrozených mentálních schopnostech, školní výuce a stimulaci v rodině. (Doležalová, Vlková, 2008) Velmi důležité období pro dítě je puberta, která trvá přibližně od 12 do 17 let. Tato etapa zasahuje jak do období školního věku, tak do adolescence. Prvním znakem je zrychlený růst. Objevuje se tu potřeba samostatnosti, kdy dítě chce o sobě samo rozhodovat, co si samo oblékne, co bude dělat, kam půjde. Má chuť rozvíjet své schopnosti z hlediska budoucího povolání. Puberta neboli dospívání zkracuje dobu dětství, ale oddaluje nástup plné dospělosti. Může se projevovat nevhodnou verbální 31
komunikací a výkyvy hormonů. Sexuální vývoj je bouřlivější, přichází čas prvních kontaktů, koketování a sexuální fantazie. (Doležalová, Vlková, 2008) Adolescence je období od 15 do 20 let, ale není to u každého stejné. Adolescence neboli dospívání začíná plnou reprodukční zralostí, ukončení tohoto období již nemá stálá specifika. Je to kritérium psychologické, sociologické a pedagogické. Adolescence se dá rozdělit na tři fáze - časnou, střední a pozdní. Časná adolescence je vymezena přibližně kolem 10 až 13 roku života. Střední adolescence je období mezi 14. a 16. rokem života. Pozdní adolescence je v intervalu od 17 do 20 let, může trvat i déle. V celém období adolescence jsou velké kognitivní a emocionální změny. Snaží se uvažovat více realisticky, začíná více uvažovat o budoucnosti, zvažuje důsledky svých činů, jsou schopni přemýšlet jako dospělí a dokážou již logicky argumentovat. V citovém životě přibývají vyšší city, jsou stále emočně labilní, což souvisí s hormonálními změnami. Toto období uzavírá vývojové proměny, které proběhly v pubertě. Nejvíce je znát tělesná vyspělost, pak citová a sociální vyspělost. Člověk navazuje nová přátelství, ujasňuje si nové životní role, jako je partnerská nebo pracovní. (Doležalová, Vlková, 2008) Dospělý člověk je období od 20 let do 60 až 65 let. Tato část života se dělí na časnou, střední a pozdní. Do 25 let života je jedinec v časné dospělosti. V tomto období vrcholí fyzické schopnosti, lidé jsou schopni přijmout svůj vzhled. V sexuálním životě jsou již citově vyspělí. Člověk se zbavuje ostychu před ostatními vrstevníky. Jeho myšlenkové operace jsou na vrcholu, inteligence je také na nejvyšší úrovni. V tomto období se nejčastěji ukončuje vzdělání a následuje hledání a nástup do práce a budování vlastní kariéry. Snaží se osamostatnit, najít si partnera a začíná se uvažovat o založení rodiny. V morálním vývoji se vracejí k pragmatickému a realistickému vnímání. Svět již není „černobílý“, ale barevný, dokáže se vyrovnat s překážkami, na všechny
problémy
se
dívá
z různých
úhlů
a
učí
se
odpouštět.
(Doležalová, Vlková, 2008)
32
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Informace, které jsem získala v rámci praktické části své bakalářské práce, jsou založeny na dotazníkovém výzkumu. Dotazníky byly vyplňovány zcela anonymně a dobrovolně. Dotazník byl tvořen formou 19 uzavřených otázek, z toho dva dotazy byly polouzavřené, kde respondenti mohli otázku doplnit o svůj vlastní názor. Dotazník byl distribuován v tištěné, písemné formě a respondenti si mohli vybírat odpověď z několika možností (viz příloha č. 4). Tato forma získávání se mi zdála vhodná z důvodu lepšího získání pravdivých informací na základě anonymity a kvůli relativně nízké finanční nákladnosti. Dotazník obsahoval 19 otázek zaměřených na lidské hodnoty, zdraví a zdravý životní styl. Z těchto otázek se jedna týkala životních hodnot, ke kterým měli respondenti přiřadit čísla podle jejich uvážení a důležitosti, čtyři otázky byly zaměřeny na zdravotní prevenci a ostatní dotazy se týkaly zdravého životního stylu a jeho dodržování.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky jsem po požádání rozdala po svých blízkých známých a kamarádech. Dále po dohodě a schválení paní ředitelkou jsem rozdala několik dotazníků na Gymnáziu dr. Aleše Hrdličky v Humpolci, které navštěvuje široká skupina studentů, a kde lze tak identifikovat velký věkový rozdíl studentů (viz příloha č. 5). Dotazníky byly určeny pro mladé lidi do 25 let věku. Vyplněné dotazníky mi byly odevzdávány buď individuálně, nebo po skupinách, (například z jmenovaného gymnázia, kde jsem si je po uplynutí jednoho týdne osobně vyzvedla). Celkově jsem rozdala 125 dotazníků, vrátilo se mi jich 110, z toho použitelných pro můj výzkum bylo 100, jelikož zbylé byly nedostatečně vyplněny. Celková návratnost dotazníků činila 88 %.
33
3.3 Průběh výzkumu Můj průzkum začal probíhat již od září 2013, kdy jsem pomalu začala distribuovat dotazníky svému blízkému okolí, kterému jsem rozdala 55 dotazníků. Od 16. září 2013 do 3. září 2013 jsem měla dotazníky na Gymnáziu dr. Aleše Hrdličky, kde jsem rozdala celkem 70 dotazníků.
3.4 Zpracování získaných dat Všechny vyplněné dotazníky jsem ručně sečetla a zpracovala v grafické formě, v programu Microsoft Office Excel 2003. Každá otázka je zpracována v grafech, které uvádějí číselné veličiny v absolutní četnosti. Pod grafickým znázorněním se nachází podrobné vyhodnocení otázky z dotazníkového šetření. Uvedené hodnoty jsem získala pomocí excelových funkcí countif, průměr, součet a pomocí konvert - 10.
34
3.5 Výsledky výzkumu 3.5.1 Vyhodnocení otázky č. 1 Jaké je Vaše pohlaví?
60
a b s o l u t n í
50 č e t n o s t
40 muži
30
ženy 20 10 0
muži
ženy
Graf č. 1 Grafické znázornění otázky č. 1
Pro plnohodnotný výzkum jsem zvolila stejný počet mužů i žen. V celkovém počtu je 100 respondentů. Z toho 50 mužů což je 100 %, a 50 žen a to je také 100 %.
35
3.5.2 Vyhodnocení otázky č. 2 Přiřaďte čísla 1-10 (kdy 1 je nejvyšší a 10 nejnižší hodnota) k hodnotám na vašem žebříčku.
a b s o l u t n í
č e t n o s t
10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
muži ženy
Graf č. 2 Grafické znázornění otázky č. 2
Na tomto grafu jsem znázornila žebříček hodnot pro muže a ženy, volených na základě palety předdefinovaných životních hodnot. Pro názornější reprezentaci výsledků této části výzkumu jsem původní hodnoty na stupnici 1 – 10, kde jedna byla více než deset, překonvertovala na stupnici 1 – 10, kde deset je nejvýznamnější hodnota. Po celou svoji bakalářskou práci budu u tohoto grafického znázornění pracovat s převrácenými hodnotami. Jako první odpověď jsem měla finance. Ty měli u mužů hodnotu v průměru 4,68. Na prvním místě mají finance 4 muži (8 %), na druhém místě také 4 muži (8 %), na třetím místě 4 muži (8 %), na čtvrtém místě 9 mužů (18 %), na pátém místě 6 mužů (12 %), na šestém místě 5 mužů (10 %), na sedmém místě 6 mužů (12 %), na osmém místě 5 mužů (10 %), na devátém místě 6 mužů (12 %) a desítkou, což je nejmenší hodnota odpověděl pouze 1 muž (2 %). U žen měly finance hodnotu v průměru 3,8. Z toho nemá finance na prvním a druhém místě žádná žena, na třetím místě mají finance 2 ženy (4 %), na čtvrtém místě 11 žen (22 %), na pátém místě 3 ženy (6 %), na šestém místě 7 žen (14 %), na sedmém místě 4 ženy (8 %), na osmém místě 7 žen (14 %), na devátém místě 5 žen (10 %), na desátém místě 11 žen (22 %). 36
Druhou odpovědí bylo zdraví. Muži měli tuto životní hodnotu v průměru na úrovni 7,44. Jako prioritu mělo zdraví 25 mužů (50 %), na druhém místě ho má 8 mužů (16 %), na třetím místě 7 mužů (14 %), na čtvrtém místě 2 muži (4 %), na pátém místě 3 muži (6 %), na sedmém místě 1 muž (2 %), na osmém místě 2 muži (4 %), na devátém místě nemá hodnotu zdraví žádný muž a na desátém místě mají zdraví 2 muži (4 %). U žen je zdraví na žebříčku hodnot v průměru na 7,5 místě. Z toho na prvním místě má zdraví 21 žen (42 %), na druhém místě 7 žen (14 %), na třetím místě 9 žen (18 %), na čtvrtém místě 5 žen (10 %), na pátém místě 6 žen (12 %), na šestém místě má zdraví 1 žena (2 %) a na sedmém místě také 1 žena (2 %). Na osmém, devátém a desátém místě nemá zdraví žádná žena. Třetí odpovědí byl partner/ rodina. Muži měli tuto hodnotu na 6,74 místě. Z toho na prvním místě má partnera nebo rodinu 12 mužů (24 %), na druhém místě 17 mužů (34 %), na třetím místě 5 mužů (10 %), na čtvrtém místě 5 mužů (10 %), na pátém místě 3 muži (6 %), na šestém místě nemá partnera nebo rodinu žádný muž. Na sedmém místě má partnera nebo rodinu pouze 1 muž (2 %), na osmém místě 4 muži (8 %), na devátém místě 2 muži (4 %) a na desátém místě 1 muž (2 %). Ženy mají partnera nebo rodinu na žebříčku hodnot na 7,86 místě. Z toho odpovídalo, že na prvním místě má partnera/rodinu 18 žen (36 %), na druhém místě 21 žen (42 %), na třetím místě 5 žen (10 %), na čtvrtém místě 4 ženy (8 %), na pátém místě nemá partnera/rodinu žádná žena, na šestém místě 1 žena (2 %). Na sedmém, osmém a devátém místě nemá partnera/rodinu žádná žena. Na desátém místě uvedla tuto odpověď 1 žena (2 %). Čtvrtou odpovědí byli přátelé. Muži měli tuto hodnotu na 5,26 místě. Na prvním místě nemá přátele žádný muž, na druhém místě je má 5 mužů (10 %), na třetím místě 11 mužů (22 %), na čtvrtém místě 11 mužů (22 %), na pátém místě 6 mužů (12 %), na šestém místě 5 mužů (10 %), na sedmém místě 9 mužů (18 %), na osmém místě 1 muž (2 %), na devátém místě 1 muž (2 %) a na desátém místě také 1 muž (2 %). Ženy této odpovědi dali hodnotu 5,66. Na prvním místě uvedla tuto odpověď 1 žena (2 %), na druhém místě 9 žen (18 %), na třetím místě 11 žen (22 %), na čtvrtém místě 10 žen (20 %), na pátém místě 8 žen (16 %), na šestém místě mají přátelé 2 ženy (4 %), na sedmém místě 3 ženy (6 %), na osmém místě 2 ženy (4 %), na devátém místě 4 ženy (8 %). Na desátém místě nemá přátele žádná žena.
37
Pátou odpovědí je práce/škole. Na tuto hodnotu muži odpovídali průměrně 3,76. Z toho na prvním místě nemá tuto hodnotu žádný muž, na druhém místě jí mají 4 muži (8 %), na třetím místě 4 muži (8 %), na čtvrtém místě 5 mužů (10 %), na pátém místě 6 mužů (12 %), na šestém místě 8 mužů (16 %), na sedmém místě 8 mužů (16 %), na osmém místě 5 mužů (10 %), na devátém místě 2 muži (4 %), na desátém místě 8 mužů (16 %). Ženy mají tuto hodnotu na 3,82. Z toho na prvním místě má tuto hodnotu 1 žena (2 %), na druhém místě 1 žena (2 %), na třetím místě 3 ženy (6 %), na čtvrtém místě 7 žen (14 %), na pátém místě 11 žen (22 %), na šestém místě 5 žen (10 %), na sedmém místě 6 žen (12 %), na osmém místě 9 žen (18 %), na devátém místě nemá tuto hodnotu žádná žena. Na desátém místě uvedlo tuto hodnotu 7 žen (14 %). Šestou odpovědí je láska. Tato hodnota má v průměru 5,38 u mužů. Z toho na prvním místě má lásku 5 mužů (10 %), na druhém místě 4 muži (8 %), na třetím místě 9 mužů (18 %), na čtvrtém místě 6 mužů (12 %), na pátém místě 10 mužů (20 %), na šestém místě 7 mužů (14 %), na sedmém místě 2 muži (4 %), na osmém místě 3 muži (6 %), na devátém místě 3 muži (6 %), na desátém místě má lásku 1 muž (2 %). Ženy mají tuto hodnotu v průměru 6,46. Na prvním místě má lásku 7 žen (14 %), na druhém místě 11 žen (22 %), na třetím místě 13 žen (26 %), na čtvrtém místě 4 ženy (8 %), na pátém místě 5 žen (10 %), na šestém místě 5 mužů (10 %), na sedmém místě 2 ženy (4 %), na osmém místě 3 ženy (6 %), na devátém a desátém místě nemá lásku v hodnotovém žebříčku žádná z dotazovaných žen. Sedmou odpovědí je uznání. U mužů má v průměru 2,36. Z toho na prvním místě má tuto hodnotu 1 muž (2 %), na druhém místě nemá uznání žádný muž. Na třetím místě má uznání 1 muž (2 %), na čtvrtém místě 4 muži (8 %), na pátém místě 2 muži (4 %), na šestém místě 3 muži (6 %), na sedmém místě 5 mužů (10 %), na osmém místě 15 mužů (30 %), na devátém místě 11 mužů (22 %), na desátém místě 8 mužů (16 %). Ženy mají tuto hodnotu v průměru na 1,94 místě. Na prvních třech místech nemá hodnotu uznání žádná dotazovaná žena, na čtvrtém místě ji udává 1 žena (2 %), na pátém místě 4 ženy (8 %), na šestém místě 6 žen (12 %), na sedmém místě 7 žen (14 %), na osmém místě 5 žen (10 %), na devátém místě 16 žen (32 %), na desátém místě 11 žen (22 %). Osmou odpovědí je bezpečí. U mužů je tato hodnota v průměru na 3,66 místě. Bezpečí nemá na prvním místě žádný muž, na druhém místě 3 muži (6 %), na třetím místě 38
2 muži (4 %), na čtvrtém místě 5 mužů (10 %), na pátém místě 6 mužů (12 %), na šestém místě 10 mužů (20 %), na sedmém místě 10 mužů (20 %), na osmém místě 5 mužů (10 %), na devátém místě 5 muži (10 %), na desátém místě 4 muži (8 %). Ženy mají bezpečí na žebříčku hodnot v průměru 3,6. Na prvním a druhém místě nemá bezpečí žádná z dotazovaných žen, na třetím místě ji mají 3 ženy (6 %), na čtvrtém místě 5 žen (10 %), na pátém místě 8 žen (16 %), na šestém místě 9 žen (18 %), na sedmém místě 13 žen (26 %), na osmém místě 5 žen (10 %), na devátém místě 4 ženy (8 %) a na desátém místě 3 ženy (6 %). Devátou odpovědí je sociální zabezpečení. U mužů se tato odpověď objevila v průměru na 3,46. Na prvním místě tuto hodnotu nemá žádný z odpovídajících mužů, na druhém místě 4 muži (8 %), na třetím místě 6 mužů (12 %), na čtvrtém místě 3 muži (6 %), na pátém místě 5 mužů (10 %), na šestém místě 4 muži (8 %), na sedmém místě 6 mužů (12 %), na osmém místě 5 mužů (10 %), na devátém místě 12 mužů (24 %), na desátém místě má hodnotu sociálního zabezpečení 5 mužů (10 %). Ženy mají sociální zabezpečení v průměru na 3,24. Na prvním místě má tuto hodnotu 1 žena (2 %), na druhém místě 1 žena (2 %), na třetím místě 4 ženy (8 %), na čtvrtém místě 2 ženy (4 %), na pátém místě 3 ženy (6 %), na šestém místě 7 žen (14 %), na sedmém místě 12 žen (24 %), na osmém místě 9 žen (18 %), na devátém místě 8 žen (16 %) a na desátém místě mají sociální zabezpečení 3 ženy (6 %). Desátou odpovědí je seberealizace. U mužů se seberealizace objevila v průměru na 2,26 místě. Z toho na prvním místě mají seberealizaci 3 muži (6 %), na druhém místě 1 muž (2 %), na třetím místě 1 muž (2 %), na čtvrtém místě seberealizaci nemá žádný z odpovídajících mužů, na pátém místě 3 muži (6 %), na šestém místě 8 mužů (16 %), na sedmém místě 2 muži (4 %), na osmém místě 5 mužů (10 %), na devátém místě 8 mužů (16 %), na desátém místě má seberealizaci 19 mužů (38 %). Seberealizace u žen je v průměru na 1,84. Na prvním místě má seberealizaci 1 žena (2 %), na druhém a třetím místě nemá seberealizaci žádná z žen, na čtvrtém místě 1 žena (2 %), na pátém místě 2 ženy (4 %), na šestém místě 7 žen (14 %), na sedmém místě 2 ženy (4 %), na osmém místě 10 žen (20 %), na devátém místě 13 žen (26 %) a na desátém místě 14 žen (28 %).
39
3.5.3 Vyhodnocení otázky č. 3 Kouříte?
45 40 a b s o l u t n í
35 č e t n o s t
30 25
muži
20
ženy
15 10 5 0
ano
ne
Graf č. 3 Grafické znázornění otázky č. 3
Na tomto grafu je vidět, že z 50 mužských respondentů odpovědělo na otázku, zda kouří ano 17 (34 %) a ne 33 mužů (66 %). Z 50 žen odpovědělo, že kouří 11 (22 %) a nekouří 39 žen (78 %).
40
3.5.4 Vyhodnocení otázky č. 4 Kolik cigaret denně vykouříte?
10 9
a b s o l u t n í
č e t n o s t
8 7 6 5
muži
4
ženy
3 2 1 0 méně jak 5 cigaret
6-10 cigaret
11-15 cigaret
16- 20 cigaret
21 a více cigaret
Graf č. 4 Grafické znázornění otázky č. 4
Na grafu vidíme, že na odpověď „kouřím méně, jak 5 cigaret denně“ odpovědělo 8 mužských respondentů (47 %) a 9 žen (82 %). Na odpověď „vykouřím denně 6-10 cigaret“ reagovali pouze 3 muži (18 %), žena žádná. Celkem 11-15 cigaret vykouří 1 muž (6 %) a 1 žena (9 %). Pouze 3 muži (18 %) odpověděli, že vykouří 16-20 cigaret, žena žádná. Počet 21 a více cigaret vykouří za den 2 muži (11 %) a 1 žena (9 %). Tato relativní četnost se vztahuje k lidem (báze = 100%), kteří v předchozí otázce odpověděli, že kouří.
41
3.5.5 Vyhodnocení otázky č. 5 Od kolika let kouříte?
8 7 a b s o l u t n í
č e t n o s t
6 5 4
muži
3
ženy
2
1 0 méně jak 13 let
14-16 let
17-20 let
21- 25 let
Graf č.5 Grafické znázornění otázky č. 5
Na tomto grafu je znázorněn věk kuřáků. Celkem 5 mužů (29 %) a 2 ženy (18 %) odpověděli, že začalo kouřit před 13. rokem života. Mezi 14. až 16. začalo pravidelně kouřit 7 mužů (42 %) a 6 žen (55 %). Věk 17-20 let udalo 5 mužů (29 %) a 3 ženy (27 %). Na volbu 21-25 let neodpověděl nikdo. I tato otázka se vztahuje k lidem (báze = 100%), kteří odpověděli na otázku č. 3, že kouří.
42
3.5.6 Vyhodnocení otázky č. 6 Znáte hodnoty svého BMI (Body Mass Index)?
40 35 a b s o l u t n í
30 č e t n o s t
25 20 15
muži
10
ženy
5 0
Graf č. 6 Grafické znázornění otázky č. 6
Na tomto grafu je vidět, že 35 mužských respondentů (70 %) a 16 respondentů ženského pohlaví (32 %) odpovědělo, že svoje BMI nezná. BMI menší jak 18,5 má 1 muž (2 %) a 4 ženy (8 %). BMI v intervalu 18,5- 24,9 má 13 mužů (26 %) a 23 žen (46 %). Hodnotu mezi 25-29,9 má 1 muž (2 %) a 5 žen (10 %). Na hodnoty 30-34,9 neodpověděl žádný muž a pouze 1 žena (2 %). Interval 35-39,9 obsahuje hodnoty, které nebyly vůbec zodpovězeny, a BMI 40 a více má pouze 1 žena (2 %) a žádný respondent mužského pohlaví.
43
3.5.7 Vyhodnocení otázky č. 7 Jaká jídla preferujete přes všední dny? 40 35 a b s o l u t n í
č e t n o s t
30 25 muži
20
ženy
15 10 5 0
příprava doma
školní jídelna
bufet
Graf č. 7 Grafické znázornění otázky č. 7
Na tomto grafu je vidět, že 16 mužů (32 %) a 11 žen (22 %)odpovědělo na otázku, že si sami připravují jídlo doma. Do školní jídelny, nebo jídelny v zaměstnání chodí 29 mužských respondentů (58 %) a 37 ženských respondentů (74 %). Do bufetu se chodí stravovat 5 mužů (10 %) a 2 ženy (4 %).
44
3.5.8 Vyhodnocení otázky č. 8 Kolik litrů tekutin denně vypijete?
30
25 a b s o l u t n í
č e t n o s t
20
muži
15
ženy 10
5
0
do 1 l
1-2 l
2 l a více
Graf č. 8 Grafické znázornění otázky č. 8
Na tomto grafu je vidět kolik lidí vypije uvedený počet litrů během dne. Maximálně 1 litr vypijí 3 muži (6 %) a 14 žen (28 %). Objem 1-2 litry denně vypije 24 mužských respondentů (48 %) a 27 ženských respondentů (54 %). Objem 2 a více litrů za den vypije 23 mužů (46 %) a 9 žen (18 %).
45
3.5.9 Vyhodnocení otázky č. 9 Kolik volného času máte během pracovního dne? 35 30 a b s o l u t n í
č e t n o s t
25 20 muži 15
ženy
10 5 0
méně jak 2 hod
3-5 hodin
5 hodin a více
Graf č. 9 Grafické znázornění otázky č. 9
Na tomto grafu je vidět, že 9 mužů (18 %) a 8 žen (16 %) má během pracovního dne volného času méně jak 2 hodiny. Mezi 3-5 hodinami volného času má 26 respondentů mužského pohlaví (52 %) a 32 respondentů ženského pohlaví (64 %). Možnost 5 a více hodin zvolilo 15 mužů (30 %) a 10 žen (20 %).
46
3.5.10 Vyhodnocení otázky č. 10 Jak trávíte volný čas? 35 30 a b s o l u t n í
č e t n o s t
25 20 muži
15
ženy
10 5 0
péče o domácnost/ zahrada
péče o rodinu
relaxace
sport
jinak
Graf č. 10 Grafické znázornění otázky č. 10
Na tomto grafu je znázorněno, že péčí o domácnost/zahradu stráví většinu volného času 16 mužů (32 %) a 16 žen (32 %). Péčí o rodinu tráví čas 4 muži (8 %) a 2 ženy (4 %). Relaxací tráví volný čas 27 mužů (54 %) a 29 žen (58 %). Sportem tráví čas 22 mužů (44 %) a rovněž 22 žen (44 %). Jiným způsobem než některým z konkrétně jmenovaných aktivit tráví čas 4 muži (8 %) a 5 žen (10 %). Mezi nejčastější aktivity, jak tráví tito lidé čas, je hra na počítači a venkovní vycházky. Jeden z respondentů uvedl jako aktivitu, které se ve svém volném čase věnuje Facebook, dále to jsou přátelé, u studentů, kteří studují na zemědělské škole, doplňovali v této otázce odpovědi jako kravín či pole.
47
3.5.11 Vyhodnocení otázky č. 11 Jak často cvičíte? 30 25 a b s o l u t n í
č 20 e t n 15 o s 10 t
muži ženy
5 0
necvičím
1-2krát týdně
3krát týdně
Graf č. 11 Grafické znázornění otázky č. 11
Na grafu je vidět, že necvičí stejný počet 12 respondentů mužského a ženského pohlaví (24 % od obou pohlaví). V úhrnu 1-2 krát týdně cvičí 25 mužů (50 %) a 27 žen (54 %). Celkem 3krát týdně cvičí 13 mužských respondentů (26 %) a 11 ženských respondentů (22 %).
48
3.5.12 Vyhodnocení otázky č. 12 Jaké sporty provozujete? 25 a b s o l u t n í
20 č e t 15 n o 10 s t 5
muži ženy
0
Graf č. 12 Grafické znázornění otázky č. 12
Na tomto grafu jsou znázorněny sporty, které jsou nejčastěji provozovány. Zde mohli respondenti uvést i více možných odpovědí. Florbal hraje 17 mužů a 4 ženy. Fotbal provozuje 13 mužů a 1 žena. Futsal hrají 3 muži a 1 žena. Hokej je oblíbeným sportem u 6 mužů a 1 ženy. Kolo nebo spinning jsou oblíbené u 15 mužů a 16 žen. Pěší turistiku si oblíbilo 8 mužů a 20 žen. Volejbal hrají 2 muži a 12 žen. Jiné sporty provozuje 16 mužů a 14 žen. Mezi tyto ostatní sporty patří nejčastěji fitness, atletika, tenis, stolní tenis, plavání, bodybuilging, tanec, kulturistika, jóga, zumba, běh a jízda na koni.
49
3.5.13 Vyhodnocení otázky č. 13 Kolik hodin denně spíte? 35
a b s o l u t n í
30 č e t n o s t
25 20 muži 15
ženy
10 5 0
méně jak 8 hod
8-10 hodin
10 hodin a více
Graf č. 12 Grafické znázornění otázky č. 13
Na tomto grafu je znázorněna doba spánku u jednotlivých respondentů. Méně jak 8 hodin spí 32 mužů (64 %) a 33 žen (66 %). Spánek v délce 8-10 hodin dodržuje 18 respondentů mužského pohlaví (36 %) a 17 respondentů ženského pohlaví (34 %). Na možnost „spí 10 a více hodin“ nereagoval žádný tázaný respondent.
50
3.5.14 Vyhodnocení otázky č. 14 Máte podle Vás dostatečně kvalitní spánek? 40 35 a b s o l u t n í
30 č e 25 t n 20 o s 15 t 10
ano ne
5 0
muži
ženy
Graf č. 14 Grafické znázornění otázky č. 14
Na tomto grafu vidíme, že 34 mužů (68 %) a 31 žen (62 %) se domnívá, že má dostatečný spánek. Zbývajících 16 respondentů mužského pohlaví (32 %) a 19 respondentů ženského pohlaví (38 %) tvrdí, že je jejich spánek nedostatečný.
51
3.5.15 Vyhodnocení otázky č. 15 Které z níže uvedených zásad zdravé výživy (životního stylu) preferujete? 25
a b s o l u t n í
20 č e 15 t n o 10 s t 5
muži ženy
0
často oběd jako omezení pravidelné spánek 8 zelenina a hlavní chod smaženého stravování hodin ovoce dne jídla Graf č. 15 Grafické znázornění otázky č. 15
Na tomto grafu je vidět, že 11 mužů (22 %) a 17 žen (34 %) odpovědělo, že jedí často zeleninu a ovoce. Oběd jako hlavní jídlo dne má 22 mužů (44 %) a 23 žen (46 %). Celkem 8 mužských respondentů (16 %) a 7 ženských respondentů (14 %) omezuje smažená jídla. Pravidelně 5 krát denně se stravuje 12 mužů (24 %) a 22 žen (44 %). V úhrnu 7 respondentů mužského pohlaví (14 %) a 10 respondentů ženského pohlaví (20 %) odpovědělo, že dodržuje spánek v délce alespoň 8 hodin denně.
52
3.5.16 Vyhodnocení otázky č. 16 Používáte ochranné pomůcky? 50 45 a b s o l u t n í
40 č e t n o s t
35 30 25
ano
20
ne
15 10 5 0
muži
ženy
Graf č. 16 Grafické znázornění otázky č. 16
Na tomto grafu je vidět, že 43 mužů (86 %) a 45 žen (90 %) používá nějaký typ ochranných pomůcek. Pouze 7 mužských respondentů (14 %) a 5 ženských respondentů (10 %) odpovědělo, že nepoužívá žádné ochranné pomůcky.
53
3.5.17 Vyhodnocení otázky č. 17 Jaké pomůcky používáte? 30 25 20 muži
15
ženy 10 5 0
pracovní
sexuální
sportovní
Graf č. 17 Grafické znázornění otázky č. 17
Na tomto grafu je zaznamenán počet respondentů a ochranné pomůcky, které pro svoji ochranu zdraví používají. Pracovní ochranné pomůcky používá 22 mužů (51 %) a 24 žen (53 %). Dohromady 12 mužů (28 %) a 12 žen (27 %) používá sexuální ochranné pomůcky. Sportovní ochranné pomůcky používá 24 mužů (56 %) a 26 žen (58 %).
54
3.5.18 Vyhodnocení otázky č. 18 V rámci prevence o své zdraví, necháváte se očkovat i nepovinnými vakcínami? 40 35 a b s o l u t n í
č e t n o s t
30 25 muži
20
ženy
15 10 5 0
ano
ne
Graf č. 18 Grafické znázornění otázky č. 18
Na grafu je znázorněn počet respondentů, kteří se nechávají nebo nenechávají očkovat i nepovinnými vakcínami. Očkovat se nechává 28 mužů (56 %) a 34 žen (68 %). Nenechává se očkovat 22 respondentů mužského pohlaví (44 %) a 16 respondentů ženského pohlaví (32 %).
55
3.5.19 Vyhodnocení otázky č. 19 Jaké očkování jste si navíc zvolil/a? 25 a b s o l u t n í
č e t n o s t
20 15 10 5
muži
0
ženy
Graf č. 19 Grafické znázornění otázky č. 19
Na tomto grafu je znázorněna otázka očkování. Proti rakovině děložního čípku je očkováno 10 žen (20 %), očkováni proti chřipce jsou 3 muži (6 %) a 2 ženy (4 %). Proti klíšťové encefalitidě je očkováno až 21 mužů (42 %) a 20 žen (40 %). Proti lidským papilomavirům muži nejsou vůbec očkováni a pouze 2 ženy (4 %). Očkování proti meningokokové nákaze podstoupil 1 muž (2 %) a 2 ženy (4 %). Na očkování proti pneumokokové nákaze se nenechal očkovat žádný muž, ale jen 1 žena (2 %). Proti žloutence typu A se nechalo očkovat 17 mužů (34 %) a 19 žen (38 %).
56
3.6 Diskuze Cílem předpokládané bakalářské práce zaměřené na téma „Pozice zdraví na žebříčku hodnot u mladých lidí do 25 let věku“, bylo porovnat, jak o své zdraví dbají mladí lidé. Zaměřila jsem se na lidi své generace tj. do věku 25 let, a porovnala jejich pohled naživotní hodnoty, zdraví a zdravý životní styl. Na svou práci jsem ze všech vybraných dotazníků využila 100. Shodou okolností se mi sešlo 50 mužských respondentů a 50 ženských respondentů. Odpovědi z dotazníků jsem využila k zhodnocení čtyř hypotéz, které jsem si stanovila na začátku své bakalářské práce. Pro porovnání jsem našla studie HBSC („Health Behaviour in school-aged Children“), který vytvořila společnost spolu s WHO. Průzkum v rámci jmenované studie se uskutečnil v roce 2010. Studie jako taková je zaměřena na zdraví a životní styl dětí a školáků. V této studii odpovídalo 4 425 respondentů po celé České republice. Mohu alespoň okrajově porovnat výsledky svých dotazníků, které se sice týkají lidí do 25 let věku, a jsou pouze se 100 respondenty, s výsledky, které se dříve uskutečnily. Vím, že nemohu plně porovnávat, ale myslím si, že v některých oblastech dospěji k zajímavým výsledkům. Hypotéza č. 1 Domnívám se, že u většiny žen bude zdraví na žebříčku hodnot na vyšším místě než u mužů. Na tuto hypotézu jsem měla zaměřenou pouze otázku číslo 2, kde měli respondenti seřadit své životní hodnoty od 1 do 10 (kde 1 je nevyšší životní hodnota a 10 nejnižší). Do této otázky jsem zařadila 10 životních hodnot, které jsou podle mého názoru nejdůležitější. Zdraví má na prvním místě 21 žen a 25 mužů. Tento výsledek mě překvapil, protože jsem nečekala, že odpovědi budou skoro shodné. Domnívala jsem se, že bude více respondentů, kteří mají zdraví na prvním místě v žebříčku hodnot. Na nejvyšším místě u žen obstál partner/ rodina, u mužů to bylo právě zmiňované zdraví. HBSC studie porovnávala, jak hodnotí své zdraví dívky a chlapci různého věku. V tomto výzkumu vyšlo, že dívky, kterým je patnáct let, hodnotí své zdraví hůře, 57
než mladší dívky. Dívky ve věku 11 let hodnotily své zdraví hůře než chlapci. Změna byla zaznamenána až kolem 15 roku života. (Kalman a spol., 2011) Z dotazníkového šetření mi vyšlo, že se mi hypotéza nepotvrdila, protože muži měli zdraví na žebříčku hodnot na prvním místě častěji než ženy. Cíl č. 1 zní: Zjistit, jak mladí lidé do 25 let věku vnímají své zdraví na žebříčku hodnot. V tomto cíli jsem zjistila, že 46 % respondentů má zdraví na prvním místě v žebříčku hodnot. Hypotéza č. 2 Domnívám se, že muži kouří více než ženy. Na tuto hypotézu mám zaměřenou otázku číslo 3 a rozvádějící otázky 4 a 5. Podle odpovědí z dotazníků jsem zjistila, že kouří z celkového počtu respondentů 34 % mužů (17 mužů) a z žen kouří 22 % (11 žen). V rozváděcích otázkách jsem se dozvěděla, že do 15 cigaret denně vykouří 12 mužů a 10 žen, více jak 15 cigaret vykouří během dne 5 mužů a 1 žena. Další rozvíjející otázkou byl věk, v kterém začali respondenti kouřit. Před 13. rokem to bylo 5 mužů (29 %) a 2 ženy (18 %), okolo 15. roku začalo kouřit 7 mužů (42 %) a 6 žen (55 %), od 17 roku kouří 5 mužů (29 %) a 3 ženy (27%). Ve studii HBSC vyšly tyto výsledky: již polovina 13letých kouřila, a ¾ 15letých. Dynamika výskytu s věkem je vyšší u dívek. Zkušenost v 11 má s cigaretami 1 chlapec a 1 dívka. Dále se s věkem počet respondentů zvětšoval. V 15 letech kouří dívky více než chlapci. (Kalman a spol., 2011) Na tomto vyhodnocení hypotézy mě mile překvapilo, že z vybraných respondentů není většina kuřáků. Nemile mě ovšem překvapilo zjištění, kolik cigaret denně někteří respondenti vykouří a v kolika letech začali kouřit. Z mého dotazníkového šetření vyplývá, že hypotéza č. 2 se mi potvrdila, protože jsem se domnívala, že muži kouří více než ženy. Ze všech nasbíraných odpovědí mi vyšlo, že mužů kouří více než žen, a to o 6 mužů.
58
Hypotéza č. 3 Domnívám se, že ženy více dodržují zásady zdravého životního stylu, ale i přes to jsou obéznější než muži. Na tuto hypotézu jsem měla zaměřené otázky 6, 7, 8, 9, 11, 13 a 15. Podle otázky č. 6 jsem zjistila, že obéznější jsou ženy než muži. Touto otázkou se mi potvrdila druhá část hypotézy, ve znění, že ženy jsou obéznější než muži. Dle studie HBSC trpí nadváhou nebo obezitou přibližně pětina chlapců a desetina dívek ze souboru respondentů, kteří odpovídali na dotazník. Ve všech věkových skupinách na tom byli hůře chlapci než dívky. (Kalman a spol., 2011) Toto vyhodnocení mě překvapilo, protože si myslím, že na mladé lidi dopadá všude opakované téma diety a vzor ideální krásy (soutěže typu miss, aj.). Na první část hypotézy, že ženy méně dodržují zásady zdravého životního stylu, jsou všeobecně zaměřeny otázky 7, 8, 9, 11, 13, 15 a jejich podotázky, které jsem přidala pro svou zvědavost. Otázka č. 7 a 8 je zaměřena na stravu a pitný režim. Většina mužů i žen se stravuje ve školní/pracovní jídelně. To znamená, že většina dotazovaných respondentů má k obědu teplé jídlo. Teplé jídlo k obědu mají převážně ženy a to 37 ženských respondentů a 29 mužských respondentů. U otázky č. 8, která byla zaměřena na pitný režim, odpovědělo nejvíce respondentů, že vypijí za den 1–2 litry tekutin. Na tuto odpověď jsem zaznamenala odpovědi 24 mužských respondentů a 27 ženských respondentů. Muži, ale vypijí i více jak 2 litry za den, což je pro zdraví a orgány ještě lepší výsledek. Tento skvělý pitný režim dodržuje 23 mužů a pouze 9 žen. S nejčastější odpovědí na otázku stravy jsem spokojena, protože si myslím, že je správné mít k obědu nějaké teplé jídlo. U pitného režimu jsem ráda, že většina lidí vypije alespoň kolem 2 litrů, i když odpověď „více jak 2 litry“ zvolilo málo žen, což mě trochu překvapilo. U otázky č. 9 jsem se zaměřila na to, kolik mají lidé ve svém pracovním dni volného času a rozvíjející otázkou č. 10 jsem ji doplnila o to, jak svůj volný čas tráví. Myslím si, že je velmi důležité mít během i volný čas a věnovat ho relaxaci nebo aktivitě, kterou má člověk rád. Podle vypracovaného dotazníku mi vyšlo, že muži mají více volného času než ženy. Rozvíjející otázka mi dala přehled o tom, jak respondenti tráví 59
svůj zbylý volný čas během dne. Aktivně tento čas tráví převážně muži, ale ženy na tom jsou velmi podobně. Touto odpovědí jsem velmi mile překvapena, nejvíce mě překvapilo, že takové množství tráví svůj volný čas aktivně a ne pasivně. U další otázky č. 11 jsem se zaměřila na sportovní aktivitu, s upřesněním, kolikrát týdně chodí respondenti cvičit. Rozvádějící otázka č. 12 mi umožnila získat přehled o tom, jakým sportům se jednotliví respondenti věnují. Nejvíce se svému tělu pohybem věnují muži, kteří chodí cvičit 3krát týdně, ale ženy jsou v těsném závěsu za nimi. Nejčastějším sportem u mužů je orientačně florbal a u žen pěší turistika. Ve studii HBSC vyšlo, že třetina dívek se pravidelně pohybuje, ale s rostoucím věkem aktivita klesá. U chlapců je pohybová aktivita spojená s věkem, kdy u chlapců do 13 let tělesná aktivita rostla, ale v 15 letech opět začala klesat. (Kalman a spol., 2011) U otázky č. 13 jsem se zaměřila na hodinový rozsah spánku u respondentů. Otázkou č. 14 jsem se chtěla zjistit, subjektivní názor, zda se respondentům zdá, že jim tento časový rozsah spánku vyhovuje. Velkým překvapením pro mě bylo, že velké množství respondentů spí méně jak 8 hodin. V otázce č. 15 jsem se zaměřila na zásady zdravé výživy. Z odpovědí věnované této otázce jsem se dozvěděla, že ženy dodržují více zásady zdravé výživy než muži. Hypotéza č. 3 se mi potvrdila. I přes tuto splněnou hypotézu mě výsledek velmi překvapil. Z hypotézy vyplývá, že ženy opravdu dodržují zásady zdravého životního stylu více než muži, ale i přes tuto snahu jsou obéznější než muži. Cíl č. 2 Zjistit zda mladí lidé do 25 let věku dodržují zásady zdravého životního stylu. Tento cíl se mi vyplnil téměř na 100%, každý z dotazovaných respondentů se snaží dodržovat alespoň nějakou zásadu zdravého životního stylu, a dbát tímto způsobem o svoje zdraví. Hypotéza č. 4 Domnívám se, že ženy jsou zodpovědnější ke svému zdraví než muži. Na tuto hypotézu jsem měla zaměřené otázky 16, 17, 18 a 19. Podle otázky 16 a její rozvíjející otázky 18, kdy jsem se ptala, zda respondenti používají nějaké ochranné pomůcky a případně jaké, mi odpovědělo 86 % mužů, kteří ochranné pomůcky 60
používají, z toho 51 % mužů využívá pracovní pomůcky (rukavice, ochranné helmy, atd.), 28 % mužů se chrání při pohlavním styku a 56 % používá ochranné pomůcky při sportu (helma na kolo, chrániče, atd). Jen 7 mužů (14 %) nepoužívá žádné ochranné pomůcky. U žen používá ochranné pomůcky až 90 % odpovídajících. Z toho pracovní ochranné pomůcky používá 53 %, pří pohlavním styku se chrání 27 % a při sportu 58 % žen. Pouze 10 % žen se nijak nechrání. Z těchto dvou otázek vyplývá, že ženy se o svoje zdraví starají lépe než muži. Na otázku 18, která se týkala očkování i nepovinnými vakcínami, odpovědělo pozitivně 56 % mužů a 68 % žen. Negativně odpovědělo 44 % mužů a 32 % žen. Jako doplňující otázka posloužil dotaz č. 19, v rámci jehož možností si mohli respondenti vybrat ze sedmi nepovinných vakcín. Mezi tyto očkování jsem zařadila vakcínu proti rakovině děložního
čípku,
chřipce,
klíšťové
encefalitidě,
lidským
papilomavirům,
meningokokové nákaze, pneumokokové nákaze a žloutence typu A. Mezi nejčastější očkování u žen patřila klíšťová encefalitida a na posledním místě se ženy nechávají očkovat proti pneumokokové nákaze. U mužů je nejčastější vakcínou také klíšťová encefalitida a nejméně podávaná je pneumokoková nákaza. Z tohoto souhrnu odpovědí vyplývá, že ženy se starají o své zdraví lépe, i když muži na tom jsou také velice dobře. Tyto otázky jsem dodala do dotazníku i z vlastní zvědavosti. Mile mě překvapilo vysoké procento, které se objevilo v otázkách ochrany zdraví. Byla jsem velmi překvapená, kolik lidí používá ochranné pomůcky. Na otázku jaká nepovinná očkování respondenti podstoupili, mě u žen překvapilo jedině to, že očkování proti rakovině děložního čípku nebylo na prvním místě. Hypotéza č. 4 se mi potvrdila. Ženy opravdu dbají prevencí na svoje zdraví více než muži. Cíl č. 3 zní: Zjistit kolik mladých lidí dbá prevencí na svoje zdraví. V tomto cíli jsem zjistila, že většina dotazovaných respondentů dbá na svoji prevenci o zdraví. O svoje zdraví dbá pomocí ochranných pomůcek dohromady 88 tázajících se respondentů. A na prevenci z hlediska očkování dbá 62 tázaných respondentů.
61
3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Z mého výzkumu vyplývá, že mladí lidé mají dobré znalosti o zdraví a zdravém životním stylu. A plně si uvědomují jeho hodnotu a nenávratnost. I přes dobrou orientaci ve zdraví a zdravém životním stylu, by mohly vědomosti mladé populace dosahovat lepších výsledků. Podle mého názoru by bylo dobré, kdyby se problematice zdraví a zdravého životního stylu věnovali více praktičtí lékaři jak pro děti a mládež, tak pro dospělé. Velmi důležité je podle mého názoru udělat mimo jiné osvětu u mladých lidí na téma týkající se drog, kouření a alkoholu a jejich negativního vlivu na lidský organismus, ale i negativního dopadu na osobní život. Dále by lidé měli být informováni o rizicích nechráněného pohlavního styku, jako je nechtěné těhotenství, přenos nakažlivých nemocí, žloutenka, virus HIV a další závažná onemocnění. Ke všem těmto tématům by měl podat relevantní informace praktický lékař pro děti a mládež, ale i pro dospělé. Ale dívkám by tato fakta měla připomínat i jejich gynekoložka. Po celé republice probíhají vzdělávací programy pro odborníky na různá témata o zdraví, péči o zdraví, jak předcházet nemocem, která jsou většinou dostupná pro odborníky. V poslední době se, ale objevují programy, přístupné široké veřejnosti. Stále více se objevují lidé, kteří se na tuto problematiku profesně specializují, a mohou tak veřejnost informovat během v různých prezentacích, přednáškách či kurzech. Jako studentka zdravotního oboru se v praxi velmi často setkávám s obézními pacienty, kteří sice říkají, že jsou informováni, ale režim nedodržují. Podle mého soudu by bylo dobré, kdyby se těmto lidem věnovaly individuálně nejen dietní setry, které to mají v kompetencích, ale i sestry na oddělení, které si mohou s pacienty v klidu promluvit a vše jim znovu vysvětlit a vyslechnout si jejich problémy a obavy. Další možností je vytištění nových, poutavějších letáčků, které informují o zdraví, zdravém životním stylu, prevenci a o různých onemocněních, která jsou nadváhou a obezitou způsobená. Jak již zmiňuji v úvodu, toto téma je v dnešní době hodně probírané a skloňované. I zdravotnické organizace již pracují s veřejností a snaží se ji různými způsoby 62
informovat. U každého praktického lékaře si lze změřit BMI. Letáčky o onemocněních souvisejících se špatnou životosprávou, příručky o dietách k onemocněním, vytištěné informace o alergiích, pomůckách při onemocnění nebo postižení, nové způsoby rekonvalescence po úrazu nebo jiné příhodě jsou také na každém stole v čekárně a doufám, že i většina lékařů již podává alespoň základní informace o tomto tématu nebo zodpovídá dotazy lidí, kteří si nějaký leták přečtou v čekárně. V čekárně gynekologické ambulance by měly klientky najít letáky zaměřující se na gynekologické obtíže, jejich prevenci, léčbu a nejdůležitější informace o pohlavně přenosných chorobách.
63
4 Závěr Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na porovnání mužského a ženského pohlaví v kontextu jejich pohledu na zdraví v jejich žebříčku hodnot. V rámci praktické části své závěrečné práce jsem chtěla zjistit, zda lidé dodržují zásady zdravého životního stylu, dbají na svoje zdraví a předchází jeho poškození. Péče o zdraví je podle mého názoru jednou z nejdůležitějších a nejnáročnějších povinností lidského života. V dnešní době si mnoho lidí může říci, že medicínská technologie pokročila o veliký krok dopředu, a proto není tolik důležité o své zdraví dbát, když pak jde „opravit“. V dnešní době jsou již preventivní programy na dobré úrovni a edukace klientů, ať již u praktického
lékaře,
nebo
v nemocničním
zařízení
se
velmi
zlepšily.
Mnoho lékařských i nelékařských organizací se snaží zlepšit status zdraví, existuje mnoho zajímavých publikací a letáků, které si může každý přečíst. Proto se lidé mohou dozvědět o zdraví a zdravém životním stylu skoro na každém kroku. Farmakologický průmysl začal vyrábět ve velkém množství různé léky, které podporují zdraví, a vitaminy, kterými může člověk své zdraví podpořit i bez návštěvy lékaře. Teoretická část mé bakalářské práce se zabývá v první řadě životními hodnotami, které má každý odlišné. Dále se zabývá zdravím a jeho aspekty, zdravým životním stylem, kde se stručně zaměřuji na jednotlivé aspekty, ochranu a prevencí před onemocněním nebo zraněním. V neposlední řadě jsem také zmínila téma vývojové psychologie, kde jsem shrnula lidskou bytost od narození po 25. rok života. V praktické části své bakalářské práce jsem zjišťovala především, kde mají mladí lidé uložené zdraví na žebříčku hodnot, jak o své zdraví pečují, zda dodržují zásady zdravého životního stylu a jestli dbají na prevenci proti onemocnění a zranění. Tento výzkum jsem prováděla ve formě dotazníkového šetření, přičemž formuláře jsem se snažila, pro efektivní výsledky, rozdat 50 mužům a 50 ženám. Popsala jsem také charakteristiku, popis a průběh výzkumu. Největší prostor praktické části je zaměřen na grafické zpracování a písemné vyhodnocení rozdaného dotazníku. Můj dotazník se skládá z 19 otázek, které byly, určeny pro respondenty do věku 25 let. Respondenti odpovídali na uzavřené i otevřené otázky. Na začátku celé bakalářské
64
práce jsem si definovala několik hypotéz, které jsem pomocí provedeného výzkumu a grafického znázornění potvrdila, nebo vyvrátila. Zhodnocení cíle č. 1: Zjistit, jak mladí lidé do 25 let věku vnímají své zdraví na žebříčku hodnot. Cíl č. 1 byl mým výzkumem splněn. Hypotéza č. 1: Domnívám se, že u většiny žen bude zdraví na žebříčku hodnot na vyšším místě než u mužů. Hypotéza č. 1 se mi nepotvrdila. Z mého dotazníkového šetření vyplývá, že zdraví mají průměrně obě pohlaví na stejné pozici. Muži ho ovšem mají na prvním místě ve svém žebříčku hodnot, ženy až na druhém hned po partnerovi/rodině. Z toho vyplývá, že žena z dané věkové skupiny dává přednost rodině a partnerovi před vlastním zdravím. Zhodnocení cíle č. 2: Zjistit, zda mladí lidé do 25 let věku dodržují zásady zdravého životního stylu. Cíl č. 2 byl mým výzkumem splněn. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že muži kouří více než ženy. Hypotéza č. 2 se mi potvrdila. Podle mého výzkumu muži kouří více než ženy. Rozvádějící otázky ukázaly, že muži začali kouřit dříve než ženy a vykouří v průměru za den více cigaret než ženy. Hypotéza č. 3: Domnívám se, že ženy více dodržují zásady zdravého životního stylu, ale i přes to jsou obéznější než muži. Hypotéza č. 3 se mi potvrdila. Dle mého výzkumu vyplývá, že ženy se opravdu více snaží dodržovat zdravý životní styl, ale stále se jim nedaří hubnout. Podle výzkumu jsou obéznější než muži i přes jejich snahu to změnit. Ženy sice jedí zdravěji než muži, ve svém volném čase se věnují sami sobě a spí více než muži, ale měly by začít více doplňovat tekutiny a více se pohybovat. Muži se více pohybují, a proto jsou hodnoty jejich BMI více v normě než u žen, které pohyb mírně zanedbávají. 65
Zhodnocení cíle č. 3: Zjistit kolik mladých lidí dbá prevencí na svoje zdraví. Cíl č. 3 byl mým výzkumem splněn. Hypotéza č. 4: Domnívám se, že ženy jsou zodpovědnější ke svému zdraví než muži. Hypotéza č. 4 se mi potvrdila. Z mého dotazníkového šetření vyšlo, že 56 % dotazovaných mužů a 68 % žen se nechává očkovat i nepovinnými očkovacími vakcínami. Z tohoto výzkumu vyplývá, že ženy o své zdraví prevencí dbají více než muži. Z celkového množství se nenechává navíc očkovat 44 % mužů a 32 % žen. Myslím si, že mé téma „Pozice zdraví na žebříčku hodnot u mladých lidí do 25 let věku“, které jsem pojala opravdu velmi obecně je nevyčerpatelné. Toto téma je mi každým dnem stále bližší a jsem moc ráda, že jsem o něj mohla napsat a provést výzkum, jehož závěry mě mile překvapily. Jsem velmi ráda, že se lidé zajímají o své zdraví a že ví, že je, to nejcennější, co člověk má.
66
Seznam použité literatury 1. ALLEN, K a MAROTZ, LYNN R. Přehled vývoje dítěte: od prenatálního období do 8 let. Praha: Portál s.r.o., 2005, ISBN 80-736-7055-0. 2. BRÁZDOVÁ, Z., KLIMOVÁ, A., MYDLILOVÁ, A., PAULOVÁ, M., SCHNEIDROVÁ, D. a ŠULCOVÁ, E. Kojení: dar pro život. Praha: Grada Publishing a.s., 1998. ISBN 80-716-9490-8. 3. CAKIRPALOGLU, P. Psychologie hodnot. Olomouc: Votobia, 2004. ISBN 807220-195-6. 4. ČAČKA,
O. Psychologie
vrstev
duševního
dění
osobnosti
a
jejich
autodiagnostika. Brno: Doplněk, 2009. ISBN 80-857-6570-5. 5. ČELEDOVÁ, L. a ČEVELA, R. Výchova ke zdraví. Praha: Grada Publishing a.s., 2010, ISBN 978-802-4732-138. 6. DOLEŽALOVÁ, L. a VLKOVÁ, M. Občanský a společenskovědní základ. Kralice na Hané: Computer Media s.r.o., 2010. ISBN 978-807-4020-605. 7. FEIL, W. Jak zvýšit svou vitalitu a zdokonalit tělo. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 80-251-1603-4. 8. FIALOVÁ, J. Stravovací návyky dětí a školní prostředí: implementace preventivních programů Světové zdravotnické organizace v České republice. Brno: Barrister & Principal, 2012. ISBN 978-808-7474-556. 9. INSEL, P., ROSS, D., MCMAHON, K. a BERNSTEIN, M. Nutrition. Sudbury, Mass.: Jones and Bartlett Publishers, c2011, ISBN 978-076-3776-633. 10. KALAČ, P. Funkční potraviny: kroky ke zdraví. České Budějovice: Dona s.r.o., 2003. ISBN 80-732-2029-6. 11. KRCH, F. D. Bulimie: jak bojovat s přejídáním. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 80-247-2130-9. 12. KRCH, F. D. Mentální anorexie. Praha: Portál s.r.o., 2010. ISBN 978-807-3678074.
67
13. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál s.r.o., 2003. ISBN 80-7178774-4. 14. KUNOVÁ, V. Zdravá výživa. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80247-3433-0. 15. KUČEROVÁ, S. Člověk, hodnoty, výchova. Brno: vlastním nákladem, 1996. ISBN 80-85668-34-3. 16. KUDLOVÁ, E. a MYDLILOVÁ, A. Výživové poradenství u dětí do dvou let. Praha: Grada Publishing a.s., 2005. ISBN 80-247-1039-0. 17. MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ D. Výchova ke zdraví. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 291 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2715-8. 18. MERTEN, M. Voda pro krásu a zdraví: tajemství čisté vody, přírodní elixír pro tělo, duši a ducha. Praha: Eminent, 2007, ISBN 978-80-7281-318-6. 19. PIŤHA, J. a POLEDNE, R. Zdravá výživa pro každý den. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2488-1. 20. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L. Nespavost: zvládání nespavosti. Praha: Portál s.r.o., 2004, Rádci pro zdraví. ISBN 80-717-8919-4. 21. SABERSKY, A. Zdravá výživa pro těhotné a kojící matky. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-2740-0. 22. SVAČINA, Š. a BRETŠNAJDROVÁ A. Jak na obezitu a její komplikace. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2395-2. 23. ŠAMÁNKOVÁ, M. a kolektiv. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci aplikované v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. Sestra. ISBN 978-802-4732-237. 24. VÍTEK, L. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2359-2. 25. VOKURKA, M. a HUGO J. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 2008. ISBN 978-80-7345-159-2.
68
26. VOLL, B. Fit pro práci a kariéru. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. ISBN 80247-9065-3. 27. WOOLFSON, RICHARD C. Bystré dítě: Batole. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2004, ISBN 80-7360-004-8. 28. WOOLFSON, RICHARD C. Bystré dítě: Kojenec. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2004, ISBN 80-718-1134-3. Elektronické dokumenty 29. Které faktory ovlivňují
zdraví. [online] [cit. 2014-03-09]. Dostupné z:
http://www.fitlife.cz/ktere-faktory-ovlivnuji-zdravi
69
Seznam grafů Graf č. 1 Grafické znázornění otázky č. 1……………………………………………35 Graf č. 2 Grafické znázornění otázky č. 2……………………………………………36 Graf č. 3 Grafické znázornění otázky č. 3……………………………………………40 Graf č. 4 Grafické znázornění otázky č. 4……………………………………………41 Graf č. 5 Grafické znázornění otázky č. 5……………………………………………42 Graf č. 6 Grafické znázornění otázky č. 6……………………………………………43 Graf č. 7 Grafické znázornění otázky č. 7……………………………………………44 Graf č. 8 Grafické znázornění otázky č. 8……………………………………………45 Graf č. 9 Grafické znázornění otázky č. 9……………………………………………46 Graf č. 10 Grafické znázornění otázky č. 10…………………………………………47 Graf č. 11 Grafické znázornění otázky č. 11…………………………………………48 Graf č. 12 Grafické znázornění otázky č. 12…………………………………………49 Graf č. 13 Grafické znázornění otázky č. 13…………………………………………50 Graf č. 14 Grafické znázornění otázky č. 14…………………………………………51 Graf č. 15 Grafické znázornění otázky č. 15…………………………………………52 Graf č. 16 Grafické znázornění otázky č. 16…………………………………………53 Graf č. 17 Grafické znázornění otázky č. 17…………………………………………54 Graf č. 18 Grafické znázornění otázky č. 18…………………………………………55 Graf č. 19 Grafické znázornění otázky č. 19…………………………………………56
70
Seznam použitých zkratek % - procenta Aj. - a jiné Apod. - a podobné BMI – body mass index Cm – centimetr DM II. typu – diabetes mellitus II. typu DNA - Deoxyribonukleová kyselina g - gram Kcal – kilokalorie Kg – kilogram Kg/m2 – kilogram na metr čtvereční kJ - kilojoule Mg/l – miligram na litr ml/den - mililitr za den Např. – například Tj. - to je Tzv. – to znamená WHO – World Health Organization (český překlad SZO - Světová zdravotnická organizace)
71
Seznam příloh Příloha č. 1 - Maslowova pyramida potřeb Příloha č. 2 - Potravinová pyramida Příloha č. 3 - Rozdělení hodnot BMI Příloha č. 4 - Obezita podle tvaru postavy Příloha č. 5 - Dotazník Příloha č. 6 - Souhlas k dotazníkovému šetření
72
Příloha č. 1: Maslowova pyramida hodnot
(Šamánková a kolektiv, 2011, str. 26)
Příloha č. 2: Potravinová pyramida
(Kunová, 2011, str. 14)
Příloha č. 3: Rozdělení hodnot BMI
(Machová a Kubátová, 2009, str. 219) Zde se nachází rozdělení podle BMI tabulky, dále se také vyskytují tabulky, které bývají zaměřeny na osoby do 18 let. Tyto tabulky jsou zakresleny do spojnicových grafů, kde si každý najde svoji hodnotu.
Příloha č. 4: Obezita podle tvaru postavy
(Machová a Kubátová, 2009, str. 221) Na obrázku a) je postava typu jablka, na b) je tvar hrušky. Tato obezita je rozdělena podle uložení tuku na těle. Ty se dělí na mužský (andropoidní, tvar jablko) a na ženský (gynoidní, tvar hruška). Typ hruška je specifická tím, že se tuk ukládá do oblasti břicha a hrudníku. U typu jablka se tuk ukládá především do oblasti hýždí a stehen. Oba typy obezity se mohou vyskytovat u jakéhokoliv pohlaví. (Machová a Kubátová, 2009)
Příloha č. 5: Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Monika Paťhová a jsem studentkou na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Právě se nacházím ve 3. ročníku bakalářského programu Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra. Tématem mé bakalářské práce je „Pozice zdraví na žebříčku hodnot u mladých lidí do 25 let“. Mým cílem je zjistit pozici zdravý na žebříčku hodnot v závislosti na pohlaví. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku, abych mohla výše uvedený cíl naplnit. Dotazník je anonymní, nebude nikde zveřejněn a poslouží pouze ke zpracování práce. Děkuji Vám za ochotu, spolupráci a Váš čas. Monika Paťhová
1) Pohlaví: o Muž o Žena 2) Přiřaďte čísla 1-10 (kdy 1 je nejvyšší hodnota a 10 je nejnižší hodnota) k hodnotám na vašem žebříčku: o Finance o Zdraví o Partner/rodina o Přátelé o Práce/škola o Láska o Uznání o Bezpečí o Sociální zabezpečení o Seberealizace 3) Kouříte?: o Ano o Ne
4) Pokud ano, kolik cigaret denně vykouříte? o Méně jak 5 o 6-10 o 11-15 o 16-20 o 21 a více 5) Od kolika let kouříte? o Méně jak 13 o 14-16 o 17-20 o 21-25 6) Znáte hodnoty svého BMI(body mass index)? o Hodnoty neznám o Méně než 18,5 o 18,5-24,9 o 25-29,9 o 30-34,9 o 35-39,9 o 40 a více 7) Jaká jídla preferujete přes všední dny? o Chodím na obědy do školní jídelny o Připravuji si jídla doma o Chodím si kupovat jídlo do bufetu (bagety, chlebíčky,…) 8) Kolik litrů denně vypijete nealkoholických nápojů? o Do 1litru o 1-2litry o 2 a více litrů 9) Kolik volného času máte během pracovního dne? o Méně jak 2 hodiny o 3-5 hodin o 5 a více hodin 10) Jak trávíte volný čas? o Sport o Relaxace o Péče o rodinu o Práce v domácnosti, na zahradě o Jinak…. Vlastními slovy
11) Jak často cvičíte? o Necvičím o 1-2 krát týdně o 3 krát týdně 12) Jaké sporty provozujete? o Volejbal o Fotbal o Florbal o Futsal o Kolo/ Spinning o Pěší turistika o Hokej o Jiné…. Vlastními slovy 13) Kolik hodin denně spíte? o Méně jak 8 hodin o 8-10 hodin o Více jak 10 hodin 14) Máte podle Vás dostatečně kvalitní spánek? o Ano o Ne 15) Které z níže uvedených zásad zdravé výživy (živ. stylu) preferujete: o Pravidelné stravování o Jím často zeleninu a ovoce o Spím alespoň 8 hodin denně o Omezuji smažené jídlo o Mám oběd jako hlavní jídlo dne 16) Používáte ochranné pomůcky? o Ano o Ne 17) Jaké pomůcky používáte? o Ochranné pomůcky při sportu (helma, chrániče,…) o Ochranné pomůcky při pohlavním styku (kondom) o Ochranou pomůcky při práci (helma, rukavice, ochranný plášť…) 18) V rámci prevence o své zdraví, necháváte se očkovat i nepovinnými vakcínami? o Ano o Ne
19) Pokud ano, jaké očkování jste si navíc zvolil/a? o Žloutenka typu A o Chřipka o Klíšťová encefalitida o Lidské papilomaviry o Meningokokové nákazy o Rakovina děložního čípku o Pneumokokové nákazy
Příloha č. 6: Souhlas k dotazníkovému šetření