VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce
Aktivity člověka s mentálním a kombinovaným postižením Bakalářská práce
Autor: Andrea Pohanová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, PhD. Jihlava 2016
Copyright © 2016 Andrea Pohanová
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práce se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci či jejího využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
................................................. Podpis
Poděkování Chtěla bych poděkovat paní Mgr. Martině Černé, PhD., za odborné vedení práce a cenné rady, které mi pomohly tuto práci zkompletovat. Dále bych chtěla poděkovat Bc. Romaně Pickové a Mgr. Evě Pohořelé za odbornou pomoc při tvorbě dotazníku a za možnost uskutečnit psaní bakalářské práce v jejich zařízení. A také všem respondentům, kteří se podíleli na výsledku této práce.
Abstrakt V teoretické části je vymezen pojem mentální retardace, kombinované a jiné postižení. Mentální retardace se rozlišuje na několik stupňů, které v práci budou popsány. Dále práce
popisuje
sociální
služby,
které
jsou
pro
klienty
s mentálním
a kombinovaným postižením vhodné. Především jde i pojmy denní a týdenní stacionář. V praktické části jsou uvedeny informace o Denním a týdenním stacionáři Jihlava, příspěvkové organizaci. Dále se v práci objeví metody, kterými bylo postupováno a výsledky práce.
Klíčová slova Aktivizační činnosti, kombinované postižení, mentální postižení, stacionář
Annotation In theoretical part of this theses will be explained term mental retardation and combined or other handicaps. Mental retardation can be divided into several stages, which will be described. Further will be mentioned social services which are appropriate for clients with combined mental retardation, especially day care and week care centres. Practical part will provide information about The daily and weekly institution Jihlava. Further will be described methods used in this theses and the results of them.
Keywords Activation Activity, Combined Disabilities, Mental Disabilities, Care Centre
Seznam grafů Graf 1: Zastoupení oslovených respondentů z pohledu délky spolupráce se stacionářem, (Zdroj: Vlastní tvorba) .................................................................................................... 37 Graf 2: Zastoupení klientů v %, kteří jsou z denního nebo týdenního stacionáře, (Zdroj: Vlastní tvorba) ................................................................................................................ 38 Graf 3: Zastoupení oslovení respondentů z pohledu prosperity vybraných aktivit, (Zdroj: Vlastní tvorba) ................................................................................................................ 39 Graf 4: Zastoupení oslovení respondentů z pohledu zábavy vybraných aktivit, (Zdroj: Vlastní tvorba) ................................................................................................................ 40 Graf 5: Srovnání aktivity z pohledu zábavy a z pohledu prosperity, grafy č. 3 a č. 4, (Zdroj: Vlastní tvorba) .................................................................................................... 41 Graf 6: Názory respondentů na chybějící aktivity ve stacionáři, (Zdroj: Vlastní tvorba) ........................................................................................................................................ 42 Graf 7: Dostačující počet dlouhodobých asistentů/dobrovolníků, (Zdroj: Vlastní tvorba) ........................................................................................................................................ 43
Seznam tabulek Tabulka 1: Stupně mentální retardace ............................................................................ 19
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................. 12 I. Teoretická část ............................................................................................................. 15 1. Dělení a bližší specifikace zdravotních postižení ................................................... 15 1.1 Mentální postižení............................................................................................. 15 1.2 Zrakové postižení .............................................................................................. 22 1.3 Sluchové postižení ............................................................................................ 23 1.4 Postižení řeči ..................................................................................................... 23 1.5 Kombinované postižení .................................................................................... 24 1.6 Tělesné postižení............................................................................................... 25 2. Stacionář jako forma sociální služby ...................................................................... 25 2.1 Denní stacionář ................................................................................................. 26 2.2 Týdenní stacionář .............................................................................................. 26 2.3 Činnosti sociálního pracovníka v Denním a týdenním stacionáři Jihlava ....... 27 3. Aktivizační činnosti ................................................................................................ 28 3.1 Arteterapie ........................................................................................................ 28 3.2 Canisterapie ...................................................................................................... 29 3.4 Hipoterapie........................................................................................................ 30 3.5 Muzikoterapie ................................................................................................... 30 II. Praktická část ............................................................................................................. 32 4. Představení organizace ........................................................................................... 32 5. Cíl výzkumu ............................................................................................................ 35 6. Metody získání dat .................................................................................................. 36 6.1 Dotazníkové šetření .......................................................................................... 36 6.2 Rozhovor ........................................................................................................... 45 6.3 Souhrn výsledků ............................................................................................... 47 6.4 Splnění cíle výzkumu........................................................................................ 48
7. Vzkazy, připomínky a poděkování pro stacionář ................................................... 49 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 50 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 51 Seznam tištěných zdrojů ......................................................................................... 51 Internetové zdroje ................................................................................................... 52 Seznam příloh ................................................................................................................. 53
ÚVOD Tématem mé bakalářské práce jsou aktivity člověka s mentálním a kombinovaným postižením v Denním a týdenním stacionáři v Jihlavě, příspěvkové organizaci. K vypracování tohoto tématu jsem se rozhodla po absolvování čtyřtýdenní praxe v tomto stacionáři, kterou jsem vykonávala v prvním semestru na VŠPJ. V této organizaci se mi velmi líbilo. Během praxe jsem měla možnost vyzkoušet aktivity, které stacionář nabízí a celodenní program stacionáře. Ve stacionáři jsem si vybudovala dobré vztahy a chtěla jsem stacionáři nějak oplatit jejich vstřícnost a vřelost, kterou mi poskytovali během praxe. Když jsem si vybrala toto téma bakalářské práce, tak jsem znovu mohla vykonávat svou poslední praxi v tomto zařízení. Praxi jsem vykonávala v období 9. 11. 2015 – 4. 12. 2015. Během této praxe jsem měla možnost více poznat všechny členy stacionáře a rozšířit si své znalosti z této oblasti. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu mentální retardace a její rozdělení na lehkou, středně těžkou, těžkou a hlubokou mentální retardaci. Dále se věnuji syndromům, které jsou spojeny s mentální retardací. Mezi ně řadím Downův syndrom, Prader – Willi syndrom, Angelmansův syndrom, Willamsův syndrom a syndrom fragilního X. Syndromy nejsou jediné druhy mentální retardace, ale dále sem řadím zrakové postižení, sluchové postižení, postižení řeči, kombinované postižení a tělesné postižení. Na konci teoretické části se zabývám samotným stacionářem jako formy sociální služby a nejdůležitějším aktivitám, mezi které řadím arteterapii, canisterapii, hipoterapii a muzikoterapii. Praktická část obsahuje samotný výzkum, který je zaměřen na aktivity Denního a týdenního stacionáře v Jihlavě, příspěvkové organizace. Na začátku praktické části uvádím popis vybraného stacionáře, který jsem získala z jejich internetových stránek. Dále se věnuji vyhodnocení výzkumných otázek, které jsem zhotovovala z vytvořeného dotazníku, který jsem distribuovala rodičům/rodinným příslušníkům klientů. Po-té se věnuji vyhodnocení rozhovorů, které jsem dělala s klienty a zaměstnanci stacionáře. Cílem této práce je zjistit na základě dotazníkového šetření a rozhovorů, jaké aktivity jsou pro klienty Denního a týdenního stacionáře Jihlava, příspěvkové organizace nejvhodnější. Výsledky prezentovat vedení této organizace a klientům umožnit vyzkoušet si novou aktivitu dle jejich výběru. 12
Přínosem pro praxi je zkvalitnění služeb klientům dané organizace a zpětná vazba pro danou organizaci.
13
Literární rešerše V této práci jsem nejvíce čerpala z literatury s tématikou definice mentální retardace a její rozdělení především z knih:
KOCOURKOVÁ, M.: Speciální pedagogika pro pomáhající profese, 1. Vydání, Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2002, ISBN 80-7082-844-7
BAZALOVÁ B.: Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje, Praha: Portál, 2014, ISBN 978-80-262-0693-4
DOLEJŠÍ, M. K.: Otázkám psychologie mentální retardace, 1. Vydání, Praha: Avicenum, 1973, ISBN 08-051-73
EMERSON E.: Problémové chování u lidí s mentální retardací a autismem, Praha: Portál, 2008, ISBN 978-80-7367-390-1
ŠVARCOVÁ I.: Mentální retardace, Praha: Portál, 2006, ISBN 80-7367-060-7
ŘÍČAN P., KREJČÍŘOVÁ D., a kol.: Dětská klinická psychologie, Grada Publishing, 1995, ISBN 80-7169-168-2 Po stránce dalších druhu postižení z knih:
KOCUROVÁ, M.: Speciální pedagogika pro pomáhající profese, 1. Vydání, Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2002, ISBN 80-7082-844-7
LUDÍKOVÁ, L.: Kombinované vady, 1. Vydání Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, ISBN 80-244-1154-7
VÍTKOVÁ, M.: Somatické aspekty, Brno: Paido, 2006, ISBN 80-7315-134-0
MONATOVÁ, L.: Pojetí speciální pedagogiky z vývojového hlediska, Brno: Paido, 1996 IBSN 80-85931-20-6
14
I. Teoretická část 1. Dělení a bližší specifikace zdravotních postižení Pokud bychom chtěli konkrétně vymezit zdravotně postiženého člověka, tak neexistuje jednotné pojetí. V České republice najdeme několik pojetí pro zdravotně postiženého jedince, které se liší i dle oblasti, ve kterých se využívají. V oblasti sociálního zabezpečení jde o osoby zdravotně postižené. Pokud se jedná o sociální péči, tak tady se nazývají těžce zdravotně postižení občané. V pracovně právních předpisech se užívají termíny občan se změnou pracovní schopnosti (ZSP), občan se změnou pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením. V sociálně právní oblasti mluvíme i o lidech znevýhodněných a v té souvislosti o vyrovnání těchto lidí. Například ve škole je někteří mohou nazývat obtížně vychovatelný. Obtížně vzdělávaný žák nebo problémový žák. Jako další pojmy, které můžeme zaslechnout, ale dnes už jsou nepoužitelné: bezmocný občan, mrzáci, úchylní, postižení, handicapovaní, problémoví, nenormální, deviantní. 1 Můžeme se ptát, jaký je rozdíl mezi mentálním postižením a mentální retardací. Oba termíny jsou většinou užívány jako synonyma. Termín mentální retardace znamená opožděnost mentálního, rozumového vývoje. Označení retardace působí v naší společnosti poněkud hanlivý dojem. Proto využíváme vhodnější termín mentální postižení. Na užívání termínu mentální retardace se pro nutnost terminologického sjednocení dohodli odborníci v roce 1959 v Miláně. 2 Jelikož pojem mentální postižení je pro společnost vhodnější, budeme se tímto pojmem setkávat v této práci více než s pojmem mentální retardace.
1.1 Mentální postižení Mentální postižení můžeme definovat jako vývojovou poruchu integrace psychických funkcí, závislou na některých z těchto činitelů: nedostatek genetických vloh, deficitním
1 2
KOCOURKOVÁ, Speciální pedagogika pro pomáhající profese, 2002 BAZALOVÁ B., Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje, 2014
15
učením, zvláštnostech vývoje motivace i na typologických zvláštnostech vývoje osobnosti. Mentální postižení se projevuje zvýšenou závislost na rodičích.3 Dle Grossmanna a kol. můžeme mentální postižení definovat jako významně podprůměrné obecně intelektuální fungování [IQ < 70], které buď vede k současnému zhoršení adaptivního chování, nebo je sním spojené. Projevuje se během období vývoje jedince. 4 Tuto definici potom rozšiřuje Luckasson a kol., který dodává, že s mentálním postižením souvisí omezení dvou nebo více z následujících oblastí adaptivních dovedností: komunikace, sebeobsluha, život doma, sociální dovednosti, užitečnost v komunitě, rozhodování o sobě, zdraví a bezpečí, funkční vzdělavatelnost, volný čas a práce. 5
1.1.2 Charakteristika stupňů mentální retardace Pod pojmem mentální postižení si představíme, že člověk má výrazně sníženou úroveň inteligence. Při její klasifikaci se v současné době užívá 10. Revize Mezinárodní klasifikace nemocí, zpracovaná Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě, která vstoupila v platnost v roce 1992. Podle této klasifikace se mentální postižení dělí do čtyř základních kategorií:
lehká mentální retardace,
středně těžká mentální retardace,
těžká mentální retardace a
hluboká mentální retardace. 6
A. Lehká mentální retardace Lehká mentální retardace se vyznačuje úrovní inteligence, přičemž u lehké mentální retardace se pohybuje inteligence v rozmezí 50-69. Dříve byla lehká mentální retardace nazývaná debilitou. Lehká mentální retardace bývá často stanovena až v předškolním věku nebo dokonce až po nástupu do školy, kde dítě selhává. V prvním roce života bývá dosahováno základních vývojových dovedností, zejména pohybových (sezení, lezení, 3
DOLEJŠÍ, M. K. Otázkám psychologie mentální retardace, 1973 EMERSON E., Problémové chování u lidí s mentální retardací a autismem, 2008 5 EMERSON E., Problémové chování u lidí s mentální retardací a autismem, 2008 6 ŠVARCOVÁ I., Mentální retardace, 2006 4
16
chůze). Většinou jsou tyto dovednosti omezeny jen mírně či v určité normě. Retardace se projevuje až na vyšších vývojových úrovních, kdy začne být od dítěte očekáváno řešení složitějších úkolů. U větších dětí s lehkou mentální retardací je obvykle postižena především schopnost abstrakce a logického usuzování. Myšlení bývá stereotypnější a málo pružné. Mechanická paměť a vizuálně-motorické dovednosti přitom mohou být na relativně dobré úrovni. 7 Děti s lehkou mentální retardací z větší části dobře zvládají výuku podle osnov zvláštní školy, při specifických dílčích dysfunkcích však i ony mohou trpět současně i specifickými vývojovými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie). Takže laicky řečenoděti s lehkou mentální retardací mají sníženou schopnost se naučit číst, psát nebo počítat. Specifické poruchy učení jsou mezi dětmi s lehkou mentální retardací dokonce častější než v běžné populaci. Většina těchto dětí se po ukončení školní docházky vyučí v praktických školách zaměřených na učební obory nebo zaučí pro jednoduchá zaměstnání. Pokud mají tito lidé silnou sociální oporu, tak mohou v dospělosti dosáhnout téměř úplné samostatnosti. Pokud se tito lidé dostanou do nových či těžkých životních situací, potřebují od ostatních radu nebo pomoc, jak tyto situace zvládat či vyřešit. Zejména v období dospívání, kdy se uvolňuje pouto od rodiny a sílí vliv vrstevníků. 8 B. Středně těžká mentální retardace Jako u předešlé kategorie, musíme nejprve vymezit inteligenci, která má hodnotu u středně těžké mentální retardace 35-49. Středně těžká mentální retardace se dříve nazývala jako imbecilita. Osoby, které jsou do této kategorie zařazeny, mají výrazně opožděný rozvoj chápání a užívání řeči a i jejich konečné schopnosti v této oblasti jsou omezené. Také je v této kategorii omezena soběstačnost a zručnost. Ve škole mají tito lidé velké problémy. Ale dokážou si některé základní dovednosti (čtení, psaní, počítání) osvojit, díky kvalifikovanému pedagogickému vedení. Speciální vzdělávací programy mohou poskytnout postiženým příležitost k rozvíjení omezeného potenciálu a k získání základních vědomostí a dovedností. 9 V dospělosti zcela zřídka mohou využívat život na plno. Nejsou schopni si zajistit samostatný život. Zpravidla bývají plně mobilní a fyzicky aktivní a většina z nich 7
ŘÍČAN P., KREJČÍŘOVÁ D., a kol., Dětská klinická psychologie, 1995, ŘÍČAN P., KREJČÍŘOVÁ D., a kol., Dětská klinická psychologie, 1995 9 ŠVARCOVÁ I., Mentální retardace, 2006 8
17
prokazuje vývoj schopností k navazování kontaktu s druhými lidmi a podílí se na jednoduchých sociálních aktivitách. Někteří postižení jsou schopni jednoduché konverzace, zatímco druzí se dokážou stěží domluvit o svých základních potřebách. Většina postižených může chodit bez pomoci. Často se vyskytují tělesná postižení a neurologická onemocnění, zejména epilepsie. 10 C. Těžká mentální retardace U těžké mentální retardace se pohybuje inteligence v rozmezí 20-34. Těžká mentální retardace se velmi podobá předešlé kategorii. Většina lidí v této kategorii trpí značným stupněm poruchy motoriky nebo jinými přidruženými vadami. Možnosti výchovy a vzdělávání těchto osob jsou značně omezené. Významně může včasná systematická a dostatečně kvalifikovaná rehabilitační a výchovná péče přispět k rozvoji jejich motoriky, rozumových schopností, komunikačních dovedností, jejich samostatnosti a celkové zlepšení kvality jejich života. 11 Další autor uvádí, že těžká mentální retardace se projevuje v omezení psychických procesů. Dále může nastat porucha pozornosti a rozvoj komunikačních dovedností bývá minimální. Řeč je omezena na jednoduchá slova, převládá neverbální komunikace, porozumění je větší než vyjadřovací schopnosti. Dále autor uvádí, že se objevuje výrazné narušení sféry, což znamená nestálost nálad nebo impulzivnost. Například u dětí nejvíce zaleží na jejich individuálních dovednostech. Pokud jsou zdatnější, mohou si osvojit třeba základní hygienické návyky. 12 D. Hluboká mentální retardace Dříve byla hluboká mentální retardace nazývána jako idiocie. Jako nejvýstižnější definici hluboké mentální retardace jsem vybrala definici od Barbory Bazalové. „O tomto stupni (IQ pod 20) mívají lidé zkreslené představy. Jedná se o velmi těžké celkové poškození organismu, který postupně selže následkem přidružených vad srdce, plic či dalších orgánů. Častá jsou těžká poškození zraku i sluchu. Jsou imobilní, omezení motoriky je těžké ve všech složkách, objevují se stereotypní automatické pohyby. Tito lidé nejsou schopni sebeobsluhy, jsou krmeni lžičkou či sondou, tělesnou čistotu neudrží. Komunikace probíhá pomocí neartikulovaných hlasových projevů nebo 10
ŠVARCOVÁ I., Mentální retardace, 2006 ŠVARCOVÁ I., Mentální retardace, 2006 12 BAZALOVÁ B., Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje, 2014 11
18
vůbec, časté jsou grimasy. Po dlouhodobém tréninku je možné u některých jedinců dosáhnout porozumění jednoduchým požadavkům. Afektivní sféra je celkově porušena. Někdy se objevuje sebepoškozování. Vzdělávají se v základní škole speciální nebo individuálně. Je nutná celoživotní péče.” 13
Tabulka 1: Stupně mentální retardace STUPEŇ MENTÁLNÍ RETARDACE
INTELIGENCE (IQ)
Lehká mentální retardace
50-69
Středně těžká mentální retardace
35-49
Těžká mentální retardace
20-34
Hluboká mentální retardace
Pod 20
(vlastní zpracování [26. 10. 2015, 16:42], dle: ŠVARCOVÁ I., Mentální retardace, 2006)
1.1.3 Syndromy spojené s mentálním postižením
Downův syndrom
Prader-Wili syndrom
Angelmanův syndrom
Williamsův syndrom
Syndrom fragilního X
A. Downův syndrom „Downův syndrom je nejobvyklejší vrozená chromozomální anomálie. Dochází k ní nejčastěji při splynutí vajíčka a spermie, kdy hned v prvotní buňce zůstane chromozom navíc a každá další buňka pak pokračuje v dělení již s touto vadou. Velmi vzácně (asi v 1 % případů Downova syndromu) anomálie vzniká až při pozdějším dělení, a proto je nadbytečný chromozom přítomen jen v některých buňkách těla. V tomto případě se 13
BAZALOVÁ B., Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje, 2014
19
jedná o takzvaný mozaicismus. V případě Downova syndromu „přebývá" 21. chromozom. Každá buňka osoby s Downovým syndromem tedy obsahuje tři 21. chromozomy (namísto obvyklých dvou). Proto se Downův syndrom označuje také jako trizomie (ztrojení) 21. chromozomu, zkráceně trizomie 21. Běžná zdravá lidská buňka obsahuje 46 chromozomů ve 23 párech, zatímco buňka dítěte s Downovým syndromem má chromozomů dohromady 47. Nadbytečný 21. chromozom bývá nejčastěji volně přítomen v buněčném jádře (asi 95 % případů Downova syndromu - tzv. nondisjunkce). Ve zbylých 4 % případů Downova syndromu se jedná o tzv. translokaci, kdy se nadbytečná část 21. chromozomu připojí k jinému chromozomu (nejčastěji k 14. chromozomu).”14 Jako typický znak Downova syndromu, bychom mohli zařadit vzhled. Kulaté a ploché tváře způsobují zešikmený vzhled očí. Mají menší vzrůst, širší a mohutnější krk, volnější klouby, kratší ruce i prsty. Tito lidé mají srdeční vady, smyslové vady, kožní problémy, narušenou komunikaci, sklony k nadváze a nižší rozumové schopnosti. Většinou se jedná o středně těžkou mentální retardaci. Ve společnosti jsou usměvaví a společenští. 15 B. Prader- Willi syndrom U Prader- Willi syndromu je příčinou genetická vada. Je to porucha 15. chromozonu, která se vyskytuje s četností přibližně 1:15000 narozených dětí. Jelikož má tento syndrom genetickou příčinu, tak není možné tento stav vyléčit. Ale moderními přístupy lze zmírnit řadu nepříjemných příznaků a umožnit těmto lidem přijatelně kvalitní život. Jejich charakteristický
vzhled
představují
oči
ve
tvaru
mandle,
úzké
čelo,
trojúhelníkový tvar horního rtu a malé ruce a nohy. Často mají problémy s koordinací pohybů a rovnováhou. 16 Typické rysy:
Hypotonie (nenormální snížení svalového napětí po narození)
Hypogonadismus (nedostatečný vývoj pohlavních orgánů)
14
Down syndrom. Dostupné z: http://www.downsyndrom.cz/zakladni-informace.html (citace 9. 11. 2015, 19:28) 15 BAZALOVÁ B., Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje, 2014 16 Prader syndrom. Dostupné z: http://www.prader-willi.cz/co-je-pws (citace: 9. 11. 2015. 20:16)
20
Obezita (nadváha, která je způsobená neovladatelnou chutí k jídlu a přejídáním se)
Porucha funkce endokrinního systému a centrálního nervového systému (projevuje se problémy s učením, poruchou emočního a sociálního vývoje)
Podprůměrná inteligence (IQ 70) 17
C. Angelmanův syndrom Tento syndrom můžeme slyšet i pod jiným názvem. Je označován jako syndrom šťastného dítěte, v angličtine jako Happy Puppet nebo Angel Child. Angelmanův syndrom je neléčitelný. Syndrom nemůžeme rozpoznat již u novorozenců a v raném dětství. Ke stanovení diagnózy je období, kdy je dítěti 3-7 let. V tomto období jsou charakteristické chování a rysy více rozpoznatelné. K projevům můžeme zařadit neschopnost mluvit, kdy používají 1-3 slova, ale rozumějí víc. Mají opožděn psychomotorický vývoj (samostatně chodit začínají mezi 5-6 rokem), problémy s pohybem, koordinací chůze a stabilitou. Do zvláštního chování můžeme zařadit dobrou náladu a časté usmívání, které doprovází tleskání a mávání. U těchto jedinců je častá epilepsie, hyperaktivita, potřeba spánku bývá nižší než u zdravé populace, inteligence je většinou v pásmu těžké mentální retardace. 18 D. Williamsův syndrom Williamsův syndrom můžeme také nazvat Williams-Beurenův syndrom. Je to genetická vada, která má mnoho příznaků. Jedná se o genetickou vadu 7. chromozonu. Většina postižených potřebuje celoživotní podporu. 19 Rysy:
Charakteristický vzhled (široké čelo, krátké oční štěrbiny, hvězdicovitý vzor duhovky, nízký kořen nosu, vypouklé tváře, velká ústa, plné rty)
Vrozená srdeční vada
Opoždění psychomotorického vývoje (stupeň mentálního postižení se pohybuje mezi pásmem lehké a středně těžké mentální retardace, v porovnání s ostatními
17
Prader syndrom. Dostupné z: http://www.prader-willi.cz/co-je-pws (citace: 9. 11. 2015. 20:25) BAZALOVÁ B., Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje, 2014 19 Wiliamsův syndrom. Dostupné z: http://willik.tym.cz/index.php?co=zaklinfo (citace 9. 11. 2015, 20:56) 18
21
dovednostmi dobře a rádi mluví, vyjadřovací schopnosti převažují nad porozuměním, postrádají sociální zábrany)
Poruchy růstu
Další zdravotní komplikace (chronické záněty ucha, chybné postavení a anomální tvar zubů, zraková vada, skolióza.)20
E. Syndrom fragilního X Tímto syndromem jsou postiženi muži a ženy jsou přenašečky. V angličtině je tento syndrom označovaný jako Martin-Bell syndrome. Syndrom fragilního X má příčinu dlouhého rameno chromozonu X. Chlapci mají protáhlý úzký obličej, odstávající uši, vystouplou čelist a čelo, zvětšená varlata, hranaté a volné klouby. Ve společnosti se vyhýbají očnímu kontaktu, plácají si rukama nebo se do nich kousají, mají nezvyklý způsob řeči (rychlé proměnlivé tempo, opakování zvuků, slov). Další rysy jsou hyperaktivita, slabá koncentrace, motorické opoždění.
1.2 Zrakové postižení Zrakové postižení je snížená nebo chybějící schopnost vnímat zrakové informace. Osoby se zrakovým postižením (též těžce zrakově postižené osoby) jsou lidé s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Nemůžeme sem zařadit lehce zrakově postižené osoby, které nosí dioptrické brýle a s nimi docela normálně vidí, protože toto poškození zraku nijak neovlivňuje jejich činnosti v běžném životě. Zrakové postižení se dělí:21
Slabozrakost - nevratný pokles zrakové ostrosti na lepším oku pod 6/18 až 3/60 včetně. Slabozrakost se dělí na lehkou do 6/60 včetně a těžkou pod 6/60 do 3/60 včetně. Slabozraký člověk vidí zkresleně, deformovaně, trubicově.
Zbytky zraku - tvoří mezistupeň, jehož dolní hranicí je nevidomost a horní hranicí slabozrakost. Člověk i s korekcí rozpozná sotva prsty těsně před očima.
Nevidomost - pokles centrální zrakové ostrosti pod 3/60 až světlocit. Rozlišuje se nevidomost praktická (pokles zrakové ostrosti v rozmezí 3/60 – 1/60 včetně) a totální slepota (pokles centrální ostrosti pod 1/60 až světlocit).
20
Wiliamsův syndrom. Dostupné z: http://willik.tym.cz/index.php?co=zaklinfo (citace 9. 11. 2015, 21:03) SONS. Kdo je zrakově postižený, (cit. 22. 11. 2015]. Dostupné na WWW:
21
22
Poruchy binokulárního vidění – funkční poruchy, vznikají na základě omezení funkce jednoho oka. Dělí se na šilhavost (porucha rovnovážného postavení očí – obě oči nehledí rovnoběžně, jedno se odchyluje) a tupozrakost (podstatné snížení zrakové ostrosti jednoho oka, které nelze korigovat brýlemi). 22
1.3 Sluchové postižení Sluchové postižení je omezení nebo úplné chybění zvukových podnětů. Sluchově postižený člověk není omezen jen v oblasti vnímání řeči, ale chybí mu i sluchová orientace v prostoru, který je mimo dosah zorného pole. Existují sluchové kompenzační pomůcky, které mohou alespoň zmírnit některé problémy způsobené sluchovou poruchou. Sluchové kompenzační pomůcky nemohou sluch plnohodnotně nahradit. Sluchové postižení se dělí:23
Nedoslýchavost - dělíme na lehkou (sluchová ztráta 20-40 dB – člověk porozumí řeči ve vzdálenosti 4 – 6 m), středně těžkou (sluchová ztráta 40-70 dB - sluch pro šepot zachován mezi 4 -2 m), těžkou (sluchová ztráta 70-80 dB pokles sluchu pro šepot pod 1- 2 m).
Hluchota – zbytky sluchu (sluchová ztráta 80 – 90 dB - slyší zvuk, ale nerozumí slova), úplná hluchota (sluchová ztráta nad 90 dB - neslyší žádný zvuk). 24
1.4 Postižení řeči Postižení řeči můžeme definovat jako narušení komunikačních schopností. Postižení řeči můžeme rozdělit na poruchy vývoje řeči a výslovnosti; poruchy plynulosti až ztráta již vytvořené řeči; poruchy rezonance řeči; symptomatické vady řeči; poruchy hlasu a prozodie řeči. Mezi poruchy řeči můžeme řadit:25
Vývojová nemluvnost (dysfázie) – úplná či snížená schopnost verbálně komunikovat;
Získaná orgánová nemluvnost (afázie) – ztráta již vyvinuté řeči následkem orgánového poškození mozku.
22
PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky, 2006 StudiumBezBarier.eu. Sluchové postižení. (citace 15. 10. 2015) Dostupné http://handicap.vsb.cz/wiki/index.php/Sluchové_postižení 24 ČECHOVÁ, V. MELLANOVÁ, A., ROZSYPALOVÁ, M. Speciální psychologie, 2004 25 JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika handicapovaných, 2000 23
na
WWW:
23
Neurotické poruchy řeči: mutismus (oněmění, nemluvnost; náhlá ztráta již vyvinuté řeči na neurotickém podkladě), elektivní mutismus (výběrová nemluvnost; útlum řeči za určitých okolností a vůči určitým osobám), surdomutismus (nemluvnost + ztráta slyšení; jde o ztrátu již vyvinuté řeči při zachování vnitřní řeči).
Koktavost (balbuties) – nejnápadnější a nejtěžší porucha řeči, plynulý tok hlasité řeči je přerušován křečovými stahy mluvidel,
Huhňavost (rinolalie) - patologicky změněná rezonance (neboli nosovost), která deformuje zvuky vyslovovaných hlásek.
Narušení zvuku řeči (palatolalie) - vzniká na základě rozštěpu patra.
Breptavost (tumultus sermonis) – porucha plynulosti řeči, typické extrémně zrychlené tempo řeči.
Patlavost neboli vadná výslovnost (dyslalie)- neschopnost používat jednotlivé hlásky nebo skupinu hlásek v komunikačním procesu podle příslušných jazykových norem. Nejrozšířenější vada řeči.
Porucha procesu artikulace jako celku (dysartrie) – dýchání, tvorby hlasu a modulace (melodie, tempo, rytmus) při organickém poškození mozku artikulace. Patří k nejtěžším poruchám komunikačních schopností.
Symptomatické poruchy řeči – narušení komunikační schopnosti, která je průvodním příznakem jiného postižení, poruchy, nemoci.
Poruchy hlasu – patologické změny individuální struktury hlasu, změnu v jeho akustických kvalitách, způsobů tvoření a používání, v hlase se mohou vyskytnout také vedlejší zvuky (dětská chraptivost – dystonie, mutační hlasové poruchy – přeměna hlasu v dospívání).26
1.5 Kombinované postižení Název kombinované postižení můžeme chápat jako více různých postižení dohromady nebo-li vícenásobné postižení či postižení s více vady. Vzájemně se mohou kombinovat libovolné druhy a stupně postižení. Nejčastější rozlišení kombinovaného postižení:
26
KOCUROVÁ, M. Speciální pedagogika pro pomáhající profese
24
Kombinace mentální retardace s tělesnými vady, smyslovými vadami, vadami řeči, psychickými onemocněními, vývojovými poruchami učení a chování. Tato skupina je nejpočetnější.
Kombinace vad tělesných, smyslových a vad řeči. Specifickou skupinu tvoří hluchoslepota.
Autistismus a autistické rysy s dalšími vadami jako je mentální retardace, vady řeči, vady smyslové a tělesné. 27
1.6 Tělesné postižení Tělesné postižení označujeme jako vady podpůrného a pohybového aparátu, poškození jiných orgánových systémů, podstatné somatické změny, deformace. 28 Vlastní postižení, tj. trvalé podstatné působení na kognitivní, emocionální a sociální výkony. Ztížená sociální interakce, neúplné nebo chybějící přebírání společenských rolí, odpovídající věku a pohlaví (tamtéž) bývá až následným a průvodním jevem těchto vad. V praxi jsou však oba pojmy používány synonymně. Každá vada a každé tělesné postižení má vlastní příčinu, projevy, intenzitu.
Pohybové (tělesné) vady můžeme
rozdělit podle několika kriterií. 29 Podle postižení části těla a jeho etiologie rozlišujeme:
obrny (centrální a periferní),
deformace a malformace, kam řadíme mj. i myopatie
amputace30
2. Stacionář jako forma sociální služby Stacionáře můžeme rozdělit do dvou forem podle délky pobytu. Jedná se o formu denního nebo týdenního stacionáře. Stacionář jako obecný pojem, můžeme definovat jako typ zařízení, který v České republice vznikal po roce 1989 jako nestátní nezisková organizace a začal poskytovat ambulantní služby pro postižené jedince a jejich rodiny. Stacionář poskytuje služby, které rodiny s postiženým dítětem podporují nejen 27
LUDÍKOVÁ, L. Kombinované vady, 200 VÍTKOVÁ, M. Somatické aspekty, 2006. 29 MONATOVÁ, L. Pojetí speciální pedagogiky z vývojového hlediska, 1996 30 MONATOVÁ, L. Pojetí speciální pedagogiky z vývojového hlediska, 1996 28
25
v prvních letech života, ale i v pozdějším věku a jsou tak nejvhodnější formou institucionální péče pro klienty s plně funkční rodinou, pro něž plní nenahraditelnou roli v poskytnutí určité úlevy. Cílem je rozvíjet schopnosti, dovednosti a osobnost postiženého jedince s ohledem na jejich konkrétní potřeby.31
2.1 Denní stacionář „Posláním denního stacionáře je poskytování ambulantních sociálních služeb osobám s mentálním a kombinovaným postižením s důrazem na respektování jejich práv, přátelskou atmosféru a příjemné prostředí. Poskytujeme uživatelům podporu podle individuálních potřeb v dosahování co největší soběstačnosti při zvládání běžných životních situací. Rozvíjíme jejich schopnosti a dovednosti. Snažíme se o jejich maximální začlenění do běžné společnosti. Úzce spolupracujeme s rodinami uživatelů a podporujeme jejich vazbu na domácí prostředí”. 32 Zřizovatele (poskytovatele) denních stacionářů, tak jako všech sociálních služeb lze rozdělit do dvou základních skupin. Organizace státního a nestátního sektoru. Do státního sektoru se řadí obce, kraje, ministerstvo práce asociálních věcí. Neziskové organizace zahrnují spolky, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby a v neposlední řadě fyzické osoby. 33
2.2 Týdenní stacionář „Posláním
týdenního
stacionáře
je
podporovat
uživatele
v soběstačnosti
a samostatnosti poskytováním odpovídající péče a podpory v běžných každodenních činnostech a aktivitách. Cílem je udržovat, získávat a rozvíjet sociální návyky a dovednosti uživatelů. Snahou je rozvíjet soběstačnost klientů v oblasti sebeobsluhy. Týdenní stacionář poskytuje například tyto služby: poskytnutí ubytování, stravy, pomoc při osobní hygieně, výchovné a vzdělávací činnost atd.”34
31
MATOUŠEK, Slovník sociální práce, 2008 Poslání denního stacionáře, (online 2016. 6. 4). Dostupné z:http://www.stacionar-jihlava.cz/nasesluzby/denní stacionar/ 33 Zřizovatelé sociálních služeb, kdo sociální služby poskytuje (online 2016. 2. 3). Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/9#sspd 34 Poslání týdenního stacionáře, (online 2016. 3. 2). Dostupné z http://www.kocianka.cz/?q=sluzbykocianky/tydenni-stacionar 32
26
2.3 Činnosti sociálního pracovníka v Denním a týdenním stacionáři Jihlava Pracovník je povinen seznámit se se všemi vnitřními předpisy denního a týdenního stacionáře (dále jen DTS) – Standardy kvality sociálních služeb, řády, vnitřními předpisy a metodikami. Pracovat v souladu s nimi, zvláště v souladu s posláním, cíli a principy organizace a důrazem na ochranu práv a svobod uživatelů. Pracovník je povinen účastnit se školení BOZP a dodržovat při práci tyto zásady. Je povinen používat osobní ochranné pomůcky a prostředky. Pracovník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při práci. Pracovník se vzdělává v souladu se vzdělávacím programem organizace. Zabezpečuje sociální agendu uživatelů
včetně zajišťování standardní
dokumentace. Zajišťuje informace a odborné podklady pro sociální práci včetně jejich zpracování. Vede matriku uživatelů DTS Jihlava. Informuje zájemce o sociální službu o všech právech a povinnostech, které pro něj vyplývají ze smlouvy o poskytování sociální služby, o způsobu poskytování sociální služby a o úhradách za tyto služby. Vede registr zájemců o sociální službu. Zjišťuje údaje o osobních, rodinných a sociálních poměrech zájemců o umístění ve stacionáři. Dává po dohodě s ředitelkou, vedoucí přímé péče a vedoucí ošetřovatelského úseku návrh na jejich přijetí na uvolněná místa bez zbytečného odkladu. Provádí případně sociální šetření v rodině zájemců o službu i uživatelů. Uzavírá se zájemci o službu smlouvu o poskytování sociální služby, a to v písemné podobě. Zajišťuje výstupné řízení uživatelů. Sleduje postup uživatelů do vyšších věkových kategorií.
27
Vyhotovuje a předává uživatelům nové smlouvy /dodatky při změnách důležitých osobních údajů, změně situace, při postupu do vyšší věkové kategorie a změně požadavku uživatele na rozsah poskytovaných služeb. Zajišťuje podklady pro stanovení úhrad a určených plateb, provádí výpočet úhrad za poskytnuté služby. Vystavuje potvrzení o docházce uživatelů na žádost uživatelů, zákonných zástupců, opatrovníků a vyžádání úředních institucí. Vede přehled pohledávek uživatelů. Na základě platební nekázně vystavuje upomínky o zaplacení dlužných částek. Spolupracuje s orgány sociálně- právní ochrany dětí při řešení nepříznivé situace v rodině. Poskytuje základní sociálně - právní poradenství, zprostředkovává kontakty na další instituce a odborníky. Plní funkci konzultanta pro pracovníky přímé péče v oblasti individuálního plánování. Připravuje podklady pro zprávu o činnostech a hospodaření, podílí se na zpracování statistických výkazů o službě. Je kontaktní osobou Dobrovolnického centra Jihlava a koordinuje činnost dobrovolníků v DTS Jihlava. Zabezpečuje další činnosti, které vyplývají z jejího poslaní nebo s ním souvisejí či k nim dala pokyn ředitelka stacionáře. 35
3. Aktivizační činnosti S lidmi s postižením jde vykonat celou řadu aktivizačních činností. V této práci uvádím jen výčet vybraných činností, které se vyskytují v daném stacionáři, kterým se zabývám. Tyto činnosti mě nejvíce zaujaly a klientům pomáhají zlepšit jejich zdravotní i psychický stav.
3.1 Arteterapie „Arteterapie je obor využívající výtvarný projev jako hlavní prostředek poznávání a ovlivňování lidské psychiky ve směru redukce psychických či psychosomatických 35
Pracovní náplň sociálního pracovníka DTS, zpracované ředitelkou DTS Jihlava.
28
obtíží a redukce konfliktů v mezilidských vztazích. Výtvarné tvořivé aktivity mají podporovat zdraví a podpořit léčení. Ve všech těchto rovinách je arteterapie postupem léčebným. Kromě toho jsou arteterapeutické aktivity využitelné v primární, sekundární a terciární prevenci i v následné péči v oblasti zdravotnictví, sociální péče, výchovy a vzdělávání u dětí i dospělých. Vzhledem k šíři možného a užitečného využití a prolínání jednotlivých oblastí je proto důležité zachovat průřezový mezioborový charakter povolání. ”36 Cíl arteterapie „Arteterapeutické postupy jsou zacíleny na léčebné kognitivní, motivační a emocionální aspekty: sebevyjádření, aktivizace, sebepoznání, osobnostní růst, podpora vývoje, změna stereotypů, zmírnění úzkosti, uvědomění, náhled, řešení problémů, odhalení nevědomého materiálu, katarze, zpracování konfliktů, podpora a rozvoj tvořivosti v rámci harmonizace osobnosti, adaptivnější zacházení s emocemi a kultivace obranných mechanismů. Cíle, jež si arteterapie klade, souvisejí na jedné straně s tím, z jakých pozic arteterapie vychází, na straně druhé ze situací a potřeb klientů či pacientů, s nimiž pracuje.”37
3.2 Canisterapie Canisterapie je léčení psem a je považována v současné době za jednu z moderních forem psychoterapeutické léčby, kterou se nezabývají přímo lékaři, ale je jimi doporučovaná. Nejvíce je doporučována pro mentálně postižené lidi. Existuje velká řada podkladů, že osoba pro své postižení nekomunikovala, ale díky styku se zvířetem, se uvolnila a začala komunikovat nejprve se psem a po určité době i s člověkem. Pes je zvíře, které dokáže člověka donutit k nějakému výkonu, zejména u postižených dětí se setkává canisterapie s velkým úspěchem. Není důležitá rasa psa, která je použita ke canisterapii, ale canisterapeutický pes musí být vybrán kynologem a terapie musí být odborně sledována a vedena.38
36
Česká arteterapeeutická asociace, definice arteterapie,(online http://www.arteterapie.cz/?podkategorie=arteterapie&clanek=22 37 Česká arteterapeeutická asociace, definice arteterapie,(online http://www.arteterapie.cz/?podkategorie=arteterapie&clanek=22 38 STALMACHOVÁ, Drahomíra. Výcvik a výchova psa, 2000
2016.
3.
2).
Dostupné
z:
2016.
3.
2).
Dostupné
z:
29
3.4 Hipoterapie „Hipoterapie je metoda, která využívá pohyb koňského hřbetu a jeho přenos na člověka. Je to pokus o soulad pohybu koně a člověka. Základním léčebným prostředkem při hipoterapii je pohyb hřbetu koně při rytmickém kroku, přičemž záleží na jeho délce, frekvenci a čistém provedení. Hipoterapii lze označit také jako cvičení na balanční ploše. Hipoterapie je cílený, intenzivní a dlouholetý léčebný proces.”39 Jako další definici hipoterapie můžeme uvést pojetí Hartla a Hartlové, kteří uvádí, že hipoterapie je metoda pohybové léčby, která využívá fyziologické impulzy koně ke koordinaci motoriky pacienta s koněm spolu s dalšími psychologickými dopady, které vznikají mezi pacientem a trenérem a také mezi pacientem a koněm. Pohyb koně vede trenér. V hipoterapii jde, o vnímání pohybu koně člověkem. Postupem času může vzniknout mezi pacientem a koněm psychický vztah. Pacient se učí vysílat signály, na které má kůň reagovat a které přijímá. Pacientovo sebevědomí tím roste a aktivněji se podílí na terapii. Hipoterapie se velmi hodí pro nemocné s poruchami motoriky a nervosvalového aparátu. 40
3.5 Muzikoterapie Základem terapií ve speciálně pedagogické péči je model „vnímání – představy – myšlení“. V tomto pojetí jde o ontogenetický vývojový model, který v jistém slova smyslu napodobuje vývoj člověka. Vnímání je zde chápáno jako fyzická činnost s ohledem na dítě, které vnímá zpočátku hlavně smysly a předchází tak myšlení a řeč. Smyslové vnímání lze vyjádřit tělesně pohybem, mimikou, gestikou či rytmem s možností aplikace speciálně pedagogických aktivit, např. Montessori pedagogika, bazální stimulace, rytmika, a také muzikoterapie s využitím Orffových hudebních nástrojů. Představy jako vyšší stupeň abstrakce se vyjadřují sněním, kreslením, zpěvem, tvořením, tancem… Zde jsou aplikovány speciálně pedagogické činnosti zaměřené na představy
prostřednictvím
psychodramatu,
terapie
fantazie,
uměním,
pohádek,
receptivní
malování,
muzikoterapie
pohybové
terapie,
či taneční
terapie.
Na nejvyšší úrovni se pak nachází myšlení, které tvoří jednak integrativní myšlenkové procesy, stojící na základech smyslových zkušeností, konání a symbolech vznikajících
39 40
NERANDŽIČ, Z. Animoterapie, aneb, Jak nás zvířata léčí, 2006 HARTL, HARTLOVÁ, Pavel a Helena. Psychologický slovník, 2000
30
ze smyslových zkušeností, a také tradiční myšlení, produkující slovní pojmenování. V rámci speciálně pedagogických činností se zde uplatňuje komunikační terapie.41
41
PIPEKOVÁ, J.; VÍTKOVÁ, M. (ed.) Terapie ve speciálně pedagogické péči, 2001
31
II. Praktická část 4. Představení organizace Ve své praktické části jsem si zvolila hodnocení aktivit, které vykonávají klienti Denního a týdenního stacionáře Jihlava, příspěvkové organizace. Na začátek uvádím základní informace o zmíněném stacionáři, které jsem získala z internetových stránek dané organizace.
Sídlo organizace: Královský vršek 1106/9, 58601 Jihlava
Typ organizace: příspěvková organizace
Zřizovatel: Statutární město Jihlava
Způsob financování: Vícezdrojové: 1. dotace od zřizovatele (což činí největší část) 2. dotace od krajského úřadu 3. dotace od ministerstva práce a sociálních věcí 4. úhrady uživatelů42
42 43
Organizační struktura:
-
Ředitel
-
Zástupce (vedoucí přímé péče)
-
Vedoucí ošetřovatelského úseku
-
Vedoucí ekonomického úseku
-
Sociální pracovník
-
Všeobecné sestry
-
Fyzioterapeut
-
Ošetřovatelka
-
Pracovníci v sociálních službách
-
Administrativní pracovníci
-
Řidič, domovník
-
Uklízečky, pradlena
-
Číšníci43
Denní a Týdenní stacionář Jihlava stacionáře, (online 2016. 6. 4). Dostupné z http://www.stacionar-jihlava.cz/o-nas/predstaveni/ Denní a Týdenní stacionář Jihlava stacionáře, (online 2016. 6. 4). Dostupné z http://www.stacionar-jihlava.cz/
32
Cíle služby: Cíle služby - denní stacionář:
-
Spokojený uživatel – v oblasti stravování a poskytování činností dle individuálních potřeb uživatele. Měřitelnost: dotazníky spokojenosti, naplňování osobních cílů a přání uživatelů v rámci individuálního plánování
-
Rozvoj a podpora soběstačnosti uživatele zejména v oblasti sebeobsluhy a sociálních dovedností
-
měřitelnost: kontakt a hodnocení rodiny, individuální plánování (Plán péče)
-
Udržení, získání, rozvoj schopností, dovedností a silných stránek každého uživatele
-
měřitelnost: naplňování osobních cílů a přání uživatelů v rámci individuálního plánování
-
Podpora v uplatňování základních lidských práv a svobod
-
měřitelnost: dotazníky, naplňování osobních cílů a přání uživatelů v rámci individuálního plánování
-
Poskytování sociální služby dle individuálních potřeb a přání uživatele
-
měřitelnost: naplňování osobních cílů a přání uživatelů v rámci individuálního plánování44 Cíle služby - týdenní stacionář:
-
Spokojený uživatel – v oblasti ubytování, stravování a poskytování činností dle individuálních potřeb uživatele
-
měřitelnost: dotazníky spokojenosti, naplňování osobních cílů a přání uživatelů v rámci individuálního plánování
-
Rozvoj a podpora soběstačnosti uživatele zejména v oblasti sebeobsluhy a sociálních dovedností
-
měřitelnost: zhodnocení stavu dle ošetřovatelských metod, kontakt a hodnocení rodiny, individuální plánování (Plán péče)
-
Udržení, získání, rozvoj schopností, dovedností a silných stránek každého uživatele
-
měřitelnost: naplňování osobních cílů a přání uživatelů v rámci individuálního plánování
44
Denní a Týdenní stacionář Jihlava stacionáře, (online 2016. 6. 4). Dostupné z http://www.stacionarjihlava.cz/nase-sluzby/denni-stacionar/
33
-
Podpora v uplatňování základních lidských práv a svobod
-
měřitelnost: dotazníky, naplňování osobních cílů a přání uživatelů v rámci individuálního plánování
-
Poskytování sociální služby dle individuálních potřeb a přání uživatele
-
měřitelnost: naplňování osobních cílů a přání uživatelů v rámci individuálního plánování45
Kapacita služby/zařízení: 30 míst na denním stacionáři 28 míst na týdenním stacionáři
Cílová skupina Služba je určena:
-
osobám se všemi stupni mentální retardace a přidruženým smyslovým i tělesným postižením a osobám s autistickými rysy, kteří jsou schopni pobývat v kolektivu
-
mužům i ženám
-
osobám z kraje Vysočina
-
-osobám mobilním i imobilním, které jsou schopny pobývat v kolektivu
-
věková struktura uživatelů: od 16 roku do 64 let věku46
Komu nejsme schopni poskytnout službu:
-
zájemcům starším 64 let
-
zájemcům bez mentálního postižení
-
zájemcům s psychiatrickou diagnózou, která převažuje nad mentálním handicapem a svými projevy znemožňuje soužití v kolektivu
-
osobám trpícím závislostí na alkoholu a jiných omamných látkách, jejichž chování znemožňuje soužití v kolektivu
-
zájemcům s onemocněním nebo chováním, které by výrazně narušovalo a znemožňovalo společné bydlení a klidné soužití v kolektivu
-
zájemcům, jejichž zdravotní stav vyžaduje péči ve zdravotnickém zařízení
-
zájemcům, kterým nejsme schopni naplnit jejich speciální požadavky s ohledem na personální a materiální vybavení 47
45
Denní a Týdenní stacionář Jihlava stacionáře, (online 2016. 6. 4). Dostupné z http://www.stacionarjihlava.cz/nase-sluzby/tydenni-stacionar/ 46 Denní a Týdenní stacionář Jihlava stacionáře, (online 2016. 6. 4). Dostupné z http://www.stacionarjihlava.cz/nase-sluzby/tydenni-stacionar/ 47 Denní a Týdenní stacionář Jihlava stacionáře, (online 2016. 6. 4). Dostupné z http://www.stacionarjihlava.cz/nase-sluzby/tydenni-stacionar/
34
Přehled poskytovaných služeb (ze zákona o sociálních službách) : Služba týdenního stacionáře obsahuje tyto základní činnosti:
-
poskytnutí ubytování
-
poskytnutí stravy
-
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
-
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu
-
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti
-
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
-
sociálně terapeutické činnosti
-
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí48
Služba denního stacionáře obsahuje tyto základní činnosti:
-
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu
-
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
-
poskytnutí stravy
-
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti
-
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
-
sociálně terapeutické činnosti
-
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí49
5. Cíl výzkumu Cílem výzkumu je zjistit na základě dotazníkové šetření a rozhovorů, jaké aktivity jsou pro klienty Denního a týdenního stacionáře Jihlava, příspěvkové organizace nejvhodnější, výsledky prezentovat vedení této organizace a klientům umožnit vyzkoušet si novou aktivitu dle jejich výběru.
48
Denní a Týdenní stacionář Jihlava stacionáře, (online 2016. 16. 4). Dostupné z http://www.stacionarjihlava.cz/nase-sluzby/tydenni-stacionar/ 49 Denní a Týdenní stacionář Jihlava stacionáře, (online 2016. 16. 4). Dostupné z http://www.stacionarjihlava.cz/nase-sluzby/denni-stacionar/
35
6. Metody získání dat Důležitá data pro empirickou část bakalářské práce jsem shromaždovala pomocí více metod. Měla jsem k dispozici tři kohorty respondentů. První kohortu tvořili klienti stacionáře, druhou kohortu tvořili rodiče klientů a třetí kohortu tvořili pracovníci, kteří s klienty pracují. Pro rodiče jsem připravila dotazník, s klienty a s pracovníky jsem pracovala ve formě rozhovoru. Data jsem získala v období školní praxe, která se konala v období 9. 11. 2015- 4. 12. 2015. V tomto období jsem hlavně dělala rozhovory s klienty, pracovníky a rozdala dotazníky rodičům/ rodinným příslušníkům. Dotazníky jsem rozdala hned první týden praxe a vracely se mi postupně celou praxi i po praxi zhruba do konce ledna.
6.1 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření jsem používala u skupiny, kterou tvořili rodiče či příbuzní klientů ze stacionáře. Dotazník obsahuje devět otázek, které jsem předem konzultovala se zástupkyní ředitele dané organizace. Pomocí organizace jsem rozdala 47 dotazníků. Vyplněné dotazníky rodiče/příbuzní odevzdávali do příslušné bedny nebo do skupiny, do které chodili klienti. Pouze 23 dotazníků se mi vrátilo. Se vší možnou snahou, jak mojí, tak snahou organizace se mi nepodařilo více dotazníků shromáždit. Dotazník přikládám v příloze. Na základě vytvoření dotazníku, jsem si stanovila výzkumné otázky, které jsou uvedeny níže. Výzkumné otázky jsem konzultovala a spoluvytvářela s RNDr. Janou Borůvkovou.
6.1.1 Výzkumné otázky 1.
Kolik procent klientů spolupracuje se stacionářem dlouhodobě (více než 5 let)?
2.
Kolik procent klientů je z denního stacionáře a kolik z týdenního stacionáře?
3.
Kterou aktivitu klienti hodnotí jako nejvhodnější z hlediska prosperity?
4.
Kterou aktivitu klienti hodnotí jako nejvhodnější z hlediska zábavy?
5.
Existují aktivity, které klientovi ve stacionáři chybí?
6.
Je počet osobních asistentů/dobrovolníků dostačující?
36
6.1.2 Vyhodnocení výzkumných otázek
Vyhodnocení výzkumné otázky č. 1: Kolik procent klientů spolupracuje se stacionářem dlouhodobě (více než 5 let)?
4% 4% 9% Více jak dva roky Tři roky Více jak tři roky Více jak pět let
83%
Graf 1: Zastoupení oslovených respondentů z pohledu délky spolupráce se stacionářem, (Zdroj: Vlastní tvorba)
První výzkumná otázka se týkala dlouhodobé spolupráce klienta se stacionářem. Měla jsem zmapovat, kolik procent klientů spolupracuje se stacionářem dlouhodobě. Na své praxi jsem se setkala ve stacionáři převážně se staršími klienty a zajímalo mě, jestli tito klienti chodí už od mládí nebo začali chodit až nyní. Protože každý z těchto klientů by měl jiný pohled na aktivity, z důvodu proměny, která se ve stacionáři během let odehrávala. Z tohoto důvodu jsem se zabývala touto výzkumnou otázkou. Z tohoto grafu můžeme vidět, že 83% klientů spolupracuje se stacionářem více jak pět let. To znamená, že většina klientů už dochází do stacionáře delší dobu.
37
Vyhodnocení výzkumné otázky č. 2: Kolik procent klientů je z denního a kolik z týdenního stacionáře?
43%
Denní stacionář
57%
Týdenní stacionář
Graf 2: Zastoupení klientů v %, kteří jsou z denního nebo týdenního stacionáře, (Zdroj: Vlastní tvorba)
Výzkumná otázka č. 2 se zabývá rozdělením klientů do denního a do týdenního stacionáře. Dotazníky jsem rozdávala do skupin jak denního a tak i do týdenního stacionáře a pracovníci je distribuovaly rodičům/rodinným příslušníkům. Vrátilo se mi 23 dotazníků, z toho bylo 43% z týdenního stacionáře a 57% dotazníků z denního stacionáře. Výsledek může být ovlivněn, kvůli docházce rodičů/rodinným příslušníkům. Pokud klient dochází do denního stacionáře, tak si ho rodič/ rodinný příslušník vyzvedává každý den a má větší možnost k odevzdání než rodič/rodinný příslušník, který jezdí do stacionáře jen dvakrát za týden (v pondělí a v pátek). Ale i tak se mi povedlo sesbírat skoro rovnocenný počet dotazníku z každé skupiny.
38
Vyhodnocení výzkumné otázky č. 3: Kterou aktivitu klienti hodnotí jako nejvhodnější z hlediska prosperity? Skóre pomoci
Didaktika Opakování trivií Canisterapie Drumbeny Arteterapie Divadlo Plavání Relaxační činnost Tanec Sport Keramika Rehabilitace Činnosti v terapeutických dílnách
16,2 15,6 15,3 14,8 13,9 12,3 12,1 11,2 11,2 10,7 9,5 9,5 8,4
Graf 3: Zastoupení oslovení respondentů z pohledu prosperity vybraných aktivit, (Zdroj: Vlastní tvorba)
Tato výzkumná otázka se týká otázky č. 2 v dotazníku. V této otázce měli rodiče/rodinní příslušníci seřadit aktivity od 1-13 z hlediska prosperity a pomoci. Přičemž 1 znamená, že aktivita nejvíce pomáhá klientům a 13 nejméně pomáhá klientům. Data jsem zpracovala pomocí zprůměrování pořadí aktivit. Aktivita, která získala nejnižší průměr, se umístila na prvním místě z hlediska prosperity a aktivita s nejvyšším skóre se umístila na posledním místě z hlediska prosperity. Výsledné hodnoty uvádím v grafu, přičemž nejnižší skóre získala činnost v terapeutických dílnách. Se stejným skóre na druhém místě se umístily aktivity keramika a rehabilitace. Dále sport, tanec, relaxační činnost, plavání, divadlo, arteterapie, drumbeny, canisterapie, opakování trivií a nejvyšší skóre získala didaktika. V tomto grafu můžeme vidět, že mezi aktivity nebyl velký rozdíl. Mezi aktivitou s nejnižším skóre a nejvyšším skóre je dvojnásobný rozdíl.
39
Vyhodnocení výzkumné otázky č. 4: Kterou aktivitu klienti hodnotí jako nejvhodnější z hlediska zábavy? Skóre zábavy
Opakování trivií Didaktika Arteterapie Canisterapie Drumbeny Rehabilitace Plavání Divadlo Relaxační činnost Sport Keramika Tanec Činnosti v terapeutických dílnách
18,8 18,7 15,7 14,8 13,1 12,9 10,9 10,5 10,3 9,8 9,3 8,2 7,6
Graf 4: Zastoupení oslovení respondentů z pohledu zábavy vybraných aktivit, (Zdroj: Vlastní tvorba)
Výzkumná otázka č. 4 vychází z otázky č. 3 v dotazníku. V této otázce měli rodiče/rodinní příslušníci stejným způsobem seřadit totožné aktivity jak v předešlé otázce, akorát byla tato otázka zaměřená na zábavu, jak moc klienty tyto činnosti baví dělat. Analýzu dat jsem dělala stejným způsobem jak u předešlé výzkumné otázky, pomocí průměru. Výsledky jsem shrnula do grafu, ve kterém uvádím pořadí aktivit. Na prvním místě s nejnižším skóre se umístila aktivita: činnosti v terapeutických dílnách. Postupně dle skóre byly aktivity: tanec, keramika, sport, relaxační činnost, divadlo, plavání, rehabilitace, drumbeny, canisterapie, arteterapie, didaktika, opakování trivií. Poslední místo s nejvyšším skóre obsadila aktivita: opakování trivií. Co je na tomto grafu zajímavé, tak je to výsledek prvního místa. Je totožný s výsledkem předchozího grafu, což znamená, že činnosti v terapeutických dílnách klienty nejen nejvíce baví, ale i jim nejvíce pomáhá. Podle mého názoru je to ta nejlepší kombinace, co mohla vyjít. Pro vedení stacionáře je to skvělý výsledek, který dokazuje, že odvádí dobrou práci ve prospěch klientů.
40
Srovnání výzkumných otázek č. 3 a č. 4 Skóre zábavy
Skóre pomoci
Opakování trivií
15,6
Didaktika
16,2 15,7
Arteterapie Canisterapie Drumbeny Rehabilitace Plavání
Divadlo Relax Sport Keramika Tanec Č. v ter. dílnách
9,5
18,8 18,7
13,9 14,8 15,3 13,1 14,8 12,9
10,9 12,1 10,5 12,3 10,3 11,2 9,8 10,7 9,3 9,5 8,8 11,2 7,6 8,4
Graf 5: Srovnání aktivity z pohledu zábavy a z pohledu prosperity, grafy č. 3 a č. 4, (Zdroj: Vlastní tvorba)
V tomto grafu uvádím porovnání pořadí aktivit, které se týkají výzkumné otázky č. 3 a č. 4 v dotazníku. Porovnávám aktivity, které klientům pomáhají a které klienty baví. V grafu jsou označeny výsledky barvami. Červená barva označuje aktivity z pohledu zábavy a modrá barva označuje aktivity z pohledu prosperity. Aktivity jsou srovnány dle skóre, od nejvyššího po nejnižší. Jak můžeme v grafu vidět, každá aktivity získala určité skóre z obou hledisek a ty jsem porovnala. U většiny aktivit vyšly podobné hodnoty čísel. Rozdíly v hodnotě můžeme pozorovat u rehabilitace, která získala 12,9 z hlediska zábavy a 9,5 z hlediska prosperity. Dále se to týká tance. Tanec získal z hlediska zábavy 8,8 a z hlediska prosperity 11,2.
41
Vyhodnocení výzkumné otázky č. 5: Existují aktivity, které klientovi ve stacionáři chybí?
2
Ano, chybí Ne, nechybí
21
Graf 6: Názory respondentů na chybějící aktivity ve stacionáři, (Zdroj: Vlastní tvorba)
Tato výzkumná otázka měla zmapovat aktivity, které podle rodičů/rodinných příslušníků klientům ve stacionáři chybí. Tato otázka je velmi důležitá, z důvodu toho, že pokud dají rodiče/rodinní příslušníci nějaké návrhy, co klientům chybí, tak stacionář na těchto nedostatcích může pracovat a zlepšit nabídku aktivit. Tato výzkumná otázka spojuje dvě otázky z dotazníku. Otázku č. 4: Jsou nějaké aktivity dle Vašeho názoru, které vašemu dítěti/sourozenci chybí? A otázku č. 5: - Do volného místa prosím napište, které aktivity byste chtěl/a zařadit do programu vašeho dítěte/sourozence. Pokud respondenti odpověděli: „Ano, chybí”, tak měli přejít na otázku č. 5, kde doplnili aktivity, které podle jejich názoru klientům ve stacionáři chybí. Podle tohoto grafu můžeme vidět, že z dvaceti tří respondentů, pouze dva respondenti odpověděli: „Ano, jsou”. Jelikož si tuto možnost zvolili pouze dva respondenti, můžeme se domnívat, že si zbytek zvolil jednodušší variantu odpovědi nebo jsou opravdu spokojeni s nabídkou aktivit ve stacionáři. Do navazující otázky napsali respondenti tyto aktivy, které podle nich chybí klientům v daném stacionáři: -
Pravidelná práce v dílně a v kuchyni
-
Pravidelné návštěvy v obchůdku
-
Práce ve stacionáři (zametání, úklid sněhu apod.) 42
-
Čtení počítačovou lupou
-
Nácvik sebeobsluhy
-
Rozpoznávání peněz (do 100Kč) a orientace v cenách běžného zboží
Vyhodnocení výzkumné otázky č. 6: Je počet osobních asistentů/dobrovolníků dostačující?
4 8
Ano, dochází Nechochází a nechci, aby docházel Nechochází a chci, aby docházel
11
Graf 7: Dostačující počet dlouhodobých asistentů/dobrovolníků, (Zdroj: Vlastní tvorba)
Výzkumná otázka č. 6 měla zmapovat potřebnost osobních asistentů/ dobrovolníku ve stacionáři. Jak můžeme vidět z grafu, tak potřebnost osobních asistentů/dobrovolníků se týká dvou skupin. U jedné skupiny, která nemá osobního asistenta/dobrovolníka, tak ani osobního
asistenta/dobrovolníka
nepožadují.
Tato odpověď
se
týká
jedenácti
respondentů. Což je velmi překvapující, že je více respondentů, které osobního asistenta/dobrovolníka nepožadují než těch, co ho požadují. V té druhé skupině, co osobního asistenta/dobrovolníka požadují, jsou pouze čtyři respondenti. Takže výsledek této výzkumné otázky je takový, že chybí čtyři osobní asistenti/dobrovolníci.
6. 1. 3 Shrnutí dotazníkového šetření Dotazník byl zaměřený na aktivity, které vykonávají klienti v Denním a týdenním stacionáři Jihlava, příspěvkové organizaci. Dotazníky jsem rozdávala prostřednictvím skupin rodičům/rodinným příslušníkům po dobu mé praxe a chvíli po ní jsem dotazníky
43
sesbírala. Rodiče/rodinní příslušníci mohli dotazník vhodit do předem určené bedýnky nebo odevzdat do skupiny, kam jejich děti/příbuzní chodili. Na základě dotazníku jsem s pomocí RNDr. Janou Borůvkou vytvořila výzkumné otázky, které uvádím výše v samotné praktické části. První výzkumná otázka se týkala dlouhodobé spolupráce klienta se stacionářem a měla zmapovat, kolik procent klientů spolupracuje se stacionářem dlouhodobě. Výsledek této otázky byl, že 83% klientů spolupracuje se stacionářem více jak pět let. Druhá výzkumná otázka se týkala rozdělení klientů do denního a do týdenního stacionáře. Chtěla jsem mít porovnání z obou skupin, přičemž 43% klientů bylo z týdenního stacionáře a 57% klientů bylo z denního stacionáře. U třetí výzkumné otázky jsem se zabývala zastoupením oslovených respondentů z pohledu prosperity vybraných aktivit pro klienty. Z hlediska největší prosperity získala činnost v terapeutických dílnách. Se stejným skóre na druhém místě se umístily aktivity keramika a rehabilitace. Dále sport, tanec, relaxační činnost, plavání, divadlo, arteterapie, drumbeny, canisterapie, opakování trivií a didaktika. Čtvrtá výzkumná otázka měla skoro stejné pojetí jak předchozí otázka, akorát jsem aktivity porovnávala z hlediska zábavy. Na prvním místě s nejnižším skóre se umístila aktivita: činnosti v terapeutických dílnách. Dále tanec, keramika, sport, relaxační činnost, divadlo, plavání, rehabilitace, drumbeny, canisterapie, arteterapie, didaktika, opakování trivií. Výzkumné otázky č. 3 a č. 4 jsem porovnávala mezi sebou. Šestá výzkumná otázka pojednávala o chybějících aktivitách ve stacionáři. Tato otázka byla, dle mého názoru nejdůležitější. Díky této otázce může stacionář udělat nějaké změny ve prospěch klientů. Ze dvaceti tří respondentů pouze dva odpověděli, že jim nějaké aktivity ve stacionáři chybí. S touto otázkou v dotazníku byla spojená další otázka, kde měli respondenti doplnit, které aktivity jim ve stacionáři chybí. Tito respondenti napsali aktivity: pravidelná práce v dílně a v kuchyni, pravidelná návštěva v obchůdku, práce ve stacionáři (úklid sněhu, zametání), čtení počítačovou lupu, nácvik sebeobsluhy, rozpoznávání peněz (do 100Kč) a orientace v cenách běžného zboží. Poslední
výzkumná
otázka
se
týkala
dostatečného
počtu
dlouhodobých
asistentů/dobrovolníků ve stacionáři. Otázka v dotazníku zněla: Dochází za Vaším dítětem/ sourozencem osobní asistent/dobrovolník? U této otázky jsem rozdělila 44
odpověď na tři skupiny. Ze dvaceti tří respondentů čtyři odpověděli, že za nimi osobní asistent/dobrovolník dochází. Jedenáct respondentů odpovědělo, že za nimi osobní asistent/dobrovolník nedochází a ani ho nepožadují. A poslední skupina se týkala čtyř respondentů, ke kterým osobní asistent/dobrovolník nedochází a chtěli by, aby docházel.
6.2 Rozhovor Metodu rozhovoru jsem zvolila pro klienty a zaměstnance stacionáře. Rozhovor s klienty jsem zvolila z důvodu toho, že někteří klienti neumí psát a nedokázali by dotazník vyplnit. Nebo by klienti nedokázali udržet pozornost a nemuseli by pochopit příslušné otázky. Klienty jsem si vybírala podle jejich schopností komunikovat a porozumět otázkám. Uskutečnila jsem 17 rozhovorů, přičemž většina klientů byla z denního stacionáře, protože jsem do této skupiny chodila a navázala jsem s těmito klienty přátelský vztah. Klienti mi důvěřovali, a proto pro ně nebyl problém se mi svěřit s odpověďmi. Pokud jsem měla možnost, tak jsem se zeptala i klientů z týdenního stacionáře. Rozhovory jsem s klienty dělala individuálně vždy při nějaké činnosti. Nejprve jsem se snažila navázat přirozený rozhovor a po té jsem do něj zakomponovala své vybrané otázky. Postupem času jsem se ujistila, že metoda rozhovoru byla správně zvolená. Někdy mi klienti nerozuměli a musela jsem otázku více a přesněji popsat a po té nebyl problém s odpovědí. Všichni klienti byli sdílní. Jediný problém byl, když měli klienti sami něco vymyslet nebo si na něco vzpomenout. Proto jsem jim několikrát pomáhala si vzpomenout na činnosti, které ve stacionáři dělají, jaké jim stacionář nabízí možnosti aktivit atd. Rozhovory jsem si zaznamenávala na papír. Dále jsem měla provádět rozhovory se zaměstnanci. Po domluvě se zástupkyní ředitele, která mě měla během praxe na starosti, jsem rozhovor se zaměstnanci udělala v podobě papírové formy. Vypracovala jsem otázky, na které jsem se jich chtěla ptát a nechala jsem jim pod každou otázkou prostor na vyjádření. Vypracované otázky přikládám v příloze. Tuto cestu jsme zvolily z důvodu vytíženosti pracovníků. Bylo by velmi složité, kdybych musela chodit jednotlivě za každým zvlášť. Pracovník má těžkou a hlavně nepředvídatelnou práci. Každou chvíli nastala nepředvídatelná situace, která se musela řešit. Také bylo období Vánoc, kdy probíhaly přípravy na vystoupení taneční skupiny, vánoční představení nebo vyrábění různých výrobku, které se prodávají v obchůdku, kde klienti prodávají. Na rozhovor by nebylo dostatečně času a ani 45
soukromí. Proto jsem zvolila tuto formu, kdy si pracovníci sami zvolili čas a otázky zodpověděli. Jediné úskalí byly odpovědi. Někteří pracovníci dotazník nebrali moc vážně a odpovídali jednoslovnými odpověďmi. Naopak zase někteří pracovníci byli velmi sdílní, upřímní a dozvěděla jsem se informace, které jsem potřebovala získat. Těmito rozhovory jsem chtěla zjistit následující informace: 1. Jaké aktivity klienty nejvíce baví, co jim přináší radost 2. Jaké další aktivity by klienti potřebovali a jaké by byly pro klienty vhodné 3. Jaký význam mají aktivity, které stacionář nabízí Na zjištění těchto informací jsem se ptala různými otázkami jak klientů, tak i pracovníků stacionáře. Oba typy otázek přikládám v příloze. Ve své práci se zabývám jednotlivou informací jak z pohledu klienta, tak i z pohledu pracovníků. U každé informace shrnu oba názory. Nejprve názor klientů a poté názor pracovníků.
6.2.1 Vyhodnocení rozhovorů 1. Jaké aktivity klienty nejvíce baví, co jim přináší radost: -
Klienti na tuto otázku odpověděli nejčastěji, že je nejvíce baví chodit do keramické dílny. Na druhém místě se umístila práce v kavárně a třetí místo obsadila tkalcovská dílna.
-
Z pohledu
zaměstnanců
klienty
nejvíce
baví
počítačový
kurz.
Jako druhou oblíbenou aktivitu mají klienti stolní tenis a na třetím místě je práce s osobním asistentem a různé výlety. 2. Jaké další aktivity by klienti potřebovali a jaké by byly pro klienty vhodné: -
Tuto otázku jsem formulovala pro klienty jako jejich možnosti přání. Ptala jsem se jich, jaké by měli přání na aktivitu, která jim ve stacionáři chybí. Na prvním místě se umístila zumba. Dále by si klienti přáli nějaké zvířátko nebo se naučit na hudební nástroj. Tato otázka pro mě byla velmi důležitá, protože ve svém cíli bakalářské práce mám, že splním přání klientům na základě tohoto rozhovoru. Podle svých možností jsem zvolila první variantu přání. Tomuto úkolu se věnuji níže.
-
Pracovníci měli otázku formovanou jinak. Zajímalo mě, kdyby byly finanční prostředky, jaké aktivity nebo věci klientům chybí. Pracovníci zvolili možnost rekondičních pobytů, chráněného bydlení nebo cvičného 46
bytu. V těchto odpovědích krásně můžeme vidět, že každá skupina uvažuje jiným směrem. Klienti se zaměřili na aktivitu, která by jim činila potěšení a pracovníci na variantu, která by klientům pomohla zlepšit kvalitu života. 3. Jaký význam mají aktivity, které stacionář nabízí: -
Tuto informaci jsem získala od klientů z celého rozhovoru s nimi. Můžu tedy říci, že všichni klienti, se kterými jsem mluvila, jsou spokojeni s aktivitami, které stacionář nabízí. Stacionář pro ně není jen povinnost, kam musí denně docházet, ale je to pro ně radost. Stacionář je pro ně druhá rodina, kde mají své přátelé, cítí oporu a je to budova, kam se vždy těší a rádi vrací. Proto mají nejen aktivity, ale celý stacionář pro ně velký význam.
-
Pracovníci zhodnotili, že tyto aktivity mají pro ně velký význam. Zlepšují se jejich schopnosti, dovednosti, zlepšení pohybové aktivity a rozvíjí se jejich samostatnost. Také se objevil názor, že klienti vyplňují svůj volný čas a aktivity pro ně nemají žádný význam. Tito pracovníci si myslí, že je to zapříčiněné věkem a někdo zájmem.
6.3 Souhrn výsledků V této kapitole se věnuji propojení odpovědí mezi všemi respondenty. Celá praktická část se věnuje činnostem, které probíhají ve stacionáři. Všech respondentů jsem se ptala na tyto nejpodstatnější otázky: Jaké aktivity je nejvíce baví? Jaké aktivity ve stacionáři chybí? Jaký mají aktivity pro klienty význam? V první otázce se shodly dvě skupiny respondentů. Klienti a rodiče/rodinní příslušníci. Klienty nejvíce baví činnosti v dílnách, např. v keramické nebo v tkalcovské. Pracovníci měli jiný názor. Podle nich nejvíce klienty baví počítačový kurz a stolní tenis. V druhé otázce se názory míjely. Většina rodičů/rodinných příslušníků odpověděla, že žádná činnost či aktivita klientům nechybí. Našly se dva názory, které tvrdí, že klientům
chybí
práce
ve
stacionáři,
pravidelné
služby
v obchůdku,
práce
v terapeutických dílnách, rozpoznání hodnoty peněz a orientace v cenách běžného zboží. Klienti to pojali ze stránky potěšení. Chtějí si zkusit zatancovat zumbu, vychovávat zvíře nebo se naučit na hudební nástroj. Většina pracovníků naznala, že by 47
klienti potřebovali cvičný byt, chráněné bydlení a nejlépe pořádání rekondičních pobytů. Význam aktivit je pro klienty velký. Aktivit se zúčastňují rádi. Stacionář je pro ně druhý domov, kde se mohou učit nové dovednosti a zažijí plno zážitků. Tento názor zastávají i pracovníci, kteří si všímají zlepšení dovedností, schopností, rozvíjení samostatnosti a lepší socializaci.
6.4 Splnění cíle výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit, které aktivity jsou pro klienty nejvhodnější, následně prezentovat výsledky vedení stacionáře a splnit přání klientům. Všechny tři cíle se mi povedlo splnit. Nejvhodnější pro klienty jsou činnosti v terapeutických dílnách, které se staly i nejvíce zábavnou činností. Dne 23. 3. 2016 jsem prezentovala výsledky vedení stacionáře a i splnila přání klientům. Přání klientům mi pomohla splnit lektorka zumby Mira Abrahamyan, která to udělala zcela zdarma. Zumba probíhala v zázemí stacionáře a zúčastnilo se jedenáct klientů. Klienty jsme rozdělily s lektorkou na dvě skupiny po půl hodině, aby měli klienti více prostoru kolem sebe. Když lekce probíhala, tak se všichni klienti velmi aktivně zapojili a musím říci, že jim to šlo dobře. Po každé písničce si klienti zatleskali a měli radost, že jim zumba jde. Obou skupin jsem se po lekci ptala, jestli se jim zumba líbila a všichni s nadšením odpovídali: „Ano, líbila”. Někteří klienti naznali, že by bylo dobré, kdyby lektorka chodila pravidelně. Vedení stacionáře hodnotilo zumbu kladně a na základě mého výzkumu budou pořádat interní lekce zumby každé úterý 45 minut. Fotografie z lekce zumby přikládám v příloze. Po lekci zumby jsem prezentovala výsledky mého výzkumu vedení stacionáře. Výsledky jsem prezentovala v tištěné formě, kterou jsem stacionáři poskytla, aby si výsledky mohli přidat ke standardu č. 15. Tištěnou formu jsem slovně popisovala. Díky rozhovorům se zaměstnanci, kteří dali podmět k rekondičním pobytům, sehnal stacionář sponzorský dar od Nadace Naše dítě v hodnotě 50 000Kč a od firmy Bosch 100 000Kč. Rekondiční pobyt se bude konat v záři v rekreačním středisku Zubří a zúčastní se ho celý stacionář. Dále má stacionář v jednání chráněné bydlení. Jsem ráda, že tento výzkum mohl pomoci stacionáři zlepšit kvalitu aktivit, které poskytují. Je skvělé, že budou pořádat lekce zumby a dokázali sehnat sponzorský dar, který bude zužitkován ve formě rekondičního pobytu pro klienty.
48
7. Vzkazy, připomínky a poděkování pro stacionář Na konec dotazníku jsem zvolila místo pro rodiče či rodinné příslušníky, aby měli možnost poděkovat nebo něco vzkázat stacionáři. Tato možnost rodiče/rodinné příslušníky zaujala a téměř všichni napsali vzkaz nebo poděkování stacionáři. Uvádím zde souhrn vybraných vzkazů/ poděkování.
Děkuji za péči.
Děkuji paní Marušce Marečkové za trpělivost s naším potomkem. Jako člověk si jí velmi vážím. Děkuji paní Šárce Jelínkové za citlivý, ochotný a operativní přístup při řešení nejen úředních záležitostí. Děkuji paní Renatě Cekulové nabité energií, kterou zásobuje nejen klienty DS, ale je ochotná pomoci rodinám i ve svém volném čase.
Jsem velmi spokojená, protože je spokojený můj syn. Děkuji personálu za skvělou péči, není to vždy takové. Vše je o lidech a ti jsou tady skvělí.
Vyjadřuji velký dík všem zaměstnancům stacionáře za vzornou péči o svěřené klienty!
Moje dcera chodí do stacionáře 40 let. Nynější chod stacionáře – péče, náplň, nápady za tu dobu nejlepší. Je škoda, že nová vyhláška nedovoluje výlety a rekreace, které bývaly, a trochu jsme si od stálého vytížení odpočinuli.
49
ZÁVĚR Bakalářskou práci jsem zaměřila na aktivity člověka s mentálním a kombinovaným postižením v Denním a týdenním stacionáři na Královském vršku. V teoretické části jsem se zabývala především vysvětlením pojmu mentální retardace a jejímu dělení na lehkou, středně těžkou, těžkou a hlubokou mentální retardaci. Dále se v práci zaměřuji na syndromy spojené s mentální retardací, jako je například Downův syndrom, Prader – Willi syndrom, Angelmansův syndrom nebo syndrom fragilního X. V teoretické části se také objevuje rozdělení dalších postižení na zrakové postižení, postižení řeči, kombinované a tělesné postižení. Na konci teoretické části píši obecně o denním a týdenním stacionáři jako o formě sociální služby, a jaké jsou kompetence sociálního pracovníka v této sociální službě. Na začátku praktické části jsem popsala danou organizaci, které se týkala praktická část. Praktickou část jsem zaměřila na výsledky výzkumných otázek, které byly vytvořeny na základě dotazníku, který byl distribuován rodičům/rodinným příslušníkům klientů daného stacionáře. Také se v praktické části objevují rozhovory, které jsem dělala s klienty a se zaměstnanci daného stacionáře. Na konci uvádím vzkazy a připomínky, které mohli respondenti dotazníku vzkázat danému stacionáři. Cílem této práce bylo zjistit na základě dotazníkového šetření a rozhovorů, jaké aktivity jsou pro klienty Denního a týdenního stacionáře Jihlava, příspěvkové organizace nejvhodnější, výsledky prezentovat vedení této organizace a klientům umožnit vyzkoušet si novou aktivitu dle jejich výběru. Stanovené cíle byly splněny. V praktické části jsou výsledky výzkumných otázek a rozhovorů a ty jsem následně prezentovala vedení daného stacionáře. Díky těmto výsledkům sehnal stacionář sponzorský dar na rekondiční pobyt a vyjednává možnost chráněného bydlení. Aktivitu, kterou si měli klienty vyzkoušet, jsem vybrala na základě rozhovorů s nimi. Klienti si zvolili zumbu. Uskutečnění této akce se konalo 23. 3. 2016. Co se týče finanční stránky, tak to nikoho nic nestálo. Lektorka zumby to udělala z dobré vůle a pro potěšení klientů. Klienty zumba velmi bavila a byli rádi, že si mohli vyzkoušet nějakou novou činnost. Díky nadšení klientům se stacionář rozhodl pořádat interní lekce zumby každé úterý 45 minut.
50
Seznam použitých zdrojů Seznam tištěných zdrojů
BAZALOVÁ, B.: Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje, Praha: Portál, 2004 ISBN- 978-80-262-0693-4
ČADILOVÁ, V., JŮN, H., THOROVÁ,K. a kol.:Agrese u lidí s mentální retardací a s autismem, Portál, 2007, ISBN 978-80-7367-319-2
ČECHOVÁ, V. MELLANOVÁ, A., ROZSYPALOVÁ, M.: Speciální psychologie, 4. vyd., Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2004, ISBN 80-7013-386-4.
DOLEJŠÍ, M.: K otázkám psychologie mentální retardac, 1.vyd., Praha: Avicenum, 1973. ISBN 08-051-73
EMERSON, E.: Problémové chování u lidí s mentální retardací a autismem, Praha: Portal 2004, ISBN 978-80-7367-390-1
HARTL, P., HARTLOVÁ, H.: Psychologický slovník., 1. vyd., Praha: Portál, s.r.o. 2000, ISBN 80-7178-303-X
JESENSKÝ, J.: Andragogika a gerontagogika handicapovaných, 1. vyd., Praha: Karolinum, 2000, ISBN 80-7184-823-9
KOCUROVÁ, M.: Speciální pedagogika pro pomáhající profese, 1. vyd., Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2002, ISBN 80-7082-844-7.
KVĚTOŇOVÁ – ŠVECOVÁ, L.: Oftalmopedie, 2. vyd., Brno: Paido, 1998, ISBN 80-85931-58-8.
LUDÍKOVÁ, L.: Kombinované vady, 1. vyd., Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, ISBN 80-244-1154-7.
MATOUŠEK O.: Slovník sociální práce, 2. vyd., Praha: Portál, 2008, ISBN978- 80- 7367-368-0
MONATOVÁ, L.: Pojetí speciální pedagogiky z vývojového hlediska, Brno: Paido, 1996, IBSN 80-85931-20-6
NERANDŽIČ, Z.: Animoterapie, aneb, Jak nás zvířata léčí, Praha: Albatros, 2006, ISBN 80-00-01809-8
PIPEKOVÁ, J.; VÍTKOVÁ, M.: Terapie ve speciálně pedagogické péči, 1. vyd., Brno: Paido, 2001, ISBN 80-7315-010-7 51
PIPEKOVÁ, J.: Kapitoly ze specielních pedagogik, 2. vyd., Brno: Paido, 2006, ISBN 80-7315-120-0.
ŘÍČAN P., KREJČÍŘOVÁ D., a kol.: Dětská klinická psychologie, Grada Publishing, 1995, ISBN 80-7169-168-2
STALMACHOVÁ, D.: Výcvik a výchova psa, 1. vyd., Olomouc: Rubico 2000, ISBN 80-85839-40-7
ŠARCOVÁ I.: Mentální retardace, Praha: Portál, 2006, ISBN: 80-7367-060-7
VÍTKOVÁ, M.: Somatické aspekty, Brno: Paido, 2006, ISBN 80-7315-134-0.
Internetové zdroje
Klasifikace mentální retardace, Dostupné z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=3026 (citace: 26. 10. 2015, 14:3)
SONS. Kdo je zrakově postižený. Dostupné z: http://www.sons.cz/kdojezp.php, (citace 22. 11. 2015).
StudiumBezBarier.eu. Sluchové postižení. Dostupné z http://handicap.vsb.cz/wiki/index.php/Sluchové_postižení, (cit. 15. 10. 2015).
Zřizovatelé sociálních služeb, kdo sociální služby poskytuje, [online 2016. 2. 3] dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/9#sspd
Poslání denního stacionáře. Dostupné z:http://www.stacionar-jihlava.cz/nasesluzby/denni-stacionar/, (online 2016. 6. 4)
Poslání týdenního stacionáře. Dostupné z http://www.kocianka.cz/?q=sluzbykocianky/tydenni-stacionar, (online 2016. 3. 2).
Česká arteterapeeutická asociace, definice arteterapie. Dostupné z :http://www.arteterapie.cz/?podkategorie=arteterapie&clanek=22, (online 2016. 3. 2).
Down syndrom, http://www.downsyndrom.cz/zakladni-informace.html (citace 9. 11. 2015, 19:28)
Prader syndrom, http://www.prader-willi.cz/co-je-pws (citace: 9. 11. 2015. 20:16)
Wiliamsův syndrom. Dostupné z: http://willik.tym.cz/index.php?co=zaklinfo (citace 9. 11. 2015, 21:03)
52
Seznam příloh Příloha 1- Dotazník Příloha 2 -Otázky pro klienty Příloha 3 - Otázky pro pracovníky stacionáře Příloha 4 - Fotografie z lekce zumby Příloha 5- Fotografie různých činností
53
Příloha 1
Vysoká škola polytechnická Jihlava Bakalářská práce Aktivity člověka s mentálním a kombinovaným postižením v Denním a týdenním stacionáři v Jihlavě
http://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/vzdelavani-deti-se-specialnimi-potrebami/vzdelavanideti-s-mentalnim-postizenim.shtml [online: 11. 10. 2015, 10:01]
Andrea Pohanová [email protected] 54
Milí rodiče, jmenuji se Andrea Pohanová. Jsem studentka Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor zdravotně sociální pracovník. Studuji třetí ročník denní formy studia. Téma mé práce zní Aktivity člověka s mentálním a kombinovaným postižením v Denním a týdenním stacionáři v Jihlavě. Dovoluji si Vás poprosit o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je zcela anonymní a data budou použita pouze pro účely mé bakalářské práce. Prosím Vás o upřímné odpovědi. Váš názor mě zajímá. Výsledky dotazníku budou zveřejněny v Denním a týdenním stacionáři na Královském vršku. Dotazník budete mít hotový do deseti minut. Děkuji za ochotu a trpělivost při vyplňování dotazníku. Andrea Pohanová INSTRUKCE Otázky si pozorně přečtěte a Vaše odpovědi zakroužkujte nebo zaznamenávejte do šedých polí. Pokud chcete svoji odpověď změnit, škrtněte Vaší starou odpověď a označte odpověď novou. Při nejasnostech, se mě neváhejte zeptat. Děkuji za pochopení.
1.
Jak dlouho navštěvuje vaše dítě/sourozenec Denní a
týdenní stacionář, příspěvkovou organizaci?
Méně než rok Rok Více jak rok Dva roky Více jak dva roky Tři roky
Více jak tři roky Více jak pět let
55
2. Jaká činnost podle Vás vašemu dítěti/sourozenci nejvíc pomáhá? Seřaďte činnosti od 1-13. Přičemž 1= nejvíc pomáhá, 13= nejméně pomáhá, pokud nějakou činnost vaše dítě nevykonává, tak příslušné políčko nevyplňujte.
Arteterapie Opakování trivií Didaktika Tanec Divadlo Drumbeny Relaxační činnost Činnosti v terapeutických dílnách Keramika Rehabilitace Canisterapie Sport (v tělocvičně) Plavání
56
3. Jaká činnosti podle Vás nejvíce baví vaše dítě/sourozence? Seřaďte činnosti od 1-13. Přičemž 1= nejvíc baví, 13= nejméně baví, pokud nějakou činnost vaše dítě nevykonává, tak příslušné políčko nevyplňujte.
Arteterapie Opakování trivií Didaktika Tanec Divadlo Drumbeny Relaxační činnost
Činnosti v terapeutických dílnách Keramika Rehabilitace Canisterapie Sport (v tělocvičně) Plavání
4. Jsou nějaké aktivity dle Vašeho názoru, které vašemu dítěti/sourozenci chybí?
1. Ano, jsou 2. Ne, nejsou * Pokud jste na tuto otázku odpověděl/a Ne, přejděte na otázku č. 6.
57
5. Do volného místa prosím napište, které aktivity byste chtěl/a zařadit do programu vašeho dítěte/sourozence.
6. Dochází za vaším dítětem/sourozencem dlouhodobý asistent/dobrovolník?
1. Ano, pomáhá 2. Ne, nemá osobního asistenta *Pokud jste na tuto otázku odpověděl/a Ne, přejděte na otázku č. 8
7. Jak hodnotíte práci dlouhodobého asistenta/dobrovolníka, který pracuje s vaším dítětem/sourozencem?
Velmi přínosná Neutrální nepřínosná
8. Chtěl/a byste, aby vašemu dítěti/sourozenci pomáhal dlouhodobý asistent/dobrovolník?
1. Ano přál/a bych si, aby se věnoval mému dítěti osobní asistent 2. Nemám zájem o osobního asistenta
58
9. Jakou sociální službu navštěvuje vaše dítě/sourozenec v Denním a týdenním stacionáři, příspěvkové organizace?
Denní stacionář Týdenní stacionář
Místo pro vaše vzkazy, připomínky či poděkování pro stacionář.
59
Příloha 2 Otázky, které bych chtěla svým šetřením zjistit: 1. Jaký význam mají aktivity, které stacionář nabízí, pro klienty? 2. Jaké aktivity klienty nejvíce baví, co jim přináší největší radost? 3. Jaké další aktivity by klienti potřebovali a jaké by byly pro klienty vhodné? Na tyto výzkumné otázky bych chtěla odpovědi od klientů stacionáře a také od pracovníků při rozhovorech, které s těmito klienty denně pracují Konkrétní otázky pro klienty: 1. Jsi spokojený/á s tím, že můžeš navštěvovat tento denní/týdenní stacionář? Líbí se ti tady? Chodíš sem rád/a? 2. Pamatuješ si, jak dlouho sem už docházíš? 3. V jaké dílně nejčastěji pracuješ? 4. Co se ti tady nejvíc líbí, jaké činnosti máš nejraději? 5. Kdyby sis mohl /a přát nějakou aktivitu, kterou tento stacionář nenabízí, co by sis přál (a)? 6. Jezdíte se stacionářem někam na výlety? Kde jste třeba byli? Baví tě takové výlety? 7. Připravuje vám stacionář nějaké soutěže? Jezdíte i na nějaké soutěže mezi stacionáři?
60
Příloha 3 Dobrý den, jmenuji se Andrea Pohanová a studuji Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě, obor zdravotně sociální pracovník. Chtěla bych Vás poprosit o zodpovězení těchto otázek, které se týkají mé bakalářské práce. Téma bakalářské práce zní: Aktivity člověka s mentálním a kombinovaným postiženým v Denním a týdenním stacionáři v Jihlavě. Dotazník je zcela anonymní a budu velmi ráda, když mi otázky zodpovíte.
1. V jaké dílně pracujete s klienty? Co je náplní Vaší práce?
2. Nabízíte klientům i nějaké jiné aktivity než pracovní terapii?
3. Absolvoval/a jste nějaké vzdělávání, kurzy, semináře zaměřené na terapii?
4. O jaké aktivity je ze strany klientů největší zájem?
5. Jaké aktivity dle Vašeho názoru tady klientům chybí? Kdyby byly peníze a možnosti, co byste do jejich programu zařadil/a?
6. Jaký význam, přínos podle Vašeho názoru mají aktivity, které klientům nabízíte pro ně samotné?
7. V čem pozorujete největší změny u klientů za tu dobu, co jsou tady ve stacionáři? Rozvíjí se tady jejich schopnosti, dovednosti nebo tím pobytem tady pouze vyplňují svůj volný čas?
61
Příloha 4
(Vlastní tvorba, 23. 3. 2016)
(Vlastní tvorba, 23. 3. 2016)
62
Příloha 5
(Vlastní tvorba, 23. 3. 2016)
(Vlastní tvorba, 23. 3. 2016)
63
(Vlastní tvorba, 23. 3. 2016)
64
(Vlastní tvorba, 23. 3. 2016)
65
(Vlastní tvorba, 23. 3. 2016)
66
(Vlastní zdroj, 23. 3. 2016)
67
