VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Programové zabezpečení outdoorových aktivit pro tělesně znevýhodněné osoby bakalářská práce
Autor: Martina Hrubá Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Jihlava 2011
Copyright © 2011 Martina Hrubá
Abstrakt HRUBÁ, Martina: Programové zabezpečení outdoorových aktivit pro tělesně znevýhodněné osoby. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 68 stran Tématem bakalářské práce je sport handicapovaných osob a především zabezpečení outdoorových aktivit pro tělesně znevýhodněné. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, pod kterou spadá i průzkum mezi veřejností. Obsahem teoretické části je definování zdravotního postižení, charakteristika a význam pojmu integrace a souhrn informací o vztahu handicapovaných ke sportu. Praktická část je zaměřena na vytvoření outdoorového programu pro handicapované a zdravé zájemce, a to za účelem integrace. Autorka vychází především z osobních zkušeností, z odborných článků a z konzultací se specialisty na danou problematiku.
Klíčová slova Handicapovaní sportovci, integrace, outdoorový program, sport, tělesně znevýhodněné osoby, výzkum, zdravotní postižení
Abstract HRUBÁ, Martina: Securing of outdoor activities for physically handicapped people. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Supervisor PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2011. 68 pages The theme of bachelor work is a sport of handicapped people and especially securing of outdoor activities for physically handicapped people. The work is divided into theoretical part and practical part, where is also a research. The theoretical part is focused on defining a health disablement, an integration, and an analyze of sport of handicapped. The project of the outdoor program for health people and physically handicapped ones is created in the practical part. This work is based on personal experience, a special literature, and expert advice.
Key words Handicapped sportsmen, health disablement, integration, outdoor program, physically handicapped people, research, sport
Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucímu bakalářské práce PaedDr. Emanuelovi Hurychovi, Ph.D. za odborné vedení a konzultace při psaní mé práce. Dále děkuji své rodině, která mě po celou dobu studia na vysoké škole velmi podporovala, a tím mi ji umožnila dokončit. Děkuji také všem, kteří mi poskytli cenné odborné rady a informace.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10.05.2011 ...................................................... Podpis
Obsah 1 2
Úvod............................................................................................................................... 9 Teoretická část............................................................................................................ 11 2.1 Zdravotní postižení .............................................................................................. 11 2.1.1 Terminologie ve zdravotním postižení........................................................ 11 2.1.2 Druhy zdravotního postižení ....................................................................... 12 2.1.3 Základní klasifikace tělesného postižení ..................................................... 13 2.1.4 Úrazy páteře................................................................................................. 14 2.2 Integrační procesy................................................................................................ 15 2.2.1 Definice integrace........................................................................................ 15 2.2.2 Sociální integrace zdravotně postižených.................................................... 16 2.2.3 Příležitosti a překážky integrace.................................................................. 17 2.2.4 Integrace zdravotně postižených osob prostřednictvím sportu.................... 18 2.3 Sport a zdravotně postižení.................................................................................. 18 2.3.1 Charakteristika sportu a jeho přínosy .......................................................... 18 2.3.2 Vztah mezi zdravotně postiženými a sportem............................................. 19 2.3.3 Možnosti sportování tělesně postižených .................................................... 20 2.3.4 Sporty adaptované tělesně postiženým........................................................ 21 2.3.5 Sportovní organizace pro zdravotně postižené v ČR................................... 23 3 Praktická část ............................................................................................................. 25 3.1 Outdoorový program pro handicapované i zdravé účastníky .............................. 25 3.1.1 Outdoorový program a vliv na veřejnost..................................................... 26 3.2 Základní informace o outdoorovém programu .................................................... 27 3.3 Denní časový program ......................................................................................... 28 3.4 Informace o konkrétních složkách programu ...................................................... 30 3.4.1 Účastníci programu ..................................................................................... 30 3.4.2 Hlavní sportovní aktivity............................................................................. 31 3.4.3 Doplňkové aktivity ...................................................................................... 35 3.4.4 Relaxační den .............................................................................................. 36 3.4.5 Lokalita........................................................................................................ 37 3.4.6 Ubytování .................................................................................................... 38 3.4.7 Stravování.................................................................................................... 38 3.4.8 Přeprava....................................................................................................... 38 3.5 Kalkulace ............................................................................................................. 39 3.6 Osobní přínos....................................................................................................... 42 3.6.1 Vlastní zkušenost......................................................................................... 43 4 Výzkum vztahu veřejnosti ke sportu handicapovaných......................................... 44 4.1 Cíle výzkumu....................................................................................................... 44 4.2 Sestavení dotazníku ............................................................................................. 44 4.3 Metoda výzkumu ................................................................................................. 44 4.4 Hypotézy.............................................................................................................. 45 4.5 Ukázka dotazníku ................................................................................................ 46 4.6 Vyhodnocení jednotlivých grafů.......................................................................... 48 4.7 Podrobný rozbor (hypotézy) ................................................................................ 53 4.8 Shrnutí výzkumu.................................................................................................. 54 5 Závěr............................................................................................................................ 55 Seznam použitých zdrojů ..................................................................................................... 57 Seznam grafů ........................................................................................................................ 61 Přílohy .................................................................................................................................. 62
7
Seznam použitých zkratek Apod. – a podobně ČATHS – Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců ČFSH – Česká federace Spastic Handicap o. s. ČPV – Český paralympijský výbor ČR – Česká republika ČSMPS – Český svaz mentálně postižených sportovců o. s. ČSNS – Český svaz neslyšících sportovců ČSTPS – Český svaz tělesně postižených sportovců ČSTV – Český svaz tělesné výchovy ČSVPS – Český svaz vnitřně postižených sportovců o.s. ČSZPS – Český svaz zrakově postižených sportovců o.s. OSN – Organizace spojených národů ZTP – občan se zvlášť těžkým zdravotním postižením UZPS – Unie Zdravotně postižených sportovců WHO – Světová zdravotnická organizace
8
1 Úvod Bakalářská práce, s názvem Programové zabezpečení outdoorových aktivit pro tělesně znevýhodněné osoby, je zaměřená na téma vztahu tělesně handicapovaných ke sportu. Hlavním námětem je projekt několikadenního adrenalinového programu, který je koncipován tak, aby mohli společně sportovat zdraví i tělesně znevýhodnění účastníci. Součástí práce je průzkum informovanosti veřejnosti na příslušnou tématiku. Dané téma jsem si vybrala, protože mám z tohoto prostředí osobní zkušenosti a studie problematiky sportování handicapovaných osob mi připadá velmi zajímavá. Sport je důležitý pro všechny, ale pro tělesně postiženého má význam až zásadní. Pozitivní účinky sportu výrazně ovlivňují psychickou a fyzickou stránku zdravých a zejména tělesně znevýhodněných lidí. Je důležité oblast speciálního sportu rozvíjet a propagovat, aby si veřejnost uvědomila široký rozsah jeho příznivého působení. Toho lze dosáhnout třeba právě prostřednictvím sportovního programu, o kterém pojednává bakalářská práce. Práce je rozdělena na tři základní celky – teoretickou část, praktickou část a dotazníkový průzkum. Teoretická část shrnuje základní dosavadní poznatky a definice týkající se tělesně postižených, a to zejména z hlediska zdravotního, sociologického, psychologického a tělovýchovného. Samostatné podkapitoly se potom zabývají charakteristikou zdravotního postižení, integrací a zejména sportem handicapovaných, ve kterém je zahrnutý výčet některých konkrétních sportovních aktivit a seznam organizací orientujících se na postižené sportovce. Obsahem praktické části je projekt sestavený na základě vlastních znalostí z praxe a korigovaný prostřednictvím odpovídajících odborných konzultací. Jedná se o outdoorový program situovaný do lokality Třeboňska. Naplánovány a popsány jsou všechny informace potřebné k realizaci programu, například sportovní aktivity pro každý den, ubytování, doprava, lokalita, kalkulace, apod. Poslední ucelenou část tvoří průzkum orientace veřejnosti v dané problematice. Výsledky budou vyhodnoceny a poté prezentovány pomocí grafů. Informace k tématu je možné vyhledat zejména v odborných článcích a na specializovaných webových stránkách, protože aktuálních knižních zdrojů je nedostatek. Podstatné znalosti lze získat také od specialistů, kteří problematiku znají z praxe a specializují se na handicapované sportovce.
9
Součástí práce jsou také přílohy, které názorně dokreslují obsah práce. Jedná se o mapky, fotografie Třeboně a okolí a také ukázky různých sportů. Cíle práce Cílem práce je vytvořit společný outdoorový program pro handicapované i zdravé účastníky, a to za účelem oboustranné integrace. Koncepce je založena na tom, že se mohou všichni bez rozdílu zúčastnit několika nevšedních sportovních aktivit, přičemž handicapovaní pro některé z nich využívají speciální vybavení. Společné sportovní, odpočinkové i jiné aktivity pomáhají překonat bariéry a vyvracet zažité předsudky, které stále ve společnosti převládají. Všeobecný názor bývá ten, že handicapovaní mohou provozovat jen velmi omezený počet sportů. Účelem dotazníkovém šetření je posouzení, jestli jsou v současnosti předsudky překonávány, a také zdali má veřejnost přehled o sportech pro handicapované. Hypotézy a výsledky budou porovnány a komentovány. Dílčím záměrem je souhrnný popis základní problematiky vlivu sportu na tělesně postižené osoby, vypsaný na základě různých publikovaných názorů, článků a dosavadních znalostí.
10
2 Teoretická část Teoretickou část lze rozdělit do tří částí. Jedná se o charakteristiku a rozdělení zdravotního postižení, definici integrace a její přínosy i překážky, a nakonec vztah sportu a tělesně postižených osob, kam také spadá výčet možností sportování a výběr sportovních organizací pro handicapované.
2.1 Zdravotní postižení V úvodní podkapitole jsou uvedeny definice základních pojmů z oblasti zdravotního postižení. Poté následuje rozdělení tělesného postižení podle příčiny a druhů. V závěru kapitoly je prostor vymezen úrazům páteře a poškození míchy.
2.1.1 Terminologie ve zdravotním postižení Zdravotní postižení je pojem, který je popsán různorodými definicemi. Nedá se na něj pohlížet pouze z jednoho hlediska. Definování zdravotního postižení se liší například podle vědních oborů (medicína x psychologie), nejednotný názor mají zainteresované organizace (OSN x WHO), a jiné pojetí nacházíme i v legislativě v různých státech. Všechny přístupy sjednocuje myšlenka, že ,,zdravotní postižení je určitá odchylka ve zdravotním stavu člověka, která jej omezuje v určité činnosti (pohyb, kvalita života, uplatnění ve společnosti).“ [1] „Zdravotně postiženou je osoba, jejíž tělesné, smyslové a/nebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od typického stavu pro odpovídající věk a lze oprávněně předpokládat, že tento stav potrvá déle než 1 rok. Tato odlišnost musí být takového druhu či rozsahu, že způsobuje omezení nebo faktické znemožnění společenského uplatnění dané osoby.“ [2] Současným trendem je snaha o sjednocení všech souvisejících definic. Výchozí jsou základní pojmy definované Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
11
Základní pojmy (z WHO 1980) •
porucha (impairment) – ztráta nebo abnormalita psychické, fyziologické nebo anatomické struktury či funkce
•
postižení (disability) – některé schopnosti jedince jsou omezené, nebo zcela chybějící (vyplývají z poruchy) a proto nelze vykonávat různé aktivity všeobecně považované za normální
•
handicap (omezení) – nevýhoda jedince vyplývající z poruchy nebo postižení, která ho limituje nebo mu znemožňuje plnění určité role v běžném životě, jde o určitý vztah mezi zdravotně postiženým člověkem a jeho okolím
Uvedené pojmy jsou určitým způsobem propojené, protože na poruchu může navázat postižení, které pak zapříčiní vznik handicapu. Terminologii je potřeba standardizovat a největší změnou je v současnosti zřejmě její pozitivní ladění. Pro demonstraci přítomnosti pozitivní skutečnosti v názvosloví uvádím pojem ,,postižený”, který byl nahrazen slovem ,,znevýhodněný“, což v lidech nevyvolává tak negativní pocity. Dalším příkladem může být nové označení ,,aktivity a participace“, které nahrazuje ,,poruchu, postižení a handicap“. Aktivita je provádění úkonu nebo činu člověkem, participace je zapojení do životní situace. Nová terminologie je využívána spíše v specifickém významu a ne v běžné komunikaci, proto budu pro účely své práce uvádět názvosloví všeobecně známé.
2.1.2 Druhy zdravotního postižení Existuje několik druhů zdravotního postižení. Tato práce je zaměřena převážně na postižení tělesné. •
Tělesné postižení
•
Zrakové postižení
•
Sluchové postižení
•
Mentální postižení
•
Vnitřní postižení (choroby)
•
Duševní (psychiatrické) postižení
12
2.1.3 Základní klasifikace tělesného postižení Tělesné postižení v závislosti na jeho rozsahu omezuje, nebo zcela vylučuje pohyb. ,,Je vadou pohybového a nosného ústrojí, tj. kostí, kloubů, šlach i svalů a cévního zásobení, jakož i poškození nebo porucha nervového ústrojí, jestliže se projevuje porušenou hybností. Patří sem také všechny odchylky od normálního tvaru těla a končetin.” [3] Tělesné postižení je možné klasifikovat podle různých hledisek. •
Vrozené – Vrozené vady bývají dědičné a vznikají v těhotenství, nebo při porodu.
•
Získané – Vzniká kdykoli během života. Příčinou může být úraz, nebo hormonální poruchy, zánětlivá nebo degenerativní onemocnění mozku a míchy, zánětlivá onemocnění pohybového a nosného aparátu aj.
I. třída •
Zdravé osoby
II. třída •
Vadné držení těla –
příčinou je obecně nesprávné zatěžování těla v dětství, vzniká svalová nerovnováha
III. třída • Obrny centrální a periferní –
poškození mozku v souvislosti s míchou a nervstvem s následkem poruchy pohybu
– •
obrny, dětská mozková obrna, mozkové nádory a záněty, apod.
Deformace –
změna původního tvaru, deformace bývá mechanická (poúrazová)
–
lebky, hrudníku, páteře, kloubů a končetin, svalů, apod.
13
•
Malformace –
vrozené vady končetin a růstové odchylky
–
Amelie, dysmelie = absence částí končetin, nebo jejich defekt při narození
•
Amputace –
operativní odstranění části těla, končetiny, nebo orgánu
Další typy postižení •
Vrozený rozštěp páteře –
vzniká při těhotenství, pokud se neuzavřou obratle, následkem je určitá míra ochrnutí
•
Degenerativní onemocnění svalstva = svalová dystrofie –
genetická onemocnění, která se projevují jako postupné ochabování svalstva
IV. třída •
Chronicky nemocní jedinci
2.1.4 Úrazy páteře Vážnou deformací páteře může vzniknout poškození míchy, které má za následek ochrnutí jedince (paralýzu). Rozlišujeme několik stupňů. •
Paraparéza – částečné ochrnutí dolních (horních) končetin
•
Paraplegie – úplné ochrnutí dolních (horních) končetin
•
Kvadruplegie – úplné ochrnutí všech končetin
Původ
úrazů
páteře
je
většinou
spojován
s dopravními
nehodami,
nebo
s adrenalinovými sporty, a to zejména vodními, přičemž jsou nejvíce nebezpečné skoky do neznámé vody. Relativně rizikové sporty jsou dále například lezení, jezdectví, sjezdové lyžování, horská kola, apod. Při rekreační formě sportování bývá riziko nižší.
14
Příčin tělesného postižení je velké množství. Pokud se zaměříme jen na postižení získané, tak vychází najevo, že mnoho v současnosti handicapovaných osob dříve vedlo život bohatý na adrenalin ze sportu nebo z rychlé jízdy. Myslím si, že by tito lidé neměli kvůli úrazu zanevřít na to, co měli rádi, a kdyby to bylo jen trochu možné, vrátit se k aktivnímu životu. Návrat to nebude snadný, ale může napomoci získání sebevědomí, smyslu života a samostatnosti. Právě pro takové účastníky je určen adrenalinový outdoorový program, který je popsán v praktické části.
2.2 Integrační procesy Integrace je dílčím cílem outdoorového programu pro tělesně postižené. Kapitola popisuje integrační procesy a jejich definice. Analyzuje možné překážky, ale i příležitosti. Charakterizuje vztah zdravotně postižených a sportu.
2.2.1 Definice integrace Jednotná definice integrace neexistuje, a proto vyvstávají různé otázky, jako třeba ,,Co to vlastně přesně integrace je?“. Setkáváme se s mnoha charakteristikami a přístupy k této problematice. Ve všech definicích ale můžeme najít jednu společnou myšlenku a zároveň i smysl integrace – začlenění minority do majority a společné bezkonfliktní soužití. Snaha o integraci je náročný proces, jehož výsledek bývá nestabilní. Přes všechny překážky je ale třeba zabývat se vytrvalým výzkumem této oblasti. V posledních letech si veřejnost uvědomuje důležitost integrace týkající se zdravotně znevýhodněných jedinců. Vývoji se věnuje čím dál více odborníků, kteří neustále zdokonalují účinné integrační procesy. Výsledkem je zlepšování vztahů ve skupinách i mezi jednotlivci a sebeuvědomění osobnosti. To vše přispívá k vyrovnané a nekonfliktně fungující společnosti. Integrace může být dosaženo několika způsoby. Za dva hlavní přístupy považuji směry asimilační a koadaptační, které formuloval J. Jesenský (1998) [4]. •
Směr asimilační
Hlavní myšlenkou je ztotožnění minority s identitou majority a bezvýhradné přijetí psaných i nepsaných norem majoritní společnosti. Tento způsob ovšem není příliš vhodný, protože rozpory zůstávají nevyřešené. Byl využívaný spíše v minulosti.
15
•
Směr koadaptační
Bere ohled na obě strany a problémy jsou řešeny společně. Je založen na partnerství. Koadaptační směr by měl být uplatňován jako výchozí. V ideálním případě je pro obě strany přínosný a obohacující. J. Jesenský uvádí: ,,Integrace znamená sjednocování postojů, hodnot, chování a směřování aktivit různého druhu. Její potřeba vzniká při kontaktu dvou navzájem se odlišujících jevů, situací, postojů nebo aktivit. Tyto se mohou projevit ve formě stresů, konfliktů a problémů narušujících rovnováhu a životní spokojenost. Integrace pomáhá tyto rozpory překonat.” [4] M. Joukl uvádí: ,,Integrace by měla vést k proměně a k zušlechťování světa integrujících se činitelů, k obohacení jejich lidských potenciálů, k povznesení člověka ve vzájemném respektu, a k přehodnocení navyklých stereotypů.” [4] Ve své práci se zabývám integrací tělesně postižených osob mezi zdravou populaci. Integrace se ale netýká jen jich, nýbrž všech minoritních skupin (například národnostních menšin). Míra začlenění do majoritní společnosti značně ovlivňuje kvalitu života a chování jedince. Možná dosažitelná úroveň integrace u každého není stejná, protože záleží na konkrétním stavu postiženého a na jeho závislosti na okolí. Integrace není jednorázový stav, ale komplexní dlouhodobý dynamický proces. S. Dorotíková (1998) [4] uvádí, že výběr správného přístupu k integraci je složitý a odvíjí se od individuálních hodnot, které postižený vnímá. Proto je důležité porozumění a uvědomění si, že pomyslný žebříček hodnot má každý člověk sestavený jinak. Například zdraví všichni považují za velmi důležité, ale pro handicapovaného má v důsledku jiný význam.
2.2.2 Sociální integrace zdravotně postižených L. Novosad (1998) [4] charakterizuje pojem sociální integrace jako proces rovnoprávného společenského začleňování specifických skupin do života společnosti. Integrace je vrcholnou fází procesu socializace jedince, kterou definujeme jako schopnost zapojit se do společnosti. Míra socializace je závislá na mnoha faktorech, a proto u každého dosahuje jiné výše. Socializační proces L. Novosad rozděluje do čtyř stupňů.
16
•
Integrace – Plné začlenění a splynutí postiženého se společností. Jedinec je nezávislý a samostatný a není třeba na něj brát zvláštní ohledy.
•
Adaptace – Handicapovaný je schopný se přizpůsobit sociálnímu prostředí. Míra sociální samostatnosti je optimální.
•
Utilita – Jedinec není schopný samostatně fungovat a je závislý na ostatních. Nemůže se plně socializovat.
•
Inferiorita – Charakteristická je sociální nepoužitelnost a vyčlenění ze společnosti. Jedinec není schopen ani primitivní socializace.
Jak je zřejmé, možnosti sociální integrace nejsou pro všechny handicapované stejné. Jejich život ovlivňují faktory, které je možné více či méně ovlivnit. Dají se rozdělit na dvě skupiny. V první skupině jsou subjektivní činitelé jako zdravotní stav, osobnostní rysy, charakter, zázemí, apod. Druhou skupinu tvoří činitelé objektivní, a tam patří společenské vědomí, životní prostředí, životní prostor (bariéry), sociální politika a poskytované služby.
2.2.3 Příležitosti a překážky integrace Při vytváření příhodných podmínek pro integraci je vhodné začít odstraňováním bariér. U handicapovaných se jedná například o bezbariérový pohyb, tedy o odstranění překážek v cestě, uvedení bezbariérové dopravy, bezbariérové toalety, apod. Dále je žádoucí postiženým umožnit využívání kompenzačních a rehabilitačních pomůcek. Překážkou může být izolace handicapovaných před světem, daná pobytem ve speciálních centrech a ústavech. Zažité stereotypy ale mohou být rozptýleny rozmanitými zábavnými programy, které jsou nejčastěji zaměřeny na pohybové aktivity. Výsledkem je zaktivizování sociálních a integračních procesů. Úspěšné integraci by pomohlo, kdyby tolik nebyl kladen důraz na neschopnost handicapovaného (jako tomu v současnosti bývá), ale spíše na jeho dovednosti, které zůstaly zachovány. Postoj společnosti ke zdravotně postiženým má velký význam, a také se podle něj posuzuje její vyspělost. To, že je člověk postižený, ještě jeho handicap neurčuje. Jeho rozsah závisí zejména na celkovém postoji společnosti, do které patří.
17
Například pokud společnost umožní zdravotně postiženému člověku bezbariérově studovat, nebude mít handicap ve vzdělávání. Nejdůležitější ale je, aby se zdravá populace nebála spolupráce s tělesně postiženými. Lidé často neví jak se chovat, což jsou ale zbytečné obavy, které vyplývají také z nedostatečné informovanosti. To je potřeba změnit a poukázat na to, že handicapovaní nejsou ,,jiní a méně schopní”, ale že pokud chtějí, tak mohou patřit ke špičce v odpovídajícím oboru. Třeba zrovna ve sportu.
2.2.4 Integrace zdravotně postižených osob prostřednictvím sportu Sport má integrační a socializační funkci, výchovný potenciál a zvyšuje kvalitu života. Do sportovní činnosti se může zapojit každý, bez ohledu na pohlaví, rasu, věk, zdravotní postižení, náboženství, sexuální orientaci a společenské či ekonomické zázemí. Lidé se díky sportování sdružují, a nezáleží přitom na společenském původu, nebo zdravotním omezení. Výsledkem je pocit přátelství a rovnosti. To napomáhá k utváření integrované společnosti. Důležité je to zvláště u mládeže a u lidí nějak znevýhodněných (zdravotně, společensky). Sport vytváří pocit sounáležitosti a spoluúčasti, a proto je podstatný pro specifické skupiny.
2.3 Sport a zdravotně postižení V této kapitole jsou uvedeny některé charakteristiky sportu ve vztahu ke zdravotně postiženým jedincům a jeho přínosy v oblasti kvality života a integrace. Následuje průzkum mezi handicapovanými sportovci. V podkapitolách jsou také uvedeny možnosti a konkrétní druhy sportování handicapovaných. Závěrem jsou vyjmenovány organizace zabývající se sportem zdravotně postižených lidí.
2.3.1 Charakteristika sportu a jeho přínosy Sport je dobrovolná pohybová aktivita, která je provozována podle daných pravidel. Výkony sportovců jsou měřitelné, a tak existuje nespočet sportovních soutěží a disciplín, kde mohou poměřit své dovednosti, a to jak amatérsky, tak profesionálně. Všeobecně se může zdát, že sport slouží hlavně ke zlepšování a udržování fyzické zdatnosti, ale ve skutečnosti jsou jeho pozitivní dopady mnohem rozsáhlejší. Sportovec si například upevňuje zdraví, formuje postavu, zlepšuje celkovou kvalitu života,
18
seberealizuje se, odbourává stres a navíc má díky vyplaveným endorfinům z pohybu radost. Je to aktivita, která sebou nese fyzická, psychická i sociální pozitiva. Základní rysy sportu (zejména pro handicapované) dobře vystihl J. Potměšil. [4] •
dobrovolnost a výběr činnosti
•
záměrná pravidelná příprava
•
účast na akcích, soutěžích
•
usilování o výkon v rámci individuálních možností
•
partnerský, rovnocenný vztah všech zúčastněných
2.3.2 Vztah mezi zdravotně postiženými a sportem ,,Sport významně napomáhá překonat fyzické i psychické následky postižení. Tělesný i duševní stav zdravotně postižených sportovců je pak podstatně lepší než postižených nesportovců. Sportovci se mnohem lépe vyrovnávají se svým handicapem, žijí společenštěji, dosahují lepšího postavení v zaměstnání i v rodině a mají i lepší předpoklady pro zdravou výchovu svých dětí.“ [5] Pohybové aktivity jsou významným činitelem kvality života postižených osob. Pod pojmem kvalita života si můžeme představit fyzickou, psychickou a sociální pohodu. Provozování sportu se podílí na rozvoji osobnosti a získání samostatnosti postiženého. Společenská stránka sportu pomáhá handicapovaným začlenit se do majoritního kolektivu a odstraňuje pocity osamělosti, které je většinou často sužují. Sportovní činnost je zábavná, smysluplně naplňuje volný čas a přispívá optimistickému náhledu na život. Sportovní aktivity jsou tradičně využívány při rehabilitacích, ale v dnešní době už mají širší rozměr, například sociálně-psychologické aspekty. Sport, to je pro zdravotně postiženého výzva. Stanovení cílů a snaha o jejich dosažení má významnou psychickou hodnotu. Pokud je motivace dostatečná a schopnosti odpovídající, může postižený jedinec třeba právě ve sportu najít ,,smysl života“. I přes handicap se pak z různých hledisek zdokonaluje, překonává překážky, podává lepší výkony a poráží soupeře. Podle mého názoru může mít vítězství ve sportovní soutěži i určitý symbolický význam, a to jako výhra nad těžkým osudem. Nesporný je dobrý vliv sportu na psychický stav postiženého a v důsledku toho pozitivní ovlivnění i jeho okolí.
19
Nezáleží na tom, jestli je sport provozován profesionálně, nebo rekreačně. Pro někoho je tím pravým přínosem, když sportuje vrcholově před diváky a za podpory sponzorů, jinému přináší největší radost, když se rekreačně v přírodě projede na kole. Jsou také lidé, které uspokojí jenom sporty adrenalinové. Průzkum mezi handicapovanými sportovci Průzkumy bylo zjištěno (J. Potměšil (1998) [4], R. Severýnová (2002) [6]), že alespoň občas sportuje naprostá většina handicapovaných lidí, a že sport považují za důležitou činnost. Důvody ke sportování jsou víceméně stejné u zdravých i postižených sportovců. I v dnešní době se přesto občas setkáváme s nesmyslnými názory, že handicapovaní třeba sportují pouze ze zoufalé snahy vyrovnat se zdravým lidem. Jejich snaha však ve skutečnosti není zoufalá, ale jde o běžné přání být v něčem dobrý, a to nezávisle na zdravotních omezeních. Pohyb je přirozenou touhou každého, a nezáleží na tom, zda je tělesně znevýhodněný, nebo zdravý. Jen někteří musí při realizaci řešit více problémů spojených s handicapem než jiní. Za největší motiv ke sportu sami handicapovaní považují setkávání s lidmi a přáteli, a dále pak uvádějí pozitivní vliv na psychiku, prožitek, kondici a seberealizaci. Pokud se zaměříme na subjektivní pocity a argumenty handicapovaných sportovců, setkáme se se zajímavými výstižnými formulacemi. ,,kdo nesportuje a zůstává doma, je bez šancí“ ,,hlavně opustit ohraničený prostor“ ,,je potřeba být aktivní a dělat něco pro tělo“ ,,sport je smysluplné naplnění volného času“ [6]
2.3.3 Možnosti sportování tělesně postižených Sport má pro tělesně postižené osoby bezesporu velký význam. Než ale sportovat skutečně začnou, musí vyřešit mnoho problémů a překonat překážky spojené s jejich handicapem. Bohužel nestačí mít pouze pevné odhodlání, ale musí brát v úvahu, že výběr aktivit je omezen rozsahem a typem jejich postižení. Volbu sportu ovlivňují i bariéry v dostupnosti k němu a finanční náročnost. Výdaje jsou většinou poměrně vysoké, v závislosti na sportu a jeho úrovni. Je nezbytné počítat minimálně s náklady na dopravu, speciální zařízení, kompenzační pomůcky a většinou je nepostradatelný i asistent (což bývá kamarád, nebo člen rodiny). 20
Ať si postižený nakonec zvolí jakýkoli sport, bude na něj mít příznivé dopady. Nejlépe se jeví sporty, při kterých není na první pohled vidět, že dotyčný je postižený, tedy že nemá při sobě vozík nebo jiné pomůcky (raft, lyžování, plavání). Vyhne se tím pohledům, které jsou myšleny dobře, ale ve výsledku spíše škodí. Jsou to pohledy plné soucitu. Soucit není to, co si tělesně postižení přejí. Nechtějí se cítit jako ,,ti co to mají těžké”, ale chtějí zapadnout mezi ostatní a nebýt mezi nimi kvůli handicapu výjimeční. ,,Na profesionální úrovni je sport pro zdravotně postižené definován jako sportovní disciplíny, kterých se účastní jen závodníci s určitým lékařsky ověřeným zdravotním postižením. Pravidla těchto disciplín a hodnocení dosažených výsledků je upraveno tak, aby mohly být srovnány s podobnými disciplínami pro nepostižené osoby. Hodnotí se nejen dosažené výsledky v jednotlivých disciplinách, ale také odděleně kategorie podle stupně a charakteru postižení tak, aby samo postižení nezpůsobovalo podstatné znevýhodnění či naopak zvýhodnění jednotlivých závodníků. Některé druhy sportu jsou pro zdravotně postižené zcela specifické (závody na vozíku, volejbal vsedě, boccia) nebo je při nich používána speciální výstroj (například stabilizátory pro jednonohé lyžaře apod. ).“ [7] Na první pohled to nemusí být zřejmé, ale zdravotně postižení mohou vykonávat všechny sporty, protože se dají adaptovat. Existuje spousta alternativ, které mohou využít. Navíc s technologickým rozvojem jsou stále vynalézány pohodlnější, spolehlivější a flexibilnější pomůcky a vozíky. I když se to možná jeví těžko uvěřitelně, mohu třeba zrakově postižení lyžovat, postižení na vozíku jezdit na vodních lyžích, anebo provozovat v současnosti populární kiting.
2.3.4 Sporty adaptované tělesně postiženým Jak již bylo uvedeno, víceméně neexistují sporty, které by nešly přizpůsobit handicapovaným, pokud to typ postižení přímo nevyvrací. Nabízí se široká škála možností. V dnešní době jsou stále oblíbenější sporty adrenalinové, ale mnoho postižených lidí se stále zabývá také sporty, které jsou spíše odpočinkového charakteru. Pro příklad je níže uvedeno několik sportů, vhodných zejména pro postižené na vozíku. Výčet adrenalinových aktivit doplňují sporty popsané v praktické části, které jsou zařazené do outdoorového programu.
21
Lyžování Pro lyžování je využíváno speciální zařízení, tzv. monoski. Skládá se z jedné lyže a konstrukce, ve které postižený lyžař sedí. Pro maximální bezpečnost nechybí fixační pásy. Základem je udržet stabilitu a k tomu slouží dvě ,,hůlky”, které se ovšem od těch klasických značně liší. Jsou to speciální francouzské hole na konci opatřené malými lyžemi. Lyžařům například po amputaci jedné nohy stačí využít jen stabilizátory a ne celou monoski. Vodní sporty Do outdoorového programu jsem zařadila několik vodních sportů. Pro doplnění zmíním jízdu na motorovém člunu, skútru, katamaranu, apod. Důležitá je správná fixace sportovců a dostačující zázemí. Vodní sportovní aktivity jsou populární a zájemci za nimi jezdí v ČR i do zahraničí. Potápění s přístrojem Jedná se o technicky náročný sport vyžadující sebekontrolu a odpovědnost. Výcvik se odvíjí od stupně postižení. Díky tomu že voda nadnáší, má pohyb ve vodě na tělesně postiženého příznivý vliv. V začátcích je nezbytný trénink v bazéně, přičemž motivací a touhou bývá ponor ve volné vodě, tedy v moři či lomu. Lanové dráhy V České republice se zatím nejedná o příliš běžnou aktivitu pro tělesně postižené. Tréninkové centrum se nachází v Stráži nad Nežárkou. Lanové překážky překonávají handicapovaní zejména pomocí rukou, ale zapojují i celé tělo. Některé překážky prověřují odvahu už jen tím, že se účastník odváží ke skoku do neznáma. Horský handbike Na terénním handbiku lze jezdit po nepříliš upravených cestách v lesích a horách a absolvovat i náročné sjezdy. Od silničního handbiku se liší geometrií, vlastnostmi gumy, silnější konstrukcí, apod. Pro úplnost uvádím výčet ostatních sportů, které nejsou tak náročné jako ty předešlé a jsou velice oblíbené: atletika, kanoistika, lukostřelba, plavání, triatlon vozíčkářů, jezdectví, vzpírání, tenis, stolní tenis, curling, golf, hokej, basketbal, kuželky, apod.
22
2.3.5 Sportovní organizace pro zdravotně postižené v ČR V České republice funguje velké množství sportovních organizací se zaměřením na zdravotně postižené osoby. Některé organizace jsou celostátní a zaštiťují spoustu dalších, jiné mají menší působnost a jsou úzce specializované na určitou aktivitu. Hlavní činností a záměrem je rozvoj sportu a tělesné výchovy, a také podpora a zastoupení sportovců (členů). Snahou je vybudovat odpovídající sportovní základnu. Většina organizací se zabývá přípravou české reprezentace a pořádáním tuzemských i mezinárodních sportovních soutěží. Pro úplný rozvoj spolupracují se státními orgány. Bohužel se stále častěji vyskytují mezi sportovními organizacemi různé neshody, které končívají až u soudu. Problémy a hádky se nevyhýbají ani těm se zaměřením na zdravotně postižené sportovce. Úřednické spory pak odnášejí samotní sportovci, a to někdy velmi značně. Například kvůli kauze mezi ČPV, ČATHS a ČSTPS někteří handicapovaní sportovci nemohli odjet na paralympiádu, i když jejich výkony byly nejlepší. Důvodem byla rivalita mezi organizacemi a z toho vyplývající nátlak na sportovce k nezbytnému přestupu do nově vzniklé instituce. Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) Sdružení samostatných sportovních, tělovýchovných a turistických svazů s celostátní působností, tělovýchovných jednot a sportovních klubů. Zaštiťuje mnoho sportovních svazů a sdružení. Unie Zdravotně postižených sportovců (UZPS) Je to národní sportovní svaz, který je členem ČSTV. Organizuje činnost ve sportu zdravotně postižených, hájí zájmy sdružených subjektů a zabezpečuje státní reprezentaci. Unie má šest členů, kteří reprezentují jednotlivé druhy zdravotního postižení. •
Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců (ČATHS)
•
Česká federace Spastic Handicap o. s. (ČFSH)
•
Český svaz mentálně postižených sportovců o. s. (ČSMPS)
•
Český svaz neslyšících sportovců (ČSNS)
•
Český svaz vnitřně postižených sportovců o. s. (ČSVPS)
•
Český svaz zrakově postižených sportovců o. s. (ČSZPS)
23
Český paralympijský výbor (ČPV) V roce 1994 převzal od UZPS pravomoc týkající se organizace paralympiád a deaflympiád. Zabývá se zejména ekonomickou stránkou a marketingem. Zastřešuje šest sportovních svazů a organizací (totožných s UZPS). ČPV sdružuje organizace handicapovaných sportovců, rozděluje mezi ně dotace státu a zajišťuje nominace na mezinárodní sportovní akce. Český svaz tělesně postižených sportovců (ČSTPS) Vznikl v roce 1990 v návaznosti na sportovní aktivity zdravotně postižených. V současnosti zajišťuje činnost téměř 2000 sportovců sdružených v 70 klubech provozujících 15 sportů. Hlavním posláním svazu je zajištění široké, kvalitní a odborně vedené nabídky pohybových aktivit, která k pravidelnému sportování přivede co největší počet tělesně postižených a na níž navazuje vrcholový sport a reprezentace ČR. Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců (ČATHS) Vznikla v roce 2005, jako náhrada za ČSTPS, která údajně ukončila členství v ČPV. Značně se tak zkomplikovala situace, protože zde najednou byly dvě znesvářené a konkurující si organizace. Hlavním problémem bylo přerozdělování dotací a fakt, že sportovci kteří chtěli jet na paralympiádu, museli do této organizace přestoupit z ČSTPS. Dále existuje spousta regionálních organizací, svazů, sdružení a klubů. Většinou jsou zaštiťovány výše uvedenými organizacemi. Pro příklad uvádím namátkou: Svaz paraplegiků – Centrum Paraple, Sportovní klub vozíčkářů, Klub adrenalinových sportů, Motoklub vozíčkářů, Občanské sdružení Restart, Bez Bariér, Centrum handicapovaných lyžařů, Sportem proti bariérám, apod.
24
3 Praktická část Obsahem praktické části je outdoorový sportovní program určený pro tělesně znevýhodněné i zdravé zájemce. V kapitole je uvedený plánovaný průběh programu a charakterizovány jsou různé složky a skutečnosti, ze kterých se program skládá nebo s ním úzce souvisí. V závěru je uvedena orientační kalkulace a můj osobní přínos v projektu.
3.1 Outdoorový program pro handicapované i zdravé účastníky Několikadenní sportovní program je pro zdravé i handicapované účastníky velmi přínosný. Jde zejména o pozitivní dopady samotného sportu, integraci, únik ze stereotypu, smysluplné využití volného času, podpora sebedůvěry a seberealizace. Tato témata jsou vylíčena v teoretické části. Hlavním motivem k účasti by měl být očekávaný nevšední zážitek a formování přátelského kolektivu. Společný program je oboustranně prospěšný. Handicapovaní jsou součástí kolektivu a mohou, i když s určitou pomocí, dělat stejné věci jako zdraví lidé. Ti zase uvidí, že není důvod být v rozpacích, a že s postiženými mohou jednat zcela spontánně a ne přespříliš opatrně. Ve volném čase i během aktivit se všichni lépe poznají. Mohou si povídat třeba o svých zkušenostech a životním stylu a vytvořit si tak kamarádské vztahy. Cíle programu jsou podrobně popsány v úvodu této práce. Hlavním záměrem je umožnit handicapovaným a zdravým zájemcům strávit společně několik dní, přičemž hlavní náplní programu jsou outdoorové sportovní aktivity. V návaznosti na společné trávení času a hromadné sportování bez bariér a pospolu, se rozvíjí oboustranné integrační procesy. Ačkoli se v dnešní době cestovní kanceláře a různá sdružení věnují přípravě podobných programů, není to podle mého názoru v dostatečné míře a rozsahu. Proto jsem se rozhodla vytvořit balíček služeb, do kterého je zahrnutý plán aktivit, zajištění ubytování, stravování, doprava i organizátorský tým. Díky tomu, že je vše předem nasmlouvané, nemusí se účastníci téměř o nic starat. Navíc získají přístup k činnostem, ke kterým by se třeba individuálně nedostali. Kromě toho někoho může zaujmout konkrétní aktivita natolik, že se jí bude i doma intenzivně věnovat a stane se tak nečekaným novým smyslem života.
25
Sestavení programu bylo konzultováno s odborníky na danou problematiku, kteří mají zkušenosti i v praxi. Využila jsem také své znalosti ze studia cestovního ruchu zejména z oblasti tvorby zájezdů. Několikadenní plán jsem tvořila s vizí něčeho netradičního. Výsledkem neměl být univerzální program pro co největší okruh zájemců, ale naopak specializovaný a adrenalinově vyhraněný program pro menší skupinku nadšenců. Aktivity jsou namáhavé a program je časově náročný, takže je nezbytné počítat s tím, že zájemci musí být otrlejší, ale hlavně ,,zapálení“. Odměnou jim pak budou nezapomenutelné dny plné dobrodružství, partnerství, nevšedních zážitků i účinné relaxace. Tady nezáleží na tom, zda je někdo handicapovaný nebo ne, protože přijmout výzvu a pokořit ji může každý. Program prozatím nebyl uskutečněn z důvodu technické, časové a finanční náročnosti. Místa realizace jsem však navštívila a konzultovala s odpovídajícími osobami, tedy s handicapovanými a s odborníky na sportovní aktivity. Celkový závěr byl kladný ve smyslu, že je program uskutečnitelný. Využité údaje jsou platné pro letní sezónu 2011.
3.1.1 Outdoorový program a vliv na veřejnost Společný program a aktivity mají přímý vliv na účastníky. Jsou vystaveni novým situacím, na které musí reagovat. Přínosy společného programu a následky integrace jsou uvedeny v jiných kapitolách této práce. Existence outdoorového programu pro zdravé i handicapované má však i vliv nepřímý. Díky propagaci a vůbec samotnému uvedení do nabídky si programu všimnou i lidé, kteří jinak nejsou v této oblasti zainteresovaní. Další ho zaregistrují přes známé, nebo přímo na místě realizace během sportovních aktivit. Tak se dostane do povědomí úzké veřejnosti. Čím více bude takovýchto projektů, tím více se bude informovanost lidí zvyšovat. Bohužel i přes současnou moderní dobu někdy stále převládá názor, že s handicapovanými se musí jednat přes míru citlivě a zdraví lidé pak bývají při kontaktu s nimi nervózní. Společný outdoorový program (a podobné sportovní akce), by měly neznalým ukázat, že handicapovaní mohou zvládnout stejně náročné aktivity jako zdraví. Navíc se zpravidla díky komunikaci a společnému sportování přestane postižení lehko vnímat. Společné akce pro handicapované a zdravé osoby by neměly být výjimkou ale samozřejmostí, protože oboustranné poznání překonává bariéry a předsudky, a tak přispívá k vyrovnané a spokojené společnosti.
26
3.2 Základní informace o outdoorovém programu Hlavní náplní programu jsou letní outdoorové aktivity. Jedná se spíše o nevšední adrenalinové sporty, které jsou provozovány na vodě i na souši. Akce bude probíhat od pondělí do soboty, tedy šest dní (pět noclehů). Předpokládaný počet účastníků je deset, z toho čtyři handicapovaní (s postižením dolní polovina těla). V každém dni si účastníci vyzkouší jednu náročnější aktivitu a podle zbývajícího času budou zařazeny doplňkové oddechové sporty. Poslední den přijde největší výzva, protože kdo bude chtít, může podniknout tandemový seskok s padákem. Všechny aktivity (včetně speciálního vybavení) zajišťují odborní instruktoři se zaměřením na konkrétní sporty. Jeden celý den je vyhrazen pro rehabilitaci, odpočinek a seznámení s místem pobytu a s městem Třeboň. Poslední večer se všichni zúčastnění přemístí k tábořišti u rybníka a u táboráku pak přijde na řadu zhodnocení průběhu týdne a úspěšnosti sportovních aktivit. Dopravu zajistí specializovaná firma, která poskytne minibusy upravené pro vysoký komfort vozíčkářů. Ubytovaní budou účastníci v bezbariérovém hotelu Bohemia u rybníka Svět. Místem uskutečnění programu je oblast Třeboňska. Naplánované aktivity budou realizovány na různých místech v přírodě i ve městě, přičemž vhodné jsou zejména planiny, rybníky, řeka Lužnice a četné cyklostezky přizpůsobené handicapovaným. Program je do určité míry flexibilní. Podle volného času a aktuálního vývoje situace si mohou účastníci sami určit, jakou z doplňkových aktivit chtějí provozovat. Důvodem je náročná časová předvídatelnost, a také umožnění volby aby se nikdo necítil svazován programem. Protože bude reálný průběh programu značně ovlivněný hlavně počasím, jsou naplánovány i náhradní varianty. Plánovaný program je pestrý, aby si každý účastník mohl vyzkoušet co nejvíce aktivit a prověřit tak své schopnosti z různých hledisek – fyzickou sílu, psychické odhodlání, udržení rovnováhy, přesnost, hbitost a mnohé další.
27
3.3 Denní časový program V této kapitole uvádím plánované aktivity a základní časové rozvržení programu s ohledem na časové rezervy. Časy jsou spíše orientační a mohou se měnit podle počasí nebo aktuální situace. 1. den – Pondělí 08:20 – sraz v Praze (místo bude upřesněno) 08:45 – odjezd z Prahy 11:00 – příjezd do Třeboně 11:15–12:00 – check-in v hotelu 12:15 – oběd v hotelu 14:00–17:45 – cyklistika + paracycling 18:30 – individuální večeře 19:00 – volný program, možnost využít hotelové služby
2. den – Úterý 08:30 – snídaně 10:30 – odjezd z Třeboně 11:00 – příjezd do Suchdola nad Lužnicí 11:30 – sjezd řeky Lužnice na raftech 13:00 – oběd 18:00 – individuální večeře 19:00 – volný program, možnost využít hotelové služby
28
3. den – Středa 08:30 – snídaně 10:00 – prohlídka města a jeho zajímavostí 13:00 – oběd ve městě 15:00–21:00 – Lázně Aurora 18:00 – večeře v areálu lázní
4. den – Čtvrtek 08:30 – snídaně 10:00 – přesun k rybníku Svět 11:00–17:00 – vodní lyže, blokarting a kiting 13:00 – individuální oběd 18:00 – individuální večeře 19:00 – volný program, možnost využít hotelové služby
5. den – Pátek 08:30 – snídaně 12:00 – oběd 13:00–17:00 – čtyřkolky 18:00 – společná večeře 18:30 – společný zábavný program
29
6. den – Sobota 08:30 – snídaně 10:00 – check-out z hotelu 10:30 – odjezd z Třeboně 12:15 – příjezd na letiště Dlouhá Lhota 12:30 – tandemový seskok a oběd 15:00 – odjezd do Prahy 16:00 – předpokládaný návrat do Prahy
3.4 Informace o konkrétních složkách programu Uvedený je podrobný popis všech sportovních, odpočinkových a jiných aktivit, které jsou zahrnuty v programu. Dále uvádím informace o účastnících programu, lokalitě, ubytování a stravování, dopravě, apod.
3.4.1 Účastníci programu Podmínkou účasti na programu je, aby sám handicapovaný měl o program zájem a měl kladný vztah ke sportu. Žádnému z účastníků by neměl chybět dobrodružný a týmový duch. Sportovní aktivity mohou být přizpůsobeny handicapovaným s různým stupněm postižení, ale pro zjednodušení budu předpokládat, že účastníci programu budou v zásadě soběstační a schopni sami stabilně sedět a udržet rovnováhu. Nezbytná je alespoň minimální síla v rukách spolu s pevným úchopem. Program je vhodný zejména pro vozíčkáře. Počet účastníku jsem stanovila na cca deset, z toho čtyři handicapovaní. Je nutné, aby bylo ve skupině více zdravých lidí, protože postiženým je potřeba pomáhat a zabezpečit jejich pohyb v terénu. Vždy musí být k dispozici někdo, kdo bude schopný přemístit věci, které musí mít handicapovaný po skončení sportu k dispozici. Potřeba asistence závisí na stupni postižení a soběstačnosti. Asistent a handicapovaný by se v nejlepším případě měli znát, protože potřebná pomoc zasahuje i do intimnější oblasti a navíc pokračuje i v soukromí, tedy na hotelu. Většinou je asistentem rodinný příslušník.
30
Realizační tým Ve skupině by mělo být zastoupeno několik sociálních a odborných funkcí, které se mohou i prolínat. Fyzicky zdatnější účastníci, kteří popřípadě zvládnou přenést handicapovaného nebo těžší vybavení pro některé sporty. Zdravotník s dobrou znalostí lékárničky a navíc schopný zajistit základní pomoc v případě nehody. Fyzioterapeut, který konzultuje případné bolesti, doporučí a provede správné cvičení. Nepostradatelní jsou také řidiči, kteří zajišťují mobilitu skupiny. Odbornou stránku zabezpečí specializovaní instruktoři pro jednotlivé sporty. Adrenalin bez Bariér – ,,zajišťuje volnočasové a adrenalinové akce nejen pro handicapované, realizaci netradičních projektů, aktivního prožití volného času, pobytové akce apod. Máme osobní zkušenosti z většinou námi prezentovaných sportů a právě proto bychom se s Vámi rádi podělili o nevšední zážitky…” [8] Sdružení Adrenalin bez Bariér velmi napomůže realizaci outdoorového programu. Jejich zkušenosti jsou k nezaplacení a vybavení pro sport handicapovaných jedinečné. Účastníkům mohou zodpovědět mnoho dotazů a zvláště pak o možnostech adrenalinového sportování. Cíle tohoto sdružení jsou pro moji práci zásadní.
3.4.2 Hlavní sportovní aktivity Všechny činnosti budou probíhat pod odborným vedením. Speciální vybavení zajistí odpovědná sdružení a další se zapůjčí na místě. Po celou dobu musí být dodržována bezpečnostní pravidla. Při všech aktivitách je nutná důkladná fixace postižených účastníků, aby nedošlo ke zbytečnému zranění. Je potřeba také dbát na ochranu necitlivých částí těla (zejména nohou), protože může dojít ke zlomení nebo k popálení, které ale handicapovaný nepocítí. V případě vodních sportů je součástí vybavení neoprenové oblečení, záchranné vesty a helmy. V místě realizace každé aktivity bude zřízeno minimálně provizorní zázemí, kde bude k dispozici výbava a služby pro tělesně postižené. Pokud se účastníci budou v rámci sportování pohybovat po vytyčené trase, tak bude na dosah doprovodné vozidlo s veškerým důležitým vybavením. Auto poskytne zázemí s hygienickými pomůckami a přenosnou chemickou toaletou.
31
Sportovní vybavení a zařízení pro handicapované se neustále vylepšuje a hranice možností jsou spolu s vývojem technologií posouvány stále dál. Například se dnes vyrábí ultralehké, ale přesto pevné a různě polohovatelné vozíky, aby byl sportovní výkon co nejvyšší. Pro potřebu outdoorového programu však nebudou využívány metody nejmodernější, ale postačí základní forma, která je osvědčená a spolehlivá. Pokud to bude možné, použité bude vybavení primárně určené pro zdravé sportovce, ale bude adaptováno a různými pomůckami upraveno pro handicapované. Cyklistika a paracyklistika První den je do programu zařazena cyklistika a paracyklistika. Třeboňsko je proslulé množstvím cyklostezek, navíc v krásné a zajímavé krajině. Trasy jsou značené a vedou po asfaltových nebo zpevněných cestách a hlavně po rovinaté krajině, což je ideální povrch pro speciální kolo handbike. Zdejší cyklostezky se již osvědčily například v roce 2008, kdy se v okolí Třeboně konal společný závod v cyklistice i paracyklistice. Délku trasy si určí sami účastníci podle jejich fyzických sil a nejspíše tak vzniknout dvě smíšené cyklistické skupinky (lehčí a náročnější varianta). Handicapovaní pojedou na handbiku a ostatní na jízdním kole zapůjčeném v místě. Handbiky zapůjčí sdružení Černí koně, které se zabývá paracyclingem. V rámci podpory cyklistiky pro handicapované mají půjčovnu speciálních kol. Do paracyklistiky spadá handbike což je speciálně upravené jízdní kolo na ruční pohon. Má jedno kolo vepředu, dvě vzadu a je posazeno nízko u země. Podle typu konstrukce se dělí do dvou kategorií. Klasický handbike, na kterém se jezdí v polosedě a tzv. klekačka, na které se klečí. Handbiky můžeme rozdělit na terénní a silniční, přičemž silniční jsou využívána častěji. Pokud nejde vyloženě o závody na uzavřené trase, je nezbytné viditelné označení handbiku barevným praporkem, protože narozdíl od klasického jízdního kola je handbike i s jezdcem hodně při zemi a stává se tak lehce přehlédnutelným. Cyklistika handicapovaných se velice rychle rozvíjí a je jedním z paralympijských sportů.
32
Sjezd řeky Na druhý den je plánován sjezd nedaleké řeky Lužnice. Akci odborně a technicky zajistí sdružení Adrenalin bez Bariér. Trasa plavby bude zčásti naplánována ve spolupráci s účastníky programu. Předpokládaný začátek je v Suchdole nad Lužnicí, kde také budou vypůjčeny rafty. Raft jsem zvolila, protože je to nejméně náročná varianta a lidé jsou spolu pohromadě. Další možností by pak byl kajak nebo kanoe, které může handicapovaný bez problémů ovládat. Raft je pohodlný a vhodný pro ty, kteří se aktivně chtějí podílet na plavbě, ale i pro ty co se chtějí jen svézt. Místa vepředu jsou nejbezpečnější a naopak dozadu je nutné posadit zkušenější vodáky, kteří budou pádlovat a udávat směr. Po celou dobu je nezbytné zajišťovat handicapovaným co nejmenší kontakt s vodou, popřípadě je nechat převléci do suchého oblečení. Na chladno a vlhko je třeba dát velký pozor, protože mohou zapříčinit zdravotní komplikace. K vybavení patří také neopreny, záchranné vesty a helmy. Vodní sporty a sporty závislé na větru Po odpočinkovém dni jsou naplánovány vodní sportovní aktivity (vodní lyžování) a sporty závislé na síle větru (blokarting a kiting). Tyto sporty zajišťuje sdružení Adrenalin bez Bariér – vysvětlí metodiku a zajistí speciální vybavení pro konkrétní sport. Vodní lyže Vodních ploch je v okolí několik a nejlepší volbou pro vodní sporty je rybník Svět. Rybník je rekreačním a zábavním vodním centrem a do poskytovaných služeb patří i klasické vodní lyžování pro zdravé zájemce. Pravidla pohybu na vodě jsou určena místním provozním řádem. Pro zpestření dne je možné zařadit jízdu za člunem na nafukovacím ,,banánu”. Člun za sebou táhne buďto zdravého sportovce na dvou lyžích, anebo handicapovaného ve speciálním sedáku upevněném na prkně (využívaném pro wakeboarding). Vodní lyžař se drží tažného lana, které ho spojuje se člunem.
33
Blokarting a kiting Do programu je také zařazen blokarting a kiting, tedy aktivity spojené s větrem a plachtami. Vhodným místem je rovina s minimem porostu. U rybníka Svět se nachází účelové letiště s travnatou plochou, které by bylo pro tyto účely ideální. Je však stále občas používané, a tak jeho využití bude záležet na aktuální situaci. Provozování blokartingu není náročné na podmínky. Pokud fouká vítr, dá se provozovat kdekoli na rovnější otevřené ploše. Jde vlastně o určitou formu jachtingu ale na souši. Základními komponenty jsou motokára a k ní připevněná plachta. Kiting je také závislý na větru. Název pochází z anglického kite = drak, a to doslova, protože účelem je pouštění velkého draka a využití síly větru, která ho táhne. Důležité je mít zpevněné břišní svalstvo. Na lokalitě příliš nezáleží, protože kiting lze provozovat jak na souši, tak na vodě. Pro trénink je nejvhodnější pozemní výcvik ovládání kitu na rovné ploše bez překážek. Zájemci se učí draka ovládat, určovat směr pohybu a poznávat jeho sílu. Zdraví sportovci trénují s drakem bez dalšího vybavení a pohybují se jen na nohách, handicapovaní trénink absolvují na vozíku. Velmi náročnou formou je potom kiting na vodě, kdy je potřeba vodních lyží a speciální konstrukce na lyži pro tělesně postižené. Čtyřkolky Poslední aktivitou jsou čtyřkolky. V Třeboni je v provozu půjčovna, kde budou stroje rezervované, a po půjčení se vyjede do terénu do okolí. Doba vypůjčení bude tři hodiny a každý účastník stráví na čtyřkolce 75 minut, protože se účastníci rozdělí na dvě po sobě jedoucí skupiny. Čtyřkolky jsou vhodné pro každého, kdo má řidičské oprávnění. K jejich ovládání nejsou potřeba nohy a ovládání rukama je jednoduché, takže i handicapovaný by měl jízdu zvládnout. Platí ale zvýšená pozornost ohledně bezpečnosti, zvláště fixace nohou a zabránění popáleninám od motoru. Čtyřkolka je motorové vozidlo se dvěma nápravami a umožňuje pohyb v terénu. V běžném životě je využívána i na silnicích a často právě tělesně postiženými k jednoduché přepravě. Oblíbená je z toho důvodu, že handicapovaní pří jízdě nepociťují své postižení a cítí se svobodně. Žádné případné rozdíly nejsou vidět. Tuto aktivitu zajistí Adrenalin bez Bariér.
34
Tandemový seskok Při zpáteční cestě bude zájemcům umožněn tandemový seskok na letišti Dlouhá Lhota. Tandemový seskok spočívá v tom, že z letadla v určité výšce vyskočí s padákem zkušený parašutista, který má k sobě připoutaného klienta. Výhodou je že není potřeba dlouhého školení, protože padák řídí instruktor. Teoretická příprava je trochu jiná pro handicapovaného než pro zdravého zájemce. Po obdržení instrukcí dostane klient kombinézu, postroj a brýle. Pokud skáče postižený člověk, nedopadá na nohy ale na pozadí, protože je na několika místech k instruktorovi přivázaný. Volný pád trvá zhruba padesát vteřin rychlostí cca 200 km/h. Po otevření padáku následuje cca sedm minut letu. Pro tělesně postiženého může být seskok ještě větší zážitek než pro zdravého parašutistu, protože vzduch nadlehčuje celé tělo, což vyvolává pocit neobvyklé svobody.
3.4.3 Doplňkové aktivity Mimo hlavní aktivity patří do programu také aktivity doplňkové, které nejsou náročné na organizaci, vybavení a čas. Do denního plánu budou zařazeny jako náhradní varianta v nepřízni počasí, nebo ve zbývajícím volném čase (například pokud účastník sportovní aktivity čeká, až na něj přijde řada, nebo pokud hlavní program skončí dříve). Některé z těchto sportů je možné provozovat kdekoli, jiné jsou vázány na různá hřiště (vnitřní a vnější), ale v každém případě se odehrávají na jednom vyhrazeném místě. U většiny sportů znamená výhodu speciální vozík, který umožňuje rychlejší a obratnější pohyb. Možnou variantou zábavy jsou trampolíny, protože pohupování na nich bývá oblíbeným rozptýlením. Níže je uveden výčet doplňkových sportů a protože je většina všeobecně dobře známá, jsou k nim připojeny pouze některé základní charakteristiky. Petanque Nenáročná oddychová hra při které se hodem umísťují koule co nejblíže k cíli, jímž je kulička poměrně menší než ostatní. Hrají proti sobě dvě družstva. Petanque mohou hrát lidé jakéhokoli věku, kondice a tělesného postižení.
35
Střelba na terč Do sportovní střelby na cíl můžeme zařadit lukostřelbu, flobertky a kuši. Zdravý účastník střílí ze zbraně vestoje, handicapovaný sedí převážně na svém vozíku nebo na stoličce. Základními předpoklady pro dobré výsledky jsou přesnost, koncentrace a technické znalosti zbraně. Pravidla, která platí ve vrcholovém sportu, jsou pro všechny sportovce víceméně stejná. Stolní tenis Hráči se pohybují kolem stolu, na kterém pomocí pálky udržují míček. Pravidla jsou stejná pro zdravé i handicapované, a tak nejsou výjimkou smíšené hry. Tenis Na tenisovém hřišti proti sobě hrají dva nebo čtyři sportovci. V ruce mají raketu a odpalují míček tak, aby ho soupeř nechytil (v rámci pravidel). Squash Je to indoorový sport podobný tenisu. Míček se odráží raketou a hraje se o zeď. Handicapovaným začátečníkům se může hřiště jevit trochu stísněně, ale časem tento pocit ustoupí. Minigolf Hraje se na upraveném hřišti s minigolfovými dráhami. Míčky se odpalují do jamky pomocí hole.
3.4.4 Relaxační den Hlavním dnem pro odpočinek a rehabilitaci je středa. Relaxace v menším rozsahu může probíhat každý večer například formou masáží přímo na hotelu nebo plaváním v nedalekém bazénu. Relaxační den začíná prohlídkou Třeboně a místních zajímavostí. Významný je zámek, který je zčásti bezbariérový, městské brány a Masarykovo náměstí s radnicí. Po obědě následuje přesun za relaxací i zábavou do Lázní Aurora. Účastníci si zvolí lázeňské aktivity společně nebo i individuálně.
36
K některým procedurám je potřebné lékařské doporučení, a proto nejsou všechny libovolně přístupné. V nabídce je široká škála lázeňských procedur. Třeboňské lázně se vyznačují přírodními zdroji léčivých slatin. •
Koupele a zábaly – slatinné, květinové, perličkové, pivní, atd.
•
Masáže – klasická, aromatherapická, reflexní
•
Pohybové terapie – fitness, plavání, cvičení v bazénu,
•
Fyzikální terapie – elektroléčba, světloléčba, kryoterapie
•
Speciální terapie – akupunktura, oxygenoterapie, inhalace
V místním wellnesscentru je možné využít všech služeb bez nutnosti lékařské prohlídky. Nabídka zahrnuje bazén, fitness centrum, saunu, solárium, tělocvičnu, apod. Dále zábavu zajistí také squashový kurt, tenis nebo bowling.
3.4.5 Lokalita Místo realizace je vybráno s ohledem na potřeby tělesně postižených. Cílovou lokalitou je jihočeské město Třeboň a jeho okolí, protože umožňuje provozovat všestranné sportovní aktivity a zároveň je to oblast velice turisticky atraktivní. Ve městě se nachází několik kulturně-historických památek. Třeboňsko je chráněnou krajinnou oblastí, a to už napovídá, že se lokalita vyznačuje přírodními krásami. Typické jsou lesíky, louky, malebné vesničky a hlavně množství rybníků. Pro handicapované je velkou výhodou rovinatá krajina, protože nemusí namáhavě překonávat výškové rozdíly. V Třeboni se nachází slatinné lázně, které velkou měrou přispívají k cestovnímu ruchu. Město a okolí je vhodné pro aktivní i pasivní odpočinek v příjemném prostředí. Naučné stezky pro pěší i cyklisty poskytují návštěvníkům poučení a prohlídku zajímavých míst. Dokonce byla na Třeboňsku vytvořena stezka pro vozíčkáře. Trasa je přístupná od léta 2010 a nachází se v okolí Chlumu u Třeboně. Turista si může podle značení zvolit různě obtížné trasy, přičemž celková délka je 24 Km. Je to významný počin, který přispívá i k potřebnému zviditelnění handicapovaných.
37
3.4.6 Ubytování Skupinka bude bydlet v bezbariérovém hotelu Bohemia***. Nachází se v Třeboni u rybníka Svět a v blízkosti Lázní Aurora. Na výběr jsou pokoje jednolůžkové, dvoulůžkové a apartmá. K hotelu patří denní bar a restaurace s letní zahrádkou a rozmanitou kuchyní. Každý pokoj má svou koupelnu s WC, TV, wifi, telefon. Do služeb patří například nonstop recepce, buzení telefonem, úschova zavazadel, bezbariérový přístup (výtah), půjčovna kol, masáže, kadeřnictví a kosmetické služby přímo v hotelu, parkování přímo u hotelu zdarma.
3.4.7 Stravování Snídaně jsou zahrnuty v ceně pobytu a každé ráno jsou podávány v hotelové restauraci. Další stravování je převážně individuální a není zahrnuto v kalkulaci. Vzhledem k tomu, že aktivity probíhají přes den, na oběd si každý zajde podle chuti a času (do města, do stánku apod.). Čas na večeře je téměř každodenně od 18:00. Poslední den je večeře společná a je započítaná do kalkulace. Program bude koncipován tak, aby si v průběhu dne mohl každý pohodlně jídlo koupit.
3.4.8 Přeprava Na internetových stránkách je uvedeno, že v ČR funguje několik společností, které zajišťují přepravu tělesně postižených lidí, jejich vozíků a dalších osobních věcí. Výběr je poměrně úzký a nejzajímavější nabídku prezentuje společnost SOCIETA. Dopravu zajišťují převážně po Praze, ale lze se dohodnout i na přepravě po ČR. V tomto případě se jedná o Třeboňsko a přeprava bude nutná z Prahy i v místě pobytu. K přepravě cca dvanácti lidí (včetně realizačního týmu) a čtyř invalidních vozíků by stačily dva vozy typu VW Crafter. Vnitřní prostor auta je možné variabilně uspořádat podle aktuální situace pro bezpečný převoz vozíků a osob. Vybavení auta: elektrická zdvižná plošina, klimatizace, navigace, schůdky, hygienické potřeby.
38
Trasa Praha – Třeboň •
Praha – Benešov – Tábor – Třeboň
•
Délka trasy: 150 Km, doba jízdy: 2 hodiny
Trasa Třeboň – Praha •
Třeboň – České Budějovice – Písek – Dlouhá Lhota – Praha
•
Délka trasy: 180 Km, doba jízdy: 3 hodiny
Zpáteční trasa je delší z důvodu zajížďky na letiště v Dlouhé Lhotě.
3.5 Kalkulace Provést nyní kalkulaci oudoorového programu je velmi složité a výsledná cena je pouze orientační, protože nelze vypočítat přesnou specifikaci nákladů. Sdružení i jednotlivci kteří zabezpečují realizaci programu, pracují víceméně dobrovolně a neziskově. Vědí, že handicapovaní nemají přebytek peněz a vysoká cena by je mohla od programu odradit. Jde tedy o určitou domluvu nadšenců, kteří chtějí tělesně znevýhodněným umožnit zažít něco nevšedního a nezapomenutelného. Značnou finanční podporu by mohlo zajistit udělení grantu z fondů Evropské unie nebo jiná dotace. Naštěstí jsou programy pro rozvoj sportů pro handicapované, navíc za účelem integrace, často schvalovány a financovány. Žádost by byla v každém případě podána a získané finanční prostředky by mohly pokrýt výdaje tak, aby projekt nebyl ztrátový. Výhodou pro účastníky je, že většina potřebného vybavení je ve vlastnictví odpovídajícího sdružení. Všechno tedy nebude nutné si půjčovat na místě a mnoho věcí se do Třeboně přiveze přímo z Prahy. Přeprava vybavení nebude započítána do celkové ceny programu a měla by být uhrazena z obdržených dotací (pokud budou uděleny). Z důvodu většího počtu lidí nebo díky průkazu ZTP (občan se zvlášť těžkým zdravotním postižením) slevují někteří poskytovatelé služeb ze svých cen.
39
Výdaje zahrnuté v kalkulaci Bude nezbytné zaplatit zejména dopravu, ubytování, většinu stravování, procedury a zábavu v lázních, půjčovné některého vybavení a také zálohu na pokrytí drobnějších poplatků např. za minigolf, trampolíny, kurty, apod. Doprava Počet předpokládaných ujetých kilometrů je 400 Km. Základní trasa je dlouhá 330 Km + cca 70 Km přeprava v místě realizace. Zapotřebí budou dvě vozidla. V ceníku přepravce je uvedeno, že při využití více aut a při cestě nad 250 Km je cena dohodou. Proto je výsledná částka pouze orientační. Ceny podle ceníku – 400 Km = cca 5 040 Kč Výpočet: 5 040 Kč x 2 = 10 080 Kč Při počtu deseti účastníků tedy vychází cena na osobu cca 1 000 Kč.
Ubytování Ubytovaní budou účastníci v bezbariérovém hotelu Bohemia, kde mají na výběr pokoje jednolůžkové, dvoulůžkové, nebo apartmá. Předpokládám, že zájem bude hlavně o pokoje dvoulůžkové za cenu 1 950 Kč. Pokoj pro dvě osoby = 1 950 Kč Výpočet pro 5 nocí = 1 950 Kč x 5 = 9 750 Kč Výpočet pro jednu osobu: 9 750 Kč / 2 = 4 875 Kč
Stravování V ceně jsou zahrnuty snídaně na každý den. Poslední den je naplánována společná večeře v hodnotě 250 Kč na osobu.
Pobyt v lázních V Lázních Aurora je k dispozici výběr z mnoha procedur a welness služeb. Je na domluvě skupiny, jaký program si zvolí a jaké varianty si navíc vyberou jednotlivci. Odpoledne a večer v lázních se může například skládat z masáže, plavání a squashe. Ceny jsou uvedeny v ceníku Lázní Aurora.
40
Klasická masáž 50 min – 750 Kč Plavání 60 min – 100 Kč Squash 60 min – 150 Kč Celkem by stál takový výběr služeb 1000 Kč.
Vypůjčení vybavení Některé vybavení zařídí a přiveze zdarma příslušné sdružení, jiné se bude muset vypůjčit na místě a uhradit. U této položky předpokládám určité slevy nebo dohodu. Klasická kola Vypůjčení jednoho kola na celý den = 200 Kč.
Rafty Vypůjčení dvou raftů a pádel = 2 x 650 Kč = 1 300 Kč Výpočet pro jednu osobu = 1 300 Kč / 10 = 130 Kč
Čtyřkolky Orientační cena podle ceníku – jedna čtyřkolka na tři hodiny stojí cca 1 500 Kč Doba jízdy jednoho účastníka 1,5 hodiny. Výpočet pro jednu osobu: 1 500 Kč / 2 = 750 Kč
Tandemový seskok Základní cena bez jakékoli dokumentace je podle příslušného ceníku 3 600 Kč. Tato aktivita je dobrovolná a nezapočítává se do celkové kalkulace, protože ne každý chce s padákem skočit a zbytečně by to navýšilo náklady.
Ostatní poplatky Další položkou je záloha na menší poplatky. Naplánován je například minigolf, kurty, prohlídka města, apod. Na základě průzkumu cen, jsem určila na zálohu částku 400 Kč.
41
Celková orientační cena pro jednu osobu •
Doprava………………..1 000 Kč
•
Ubytování……………...4 875 Kč
•
Stravování……………......250 Kč
•
Lázně…………….….....1 000 Kč
•
Půjčené vybavení……....1 080 Kč
•
Ostatní poplatky………….400 Kč
•
Celkem………………....8 605 Kč
Celková základní cena je 8 605 Kč, je však nutné k ní připočíst náklady na stravování a další osobní výdaje, které jsou zcela individuální
3.6 Osobní přínos Můj osobní přínos vidím v samotném nápadu vzniku programu, jeho sestavení a organizaci. Nyní ve fázi plánování je nutné oslovit mnoho lidí a organizací a optimálně zkombinovat jejich služby. Program je velmi specifický a náročný po odborné a technické stránce. Proto je nezbytné vyjednat spolupráci s větším počtem subjektů, protože každý se specializuje na něco jiného. Záměrem je sestavení balíčku služeb, který bude obsahovat zabezpečení různých aktivit, ubytování, dopravu, zdravotnický dohled, technickou podporu, apod. V začátku plánování jsem získala několik důležitých kontaktů a doporučení, které mi výrazně zjednodušily proces hledání vhodných organizací a urychlily mou orientaci v problematice. Podařilo se domluvit spolupráci s většinou z oslovených, jako například se sportovními sdruženími, s půjčovnami sportovního vybavení, s hotelem, se zdravotníkem, s dopravcem, apod. Program je sestavován i na základě konzultace s několika lidmi, kteří mají praxi v koncipování několikadenních sportovních akcí pro handicapované. Během přípravy a realizace programu budu koordinovat všechny aktivity, dohlížet na bezproblémový chod plánu a vyřizovat stížnosti i dotazy účastníků. Pokud to bude organizačně možné, zúčastním se většiny aktivit a budu pomáhat tam, kde bude v daný okamžik třeba. Na zabezpečení programu v praxi se budou podílet i další zainteresované osoby.
42
3.6.1 Vlastní zkušenost S prostředím handicapovaných osob mám osobní zkušenosti. Můj bratranec Jan Tománek je všestranným sportovcem a vrcholově se věnuje handbiku. V tomto sportu dosahuje značných úspěchů po celé Evropě. I přestože je na vozíku, vede aktivní život a nebojí se přijmout žádnou výzvu, a tak lyžuje, potápí se s přístrojem, jezdí na čtyřkolce, hraje squash a mnohé další. Je důkazem toho, že zdravotní postižení nemusí být překážkou k rozmanitému čilému životu. Díky tomu že je takto činný, mám možnost jezdit s ním na různé sportovní akce a přímo poznávat jak handicapovaní sportují. Získávám tak určitý přehled z hlediska celkového průběhu a technického zabezpečení akcí, nutnosti hygienického zázemí i řešení nečekaných problémů.
43
4 Výzkum vztahu veřejnosti ke sportu handicapovaných 4.1 Cíle výzkumu Cílem bylo prostřednictvím dotazníku zjistit, jak veřejnost vnímá handicapované sportovce a její názory na integrační dopady sportu. Otázky byly položeny tak, aby vyplynulo, v jakém rozsahu je veřejnost informovaná o sportování tělesně postižených, jak vnímá společné sportování zdravých a handicapovaných, a jaký mají lidé přehled o konkrétních možnostech sportování. Výsledky šetření by měly analyzovat současnou situaci a mohou být inspirující například pro organizace zaměřené na handicapované sportovce, které chtějí propagovat svou činnost a rozhodují se jakou formu zvolit.
4.2 Sestavení dotazníku Rozhodla jsem se získat data pro výzkum formou dotazníku, což je také jedna z nejčastějších metod. Dotazník je sestaven z osmi otázek a byl umístěný na internet. Otázky jsou formulované srozumitelně a s variantami jednoznačných odpovědí. Záměrně dotazník obsahuje pouze šest otázek k tématu (plus dvě osobní otázky), aby respondenta neodradila jeho délka nebo případná složitost. Otázky jsou definovány různě, přičemž některé jsou vylučovací s odpovědí ano–ne, jiné dávají na výběr z několika možností a další variantou jsou otázky doplňovací.
4.3 Metoda výzkumu Dotazník jsem vytvořila on-line pomocí specializovaného internetového serveru. Elektronickou formu považuji za nejpřístupnější pro respondenty, protože mnoho lidí tráví denně několik hodin na internetu. Výhodou je jednoduché rychlé vyplnění zejména z pohodlí domova, nebo z práce a časová benevolence. Pro dotazovatele je tato forma časově a finančně nenáročná. Ostatní druhy dotazování (osobní, telefonické, apod.) mají zajisté mnoho výhod, ale na veřejnost působí většinou spíše negativně, protože člověk musí reagovat okamžitě, i když třeba nemá čas. Navíc se domnívám, že lidé jsou už přehlceni tím, že je neustále někdo na ulici nebo po telefonu oslovuje, a tak reagují s nezájmem a často podrážděně. I metoda elektronického dotazníku má však své nevýhody. Například pokud respondent nechápe otázku, nemůže se zeptat na vysvětlení.
44
Pro vytvoření a uveřejnění dotazníku jsem zvolila webové stránky www.vyplnto.cz. Poskytují efektní dotazníkovou službu a denně realizují internetové průzkumy na všechna možná témata. Podle návodu si zájemce může založit neomezený počet dotazníků, které se zobrazí nejen na www.vyplnto.cz, ale i na partnerských webových stránkách. Podmínkou pro získání služeb je buďto uhrazení daného poplatku, nebo hodina strávená vyplňováním libovolných dotazníků, což platí pro založení účtu zdarma. Díky této povinnosti se vysoce zvyšuje šance, že zrovna váš dotazník někdo vyplní. Když dojde k ukončení průzkumu, systém výsledky sám vyhodnotí, a tím odpadá případný výskyt chyb při zpracování. Navíc stránky obsahují praktické typy pro tvorbu dotazníků a umožňují mnoho variant formulace otázek i úpravy celého dotazníku. Respondenti byli náhodní, pokud si dotazník sami od sebe vybrali k vyplnění, nebo jsem je získala vlastním přičiněním, když prostřednictvím e-mailu nebo uveřejněním dotazníku na sociálních sítích obdrželi žádost o jeho vyplnění.
4.4 Hypotézy H1 Většina respondentů se ve svém okolí setkala s handicapovaným sportovcem. H2 Většina respondentů se dobře orientuje v oblasti sportu handicapovaných a jejich možnostech. H3 Většina respondentů se domnívá, že je společné sportování handicapovaných a zdravých osob prospěšné, a to zejména z důvodu integrace.
45
4.5 Ukázka dotazníku Dobrý den, jmenuji se Martina Hrubá a studuji Cestovní ruch na VŠ v Jihlavě. V současnosti píšu bakalářskou práci s názvem Programové zabezpečení outdoorových aktivi pro tělesně znevýhodněné osoby. Součástí mé práce je i průzkum, který se týká orientace veřejnosti v oblasti sportování tělesně postižených. Budu velice ráda, pokud mi s průzkumem pomůžete a vyplníte krátký dotazník. Předem děkuji za Vaše odpovědi a Váš čas.
1. Setkali jste se někdy ve svém okolí s tělesně postiženým sportovcem? •
Ano
•
Ne
2. Jaké možnosti podle Vás mají tělesně postižení při výběru sportovních aktivit? •
Minimální
•
Omezené
•
Široké
•
Nevím
3. Registrujete čas od času nějaké informace o sportování tělesně postižených? •
Ne
•
Ano (→ uveďte zdroj: TV, internet, sport.akce…)
4. Znáte nějaký konkrétní svaz nebo klub, který se v ČR zabývá sportem tělesně postižených? •
Ano (→ uveďte jaký)
•
Ne
46
5. Myslíte si, že je pro tělesně postižené prospěšné, pokud sportují společně se zdravými sportovci? •
Spíše ne, zdravotní postižení může působit oběma stranám rozpaky.
•
Spíše ano, společné sportování podporuje oboustrannou integraci.
6. Vyberte z možností ty sportovní aktivity, které je podle Vás možné přizpůsobit postiženým na vozíku. •
hokej
•
lyžování
•
vodní lyžování
•
sjíždění řeky na raftu
•
cyklistika
•
lukostřelba
•
tenis
7. Vaše pohlaví •
Muž
•
Žena
8. Váš věk •
18 – 35
•
36 – 55
•
56 a více
47
4.6 Vyhodnocení jednotlivých grafů 1. Setkali jste se někdy ve svém okolí s tělesně postiženým sportovcem?
71% ano ne 29%
Graf č. 1 – Setkání s handicapovaným sportovcem
Na tuto otázku odpovídali respondenti převážně kladně. Z celkového počtu 62 se 44 někdy setkalo s tělesně postiženým sportovcem. Z toho tedy vyplývá, že většina má se sportem handicapovaných určité zkušenosti na základě osobního kontaktu.
2. Jaké možnosti mají tělesně postižení při výběru sportovních aktivit?
81% omezené široké 13%
minimální
6%
Graf č. 2 – Výběr sportovních aktivit
48
V otázce týkající se rozsahu nabídky sportovních aktivit pro handicapované byla nejčastěji zvolena možnost, že je výběr omezený. Myslí si to 51 respondentů. Jen 4 osoby se domnívají, že možnosti sportování handicapovaných jsou minimální. Naopak 8 respondentů označilo variantu, že nabídka je široká. Je zajímavé, že všichni co označili tuto odpověď, v otázce předtím uvedli, že se někdy setkali handicapovaným sportovcem. Je tedy možné, že třeba díky tomu mají o oblasti sportu postižených osob větší přehled, a proto se přiklonili k variantě širokého výběru.
3. Registrujete čas od času nějaké informace o sportování tělesně postižených? 77%
ano ne 23%
Graf č. 3 – Informovanost veřejnosti o sportu handicapovaných
Většina respondentů uvedla, že se k nim čas od času dostanou informace o sportu tělesně postižených. Ovšem 14 lidí žádné informace neregistruje, což je celých 23%. Je škoda, že i když je tento typ sportů rozvinutý, není zřejmě dáván dostatečný důraz na propagaci mezi veřejností. Součástí této otázky bylo, aby ti co informace dostávají, uvedli i jejich zdroje. S převahou se pak nejčastěji objevilo televizní vysílání a média všeobecně. Dále respondenti zmiňovali internet, osobní kontakt, nebo přes známé a sportovní akce.
49
4. Znáte nějaký konkrétní svaz nebo klub, který se v ČR zabývá sportem tělesně postižených?
69% ano ne 31%
Graf č. 4 – Svazy a kluby pro sport handicapovaných
Žádnou libovolnou konkrétní organizaci nezná 43 respondentů. Ostatní uvedli 10 klubů, nebo svazů, které se skutečně zabývají daným tématem. Žádná organizace se neobjevila dvakrát, ale za to byl výčet velmi pestrý – Cykloklub Příbram, Český svaz paralympioniků, Klub paravoltiž, Paraple, Sedící medvědi, apod.
5. Je pro tělesně postižené prospěšné, pokud sportují společně se zdravými sportovci?
68% spíše ano spíše ne 32%
Graf č. 5 – Význam společného sportování
50
Graf, který mě osobně překvapil, se týkal významu společného sportování. 20 respondentů uvedlo, že spíše není vhodné, aby spolu sportovali zdraví a handicapovaní. Domnívám se, že takto usuzují kvůli nedostatečné znalosti problematiky, a také kvůli zažitým předsudkům, které jsou i v dnešní době stále rozšířeny.
6. Vyberte z možností ty sportovní aktivity, které je možné přizpůsobit postiženým na vozíku. lukostřelba
17%
cyklistika
18% 16%
hokej rafty lyžování
21%
15% 4%
9%
tenis vodní lyže
Graf č. 6 – Sportovní aktivity konkrétně
V této otázce měly být zaškrtnuty ty sporty, které je podle respondentů možné přizpůsobit handicapovaným. Všechny varianty byly správně, což jsem předem samozřejmě neuvedla. Otázku hodnotím spíše z hlediska toho, co bylo zaškrtnuto nejvíce a jsou si tím tedy respondenti nejjistější. 50 respondentů si vybralo lukostřelbu, což není překvapující, protože je zřejmé, že se u toho nemusí sportovec příliš pohybovat. 42 lidí určilo cyklistiku a 40 hokej, u kterého jsem nečekala takový úspěch. Podle očekávání nejméně respondentů vybralo vodní lyže. I přes to jich ale bylo 9, což je relativně vysoké číslo.
51
7. Pohlaví
74% žena muž 26%
Graf č. 7 – Pohlaví
Průzkumu se zúčastnilo více žen než mužů, a to téměř v poměru 3 : 1. Z celkového počtu 62 bylo 46 žen a 16 mužů.
8. Věk
71% 18-35 let 36-55 let 19%
56 a více let
10%
Graf č. 8 – Věk
Věkové rozmezí jsem upravila do 3 kategorií. 18 – 35 let byla nejčastěji zvolená varianta a řadí se do ní 44 respondentů. Věkovou skupinu 36 – 55 let označilo 12 lidí. Nejméně respondentům, a to pouze 6-ti, bylo nad 56 let. První kategorie byla nejčastější zřejmě proto, že do ní spadají studenti, a ti stránky www.vyplnto.cz nejvíce navštěvují.
52
4.7 Podrobný rozbor (hypotézy) H1 Většina respondentů se ve svém okolí setkala s handicapovaným sportovcem. Tak jak jsem předpokládala, většina lidí se již někdy setkala s handicapovaným sportovcem. V případě tohoto průzkumu to bylo 71% respondentů. Při hypotéze jsem vycházela z toho, že mezi námi je mnoho postižených sportovců, kteří působí na úrovni amatérské, nebo profesionální. Každý může být třeba členem rodiny, kamarádem, známým, nebo slavnou osobností a díky tomu se všichni různí lidé vzájemně setkávají. H2 Většina respondentů se dobře orientuje v oblasti sportu handicapovaných a jejich možnostech. I přestože 77% dotazovaných uvádí, že jsou alespoň minimálně o této problematice informovaní, má většina ještě výrazné rezervy ve vědomostech. Určitá orientace je zřejmá, ale bylo by každopádně potřeba ji uvést na pravou míru a rozšířit. Podle otázky číslo 2 se respondenti domnívají, že výběr sportů je omezený, ačkoli dnes ve skutečnosti existuje mnoho možností. Dále v otázce číslo 4 bylo jen 10 respondentů schopných uvést libovolný sportovní klub zabývající se sportem handicapovaných. Z hlediska konkrétních sportů můžeme vidět na otázce číslo 6, že lidé označovali nejčastěji možnost lukostřelbu a nejméně vodní lyžování. Ač je toto značení dosti subjektivní a nelehce porovnatelné, domnívám se, že si většina lidí nedovede představit adrenalinové sporty pro tělesně postižené. H3 Většina respondentů se domnívá, že je společné sportování handicapovaných a zdravých osob prospěšné, a to zejména z důvodu integrace. Tuto hypotézu jsem považovala za zřejmou a bez očekávání záporných odpovědí. Bylo tak překvapením, když celých 32% respondentů odpovědělo, že společné sportování spíše nikomu neprospívá a naopak obě strany může znervózňovat. Důležitost a nezbytnost integrace pro kvalitní životní styl si tak nejspíše ne každý uvědomuje. To je potřeba změnit, protože úroveň integrace je ukazatelem vyspělosti společnosti. Společné sportování zdravých a handicapovaných by mělo být samozřejmostí, nad kterou se nikdo nepozastaví.
53
4.8 Shrnutí výzkumu Výzkum probíhal od 05.04.2011 do 20.04.2011 a zodpovědělo ho 62 respondentů. Kvantitativní vypovídací hodnota tak není příliš vysoká, ale protože si dotazník respondenti mohli vybírat i podle specializace, získaná data jsou relativně kvalitní. Průměrná doba potřebná k vyplnění dotazníku byla 02 minut 23 vteřin. Pokus o sestavení profilu průměrného respondenta by byl možný na základě většinových odpovědí. Nejčastěji dotazník vyplňovala žena ve věkovém rozmezí 18 – 35 let, která se někdy setkala s handicapovaným sportovcem. Domnívá se, že jeho možnosti jsou omezené a v zásadě se orientuje v oblasti sportu postižených, a to hlavně díky televiznímu vysílání. Nezná žádné konkrétní sdružení zabývající se sportem handicapovaných. Myslí si, že je prospěšné, aby společně sportovali zdraví i tělesně postižení, a to zejména za účelem integrace. Za nejvhodnější sportovní aktivitu pro handicapované považuje lukostřelbu. Výsledky výzkumu spíše nepřekvapily a splnily očekávání, s výjimkou otázky společného sportování. Veřejnost přehled v problematice má, ale přesto jsou v ní zabudované určité předsudky. Bylo by potřeba znalosti prohloubit a informace zaktualizovat a účinně propagovat.
54
5 Závěr Zpracování mé bakalářské práce pro mě znamenalo velký přínos. Jsem velmi ráda, že jsem si vybrala uvedené téma, ve kterém analyzuji zejména sport handicapovaných. Díky vypracování teoretického základu jsem navíc problematiku mohla lépe pochopit a splnit tak hlavní cíl práce, a sice vytvoření outdoorového programu pro tělesně znevýhodněné. Naplánovat zabezpečení několikadenního programu se mi podařilo i přes to, že handicapovaní potřebují speciální služby a vybavení, aby se ho mohli zúčastnit. Při každé aktivitě jsem neočekávaně narážela na jejich nezbytné potřeby, které by mě původně ani nenapadly. Důkladné plánování bylo nevyhnutelné, protože je nutné počítat s vysokými nároky a zajistit odpovídající řešení. Výsledky a návrhy jsem průběžně konzultovala se specialisty, kteří se zabývají provozováním podobných sportovních aktivit, a jejich radám jsem pak konkrétní složky programu přizpůsobila. Díky spolupráci se specializovanými organizacemi jsem se setkala s několika velice zajímavými lidmi, kteří mi ukázali náhled na život z trochu jiného úhlu. Prostřednictvím této práce jsem chtěla poukázat na to, že pokud se handicapovaným do určité míry přizpůsobí podmínky, mohou se zúčastnit náročného outdoorového programu stejně jako zdravé osoby. Myslím, že je dobré si uvědomit, že tělesně postižení sportovci se nelitují, ale naopak berou svůj handicap jako výzvu. Nečinnost totiž spokojenému a plnohodnotnému životu neprospěje. Vytvořený projekt by mohl být inspirací pro další podobné programy. Dnes jsou již sice zařazeny do nabídky specializovaných cestovních kanceláří nebo některých sdružení a klubů, ale není jich mnoho a jejich rozsah není tak široký jako u sportovního programu prezentovaného v této práci. Provedený průzkum ukázal, že veřejnost má o tématice jistý přehled, ale předsudky jsou v lidech stále zakotveny. V souvislosti s outdoorovým programem si lidé myslí, že některé plánované aktivity nejsou pro handicapované vhodné. Nakonec se však většina formulovaných
hypotéz
ukázala
správnými,
jen
v jednom
případě
respondenti očekávanou odpověď vyvrátili.
55
Cíle které byly na začátku vytyčeny, se také povedlo splnit. V praktické části jsem připravila projekt zabezpečení outdoorového programu pro handicapované i zdravé účastníky. V případě brzké realizace, bude možné porovnat předpokládaný průběh se skutečností. V teoretické části jsou shrnuta subjektivně nejdůležitější a nejzajímavější fakta o vztahu tělesně postižených a sportu. V neposlední řadě jsem se zabývala také průzkumem, který byl podrobně vyhodnocen v samostatné kapitole. Mým přáním je, aby se možnosti handicapovaných sportovců dále rozšiřovaly a byly pro každého z nich co nejlépe přístupné. Osobně jsem si značně rozšířila obzory a těším se, že své dosavadní i nové zkušenosti využiji při další budoucí příležitosti.
Motto „Sport by se měl pro postiženého stát hybnou silou, která mu pomůže nalézt nebo obnovit vlastní vztah k okolnímu světu a tím i ke svému uznání coby rovnocenného a plnoprávného občana.“ [Sir Ludwig Guttmann UNESCO, Paříž 1976]
56
Použité zdroje Seznam citací [1] Zdravotní pomůcky, zdravotní sestra, ordinace, nástroje, léčebny [online]. [cit.11.4.2011]. Dostupné z www: www.zdravotni.biz/cs [2] Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007 [online]. © ČSÚ 2011. [cit.10.4.2011]. Příprava výběrového šetření osob se zdravotním postižením. Dostupné z www: www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 [3] VŠCHT – Katedra společenských věd [online]. © 2009. [cit.12.4.2011]. Studijní text: Úvod do speciální pedagogiky. Dostupné z www: www.vscht.cz/homepage/soucasti/ustavy/832 [4] JESENSKÝ, J.(uspoř.) Integrace - znamení doby. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 214 s. ISBN 80-7184-691-0. [5] ČSTPS [online]. [cit.5.4.2011]. Dostupné z www: old.cstps.cz/cstps/jnp/cz/gen/clanek/sporty-lyzovani.html [6] HOŠEK V., JANSA P. (ed.) Sport a kvalita života. Praha: Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2002. 158 s. ISBN 80-86317-21-8. [7] HELLER, J. Fyziologie tělesné zátěže II, speciální část – třetí díl. Praha: Karolinum, 1996. 222 s. ISBN 80-7184-225-7. [8] Vítejte na stránkách sdružení Adrenalin bez Bariér [online]. © 2005-2011. [cit.10.4.2011]. Dostupné z www: www.adrenalinbb.cz/
57
Seznam literatury HELLER, J. Fyziologie tělesné zátěže II, speciální část – třetí díl. Praha: Karolinum, 1996. 222 s. ISBN 80-7184-225-7. HOŠEK V., JANSA P. (ed.) Sport a kvalita života. Praha: Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2002. 158 s. ISBN 80-86317-21-8. JESENSKÝ, J.(uspoř.) Integrace - znamení doby. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 214 s. ISBN 80-7184-691-0. JESENSKÝ, J.(uspoř.) Kontrapunkty integrace zdravotně postižených. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. 176 s. ISBN 80-7184-030-0. JEŽEK, J.; ZINDELOVÁ, M. Frajer Jiří Ježek. Praha: Nakladatelství XYZ, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7388-066-8. KOLÁŘ, P. a kol. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. ISBN 97880-7262-657-1. KŘIVOHLAVÝ, J. Vážně nemocný mezi námi. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1989. 108 s. WHO. Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. 1. čes. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 280 s. ISBN 978-80-247-1587-2.
Internetové zdroje CATHS [online]. © 2007-2011. [cit.6.4.2011]. Dostupné z www: www.caths.cz/index.php?page=clanek&id=345/ Centrum handicapovaných lyžařů [online]. © 2010. [cit.5.4.2011]. Dostupné z www: www.monoski.info/co-je-to-monoski/ ČSTPS [online]. [cit.5.4.2011]. Dostupné z www: old.cstps.cz/cstps/jnp/cz/gen/clanek/sporty-lyzovani.html ČSTV [online]. [cit.6.4.2011]. Dostupné z www: www.cstv.cz/index.php Definitions of Disability [online]. [cit.11.4.2011]. Dostupné z www: www.disabledworld.com/definitions/disability-definitions.php
58
eAMOS – výukový systém [online]. © 2002-2011. [cit.12.4.2011]. Přehled jednotlivých postižení. Dostupné z www: www.eamos.cz/amos/kat_tv/modules/external/index.php?kod_kurzu=kat_tv_3646 Honza Tománek [online]. [cit.6.3.2011]. Dostupné z www: www.honzatomanek.com/cs/handbike/obecne-o-handbike Hotely Bohemia a Regent [online]. © 2009. [cit.5.3.2011]. Dostupné z www: www.bohemia-regent.cz/cs/196-Hlavni-strana.html Kite, blokart [online]. © 2005-2011. [cit.6.3.2011]. Dostupné z www: www.adrenalinbb.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=50:blokart&cat id=25:kiteblokart&Itemid=86 MŠMT ČR [online]. © 2006. [cit.2.4.2011]. Příloha analýza financování sportu v ČR. Dostupné z www: www.msmt.cz/pro-novinare/co-rika-analyza-financovani-sportu-vceske-republice O nás – ČSTPS [online]. © 2011. [cit.6.4.2011]. Dostupné z www: www.cstps.cz/informace/o-nas Popis léčebných procedur [online]. [cit.9.3.2011]. Dostupné z www: www.aurora.cz/cz/leceni/popis-lecebnych-procedur Rozdělení hendikepů [online]. [cit.12.4.2011]. Tělesné postižení. Dostupné z www: www.hendikep.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=414&Itemid=78 SOCIETA o.p.s.- doprava [online]. [cit.10.3.2011]. Dostupné z www: www.societa.cz/cz/doprava Sportovní klub vozíčkářů [online]. © 2010. [cit.5.4.2011]. Dostupné z www: www.skvpraha.org/potapeni.html Tandemové seskoky – vše o nich [online]. [cit. 20.4.2011]. Dostupné z www: www.skyservice.cz/cz/obsah/tandemove-seskoky Třeboňsko, Třeboň a okolí [online]. [cit.9.3.2011]. Dostupné z www: www.trebonsko.cz/trebonsko/
59
UZPS – Kdo jsme [online]. © 2008. [cit.5.4.2011]. Dostupné z www: www.uzps.cz/kdo_jsme/ Vítejte na stránkách sdružení Adrenalin bez Bariér [online]. © 2005-2011. [cit.10.4.2011]. Dostupné z www: www.adrenalinbb.cz/ VŠCHT – Katedra společenských věd [online]. © 2009. [cit.12.4.2011]. Studijní text: Úvod do speciální pedagogiky. Dostupné z www: www.vscht.cz/homepage/soucasti/ustavy/832 Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007 [online]. © ČSÚ 2011. [cit.10.4.2011]. Příprava výběrového šetření osob se zdravotním postižením. Dostupné z www: www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 Wellnesscentrum Aqua viva [online]. [cit.9.3.2011]. Dostupné z www: www.aurora.cz/cz/wellnesscentrum-aqua-viva Zdravotní pomůcky, zdravotní sestra, ordinace, nástroje, léčebny [online]. [cit.11.4.2011]. Dostupné z www: www.zdravotni.biz/cs
60
Seznam grafů Graf č. 1 – Setkání s handicapovaným sportovcem Graf č. 2 – Výběr sportovních aktivit Graf č. 3 – Informovanost veřejnosti o sportu handicapovaných Graf č. 4 – Svazy a kluby pro sport handicapovaných Graf č. 5 – Význam společného sportování Graf č. 6 – Sportovní aktivity konkrétně Graf č. 7 – Pohlaví Graf č. 8 – Věk
61
Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1 – Mapy trasy Praha – Třeboň a zpět Příloha č. 2 – Fotky z Třeboně a okolí související s realizací programu Příloha č. 3 – Fotky z Lázní Aurora Příloha č. 4 – Ukázky jednotlivých sportů pro handicapované
62
Příloha č. 1 – Mapy trasy Praha – Třeboň a zpět Trasa Praha – Třeboň
Zdroj: www.mapy.cz
Trasa Třeboň – Praha
Zdroj: www.mapy.cz
63
Příloha č. 2 – Fotky z Třeboně a okolí související s realizací programu Třeboň a okolí
Zdroj: www.mesto-trebon.cz
Rybník Svět
Zdroj: www.wikipedia.cz
Stezka u rybníka Svět
Zdroj: www.visittrebon.cz
64
Příloha č. 3 – Fotky z Lázní Aurora
Zdroj: www.aurora.cz
65
Příloha č. 4 – Ukázky jednotlivých sportů pro handicapované Sporty zařazené do outdoorového programu Handbike
Zdroj: soukromý archiv
Kiting
Zdroj: www.best4man.cz
Blokarting
Zdroj: www.farmcottage.org.uk
66
Vodní lyžování
Zdroj: www.edaptive.org
Čtyřkolky
Zdroj: soukromý archiv
Tandemový seskok
Zdroj: soukromý archiv
67
Sporty ostatní Lyžování
Zdroj: soukromý archiv
Potápění s přístrojem
Zdroj: soukromý archiv
Turistika
Zdroj: soukromý archiv
68
