VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Ošetřovatelská péče o pacienta s nově diagnostikovaným onemocněním: Diabetes mellitus I. typu

Bakalářská práce

Autor: Kateřina Kreuzmannová Vedoucí práce: Mgr. Jitka Prchalová Jihlava 2013

Anotace Bakalářská práce na téma: Ošetřovatelská péče o pacienta s nově diagnostikovaným onemocněním: Diabetes mellitus I. typu je rozdělena na dva úseky a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na kapitoly zahrnující definici onemocnění, anatomii slinivky břišní, příčiny, komplikace, vyšetřovací metody, léčba a edukace pacienta s nově vzniklým onemocněním diabetes mellitus I. typu. K praktické části jsem využila dva dotazníky, jak pro sestry, tak i pro pacienty. V dotazníku pro sestry jsem se zaměřila, zda sestry dobře edukují pacienty s nově vzniklým onemocněním. V druhém dotazníku pro pacienty jsem zjišťovala informace potřebné k mé práci.

Klíčová slova: Diabetes mellitus, edukace, prevence, léčba, komplikace, ošetřovatelská péče, vyšetřovací metody.

Annotation Bachelor thesis Nursing Care of Patients with Newly Diagnosed Disease: Diabetes Mellitus 1st Type is divided into theoretical and practical part. The theoretical part is focused on the chapters covering the definition of disease, anatomy of the pancreas, causes, complications, diagnostic methods, treatment and education of patients with newly arisen diabetes mellitus. For the practical part, I used two questionnaires. One was for nurses and one was for patients. In the questionnaire for nurses, I focused whether nurses educated patients well with the newly emerged disease. In the second questionnaire for patients, I ascertained the information necessary for my work.

Keywords: Diabetes mellitus, education, prevention, treatment, complications, nursing care, examination methods.

V první řadě bych chtěla poděkovat mé vedoucí práce Mgr. Jitce Prchalové za vlídný a velice přístupný postoj k mé bakalářské práci, za odborné vedení, cenné rady, ochotu a strávený čas při tvorbě mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat zdravotní sestře Ireně Kubátové Dis., z diabetologické poradny Nemocnice Havlíčkův Brod, za ochotu při sběru informací. Především také děkuji respondentům při stráveném času na vyplnění dotazníků.

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 8 1.1 Cíle práce ................................................................................................................ 9 1.2 Hypotézy: ................................................................................................................ 9 2 Teoretická část ............................................................................................................. 10 2.1 Definice onemocnění ............................................................................................ 10 2.2Výskyt onemocnění v populaci .............................................................................. 11 Tabulka 1:.................................................................................................................... 13 2.4Etiologie ................................................................................................................. 14 2.4.1 Diabetes mellitus 1. typu ................................................................................ 14 2.4.2 Diabetes mellitus 2. typu ................................................................................ 14 2.4.3 Ostatní druhy diabetu ..................................................................................... 15 2.5 Klinický obraz DM ............................................................................................... 15 2.5.1Akutní komplikace .......................................................................................... 17 2.5.2 Pozdní komplikace ......................................................................................... 19 Tabulka 2 ..................................................................................................................... 22 2.5.3 Nespecifické komplikace................................................................................ 23 2.6 Vyšetřovací metody .............................................................................................. 24 2.7 Léčba diabetes mellitus ......................................................................................... 25 2.7.2 Perorální antidiabetika .................................................................................... 29 2.7.3 Léčba inzulinem ............................................................................................. 32 2.8 Edukace klienta/pacienta s diagnózou DM 1. typu ............................................... 34 2.8.1 Počáteční stádium – primární ......................................................................... 34 2.8.3 Pokračující fáze .............................................................................................. 35 3 Praktická část ............................................................................................................... 40 3.1 Metodika výzkumné práce .................................................................................... 40 3.2 Charakteristika vzorků respondentů a výzkumného prostředí .............................. 40 3.3 Průběh výzkumu.................................................................................................... 40 3.4 Zpracování získaných dat ...................................................................................... 40 3.5 Výsledky výzkumu................................................................................................ 41

4 Závěr ............................................................................................................................ 84 Slovník pojmů ................................................................................................................. 86 Seznam použité literatury ............................................................................................... 90 Seznam tabulek ............................................................................................................... 93 Seznam grafů .................................................................................................................. 94 Seznam příloh ................................................................................................................. 95

1 Úvod Bakalářskou práci na téma „Ošetřovatelská péče o pacienta s nově diagnostikovaným onemocněním: Diabetes mellitus 1. typu“ jsem si zvolila, protože se s tímto onemocněním v běžném životě zcela potkávám v mé rodině. Cukrovka, úplavice jsou označení pro diabetes mellitus. Cukrovka je závažné onemocnění s mnohými příznaky, které sužují člověka od narození až po stáří. S cukrovkou bojují i těhotné ženy, kdy se na tomto onemocnění podílí i placenta. Je to chronické onemocnění, které vede k vysoké nemocnosti, invaliditě i k úmrtnosti. Postihuje veškerou popularitu. Svými komplikacemi zasahuje do veškerých úseků medicíny. Množství onemocnění každým rokem v České republice se zvyšuje (Rybka, 2007, Brož, 2011). Bakalářská práce se rozděluje na úvod, teoretickou a praktickou část, diskuzi a závěr. Do teoretické části jsem zařadila souhrnnou definici onemocnění, fyziologický a patologický úvod, příčiny onemocnění diabetu 1. typu, 2. typu a ostatních druhů jako je sekundární, gestační neboli těhotenský diabetes a snížená glukózová tolerance. Dále komplikace a jejich rozdělení, vyšetřovací metody, léčba. Každý typ onemocnění má odlišnou léčbu. Poslední kapitola teoretické části je edukace pacienta s diagnózou DM 1. typu. Do edukace jsem zařadila stádia edukace, edukační náplň diabetika na inzulinové léčbě, sport a diabetes, selfmonitoring. V praktické, výzkumné pasáži, jsem si zvolila dva dotazníky, jak pro zdravotní sestry, tak i pro pacienty. Zaobírám se, zda zdravotní sestry umí správně edukavat pacienta s vzniklým onemocněním. U pacientů zjišťuji, zda pravidelně navštěvují lékaře, dodržují v průběhu onemocnění zdravý životní styl. Do příloh jsem zařadila pomůcky vhodné k léčbě diabetu a názorný obrázek slinivky břišní.

8

1.1 Cíle práce Cíl 1: Hlavním cílem je zjistit, zda sestry umí správně edukovat pacienta s onemocněním DM. 1. typu. Cíl 2: Zmapovat výskyt DM. 1. typu mezi věkovými skupinami. Cíl 3: Zjistit, zda lidé s onemocněním DM. 1. typu dodržují v průběhu onemocnění zdravý životní styl. Cíl 4: Zjistit, zda pacienti s onemocněním DM 1. typu pravidelně navštěvují lékaře – diabetologického.

1.2 Hypotézy: Hypotéza 1: Předpokládám, že více jak 90% sester umí správně edukovat pacienta s onemocněním DM. 1. typu. Hypotéza 2: Předpokládám, že výskyt DM 1. typu u věku nad 50 let je vyšší než u mladých lidí do 50 let. Hypotéza 3: Předpokládám, že 60% lidí s onemocněním DM 1. typu nedodržují zdravý životní styl. Hypotéza 4: Předpokládám, že 70% lidí s onemocněním navštěvují pravidelně svého diabetologického lékaře.

9

2 Teoretická část 2.1 Definice onemocnění Diabetes mellitus neboli úplavice cukrová, tak též cukrovka, je chronické onemocnění, které je charakterizované poruchou přeměny glukózy a provázené odchylkami v metabolismu bílkovin, glykoproteinů a tuků. Jak uvádí publikace Navrátila a kolektiv, tak hodnota glykémie nalačno je norma < 5,6 mmol/l a diabetes je diagnostikován od 7 mmol/l. Diabetes mellitus je závažné onemocnění, které narušuje schopnost lidského těla přeměnit potravu v energii. Toto onemocnění je nehomogenní kategorie chronických metabolických onemocnění různé příčiny, jejichž společným znakem je hyperglykémie. Pacienti trpící onemocněním mají zvýšenou glykémií a glykosurií. Na etiopatogenezi typů 1. a 2. onemocnění diabetů se podílejí faktory genetické tak i faktory zevního prostředí. Cukrovka ovlivňuje kvalitu života kteréhokoliv diabetika. Onemocnění se může vyvíjet dlouhé roky docela nepozorovaně (Bottermann, Koppelwieserová, 2005, Rybka a kolektiv, 2006, Anděl, 1996, Šafránková, Nejedlá, 2006, Linhart a kolektiv 2003, Navrátila a kolektiv, 2008). Cukrovka 1. typu je onemocnění, které je charakteristické různě rychle probíhajícím zánětem beta buněk, který vede k úplnému nedostatku inzulinu, je potřeba nutnost jeho nahrazení. Tato nemoc vzniká v jakémkoliv věku a pacienti jsou úplně závislí na inzulinu v časných stádiích nemoci. „Podle Americké diabetologické asociace došlo k rozdělení diabetu 1. typu na dva typy – typ 1A a typ 1B.“ (Rybka, 2007, str. 19) Mimo vysoké hladiny glukózy v krvi se při tomto typu onemocnění objevují i vyšší hladiny ketokyselin v moči a v krvi. Ze zápachu z úst může být cítit aceton (Rybka, 2007, Anděl, 1996, Šafránková, Nejedlá, 2006). Cukrovka 2. typu je charakterizovaná kombinací tkáňové inzulinového odporu a porušené sekrece inzulinu, přičemž kvantitativní účast obou poruch může být odlišný. Cukrovka typu 2 přichází zpravidla pomalu. K obvyklým příznakům patří neustálý hlad, stálá žízeň, častý pocit na močení, únava a neostrost zraku. Dále se může vyskytnout necitlivost či bolest v končetinách, pocit horka i suchá svědící pleť včetně nákaz, které

10

napadají také dásně, močový měchýř i vagínu, neustále se vracejí nebo zvolna hojí (Rybka, 2007, Americká Diabetická Asociace, 2009). Existují ještě ostatní druhy cukrovky, ale ty se vyskytují jen zřídka. Patří k nim hlavně sekundární diabetes, který vzniká v důsledku jiného primárního onemocnění. Dále těhotenská cukrovka neboli gestační diabetes, která se vyskytuje u těhotných žen, většinou sama pozvolně odezní, snížená glukózová tolerance a steroidní diabetes vzniká nejčastěji při dlouhodobém léčení kortikoidy (Šafránková, Nejedlá, 2006, Navrátil a kolektiv, 2008). Dále taky i diabetes mellitus provázejí další onemocnění (cukrovka bývá často doprovázená onemocněním žláz s vnitřní sekrecí, řadí se sem i snížená a zvýšená funkce štítné žlázy, zvýšená funkce podvěsku mozkového a kůry nadledvin (Anděl, 1996). Porušená tolerance sacharidů, je stav považován za značně lehký. Zjišťuje se na základě glykemické křivky. Pokud hodnota není obvyklá a ani není typická, tak se jedná o porušenou toleranci sacharidů, takže cukrů (Anděl, 1996).

2.2 Výskyt onemocnění v populaci Diabetes se šíří veškerým světem, je to epidemie, kterou lze těžce dostat pod kontrolu, pokud nejsou identifikovány jejich symptomy. Světová diabetická federace (IDF) odhaduje, že v roce 2025 stoupne onemocnění na 300 milionů lidí. Metabolický syndrom je mnohdy formalitou manifestace diabetes mellitus, podílí se význačným rozsahem na morbiditě a mortalitě. Metabolický syndrom je též onemocněním s velkým výskytem, může zasáhnout až 50% obyvatelstva. Prevalence diabetes rapidně stoupá se zastoupením starší populace. Glukózová tolerance nebo i diabetes mellitus mohou zůstat velmi dlouho neodhaleni, buď jsou bezpříznakové, nebo se po nich aktivně nehledá (Rybka a kolektiv, 2006).

11

2.3 Fyziologicky – patologický úvod Principem tohoto onemocnění je pokles sekrece inzulinu v Langerhansových ostrůvcích pankreatu a nedostačující účinek inzulinu ve tkáních, zapříčiněný sníženou citlivostí inzulinových receptorů na buněčných membránách. Langerhansovy ostrůvky slinivky břišní produkují dva významné hormony s přímým postojem k hladině krevního cukru, tudíž ke glykémii, tedy inzulin a glukagon (Šafránková, Nejedlá, 2006). Hormon slinivky břišní se nazývá inzulin. Byl objeven Paulem Langerhansem v roce 1869. Hormon, tvořící se v beta buňkách Langerhansových ostrůvkách, umožňuje vazbou na inzulinový receptor na buněčné membráně vchod glukózy do buněk. Tímto je glykémie snižována inzulinem. Sekrece inzulinu je řízena základní zpětnou vazbou, při které zvýšená úroveň glukózy v krvi zvyšuje sekreci inzulinu. Mimo toho sekreci inzulinu zvyšuje neurogenní stimulace bloudivého nervu, hormony gastrin, sekretin a somatotropní hormon. Glukóza je pro buňku nezbytná, protože představuje zásadní zdroj energie pro všechny syntetické neboli anabolické děje. Základním anabolickým hormonem je inzulin. Inzulin do buněk však nevstupuje. Inzulin je tzv. klíč, který otevře buňku pro glukózu, jinak do buňky glukóza bez inzulinu nepronikne a do moče odchází nevyužitá. Glukóza do buněk sama nepronikne, pokud bude méně klíčů – inzulínové molekuly. To je situace nedostačující tvorby inzulinu ve slinivce břišní u DM 1. typu. Následující možnost je situace, kdy se inzulinových molekul tvoří velké množství, ale přívod glukózy je tak značně veliký – obezita, že slinivka „nestíhá“ tvorbu zvýšeného počtu inzulinu, který má propustit glukózu do buněk a nastává rovná situace, jako kdyby se utvářelo málo inzulinu – vzniká hyperglykémie. „Může se však stát, že klíčů (inzulinu) je dostatek, ale známky (receptory na buňkách) jsou změněny nebo jich je méně.“ (Šafránková, Nejedlá, 2006, str. 56) Buňky pak dále zůstávají pro glukózu nepřístupný a tak se jedná o tzv. receptoru nemoci neboli inzulinovou rezistenci a tím mluvíme o diabetu mellitu 2. typu (Šafránková, Nejedlá, 2006, Rybka a kolektiv, 2006). Inzulin – je to hormon, který je vylučován slinivkou břišní a řídí metabolismus sacharidů. Při nedostatku inzulinů vzniká onemocnění, nazývající se cukrovka tak též diabetes mellitus. Inzulin se tvoří v beta buňkách Langerhansových ostrůvků (Šafránková, Nejedlá, 2006). 12

Glukagon – hormon, vznikající v alfa buňkách Langerhansových ostrůvků. Je to hormon slinivky břišní účinkující protikladně než inzulin, tudíž stoupá glykémie (Šafránková, Nejedlá, 2006). Slinivka břišní – pankreas je velká žláza s vnitřní endokrinní sekrecí a zevní exokrinní, kterou tvoří jak enzymy, tak hormony. Je uložena v horní části břišní dutiny za žaludkem, jedním koncem se dotýká sleziny, a druhým koncem spočívá v zakřivení duodena (Abrahams, Druga, 2002, Naňka, Elišková, 2009). Do duodena (první část tenkého střeva) vylučuje pankreas trávicí enzymy. Tvoří hormony regulující buněčný metabolismus glukózy – glukagon a inzulin (Abrahams, Druga, 2002). Tabulka 1: Jedna z hlavních trávicích žláz, enzymů a sekrecí (zdroj: Carola, Harley, Noback, 1972)

Místo

Zdroj

Vylučování

Enzym

pH

trávení

Trávicí funkce sekrece

nebo

enzymu

Tenké

Slinivka

Pankreatické

střevo

břišní

obsahují enzymy, které

maltózu

pomáhají trávit škrob,

jiné disacharidy.

tuky,

šťávy: Amylázy

bílkoviny

6–7

Převádí škrob na a

na

a

nukleové kyseliny

Slinivka břišní je uložena na zadní stěně dutiny břišní a skládá se ze čtyř částí:

-

Hlava (caput pancreatis) – uložena v duodenálním ohbí, mající tvar písmene C. Připojuje se k vnitřní stěně duodena a hákovitý, malý výběžek zasahuje ke střední čáře.

-

Krček (collum pancreatis) – tato část je užší než hlava, protože za ním leží velká portální žíla. 13

-

Tělo (corpus pancreatis) – leží před aortou a na příčném řezu je tělo trojúhelníkové.

-

Ocas (cauda pancreatis) – zužuje se do špičatého konce pankreatu, směřuje k hilu sleziny (Abrahams, Druga, 2002, Naňka, Elišková 2009).

„Pankreas je zásobován mnoha tepnami. Hlava je živena ze dvou arteriálních arkád tvořených a. pancreaticoduodenalis superior a inferior.“ (Abrahams, Druga, 2002, str. 172) Ocas a tělo slinivky jsou živeny z větví a. lienalis. Z pankreatu žilní krev odtéká do jater systémem v. portae. Žíly vedou stejnojmenné arterie (Abrahams, Druga, 2002).

2.4 Etiologie Na základě příčiny se rozděluje diabetes mellitus na diabetes mellitus 1. a 2. typu, gestační – těhotenský diabetes, sekundární diabetes a snížená glukózová tolerance a diabetes mellitus doprovázející jiné onemocnění (Anděl, 1996, Šafránková, Nejedlá, 2006).

2.4.1 Diabetes mellitus 1. typu Při diabetu mellitu 1. typu je příznačné u pacientů úplné chybění inzulinů v důsledku zdlouhavého zániku beta buněk Langerhansových ostrůvků trpících autoimunitním zánětem. Ostrůvky jsou poškozeny zánětem. Tento druh je pokaždé závislý na inzulinové léčbě, tudíž se pojmenovává inzulin dependentní diabetes mellitus. Má značnou náklonnost ke ketoacidóze (Savitri Ramaiah, 2005, Šafránková, Nejedlá, 2006).

2.4.2 Diabetes mellitus 2. typu Diabetes mellitus 2. typu je charakterizovaný relativním nedostatkem inzulinu, většinou se objevuje familiárně u jedinců obézních a dospělých nebo necitlivostí inzulinových receptorů – tzv. inzulinová rezistence. Většinou se objevuje až ve druhé dekádě života. Při tomto typu onemocnění se nejedná o zánik schopnosti beta buněk slinivky břišní 14

syntetizovat inzulin. Hlavní poruchou diagnostickou je nerovnováha mezi sekrecí a účinkem inzulinu v metabolizmu glukózy. Jde o kombinaci obou poruch, působení inzulinu v cílových tkáních a porušená sekrece inzulinu (Šafránková, Nejedlá, 2006, Bottermann a Koppelwieserová, 2005).

2.4.3 Ostatní druhy diabetu Sekundární diabetes vzniká při ostatních onemocnění, které vzbuzují hyperglykémii, např. v důsledku destrukce tkáně pankreatu při pankreatitidě, fibróze, karcinomu, u endokrinních onemocnění (Šafránková, Nejedlá, 2006). Gestační diabetes rovněž těhotenský diabetes vzniká v průběhu gravidity, nejčastěji kolem 25. týdne, protože nějaké placentární hormony účinkují proti inzulinu. Podobá se DM 2. typu a po porodu vymizí. Pro toto onemocnění jsou rizikové ženy s velkým přírůstkem hmotnosti v graviditě, obézní a rodinnou zátěží. U polovičky z nich se do 20. let ukáže charakteristický DM 2. typu. Těhotenská cukrovka znamená riziko i pro plod – nezralost při velké porodní hmotnosti (nad 4000 gramů), hypokalcemie, hypoglykemie, hyperbilirubinemie a polyglobulie, celkově nazývané diabetická fetopatie (Šafránková, Nejedlá, 2006). Snížená glukózová tolerance je charakterizovaná hyperglykémií mezi 8 – 11, 1 mmol/l za 120 minut po jídle, stanoví se na bázi oGTT, u zdravého klienta má hodnoty pod 8 mmol/l. U třetiny pacientů mající sníženou glukózovou toleranci se objeví do pár let DM 2. typu. Obvykle se objevuje u obezity a hypertenze. Bývá spojena s náchylností k ateroskleróze s jejími orgánovými komplikacemi, jako je např. cévní mozková příhoda a s hyperinzulinizmem (Šafránková, Nejedlá, 2006).

2.5 Klinický obraz DM Diabetes mellitus bývá velice formulován výskytem hyperglykémie a jejími důsledky. Hyperglykémie je stav, kdy je zvýšená koncentrace cukru v krvi v organismu, která zapříčiňuje svědění genitálů, zejména u žen, se může objevovat u diabetu z různých příčin vedoucí k příznakům diabetu mellitu. Hlavním ukazatelem je glykémie. Častější 15

a spolehlivější směrovka je stanovení glykémie, ta která při stanovení DM hraje nejdůležitější úlohu. Příznaky u pacientů nemusí být tak výstižné, nebo naopak mohou zapříčinit závažnosti ohrožující život jako je např.: diabetické kóma (Rybka a kolektiv, 2006, Lukáš, Žák a kolektiv 2010). Mezi klinické symptomy diabetu náleží: 

polyurie – vydatné a časté močení (2500 ml / 24 hodin),



polydipsie – přílišná žízeň,



nykturie – opakované močení v noci,



chronická únava a slabost pacienta,



hubnutí i při obvyklé chuti k jídlu,



svědění kůže, opruzeniny,



křeče ve svalech a bolest,



poruchy vidění,



kazivost a vypadávání zubů doprovázeno paradentózu,



plísňová onemocnění,



poruchy potence, noční bolesti dolních končetin, poruchy vyprazdňování žaludku,

stenokardie

–

se

objevují

při

mikroangiopatických

a makroangiopatických projevech těchto cévních komplikací (Rybka a kolektiv 2006). V dopadu nedostatku inzulinu glukóza nepřechází do buněk, stoupá její úroveň extracelulárně v krvi a nastává: 

glykosurie, ta nastává tehdy, když glukóza z krve přestupuje do moče,



hyperglykémie, způsobující svědění genitálů, častěji u žen,



vzbuzuje osmotickou diurézu a tím dochází k polyurii.

Úbytek vody se může projevit u pacienta hypotenzí, suchou kůží, sekundární polydipsií – vzestup pocitu žízně, dehydratací s mírněným turgorem, ojediněle až rozvíjení hypovolemického šoku s následujícím selháním ledvin (Šafránková, Nejedlá, 2006).

16

Buňky využívají jako zásobu energie tuky a bílkoviny, místo glukózy, tím vzrůstá počet acetonu a ketokyselin v krvi. Ke snižování pH krve dochází díky ketokyselinám a ty vzbuzují metabolickou acidózu. Metabolická acidóza irituje dýchací centrum, nacházející se v prodloužené míše, vedoucí ke Kussmaulovu dýchání u klienta. Dech zapáchá po acetonu. U metabolické acidózy dochází ke zhoršení vědomí, může se objevit somnolence až sopor. Hyperglykemické kóma začíná pří těžké dekompenzaci diabetu (Šafránková, Nejedlá, 2006). Komplikace diabetu se dělí podle příčin na akutní a pozdní. Pozdní komplikace se dále dělí na specifické a nespecifické komplikace (Šafránková, Nejedlá, 2006).

2.5.1 Akutní komplikace Do akutních komplikací se řadí hypoglykemické a hyperglykemické kóma, diabetická ketoacidóza a opakované infekce (Šafránková, Nejedlá, 2006, Savitri Ramaiah, 2005). Hypoglykemické kóma Hypoglykemické kóma, hypoglykémie je pojmenování pro nízkou hladinu cukru v krvi. Příčinou je prudké odsunutí glukózy z krve do tkání a prudký úbytek cukru v krvi pod normu. K tomuto může dojít buď při předávkování perorálními antidiabetiky typu sulfonylurey nebo inzulinem, pokud se diabetik po aplikaci inzulinu nenají (Šafránková, Nejedlá, 2006). Dělí se podle: 

závažnosti na lehkou (2, 9 – 3, 3 mmol/l) a těžkou (pod 2,8 mmol/l),



pokud se diabetes melitus vyskytuje či nevyskytuje,



a podle klinických projevů (Lukáš, Žák a kolektiv, 2010).

Mezi příznaky se řadí: únava a slabost pacienta, nevolnost, pocení, třes, nervozita, hlad, bolesti hlavy, závratě, poruchy zraku, zmatené myšlení, ztráta koordinace, vztek, 17

mravenčení kolem úst, studené dolní a horní končetiny, křeče. Stav může upozorňovat na opilost pacienta (ebrietu), i když tomu tak není. Příznaky se vyvíjejí rychle (Young, Youngová, 2009). Léčbou hypoglykemického kómatu při bezvědomí je aplikace i. v. 40 % glukózy o obsahu 40 ml, nebo 1 ml i. m. glukagonu. Při vědomí je okamžité podání kostky cukru, slazený čaj, nebo nápoje s obsahem cukru (Šafránková, Nejedlá, 2006). Hyperglykemické kóma Hyperglykemické kóma, diabetické kóma je označení pro vysokou hladinu cukru v krvi nad 15 mmol/l. Opakem je hypoglykémie. Příčinou kómatu je buď nízká dávka inzulinu pacienta, nebo vynechaná dávka. Dále taky i porušení diabetické diety, chybění pohybu, IM, CMP, stres a sladké potraviny (Šafránková, Nejedlá, 2006). U hypoglykémie se příznaky rozvíjejí rychle, ale u hyperglykémie je tomu naopak, takže pomaleji. U pacienta se projevuje např.: nadměrná žízeň, opakované močení, opakovaná chuť k jídlu, zvýšená spavost a únava, zvracení a nevolnost, mlhavé vidění, sucho v ústech, suchá kůže, diabetické kóma či ketoacidóza (Šafránková, Nejedlá, 2006). Dělení hyperglykémie: 

lačná – pokud je člověk lačný, tak glykémie na lačno nepadá pod hranici 3, 4 mmol/l a nezvyšuje se nad 6 mmol/l.



u zdravého člověka po jídle by neměla glykémie přesahovat hranice 6, 5 mmol/l a u dostatečně kompenzovaného diabetu by neměla přesahovat 7, 8 mmol/l.



hyperglykemické kóma: hyperosmolární a ketoacidotické (Lukáš, Žák a kolektiv, 2010).

Léčbou při tomto kómatu je inzulin, ale vždy až po kontrole glykémie. Mohlo by dojít k záměně s hypoglykemickým kómatem. Aplikuje se inzulin rychle působící o množství 20 j. (Humulin R, Inzulinmono N nebo Actrapid HM) a pak následuje infúze – 18

kontinuální (8 – 12 j.) tentýž ho inzulinu až do poklesu glykémie pod 15 mmol/l. Podstatná je náhrada iontů tekutin – KCL, fyziologický roztok, fosfát (Šafránková, Nejedlá, 2006). Diabetická ketoacidóza Diabetická ketoacidóza nastává tehdy, když má pacient nízkou hladinu inzulinu a tělo nemůže použít glukózu k opatření energie, a proto se mobilizuje zdroj buněk tukových. Pokud není tento stav včas léčen, může dojít až ke smrti klienta (Savitri Ramaiah, 2005). Ketonurie – přítomnost ketonů v moči (Savitri Ramaiah, 2005). Ketóza – zvýšená hladina ketonů v tělesných tkáních (Savitri Ramaiah, 2005). Acidóza – zvýšené množství ketonů (Savitri Ramaiah, 2005).

Infekce U pacientů trpících onemocněním diabetes mellitus je pravděpodobnější vznik infekčních onemocnění. Hlavní příčiny vzniku jsou bakterie, malá vrozená obranyschopnost organismu a komplikace související s cukrovkou (Savitri Ramaiah, 2005). Mezi časté infekce u cukrovky se řadí: záněty močového měchýře a močových cest, kožní infekce, tuberkulóza a některé plísňové infekce (Savitri Ramaiah, 2005).

2.5.2 Pozdní komplikace Do pozdních komplikací se řadí specifické (diabetická angiopatie, nefropatie, neuropatie, retinopatie a diabetická noha) a nespecifické komplikace.

19

Specifické komplikace Do specifických komplikací se řadí diabetická angiopatie, nefropatie, neuropatie, retinopatie a diabetická noha. Diabetickou angiopatií – se rozumí poškození cév klienta veškerou velikostí aterosklerózou, v dopadu vysokého krevního tlaku – hypertenze a vysokého krevního cukru – hyperglykémie při déletrvajícím diabetu. Postižení nemocného vzniká postižením cév náležitého orgánu – ledvin, sítnice, dolních končetin a patrně i nervů (Šafránková, Nejedlá, 2006). Mikroangiopatie – poškození malých cév (Šafránková, Nejedlá, 2006). Makroangiopatie – poškození velkých cév (Šafránková, Nejedlá, 2006). Diabetická nefropatie Také označována jako diabetická nefroskleróza. Je to progredující, vleklé onemocnění ledvin. Charakteristické pro toto onemocnění je u pacienta hypertenze, proteinurie a postupný úbytek funkce ledvin. „Postihuje 20 – 40 % diabetiků a v západních zemích patří k nejčastějším příčinám selhání ledvin.“ (Rybka a kolektiv, 2006, str. 138) Pro vznik nefropatie se podílí hypertenze, hyperglykémie a kouření (Šafránková, Nejedlá, 2006, Rybka a kolektiv, 2006). U diabetika s nefropatií zdravotní sestra neaplikují diuretika, ale podávají se inhibitory ACE k poklesu krevního tlaku. Také je důležité udržet krevní tlak pod 130 / 85 mm Hg a jako prevence anémie se podává erytropoetin. Ledvinná funkce se udržuje dietou a to nízkoproteinovou (Šafránková, Nejedlá, 2006). Členění diabetické nefropatie: 

I. fáze latentní,



II. fáze incidentní, 20



III. fáze manifestní nefropatie,



IV. fáze chronické renální insuficience,



V. fáze chronického selhání ledvin (Rybka a kolektiv, 2006).

Diabetická retinopatie U diabetiků je pravděpodobné, že u nich dojde ke zhoršení zraku. Je to onemocnění postihující cévy na očním pozadí u klientů s diabetem. Zapříčinění diabetické retinopatie je hyperglykémie, kouření, hypertenze a porucha metabolizmů lipidů. Mezi neovlivnitelné faktory nemocného se řadí doba trvání diabetu a genetická dispozice. Toto onemocnění má asymptomatický průběh (Savitri Ramaiah, 2005, Rybka a kolektiv, 2006). Klinická charakteristika retinopatie: 

neproliferativní,



proliferativní,



diabetická makulopatie (Rybka a kolektiv, 2006).

Mikroangiopatie – poškození cév sítnice (Rybka a kolektiv, 2006). Diabetická neuropatie Diabetická neuropatie je označována jako onemocnění periferních nervů. Principem je svraštění a ztluštění myelinové pochvy axonů až úbytek axonů, způsobený vysokým cukrem v krvi u pacienta. Nastává tedy defekt membránového potenciálu. U pacientů s 2. typem se odhalí neuropatie velice časně, u pacientů 1. typu tomu je naopak, tak po 10 letech choroby. Ischémie neboli nedokrevnost, se také může participovat na poškození nervů. Mezi objektivní příznaky u klienta patří změny na kloubech, svalová atrofie, ragády, změny barvy, otoky. Subjektivní příznaky jsou řezání, bolesti, mravenčení, brnění, pocit chladu a rozpačitá chůze pacienta (Rybka a kolektiv, 2006, Šafránková, Nejedlá, 2006).

21

Tabulka 2 Stádia neuropatie (zdroj: Rybka a kolektiv, 2006, str. 144)

„Stadium 0 / 1 neuropatie nepřítomná nebo subklinická

Stadium 2 klinická neuropatie 

akutní bolestivá



chronická bolestivá



nebolestivá

Stadium 3 pozdní komplikace klinické neuropatie 

ulcerace



Charcotův kloub



Amputace“

Diabetická noha Diabetická noha je onemocnění, spadající k relativně pozdním komplikacím diabetu a označuje se pro jakékoliv přeměny na dolních končetinách pod kotníkem. Podiatr je lékař, který se zabývá problémy s nohama pacientů. Na základě příčiny se diabetická noha rozděluje na sekundární a primární. Primární se dále dělí na ischemickou, neuropatickou a neuroischemickou ulceraci. Sekundární se dělí na komplikovanou a nekomplikovanou ulceraci (Rybka a kolektiv, 2006, Šafránková, Nejedlá, 2006). „Hodně používaná je Wagnerova klasifikace diabetické nohy: Stupeň 0: noha s vysokým rizikem ulcerací Stupeň 1: povrchová ulcerace

22

Stupeň 2: hluboká ulcerace zasahující šlachy nebo kloubní pouzdro Stupeň 3: hluboká ulcerace s flegmónou, abscesem nebo osteomyelitidou Stupeň 4: lokalizovaná gangréna Stupeň 5: extenzivní gangréna.“

(Rybka a kolektiv, 2006, str. 153) Předcházení vzniku diabetické nohy je pravidelná edukace pacienta sestrou a také rodinných příslušníků a zajisté i zdravotnického personálu (Rybka a kolektiv, 2006). U závažnějších případů může dojít k amputaci dolní končetiny klienta. Amputace se obecně dělí na nízké a vysoké. Nízká amputace je pod úrovní kotníků a vysoká je nad úrovní kotníků a ovlivňuje kvalitu života pacienta (Rybka a kolektiv, 2006). Nejdůležitější zásady při péči o dolní končetiny u pacientů s onemocněním diabetu Po správné edukaci zdravotní sestrou pacient zvládá následující úkony. Pravidelná a důkladná hygiena dolních končetin se provádí ve vlažné vodě, nikoliv v horké vodě. Následně pečlivé osušení meziprstí a aplikace vhodného hydratačního krému. Nehty na dolních končetinách se stříhají do rovna, jako prevence zarůstání. Nevhodná je chůze na boso, jak doma tak i venku. Nejvhodnější jsou bavlněné ponožky bez gumiček. Obuv pro diabetiky je nejvhodnější kožená, bez vysokého podpatku, špička by neměla být úzká. Denně si pacient sleduje obuv, z důvodů cizích předmětů v botě, aby nepoškodily kůži. Nejlépe se doporučuje kontrola plosky nohou zrcadlem (Rybka a kolektiv, 2006).

2.5.3 Nespecifické komplikace Do

nespecifických

komplikací

se

řadí

ateroskleróza.

V tomto

případě

jde

o aterosklerózu s rozsáhlým postižením cév v různorodých orgánech. Dále větší náklonnost k infekcím pacienta, především močových cest a kožní infekce. Také dochází k zánětům žlučových cest u pacientů, k cholelitiáze, ke zpomalení 23

vyprazdňování žaludku projevující se bolestmi břicha a anorexií (Šafránková, Nejedlá, 2006).

2.6 Vyšetřovací metody Anamnéza: 

Příznaky onemocnění u klientů:únava, časté močení, vyšší výskyt plísní, obzvlášť v místě pubického ochlupení nebo mezi prsty na dolních končetinách, zvýšená žíznivost, svědění v okolí genitálů, nechtěný úbytek váhy, porucha vidění, bolesti svalů a křeče.



Dietní zvyky pacienta, stav potravy.



Mezi rizikové podměty patří hypertenze, kouření, rodinná anamnéze, hyperlipoproteinemie.



Fyzická činnost nemocného.



Faktory, mající vliv na léčbu (ekonomické a psychosociální).



Předešlé a endokrinní onemocnění.



Těhotenská anamnéza (porod mrtvého dítěte, váha dětí).



Průběh, příčiny a závažnosti akutních komplikací u pacienta (Šafránková, Nejedlá, 2006, Navrátil a kolektiv, 2008).

Fyzikální vyšetření: 

vyšetření srdce a posouzení tepu zdravotní sestrou, tepen krčních a i na dolních končetinách,



výška, tělesná hmotnost, BMI,



oční a neurologické vyšetření pacienta,



vyšetření štítné žlázy, kůže, krevní tlak (Šafránková, Nejedlá, 2006).

Laboratorní vyšetření vykonané zdravotní sestrou: 

C – peptid,



oGTT, 24



glykemický profil,



glykosylovaný hemoglobin,



v moči cukr, bílkovina, ketony, bakterologické vyšetření – individuálně, močový sediment,



glykémie na lačno – 7 mmol/l,



postprandiální – po jídle, nepřesahuje hodnotu 10 mmol/l,



lipidy (Šafránková, Nejedlá, 2006).

2.7 Léčba diabetes mellitus Léčba diabetu je u každého stupně odlišná. Účel terapie diabetika 1. typu je stálé úsilí o redukci pozdních cévních komplikací. Mezi ochranné kroky patří snaha dosáhnout optimální fyzické váhy pacienta, působivá terapie dyslipidemie, omezený až úplný zákaz kouření klienta, stálá kontrola dolních končetin, pravidelná prohlídka očního pozadí, dosáhnout dobrých hodnot krevního tlaku a snaha o dobrou metabolickou kompenzaci diabetu (Šafránková, Nejedlá, 2006).

2.7.1 Léčba dietou u pacientů s diabetem Dieta náleží mezi postupy, které jsou podstatné k léčbě cukrovky. Nejedná se o dietu v autentickém výrazu, ale o dietu, která je doporučená Českou diabetologickou společností, která se shoduje s předpisy racionální – rozumové výživy. Přísun jídla by měl být vzorně ovlivňován pohlavím, věkem, druhem diabetu, nynější váhou pacienta a i fyzickou aktivitou pacienta. Cílem léčby je uchovat přirozenou hodnotu krevního tlaku a optimální hmotnosti pacienta, předejít kolísání glykémie, docílit běžné struktury

krevních

lipidů,

vylepšit

kompenzace

onemocnění

při

dietě

spojenou i s individuální produkcí inzulinu, s terapií perorálními antidiabetiky nebo inzulinem a fyzickou aktivitou. Cílem je i prevence a léčba pozdních komplikací diabetu, v první řadě aterosklerózy (Brož, 2011, Rybka, 2007).

25

Doporučení k výživě u léčby diabetu Celková energie a váha Aby člověk dosáhnul snížení hmotnosti, je nutná změna životního stylu, hlavně v první řadě zintenzívnit fyzickou aktivitu nemocného s diabetem, a jak uvádí Rybka (2007) tak minimálně 30 minut 5x týdně zabývat se cvičením, během a u starší generace se uvádí chůze a to hodinu denně. U obézních klientů je vhodná individualizovaná dieta, aby se docílilo redukce váhy o 1 – 2 kg za měsíc. U diabetiků trpících obezitou zpravidla nezačínáme léčbou farmakologickou, ale hledáme jiné alternativy, jakož to farmakoterapii. V současné době nabývají na důležitosti bariatrické chirurgické metody snižující velikost žaludku nebo metody, které mají vliv na kapacitu žaludku – endoskopické balónkové metody. A jak je uvedeno v publikaci Rybka (2007), tak se léčba určuje u pacientů s BMI nad 35 kg/m2 (Rybka, 2007).

Tuky Snížení globálního počtu cholesterolu, tuku a saturovaného tuku podceňuje u diabetiků přítomnost kardiovaskulárních onemocnění. Podstatnější je struktura mastných kyselin než rozsah globálního tuku. Mastné kyseliny lze rozdělovat podle dvojných vazeb a počtu na jednonenasycené, monoenové, nasycené, saturované, vícenenasycené, polyenové. Nasycené mastné kyseliny jsou účinně trombogenní, a jsou představovány v první řadě kyselinou stearovou, kristovou a palmitovou. Polyenové mastné kyseliny mají antiaterogenní a antitrombogenní efekt. Tyto kyseliny jsou především zahrnuty v rostlinných olejích a rybím tuku. Monoenové mastné kyseliny mají antiaterogenní a antitrombogenní účinek, který je zahrnut hlavně v olivovém, podzemnicovém a řepkovém oleji.

26

Antiaterogenní účinky má kyselina linolová, protože stoupá agregace trombocytů a při akutních kardiovaskulárních stavech může mít neblahý účinek (Rybka, 2007).

Sacharidy Sacharidy, známé jako škroby a cukry, se předtím pojmenovávaly uhlovodany. U pacientů závislých na léčbě inzulinem má být množství sacharidů klasifikováno asi do 6 dávek a u diabetiků 2. typu se doporučuje rozvrhnout dávku do 4 částí s vypuštěním 2. večeře. Sacharidy jsou z velké části v potravinách, od sladkostí a ovoce, dále rýže, obilí a výrobků z něj (těstoviny, pečivo, brambory, luštěniny). Sacharidy se dělí na monosacharidy, polysacharidy, disacharidy (Neoralová, 2009, Rybka, 2007). Bílkoviny Bílkoviny jsou nezbytné pro organismus, rozdělují se na rostlinné a živočišné, jádrem obou bílkovin jsou aminokyseliny. Esenciálními aminokyselinami se označují ty, které si tělo samo nedokáže vyprodukovat, musí se přijmout stravou. Živočišné bílkoviny jsou ve vejcích, masu a v mléčných produktech, rostlinné jsou obsaženy v luštěninách, jako je hrách, fazole, čočka, sója (Neoralová, 2009). Výměnné jednotky Tímto se rozumí kvantum odlišného množství potravy, které zhruba rovně ovlivní hladinu cukru v krvi. 1 výměnná jednotka znamená 12 g sacharidů. Rozklad a počet výměnných jednotek na individuální jídla by mělo odpovídat radě k diabetické dietě. 10 výměnných jednotek na den se propočítává u dětí a další každá jednotka s narůstajícím věkem (Rybka, 2007).

27

Glykemický index – Gl Udává tempo užití glukózy tělem ze specifické potraviny. Na glykémii má každý druh potravy jiný vliv. Toto je určeno skladbou potravin, druhem a obsahem sacharidů. Strava může být rozdělena na základě možnosti růstu glykémie (Neoralová, 2009, Rybka, 2007). Potravinová pyramida Pyramida pacientovi pomáhá určovat přijatelnou stravu. Člení se na čtyři pasáže. Mezi netaktní potraviny se řadí pečivo z bílé mouky, cukr, zmrzlina, dorty a ostatní sladkosti. O něco méně vhodné potraviny patří, tlusté vepřové maso, uzeniny, brambory, rýže a chléb. K doporučené stravě se zařazuje celozrnné pečivo, netučné mléko, kuřecí maso a ryby, máslo, jogurty a tvrdé sýry (Rybka, 2007, Neoralová, 2009). Výrobky pro diabetiky Označovány „light“ nebo „DIA“. Diabetická dieta je racionálně řízená strava uspořádaná na základě jídelního programu. Nízkoenergetickými potravinami by měly být pojmenovány neslazené či oslazené umělými sladily. Důležité je pro pacienty označení potravinářských produktů na obalech. Záznam na obalu by měl byt znatelný o kvantu sacharidů, energie či tuků, nebo cholesterolu (Rybka, 2007). Pitný režim u diabetiků Do pitného režimu se zařazují nekalorické nápoje, především voda, se symetrickým postojem minerálů. Prvotřídní jsou ovocné čaje, nejlépe sušené. Méně vhodné jsou nápoje s obsahem sycené kysličníkem uhličitým. Alkohol se u diabetu nijak neliší od zbylé populace. Ale nemocný by si měl uvědomit, že alkohol může ovlivnit způsob života. Požití alkoholu na lačno při nynější léčbě antidiabetiky může u pacienta způsobit hypoglykémii. Absolutní zákaz alkoholu je u gravidních žen, u diabetiků s neuropatií, hypertenzí a dyslipidemií (Rybka, 2007, Neoralová, 2009). 28

2.7.2 Perorální antidiabetika Perorální antidiabetika (PAD), jsou léky předepsané lékařem, zpravidla se aplikují úzce před stravou či v průběhu stravy. V souladu normy České diabetologické společnosti se na začátku léčby u nemocného s diabetem 2. typu využije pouze léčba nefarmakologická, pokud jde o poškození glykoregulace během určení diagnóza lehčí etapy. Pokud to nevede k zásadním změnám v procesu 3. měsíců, tak je odstartovaná léčba farmakologická. Prvním výběrem léků je metformin. Je – li léčba metforminem neúčinná, přistoupí se k terapii kombinační perorálními antidiabetiky či inzulinem. Při neúspěšné dvoj – kombinaci PAD se indikuje terapie inzulinem (Šafránková, Nejedlá, 2006, Rybka, 2007, Rybka a kolektiv, 2006).

Souhrn PAD Dle působení se rozdělují PAD do následujících skupin: 

meglitinidy (nateglinid, repaglinid),



sulfonylurey (gliklazid, glyburid, glipizid a glymepirid),



thiazolidindiony (rosiglitazon, pioglitazon),



inhibitory alfaglukosidázy (miglitol a akarbóza),



biguanidy (metformin) (Rybka a kolektiv, 2006).

1/Perorální antidiabetika mající vliv na inzulinovou rezistenci Do této kategorie se zařazují thiazolidindiony a metformin. Léky jsou patřičné u pacientů s převahou inzulinorezistence (Rybka a kolektiv, 2006, Rybka 2007). Metformin, řadící se do skupiny biguanidi. Zpomaluje vstřebávání glukózy ve střevě a vyprázdnění žaludku. Při léčbě metforminem dochází snadněji ke snížení tělesné váhy klienta, dochází ke korekci dyslipidemie a poškození fibrinolýzy. Pacienti, kteří mají zhoršenou funkci ledvin, neměli by užívat tento lék, je vylučován hlavně ledvinami. U starších lidí by se měl metformin obezřetně aplikovat, protože s přirůstajícím věkem klesá funkce ledvin. Značná obezřetnost je také nezbytná u lidí s poškozením jater, 29

onemocněním plic, akutní nebo chronické užívání alkoholu. U metforminu, když stoupá dávka tak i narůstá působivost. Nedochází – li metforminem k dostatečné náhradě, tak je žádoucí spojovat podstatná antidiabetika s odlišným mechanismem efektu v nejnižší dávce (Rybka a kolektiv, 2006, Rybka 2007). Thiazolidindiony, TZD, glitazony omezují inzulinovou rezistenci a glukoneogenezi v játrech. Glitazony jsou indikovány v kombinaci se metforminem a v kombinaci sulfonylmočovinou (Rybka a kolektiv, 2006, Rybka 2007). 2/ Inzulinová sekretagoga Deriváty sulfonylurey (SU – PAD) vlivem na sulfonylureové receptory beta buněk pankreatu omezují jakost glykémie, a tím stoupá sekrece inzulinu. Motivují sekreci inzulinu z B – buněk ze slinivky břišní vázáním na plazmatický membránový protein proslulý jako ATP – senzitivní draslíkový kanál. U diabetiků 2. typu s běžnou tělesnou hmotností bez větší očekávané inzulinorezistence se v monoterapii léčba SU – PAD nejčastěji používá, eventuálně v kombinované terapii. U pacientů s porušenou funkcí ledvin se neaplikují SU – PAD, výjimkou je gliquidonu, protože je z velké části eliminován žlučí (Rybka a kolektiv, 2006, Rybka 2007). 

Glimepirid – nejnovější SU přípravek. Má malé nebezpečí hypoglykémie.



Glibenclamid – má největší nebezpečí hypoglykémie.



Gliquidon – zpravidla je vylučován žlučí, u diabetiků s poddajnou renální insuficiencí lze užít.



Gliklazid – má antiagregační účinek, nebezpečí hypoglykémie je nevelký.



Glipizid – doba účinku je nejrychlejší (Rybka, 2007).

3/ Nesulfonylureová sekretagoga Glinidy „inzulin v tabletách“ označovány taky jako rychlými sekretagogy, protože mají vliv na dočasnou etapu inzulinové sekrece. Z trávicího ústrojí jsou rychleji vstřebávány. Glinidy se využívají u nemocných se zdlouhavou inzulinovou sekrecí. Kontraindikací

30

jsou relativní poruchy ledvinných a jaterních funkcí. Patří sem nateglinid podávaný před hlavním pokrmem, repaglinid dávkovaný 3x denně. Inhibitory alfaglukosidáz zablokovávají ve střevě alfaglukosidázu a tím se zpomaluje štěpení oligosacharidů a polysacharidů. Akarbóza omezuje postprandiální glykémii. Indikacemi pro léčbu jsou pacienti s nekompenzovanou dietou a přítěží nebo pacienti s 2. typem diabetu s mírnou či centrální hyperglykémií. Dále pacienti s přirozenou postprandiální hyperglykémií a glykémií na lačno (Rybka a kolektiv, 2006, Rybka 2007).

4/ Antiobezitika Antiobezitika jsou v první řadě lepší inzulinovou rezistenci a vedou ke zdokonalení kompenzace diabetu pacienta. Řadí se sem sibutramin, určený k léčbě diabetu 2. typu, orlistat, indikovaný k léčbě po dobu 12. měsíců, jako i sibutramin a rimonabant (Rybka, 2007). 5/ Kombinovaná léčba hyperglykémie Schopností je zaměňovat PAD, přejít na inzulin, či přejít na seskupení PAD a inzulinu. Kombinovaná PAD terapie reprezentuje komplexnější napravení defektu diabetického a má zřetelný hypoglykemizující účinek. Může se upotřebit nižší dávka vzájemných léčiv a tím i zredukovat nebezpečí účinků i sekundárního neúspěchu léčení. Souhra PAD a inzulinu je kombinace metforminu, thiazolidindionů nebo sulfonylurey ráno a večerní aplikace inzulinu. Slučovaná terapie PAD tvoří komplexnější napravení diabetického defektu a má jasný hypoglykemizující účinek (Rybka, 2007, Rybka a kolektiv, 2006).

31

2.7.3 Léčba inzulinem Inzulin – je hormon, který je utvářený v beta buňkách Langerhansových ostrůvků. Je hormonem slinivky břišní, skladuje se v ledničce při teplotě 2 – 8oC (Vokurka, Hugo a kolektiv, 2008, Rybka a kolektiv, 2006). Inzulinom – tumor, který produkuje inzulin (Vokurka, Hugo a kolektiv, 2008). Inzulinopenie – nedostatek inzulinu (Vokurka, Hugo a kolektiv, 2008). Inzulinoterapie – terapie inzulinem (Vokurka, Hugo a kolektiv, 2008). Inzulitida – zánět Langerhansových ostrůvků (Vokurka, Hugo a kolektiv, 2008). Inzulinové edémy – otoky, které mohou vzniknout při zahájení léčby inzulinem, vznikají na dolních končetinách (Vokurka, Hugo a kolektiv, 2008). Inzulináza – enzym, zahrnutý především v játrech (Vokurka, Hugo a kolektiv 2008.) Inzulinová rezistence – je situace, kdy tkáně a orgány nereagují na inzulin (Vokurka, Hugo a kolektiv, 2008). U diabetů 1. typů je hlavní léčbou terapie inzulinem. Nejobtížnější na léčbě diabetu je stanovit korektní dávku inzulinu. Existují tři veličiny, které mají pro konečnou glykémii základní smysl. A jimi je počet sacharidů ve stravě a dávka inzulinu, fyzická aktivita. K opatření bazální dávky se podává 20 – 28 j. inzulinu dlouhodobého, děleno na ráno a večer. K imitaci stimulované dávky se užívá krátkodobý inzulin, ráno 8 – 12 j., v poledne 8 – 10 j. a večer 6 – 8 j (Vokurka, Hugo a kolektiv, 2008, Šafránková, Nejedlá 2006, Brož, 2011).

32

Dělení inzulinů: 

na základě trvání působení na:  krátkodobé inzuliny či krystalické též neutrální, jako jediné lze aplikovat rovnou do žíly, možná i aplikace subcutálně, mají dobu působení 5 – 6 hodin a vstup účinku je prudký a to za 30 minut po subcutální aplikaci. Řadí se sem např.: Humalog, Insulin – mono N, Isuman Hoechst R, Actrapid HM, Humulin R,  střednědobé, doba účinku je 8 – 16 hodin, subcutálnní podání Inzulin mono ID, Inzulin – mono D, Inzuman Hoechst B, Semilente Novo, Monotard Novo,  dlouhodobé inzuliny mají zdlouhavý vstup působení, účinek je za 2 hodiny a doba působení je 24 – 30 hodin, subkutánní podání. Zástupci jsou Inzulin – mono SD, Humulin U, Ultratard Novo, Ultralente.



na základě způsobu produkce na:  lidské – humuliny tvořeny geneticky upravenými bakteriemi E. coli či kvasinkami, produkující lidský druh inzulinu,  zvířecí inzulin se opatří pomocí vepřových a hovězích pankreatů (Vokurka, Hugo a kolektiv, 2008, Šafránková, Nejedlá, 2006).

Inzulinové stříkačky, inzulinové pero a inzulinové pumpy jsou pomůcky k aplikaci inzulinu. Glukometr, testační proužky slouží ke kontrole glykémie. Označení inzulinových stříkaček je U100, používá se 100 j inzulinu v 1 ml. Je rozčleněna na dílky a každý dílek je 1 j. Slouží k natažení inzulinu z lahviček. Nejdříve se vtáhne do stříkačky krátkodobý – čirý inzulin a pak následuje depotní – zakalený, nikoliv opačně (Rybka a kolektiv, 2006). Aplikace inzulinu inzulinovým perem „inzulinový dávkovač“ je pro pacienty pohodlná. Jde o bezpečnou, působivou a spolehlivou pomůcku. Po rozšroubování pera se do něj vkládá výplň. Více v kapitole 2. 8 (Rybka a kolektiv, 2006).

33

Mezi moderní léčebné metody se řadí léčba inzulinovou pumpou. Častěji se používá u diabetiků 1. typu. Výhodou je, že inzulin je přístupný 24 hodin denně. Obsahuje inzulinový zásobník, který je do podkoží břicha veden kanylou. Nepostradatelnou součástí léčby je selfmonitoring. Více v kapitole 2. 8 (Rybka, 2007, Vokurka, Hugo a kolektiv, 2008).

2.8 Edukace klienta/pacienta s diagnózou DM 1. typu Edukace je nevyhnutelnou a nenapravitelnou složkou léčby, může mít několik podob. Začíná prvním kontaktem pacienta s lékařem nebo sestrou a nikdy nekončí. Povinnosti, které diabetik musí ovládat, jsou velice náročné. Edukací se nerozumí jen poskytnutí informací o teorii, ale cílem je, aby pacient přijal změnu životního stylu a dobrý postoj k léčbě. Úspěšná edukace záleží na několika faktorech: na charakteru samotného onemocnění, na pozornosti a jakosti zdravotnického týmu, na disciplinovanosti a vědomostech pacienta. To co lékaři/sestře připadá samozřejmé, tak tomu nemusí být u pacienta. Pacient může být vystrašen a šokován, že má cukrovka, a proto je potřeba důkladně a trpělivě ujasnit zásadní věci a krok za krokem zbavit pacienta nejistoty. Dynamický

a

aktivní

přístup

diabetika

by

měl

být

nejen

k nemoci,

ale i ke zdravotnickému personálu. Pacient/klient musí mít jistotu, že se může dotazovat na veškeré nesnáze spojené s onemocněním. Edukace musí být pokaždé zaměřená na jednotlivého pacienta. Na počátku edukačního postupu by měly být odhadnuty dovednosti pacienta, manuální zdatnost a jeho obrazotvornost. Diabetik jedná zpravidla uvědoměle, pokud si svojí nemoc připouští. Zpravidla se plán edukace provádí nejlépe, když se rozvrhne do tří částí.

2.8.1 Počáteční stádium – primární V této fázi je potřeba zvolna postupovat. Každý diabetik v souladu IDF (International Diabetes Federation) by měl dostat následné informace:

34



pacient by se měl naučit zvládat určit hladinu krevního cukru, měl by vědět o akutních komplikacích, zejména o hypoglykémii, její léčbě a prevenci,



doporučení o diabetické dietě, složení, kvanta a časy porcí apod.,



správná dávka a správný čas aplikace inzulinu, změna dávky podle samostatného omezení.

2.8.2 Stádium hluboké edukace S touto fází se zpravidla začíná po ukončení první fáze, za 4 – 6 týdnů. V tomto stádiu je potřeba naučit pacienta monitorovat diabetes za výjimečných situací (dovolená). Je důležité, aby byly probrány zásady konkrétní kompenzace, diabetické komplikace a prevence.

2.8.3 Pokračující fáze Principem je aktualizace a opakování hlavních informací diabetu. Pacientovi se podávají další informace v závislosti na měnících potřebách (těhotné diabetičky). Poskytují se novinky a vylepšení v diabetologii. Besedy, diskuze se sdělováním individuálních zkušeností, praktické ukázky jsou formy, kterými může být veden edukační program. Edukační náplň diabetiků na inzulinové léčbě 1. Léčba diabetu inzulinem: věcné uvedení o aplikaci, typy a doba působení inzulinu, místo aplikace inzulinu, skladování inzulinu. 2. Nezávislá kontrola glykémie, krevního tlaku a glykosurie. Zaznamenávání hodnot dávek inzulinu a glykémie. Správné zacházení s glukometrem. 3. Akutní komplikace diabetu a jejich původ, prevence, příznaky, léčení. 4. Dietní léčba. Dělení potravin na základě typu a konspektu sacharidů. Rezervní sladidla, tuky a alkohol. Dietní léčba při hyperlipoproteinemií a zvýšené nadváze. Příklady a vedení jídelníčků.

35

5. Přijatelné sportovní aktivity, smysl fyzické aktivity v diabetu. Dopad fyzického zatížení na glykémii. 6. Korekce dávek a systému inzulinu dle glykémie, na základě fyzické aktivity jednorázové či dlouhodobé, dle příjmu sacharidů v potravě. Korekce inzulinu za mimořádných situací (operace, nemoc, apod.). 7. Techniky prevence a léčení stresu. 8. Pozdní komplikace: diabetická noha, prevence a léčba. Patřičné oblečení a obuv, pravidelná kontrola nohou, hygiena a gymnastika. 9.

Hypertenze. Diabetická makroangiopatie, léčba a prevence.

10. Rizikové činitelé aterosklerózy. 11. Sociální nesnáz diabetiků, obsluha motorových vozidel, profese, změněná pracovní způsobilost. 12. Gestace a diabetes. 13. Zlepšení v diagnostice a v léčení diabetů. Ošetřovatelské péče (nejběžnější ošetřovatelské problémy): 

poškození přizpůsobení dopadu změny životního způsobu a diety,



porucha přijetí a vyloučení tekutin,



pokles tělesné zdatnosti z důvodu únavy,



nepostačující informace z důvodů neznalosti pojmů,



původ infekce při úrazu způsobenou zhoršenou obranyschopností,



porucha potravy zapříčiněná narušeným metabolizmem.

Cíle ošetřovatelské péče: 

pacienta poučíme a přesvědčíme o nezbytné výměně diety a životního stylu,



do ošetřování nemocného zapojit rodinné příslušníky,



naučit pacienta předcházet a rozpoznat komplikace onemocnění,



psychická podpora pacienta,



opora vykompenzovat se celoživotním onemocněním.

36

Plánovaná ošetřovatelská péče: Pro zdravotní sestru je podstatné, zda je u nemocného zjištěno onemocnění nově anebo jim trpí už delší dobu také je důležitá informace o komplikacích. Bez specifického omezení, mimo uspořádání diety a dbání na léčebný režim se uplatňuje u hospitalizovaného pacienta s nekomplikovaným diabetem. Sestra se stará a kontroluje, aby pacient dodržoval dietu, jedl malé porce v rovnoměrných intervalech (6 – 7 dávek), dohlíží, co příbuzný přinášejí nemocnému, popřípadě je poučí. Při léčbě inzulinem, po aplikaci je důležité, aby pacient snědl určitou dávku potravy. Na určitém oddělení dle zvyklosti podávají pacientovi první diabetickou snídani spolu s ranní dávkou inzulinu a večer druhá večeře, podávána kolem 21. hodiny. Nabádá pacienta k dodržování pravidelné životosprávy, o dostatečné aktivitě. Dbá o původu komplikací a prevenci. Dohlíží na hygienu nemocného zvláště u žen v oblasti genitálií. Při péči o nehty upozorní na šetrnost. Dále poučí o vhodné obuvi, nejlépe bez špičky a vysokého podpatku, ponožky bez gumiček. Suchou kůži řádně promazávat. V průběhu hospitalizace sestra pravidelně kontroluje: 

glykémii, vykonává vyšetření moče na acetonurii a glykosurii, oGTT – provádí se na oddělení,



působení léků, fyziologické funkce, váhu nemocného, symptomy onemocnění a komplikací.

Vhodná místa pro aplikaci inzulinu jsou paže, podkoží břicha, hýždě a stehna. Rychle se vstřebává v oblasti břicha a naopak z hýžďové krajiny. Při zvýšené námaze na určitý úsek těla, není vhodné aplikovat inzulin. Při rychlém vstřebávání může dojít k hypoglykémii. Doporučuje se rozdělit místo vpichu na čtverečky, a pak každý čtvereček využít pro jednotlivou aplikaci ve směru hodinových ručiček, dojde tak k zabránění ztvrdnutí kůže – lipodystrofii.

37

Postup při aplikaci inzulinu inzulinovým perem: 

hygiena rukou,



vyjmutí pera z pouzdra, zahřátí a protřepání inzulinu v dlaních,



sejmutí krytky z jehly, vhodné jehlu po 3. dnech vyměnit,



dezinfekce místa vpichu,



u obézních dospělých pacientů se udělá kožní řasa a inzulin se aplikuje kolmo, u dětí stejně, ale aplikace je asi pod úhlem 45 oC,



vpich, uvolnění řasy, vyjmutí jehly, nikoliv hned po aplikaci, pokud po vyjmutí vykápne kapka, tak je to chyba,



přiložení čtverce, uklizení pomůcek.

Selfmonitoring Je to pravidelná a samostatná kontrola a měření pacientovi glykémie a ketolátek v krvi a moči. Slouží k orientaci pacienta. Přístroj k měření glykémie se nazývá glukometr, krev se nanáší na testační proužky. Postup při selfmonitoringu glykémie: 

hygiena rukou a dezinfekce místo v pichu – koneček prstu,



vpich jehlou,



kapka se aplikuje na testační proužek a čeká se na vyhodnocení glykémie glukometrem.

Činitelé mající vliv na měření glykemie jsou hematokrit, určité látky (například kyselina askorbová, močová), imitace levnějších proužků, teplota, vlhkost a nadmořská výška. Pediatrická poznámka Děti s diabetem mají vyšší nebezpečí metabolických kolísání i akutních komplikací. Do péče je nutné i zařadit rodiče, ale postupem času se dítě zařadí do léčby zcela samo. Kladná motivace dítěte k léčbě je důležitá. 38

Sport a diabetes Přijatelná dávka sportu při tomto onemocnění je doporučována všem diabetikům. Glykémii je nejvhodnější měřit v průběhu, před i po cvičení. Důležitou součástí je dodržování pitného režimu. Při sportu se rychleji bude inzulin vstřebávat v paži či stehnu, tak je vhodné se těmto místem během sportovních aktivit vyvarovat. Extrémní sporty

(box,

parašutismus,

potápění…)

nejsou

diabetikům

schvalovány.

Při déletrvajícím sportu, hodinu a více, je třeba doplnění energie. Při zvýšené nebo naopak snížené glykémii je riskantní začít cvičit (Rybka a kolektiv, 2006, Brož, 2011, Rybka, 2007).

39

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce K praktické části mi posloužily dotazníky vlastně vytvořené. Zvolila jsem dva dotazníky, jak pro zdravotní sestry, tak i pro pacienty. Vyplnění bylo zcela anonymní. Dotazník pro zdravotní sestry a bratry obsahuje 9. otázek o edukaci nemocného a druhý dotazník pro nemocné trpící tímto onemocněním se skládá z 15. otázek. V následné části jsem vyhodnotila odpovědi do tabulek a grafů. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků pro zdravotní sestry a zdravotní bratry. Pro pacienty trpící onemocněním diabetes mellitus 1. typu jsem rozdala 106 dotazníků. Vrátily se mi všechny dotazníky, které byly rozdány. Návratnost dotazníků byla 100%.

3.2 Charakteristika vzorků respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky pro zdravotní sestry byly rozdány v Nemocnici Havlíčkův Brod po jednotlivých odděleních (interna, chirurgie, dětské oddělení) a do ordinace MUDr. Evy Pěkné. Druhý dotazník jsem opět dala do ordinace MUDr. Evy Pěkné a v průběhu praxe v Nemocnici Havlíčkův Brod jsem si aktivně vyhledávala pacienty s onemocněním DM 1. typu.

3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal od 12. 12. 2012 do 22. 03. 2013 v Nemocnici Havlíčkův Brod.

3.4 Zpracování získaných dat Výsledky byly následně ručně sečteny a vypracovány v programu Microsoft Office Excel 2007, jak v tabulce, tak i v grafickém znázornění. Celkem se rozdalo 120 dotazníků pro zdravotní sestry a bratry. Pro pacienty trpící onemocněním diabetes mellitus 1. typu jsem rozdala 106 dotazníků. Celkem se mi vrátily všechny dotazníky, které byly rozdány.

40

3.5 Výsledky výzkumu Dotazník pro zdravotní sestry a bratry.

3.5.1 Otázka č. 1: Základní údaje. a) Muž

Věk: ………roků

b) Žena

……… let pracuji na současném oddělení/ambulanci.

Tabulka1 Pohlaví a věk respondentů, počet roků na současném pracovišti

Věk

Muži

Ženy

n

%

n

%

22 – 30

2

40

40

34, 76

30 – 40

2

40

32

27, 84

40 – 50

1

20

27

23, 49

50 – 65

0

0

16

13, 92

Celkem

5

100

115

100

Graf 1 Pohlaví a věk zaměstnanců

41

V Nemocnici Havlíčkův Brod pracuje 5 (100%) mužů a 115 (100%) žen. Od 22 – 30 let pracuje nejvíce žen – 40 (34, 76), muži 2 (40%). Nejméně 16 (13, 92%) žen ve věku 50 – 56, u mužů 0 (0%).

42

3.5.2 Otázka č. 2: Pracuji na: a) oddělení

b) ambulanci

Tabulka 2 Současné pracoviště

Pracoviště

Muži

Ženy

n

%

n

%

Oddělení

5

100

110

95, 65

Ambulance

0

0

5

4, 35

Celkem

5

100

115

100

Graf 2 Současné pracoviště

Na oddělení v havlíčkobrodské nemocnici, kde byly rozdány dotazníky, pracuje 110 (91, 3%) žen a 5 (4, 15%) žen na ambulanci. Na oddělení pracuje 5 mužů, na ambulanci 0 mužů.

43

3.5.3 Otázka č. 3: Edukuji vždy pacienta o správné aplikaci inzulinu? a) ano

c) někdy

b) ne

Tabulka 3 Edukace o aplikaci inzulinu

Muži

Edukace o aplikaci

Ženy

inzulínu

n

%

n

%

Ano

3

60

78

67, 86

Ne

2

40

25

21, 75

Někdy

0

0

12

10, 44

Celkem

5

100

115

100

Graf 3 Edukace o aplikaci inzulinu

78 (67, 86%) žen edukuje pacienta o správné aplikaci inzulinu, 25 (21, 75%) žen needukuje a 12 (10, 44%) žen někdy edukují pacienta. Edukaci provádí 3 (60%) mužů. Edukaci neprovádí 2 (40%) mužů.

44

3.5.4 Otázka č. 4: Seznámíte pacienta s možnými akutními komplikacemi diabetu? a) ano

c) někdy

b) ne

Tabulka 4 Akutní komplikace diabetu

Akutní

Muži

Ženy

komplikace diabetu

n

%

n

%

Ano

2

40

14

12, 18

Ne

2

40

35

30, 45

Někdy

1

20

66

57, 42

Celkem

5

100

115

100

Graf 4 Akutní aplikace diabetu

Dva (40%) muži seznámí pacienta s akutními komplikacemi diabetu, dva (40%) neseznamují s komplikacemi a jeden (20%) muž někdy. Ze 115 žen seznamuje 14 (12, 18%) s komplikacemi, 35 (30, 45%) žen neseznamuje a 66 (57, 42%) žen jen někdy.

45

3.5.5 Otázka č. 5: Seznámíte pacienta s pozdními komplikacemi diabetu? a) ano

c) někdy

b) ne

Tabulka 5 Pozdní komplikace diabetu

Pozdními

Muži

Ženy

komplikace diabetu

n

%

n

%

Ano

2

40

14

12, 18

Ne

2

40

35

30, 45

Někdy

1

20

66

57, 42

Celkem

5

100

115

100

Graf 5 Pozdní komplikace diabetu

Dva (40%) muži seznámí pacienta s pozdními komplikacemi diabetu, dva (40%) neseznamují s komplikacemi a jeden (20%) muž někdy. Ze 115 žen seznamuje 14 (12, 18%) s komplikacemi, 35 (30, 45%) žen neseznamuje a 66 (57, 42%) žen jen někdy.

46

3.5.6 Otázka č. 6: Pokud Vás pacient požádá o zopakování určité části při edukaci, učiníte tak? a) ano

c) někdy

b) ne

Tabulka 6 Zopakování edukace

Zopakování edukace

Muži

Ženy

n

%

n

%

Ano

5

100

63

54, 81

Ne

0

0

18

15, 66

Někdy

0

0

34

29, 58

Celkem

5

100

115

100

Graf 6 Zopakování edukace

Zopakování určité části edukace učiní 5 (100%) mužů. Většina žen zopakuje určitou část edukace, 63 (54, 81%) žen. 18 (15, 66%) žen nezopakuje edukaci a 34 (29, 58%) žen někdy.

47

3.5.7 Otázka č. 7: Pokud mám edukovat pacienta o dietní léčbě, tak (vyberte jednu odpověď): a) učiním tak

b) poskytnu pacientovi letáky

c) jen někdy edukuji o dietní léčbě d) needukuji e) přivolám diabetologickou sestru (nevyplňujte následující otázku) Tabulka 7 Edukace o dietě

edukace o dietě

Muži

Ženy

n

%

n

%

učiním tak

2

40

15

13, 05

jen někdy

0

0

0

0

přivolám diabet. sestru

3

60

78

67, 86

poskytnu infor. letáky

0

0

22

19, 14

needukuji

0

0

0

0

Celkem

5

100

115

100

Graf 7 Edukace o dietě

48

Při edukaci o dietě 2 (40%) muži z 5 učiní tak, 3 (60%) muži přivolají diabetologickou sestru. 15 (13, 05%) žen ze 115 učiní edukaci o dietě, 78 (67, 86%) žen přivolá diabetologickou sestru a 22 (19, 14%) žen poskytne informační letáky.

49

3.5.8 Otázka č. 8: Pokud provedu edukaci, jsem si vědom/a, že pacient ví (vhodné zaškrtněte): Ano

Ne

Pacient ví, o vhodných sportech. Pacient ví, o vlivu fyzické zátěže na glykémii. Pacient ví o užívání alkoholu. Pacient zná úpravy režimu a dávek inzulinu podle glykémie, podle fyzické zátěže.

Tabulka 8 Po provedené edukaci jsem si vědom/a, že pacient ví

Po provedené edukaci jsem Muži

si vědom/a, že pacient ví:

n

%

(vhodné zaškrtněte)

ANO

NE

ANO

NE

o vhodných sportech

2

0

40

0

glykémii

0

0

0

0

o užívání alkoholu

3

0

60

0

0

0

0

0

5

0

100

0

o vlivu fyz. zátěže na

úpravy režimu a dávek inzulinu dle glykémie, dle fyz. zátěže Celkem

50

Po provedené edukaci Ženy

jsem si vědom/a, že pacient ví:

n

%

(vhodné zaškrněte)

ANO

NE

ANO

NE

o vhodných sportech

15

18

13, 05

15, 66

glykémii

10

0

8,7

0

o užívání alkoholu

38

3

33, 06

2, 61

27

4

23, 49

3, 48

90

25

78, 3

21,75

o vlivu fyz. zátěže na

úpravy režimu a dávek inzulinu dle glykémie, dle fyz. zátěže Celkem

Graf 8 Po provedené edukaci jsem si vědom/a, že pacient ví

Dva (40%) muži jsou si vědomi po provedené edukaci, že pacienti vědí, o vhodných sportech a 3 (60%) jsou si vědomi, že pacienti po edukaci ví, o užívání alkoholu.

51

15 (13, 05%) žen jsou si vědomy po provedené edukaci, že pacient ví o vhodných sportech a 18 (15, 66%) žen si nejsou vědomy po edukaci pacienta. 10 (8, 7%) žen jsou si vědomy po provedené edukaci, že pacient ví o vlivu fyzické zátěže na glykémii. 38 (33, 06%) žen jsou si vědomy po provedené edukaci, že pacient ví o užívání alkoholu a 3 (2, 61%) ženy si nejsou vědomy. 27 (23, 49%) žen jsou si vědomy o úpravě režimu a dávek inzulinu podle glykémie, podle fyzické zátěže a 4 (3, 48%) ne.

52

3.5.9 Otázka č. 9: Po edukaci má pacient praktický zácvik o aplikaci inzulinu: a) ano

b) ne

Tabulka 9 Po edukaci má praktický zácvik o aplikaci inzulinu

Po edukaci má pacient Muži

prak.

Ženy

zácvik o aplikaci inzulínu

n

%

n

%

Ano

4

80

104

90, 48

Ne

1

20

11

9, 57

Celkem

5

100

115

100

Graf 9 Po edukaci má praktický zácvik o aplikaci inzulinu

Čtyři (80 %) muži odpověděli, že pacienti po edukaci mají praktický zácvik o aplikaci inzulinu a jeden (20%) muž odpověděl, že nemá praktický zácvik. 104 (90, 48%) žen odpověděly, že pacienti po edukaci mají praktický zácvik o aplikaci inzulinu a 11 (9, 57%) žen odpověděly, že pacienti nemají praktický zácvik.

53

Dotazník pro pacienty trpící onemocněním diabetes mellitus 1. typu.

3.5.10 Otázka č. 1: Základní údaje. Pohlaví: a) Muž

Věk: ……. roků

b) Žena Tabulka 10 Základní údaje, pohlaví a věk pacienta

Věk

Muži

Ženy

n

%

n

%

0 – 10

5

10, 85

9

15, 21

11 – 20

21

45, 57

8

13, 52

21 – 30

13

28, 21

30

50, 7

31 – 40

4

8, 68

4

6, 76

41 – 50

3

6, 51

2

3, 38

51 – 60

1

2,17

6

10, 14

Celkem

47

100

59

100

Graf 10 Základní údaje

54

Ze 47 mužů nejvíce trpí diabetem 1. typu muži ve věku 11 až 20 let a to 21 (45, 57%) mužů. Nejméně ve věku 51 až 60 let 1 (2, 17%) muž. Ženy tímto onemocněním trpí nejvíce ve věku 21 – 30 let, 30 (50, 7%) žen a nejméně ve věku 41 – 50 let a to 2 (3, 38%) ženy.

55

3.5.11 Otázka č. 2 Jak dlouho se léčíte s onemocněním? a) méně jak 1. roků

b) 1. až 5. roků

c) 5. až 10. roků

d) více, než je uvedeno. A kolik? ………

1Tabulka 11 Délka léčby

Délka léčby

Muži

Ženy

n

%

n

%

méně něž rok

2

4, 34

8

13, 52

1 – 5 let

28

60, 76

14

23, 66

5 – 10 let

12

26, 04

19

32, 11

více než 10 let

5

10, 85

18

30, 42

Celkem

47

100

59

100

Graf 11 Délka léčby

Na tuto otázku dva (4, 34%) muži odpověděli, že se léčí méně než rok a nejvíce odpovědělo 28 (60, 76%) mužů, že se léčí 1 – 5 let. Nejméně odpovědělo 8 (13, 52%) žen, že se léčí méně než rok a nejvíce odpovědí bylo, že se ženy léčí 5 – 10 let, a to 19 (32, 11%) žen. 56

3.5.12 Otázka č. 3: Od kolika roků Vám bylo diagnostikované onemocnění: (DM 1. typu)? a) od narození

b) od 5. roků do 10. roků

c) od 10. roků do 15. roků

d) od 15. roků do 20. roků

e) od 20. roků do 30. roků

f) ve více roků, než je uvedeno. A v kolika?.........roků.

Tabulka 12 Od kolika let Vám bylo diagnostikováno onemocnění?

Od kolika let Vám bylo

Muži

Ženy

diagnostikováno onemocnění?

n

%

n

%

od narození

5

10, 85

2

3, 38

od 5 – 10 let

18

39, 06

13

21, 97

od 15 – 20 let

14

30, 38

28

47, 32

od 20 – 30 let

4

8, 68

13

21, 97

víc než 30 let

6

13, 02

3

5, 07

Celkem

47

100

59

100

Graf 12 Od kolika let Vám diagnostikováno onemocnění?

57

Nejčastěji mužům bylo diagnostikováno onemocnění od 5 – 10 let, 18 (39, 06%) mužů. U žen nejčastěji bylo diagnostikováno onemocnění mezi 15 a 20 lety, 28 (47, 32%) žen.

58

3.5.13 Otázka č. 4: Kouříte? b) ne (nevyplňujte otázku č. 5.)

a) ano

c) jen příležitostně

d) občas Tabulka 13 Kouříte?

Kouříte?

Muži

Ženy

n

%

n

%

Ano

32

69, 44

12

20, 28

Ne

10

21, 7

37

62, 53

Příležitostně

5

10, 85

10

16, 9

Celkem

47

100

59

100

Graf 13 Kouříte?

Častěji kouří muži než ženy. 32 (69, 44%) mužů kouří, 10 (21, 7%) nekouří a 5 (10, 85%) mužů příležitostně. 12 (20, 28%) žen kouří, 37 (62 53%) žen nekouří a 10 (16, 9%) jen příležitostně.

59

3.5.14 Otázka č. 5: Kolik denně vykouříte cigaret? a) do 5. cigaret b) do 10. cigaret c) do 15. cigaret d) více než je uvedeno. A kolik?.......cigaret. Tabulka 14 Kolik denně vykouříte cigaret (odpovědi ANO)?

Kolik denně vykouříte

Muži

Ženy

cigaret? (pokud ANO)

n

%

n

%

do 5 cigaret

4

12,5

2

16,6

do 10 cigaret

12

37, 5

8

66, 4

do 15 cigaret

7

21, 87

2

16, 6

více jak 15 cigaret

9

28, 12

0

0

Celkem

32

100

12

100

Graf 14 Kolik denně vykouříte cigaret (odpovědi ANO)?

Celkem kouří 32 (100%) mužů a 12 (100%) žen. Nejčastěji muži kouří do 10. cigaret a to 12 (37, 5%) mužů. Více jak 15. cigaret vykouří 9 (28, 12%) mužů. Nejvíce kouří do 10. cigaret 8 (66, 4%) žen. 60

3.5.15 Otázka č. 6: Trpí někdo ve vaší rodině také onemocněním diabetes mellitus? a) ano (pokud ano, vyplňte následující otázku)

c) nevím

b) ne

Tabulka 15 Trpí člen Vaší rodiny tímto onemocněním?

Trpí člen Vaší rodiny

Muži

Ženy

tímto onemocněním?

n

%

n

%

Ano

13

28, 21

25

42, 25

Ne

28

60, 76

31

52, 39

Nevím

6

13, 02

3

5, 07

Celkem

47

100

59

100

Graf 15 Trpí člen Vaší rodiny tímto onemocněním?

Na tuto otázku odpovědělo 13 (28, 21%) mužů, že v rodině mají rodinného příslušníka trpící tímto onemocněním, 28 (60, 76%) mužů nemá rodinného příslušníka, který by trpěl tímto onemocněním, a 6 (13, 02%) mužů nevědělo, zda trpí někdo v rodině tímto onemocněním. U žen odpovědělo, že 25 (42, 25%) rodinných příslušníků trpí také tímto onemocněním, 31 (52, 39%) žen odpovědělo ne a 3 (5, 07%) ženy neví, zda trpí někdo v rodině tímto onemocněním. 61

3.5.16 Otázka č. 7: A jakým typem? a) DM 1. typu

b) DM 2. typu

Tabulka 16 Jakým typem?

Jakým typem?

Muži

Ženy

n

%

n

%

DM 1. typu

4

30, 76

9

36

DM 2. typu

9

69, 21

16

64

Celkem

13

100

25

100

Graf 16 Jakým typem?

Z této otázky plyne, že častěji trpí rodinní příslušníci DM 2. typu.

62

3.5.17 Otázka č. 8: Navštěvujete pravidelně lékaře (U každého lékaře odpovězte jednotlivě): ANO,

JEN PŘI

POKUD

PRAVIDELNĚ

OBTÍŽÍCH

NEZAPOMENU,

NE

TAK NAVŠTÍVÍM LÉKAŘE Diabetologického Očního Podiatrického

Tabulky 17 Navštěvujete pravidelně lékaře?

Ano, pravidelně

Navštěvujete pravidelně

Muži

lékaře

Ženy

n

%

n

%

Diabetologického

28

26, 32

35

32, 9

Očního

32

30, 08

28

26, 32

Podiatrického

5

4, 7

9

8, 46

Jen při obtížích

Navštěvujete pravidelně

Muži

lékaře

Ženy

n

%

n

%

Diabetologického

3

2, 82

4

3, 76

Očního

8

7, 52

1

0, 94

Podiatrického

4

3, 76

3

2, 82

63

Pokud nezapomenu, navštívím lékaře

Navštěvujete pravidelně lékaře

Muži

Ženy

n

%

n

%

Diabetologického

8

7, 52

18

16, 92

Očního

0

0

3

2, 82

Podiatrického

0

0

0

0

Ne

Navštěvujete pravidelně

Muži

lékaře

Ženy

n

%

n

%

Diabetologického

8

7, 52

2

1, 88

Očního

7

6, 58

27

25, 38

Podiatrického

38

35,72

47

44, 18

64

Grafy17 Navštěvujete pravidelně lékaře?

Pravidelně diabetologického lékaře navštěvují častěji ženy a to 35 (32, 9%) žen, než muži a to 28 (26, 32%) mužů. Pravidelně očního lékaře navštěvuje 32 (30, 8%) mužů a 28 (26, 32%) žen. Podiarického lékaře navštěvují častěji ženy a to 9 (8, 46%) žen, než muži a to 5 (4, 7%) mužů. Diabetologického lékaře nenavštěvuje 8 (7, 52%) mužů a 2 (1, 88%) ženy. Očního lékaře nenavštěvuje 7 (6, 58%) mužů a 27 (25, 38%) žen. Podiatrického lékaře nenavštěvuje 38 (35, 72%) mužů a 47 (44, 18%) žen.

65

3.5.18 Otázka č. 9: Odpovězte prosím na každou aktivitu: OBČAS

ANO,

SPÍŠE NE

NIKDY

PRAVIDELNĚ Běh Procházky Jízda na kole Zumba, aerobik, kondiční cvičení,….. Tabulky 18 Sportovní aktivity

Ano, pravidelně Sportovní aktivity

Muži

Ženy

n

%

n

%

Běh

4

8, 51

22

37, 3

Procházky

28

59, 57

17

28, 8

Jízda na kole

3

6, 38

8

13, 56

zumba, aerobik,…

0

0

28

47, 45

Občas Sportovní aktivity

Muži

Ženy

n

%

n

%

Běh

18

38, 3

14

23, 73

Procházky

5

10, 64

7

11, 86

Jízda na kole

17

36, 17

25

42, 37

zumba, aerobik,…

0

0

13

22, 03

66

Spíše ne Sportovní aktivity

Muži

Ženy

n

%

n

%

Běh

15

31, 9

15

25, 42

Procházky

0

0

18

30, 5

Jízda na kole

12

25, 53

14

23, 73

zumba, aerobik,…

0

0

10

16, 95

Nikdy Sportovní aktivity

Muži

Ženy

n

%

n

%

Běh

10

21, 27

8

13, 56

Procházky

14

29, 78

15

25, 42

Jízda na kole

15

31, 9

12

20, 34

zumba, aerobik,…

47

100

8

13, 56

67

68

Graf 18 Sportovní aktivity

Pravidelně běhá 22 (37, 3%) žen a 4 (8, 51%) muži. Na procházku pravidelně chodí 28 (59, 57%) mužů a 17 (28, 8%) žen. Jízdu na kole provádí častěji ženy a to 8 (13, 56%) žen oproti mužům, 3 (6, 38%) mužů. Zumbu, aerobik pravidelně provádí 28 (47, 45%) žen. Nikdy běh neprovádí 10 (21, 27%) mužů a 8 (13, 56%) žen. Procházky nikdy neprovozují 15 (25, 42%) žen a 14 (29, 78%) mužů. Na kole nejezdí 15 (31, 9%) mužů a 12 (20, 34%) žen. Zumbu aerobik neprovádí 47 (100%) mužů a 8 (13, 56%) žen.

69

3.5.19 Otázka č. 10 Užíváte pravidelně předepsané léky, nebo inzulin? a) ano pravidelně

b) někdy zapomenu

c) když si vzpomenu

d) ne

Tabulka 19 Užívání léků, inzulinu

Užívání léků,

Muži

Ženy

inzulínu

n

%

n

%

Ano, pravidelně

28

60, 76

38

64, 22

9

19, 53

4

6, 76

vzpomenu

2

4, 34

5

8, 45

ne

8

17, 36

12

20, 28

Celkem

47

100

59

100

Někdy zapomenu když si

Graf 19 Užívání léku, inzulinu

Pravidelně užívají léky a inzulin 38 (64, 22%) žen a 28 (60, 76%) mužů. Léky a inzulin neužívá 8 (17, 36%) mužů a 12 (20, 28%) žen. 70

3.5.20 Otázka č. 11 Přidala se k onemocnění v průběhu léčby nějaká jiná choroba, nebo komplikace (jedna možnost)? a) poškození ledvin

b) poškození sítnice

c) ischemická choroba srdeční

d) syndrom diabetické nohy

e) ne

f) jiné

Tabulka 20 Přidružená onemocnění

Přidružená onemocnění

Muži

Ženy

n

%

n

%

Poškození ledvin

4

8, 68

1

1, 69

Poškození sítnice

1

2, 17

9

15, 21

srdeční

9

19, 53

18

30, 42

Syndrom diabetické nohy

23

49, 91

20

33, 8

Ne

8

17, 36

3

5, 07

Jiné

2

4, 34

8

13, 52

Celkem

47

100

59

100

Ischemická choroba

Graf 20 Přidružená onemocnění 71

Muži nejvíce postihuje syndrom diabetické nohy, stejně tak jako u žen. U mužů to činní 23 (49, 91%) mužů a u žen 20 (33, 8%) žen.

72

3.5.21 Otázka č. 12 Kolikrát si denně provádíte kontrolu glykémie (SELFMOITORING)? ………….. denně Tabulka 21 SELFMONITORING

SELFMONITORING

Muži

Ženy

n

%

n

%

1x – 2x

15

32, 55

32

54, 08

2x – 3x

18

39, 06

13

21, 97

4x – 6x

9

19, 53

11

18, 59

6x a více

5

10, 85

3

5, 07

Celkem

47

100

59

100

Graf 21 SELFMONITORING

Muži si nejvíce selfmonitoring provádí 2x – 3x denně a to 18 (39, 06%) mužů. Nejméně si 5 (10, 85%) mužů provádí selfmonitoring 6x a více. 32 (54, 08%) žen si provádí selfmonotoring 1x – 2x denně a jen 3 (5, 07%) ženy si provádí selfmonitoring 6x a vícekrát denně.

73

3.5.22 Otázka č. 13: Vhodnou odpověď zaškrtněte: OBČAS

ANO

SPÍŠE NE

NIKDY

Umyjete si ruce před aplikací inzulinu? Dodržujete dietu doporučenou při tomto onemocnění? Byli jste vždy dobře poučeni o aplikaci inzulinu, o dietním režimu od zdravotní sestry

Tabulky 22 Hygiena rukou a edukace

Ano Muži

Hygiena rukou a edukace

Ženy

n

%

n

%

Mytí před aplikací inzulinu

4

8, 51

8

13, 56

Dodržování diety

9

19, 14

39

66, 1

Edukace o inzulinu a dietě

47

100

59

100

Občas Muži

Hygiena rukou a edukace

Ženy

n

%

n

%

Mytí před aplikací inzulinu

30

63, 83

10

16, 95

Dodržování diety

18

38, 29

18

30, 5

Edukace o inzulinu a dietě

0

0

0

0 74

Ne Muži

Hygiena rukou a edukace

Ženy

n

%

n

%

Mytí před aplikací inzulinu

13

27, 66

41

69, 5

Dodržování diety

22

46, 8

2

3, 39

Edukace o inzulinu a dietě

0

0

0

0

75

Grafy 22 Hygiena rukou a edukace

Mytí rukou před aplikací inzulinu provedou pouze 4 (3, 76%) muži a 8 (7, 52%) žen. Dietu dodržují oproti 9 (8, 46%) mužům častěji ženy a to 39 (36, 66%) žen. Vždy a dobře byli poučeni o dietě, aplikaci inzulinu všichni 47 (100%) mužů a 59 (100%) žen. Mytí rukou před aplikací inzulinu neprovádí 13 (12, 22%) mužů a 41 (38, 54%) žen. Dietu nedodržuje 22 (20, 68%) mužů a 2 (1, 88%) ženy.

76

3.5.23 Otázka č. 14: Odkud Vám byly poskytnuty první informace o onemocnění (možnost jedné odpovědi)? a) od lékaře, když mi nemoc diagnostikoval

b) z televize, internetu

c) od přátel, kteří onemocněním trpí

d) z literatury

e) odjinud Tabulka 23 První informace o onemocnění

Muži

První informace o

Ženy

onemocnění

n

%

n

%

od lékaře při diagnóze

45

95, 74

54

91, 52

z televize, internetu

0

0

4

6, 78

od přátel

2

4, 26

1

1, 7

z literatury

0

0

0

0

Odjinud

0

0

0

0

Celkem

47

100

59

100

Graf 23 První informace o onemocnění

77

Nejčastěji první informace o onemocnění získávali lidé od lékaře při diagnóze, muži 45 (95, 74%) a 54 (91, 52%) žen. Z televize a internetu první informace o onemocnění získaly 4 (6, 78%) ženy. 1 (1, 7%) žena získala první informace od přátel a 2 (4, 26%) muži také od přátel.

78

3.5.24 Otázka č. 15: Kolikrát denně jíte? a) 2x – 3x

b) 3x – 5x

c) když mám pocit hladu

d) 6x e) 6x a více

Tabulka 24 Kolikrát denně jíte?

Muži

Kolikrát denně jíte?

Ženy

n

%

n

%

2x – 3x

0

0

3

5, 08

3x – 5x

32

68, 08

29

49, 15

při pocitu hladu

3

6, 38

8

13, 56

6x

12

25, 53

15

25, 42

6x a více

0

0

4

6, 78

Celkem

47

100

59

100

Graf 24 Kolikrát denně jíte

Nejvíce odpovědí bylo jak u mužů tak i žen, že přijímají potravu 3x – 5x denně, 29 (27, 26%) žen a 32 (30, 08%) mužů.

79

3.6 Diskuze Cílem této práce bylo zjistit, zda sestry umí správně edukovat pacienta s onemocněním diabetes mellitus 1. typu. Potom byl zmapován výskyt diabetes melitus 1. typu mezi věkovými skupinami. Bylo i prozkoumáno, zda lidé s tímto onemocněním dodržují v průběhu onemocnění zdravý životní styl a zjištěno, zda pacienti s tímto onemocněním pravidelně navštěvují lékaře – diabetologického. Šetření bylo provedeno formou dvou dotazníků, které mi poskytovaly cenné informace. Má první hypotéza zní: Předpokládám, že více jak 90% sester umí správně edukovat pacienta s onemocněním DM. 1. typu. Na tuto hypotézu se vztahovaly otázky z dotazníku pro zdravotní sestry a bratry 3, 4, 5, 6, 7, 8. Otázka č. 3 zní: Edukuji vždy pacienta o správné aplikaci inzulinu? Na tuto otázku mi odpověděli 3 (60%) muži z 5, že edukují vždy pacienta o správné aplikaci inzulinu, 2 (40%) muži needukují a ze 115 žen mi odpověděly 78 (67,86%) žen, že také edukují o správné aplikaci inzulinu a 25 (21, 75%) žen needukuje. Někdy edukuje 12 (10, 44%) žen o aplikaci inzulinu. Otázka č. 4 zní: Seznámíte pacienta s možnými akutními komplikacemi diabetu? Zde odpověděli 2 (40%) muži, že seznámí pacienta s akutními komplikacemi, 2 (40%) muži neseznámí o akutních komplikacích a 1 (20%) muž seznámí jen někdy s akutními komplikacemi. Ze 115 žen seznamuje pouze 14 (12, 18%) žen s akutními komplikacemi 35 (30, 45%) žen neseznamuje a 66 (57, 42%) žen jen někdy seznámí pacienta s akutními kpmplikacemi. Otázka č. 5 zní: Seznámíte pacienta s pozdními komplikacemi diabetu? Na tuto otázku bylo stejně zodpovězeno, jak na otázku č. 4. Otázka č. 6 zní: : Pokud Vás pacient požádá o zopakování určité části při edukaci, učiníte tak? 5 (100%) mužů učiní tak. 63 (54, 81%) žen zopakuje určitou část edukace, 18 (15, 66%) žen nezopakuje určitou část edukace a 34 (29, 58%) žen jen někdy zopakuje určitou část edukace.

80

Otázka č. 7 zní: Pokud mám edukovat pacienta o dietní léčbě, tak (vyberte jednu odpověď). Edukaci o dietě učiní 2 (40%) muži a 3 (60%) muži přivolají diabetologickou sestru. Pouhých 15 (13, 05%) žen učiní edukaci o dietní léčbě, 78 (67, 86%) žen přivolá diabetologickou sestru a 22 (19, 14%) žen poskytne informační letáky. Otázka č. 8 zní: Pokud provedu edukaci, jsem si vědom/a, že pacient ví: (vhodné zaškrtněte). 2 (40%) muži si jsou vědomi, že po provedené edukaci pacient ví o vhodných sportech a 3 (60%) muži si jsou vědomi, že pacient ví o užívání alkoholu. Hypotéza nedosáhla mého očekávaného cíle, tedy nepotvrdila se. Druhá hypotéza má znění: Předpokládám, že výskyt DM 1. typu u věku nad 50 let je vyšší než u mladých lidí do 50 let. K této hypotéze se vztahuje otázka z dotazníku pro pacienty 1. Výskyt DM 1. typu nad 50 let je nižší, než jsem předpokládala. Ze 47 mužů trpí diabetem 1. typu ve věku 51 – 60 let pouhý jeden (2,18%) muž. U žen je to o trochu více, a to 6 (10, 14%) žen ve věku 51 – 60. Hypotéza č. 2 se mi nepotvrdila. Třetí hypotéza zní: Předpokládám, že 60% lidí s onemocněním DM 1. typu nedodržují zdravý životní styl. Směřující otázky k této hypotéze z dotazníku pro pacienty jsou otázky č. 4, 9, 10. Otázka č. 4: Kouříte?: 69, 44% což je 32 mužů a 20, 28% což je 12 žen kouří. Z mužů je 10 (21, 7%) nekuřáků u žen to činí 37 (62, 53%) žen co nekouří. Příležitostně kouří 5 (10,85%) mužů a žen 10 (16, 9%). Otázka č. 9: Odpovězte prosím na každou aktivitu (běh, procházky, jízda na kole, zumbu, aerobik, kondiční cvičení…). Možné odpovědi byly ano pravidelně, občas, spíše ne a nikdy. Pravidelně běhá 22 žen, což je 37, 3% a 4 muži, to je 8, 51%. Na procházku pravidelně chodí 28 (59, 57%) mužů a 17 (28, 8%) žen. Jízdu na kole vykonávají častěji ženy, a to 8 (13, 56%) žen, muži o něco méně a to pouhé 3 (6, 38%) muži. Zumbu, aerobik pravidelně provádí 28 (47, 45%) žen. 81

Občas si jde zaběhat 14 (23, 73%) žen a 18 (38, 3%) mužů. Na procházku občas zajde 5 (10, 64%) mužů a 7 (11, 86%) žen. Jízdu na kole občas provádí ženy v počtu 25 (42, 37%) žen a 17 (36, 17%) mužů. Občas na zumbu, aerobik zajde 13 (22, 03%) žen. Méně často provozují běh muži i ženy ve stejném počtu a to 15 (31, 9%) mužů a 15 (25, 42%) žen. 18 (30, 5%) žen spíše nechodí na procházky. Jízdu na kole spíše neprovádí 12 (25, 53%) mužů a 14 (23, 73%) žen. Zumbu, aerobik někdy navštíví 10 (16, 95%) žen. Nikdy běh neprovádí 10 (21, 27%) mužů a 8 (13, 56%) žen. Procházky nikdy neprovozuje 15 (25, 42%) žen a 14 (29, 78%) mužů. Na kole nejezdí 15 (31, 9%) mužů a 12 (20, 34%) žen. Zumbu aerobik neprovádí 47 (100%) mužů a 8 žen (13, 56%). Otázka č. 10: Užíváte předepsané léky nebo inzulin? Pravidelně užívá léky a inzulin 28 (60, 76%) mužů a 38 (64, 22%) žen. Někdy zapomenou si vzít léky a inzulin 9 (19, 53%) mužů a 4 (6, 76%) ženy. Když si vzpomenou, tak 2 (4, 34%) muži a 5 (8, 54%) žen užije pravidelné léky a inzulin. Tato hypotéza se potvrdila pouze u otázky č. 4. Hypotéza se skoro téměř nepotvrdila. Čtvrtá hypotéza: Předpokládám, že 70% lidí s onemocněním navštěvují pravidelně svého diabetologického lékaře. Otázka k potvrzení čtvrté hypotézy je otázka č. 8. Otázka č. 8: Navštěvujete pravidelně lékaře (vhodnou odpověď zaškrtněte). Pravidelně diabetologického lékaře navštěvuje 28 (26, 32%) mužů a 35 (32, 9%) žen. Při obtížích navštíví diabetologického lékaře 3 (2, 82%) mužů a 4 (3, 76%) žen. Pokud nezapomenou, tak 8 (7, 52%) mužů a 18 (16, 92%) žen navštíví lékaře. Diabetologického lékaře nenavštěvuje 8 (7, 52%) mužů a 2 (1, 88%) žen. Hypotéza se opět nepotvrdila.

82

3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Zpracování tématu týkající se diabetu mellitu 1. typu, by mohlo být využito jako zdroj pro laickou veřejnost, která má o materiál zájem. Další využití by mohlo být i pro nelékařské pracovníky. Popřípadě by mohla práce posloužit jako výukový materiál. Lze z poskytnutého materiálu vytvořit edukační leták pro nemocné.

83

4 Závěr Bakalářská práce byla zacílena především na pacienty s diabetem mellitus 1. typu a na edukaci zdravotních sester a bratrů. Výběr tématu na zpracování práce nebylo pro mě obtížné, jelikož v mé rodině mám spoustu diabetiků. Začínala jsem se tímto onemocněním asi zabývat před 7 lety, kdy můj otec onemocněl. Vrylo se to do mé paměti z důvodu toho, že otec měl velice nepříjemné a pro mě v té době vystrašující příznaky před odjezdem do nemocnice. Otci byla diagnostikovaná cukrovka 2. typu. Po propuštění si 3x denně aplikoval inzulin a dodržoval dietu. Pravidelná kontrola glykémie byla nezbytně nutná každý den. Spousta diabetiků zanedbává toto onemocnění, tak jak můj otec zpočátku nekladl důraz na onemocnění. Postupem času se onemocnění zhoršovalo a přibývaly občasné hospitalizace. Pak si tedy uvědomil, že by bylo dobré vše změnit k lepšímu. V dnešní době bere léky a inzulin si aplikuje 1x denně, a to večer. Pravidelná aktivita a dbání na dietu zlepšuje onemocnění otce. Na základě odborné literatury jsem zpracovala teoretickou část do několika kapitol s různými podkapitolami. V první kapitole, v teoretické části jsem se zaměřila na diabetes mellitus nejen 1. typu, ale i na diabetes 2. typu, sekundární a gestační diabetes a poruchu glukózové tolerance. V následující kapitole jsem poukazovala na výskyt diabetu v populaci, nejen v teoretické části, ale i ve výzkumné části jsem se touto otázkou zaobírala. Ostatní kapitoly jsem zaměřila především na možné komplikace, příznaky, příčiny a jejich léčbu. Poslední kapitola je zaměřena na edukaci pacienta či klienta s diagnostikovaným diabetem mellitus 1. typu. V praktické části se prolínají dva dotazníky, jak pro nemocné klienty, tak pro zdravotní sestry a bratry. Každou otázku jsem jednotlivě a ručně vyhodnotila a zpracovala v daném programu. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda sestry umí správně edukovat pacienta s onemocněním DM. 1. typu. Ostatní cíle se týkaly výskytu onemocnění mezi věkovými skupinami, dodržování zdravého životního stylu v průběhu onemocnění a pravidelné návštěvy lékaře. Celkem jsem měla vytvořené čtyři cíle a čtyři hypotézy. Očekávala jsem, že alespoň dvě hypotézy se potvrdí. Nestalo se tak, nepotvrdila se téměř žádná.

84

Z toho plyne, že většina diabetiků nedodržuje zdravý životní styl, nechodí na pravidelné kontroly. Výzkum byl prováděn v Nemocnici Havlíčkův Brod na různých odděleních, v ordinaci MUDr. Evy Pěkné a po dobu odborné praxe vykonávané v Nemocnici Havlíčkův Brod jsem si aktivně vyhledávala pacienty s tímto onemocněním. Výzkum trval 3. měsíce. Na závěr bych chtěla podotknout, že diabetes by se neměl podceňovat, jako některé ostatní onemocnění. Lidé si myslí, že je to nemoc, kdy stačí občasná kontrola vhodného lékaře, dodržování diety, aplikace léků, inzulinu, ale není tomu tak. Podle mého názoru si lidé myslí, že je to nemoc, která „nebolí“, něco jako hypertenze. Počáteční příznaky možná lidé vystraší, ale dlouhodobou léčbu někteří podceňují. Ale může se stát, že podceňování může zacílit komplikace, ohrožující život nemocného. Alespoň podle mého vnímání, to tak cítím.

85

Slovník pojmů 

Absces – patologická dutina vyplněna hnisem, vznikající zánětem. Může vzniknout v kterémkoliv orgánu.



Aceton – organická látka, která vzniká v organismu při přebytečném spalování tuků. U diabetického kómatu je cítit zápach z úst po acetonu. Je i prokazatelný v moči.



Acetonurie – aceton v moči.



Agregace – uskupení, shlukování.



Alfa glukosidáza – enzym štěpící polysacharidy a disacharidy obsahující glukosu.



Amyláza – trávicí enzym, který štěpí protáhlé molekuly některých sacharidů na



malé a umožňuje tedy jejich vstřebávání. Je především ve šťávě tvořené slinivkou břišní a ve slinách.



Anorexie – nechutenství.



Ateroskleróza – onemocnění tepen. Ve stěně tepen se usazují tukové látky a vápník, tím se tepna naruší a pomalu se ztrácí pružnost a dochází k zužování tepny.



B – buňky – buňky Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, tvoří inzulin.



Bariatrická metoda – metoda v léčbě obezity.



C – peptid – spojní peptid v molekule proinzulinu.



Dehydratace – úbytek nebo nedostatek vody.



Diabetická fetopatie – poškození plodu v dopadu diabetu matky.



Diabetické kóma – relevantní stav s obtížnou poruchou vědomí.



Disacharid – sacharid utvořený dvěma základními cukry.



Diuretika – léky zvětšující produkci a vylučování moči.



Dyslipidemie – poškození přirozené struktury krevních tuků.



E. coli – Escherichia coli, gram negativní bakterie, která se obvykle nachází v lidském trávicím ústrojí (tlustém střevu).



Edukace – poučení.



Endokrinní onemocnění – onemocnění žláz s vnitřní sekrecí.



Enzym – bílkovina schopna zrychlit proces jisté biochemické reakce nebo děje.



Erytropoetin – glykoprotein utvářený především v ledvinách.



Extracelulární – mimobuněčný.



Fibrinolýza – rozpouštění krevní sraženiny.



Fibróza – zmnožení vaziva ve specifickém orgánu.



Flegmona – rozšířený, hnisavý zánět.



Gangréna – sněť.



Gestace – těhotenství.



Gestační diabetes – těhotenská cukrovka.



Glukagon – peptidový hormon.



Glukoneogeneze – produkce glukosy z ostatních látek, probíhá hlavně v ledvinách a játrech.



Glukosa – škrobový, hroznový cukr.



Glykemický profil – monitorace glykémie několikrát v průběhu za 24 hodin.



Glykémie – hladina glukosy v krvi.



Glykoprotein – bílkovina, která ve své molekule obsahuje cukr.



Glykoregulace – mechanismus, který se účastní na metabolismu sacharidů.



Glykosilovaný hemoglobin – hemoglobin, váže glukosu na své molekule.



Glykosurie – cukr v moči.



Gravidita – těhotenství.



Hematokrit – rozsah erytrocytů v krvi formulovaný jako zlomek úplného objemu krve.



Hyperbilirubinemie – zvýšený bilirubin v krvi.



Hyperglykémie – zvýšena hladina glukosy v krvi.



Hypertenze – vysoký krevní tlak.



Hypoglykemie – snížená hladina cukru v krvi.



Hypokalcemie – nízká hladina vápníku v krvi.



Hypotenze – nízký krevní tlak.



Cholelitiáza – tvorba a výskyt žlučových kaménku v žlučových cestách a žlučníku.



IM – infarkt miokardu.



j. – jednotka.



Karcinom – destruktivní nádor.



Ketoacidóza – typ metabolické acidózy vyvolané přílišným vznikem ketolátek. Následující situace nastává při hladovění. Zřetelným symptomem bývá Kussmaulovo dýchání.



Ketokyseliny – kyselina karboxylové s ketoskupinou v molekule.



Kussmalovo dýchání – prohloubené a zrychlené dýchání.



Langerhansovy ostrůvky – ostrůvky buněk s endokrinní funkcí roztroušené v nitru exokrinní tkáně slinivky břišní.



Maltóza – cukr, který se skládá ze dvou molekul.



Metabolismus – látková proměna.



Metformin – antidiabetikum, perorální.



Monoenové kyseliny – kyseliny, obsahující jednu dvojnou vazbu.



Monoterapie – léčba jedním lékem.



Morbidita – nemocnost



Mortalita – úmrtnost.



Neuropatie – nezánětlivé onemocnění nervů.



Nukleové kyseliny – ribonukleové a deoxyribonukleové kyseliny.



Obezita – otylost.



oGTT – orální glukózotoleranční test. Monitoruje se hodnota glykémie nalačno a zvýšený a úbytek glykémie po aplikaci glukózy. Tři dny před tímto vyšetření má pacient stravu bez omezení sacharidů, noc před vyšetřením je lační. První odběr je ráno, nalačno, v průběhu 5 – 10 minut vyšetření vypije pacient 75g glukózy v 250ml vody. Následující odběr krve je 1 a za 2 hodinu. Neprovádí se již při zjištěném diabetu.



Oligosacharidy – sacharidy, které jsou složené ze dvou až deseti monosacharidů, připojené glykosidovou vazbou.



Osmotická diuréza – časté vylučování moči, které je zapříčiněno zvýšeným obsahem osmoticky aktivních látek.



Osteomyelitida – zánětlivé onemocnění kostní dřeně.



Pankreat – slinivka břišní.



Pankreatitida – zánětlivé onemocnění slinivky břišní.



Paradentóza – chronické, zánětlivé onemocnění dásní a závěsného aparátu



Polyenové mastné kyseliny – mastné nenasycené kyseliny se dvěma a a více dvojnými vazbami v uhlovodíkovém řetězci.



Polyglobulie – zvýšený počet erytrocytů v krvi.



Polysacharidy – látky, které se tvoří seskupením několika molekul.



Polyurie – zvýšené močení 2500 ml/24 hodin.



Poruchy potence – poruchy schopnosti.



Protein – bílkovina.



Proteinurie – bílkovina v moči.



Ragády – trhlinky.



Renální insuficience – ledvinné selhávání.



Saturované kyseliny – nasycené kyseliny.



Sekrece – vylučování sekretů okolo buňky.



Somnolence – poškození vědomí, lehčí porucha.



Sopor – poškození vědomí, těžší porucha.



Stenokardie – bolest na hrudi, charakteristický pro anginu pectoris.



Subkutální aplikace – injekční aplikace pod kůži.



Sulfonylmočoviny – deriváty isopropylthiodiazylsulfanilamidu.



Svalová atrofie – snížení hmotnosti valu.



Turgor – tlak kůže dané jejím „naplněním tekutinou“.



Ulcerace – zvředovatění.

Seznam použité literatury 1. NAŇKA, Ondřej a Miloslava ELIŠKOVÁ. Přehled anatomie. Druhé, doplněné a přepracované vydání. Praha 5: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-612-0.

2. NAVRÁTIL A KOL., Leoš. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. Praha 7: GradaPublishing, 2008. ISBN 978-80-247-2319-8.

3. VONDRÁČEK, Lubomír, Vlasta WIRHOVÁ a Jindra PAVLICOVÁ. Základy praktické terminologie pro sestry: Příručka pro výuku a praxi. 1. vydání. Praha 7: GradaPublishing, 2011. ISBN 978-80-247-3697-6.

4. ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a Marie NEJEDLÁ. Interní ošetřovatelství II. 1. vydání. Praha 7: GradaPublishing, 2006. ISBN 978-80-247-1777-7.

5. RYBKA,

Jaroslav. Diabetologie

pro

sestry.

1.

vydání.

Praha

7:

GradaPublishing, 2006. ISBN 80-247-1612-7.

6. RYBKA, Jaroslav. Diabetes mellitus - komplikace a přidružená onemocnění: Diagnostické a léčebné postupy. Praha 7: GradaPublishing, 1. vydání. ISBN 978-80-247-1671-8.

7. BROŽ, Jan. Začínáme s inzulinem. 1. vydání. Praha 10: GradaPublishing, 2011. ISBN 978-80-904809-2-6.

8. LINHART A KOL., Jiří. Slovník cizích slov: pro nové století. Litvínov: Dialog Seifertova, 2004. ISBN 80-85843-61-7.

9. NEORALOVÁ, Blanka. Zdravá strava: pro diabetiky a nejen pro ně. 1. vydání. Brno: ComputerPress, 2009. ISBN 978-251-1953-2.

10. BOTTERMANN, Peter a Martina KOPPELWIESEROVÁ. Můj problém...: Cukrovka. 1. vydání. Praha 1: Olympia, 2008. ISBN 978-80-7376-090-8.

11. YOUNG, Robert O. a Shelley Redford YOUNGOVÁ. PH Zázrak pro diabetiky. 1. vydání. Bratislava: NOXI, 2009. ISBN 978-80-8111-002-3.

12. RAMAIAH, Savitri. Diabetes. 1. vydání. Praha 5: Alternativa, 2005. ISBN 8085993-95-3.

13. . CUKROVKA TYPU 2: Váš průvodce zdravým životem. Praha 4: PRAGMA, 2009. ISBN 978-80-7349-174-1.

14. LUKÁŠ, Karel a Aleš ŽÁK A KOL. Chorobné znaky a příznaky. 1. vydání. Praha 7: GradaPublishing, 2010. ISBN 978-80-247-2764-6.

15. ABRAHAMS, Peter a Rastislav DRUGA. LIDSKÉ TĚLO: Atlas anatomie člověka. 1. vydání. Praha 2: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, 2003. ISBN 807181-955-7.

16. CAROLA,

Robert,

John

P.

HARLEY. HUMAN

ANATOMY

AND

PHYSIOLOGY. 1992. vyd. New York: McGRAW-HILL, Inc, 2009. ISBN 0-07010964-8

17. VOKURKA, Martin a Jan HUGO A KOL. VELKÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK. 8. vydání. Praha 4: MAXDORF, 2008. ISBN 978-80-7345-166-0.

18. AUTOR NUVEDEN. google-obrázky [online]. [cit. 26.4.2013]. Dostupný na WWW: http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intI mageId=90

19. KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov: NOVÉ, ROZŠÍŘENÉ A UPRAVENÉ VYDÁNÍ. 2. VYDÁNÍ. Praha 2: SPN - pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 2005. ISBN 80-7235-272-5.

20. BARTÁK, Matěj, Jitka VEBROVÁ, Renata RYCHLÁ. Nový slovník cizích slov pro 21. století. 1. vydání. Praha 6: Plot, 2008. ISBN 978-80-86523-89-7. 21. ANDĚL, Michal. ŽIVOT s cukrovkou. 1. vydání. Praha 1: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-087-2.

Seznam tabulek Tabulka1 Pohlaví a věk respondentů, počet roků na současném pracovišti ............ 41 Tabulka 2 Současné pracoviště ............................................................................... 43 Tabulka 3 Edukace o aplikaci inzulinu ................................................................... 44 Tabulka 4 Akutní komplikace diabetu .................................................................... 45 Tabulka 5 Pozdní komplikace diabetu .................................................................... 46 Tabulka 6 Zopakování edukace ............................................................................... 47 Tabulka 7 Edukace o dietě ...................................................................................... 48 Tabulka 8 Po provedené edukaci jsem si vědom/a, že pacient ví ........................... 50 Tabulka 9 Po edukaci má praktický zácvik o aplikaci inzulinu .............................. 53 Tabulka 10 Základní údaje, pohlaví a věk pacienta ................................................ 54 Tabulka 11 Délka léčby ........................................................................................... 56 Tabulka 12 Od kolika let Vám bylo diagnostikováno onemocnění? ...................... 57 Tabulka 13 Kouříte? ................................................................................................ 59 Tabulka 14 Kolik denně vykouříte cigaret (odpovědi ANO)? ................................ 60 Tabulka 15 Trpí člen Vaší rodiny tímto onemocněním? ......................................... 61 Tabulka 16 Jakým typem? ....................................................................................... 62 Tabulka 17 Navštěvujete pravidelně lékaře? ........................................................... 63 Tabulka 18 Sportovní aktivity ................................................................................. 66 Tabulka 19 Užívání léků, inzulinu .......................................................................... 70 Tabulka 20 Přidružená onemocnění (více možností) .............................................. 71 Tabulka 21 SELFMONITORING ........................................................................... 73 Tabulka 22 Hygiena rukou a edukace ..................................................................... 74 Tabulka 23 První informace o onemocnění............................................................. 77 Tabulka 24 Kolikrát denně jíte ................................................................................ 79

Seznam grafů Graf 1 Pohlaví a věk zaměstnanců .......................................................................... 41 Graf 2 Současné pracoviště ..................................................................................... 43 Graf 3 Edukace o aplikaci inzulinu ......................................................................... 44 Graf 4 Akutní aplikace diabetu................................................................................ 45 Graf 5 Pozdní komplikace diabetu .......................................................................... 46 Graf 6 Zopakování edukace ..................................................................................... 47 Graf 7 Edukace o dietě ............................................................................................ 48 Graf 8 Po provedené edukaci jsem si vědom/a, že pacient ví ................................. 51 Graf 9 Po edukaci má praktický zácvik o aplikaci inzulinu .................................... 53 Graf 10 Základní údaje ............................................................................................ 54 Graf 11 Délka léčby................................................................................................. 56 Graf 12 Od kolika let Vám diagnostikováno onemocnění? .................................... 57 Graf 13 Kouříte? ...................................................................................................... 59 Graf 14 Kolik denně vykouříte cigaret (odpovědi ANO)? ...................................... 60 Graf 15 Trpí člen Vaší rodiny tímto onemocněním?............................................... 61 Graf 16 Jakým typem?............................................................................................. 62 Grafy17 Navštěvujete pravidelně lékaře? ............................................................... 65 Graf 18 Sportovní aktivity ....................................................................................... 69 Graf 19 Užívání léku, inzulinu ................................................................................ 70 Graf 20 Přidružená onemocnění (více možností) .................................................... 71 Graf 21 SELFMONITORING ................................................................................. 73 Graf 22 Hygiena rukou a edukace ........................................................................... 76 Graf 23 První informace o onemocnění .................................................................. 77 Graf 24 Kolikrát denně jíte ...................................................................................... 79

Seznam příloh Příloha A: Slinivka břišní Příloha B: Léky Příloha C: Inzulin Příloha D: Inzulin a inzulinové pero Příloha E: Jehly a inzulinové stříkačky Příloha F: Diagnostické proužky Příloha G: Diagnostické proužky Příloha H: Pomůcky k selfmonitoringu Příloha CH: Pomůcky k selfmonitoringu a aplikaci inulinu Příloha I: Kontrola glykémie Příloha J: Hygiena rukou a příprava dezinfekce Příloha K: Dezinfekce místa vpichu a příprava jednotek Příloha L: Dotazník pro zdravotní sestry a bratry Příloha M: Dotazník pro pacienty Příloha N: Žádost o povolení výzkumného šetření Příloha O: Žádost o povolení výzkumného šetření

Příloha A

Slinivka břišní

Obrázek 1 Slinivka břišní

Dostupný z: AUTOR NUVEDEN. google-obrázky [online]. [cit. 26.4.2013]. Dostupný na WWW: http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId =90

Příloha B

Léky

Obrázek 2 Léky

(Vlastní zdroj)

Obrázek 3 Léky

(Vlastní zdroj)

Příloha C

Obrázek 4 Inzulin

Inzulin

(Vlastní zdroj)

Příloha D

Obrázek 5 Inzulin a inzulinové pero

Obrázek 6 Pouzdro na inzulinové pero

Inzulin a inzulinové pero

(Vlastní zdroj)

(Vlastní zdroj)

Příloha E

Jehly a inzulinové stříkačky

Obrázek 7 Jehly na inzulinové pero

(Vlastní zdroj)

Obrázek 8 Inzulinové stříkačky

(Vlastní zdroj)

Příloha F

Diagnostické proužky

Obrázek 9 Diagnostické proužky

(Vlastní zdroj)

Příloha G

Diagnostické proužky

Obrázek 10 Diagnostické proužky

(Vlastní zdroj)

Příloha H

Obrázek 11 Pomůcky k selfmonitoringu v pouzdře

Pomůcky k selfmonitoringu

(Vlastní zdroj)

Příloha CH

Pomůcky k selfmonitoringu a aplikaci inzulinu

Obrázek 12 Pomůcky k selfmonitoringu

(Vlastní zdroj)

Obrázek 13 Pomůcky k aplikaci inzulinu

(Vlastní zdroj)

Příloha I

Obrázek 14 Pomůcky k selfmonitoringu

Kontrola glykémie

(Vlastní zdroj)

Příloha J

Hygiena rukou a příprava dezinfekce

Obrázek 15 Hygiena rukou před aplikací inzulinu

(Vlastní zdroj)

Obrázek 16 Příprava dezinfekce pro aplikaci inzulinu

(Vlastní zdroj)

Příloha K

Dezinfekce místa vpichu a příprava jednotek

Obrázek 17 Dezinfekce místa vpichu

(Vlastní zdroj)

Obrázek 18 Příprava jednotek (j.)

(Vlastní zdroj)

Příloha L

Dotazník pro zdravotní sestry a bratry

Dobrý den, jmenuji se Kateřina Kreuzmannová a jsem studentkou 3. ročníku VŠPJ v Jihlavě, oboru Všeobecná sestra. Vámi vyplnění dotazník mi bude cenným přínosem informací k tvorbě mé bakalářské práce na téma: Ošetřovatelská péče o pacienta s nově diagnostikovaným onemocněním: Diabetes mellitus I. typu. Tímto bych Vás chtěla velice poprosit o pravdivé vyplnění tohoto dotazníku. Zvolenou odpověď zakroužkujte a kde bude třeba odpověď dopsat, tak jej doplňte. Dotazník je zcela anonymní a výsledky budou pouze použity jako podklad k bakalářské práci. Předem děkuji za vyplnění dotazníku a čas, který dotazníku věnujete. Kateřina Kreuzmannová ([email protected]) 1/ Základní údaje: Pohlaví: a) Muž b) Žena

Věk: ………roků ……. let pracuji na současném oddělení/ambulanci.

2/ Pracuji na: a) oddělení

b) ambulanci

3/ Edukuji vždy pacienta o správné aplikaci inzulínu? a) ano

b) ne

c) někdy

4/ Seznámíte pacienta s možnými akutními komplikacemi diabetu? a) ano

b) ne

c) někdy

5/ Seznámíte pacienta s pozdními komplikacemi diabetu? a) ano

b) ne

c) někdy

Příloha L

Dotazník pro zdravotní sestry a bratry

6/ Pokud Vás pacient požádá, o zopakování určité časti při edukaci, učiníte tak? a) ano

b) ne

c) někdy

7/ Pokud mám edukovat pacienta o dietní léčbě, tak (vyberte jednu odpověď): a) učiním tak

b) poskytnu pacientovi letáky

c) jen někdy edukuji o dietní léčbě

d) needukuji

e) přivolám diabetologickou sestru, (nevyplňujte následující otázku). 8/ Pokud provedu edukaci, jsem si vědom/a, že pacient ví: (vhodné zaškrtněte) Ano

Ne

Pacient ví, o vhodných sportech. Pacient ví, o vlivu fyzické zátěže na glykémii. Pacient ví o užívání alkoholu. Pacient zná úpravy režimu a dávek inzulinu podle glykémie, dle fyzické zátěže.

9/ Po edukaci má pacient praktický zácvik o aplikaci inzulinu: a) ano

b) ne

Příloha M

Dotazník pro pacienty

Dobrý den, jmenuji se Kateřina Kreuzmannová a jsem studentkou 3. ročníku VSPJ v Jihlavě, oboru Všeobecná sestra. Vámi vyplnění dotazník mi bude cenným přínosem informací k tvorbě mé bakalářské práce na téma: Ošetřovatelská péče o pacienta s nově diagnostikovaným onemocněním: Diabetes mellitus I. typu. Tímto bych Vás chtěla velice poprosit o pravdivé vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník vyplňujte pouze v případě, pokud trpíte onemocněním diabetes mellitus 1. typu. Zvolenou odpověď zakroužkujte a kde bude třeba odpověď dopsat, tak jej doplňte. Dotazník je zcela anonymní a výsledky budou pouze použity jako podklad k bakalářské práci. Předem děkuji za vyplnění dotazníku a čas, který dotazníku věnujete. Kateřina Kreuzmannová ([email protected]) 1/ Základní údaje: Pohlaví: a) Muž

Věk: ……… roků

b) Žena 2/ Jak dlouho se léčíte s onemocněním? a) méně jak 1. rok

b) 1. až 5. roků

c) 5. až 10. roků

d) více, než je uvedeno. A kolik?............roků.

Příloha M

Dotazník pro pacienty

3/ Od kolika roků Vám bylo diagnostikováno onemocnění (DM 1. typu)? a) od narození

b) od 5. roků do 10. roků

c) od 10. roků do 15. roků

d) od 15. roků do 20. roků

e) od 20. roků do 30. roků

f) ve více roků, než je uvedeno. A v kolika?.........roků.

4/ Kouříte? a) ano

b) ne (nevyplňujte otázku č. 5.)

c) jen příležitostně

d) občas

5/ Kolik denně vykouříte cigaret? a) do 5. cigaret

b) do 10. cigaret d) více než je uvedeno. A kolik?.......cigaret.

c) do 15. cigaret

6/ Trpí někdo ve vaší rodině také onemocněním diabetes mellitus? a) ano (pokud ano, vyplňte následující otázku)

b) ne

c) nevím

7/ A jakým typem? a) DM1. typu

b) DM 2. typu

8/ Navštěvujete pravidelně lékaře (U každého lékaře odpovězte jednotlivě): ANO,

JEN PŘI

POKUD

PRAVIDELNĚ

OBTÍŽÍCH

NEZAPOMENU, TAK NAVŠTÍVÍM LÉKAŘE

Diabetologického Očního Podiatrického

NE

Příloha M

Dotazník pro pacienty

9/ Odpovězte prosím na každou aktivitu. OBČAS

ANO,

SPÍŠE NE

NIKDY

PRAVIDELNĚ Běh Procházky Jízda na kole Zumba, aerobik, kondiční cvičení,…..

10/ Užíváte pravidelně předepsané, léky nebo inzulín? a) ano, pravidelně

b) někdy zapomenu

c) když si vzpomenu

d) ne

11/ Přidala se k onemocnění v průběhu léčby nějaké jiná choroba, nebo komplikace (jedna možnost)? a) poškození ledvin

b) poškození sítnice

c) ischemická choroba srdeční

d) syndrom diabetické nohy

e) ne

f) jiné

12/ Kolikrát si denně provádíte kontrolu glykémie (SELFMONITORING)? …………….denně

Příloha M

Dotazník pro pacienty

13/ Vhodnou odpověď zaškrtněte: ANO

OBČAS

SPÍŠE NE

NIKDY

Umyjete si ruce před aplikací inzulinu? Dodržujete dietu doporučenou při tomto onemocnění? Byli jste vždy dobře poučeni o aplikaci inzulínu a o dietním režimu od zdravotní sestry

14/ Odkud Vám byly poskytnuty první informace o onemocnění? a) od lékaře, když mi nemoc diagnostikoval

b) z televize, internetu

c) od přátel, kteří onemocněním trpí

d) z literatury

e) odjinud 15/ Kolikrát denně jíte? a) 2x – 3x

b) 3x -5x

c) když mám pocit hladu

d) 6x e) 6x a více

Příloha N

Žádost o povolení výzkumného šetření

Příloha O

Žádost o povolení výzkumného šetření