Vysoká škola polytechnická Jihlava

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Zhodnocení návštěvnosti zámku ve Slatiňanech a jeho okolí

Bakalářská práce

Autor: Kristýna Půlpánová Vedoucí práce: Akad. malíř Vladimír Netolička Rok: 2011

Poděkování: Děkuji panu Akad. malíři Vladimíru Netoličkovi za velmi uţitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.

Jihlava, únor 2011

Kristýna Půlpánová

Copyright

2011 Kristýna Půlpánová

Abstrakt PŮLPÁNOVÁ, Kristýna: Zhodnocení návštěvnosti zámku ve Slatiňanech a jeho okolí, vytvoření programu pro děti. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 57 stran. Práce se zabývá „zhodnocením návštěvnosti zámku ve Slatiňanech“. V první části své práce popisuji stav zámku v minulosti ( historie ). Dále se zabývám charakteristikou zámku, která zahrnuje popis jednotlivých místností, interiéru a jeho původ. Cílem práce je zjištění vyuţitého a nevyuţitého potenciálu. Tato práce řeší problémy, které vyplývají z výzkumu metodou dotazníků. V práci je zahrnut také vytvořený program pro děti. Klíčová slova: Bakalářská práce. Hřebčín. Zámek Slatiňany. Vyuţitý a nevyuţitý potenciál. Program pro děti.

4

Abstract PŮLPÁNOVÁ, Kristýna: Assessment visits castle of Slatinany and its surroundings, creating a program for children. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of work Ak. mal. Vladimir Netolicka. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2011. 57 pages. The work deals with the "Castle in the evaluation of traffic Slatiňany. In the first part I describe the lock status in the past (history). Another part deals with lock feature, which includes a description of each room, interior and its origin. Aim is to identify used and unused potential. This work addresses issues arising from research using questionnaires. The work also included a program designed for children.

Key words: Bachelor thesis. Stud. Castle Slatinany. Exploited and untapped potential. Program for children.

5

Předmluva Tématem mé bakalářské práce je „Zhodnocení návštěvnosti zámku ve Slatiňanech a jeho okolí“. Téma jsem si vybrala především proto, ţe na město Slatiňany mám příjemné záţitky z dětství. Na zámek jsem chodívala s rodiči jako malé dítě. Pravidelně jsme navštěvovali zámecký park, kde jsme chodili na procházky. Město je proslulé svým hřebčínem a já mám od raného dětství slabost pro koně. Ve své práci tedy budu rozebírat charakteristiku a popis zámku, jeho minulost i současný stav. Zjistím, jaký je jeho vyuţitý a nevyuţitý potenciál, zmapování památek v okolí a moţná řešení pro zvýšení návštěvnosti. V práci také vytvořím zábavný program pro děti.

6

Obsah 1 Úvod a cíl práce .................................................................................................. 10 2 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................... 13 2.1 Historie zámku ................................................................................................. 13 2.2 Základní informace ......................................................................................... 15 2.2.1 Vstupné v roce 2011 ...................................................................................... 15 2.2.2 Návštěvní doba............................................................................................... 16 2.2.3 Prohlídkové okruhy........................................................................................ 16 2.2.4 Sluţby............................................................................................................. 17

2.3 Město Slatiňany ............................................................................................... 17 2.3.1 Jak se dostat do Slatiňan ................................................................................ 18

2.4. Památky v okolí .............................................................................................. 18 2.4.1 Škrovád .......................................................................................................... 18 2.4.2 Kunčí .............................................................................................................. 19 2.4.3 Trpišov ........................................................................................................... 19 2.4.4 Kočičí hrádek ................................................................................................. 19 2.4.5 Kam na výlet ................................................................................................. 20

2.5 Současný stav zámku ..................................................................................... 20 2.5.1 Části expozic .................................................................................................. 21 2.5.1.2 Pravěký vývoj – paleontologie ( vědecká část )...................................... 21 2.5.1.3 Embrya .................................................................................................... 22 2.5.1.4 Chrup....................................................................................................... 23 2.5.1.5 Hudební salon ......................................................................................... 23 2.5.1.7 Schodiště do 1. poschodí......................................................................... 24 2.5.1.8 Schodiště do 2. poschodí......................................................................... 24 2.5.1.9 Balkon ..................................................................................................... 25 2.5.1.10 Jídelna ................................................................................................... 25 2.5.1.11 Knihovna ............................................................................................... 25 2.5.1.12 Černý salon ........................................................................................... 25 2.5.1.13 Věţ – pracovna...................................................................................... 26 2.5.1.14 Růţový salon......................................................................................... 26 7

2.5.1.15 Zelený salon .......................................................................................... 26 2.5.1.16 Modrý salon .......................................................................................... 26 2.5.1.17 Dětský pokoj I. ...................................................................................... 27 2.5.1.18 Dětský pokoj II. .................................................................................... 27 2.5.2 Zajímavosti v okolí zámku............................................................................. 27 2.5.3. Hospodářské zázemí zámku.......................................................................... 28 2.5.4 Starokladrubský vraník .................................................................................. 29 2.5.5 Kladruby nad Labem...................................................................................... 30 2.5.6 Současné akce na zámku................................................................................ 30

3 PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................... 32 3.1 Seznámení s obsahem dotazníku ................................................................. 32 3.2 Vyhodnocení jednotlivých otázek ............................................................... 33 3.2.1. 1. Navštívil/a jste někdy zámek ve Slatiňanech? ......................................... 33 3.2.2 2. Jak často navštěvujete zámek? ................................................................. 34 3.2.4 4. Vyberte návštěvní okruh, který Vás nejvíce zaujal. ................................ 36 3.2.5 5. Zúčastnil/a jste se někdy akce pořádané v zámeckých prostorách?......... 37 3.2.6 6. Z pořádaných akcí mě nejvíce bavili. ...................................................... 38 3.2.7 7. Měl/a byste zájem o zábavný program věnovaný dětem? ...................... 39 3.2.8 8. Pohlaví respondenta ................................................................................. 40 3.2.9

9. Věková skupina respondentů .............................................................. 40

3.2.10 10. Bydliště respondentů............................................................................ 41

3.3 Závěr výzkumu ................................................................................................ 43 3.3

Potenciál zámku .......................................................................................... 44

3.3.1 Vyuţitý potenciál .......................................................................................... 44 3.3.2 Nevyuţitý potenciál ....................................................................................... 45

3.4 Zábavný program pro děti............................................................................. 46 3.5 Návrh na zlepšení ............................................................................................ 47

4 Závěr ........................................................................................................................ 48 Pouţité zdroje .......................................................................................................... 49 Seznam příloh .......................................................................................................... 52

8

Seznam ilustrací Seznam grafů Graf č. 1 Navštívil/a jste někdy zámek ve Slatiňanech?……………………………… 32 Graf č. 2 Jak často navštěvujete zámek?………………………………………….…... 33 Graf č. 3 Co Vás motivovalo k návštěvě zámku?…………………………………….. 34 Graf č. 4 Vyberte návštěvní okruh, který Vás nejvíce zaujal…………………………..35 Graf č. 5 Zúčastnil/a jste se někdy akce pořádané v zámeckých prostorách?………… 36 Graf č. 6 Z pořádaných akcí mě nejvíce bavili…………………………………………37 Graf č. 7 Měla byste zájem o zábavný program věnovaný dětem?…………………….38 Graf č. 8 Pohlaví respondenta………………………………………………………….39 Graf č. 9 Věková skupina respondentů…………………………………………………39 Graf č. 10 Bydliště respondenta………………………………………………………..40

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Navštívil/a jste někdy zámek ve Slatiňanech?……………………………32 Tabulka č. 2 Jak často navštěvujete zámek?……………………………………………33 Tabulka č. 3 Co Vás motivovalo k návštěvě zámku?…………………………………..34 Tabulka č. 4 Vyberte návštěvní okruh, který Vás nejvíce zaujal………………………35 Tabulka č. 5 Zúčastnil/a jste se někdy akce pořádané v zámeckých prostorách?……. 36 Tabulka č. 6 Z pořádaných akcí mě nejvíce bavili…………………………………….37 Tabulka č. 7 Měla byste zájem o zábavný program věnovaný dětem?………………..38 Tabulka č. 8 Pohlaví respondenta……………………………………………………...39 Tabulka č. 9 Věková skupina respondentů…………………………………………….40 Tabulka č. 10 Bydliště respondenta……………………………………………………41 Všechny grafy a tabulky jsou prací autorky.

9

1 Úvod a cíl práce Za téma své bakalářské práce jsem si vybrala „ Zhodnocení návštěvnosti zámku ve Slatiňanech a jeho okolí. Jak jsem jiţ uvedla, toto téma jsem si vybrala proto, ţe k tomuto místu mám uţ od dětství osobní vztah. Do Slatiňan jsem jezdívala s rodiči na kole, navštěvovali jsme zámek a jeho okolí. Slatiňany jsou také známé svým hřebčínem a já koně uţ od ranného dětství miluji. Vţdy mě uchvátila atmosféra a prostředí zámku a také hřebčína. Vţdy jsem se těšila na to, aţ uvid ím koně převalského, které tam chovají. Tuto práci budu spát také pro potřeby zámku a jsem v kontaktu s paní kastelánkou, která mi bude pomáhat se shromaţďováním informací. Poskytne mi rozhovor, ve kterém jsem se dozvím veškeré potřebné informace pro zpracování této práce. Dále pro tvorbu své práce budu pouţívat různé publikace, katalogy, letáky a internet. Podrobněji se o pouţitých publikacích rozepíši níţe. Smyslem a cílem této práce je zhodnotit, jakou má zámek návštěvnost a jaký je jeho vyuţitý a také nevyuţitý potenciál. Ve své práci budu zkoumat, jak často lidé zámek navštěvují, jaká je jejich motivace k návštěvě, oblíbenost jednotlivých okruhů a zdali by se jim na zámku líbil program pro děti. Cílem mé práce je především zjistit, jaký je potenciál zámku v současnosti a jaký je potenciál doposud nevyuţitý. S tím souvisí i zjištění, jaká je návštěvnost objektu. Zvolila jsem kvantitativní metodu formou dotazníků. Předpokládám, ţe respondenti budou dotazováni rovnoměrně ve vše věkových kategoriích. Výzkum bud provádět ve městě Slatiňany a v Chrudimi. Dále několik dotazníků rozešlu mezi mé přátele pomocí emailu nebo facebooku. Na začátku své práce se zaměřím na historii zámku Slatiňany. Ve své práci popíšu jak zámek vznik a jak se také vyvíjel. Dále se zaměřím na úpravy zámku a okolí – vybudování hřebčína a vznik hipologického muzea, které dokumentuje vývoj koně od jeho vzniku aţ po současnost. Dále se budu zabývat jaký je současný stav objektu a 10

popisem jednotlivých místností zámku. Ve své práci budu zkoumat, jaká je návštěvnost zámku dle dostupných informací. Také se zaměřím na charakteristiku a popis zámku a jeho hospodářského zázemí. V závěru mé práce vytvořím zábavný a zajímavý program pro děti. Záměrem tohoto programu bude pobavit děti a zpříjemnit jim návštěvu zámku.

Pro děti by tento

program mohl být zajímavým zpestřením návštěvy zámku . Bakalářskou práci dělám pro potřeby zámku, a tak základním zdrojem pro mou práci budou vytištěné dokumenty od kastelánky zámku paní Lenky Gotthardové. Jedná se o tištěný text pro průvodce zámku. V dokumentech se nachází téměř vše, co se samotného zámku týče. V tomto dokumentu je historie zámku, informace o jednotlivých místnostech, interiéru a cenných věcí, obrazů a exponátů, které zámek vlastní. Podrobně jsou zde popsány předchůdci koní, malíři obrazů, které se nachází v jednotlivých místnostech a chodbách. Detailně je zde také popsáno hospodářské zázemí zámku. Další významným zdrojem informací bude kniha Putování po hradech a zámcích (2000) od Petra Dvořáčka.

Tato kniha obsahuje základní historické a turistické

informace o stovkách návštěvnicky nejzajímavějších objektů a současně i barevnou fotodokumentaci současnosti. Do tohoto průvodce byly zařazeny především objekty zpřístupněné veřejnosti. Dále zde můţeme najít další zajímavé objekty, které zpřístupněn nejsou, ale zaslouţí si zájem veřejnosti. Řazení objektů je abecední a u kaţdého objektu je orientační mapka. Tento průvodce mi přijde velice přehledný a kvalitně napsaný. Důvodem vydání této kníţky byla i snaha zpřístupnit výběr i zájemců, kteří nepouţívají počítač. Mezi další pouţitou literaturu patří publikace Ilustrovaná encyklopedie Českých zámků (1999) od Pavla Vlčka. Tato kniha představuje první korpus věnovaný české zámecké architektuře. Obsahuje ve své slovníkové části cca 560 nejvýznamnějších objektů. Kaţdá stať e navíc doplněna o bibliografii. Autor ve své knize popisuje nejen ţivot na zámku, ale přibliţuje i různé funkce zámeckých staveb. Je zde popsán také způsob výstavby zámku. Text doprovází cca 1200 velice pěkných obrázků ( rytiny, plány, mapky, kresby atd. )

11

Dále čerpám také z knihy Starokladrubští

vraníci včera a dnes (2004) od Ivety

Holcové. Tato publikace je výsledkem nadšení vraných starokladrubských koní. Přestoţe autorka není hipologickým odborníkem, její píle nahradila počáteční nedostatek specifických informací o historii a současném chovu starokladrubských vraníků ve Slatiňanech. Tato publikace v krátkých statích popisuje vyuţití tohoto českého plemene v minulosti i dnes. Dále ke své práci pouţiji knihu Průvodce po nejkrásnějších městech Čech od Zdeňka Knápka. Budu vyuţívat také internetových zdrojů ( především oficiálních www stránek zámku ), katalogů, turistických novin a letáků.

12

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Historie zámku První písemná zmínka městě Slatiňany je z roku 1294. Ve 14. století zde byla postavena gotická tvrz, která byla zničena ve 2. polovině 15. století za česko- uherských válek, ale o několik let později byla tato tvrz opravena a uţívána jako panské sídlo. ( KNÁPEK, 2002, str. 207 ) Panství koupil Bohuslav Mazanec z Frymburka, který do té doby sídlil na hradě Rabštejnek, a zvolil si Slatiňany za sídlo. Tuto tvrz dal přestavět na renesanční zámek. Pozval si k tomu překvapivě dvorního stavitele Ulrika Aostalliho. Tento stavitel postavil trojkřídlou budovu se sgrafitovou výzdobou, tvořící jádro dnešního zámku. Původní tvrz byla začleněna do západního křídla novostavby. Práce byly ukončeny okolo roku 1594. ( DVOŘÁČEK, 2000, str. 194 ) Nový majitel panství ( od 1575 ), Bohuslav Mazanec z Frymburka, nejvyšší písař Českého království, nebyl původně příliš významnou osobností. Neměl urozený původ, ale jako oddaný úředník vládnoucího habsburského rodu si vydobyl nejdříve erb ( 1556 ) a posléze i vladycký titul, který mu byl potvrzen v roce 1561. Mazanec získal dostatek finančních prostředků během svých sluţeb u dvora získal. Také získal kontakt na nejlepší dvorské umělce. Nemůţeme se proto divit, ţe nechal někdy po roce 1580 přestavět dřívější tvrz ( připomínanou jiţ v roce 1371 ) na zámek dokonce dvorním architektem Ulrikem Aostallim. Podle současných literatury Bohuslav „ kázal tvrz zdejší na větším díle vybourati“. Z toho je patrné, ţe úprava byla dost rozsáhlá a razantní, málo ohleduplná ke starší stavbě. Mazanec ji také do své smrti v roce 1589 nestačil uzavřít, jak vyplívá ze závěti, v níţ svou manţelku nabádal k dokončení stavebního díla. ( VLČEK, 1999, str. 446 – 447 ) Po bělohorských konfiskacích získal Slatiňany Lev Burian Berka z Dubé a statek byl aţ do roku 1660 připojen k Rychemburku. K přestavbě došlo, kdyţ se zámeček dostal v roce 1669 do rukou chrudimského krajského hejtmana, Adama Sigmunda Puckarta z Voděrad. Znovu se na barokní modernizaci zámku pracovalo před rokem 1755 za Jana 13

Adama Auersperka. Za Karla Auersperka došlo v letech 1800 – 1822 k rozsáhlejší klasicistní přestavbě, při níţ byl zámek architektonicky sjednocen. Auersperkové pak slatiňanské sídlo zakrátko opět modernizovali. Přestavba byla v novogotickém stylu ( do roku 1867 proběhly hlavní práce ). Vše bylo podle návrhu architekta Benedikta Škvora a architekta Františka Schmoranze, slatiňanského rodáka. V letech 1950 – 1952 bylo v zámku instalováno hipologické muzeum. ( VLČEK, 1999, str. 446 – 447 ) Stavbu prováděl Oldřich Aostalis, stavitel císaře Rudolfa II. V průběhu 16. století se šlechta přestává spoléhat pouze na výtěţek z renty a začíná sama hospodářsky podnikat. Zikmund Karlík z Neţetic, majitel z konce 16. století, zaloţil pod zámkem mlýn, zřídil vinici, obnovil pivovar a sladovnu a zaloţil nedaleké Kochánovické rybníky. V roce 1710 se stal majitelem Karel Zumsand ze Sandberka, který nelítostně zatěţoval lid robotami, a proto ho císař vsadil na několik let do vězení v Daliborce. ( text pro průvodce, str. 1 ) V roce 1732 koupil Slatiňany Josef František, hrabě Schonfeldu, který dává zámek barokně upravit.

Jeho jediná dcera Marie Kateřina se provdala za Jana Adama

z Auerspergu a v drţení tohoto kníţecího rodu zůstal zámek aţ do 2. světové války. Auerspergové také prováděli poslední přestavby, aţ do podoby, ve které je zámek dnes. V roce 1942 přešlo panství testamentárně na synovce posledního zdejšího Auersperga – doktora Josefa Karla Trauttmansdorffa a v roce 1945 dekretem č. 12 prezidenta dr. Edvarda Beneše do majetku státu. ( text pro průvodce, str. 1 ) Auerspergové byli velkými znalci koní. Zastávali vysoké funkce u císařského dvora mj. také funkci císařského štolby. V roce 1841 stáli u zrodu pardubické honební společnosti a v roce 1875 získal V. Auersperg dokonce druhé místo v druhém ročníku Velké pardubické s koněm Goldstar. Ke konci 19. století nechali v blízkosti zámku vystavět na svou dobu velmi moderní stáje pro honební a dostihové koně a tak vybudovali jedno z nejvýznamnějších středisek pro chov a výcvik překáţkových koní v RakouskuUhersku. Shromáţdili zde mnoho uměleckých i praktických předmětů, které se týkaly koní, takţe poloţili základy ke vzniku dnešního hipologického muzea.

( text pro

průvodce, str. 1 )

14

Navíc Slatiňany leţí v kraji známém chovem koní a tak bylo v roce 1947 rozhodnuto zbudovat v prostorách zámku hipologické muzeum, a to podle programu a návrhu prof. Dr. Františka Bílka. Světově známý zakladatel čs. Zootechniky chtěl muzeem vzdát hold a zároveň dík koni, který člověka provází takřka v celé délce trvání lidské civilizace. Vědecká část muzea byla veřejnosti zpřístupněna v r. 1952, obrazová jiţ v roce 1950. ( text pro průvodce, str. 1 )

2.2 Základní informace

Státní zámek Slatiňany se svými hipologickými sbírkami je národní kulturní památkou a je spravován Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Pardubicích. 1

Adresa: Státní zámek Slatiňany Zámecký park 1 538 21 Slatiňany

2.2.1 Vstupné v roce 2011 I. Hipologická expozice dospělí: 90 Kč ţáci, studenti, ZTP, senioři: 60 Kč organizované skupiny dětí do šesti let: 10 Kč rodinné vstupné (2 dospělí a max 4 děti): 240 Kč 3

15

II. Zámecká expozice dospělí: 100 Kč ţáci, studenti, ZTP, senioři: 70 Kč organizované skupiny dětí do šesti let: 10 Kč rodinné vstupné (2 dospělí a max 4 děti): 270 Kč 3 Cizojazyčný výklad: příplatek 100 % Fotografování v objektu: 100 Kč Video v objektu: 200 Kč 3 2.2.2 Návštěvní doba Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen 4

so, ne, svátky út – ne út – ne út – ne út – ne út – ne so, ne, svátky

10:00 – 16:00 10:00 – 15:00 10:00 – 16:00 10:00 – 17:00 10:00 – 17:00 10:00 – 15:00 10:00 – 15:00

o víkendech do 16:00

o víkendech do 16:00

2.2.3 Prohlídkové okruhy Zámek Slatiňany nabízí dva prohlídkové okruhy: I. Hipologická expozice II. Zámecká expozice Délka prohlídky: kaţdá prohlídka: 50 - 60 minut Počet osob ve skupině: 25 5

16

2.2.4 Služby Státní zámek Slatiňany můţe pronajmout řadu prostorů v zámku či zámecké zahradě. Pronájem podle specifikace akce: zámecká knihovna

1.000,- Kč - 10.000,- Kč (časově a prostorově omezeno)

galerie

500,- Kč – 5.000,- Kč

přednášková místnost

100,- Kč – 1.000,- Kč

pronájem části parku

5.000,- Kč – 20.000,- Kč

Oslavy narozenin, jubileí atd. v galerii nájemné (domluvená cena za osobu) 6

2.3 Město Slatiňany Město Slatiňany naleznete v malebném kraji na úpatí Ţelezných hor 4 km jiţně od okresního města Chrudim. První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku 1294, kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou Chrudimkou stála pouze dřevěná gotická tvrz. Jejím vlastníkem byl zřejmě František za Slatiňan. Na sklonku XVI století koupil panství praţský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek. Následovala řada dalších vlastníků, jako například Jan Sigmund Knobloch, rodina Berků z Dubé , František Adam z Bubna a z Litic, František Josef ze Schőnfeldu, kníţe Jan Adam z Auerspergu a další následníci tohoto rodu. Snad největšího rozkvětu doznala obec v letech, kdy panství vlastnila kníţecí rodina Auerspergů. V této době se postupně z bezvýznamné vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně ţivým místem. Vzniká zde například v roce 1859 cukrovar s rafinérií a kostkárnou, v roce 1877 továrna na umělá hnojiva, parní pila v roce 1901 a v roce 1903 lihovar. 7 V roce 1971 získalo město statut. Městský znak byl Slatiňanům udělen v roce 1996. Ve znaku mají černého koně, který připomíná chov starokladrubského vraníka. Mezi zajímavosti patří miniatura romantického hradu postavená kolem roku 1900. Jmenuje se Kočičí hrádek, který stojí v lese na kraji slatiňanského zámeckého parku. ( MYSLIVEČEK, 2004, str. 34 ) 17

2.3.1 Jak se dostat do Slatiňan Autem: Z Chrudimi směr Ţďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod. Vlakem: ve městě je stanice ČD na trase Pardubice - Havlíčkův Brod Autobusem: z Chrudimi lze vyuţít dvě trasy autobusu - směr Nasavrky Havlíčkův Brod, nebo Chrast, Skuteč 8

2.4. Památky v okolí 2.4.1 Škrovád Místní část Slatiňan, Škrovád leţí na pískovcích druhohorního stáří při řece Chrudimce. Připomíná se v roce 1417 za vladyku ze Škrovádu. Od 18. do poloviny 20. století se v obci a blízkém okolí těţil v řadě lomů pískovec. Dnes jsou dávno opuštěně pískovny cvičnými horolezeckými terény a mnohé jsou zavezeny. Z místního kamene byla zhotovena a postavena na nábřeţí řeky Chrudimky socha sv. Jana Nepomuckého. 9 Jiţně od obce je opuková stráň přírodní památka "Hrobka". Jiţní svah zde dal vzniknout teplomilnému společenstvu rostlin, botanické rezervaci suchomilně květeny. Západně od obce je kopec Hurá s vrcholem ve výšce 391 metrů. V dnešní době jsou ve svazích vyznačené rekreační sportovní trasy a pořádají se zde různě sportovní akce. 9 Část katastrálního území obce se dotýká chráněné krajinné oblasti Ţelezně hory. Levobřeţní část obce od řeky Chrudimky je součástí památkové zóny Slatiňansko Slavicko. Uprostřed obce je postaven památník obětem první a druhé světově války. 9

18

2.4.2 Kunčí První zmínka o místní části Slatiňan Kunčí pochází z roku 1512, jako o "Kunšově dvoře". Obec leţí v rovinaté krajině a je obklopena zemědělskou půdou a lesy. V obci jsou dva rybníky Mazánek a Návesní, které se těší hojnému rybolovu. Do katastru obce spadá i oblast Borek, která se rozkládá u řeky Chrudimky a kudy vede Vlastivědná stezka krajem Chrudimky.

9

Na návsi stojí pomník obětem l. světově války a zvonička. Ve vzdálenosti 1 km od obce se nachází starý evangelický hřbitov, na který se jiţ však nepohřbívá. 9 2.4.3 Trpišov Místní část Slatiňan, Trpišov se připomíná poprvé v roce 1371, kdy část vsi patřila jako příslušenství Slatiňan Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Druhá část vsi s tvrzí a dvorem patřila v roce 1416 jako odumrt' po Markétě, dceři Jana Kabáta z Trpišova, králi Václavovi IV. a ten ji podstoupil jako panství vyšehradské kapituly Janovi z Němčíc. V průběhu 15. století došlo k připojení Trpišova ke Slatiňanům. 9 2.4.4 Kočičí hrádek Místní část Slatiňan, Trpišov se připomíná poprvé v roce 1371, kdy část vsi patřila jako příslušenství Slatiňan Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Druhá část vsi s tvrzí a dvorem patřila v roce 1416 jako odumrt' po Markétě, dceři Jana Kabáta z Trpišova, králi Václavovi IV. a ten ji podstoupil jako panství vyšehradské kapituly Janovi z Němčíc. V průběhu 15. století došlo k připojení Trpišova ke Slatiňanům. 9

19

2.4.5 Kam na výlet Pokud se z podzámčí vydáte po pravém břehu proti proudu řeky, projdete kolem sportovního areálu do městské části Škrovád a dále pak do lesa s pískovcovými skalami, které jsou vyuţívány pro sportovní lezení. Kolem zahrádkářské kolonie dojdete k rybníčku a komplexu Mlýny Skály. Kdyţ se vydáte dále, dojdete do obce Svídnice. Tam se vydejte do Trpišova, ze kterého je jen kousek do obory Slavice. Jestli Vám bude přát štěstí, uvidíte v ní muflony a na pastvinách pak i hřebečky kladrubských vraníků. 9

2.5 Současný stav zámku

V současné době se zámek potýká se značnými problémy. Jedním z hlavních problémů je nízká návštěvnost zámku. To je také hlavní důvod, proč památkáři uvaţují o přestěhování v Evropě jedinečné expozice. Památkáři uvaţují o tom, ţe tuto krásnou hipologickou expozici zruší a přestěhují. “Kam? Horkým adeptem je Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, který čeká rozsáhlá modernizace. Vedení Pardubického kraje se ale obává, aby muzeum nebylo přestěhováno někam úplně jinam, mimo území regionu.“ 10 „Národní památkový ústav uvaţuje o omezení či vymístění hipologického muzea ze Slatiňan. Záměrem je, aby zde vznikly moderní, spíše umělecky zaměřené a pro turisty tedy atraktivnější expozice. Zatímco ve Svojanově či v Nových Hradech počet turistů stoupá, na státním zámku ve Slatiňanech je jejich počet velmi nízký. Odborná část expozic by se proto mohla přesunout právě do Kladrub,“ řekl hejtman Radko Martínek. 10 „Muzeum ve Slatiňanech má být podle záměru přebudováno tak, aby mělo bliţší vztah k samotnému městu a k umění. Odborná hipologická část by se přemístila do Kladrub,“ dodala krajská radní pro kulturu Jana Pernicová. 10

20

Dle mého názoru je hipologická expozice velmi zajímavá a jedinečná pro návštěvníky zámku. Je to vlastně jedna z dominant na zámku a byla by opravdu velká škoda, kdyby byla tato expozice přemístěna nebo zrušena.

2.5.1 Části expozic V současnosti je zámek rozdělen do několika částí. První je vědecká část, kde můţe návštěvník vidět pravěký vývoj koně, embrya, nebo chrup koní ve vitrínách. V další části se nachází kůň v umění, kde můţeme vidět koně v různých situacích. Hospodářské zázemí zámku je další zajímavou částí zámku. Zde je popsána kuchyně, umyvárna a další historický interiér.

2.5.1.2 Pravěký vývoj – paleontologie ( vědecká část ) Ve vitríně se nachází eohippus ventricolus ţijící před 50 – 60 mil. let, rekonstrukce ve skutečné velikosti. Ţil v mokrém třetihorním pralese Severní Ameriky. Aby se nebořil, našlapoval vpředu na 4 prsty, pátý měl zdviţený, vzadu na 3 prsty, po stranách má pahýlky. V následujícím období dochází k postupnému ochlazování, vysoušení půd, pralesy ustupují do přímořských níţin a údolí velkých řek, přibývá pevné půdy a stepí i rychlonohých šelem. Měnícím se ţivotním podmínkám se musí přizpůsobit i předek koně. Vyšší rychlosti dosahuje postupným nadzvedáváním nejspodnější části nohy, čímţ se postupně přenáší váha těla na nejdelší, prostřední prst. Ostatní prsty, které se jiţ země nedotýkají, zakrňují a postupně mizí. ( text pro průvodce, str. 1, 2 ) Začátkem čtvrtohor se člověk setkal jiţ s hotovou jednoprstou formou koně. Nejdříve lovil koně pro maso, kosti, šlachy a kůţi a teprve později ho učinil zvířetem domácím. První setkání zachytil v kresbách a rytinách v jeskyních. Podle zobrazení a zvláště pak podle koster se předci dnešních koní dají rozdělit do čtyř skupin. ( text pro průvodce, str. 2 )

21

Všechny čtyři formy divokých koní se zachovaly v Evropě aţ do dob historických , mizely však s postupující lidskou civilizací. Jen jediná se dochovala v těţko přístupných stepních končinách v Asii na pokraji pouště Gobi. Kirzigové nazývají toho to koně „kertakem“. Prvně na něho upozornil v 60 letech 19. století ruský cestovatel Palas, ale podrobněji ho popsal a jeho vydělanou kůţi do Petrohradu přivezl v roce 1880 generál a cestovatel Nikolaj Michajlevič Przewalskij. Jemu ke cti ho nazval ruský akademik Poljakov „Equus Przewalskii“. Ve vitrinách je hřebec v letním rouše, klisna v zimním rouše a hříbě. V roce 1921 koupil Prof. Bílek pro VŠZ v Praze čtyřletého hřebce Aliho a v roce 1923 tříletou klisnu Minku, v roce 1932, pak byli předáni i s potomky do praţské ZOO. Praţská ZOO byla velice úspěšná v jejich chovu a byla proto pověřena i vedením světové plemenné knihy těchto koní. Nad a kolem vitrín jsou kopie kreseb a rytin pravěkých lovců z pyrenejských jeskyní ve Španělsku a ve Francii. Z naleziště Dalji ve Slavonii rovněţ pochází část lebky pratura umístěné na vitrínách s rodinou koní Převalského. ( text pro průvodce, str. 2 ) Dále se zde nachází pratur – předek dnešního skotu domácího. Hned vedle je umístěna vycpanina hlavy hřebce Převalského, Simona, který ţil krátkou dobu ve Slatiňanech. Také zde můţeme vidět olejomalby akademické malířky Milady Zbíralové – „Lev šavlozubý u napajedla“ a „Eohippus v baţinatém třetihorním pralese“. ( text pro průvodce, str. 2 )

2.5.1.3 Embrya Ve vitríně zprava doleva je chrupavčitá kostra dvouměsíčního embrya skotu, dva a půl měsíčního embrya koně, ( velmi precizní práce českého preparátora Friče, za kterou obdrţel zlatou medaili na světové výstavě v Bruselu ), tři a půl měsíční embrya zebry, čtyři a půl měsíční embrya koně a levá zadní noha embrya. Klisna nosí plod 11 měsíců a 1 týden, oslice a zebra o měsíc déle. ( text pro průvodce, str. 2 ) Dále se zde nachází tabulka k určování stáří koně podle obrušování chrupu , jak ji vypracoval prof. Pešina z Kostelce nad Orlicí. Vedle vývoj stoliček od eohippa ventricola aţ po dnešní koně a změna jejich struktury při přechodu ze šťavnaté stravy na

22

suchou. Ve spodní části vitríny je plod v lůţku, sluchový orgán koně a tentýţ 10x zvětšený. ( text pro průvodce, str. 2 ) Návštěvníci zámku zde mohou také vidět originály kamenů z tlustého střeva koně, nejtěţší váţí asi 5 kg. Také portrét Františka Josefa hraběte Schonfelda, jehoţ dceru Marii Kateřinu si vzal za ţenu Jan Adam z Auerspergu a tím přešlo slatiňanské panství k rodu Auerspergů. ( text pro průvodce, str. 2 )

2.5.1.4 Chrup Ve vitríně se nachází jednotlivé ukázky vývoje koňského chrupu od tříměsíčního hříběte po dvacetiletého koně. Klisna má zpravidla 36 zubů, hřebec o 4 špičáky více, tedy 40 zubů. Obrazy: Jan Adam kníţe Auersperg a naproti jeho matka Marie Dominika Auerspergová roz. Lichtensteinová. Nahoře se nachází Vincent kníţe Auersperg. ( text pro průvodce, str. 3 ) 2.5.1.5 Hudební salon Redukce prstů: černou barvou je zde předvedeno, který prst u lidí, psa, vepře a skotu odpovídá jedinému prstu koně, na který našlapuje. Mezi okny se nachází barevná pánev klisny a krávy. Názorně ukazuje, proč klisna rodí lehčeji neţ kráva. Najdeme zde také vady a nemoci nohou ( průřez zdravým a nemocným kopytem, slintavka a kulhavka u skotu atd. ). Na zdi je umístěn obraz od Františka Mullera Chrudimský koňský trh. Tento obraz byl zapůjčen Okresním muzeem Chrudim. Ve středověku se v Chrudimi konaly, vedle jihočeských Netolic, nejvýznamnější koňské trhy v Čechách. Dále se u vchodu do vedlejší místnosti jsou obrázky tří zakladatelů anglického plnokrevníka – Byerley Turc, Darley Arabian a Godoplhin Barb. ( text pro průvodce, str. 3 )

2.5.1.6 Kůň v umě ní Velký reliéf je část Panathenajského průvodu, který zdobil Partheón na Akropo li v Athénách. Je dílem slavného řeckého sochaře 5. století př.n.l. Feidia a jeho dílny. 23

Vlevo je v miniatuře celý Panathenajský průvod, který v letech 1819 – 1820 zhotovil Angličan Henning. U okna se nachází hlavička koně bohyně Luny Selény. ( text pro průvodce, str. 4 )

Saletek I. Kůň svojí krásou a inteligencí inspiroval řadu umělců, proto je po člověku nejčastějším motivem ve výtvarném umění. Nade dveřmi se nachází olejomalba od Lelievského z roku 1942 „Hlavy anglických polokrevníků“. Nad stolkem je prosba koně: „Do kopce neštvi mne a z kopce nehoň mne, na rovině mě proţeň a ve stáji mě vzpoměň“. Nad touto prosbou je olejomalba od Beno Adama ze známé malířské rodiny Adamů z Mnichova. ( text pro průvodce, str. 4 )

Saletek II. Uprostřed je plastika Josefa Václava Myslbeka – hřebec Ardo II. Je to jeden z modelů, které vytvořil autor při práci na naší nejvýznamnější plastice s koňskou tematikou, která je symbolem Václavského náměstí. ( text pro průvodce, str. 4 ) 2.5.1.7 Schodiště do 1. poschodí Upotřebení koně v zemědělství v 50. letech minulého století. Dále ţánry: anglická kovárna od Carlo Verneta, dále francouzská kovárna od téhoţ autora. Rozdíl mezi kovárnami je takový, ţe v anglické kovárně si kovář kove koně sám a ve francouzské má pomocníka, který drţí nohu koně. Obdélníkový obraz v kříţovém rámu je reprodukce obrazu slavné francouzské malířky Rosy Bonheur „Vedení peršeronů na trh do

Paříţe“.

Peršeron

je

jedno

z nejvýznamnějších

francouzských

plemen

chladnokrevných koní, které se dodnes chová v černé a bílé barvě. Dříve se pouţívali převáţně v paříţské kolejové dopravě. ( text pro průvodce ) 2.5.1.8 Schodiště do 2. poschodí Na Rugendasových rytinách ze začátku 18. století je předvedeno cvičení španělské vysoké jezdecké školy a následné vyuţití jednotlivých cviků v bojových šarvátkách, protoţe původní účel této školy byl bojový. ( text pro průvodce, str. 4 )

24

2.5.1.9 Balkon Zde je sbírka Ridingerových kolorovaných rytin, které ukazují jednotlivé figury vysoké školy jezdecké. Španělská se ji říká proto, ţe se jezdila na koních španělského typu. Nejstarší a nejlepší škola byla v Neapoli, zaloţil ji v roce 1532 Frederico Grisso. Škola se jezdila na hřebcích. Výcvik trval 5 – 6 let a pouze ten kůň, který se osvědčil, byl pouţíván do chovu. Dodnes se tato španělská jezdecká škola jezdí na potomcích koní španělských – na lipicánech, a to ve Vídni, ve škole zaloţené v roce 1572, na tamní jízdárně vybudované v roce 1735 v době panování císaře Karla VI., velkého znalce koní a lovu. ( text pro průvodce, str. 4 ) 2.5.1.10 Jídelna Stůl je rozkládací pro 24 osob. Lustr pochází ze sklárny na ostrově Muráno vedle Benátek. Velký obraz zde není původní, rodina Auerspergů zde měla gobelíny. Obraz začal malovat v roce 1701 F.F. Hamilton a dokončil ho o 51 let později neznámý dvorní malíř. ( text pro průvodce, str. 5 )

2.5.1.11 Knihovna Vlastní knihovnu zhotovil řezbář ze Slatiňan František Jirouš a obsahuje dnes zhruba tři a půl tisíce svazků hipologické literatury. Na knihovně jsou poloţeny popelníky a těţítka, které byly z koňských kopyt. ( text pro průvodce, str. 5 ) 2.5.1.12 Černý salon Na velké olejomalbě je vévoda frýdlanský Albrecht z Valdštejna. Byl nejen známým vojevůdcem, ale i hipologem. V roce 1622 zaloţil ve Smrkovické oboře u Ostroměře hřebčín, který kvalitou koní předčil i hřebčín císařský. Císařský hřebčín zaloţil v roce 1579 císař Rudolf II. v Kladrubech nad Labem pro chov „starošpanělských“ koní. Dále se zde nachází kopie prvního a posledního listu zakládacího dekretu kladrubského hřebčína s podpisem císaře. ( text pro průvodce, str. 5 )

25

2.5.1.13 Věž – pracovna Věţ je zařízena jako pracovna. Na stěnách jsou Ridingerovy rytiny znázorňující vyuţití koně při dobových slavnostech a lovech, dále zvěř a stopy zvěře. Mezi okny je plastika od Meneho. Na kamnech je plastika od Simeringa Otto von Bismarck. Paroţí je z nedaleké Slavické obory. ( text pro průvodce, str. 5 ) 2.5.1.14 Růžový salon Tento salon byl v letech 1996 aţ 1997 restaurován praţskými restaurátory do původní podoby podle sond nalezených pod zelenými linkami a barevnými květinovými vzory. Celkové náklady na restaurování tj. především zlacení českým lístkovým zlatem, činili více jak půl milionu Kč. Obrazy od Hamiltonů představují různé typy starošpanělských koní. Malířská rodina Hamiltonů pochází ze Skotska, Georg Hamilton byl dvorním malířem císaře Karla VI. ( text pro průvodce, str. 5 ) 2.5.1.15 Zelený salon Dva velké obrazy představují portréty starošpanělských koní, jeţ jsou předky našeho českého koně starokladrubského a také lipicána. Jsou to kopie, které maloval František Plischke z Liberce, originály zhotovil Španěl Diego Velasquez. Hnědák s Filipem IV. A přední část jezdeckého portrétu Isabely Burbounské. Mezi okny jsou obrazy od Ludvíka Vacátka a nade dveřmi se nacházejí obrazy od Františka Plischkeho – starokladrubský bělouš Generalissimus XXIII. a vraník Sacramoso XXVII. Starokladrubský

kůň

představuje plemeno italsko-španělské a chová se u nás jiţ přes 400 let. Je to náš nejtěţší teplokrevník s typickým klabonosem ( vypouklou nosní a čelní kostí ) a s vysokou akcí předních končetin. Původně byl tento kůň chován v různých barvách, ale od poloviny 18. století je chován pouze v barvě bílé a vrané. Nejblíţe příbuzné plemeno koní starokladrubského je licipán, který má v sobě více arabské krve. ( text pro průvodce, str. 6 ) 2.5.1.16 Modrý salon V této místnosti se nacházejí další dvě olejomalby od Hermanna Kaufmanna: obraz „Svatba v Norsku“ a obraz „Holandská scenérie v dešti“. Nad ním holandský malíř

26

Verschuure „Postillion“. Mezi okny vpravo dole obraz ve zlaceném rámu „Vyjíţďka na saních“ od Otto Waltera, vedle akvarel od Františka Alta. ( text pro průvodce, str. 6 ) 2.5.1.17 Dětský pokoj I. Zde mohou návštěvníci zámku vidět dámské sedlo, určené pro karusel. Ohlávka je kopií orientálního vzoru. Dále je tu pak pánské sedlo. Ohlávka, náprsní řemen a podocasník jsou z doby Víděňského kongresu ( 1814 – 1815 ). ( text pro průvodce, str. 6 ) 2.5.1.18 Dětský pokoj II. Zde je obraz od Františka Plischkeho „Návrat pustou španělskou kra jinou v podvečer“. Dále jsou zde obrazy od různých zámeckých malířů koní. ( text pro průvodce, str. 6 )

2.5.2 Zajímavosti v okolí zámku K zámku přiléhá 16 ha velký přírodně krajinářský park. V blízkosti tzv. dětské hospodářství ( jedna obytná a tři srubové hospodářské budovy ), kde si hrávaly děti majitele zámku, západně od zámku stojí hřebčín, kde se chová starokladrubský vraník. ( text pro průvodce, 2011, str. 9 ) V roce 1951 byla v zámeckém parku ve Slatiňanech instalována bronzová socha koně od profesora Bohumila Kafky, která byla předlohou pro koně největší bronzové jezdecké sochy v Evropě – sochy Jana Ţiţky na koni na praţském Vítkově. Modelem pro koně byl Slezský norik jménem Albín Theseus. 11 Všechny budovy, které patří k hřebčínu, byly postaveny v 19. století podle anglického vzoru. Asi 20 minut od zámku v lese je Kočičí hrádek, který milují především děti. Já jsem tam jako malá s rodiči chodila na výlety a mám na toto místo moc hezké vzpomínky. Kousek odtud je návrší Jaroslava Vrchlického, kde je na skalním výběţku umístěna pamětní deska s reliéfem Jaroslava Vrchlického od sochaře Španiela. ( text pro průvodce, 2011, str. 9 ) Za zmínku stojí také slavný seriál Dobrá voda, který se zde natáčel v roce 1982. Autorem tohoto seriálu je Jiří Hubač a reţisér František Filip. Seriál je z dostihového 27

prostředí a vypráví o rozdílných charakterech dostihových jezdců. Hlavní myšlenkou příběhu je záchrana chovu dostihových koní.

2.5.3. Hospodářské záze mí zámku Nejobdivovanější částí hospodářského zázemí je stará zámecká kuchyně. Tvoří jeden celek se vstupním prostorem a malou místností kuchařky, kde je ukázka dnes jiţ historických vah. Kuchyň přestala slouţit svému účelu v květnu roku 1945 a od té doby byla skladištěm. Tyto místnosti byly opravovány v zimě 1999 aţ 2000 a záměrem projektu bylo uvést místnosti do podoby zhruba před sto lety. Podlaha byla zachována i kdyţ jiţ původní vlastníci ji měli na několika místech opravovanou a nesourodou.. Zajímavostí u podlahy je, ţe kolem kamen, kde mohl stříkat omastek a voda, byla keramická, zatímco ostatní část je z leštěné opuky. Dřevěné obloţení bylo očištěno a pouze silně poškozené části byly nahrazeny novým dřevem a nově fládrovány. Rozdíl je patrný a je dán nejen moţnostmi nových materiálů, zručností současných řemeslníků, ale také z důvodu odlišení původního od současného. ( text pro průvodce, 2011, str. 10 ) Do velkých kamen je přikládáno pouze malými dvířky a topilo se suchým dřevem, které se před pouţitím ukládalo do otvorů zakrytých posuvnými dvířky. Součástí kamen byly trouby, udírna a kamnovec. V udírně se věšelo maso na hřídeli, která se otáčela na základě pohybu odvozeného z otáčení lopatek pomocí teplého vzduchu, který stoupal v komínovém tělese. Nad kamny jsou umístěna ještě jedna dvířka vedouc í do komína, kde se mohlo doudit maso. ( text pro průvodce, 2011, str. 10 ) Původní kamnovec je vloţená měděná nádoba na 74 litrů s kohoutkem na vypouštění. Dnes je do původního kamnovce vloţena nová nerezová nádoba na 14 litrů. Původní vybavení zámecké kuchyně se v zámku ve Slatiňanech nedochovalo a tak je zde vystaveno pouze některé vybavení a keramika. Nové jsou tu ţidle speciálně vyrobené pro moţnost podání příleţitostného občerstvení pro předem objednané skupiny. ( text pro průvodce, 2011, str. 10 ) 28

Intimní prostředí zámecké galerie a zámecké kuchyně nabízí pořádání pracovních a společenských akcí. ( text pro průvodce, 2011, str. 10 ) Další prostory se upravovaly v zimě 2001 a jejich doplnění bude ještě pokračovat obohacením o další předměty, tvořící soubor provozu historického sídla. V umývárně jsou baterie nad mycími dřezy z meziválečného období, ale i odpad, který se nachází v rohu má svůj původ před více jak 100 lety. Kamna slouţila pro rychlou přípravu jídla pro jednoho či jen několik lidí a jsou také opatřena kamnovcem , ze kterého se ohřátá voda musela nabírat

naběračkou. Pod touto provozní místností

je umístěn nový

sklípek, kde bylo uloţeno uhlí. Při prohlídce sklípku překvapí sloţitost přestaveb zámku patrná různými kresbami a opěrnými zdmi. ( text pro průvodce, 2011, str. 10 ) Kotelna je z přelomu dvacátých a třicátých let 19. století, ale udivuje svojí jednoduchostí a účelností myslet i na budoucí rozšíření s místem pro umístění třetího kotle. Uhlí či koks se vozil ze skladu paliv anglickým dvorkem pomocí japonky s výsypným otvorem. Návštěvníci zámku mohou nahlédnout také do zámeckého sklepení, na jehoţ konci je zajímavá lednice. ( text pro průvodce, 2011, str. 10 ) 2.5.4 Starokladrubský vraník Hřebčín Slatiňany je odšpěpným závodem Národ ního hřebčína v Kladrubech nad Labem, státního podniku, a kde je soustředěno hlavní chovné jádro celé populace starokladrubského vraníka jiţ přes 50 let. Hřebčín se nachází v sousedství státního zámku, který je oázou milovníků koní, neboť zde sídlí jiţ zmiňované hipologické muzeum. 3, 5 roční starokladrubáci jsou převezeni buď do výcvikových stájí v Heřmanově Městci a nebo do Slatiňan. Zde jsou všichni mladí koně podrobeni jedenáctiměsíčnímu výcviku pod sedlem i v zápřeţi, který je ukončen dvoudenními výkonostními zkouškami před odbornou komisí.

29

K nejčastěji nakupujícím klientům ve Slatiňanech patří zahraniční kupci. Ti hledají pro své rodiny všestranného koně pro volný čas, coţ tyto koně splňují. Navíc jsou tyto koně dobrého charakteru, odolní vůči nemocem, otuţilí a vytrvalí. ( HOLCOVÁ, 2004, str. 6, 14, 15 )

2.5.5 Kladruby nad Labe m Kladruby nad Labem patří k nejstarším a největším hřebčínům na světě. Historie chovu místních koní začala v r. 1552. Starokladrubský kůň je geneticky jedinečným plemenem, které je v Kladrubech na Labem chováno více neţ 400 let. Tento kůň patří k takzvaným barokním rasám. Současná populace starokladrubských koní v České republice čítá kolem 700 koní. Stádo asi 500 běloušů je chováno v mateřském hřebčíně v Kladrubech, vraníci jsou ve Slatiňanech, které patří ke Kladrubům. ( NOVÁKOVÁ,2003, str. 96 ) Na základě španělsko- neapolských předků bylo vyšlechtěno starokladrubské plemeno. Hřebčín je dvorním dodavatelem ceremoniálních spřeţení Dánské koruny, spřeţení kladrubských běloušů vezlo dánskou královnu Margrethe II. Při oslavách 25. výročí jejího nástupu na trůn. ( NOVÁKOVÁ,2003, str. 95 ) 2.5.6 Současné akce na zámku Zámecký nadační fond pořádá v zámecké knihovně v průběhu celého roku koncerty váţné hudby a velice zajímavé výstavy, které se konají ve výstavních prostorách přímo na zámku. Zámek ve Slatiňanech je vskutku velký, a tak se Národní památkový ústav rozhodl představit zámek i z jeho doposud skryté stránky. Pro první polovinu roku 2011 je na pořadu otevření zámecké trasy, která bude vyprávět více o historii a přínosu Auerspergů pro Slatiňany a celé okolí. Zároveň je pro návštěvníky připravována akce s názvem „ Zámek plný kvilií“, kdy zámecká budova oţije barvami desítek oblíbených květin. A nejen

hipologickou

veřejnost

jistě

zaujmou

postroje

restaurovaného

Trauttmansdorfského čtyřspřeţí. ( Turistické noviny oblasti Chrudimsko-Hlinecko, zima/jaro 2011 ) 30

Dále se na zámku v současné době pořádají svatby, které mají v těchto místech velký ohlas. Ke konání svatebních obřadů zámek nabízí několik míst v celém zámeckém areálu. Je to například zámecká knihovna, nádvoří zámku, u červeného buku nebo v přístavišti u jezírka. Částka za pronájem činí 4500 Kč (focení v areálu zámku je zahrnuto v této sumě). Pokud mají novomanţelé sňatek jinde a chtějí se třeba jen vyfotit v zámeckých interiérech, pak je poplatek ve výši 500 Kč. 6

31

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Seznámení s obsahem dotazníku

V této části své bakalářské práce jsem prováděla terénní šetření formou krátké ho a stručného dotazníku obyvatel města Slatiňany a obyvatel města Chrudim. Sběr dat probíhal ústní formou. Já jsem byla tazatel, turisté odpovídali a já si zapisovala odpovědi. V dotazníku bylo moţné odpovědět z různých variant. Ve Slatiňanech jsem obvykle oslovila lidi přímo v okolí zámku nebo v centru města. V Chrudimi jsem se procházela po náměstí a oslovila kolemjdoucí. Dále jsem vyuţila moderní technologie a dotazníky jsem rozesílala pomocí e- mailu, facebook nebo icq. Vţdy jsem se zdvořile zeptala, zda mi dotyčný věnuje alespoň pět minut svého času na pár stručných otázek v dotazníku. Oslovené lidi jsem upozornila, ţe dotazník je anonymní. Všechny odpovědi jsem si zapisovala do připravených dotazníků nebo mi byly zaslány vyplněné na e- mail. Dotazovaní byli rovnoměrně zastoupeni v pěti věkových kategoriích (do 18 let, 19 – 35, 36 – 50, 51 – 66, nad 66 ). Lidé byli většinou ochotní věnovat mi pár minut svého času. Setkala jsem se ovšem také s negativními reakcemi, přičemţ někteří lidé byli velmi neochotní, někteří se domnívali, ţe něco nabízím nebo prodávám. Myslím si, ţe v současné době, kdy po ulici chodí spousta obchodních zástupců např. mobilních operátorů, není tak jednoduché oslovit lidi s prosbou o vyplnění dotazníku. Lidé si hned myslí, ţe jim budu nabízet nějaké smlouvy či produkty a velmi je to obtěţuje. I přesto jsem se velmi snaţila lidi svým dotazníkem oslovit a někteří projevili vstřícnost a ochotu.

Dotazování probíhalo

v odpoledních hodinách, kdy je ve městě více lidí.

32

3.2 Vyhodnocení jednotlivých otázek 3.2.1. 1. Navštívil/a jste někdy zámek ve Slatiňanech?

35%

ano ne

65%

Graf č.1 Navštívila jste někdy zámek ve Slatiňanech? Typ odpovědi

Počet respondentů

a) ano

84

b) ne

46 Tabulka č. 1 Navštívil/a jste někdy zámek ve Slatiňanech?

Jak můţeme vidět, většina dotazovaných zámek navštívila. Zámek navštívilo 65 % dotazovaných a 35 % zámek ještě nenavštívilo. Z tohoto výzkumu tedy vyplívá, ţe návštěvnost zámku převaţuje. Bohuţel se mi ze zámku nepodařilo získat statistiky návštěvnosti, protoţe jsou to soukromé údaje zámku. Z dostupných zdrojů a z rozhovoru s paní kastelánkou však vím, ţe návštěvnost objektu kaţdoročně klesá. Nejvíce respondentů, kteří zámek nikdy nenavštívili, byla věková skupina do 18 let. Dávají přednost jinému kulturníku vyţití ( např. festivaly, koncerty apod. )

33

3.2.2 2. Jak často navštěvujete zámek?

4% 23%

35%

poprvé podruhé potřetí vícekrát

38%

Graf č. 2 Jak často navštěvujete zámek?

Typ odpovědi

Počet respondentů

a) poprvé

29

b) podruhé

31

c) potřetí

19

d) jiné

3 Tabulka č. 2 Jak často navštěvujete zámek?

Z grafu můţeme vidět, ţe poprvé zámek navštívilo 35 % respondentů. Podruhé zámek navštívilo více dotazovaných, tedy 38%. Dále pak 23 % lidí navštívilo zámek potřetí a pouhé 4% vícekrát. Důvodem pro častější návštěvu byly hlavně akce pořádané na zámku. Především koncerty váţné hudby jsou velmi oblíbené. Místní obyvatelé pak zajišťují fakt, ţe zámek je navštěvován po celou sezónu.

34

3.2.3 3. Co Vás motivovalo k návštěvě zámku?

6% 2%

17%

10%

tištěné informace doporučení od přátel turistické infocentrum media

65%

jiný

Graf č. 3 Co Vás motivovalo k návštěvě zámku?

Typ odpovědi

Počet respondentů

a) tištěné informace

14

b) doporučení od přátel

55

c) turistické infocentrum

8

d) media

2

e) jiný

5

Tabulka č. 3 Co Vás motivovalo k návštěvě zámku

Jak si můţeme všimnout, jednoznačně převládá odpověď b) . Většina respondentů dává přednost doporučení od známých, protoţe jim mohou věřit a známí se s nimi mohou podělit o své kulturní záţitky. Dále celých 17% motivovaly k návštěvě zámku tištěné informace ve formě letáků nebo katalogů. Dále pak 10% respondentů navštívilo turistické informační centrum. Pouhé 2% dotazovaných se o zámku dozvěděli z médií, zpravidla v novinách. 6% dotazovaných se o zámku dozvědělo jiným způsobem.

35

3.2.4 4. Vybe rte návštěvní okruh, který Vás nejvíce zaujal.

45%

Hipologická expozice 55%

Zámecká expozice

Graf č. 4 Vyberte návštěvní okruh, který Vás nejvíce zaujal.

Typ odpovědi

Počet respondentů

a) Hipologická expozice

46

b) Zámecká expozice

38

Tabulka č.4 Vyberte návštěvní okruh, který Vás nejvíce zaujal.

U této otázky jsou, k mému překvapení, odpovědi téměř vyrovnané. Avšak 55 % dotazovaných zaujala ojedinělá hipologická expozice. Tato expozice seznamuje návštěvníky s evolucí a historií koní, jejich anatomií, chovem a vyuţitím ve společnosti. Hipologická sbírka také představuje vyuţití koní ve vojenství, dopravě nebo při honech či dostizích. Coţ je pro návštěvníky, dle mého názoru, velmi zajímavé. 45% respondentů pak zaujala zámecká expozice, která je neméně zajímavá.

36

3.2.5 5. Zúčastnil/a jste se někdy akce pořádané v zámeckých prostorách?

37% ano ne 63%

Graf. č. 5 Zúčastnil/a jste se někdy akce pořádané v zámeckých prostorách ?

Typ odpovědi

Počet respondentů

a) ano

53

b) ne

31 Tabulka. č. 8 Zúčastnil/a jste se někdy akce pořádané v zámeckých prostorách

Zde převaţuje jednoznačně převaţuje odpověď ano. Akce, pořádané na zámku se zúčastnilo celých 63% respondentů. 37% dotazovaných pak odpovědělo záporně.

37

3.2.6 6. Z pořádaných akcí mě ne jvíce bavili.

6%

svatba na zámku

42%

koncerty

52%

procházka po zámeckém parkus průvodcem

Graf č. 6 Z pořádaných akcí mě nejvíce bavili

Typ odpovědi

Počet respondentů

a) svatba na zámku

3

b) koncerty

28

c) procházka po zámeckém parku s průvodcem

22

Tabulka č. 6 Z pořádaných akcí mě nejvíce bavili

Z navštívených akcí celých 52 % dotazovaných zaujali koncerty na zámku. Jedná se o koncerty klasické váţné hudby, kde také vystupují houslisté apod. Tyto koncerty se pořádají v zámecké knihovně. Pro 42% byla zajímavá procházka po zámeckém parku s průvodcem. Dále se 6% respondentů zúčastnila svatby. Svatby jsou na zámku velmi oblíbené a v současnosti jsou hlavním zdrojem příjmů.

38

3.2.7 7. Měl/a byste záje m o zábavný program věnovaný dětem?

11%

ano ne

89%

Graf č. 7 Měl/a byste zájem o zábavný program věnovaný dětem?

Typ odpovědi

Počet respondentů

a) ano

72

b) ne

12

Tabulka č. 7 Měl/a byste zájem o zábavný program věnovaný dětem?

Jak můţeme vidět, téměř většina dotazovaných odpověděla kladně. Nápad se jim většinou líbil. Někteří respondenti mi říkali, ţe by tento program mohl také zvýšit návštěvnost zámku. Zejména by zámek mohly více navštěvovat rodiny s dětmi. Setkala jsem se také s názorem, ţe by tento program obohatil prostředí zámku a návštěvníkům ( zejména těm menším ) by ještě více zpříjemnil pobyt na zámku.

39

3.2.8 8. Pohlaví respondenta

41%

žena muž

59%

Graf č. 8 Pohlaví respondentů Typ odpovědi

Počet respondentů

a) ţena

53

b) muţ

77 Tabulka č. 8 Pohlaví respondentů

3.2.9

9. Věková skupina respondentů

13%

0%

13% do 18 let 17%

19 - 35 let 36 - 50 51 - 66 nad 66

57%

Graf č. 9 Věková skupina respondentů

40

Typ odpovědi

Počet respondentů

a) do 18 let

26

b) 19 – 35 let

29

c) 36 – 50 let

26

d) 51 - 66

26

e) nad 66

23

Tabulka č. 9 Věková skupina respondentů

Jak můţeme vidět jak v grafu, tak v tabulce, počet dotazovaných byl téměř rovnoměrně rozprostřen do jednotlivých věkových kategorií. Nejvíce respondentů bylo ve věku 19 – 35 let.

3.2.10 10. Bydliště respondentů

2% 3% 20% Pardubický kraj Královéhradecký kraj Vysočina Středočeský kraj 75%

Graf č. 10 Bydliště respondentů

41

Typ odpovědi

Počet respondentů

Pardubický kraj

98

Královéhradecký kraj

26

Vysočina

4

Středočeský kraj

2

Tabulka č. 10 Bydliště respondentů

Zde je patrné, ţe nejvíce dotazovaných pochází z Pardubického kraje, tedy kraje, ve kterém se nachází také zámek Slatiňany. Dále pak Královéhradecký kraj, přičemţ mnoho dotazovaných bylo na návštěvě u příbuzných. Velmi malé zastoupení má pak Vysočina a Středočeský kraj.

42

3.3 Závěr výzkumu

Cílem výzkumu bylo zjistit jaká je návštěvnost zámku, jak často lidé zámek navštěvují nebo jakou měli motivaci k navštívení této kulturní památky. Dále jsem touto cestou chtěla zjistit, jaké návštěvní okruhy lidé upřednostňují a jakých zámeckých akcí se zúčastnili. Dotazovaných bylo celkem 130 z toho zámek navštívila většina – tedy 84 lidí. Z tohoto výzkumu se ovšem nedá určit, jaký má zámek přesnou návštěvnost. Dle dostupných informací od paní kastelánky jsem se však dozvěděla, ţe návštěvnost zámku je velice nízká. Dle mého názoru je hlavním důvodem vysoké vstupné a nedostatečná reklama. To vyplívá také z mého průzkumu co se týče motivace k navštívení zámku. Naprostá většina respondentů odpověděla, ţe největší motivací pro ně bylo doporučení od přátel. Na reklamu v médiích odpověděli pouze dva lidé. Jak jsem zjistila, velmi oblíbeným okruhem je jedinečná hipologická expozice, která je, dle mého názoru, velkým potenciálem zámku. Většina respondentů si oblíbila koncerty váţné a klasické hudby, které zámek pořádá. Pouze tři dotazovaní se zúčastnili svatby, které se také na zámku pořádají. Dle slov paní kastelánky jsou to nyní právě svatby, které do zámku přinášejí více finančních prostředků. K mému milému překvapení, naprostá většina respondentů odpověděla kladně na otázku: Měl/a byste zájem o zábavný program věnovaný dětem? Musím říci, ţe reakce byly velmi pozitivní, většina lidí si myslí, ţe by to bylo pro děti zajímavé, ţe by si touto cestou návštěvu zámku zpříjemnili. Ptala jsem se také na názor, jestli by program pro děti mohl zvýšit návštěvnost zámku. Většina lidí opověděla kladně, s tím, ţe by se na zámek přišlo podívat více rodin s dětmi.

43

3.3

Potenciál zámku

3.3.1 Využitý potenciál Za vyuţitý potenciál povaţuji v prvé řadě hipologické muzeum, které je ojedinělým unikátem v České republice a jehoţ sbírka je svým obsahem největší v Evropě. Muzeum bylo zřízeno po 2. světové válce a jak uţ bylo zmíněno na začátku práce, dokumentuje vývoj koně od jeho vzniku aţ po současnost. Velkou předností zámku je, dle mého názoru, ţivý odchov Kertaga,

neboli Koně

Převalského. V ohradě zámeckého parku jsou tito koně umístěni od roku 2004. V dřívější době se úspěšně podařil odchov dvou hříbat tohoto plemene. Bohuţel, v současné době vše směřuje k tomu, ţe toto vzácné plemeno bude z areálu zámeckého parku převezeno do některé ze zoologických zahrad, pravděpodobně do zoologické zahrady v Praze Troji. Dalším vyuţitým potenciálem je jednoznačně hřebčín, který je součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Vznikl na konci 19. století a od roku 1945 je spojen s chovem plemene starokladrubských vraníků, která má více jak 400 let starou historii. Dle mého názoru je největším potenciálem zámku Slatiňany spojení s koněm a celkově s koňskou historií. Toto spojení je ojedinělé v České republice a pro milovníka hipoturistiky nejlepší moţná destinace u nás. Z vlastních zkušeností mohu říci, ţe pohled na stáda pasoucích se koní je krásným a nezapomenutelným záţitkem.

44

3.3.2 Nevyužitý potenciál Zámek Slatiňany je se svými hipologickými sbírkami národní kulturní památkou a je spravován Národním památkovým ústavem,

územním odborným pracovištěm

v Pardubicích. Právě hipologické sbírky jsou, dle mého názoru, velkým lákadle pro turisty. Nevyuţitým potenciálem jsou například nevyuţité prostory zámku, jako je například půda nebo sklep. Tyto prostory by se mohly do budoucna zpřístupnit pro veřejnost. Tajemná místa na zámku by mohla zaujmout právě nejmenší návštěvníky. Myslím si, ţe pro děti by bylo zajímavým záţitkem prohlídnout si sklepní či půdní prostory. Tento okruh by byl doplněn zábavním programem v podobě pohádkových a strašidelných bytostí. Dalším nevyuţitým potenciálem je zámecká knihovna. Je pravdou, ţe se v knihovně pořádají koncerty váţné hudby, které jsou velmi oblíbené. Avšak vyuţila bych toho místo mnohem více. Významní lektoři hudby by zde mohli pořádat kurzy pro zájemce z celé Evropy. Oslovila bych představitele uměleckých fakult. Touto cestou by se také mohla do budoucna zvýšit návštěvnost zámku. Také historické interiéry v pokojích členů kníţecí rodiny Auersperg nejsou doposud vyuţity. Myslím si, ţe by mohl vzniknout nový návštěvní okruh, který by návštěvníkům ukázal, jak se dříve na zámku ţilo a průvodce by mohl vyprávět o ţivotních osudech kníţecí rodiny.

45

3.4 Zábavný program pro děti

Jak jsem jiţ několikrát zmínila, zámek Slatiňany nemá v současné době moc vysokou návštěvnost. Vytvořením programu pro děti bych chtěla nejen zpříjemnit návštěvu zámku dětem, které jsou malé a samotná návštěva zámku je třeba tolik nebaví, ale také by to mohlo zvýšit návštěvnost. Právě tento vytvoření program pro děti by mohl být moţným řešením pro zvýšení návštěvnosti zámku. 1. prohlídka „ Strašidelný sklep „ Myslím si, ţe děti by nejvíce mohlo zaujmout nějaké tajemné, lehce strašidelné místo. Proto mne napadlo, ţe první návštěva by vedla do sklepa zámku, kde by bylo lehké osvětlení a průvodce ( převlečený za čerta ) by dětem vyprávěl starodávné historky a pověsti o zámku. Navíc si děti mohou prohlédnou, co se v takovém zámeckém sklepě nachází, jaké věci tu mohou nalézt. Na konci prohlídky by kaţdé dítě dostalo drobný dárek ve formě malého dřevěného koníka. ( pro děti od 3 do 12 let ) 2. prohlídka „ Prohlídka s Bílou paní „ U této prohlídky by byla průvodkyně převlečena za Bílou paní a provázela by děti s doprovodem v podvečerních hodinách a za šera tajemnými zákoutími zámku. Při cestě jim Bílá paní bude vyprávět o bývalých majitelích a jejich osudech a mohou se setkat i s ţivými obyvateli zámeckých komnat. Na konci tohoto putování bude pro děti také připraven malý dárek v podobě hračky malého strašidýlka. ( pro děti od 3 do 9 let ) 3. prohlídka „Pohádková půda“ Na zámecké půdě na děti čekají ţivé pohádkové bytosti. Děti mohou s těmito bytostmi, jako je například čarodějnice, vodník, princezna nebo čertice, čarovat. Zde mohou děti ochutnávat lektvary čarodějnic a strašidel ( bude se jednat samozřejmě o nějaké limonády nebo dţusy ). Na konci této prohlídky by byl pro děti také připraven drobný dárek. ( pro děti od 3 do 12 let )

46

3.5 Návrh na zlepšení Ve své bakalářské práci jsem zkoumala jaký je vyuţitý a nevyuţitý potenciál zámku. Vyuţitým potenciálem, jak jiţ bylo zmíněno, je hipologické muzeum. Dále zámek velmi dobře vyuţil potenciálu v podobě koňské turistiky. Velkou předností je odchov koně Převalského. Za nevyuţitý potenciál jsem uţ výše uvedla nevyuţité prostory na zámku. Navrhovala bych zpřístupnění půdních a sklepních prostor. Především pro děti by to bylo zajímavé a vzrušující. V rámci tohoto nápadu jsem vytvořila program pro děti, za účelem zvýšení návštěvnosti a zpříjemnění návštěvy zámku pro děti. Dle mého názoru by to mohl být pro návštěvníky zajímavý program a zámek by navštěvovalo více rodin s dětmi. Dále bych pro zvýšení návštěvnosti navrhovala poţádání kurzů hudby v zámecké knihovně. V těchto prostorách se uţ pořádají koncerty klasické hudby. Myslím si však, ţe pořádáním kurzů významnými lektory, by se situace zámku mohla výrazně zlepšit. V neposlední řadě bych zámku doporučila více investovat do reklamy. Z mého výzkumu formou dotazníku jasně vyplívá, ţe zámku chybí dostatečná reklama. Navrhovala bych vytvořit více katalogů a letáků a umístit je na místa navštěvovaná širokou veřejností ( restaurace, plavecký bazén, obchody atd. ) Dále by mohly pomoct plakáty, reklama v novinách, rádiu apod.

47

4 Závěr Tato bakalářská práce řešila návštěvnost zámku Slatiňany a jeho okolí. Cílem práce bylo zjištění jaký je hlavní vyuţitý potenciál zámku a jaký potenciál byl doposud ještě nevyuţit. V teoretické části se práce jsem se zabývala základními informacemi o zámku, jako je například otvírací doba, vstupné nebo návštěvní okruhy. Dále se práce zabývala minulostí a současností zámku. Bylo podrobně popsáno, jakou má zámek historii a také jak to v současné době na zámku vypadá. Jednu kapitolu jsem také věnovala hřebčínu ve Slatiňanech, který patří k zámku. Zde jsem také stručně popsala centrální hřebčín Kladruby nad Labem. Cílem práce, jak uţ jsem zmínila, bylo zhodnocení vyuţitého a nevyuţitého potenciálu. Předem stanovených cílů bylo dosaţeno nejen nastudováním odborné literatury, ale také díky informacím z internetových stránek. Pro zhodnocení těchto potenciálů jsem také vyuţila podrobných informací od paní Lenky Gotthardové – kastelánky zámku. Bohuţel mi nebyly poskytnuty statistiky návštěvnosti zámku. Nastudovala jsem si tedy informace z internetu a pouţila informace získané od kastelánky. Paní Gotthardová mi potvrdila, ţe v posledních letech návštěvnost zámku velmi klesá. Důvodem je vysoké vstupné, nízká reklama a zastaralý interiér. V práci jsem navrhla řešení, jak by se mohla návštěvnost tohoto krásného zámku zvýšit. Navrhla jsem tedy program pro děti. Jak uţ bylo několikrát zmíněno, respondentům se tento nápad velice líbil a většina lidí s nápadem souhlasila. Práce byla zpracována pro účely zámku s cílem vyhodnotit potenciál vyuţitý a nevyuţitý a navrhnou řešení problému, coţ bylo splněno.

48

Použité zdroje Monografie DVOŘÁČEK, Petr. Putování po hradech a zámcích. Olomouc: Fontána, 2000. ISNB 80-86179-48-6 GOTTHARDOVÁ, Lenka. Text pro průvodce. Slatiňany, 2011 HOLCOVÁ, Iveta. Starokladrubští vraníci včera a dnes.1. vyd. České Budějovice: Dona, 2004. ISNB 80-73-7322-061-X KNÁPEK, Zdeněk. Průvodce po nejkrásnějších místech Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. nakladatelství Rubico, 2002. ISNB 80-85-839-60-1 MYSLIVEČEK, Milan. Místopisný obrázkový atlas aneb Krasohled český. 1. vyd. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 2004. ISNB 80-86-183-48-3 NOVÁKOVÁ, Marcela. Navštivte zvířata, zoologické zahrady, obří akvária, obory / sokolníci, záchranné stanice, města/hřebčín, hrady a zámky. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. ISNB 80-7033-785-0 SOMMER, Jiří. Chrudimsko. 1. vyd. Hradec Králové: Kruh , 1989. ISNB 80-7031-01246-010-89 VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie Českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. ISNB 80-85-983-61-3 str 446, 447

49

Letáky propagační leták Památky pardubického kraje – Východní Čechy propagační leták Město Slatiňany – Cesta z města propagační leták Město Slatiňany – Sport a kultura propagační leták Zaostřeno na hipoturistiku Pardubického kraje propagační leták Zaostřeno na přírodní bohatství Pardubického kraje propagační leták Hrady, zámky a zříceniny – Chrudimsko-Hlinecko krajina záţitků turistické noviny oblasti Chrudimsko-Hlinecko, zima/jaro 2011

Inte rnetové zdroje 1 Zámek Slatiňany online Dostupné z WWW:

www.zamek-slatinany.cz

cit. 2011 – 04 – 15

2 Zámek Slatiňany online Dostupné z WWW:

www.zamek-slatinany.cz/kontakt/

cit. 2011 – 04 – 15

3 Zámek Slatiňany online Dostupné z WWW:

http://www.zamek-slatinany.cz/vstupne/

cit. 2011 – 04 – 15

4 Zámek Slatiňany online Dostupné z WWW:

http://www.zamek-slatinany.cz/kdy-je-otevreno/

cit. 2011 – 04

– 15 5 Zámek Slatiňany online Dostupné z WWW:

http://www.zamek-slatinany.cz/prohlidkove-okruhy/

cit. 2011

– 04 – 15

6 Zámek Slatiňany online Dostupné z WWW:

http://www.zamek-slatinany.cz/sluzby/

cit. 2011 – 04 – 15 50

7 Město Slatiňany online Dostupné z WWW: http://www.slatinany.cz/index.php

cit. 2011 – 03 – 13

8 Město Slatiňany online Dostupné z WWW: http://www.slatinany.cz/omst.php

cit. 2011 – 03 – 13

9 Město Slatiňany online Dostupné z WWW: http://www.slatinany.cz/okoli.php

cit. 2011 – 03 – 13

10 Chrudimský deník online Dostupné z WWW: http://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/slatinany-hipologickemuzeum20100429.html

cit. 2011 – 05 – 15

11 Hipologické muzeum Slatiňany online Dostupné z WWW: http://www.hippologickemuzeumslatinany.cz/socha-kone-vparku cit. 2011 – 05 – 15

51

Seznam příloh Příloha A Dotazník Příloha B Fotografie Příloha C Seznam kulturních památek Pardubického kraje

52

Příloha A - Dotazník

Dotazník 1. Navštívil/a jste někdy zámek ve Slatiňanech? a) ano b) ne 2. Jak často navštěvujete zámek? a) poprvé b) podruhé c) potřetí d) vícekrát 3. Co Vás motivovalo k návštěvě zámku? a) tištěné informace b) doporučení od přátel c) turistické infocentrum d) media e) jiný 4.Vyberte návštěvní okruh, který Vás nejvíce zaujal. a) Hipologická expozice b) Zámecká expozice 5.Zúčastnil/a jste se někdy akce pořádané v zámeckých prostorách? a) ano ( pokračujte 4. otázkou ) b) ne ( pokračujte 5. otázkou ) 6. Z pořádaných akcí mě nejvíce bavili. a) svatba na zámku b) koncerty c) procházka po zámeckém parku s průvodcem 7. Měl/a byste zájem např. o zábavný program věnovaný dětem? a) ano b) ne Doplňující otázky: 8. Pohlaví a) ţena b) muţ 9. Věk a) b) c) d) e)

do 18 let 19 – 35 36 – 50 51 – 66 nad 66 53

10. Bydliště (uveďte pouze kraj ) …………………………….

54

Příloha B - Fotografie

Obrázek 1 Zámek Slatiňany

Obrázek 2 Zámek Slatiňany

( zdroj: www.h radyazamky24.cz )

( zd roj: www.dentrologie.cz )

Obrázek 3 Socha koně

Obrázek 4 Interiér zámku

( zdroj: http://www.juniorcentru m.cz )

( zdro j: http://www.zamek-slatinany.cz)

Obrázek 5 Hipologické muzeum

Obrázek 6 Dětský pokoj I.

( zdroj: http://www.zamek-slatinany.cz)

( zdro j: http://www.zamek-slatinany.cz)

55

Obrázek 7 Dětský pokoj II.

Obrázek 8 Dětský pokoj III.

( zdroj: http://www.zamek-slatinany.cz)

( zdro j: http://www.zamek-slatinany.cz)

Obrázek 9 Kůň v umění

Obrázek 10 Růţový salon

( zdroj: http://www.zamek-slatinany.cz)

( zdroj: http://www.zamek-slatinany.cz)

Obrázek 11 Chodba

Obrázek 12 Socha Myslbeka

( zdroj: http://www.zamek-slatinany.cz)

( zdro j: http://www.zamek-slatinany.cz)

56

Příloha C - Seznam kulturních památek Pardubického kraje 1. Hřebčín Kladruby nad Labem 2. Kostel Sv. Bartoloměje v Kočí u Chrudimi 3. Kostel sv. Jakuba Většího v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů 4. Krematorium v Pardubicích 5. Pietní území Leţáky 6. Pietní území Zámeček v Pardubičkách 7. Radnice v Poličce 8. Zámek Litomyšl 9. Zámek s opevněním v Pardubicích 10. Zámek Slatiňany 11. Zřícenina hradu Kunětická Hora

57