VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka
Ženská neplodnost Bakalářská práce
Autor: Ivana Bártů Vedoucí práce: Mgr. Šárka Krajíčková Jihlava 2012
Anotace Tato práce je zaměřena na ženskou neplodnost. Práce je rozdělena na dvě části, a to část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je vysvětlena anatomie a fyziologie reprodukčních orgánů ženy. Dále je v této části zmíněn menstruační cyklus ženy, příčiny neplodnosti, vyšetření pro neplodnost u ženy, metody léčby neplodnosti. V teoretické části je vysvětlena sekundární neplodnost a pomoc alternativními metodami. V neposlední řadě je zde uvedena asistovaná reprodukce a její komplikace. Praktická část je zaměřena na zpracování výsledků výzkumu, který se zabýval danou problematikou. Výzkum byl prováděn pomocí anonymního dotazníku.
Klíčová slova Neplodnost, vyšetření, léčba, vajíčko, neschopnost otěhotnět.
Annotation This bachelor thesis focuses on women infertility. It is divided into two parts – theoretical and practical. In the theoretical part, the anatomy and the physiology of woman reproductive organs is mentioned. In the same chapter the menstrual cycle, the causes of infertility, medical assessement and methods of treatment are dealt with. In the theoretical part the secondary infertility is explained as well as the complementary and alternative methods of treatment. Assisted reproductive technology and its possible complications are also discussed at lenght. The practical part focuses mainly on processing the information from the research which dealt with given problem. The research was provided by anonymous forms.
Key words Infertility, assessment, treatment, egg, inability to conceive.
Chtěla bych především poděkovat Mgr. Šárce Krajíčkové za odborné vedení mé bakalářské práce, za cenné rady a připomínky. Mé poděkování patří i centru asistované reprodukce Sanus, které mi zde umožnilo provádět průzkum. Děkuji i MUDr. Kučerovi, Ph.D., za poskytnutí odborných rad. Zároveň děkuji všem ženám, které se účastnily mého průzkumu. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat také své rodině a přátelům za pomoc a pochopení.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 8 1.1 Úvod do problematiky ............................................................................................ 8 1.2 Rozčlenění práce ..................................................................................................... 8 1.3 Cíle bakalářské práce .............................................................................................. 9 1.4 Hypotézy ................................................................................................................. 9 2 Teoretická část ............................................................................................................. 10 2.1 Fyziologie reprodukčních orgánů ......................................................................... 10 2.2 Ženské pohlavní orgány zahrnují .......................................................................... 10 2.3. Menstruační cyklus .............................................................................................. 12 2.3.1 Ovariální cyklus ............................................................................................. 13 2.3.2 Endometriální cyklus ..................................................................................... 13 2.4 Příčiny neplodnosti ............................................................................................... 13 2.5 Sekundární neplodnost .......................................................................................... 16 2.6 Vyšetření pro neplodnost u ženy .......................................................................... 16 2.6.1 Sledování bazálních teplot ............................................................................. 17 2.6.2 Testy na předpovídání ovulace z moči .......................................................... 17 2.6.3 Test ovulace ze slin ........................................................................................ 17 2.6.4 Stanovení hormonů ........................................................................................ 18 2.6.5 Vaginální ultrazvukové vyšetření .................................................................. 18 2.6.6 Hysterosalpingografie (HSG) ........................................................................ 18 2.6.7 Postkoitální test .............................................................................................. 18 2.6.8 Kymoinsuflace ............................................................................................... 19 2.6.9 Endoskopické vyšetření vnitřních rodidel ..................................................... 19 2.7 Metody léčby neplodnosti u ženy ......................................................................... 19 2.8 Pomoc alternativními metodami ........................................................................... 21 2.8.1 Homeopatie .................................................................................................... 22
2.8.2 Akupunktura .................................................................................................. 22 2.8.3 Lunární jóga ................................................................................................... 22 2.8.4 Metoda Ludmily Mojžíšové........................................................................... 23 2.9 Asistovaná reprodukce .......................................................................................... 23 2.10 Komplikace asistované reprodukce .................................................................... 24 3 Praktická část ............................................................................................................... 25 3.1 Metodika výzkumné práce .................................................................................... 25 3.1.1 Charakteristika vzorku respondentů .............................................................. 25 3.1.2 Charakteristika výzkumního prostředí ........................................................... 25 3.2 Průběh a popis výzkumu ....................................................................................... 25 3.3 Zpracování získaných dat ..................................................................................... 25 4 Diskuse......................................................................................................................... 44 5 Závěr ............................................................................................................................ 48 Seznam použité literatury ............................................................................................... 50 Seznam grafů .................................................................................................................. 52 Seznam tabulek ............................................................................................................... 53 Seznam příloh ................................................................................................................. 54
1 Úvod 1.1 Úvod do problematiky V dnešní době je neplodnost velmi aktuálním problémem. V České republice je v současné době asi 20–25 % neplodných párů. Z 50 % je porucha plodnosti u ženy, ze 40 % u muže a z 10 % se na neplodnosti podílejí oba současně. Na celém světě řeší tuto problematiku 5 až 15 % párů. Dalších 10 až 25 % je postiženo tzv. sekundární sterilitou (tzn. v minulosti k otěhotnění došlo, ale teď po dobu snažení jednoho roku ne). Podmínka plného reprodukčního zdraví je splněna, pokud žena otěhotní do půl roku. Pokud nedojde k otěhotnění do 24 měsíců cílené pohlavní aktivity, jedná se o neplodnost. Nejlepší plodné období ženy je od 19 do 25 let. Ve své práci se zabývám ženskou neplodností. Příčiny mohou být různé. Jsou to např. poruchy ovulace, hormonální soustavy nebo anatomické poruchy. Další příčinou může být stále se zvyšující věk, ve kterém ženy chtějí otěhotnět.
1.2 Rozčlenění práce Tato bakalářská práce je členěna do dvou hlavních částí. Část teoretická a část praktická. Teoretická část obsahuje deset kapitol. Nejprve jsou zde informace o anatomii a fyziologii ženských orgánů. Dále je zde zmíněn menstruační cyklus a jeho jednotlivé cykly. V kapitole s názvem příčiny neplodnosti jsou popisovány rizikové faktory. Další část obsahuje možná vyšetření, které ženy při tomto onemocnění podstupují. Jsou zde zmíněny i metody léčby neplodnosti a v neposlední řadě alternativní metody léčby neplodnosti. V poslední kapitole je uvedena metoda asistované reprodukce a její možné komplikace. V praktické části jsou vyhodnoceny otázky dotazníku a převedeny do grafů a tabulek. V této části je i rozbor výsledků dotazníkového šetření. Za závěrem práce se nachází seznam použitých zdrojů a příloh.
8
1.3 Cíle bakalářské práce
Zjistit vliv životního stylu na schopnost otěhotnět.
Zjistit v jaké věkové kategorii se nejčastěji vyskytuje ženská neplodnost.
Zjistit podíl žen, které primárně využily jiné řešení než mimotělní oplození.
1.4 Hypotézy Pro tuto bakalářskou práci bylo vytvořeno šest hypotéz. Hypotéza 1: Méně než třetina žen, které nemohou otěhotnět, kouří. Hypotéza 2: Více než 50 % žen, které necvičí vůbec, nemůže otěhotnět více než rok. Hypotéza 3: Více než 50 % žen, které mají problémy s otěhotněním, žije ve městě. Hypotéza 4: Více než polovina žen, které nemohou otěhotnět, jsou ve věku 41 let a více. Hypotéza 5: U více než 30 % žen byla příčina neplodnosti na jejich straně. Hypotéza 6: Více než 20% žen, bylo jako léčba neplodnosti primárně nabídnuto početí po vyvolání ovulace.
9
2 Teoretická část 2.1 Fyziologie reprodukčních orgánů Reprodukční systém ženy má několik funkcí. Jednou z funkcí je produkce a zrání pohlavních buněk (vajíček). Díky reprodukčnímu systému ženy je umožněn koitus mezi partnery. Je zabezpečeno setkání mužské spermie s ženským vajíčkem a následný vznik embrya. Mimo to je zde zajištěn vývoj plodu, jsou tu i vývodné porodní cesty (Pokorný, 2002).
2.2 Ženské pohlavní orgány Ženské pohlavní orgány vnitřní (organa genitalia feminina interna): (viz Příloha č. 4)
Vaječníky (ovarium) – párové orgány,
vejcovody (tuba uterina) – párové orgány,
děloha (uterus) – nepárový orgán,
pochva (vagina) – nepárový orgán.
Ženské pohlavní orgány vnější (organa genitalia feminina externa): (viz Příloha č. 4)
Velké stydké pysky (labia majora pudendi) – párové orgány,
malé stydké pysky (labia minora pudendi) – párové orgány,
předsíň poševní (vestibulum vaginae) – nepárový orgán,
poštěváček (klitoris) – nepárový útvar,
stydký pahorek (mons pubis) – nepárový orgán,
vestibulární žláza (glandula vestibularis major) – párový orgán.
Vaječník (Ovarium) Ovarium je ženský párový orgán, ze kterého se v době pohlavní zralosti uvolňují ženské pohlavní buňky. Díky produkci ženských pohlavních hormonů má také významnou funkci endokrinní. Velikost a tvar ovaria poněkud kolísá podle funkčního stavu a věku. V období pohlavního dospívání se ovarium zvětšuje a v dospělosti má tvar zploštělého ovoidu. Velikostí a tvarem se přirovnává ke švestce. Povrch ovaria má šedorůžovou barvu. V mládí je hladký. Při pohlavní dospělosti je hrbolatý a to díky vyklenujícím se folikulům s vajíčky. Ve stáří je povrch ovaria svraštělý a celý orgán je zmenšený. 10
Povrch ovaria je kryt kubickým epitelem (tzv. zárodečný epitel). Postupně přechází tento epitel do mesovariálního peritonea, kde kubický epitel povrchu ovaria končí a začíná jednovrstevný plochý peritoneální epitel. Pod epitelem je vrstva kolagenního vaziva. Ovarium se člení do dvou částí. Jednou z částí je kůra – povrchová vrstva, kde se nacházejí ovariální folikuly, obsahující ženské pohlavní buňky v různých stupních vyzrávání. Druhou z částí je dřeň, obsahující vaskularizované řídké kolagenní vazivo a buňky hladké svaloviny (Citterbart et al., 2008). Vejcovod (Tuba uterina) Vejcovod je párový, trubicovitý orgán. Jeho úkolem je transportovat vajíčka z vaječníku do dělohy. Před ovulací se objeví peristaltické pohyby, které mají za úkol transportovat oocyt z vejcovodu do dělohy. K oplození dochází ve vejcovodu, a pokud zde oplozené vajíčko uvízne, jedná se o mimoděložní těhotenství (Fiala, 2008). Děloha (Uterus) Děloha je orgán uložený v malé pánvi. Je to dutý, silnostěnný svalový orgán. Dělí se na dvě části: tělo - corpus uteri a hrdlo – cervix uteri. Tyto části se liší funkcí, stavbou a citlivostí na pohlavní hormony. Mimo jiné se také liší vnímavostí k patologickým procesům, které je postihují. Děloha je plochý orgán, hruškovitého tvaru. Děložní stěna je tvořena ze tří vrstev. Vnitřní vrstvu tvoří endometrium, střední a nejsilnější vrstvu tvoří myometrium a na povrchu dělohy je perimetrium. Sliznice endometria je šedorůžové barvy. Endometrium se v závislosti na menstruačním cyklu dělí na dvě části. Při menstruačním cyklu se odděluje povrchová vrstva. Hluboká vrstva nepodléhá cyklickým změnám. Polohu dělohy v malé pánvi udržují vazy, které jdou ke stranám pánve a oblý vaz, jdoucí od děložního rohu (Citterbart et al., 2008). Pochva (Vagina) Pochva je odvodní pohlavní cesta. Je to ženský kopulační orgán, dlouhý asi 10 cm. Jedním z jejich úkolů je odvádění menstruační krve. Kraniálním koncem se spojuje s děložním hrdlem. Kaudální konec je nazýván poševním vchodem. Pochva se řadí mezi měkké porodní cesty. Je složena ze tří vrstev: sliznice, hladké svaloviny a zevního vazivového obalu (Fiala, 2008).
11
Stydký pahorek (Mons pubis) Stydký pahorek je vyvýšenina, která má trojúhelníkovitý tvar. Je tvořena silnou kůží, která je vyztužena tukovým polštářem (Fiala, 2008). Velké stydké pysky (Labia majora pudendi) Jsou tvořeny párovými kožními svaly. Tyto svaly jsou asi 8 cm dlouhé a 2 – 3 cm široké. Ve střední čáře se k sobě připojují a tvoří stydkou štěrbinu (Čihák, 2002). Malé stydké pysky (Labia minora pudendi) Jsou tenké kožní řasy, které se nacházejí vnitřně od velkých stydkých pysků. Jsou dlouhé 3 – 4 cm, tlusté 5 mm a výška je různá. Při zcela fyziologických podmínkách jsou překryty velkými stydkými pysky (Citterbart et al., 2008). Předsíň poševní (Vestibulum vaginae) Je podélná, sagitální vkleslina, která je ohraničena velkými a malými stydkými pysky. Je zde zevní ústí močové trubice, velké i malé vestibulární žlázy (Citterbart et al., 2008). Poštěváček (Klitoris) Poštěváček je topořivý orgán. Je složen z topořivých těles, která jsou přirostlá k dolním ramenům stydkých kostí. Klitoris je kryt malými stydkými pysky (Citterbart et al., 2008). Velká předsíňová žláza (Glandula vestibularis major) Je párová žláza, která produkuje hlenovitý sekret. Její rozměry jsou asi 2x1 cm. Nachází se v zadní části labia majora. Její vývod ústí vnitřně od malých stydkých pysků do poševní předsíně (Citterbart et al., 2008).
2.3. Menstruační cyklus Hlavním znakem je menstruační krvácení, které je způsobené odlučováním části děložní mukózy. Délka cyklu je doba od začátku jednoho krvácení do začátku krvácení dalšího. Jeho délka bývá nejčastěji 28 dní (viz Příloha č. 3). Není však u všech žen stejná (Citterbart et al., 2008).
12
2.3.1 Ovariální cyklus Primární anatomickou a funkční jednotkou ve vaječníku je folikul, který obsahuje oocyt. Na začátku každého cyklu se několik folikulů zvětšuje a okolo oocytu se tvoří dutina. Pouze jeden folikul a pouze v jednom vaječníku roste rychleji kolem 6. dne cyklu, a tak vzniká folikul dominantní. Folikulární buňky syntetizují estrogeny a po ovulaci se vyvíjí žluté tělísko, které syntetizuje další steroidy, především progesteron. Toto je přímo ovlivňováno FSH a LH. Vysoké soustředění estrogenů na konci folikulární fáze způsobuje zvýšené uvolňování FSH a LH (Citterbart et al., 2008). 2.3.2 Endometriální cyklus Má jednotlivé fáze: a) Proliferační fáze – jeho začátek je přibližně 5. den menstruačního cyklu. Ke konci této fáze má endometrium výšku 3 – 5 mm. Toto období podléhá vlivu estrogenů. b) Sekreční fáze – začíná přibližně 15. den cyklu a končí 26. den. 20. den cyklu je výška endometria asi 7 mm. Je pod vlivem progesteronu. Pokud nedojde k oplození vajíčka, dochází k poklesu progesteronu a endometrium se začíná rozpadat. c) Menstruační fáze – začíná zánikem sekreční činnosti ovaria a projevují se degenerativní změny na endometriu. Endometrium se odlučuje a odchází spolu s menstruační krví. Tato fáze trvá přibližně 4 dny (Citterbart et al., 2008).
2.4 Příčiny neplodnosti Nedozrávající vajíčko V našich zemích je to nejčastější příčina neplodnosti. Tuto příčinu lze většinou léčit. a) Centrální příčiny: Dozrávání vajíček je řízeno hormony. Toto hormonální řízení vychází z mozku. Občas mozek zastaví hormonální dozrávání vajíček, např. po velkém hmotnostním úbytku. Jedná se o ochranu ženského těla před velkou námahou, která by byla způsobená zásobením budoucího těhotenství. b) Syndrom PCO:
U žen, kde vajíčko opakovaně nedozrává, dochází
k tzv. syndromu polycystických vaječníků. Tyto ženy mají menší prsa, větší 13
ochlupení mužského typu, často trpí obezitou a nepravidelným menstruačním krvácením. Na vaječnících je mnoho dutin, které jsou vyplněny tekutinou. Léčba neplodnosti tohoto typu bývá většinou úspěšná. Principem léčby je zvýšit hladinu folikulostimulačního hormonu (Řežábek, 2004). Spermie nemohou proniknout k vajíčku a) Protilátky proti spermiím: S protilátkami proti spermiím se spermie setkávají na své cestě za vajíčkem nejčastěji ve vejcovodu. Tyto protilátky se mohou vyskytovat i v hlenu děložního hrdla. Protilátky se nevyskytují přímo ve vajíčku. Tyto protilátky negativně ovlivňují fyziologický transport spermií (Mardešić, 2010). b) Uzávěr vejcovodů: Právě ve vejcovodu dochází k oplození vajíčka. Uzávěrem vejcovodů bývají častou příčinou opakované záněty. Vejcovody se po zánětu slepí a vajíčko jím nemůže procházet. K poruše funkce vejcovodu dochází i po prodělaném mimoděložním těhotenství, často bývá nutností tento vejcovod odstranit. Zvláštním případem bývá neplodnost po dříve prodělané sterilizaci. Při tomto výkonu se vejcovody žen přeruší, a tím se zneprůchodní. Stává se, že klientka po čase změní názor a chce otěhotnět, pak dochází do ambulance pro léčbu neplodnosti (Řežábek, 2004). Endometrióza Endometrium je sliznice, která se nachází v dutině děložní. Odlučování této sliznice je podstatou menstruace. Pokud se sliznice nachází někde jinde v těle ženy mimo děložní dutinu, je to nazýváno endometriózou. Při těžké endometrióze dochází ke vzniku srůstů a tuboperitoneálního faktoru sterility. Při mírné sterilitě není však souvislost s neplodností dokázaná (Mardešić, 2010). Vajíčko není v pořádku Jednou z příčin může být i to, že vajíčko není v pořádku a spermie ho nemohou oplodnit. Je možné i to, že k oplodnění dochází normálně, ale nastává problém v dalším vývoji embrya. Tato porucha se dá zjistit pouze pod mikroskopem a to při mimotělním oplodnění. Bez mimotělního oplodnění se při této poruše žádná příčina sterility neukáže. U neplodnosti z nejasných příčin (idiopatické sterility) často provádíme mimotělní oplodnění, pokud nepomohou jednodušší postupy. Pokud pod mikroskopem 14
vidíme ve vajíčku špatnou strukturu, pak je porucha vajíčka zřejmá. Také lze pod mikroskopem vidět, že vývoj vajíčka neodpovídá jeho stáří (Řežábek, 2004). Sterilita vyžadující dárcovství oocytů Stejně jako při nepohyblivosti spermií u muže lze použít spermie dárce, tak i při nemožnosti získat vajíčka lze použít darované oocyty. Mimotělní oplodnění s darovanými oocyty je jediný možný léčebný postup. Léčba darovanými vajíčky je obecně asi nejúspěšnějším postupem asistované reprodukce a představuje velkou naději na dosažení těhotenství (Mardešić, 2010). Nedostatek hormonů nutných pro zahnízdění embrya Jednou z příčin neplodnosti může být nedostatek hormonů nutných k zahnízdění embrya. Hladiny hormonů se zjišťují pomocí odběrů krve. Pokud se tato příčina objasní, je možné hormony dodat. Většinou podáváme progesteron nebo jemu podobný hormon. Ženě, ani těhotenství, tento hormon nemůže uškodit (Řežábek, 2004). Psychogenní příčina neplodnosti Psychogenní příčina neplodnosti může být samostatným faktorem nebo může být součástí ostatních příčin neplodnosti. Šedá kůra mozková reaguje na všechny podněty ze zevního i vnitřního prostředí. Třídí, přebírá a řídí prakticky veškeré funkce celého organismu. Práce jednotlivých orgánů je pod vlivem nervové, hormonální i imunitní soustavy, a to jejími přímými i zpětnými vazbami. Když chce žena otěhotnět a nedaří se to, je ve velkém stresu. Ženy, které nemohou otěhotnět, se vyhýbají společnosti svých kamarádek, které otěhotněly nebo právě vozí kočárek. Jakýkoli stres může vést k vynechání ovulace nebo ke snížení pohyblivosti vejcovodů. Jako další z příčin může být nadměrná hmotnost, nedostatek vitamínů, nesprávná výživa a přílišná štíhlost (Ulčová – Gallová, 2006). Děložní tělo Velmi vzácná, ale rychle zjistitelná příčina neplodnosti je nevyvinutí dělohy. Častou příčinou bývá funkční porucha výstavby sliznice děložní. Výsledkem jsou špatné podmínky pro uložení oplodněného vajíčka do hormonálně připravené děložní sliznice (Ulčová – Gallová, 1999).
15
Děložní sliznice nedokáže vajíčko přijmout Chronický zánět, myom nebo polyp deformují dutinu děložní. K základním vyšetřením proto patří zjištění hladiny hormonů a v jakém stavu se děloha nachází. Pokud některou z těchto příčin nalezneme, samozřejmě se ji snažíme vyléčit. Zánět léčíme antibiotiky, myom nebo polyp chirurgickým odstraněním. Jednou z příčin nevysvětlitelné neplodnosti může být i neschopnost embryo přijmout (Řežábek, 2004). Věk Jedním z dalších důležitých faktorů ženské neplodnosti je věk. S věkem ženy prudce klesá počet vajíček ve vaječnících. Stárnutí ovlivňuje nejen počet vajíček, ale i kvalitu a schopnost se proměnit ve zdravé embryo. U žen vyššího věku přispívá horší kvalita vajíček k častějším samovolným potratům (Doherty, 2006).
2.5 Sekundární neplodnost Až na několik výjimek mívá stejnou příčinu jako neplodnost primární. U některých případů sekundární (druhotné) neplodnosti mohl být problém přítomen už dříve, ale páru se podařilo otěhotnět. Významným faktorem je věk. Páry, které mají první dítě v pozdějším věku a chtějí mít dostatečný odstup mezi dětmi, zjistí, že s dalším otěhotněním mají potíže. Bývá tomu tak většinou, když věk ženy překročí třicet pět let. Příčinou sekundární sterility mohou být i problémy spojené s předchozím těhotenstvím (Doherty, 2006).
2.6 Vyšetření pro neplodnost u ženy Nejprve je třeba zhodnotit rodinou, osobní a gynekologickou anamnézu. Už z těchto informací lze předpokládat, kde se problém bude vyskytovat. Zaměříme se na vyšetření, kde je porucha nejpravděpodobnější. Je snaha vést vyšetření, která pacientku co nejméně zatěžují. Ale na druhou stranu poskytují co nejjednoznačnější výsledky. Vyšetření zahrnuje podrobné gynekologické a ultrazvukové vyšetření a odběr krve na zjištění hladiny hormonů v krvi (Mardešić, 2010).
16
2.6.1 Sledování bazálních teplot Tato metoda vyžaduje pravidelné každodenní ranní měření teploty v klidu, dříve než žena vstane z postele. Hormon progesteron zvyšuje teplotu organismu o 0.3 až 0,4 °C. S měřením bazální teploty se začíná v první den menstruačního cyklu (od prvního dne menstruačního krvácení). Před ovulací dochází k mírnému snížení bazální teploty a po uvolnění vajíčka se teplota zřetelně zvýší. Ženám bývá doporučeno, aby se pokoušely otěhotnět přesně v období, kdy dochází ke zvýšení bazální teploty. Ke změnám teploty většinou dochází uprostřed menstruačního cyklu a to mezi 12. – 15. dnem. Abychom mohly zjistit, kdy žena přesně ovuluje, je zapotřebí měření bazální teploty alespoň dva až tři měsíce (Doherty, 2006). 2.6.2 Testy na předpovídání ovulace z moči Pomocí jednoduchého zařízení jsme schopni změřit hormonální hladiny v průběhu menstruačního cyklu. Tímto testem lze stanovit přímo hladinu luteinizačního hormonu (LH) v ranní moči ženy. Díky tomu je tato metoda přesnější, než měření bazálních teplot. K možnosti přesnějšího stanovení nejplodnějšího období ženy slouží právě tento test, a to prostřednictvím toho, že k uvolnění luteinizačního hormonu dochází těsně před ovulací. Tato metoda je sice dražší než měření bazální teploty, ale pro klientku je jednoduchá. Testy je možné zakoupit v lékárnách a je potřeba, aby byly prováděny v daném období po dobu 3 – 5 dní (Doherty, 2006). 2.6.3 Test ovulace ze slin Test je pro domácí použití velice jednoduchý. Díky možnosti dlouhodobého a opakovaného používání kapesního mikroskopu je i levný. Obsah soli ve slinách se mění se zvyšujícím se estrogenem. Jakmile dojde k zaschnutí slin, krystalky soli jsou vidět pod mikroskopem jako tvar připomínající kapradí. Jestliže se krystalky objevují jako skvrnky, znamená to, že se nacházíte v období před ovulací. Ovulace se projeví tím, že krystalky začnou tvořit řetízky a řadit se do tvaru kapradí. Podle lékařů lze při správném sledování krystalků tímto testem včas upozornit na ovulační období se spolehlivostí 90 % (Doherty, 2006).
17
2.6.4 Stanovení hormonů Hladiny hormonů jsou stanoveny z krve nebo z moči. Při posuzování výsledků je třeba brát v úvahu, ve kterém dnu cyklu byla krev nebo moč odebrána (Řežábek, 2004). 2.6.5 Vaginální ultrazvukové vyšetření Řadíme ho do diagnostických vyšetření. Většinou bývá provedeno při první návštěvě ženy v ordinaci lékaře. Ultrazvukový přístroj pracuje pomocí zvukových vln, které mají vysokou frekvenci. Pomocí tohoto zařízení lze zjistit nejrůznější abnormality pánevních orgánů. Lze změřit výšku děložní sliznice a slouží i k odhalení drobných nerovností děložní sliznice. Pomáhá rovněž při sledování folikulu. Asi 15 dní před očekávanými měsíčky (v době, kdy by mělo dojít k ovulaci), může lékař pomocí vaginálního ultrazvuku sledovat správnou velikost folikulu. To je váček, který je vyplněný tekutinou a obsahuje vajíčko. V době, kdy dochází k ovulaci, by měl měřit 18 až 25 mm (Doherty, 2006). 2.6.6 Hysterosalpingografie (HSG) Rentgenová diagnostika, při které proniká kontrastní látka přes děložní dutinu do vejcovodů. Můžeme posoudit nejenom děložní dutinu, ale i uložení a průchodnost vejcovodů. Jedná se o relativně jednoduchou metodu vyšetření, ale není možné dobře posoudit případné srůsty. Touto metodou vůbec nelze diagnostikovat případná ložiska endometriózy (Mardešić, 2010). 2.6.7 Postkoitální test Lékaři někdy provádějí test na vyšetření kvality cervikálního hlenu po pohlavním styku. Tímto testem se zjistí, zda není znemožněn normální pohyb spermií. Tento test je nazýván postkoitální (provádí se po pohlavním styku – koitu) a to v době, kdy se zvyšuje LH (tento test se již neprovádí tak často, ale někteří lékaři jej stále u vybraných pacientů provádějí). Aby bylo možné test provést, je nutné, aby žena měla pohlavní styk bez použití lubrikačního gelu v době, kdy dochází k ovulaci. Za krátkou dobu po koitu je odebrán vzorek cervikálního hlenu a je vyšetřen pohyb spermií v hlenu (Doherty, 2006).
18
2.6.8 Kymoinsuflace Podstatou kymoinsuflace je to, že do děložní dutiny vpouštíme plyn (kysličník uhličitý). Je to stejný plyn, který dělá bublinky v minerálce. Na tlakoměru se sleduje, jak plyn prochází. Přitom se na papír zapisuje křivka a při poslechu slyšíme, jak plyn prochází do dutiny břišní. Výhodou této metody je rychlost a nenáročnost provedení. Není nutný pobyt v nemocnici. Výkon trvá asi 3 až 5 minut. Je nepříjemný, ale neměl by být bolestivý. Nevyžaduje narkózu ani delší pobyt nemocnici (Řežábek, 2004). 2.6.9 Endoskopické vyšetření vnitřních rodidel Laparoskopie používá optiku (trubičku průměru 8 – 12 milimetrů) k nahlédnutí do dutiny břišní. Řadí se mezi tzv. zlatý standart při vyšetření tuboperitoneálního faktoru neplodnosti. Umožňuje nejen přesné zhodnocení nálezu na děloze, vejcovodech a vaječnících, ale i posouzení ústí vejcovodů a zhodnocení jejich průchodnosti. Při zjištění srůstů umožňuje nález hned odstranit. Je to také jediná možnost, jak lze diagnostikovat případná ložiska endometriózy na výstelce dutiny břišní nebo na vaječnících. Ve vhodných případech tato ložiska hned likviduje. Při hydrolaparoskopii se zavede endoskop do dutiny břišní zadní poševní klenbou. Tato metoda je ambulantní a proveditelná u většiny žen pouze v lokální anestezii, ale umožňuje pouze posouzení nálezu. Okamžité chirurgické řešení není v tomto případě možné (Mardešić, 2010).
2.7 Metody léčby neplodnosti u ženy Příčiny neplodnosti u ženy jsou různé. Může se jednat o mechanickou překážku, kterou se můžeme pokusit chirurgicky odstranit. Další z mnoha důvodů neplodnosti může být např. špatný životní styl, nadváha, nepravidelný pohyb, problémy pánevního dna (Řežábek, 2004). Mikrochirurgický způsob Tímto způsobem se snažíme slepený vejcovod uvolnit a inovovat jeho funkci. Provedení nebývá příliš úspěšné, protože se často na jeho konci vytvoří nový srůst. Dalším problémem může být to, že dlouhodobým tlakem tekutiny na stěnu vejcovodu dojde k nenávratnému vymizení řasinek, pomocí nichž dochází k přesunu vajíčka do dělohy (Řežábek, 2004).
19
Úplné odstranění vejcovodu Vejcovod je po tomto výkonu samozřejmě zcela nefunkční. Pokud je na druhé straně nález stejný, není jiná možnost, než mimotělní oplodnění. Na druhou stranu máme jistotu, že embrya v děloze nebudou vystavena ničivým vlivům tekutiny z vejcovodu. V dnešní
době
se
při
této
metodě
nejčastěji
volí
operační
laparoskopie
(Řežábek, 2004). Hormonální léčba U mnoha párů je příčinou neplodnosti hormonální porucha, která může být hormonální léčbou upravena. Dobrou zprávou je, že až 75 % těchto párů pomocí hormonální léčby otěhotní. První volbou jsou léky perorální. Léky k usnadnění plodnosti mají za úkol podporovat ovulaci u žen. Tyto léky by měly být předepsány až po důkladném odborném vyšetření, kdy je známé, zda jsou vejcovody u ženy zcela průchodné a u muže je dostatek spermií. Aplikace těchto léků u žen, které nemají vejcovody zcela průchodné, a u mužů není dostatek spermií, je zbytečná (Doherty, 2006). Snížení každodenního stresu Negativní vlivy vyvolávající napětí, strach a zlost směřují k negativnímu stresu, který se také nazývá distres. Tento negativní stres přetrvává i v klidu a trvale ovlivňuje život. Příčinami negativního stresu může být např. hrozící nezaměstnanost, starosti s penězi, partnerské problémy nebo i nedostatek uznání. Distres vyvolává nervozitu, poruchy spánku, vyčerpání, může mít za následek i zánět žaludeční sliznice nebo poruchy prokrvení. U žen může způsobovat poruchy cyklu. Může způsobit i úplné vynechání krvácení. Způsobuje zvýšení hodnot prolaktinu v krvi, a tím narušuje zrání vajíčka. Negativní dopad má i na tvorbu mužských spermií. Pokud se tyto problémy související se stresem objeví, je dobré vyhledat odbornou pomoc (Freundl, 2008). Snížení hmotnosti Tuková vrstva se chová jako „orgán produkující hormony“. V menstruačním cyklu se odráží vysoký podíl tuku v těle ženy. Častěji trpí poruchami cyklu ženy s nadměrnou hmotností. S nadváhou bývá také spojena vyšší hladina inzulínu, který přímo ovlivňuje funkci vaječníků. Důležitým předpokladem reprodukce je přiměřená hmotnost. Hubnutí je často velmi obtížné. Je dobré navštívit nutričního terapeuta, aby ženě sestavil jídelníček, který by pomohl zredukovat její váhu. Také je nutné zredukovat energetický 20
příjem
a
výdej.
Proto
je
důležité
nejenom
zdravě
jíst,
ale
i dostatečně sportovat (Freundl, 2008). Konec s kouřením Otěhotnění je ve většině případů těžší pro kuřačku než pro ženu, která nekouří. A to stejné platí i u kuřáků. Spermie u nekuřáků se pohybují rychleji a lépe se vyvíjejí. Cigaretový kouř obsahuje nejenom nikotin, který způsobuje závislost, ale i několik dalších, více než 100 nezdravých látek. Tyto látky omezují prokrvení vaječníků. Při léčbě neplodnosti u kuřaček je zapotřebí větší počet stimulujících hormonů než u nekuřaček. Také při umělém oplodnění mají nekuřačky lepší vyhlídky než kuřačky. Větší riziko potratu se také vyskytuje u kuřaček. Kouření škodí novorozenci i po narození. K náhlému úmrtí dítěte dochází častěji v rodině, kde jsou silní kuřáci než v rodině, kde se nekouří vůbec (Freundl, 2008). Omezit pití kávy a černého čaje, vyvarovat se alkoholu Dlouhou dobu se vycházelo z hypotézy, že alkohol pitý v malé míře nemá žádné negativní vlivy na rozmnožovací schopnosti. Z nové studie však vyplývá, že i malá konzumace alkoholu snižuje schopnost otěhotnění. V těhotenství alkohol způsobuje vývojové anomálie u plodu. I jiná potěšení mají své důsledky. Kofein působí na látkovou výměnu. Černý čaj má stejné množství kofeinu jako černá káva. Při problémech s otěhotněním je dobré se těmto nápojům vyvarovat (Freundl, 2008).
2.8 Pomoc alternativními metodami Pokud ženy, které nemohou otěhotnět, vyzkoušely různé metody a přitom žádná nepomohla, mnohdy se rozhodnou pro alternativní medicínu. Mnohé z těchto metod mají už dlouhou tradici v mimoevropských kulturních sférách. Žena by všechny nové léčebné postupy měla probrat se svým lékařem, kterému důvěřuje. Alternativní metody, jako např. akupunktura nebo homeopatie působí na psychické rovině. Pozornost ženy se převede jinam, a tím dojde k psychickému i fyzickému uvolnění. Žena přestane křečovitě toužit po dítěti a za nějakou dobu se těhotenství zdaří. V některých případech je však nutné vrátit se ke standardní medicíně (Freundl, 2008).
21
2.8.1 Homeopatie Principem homeopatie je zásada podobnosti. Podobné se léčí podobným. Jejím základem je zkoumání pacienta a jeho symptomů jako celku, kterého potom jako celek i léčí. Používá vysoce ředěné látky, které ve vyšší dávce u zdravého člověka vyvolávají příznaky podobné těm, jaké má léčená choroba. Aby byla homeopatická léčba úspěšná, je důležitý vzájemný vztah mezi lékařem a pacientem. Neméně důležitý je i postoj ke zvolené metodě. Pomocí standardní medicíny však nelze úspěšnost homeopatické léčby nijak dokázat. Při léčbě neplodnosti homeopatická léčba určitě neškodí (Freundl, 2008). 2.8.2 Akupunktura Její původ je v čínské medicíně. Základem této léčebné metody je, že tělem prochází 14 meridiánů drah, ve kterých proudí energie. Na těchto drahách je uloženo cca 700 akupunkturních bodů. Tyto body jsou při léčbě stimulovány pomocí jehel. Její účinek v oblasti léčby neplodnosti doposud prokázán nebyl. Kvůli tomu zatím není možné tuto metodu jednoznačně doporučit. Akupunktura má ale psychologické účinky. Jednou z možností je, že slouží k odvedení pozornosti na problém „neplodnost“, a to vede k uvolnění a následnému otěhotnění (Freundl, 2008). 2.8.3 Lunární jóga Tance jako silná a účinná medicína lunární jógy pramení z prapůvodních kultur naší planety. Podstatou je vzájemná souvislost mezi plodností a pohybem. Vědomým řízením dechu lze působit na činnost pohlavních orgánů. Řízeným pohybem společně s dýcháním je možné vyvolat menstruační krvácení i ovulaci. Jednou z metod je tanec Emu. Pokud je tento tanec prováděn přesně, dokáže povzbudit funkce vaječníků a dělohy. Díky působení zpětné vazby na principu koordinovaného dýchání nosem stimuluje podvěsek mozkový. A díky tomu lze tímto tancem vyvolat menstruační krvácení nebo ovulaci (Ohligová, 2006). Pro podráždění plodnosti by měli muž i žena vykonávat každý den ve stejnou dobu jógové cviky. V době ovulace si muž i žena vyhradí čtyři dny, ve kterých budou ve stejnou dobu provádět cviky na podporu plodnosti. Cvičení začíná krátkým uvolněním. Následuje cvičení, prohlubující vnímání vlastního těla. Při cvičení je nutné, aby se člověk neprochladil. To znamená nedávat si žádné studené nápoje. Důležitý je horký 22
bylinkový čaj. Po cvičení je dobré vlézt do vyhřáté postele nebo si naplnit gumovou láhev teplou vodou. Většinou se během těchto čtyř dnů dostaví ovulace. Je možné, že nebude potřeba provádět cvičení všechny čtyři dny, ale déle než tuto dobu by se provádět nemělo (Ohlig, 2003). 2.8.4 Metoda Ludmily Mojžíšové Tato metoda je jedním z originálních přístupů k souboru jevů funkční ženské sterility. Je to jeden z nejfyziologičtějších způsobů léčby neplodnosti u žen. Ovlivňuje nervosvalový aparát pánevního dna. Ovlivňuje bederní páteř, kost křížovou, kostrč, pánev a svaly. Prostřednictvím vegetativního nervového systému působí na ženské pohlavní orgány. Jednou z možností je zlepšení cévního zásobení nebo zkvalitnění svalové a pojivové tkáně. Sledovaným cílem je těhotenství. Touto metodou je možné se zbavit bolestivé menstruace. Další výhodou této metody je skutečnost, že nevylučuje, ani nijak neovlivňuje další vyšetření na gynekologických pracovištích. Žena může během odborných gynekologických prohlídek praktikovat tuto rehabilitační metodu léčby. Rehabilitační cvičení nemůže ženu nijak poškodit, a proto může být již v prvním roce neplodného partnerství zavedena jako metoda prvním volby (Hnízdil, 1996). Rehabilitačních cviků je celkem dvanáct. Poslední dva cviky jsou speciálně pro muže. Tyto cviky zlepšují mužský spermiogram. Je dobré si pro cviky vyhradit pevný časový režim. Nutné je cvičit na klidném místě. Se cvičením by se nemělo začínat dříve než dvě hodiny po jídle. Při cvičení není vhodné poslouchat rádio. Nutné je se na cvičení těšit a přistupovat k němu s radostí a vírou ve zlepšení stavu. Bez důvěry nemá smysl toto cvičení provádět (Strusková, Novotná, 2005).
2.9 Asistovaná reprodukce Asistovaná reprodukce je lékařský obor, pracující mimo tělo člověka. Pracuje se spermiemi, vajíčky a embryi s cílem oplodnění ženy. Naprostá většina metod slouží k léčbě či prevenci neplodnosti. Léčba neplodnosti je základním cílem asistované reprodukce (Řežábek, 2008). Arteficiální inseminace Arteficiální inseminace znamená zanesení spermií do pohlavního systému ženy (Řežábek, 2008). 23
Intrauterinní inseminace Je to metoda asistované reprodukce, při které se aplikují promyté spermie tenkým katétrem do děložní dutiny. (Mardešić, 2010). Mimotělní oplodnění Je to nejběžnější metoda asistované reprodukce. Osvědčila se především u žen, které mají problémy s průchodností vejcovodů. Zásadou mimotělního oplodnění je získání vajíček z vaječníku ženy a jejich oplodnění se spermiemi od manžela nebo od dárce. Vzhledem k vysokému riziku vícečetného těhotenství se nedoporučuje přenášet více než dvě embrya. Pokud vznikne více kvalitních embryí, je doporučeno embrya zamrazit pro případ dalšího použití. Délka doby jejich zamražení nemá vliv na jejich kvalitu po rozmražení (Doherty, 2006). Intracytoplazmatická injekce spermií Principem je vstříknutí jedné spermie do vajíčka. Je to nejúčinnější metoda asistované reprodukce u případů mužské neplodnosti, kdy v ejakulátu je výrazně až extrémně snížený počet spermií. (Irvine, 1996).
2.10 Komplikace asistované reprodukce Hyperstimulační syndrom Ve většině případů je vyvolán nadměrnou reakcí vaječníků na hormonální stimulaci. Většinou nastává u žen, u kterých byla léčba úspěšná, a došlo k zahnízdění embrya. Těhotenský hormon přispívá k rozvoji tohoto stavu. Projevuje se to zvětšením břicha a hromaděním volné tekutiny v dutině břišní. Nejvíce ohrožené ženy jsou ty, které mají syndrom polycystických vaječníků (Madrešić, 2010). Vícečetné těhotenství U mnohých žen je dvoučetné těhotenství vítáno. Dnes jsou tyto gravidity spíše považovány za komplikaci. Vždy je nutné toto těhotenství považovat za rizikové, jak pro matku, tak pro plod. Jedinou možností, jak eliminovat riziko vícečetného těhotenství, je vývoj směřující k přenosu jediného embrya (Mardešić, 2010).
24
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Jedná se o teoreticko-praktickou práci, kvantitativní metodu výzkumu. Výzkum byl prováděn pomocí anonymního dotazníku. 3.1.1 Charakteristika vzorku respondentů Výzkumný soubor tvořily ženy, které nemohou otěhotnět. Výběr výzkumného souboru byl nahodilý. 3.1.2 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkumné šetření probíhalo v centru asistované reprodukce Sanus a prostřednictvím internetu. V centru asistované reprodukce probíhal výzkum pod laskavým dohledem MUDr. Kučery Ph.D. Bylo vydáno 50 dotazníků, vrátilo se 30 řádně vyplněných dotazníků, které mohly být zařazeny do výzkumu. Elektronickou formou autorka oslovila ženy na diskusním fóru webových stránek. Na základě souhlasu jim byly dotazníky rozesílány na jejich e-mailové adresy. Díky ženám, které se zapojily do výzkumu prostřednictvím internetu, bylo zpracováno 90 dotazníků. Ochotně a bez problémů odpovídaly na všechny otázky. Často se o svých starostech v souvislosti s neplodností široce rozepsaly. Nemalá část žen se také zajímala o výsledky výzkumu. Pro výzkum bylo celkem zpracováno 120 dotazníků.
3.2 Průběh a popis výzkumu Pro tuto bakalářskou práci byla zvolena kvantitativní forma výzkumu metodou anonymního dotazníku. Forma dotazníku byla zvolena z důvodu velkého počtu respondentek a poměrně rychlého a kvalitního sběru dat. Dotazník (viz Příloha č. 1) byl vytvořen autorkou za pomoci a rad vedoucí práce. Dotazník obsahuje 14 otázek (11 otázek uzavřených a 3 otázky polootevřené). Otázky byly zaměřeny na věk, sociální stav a nejvyšší dosažené vzdělání respondentek. Dále se otázky zaměřovaly na to, zda ženy kouří, jaký je jejich životní styl, pravidelnost menstruačního cyklu. Ve druhé polovině dotazníku byly otázky zaměřené na to, zda ženy již mají děti, jak dlouho se 25
snažily otěhotnět, jaká jim byla doporučena vyšetření, zda je příčina neplodnosti na straně ženy nebo partnera. Poslední otázka se zabývala doporučením jiných metod než mimotělní oplození. Výzkum probíhal v období únor-duben 2012.
3.3 Zpracování získaných dat Výzkum byl zpracován pomocí aplikace Microsoft Excel a Microsoft Word. Zpracovaná data jsou znázorněna v tabulkách a grafech, jsou doplněna komentářem autorky.
26
Otázka č. 1: Jaký je Váš věk? Tabulka č. 1: Jaký je Váš věk?
Věk 18-25 26-30 31-35 36-40 41 a více Celkem
ČETNOST Absolutní Relativní 17 14% 31 26% 26 22% 28 23% 18 15% 120 100%
Jaký je Váš věk? 15%
14% 18-25 26-30 31-35
23%
36-40 26%
41 a více
22% Graf č. 1: Jaký je Váš věk?
Z celkového počtu 120 (100 %) respondentek bylo 17 (14 %) žen ve věku 18-25 let, 31 (26 %) žen ve věku 26-30 let, 26 (22 %) žen ve věku 31-35 let, 28 (23 %) žen ve věku 36-40 let. 18 (15 %) žen uvedlo, že jsou ve věku 41 let a více.
27
Otázka č. 2: Jaký je Váš sociální stav? Tabulka č. 2: Jaký je Váš sociální stav?
Sociální stav Svobodná Vdaná Rozvedená Celkem
ČETNOST Absolutní Relativní 30 25% 81 68% 9 8% 120 100%
Jaký je Váš sociální stav? 8% 25% svobodná vdaná rozvedená
68%
Graf č. 2: Jaký je Váš sociální stav?
Z Celkového počtu 120 (100 %) respondentek bylo 30 (25 %) žen svobodných, 81 (68 %) žen vdaných. 9 (8 %) žen z celkového počtu uvedlo, že jsou rozvedené.
28
Otázka č. 3: Jaké je Vaše max. dosažené vzdělání? Tabulka č. 3: Jaké je Vaše max. dosažené vzdělání?
Vzdělání Základní Vyučena Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší škola Vysokoškolské Celkem
ČETNOST Absolutní Relativní 4 3% 5 4% 5 4% 55 46% 9 8% 42 35% 120 100%
Jaké je Vaše maximální dosažené vzdělání? 3% 4%
4%
základní
35%
vyučena střední bez maturity
střední s maturitou vyšší škola 46%
vysokoškolské
8%
Graf č. 3: Jaké je Vaše max. dosažené vzdělání?
Z celkového počtu 120 (100 %) respondentek uvedly 4 (3 %) ženy, že mají základní vzdělání, 5 (4 %) žen, že jsou vyučené, 5 (4 %) žen má střední školu bez maturity, 55 (46 %) žen střední školu s maturitou, 9 (8 %) žen má vyšší školu. 42 (35 %) žen uvedlo, že vystudovaly vysokou školu.
29
Otázka č. 4: Kde bydlíte? Tabulka č. 4: Kde bydlíte?
Bydliště Na vesnici Ve městě Celkem
ČETNOST Absolutní Relativní 40 33% 80 67% 120 100%
Kde bydlíte?
33%
na vesnici ve městě 67%
Graf č. 4: Kde bydlíte?
Z celkového počtu 120 (100 %) respondentek odpovědělo 40 (33 %) žen, že bydlí na vesnici. 80 (67 %) žen uvedlo jako své bydliště město.
30
Otázka č. 5: Kouříte? Tabulka č. 5: Kouříte?
Kouření Ano Ne Celkem
ČETNOST Absolutní Relativní 20 17% 100 83% 120 100%
Kouříte? 17%
ano ne 83%
Graf č. 5: Kouříte?
Na otázku č. 5 týkající se kouření, odpovědělo z celkového počtu 120 (100 %) respondentek, 20 (17 %) žen ano a 100 (83 %) žen ne.
31
Otázka č. 6: Jaké jsou Vaše stravovací návyky? Tabulka č. 6: Jaké jsou Vaše stravovací návyky?
ČETNOST Absolutní Relativní
Strava Jím pravidelně 5x denně Jím pravidelně alespoň 3x denně Pravidelně snídám, další jídla jsou nepravidelně Zásady správné výživy nedodržuji Celkem
33
28%
48
40%
18
15%
21
18%
120
100%
Jaké jsou Vaše stravovací návyky?
18%
28%
jím pravidelně 5x denně jím pravidelně alespoň 3x denně pravidelně snídám, další jídla jsou nepravidelně zásady správné výživy nedodržuji
15%
40%
Graf č. 6: Jaké jsou Vaše stravovací návyky?
Ze 120 (100 %) respondentek odpovědělo 33 (28 %) žen, že jí pravidelně 5x denně, 48 (40 %) žen jí pravidelně alespoň 3x denně, 18 (15 %) žen odpovědělo, že pravidelně snídají, další jídla jsou nepravidelně. 21 (18 %) žen uvedlo jako odpověď „zásady správné výživy nedodržuji“.
32
Otázka č. 7: Věnujete se nějakým pohybovým aktivitám? Tabulka č. 7: Věnujete se nějakým pohybovým aktivitám?
ČETNOST Absolutní Relativní Cvičím min. 3x týdně 14 12% Občas si zacvičím 67 56% Necvičím vůbec 29 24% Jiné 10 8% Celkem 120 100% Pohyb
Věnujete se nějakým pohybovým aktivitám? 8%
12%
cvičím min. 3x týdně
24%
občas si zacvičím necvičím vůbec jiné 56%
Graf č. 7: Věnujete se nějakým pohybovým aktivitám?
Z celkového počtu 120 (100 %) respondentek odpovědělo 14 (12 %), že cvičí min. 3x týdně, 67 (56 %) žen si občas zacvičí, 29 (24 %) žen necvičí vůbec. 10 (8 %) žen odpovědělo možností „ jiné“.
33
Tabulka č. 8: Vyhodnocení odpovědi „jiné“
ČETNOST Absolutní Relativní Cvičím 1x týdně 3 30% Cvičím 2x týdně 1 10% Pravidelné procházky 6 60% Celkem 10 100% Jiné
Jiné 30%
cvičím 1x týdně cvičím 2x týdně pravidelné procházky 60%
10%
Graf č. 8: Vyhodnocení odpovědi „jiné"
Z 10 (100 %) žen, které na otázku “Věnujete se nějakým pohybovým aktivitám?” odpověděly možností „jiné” a možnosti cvičení doplnily. 3 (30 %) žen cvičí 1x týdně, 1 (10 %) žena cvičí 2x týdně a 6 (60 %) žen chodí na pravidelné procházky.
34
Otázka č. 8: Váš menstruační cyklus je převážně? Tabulka č. 9: Váš menstruační cyklus je převážně?
Menstruační cyklus
ČETNOST Absolutní Relativní
Pravidelný, ale kratší 23-28 dní Pravidelný 28-32 dní Pravidelný, ale delší než 32-40 dní Nepravidelný Celkem
28
23%
50
42%
16
13%
26 120
22% 100%
Váš menstruační cyklus je převážně? 22%
23%
pravidelný, ale kratší 23-28 dní pravidelný 28-32 dní pravidelný, ale delší než 32-40 dní
13%
nepravidelný 42% Graf č. 9: Váš menstruační cyklus je převážně?
Na otázku č. 8 odpovědělo 120 (100 %) respondentek. Z tohoto počtu odpovědělo 28 (23 %) žen, že má cyklus pravidelný, ale kratší 23-28 dní. 50 (42 %) žen odpovědělo, že jejich cyklus je pravidelný 28-32 dní, 16 (13 %) žen odpovědělo, že má cyklus pravidelný, ale delší než 32-40 dní. 26 (22 %) žen má cyklus nepravidelný.
35
Otázka č. 9: Máte již děti? Tabulka č. 10: Máte již děti?
Máte již děti? Zatím žádné Jedno Více Celkem
ČETNOST Absolutní Relativní 34 28% 60 50% 26 22% 120 100%
Máte již vlastní děti? 22% 28% zatím žádné jedno více
50% Graf č. 10: Máte již děti?
Z celkového počtu 120 (100 %) respondentek odpovědělo 34 (28 %) žen, že zatím nemají dítě, 60 (50 %) žen má jedno dítě a 26 (22 %) žen má dětí vice.
36
Otázka č. 10: Pokud mátě děti, jak dlouho jste se snažila otěhotnět? Tabulka č. 11: Pokud máte děti, jak dlouho jste se snažila otěhotnět?
Snaha otěhotnět s dětmi Do půl roku Do jednoho roku Více než rok Celkem
ČETNOST Absolutní Relativní 19 22% 25 29% 42 49% 86 100%
Pokud máte děti, jak dlouho jste se snažila otěhotnět? 22% do půl roku 49%
do jednoho roku více než rok 29%
Graf č. 11: Pokud máte děti, jak dlouho jste se snažila otěhotnět?
Z celkového počtu 86 (100 %) žen odpovědělo 19 (22 %) žen, že otěhotněly do půl roku, 25 (29 %) žen otěhotnělo do jednoho roku. 42 (49 %) žen z celkového počtu otěhotnělo za více než rok.
37
Otázka č. 11: Pokud nemáte děti, jak dlouho se snažíte otěhotnět? Tabulka č. 12: Pokud nemáte děti, jak dlouho se snažíte otěhotnět?
ČETNOST Snaha otěhotnět bez dětí Absolutní Relativní Do půl roku 1 3% Do jednoho roku 8 24% Více než rok 25 74% Celkem 34 100%
Pokud nemáte děti, jak dlouho se snažíte otěhotnět? 3% 24%
do půl roku do jednoho roku více než rok 74%
Graf č. 12: Pokud nemáte děti, jak dlouho se snažíte otěhotnět?
Z odpovědí 34 (100 %) respondentek vyplývá, že 1 (3 %) žena se snaží otěhotnět do půl roku, 8 (24 %) žen se o těhotenství snaží do jednoho roku a 25 (74 %) žen se pokouší otěhotnět více než rok.
38
Otázka č. 12: Pokud nemůžete otěhotnět, doporučil Vám lékař nějaké další vyšetření? Tabulka č. 13: Pokud nemůžete otěhotnět, doporučil Vám lékař nějaké další vyšetření?
Vyšetření Laparoskopické Imunologické Genetické Hematologické Jiné Celkem
ČETNOST Absolutní Relativní 29 18% 20 13% 23 15% 29 18% 56 36% 157 100%
Pokud nemůžete otěhotnět, doporučil Vám lékař nějaká další vyšetření? 18% 36%
laparoskopické imunologické 13%
genetické
hematologické jiné 18%
15%
Graf č. 13: Pokud nemůžete otěhotnět, doporučil Vám lékař nějaká další vyšetření?
Na otázku č. 12 týkající se vyšetření, které podstoupily, odpovídaly ženy i více možnostmi. Z celkového počtu 157 (100 %) odpovědí podstoupilo 29 (18 %) žen laparoskopické vyšetření, 20 (13 %) žen imunologické vyšetření, 23 (15 %) žen genetické vyšetření, 29 (18 %) žen hematologické vyšetření. 56 (36 %) žen odpovědělo na otázku „jiné“.
39
Tabulka č. 14: Vyhodnocení odpovědi „jiné“
Jiné Spermiogram Kontrola ovulace Zatím žádné Celkem
ČETNOST Absolutní Relativní 23 41% 17 30% 16 29% 56 100%
Jiné
29% 41% spermiogram
kontrola ovulace zatím žádné
30% Graf č. 14: Vyhodnocení odpovědi „jiné"
Z 56 (100 %) žen, které na otázku „Pokud nemůžete otěhotnět, doporučil Vám lékař nějaké další vyšetření?“ odpověděly „jiné“ a podstoupené vyšetření doplnily, odpovědělo 23 (41 %) žen, že byl u partnera proveden spermiogram, 17 (30 %) ženám byla doporučena kontrola ovulace a 16 (29 %) ženám nebylo zatím doporučeno žádné vyšetření.
40
Otázka č. 13: Z výsledků testů vyplývá, že příčina neplodnosti je na straně? Tabulka č. 15 Z výsledků testů vyplývá, že příčina neplodnosti je na straně?
Strana Vaší Partnera Obou partnerů Nezjištěna Celkem
ČETNOST Absolutní Relativní 45 38% 20 17% 27 23% 28 23% 120 100%
Z výsledků testů vyplývá, že příčina neplodnosti je na straně? 23% 38%
vaší partnera obou partnerů nezjištěna
23% 17% Graf č. 15: Z výsledků testů vyplývá, že příčina neplodnosti je na straně?
Z celkového počtu 120 (100 %) respondentek odpovědělo 45 (38 %) žen, že příčina neplodnosti je na jejich straně, 20 (17 %) žen odpovědělo, že příčina je na straně partnera. 27 (23 %) žen odpovědělo, že příčina neplodnosti je na straně obou partnerů. U 28 (23 %) odpovědí je příčina nezjištěna.
41
Otázka č. 14: Byla Vám primárně nabídnuta jiná metoda než mimotělní oplození? Tabulka č. 16: Byla Vám primárně nabídnuta jiná metoda než mimotělní oplození?
ČETNOST Absolutní Relativní
Metoda Intrauterinní inseminace Početí po vyvolání ovulace Jiné Celkem
27
22%
15
12%
80 122
66% 100%
Byla Vám primárně nabídnuta jiná metoda než mimotělní oplození? 22% intrauterinní inseminace početí po vyvolání ovulace 66%
12%
jiné
Graf č. 16: Byla Vám primárně nabídnuta jiná metoda než mimotělní oplození?
Z celkového počtu 122 (100 %) žen odpovědělo 27 (22 %) žen, že jim byla primárně nabídnuta intrauterinní inseminace. 15 (12 %) ženám bylo nabídnuto početí po vyvolání ovulace. 80 (66 %) žen odpovědělo možností „jiné“.
42
Tabulka č. 17: Vyhodnocení odpovědi „jiné“
ČETNOST Absolutní Relativní
Jiné Cvičení dle Ludmily Mojžíšové Pouze IVF Lázeňské procedury Počítání plodných dnů Celkem
18
23%
44 11 7 80
55% 14% 9% 100%
Jiné 9% 23% 14%
Cvičení dle Ludmily Mojžíšové Pouze IVF Lázeňské procedury Počítání plodných dnů
55% Graf č. 17: Vyhodnocení odpovědi „jiné“
Z celkového počtu 80 (100 %) žen, které na otázku „Byla Vám primárně nabídnuta jiná metoda než mimotělní oplození?“ odpověděly „jiné“ a doporučené metody doplnily, odpovědělo 18 (23 %) žen, že jim bylo doporučeno cvičení dle Ludmily Mojžíšové, 44 (55 %) ženám bylo doporučeno pouze IVF. 11 (14 %) žen odpovědělo, že jim byly doporučeny lázeňské procedury, 7 (9 %) ženám lékař doporučil počítání plodných dnů.
43
4 Diskuse Cílem této bakalářské práce bylo zjistit vliv životního stylu na schopnost otěhotnět, zjistit v jaké věkové kategorii se nejčastěji vyskytuje ženská neplodnost. Dále byl zjišťován podíl žen, které primárně využily jiné řešení než mimotělní oplození. K těmto cílům bylo vytvořeno šest hypotéz, které byly prostřednictvím kvantitativního výzkumu, prováděného za pomoci oslovených žen, které mají problémy s otěhotněním, potvrzeny nebo vyvráceny. Celkem se výzkumu zúčastnilo 120 respondentek. Výsledky jednotlivých otázek byly pro větší přehlednost zpracovány do tabulek a grafů. Vyhodnocení jednotlivých otázek bylo provedeno komentáři pod jednotlivými grafy. Na úvod dotazníku byly umístěny otázky vztahující se k věku a vzdělání. Z celkové skupiny 120 respondentek, bylo nejvíce žen (26 %) ve věku 26-30 let. K této otázce se vztahovala i hypotéza 4, která předpokládala, že více než polovina žen, které mají problémy s otěhotněním, jsou ve věku 41 let a více. Tato hypotéza se nepotvrdila. Důvodem může být i to, že v tomto věku je méně žen, které touží po dítěti a tudíž tyto ženy nepodstupují vyšetření na neplodnost. Na otázku, jaký má žena sociální stav, odpovědělo 81 (68 %) žen, že jsou vdané, 30 (25 %) je svobodných a 9 (8 %) žen je rozvedených. Na otázku, jaké má žena nejvyšší dosažené vzdělání, odpovědělo ze 120 respondentek, 55 (46 %) žen, že mají středoškolské vzdělání s maturitou. Vysokoškolské vzdělání má 42 (35 %) žen. Původní předpoklad autorky, že neplodnost by mohla být spojena se stupněm dosaženého vzdělání, nelze z tohoto výzkumu vyhodnotit. Abychom mohly tuto myšlenku potvrdit, musel by být proveden výzkum s větším počtem respondentek. Hypotéza 3, která předpokládala, že více než 50 % žen, žijících ve městě, má problémy s otěhotněním se potvrdila za pomoci otázky č. 4. Vyhodnocení této otázky ukázalo, že 80 (67 %) žen, které se zúčastnily výzkumu, žije ve městě. Ne vesnici žije pouze 40 (33 %) žen. Většina žen, 100 (83 %), uvedla, že nekouří. Pouze 20 (17 %) z tázaných žen uvedlo, že kouří. Tímto se nám potvrdila i hypotéza 1, která předpokládala, že méně než třetina žen, které mají problémy s otěhotněním, kouří.
44
U otázky č. 6: „Jaké jsou Vaše stravovací návyky?“ označilo odpověď „jím pravidelně alespoň 3x denně“ 48 (40 %) žen. Další možnost, „zásady správné výživy nedodržuji“, zvolilo 21 (18 %) žen. V následující otázce byl vysloven dotaz, zda se ženy věnují pohybovým aktivitám. K této otázce se vztahovala i hypotéza 2, která předpokládala, že více než 50 % žen, které necvičí vůbec, nemůže otěhotnět více než rok. Tato hypotéza je také znázorněna v grafu č. 18. Hypotéza se potvrdila, protože 17 (65 %) žen, které necvičí vůbec, nemůže otěhotnět více než rok. U této otázky mohly ženy doplnit i jinou možnost. Ze všech odpovědí vytvořila autorka 3 kategorie. Nejčastěji vyplněnou odpovědí bylo, že chodí na pravidelné procházky. Tyto otázky byly do dotazníku zařazeny, abychom zjistili, jaký vliv má životní styl na neplodnost. Většina žen, 50 (42 %), měla podle výzkumu cyklus pravidelný, a to 28-32 dní. Nejméně žen mělo dle výzkumu cyklus delší 32-40 dní. V další otázce nás zajímalo, zda ženy již mají vlastní děti. Našeho výzkumu se účastnilo nejvíce žen, které již mají jedno dítě a 34 bezdětných žen. Ženy, které ještě nemají děti, se dle výzkumu snaží otěhotnět déle než rok. S touto otázkou souvisela i otázka další, kde jsme se ptaly, jak dlouho se ženy snažily otěhotnět. Nejvíce žen uvedlo odpověď „více než rok“. Na otázku č. 12 „Pokud nemůžete otěhotnět, doporučil Vám lékař nějaké další vyšetření?“ bylo nejčastější odpovědí hematologické a laparoskopické vyšetření, druhou nejčastější odpovědí bylo genetické vyšetření. Jelikož na tuto otázku odpovědělo nejvíce žen vlastní možností, vytvořila podle nich autorka kategorie. Dle vyhodnocení těchto kategorií je ženám nejčastěji doporučováno vyšetření spermiogramu partnera. Pouze 16 (29 %) ženám nebylo doporučeno žádné vyšetření. K další otázce se vztahuje hypotéza 5, která předpokládala, že u více než 30 % žen je příčina neplodnosti na jejich straně. Tato hypotéza se výzkumem potvrdila a to prostřednictvím otázky č. 13. Při vyhodnocování této hypotézy nás překvapil výsledek, že téměř u čtvrtiny žen je příčina neplodnosti nezjištěna. Jako poslední byla v dotazníku uvedena otázka „Byla Vám primárně nabídnuta jiná metoda než mimotělní oplození?“. Na tuto otázku ženy opět odpovídaly více možnostmi. K této otázce se vztahovala i poslední hypotéza 6, která předpokládala, že 45
více než 20% žen bylo jako léčba neplodnosti primárně nabídnuto početí po vyvolání ovulace. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože dle výzkumu byla tato metoda nabídnuta jen 15 ženám. Z počtu 80 žen, které využily možnost vlastní odpovědi, 18 žen vyzkoušelo cvičení podle Ludmily Mojžíšové. U této otázky nás velmi překvapilo, že více než polovině žen bylo nabídnuto pouze IVF. Na základě odpovědí dotazovaných žen, byly autorkou vyhodnoceny nejčastější odpovědi. Z těchto možností byl sestaven typický profil neplodné ženy. Tato žena je ve věku 26-30 let, žije ve městě v manželství s jedním dítětem, má středoškolské vzdělání, nekouří, jí pravidelně alespoň 3x denně a občas si zacvičí. Menstruační cyklus takové ženy je pravidelný, trvající 28-32 dní. Tato žena se snažila otěhotnět více než rok, podstoupila laparoskopické nebo hematologické vyšetření, které ukázalo, že příčina neplodnosti je na její straně. Alternativní metoda jí nebyla nabídnuta žádná, pouze IVF. Souhrn a vyhodnocení hypotéz Hypotéza 1: „Méně než třetina žen, které nemohou otěhotnět, kouří“, byla potvrzena. Hypotéza 2: „Více než 50 % žen, které necvičí vůbec, nemůže otěhotnět více než rok“, byla potvrzena.
Otěhotnění u žen, které necvičí vůbec
35%
Otěhotnění do jednoho roku Otěhotnění více než rok
65%
Graf č. 18: Vyhodnocení hypotézy č. 2.
Z celkového počtu 26 (100 %) respondentek, které nemohou otěhotnět více než rok, odpovědělo 17 (65 %) žen, že necvičí vůbec. 9 (35 %) žen, které necvičí vůbec, otěhotnělo do jednoho roku.
46
Hypotéza 3: „Více než 50 % žen, které mají problémy s otěhotněním, žije ve městě“, byla potvrzena. Hypotéza 4: „Více než polovina žen, které nemohou otěhotnět, jsou ve věku 41 let a více“, nebyla potvrzena. Hypotéza 5: „U více než 30 % žen byla příčina neplodnosti na jejich straně“, byla potvrzena. Hypotéza 6: „Více než 20% žen, bylo jako léčba neplodnosti primárně nabídnuto početí po vyvolání ovulace“, nebyla potvrzena.
47
5 Závěr Tato bakalářská práce se zabývá ženskou neplodností. V teoretické části se autorka zmiňuje o fyziologii a anatomii reprodukčních orgánů ženy. Součástí teoretické práce jsou také příčiny neplodnosti u ženy, menstruační cyklus, vyšetření pro neplodnost, pomoc alternativními metodami a v neposlední řadě je zde zmíněna i asistovaná reprodukce a její komplikace. V praktické části je zpracováno výzkumné šetření, které probíhalo prostřednictvím dotazníku. Vyhodnocením výzkumu byly čtyři hypotézy potvrzeny a dvě vyvráceny. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda má životní styl vliv na schopnost otěhotnět. K tomuto cíli se vztahovaly tři hypotézy, které se potvrdily. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že většina žen nekouří, více než polovina žen si občas zacvičí a více než třetina žen jí pravidelně alespoň 3x denně. Z průzkumu vyplynulo, že špatný životní styl nemá na neplodnost tak velký vliv, jako byl původní předpoklad. Tento výsledek ale nelze podle autorky brát zcela objektivně, vzhledem k malému počtu respondentek. Druhým cílem bylo zjistit, v jaké věkové kategorii se ženská neplodnost vyskytuje nejčastěji. K této otázce se vztahovala hypotéza 4, která se nám nepotvrdila. Nejvíce žen, u kterých se vyskytuje ženská neplodnost, je ve věku 26-30 let. Za poslední cíl jsme si stanovily zjistit podíl žen, které primárně využily jiné řešení než mimotělní oplození. Z výzkumu nám vyplynulo, že jiné řešení než IVF využilo 39 % z celkového počtu dotázaných žen. Tyto ženy nejčastěji využívaly cvičení dle Ludmily Mojžíšové, lázeňské procedury nebo počítání plodných dnů. Tento výsledek nás překvapil, protože na začátku výzkumu jsme předpokládaly, že lékaři nebudou alternativním metodám příliš nakloněni. Téma neplodnosti je v dnešní době velmi aktuální. Proto se autorka ve své bakalářské práci pokusila výzkumem zjistit, kde jsou příčiny neplodnosti a jaké jsou možnosti léčby. Podle výsledků šetření, životní styl příliš neovlivňuje schopnost otěhotnění. Autorka se domnívá, že jednou možností řešení této problematiky by mohlo být zvýšení informovanosti žen o alternativních metodách léčby neplodnosti. Zde je velký prostor také pro porodní asistentky, které mohou tyto informace předávat.
48
Problematika, kterou se tato práce zabývá, byla pro autorku velmi zajímavá. Výsledky v praktické části jí přinesly mnoho nových poznatků a zajímavých zjištění. K problematice alternativních metod řešení neplodnosti byl vydán dostatek literatury a dle výzkumu se k těmto metodám přiklání stále více žen. To může být způsobeno i příznivějším postojem lékařů k těmto metodám. Bylo by přínosem se touto problematikou i nadále zabývat. Zajímavé by byly výsledky průzkumu při ještě větší informovanosti žen o alternativních metodách. Autorka by se chtěla tímto tématem zabývat i při případném dalším studiu. V diskusi je uveden typický profil neplodné ženy, sestavený dle výsledků výzkumu. Tento profil by mohl pomoci v gynekologických ambulancích. Již při návštěvě ženy v gynekologické ambulanci, by se mohlo předcházet obtížím popsaných v tomto profilu.
49
Seznam použité literatury ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2: druhé, upravené a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2002. 488 s. ISBN 80-247-0143-X. DOHERTY, C. Maud a M. M. CLARK. Léčba neplodnosti: Podrobný rádce pro neplodné páry. Brno: Computer Press, 2006. 121 s. ISBN 80-251-0771-X. FIALA, Pavel, VALENTA, Jiří a Lada EBERLOVÁ. Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. Praha: Karolinum, 2008. 173 s. ISBN 978-80-246-1491-5. FRUNDL, Günter, GNOTH, Christian a Petra FRANK-HERRMAN. Chceme mít miminko: Nové cesty k vytouženému dítěti. Praha: Jan Vašut s.r.o., 2008. 180 s. ISBN 978-80-7236-603-3. HNÍZDIL, Jan et al. Léčebné rehabilitační postupy Ludmily Mojžíšové. Praha: Grada Publishing, 1996. 216 s. ISBN 80-7169-187-9. IRVINE, Rod. Fertility. Oxford: Health Press, 1996. 30 s. ISBN 1-899541-30-6. MARDESIĆ, Tonko. Když se nedaří otěhotnět: Průvodce pro páry s narušenou plodností. Praha: Mladá fronta a.s., 2010. 32 s. ISBN 978-80-204-2174-6. OHLIG, Adelheid. Lunární jóga: Jemná cesta k plodnosti a životní síle. Olomouc: Votobia, 2003. 120 s. ISBN 80-903234-2-1. OHLIGOVÁ, Adelheid. Lunární jóga: aneb Žena v pohybu po celý rok. Praha: Euromedia Group, k. s., 2006. 296 s. ISBN 80-249-0709-7. POKORNÝ, Jaroslav et al. Přehled fyziologie člověka II. díl. Praha: Karolinum, 2002. 256 s. ISBN 80-246-0229-6 ROB, Lukáš, MARTAN, Alois a Karel CITTERBART. Gynekologie. Druhé, doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. ŘEŽÁBEK, Karel. Asistovaná reprodukce. Průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf s.r.o., 2008. 112 s. ISBN 978-80-7345-154-7. ŘEŽÁBEK, Karel. Léčba neplodnosti. 3., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2004. 120 s. ISBN 80-247-1010-2. 50
STRUSKOVÁ, Olga a Jarmila NOVOTNÁ. Metoda Ludmily Mojžíšové: Cesta k přirozenému otěhotnění. Praha: Ivo Železný, 2005. 163 s. ISBN 80-237-3771-6. ULČOVÁ-GALLOVÁ, Zdenka. Diagnóza-neplodnost: Útok protilátek. Praha: Petrklíč s.r.o., 1999. 119 s. ISBN 80-7229-020-7. ULČOVÁ-GALLOVÁ, Zdenka. Neplodnost-útok imunity. Praha: Grada Publishing, 2006. 144 s. ISBN 80-247-1493-0.
51
Seznam grafů Graf č. 1: Jaký je Váš věk? ............................................................................................. 27 Graf č. 2: Jaký je Váš sociální stav? ............................................................................... 28 Graf č. 3: Jaké je Vaše max. dosažené vzdělání? ........................................................... 29 Graf č. 4: Kde bydlíte? .................................................................................................... 30 Graf č. 5: Kouříte? .......................................................................................................... 31 Graf č. 6: Jaké jsou Vaše stravovací návyky? ................................................................ 32 Graf č. 7: Věnujete se nějakým pohybovým aktivitám? ................................................. 33 Graf č. 8: Vyhodnocení odpovědi „jiné" ........................................................................ 34 Graf č. 9: Váš menstruační cyklus je převážně? ............................................................. 35 Graf č. 10: Máte již děti? ................................................................................................ 36 Graf č. 11: Pokud máte děti, jak dlouho jste se snažila otěhotnět? ................................. 37 Graf č. 12: Pokud nemáte děti, jak dlouho se snažíte otěhotnět? ................................... 38 Graf č. 13: Pokud nemůžete otěhotnět, doporučil Vám lékař nějaká další vyšetření? ... 39 Graf č. 14: Vyhodnocení odpovědi „jiné" ...................................................................... 40 Graf č. 15: Z výsledků testů vyplývá, že příčina neplodnosti je na straně? .................... 41 Graf č. 16: Byla Vám primárně nabídnuta jiná metoda než mimotělní oplození? ......... 42 Graf č. 17: Vyhodnocení odpovědi „jiné“ ...................................................................... 43 Graf č. 18: Vyhodnocení hypotézy č. 2. ......................................................................... 46
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Jaký je Váš věk? ....................................................................................... 27 Tabulka č. 2: Jaký je Váš sociální stav? ......................................................................... 28 Tabulka č. 3: Jaké je Vaše max. dosažené vzdělání?...................................................... 29 Tabulka č. 4: Kde bydlíte? .............................................................................................. 30 Tabulka č. 5: Kouříte? .................................................................................................... 31 Tabulka č. 6: Jaké jsou Vaše stravovací návyky? ........................................................... 32 Tabulka č. 7: Věnujete se nějakým pohybovým aktivitám? ........................................... 33 Tabulka č. 8: Vyhodnocení odpovědi „jiné“ .................................................................. 34 Tabulka č. 9: Váš menstruační cyklus je převážně? ....................................................... 35 Tabulka č. 10: Máte již děti? .......................................................................................... 36 Tabulka č. 11: Pokud máte děti, jak dlouho jste se snažila otěhotnět? ........................... 37 Tabulka č. 12: Pokud nemáte děti, jak dlouho se snažíte otěhotnět?.............................. 38 Tabulka č. 13: Pokud nemůžete otěhotnět, doporučil Vám lékař nějaké další vyšetření? ........................................................................................................................................ 39 Tabulka č. 14: Vyhodnocení odpovědi „jiné“ ................................................................ 40 Tabulka č. 15 Z výsledků testů vyplývá, že příčina neplodnosti je na straně? ............... 41 Tabulka č. 16: Byla Vám primárně nabídnuta jiná metoda než mimotělní oplození? .... 42 Tabulka č. 17: Vyhodnocení odpovědi „jiné“ ................................................................ 43
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Povolení ke sběru dat Příloha č. 3: Menstruační cyklus Příloha č. 4: Anatomie ženských pohlavních orgánů
Příloha č. 1: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Ivana Bártů a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Porodní asistentka. V rámci své bakalářské práce s názvem Ženská neplodnost provádím výzkumné šetření. Prosím Vás o vyplnění dotazníku, týkajícího se toho tématu. Veškeré údaje jsou anonymní a budou použity pouze pro tuto práci. Odpověď, prosím, zaškrtněte nebo dopište. Za Vaši spolupráci děkuji. 1. Jaký je Váš věk? a) 18 – 25 b) 26 – 30 c) 31 – 35 d) 35 – 40 e) 41 a více 2. Jaký je Váš sociální stav? a) Svobodná b) Vdaná c) Rozvedená 3. Jaké je Vaše max. dosažené vzdělání? a) Základní b) Vyučena c) Střední bez maturity d) Střední s maturitou e) Vyšší škola f)
Vysokoškolské
4. Kde bydlíte? a) Na vesnici b) Ve městě
5. Kouříte? a) Ano b) Ne 6. Jaké jsou Vaše stravovací návyky? a) Jím pravidelně 5x denně b) Jím pravidelně alespoň 3x denně c) Pravidelně snídám, další jídla jsou nepravidelně d) Zásady správné výživy nedodržuji 7. Věnujete se nějakým pohybovým aktivitám? a) Cvičím minimálně 3x týdně. b) Občas si zacvičím c) Necvičím vůbec d) Jiné……………………………………… 8. Váš menstruační cyklus je převážně a) Pravidelný, ale kratší 23 – 28 dní b) Pravidelný 28 – 32 dní c) Pravidelný, ale delší 32 – 40 dní d) Nepravidelný 9. Máte již vlastní děti? a) Zatím žádné b) Jedno c) Více 10. Pokud máte děti, jak dlouho jste se snažila otěhotnět? a) Do půl roku b) Do jednoho roku c) Více než rok
11. Pokud nemáte děti, jak dlouho se snažíte otěhotnět? a) Do půl roku b) Do jednoho roku c) Více než rok 12. Pokud nemůžete otěhotnět, doporučil Vám lékař nějaké další vyšetření? a) Laparoskopické vyšetření b) Imunologické vyšetření c) Genetické vyšetření d) Hematologické vyšetření e) Jiné…………………….. 13. Z výsledků testů vyplývá, že příčina neplodnosti je na straně? a) Vaší b) Partnera c) Obou partnerů d) Nezjištěna 14. Byla Vám primárně nabídnuta jiná alternativní metoda než mimotělní oplození? a) Intrauterinní inseminace b) Početí po vyvolání ovulace c) Jiné.............................................
Příloha č. 3: Menstruační cyklus
Vlastní úprava dle zdroje: www.galenus.cz
Příloha č. 4: Anatomie ženských pohlavních orgánů
. Vlastní úprava dle zdroje: www.divciporadna.blog.cz
